HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 700 30 Ostrava ‐ Zábřeh, Výškovická 40
Koncepční materiál
Zajištění činnosti jednotek požární ochrany Statutární město Ostrava
Ostrava, srpen 2012
zpracoval kolektiv autorů HZS MSK
Předkládá: plk.Ing.Vladimír Vlček, Ph.D. ředitel územního odboru Ostrava Hasičský záchranný sbor MSK
Obsah
Úvod
3
Problematika jednotek HZS MSK dislokovaných na území SMO
4
Početní stavy
4
Mobilní technika jednotek HZS MSK dislokovaných na území SMO
7
Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje
9
Hasičské stanice / Integrovaná výjezdová centra
11
Integrované výjezdové centrum Ostrava – Zábřeh
11
Integrované výjezdové centrum Ostrava – Přívoz
12
Integrované výjezdové centrum Ostrava – Slezská
13
Integrované výjezdové centrum Ostrava – Jih
14
Technická a výcviková základna IZS - Hranečník
16
Speciální odřady
17
Vyhledávání a záchrana osob ve zřícených budovách – USAR odřad
17
Vyhledávání a záchrana osob na vodní hladině při povodních – WASAR odřad
18
Vysokokapacitní čerpání vody – HCP odřad
18
Problematika jednotek sborů dobrovolných hasičů městských obvodů SMO
20
Akceschopnost jednotek sborů dobrovolných hasičů SMO
23
Zásahová činnost jednotek sborů dobrovolných hasičů SMO
24
Mobilní technika a technické prostředky PO jednotek sborů dobrovolných hasičů SMO Hasičské zbrojnice jednotek sborů dobrovolných hasičů SMO
25
Spolupráce jednotek sborů dobrovolných hasičů SMO a HZS MSK
39
Předurčenost jednotek sborů dobrovolných hasičů SMO k řešení vybraných typů MU
41
Práce s mládeží
42
Požární sport u jednotek sborů dobrovolných hasičů SMO
43
31
1
Jednotky HZS podniků na území SMO
44
Jednotky SDH podniků na území SMO
44
Koncepční úkoly a cíle
45
2
Úvod Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, jako organizační složka státu a samostatná účetní jednotka, jehož je možno vnímat jako část Hasičského záchranného sboru České republiky, byl zřízen s účinností od 01.01.2001 na základě zákona č.238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dnem účinnosti tohoto zákona přešla na HZS MSK práva a povinnosti HZS města Ostravy a k 31.12.2003 byly upraveny vztahy mezi městem a HZS MSK smlouvou o výpůjčce majetku a smlouvou o spolupráci v souladu se zmíněným zákonem a zákonem o požární ochraně. Statutární město Ostrava (dále také „SMO“) dlouhodobě spolupracuje s Hasičským záchranným sborem Moravskoslezského kraje (dále také „HZS MSK“) v oblasti požární ochrany, integrovaného záchranného systému (dále také „IZS“) a krizového řízení. SMO rovněž dlouhodobě vynakládá významné finanční prostředky na činnost HZS MSK a dalších složek IZS na území SMO. HZS MSK na základě smlouvy o spolupráci mezi SMO a HZS MSK a v souladu se Statutem města Ostravy zabezpečuje na vymezeném území plnění úkolů příslušejících SMO ze zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů „dále jen „zákon o PO), ze zákona č.239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ze zákona č.240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dalších právních předpisů. Na základě smlouvy o spolupráci HZS MSK rovněž provozuje společná pracoviště složek integrovaného záchranného systému, v nichž HZS MSK zabezpečuje vlastní výkon služby pro potřeby SMO a zabezpečuje činnosti pro podporu jednotek sborů dobrovolných hasičů městských obvodů SMO. Na základě ustanovení § 26,odst.2, písm.a) zákona o PO, zpracovává HZS MSK koncepci požární ochrany Moravskoslezského kraje a předkládá ji k projednání orgánům kraje. Zajištění požární ochrany SMO vychází z koncepce požární ochrany Moravskoslezského kraje s důrazem na zajištění základních potřeb k zabezpečení plošného pokrytí SMO jednotkami požární ochrany. V předloženém materiálu je zmapována problematika jednotek sborů dobrovolných hasičů městských obvodů SMO, problematika jednotek HZS MSK dislokovaných na území SMO, problematika integrovaných výjezdových center složek IZS, problematika Technické a výcvikové základny IZS a Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje.
3
Problematika jednotek HZS MSK dislokovaných na území SMO Úvod Jednotky Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (dále také „HZS MSK) jsou na území statutárního města Ostravy (dále také „SMO“) dislokované na 6 hasičských stanicích, kdy ve 4 případech se jedná o integrovaná výjezdová centra, která jednotky využívají spolu s dalšími základními (ÚSZS MSK, PČR), resp. ostatními (MěP Ostrava) složkami integrovaného záchranného systému (dále také „IZS“) - viz. tabulka č.1 Tabulka č. 1
Dislokace jednotky Ostrava – Zábřeh
Složky IZS na společných stanicích – Integrovaná výjezdová centra ÚSZS MSK, MPO
Ostrava – Fifejdy
-
Ostrava – Poruba
ÚSZS MSK, MPO
Ostrava – Hrabůvka Ostrava – Slez. Ostrava Ostrava – Přívoz
ÚSZS MSK, MPO PČR, MPO
V roce 2013 redislokace stávajících služeben, resp. oddílů MPO v návaznosti na stávající dostavbu
Početní stavy Dislokace a počty stanic hasičského záchranného sboru kraje jsou určeny nařízením kraje, kterým se provádí „Plošné pokrytí území kraje jednotkami PO“ (dále také „plošné pokrytí“). Pokud jsou do systému plošného pokrytí území kraje zařazeny jednotky Hasičského záchranného sboru České republiky, lze tak učinit pouze v dohodě s generálním ředitelstvím HZS ČR. V případě Moravskoslezského kraje, potažmo území SMO, je plošné pokrytí vydáno nařízením Moravskoslezského kraje č. 6/2002, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území Moravskoslezského kraje jednotkami požární ochrany, ve znění pozdějších novelizací. Pro zabezpečení požadovaného množství sil a prostředků, při splnění požadované doby jejich dojezdu na místo zásahu, ve vztahu ke stupni nebezpečí území je pro území SMO ve výše zmíněném nařízení kraje stanoveno 6 jednotek HZS MSK kategorie JPO I. Plánované základní početní stavy příslušníků jednotek hasičského záchranného sboru kraje vč. navýšení souvisejícím s typem předurčenosti pro záchranné práce jsou stanoveny plošným pokrytím tak, že odrážejí skutečnou potřebu sil pro zajištění adekvátní pomoci, viz.tabulka č.2. Skutečné početní stavy vycházejí ze systemizace počtu služebních míst a objemu prostředků stanovených státním rozpočtem, které schvaluje vláda na příslušný kalendářní rok pro každý bezpečnostní sbor. Generální ředitel Hasičského 4
záchranného sboru ČR je následně zmocněn připravit na základě schválené systemizace návrh organizační struktury = rozdělení služebních míst, který schvaluje ministr vnitra podle vládou schválené systemizace. Ve světle úsporných opatření, kdy vláda razantně snižuje deficit státního rozpočtu, bylo opakovaně přistoupeno k redukci systemizovaných služebních míst ve všech bezpečnostních sborech, Hasičský záchranný sbor ČR nevyjímaje. Tím dochází k postupnému snižování početních stavů také na stanicích HZS ČR. Důsledkem je skutečnost, že byl zcela zastaven trend doplňování početních stavů na úroveň požadovanou vyhláškou č.247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek PO, ve znění pozdějších předpisů, pro zabezpečení požadovaného množství sil a prostředků při splnění požadované doby jejich dojezdu na místo zásahu ve vztahu ke stupni nebezpečí území a naopak se tento rozdíl dále prohlubuje. Tabulka č. 2
Jednotka Ostrava – Zábřeh
Početní stav příslušníků Početní stav příslušníků ve ve 3 směnách 3 směnách 75 72
Rozdíl -3
Ostrava – Fifejdy
60
54
-6
Ostrava – Poruba
33
33
-
Ostrava – Hrabůvka
33
27
-6
Ostrava – Slez. Ostrava
33
24
-9
Ostrava – Přívoz
33
24
-9
CELKEM
267
234
- 33 ( - 12%)
Podle schváleného plošného pokrytí území MSK jednotkami PO Podle systemizace služebních míst HZS MSK platné od 1.1.2012
Graf č.1 - Porovnání početních stavů stanovených plošným pokrytím a skutečných početních stavů k 1.1.2012
80 70 60 50 40 30 20 10 0 Zábřeh
Fifejdy
Poruba
Hrabůvka
Slezská
Přívoz
Početní stav dle plošného pokrytí 5
Graf č.2 - Celkové systemizované početní stavy jednotek ÚO Ostrava HZS MSK
265
261
261
261
260 255 250 245 240 235
234
234
2011
2012
230 225 220 2008
2009
2010
V jednotkách dislokovaných na území SMO schází k naplnění početních stavů, které jsou definovány jako základní pro zabezpečení požadovaného množství sil a prostředků, při splnění požadované doby jejich dojezdu na místo zásahu, ve vztahu ke stupni nebezpečí území, 33 tabulkových míst, což představuje snížení o více než 12%. U všech 22 hasičských jednotek HZS MSK působících na území Moravskoslezského kraje vč. jedné dosud nezřízené (Kopřivnice) potom tento deficit představuje 99 tabulkových míst (13%).
6
Mobilní technika jednotek HZS MSK dislokovaných na území SMO Tabulky č.3-6 představují souhrny nejvytíženější mobilní zásahové techniky jednotlivých jednotek HZS MSK dislokovaných na území SMO dle druhu, resp. zařazení této techniky, včetně údajů charakterizujících jednotlivou techniku, zejména co se stáří a opotřebovanosti týče. Opotřebovanost starší techniky uvedené v tabulkách č.3 a č.4 je přesněji charakterizována posledním sloupcem „km + mth“, který je součtem ujetých km a provozovaných motohodin na km přepočtených. Důvodem je, že se jedná o techniku, na jejímž opotřebování se významně podílí i doba strávená u zásahu. Tabulka č. 3 - přehled mobilní techniky na pozici 1.výjezd
Jednotka
CAS - 1.výjezd
RZ
r.v.
repase
km
km+mth
Ostrava – Zábřeh
CAS 20 MB Econic
5T7 9463
2010
-
8579
-
Ostrava – Fifejdy
CAS 20 MB Econic
6T8 9895
2011
-
2219
-
Ostrava – Poruba
CAS 20 MB Econic
6T8 9897
2011
-
2273
-
Ostrava - Hrabůvka Ostrava – Slezská Ostrava Ostrava – Přívoz
CAS 20 MB Econic
6T8 9896
2011
-
1883
-
CAS K27 Dennis R
OVC 50-95
1997
-
101912
150812
CAS K27 Dennis R
OVC 12-99
1994
2003
117177
183712
Tabulka č. 4 - přehled mobilní techniky na pozicích 2.výjezd, 3 výjezd a záložní CAS
Jednotka Ostrava - Zábřeh
Ostrava - Fifejdy
CAS - 2.výj.+3.výj.+zál.
