POZORUHODNÝ SVĚT HUB. Jaroslav Malý. Radomír Socha KNIŽNÍ KLUB

195x233 5_Sestava 1 4/15/16 3:07 PM Stránka 2


POZORUHODNÝ

SVĚT HUB

Jaroslav Malý Radomír Socha

KNIŽNÍ KLUB


Poděkování PfiestoÏe je houbafiení ãesk˘m „národním sportem“, bûÏní houbafii toho o houbách mnoho nevûdí a zajímají je pouze druhy, které mohou kulináfisky vyuÏít. I z tohoto dÛvodu je osvûta a propagace mykologie velmi potfiebná a jednu z vhodn˘ch moÏností této ãinnosti pfiedstavuje pÛsobivá fotografie. Také proto bychom rádi podûkovali v‰em vynikajícím fotografÛm, ktefií do této knihy sv˘mi fotografiemi pfiispûli. Houbafiení a mykologie je kolektivní záleÏitost a bez pomoci mnoh˘ch kolegÛ a pfiátel by vlastnû ani nemohl vzniknout tento projekt. V souãasnosti si vzhledem k vymoÏenostem internetu amatér‰tí houbafii a mykologové snadno navzájem pomáhají, pfiedávají si zku‰enosti, a nafotí tak spousty druhÛ, které by nemuseli za cel˘ Ïivot sami objevit. Nejen u nás, ale i na Slovensku se postupnû fotografové hub zdokonalují a my pevnû vûfiíme, Ïe se o tom pfiesvûdãíte i díky na‰í knize.

Text © Jaroslav Mal˘, RNDr. Radomír Socha, DrSc., 2016 Fotografie © MUDr. Ester Bohunická, Pavel BrÛÏek, Franti‰ek Hanzl, Juraj Hermann, Pavlína KaluÏová, Juraj Komár, doc. Ing. Vladimír Kunca, PhD., Jifií La‰tÛvka, JUDr. ªubomír Lukão, Jaroslav Mal˘, Michal Mik‰ík, Petr Nouzovsk˘, Martin Ochodnick˘, Milan Pauliny, Jozef Pavlík, Ing. Maro‰ Peiger, Vojtech P‰enka, Viliam RidzoÀ,Oldfiich Rouãka, RNDr. Radomír Socha, DrSc., Martin ·tefúnek, Stanislav Tutka, Iveta Va‰iãková, Ing. Milan Zajac, 2016 ISBN 978-80-242-5299-5

4


5


Předmluva Vítejte v království hub – v království ticha a krásy neustále se mûnící pfiírody. Urãitû nepatfiíte jen do skupiny pouh˘ch konzumentÛ jedl˘ch hub, n˘brÏ také mezi obdivovatele jejich utajené krásy i jejich pfiirozeného Ïivotního prostfiedí – lesÛ, hájÛ, hrází rybníkÛ, parkÛ, luk a plání. DÛkazem je vá‰ zájem o tuto knihu, které jste dali pfiednost pfied pouh˘m atlasem hub, kter˘ vût‰inou obsahuje jen návod co jíst a co nejíst. Vydejme se na procházku za skvosty ukr˘vajícími se v nejrÛznûj‰ích koutech matky pfiírody. Budeme se toulat listnat˘mi i jehliãnat˘mi lesy ve v‰ech roãních obdobích a nahlédneme do jejich utajeného svûta, kter˘ se odhaluje pouze vyznavaãÛm krásy díla pfiírody. Kráãejme ti‰e s oãima dokofián, plni úcty lesy, háji a palouky kolem bl˘skav˘ch potÛãkÛ, a d˘chejme z pln˘ch plic ãist˘ vzduch, kterého je na na‰í zemûkouli kvÛli bezohlednosti, prÛmyslu a mocensk˘m zájmÛm nûkter˘ch lidí bohuÏel stále ménû a ménû. VyuÏijme této pfiíleÏitosti uÏ nyní, neboÈ pfii pokraãující bezohlednosti vÛãi pfiírodû mÛÏe nastat doba, kdy budeme ochotni za dou‰ek ãistého vzduchu dát cokoliv. Pojìme se pokochat krásou pfiírody i jejích v˘tvorÛ. Poznejme velikou pestrost a promûnlivost hub, a to nejen jejich tvarovou rozmanitost, ale i odli‰nost vÛní a zbarvení. Nahlédnûme do tajÛ jejich v˘skytu, poznejme jejich nejbliÏ‰í pfiátele – stromy a kefie – a odhalme tajemství jejich spoleãného souÏití. Jen tak se pfiiblíÏíme moudrosti, kterou matka pfiíroda odhaluje sv˘m skuteãn˘m pfiátelÛm. Poznáme houby vhodné k jídlu, ale i k léãbû na‰ich neduhÛ. Takov˘ch hub existuje velké mnoÏství a nalezneme mezi nimi také nejedlé, a dokonce i jedovaté druhy. Tato kniha není odbornou mykologickou pfiíruãkou ani Ïádnou kompletní monografií hub. Není obsáhl˘m a ucelen˘m klíãem k urãování v‰ech u nás rostoucích druhÛ hub ani sezonním prÛvodcem praktického houbafie s recepty. Je urãena pfiedev‰ím lidem milujícím pfiírodu a kouzeln˘ svût hub. Jejím zámûrem je ukázat fií‰i hub v její plné kráse a poodhalit jejich mnohá tajemství. Budeme-li se procházet lesem pozornû, spatfiíme zázrak témûfi na kaÏdém kroku. A proto vzhÛru do lesÛ, luk a strání za bohatstvím fií‰e hub, nejen s houbafisk˘m noÏem a ko‰íkem, ale hlavnû s otevfien˘ma oãima a vnímav˘m srdcem! 8


