POZVÁNKA Klub dětských knihoven Karlovarského kraje, Krajská knihovna Karlovy Vary a SKIP region K. Vary vás srdečně zvou na seminář pro knihovnice a knihovníky oddělení pro děti
KNIHOVNÍCI SOBĚ! prakticky zaměřený seminář na téma "Lekce informačního vzdělávání"
24. listopadu 2015 od 9:00 hodin v Krajské knihovně Karlovy Vary
PROGRAM Dopolední blok 9:00 – 11:00 hodin zahájení semináře stav informačního vzdělávání v knihovnách Karlovarského kraje výsledky průzkumu realizovaného v roce 2014 poznatky, připomínky, zkušenosti, doporučení aneb „Jak a proč“ zajímavé a užitečné zdroje pro knihovníky 1
metodika, lekce, inspirace, databáze „Jak to děláme u nás“ úvodní informace o knihovnách, ve kterých působí knihovnice- lektorky ukázkových lekcí
Odpolední blok 12:00 – 16:00 hodin ukázkové lekce (anotace jednotlivých lekcí na str.3): Jak poznat dobrý zdroj Hledej, najdeš! Jak na referát Vařím, lepím, hraju si! Po stopách ruských legionářů Válka očima dětí Vnímej knihu všemi smysly ISMY - umělecké směry první poloviny 20. století Praktické ukázky lekcí, které budou prezentovat knihovnice –lektorky (více o nich na str.5). Každý z účastníků bude mít možnost vyzkoušet si na „vlastní kůži“ 3 vybrané ukázkové lekce (vaši volbu zaškrtněte v elektronické přihlášce). Lektorky jsou připraveny poskytnout metodickou podporu a zkušenosti s realizací lekce ve své knihovně. 4 vybrané lekce jsou určeny pro žáky 2. stupně ZŠ a studenty SŠ, 1 lekce je určena mladším žákům. V rámci workshopu si vyzkoušíte různé metody práce s dětským čtenářem, získáte inspiraci. Vše pak můžete využít při tvorbě vašich lekcí v knihovnách. Přesný časový harmonogram bude zveřejněn po uzavření přihlášek (závisí na počtu přihlášených účastníků). Přihlásit se k účasti na semináři je možno do 13. listopadu 2015 prostřednictvím elektronické přihlášky na adrese: http://goo.gl/forms/yHAj3NYGiQ Účastnický poplatek: Členové SKIP 30,- Kč, ostatní:
50,- Kč
Veškeré dotazy k semináři ráda zodpovím – pište na e-mail
[email protected]. Za Klubko Karlovarského kraje -Bc. Klára Rozsypalová, Městská knihovna Loket
2
ANOTACE UKÁZKOVÝCH LEKCÍ Edita Vaníčková Makosová – knihovna gymnázia Příbram Jak poznat dobrý zdroj Ukázka výukové lekce pro žáky 2. stupně (8. a 9. třída ZŠ) a studenty středních škol, ve které se učí rozpoznávat elektronické informační zdroje z oboru dějin. Učí se hodnotit nalezené zdroje podle jednoduchých a univerzálních principů a použité zdroje správně citovat. Lekce se dá snadno využít ve všech odborných předmětech.
Hledej, najdeš! Seznamovací hra do jakékoliv knihovny. Vhodná pro 2. stupeň ZŠ. Děti se formou bojovky při pátrání po úkolech seznamují s fondem knihovny, prací s katalogy i hledání v el. zdrojích. Napětí, dobrodružství, hra o čas!
Jana Hrbková - Městská knihovna Louny Válka očima dětí Prostřednictvím lekce si žáci připomenou pojem válka, proč vzniká a jak ovlivňuje lidské životy. Lekce je provázána s literárními ukázkami, které přinesou pohled na období 2. svět. války z pozice dětí. V závěrečném workshopu se žáci stanou válečnými zpravodaji a budou informovat o dění z tohoto časového období. Lekce byla představena odborné veřejnosti na přehlídce OKNa 2015, kde za ni autorka získala Cenu za ukázkové lektorské dovednosti a výborný mluvený projev.
Bc. Klára Rozsypalová – Městská knihovna Loket Jak na referát Lekce je vhodná pro žáky 6. – 9. tříd ZŠ a víceletých gymnázií, lze využít také pro studenty SŠ. Poskytuje žákům přehledný návod pro postup při tvorbě referátu. Od počátečního vymezení cílů a účelu referátu (definování informační potřeby), přes volbu vhodných zdrojů a nástrojů pro vyhledávání a zpracování informací, efektivního vyhledávání a následného hodnocení nalezených informací až po konečnou prezentaci výsledků. Žákům jsou představeny vhodné metody kritického myšlení, které mohou při tvorbě referátu využít. V závěru jsou žáci seznámeni s Desaterem při tvorbě referátu, který si z lekce odnesou a mohou jej následně využít pro své studijní potřeby.