RZ
r.v.
repase
km
km+mth
CAS 20 MB Econic
5T7 9464
2010
-
8263
-
CAS 24 Dennis R
OVC 50-85
1997
-
100780
158532
CAS 24 Dennis S
1T3 7650
2003
-
38287
70390
CAS 24 Dennis S
1T3 8125
2005
-
31057
53980
CAS 24 Dennis S
OVC 60-68
1998
-
69549
106273
CAS 24 Dennis S
OVC 60-67
1998
-
66964
109618
Tabulka č. 5 – přehled techniky pro velkoobjemové hašení
RZ
r.v.
repase
km
Ostrava – Zábřeh
CAS velkoobjemová CAS 30 T815-7
5T7 9430
2010
-
7530
Ostrava – Fifejdy
CAS 32 T815
OVB 36-40
1987
2001
31638
Ostrava – Poruba
CAS K36 T815
OVC 64-11
1987
2001
15050
CAS 32 T815
OVB 22-28
1986
2001
26338
CAS K36 T815
OVC 05-81
1984
2001
30285
CAS 32 T815
4T1 7201
1985
2007
4437
Jednotka
Ostrava - Hrabůvka Ostrava – Slezská Ostrava Ostrava – Přívoz
Tabulka č. 6 - přehled výškové techniky
Stanice
výšková technika
RZ
r.v.
AZ 30 Econic/Camiva
OSC 28-38
2001
-
18737
AZ 52 Iveco/Magirus
OVC 11-00
1994
2009
27859
Ostrava – Fifejdy
AZ 30 Econic/Camiva
3T5 3923
2006
-
15414
Ostrava – Poruba
AZ 30 Econic/Camiva
5T3 3442
2007
-
17926
Ostrava – Zábřeh
repase
km
7
Ostrava - Hrabůvka
AP 30 Econic/Bronto
4T4 5983
2006
-
7283
Ostrava – Slezská Ostrava
AP 30 Econic/Bronto
4T4 5982
2006
-
8353
Ostrava – Přívoz
AP 44 Econic/Bronto
6T0 0796
2008
-
7503
Z výše uvedených dat mobilní techniky vyplývá, že je nezbytné v souladu se systemizací vozidel HZS MSK prioritně pokračovat v procesu obměny nejopotřebovanějších vozidel zařazených na pozici 1.,2., nebo 3.výjezdu, resp. na pozici záložního vozidla, byť tyto vozy jsou někdy mladšího roku výroby než mobilní technika pro velkoobjemové hašení nebo některá výšková mobilní technika, avšak jsou mnohem intenzívněji využívány v operační činnosti jednotek. Doposud provozované CAS Dennis, které byly ve své době špičkou v oblasti prvovýjezdové techniky, již v současné době vykazují známky značné morální zastaralosti, současné provozní nespolehlivosti z důvodu stáří a vysoké míry opotřebení hlavních částí vozidla. Vzhledem k omezené výrobě náhradních dílů, komplikovanému nákupu a dovozu většiny potřebných součástek ze zahraničí a naopak zvyšující se spotřebě těchto náhradních dílů a součástek, je stále složitější a nákladnější udržet tuto techniku v provozuschopném stavu. Celkově nevyhovující stav je dán jak vlastním stářím vozidel a ujetými km (vč. odpracovaných motohodin), tak také charakterem jejich provozu, který je výrazně specifický a pro kondici vozidel značně nepříznivý. Z těchto důvodu HZS MSK započal s obměnou CAS Dennis vozidly CAS 20 MB Econic s cílem postupně nahradit všechny CAS Dennis. Vozidla MB Econic jsou požární vozidla reflektující na současné nejmodernější trendy v oblasti požární techniky, přinášejí celou řadu technických vylepšení, moderních prvků významných jak pro vlastní provádění zásahu, tak pro uživatelský komfort a bezpečnost při dopravě zasahující jednotky na místo zásahu, což přináší maximální zefektivnění zásahu jednotek profesionálních hasičů na území SMO. Vozidlo také vyhovuje požadavkům na pohyb v silně urbanizovaném prostředí. Tento proces obměny je nevyhnutelný, neboť provoz zastaralé techniky je do budoucna neudržitelný. Tuto obměnu preferujeme s vědomím, že HZS MSK na území SMO disponuje i starší technikou z řad ostatních kategorií požárních vozidel, tyto však nejsou tak univerzální a tedy jsou méně využívány k běžným zásahům. Po dokončení obměny CAS Dennis je nutno pokračovat obměnou CAS v provedení redukovaném, popř. pro velkoobjemové hašení, v současné době reprezentovaných typem CAS 32(36) T815 6x6. Tyto by měly být postupně nahrazeny vozidly CAS 30 T815-7 6x6 s tím, že stávající CAS 32 budou následně uvolněny pro převod k vytypovaným jednotkám sborů dobrovolných hasičů. Z důvodů stáří techniky bude také potřeba začít řešit otázku obměny automobilového žebříku AZ 52, potřebného na území SMO s ohledem na charakter zástavby a kombinovaných hasících automobilů KHA na podvozku T815, které jsou nezbytné pro zásahovou činnost HZS MSK v řadě průmyslových provozů na území SMO.
8
Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje V prosinci roku 2010 došlo k přesunu krajského operačního a informačního střediska HZS MSK z Centra tísňového volání Ostrava a ze Sektorových operačních středisek dislokovaných ve Frýdku – Místku a Bruntále do budovy Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (dále také „IBC MSK“). Společně s HZS MSK se do budovy IBC MSK postupně přestěhovala operační střediska Městské policie Ostrava (dále jen „MPO“) a na počátku roku 2011 i Policie ČR MSK a ÚSZS MSK. V prostorách IBC MSK jsou dále situovány prostory krizových štábů Moravskoslezského kraje, statutárního města Ostravy, výjezdové stanoviště ÚSZS MSK a ředitelství Městské policie SMO. V objektu IBC MSK jsou v současnosti přijímána a v operačním řízení odbavována veškerá tísňová volání na emergentní čísla (112, 150, 155 a 158 z celého území MSK a dále volání na linku 156 v rámci SMO). IBC MSK je koncipováno jako operační a informační uzel, který je schopen sdílet, přijímat, zpracovávat, analyzovat a předávat informace kompetentním stranám a dotčeným orgánům, k čemuž využívá vyspělé informační technologie včetně data-videokonferenčních zařízení. V průběhu roku 2011 bylo na IBC MSK dispečery složek IZS přijato celkem 757 696 tísňových volání v poměru daném následující tabulkou. Tabulka č. 7
Složka IZS
MPO - 156
ZZS - 155
PČR - 158 **
HZS - 150 + 112*
Počet tísňových volání rok 2011
66 718
150 305
161 927
378 746
Celkem přijatých tísňových volání
757 696
* HZS 112 ‐ tísňová volání přijímána dispečery HZS pro všechny složky IZS zdroj: REDAT IBC * HZS 112 + 150 ‐ hovory, průchozí přes ústředny, hlásku a byly odbavené dispečerem ** PČR obsadila všechna dispečerská pracoviště pro příjem tísňového volání z celého kraje až od února 2011
Pokud jde o porovnání počtu hovorů přijatých operačním a informačním střediskem HZS MSK a OPIS HZS ostatních krajů v ČR, je k dispozici statistika, která oproti statistickým údajům v tabulce č.7 zohledňuje všechny hovory, které byly v systému přesměrovány na OPIS HZS MSK, tzn. i ty, které volající položil ještě v průběhu automatické hlásky tj., před fyzickým přijetím dispečerem. Tabulka č. 8
Kraj
112 na TCTV
150 na TCTV
Celkem
Praha
438 329
75 037
513 366
Středočeský
459 415
39 329
498 744
Moravskoslezský
416 429
67 625
484 054
Ústecký
366 535
43 246
409 781
Jihomoravský
323 155
49 605
372 760 9
Jihočeský
271 243
27 426
298 669
Olomoucký
190 907
29 762
220 669
Plzeňský
188 466
26 560
215 026
Královehradecký
161 375
20 618
181 993
Zlínský
147 587
21 254
168 841
Karlovarský
146 861
16 727
163 588
Pardubický
140 855
20 401
161 256
Liberecký
142 966
16 160
159 126
Vysočina
129 950
18 589
148 539
zdroj dat : https://o2portal.cz.o2.com/ ‐ Regionální členění příchozích hovorů
V IBC MSK je provozován kombinovaný pult centralizované ochrany (PCO) pro příjem požárně-taktických informací z ústředen elektrické požární signalizace jednotlivých objektů z území celého Moravskoslezského kraje. Obsluha vyhodnocovací části - elektrické požární signalizace je zajišťována příslušníky HZS MSK. Celkový počet připojených objektů k 31.12.2011 v členění dle jednotlivých územních odborů HZS MSK je uveden v následující tabulce: Tabulka č. 9 – celkový počet objektů připojených na PCO podle územních odborů HZS MSK
ÚO HZS MSK
Bruntál
Frýdek-Místek
Karviná
Nový Jičín
Opava
Ostrava
Celkem
Počet objektů
9
25
49
9
19
111
222
Budování IBC MSK bylo financováno z 92,5% ze strukturálních fondů EU v rámci Regionálního operačního programu, region soudržnosti NUTS 2 - Moravskoslezsko a zbylých 7,5% společně z financí Moravskoslezského kraje, statutárního města Ostravy a Ministerstva vnitra ČR. V průběhu výstavby došlo z důvodu nedostatku financí ke škrtům, které nedovolily vybavit IBC MSK v plném původně plánovaném rozsahu. Jedná se zejména o zobrazovací plochy a koncová data-videokonferenční zařízení na společném operačním středisku složek IZS a místnosti krizového štábu SMO, dokončení 2. a 3. etapy dovybavení budovy systémem elektronické kontroly vstupu, naftového hospodářství pro zásobování dieselagregátů palivem pro nouzový chod budovy a dále o dovybavení některých místností, jako např. prostor pro fyzickou přípravu.
10
Hasičské stanice / Integrovaná výjezdová centra Myšlenku integrovat nejen operační a informační střediska jednotlivých složek IZS, ale zejména jejich stanice, výjezdová stanoviště a služebny realizuje SMO od poloviny 90.let minulého století. Uplynulých 16 let od realizace prvního IVC na Slezské Ostravě jednoznačně prokázalo, že se jedná o plně funkční model, který významně přispívá k naplnění základního úkolu – zajistit koordinovaný postup základních i ostatních složek IZS při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech. Spolupráce mezi hasiči, záchranáři, policisty i strážníky se tak dostává na kvalitativně vyšší úroveň. Složky IZS mají možnost využívat společná technicky i technologicky vyspělá pracoviště, jejichž výstavbou se výrazně snižují investiční i provozní náklady ve srovnání s budováním a provozováním samostatných pracovišť jednotlivých složek. Je mimořádně žádoucí v tomto trendu pokračovat.
Integrované výjezdové centrum Ostrava – Zábřeh
GARÁŽE SKLADY GARÁŽE HZS MĚSTSKÁ POLICIE
2. STOJÁNKA PRO VRTULNÍK
Areál stávající centrální hasičské stanice využívají od roku 2002 také 4 výjezdové posádky ÚSZS MSK. Současně je místem dislokace vrtulníku letecké záchranné služby. Zázemí stanice využívají také krajská ředitelství HZS MSK a ÚSZS MSK. V rámci rozvoje a modernizace podmínek služby složek IZS a s cílem zvýšení úrovně jejich spolupráce (HZS MSK, ÚSZS MSK a MPO) se připravuje dostavba a rozšíření areálu stávající Centrální hasičské stanice v Ostravě–Zábřehu, kdy se výstavbou nové spádové služebny MPO završí vznik Integrovaného výjezdového centra Ostrava–Zábřeh. 11
Do budoucna je počítáno i s výstavbou druhého hangáru a jeho zázemí a tím pádem s vytvořením předpokladů pro trvalé umístění vrtulníku pro potřeby složek IZS – zejména PČR a HZS MSK. Celková výše nákladů projektu 50 280 tis. Kč vč.DPH Předpoklad realizace v realizaci, předpoklad dokončení 2013 Finanční krytí: Statutární město Ostrava
Integrované výjezdové centrum Ostrava – Přívoz
Vybudováním Integrovaného výjezdového centra na ul.Slovenská v Ostravě-Přívoze došlo ke zlepšení podmínek k zásahové činnosti HZS MSK a PČR a ke zvýšení úrovně spolupráce obou základních složek IZS. Moderní a vysoce funkční prostory ke své činnosti získala jednotka HZS MSK s hasebním obvodem v lokalitách Ostrava-Přívoz, Ostrava-Lhotka, OstravaHošťálkovice, Ostrava-Petřkovice, Ostrava-Koblov, Ostrava-Antošovice a dále pokrývající primárně dálnici D1 ve směru na Brno od 370 km po 330 km a ve směru na Bohumín od 342 km po 370 km včetně tunelu Klimkovice. Moderní a vysoce funkční prostory ke své činnosti získalo nově vytvořené dálniční oddělení PČR včetně důstojných prostor pro styk s občany.
