EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI
PRÁCE S ŽÁKY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM metodická příručka
Mgr. Jana Janková
VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA PEDAGOGICKÁ A SOCIÁLNÍ, STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PEDAGOGICKÁ A GYMNÁZIUM, PRAHA 6, EVROPSKÁ 33
Jankovanew.indd 1
19.9.2012 17:06:33
Metodická příručka vznikla v rámci projektu CZ.2.17/3.1.00/30013: „Studium pedagogických pracovníků k rozšíření odborné kvalifikace pro integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu“, který realizuje Magistrát hlavního města Prahy, odbor školství, mládeže a sportu, Praha 1, Mariánské nám. 2 ve spolupráci s Vyšší odbornou školou pedagogickou a sociální, Střední odbornou školou pedagogickou a Gymnáziem, Praha 6, Evropská 33 za finanční podpory Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Praha – Adaptabilita. Název:
PRÁCE S ŽÁKY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM
Autor:
Mgr. Jana Janková
Odborný garant:
PaedDr. Miroslava Štréblová, CSc.
Tisk:
Powerprint s. r. o., Brandejsovo nám. 1219/1, Praha 6 – Suchdol
Rok vydání:
2012
Za jazykovou úpravu příspěvků, jejich odborný obsah a správnost citací odpovídá autor.
2012 © Magistrát hlavního města Prahy, odbor školství, mládeže a sportu Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nebude jakýmkoliv způsobem reprodukována bez předchozího písemného souhlasu Magistrátu hlavního města Prahy, odboru školství, mládeže a sportu, Praha 1, Mariánské nám. 2. –2–
Jankovanew.indd 2
19.9.2012 17:06:33
Obsah Úvod . ................................................................................................................................................ 5 I. část ................................................................................................................................................. 7 1 Charakteristika zdravotního postižení ........................................................................................ 7 2 Diagnostika ve speciálně pedagogickém centru ........................................................................ 11 2.1 Komplexní vyšetření klienta....................................................................................................... 12 2.2 Speciálně pedagogické vyšetření ............................................................................................... 13 2.3 Speciální vzdělávací potřeby ..................................................................................................... 13 3 Podmínky edukace, kompenzační a rehabilitační pomůcky . .................................................. 14 4 Charakteristika speciálně pedagogického centra ..................................................................... 26
II. část . ............................................................................................................................................ 27 5 Konkrétní příklady z diagnostické činnosti speciálně pedagogického centra . ...................... 27 5.1 Doporučení k vypracování individuálního vzdělávacího plánu ................................................ 27 5.2 Zpráva ze speciálně pedagogického vyšetření . ......................................................................... 29 5.3 Zpráva z průběhu diagnostického pobytu s doporučením ke vzdělávání .................................. 32
III. část ............................................................................................................................................ 35 6 Spolupráce speciálně pedagogického centra s integrující školou ............................................ 35 Závěr ................................................................................................................................................ 45 Seznam použité a doporučené literatury ...................................................................................... 46 Přílohy . ............................................................................................................................................ 47 Příloha č. 1 – Seznam SPC pro zrakově postižené se sídlem v Praze .............................................. 47 Příloha č. 2 – Odborný posudek ke stanovení míry podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ............................................................................................ 48
–3–
Jankovanew.indd 3
19.9.2012 17:06:33
–4–
Jankovanew.indd 4
19.9.2012 17:06:33
Úvod Metodická příručka vznikla jako součást vzdělávacího programu „Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v ZŠ a SŠ běžného typu“, který je věnován vzdělávání učitelů z běžných škol v oblasti speciální pedagogiky. Integrativní školní (speciální) pedagogikou se rozumí společná výchova a vyučování žáků s postižením a bez postižení v běžné škole. (Myschker, N., Ortmann, M., 1999). Tato část příručky se věnuje pedagogice zrakově postižených. V minulých letech vyvinula speciální pedagogika zrakově postižených v teorii i praxi celou řadu poznatků, koncepcí a metod, které mohou být využity nejen ve speciálních školách, ale i při integrovaném vzdělávání žáků a studentů se zrakovým postižením. V České republice se nazývá oblast speciální pedagogiky zabývající se výchovou, vzděláním a rozvojem osob se zrakovým postižením různě. Setkáváme se s pojmenováním tyflopedie (z řeckých slov typhlos – slepý a paidea – výchova) nebo oftalmopedie (z řeckých slov opthalmos-oko a paidea-výchova). Asi nejvýstižnější je název “speciální pedagogika zrakově postižených”. V odborné literatuře se setkáme i se staršími názvy např. tyflopedagogika, oftalmologická defektologie, okulopedie apod. V následujícím textu si tedy připomeneme některé důležité skutečnosti z pedagogiky zrakově postižených, týkající se především jedinců se zrakovým postižením ve věku povinné školní docházky, případně studentů středních škol. Text bude členěn ve shodě se zadáním na část teoretickou, ve které se budou vyskytovat odkazy na odbornou literaturu, pomocí které se čtenář bude moci hlouběji seznámit zejména s lékařskou problematikou zrakových vad a část praktickou, kde budou popsány praktické zkušenosti autorky. Cílem příručky je vytvořit návod pro učitele běžných škol, jak postupovat v případě vzdělávání žáka se zrakovým postižením. Jak aktuálně řešit problémy materiální i personální. Požadavky na vzdělávání jsou určeny Rámcovým vzdělávacím programem, případně modifikovány ve Školním vzdělávacím programu. Bylo by však možné je označit jako jednotné. Žákovská populace je různorodá, všichni žáci nejsou stejně disponováni a ti, kterých se týká tato příručka, jsou handicapováni. Jsou to žáci, které školský zákon označuje jako žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Žáci se zrakovým postižením jsou zahrnuti ve skupině „zdravotně postižených“, na rozdíl od zdravotně či sociálně znevýhodněných. Samozřejmě v reálném životě se také vyskytují žáci se zrakovým i jiným zdravotním postižením (žáci souběžně postižení více vadami: např. zrak + mentální postižení, zrak + tělesné postižení, zrak + vada řeči i nejtěžší postižení zrak + sluch). Také se setkáváme se žáky, kteří jsou handicapováni zrakovým postižením a zároveň některou nemocí, která zásadně ovlivňuje vzdělávací proces - např. epilepsie. Tyto žáky zahrnujeme také pod označení „žáci s kombinovanými vadami“, v tomto případě se jedná o kombinaci zdravotního postižení se zdravotním znevýhodněním. Všichni tito žáci i jejich rodiče by měli navázat spolupráci s některým ze školských poradenských zařízení a nechat si stanovit míru potřebných podpůrných opatření pro vzdělávání v mateřské, základní i střední škole. Autorka textu pracovala ve Speciálně pedagogickém centru (SPC) pro zrakově postižené od počátku vzniku těchto školských poradenských zařízení. Při integrovaném vzdělávání zrakově postižených je poradenská činnost SPC nezastupitelná a pro všechny účastníky vzdělávání důležitá. Část textu se též věnuje podpoře vzdělávání zrakově postižených odbornými pracovníky SPC. Integrované vzdělávání zrakově postižených (ZP) probíhá v naší zemi již dvacet let. Za tuto dobu jsme již získali zkušenosti a víme, že každá integrace má své výhody, ale také své meze. Každý, kdo o integraci uvažuje, by měl vědět nejen o výhodách, ale také o rizicích. Za výhody integrace považujeme:
–5–
Jankovanew.indd 5
19.9.2012 17:06:33
- dítě zůstává v rodině, škola je dobře dostupná z místa bydliště - dítě se zrakovým postižením má kontakt s dětmi bez zrakového postižení, učí se od nich, žije mezi zdravou populací tak, jak bude žít v dospělosti - intaktní děti ve třídě (škole) si zvykají na dítě odlišné, učí se mu pomáhat, tolerují ho Za rizika integrace dítěte se zrakovým postižením považujeme: - žák se ZP nemá kamarády se stejnými potížemi, nemůže se učit různým dovednostem, které ho zdravá společnost naučit nemůže - běžná škola nemůže zajistit a nacvičit některé dovednosti, které jsou pro zrakově postižené specifické (zajišťuje SPC nebo jiné zařízení) - výuka mezi zdravými žáky je pro žáka se ZP náročnější (tempo, konkurence, celková zátěž) - nepochopení postižení (ve škole nebo doma) může ovlivnit psychiku žáka, někdy se nechce odlišovat od ostatních a problémy tají: např. vždy uvádí, že vidí. Jindy tvrdí rodiče (nebo škola), že žák nemá potíže, odmítají nabízenou podporu (speciálně pedagogickou péči) např. používání bezpečnostních technik při samostatném pohybu, používání bílé hole při chůzi, používání sklopné desky na lavici, používání optiky, využití zvětšeného tisku apod. - někdy rodiče vyžadují pro dítě výhody, které mu nenáleží. Jejich výchova je nadměrně ochranitelská. Někdy příčinu všech problémů vidí ve zrakovém postižení a nepřipouštějí si nižší rozumové schopnosti dítěte. Každý jedinec a každá rodina se s výhodami i riziky integrace „vypořádá“ jinak. Každý má jinak nastavený žebříček hodnot a klade důraz na jinou výhodu. Každý jedinec a jeho okolí různým způsobem zvládá uvedená rizika integrace. Někdo by třeba náročnější vzdělávání žáka se zdravotním postižením mezi zdravými uvedl do výhod nikoli do rizik integrace. Celá záležitost je tedy velmi individuální, a přestože mají odborní pracovníci SPC zkušenosti, mohou pouze poskytnout radu, ale konečné rozhodnutí musí vždy udělat rodiče (zákonní zástupci). Za velmi důležitou považuje autorka textu praktickou část, kde na uvedených případových studiích předvede tzv. úspěšnou i neúspěšnou integraci. Docházku do speciální školy v některém z období vzdělávání žáka se zrakovým postižením nepovažuje autorka za nepovedenou integraci, pokud veškeré vzdělávání postupuje optimální cestou k získání kompetencí k zařazení jedince se zrakovým postižením do společnosti, k získání vhodného zaměstnání, k uspokojivé kvalitě života.
–6–
Jankovanew.indd 6
19.9.2012 17:06:33
I. část 1 Charakteristika zrakového postižení Termínem zrakové postižení jsou označovány nedostatky zrakové percepce různé etiologie a různého rozsahu, ale také negativní vliv zrakové vady na celou osobnost jedince a jeho psychický vývoj. Vliv zrakového postižení je komplexní, jednotlivé složky často nelze oddělit. Vliv zrakového postižení se může projevit ve výkonnosti jedince, v oblasti emocionality, vůle, charakteru i v oblasti sociálních vztahů, které mohou být narušeny. Všechny výše uvedené aspekty jsou uvedeny v Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví (dále jen MKF), která charakterizuje možné úbytky ve všech oblastech týkajících se nejen tělesných funkcí a struktur, ale postihuje i hlediska aktivit a participace stejně jako faktory prostředí. Hovoříme-li dnes o projekci zrakové vady (zrakového postižení) do školního prostředí a vzdělávání, máme možnost nechat se vést doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO) a v souladu s MKF hledat a popisovat funkčnost jednotlivých žáků se zrakovým postižením nikoli pouze zrakovou vadu. Principem speciálně pedagogických nápravných metod je pak vyhledávat funkce nejméně poškozené (zasažené), hledat postupy, jak tyto funkce rozvíjet a podporovat. Pro funkce již vyhaslé je třeba vyhledávat náhradu (kompenzační činnosti). Osoby se zrakovým postižením můžeme dělit na skupiny podle různých hledisek. Známe klasifikaci sportovní, klasifikaci lékařskou, klasifikaci posudkových lékařů, klasifikaci školní (používané pro potřeby státní maturitní zkoušky). Při vzdělávání dosud využíváme dělení na skupiny podle stupně zrakové vady, přičemž kritériem je hodnota vizu (zraková ostrost), kvalita a rozsah zorného pole, ale důležité jsou i další faktory jako jsou barvocit, okulomotorika, adaptace na tmu, oslnění a další. Jak se projevuje postižení některého z faktorů správného vidění? Snížená zraková ostrost (vizus) omezuje ostré vidění do blízka, do dálky, zároveň omezuje orientaci v prostoru i na ploše. Komplikuje detailní práci (čtení, psaní, šití, rýsování a další). Příkladem problémů s orientací v prostoru je vyhýbaní se překážkám – odhad vzdálenosti od překážky, rozměry překážky, případný pohyb překážky (auto) její vzdálenost a rychlost, dezorientace v dopravní situaci při přecházení ulice. Snížení kvality a rozsahu zorného pole výrazně komplikuje orientaci v prostředí i na pracovní ploše. U některých jedinců dochází k zúžení zorného pole až k tzv. trubicovému vidění. Snížení kvality zorného pole v centru vidění snižuje schopnost detailní práce jako je čtení, psaní apod. Téměř vždy se při těchto stavech jedná o závažné onemocnění sítnice a v ní uložených nervových buněk reagujících na podráždění světlem (tyčinky, čípky) nebo onemocnění či poškození nervových drah. Při případném odchlípení sítnice je nutné neprodleně navštívit odborného lékaře, neboť včasné ošetření může alespoň částečně zachránit zrakové funkce. K přechodnému zúžení zorného pole dochází i při využívání kompenzačních pomůcek (lupy, brýle), které výrazně zvětšují objekt. Porucha barvocitu, zejména úplná ztráta barvocitu, omezuje orientaci v prostoru i na ploše. Zhoršuje orientaci v situaci, kdy jsme na kontrastu barev závislí – např. orientace v pracovním sešitě, málo kontrastní barvy na interaktivní tabuli, získávání informací z displejů v dopravě (dopravní prostředky, nádraží apod.), orientace na mapách. Úplná ztráta barvocitu je spojena se silnou světlopla-
–7–
Jankovanew.indd 7
19.9.2012 17:06:33
chostí, tzn., že v běžně osvětleném prostředí třídy se zrakové funkce takového žáka výrazně zhoršují. K oslnění takového žáka stačí bílý papír knihy nebo sešitu, lesklá pracovní plocha školní lavice nebo tabule. Problémy při výuce ve škole způsobují i okulomotorické poruchy, mezi které zařazujeme především šilhání. Šilhání souvisí s poruchou funkce okohybných svalů nebo s vadami lomivosti světelných paprsků v oku (tzv. refrakčními vadami – krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus). Šilhání komplikuje vidění do blízka i do dálky. K okulomotorickým poruchám řadíme i bezděčné neustálé kmitání očí (nystagmus). Toto kmitání snižuje ostré vidění, tím zhoršuje schopnost detailní práce, ale i vidění do dálky. Při stresu, fyzické i psychické zátěži se může kmitání očí přechodně zhoršovat. Při určitých vadách může docházet i k proměnlivému vidění během dne, které je těžko korigovatelné optickými pomůckami. Pro jedince s tímto druhem postižení (např. ektopie čočky) je zraková práce ve školním prostředí velmi namáhavá, psychicky náročná. Zejména tito jednici potřebují přizpůsobit práci svým aktuálním zrakovým možnostem. Některá zraková onemocnění doprovází světloplachost, jiná naopak šeroslepost. Jedná se o poruchy adaptace na světlo a tmu. Při volbě optimálních světelných podmínek pro práci jedince se zrakovým postižením bychom měli vycházet z informací, které nám tento jedinec sám sdělí. Víme sice, která postižení doprovází světloplachost (např. albinismus, achromatopsii ad.), která šeroslepost (degenerativní onemocnění sítnice), ale optimální množství světla ke zrakové práci je záležitost individuální. Porucha citlivosti na kontrast souvisí se zhoršením zrakové ostrosti a s postupným snižováním funkcí přenosu informací nervovými vlákny. Porucha zpracování zrakových informací – tzv. centrální porucha zraku. Může jít o poruchu izolovanou, či o poruchu, která v mozku zasahuje více oblastí. Jedinec může mít problém se čtením písma, čtením obrázků, s rozpoznáváním obličejů, tvarů, rozlišením znaků, rozlišením předmětů v klidu od předmětů v pohybu, problémy s orientací v prostoru i na ploše. Klasifikace, která je dále uvedena, vychází z doporučení světové zdravotnické organizace (WHO), Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) a zohledňuje pouze oftalmologická hlediska a zdaleka neurčuje míru potřebné podpory dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami. Určení lékařské diagnózy a zařazení určitého jedince do skupiny dle následující tabulky je však pro práci speciálního pedagoga, a zejména učitele základním předpokladem další činnosti.
