Poznáváme dřevěné kostely -část VIII Čtyři týdny jsem už na TOM pořádně neseděl a tak už jsem asi pěkně protivný, co Jitko??? Ještě teď mi v uších zní tvoje "Dneska by to šlo" :-) Buď je člověk v práci nebo je hnusně a vyjet do deště? Na to jsou naše vzpomínky na Slovinsko 2013 ještě příliš čerstvé!!! Letos to počasí zkrátka člověka moc vybrat nenechává, ale dnes v sobotu 8.6. to konečně vychází!!! Není už mnoho možností co tady v nejbližším okolí navštívit, myslím tím dřevěné sakrální stavby v Beskydech či Jeseníkách. Pokud pominu Grůň, kam bychom zřejmě museli dojít po svých, zůstává už jen Prašivá a to je vše. Takže uvažujeme co přidat a kam se vydat. Jelikož máme jen jeden den na courání tak trochu pojezdíme Beskidy Śloskie, konkrétně oblast mezi městečky Wisla a Istebna. Tak hurá na to!!! Chceme se vyhnout Ostravě, a proto z Velké Polomi míříme na hráz rybníka Bezruč za Jistebníkem. Tady je prostě krásně a silnička na hrázi pod korunami starých stromů nikdy nezklame. Přejedeme 58-ku a po chvíli jsme v Brušperku. Projedeme Hukvaldy a v Kozlovicích pak ostře odbočujeme vlevo. Šikovně se tím dostaneme přes 56-ku a rázem jsme pod horami. Přejedeme řeku Morávku a na křižovatce POI -N 49.628855°, E 18.468805° odbočíme nahoru na Prašivou. Úzká, ale poměrně slušná silnice nás dovede až nahoru k turistické chatě. Je zde docela plno neb turisté asi taky využívají pěkného počasí. Možná koukají i z rozhledny jež je součástí chaty, ale my se pěšky posunujeme po louce asi o 200 metrů dále k dřevěnému kostelíku. My čekali opuštěnou louku ozdobenou dřevěným kostelíkem a zatím nás přivítal ryk, jež jsem slyšela i přes hukot motoru mé Hondice. No, ale za exoty jsme tady byli samozřejmě my. Jestlipak by nám taky dali nějakou tu turistickou známku :-)
Kostel je zasvěcen Sv. Antonínu Paduánskému, jak se dozvídáme z destičky u vchodu. Bohužel nemáme šanci nakouknout dovnitř, vše je uzamčeno a dokonce i zabedněno okenicemi . Tak jen okukujeme zvenčí. Stavba pochází z roku 1640 a hlavní loď bude přibližně čtvercová s trojbokým presbytářem. Střecha je pokrytá dřevěným šindelem a nad vchodem je malá dřevěná věžička s dvojitým křížem, taktéž kryta šindelem. Jak už jsem podotkl, vše zabedněno a tak jen obcházíme okolo jako mlsní kocouři. Škoda..... Ještě sejdeme kousek dolů z kopce, západně od kostela kouknout po okolí. Je trošku opar, vidíme však docela dobře a tak debatujeme jestli je támhle Frýdek Místek nebo??? Po hodince sjíždíme dolů do Vyšní Lhoty a dotankujeme u pumpy jež asi patří k areálu stavebnin. Malé osvěžení v podobě zmrzlého tvarohového Míši a hurá směr Polsko. Trochu se zamotám v Českém Těšíně avšak po chvíli nabereme správný směr a jsme za hranicemi. Opravdu je toto ,,správný směr"?? Moje staré mapy v Miu ukazují, že jedeme v poli. Krásná nová dálnice S1 nás vede někam daleko na východ, ale výjezd žádný!!! Trochu znervózním, naštěstí se nám však připlete do cesty odbočovací pruh a kupodivu se zdá, že to je ta správná silnice (941-ka), kterou jsme chtěli trefit. Kousek za Ustroní čtyřproudovka končí a po chvíli koukáme jako zjara. Jsme v nadmořské výšce okolo 5-set metrů, okolní kopce mají o nějakých 3-sta více a jako bychom byli v lyžařském středisku někde v Rakousku. Všude jen penziony, hotely, půjčovny lyžařské výstroje a další turistické nezbytnosti. To už však projíždíme Wislou a na konci městečka zastavujeme u kościóła Znalezienia Krzyża Świętego, jak se dočítáme na informační tabuli (N49.626845°, E18.877681°). Stavba stojí na kopečku, tak sto kroků od nás a vypadá takhle z dálky jako stará a celodřevěná. To je však jen jeho kamufláž a j en co vystoupáme nahoru po schodech, je jasné, že jde jen o dřevo použité