12
V rámci rozvoje a modernizace podmínek služby složek IZS a s cílem zvýšení úrovně jejich spolupráce (HZS MSK, PČR a MPO) se připravuje dostavba a rozšíření areálu stávající areálu, kdy se výstavbou nové spádové služebny MPO, prostor pro výcvik a odbornou přípravu završí vznik Integrovaného výjezdového centra Slovenská. Celková výše nákladů projektu
70 380 tis. Kč vč.DPH
Předpoklad realizace v realizaci, předpoklad dokončení 2013 Finanční krytí: Statutární město Ostrava
Integrované výjezdové centrum Ostrava – Slezská
Objekt IVC Ostrava-Slezská byl vybudován a předán do provozu v roce 1996 a je využíván jednotkou HZS MSK, výjezdovou posádkou ÚSZS MSK a slouží jako služebna MPO. Z důvodu extrémního užitného zatížení daného zvýšením počtu sloužících osob, zejména z řad Městské policie a také možným vlivem poddolování vyžaduje objekt v současné době nutnou investici na udržení bezproblémového chodu jednotek IZS. Nové stavební a technologické investice přinesou také zefektivnění provozu a energetické a následně finanční úspory.
13
Zvýšený počet sloužících osob na straně MPO, který využívá objekt IVC jako základnu pro standardní práci v terénu nebo v obdobích bezpečnostních opatření, negativně ovlivňuje původně navržené funkční uspořádání budovy. V rámci rozvoje a modernizace podmínek služby složek IZS a s cílem zvýšení úrovně jejich spolupráce (HZS MSK, ÚSZS MSK a MPO) se připravuje dostavba a rozšíření areálu stávající stanice, kdy se výstavbou nové spádové služebny MPO, prostor pro výcvik a odbornou přípravu završí dostavba Integrovaného výjezdového centra Slezská Ostrava. Celková výše nákladů projektu 25 000 tis. Kč vč.DPH Předpoklad realizace probíhá projektová příprava, realizace 2012 - 2013 Finanční krytí: Statutární město Ostrava
Integrované výjezdové centrum Ostrava – Jih
Koncepce Integrovaného výjezdového centra (dále také „IVC“) Ostrava-Jih plně odpovídá strategii, kterou přijalo SMO i Moravskoslezský kraj při výstavbě nových objektů bezpečnostních a záchranných služeb, kdy jedním ze základních úkolů je zajistit koordinovaný postup složek IZS při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech. Složky IZS dostanou k dispozici moderní a odpovídající zázemí pro svoji činnost (kancelářské prostory, výukové prostory, tréninkové prostory, zázemí pro techniku, zázemí pro kynologii a hipologii). Využíváním společných prostor a technologií se
14
sníží investiční i provozní náklady nutné na provozování separátních stanovišť bezpečnostních a záchranných složek. Zlepší se rovněž koordinace příprav na krizové situace (praktická a teoretická), dojde k prohloubení a posílení spolupráce jednotlivých složek IZS a tím ke zvýšení kvality a efektivnosti jejich akceschopnosti v případě krizových stavů a mimořádných událostí a zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb poskytovaných ve vztahu k bezpečnosti občanů. Rozšíří se počet poskytovaných služeb (možnost zapojení do mezinárodních operací, možnost záchranných akcí na vodě a při povodních). V městském obvodu Ostrava – Jih žije cca 116 000 obyvatel, což z něj dělá největší obvod na území města. Nacházejí se zde všechny druhy specifických objektů: bytové domy, průmyslové objekty, zástavba rodinných domků, nízkopodlažní budovy, výškové budovy, řadové garáže, školy a školky, budovy pro osoby se sníženou schopností pohybu, obchodní a nákupní centra, ubytovací a kulturní zařízení. V městském obvodu Ostrava-jih jsou v současnosti dislokovány 2 jednotky HZS MSK. Jedna v Ostravě-Zábřehu, ul.Výškovická 40 a druhá v Ostravě-Hrabůvce, ul.Hasičská 34. Hasičská jednotka ze stanice Ostrava-Hrabůvka by měla být redislokována do IVC Ostrava-Jih. Dnes z hlediska dopravní dostupnosti a dojezdových časů pokrývá stávající hasební obvod této jednotky území místních částí městského obvodu Ostrava – jih - Hrabůvka, Bělský Les a Dubina, místní části městského obvodu Slezská Ostrava – Kunčice a Kunčičky, dále pak území městských obvodů Hrabová a Nová Bělá. Realizací navrhovaného IVC Ostrava-Jih pak dojde k rozšíření hasebního obvodu o území městských obvodů Stará Bělá a Proskovice, čímž budou zkráceny dojezdové časy do uvedených městských obvodů. V Integrovaném výjezdovém centru Ostrava-Jih budou společně působit následující složky IZS: 1. Městská policie Ostrava (oblastní služebna, skupina kynologie a skupina hipologie) 2. Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje (stávající jednotka Ostrava-Hrabůvka včetně prostor pro techniku opěrného bodu pro práce a záchranu osob na vodních plochách) 3. Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje (nové výjezdové stanoviště) Celková výše nákladů projektu
350 000 tis. Kč vč.DPH
Předpoklad realizace 2013 - 2016 Finanční krytí: Evropské fondy + Statutární město Ostrava + MSK
15
Technická a výcviková základna IZS - Hranečník
Cílem revitalizace areálu bývalých kasáren na Hranečníku je vytvoření materiálně technické a výcvikové základny složek IZS – Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, Městské policie Ostrava a Policie České republiky. Vznikne jedinečné funkční spojení prostor, které umožní jednotlivým složkám IZS komplexně a na jednom místě vyřešit dlouhodobě přetrvávající nedostatečné prostorové kapacity pro praktický výcvik, teoretickou odbornou přípravu, skladování materiálu, redislokaci jednotek ve prospěch SMO a další. HZS MSK – využije TVZ IZS k vybudování výcvikových zařízení pro odbornou přípravu jednotek HZS a pro vytvoření základny pro skladování, údržbu a výdej materiálu PIO a humanitární pomoci. Současně zde vzniknou sklady pro záchranné a vyhledávací odřady (USAR, WASAR). MPO – využije TVZ IZS k redislokaci operativního oddílu a k vytvoření odstavných ploch dočasně uložených vraků motorových vozidel. PČR – využije TVZ IZS k redislokaci Speciální pořádkové jednotky PČR, která je v současnosti umístěna v nevyhovujících prostorách bývalých kasáren ve F-M, vytvoření prostor pro fyzickou a odbornou přípravu této jednotky (fitness, střelnice…) Společně pro všechny složky budou sloužit skladovací a garážová stání a víceúčelové plochy pro nácvik soustředění sil a prostředků k zajištění mezinárodní a mezikrajské pomoci při mimořádných událostech. Celková výše nákladů projektu 200 000 tis. Kč vč.DPH Předpoklad realizace I. etapa 2009 - 2013, II.etapa – 2014 - 2016 Finanční krytí: Fond MMR, Evropské fondy, Statutární město Ostrava (+PČR)
16
Speciální odřady Na základě rozhodnutí Evropské komise z prosince 2008 jsou vytvořeny standardy pro moduly civilní ochrany. Moduly civilní ochrany jsou jednotky vytvořené z vnitrostátních zdrojů jednoho nebo více členských států na základě dobrovolnosti a představují příspěvek jednotlivých členských států ke schopnosti EU rychle a koordinovaně reagovat na rozsáhlé mimořádné události. V České republice, v oblasti integrovaného záchranného systému a požární ochrany hovoříme o tzv. odřadech.
Vyhledávání a záchrana osob ve zřícených budovách – USAR odřad V roce 2007 vznikla v rámci HZS MSK, územního odboru Ostrava, speciální jednotka určená pro záchranné práce ve staticky narušených budovách – tzv. USAR odřad (z anglického „Urban Search and Rescue“). Vyhledávání a vyprošťování osob v částečně nebo zcela zříceném objektu je zásahem velmi náročným. Pro lokalizaci místa obětí se používá řada speciálních technických prostředků, které nejsou zejména z finančních důvodů běžně ve vybavení jednotek požární ochrany. S tímto typem zásahu se také pojí i používání specifických taktických postupů pro lokalizaci zasypaných osob. Ani tyto postupy nejsou běžnou součástí odborné přípravy jednotek PO. Nestandardní technické prostředky jsou také nezbytné pro stabilizaci staticky narušeného objektu. Členové USAR odřadu patří k nejzkušenějším příslušníkům HZS MSK a jsou schopni efektivně provádět vyhledávání a záchranné práce ve stísněných prostorách, v atypických podmínkách a pod značným psychickým i časovým tlakem. Personální základnu USAR odřadu tvoří příslušníci z hasičských jednotek Ostrava-Zábřeh a Ostrava-Poruba a dále z krajského ředitelství HZS MSK. USAR odřad je aktuálně vybaven nejmodernějšími prostředky pro lokalizaci zasypaných osob, které jsou v objektivním srovnání s obdobnými jednotkami v zahraničí na špičkové úrovni. K provedení technické záchrany odřad disponuje prostředky pro zajištění prostupu konstrukcemi, jejich dělení, pro přesun břemen, záchranu osob z výšek apod. V rámci mezinárodní záchranné humanitární operace může být zmíněný USAR odřad nasazen jako jednotka Ministerstva vnitra – generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky samostatně v modifikaci Medium (střední) nebo vytváří společně s příslušníky Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy USAR odřad České republiky v modifikaci Heavy (těžký). V říjnu 2010 prošel odřad v těžké modifikaci úspěšně mezinárodní klasifikací ze strany UN-OCHA (United Nations - Office for the Coordination of Humanitarian Affairs), kdy byl završen tříletý náročný proces budování jednotky připravené po stránce personální, taktické, technické i logistické, k nasazení v místech přírodních či člověkem vyvolaných katastrof. Český těžký USAR odřad se dnes řadí po bok odřadů ze Spojených států, Velké Británie, Ruska, Německa, Austrálie, Japonska, Číny a některých dalších zemí do společenství 16 týmů z celého světa, které úspěšně prošly tak náročnou klasifikací a od kterých se nyní prioritně očekává, že budou v okamžiku rozhodnutí národních vlád vyslány do postižených území.
17
Město Ostrava se v období let 2006 až 2011 zásadní měrou finančně spolupodílelo na pořízení řady nezbytných technických prostředků a maximálně podporovalo zřízení a fungování této speciální jednotky.
