Poznáváme naše okolí a naše mìsto

Z-013.8 6. roè.

ÈJ

VV

IC

ü

ü

OSV VDO EGS MKV ENV MED

Poznáváme naše okolí a naše mìsto Využití:

Klíèové pojmy:

Pomùcky a potøeby:

Hlavním zámìrem bylo vytvoøit uèební pomùcku s øadou námìtù pro geografické poznání a hodnocení místního regionu, pøitažlivou jak odborným obsahem, tak didaktickým zpracováním. Pracovní sešit je také námìtem, jak žáka nauèit vnímat a pozorovat okolní krajinu geografickýma oèima, popø. vytvoøit u žáka jistý subjektivní vztah k jeho životnímu prostøedí. Pøi zpracování pracovního sešitu jsem také vycházela z pøedstavy, že si žák mùže souèasnì vytváøet svùj vlastní dokument o místní oblasti a tak je jako spoluautor více motivován. Charakteristika I. èásti (1.-3. kapitola pracovního sešitu): Ø 1. kapitola (Geografická poloha) Žák získá pøedstavu o geografické poloze sídla a regionu, v nìmž žije. Urèením geografické polohy z rùzných aspektù si uvìdomí širší význam tohoto pojmu. Ø 2.-3. kapitola (Geologická stavba a georeliéf, Podnebí a poèasí) Spojujícím prvkem tìchto kapitol je aplikace obecných poznatkù z fyzickogeografické sféry. Smìøujeme ke kompetencím - aktivnì poznávat, nacházet souvislosti, orientovat se v souøadnicích, používat informaèní zdroje, pracovat s informacemi Uèivo - region, mapa, geografie, poèasí, mìsto Vycházejí z charakteru jednotlivých úkolù.

Popis: Struèný popis pracovního sešitu jako celku: Ø pracovní sešit je koncipován tak, aby s ním žák mohl zaèít pracovat v kterémkoli roèníku 2. stupnì základní školy Ø nejúèelnìjší je jeho používání prùbìžnì od 6. roèníku pøi každé vhodné pøíležitosti Ø užití pracovního sešitu a rozvržení práce s úkoly závisí na uèebním plánu uèitele a není nutné ho ukonèit v jednom školním roce Ø všechny kapitoly mají spoleènou základní strukturu, øazení úkolù vychází vìtšinou z jejich nároènosti Ø doporuèuji vypracovávat jednotlivé kapitoly buï v uvedeném poøadí (žák si osvojí základní osnovu pro geografické hodnocení regionu), nebo citlivì vybírat jednotlivé úkoly tak, aby byly zachovány geografické souvislosti Ø další pokyny, jak pracovat s touto uèební pomùckou, je uveden i v samotném sešitu na str. 1 formou úvodního textu adresovaného žákùm Ø vzhledem ke snaze vytvoøit obecnì platnou pomùcku, je velice dùležitý individuální pøístup uèitele Vymezení pojmu „místní region“ Ø pro práci s pracovním sešitem je možné si zvolit vlastní pojetí regionu Ø nejdùležitìjším požadavkem pøi vymezování místního regionu je vhodnì zvolená velikost území, která by umožòovala postihovat specifické charakteristiky pøírodních složek krajiny a vzájemné vztahy mezi nimi Ø podle mého názoru by velikost místního regionu mohla být vymezena hranicemi bývalých okresù Ø vìøím, že vymezení místního regionu neodradí od používání pracovního sešitu Požadavky na výbìr map pro vytváøení podkladových map do pracovního sešitu Ø stejné mìøítko a stejná velikost, která zakryje tzv. nalepovací rámeèek (viz technické poznámky) pro lepší porovnání vzájemných vztahù v krajinì Ø minimalizovat obsah vybrané tématické mapy © INFRA, s.r.o.,KAFOMET Zemìpis, www.infracz.cz