Vařím, lepím, hraju si! Lekce je zaměřena na rozvoj dovedností v oblasti dokumentové gramotnosti studentů. Klíčovým materiálem jsou dokumenty vybrané s ohledem na cílovou skupinu žáků, tedy žáky 5. – 9. tříd ZŠ. Mezi tyto dokumenty, se kterými v této lekci žáci pracují, patří: herní návod na stolní hru, příbalový leták léku, návod na výrobu dárku (nebo jiného výrobku).
3
Žáci si na základě vlastní práce ve skupinách ověří své schopnosti orientovat se v těchto typech dokumentů a aplikovat je do praxe, součástí práce je také samostatná kreativní činnost ve skupinách, argumentace a prezentace výsledků.
Po stopách ruských legionářů Lekce pro žáky 8. a 9. tříd ZŠ je tematicky zaměřená na práci s tištěnými i elektronickými zdroji. Žák se učí vyhledávat konkrétní informace o tématu, kterým je 1. světová válka (Českoslovenští legionáři). V průběhu lekce žák pracuje s literaturou zaměřenou na toto téma i s online zdroji. Žákům jsou představeny zajímavé online zdroje – především digitální archivy, databáze a webové zdroje, které souvisí s tématem lekce. I přesto, že lekce je „zasazena“ do konkrétního tématu, je to dobrý příklad toho, jak lze využít širokou škálu kvalitních zdrojů informací, nacvičit vyhledávání konkrétních informací v databázích a dále ukazuje možnosti, využít některé z metod kritického myšlení.
Poznámka k nabídce lekcí K. Rozsypalové – na semináři budou představeny 2 ze 3 nabízených lekcí, podle zájmu posluchačů. Andrea Šneberková – Obecní knihovna Královské Poříčí Vnímej knihu všemi smysly "Pitva knihy" včetně jejího výtvarného zpracování, vnímání děje i ilustrací dětskýma očima. Vhodné pro žáky 1.stupně ZŠ. Děti v jim pohodlné póze vnímají mluvené slovo i střídání přímé řeči a ilustrací (leckdy i naskenovaných, promítaných a proložených návodnými otázkami) a zpracovávají je poté různými výtvarnými technikami. Výslednou a zpětnou vazbou pak je dramatizace děje dle vlastních kulis, pomocí výtvarně ztvárněných hrdinů. Další rozměry rozvíjení slovní zásoby, gradace děje - napětí, uvolnění, konfrontace, hra s fantazií, zábava, soustředění, síla mluveného slova a pospolitosti vznikající nad knižním příběhem. Význam spatřuji především v tom, že čas nad knihou je nepřenosný zážitek o mnohých rozměrech, zábavě, odpočinku, tvorbě, sebevyjádření nad společně prožitým příběhem. O knihy takto představené je pak největší zájem a "prožitek na pokračování" pak zůstává v dětech na delší čas, o čemž svědčí, že se děti rády vracejí a spoluvytváří tak svou verzi příběhu.
Mgr. Michaela Hušková – Městská knihovna Chodov ISMY- umělecké směry první poloviny 20. století Lekce je určena pro žáky 8. – 9. tříd ZŠ a studenty středních škol, ideálně prvního a druhého ročníku. V lekci jsou využity různé informační zdroje, celá lekce je významně ovlivněna prací s obrazovým materiálem resp. výtvarným uměním.
4
LEKTORKY - KNIHOVNICE Hosté Edita Vaníčková Makosová – Knihovna Gymnázia Příbram Působí od r. 2004 jako knihovnice na Gymnáziu Příbram. Dokončuje bakalářské studium na Ústavu informačních studií a knihovnictví na FFUK v Praze. Informačnímu vzdělávání se aktivně věnuje 7let, specializuje se na druhý stupeň ZŠ a středoškolské studenty. Je příznivcem aktivního a kreativního přístupu ke vzdělávání v oblasti informační a čtenářské gramotnosti. Neúnavně bojuje za změnu v chápání role knihovny coby tradiční instituce a usiluje o propojení činností knihovny přímo do výukového procesu školy v oblastech práce s informací, ať už se jedná o mediální výchovu, internetovou bezpečnost či tradiční práce se slovníky a encyklopediemi. Říká, že všechny tyto oblasti jsou ve školách vyučovány a zároveň korespondují s náplní knihovnické profese a je možné je realizovat přímo prostřednictvím knihovny a knihovníka. Svou práci úspěšně prezentovala na 2. ročníku přehlídky Okna, kde získala Cenu za originální aktivity při práci s dětmi (2013). V roce 2012 se účastnila se svým příspěvkem „Zapojení činnosti školní knihovny do vzdělávacího programu školy 6. Mezinárodní konference Školské knižnice ako informačné a kultúrne centrá škôl“ v Bratislavě.