Vyhledávání a záchrana osob na vodní hladině při povodních – WASAR odřad Jedná se o pilotní projekt vybudování mezinárodního týmu pro vyhledávání a záchranu při povodních za použití člunů, do kterého vstoupil HZS MSK v letech 2010-2011. Partnerskými zeměmi byly Česká republika, Holandsko a Velká Británie. Tým tvoří 35 osob. V rámci projektu vznikl koncept speciální odborné přípravy na klidné, tekoucí a divoké vodě, byly zrealizovány společné mezinárodní výcviky v partnerských zemích a vytvořeny společné standardní operační postupy. Personální základnu českého segmentu tvoří 59 příslušníků HZS MSK ze všech územních odborů a krajského ředitelství. Český segment je v současnosti připraven i k samostatnému nasazení na národní i mezinárodní úrovni poté, kdy byl v lednu 2012 zaregistrován jako modul pro povodňové záchranné práce s pomocí člunů v databázi CECIS (Common Emergency Communication and Information System) provozované v rámci The European Civil Protection Mechanism. Operační vybavení odřadu tvoří – 6 základních lodí ve 3 lodních kontejnerech (Zodiac Futura Mark II), 3 speciální lodě dle charakteru mimořádné události (Zodiac Futura Mark III, Zodiac Pro 650, Marine 17H), 3 rafty Gumotex 380N. Přeprava lodí se realizuje pozemní cestou v akčním rádiu 1500 km.
Vysokokapacitní čerpání vody – HCP odřad Od ledna 2009 Česká republika nabízí v rámci mezinárodní pomoci odřad pro vysokokapacitní čerpání vody. Ten je připraven k vyslání v rámci České republiky i do zahraničí do 12 hodin po obdržení žádosti o nasazení. Odřad je soběstačný po dobu 96 hodin a způsobilý pro nasazení po dobu až 28 dní. Hlavními operačními úkoly odřadu jsou: zajištění odčerpávání vody ze zaplavených oblastí, dodávka vody pro hašení požárů, dodávka vody při technologických haváriích apod. Základní kompozici HCP odřadu tvoří 28 osob a tři velkoobjemová čerpadla, kterými jsou variantně mobilní čerpací stanice (dále jen „MČS“) a čerpadla pro dálkovou dopravu vody hadicemi a čerpání z velkých hloubek (dále jen „HFS“). HCP odřad je sestavován ad-hoc podle konkrétních potřeb postižené země nebo oblasti. Při skladbě odřadu se vychází z rozmístění jednotlivých velkoobjemových čerpadel u HZS krajů. HZS MSK disponuje dvěma typy čerpadel. Čerpadlem MČS Sigma 400, které odčerpá 1440 m3 za hodinu a čerpadlem HFS Somati, které odčerpá 255 m3 za hodinu a tuto masu vody je schopno dopravit na vzdálenost 1.000 m.
18
Na základě žádosti Slovenské republiky byl v červnu 2010 sestaven a vyslán HCP odřad pro pomoc zaplaveným oblastem v okolí Trebišova. Odřad sestavoval personálně i technicky HZS MSK.
Statutární město Ostrava se dlouhodobě významně finančně podílí na pořízení řady technických prostředků výše zmíněných odřadů. Současně podporuje nasazení personálních a technických kapacit těchto odřadů při řešení mimořádných událostí nejen na území SMO a Moravskoslezského kraje, ale také na celém území České republiky a podporuje zapojení odřadů do mezinárodních záchranných humanitárních operací. V této souvislosti si vedení SMO uvědomuje dlouhodobě nevyřešený problém leteckého transportu na místo nasazení zejména USAR a WASAR odřadů. Jedná se o dlouhodobě přetrvávající problém, jehož úspěšné vyřešení je pro možnost nasazení speciálních odřadů klíčové. Přepravní kapacity Armády České republiky jsou dlouhodobě ve vztahu k aktivitám Hasičského záchranného sboru ČR diskutabilní a nedošlo ani k posunu v zajištění přepravy týmů komerčním přepravcem ať národním, či zahraničním. Primátor SMO se osobními dopisy obrátil v uplynulých dvou létech na předsedu vlády i ministra vnitra se žádostí, aby z titulu a kompetencí svých funkcí nevyhovující stav řešili.
19
Problematika jednotek sborů dobrovolných hasičů městských obvodů statutárního města Ostravy Úvod Statutární město Ostrava je prostřednictvím městských obvodů zřizovatelem celkem 22 jednotek sborů dobrovolných hasičů městských obvodů (dále také „JSDH“), které se člení dle vyhlášky č.247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů (dále také „vyhláška“), do následujících kategorií Tabulka č. 10 - kategorie JSDH
JPO II/1
JSDH kategorie JPO II, která zabezpečuje výjezd družstva o zmenšeném početním stavu (1+3) do 5 minut od vyhlášení poplachu a zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem obyvatel nad 1000
JPO II/2
JSDH kategorie JPO II, která zabezpečuje výjezd dvou družstev o zmenšeném početním stavu do 5 minut od vyhlášení poplachu a zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem obyvatel nad 1000
JPO III
JSDH kategorie JPO III, která zabezpečuje výjezd družstva o zmenšeném početním stavu do 10 minut od vyhlášení poplachu a zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem obyvatel nad 1000
JPO V
JSDH kategorie JPO V, která zabezpečuje výjezd družstva o zmenšeném početním stavu do 10 minut od vyhlášení poplachu
Jednotky kategorie JPO II a JPO III jsou charakterizovány jako jednotky PO s územní působností, jsou tedy vysílány k řešení mimořádných událostí i mimo území zřizovatele. Jednotky kategorie JPO II a JPO III mají vyšší operační i taktickou hodnotu, která odpovídá jejich vybavení a úrovni odborné přípravy. Jednotky kategorie JPO V jsou charakterizovány jako jednotky PO s místní působností a jsou nasazovány pro řešení mimořádných událostí na území zřizovatele.
Analýza stávajícího stavu Z celkového počtu 22 JSDH SMO je jedna jednotka kategorie JPO II/2, šestnáct jednotek kategorie JPO III a pět jednotek kategorie JPO V, viz. tabulka č.11. Tabulka č. 11 - kategorie JSDH SMO
Kategorie JPO
JSDH
ev.číslo
Kategorie JPO
JSDH
ev.číslo
II/2
Radvanice
816 114
III
Plesná
816 122
III
Antošovice
816 106
III
Polanka
816 123
III
Bartovice
816 107
III
Pustkovec
816 125
III
Heřmanice
816 108
III
Stará Bělá
816 118
III
Hošťálkovice
816 100
III
Svinov
816 126
20
III
Hrabová
816 115
III
Zábřeh
816 119
III
Krásné Pole
816 120
V
Koblov
816 109
III
Kunčičky
816 111
V
Martinov
816 121
III
Michálkovice
816 112
V
Muglinov
816 113
III
Nová Ves
816 102
V
Proskovice
816 117
III
Petřkovice
816 104
V
Třebovice
816 127
Statutární město Ostrava je členěno do 23 městských obvodů (viz.obrázek č.1 – hranice SMO jsou vyznačeny červeně).
Obrázek č.1 – členění SMO do městských obvodů
Ve SMO jsou městské obvody, které nemají zřízenou žádnou JSDH. Jedná se celkem o 6 městských obvodů, což představuje 26% městských obvodů, které JSDH nezřizují - viz tabulka č.12 a obrázek č.1.
21
Tabulka č. 12 - rozdělení JSDH dle městských obvodů
Městský obvod
JSDH
Kategorie JPO
1. Hošťálkovice
Hošťálkovice
III
2. Hrabová
Hrabová
III
3. Krásné Pole
Krásné Pole
III
4. Martinov
Martinov
V
5. Michálkovice
Michálkovice
III
6. Nová Ves
Nová Ves
III
7. Ostrava – Jih
Zábřeh
III
8. Petřkovice
Petřkovice
III
9. Plesná
Plesná
III
10. Polanka nad Odrou
Polanka
III
11. Proskovice
Proskovice
V
12. Pustkovec
Pustkovec
III
Radvanice
II/2
Bartovice
III
Antošovice
III
Heřmanice
III
Kunčičky
III
Koblov
V
Muglinov
V
13. Radvanice a Bartovice
14. Slezská Ostrava
15. Stará Bělá
Stará Bělá
III
16. Svinov
Svinov
III
17. Třebovice
Třebovice
V
18. Lhotka
x
19. Mariánské Hory a Hulváky
x
20. Moravská Ostrava a Přívoz
x
21. Nová Bělá
x
22. Poruba
x
23. Vítkovice
x
Na území městských obvodů SMO, které nezřizují JSDH, zasahují dle platného Požárního poplachového plánu MSK mimo jednotek Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje – územního odboru Ostrava, které působí na celém území SMO i JSDH ze sousedních městských obvodů s územní působností (kategorie JPO II a JPO III). Tím vzniká nepoměr ve financování mezi městskými obvody, které JSDH zřizují oproti těm, které JDSH nezřizují. Jedná se zejména o náklady na provoz hasičské zbrojnice a výdaje spojené se zajištěním akceschopnosti JSDH, které hradí v samostatné působnosti pro svou JSDH daný městský obvod. 22
Aktuální počet JSDH zřízených na území SMO je z pohledu dlouhodobého trendu výjezdové činnosti a potřeby zabezpečení požadovaného množství sil a prostředků při splnění požadované doby jejich dojezdu na místo zásahu ve vztahu ke stupni nebezpečí území optimální.
Akceschopnost jednotek sborů dobrovolných hasičů SMO V tabulce č.13 jsou uvedeny vyhláškou požadované a skutečné početní stavy členů JSDH SMO platné k 1.2.2012. Pokud se jedná o odbornou způsobilost velitelů a strojníků není vyhláškou požadovaný početní stav naplněn u JSDH Krásné Pole (1 strojník), JSDH Polanka (1 strojník), JSDH Heřmanice (1 velitel družstva) a JSDH Koblov (1 velitel družstva, 2 strojníci). Tabulka č. 13 - požadované a skutečné početní stavy členů JSDH SMO
Radvanice
II/2
Velitel jednotky požad./skut. 1/1
5/5
6/6
12/17
24/29
Antošovice
III
1/1
2/2
4/4
5/13
12/20
Bartovice
III
1/1
2/3
4/4
5/13
12/21
Heřmanice
III
1/1
2/1
4/5
5/5
12/12
Hošťálkovice
III
1/1
2/2
4/4
5/13
12/20
Hrabová
III
1/1
2/2
4/5
5/9
12/17
Krásné Pole
III
1/1
2/3
4/3
5/15
12/22
Kunčičky
III
1/1
2/2
4/4
5/8
12/15
Michálkovice
III
1/1
2/4
4/7
5/11
12/23
Nová Ves
III
1/1
2/2
4/4
5/11
12/18
Petřkovice
III
1/1
2/2
4/4
5/9
12/16
Plesná
III
1/1
2/2
4/4
5/11
12/18
Polanka
III
1/1
2/1
4/3
5/10
12/15
Pustkovec
III
1/1
2/2
4/4
5/11
12/18
Stará Bělá
III
1/1
2/3
4/5
5/13
12/22
Svinov
III
1/1
2/2
4/5
5/11
12/19
Zábřeh
III
1/1
2/5
4/5
5/22
12/33
Koblov
V
1/1
2/1
2/0
4/13
9/18
Martinov
V
1/1
2/2
2/5
4/6
9/14
Muglinov
V
1/1
2/2
2/4
4/9
9/16
Proskovice
V
1/1
2/2
2/5
4/6
9/14
Třebovice
V
1/1
2/2
2/3
4/10
9/16
JSDH
Kategorie JPO
Vel. družstva požad./skut.
Strojníci Hasiči požad./skut. požad./skut.
Celkem požad./skut.
23
Příslušníci HZS MSK z oddělení IZS provádějí pravidelně kontroly akceschopnosti všech JSDH SMO, zásadní nedostatky nejsou zjišťovány. Dlouhodobou výjimkou je JSDH Koblov (JPO V). Od roku 2007 je ze strany velitele JSDH Koblov velmi špatná komunikace a obecně součinnost s JSDH je z pohledu HZS MSK nevyhovující. JSDH nezajišťuje v požadovaných termínech přistavení vozidla na STK, velitel JSDH nereaguje na výzvy ke spolupráci. Složení jednotky bylo upraveno naposledy v roce 2009, nejsou poskytovány údaje o členech JSDH i přes opakované urgence. Strojníci a velitel družstva nesplňují odbornou způsobilost pro dané funkce (i přes několikeré jednání s velitelem a jeho slibem nápravy). Mobilní požární technika při jedné z kontrol byla ve stavu, který by neumožňoval výjezd k mimořádné události.