Str. 1

Z-013.8 Ø jde o èasovì nároèný úkol, který se ale vyplatí, nenechte se tedy odradit Ø uvádím názorný pøehled podkladových map ze svého regionu § mapa è. 1: obrysová mapa regionu s vyznaèenou øíèní sítí, popø. nìkterými dùležitými sídly § mapa è. 2 a 3: obrysová mapa regionu, znázornìna sídla (mapy se liší velikostí) § mapa è. 4: mapa regionu se znázornìnou sídelní strukturou a s uvedením velikostních kategorií sídel § mapa è. 5: obrysová mapa regionu a sousedních regionù § mapa è. 6: èernobílý plán mìsta Technická poznámka Zvláštní pozornost si zasluhuje tzv. nalepovací rámeèek. Ø svojí velikostí vymezuje plochu urèenou pro øešení daného úkolu, napø. pro nalepování map, schémat, písemných odpovìdí Ø vytváøí také vhodný prostor pro informace urèené žákovi (napø. zadání úkolu), které v koneèné podobì vyøešeného pracovního sešitu nejsou žádoucí (jednoduše øeèeno zalepí se) Také jsem se pøi návrhu snažila vytváøet dostatek místa pro písemné odpovìdi. Doporuèovala bych vést žáky k výstižným a pøehledným zápisùm, aby výsledný pracovní sešit byl odbornì i esteticky èitelným dokumentem o místním regionu. Metodické poznámky k jednotlivým kapitolám 1. kapitola – Geografická poloha Úkol è. 1.1: § spoleènì si vysvìtlit, proè sídlo získalo charakteristický pøídomek § možnost diskuse na téma historie vývoje územních celkù v ÈR, dùraz na zmìny po r. 1989 (vyšší roèníky ZŠ) Úkol è. 1.2.2: § klást dùraz na širší význam pojmu geografická poloha § geografická poloha k významným mìstùm – možnost doplnit další mìsta dùležitá pro váš region na základì diskuse s žáky § možnost rozšíøit uvedenou škálu daných objektù a jevù Úkol è. 1.3: § tento úkol „Závìreèné slovo o...“ je spoleèný pro všechny kapitoly sešitu § považuji ho za závìreèné shrnutí èi vyvrcholení každé kapitoly § doporuèuji, aby byl tento úkol písemnì zpracováván až v posledním roèníku na závìr žákova základního geografického vzdìlávání, kdy je vybaven nejen bohatšími vyjadøovacími schopnostmi, ale dokáže i lépe vyhodnocovat jednotlivé poznatky § v nižších roènících lze tento úkol vypracovat napø. spoleènì a ústnì 2. kapitola – Geologická stavba a georeliéf Úkol è. 2.5: § tento úkol je možné využít jako námìt na zemìpisnou vycházku § žáci mohou ve skupinách vytvoøit svùj vlastní návrh na realizaci tohoto výletu podle zadání § vlastní prezentaci jejich práce lze pak zaøadit po urèitém období, napø. na konci vyuèovací hodiny s cílem vybrat nejzajímavìjší návrh a pøi vhodné pøíležitosti uskuteènit formou zemìpisné vycházky Úkol è. 2.7: § „Vzájemný vztah reliéfu a ostatních složek krajiny“ je úkol spoleèný pro všechny kapitoly sešitu § jde o jeden z nejdùležitìjších úkolù pro pochopení krajiny jako celku

Str. 2

© INFRA, s.r.o.,KAFOMET Zemìpis, www.infracz.cz

Z-013.8 1. GEOGRAFICKÁ POLOHA Každé místo na Zemi jednoznaènì urèuje jeho geografická poloha. Vyjadøuje se nejen zemìpisnými souøadnicemi, ale také vztahem místa k ostatním objektùm a jevùm.

1.1

Nalep si nejhezèí pohlednici vašeho mìsta. Do prvního rámeèku nad pohlednicí napiš jeho název a do druhého pøídomek (pokud nìjaký má). Na mapì ÈR pøehlednì vyznaè mìsto i kraj ÈR.

Sušice

brána Šumavy

Vysvìtli, proè mìsto získalo uvedený pøídomek.

Erbovní znak našeho mìsta

Nalep erbovní znak mìsta (obrázek, vlastní kresba)

Naše mìsto a kraj na mapì Èeské republiky Str. 6


Z-013.8 2.6 Chránìná území Chránìný pøírodní výtvor: ................................................................................................................ Chránìná nalezištì: ................................................................................................................ Chránìná pøírodní památka: ................................................................................................................

Popovídejte si o tìchto chránìných územích: 6 kde se nacházejí 6 kdy byly vyhlášeny jako chránìné objekty 6 jaký je dùvod jejich ochrany 6 kdo je jejich vyhlašovatelem 6 jakým zpùsobem jsou v pøírodì vyznaèeny 6 jak se èlovìk musí chovat na území tìchto lokalit 6 popø. navštivte nìkterá chránìná území

Zjisti, zda se v regionu nacházejí chránìné objekty (napø. skalní útvary, krasové jevy) z uvedených kategorií.

.................................... ....................................

2.7 Vzájemný vztah reliéfu a ostatních složek krajiny

2.8 ................................. ................................. ................................. ....................................

Pomocí schématu diskutujte obecnì o vzájemném pùsobení složek krajiny a na konkrétních pøíkladech z vašeho regionu prozkoumejte: vztah reliéf ó ostatní složky krajiny.