9


Houby aneb Kam s nimi? Houby nepatfií ani mezi Ïivoãichy, ani mezi rostliny. Pfiedstavují zvlá‰tní skupinu organismÛ, oznaãovanou vûdci latinsk˘m názvem Mycetes ãi Mycota. Od zelen˘ch rostlin se li‰í zejména nepfiítomností chlorofylu (zelenû listové), chemick˘m sloÏením, jehoÏ základní stavební jednotkou je chitin, ale i zpÛsobem v˘Ïivy a souÏitím jejich podhoubí s kofieny vy‰‰ích rostlin (tzv. mykorhizou). Na svûtû bylo popsáno zhruba 100 000 druhÛ hub, ale dá se pfiedpokládat, Ïe jejich poãet bude mnohonásobnû vy‰‰í. V na‰í knize se v‰ak zamûfiíme pouze na tzv. makromycety, coÏ jsou houby viditelné pouh˘m okem, a tûch u nás napoãítáme zhruba na 5000 druhÛ. BûÏn˘m houbafiÛm jsou nejznámûj‰í houby vytváfiející klobouk a tfieÀ, existuje v‰ak celá fiada tvarovû zajímav˘ch hub, jejichÏ vzhled je doslova bizarní.

KVĚTNATEC ARCHERŮV Clathrus archeri Tato houba pochází aÏ z Tasmánie a do Evropy byla zavleãena lodní dopravou. Nejdfiíve se objevila v roce 1914 ve Francii a postupnû se zaãala ‰ífiit dál. V âeské republice je její první nález doloÏen z roku 1963. VyrÛstá z vajíãek podobnû jako dobfie známá hadovka smrdutá, jeÏ patfií do stejné skupiny bfiichatkovit˘ch hub (Gasterales). 10


HADOVKA SMRDUTÁ Phallus impudicus Plodnice hadovky smrduté mají zprvu podobu mûkk˘ch kulovit˘ch vajíãek a v takovémto stadiu je dokonce nûktefií labuÏníci konzumují. Poté, co vajíãko pukne, prorazí si cestu ven bûlav˘ pórovit˘ nosiã, kter˘ se prodere pfies slizovitou vrstvu obalu vajíãka a vytáhne se aÏ do úctyhodn˘ch 200 mm na v˘‰ku. Na jeho vrcholu se vyjímá odpornû zapáchající tmavû zelen˘ sliz, jenÏ bûhem nûkolika hodin zmizí v bfií‰kách nenasytn˘ch masafiek, které se slétnou z nejbliÏ‰ího okolí, aby si na nûm s gustem pochutnaly. Poté se plodnice celkem rychle rozkládají a bûhem pár dní po nich nezbude ani památky. Hadovky v dospûlosti pfiipomínají muÏské pfiirození, a proto si vyslouÏily po celém svûtû nûkolik hanliv˘ch pfiezdívek. Podobnû zajímav˘ch druhÛ vyrÛstá v na‰ich hvozdech vícero, o ãemÏ se ostatnû pfiesvûdãíme na dal‰ích stránkách této knihy.