Zásahová činnost jednotek sborů dobrovolných hasičů SMO Tabulka č. 14 - počet zásahů JSDH SMO v období let 2007 až 2011
JSDH
Kategorie JPO
2007
2008
2009
2010
2011
Celkem
Radvanice
II/2
221
184
201
258
222
1 086
Antošovice
III
6
1
6
20
0
33
Bartovice
III
6
4
12
27
16
65
Heřmanice
III
16
20
17
37
15
105
Hošťálkovice
III
9
6
8
22
3
48
Hrabová
III
133
48
65
47
92
385
Krásné Pole
III
144
9
9
39
7
208
Kunčičky
III
11
13
47
42
5
118
Michálkovice
III
23
18
57
64
108
270
Nová Ves
III
15
24
10
28
7
84
Petřkovice
III
7
3
13
30
8
61
Plesná
III
16
8
3
13
6
46
Polanka
III
12
19
13
27
1
72
Pustkovec
III
18
22
14
33
16
103
Stará Bělá
III
120
92
80
106
74
472
Svinov
III
2
1
1
15
6
25
Zábřeh
III
121
78
74
61
78
412
Koblov
V
4
1
2
14
1
22
Martinov
V
10
4
4
22
10
50
Muglinov
V
167
55
57
72
95
446
Proskovice
V
5
0
3
7
2
17
Třebovice
V
5
0
0
12
1
18
Poznámka: Výjezdová četnost JSDH Muglinov je ovlivněna zapojením jednotky do systému předurčenosti pro likvidaci hmyzu.
24
Mobilní technika a technické prostředky PO JSDH SMO Při vybavování jednotlivých JSDH se realizovala filosofie vybavení každé JSDH dopravním automobilem (DA), JSDH kategorie JPO III cisternovou automobilovou stříkačkou CAS 32 T815 (v provedení redukovaném), resp. CAS K25 LIAZ (v provedení základním) jako prvosledových zásahových automobilů. Pozn.: vybavení JSDH Radvanice je vzhledem ke kategorii JPO atypické a blíží se obsazením techniky ke stanici typu P2 HZS.
Tabulka č. 15 - přehled mobilní požární techniky JSDH SMO
JSDH
Radvanice
Kat.JPO
CAS
r.v.
Rekonstrukce
DA
r.v.
Rekonstrukce
2007
-
DA 12 Avia
1986
1999
AŽ 30 1997 Renault
2008
II/2
CAS 20 T815 Terno CAS 32 T815
1983
1998
-
VEA Š 2010 Yeti *
-
1998
2001
1987
2001
1986
1998
1985
2001
1986
1998
1985
2001
1989
2000
1988
1998
1988
1998
1991
2009
1989
1999
1990
1999
1992
2000
1986
2001
1987
2009
2011
-
1985
2001
-
-
Antošovice
III
Bartovice
III
Heřmanice
III
Hošťálkovice
III
Hrabová
III
Krásné Pole
III
Kunčičky
III
Michálkovice
III
Nová Ves
III
Petřkovice
III
Plesná
III
Polanka
III
Pustkovec
III
Stará Bělá
III
Svinov
III
Zábřeh
III
Koblov
V
CAS K36 T815 CAS K36 T815 CAS 32 T815 CAS K36 T815 CAS K25 LIAZ CAS K36 T815 CAS 32 T815 CAS K25 LIAZ CAS K25 LIAZ CAS 32 T815 CAS 32 T815 CAS K25 LIAZ CAS K25 LIAZ CAS 32 T815 CAS 32 T815 CAS 30 T815-7 CAS K36 T815 ** -
DA MB 2003 Vito DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia
ostatní
r.v.
Rekonstrukce
1974
2000
-
-
-
1983
1999
-
-
-
1990
1999
-
-
-
1997
1999
-
-
-
1987
1999
-
-
-
1979
1998
-
-
-
1985
1998
-
-
-
1998
2000
-
-
-
1988
1998
-
-
-
1988
1999
-
-
-
1989
1998
-
-
-
1990
1999
-
-
-
1983
1998
-
-
-
1990
1999
-
-
-
1981
1998
-
-
-
1989
1999
-
-
-
-
-
-
-
-
-
DA 12 Avia
1987
1999
-
-
-
25
Martinov
-
-
-
-
-
-
V
Muglinov
V
-
-
-
Proskovice
V
-
-
-
Třebovice
V
-
-
-
DA 12 Avia DA 12 VW * DA 12 Avia DA 12 Avia DA 12 Avia
1977
1998
-
-
-
2010
-
-
-
-
1988
1999
-
-
-
1989
1998
-
-
-
1989
1999
-
-
-
* vozidlo v majetku SDH/městského obvodu, ** CAS je předpokládanou zálohou pro JSDH Muglinov po realizaci nezbytných stavebních úprav hasičské zbrojnice a převodu JSDH do kategorie JPO III
JSDH SMO aktuálně provozují:
5x CAS K25 LIAZ, průměrné stáří je 23,2 let, průměrná doba od poslední rekonstrukce je 13,4 let
12x CAS 32 T815 (nebo CAS K36 T815), průměrné stáří je 24 let, průměrná doba od poslední rekonstrukce je 11 let
22x DA Avia, průměrné stáří 24 let, průměrná doba od poslední rekonstrukce je 13 let.
Vzhledem k průměrnému stáří CAS K25 LIAZ, i přes provedenou celkovou rekonstrukci, je tato mobilní technika značně poruchová, což způsobuje častou neakceschopnost JSDH a přináší zvýšené náklady na opravy. CAS K25 LIAZ jsou koncepčně zastaralé, jejich nástavba nereflektuje trend vývoje technických prostředků. Vzhledem k ukončení sériové výroby těchto vozidel, je velmi problematické zabezpečování jednotlivých náhradních dílů. Z dlouhodobých zkušeností s nasazením JSDH získaných v operačním řízení vyplývá, že pro obměnu je nutné vytipovat CAS, která umožní nasazení družstva o zmenšeném početním stavu 1+3 (v případě potřeby nasazení většího počtu hasičů se doprava na místo zásahu uskuteční pomocí DA). Vybraná CAS musí být dále dostatečně vybavena technickými prostředky požární ochrany a objem nádrží na vodu a pěnidlo CAS musí být větší než u stávajících CAS K25 LIAZ. Z těchto důvodů bylo v roce 2010 rozhodnuto o tzv. „I. etapě“ obnovy mobilní požární techniky v rámci JSDH SMO - náhrada CAS K25 LIAZ za CAS, která svou konstrukcí bude optimální pro plnění úkolů JSDH. Těmto účelům plně vyhovuje moderní zásahový automobil TATRA CAS 30 - T 815-7 4x4.1 (viz.obrázek č.2) v provedení CAS redukovaná, pro přepravu požárního družstva o zmenšeném početním stavu (1+3) a hasebních prostředků pro požární zásah vodou nebo pěnou (celkem 4.300 litrů vody, 300 l pěnidla), při použití nízkého nebo vysokého tlaku vody. V průběhu roku 2011 byl využit dotační titul MV-generálního ředitelství HZS ČR „Investiční dotace obcím na pořízení cisternových automobilových stříkaček“ ve výši 1 000 000,- Kč a pro JSDH Zábřeh byla z prostředků SMO zakoupena nová CAS TATRA CAS 30 - T 815-7. Pro rok 2012 je ve stejném programu řešena obměna pro JSDH Michálkovice.
26
V následujících letech by měly následovat JSDH Hrabová, JSDH Pustkovec, JSDH Polanka a JSDH Nová Ves. HZS MSK v současnosti disponuje jednou CAS 32 T815, která je v záloze mobilní požární techniky HZS MSK a je s ní uvažováno pro JSDH Martinov v případě převedení této JSDH do kategorie JPO III. Převod JSDH Martinov do kategorie JPO III je přímo závislý na realizaci stavebních úprav hasičské zbrojnice. Obdobně JSDH Proskovice může být vybavena CAS až po jejím přeřazení do JPO III, což bude možné po provedení stavebních úprav stávající hasičské zbrojnice nebo alternativně po výstavbě zbrojnice nové. Ve stejné situaci se nachází i JSDH Třebovice, kde rovněž nejsou stavebně technické podmínky pro garážování mobilní požární techniky.
Obrázek č.2 - zásahový automobil TATRA CAS 30 - T 815-7 4x4.1
27
Radvanice
II
Antošovice
III
Bartovice
III
Heřmanice
III
Hošťálkovice
III
Hrabová
III
Krásné Pole
III
Kunčičky
III
Michálkovice
III
Nová Ves
III
Petřkovice
III
Plesná
III
Polanka
III
Pustkovec
III
Stará Bělá
III
Svinov
III
Zábřeh
III
kalové čerpadlo
JSDH
kategorie JPO
Tabulka č. 16 - přehled vybraných technických prostředků JSDH SMO
r.v.
motorová pila řetěz.
r.v.
El. centrála
r.v.
ano
2007
Husqvarna
2007
Honda
2007
1997
ano
2009
Husqvarna
2001
Honda
2007
Macximum
1997
ano
2001
Husqvarna
2001
Honda
2001
Macximum
2000
-
-
Husqvarna
2001
-
-
Macximum
1997
ano
-
-
-
Honda
2002
Macximum
1997
-
-
Husqvarna
2001
-
-
Macximum
1997
ano
-
-
-
Honda
2000
Macximum
1997
-
-
Husqvarna
2001
-
-
Macximum
1997
ano
-
-
-
Honda
2002
Macximum
1997
-
-
Husqvarna
2000
-
-
Macximum
1997
ano
-
-
Honda
2001
Macximum
2002
ano
-
Husqvarna
2003
Honda
1997
Macximum
1997
ano
-
-
-
Honda
2001
Macximum
1998
-
-
Husqvarna
-
-
-
Macximum
1997
ano
-
-
-
Honda
2000
Macximum
1997
-
-
Husqvarna
2001
-
-
Macximum
1997
ano
-
-
-
Honda
2000
Macximum
1997
ano
-
Husqvarna
2002
Honda
1998
Macximum
1997
ano
-
-
-
Honda
2001
Macximum
2000
ano
-
Husqvarna
2002
Honda
1997
Macximum
1997
ano
-
-
-
Honda
2002
Kawasaki
2009
-
-
Husqvarna
2009
-
-
Macxinum
2002
ano
-
-
-
Honda
2002
Macximum
2000
-
-
Husqvarna
2001
-
-
Macximum
1997
ano
-
-
-
Honda
2000
Macximum
1997
ano
-
Husqvarna
2003
Honda
2000
Macximum
2000
ano
-
-
-
Honda
2001
Macximum
2000
ano
-
Husqvarna
2002
Honda
2000
Macximum
1997
ano
-
-
-
Honda
2000
Macximum
1997
-
-
Husqvarna
2000
-
-
Macximum
2001
ano
2002
-
-
Honda
1998
Macximum
2002
-
-
Husqvarna
2009
-
-
Kawasaki
2009
ano
-
-
-
Honda
2000
Niagara
2011
ano
-
Husqvarna
2002
Honda
2000
Macximum
2002
ano
-
Husqvarna
-
Honda
1997
Macximum
-
-
-
-
-
-
-
plovoucí čerpadlo
r.v.