U nás posudkové lékařství definuje 5 kategorií zrakového postižení: Kategorie
Horní hranice
Dolní hranice
1. Slabozrakost lehká a střední
6/60=0,1 3/60=0.05 1/60=0,02
4. Praktická nevidomost
6/18=0,3 6/60=0,1 3/60=0,05 1/60=0,02
Světlocit se správnou projekcí
5. Úplná nevidomost
Světlocit s chybnou projekcí
Úplná ztráta světlocitu
2. Slabozrakost těžká 3. Těžce slabý zrak (zbytky zraku)
–8–
Jankovanew.indd 8
19.9.2012 17:06:33
Osoby se zrakovým postižením, které mají binokulární zorné pole zúžené v rozsahu méně než 10 stupňů a více než 5 stupňů koncentricky, řadíme do 3. kategorie. Osoby se zorným polem zúženým méně než 5 stupňů do 4. kategorie, i když je zraková ostrost normální. V tabulce jsou uvedené zlomky a desetinná čísla. Velmi zjednodušeně bychom mohli říci, že čitatel zlomku představuje vzdálenost, ze které vidí předmět postižené oko, ve jmenovateli je vzdálenost, ze které vidí stejný předmět oko zdravé. Desetinné číslo můžeme opět orientačně lehce převést na vyjádření v procentech tak, že číslo 1,00 = 100% tj. zdravé vidění. Např. do kategorie číslo 3 (Těžce slabý zrak) patří jedinec, který má zachováno 5% - 2% zdravého vidění. Základní diagnostiku zrakové vady provádí lékaři – oftalmologové. Zpráva z očního vyšetření by měla obsahovat kromě základních osobních identifikačních údajů základní diagnózu tj. pojmenování vady (nebo několika vad), z jejichž příčiny jsou sníženy zrakové funkce. Dále je důležitý údaj o naměřených hodnotách zrakové ostrosti do dálky a do blízka, jednotlivýma očima a binokulárně, údaj o kvalitě zorného pole. Na některých oftalmologických pracovištích připojují lékaři či zrakoví terapeuti ještě další důležité údaje např. o případně porušeném barvocitu, okulomotorice, adaptaci na tmu a oslnění, údaje o citlivosti na kontrast, doporučení omezení fyzické námahy a TV. Zpráva z oftalmologického vyšetření je základním dokumentem pro další speciálně pedagogické případně psychologické vyšetření v SPC. Nevidomí Jako nevidomé jsou označovány osoby, které mají přístup k informacím v běžném písmu zprostředkovaný pouze pomocí moderních kompenzačních pomůcek. Musí využívat svých kompenzačních schopností k získávání informací o okolním světě. Důležitým předpokladem vzdělávání nevidomých je schopnost naučit se číst a psát bodovým písmem, dále je velmi důležitý výcvik prostorové orientace a samostatného pohybu. Nevidomý by se měl naučit využívat celou řadu speciálních elektronických pomůcek pro nevidomé, včetně osobního počítače. Prakticky nevidomí by měli cvičit své zrakové funkce tak, aby je mohli využít v prostorové orientaci a samostatném pohybu. Děti, které se narodily jako nevidomé potřebují speciální přístup již od narození. Je třeba rozvíjet jejich kompenzační smysly, je nutné motivovat dítě k interakci s prostředím jiným způsobem než pomocí zraku, je nutné co nejvíce omezovat informační deficit dítěte. V dnešní době již na většině novorozeneckých oddělení lékaři vědí o existenci Společnosti pro ranou péči a matky dostávají ihned potřebné kontakty. Raná péče má velký význam v podpoře psychomotorického vývoje těžce zrakově postiženého dítěte i v podpoře celé rodiny. V návaznosti na působení Společnosti pro ranou péči intervenují Speciálně pedagogická centra jako školská poradenská zařízení. S odbornými pracovníky center se rodina setkává většinou na doporučení pracovníků rané péče, kteří často první kontakt zprostředkují. Osoby se zbytky zraku (s těžce slabým zrakem) Tyto osoby bývají schopny pracovat černotiskem, ovšem pomocí speciálních optických pomůcek, které zrakovou práci umožní, ale nezrychlí a ani nezjednoduší. Zároveň s pomocí speciálních pedagogů se učí získávat informace z okolí pomocí technik typických pro nevidomé. Mnozí žáci z této kategorie se vyučují oběma technikami čtení a psaní (tj. černotisk i bodové písmo). V raném dětství se tyto děti často jeví také jako nevidomé. Teprve cílenou reedukací zraku, zrakovou stimulací bývají zrakové funkce rozcvičeny do té míry, že je dítě schopno zrakem pracovat – učit se číst a psát. Kromě cílených cvičení na rozvoj zrakových funkcí a kompenzačních funkcí je nutné cíleně cvičit i bezpečnostní pravidla.
–9–
Jankovanew.indd 9
19.9.2012 17:06:33
Slabozrací Jsou skupinou zrakově postižených s nejnižším stupněm postižení. Zraková práce do blízka i do dálky však pro ně představuje velkou zátěž, která se projevuje rychlejším nástupem únavy. Viz výše uvedená tabulka - Stupeň slabozrakosti začíná na zachovaných 30% zdravého vidění, ale končí u pouhých 5% zdravého vidění a při tom stále hovoříme o nejnižším stupni postižení. Slabozrací také používají optické kompenzační pomůcky. Někteří mohou mít doporučeno omezení fyzické námahy a tělesné výchovy. Osoby s poruchou binokulárního vidění Tyto poruchy vznikají na základě částečného omezení nebo ztráty zrakové funkce jednoho oka. Mezi tyto poruchy se řadí především šilhavost a tupozrakost. Etiologicky se jedná o poruchy funkční. Charakteristickým důsledkem této poruchy je narušené prostorové vidění, zejména vnímání hloubky prostoru. Přesná zraková práce do blízka (sledování mapy, rýsování) představuje pro tyto osoby problém. Stejným problémem bývá orientace v prostoru např. při TV – děti bývají méně obratné a při pohybu nejisté. Zraková práce představuje velkou zátěž, která se projevuje rychlým nástupem únavy. Pro potřeby této metodické příručky nebudeme uvádět jednotlivé diagnózy a jednotlivé typy zrakových vad. Již výše jsme uvedli, jak se projevuje porucha faktorů, které spoluvytvářejí zdravé vidění. Podrobný popis projevů snížení zrakových funkcí konkrétního žáka je předmětem speciálně pedagogické diagnostiky v SPC a na základě této diagnostiky a lékařských podkladů vystavení podrobného odborného posudku k určení míry potřebných podpůrných opatření konkrétního žáka. Učitelé se tedy nemusí seznamovat s jednotlivými zrakovými vadami, ale měli by spolupracovat s příslušným SPC, kde si mohou konkrétní vadu vysvětlit, pomocí simulačních brýlí představit (simulovat) a na základě tohoto zjištění upravovat metody a formy práce při vyučování. Zájemcům doporučujeme prostudovat literaturu uvedenou v seznamu (Autrata, Vančurová, 2002).
Obr. 1 – simulační brýle – 10 –
Jankovanew.indd 10
19.9.2012 17:06:33
Z hlediska speciálně pedagogické diagnostiky jsou důležitá další kritéria klasifikace zrakově postižených osob. Je to zejména etiologie zrakového postižení, doba vzniku postižení, kombinace postižení a progresivita postižení. Tato kritéria mají podstatný vliv na volbu speciálních metod a forem práce. Také úrazy a vážná onemocnění mohou mít za následek zhoršení zrakových funkcí a jejich progresi. Z těch nejčastějších je to šedý zákal, zelený zákal, centrální postižení zraku, monokulus po úraze, četné záněty spojivek a rohovky. V zásadě dodržujeme pokyny lékaře. Při výchovné a vzdělávací práci při používání zraku vycházíme z možností a schopností osoby se zrakovým postižením. Sledujeme tyto možnosti a podle potřeby pomáháme užitím speciálních optických i neoptických pomůcek.
2 Diagnostika ve speciálně pedagogickém centru Činnost SPC se řídí vyhláškou MŠMT ČR č. 72/2005 ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Vyšetření dětí, žáků a studentů se zrakovým postižením (ZP) je jednou ze základních aktivit Speciálně pedagogického centra pro ZP. Žádné vyšetření nemůže proběhnout bez informovaného souhlasu rodičů. Uplatňují se zde obecné diagnostické postupy, ale zároveň má diagnostika v SPC svá specifika. Vychází z odborných znalostí psychologů a speciálních pedagogů, přičemž tyto poznatky nezískal odborný pracovník pouze vysokoškolským studiem, ale hlavně praxí při práci s jedinci se zrakovým postižením, dále z kontaktů s jinými odborníky (lékaři, zrakoví terapeuti) a vlastním sledováním novinek z oblasti vědy i v praxi. Kvalita diagnostiky je podmíněná také schopností pracovat v týmu. Nejedná se pouze o tým odborných pracovníků centra (psycholog, speciální pedagog, sociální pracovník), ale o schopnost spolupracovat s rodinou, se školou, kam klient centra dochází, s jejím vedením, učiteli, výchovným poradcem, spolupracovat i s dalšími spolupracovníky z oblasti školství, sociální oblasti a z oblasti zdravotnictví. Vyšetření v SPC má vždy svůj důvod a svého žadatele. V centrech pro zrakově postižené se provádí komplexní diagnostika dítěte, žáka, studenta nejčastěji při převzetí tohoto klienta do péče. Péče centra představuje „provázení“ klienta od předškolního období, přes povinnou školní docházku a také v době studia na středních a vyšších odborných školách. V souvislosti s péčí o určitého klienta je nutné konzultovat a metodicky vést i zákonné zástupce (rodiče) a pedagogy. Intenzita intervencí je v různých obdobích různá. V některém období jsou návštěvy SPC, ale i školy, případně rodiny, častější, v jiném období se kontakty omezí na kontrolu plnění IVP. Protože je SPC pro ZP školské zařízení, orientuje se především na zvládnutí činností souvisejících se školní docházkou. V předškolním období je to příprava na zahájení povinné školní docházky dítěte se ZP, pak následuje úprava podmínek, postupů a forem práce tak, aby žák se ZP zvládl docházku do vybrané školy. Dále je třeba pomoci klientovi při volbě povolání, přípravě na přijímací řízení do zvolené střední školy, provázení středoškolským studiem a doporučení úpravy vhodných podmínek k závěrečným zkouškám. V dalším období se jedná většinou o volbu vhodných pomůcek a navázání spolupráce s dalšími organizacemi a spolky, které pomáhají jedincům se zrakovým postižením v běžném i profesním životě. Klienti s nejtěžším postižením přicházejí do SPC pro ZP po předcházející péči ve Střediscích rané péče a na doporučení jejich pracovníků, další skupina klientů přichází do SPC se zahájením docházky do mateřské školy, kde učitelky zjistí, že s dítětem „není všechno v pořádku“. Bohužel velké procen-
– 11 –
Jankovanew.indd 11
19.9.2012 17:06:33
to klientů se objevuje teprve se zápisem nebo dokonce nástupem do ZŠ. Příčin pozdního příchodu do SPC je více. Ve většině případů dosud přetrvává malá informovanost o službách, které SPC poskytuje. Někdy je příčinou nedůvěra rodiny a zvýšená citlivost vůči působení různých institucí (tedy i SPC). Poslední skupinou jsou klienti, kteří přicházejí ještě později. Bývají to děti po úrazech nebo s vrozenou zrakovou vadou, jejíž projevy se objevují až kolem 10. roku věku. V centrech se vyskytují také noví klienti ve studentském věku, kteří potřebují např. pomoci s volbou kompenzačních pomůcek a v průběhu svého vzdělávání ještě péči SPC nezažili nebo jsou absolventy speciální školy pro žáky s vadami zraku. Také se objevují studenti s lehčím stupněm postižení, kteří na základní škole speciální péči získali díky osobnímu nasazení pedagogického sboru běžné školy bez podpory SPC a nyní by přivítali doporučení úpravy podmínek k vykonání maturitní zkoušky. Se žádostí o vyšetření přicházejí do SPC také jedinci se ZP příslušného věku (3 – 26let), kteří žádají o vřazení do speciální školy (do školy samostatně zřízené pro děti, žáky studenty se zrakovým postižením). Také v tomto případě se neorientujeme pouze podle kvality zrakových funkcí, ale podle celkových schopností jedince, vzdělávat se dle ŠVP dané školy.
2.1 Komplexní vyšetření klienta Univerzita Palackého v Olomouci a její Pedagogická fakulta je nositelkou tříletého projektu ESF reg. Č. CZ.1.07/1.2.00/14.0020 s názvem „Inovace činnosti SPC při posuzování speciálních vzdělávacích potřeb dětí a žáků se zdravotním postižením“. Projekt je zaměřen na komplexní řešení činností SPC v daném směru. Jeho klíčové aktivity řeší jednotlivé oblasti, z nichž rozhodující je vytvoření souboru katalogů zaměřených na posuzování hloubky (míry) speciálních vzdělávacích potřeb žáků s jednotlivými druhy zdravotního postižení. Na tvorbě těchto materiálů se podílelo také mnoho odborných pracovníků SPC z Prahy. Jsou vytvořeny katalogy činností SPC pro ZP, které mapují jednotlivé činnosti a pomáhají speciálnímu pedagogovi a psychologovi centra komplexně vyšetřit žáka a na základě tohoto vyšetření stanovit potřebnou míru podpory. Při komplexním vyšetření v SPC spolupracují speciální pedagogové především s psychology. V SPC pro zrakově postižené se provádí komplexní vyšetření při zahájení spolupráce centra s novým klientem (dítětem, žákem, studentem). Doposud se toto vyšetření provádělo v každém SPC trochu jinak. V každém případě se vyšetřují oblasti důležité pro vzdělávání: - Zraková analýza a syntéza - Zraková ostrost - Barvocit - Zorné pole - Kompenzační smysly - Hrubá a jemná motorika - Vizuomotorická koordinace - Intelektové a kognitivní funkce - Kompletní psychické funkce - Sociabilita a adaptabilita – 12 –
Jankovanew.indd 12
19.9.2012 17:06:33
- Orientace v prostoru - Poruchy chování a emocionality - ADHD - Fatické funkce a verbální projevy - Sebeobsluha zrakově postižených - Rodina - Edukační prostředí - Rehabilitační a kompenzační pomůcky V rámci výše uvedeného projektu byl vytvořen pracovníky SPC z různých míst republiky katalog, kde jsou uvedeny diagnostické nástroje k vyšetřování výše uvedených domén. Zároveň jsou připraveny záznamové tabulky a stupně hodnocení. Pro odborné pracovníky SPC tak byl připraven nástroj pro sjednocení činnosti, zpřehlednění diagnostické činnosti a možnosti určení míry potřebné vzdělávací podpory jednotlivým dětem, žákům, studentům se zrakovým postižením. 2.2 Speciálně pedagogické vyšetření Speciálně pedagogické vyšetření provádí speciální pedagog. Toto vyšetření je součástí vstupního komplexního vyšetření. Samostatné speciálně pedagogické vyšetřování probíhá v průběhu péče SPC o jedince se ZP. Jednotlivé intervence probíhají ambulantně nebo v terénu, nejčastěji ve škole (školském zařízení), kam klient dochází. Speciální pedagog může navštívit i rodinu, pokud to povaha intervence vyžaduje. Z výčtu sledovaných domén je patrné, že ani vstupní komplexní vyšetření nelze provést „na jedno sezení“ v prostorách SPC bez dalších podkladů. Např. edukační prostředí si musí speciální pedagog prohlédnout na místě, musí si pohovořit s rodiči, musí získat důvěru rodičů, kromě jiného proto, aby získal zprávy z odborných vyšetření u lékařů (oftalmolog, neurolog, psychiatr). V době zakládání SPC byl velký důraz kladen právě na práci v terénu (ve škole, v rodině), podstatně méně činností bylo prováděno ambulantně. Dnes je činnost v terénu omezována hlavně ekonomickými důvody. SPC nemají finanční prostředky na cestování, zvláště mimo Prahu. 2.3 Speciální vzdělávací potřeby Pro učitele integrovaných žáků se ZP je důležité, jakým způsobem jsou diagnostikované potřeby popsány. Nejen jak jsou popsány potřeby žáka se zrakovým postižením, ale hlavně jaké dokáže speciální pedagog společně s vyučujícím najít metody a způsoby a formy práce, aby mohly být uplatňovány individuální potřeby integrovaného žáka a zároveň nebyly omezovány potřeby ostatních žáků. Zejména při této činnosti využívá speciální pedagog své zkušenosti z praxe ve škole. (Většina speciálních pedagogů v SPC pro ZP jsou bývalí učitelé). Vzdělávací potřeby individuálně integrovaného žáka musí být popsány srozumitelně, musí být jasně vysvětleny a přiblíženy zrakové funkce žáka, jeho další silné i slabé stránky. V této fází velmi záleží na osobnostech všech členů „integračního týmu“ (žák, rodiče, speciální pedagog SPC, učitel, další učitelé, výchovný poradce, školní psycholog, školní speciální pedagog, rehabilitační pracovníci, asistent pedagoga a další) a jejich schopnosti se domluvit a pracovat v týmu. Na základě popisu diagnostikovaných potřeb v SPC a na základě pedagogické diagnostiky ve škole pak vzniká individuální vzdělávací plán (IVP). U integrovaných žáků se zrakovým postižením se setkáváme s oběma typy individuálních vzdělávacích plánů:
– 13 –
Jankovanew.indd 13
19.9.2012 17:06:33
IVP bez modifikace vzdělávacích cílů a obsahu vzdělávání IVP se soustředí na popis užitých speciálních metod a forem, na personální, materiální a organizační zabezpečení vzdělávání žáka se ZP. Výuka tohoto žáka respektuje schválený školní vzdělávací program. IVP modifikuje základní kategorie stanovené školním vzdělávacím programem, tj. modifikuje především cíl a obsah vzdělávání IVP se zabývá i vzdělávací strategií, musí mít přesně definovanou strukturu. (Je to v podstatě školní vzdělávací program pro individuálně vzdělávaného žáka se souběžným postižením více vadami). Tento typ IVP se užívá pro žáky se ZP, kteří nemají zejména intelektové předpoklady pro zvládnutí školního vzdělávacího programu.
3 Podmínky edukace, kompenzační a rehabilitační pomůcky Hovoříme o jedincích, kteří z důvodu snížených zrakových funkcí nejsou schopni akceptovat požadavky na kvalitu a kvantitu zrakové práce, které jsou při vzdělávání kladeny na běžnou populaci bez postižení. Při vzdělávání jedinců rozeznáváme podmínky vnější a vnitřní. Vnější podmínky jsou dané prostředím školy, třídy, pomůckami, rodinou atd., vnitřní podmínky jsou dané osobnostními předpoklady jedince a zrakovými funkcemi. V následujícím textu se budeme zabývat úpravou vnějších podmínek vzdělávání. Při úvahách o integrovaném vzdělávání žáka se zrakovým postižením musíme promyslet vhodné úpravy prostředí. Některé úpravy nejsou finančně a časově náročné a je velmi vhodné je provést, jiné vyžadují investice, a proto se v podmínkách běžných škol neprovádějí, i když je doporučeno zajišťovat ve veřejných budovách maximální bezbariérovost. Zmíním se tedy i o těch úpravách, které najdeme spíš ve speciální škole, ale které by např. při orientaci žáka se zrakovým postižením velmi pomohly k jeho samostatnosti. Pracovní místo slabozrakého žáka je vhodné volit ve třídě vpředu tak, aby byl pod přímým dohledem učitele, dále aby seděl co nejblíže k tabuli a aby měl i dobrý úhel pohledu na tabuli. Místo by mělo být opatřeno zvedací (sklopnou) pracovní deskou, ale část pracovního stolku by měla být nepohyblivá pro odkládání právě nepoužívaných pomůcek a učebnic. K tomu lze využít i další lavici nebo pojízdný stolek s košíky. Pokud má zvedací deska dobře sloužit, je nutné ji zvedat min. do úhlu 60 st. Zvedání desky při čtení a psaní má své ergonomické důvody (žák může přibližovat oči k textu a přitom sedět rovně), ale má souvislost i s osvětlením. Při práci na zvednuté desce dopadá stropní světlo na místo zrakové práce. Nepohyblivá část pracovního stolku by měla mít orámovaný prostor k odkládání optických pomůcek, psacích pomůcek atd., aby se zabránilo jejich padání na zem. Lze doporučit stolek se zásuvkami a prostorem k přehlednému odkládání učebnic. Při volbě pracovního místa je také třeba mít na zřeteli, že vyučující by měl vidět „přes rameno“ žáka do jeho sešitu na jeho práci. Práci žáka je třeba průběžně sledovat, protože v sešitu žáka najdeme nejlepší odpověď na otázku „vidíš?“. Tuto otázku totiž není nutné ani vhodné žákovi klást, protože odpověď na ni je vždy kladná. Pracovní místo nevidomého žáka je také vpředu, aby mohl být pod přímým dohledem učitele. Pracovní deska by měla mít rámeček (měla by být orámovaná), aby se zamezilo padání pomůcek na zem. Žák by měl mít kolem sebe dostatek prostoru na odkládání pomůcek a učebních potřeb.