Hadovka po hostinû nenasytn˘ch plÏÛ 11


Architektonika hub Trpaslíci a obři Pokud pfied laikem nebo sváteãním houbafiem vyslovíme slovo houba, zfiejmû si okamÏitû pfiedstaví pûknû urostl˘ hfiib, kfiemenáãe, bedlu nebo li‰ku. O ostatní druhy hub nemají bûÏní lidé vût‰inou zájem, neboÈ pfied nimi mají respekt. Vyhledávají vût‰í jedlé druhy, které rychle zaplní jejich ko‰ík, coÏ je pfiivede k blaÏenému pocitu. V fií‰i hub ale pfievaÏují druhy men‰í, které nejsou okem pozorovatelné nebo mûfií pouze nûkolik milimetrÛ. Existuje nûkolik rÛzn˘ch mikroskopick˘ch druhÛ, se kter˘mi se setkáváme doslova na kaÏdém kroku, aniÏ bychom o tom vûdûli. Houby se nenacházejí pouze v lese, ale objevit je mÛÏeme také v pÛdû, ve vodû, na rostlinách, Ïivoãi‰ích, a dokonce i v na‰í domácnosti.

OHNIVEC ČERNÝ Plectania melastoma Tato houba vyrÛstá z ãernohnûdého podhoubí a objevuje se na nejrÛznûj‰ích drobn˘ch vûtviãkách v listnat˘ch i jehliãnat˘ch lesích, nejãastûji v‰ak ve spadaném klestí nûkter˘ch trnit˘ch porostÛ. Je to drobn˘ nejedl˘ druh, jehoÏ plodniãky jsou obvykle 10–15 mm velké.

12


TERČKA JEDLOVÁ Rutstroemia elatina Plodniãky terãky jedlové vyrÛstají mezi jehlicemi na jedlov˘ch vûtviãkách, ale mohou se objevovat i na samotn˘ch jehlicích. DorÛstají maximálnû do 6 mm, takÏe pfii jejich hledání potfiebujeme dobr˘ zrak, pfiípadnû lupu. 13


POZORUHODNÝ SVĚT HUB

Architektonika hub MÍHAVKA VODNÍ Vibrissea truncorum VyrÛstá velmi vzácnû na dfievû ponofieném v ãisté vodû potÛãkÛ. Dosahuje maximálnû 25 mm v˘‰ky a objevit ji mÛÏeme zhruba od dubna do ãervence. Dfievo si v podstatû nevybírá, nalézt se dá na jehliãnat˘ch i listnat˘ch kmenech a vûtvích, které dokáÏe zcela obrÛst sv˘mi krásn˘mi plodniãkami.

14


KORNICE OTRUBIČNATÁ Encoelia furfuracea Kornice patfií mezi zajímavé houby vyrÛstající z protrhávající se kÛry. Objevuje se jich u nás nûkolik druhÛ a mÛÏeme je rozli‰ovat i podle Ïivotního prostfiedí, v nûmÏ se vyskytují. Kornice otrubiãnatá vyrÛstá na listnáãích, dafií se jí pfiedev‰ím na lískách a ol‰ích a setkat se s ní mÛÏeme v chladnûj‰í ãásti roku. Na snímku vlevo jsou zachyceny plodnice z ol‰e, zatímco druh˘ snímek pfiedstavuje rÛst z lísky. PfiestoÏe se na první pohled li‰í, jde o jeden a tent˘Ï druh.

15



Architektonika hub

PAZOUBEK ZELENÝ Microglossum viride UpfiednostÀuje vlhãí místa s v˘skytem mechÛ a ra‰eliníkÛ, pfiiãemÏ nejãastûji se objevuje na okrajích potÛãkÛ, kde vyrÛstá vût‰inou v poãetn˘ch skupinách. Poznáme jej podle Ïlutozelen˘ch, v mládí aÏ ãistû zelen˘ch kyjovit˘ch plodnic, které se dûlí na tfieÀ a vrchní plodnou ãást. Patfií k nejvzácnûj‰ím druhÛm hub, které se v na‰í pfiírodû objevují. 16


PAVUČINOVKA ZLATOŽLUTÁ Arachnopeziza aurelia Vyznaãuje se krásn˘m zlatavû Ïlut˘m zbarvením a oranÏov˘mi chloupky. Plodniãky mûfií 1–6 mm, vyrÛstají obvykle ve skupinách a objevit je mÛÏeme na zbytcích dubového dfieva, v tlejícím listí, nebo dokonce v Ïaludov˘ch ãí‰kách.