Macximum
2007
Macximum
Koblov
V
Macximum
2002
ano
-
-
-
Honda
2001
Martinov
V
Macximum
2002
ano
-
-
-
Honda
2001 28
Muglinov
V
Macximum
1997
ano
-
-
-
Honda
2002
Proskovice
V
Macximum
2002
ano
-
-
-
Honda
2001
Třebovice
V
Macximum
2002
ano
-
-
-
Honda
2000
Poznámka: JSDH Radvanice má navíc motorovou kotoučovou pilu Partner, r.v.2008.
Tabulka č. 17 - přehled přenosných motorových stříkaček JSDH SMO
JSDH
Radvanice
Antošovice
Bartovice
přenosná stříkačka
PS 12 PMS 16
PS 12
PS 12
PS 12
Nová Ves
Petřkovice
PS 12
Kunčičky PS 12
JSDH Michálkovice přenosná PS 12 stříkačka JSDH přenosná stříkačka
JSDH přenosná stříkačka
Heřmanice Hošťálkovice
Hrabová
Krásné Pole
PS 12
PS 12
PS 12
Plesná
Polanka
Pustkovec
Stará Bělá
PS 12
PS 12
PS 12
PS 12
PS 12
Svinov
Zábřeh
Koblov
Martinov
Muglinov
Proskovice
PS 12
PS 12
PS 12
PS 12
PS 12
PS 12
Třebovice PS 12
Tabulka č. 18 – přehled dýchacích přístrojů JSDH SMO
JSDH
Kategorie JPO
Přetlakové dýchací přístroje DRÄGER
Radvanice Antošovice Bartovice Heřmanice Hošťálkovice Hrabová Krásné Pole Kunčičky Michálkovice Petřkovice Nová Ves Plesná Polanka Pustkovec Stará Bělá Svinov Zábřeh
II/2 III III III III III III III III III III III III III III III III
16 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 8
29
V minulých letech bylo přistoupeno ke komplexní obměně analogových radiostanic (RDST) JSDH za digitální RDST Matra. Pro JSDH vybavenou CAS je počet ručních RDST koncepčně volen v počtu 4 ks (družstvo o sníženém početním stavu 1+3) a 1 kus vozidlové RDST, pokud je JSDH vybavena dále DA, potom se počet ručních RDST zvyšuje o 2 ks na celkem 6 ks ručních RDST Matra. Tabulka č.19 ukazuje aktuální situaci ve vybavenosti JSDH RDST včetně potřeby doplnění.
Tabulka č. 19 - přehled digitálních radiostanic MATRA u JSDH SMO
Stav dle systemizace Jednotka
Radvanice
Kat JPO přenosné RDST II/2
12
vozidlové RDST 4
Současný stav přenosné RDST vozidlové RDST Smart, EASY+ 12
Rozdíl ve stavu přenosné RDST vozidlové RDST Smart, EASY+
4
0
0
Antošovice
III
6
1
5
1
1
0
Bartovice
III
6
1
5
1
1
0
Heřmanice
III
6
1
5
1
1
0
Hošťálkovice
III
6
1
5
1
1
0
Hrabová
III
6
1
5
1
1
0
Krásné Pole
III
6
1
5
1
1
0
Kunčičky
III
6
1
5
1
1
0
Michálkovice
III
6
1
5
1
1
0
Petřkovice
III
6
1
2
1
4
0
Nová Ves
III
6
1
5
1
1
0
Plesná
III
6
1
5
1
1
0
Polanka
III
6
1
5
1
1
0
Pustkovec
III
6
1
5
1
1
0
Stará Bělá
III
6
1
5
1
1
0
Svinov
III
6
1
2
1
4
0
Zábřeh
III
10
2
8
2
2
0
Koblov
V
2
0
2
0
0
0
Martinov
V
2
0
2
0
0
0
Muglinov
V
2
0
2
0
0
0
Proskovice
V
2
0
2
0
0
0
Třebovice
V
2
0
1
0
1
0
122
21
98
21
24
0
Celkem
30
Hasičské zbrojnice jednotek sborů dobrovolných hasičů SMO JSDH SMO jsou na území SMO dislokovány ve 22 hasičských zbrojnicích, jejichž stav se liší především v závislosti na roku výstavby, případně roku její rekonstrukce. Tabulka č. 20 - adresy hasičských zbrojnic JSDH SMO
Hasičská zbrojnice
Městský obvod
JSDH
Kat. JPO
ulice
Hošťálkovice
Hošťálkovice
III
Zimní
Hrabová
Hrabová
III
Krásné Pole
Krásné Pole
Martinov
číslo číslo popisné orient.
PSČ
Paskovská
bez č.p. 112
175
III
Nová kolonie
683
-
725 26 O.-Krásné Pole
Martinov
V
Martinovská
3160
8
723 00 O.-Martinov
Michálkovice
Michálkovice
III
Radvanická
17
396
715 00 O.-Michálkovice
Nová Ves
Nová Ves
III
U Boříka
416
98
709 00 O.-Nová Ves
Ostrava-Jih
Zábřeh
III
Dolní
791
3
700 30 Ostrava-Jih
Petřkovice
Petřkovice
III
Balbínova
990
-
725 29 O.-Petřkovice
Plesná
Plesná
III
K. Svobody
183
1
725 27 O.-Plesná
Polanka
Polanka
III
1.května
592
100
725 25 O.-Polanka
Proskovice
Proskovice
V
Světlovská
272
-
724 00 O.-Proskovice
Pustkovec
Pustkovec
III
Pustkovecká
26
39
708 00 O.-Pustkovec
Radvanice a Bartovice
Bartovice
III
U Statku
422
8
717 00 O.-Bartovice
Radvanice
II
Těšínská
41
-
716 00 O.-Radvanice
Antošovice
III
Antošovická
84
-
711 00 O.-Antošovice
Heřmanice
III
Požární
114
26
713 00 O.-Heřmanice
Kunčičky
III
Bořivojova
45
101
718 00 O.-Kunčičky
Koblov
V
Soví
343
-
Slezská Ostrava
-
725 28 O.-Hošťálkovice 720 00 O.-Hrabová
711 00 O.-Koblov
Muglinov
V
Švédská
85
50
712 00 O.-Muglinov
Stará Bělá
Stará Bělá
III
Mitrovická
504
153
724 00 O.-Stará Bělá
Svinov
Svinov
III
Jelínkova
1192
-
721 00 O.-Svinov
Třebovice
Třebovice
V
Gudrichova
5278
7
722 00 O.-Třebovice
V roce 2011 byla oddělením IZS HZS Moravskoslezského kraje provedena komplexní analýza stavu všech hasičských zbrojnic. Cílem bylo zhodnocení aktuálního stavu, zjištění realizovaných stavebních úprav a rekonstrukcí a posouzení, zda jednotlivé hasičské zbrojnice odpovídají neustále se zvyšujícím nárokům na výkon služby JSDH a to i při déletrvajících zásazích typu povodní nebo větrných smrští, požadavkům na garážování mobilní požární techniky a uložení technických prostředků PO. Hodnoceny byly i provozní parametry objektů vzhledem k provozním nákladům. Tabulka č.21 sumarizuje výsledky analýzy s dalšími doplňujícími údaji o hasičských zbrojnicích JSDH SMO, přičemž hasičské zbrojnice, které některým požadavkům
31
nevyhovují, jsou zvýrazněny. Nedostatky nevyhovujících hasičský zbrojnic jsou popsány dále v textu. Tabulka č. 21 - údaje o hasičských zbrojnicích JSDH SMO
Hasičská zbrojnice vlastnické poměry rekonvýstavba HZ + strukce pozemku 49°48'59.939"N, SMO 1931 2002 18°20'8.222"E MOb.
JSDH
Kategorie JPO
Radvanice
II
Antošovice
III
49°54'19.008"N, 18°18'51.204"E
SMO MOb.
2002
nová
výstavba nové HZ
Bartovice
III
49°47'23.325"N, 18°20'49.694"E
SMO MOb.
1925
2001
přístavba garážového stání
Heřmanice
III
49°51'38.708"N, 18°19'53.347"E
SMO MOb.
1900
1995
rekonstrukce, přístavba
Hošťálkovice
III
49°50'49.978"N, 18°12'43.799"E
SMO MOb.
1975
2001
změna objektu
Hrabová
III
49°46'22.452"N, 18°17'2.922"E
SMO MOb.
1924
2002
úprava interiéru
Krásné Pole
III
49°50'35.423"N, 18°7'29.681"E
SMO MOb.
2003
nová
výstavba nové HZ
Kunčičky
III
49°48'30.262"N, 18°18'24.096"E
SMO MOb.
1950
2009
výměna oken
Michálkovice
III
49°50'25.708"N, 18°20'55.809"E
SMO MOb.
1959
-
nevyhovuje
Nová Ves
III
49°49'19.333"N, 18°13'19.003"E
SMO MOb.
1902
1959
po r.1997 úpravy, výměna oken
Petřkovice
III
49°52'30.388"N, 18°15'27.629"E
SMO MOb.
1908
1986
nevyhovuje
Plesná
III
49°51'41.732"N, 18°8'52.683"E
SMO MOb.
1965
1986
vyhovuje
Polanka
III
49°46'49.443"N, 18°10'10.324"E
SMO MOb.
1925
1968
vyhovuje
Pustkovec
III
49°50'27.416"N, 18°9'56.913"E
SMO MOb.
1900
1986
nevyhovuje
Stará Bělá
III
49°45'43.626"N, 18°13'34.774"E
SMO MOb.
1937
2000
od r.2010 probíhající rekonstrukce, úpravy interiéru
Svinov
III
49°48'48.942"N, 18°11'30.084"E
SMO MOb.
2009
nová
výstavba nové HZ
Zábřeh
III
49°48'25.053"N, 18°14'37.208"E
SMO MOb.
1909
1985
vyhovuje
Koblov
V
49°52'25.033"N, 18°17'5.481"E
SMO MOb.
1913
1993
vyhovuje
Martinov
V
49°51'18.041"N, 18°10'48.84"E
SMO MOb.
1959
-
nevyhovuje
GPS souřadnice
poznámka
přestavba HZ (JPO II)
32
Muglinov
V
49°51'7.616"N, 18°18'10.696"E
SMO MOb.
1900
1975
nevyhovuje
Proskovice
V
49°45'0.168"N, 18°12'8.186"E
SMO MOb.
1900
-
nevyhovuje
Třebovice
V
49°50'8.639"N, 18°11'33.068"E
SMO MOb.
1935
2009
výměna oken, interiér
Následující popis nevyhovujících hasičských zbrojnic je seřazen podle priorit potřeby rekonstrukce, resp. výstavby nové hasičské zbrojnice se stručným zdůvodněním. Priority jsou řazeny v pořadí I až III, přičemž priorita I je nejvyšší. Priorita I Hasičská zbrojnice Petřkovice – priorita I Rok výstavby Rok přestavby Počet stání Výška vrat Šířka vrat Hygienická zařízení Společenská místnost
1908 1986 2 (10000x4200x3200),(6800x4000x3200) 3000 2800 ano ano
33
Důvod k rekonstrukci – Bylo nutno provést celkové zateplení s výměnou oken a také výměnu kompletních vnitřních rozvodů elektroinstalace. Hasičská zbrojnice Michálkovice – priorita I Rok výstavby Rok přestavby Počet stání Výška vrat Šířka vrat Hygienická zařízení : Společenská místnost
1959 2 (9000x5330x3180), (9000x5330x3450) 3020 x 3530 3120 x 3000 ano ano/30m2
Důvod k rekonstrukci – potřeba zajištění odpovídajících parametrů garážování nové CAS 30 - T815-7, která bude pořízena v roce 2012 za využití dotačního titulu MV-GŘ HZS ČR „Investiční dotace obcím na pořízení cisternových automobilových stříkaček“ a nahradí stávající CAS K25 LIAZ; porušená hydroizolace – masivní vlhnutí zdiva; absence zázemí při déletrvajících zásazích. Pro rekonstrukci je již zpracovaná projektová dokumentace.