Jana Hrbková – Městská knihovna Louny V knihovně pracuje jedenáct let. Od roku 2006 se věnuje práci v dětském oddělení. Absolvovala řadu kurzů a seminářů zaměřených na práci s dětským čtenářem, metody práce s textem a komunikaci. Prostřednictvím Katalogu lekcí a projektů pro školy nabízí besedy pro děti z mateřských škol a žáky 1. i 2. stupně základních škol. Svou práci odborné veřejnosti představila na 4. ročníku přehlídky OKnA ( O Knihovnických Aktivitách), kde za svou lekci Válka očima dětí získala Cenu za ukázkové lektorské dovednosti a výborný mluvený projev (2015). Jejím cílem je kvalitně a svědomitě vykonávat svou práci, rozvíjet se a získávat nové dovednosti, které jí umožní co nejlépe pracovat. Říká, že spokojený čtenář či návštěvník mající chuť opět přijít do knihovny je dobrý výsledek její práce.
5
Knihovnice z Karlovarského kraje Bc. Klára Rozsypalová – Městská knihovna Loket Od r. 2001 pracuje v oddělení pro děti, kde se intenzivně věnuje rozvoji čtenářských a informačních dovedností dětí ve věku od 3 do 15 let. Její aktivity zahrnují jak lekce informačního vzdělávání pro předškolní děti a žáky 1-9 tříd ZŠ, tak i další pořady pro dětskou veřejnost. Mezi její přední profesní zájmy patří právě informační vzdělávání dětí, kdy se soustředí nejen na pouhou prezentaci jednotlivých dovedností spojených s informační gramotností, ale především na nácvik jednotlivých metod, které budou dětem užitečné pro jejich studijní a osobní život– tedy nejen CO – ale i JAK a PROČ. Považuje za důležité, aby při lekcích byly využity kromě dnes tak aktuálních a oblíbených online zdrojů také tradiční tištěné dokumenty. Je zastáncem inovativního přístupu ve vzdělávání dětí v knihovnách. Sama cítí velkou potřebu se dále v této oblasti vzdělávat, proto vyhledává příležitosti a účastní se vzdělávacích seminářů a workshopů. V roce 2015 absolvovala bakalářský program na Ústavu informačních studií a knihovnictví na FFUK v Praze. V červnu t.r. prezentovala svou lekci IV „Po stopách ruských legionářů“ na Národním semináři informačního vzdělávání v Koutech u Ledče n.S.
Andrea Šneberková – Obecní knihovna Královské Poříčí Vede jedenáct let Obecní knihovnu v Královském Poříčí. Absolvovala kurz knihovnictví a informační vědy v NTK v Praze a další odborné oborové semináře a workshopy. Pracuje převážně s předškolními čtenáři a s žáky 1. stupně (v obci je pouze 1. stupeň ZŠ), ale také s mládeží. Nejraději se zaměřuje na alternativní zážitkové dílny navazující na čtený příběh. Knihu postupně s dětmi „vykuchává“, snaží se čtenářům neservírovat příběhy co možná nejautentičtěji tak, aby rozvíjela jejich fantazii. Díky tomu se děti učí vnímat knižní příběh jako neopakovatelný zážitek, jiný, než jim zprostředkují elektronická média. Přesto, že jsou metody její práce mnohdy nepřenosné a o další rozměry je posouvají samotné děti, pokusí se vám je přiblížit. Říká, že svou profesi knihovnice bere jako poslání děti vést a pomáhat jim poznávat ty nejkvalitnější knižní příběhy, co v češtině vycházejí - preferuje ty autorské, plné fantazie a ponaučení a výtvarných skvostů jako např. u knih z Baobabu, Rakety, Meandru, Bria atd. Pozitivní zpětnou vazbou jsou pro ni čtenáři, kteří se nedočkavě vracejí a inspirováni společným prožitkem nad četbou a následnými aktivitami tak posouvají hranice svých čtenářských dovedností .
Mgr. Michaela Hušková – Městská knihovna Chodov I když vystudovala historii, přijala nabídku pracovat v knihovně. Její praxe v informačním vzdělávání žáků zahrnuje dva roky intenzivní práce s žáky základních škol, od letošního roku nově spolupracuje i s Gymnáziem a obchodní akademií Chodov. Říká, že zpočátku bylo náročné přesvědčit vedení škol o přínosu takových lekcí a především o rozdílu mezi lekcemi a klasickými besedami. Nyní považuje za úspěch, že školy na nabídku lekcí velmi dobře reagují a díky pozitivním ohlasům s uspokojením konstatuje, že i pedagogové jsou s lekcemi spokojeni. Ve svých lekcích ráda využívá metody kritického myšlení, nebojí se zařadit
6
i online zdroje a nástroje. Osobně si myslí, že největším přínosem nových lekcí je motivace žáků a studentů k návštěvě knihovny i z vlastní iniciativy v odpoledních hodinách, protože je jim tak umožněno zjistit, co vše jim knihovna může nabídnout. V roce 2014 své poznatky a zkušenosti s lekcemi IV prezentovala na Národním semináři informačního vzdělávání v Koutech u Ledče n. Sázavou, kde posluchačům kromě jiného prozradila například, jaké výukové metody mají u dětí největší úspěch.
7