– 14 –
Jankovanew.indd 14
19.9.2012 17:06:33
Pomůckám i potřebám je nutné určit stálé místo a naučit žáka samostatně pomůcky připravovat a ukládat. Pracuje-li žák se zrakovým postižením s pomocí asistenta pedagoga, je nutné zajistit také dostatek prostoru pro něj. Asistent by při své práci neměl překážet ostatním žákům ve třídě, činnost asistenta by neměla ani rušit. Např. Asistent sedí u žáka v první lavici na kraji směrem ke dveřím nebo k oknu.
Obr. 2 – lupy do ruky a prizmatický monokulár Osvětlení pracovní plochy, ale i třídy, chodeb a dalších prostor je třeba řešit vždy individuálně ze dvou důvodů. Prvním důvodem je různý charakter (stáří) školních budov, různá orientace oken tříd, druhým důvodem je různý typ očních vad s rozdílnými nároky na světlo při zrakové práci. Nejjednodušší by bylo určit, že světloplachý žák bude plnit školní docházku ve staré, tmavé budově a šeroslepý žák bude docházet do nové budovy plné oken. Protože nelze školní docházku řídit podobným způsobem, je třeba zajistit optimální světelné podmínky v tom místě, kam žák se zrakovým postižením dochází. Pokud je třeba přisvítit pracovní plochu, protože nestačí stropní osvětlení, je nutné použít stolní nebo stojací lampu. Lampu vybíráme z aktuální nabídky trhu tak, aby splňovala bezpečností normy a pravidla. Je-li lampa připojena do sítě, je třeba vyřešit přívod elektrického proudu do lavice tak, aby vedení neomezovalo a neohrožovalo ostatní žáky. Osvětlena by měla být celá pracovní plocha, světlo by nemělo být bodové, ale rozptýlené. Lampička by neměla svítit do očí, neměla by oslňovat. Venkovní (sluneční) světlo by mělo být rozptýlené závěsy nebo žaluziemi na oknech třídy. Tento požadavek je velmi aktuální ve třídách orientovaných na jih. K pravidlům zrakové hygieny i pro intaktní žáky patří, že by neměli být oslňováni slunečním světlem ani na pracovní ploše lavice, ani na tabuli. Osvětlení dalších prostor ve škole musí odpovídat nárokům na světlo vyplývajícím z typu zrakové vady. Zvláště u vad, které doprovází šeroslepost, musíme myslet na dostatečné osvětlení chodeb, schodišť, šaten, jídelny a tělocvičny.
– 15 –
Jankovanew.indd 15
19.9.2012 17:06:34
Velmi individuální požadavky na osvětlení mají žáci se zbytky zraku. Zbytky zraku mohou někdy využívat k orientaci, jindy také k získávání dalších informací. Individuálním požadavkům je třeba přizpůsobit i osvětlení. Školních tabulí je mnoho typů z různých materiálů. Základním požadavkem je, aby tabule ve třídě se slabozrakým žákem byla tmavá, matná a aby se na ní psalo klasickou křídou. Křídu používáme kontrastní tj. k černé, zelené, modré tabuli používáme žlutou, oranžovou, bílou křídu. Doporučujeme psát křídou mokrou s dostatečným předstihem, aby mokré písmo stačilo uschnout, a tím se čára stane kontrastní a tlustou. Píšeme samozřejmě plochou křídy ne její hranou. I když budeme psát písmo na tabuli tímto způsobem cca 10 cm vysoké, těžce slabozraký žák z běžně vzdálené první lavice tabuli nepřečte. I když přečte, musíme počítat s tím, že částečně odhaduje, nevidí zcela přesně. Proto je třeba při mnohých činnostech pozvat slabozrakého žáka k tabuli, aby sledoval zblízka. I toto sledování má své nedostatky – velmi se zúží zorné pole tohoto žáka (nemá rozhodně přehled přes celou tabuli). Proto doporučujeme využívat činnosti u tabule jen v nejnutnějších případech (je třeba cosi dovysvětlit, názorně načrtnout apod.) Pracujeme-li frontálně a žáci mají sledovat text na tabuli, musíme slabozrakému žákovi připravit text do lavice v takové velikosti, aby bez problému přečetl a výuky se zúčastnil. I slabozrací žáci mohou být vizuálními typy a je třeba jim připravovat zrakovou oporu učební látky. Nevidomí žáci školní tabuli nevyužijí, ale je možné (a vhodné) jim připravit text v Braillově písmu do lavice podobně jako zvětšený černotisk slabozrakým. V každém případě je třeba vše slovně popisovat, komentovat, vysvětlovat, aby byl s nevidomým navázán a udržován kontakt. Ostatní žáci by se měli přizpůsobit situaci a chovat se s ohledem na spolužáka se zrakovým postižením tj. mluvit by měli zřetelně, jeden po druhém bez zbytečného ruchu a šumu. Zbytečný hluk zvyšuje unavitelnost jedince odkázaného na vnímání sluchem. V mnoha školách se využívají moderní výukové technologie – interaktivní tabule, dataprojektory, dotykové monitory. Problémem je, že ve školách bývá nedostatek finančních prostředků, a proto školy často pořizují levnější varianty a tím i méně kvalitnější varianty těchto produktů. Výsledný obraz je často málo kontrastní, nedostatečné zatmění ještě snižuje barevnost promítaného obrazu. Slabozraký žák má sníženou především zrakovou ostrost, takže nevidí na plátno ze svého místa. V případě přiblížení k tabuli jednak stíní spolužákům, jednak si zužuje zorné pole a tím opět ztrácí zrakovou oporu výuky. Z výše uvedeného plyne doporučení – nové technologie nezavrhujeme, ale využívat s mírou a ohledem na zrakové funkce konkrétního žáka se zrakovým postižením. Chodby, šatny, WC, tělocvična, odborné pracovny – i v těchto prostorách je třeba myslet na potřeby žáka se ZP. Pokud je to možné je dobré tyto prostory upravit podle možností konkrétní školy a schopností konkrétního žáka. O světelných podmínkách v těchto prostorách jsme se již zmiňovali v odstavci o osvětlení. Dále je vhodné opatřit chodby a schodiště vodícími liniemi buď na podlaze, nebo na stěnách. Je vhodné využít barev, např. každé patro školy může mít jinou barvu. Barevně lze také zvýraznit dveřní zárubně, barevně lze zvýraznit okolí umyvadel klozetových mís, pisoárů apod. (barevná izolepa, obklady) S konkrétním žákem je pak třeba školu projít, na orientační body a linie upozornit. Je důležité soustředit se na nácvik např. vyhledání „svého místa“ (skříňky) v šatně školy. Samozřejmě žákovi se ZP přidělíme orientačně jednoduché místo např. v rohu šatny, skříňku na okraji řady apod. Proti ostatním místům nebo skříňkám je vhodné toto místo zvýraznit obrázkem, nápisem v úrovni očí, Braillským znakem, apod. Do tělocvičny, která má zcela jiný odraz zvuku, je vhodné dojít se žákem se ZP samostatně ještě před první návštěvou tělocvičny se třídou a s tímto prostorem ho seznámit. Zbavíme tak žáka strachu z neznámého.
– 16 –
Jankovanew.indd 16
19.9.2012 17:06:34
Žáci se zrakovým postižením používají různé osobní rehabilitační a kompenzační pomůcky. Popis pomůcek a popis metodiky nácviku práce s těmito pomůckami by vydal na další příručku. Podrobně o nácviku práce s optickými pomůckami viz Moravcová, D., Matoušková, E. (2011). V této příručce pouze zdůrazníme, že s každou pomůckou je třeba se naučit pracovat a tomuto nácviku věnovat dostatek času V následujícím odstavci uvádíme praxí získané zkušenosti, jako např. návrh na postup při výuce v jednotlivých předmětech (vzdělávacích oborech). Následující text neuvádí normu pro žáky se ZP, ale návrh, jak by bylo možné postupovat. Vždy je třeba dát navrhovaný postup do souvislosti se zrakovými funkcemi konkrétního žáka a podle nich si vždy navrhované postupy a pomůcky upravovat. Úpravy v jednotlivých předmětech Slabozrací Čtení – doporučujeme praxí ověřený postup: V počátku školní docházky (1. -2. ročník) pracovat s upravenými texty bez podpory speciálních optických pomůcek (brýle a kontaktní čočky se do tohoto souboru nepočítají). Po zvládnutí techniky čtení, tj. ve 3. ročníku je možné začít s nácvikem využívání speciálních optických pomůcek tak, aby slabozraký žák na druhém stupni ZŠ byl co nejvíce samostatný v získávání informací (ve čtení) a byl tak schopen přečíst odstavce z běžných učebnic. Množství přečteného textu bývá nižší než u intaktních žáků, protože čtení se speciálními optickými pomůckami je velmi namáhavé, unavující. Vlastní čtení je vhodné doplnit poslechem – ať se jedná o krásnou literaturu nebo studijní text. Co si představujeme pod pojmem upravený text? Je to text zvětšený na velikost větší než kolik udává vizus žáka do blízka. Zvětšení dosáhneme buď kopírkou, nebo zvětšením pomocí PC. Kopírka nám zvětší předlohu na libovolnou velikost, tím se nám však sníží kvalita tisku, i když předloha bude dostatečně kvalitní. V tomto případě si nemůžeme vybrat typ písma. Zvětšujeme nejčastěji z formátu na formát vyšší tj. např. z A4 na A3 nebo z A5 na A4 (na 141%). Někdy to nestačí a musíme použít dvojí zvětšení (zvětšit dvakrát za sebou). Při použití PC buď musíme text do počítače přepsat, nebo využít scanner s kvalitním OCR programem. Pak si můžeme zvolit vhodnou velikost, ale i typ písma. Pro slabozraké doporučujeme bezpatkové písmo např. Arial. Samozřejmě musí být PC vybaven kvalitní tiskárnou, která takto upravený text vytiskne. Můžeme-li si zvolit formát, je pro tyto menší žáky vhodné volit A4 našíř. (Žáci lépe dosáhnou zrakem na horní řádky papíru). Další úpravou textu bývá nejen zvětšení, ale i úprava rozestupů mezi jednotlivými písmeny, slovy a také řádky textu. To je možné vytvořit pouze na počítači nebo při ručním psaní tiskacího písma. Pro lepší orientaci je možné upravit text barevně, např. střídat dvě barvy vedle sebe napsaných vět. Barvy musíme používat vždy kontrastní tj. proti světlému papíru tmavé barvy. Není vhodné používat málo kontrastní barvy např. žlutou. U některých slabozrakých je však třeba kontrast zmírnit. To je možné vytvořit překrytím napsaného textu barevnou matnou folií (kapsa na spisy z umělé hmoty). Světloplachým žákům často vadí bílé pozadí textu, proto doporučujeme zkopírovat, či vytisknout text na jemně barevný papír (hrášková, béžová, šedá). Další možností je podložení stránky textu tmavým (černým) papírem. Tím dojde také ke změně kontrastu. Kromě barvy využíváme také pro usnadnění práce s textem, a tím oddálení únavy ze zrakové práce, zakrývací rámečky, čtecí okénka. Při čtení od počátečního nácviku využíváme práci na sklopné desce, učíme žáka posunovat textem tak, aby před očima měl místo, kde čte. Žák musí pracovat rukama – držet si knihu (text) a zároveň si podkládat řádek nejlépe barevným proužkem papíru pro lepší orientaci. Pro žáky, kteří nemohou pracovat rukama, je nutné vymyslet náhradní řešení – upevnění knihy (textu) pomocí skřipce, podkládání řádku pomocí upevněného pravítka, využití nesmyku, tj. folie proti smýkání předmětů po pracovní desce stolu, apod.
– 17 –
Jankovanew.indd 17
19.9.2012 17:06:34
Obr. 3 – ukázka zvětšeného textu Psaní –k počátečnímu nácviku psaní doporučujeme prostředky, které zanechávají dostatečně výraznou stopu. Jsou to měkké tužky i měkké pastelky. Aktuálně je velmi dobrý trojhranný program. Je však třeba vybrat pastelky a tužky s měkkou tuhou!! Dále se osvědčily fixy (obchodní označení Centropen7790). Vhodná jsou i různá gelová pera, ale ty již zanechávají stopu užší. Pro psaní v prvních letech školní docházky je vhodné zachovat linku cca 0,5 – 1 mm tlustou. Dnes se ve školách neučí pouze metodou analyticko-syntetickou, ale i genetickou nebo globální. Při genetické metodě píší žáci dlouhou dobu pouze tiskací písmena, při analyticko-syntetické se tiskací písmo neučí psát vůbec. Záleží tedy na vyučujícím, jak si metodiku psaní upraví. Je třeba si uvědomit, že zrakové funkce slabozrakého žáka jsou oslabené, takže si většinou nedokáže tvar ukázaného písmena hned zapamatovat jako ostatní žáci. U psacího i tiskacího i nového písma (Comeniascript) je třeba se slabozrakým žákem udělat důkladnější rozbor jeho tvaru. Využíváme k tomu různých pomůcek – pískový stůl (podnos s krupicí), tabule, tabulka, psaní na záda spolužáka, obtahování písmen na tabuli, na folii, na tabulce – teprve potom píšeme na papír a do sešitu. S úspěchem je možné využít modelování písmene pomocí chlupatých drátků, nemastné modelíny, provázků, bavlnek apod. V běžných školách se k nácviku psaní využívají předtištěné písanky, jejichž využití není pro slabozrakého žáka nejvhodnější. Běžné písanky mají malý formát, úzké řádky a malé písmo. Při zvětšení písanek na formát A4 získáme sice vhodnou velikost stránky, ale písmo je nekontrastní psané velmi tenkou (neviditelnou) linkou. Pokud tedy trváme na využití předtištěných písanek, je nutné je po zvětšení pomocí kopírky ještě obtáhnout – jak předepsané tvary, tak řádky. Je vhodné využít barvy. Tvary, které jsou určené k obtahování žákem, obtáhnout např. červeně, aby bylo možné rozeznat linku žáka od předepsaného tvaru. I řádky doporučujeme v jiné barvě, než je ta, kterou píše žák. Velmi vhodné je doplnění tzv. „pomocných linek“ k určení velikosti písmen, ale i bodů, kde začínat apod. Tím se opět sníží nároky na zrakovou práci a oddálí se nástup únavy. Jinak je vhodné využívat speciálních sešitů – linkování jen po jedné straně papíru (fixy se propíjejí), široké řádkování (cca 5 cm), linky řádků v síle cca 1 mm. Tyto sešity je možné využívat po celou dobu školní docházky – žák později může písmo trochu zmenšit, ale nikdy ho k tomu nenutíme a vždy trváme na tom, aby psal tak velké písmo, aby po sobě – 18 –
Jankovanew.indd 18
19.9.2012 17:06:34
přečetl (píše pro sebe, ne pro učitele). I později při používání speciálních optických pomůcek píše slabozraký žák vždy rukou bez pomůcky tak, aby poznámky po sobě přečetl. V posledních letech docházky do ZŠ, po zácviku práce na počítači, může být žák veden k tomu, aby využíval pro zápisy jednotlivých předmětů, ale i psaní slohů atd. počítač. Není však vhodné ani praktické používat k vyplňování pracovních sešitů kamerové TV lupy!! Psaní právě tak jako čtení je velmi náročné na kvalitu zrakové práce. Psaní je tedy také pro slabozraké náročnou činností a často musíme snižovat objem práce z důvodu malé rychlosti a nástupu únavy.
Obr. 4 – písmo slabozrakého žáka Rýsování není samostatným předmětem, tato činnost bývá prováděna v hodinách matematiky-geometrie. Rýsování rozhodně nevynecháváme. Slabozrací rýsují, podobně jako píší, prostředkem, který zanechává dostatečně kontrastní a silnou stopu. Doporučujeme měkkou tužku nebo fix. Tužka musí mít tlustou tuhu, aby zanechávala stopu opět v šíři cca 0,7 mm. Touto tuhou (tužkou) nebo fixem lze opatřit i kružítko. Existují kružítka nebo adaptéry do kružítek, kam lze výše uvedené materiály upevnit. Slabozrací žáci rýsují do nelinkovaného sešitu velikosti A4. Velikosti jednotlivých geometrických prvků musí být větší, než je obvyklé tak, aby bylo možné rýsovat tlustou čarou. Úsečky od 5 cm a delší. Opět i pro tuto činnost platí tolerance pomalejší práce tj. snižování objemu práce (na procvičování).