34
Hasičská zbrojnice Martinov – priorita I Rok výstavby Rok přestavby Počet stání Výška vrat Šířka vrat Hygienická zařízení Společenská místnost
1959 2 (9100x4200x2900), (9100x4200x2900) 2800 x 2800 2900 x 2900 ano ano/60m2
Důvod k rekonstrukci – JSDH Martinov se koncepčně dlouhodobě připravuje na přechod z kategorie JPO V na kategorii JPO III. V této souvislosti musí být zajištěn prostor pro garážování mobilní požární techniky CAS, který ve stávající zbrojnici není k dispozici. Pro rekonstrukci je již dokončena projektová dokumentace.
35
Priorita II Hasičská zbrojnice Muglinov – priorita II Rok výstavby Rok přestavby Počet stání Výška vrat Šířka vrat Hygienická zařízení Společenská místnost
1900 1975 1 (9250x5800x3250) 2900 3000 ano ano
Důvod k rekonstrukci/výstavbě nové HZ – stávající zbrojnice je zcela nevyhovující pro garážování mobilní požární techniky typu CAS, z tohoto důvodu JSDH využívá prostory nedalekého objektu výměníku tepla, který je rovněž pro potřeby této jednotky nevyhovující. Možnost garážování CAS je limitující pro převod jednotky z kategorie JPO V do kategorie JPO III, na což se jednotka dlouhodobě připravuje. Stávající hasičská zbrojnice má i naprosto nevyhovující sociální zázemí pro jednotku.
36
Hasičská zbrojnice Pustkovec – priorita II Rok výstavby Rok přestavby Počet stání Výška vrat Šířka vrat Hygienická zařízení Společenská místnost
1900 1986 2 (6800x5000x3000), (8000x4000x3500) 3000 x 3300 3200 x 3000 ne ano/20m2
37
Důvod k rekonstrukci / výstavbě nové HZ – v roce 1998 byla provedena nezbytná úprava pro garážování přidělené mobilní požární techniky CAS. Hasičská zbrojnice je prostorově nevyhovující, schází sociální zázemí pro členy jednotky (sprchy, šatna apod.). Rozšíření stávající budovy není možné.
Priorita III Hasičská zbrojnice Proskovice – priorita III Rok výstavby Rok přestavby Počet stání Výška vrat Hygienická zařízení Společenská místnost
1900 1 využitelné pro garážování vozidla, druhé slouží jako sklad 3000 x 800 ne ne
38
Důvod k rekonstrukci/výstavbě nové HZ - budova je z roku 1900 a neprošla rekonstrukcí. Pro výkon služby je zcela nevyhovující. Schází sociální zázemí, prostory nejsou vytápěny, schází prostory pro odbornou přípravu apod. Stávající zbrojnice má pouze jedno garážové stání pro vozidlo a skladiště nutné výzbroje. Stávající objekt není možno dále upravit. JSDH Proskovice se koncepčně dlouhodobě připravuje na přechod z kategorie JPO V na kategorii JPO III. V této souvislosti musí být zajištěn prostor pro garážování mobilní požární techniky CAS, který ve stávající zbrojnici není k dispozici.
Spolupráce JSDH SMO a HZS MSK Systematická spolupráce mezi JSDH SMO a HZS ČR se datuje již před rokem 1985. Hlavní myšlenkou bylo ovlivnění výkonu služby JSDH SMO ve prospěch zvýšení kvality a to formou organizování odborné přípravy, stáží, převodem vybavení a technických prostředků. Od roku 1991, v rámci Hasičského záchranného sboru města Ostravy, se jeden příslušník částečně (s 25% úvazkem) systematicky věnoval spolupráci s JSDH SMO. Za tímto účelem – tedy možnosti přímého ovlivnění kvality výkonu služby, byly uzavřeny smlouvy mezi Hasičským záchranným sborem města Ostravy a Statutárním městem Ostrava v záležitostech JSDH (jednalo se především o „Smlouvu o výpůjčce a vzájemné spolupráci“ ve které byly stanoveny oboustranně úkoly pro zabezpečování činnosti JSDH). V současné době HZS MSK zejména cestou odborů IZS a služeb zabezpečuje veškerý servis spojený s činností JSDH SMO, přičemž na odboru IZS je vyčleněn jeden příslušník, který se problematice JSDH věnuje v plném úvazku. Tato skutečnost je naprosto ojedinělá v rámci ČR, nicméně přináší velmi dobré výsledky. 39
Pro JSDH SMO jsou zajišťovány zejména tyto činnosti: o
nákup vybraných prostředků (technické prostředky, OOP, výstrojní součásti, zjišťování jednotlivých velikostí, sumarizace těchto údajů z JSDH a následná redistribuce a evidence)
o
zabezpečování agendy odborné přípravy – vysílání do kurzů, vypisování přihlášek, jejich evidence, rovněž tak vysílání do specializačních kurzů, nebo jejich organizace
o
zabezpečování pohonných hmot, včetně evidence, výkazů, uzávěrek, vydávání žádanek o přepravu, vozových sešitů, kontrolní činnost v této oblasti
o
zprostředkování údržbových prací na mobilní požární technice, dýchací technice, prostředcích spojové služby a vytipovaných technických prostředcích, zabezpečování odvozů technických prostředků do odborných servisů
o
zprostředkování servisních služeb a revizí prováděných dodavatelsky – elektrocentrály, hasicí přístroje apod.
o
evidence veškerého majetku vypůjčeného městským obvodům veškerého evidovaného drobného majetku a jeho inventarizace)
o
kontrolní činnost u JSDH – kontrola akceschopnosti
o
finanční operace – vyúčtování hotovostních nákupů, evidence faktur ve vazbě na sledování čerpání rozpočtu
o
vystavování potvrzení – refundací mezd za odbornou přípravu a zásahy
o
zpracování podkladů k dotačním titulům
(včetně
V roce 2011 byla ze strany HZS MSK iniciována aktivita vedoucí k vytvoření softwarového produktu „PORT.ALL“ (portálu jednotek SDH obcí), který by bylo možno využívat pro správu širokého spektra informací o JSDH a současně by tento produkt sloužil ke vzdálené komunikaci JSDH a HZS MSK v organizačním i operačním řízení. Program je od ledna 2012 v ročním testovacím módu. V současné podobě program umožňuje: ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐
správu databáze členů JSDH, včetně kontaktů vypisování zpráv o zásahu správu strojní služby – evidence techniky a technických prostředků, evidence jízd evidenci pohotovostí evidenci ekonomických záležitosti JSDH nástěnku pro vnitřní komunikaci JSDH
Další uvažované využití programu: 40
‐ ‐ ‐ ‐ ‐
odborná příprava JSDH správa technické služby správa chemické služby zasílaní příkazu k výjezdu na tiskárnu umístěnou na hasičské zbrojnici JSDH ovládání dalších technologií hasičských zbrojnic JSDH
Plnohodnotné využívání software PORT.ALL je podmíněno dostatečně kapacitním datového připojením hasičských zbrojnic do sítě internet.
41
Předurčenost JSDH SMO k řešení vybraných typů mimořádných událostí Pro efektivní a účinné řešení mimořádných událostí v rámci Moravskoslezského kraje zpracoval HZS MSK systém předurčenosti JSDH pro řešení vybraných typů MU. Jedná se o předurčenost pro zásahy při dopravních nehodách a zásahy pro práci na vodě s využitím lodí pro záchranu osob. Předurčenosti jsou voleny ve vazbě na kategorii JSDH, garance zajištění akceschopnosti systémem pohotovosti družstva o zmenšeném početním stavu, dislokaci jednotek, technické vybavení apod. V rámci SMO je do systému předurčenosti pro zásahy při dopravních nehodách zařazena jedna JSDH – Radvanice. S ohledem na potřebnost garance zásahu v co nejkratším čase a rovněž s ohledem na nutnost zajištění další speciální odborné přípravy a speciálního technického vybavení, tuto předurčenost zajišťuje JSDH kategorie JPO II/2, s dobou výjezdu do 5 minut od vyhlášení poplachu. Jednotka disponuje potřebným technickým vybavení (sada hydraulického vyprošťovacího zařízení Lucas), účastní se pravidelně speciální odborné přípravy. Rovněž zajišťuje systém pohotovosti 2 družstev o zmenšeném početním stavu 1+3 s dobou výjezdu 5 minut. Pro práci na vodě s využitím lodí pro záchranu osob je v rámci SMO celkem předurčeno osm JSDH – Antošovice, Hošťálkovice, Kunčičky, Nová Ves, Pustkovec, Radvanice, Stará Bělá a Zábřeh. Při výběru předurčených JSDH bylo zohledněna poloha jednotek k větší vodním tokům, které protékají územím města, resp. jednotlivými městskými obvody (Odra, Ostravice, Opava, Lučina, Porubka). V roce 2011 byly některé JSDH vybaveny čluny s motorem, viz. tabulka č.22 Tabulka č. 22 - přehled technických prostředků pro práci na vodě JSDH SMO
JSDH
Kategorie JPO
plavidlo
r.v.
lodní motor
r.v.
podvozek
r.v.
Radvanice
II
Gumotex UZC 420
2004
Mariner 30
1992
ano
2004
Antošovice
III
Zodiac Z 131
1997
Tohatsu 5
2010
ne
-
Hošťálkovice
III
-
-
-
-
-
-
Kunčičky
III
Zodiac 340 CRF
1997
Tohatsu 5
2010
ne
-
Nová Ves
III
Marine 20 H
2003
Tohatsu 70
2003
ano
2003
Pustkovec
III
Zodiac MK 1 Tour
1997
Tohatsu 5
2010
ne
-
Stará Bělá
III
Zodiac Bombard Tropic
1997
2010
ne
-
Zábřeh
III
Zodiac Z 131
1997
1997
ne
Tohatsu 5 Johnson 8
V rámci JSDH SMO, z důvodu minimalizace finančních nároků, byly v minulých letech vytipovány JSDH, které se specializují na určité typy a podtypy mimořádných událostí, pro jejichž řešení jsou nutné speciální znalosti zvláštních taktických postupů a vybavení speciálními technickými prostředky PO. Celkem tři JSDH SMO (Zábřeh, Krásné Pole, Hošťálkovice) byly vybaveny sněhovými pluhy. V případě nenadálých sněhových kalamit jsou jednotky nasazovány pro zprůjezdnění vybraných komunikací v městě Ostrava.
42
Dále bylo v roce 2011 předurčeno 5 JSDH SMO pro zásahy na území SMO spojených s likvidací bodavého hmyzu. Jedná se o následující JSDH SMO: Zábřeh, Michálkovice, Stará Bělá, Muglinov, Hrabová. Průměrný počet zásahů v této předurčenosti byl v roce 2011 ve výši 80 na jednu jednotku.