Popøemýšlej o tom, zda se na území vašeho regionu (mìsta) nenachází nìjaký unikát, ojedinìlost nebo zda se k nìmu neváže urèitá zajímavost. Zapiš.

2.9 Závìreèné slovo o ...

Jak ovlivòujeme tváønost krajiny Prùbìžnì si shromažïuj obrázky, fotografie, èlánky o místní oblasti, které se vážou k danému tématu. Nejvhodnìjší materiály pak nalep na volný list papíru, který si nadepiš názvem tématu (popø. oznaè symbolem Robina – fotografa) a vlep si jej do sešitu.


Str. 11

Z-014.5 4. VODSTVO Voda patøí mezi nejdùležitìjší pøírodní zdroje. Každodenním používáním a stálou pøítomností v našem životì je voda pro nás nezbytnou a samozøejmou vìcí. Snad právì proto zapomínáme, že vodní svìt má své zákony a pravidla, jejichž porušením je ohrožen výskyt a kvalita vod a následkem toho také charakter ostatních složek krajiny.

4.1 Vodní zdroje

Do mapy è.1 zakresli dùležité vodní toky, rybníky, pøehradní nádrže, jezera a významné prameny podzemních vod. Barevnì vyznaè úmoøí (øadí-li se území regionu k více úmoøím) a splavnost øek. Doplò také schéma a rekordy regionu.

Vysvìtlivky:

ÚM OØ Í PO VO DÍ

Pøeèti vytvoøenou mapu. Proè se budují pøehradní nádrže? Co víš o rybnících?

Èeská republika 1. Vltava (433 km) 2. Labe (308 m3.s-1/rok, Dìèín) 3. Èerné jezero (0,18 km2) 4. Rožmberk (4, 89 km2) 5. Lipno (48,7 km2)

NAŠE ØEKY

Rekordy regionu: 1. nejdelší øeka: 2. nejvodnatìjší øeka: 3. nejvìtší jezero: 4. nejvìtší rybník: 5. nejvìtší pøehradní nádrž:

................................. ................................. ................................. ................................. .................................

..................................... .....................................

4.2 Využití vodních zdrojù Vodní zdroje

Využití Pokus se zjistit, k jakým úèelùm se využívají jednotlivé vodní zdroje uvedené v pøedcházející mapì.


Str. 3

Z-015.6 7. OBYVATELSTVO Každým rokem se zvyšuje celkový poèet obyvatel na Zemi. V roce 2015 by na ní mìlo žít asi 7,5 miliard lidí. Dùležitou souèástí této poèetné lidské spoleènosti jsi také ty sám, tvoji rodièe, pøátelé, obyvatelé vašeho mìsta a regionu.

7.1 Charakteristika obyvatelstva našeho mìsta (k poslednímu sèítání lidu v roce ..........) 7.1.1 Ke dni ................ žilo ve mìstì ................ obyvatel, z toho ................ žen ( ....... % ) a ................ mužù (....... % ). 7.1.2 Vývoj poètu obyvatel poèet obyvatel (v tis.)

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930

1950 1961 1970 1980 1991

Èti graf podle následujících otázek: Kdy se poprvé konalo v èeských zemích sèítání lidu? V jakých èasových intervalech se provádí? Uveï datum posledního sèítání. Proè se nekonalo sèítání ve 40. letech? Ve kterém roce žilo ve mìstì nejvíce lidí? Vyhledej období velkých zmìn v poètu obyvatel. Pokus se tyto zmìny vysvìtlit.

rok sèítání

Nakresli pøíslušný graf. Na svislé ose zvol vhodné jednotky. Vyznaè také nejaktuálnìjší údaj o poètu obyvatel.

Zapiš. ................................................................................................................. .................................................................................................................

7.1.3 Celkový absolutní pøírùstek (úbytek) obyvatel v roce ............. absolutní pøirozený pøírùstek

Doplò dané schéma. Na volné øádky pod schématem zapiš, co vyjadøuje absolutní pøirozený pøírùstek a migraèní saldo?

=

+ ..............................

celkový pøírùstek (úbytek)

migraèní saldo

.............................

Porovnej pøirozený pøírùstek (úbytek) vašeho regionu s ostatními regiony: ................................................................................................................... ................................................................................................................... 7.1.4 Národnostní struktura

7.1.5 Náboženská struktura

Nejvíce jsou zastoupeny tyto národnosti: 1. ................................. (%) 2. ................................. (%) 3. ................................. (%)

vìøící: ...... % nevìøící: ...... % nezjištìné: ...... %


Str. 3

Poznáváme naše okolí a naše mìsto

Recommend Documents