Obr. 5 – rýsování slabozrakého – 19 –
Jankovanew.indd 19
19.9.2012 17:06:34
Práce s mapou bývá největším problémem. Na běžné fyzikální mapě bývá velmi mnoho informací, které jsou sdělovány různobarevnými liniemi, různobarevnými plochami a různobarevnými značkami. Navíc jsou na mapách různě veliké nápisy, napsané různým typem písma s různým rozestupem písmen. Stručně je možné říci, že sledování mapy a vyhledávání informací z mapy vyžaduje výbornou zrakovou ostrost, ale i další zrakové funkce. Slabozrací si mohou na mapě prohlédnout jednotlivé detaily (např. pomocí optické kompenzační pomůcky) nebo sledovat různé zvýrazněné linie (fixem obtažené hranice, řeky apod.). Zrakově postiženému žákovi pomůžeme určit základní bod pro orientaci na konkrétní mapě a k tomu bodu potom orientujeme vše ostatní. (Např. na mapě ČR najdeme Prahu, protože je výrazně zobrazena uprostřed a učíme hledat další oblasti podle světových stran od tohoto základního bodu.) Mapu rozhodně před slabozrakým neschováváme, o učivu týkajícího se mapy hovoříme, ale neklasifikujeme práci s mapou. Nehodnotíme zeměpis ani vlastivědu podle schopnosti práce s mapou. Po zvládnutí techniky čtení – tedy zhruba od 3. ročníku je vhodné cvičit se slabozrakým žákem čtení textu v běžné velikosti pomocí optické kompenzační pomůcky (lupy do ruky, kamerové TV lupy). Tuto činnost je třeba cíleně cvičit tak, aby na 2. stupni byl žák samostatný v získávání informací. Aby byl schopný číst především učebnice napsané běžným typem písma. Je však nutné vědět a myslet na to, že optická kompenzační pomůcka žákovi zrakovou práci umožní, ale určitě nezjednoduší a nezrychlí. Čtení s lupou je velmi náročné a vyčerpávající, je proto třeba snižovat objem zadané práce ve srovnání s intaktními spolužáky a doplňovat vlastní čtení poslechem. PV, VV, HV, TV - V základní škole se tyto předměty považují za předměty „odpočinkové“. Z hlediska zrakové práce však pro slabozrakého žáka odpočinkové nejsou. PV a VV vyžadují dobrou zrakovou ostrost při práci do blízka, TV vyžaduje dobrou orientaci v prostoru. Někteří slabozrací mají od lékaře doporučeno omezení fyzické námahy a tělesné výchovy včetně minimalizace rizika úderu do hlavy a prudkého otřesu hlavy. Neznamená to, že bychom je měli z hodin TV vylučovat, ale je dobré změnit náplň těchto hodin a využívat je hlavně k procvičování prostorové orientace a posilování správného držení těla. Slabozrakým je doporučováno jako vhodný sport plavání bez skoků do vody. Při HV rozvíjíme schopnosti v oblasti, ve které se může žák později realizovat a najít profesní uplatnění. U žáků, u kterých objevíme hudební talent, je vhodné tento rozvíjet ve spolupráci s odborníky (např. z Konzervatoře J. Deyla). Př, Fy, Ch - V těchto předmětech je třeba vyřešit zápis z vyučovacích hodin, samostatné studium z učebnic, sledování pokusů a účast při pokusech. Slabozrací žáci mají většinou problém se psaním zápisků, protože samotné psaní jim dlouho trvá, zápisky při hodině nestačí. Při psaní nejsou schopni sledovat zároveň průběh hodiny a účastnit se myšlenkově dění. Je důležité, aby se vyučující domluvil s konkrétním žákem na systému, který pak budou oba dodržovat. Pokud si učitel dělá přípravy na PC – může poskytnout část své přípravy žákovi jako zápis z hodiny, podobně může připravit zápis asistent pedagoga. Buď může mít takto připravený zápis celý, nebo ho může dostat formou doplňovacího cvičení, kdy doplňuje pouze jednotlivá slova. Některé pokusy je vhodné provést se slabozrakým žákem individuálně. Pro samostatné studium z učebnic je nezbytně nutné umět pracovat s kompenzačními optickými pomůckami. V průběhu vzdělávání na 2. stupni by se tato dovednost měla procvičovat, žák by se měl zdokonalovat a používáním těchto pomůcek osamostatňovat. Při vyučování cizímu jazyku platí stejná pravidla, která byla již výše uvedena a platí pro čtení a psaní. Pomůcky pro výuku cizímu jazyku bývají největším problémem, protože mnoho informací se váže ke schopnosti zrakově vnímat obrázky. Pokud slabozraký vidí text a je schopný text přečíst, neznamená to, že je schopen „rozluštit“ drobné obrázky, ke kterým má přiřazovat jednotlivé pojmy
– 20 –
Jankovanew.indd 20
19.9.2012 17:06:34
v cizím jazyku. Je třeba klást důraz na odposlech, slovní zkoušení, případně redukci množství učiva. Studijní typy žáků se zrakovým postižením však musí zvládnout i písemnou stránku cizího jazyka v plném rozsahu. V hodinách informatiky se slabozraký žák zdokonaluje v ovládání počítače. Žák by měl mít možnost se připojit se svým notebookem do školní sítě (ti nejstarší) nebo mít ve školním počítači, který používá v počítačové učebně, speciální software. Slabozraký žák se při hodinách informatiky učí tento speciální software používat. Je tedy nezbytné, aby se s ním seznámil v první řadě vyučující. Předměty speciální péče – psaní na PC všemi deseti, práce s kompenzačními pomůckami, prostorová orientace. Tyto dovednosti se musí slabozraký žák učit i při vzdělávání formou integrace. O práci s optickými kompenzačními pomůckami již byla napsána základní pravidla výše. Psaní na klávesnici počítače všemi deseti je vhodné zařadit asi od 5. ročníku a zařazovat do učebního plánu tak dlouho, dokud tyto dovednosti žák nezvládne. Žáci nemohou využívat zrak pro orientaci na běžné klávesnici. Kompenzační pomůcky, které používají studenti při studiu (digitální TV lupa) jsou v podstatě počítače. Bez psaní všemi deseti není ovládnutí počítače dostatečně rychlé a bezchybné. Na závěr metodická poznámka: Při kontaktu se žákem je třeba myslet na to, že slabozraký žák je ochuzen o nonverbální komunikaci. Nevidí přesně ani gesta ani mimiku učitele. Proto je třeba žáky vyvolávat vždy slovy (gesta doplňovat slovy), chválit nejen úsměvem, ale také slovy, podobně je to s hodnocením výkonů. Na tento fakt se často zapomíná, protože slabozraký žák pracuje zrakem, ve známém prostředí se naučí dobře a rychle pohybovat, pracuje z učebnic a do sešitů. Do IVP je vhodné začlenit zásady domácí přípravy každého konkrétního žáka. Rodiče by měli vědět, co a jakým způsobem se žák ve škole učí, aby mohli doma pracovat stejným způsobem. Vypracovávat domácí úkoly, vést k samostatnosti, odpovědnosti za své úkoly apod. Žák by neměl doma dodělávat to, co ve škole při pomalejší práci nestačil. Domácí práce by také měla mít svůj režim a neměla by trvat dlouho. Zrakovou práci by opět měl doplňovat poslech. Nevidomí Čtení – žáci, kteří se budou učit číst a psát pomocí bodového (Braillova písma), musí absolvovat tzv. předbraillskou přípravu. Jedná se o procvičování jemné motoriky a zjemňování hmatu. Tato příprava se začíná již v mateřské škole, na počátku školní docházky kontrolujeme připravenost a dále procvičujeme v průběhu celé školní docházky. Do předbraillské přípravy patří: vhazování předmětů do nádobky, navlékání, třídění, vkládání, kolíčkování, šroubování, mačkání papíru, výtvarné činnosti (hlína, modelína), manuální dovednosti (stříhání, mozaiky apod.) V předškolním období se nevidomé dítě učí také orientaci v šestibodu, pojem šestibodu tak, aby se jednotlivá písmena mohlo učit současně se spolužáky. K tomu je třeba žákovi zajistit texty a učebnice v Braillově písmu, zároveň pro učitele totéž v černotisku. Některé učebnice mají k dispozici v SPC. Je-li třeba nechat připravit sadu učebnic pro integrovaného žáka tak, aby měl stejné texty jako spolužáci, je třeba pracovat v předstihu alespoň 3 měsíce. Učitel má tedy možnost kontroly žáka v černotiskovém provedení učebnice. Pro práci na 1. stupni je však třeba, aby se učitel naučil základům Braillova písma (učitel čte Braillovo písmo očima, ne hmatem). K tomu slouží 1. díl Příručky pro přepis textů autorky Wandy Gonzúrové (1996). Je to metodická příručka pro učitele s množstvím příkladů, kde se dovíme normu české sady i cizojazyčných sad Braillova písma a normu matematických značek pro základní školu. Příručka je k dispozici v SPC, nebo v knihovně a tiskárně K. E. Macana v Krakovské ulici v Praze. Příručka vyšla v černotiskové podobě, ale i v Braillském tisku (k použití např. pro nevidomé rodiče žáka). Má-li učitel připraveno dostatek materiálu, může nevidomý žák při – 21 –
Jankovanew.indd 21
19.9.2012 17:06:34
vyučování pracovat se třídou, dělat stejnou práci. Je třeba však počítat s pomalejším tempem práce, hlavně kvůli obtížnější orientaci ve třídě, na lavici, na pracovní ploše, na stránce knihy.
Obr. 6 – krabice na třídění, nácvik šestibodu (foto N. Páchová) Psaní – v začátku nácviku psaní se využívají kolíčkové písanky. Později nevidomí žáci píší Braillovo písmo pomocí mechanického obouručního Pichtova stroje. Stroj má 7 klapek, z nichž 6 klapek píše jeden určitý bod braillského šestibodu, sedmá klapka je mezerník.
Obr. 7 – jednořádková a trojřádková písanka (foto N. Páchová) – 22 –
Jankovanew.indd 22
19.9.2012 17:06:35
Písmeno Braillova písma se napíše současným stiskem tolika klapek, z kolika bodů se konkrétní písmeno skládá. Současný stisk několika klapek je činnost fyzicky náročná, a proto malí žáci používají obouruční stroj a musí trénovat sílu a samostatnost jednotlivých prstů. Také musí trénovat prstoklad podobně jako při hře na klavír. Klapky, které píší určitý bod šestibodu jsou na obouručním stroji ovládány ukazováčky, prostředníky a prsteníky obou rukou, mezerník je ovládán palci. Dobré a správné základy psaní na Pichtově stroji umožní později rychlost v psaní Braillova písma. Zpočátku je třeba dbát na správné držení rukou, správný prstoklad a kvalitní domáčknutí klapek. Doporučuje se Pichtův stroj podložit gumovou podložkou, která zabrání posunování stroje a také stroj trochu odhluční. Zároveň s psaním se žáci učí pomůcku obsluhovat tj. zakládat papír, vyndávat papír, opravovat chyby, dělat v textu odstavce atd. – přiměřeně věku a schopnosti žáků. V pozdějším věku, na druhém stupni začínají žáci využívat různých elektronických pomůcek, hlavně počítač, různé záznamníky podle aktuální nabídky trhu. Kompenzační pomůcky v této oblasti se velmi rychle vyvíjejí a jejich nabídka se rozšiřuje.
Obr. 8 – mechanický Pichtův psací stroj
Matematika – používají se stejné pomůcky jako na čtení a psaní. V tomto předmětu je nutné zdůraznit dodržování všech didaktických zásad a to především zásady názornosti. Názornost zajišťujeme manipulací s předměty, využitím stavebnic (LEGO), modelováním pomocí modelíny, špejlí apod. S nevidomými nevynecháváme ani rýsování. Používáme speciální kreslenky, kolíčkové kreslenky později rýsovací soupravy pro nevidomé. Žáci by měli zvládat rýsování pomocí správného držení psacího náčiní - tužky, pravítek, kružítka, trojúhelníků, úhloměru s hmatovou bodovou či zářezovou stupnicí, využít lze také rádýlka a odpichovátka. Rýsování nevidomého žáka je časově náročné. Učitelé by měli tolerovat pomalejší pracovní tempo, tolerovat nepřesnosti při rýsování. HV - V nižších ročnících probíhá většina hudební výuky sluchovou cestou, nevidomí žáci zpívají a hrají na hudební nástroj zpaměti, neboť čtení a psaní Braillova notopisu je velmi složité a časově náročné. Během výuky využívají nevidomí žáci diktafon. Pokud má nevidomé dítě hudební nadání, je – 23 –
Jankovanew.indd 23
19.9.2012 17:06:35
vhodné zajistit i výuku HV ve spolupráci s odborníky (např. z Konzervatoře Jana Deyla) co nejdříve. A to jak výuku hry na některý z hudebních nástrojů, tak výuku zpěvu a zejména výuku hudební nauky. Zejména při výuce těchto dovedností je třeba postupovat metodicky správně, nespoléhat pouze na rozvoj sluchu. Učitelé i rodiče nevidomého žáka jsou informováni o nabídce hudebního vzdělávání v blízkosti školy či bydliště žáka. V hudební výchově rozvíjíme schopnosti v oblasti, ve které se může žák později realizovat a najít profesní uplatnění. VV - Ve výtvarné výchově se nevidomý žák učí pomocí různých výtvarných technik vyjadřovat své představy o předmětech, prostoru i jevech. U mladších dětí nebo později osleplých se po zjemnění hmatu začíná s prohlížením zpočátku jednoduchých reliéfních obrázků, později složitějších hmatových kreseb. Je nutné dohlížet na systematičnost prohlížení hmatových kreseb. Nevidomý žák nejdříve nachází obrázek na ploše výkresu orientačním pohybem ruky (hadovitým projížděním celého výkresu, projížděním po obvodu výkresu nebo spirálovitým projížděním) s mírně rozevřenými prsty. Postupným prohlížením zleva doprava a shora dolů získá základní představu, poté si „prohlíží“ detaily obrázku. Kreslení, modelování a výtvarné ztvárňování se zpočátku nahrazuje prací na kolíčkových či speciálních kreslenkách. Při výtvarné výchově je důležitý podrobný popis předmětu popř. seznámení s modelem a instruktáž učitele. Vhodné jsou také běžně dostupné materiály pro VV: hlína, modelovací hmoty, konturovací pasty, barvy na sklo, barvy zanechávající po zaschnutí reliéfní stopu, prstové barvy atd. Výtvory může učitel zpětně využít k ověření, zda má nevidomý žák správnou představu o předmětech, prostoru i jevech.
Obr. 9 – obrázek z modelovací hmoty a korálků (foto N. Páchová) – 24 –
Jankovanew.indd 24
19.9.2012 17:06:35
PV - Výuka pracovních činností vyžaduje od pedagogů velkou míru trpělivosti. Učitel musí především zajistit bezpečnost nevidomého žáka a předcházet jakýmkoli poraněním nejenom ruky. Praktické činnosti jsou sice pro nevidomého žáka velmi složité a časově náročné, ale i jim musí být věnována dostatečná pozornost. Učitel by měl podrobně seznámit nevidomého žáka s výrobkem (popsat, vysvětlit, nechat prohlédnout) a zadávat práci přiměřeně jeho možnostem. V pracovních činnostech se dále procvičuje hmatová práce rukou a samostatnost v sebeobsluze: oblékání, stolování, dodržování hygienických návyků, příprava pokrmů, ruční práce atd. Je nutné, aby byl žák s přihlédnutím k jeho individuálním možnostem v tomto předmětu plně zapojen do výuky. TV - Aby učitel tělesné výchovy mohl rozvíjet pohybové dovednosti nevidomého žáka, měl by znát jeho úroveň pohybových schopností a zdravotní stav. Někteří nevidomí mají od očního lékaře také doporučeno vyloučení určitých cviků: předklonů, kotoulů, skoků, včetně minimalizace nebezpečí úderu do hlavy a prudkého otřesu hlavy, aby se předešlo riziku ztráty zbytku zraku. Neznamená to však, že bychom je měli z hodin tělesné výchovy vylučovat. Je však nutné přizpůsobit náplň těchto hodin a využívat je i k procvičování prostorové orientace a posilování správného držení těla. Nejvhodnější pomůckou je ozvučený míč. Na trhu je v současnosti několik typů, včetně elektronického ozvučeného míče. Tento míč vydává zvuk nejen při pohybu, ale určitou dobu i po jeho zastavení. Při pohybu a zastavení jsou zvuky rozdílné. Kompenzačními pomůckami pro TV jsou i tandemová kola, rolničky, rolničkami ozvučené náramky, gumy… Vhodné je využití běžného cvičebního náčiní: obruče, tyče, medicinbaly, švihadla, lana, velké rehabilitační gumové míče, míče s gumou na uvázání kolem ruky či pasu. Učitel musí nejdříve takové náčiní popsat a seznámit nevidomého žáka s jeho používáním. Při integrovaném vzdělávání zrakově postižených využíváme nejčastěji při hodinách TV pomoc asistenta pedagoga, který zajistí individuální náplň vyučovací hodiny. Výukou TV prolíná nácvik prostorové orientace. Procvičování prvků prostorové orientace v prostorách školy a při školních akcích provádí většinou asistent pedagoga pod supervizí pracovníků SPC. Výuka prostorové orientace probíhá průběžně v rámci celého výchovně - vzdělávacího procesu. Důležitý je nácvik rovnováhy, správného držení těla, správné koordinované chůze i běhu za ozvučeným cílem (tleskání, hlas učitele či zvukový majáček, popř. trasér – vidící spolužák, ultrazvukové brýle). Výcvik základních prvků prostorové orientace jako je odhad vzdáleností, vnímání sklonu dráhy, rozvíjení smyslu pro překážky, chůze s vidícím průvodcem i samotný výcvik chůze s bílou holí je jedním z hlavních úkolů výuky nevidomých žáků. Prv, Vl, Př, Z,D - Platí opět výše uvedená vzdělávací specifika: během výuky by učitelé měli vše komentovat, popisovat, veškeré zápisy na tabuli diktovat a vést k tomu i ostatní žáky. Učitelé mohou využívat dostupný reliéfní obrazový materiál, atlasy pro nevidomé a reliéfní mapy, glóbusy, reliéfní kreslenky. Doporučujeme dávat přednost před modely, obrazy, nákresy atd. přírodninám. Fy, Ch - Během výuky Fyziky i Chemie by učitelé měli komentovat a popisovat veškeré pokusy a jevy. I v těchto předmětech je nejdůležitější názornost a představivost. Slouží nám k tomu využívání veškerých názorných pomůcek, těles a maket. Problémy zpočátku činí složité zápisy vzorců. Učitelé mohou využívat zvukové indikátory hladiny tekutin, odměrky pro nevidomé, minutník, tabulky v Braillově písmu a také braillskou periodickou tabulku prvků. Cizí jazyk - Během výuky cizích jazyků doporučujeme využívat kompenzační pomůcku diktafon, kdy má žák namluven výklad celé látky nebo jen jeho části. Při vyučování cizímu jazyku platí stejná pravidla, která byla již výše uvedena a platí pro čtení a psaní. Je však důležité seznámit žáka se správným braillským zápisem v daném cizím jazyce. Každý jazyk má svou Braillskou abecedu, která se od české odlišuje zápisem některých písmen (např. v angličtině se písmeno w píše jako v češtině
– 25 –
Jankovanew.indd 25
19.9.2012 17:06:35
písmeno ř). K tomu výborně poslouží výše uvedená publikace W. Gonzúrové (1996) Informatika - V hodinách informatiky se nevidomý žák zdokonaluje v obsluze počítače. Žák by měl mít možnost připojit se se svým notebookem do školní sítě (ti nejstarší) nebo mít ve školním počítači, který používá v počítačové učebně, speciální software. Nevidomý žák se při hodinách informatiky učí tento speciální software používat. Je tedy nezbytné, aby se s ním seznámil v první řadě vyučující ve spolupráci s pracovníky SPC nebo jimi doporučenými odborníky. Před zahájením výuky nebo alespoň souběžně se zahájením výuky informatiky podle školního vzdělávacího programu je vhodné zařadit do předmětů speciální péče výuku psaní na klávesnici počítače všemi deseti. Tato výuka je velmi důležitá pro orientaci nevidomého žáka na běžné klávesnici počítače. Výše uvedená metodická pravidla a zásady, doporučení pro konkrétního žáka probere s vyučujícími speciální pedagog SPC nejlépe osobně. Konkrétní sdělení jsou také obsahem písemných zpráv, které SPC vyhotoví po provedení vstupní diagnostiky a po návštěvě školy, v níž se žák se zrakovým postižením vzdělává, nebo bude vzdělávat.