UŠÍČKO ČERNÉ Pseudoplectania nigrella Brzy po roztátí snûhu se mÛÏeme v jehliãnat˘ch, zejména smrkov˘ch lesích setkat s touto zajímavou houbiãkou. Objevuje se v jehliãí, nebo je zarostlá v nízkém mechu a její plodniãky obvykle mûfií 10–20 mm. 17


POZORUHODNÝ SVĚT HUB xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

HELMOVKA JEHLIČKOVITÁ Mycena acicula Pfiedstavuje drobnou houbiãku s 0,5 mm tenk˘m, av‰ak dosti dlouh˘m tfienûm a maximálnû 8 mm ‰irok˘m klobouãkem. VyrÛstá na vlhãích místech, s oblibou ze silnû tlejícího dfieva listnáãÛ. Pfii focení této houby je vzhledem k jejímu tenkému tfieni zapotfiebí absolutní bezvûtfií.

18


PENÍZEČKA DROBNOVÝTRUSÁ Baeospora myosura

PENÍZOVKA SMRKOVÁ Strobilurus esculentus Oba tyto drobné lupenaté druhy vyrÛstají na tlejících smrkov˘ch ‰i‰kách, ale vût‰inou se objevují v jinou dobu. S nejedlou penízeãkou drobnov˘trusou se setkáme nejãastûji na podzim nebo poãátkem zimy, zatímco s jedlou penízovkou smrkovou obvykle brzy na jafie.

19



Architektonika hub

Od houbov˘ch trpaslíkÛ zavítáme do svûta gigantÛ, ve kterém objevíme i pozoruhodnû velké lupenaté druhy. Za nejvût‰í lupenaté houby na svûtû se povaÏují termitovník obrovsk˘ (Termitomyces titanicus), kter˘ vyrÛstá na termiti‰tích v oblastech západní Afriky, a druh bez ãeského názvu Macrocybe titans, jenÏ se objevuje v nûkter˘ch teplej‰ích oblastech Ameriky. Klobouky obou tûchto druhÛ dorÛstají témûfi do jednoho metru v prÛmûru a plodnice mohou váÏit aÏ 20 kg. U nás podobné giganty neobjevíme, ale i tak nás mohou nûkteré druhy sv˘mi rozmûry pofiádnû pfiekvapit.

BĚLOČECHRATKA OBROVSKÁ Leucopaxillus giganteus Bûloãechratky patfií mezi zajímavé lupenaté houby vyznaãující se obvykle masit˘m svûtl˘m kloboukem, duÏninou s nepfiíjemn˘m nakysl˘m ãi spermatick˘m pachem a ‰iroce pfiipojen˘mi aÏ sbíhav˘mi, od duÏniny snadno oddûliteln˘mi lupeny. Na snímku jsou zachycené plodnice s více neÏ pÛlmetrov˘mi klobouky. Nejvût‰í z kloboukÛ mûfiil neuvûfiiteln˘ch 720 mm! 20


21



Architektonika hub

Do skuteãnû velk˘ch rozmûrÛ mÛÏe v na‰ich podmínkách narÛst i ‰upinovka nádherná nebo bedla vysoká.

ŠUPINOVKA NÁDHERNÁ Gymnopilus junonius Krásná statná houba, jejíÏ klobouk mÛÏe v˘jimeãnû dorÛst aÏ do úctyhodn˘ch 250 mm v prÛmûru. Objevuje se nejãastûji v poãetn˘ch trsech a nejlépe se cítí pod duby, kter˘m dûlá nechtûnou spoleãnost témûfi v˘hradnû v niÏ‰ích polohách. ZpÛsobuje hnûdou hnilobu dfieva.

BEDLA VYSOKÁ Macrolepiota procera Pfiedstavuje velmi hojnou a oblíbenou houbu vyrÛstající na loukách a pastvinách, v prosvûtlen˘ch lesích nebo pfii jejich okrajích, v parcích, sadech a na jin˘ch podobn˘ch místech. Poznáme ji podle velkého ‰upinatého klobouku a dlouhého tfienû s posuvn˘m prstenem, kter˘ má za syrova chuÈ lískov˘ch ofií‰kÛ. Klobouk mÛÏe b˘t aÏ 300 mm ‰irok˘ a tfieÀ aÏ 400 mm vysok˘.

22


POZORUHODNÝ SVĚT HUB. Jaroslav Malý. Radomír Socha KNIŽNÍ KLUB

Recommend Documents