Práce s mládeží Jako jeden z hlavních personálních zdrojů pro přirozené doplňování členů JSDH SMO je vlastní práce s mládeží, která je realizována prostřednictvím jednotlivých sborů dobrovolných hasičů. Systémová práce s mládeží se dělí mezi dvě základní věkové kategorie – mladí hasiči ve věku 6-14 let a dorost ve věku 15-18 let. Činnost je realizována zapojením kolektivů do celostátní hry Plamen a organizované Celoroční činnosti dorostu. Posláním je rozvíjet dětské a mládežnické znalosti, vědomosti a dovednosti a získávat návyky v jednotlivých oblastech činnosti s přihlédnutím ke specifické oblasti požární ochrany. Práce s hasičskou mládeží je na republikové úrovni dlouhodobě podporována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem vnitra. Z hlediska dlouhodobé úspěšnosti práce s mládeží se ke špičce řadí JSDH Michálkovice a Pustkovec, jejichž mládežnické kolektivy často reprezentují okres Ostrava na krajských i republikových soutěžích. Vlastní soutěžní činnost je organizována na okresní úrovni formou postupových soutěží a na místní úrovni, kde jednotlivé soutěže organizují sbory dobrovolných hasičů. Jednotlivé disciplíny tvoří: požární útok, štafeta 4x60m a 4x100m u dorostu, závod požárnické všestrannosti (branný závod), štafeta CTIF, požární útok CTIF, štafeta dvojíc a další doprovodné sportovní soutěže. Cílem organizované činnosti dětí a dorostu je soutěžní formou podporovat celoroční mimoškolní činnost mládeže se zájmem o požární ochranu. V rámci SMO je do organizované činnosti mládeže zapojeno celkem 394 členů, viz. tabulka č.23. Tabulka č. 23 - přehled organizované činnosti mládeže
JSDH
přípravka do 6 let chlapci dívky Σ
6 - 14 let chlapci dívky
Σ
15 - 18 let chlapci dívky
Σ
celkem 6 - 18 chlapci dívky
Heřmanice Hrabová Koblov Kunčičky Krásné Pole Martinov Michálkovice Muglinov Nová Ves Petřkovice Plesná
29 0 3 0 0 0 1 0 1 0 0
10 0 3 0 0 0 1 1 2 0 0
39 0 6 0 0 0 2 1 3 0 0
12 11 11 0 7 7 8 15 1 1 9
16 9 6 0 1 0 13 9 1 2 10
28 20 17 0 8 7 21 24 2 3 19
6 8 0 1 1 1 5 2 2 1 6
3 3 0 0 3 2 4 1 0 1 3
9 11 0 1 4 3 9 3 2 2 9
18 19 11 1 8 8 13 17 3 2 15
19 12 6 0 4 2 17 10 1 3 13
Polanka Proskovice Přívoz Pustkovec
0 0 0 0
0 0 0 0
0 0 0 0
5 3 0 12
5 1 0 5
10 4 0 17
0 6 0 4
0 4 0 7
0 10 0 11
5 9 0 16
5 5 0 12
43
Radvanice Stará Bělá Svinov Třebovice
0 0 1 2
0 0 2 0
0 0 3 2
2 0 5 10
3 0 3 8
5 0 8 18
8 3 0 5
7 1 0 0
15 4 0 5
10 3 5 15
10 1 3 8
Zábřeh
0
0
0
10
5
15
10
4
14
20
9
Požární sport u JSDH SMO Součástí odborné přípravy JSDH je mimo jiné také požární sport. Družstva mužů i žen soutěží podle Pravidel požárního sportu, která jsou téměř shodná s pravidly pro požární sport Hasičského záchranného sboru České republiky. Soutěže probíhají na okresní úrovni s právem reprezentace v krajském kole a na místní úrovni jako nejrůznější pohárové soutěže, memoriály a ligy. Na okresní úrovni se do soutěží v požárním sportu zapojuje každoročně cca 8 družstev mužů a žen. V rámci jednotlivých SDH probíhají soutěže v požárním sportu u 21 SDH. V rámci dlouhodobé úspěšnosti mezi reprezentací okresu Ostrava, se řadí družstva mužů a žen SDH Michálkovice a Pustkovec. Mezi jednotlivé disciplíny patří - požární útok, štafeta 4x100m, běh na 100 m s překážkami. Mimo soutěží v požárním sportu se řada sborů angažuje v dalších soutěžích např. TFA (soutěž Nejtvrdší hasič přežije), soutěží s prvky záchranářských disciplín a dalších.
44
Jednotky HZS podniků působící na území SMO Jednotka kategorie JPO IV je jednotkou hasičského záchranného sboru podniku zřizovanou právnickou nebo fyzickou podnikající osobou pro zajištění požární ochrany na území podniku. V systému plošného pokrytí je na ně nahlíženo jako na jednotku s místní působností pro území zřizovatele. V požárním poplachovém plánu MSK tyto jednotky zařazeny nejsou. Pro účely operačního řízení je možno je využít na základě výzvy krajského operačního a informačního střediska HZS MSK. Na území SMO působí v současnosti 4 jednotky HZS podniků – viz. tabulka č. 24. Tabulka č. 24 – jednotky kategorie JPO IV na území SMO
1 BorsodChem MCHZ, s.r.o.
Minimální početní stav hasičů v jedné směně 4
2 ArcelorMittal Ostrava, a.s.
12
3 Vítkovice Reality Developments, s.r.o.
6
4 SŽDC, státní organizace
7
Zřizovatel jednotky
Jednotky SDH podniků působící na území SMO Jednotka kategorie JPO VI je jednotkou sboru dobrovolných hasičů podniku zřizovanou právnickou nebo fyzickou podnikající osobou pro zajištění požární ochrany na území podniku. V systému plošného pokrytí je na ně nahlíženo jako na jednotku s místní působností pro území zřizovatele. V požárním poplachovém plánu MSK tyto jednotky zařazeny nejsou. Pro účely operačního řízení mimo území zřizovatele se s jejich nasazením nepočítá Na území SMO působí v současnosti 3 jednotky SDH podniků, kdy jejich zřizovateli jsou: BorsodChem MCHZ,s.r.o.; OKD, OKK a.s., koksovna Svoboda a Ostravské opravny a strojírny, s.r.o.
45
KONCEPČNÍ ÚKOLY A CÍLE Úkol č. 1 V souladu se Systemizací vozidel HZS MSK prioritně dokončit proces obměny prvosledových vozidel (na konci roku 2012 by mělo chybět 5ks CAS). Stávající vozidla CAS Dennis jednotně nahrazovat vozidly CAS 20 MB Econic cestou kapitálového rozpočtu SMO-strojní investice. Termín:
31.12 2014
Zodpovídá: HZS MSK+SMO
Úkol č. 2 Participovat na dovybavení IBC MSK tak, aby došlo k realizaci technologií a dalších prvků vybavení, které byly předmětem finančních restrikcí v průběhu výstavby. Jedná se zejména o zobrazovací plochy a koncová data-videokonferenční zařízení na společném operačním středisku složek IZS a místnosti krizového štábu SMO, dokončení 2. a 3. etapy dovybavení budovy systémem elektronické kontroly vstupu, naftové hospodářství pro zásobování dieselagregátů palivem pro nouzový chod budovy a dále o dovybavení některých místností, zejména prostor pro fyzickou přípravu. Termín:
31.12 2014
Zodpovídá: HZS MSK+MSK+SMO
Úkol č. 3 Pokračovat v dostavbě a rozšíření areálu stávající centrální hasičské stanice v Ostravě-Zábřehu tak, aby prostory IVC Ostrava-Zábřeh začala využívat další složka IZS – MPO – která zde bude mít spádovou služebnu, jež nahradí stávající nevyhovující služebnu v Ostravě-Výškovicích, která nemá ani vyhovující zázemí pro sloužící strážníky ani důstojné prostory pro styk s občany. Dále vznikne prostor skladů HZS – vyhledávacího a záchranného odřadu (USAR) pro mezinárodní záchranné operace a garáže HZS pro uložení speciálních kontejnerů. V návaznosti na rozhodnutí policejního prezidenta PČR je nutno dobudovat hangár pro vrtulník IZS. Termín:
31.12.2014
Zodpovídá: HZS MSK+SMO
Úkol č. 4 Pokračovat v dostavbě a rozšíření IVC Ostrava-Přívoz tak, aby prostory IVC začala využívat další složka IZS – MPO – která zde bude mít spádovou služebnu, jež nahradí stávající nevyhovující služebnu na ulici Nádražní, která nemá ani vyhovující zázemí pro sloužící strážníky ani důstojné prostory pro styk s občany. Dále vznikne prostor pro odbornou fyzickou a speciální přípravu příslušníků HZS MSK, PČR a strážníků MPO vč. odpovídajícího sociálního zázemí. Termín:
30.6.2013
Zodpovídá: HZS MSK+SMO
46
Úkol č. 5 Pokračovat v dostavbě a rozšíření stávajícího IVC Ostrava-Slezská tak, aby vznikly kapacitně dostatečné prostory, které budou sloužit zejména MPO a ÚSZS MSK. Současně provést stavební a technické úpravy současné budovy tak, aby došlo k zefektivnění provozu a energetické a následně finanční úspoře provozních nákladů. Termín:
31.12.2013
Zodpovídá: HZS MSK+SMO
Úkol č. 6 Realizovat výstavbu a zprovoznění IVC Ostrava-Jih tak, aby došlo k naplnění všech funkcionalit určených pro HZS MSK, MPO, ÚSZS MSK i určených pro společné využití všemi 3 složkami IZS. Termín:
31.12.2015
Zodpovídá: HZS MSK+SMO+MSK
Úkol č. 7 Dokončit I.etapu realizace Technické a výcvikové základny IZS Hranečník. Realizovat II. etapu výstavby tak, aby došlo k naplnění všech funkcionalit určených pro HZS MSK, MPO, PČR i určených pro společné využití všemi 3 složkami IZS. Termín:
31.12.2015
Zodpovídá: HZS MSK+SMO+PČR
Úkol č. 8 Jednoznačně předurčit JSDH – JPO III, jež budou zasahovat na území těch městských obvodů, které JSDH nezřizují a stanovit pravidla finanční spoluúčasti těchto městských obvodů na nákladech k zajištění akceschopnosti JSDH a provozu hasičských zbrojnic JSDH, které v těchto městských obvodech zajišťují plnění kritérií plošného pokrytí území MSK jednotkami PO. Termín:
31.12.2012
Zodpovídá: HZS MSK+SMO+MO
Úkol č. 9 Projednat s městským obvodem Slezská Ostrava problematiku JSDH Koblov s cílem nápravy nedostatků, resp. možnosti sloučení této JSDH s jinou JSDH s územní působností na území městského obvodu, čímž by došlo k zániku JSDH Koblov z důvodu dlouhodobých nedostatků Termín:
31.12.2012
Zodpovídá: HZS MSK+SMO+MO Sl.OVA
Úkol č. 10 Prioritně pokračovat v obměně stávajících 4 CAS K25 LIAZ mobilní požární technikou TATRA CAS 30 - T815-7 za využití dotačního titulu MV-generálního ředitelství HZS ČR „Investiční dotace obcím na pořízení cisternových automobilových 47
stříkaček“ dle možností dotačního titulu alespoň 1 ks ročně. CAS K25 LIAZ následně odprodat a získané finanční prostředky použít k částečnému pokrytí nákupu nových CAS společně s využitím kapitálového rozpočtu SMO-strojní investice. Termín:
31.12.2016
Zodpovídá: HZS MSK+SMO
Úkol č. 11 Specifikovat konkrétní typ DA včetně vybavení a po ukončení obměny CAS K25 LIAZ se zaměřit na koncepční a komplexní výměnu DA u JSDH SMO – realizaci „II. etapy obnovy mobilní požární techniky JSDH SMO“. Termín:
31.12.2018
Zodpovídá: HZS MSK+SMO
Úkol č. 12 Realizovat rekonstrukce (variantně výstavby nových) hasičských zbrojnic JSDH SMO dle stanovených priorit. Termín:
31.12.2016
Zodpovídá: HZS MSK+SMO
Úkol č. 13 Dovybavit JSDH SMO předurčené pro práci na vodě vybranými technickými prostředky a osobními ochrannými pracovními prostředky (např. suché obleky, přilby, záchranné vesty, lana, a další) a definovat a realizovat u těchto jednotek speciální odbornou přípravu zaměřenou na problematiku záchrany osob z vody. Termín: 31.12.2014
Zodpovídá: HZS MSK
48