4 Charakteristika speciálně pedagogického centra Problematiku zrakově postižených řeší v tomto projektu speciálně pedagogické centrum, které je zřízeno při Základní škole pro zrakově postižené v Praze 2, nám. Míru 19. Speciálně pedagogické centrum pro zrakově postižené 120 00 Praha 2, nám. Míru 19 Tel: +420224252771, e-mail:
[email protected] Ředitelka: PhDr. Marcela Süsslandová
Speciálně pedagogické centrum se stará o klienty se zrakovým postižením, případně se souběžným postižením více vadami, z nichž jedno je postižení zraku ve věku od 3 let do 26 let. Většina klientů SPC je integrována ve školách v Praze a Středočeském kraji. Své klienty „provází“ předškolní přípravou, povinnou školní docházkou i středoškolskými studiemi. Intervence během školního roku probíhají v terénu i ambulantně a to podle možností a potřeb všech zúčastněných. Speciální pedagožky SPC spolupracují s kmenovou školou. Vytvářejí metodické zázemí zejména novým nastupujícím učitelům, vyučují individuálně prostorovou orientaci a samostatný pohyb a dále individuálně vyučují některé žáky čtení a psaní Braillovým písmem. SPC je školicím pracovištěm pro začínající speciální pedagogy, spolupracuje s dalšími SPC pro zrakově postižené, s ostatními SPC nebo PPP v Praze, s vysokými školami, organizacemi zrakově postižených, nadacemi. Pracovnice centra jsou členkami profesní organizace Asociace pracovníků speciálně pedagogických center (APSPC). Vše, co SPC zajišťuje, je uvedeno ve standardech SPC ve vyhlášce MŠMT ČR č. 72/2005 Sb. resp. v novele této vyhlášky č. 116/2011 Sb.
– 26 –
Jankovanew.indd 26
19.9.2012 17:06:35
II. část 5 Konkrétní příklady z diagnostické činnosti speciálně pedagogického centra Podle vyhlášky MŠMT ČR č. 72/2005 resp. 116/2011 jsou výsledkem psychologické a speciálně pedagogické diagnostiky zpráva z vyšetření a doporučení obsahující návrhy úprav ve vzdělávání žáka. S obsahem zprávy a doporučením je žák a jeho zákonný zástupce seznámen. Zákonný zástupce potvrzuje svým podpisem, že obsahu sdělení porozuměl. S obsahem doporučení seznamují speciální pedagogové centra nejčastěji osobně i pedagogické pracovníky školy, kde je žák vzděláván. Doporučení mívají různou formu, v Praze používáme v posledních asi 5 letech tabulku, ze které je patrné, ve kterých oblastech potřebuje žák vyšší míru podpory a ve kterých oblastech nepotřebuje podporu žádnou (viz příloha). Zároveň je v tabulce přehledně uvedeno, kdo podporu poskytuje (učitel, rodič, asistent pedagoga), jaké pomůcky žák využívá a ke kterým činnostem, které pomůcky je nutné zajistit. Dále je v tabulce uvedena finanční náročnost konkrétní integrace. Do uvedené tabulky může SPC doporučit integrované vzdělávání s pomocí asistenta pedagoga, je tam uvedeno, na jakou dobu je asistent doporučen a je tam vymezena i náplň práce tohoto pedagoga. V tabulce se většinou zaškrtává (potřebná míra podpory), v komentáři je možné míru podpory zdůvodnit a podporu popsat, konkretizovat. Doporučení na úpravy ve vzdělávání žáka může mít také jinou formu, např. doporučení k sestavení individuálního vzdělávacího plánu. Není to přímo IVP – ten sestavují sami učitelé, ale je to konkrétní popis potřebných úprav. Také tato doporučení se většinou projednávají osobně při návštěvě školy (s rodiči i učiteli). Viz uvedený příklad. 5.1 Doporučení k vypracování individuálního vzdělávacího plánu
Jméno žáka: Datum narození: Škola: Třída: 5. ročník ZŠ Závěry vyšetření: Zhoršení zrakové ostrosti je u žákyně způsobeno těžkou refrakční vadou, kterou je možné částečně korigovat brýlemi, ale i nestejnou funkčností obou očí. Žákyni chybí obvyklé vnímání prostoru a vzhledem ke kombinovanému postižení je možné, že jsou centrálně poškozené i zrakové funkce. Z doby po porodu má navíc velmi poškozenou sítnici, zrakové pole má zúžené zejména vlevo. Jedná se o žákyni s kombinovaným postižením, sledována též na ortopedii, neurologii. Učební dokumenty: (doplní škola) Úprava podmínek v jednotlivých předmětech: Ve všech předmětech dodržovat individuální přístup k žákyni, který spočívá zejména ve sledování zrakových možností žákyně a poskytnutí dostatku času na zrakovou práci. Zraková práce žákyni unavuje více než zdravé spolužáky a to nejen „luštění“ drobného písma v učebnicích, ale zejména zpracování zrakových vjemů v mozku. Proto je vhodné
– 27 –
Jankovanew.indd 27
19.9.2012 17:06:35
při čtení podkládat řádek proužkem barevného papíru, doplňovací cvičení zvětšovat pomocí kopírky na 141% tj. z formátu A5 do formátu A4. Při přípravě textů na PC používat nejlépe bezpatkové
písmo Arial ve velikosti 18–20.
Pokud bude vyučující zvětšovat na kopírce, je nutné, aby kopie byly kvalitní, písmo nerozmazané a kontrastní. Tabulky, grafy, přírodniny, pokusy atd. doporučuji dát žákyni do lavice k prohlédnutí příp. k osahání. Psát by měla žákyně takovou velikostí, aby po sobě bez problému přečetla. Nenutit ji ke zmenšování písma. Používat takový psací prostředek, jehož stopa je dostatečně tlustá a kontrastní. Podobným prostředkem by měla i rýsovat (mikrofix nebo měkká tužka). Na psaní by měla mít vždy dostatek času (i dvojnásobek proti ostatním dětem). Při práci slovní a sluchové (bez podpory zraku) je možné vyžadovat i rychlejší práci. Při práci s mapou nevyžadovat rychlost a orientaci v mapě nehodnotit. Při pobytu ve škole a při TV minimalizovat riziko prudkého otřesu hlavy nebo úderu do hlavy. Vynechat cviky, kde je delší čas hlava níž než zbytek těla, také přemety, přeskoky a skoky do hloubky. Hodnocení a klasifikace: Provádět běžným způsobem s ohledem na výše uvedené skutečnosti tj. s určitou mírou tolerance. Speciálně pedagogická péče: Spolupráce s SPC pro zrakově postižené – adresa viz záhlaví. Konzultace s učiteli, vedením školy a rodiči – podle potřeby. Nezbytné kompenzační a učební pomůcky: - možnost využití kopírky se zvětšovací funkcí - případné přisvětlení pracovní desky stolní lampičkou - využití speciálních optických pomůcek (předepsané lékařem) - možnost přípravy materiálů pro výuku na počítači - kopírovací tabule - moderní elektronická pomůcka, vhodná k práci zejména na 2. stupni ZŠ (předchůdce interaktivní tabule – pozn. autora)
Návrh na snížení počtu žáků ve třídě: Bylo by vhodné nepřekročit počet 20 žáků ve třídě, podle možností školy. Předpokládá se navýšení finančních prostředků. Další důležité informace: Žákyně podává při zrakové práci velmi dobré výkony, které „neodpovídají“ jejímu objektivnímu lékařskému nálezu. Znamená to, že se naučila velmi dobře využívat „zbytky zraku“, které má. Dále to může znamenat, že se velmi chce zařadit mezi zdravé spolužáky, nechce proto upozorňovat na to, že něco špatně vidí. Zřejmě hodně odhaduje při práci z tabule nebo i práci z učebnic. Při doplňování a při práci určené k hodnocení a klasifikaci by měla rozhodně dostat zvětšený text. Totéž se týká cizího
– 28 –
Jankovanew.indd 28
19.9.2012 17:06:35
jazyka. Spolupráce se zákonnými zástupci: S rodiči domluven pravidelný kontakt se školou (během konzultačních hodin) za účelem sjednocování výchovných postupů. Podíl žáka na řešení problému: Vést žákyni k samostatnosti zejména v komunikaci s učiteli. Jednoduché organizační záležitosti by si měla být schopna zařídit sama. Jmenovité určení pracovníka SPC spolupracujícího se školou:……………………, kontakt viz záhlaví Datum:
Podpis:
5.2 Zpráva ze speciálně pedagogického vyšetření Druhý příklad ukazuje běžnou zprávu ze speciálně pedagogického vyšetření. Písemná zpráva bývá opět potvrzením zjištěných a zároveň osobně projednávaných skutečností:
V Praze dne
Důvěrné!
Č.j. SPC Jméno klienta: D. Datum narození: Bydliště: Škola: ZŠ, 2. ročník Datum vyšetření: 4. 4. 2012 v SPC, 23. 4. 2012 pozorování žáka při práci ve škole Žadatel o vyšetření: matka chlapce Důvod vyšetření: Posouzení zrakových schopností a aktuálních školních dovedností chlapce, doporučení úpravy podmínek ke zrakové práci ve škole i doma, posouzení vhodnosti integrace. Zdravotní postižení: Zraková vada (dg.: dědičná dystrofie sítnice), zrakové funkce jsou v pásmu slabozrakosti. Snížené možnosti zrakové práce do blízka (čtení, psaní) i do dálky. Prognóza možného zhoršování zrakových funkcí v průběhu celé školní docházky. Podklady pro vyšetření: Aktuální lékařská zpráva z očního vyšetření chlapce a vyšetření zrakovou terapeutkou, osobně předala matka. Školní docházka: D. nastoupil bez odkladu školní docházky do ZŠ, kde byl vyučován podle programu Montessori. Žákem jiné ZŠ je od září 2011. Popis vyšetření v SPC
– 29 –
Jankovanew.indd 29
19.9.2012 17:06:35
Chlapec se na vyšetření do SPC dostavil v doprovodu matky a babičky (matky otce). Je žákem 2. ročníku, jeho zraková vada byla diagnostikována v tomto školním roce. V rozhovoru matka uvedla, že obtíže s viděními u svého syna pozorovala již dříve, ale opakovaná oční vyšetření v minulosti nic neprokázala. Nyní bylo u chlapce potvrzeno závažné degenerativní onemocnění sítnice. Chlapec má dále syndrom ADHD (diagnostikován neurologem, potvrzen při psychologickém vyšetření v PPP), užívá léky na zlepšení soustředěnosti v dopoledních hodinách. Při návštěvě v SPC byl Daniel nejprve mírně negativistický, ale po seznámení s prostředím a po úvodním rozhovoru již plnil zadané úkoly bez většího pobízení, byl schopen soustředěné práce, úlohy dokončoval. Čtení chlapce je pěkné, plynulé, čte po slovech, chybuje málo. Obsah čteného dokáže jednoduše reprodukovat. Texty v čítance pro 2. ročník čte s přiblížením na zhruba 10 - 15 cm. Texty vytištěné ve větší velikosti a tučným písmem četl bez nadměrného přibližování. Vyzkoušena byla také lupa/hranol, optická pomůcka, kterou Daniel před nedávnem získal. I s touto pomůckou četl dobře, po řádku se pohyboval vcelku plynule. Nácvik na celé stránce bude však ještě vhodné procvičovat. Pro čtení i psaní byla v SPC vyzkoušena sklopná deska na lavici, která umožňuje přiblížení učebnice a sešitu blíže k očím žáka, zachováno je správné sezení. Deska chlapci pro čtení i psaní vyhovovala. Psaní žáka je prozatím pomalé. Daniel drží pero zcela atypicky, nesprávný úchop je podle matky fixován již z od předškolního věku. Text k přepisu zvládl s jednou chybou, diktát dvou vět bez chyby. Písmo je vcelku úhledné, tvary zachovává, občas má obtíže s udržením velikosti písmen. Počtářské dovednosti žáka jsou velmi pěkné, rozumí početním operacím a dokáže je aplikovat. V oboru do sta sčítá a odčítá bez názoru, včetně příkladů s přechodem přes desítku. Aktuálně se učí násobilku 2, 3, 4. Dokázal vypočítat samostatně příklady na násobení a dělení. Pozorování žáka při práci ve škole Daniel sedí v první lavici, světelné podmínky ve třídě jsou dobré. Texty na tabuli ze svého místa nepřečte, musí si je chodit číst až k tabuli, při opisu mu paní učitelka prozatím přibližovala lavici k tabuli. Lépe bude nahradit opis z tabule opisem z učebnice nebo z listu. Většinu textů z učebnic Daniel prozatím s větším přiblížením očí přečte, snaží se, i když velikost písma v knížkách pro 2. ročník je pro něj již hraniční. Píše do běžných sešitů, ale širší linky mu budou vyhovovat lépe. Při mé návštěvě se Daniel velmi pěkně zapojoval především při ústním procvičování, často se hlásil, v hodině českého jazyka a matematiky patřil mezi nejaktivnější žáky. Měl tendenci upoutávat pozornost paní učitelky, častěji se neovládl a hlášení doprovodil vykřiknutím odpovědi. Úspěch a pochvala od paní učitelky ho vždy těšily, paní učitelka ho tímto způsobem výborně motivovala. Jeho výkon byl v průběhu vyučovacího dne nevyrovnaný, na začátku první hodiny opakovaně zíval, do velké přestávky pracoval s velkým úsilím, poslední, pátou vyučovací hodinu byla u něj patrná větší únava a neklid – zejména při volnější činnosti mimo lavici. Závěr vyšetření: Školní výkony žáka plně odpovídají jeho věku a druhému roku školní docházky. Daniel velmi dobře počítá, má správně osvojenou techniku čtení, čte plynule. Výsledky psaní jsou, i přes nesprávný úchop psacích potřeb, u žáka také v normě. Přepis i diktát zvládne, chybuje málo. Tempo i kvalita zrakové práce jsou nepříznivě ovlivněny zrakovým postižením žáka. Na čtení a psaní musí na rozdíl od svých spolužáků vynakládat více úsilí a energie, častěji se u něj může objevovat únava ze zrakové práce. Protože chlapec dobře nevidí centrem sítnice, využívá více periferní část sítnice, která ovšem neumožňuje zcela přesné a ostré vidění. Z tohoto důvodu mu budou vyhovovat zvětšené texty ke čtení, zvětšené pracovní listy, možnost psát větším písmem a také sklopná deska na lavici. Ve škole i doma bude nutné zajistit vhodné podmínky pro zrakovou práci. Při zajištění vhodných podmínek a pomůcek – 30 –
Jankovanew.indd 30
19.9.2012 17:06:36
k výuce se Daniel může nadále vzdělávat ve své kmenové škole a dosahovat stejně dobrých výsledků jako jeho vrstevníci. Doporučení: Doporučuji umožnit Danielovi pokračovat ve školní docházce ve své kmenové škole, v ZŠ …v Praze. Pro účely statistického výkaznictví je škola oprávněna vykazovat Daniela jako žáka se zrakovým postižením (střední stupeň postižení) a syndromem ADHD, individuálně integrovaného v běžné ZŠ. Míra podpůrných opatření žáka je střední. Maminka žáka souhlasí, aby naše SPC vypracovalo pro Daniela odborný posudek k integraci a doporučení k sestavení IVP s návrhy podpůrných opatření. Od příštího školního roku doporučuji připravit pro žáka individuální vzdělávací plán se zohledněním zrakového postižení a syndromu ADHD. Dále doporučuji pořídit žákovi sklopnou desku na lavici (byla by vhodná již nyní). Konkrétní doporučení k výuce pro zbytek letošního školního roku byla projednána ústně na společné schůzce s třídní učitelkou a s maminkou žáka.
podpis spec. ped.
Zpráva je určena pro rodiče a školu … Matka žáka byla seznámena se zněním zprávy, závěrem vyšetření a s navrhovanými doporučeními ke způsobu vzdělávání syna a souhlasí s nimi. datum
podpis zákonného zástupce žáka
– 31 –
Jankovanew.indd 31
19.9.2012 17:06:36
5.3 Zpráva z průběhu diagnostického pobytu s doporučením ke vzdělávání Poslední příklad této kapitoly ukazuje zprávu k ukončení diagnostického pobytu s doporučením k zařazení do speciální školy: čj.: Jméno klienta: Datum narození: Aktuální věk, třída: 7 roků, 6 měsíců. 1. třída ZŠ Bydliště: Praha Průběh diagnostického pobytu Od října 2011 nastoupil chlapec do 1. třídy Základní školy pro zrakově postižené na tříměsíční diagnostický pobyt. Důvodem přestupu z kmenové základní školy v Praze byla chlapcova nesamostatnost, pomalejší pracovní tempo. Bylo zapotřebí mu vytvořit optimální podmínky pro zrakovou práci (zrakové funkce klienta jsou v pásmu slabozrakosti s nystagmem a hypoplasií, citlivost pravého oka je snížena). Adaptace do školy pro zrakově postižené proběhla velmi dobře. Chlapec je zde spokojený, do školy se těší. Sedí v první lavici. Tím je zajištěn úzký kontakt s paní učitelkou třídní. V lavici sedí sám. To posiluje jeho soustředění a eliminuje případný odklon pozornosti. Výsledky školní práce se výrazně zlepšily, výkon je průměrný. Přetrvává pomalejší pracovní tempo. Úvahy kmenové školy, že by měl být hodnocen stupněm čtyři z prvouky a stupněm 3 z češtiny a matematiky se nepotvrdily. Také není důvod k třídní důtce za neplnění školních povinností, kterou kmenová škola navrhovala. Chlapec se při školní výuce dokáže zapojit a spolupracovat. Úkoly plní. Menší kolektiv, individuální podpora, podmínky pro zrakovou a školní práci mu na této škole zcela vyhovují. Rodina se o školní práci syna zajímá a intenzivně a kvalitně spolupracuje. Doporučení ke vzdělávání Z výše uvedených skutečností vyplývá, že u chlapce došlo k zásadní pozitivní změně. Práce v klidu a s porozuměním mu zcela vyhovuje, stejně tak poskytování individuální podpory v rámci výuky a volba speciálně pedagogických metod a postupů nejenom v oblasti zrakové práce (bylo uvedeno podrobně ve zprávě ze speciálně pedagogického vyšetření čj: SPC …). Doporučuji ukončit k … … tříměsíční diagnostický pobyt. Vzdělávání bude probíhat i nadále podle školního vzdělávacího programu vypracovaného podle rámcového vzdělávacího programu pro základní školy. Rodina byla se vším seznámena a souhlasí (viz níže). Vyhotoveno 2x,
rodina předá ZŠ pro zrakově postižené
Datum:
Vypracovala: spec.pedagog, SPC pro ZP
– 32 –
Jankovanew.indd 32
19.9.2012 17:06:36
Informovaný souhlas Prohlašuji, že jsem byl/a podrobně a srozumitelně informován/a o možnostech a důsledcích vzdělávání svého dítěte podle výše uvedeného vzdělávacího programu a o možnostech a důsledcích jeho vzdělávání ve zvolené organizační formě vzdělávání a že jsem informacím porozuměl/a. Před podpisem informovaného souhlasu jsem měl/a možnost klást otázky a dostatečně zvážit podané odpovědi a mohu uplatnit případné výhrady k doporučení. Rozumím všem sdělením a souhlasím s nimi.
podpis zákonného zástupce
– 33 –
Jankovanew.indd 33
19.9.2012 17:06:36
– 34 –
Jankovanew.indd 34
19.9.2012 17:06:36
III. část 6 Spolupráce speciálně pedagogického centra s integrující školou Speciálně pedagogické centrum pro zrakově postižené vždy velmi úzce spolupracuje s rodinou i školou klienta. Většina setkání se uskutečňuje ve škole, kam klient dochází a jejich průběh je velmi podobný: - Setkání s vedením školy nebo s jiným člověkem, který má v dané škole integraci na starosti (výchovný poradce, speciální pedagog školy apod.) Základní informace o průběhu konkrétní integrace, podklady pro žádost o navýšení normativu - 2 – 3 vyučovací hodiny a přestávky pozorování klienta, sledování jeho práce v hodině, zapojení do kolektivu třídy, schopnost participace na dění ve třídě, využívání kompenzačních činností a pomůcek, příprava materiálů na hodinu apod. - Práce se žákem (ne vždy) - Konzultace s učitelem (učiteli) o průběhu integrace, náročnosti, metodické poznámky - Konzultace s rodiči o domácí přípravě, spolupráci se školou a situaci v rodině - Společné setkání celého týmu, hodnocení průběhu vzdělávání Dochází-li žák již na druhý stupeň školy a jeho vzdělávání se zúčastňuje více učitelů, domlouváme se na „miniseminářích“, tj. po vyučování se scházíme a diskutujeme o specifikách vzdělávání konkrétního žáka se zrakovým postižením v jednotlivých předmětech. Každý vyučující má většinou několik otázek, na které je možné okamžitě odpovědět, případně metodicky poradit. Obvykle je speciální pedagog zásoben dostatečným množstvím materiálů, takže je možné předvést ukázky (práce s lupami různého typu, simulace zrakové vady, omezení v tělesné výchově, práce s mapou a další). Na středních školách se málokdy sejdou všichni pedagogové, a proto informace přebírá nejčastěji výchovný poradce, nebo třídní učitel, který je tlumočí dále. V tomto případě je větší role v prosazení specifik kladena na samotného studenta. Předpokládáme, že student je vybaven potřebnými kompenzačními pomůckami, se kterými umí pracovat. Další nezbytné podmínky k práci (čtení, psaní, záznam výkladu apod.) si umí domluvit. Při každé návštěvě vypracuje pracovník SPC písemný záznam, který je v některém případě kontrolou plnění IVP, v jiném součástí speciálně pedagogické diagnostiky. Během návštěvního dne se úkoly prolínají – chvíli kontrolujeme, pak metodicky vedeme, v celém průběhu návštěvy diagnostikujeme. V písemném dokumentu jsou zaznamenány úkoly pro všechny zúčastněné tj. úkoly pro rodinu včetně integrovaného žáka, dále úkoly pro školu (učitele, vedení) a úkoly pro pracovníka SPC (zjistit další informace, počítat s další návštěvou, vyhotovit podklady pro integraci). Pro představu uvádím příklady takových zápisů, které zároveň ilustrují práci SPC: Příklad č. 1 Jedná se o žákyni integrovanou do běžné školy s alternativním vzdělávacím programem (Montessori). Cílem návštěvy ke konci školního roku bylo získat dostatek kvalitních podkladů pro sestavení IVP pro další školní rok. Žákyně je souběžně postižená více vadami, zrakové funkce v pásmu těžké sla-
– 35 –
Jankovanew.indd 35
19.9.2012 17:06:36
bozrakosti. Fungující rodina, pečlivá matka dohlíží na domácí přípravu. Aktuálně se žákyně dále vzdělává formou individuální integrace v této škole. Jméno klienta:
A. M.
Setkání se uskutečnilo dne: Kde se kontakt uskutečnil:
ZŠ
Kdo byl přítomen:
žákyně, učitelka, asistentka, maminka, ostatní žáci
Co bylo projednáno:
plnění IVP
Výkony žákyně nelze srovnávat s výkony ostatních žáků. Je důležité zaznamenávat a hodnotit výkony A. M. v průběhu školního roku a všímat si pokroků, které dělá. Ve vzdělávání této třídy je kladen důraz na činnostní pojetí vyučování, na samostatnost ve vytyčování svých úkolů a jejich následné plnění. A. M. nedokáže splnit velké množství úkolů pro pomalé tempo práce a hlavně pro obtížné dlouhodobější soustředění. Ale i v této oblasti se vyvíjí, zlepšuje se. Paní asistentka pomáhá strukturovat úkoly, případně připomene nutnost pracovat v okamžiku, kdy soustředění A. M. ochabuje. Ráda bych věděla, zda vyzrávání CNS a postupné zlepšování výkonů A. M. zaznamenala i psycholožka, která má A. M. v péči. Pro sestavení dalšího IVP by bylo důležité vědět, zda při kontrolním psychologickém vyšetření ke konci školního roku a jeho porovnání se začátkem školního roku se objevila únava a vyčerpání ze školní práce nebo zda má A. M. ještě „rezervy“, které si umí bránit. K využívání zraku ve školní práci aktuálně doporučuji: - pomoc v orientaci na stránce (pracovní sešit, učebnice) – barevné rámečky, zakrývací okénka, podkládání řádku, mírné zvětšování, oddělování jednotlivých cvičení - při manipulaci s předměty (pomůcky) dbát na kontrast s podložkou, nerozptylovat pomůcky do velkého prostoru - psaní prostředkem, který zanechává dostatečně kontrastní a silnou stopu - dobré osvětlení pracovní plochy Dodržováním těchto zásad se přispívá k vytváření tzv. „zrakové pohody“. Zraková práce tak A. M. méně vyčerpává. V předmětech, kde A. M. nestačí zvládnout učivo naplánované pro určitý školní rok, je nutné v rámci individuálního vzdělávacího plánu stanovit nižší cíle. Další rok je třeba v plánování navázat na zvládnuté učivo předchozího roku. V těchto předmětech (M) je třeba pro A. M. vybírat jen tzv. základní učivo předmětu tak, aby na konci 5. ročníku zvládla základní operace s čísly v požadovaném oboru, ale třeba i s pomocí techniky (kalkulačka). Snažit se nabídnout A. M. (a nacvičit s ní) vhodné kompenzační postupy. Např. místo znalosti násobilky „z hlavy“ využívat tabulku násobků nebo kalkulačku apod. V minulém období jsme „učili“ A. M. vyprávět. Teď je vhodné se snažit o vyšší kvalitu, to je najít v textu, nebo slyšeném příběhu „to nejdůležitější“. Učit se zobecňovat např. co mají společného jablka, hrušky, švestky, třešně atd.? Jak se to řekne jedním slovem? Toto jsou úkoly pro domácí práci, které je možné zadávat formou her, nikoli jako přípravu do školy. Na podobné otázky může A. M. odpovídat cestou do školy a zpět.
– 36 –
Jankovanew.indd 36
19.9.2012 17:06:36
Příklad č. 2 V tomto příkladu se jedná o žáka s diagnózou souběžného postižení více vadami (zrakové funkce v pásmu zbytků zraku, tělesné postižení - hemiparéza, lehké mentální postižení, zdravotní znevýhodnění - epilepsie), který zahájil přípravu na školní docházku ve speciální škole v místě bydliště. Rodiče nebyli spokojeni se spolužáky (jednalo se o děti s různým druhem i stupněm postižení) a trvali na zařazení svého dítěte do běžné školy v místě bydliště. Po celý první stupeň byl žák skutečně integrován, pracoval s IVP, který mírně upravoval očekávané výstupy v jednotlivých ročnících. Rodina i škola spolupracovaly s SPC pro ZP. Žákovi velmi pomáhala rodina, maminka s ním denně pracovala a zmírňovala tak dopady souběžného postižení více vadami na vzdělávání syna. Rodina zajišťovala potřebné pomůcky i texty, sešity, psací prostředky. Při narození druhého dítěte musela matka rozdělit své síly a rodina se rozhodla o vřazení staršího syna do speciální školy pro zrakově postižené do Prahy. Odloučení od rodiny tomuto žákovi určitě prospělo, stal se samostatnějším, sociálně se začlenil mezi vrstevníky. Specifické cíle vzdělávání v jednotlivých předmětech plnil podle IVP. Během docházky do speciální školy se individuálně cvičil ve speciálních dovednostech – zjemňování hmatu, čtení a psaní Braillova písma, prostorová orientace. Před ukončením povinné školní docházky přestoupil na jinou speciální školu pro zrakově postižené, která mu nabídla možnost desetileté docházky a zároveň možnost pokračovat ve studiu na Praktické škole. Jméno klienta:
B. M.
Setkání se uskutečnilo dne: Kde se kontakt uskutečnil:
ZŠ, rodina
Kdo byl přítomen:
třídní učitelka, ředitel školy, matka B. M.
Co bylo projednáno:
Průběh školní docházky, práce bez asistenta
B. M. pracuje již od listopadu bez osobního asistenta podle IVP. Učivo je přizpůsobováno tomu, co je B. M. schopen zvládnout. Cvičení, které dělají děti na tabuli, má B. M. připravené v lavici velkým písmem. Učebnice má zvětšované. Písemně pracuje velmi málo z časových důvodů, hodně doplňuje. Ústně procvičuje více. Při práci s B. M. je problém v tom, že se velmi těžko určuje hranice, kdy je potřeba B. M. povzbuzovat k činnosti a kdy naopak potřebuje nechat čas k odpočinku. B. M. užívá pravidelně léky, které působí tlumivě zejména v ranních hodinách, ale i při případných atacích nemoci. Jindy B. M. pro změnu „zneužívá“ pomoci svého okolí a sám nedělá nic, jen čeká, až mu bude uděláno (připraveno na lavici, začátek samostatné práce apod.). Spolužáky B. M. je třeba pochválit, že mu pomáhají (příprava tašky, vybalení svačiny apod.), na druhé straně je velmi důležité, aby se pustil do přípravy svačiny se začátkem přestávky B. M. sám. Ve škole většinou okolí B. M. ani neví, co všechno je schopen sám zvládnout, protože B. M. je pohodlný a je mu příjemné nechat se obsloužit. S panem ředitelem jsme prodiskutovali přípravu příštího školního roku. Ve škole je zvykem, že 5. ročník je umístěn v hlavní budově a již tam se střídají někteří vyučující. Doporučuji tento zvyk neměnit kvůli B. M., protože přizpůsobení se podmínkám je podle mého názoru velmi důležitý prvek učení. B. M. by si měl s maminkou natrénovat orientaci v novém prostředí (nejdříve v přípravném týdnu bez dětí, potom s dětmi). Věřím, že je schopen samostatný pohyb po škole zvládnout během prvního týdne. Zároveň si na jeho přítomnost zvyknou i žáci vyšších ročníků.
– 37 –
Jankovanew.indd 37
19.9.2012 17:06:36
S maminkou jsme kromě jiného probraly potřebu inovace čtecího zařízení pro domácí přípravu. Doporučuji objednat se ve Spektře, prohlédnout zařízení a vybrat to, co by B. M. nejlépe vyhovovalo. Teprve potom požádat o doporučení této pomůcky lékařem a SPC. Na podzim doporučuji uskutečnit návštěvu ve speciálních školách pro ZP v Praze, aby si rodiče i B. M. udělali představu a seznámili se s tímto zařízením.
Příklad č. 3 V tomto příkladu se jedná o žákyni, která byla v péči SPC již od docházky do mateřské školy. Žákyně ukončila docházku do běžné základní školy a nyní studuje na gymnáziu. Zrakové funkce žákyně jsou v pásmu zbytků zraku až praktické nevidomosti. V mimoškolní činnosti se věnuje již od základní školy pod vedením rodiny sportování. V této funkční rodině sportují všichni členové, klientka centra se věnuje plavání, neboť to jí bylo lékařem doporučeno. SPC domluvilo nejdříve spolupráci se sportovci speciální základní školy pro zrakově postižené, se kterými se pravidelně zúčastňuje Sportovních her zrakově postižené mládeže, kde pravidelně získává přední umístění. Zároveň SPC doporučilo kontakt s tělovýchovnou jednotou zrakově postižených. Rodina vozí žákyni na tréninky plavání a tato žákyně již reprezentuje zrakově postižené sportovce i mimo republiku na mezinárodních závodech. Myslím, že to je důkaz dobře probíhající integrace – žákyně se vzdělává v běžné škole s intaktními vrstevníky, ale má možnost kontaktu se společností zrakově postižených (sport). Jméno klienta:
C. M.
Setkání se uskutečnilo dne: Kde se kontakt uskutečnil:
ZŠ
Kdo byl přítomen:
Postupně jsem jednala s třídní učitelkou, maminkou C. M., ředitelem školy, sledovala jsem hodiny Aj a Čj, hovořila s paní učitelkou Aj.
Co bylo projednáno:
Plnění individuálního vzdělávacího plánu
C. M. má zřízené svoje pracoviště s přisvětlovací lampičkou. Při vytvoření podmínek je schopná pracovat se třídou. Ústně se zapojuje bez problému, na zrakovou práci však potřebuje více času. Píše takovým písmem, které po sobě přečte. Úkoly, připravené pro práci z tabule, má C. M. k dispozici v lavici ve zvětšeném písmu. Paní učitelka si uvědomuje, že tato příprava je nutná především v hodinách cizího jazyka, kdy žákyně těžko „odhaduje“ napsaný text. Musí číst zvětšený černotisk v lavici. Pro práci na druhém stupni doporučuji vybavit C. M. přenosnou kamerovou lupou např. Compact nebo Traveller. Je vhodné si pomůcku vyzkoušet v předváděcím centru firmy Spektra v Zátišské ulici v Praze. Doporučuji si vzít s sebou učebnici, aby bylo možné zkusit, jak se lupa chová při čtení textu blízko hřbetu. Technické informace, ceník a další je možné zjistit na www.spektravox. cz. I při vybavení C. M. vhodnou lupou je třeba zvětšovat texty z pracovních sešitů – tj. tam, kde se vpisuje do textu. (Příspěvek na případný notebook by C. M. mohla dostat i dříve než za 5 let, protože to by byla pomůcka z jiné kategorie). C. M. by měla pomůcku dostat v průběhu letošního roku, aby se s ní naučila pracovat. Každá pomůcka podobného typu vyžaduje zácvik a práce s ní není ani rychlejší ani jednodušší. Optické pomůcky zrakovou práci pouze umožní.
Dále doporučuji přihlásit C. M. do zvukové knihovny. Tituly světové literatury může poslou-
– 38 –
Jankovanew.indd 38
19.9.2012 17:06:36
chat a sama číst pouze kratší texty. Přikládám tiskopis přihlášky s adresou a telefonem. Další informace na www.ktn.cz – hlavně seznamy knih. Pokud by se chtěla C. M. zapojit do sportování zrakově postižených, navrhuji plavání. Je možné se účastnit tréninků každé pondělí od 16,00 hod. v bazénu v Tyršově domě, Karmelitská ulice v Praze. Předběžně je tato možnost domluvena s paní učitelkou, která tréninky dětí z naší školy vede. Byl by nutný dovoz C. M. před Tyršův dům na 15,45. Další podrobnosti možno domluvit na tel: Závěry a doporučení: Viz výše Další spolupráce: Maminku prosím o vyplnění přiložené „dohody“ a vrácení na adresu SPC. Při příští návštěvě očního lékaře prosím o aktualizaci zprávy. Pro školu přikládám aktualizaci odborného posudku k integraci jako podklad k žádosti o finanční příspěvek na PC sestavu, který škola požaduje pro integrované dítě.
Příklad č. 4 V tomto příkladu se jedná o žáka, s jehož rodinou byla zahájena spolupráce se začátkem školní docházky. Žák má sníženou zrakovou ostrost, zúžené zorné pole s výpadky, šeroslepost. Rodiče sami jsou těžce zrakově postižení a trvalo dlouho, než si SPC získalo jejich důvěru. Oba rodiče byli absolventi speciálních škol pro zrakově postižené, nyní v dospělosti dobře integrovaní do společnosti (pracující jako učitelé hudby). Rodina je funkční a má kontakty jak ve společnosti intaktní, tak ve společnosti zrakově postižených. Nedůvěra rodičů k SPC vyplývala ze spojení SPC se školou pro zrakově postižené, dále z nejistoty, jak bude syn integrované vzdělávání zvládat a jak se k problému postaví škola v místě bydliště. Rodiče také zpočátku neměli vůbec představy o aktuálních možnostech v oblasti kompenzačních pomůcek. Docházku klient zahájil do běžné školy v místě bydliště, do třetího ročníku nastoupil do školy s rozšířenou výukou jazyků (po výborném zvládnutí přijímacích zkoušek), kde ukončil povinnou školní docházku a absolvoval s úspěchem přijímací řízení na čtyřleté gymnázium. V současné době studuje klient SPC integrovaným způsobem běžné gymnázium, je vybavený dostatečně kompenzačními pomůckami (ne všechny plně využívá při vyučování), studuje s výborným prospěchem. Jméno klienta:
D. M.
Setkání se uskutečnilo dne: Kde se kontakt uskutečnil:
ZŠ
Kdo byl přítomen:
Sledovala jsem D. M. při vyučovacích hodinách Čj a TV, hovořila s paní učitelkou třídní a s D. M.
Co bylo projednáno:
Dokumentace k žádosti o navýšení finančních prostředků na integraci, zapojení D. M. do práce s kolektivem třídy
Paní ředitelka a paní třídní učitelka zkompletovaly dokumentaci potřebnou k podání žádosti o navýšení finančních prostředků na integraci D. M. Domluvily jsme se, že nejvhodnější pomůckou pro nynější a následující školní rok by bylo zakoupení kopírovací tabule a dále 1 hodina individuální výuky týdně pro D. M. (nácvik psaní všemi deseti na klávesnici PC). Odborný posudek k integraci, ve kterém je výše uvedené navýšení navrženo jsem projednala s rodiči, chybí už pouze jejich podpis.
– 39 –
Jankovanew.indd 39
19.9.2012 17:06:36
Po doplnění podpisů je třeba žádost odeslat i s požadovanými přílohami na OŠ MHMP. D. M. sedí i nadále v první lavici uprostřed. Paní učitelka ho má „při ruce“ a tato výhoda je D. M. často využívána. Vyučující často kontroluje práci D. M. pohledem “přes rameno“ do sešitu nebo některá cvičení dělají spolu individuálně ústně. D. M. tak stačí procvičit stejné množství jevů, jako ostatní děti. Trochu méně píše, ale to je nutné – sníží se tak objem zrakové práce. V přístupu k řešení zadaných úkolů je D. M. pomalejší, nevím, zda to souvisí se zrakovou vadou. Myslím, že D. M. je svým založením spíš klidný a uvážlivý, takže jeho reakce jsou pomalejší. V současné době je třeba podle mého názoru klást důraz na samostatnost v práci a odpovědnost za kvalitní plnění úkolů. Pokud bude sám vhodně reagovat na zadané úkoly, nebude třeba jej příliš vybízet k práci, věřím, že zvládne stále zvyšující se nároky výběrové školy. Stále zůstává otevřená otázka vhodných sešitů pro D. M. Otec D. M. apeloval na použití sešitů velkého formátu (A4) se širokými linkami nebo i bez linek, aby jeho syn mohl používat jakkoli velké písmo. D. M. nyní píše do sešitů formátu A5 se širokými řádky (asi 2 cm) a zvýrazněnými linkami. Sám by rád psal do sešitů s užšími řádky. Jaký je důvod? Je to proto, že se nechce v ničem lišit od svých spolužáků nebo se menší písmo lépe vtěsná do jeho funkčního zrakového pole a lépe se mu čte? Může být i jiný důvod, o kterém zatím nemám tušení. Bylo by asi dobré s D. M. vyzkoušet různé možnosti při použití různých psacích prostředků. D. M. by si měl potom zvolit sám, co se mu nejlépe čte. (Nejlépe = s nejmenší námahou). Nabízím návštěvu v SPC (po předchozí telefonické domluvě) a vyzkoušet, co se dá a zkusit se na dané téma s D. M. domluvit. Chlapec by měl pochopit, že psaní není jen prostředkem zkoušení (diktáty), ale že je důležitým prostředkem dalšího vzdělávání. Okolí D. M. by tedy mohlo být úplně jedno, jak student píše, ale v každém případě musí po sobě písmo přečíst. Další spolupráce: Podle možností rodičů návštěva s D. M. v SPC
Příklad č. 5 Žákyně tohoto příkladu zahájila školní docházku do běžné školy, ovšem nikoli v místě bydliště. Má sníženou zrakovou ostrost do pásma těžké slabozrakosti, světloplachost. Po absolvování 1. stupně v této škole přestoupila do speciální školy pro zrakově postižené, kde končí povinnou školní docházku a chystá se k dalšímu studiu. Problém při vzdělávání této žákyně byl v nefunkční rodině. Rodiče se v zájmu o dítě nepravidelně střídali (měli taková období), péči doplňovali prarodiče. Rodiče sami měli problém s dodržováním termínů, žákyně neměla pravidelný režim. Často se stávalo, že do školy chodila bez pomůcek a bez úkolů. SPC v předškolním období doporučovalo vstup do speciální školy, kde při menším počtu žáků ve třídě by byla možnost individuální práce se žákyní. To rodiče jednoznačně zamítli a pro jistotu změnili i SPC. Žákyně nebyla dlouho vybavena kompenzačními pomůckami, protože rodiče nebyli schopni s ní dojít na odborné vyšetření. První stupeň základní školy zvládla v běžné škole, ovšem díky nadprůměrnému nasazení všech vyučujících i vychovatelek školní družiny. Ve 4. ročníku absolvovala žákyně adaptační pobyt (asi 3 týdny) ve speciální škole, a protože se jí ve škole líbilo, měla úspěch, mysleli si všichni, že v novém školním roce bude žákyní speciální školy. Trvalo však další rok, než se rodiče dali přesvědčit. Jméno klienta:
E. M.
Setkání se uskutečnilo dne:
– 40 –
Jankovanew.indd 40
19.9.2012 17:06:36
Kde se kontakt uskutečnil:
ZŠ
Kdo byl přítomen:
Pracovala jsem s E. M. při hodinách M, Čj, konzultovala s třídní učitelkou
Co bylo projednáno:
Hodnocení plnění IVP
Při individuální práci podává E. M. dobré výkony, zvládá alespoň v základech probíranou látku (převádění desetinných čísel na zlomky a naopak, přídavná jména přivlastňovací). U E. M. býval vždy problém se samostatnou prací. Ráda se zakouká, přestane myslet na problém a utíká jí čas. Udělá potom podstatně méně úloh než ostatní děti. V současné době paní učitelka cítí změnu v domácí přípravě. E. M. nosí vypracované úkoly, babička nebo otec s ní procvičují látku. Zjistila jsem také změnu v postojích E. M. – má různé úkoly v domácnosti, za které nese odpovědnost (venčení psa). Je poznat, že jí tento přístup velmi pomáhá a přispívá k její výchově. E. M. vždy velmi dlouho trvá, než přijme něco nového, než se přizpůsobí a najde si pro sebe způsob řešení (angličtina). Podle slov paní učitelky nyní E. M. zvládá Aj s individuálním přístupem s dětmi z nižšího ročníku. Rodina bude muset velmi pečlivě zvážit, kterou školu pro E. M. vybrat od příštího školního roku. E. M. rozhodně potřebuje menší kolektiv, individuální přístup a dostatek času. Znovu nabízím základní školu pro zrakově postižené, protože si myslím, že u nás bude E. M. skutečně nejlépe. Myslím si, že docházkou do této školy by se E. M. otevřely dveře i k případnému studiu. V případě docházky do běžné školy by to byla sázka do loterie. Znovu opakuji, že E. M. svoji povahou, svými schopnostmi a rodinným zázemím není dítě vhodné pro integraci do běžné školy. Závěry a doporučení: IVP je plněn. Další spolupráce: Rodičům (babičce) nabízím návštěvu naší ZŠ (nutno telefonicky domluvit termín). Od diagnostického pobytu E. M. u nás se změnili učitelé i vedení školy.
Příklad č. 6 Opět se jedná o žákyni rodičů se zrakovým postižením, absolventů speciálního vzdělávání. Žákyně má sníženou zrakovou ostrost do pásma těžké slabozrakosti, světloplachost, nystagmus. Tato žákyně nastoupila do školy v místě bydliště, rodina navázala spolupráci s SPC ještě před nástupem do 1. ročníku. Do SPC se přišly podívat i budoucí třídní učitelka a ředitelka školy. Integrované vzdělávání bylo dobře připraveno, bylo předběžně domluveno jako vzdělávání na prvním stupni a tak také proběhlo. Na druhém stupni pokračuje žákyně ve speciální škole, kde se lépe připraví pro případné navazující studium. Jedná se o dobře fungující a spolupracující rodinu. Jméno klienta:
F. M.
Setkání se uskutečnilo dne: Kde se kontakt uskutečnil:
ZŠ
Kdo byl přítomen:
Postupně jsem hovořila s výchovnou poradkyní, třídní učitelkou, maminkou F. M. a sledovala práci F. M. v hodinách Čj a M.
– 41 –
Jankovanew.indd 41
19.9.2012 17:06:36
Co bylo projednáno:
Tvorba IVP – metody individuálního přístupu
F. M. zahájila druhý rok školní docházky. Došlo ke změně třídní učitelky. F. M. sedí opět v první lavici uprostřed, používá zvedací desku. Má ji vybavenou kovovou deskou, na kterou si pomocí magnetů připevňuje sešit a další materiál. Doporučuji používat magnety co nejméně, učit F. M. sešit držet, aby si mohla sešitem posunovat v průběhu psaní tak, aby místo, kde pracuje, měla před očima. Doporučuji intenzivně připomínat přes prázdniny vyhaslé pracovní návyky tj. naklánění sešitu při psaní, práci s oběma rukama na stole, rovné sezení. F. M. se zatím při psaní kroutí, písmo nemá jednotný sklon, tvary písmen nejsou upevněné. Zvolené gelové pero pro dysgrafické děti považuji za vhodné, protože tvoří dostatečně kontrastní čáru. Zda je čára správně tlustá (přiměřeně k velikosti písma) je poznat na vratných tazích. F. M. trvá na tom, aby se neodlišovala (hlavně v pomůckách) od ostatních žáků ve třídě. Této její snaze je možné vyjít vstříc, avšak pouze do určité míry – musíme mít jistotu, že určitý text přečte (že vidí pravopisné jevy- velká písmena, interpunkci, i/y, s/z apod.) a že jej dokáže po sobě přečíst. Přepis textu je velmi obtížný i pro děti bez zrakové vady a všechny děti se musí učit napsaný text kontrolovat. Je nutné sledovat celkovou práci F. M. ve škole, protože nedostatečnost zraku se může projevit nadměrnou únavou v posledních hodinách. Sledované projevy doporučuji pravidelně konzultovat s maminkou, mamince doporučuji konzultovat případné problémy s domácí přípravou. Rozhodně je důležité zvětšovat pomocí kopírky texty, do kterých bude F. M. doplňovat tj. pracovní sešity. Nepočítat s tím, že přečte z lavice tabuli. Při frontální práci na tabuli je vhodné, aby F. M. stála u tabule, při opisování z tabule je nutné, aby dostala práci do lavice. Při mé návštěvě neměla F. M. brýle – zapomněla je doma. Doporučuji dohlédnout na jejich používání, protože brýle (zvláště s tmavými skly) zajistí F. M. větší pohodu pro zrakovou práci a tím se zraková práce stane méně namáhavá. F. M. by se měla umět vyjádřit i k intenzitě světla, které potřebuje k práci. Podle zrakového nálezu by jí mělo vyhovovat spíše méně světla než přesvětlení. Někdy jí může být nepříjemný i příliš bílý papír. Z tohoto důvodu mohou vyhovovat sešity z recyklovaného papíru. F. M. se na začátku roku s novou paní učitelkou projevuje velmi tiše až zakřiknutě, ale to se doufám brzy napraví. Je důležité, aby F. M. uměla požádat o pomoc, pokud ji bude potřebovat.
Dodatečně zapůjčena Čítanka pro slabozraké jako text na domácí procvičování čtení.
Příklad č. 7 Opět se jedná o žákyni rodičů se zrakovým postižením, absolventů speciálního vzdělávání. Rodiče dobře integrováni do společnosti, pracují jako učitelé hudby. V rodině se opět projevila jistá nedůvěra v různé instituce, které mají něco společného se speciálním vzděláváním. O vzdělávání této žákyně se SPC dozvědělo pouze díky náhodě - osobnímu kontaktu speciální pedagožky s třídní učitelkou. To již byla žákyně ve 3. ročníku ZŠ v místě bydliště. Třídní učitelka zprostředkovala kontakt s rodinou, s vedením školy, návštěvu ve škole a dále se souhlasem rodiny byla zahájena spolupráce. Žákyně má sníženou zrakovou ostrost a zúžené zorné pole. Do té doby pracovala třídní učitelka intuitivně, ale dobře. Rodina fungovala a dodnes funguje. SPC doporučilo využití některých kompenzačních pomůcek (lupy do ruky), psací prostředky a zvětšování textů. Další 3 roky pokračovalo vzdělávání formou individuální integrace v téže škole v místě bydliště, situace se však zhoršovala. Zhoršily
– 42 –
Jankovanew.indd 42
19.9.2012 17:06:36
se zrakové funkce žákyně, zhoršily se vztahy ve třídě, někteří z vyučujících nebyli příznivci integrace a neupravovali podmínky pro zrakovou práci žákyně. (Hodiny TV trávila žákyně v nářaďovně, která v ní vzbuzovala pocity strachu, v hodinách M. pracovala pouze sluchem, špatně se orientovala v šatně školy). Mimo školu se žákyně intenzivně věnovala vzdělávání v oblasti hudby – hrála v ZUŠ na housle a klavír. S příchodem puberty ji tato náročná práce přestávala bavit, docházelo ke střetům v rodině. V sedmém ročníku požádali rodiče o zařazení žákyně do speciální školy pro zrakově postižené. Žákyně bydlela na internátě, získala kamarády, nepřerušila hudební vzdělávání v místě bydliště, začala se vzdělávat ve speciálních dovednostech (prostorová orientace a samostatný pohyb, Braillovo písmo) a byla vtažena do sportovních aktivit ve škole i mimo školu. Stala se z ní výborná žákyně s mnohými mimoškolními aktivitami. Začlenila se do Svazu zrakově postižených sportovců, kde podávala vynikající výkony v atletice a plavání. Do 9. ročníku vstupovala do jiné školy v místě bydliště, zachovala si mimoškolní aktivity a s podporou SPC se rozhodovala o dalším uplatnění. Původně ji rodina směřovala ke studiu hudby, ovšem sama žákyně si chtěla možnosti rozšířit a rozhodla se pro studium na gymnáziu. Po dlouhém rozmýšlení si nakonec vybrala studium na gymnáziu se sportovním zaměřením, kde nyní úspěšně studuje. Ukázka je z doby integrovaného vzdělávání v první ZŠ v místě bydliště (5. ročník). Jméno klienta:
G. M.
Setkání se uskutečnilo dne: Kde se kontakt uskutečnil:
ZŠ
Kdo byl přítomen:
Postupně jsem jednala s třídní učitelkou, vyučující TV, VV, a ředitelkou školy.
Co bylo projednáno:
Zraková práce G. M. během vyučování
G. M. vidí při optimálním osvětlení a s optimální korekcí hůře do dálky i do blízka. Zraková ostrost do dálky je u ní snížena asi na 10% zdravého vidění. Při kvalitním osvětlení a s přiblížením je schopna přečíst písmo v učebnici (většinou ale odhaduje, protože nevidí ostře). Na zrakovou práci do blízka i do dálky používá optické pomůcky (lupa, monokulár), které práci umožní, ale ani neusnadní a ani nezrychlí. Zraková vada se promítá do veškeré její činnosti (ztěžuje jí život), ale G. M. se naučila mnoho činností zvládat i s tímto handicapem. Ve škole je nutné nezadávat G. M. takové úkoly, které nemůže provést. Ostatní činnosti, které musí dělat, je vhodné jí přiměřeným způsobem usnadnit. Pohyb po budově školy – G. M. se postupně zacvičuje, trefí již do nové třídy. Problematická je skříňka v šatně, protože G. M. nevidí na její číslo a svoji skříňku hledá odpočítáváním od okraje řady skříněk. Při mojí návštěvě byla šatna bez osvětlení velmi tmavá, G. M. se špatně orientovala i při chůzi. Podobné problémy s orientací mohou nastat i v jídelně. Je vhodné s ní projít všechny trasy, upozornit na významné orientační body, schody, vyčnívající předměty a na všechno, co by mohlo sloužit jako vodicí linie (madla u schodů) apod. Ve třídě se G. M. orientuje dobře, při hrách a soutěžích bude asi zakopávat o tašky. Nástěnné tabule, obrazy, nástěnky je schopná přečíst jen při podrobném „zkoumání“ pomocí monokuláru. Monokulár jí přiblíží text, obrázek apod., ale velmi zúží zorné pole, takže na větší ploše např. na tabuli se s ním těžko orientuje. Text na tabuli je možné barevně zvýraznit, orámovat apod.,
– 43 –
Jankovanew.indd 43
19.9.2012 17:06:36
ale používat pouze žlutou nebo oranžovou. Červená a modrá jsou nevýrazné, málo kontrastní proti zelené tabuli. Pracovní plochu lavice by bylo vhodné přisvětlit G. M. stolní lampičkou. Při přiblížení hlavou k textu si totiž proti stropnímu osvětlení stíní. Na čtení textu nyní používá lupu s osvětlením (zvětšuje 5x). Práce s touto pomůckou hodně unavuje, takže bude možná někdy potřeba snížit objem cvičení. Relativně dobře se bude G. M. pracovat s lupou při čtení, pokud ale bude muset na přečtenou větu nějak reagovat, tzn. něco doplnit nebo opsat, bude to již horší, protože psát bude už bez pomůcky. Do vlastního sešitu píše dostatečně velkým písmem (nenutit ke zmenšování), píše tenkým fixem, který zanechává dostatečně kontrastní a silnou stopu. Doplňování do pracovních sešitů je ale velmi obtížné. V tomto případě doporučuji zvětšovat tyto texty určené k doplňování na kopírce v poměru 141%, tj. z formátu A4 na formát A3. Rýsovat doporučuji mikrofixem (tenkým fixem), který je možné upnout i do kružítka. (Jedno takové obyčejné kružítko jsem G. M. půjčila). Předpokládá to pouze zakoupení několika těchto fixů, aby měla jeden stále zasazený v kružítku, jedním rýsovala a jiný měla na psaní. Měla by používat tmavé barvy tj. černou nebo tmavě modrou. Rýsování těmito prostředky doporučuji doma procvičit, aby nedocházelo k rozpíjení inkoustu pod pravítko. (Podle mého názoru jsou vhodné mikrofixy s označením „liner“, které mají měkký hrot, fixy s označením „roler“ mají hrot kuličkový. V TV je nutné omezení fyzické námahy a vyvarování se prudkým otřesům hlavy, úderům do hlavy apod. Z těchto důvodů by neměla G. M. hrát míčové hry, neměla by cvičit ve visu hlavou dolů, kotouly plavmo, seskoky do hloubky (z bedny). Vhodné jsou přímivé cviky, cviky na procvičování rovnováhy a orientace v prostoru. Zápisy předmětů jako je Vl a Př psát raději podle diktátu než opisovat z tabule, ale zkontrolovat zápis cizích slov nebo neznámých slov. G. M. by se nejlépe opisovalo z předlohy v lavici (např. loňský sešit spolužáka apod.) Je důležité podívat se žákyni často přes rameno do sešitu, zvláště při zadání práce z tabule, zda dělá to, co dostaly děti za úkol. Určitě trvat na tom, aby nosila pomůcky, nezapomínala sešity, úkoly apod. Není ale vhodné, dávat domů i jinou práci (dodělat ze školy) než domácí úkol. Mohlo by být zrakové práce příliš. Je vhodné se nad množstvím zrakové práce u G. M. zamyslet, protože z tohoto hlediska není pro ni odpočinek ani při VV, PV apod. Zrakem musí pracovat většinou po celou dobu vyučování. Odpočine si při střídání práce do dálky a do blízka nebo pouze posloucháním. Úkoly pro pobavení např. v M podle výsledků vybarvovat obrázek jsou pro tyto děti nepřiměřeně náročné. Na písemné práce a prověrky by mohla dostat i dvojnásobek času proti jiným dětem. Nenutit do rychlé práce (G. M. pomalá není). Raději učit, jak kontrolovat. Při práci s mapou nevyžadovat vyhledávání jednotlivostí, určovat pouze celé oblasti, směry, hlavní linie (řeky). Pomoci G. M. v orientaci vyhledáním základních orientačních bodů, od kterých pak může sama pokračovat. Nepoužívat s G. M. cvičení se slepými mapami. Další spolupráce: Předpokládám, že dokumentace k integraci vystavená v minulém roce, je i letos platná. Tj. odborný posudek k integraci a doporučení k sestavení IVP. G. M. nepotřebuje upravovat tematické plány, je pouze potřeba upravit některé činnosti – viz výše.
– 44 –
Jankovanew.indd 44
19.9.2012 17:06:36
Závěr Předkládaná metodická příručka by měla sloužit učitelům pro první seznámení s problematikou vzdělávání žáků a studentů se zrakovým postižením. Z textu je zřejmé, že je velmi obtížné stanovovat nějaké zásady a pravidla vzdělávání osob se zrakovým postižením, protože výuka je, podobně jako u intaktních jedinců, individuální záležitost. Vzdělávání se uskutečňuje v interakci se společností (učitelé, spolužáci, rodina), a proto musí docházet k neustálým kompromisům na všech stranách. Aby se žáci a studenti se zrakovým postižením vůbec mohli do těchto procesů zapojit, musíme jim alespoň částečně upravit podmínky. Tím zrakovou vadu neodstraníme, pouze se budeme snažit minimalizovat její dopady. Podle příručky se nedá vyučovat, podobně jako se podle příručky nedá řídit auto nebo létat. Příručka by měla sloužit a vést čtenáře k zamyšlení při přípravě vzdělávacího plánu i při přípravě jednotlivých vyučovacích hodin. V textu jsou obsažené náměty, popsané nápady, zkušenosti, které je možné využít a podle potřeby obměňovat. Některé z uvedených činností bude možné si vyzkoušet při workshopech, které jsou součástí projektu. Všichni víme, že není možné se dokonale seznámit a umět všechny postupy vzdělávání osob s různým druhem postižení. I když se při nějaké příležitosti seznámíme s mnoha konkrétními podrobnostmi, budeme je postupně zapomínat, nebudeme-li mít možnost je pravidelně uplatňovat. Učitel, který se nyní naučí, jak pracovat se žákem se zrakovým postižením, si za pět let, kdy se s takovým žákem v praxi nesetká, nebude nic pamatovat, nehledě na to, že technické rehabilitační a kompenzační pomůcky budou vypadat zcela jinak. Je důležité si pamatovat, že existují pracoviště, jejichž úkolem je učiteli, postavenému před problém vzdělávání žáka se zrakovým postižením, pomoci. V prvé řadě jsou to speciálně pedagogická centra, na které se může každý jedinec s dotazem a se žádostí o pomoc obrátit. V některých případech mohou funkci zprostředkovatele převzít školská poradenská pracoviště. Povinností všech učitelů je správně o poradenské činnosti informovat rodiče svých žáků. Základem úspěšné práce odborných pracovníků v SPC a tím i úspěšného vzdělávání dětí, žáků a studentů se zrakovým postižením, ať už formou integrace nebo jinou formou, je schopnost práce v týmu, schopnost komunikace mezi jednotlivými členy týmu, který se o vzdělávaného jedince stará. Při dostatečné a vhodné komunikaci se většinou podaří zapojit rodiče (zákonné zástupce) do práce a dodat jim dostatek informací, aby se mohli co nejlépe rozhodovat o průběhu vzdělávání svého potomka.
– 45 –
Jankovanew.indd 45
19.9.2012 17:06:36
Seznam použité a doporučené literatury Autrata, R., Vančurová, J. Nauka o zraku. Brno: IDVPZ, 2002. ISBN 80-7013-362-7 Gonzúrová, W. Příručka pro přepis textů do bodového písma. Praha: Knihovna a tiskárna K. E. Macana, 1996 Hamadová, P., Květoňová, L., Nováková, Z. Oftalmopedie. Texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-159-1. Keblová, A. Kompenzační pomůcky pro zrakově postižené žáky. Praha: Septima, 1999. ISBN 80-7216-104-0 Keblová, A. Zrakově postižené dítě. Praha: Septima, 2001. ISBN 80-7216-191-1. Keblová, A. Náprava poruch binokulárního vidění. Praha: Septima, 2000. ISBN 80-7216-121-0. Keblová, A. Hmat u zrakově postižených. Praha: Septima, 1999. ISBN 80-7216-085-0. Moravcová, D. Zraková terapie slabozrakých, jak efektivně využít slabý zrak. Praha: Triton, 2007. ISBN 978-80-7254-949-8. Moravcová, D., Matoušková, E. Rozvoj dovedností zrakového vnímání. Praha: IAZT, 2011. ISBN 978-80-254-9877-4 Moravcová, D. Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vizem. Praha: Triton, 2004. ISBN 80-7254-476-4. Myschker, N., Ortmann, M. Integrative Schulpadagogik. Grundlagen, Theorieund Praxis. Stuttgart: Verlag W. Kohlhammer, 1999. ISBN 3-17-015123-1 Požár, L. (kol.) Školská integráciadetí a mládeže s poruchami zraku. Bratislava: Univerzita Komenského, 1996. ISBN 80-223-1101-4 Schindlerová, O. Na ruce si nevidím. Praha: Okamžik, 2007. ISBN 80-86932-10-9 Vítková, M. (edit.) Integrativní školní (speciální) pedagogika. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-86633-07-1 Vyhláška MŠMT č. 72/2005 resp. č. 116/2011 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zažízeních. Vyhláška MŠMT č. 73/2005 resp. 147/2011 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Wiener, P. Praktická výchova zrakově postižených. Praha: Marcom, 2006. ISBN 80-239-6773-8. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním a vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) Doporučené internetové zdroje: www.braillnet.cz www.apspc.cz – 46 –
Jankovanew.indd 46
19.9.2012 17:06:37
Přílohy: Přílohač. 1 – Seznam SPC pro zrakově postižené se sídlem v Praze:
1. SPC pro zrakově postižené, nám. Míru 19, 120 00 Praha 2 Tel: 224 252 771, e-mail:
[email protected] www.skolazrak.cz
2. SPC J. Ježka, Loretánská 19, 118 00 Praha 1 Tel: 220 514 481, e-mail:
[email protected]
3. SPC při MŠ, Horáčkova 1095/1, 140 00 Praha 4 Tel: 241 173 406, e-mail:
[email protected]
– 47 –
Jankovanew.indd 47
19.9.2012 17:06:37
Příloha č. 2 – Odborný posudek ke stanovení míry podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Odborný posudek ke stanovení míry podpory dětí se speciálními vzdělávacími potřebami sloužící k určení rozsahu a typu nezbytné speciálně pedagogické podpory a materiálního zabezpečení vzdělávání
SPC: Speciálně pedagogické centrum pro zrakově postižené Adresa: tel: Jméno dítěte: T. Datum narození: Bydliště: Škola: ZŠ Ročník: sedmý Rok školní docházky: sedmý Druh a stupeň zdravotního postižení: zrakové (zrakové funkce v pásmu slabozrakosti), SPU Míra podpůrných opatření: vysoká Forma vzdělávání: individuální integrace Platnost posudku do: čj.SPC Kritéria pro hodnocení speciálně pedagogických potřeb Sledovaný ukazatel
Podpora **)
míra podpory
0
1
Kdo zajistí podporu ***)
Pomůcky ****)
asistent pedagoga, vyučující
osobní pomůcky
2
Sebeobsluha Osobní hygiena
X
Jídlo
X
Oblékání
X
Příprava pomůcek Přesuny
Po budově
Relaxace - polohování
individuální přístup
X
respektovat spec. potřeby
optické
X
Mimo budovu Drobné přesuny
X
asistent pedagoga, vyučující
X X
Komentář: Při výuce mimo školní budovu je vhodný doprovod asistentem pedagoga.
Hrubá motorika Orientace v prostoru Chůze po rovině - rovnováha Chůze do schodů/ze schodů
X
respektovat spec. potřeby
asistent pedagoga, vyučující
X
respektovat spec. potřeby
asistent pedagoga, vyučující
X
– 48 –
Jankovanew.indd 48
19.9.2012 17:06:37
Rovnováha
X
Koordinace pohybů
X
individuální přístup
asistent pedagoga, vyučující
Překonávání překážek
X
slovní instrukce
asistent pedagoga, vyučující
Celková obratnost
X
Komentář: Dívka je na levé oko nevidomá, zrakové funkce pravého oka jsou sníženy do pásma slabozrakosti. Důsledkem je výrazně narušené prostorové vnímání a horší prostorová orientace. Ve známém prostředí (třída, škola) se žákyně pohybuje samostatně. V neznámém prostředí je vhodné slovní upozornění na charakter překážek na cestě a zajištění bezpečnosti pohybu zejména z levé strany žákyně (doprovod). V domácím i školním prostředí je nutné vyvarovat se úderů do hlavy, pádů z výšky a zvedání těžkých břemen. V TV doporučuji dbát zvýšené bezpečnosti, nezařazovat skoky a cviky při nichž je hlava delší dobu níže než trup, míčové hry hrát pouze s lehkým míčem nebo je nahradit nácvikem přihrávek ve dvojici. Vhodná jsou průpravná cvičení na posilování správného držení těla a individuální sporty. Dívka se účastní závodů pro zrakově hendikepované sportovce, pořádaných organizací ZORA. V případě úrazu ve škole je nutné informovat neprodleně rodiče, kteří zajistí vyšetření u očního lékaře.
Jemná motorika Příprava a manipulace s pomůckami
X
Koordinace - Přesnost zacílení
X
individuální přístup
asistent pedagoga, vyučující
Orientace na ploše
X
individuální přístup
asistent pedagoga, vyučující
Komentář: Orientace na ploše je v důsledku charakteru zrakové vady pro žákyni obtížnější a časově náročnější. Vhodná je pomoc slovní instrukcí, případně dopomoc.
Grafomotorika
Grafomotorika
X
Používání počítače
X
Psaní/zápisky
X
respektovat spec. potřeby
asistent pedagoga, vyučující
psací a rýsovací potřeby se silnější stopou, barevné zvýrazňovače
vytvořit podmínky
asistent, vyučující, rodina
PC, klávesnice s většími písmeny, výukové programy
spec. ped. přístup
asistent pedagoga, vyučující
Komentář: Žákyně je schopna si zapisovat samostatně, je však nutné respektovat její pomalejší tempo psaní. Na opisy i diktáty potřbuje poskytnout delší časové limity nebo objem psaného redukovat. Pro zápisky jí vyhovují sešity se širšími linkami nebo bez linek a psací potřeby se silnější stopou. Doporučuji nenutit žákyni ke zmenšování písma, v písemných pracích ji ponechávat dostatek místa pro záznam odpovědí.. Podle potřeby je možné poskytovat žákyni také alternativní formy zápisků z vyučovacích hodin: tištěný zápis od učitele nebo záznam pořízený asistentem pedagoga. Práce na počítači je vhodná, doporučuji pracovat se školními výukovými programy, postupěnácvičovat orientaci na klávesnici, podle možností žákyně a školy případně zařadit také základy psaní všemi deseti prsty na PC. Smyslové vnímání a rozlišování Sluch
X
Zrak
X
využívat kompenzačně
vyučující, asistent pedagoga
respektovat speciální potřeby, rozvíjet zrakové vnímání, 1 hodina týdně individuální péče
vyučující, asistent pedagoga, rodina, školní speciální pedagog, SPC
náklady na kopírování: 5000,-Kč/rok, 1 hod/ týdně individuální péče: mzda pedagoga
Komentář: Zrakové postižení žákyně je závažné, na levé oko nevidí, důsledkem je chybění prostorového vnímání. Zrakové funkce pravého oka jsou sníženy do pásma střední slabozrakosti, postiženo je vidění do dálky i do blízka. Zrakovou práci (zejména čtení, psaní) zvládá žákyně se zvýšeným úsilím a větším výdejem energie. Vyhovuje jí vyšší míra osvětlení a texty vytištěné větší velikostí písma. Na zrakovou práci potřebuje žákyně dostatek času, častěji je vhodné snížit objem zrakové práce nebo ji částečně nahradit ústním procvičováním s podporou asistenta pedagoga. Ve vyučovacích hodinách je vhodné pravidelně střídat zrakovou práci s činnostmi, které zrak nezatěžují: výkladem, poslechem, ústním procvičováním. Dodržovat pravidla zrakové hygieny. V hodinách individuální péče doporučuji zažazovat prohlížení map, grafů, tabulek a obrázků k výuce, práci s trojrozměrnými pomůckami, docvičování zrakově náročnějšího učiva (geometrie) a nácvik psané podoby cizího jazyka. Podrobněji v doporučení k IVP. Rozvoj řeči Porozumění řeči
X
– 49 –
Jankovanew.indd 49
19.9.2012 17:06:37
Exprese - vyjádření Motorika mluvidel
X
spec. ped. péče
vyučující, asistent, rodina
X
Komentář: Aktivní a pasivní slovní zásobu i samostatné vyjadřování je vhodné stále rozvíjet. Komunikace Komunikace
X
Komentář: Dívka nemá obtíže v komunikaci. Pozornost Pozornost
X
spec. ped. přístup
vyučující, asistent pedagoga, rodina
Komentář: Při výuce je nutné tolerovat výkyvy pozornosti, které jsou důsledkem snazší unavitelnosti žákyně z důvodu zdravotního postižení. Doporučuji střídat v hodinách různé činnosti, pracovat po kratších úsecích, zařazovat relaxační chvilky. K prověřování znalostí žákyně využívat první hodiny výuky. Kognitivní dovednosti – schopnost učit se
Kognitivní dovednosti-schopnost učit se
X
spec.ped.přístup
vyučující, asistent pedagoga, rodina
názorné pomůcky pro všechny předměty: přehledy učiva, obrazový materiál, výukové programy na PC
Komentář: Osvojování nových znalostí a dovedností je u žákyně pomalejší, tempo je ovlivněno zrakovou vadou a SPU. Doporučuji pracovat podle IVP, v něm stanovit vyučovací cíle pro jednotlivé předměty. Postupovat v menších krocích, věnovat dostatek času procvičování a upevňování základního učiva, využívat alternativní postupy, názorné pomůcky a podporu asistenta pedagoga při vyučování. Snižovat objem i obsah učiva. Neklást nadměrné nároky na domácí přípravu. Sociální dovednosti Navazování kontaktů s vrstevníky
X
individuální přístup
vyučující, asistent, rodina
Navazování kontaktů s dospělými
X
individuální přístup
vyučující, asistent, rodina
Vyjádření potřeb
X
vytvořit podmínky
vyučující, asistent, rodina
X
vytvořit podmínky
vyučující, asistent, rodina
Chování v rámci vyučování
X
Aktivita
Komentář: Žákyně má zájem navazovat a upevňovat vztahy s vrstevníky, ve třídě má kamarádky. Při budování vhodných sociálních dovedností je vhodné dívku nadále podporovat. Učit ji vyjadřovat svoje individuální potřeby. Pracovní dovednosti Schopnost samostatné práce
X
spec. ped. přístup
vyučující,asistent, rodina
Tempo
X
respektovat spec. potřeby
vyučující, asistent, rodina
Změny činností
X
vytvořit podmínky
vyučující, asistent, rodina
Motivace
X
individuální přístup
vyučující, asistent, rodina
Strukturovanost
X
spec. ped. přístup
vyučující, asistent, rodina
Komentář: Doporučuji respektovat pomalejší pracovní tempo nejen při zrakové práci, ale během celé výuky. Je vhodné snižovat objem práce, upřednostnit kvalitu práce před kvantitou, využívat asistenta pedagoga, vést k samostatnému zvládnutí úkolů přiměřené náročnosti. Výsledky práce hodnotit ve vztahu k možnostem žákyně a k cílům IVP, důležité je ocenění dívky před spolužáky. Zdravotní oslabení – zajištění péče Zdravotní oslabení – zajištění péče
X
Přestávky/obědy – zajištění péče
– 50 –
Jankovanew.indd 50
19.9.2012 17:06:37
Přestávky/obědy – zajištění péče
X
Komentář: Pedagogická činnost asistenta pedagoga Počet hodin přímé pedg.činnosti/týdně
20
Komentář
Výchovně vzdělávací činnost asistenta pedagoga je přesně určena podle cílů IVP a zaměřená na specifické potřeby žákyně. Asistent pod vedením učitele zajišťuje individuální práci se žákyní: hlubší objasnění určité části učiva, systematické procvičování učiva, pomoc se zápisky do sešitu, pomoc při práci se zvětšenými texty a se speciálními optickými pomůckami, využívání alternativních postupů. Podle potřeb žákyně připravuje a zařazuje používání speciálních textů a názorných pomůcek ve výuce. Zajišťuje častou a pravidelnou komunikaci s rodinou. Při výuce mimo školní budovu žákyni doprovází.
*) Míra potřebné podpory 0 - zvládá samostatně, nepotřebuje podporu 1 - potřebuje částečnou podporu, dopomoc, občasné vysvětlení zadaného úkolu, připomenutí, zopakování, … 2 - potřebuje soustavnou podporu, tlumočení, vysvětlení, zápis do sešitu, motivaci, individuální vedení, důslednou kontrolu zadaných úkolů, .. . **) Podpora Poskytnutá podpora vzdělávání v oblasti: - zajištění speciálně pedagogické péče (např. poskytnutí odborného vzdělávání učitelům - tréninky, kurzy, školení, literatura, spolupráce s poranským pracovištěm, podpůrné služby ve škole - specialista ve škole: specialista ve škole: školní psycholog, fyzioterapeut, logoped, instruktor čtení/psaní Brailleova písma, tlumočník znakové řeči, asistent pedagoga...) - vytvoření vhodných podmínek pro výuku - organizačně, technický charakter změn (počet žáků ve třídě, úprava časového harmonogramu - omezení nestrukturovaného času, dozor při prestávkách, navýšení hodinové dotace, individuální péče, speciální příprava pedagogického pracovníka na vyučování, rehabilitační - kompenzační pomůcky technického a didaktického charakteru, vzdělávací obsah - úprava vzdělávacího obsahu, individuální vzdělávací plán, osobní asistent, ...) - Specifické vzdělávací a výchovné strategie, metody (podpora od spolužáků – zapojení spolužáků, zapojení rodiny, komunikace – najít prostředky komunikace, zapojení klinického pracovníka, vytvoření pracovního týmu ***)Kdo zajistí podporu zejm. učitel, asistent pedagoga, osobní asistent, školní psycholog, fyzioterapeut, logoped, instruktor čtení/psaní Brailleova písma, tlumočník znakové řeči, pracovní tým, ... ****) Pomůcky zejm. název pomůcky, případně funkční popis, přibližná cena v místě obvyklá, ... Datum:
Podpis:
– 51 –
Jankovanew.indd 51
19.9.2012 17:06:37
– 52 –
Jankovanew.indd 52
19.9.2012 17:06:37