šikovně jako fasáda. Připadá mi to jako by zděnou stavbu obložili dřevem zvenčí, aby nalákali případné turisty jedoucí okolo. No nevadí prohlídneme si interiér. Ovšem ani tady toho moc ke koukání není, asi deset dřevěných lavic a jednoduchý kříž místo oltáře je téměř vše, co je zde k vidění....no k vidění. Neboť je kostel postavený ve stráni, do lodi vcházíme po několika schodech do prvního patra. Je všude otevřeno, ale tma. Musela jsem trochu přisvítit bleskem foťáku, abychom vůbec viděli co šero kostela skrývá. Je připraven na svatbu a vypadá moc útulně. Však se ve fotogalerii můžete přesvědčit sami. Jo a abych nezapomněla, měli tu WC a bylo i otevřeno :-) Jdeme tedy ven zhlídnout tu nejcennější část stavby. Je jí věž, která pochází z jiné stavby a datuje se až do roku 1575. Samotný kostel byl však postaven v 80-tých létech minulého století a jde tedy o jakési spojení architektury raného novověku a doby nedávné. 941-ka se teď krásně kroutí nahoru do kopce a docela bych si i užil, nebýt mokré silnice. I když na nás ani nekáplo. zřejmě se tudy před chvíli přehnala nějaká bouřka, což je škoda neb hezký asfalt a pěkné zatáčky lákají trochu popustit koníky na uzdě. Ovšem není jich zase tak moc a po chvíli jsme nahoře na Kubalonce 760 m.n.m. Zde odbočujeme vlevo...míjíme hlídku polských policistů....no naštěstí než vystoupili z auta jsme fuč :-) a po uzounké silnici míříme k Černému jezeru. Hledáme dřevěný kostel a nacházíme co??? Horní zámek. heliport, dolní zámek- koukám jako z jara co to tady ti Poláci maj a po chvilce okukování ukazatelů je vše jasné. Je zde prezidentské sídlo, jakési Polské Lány. Hm, hm, ale kostelík je jaksi mimo údaje, které jsem získal někde na Earthu. Zkouším to ještě kousek do zákazu vjezdu, ale Jitka dál nejede a takse po chvíli vracím bez úspěchu. Trochu nám kručí v břiše tak co dále Jitko?
Budeme dále hledat nebo se jdeme nadlábnout? Zloté jsme jaksi neměnili, myslíš, že nám vezmou kartu? Nevezmou, jak jsem zjistil. Takže trochu otráveni jedeme zase nahoru a kolem policejní dodávky, když tu bdělý policajt vybíhá ven a jde po nás. Tedy spíše po Jitce neb mě zastavit nestihl. Nicméně zastavuju a couvám nazpět ať se taky předvedu v plné parádě. Zdá se však, že si policisté jen chtěli zpestřit nudnou službu a tak trochu jen vyzpovídali Jitku a jedeme dále. Joj konečně jsme trochu provětrala řidičák, co mu na konci roku končí platnost. Mám pocit, že jsem se s ním tasila jen 2x a to vždy v zahraničí :-) Po půl km však zastavujeme u dalšího z dřeváků kostela Povýšení Svatého Kříže. Jeho rodný list jest datován od Léta Páně 1779 a tohle už je něco jiného než dole ve Wisle. Taky sice nebyl zbudován na tomto místě a byl přesunut odněkud z okolí Gliwic, ale je původní. Pěkně jej zde umístili do kopečku pod lesem a my máme štěstí. Hold Poláci a kostely to je jiné kafe než u nás a tak i zde jsou přípravy na svatbu v plném proudu. Kostelík je svátečně vyzdoben a tak RYCHLE Jitko makáme nahoru! Za chvíli tady mohou být svatebčané a pak bude pozdě na prohlídku. Máš pravdu. Docela jsem se načekala na čisté fotky* To asi myslíš tu ženskou co se pořád motala po schodišti a vždy neomylně vlezla do hledáčku, že???? Interiér je poctivá srubová stavba, trojboké sakristii dominuje barokní oltář a vlevo od oltáře je kazatelna. Vše na nás působí útulným dojmem a novomanželé zde jistě zažijí pěkný obřad. Ostatně dole u silnice už brzdí krásně nazdobený Tuareg (tedy myslím, že to je toto auto od WV, ale jistý si nejsem) a nevěsta se už žene k oltáři. Nebo to byl ženich Jitko, kdo tak spěchal?? Ono je to vlastně jedno, my už praskáme do koní a sjíždíme dolů kopcem hledat nějakou hospůdku k ukojení kručícího žaludku. * rozmněj fotky stavby bez lidiček :-)))
Stále po 941-ce dojíždíme k benzínce v Istebné a zdá se, že v pravý čas. Snažím se ještě zahnout doleva neb k dalšímu kostelu je to už asi jen 3-4 km, ale ty mraky!!!! Ty nás nutí otočit a tak se jdeme zeptat, jestli v přilehlé hospůdce vezmou kartu. Nevezmou a tak se odebereme do místního supermarketu a nějakou tu dobrotu nakoupíme zde. Stále jsme plni optimismu, že se ten slejvák přežene, stejně jako dvě lehce sešlé Polky, které si krátí čas nad flaškou vodky. No co Vám milí čtenáři budu povídat. Po půl hodině stále leje jako z konve, půl flašky vypito. Naše nálada klesá, pijačkám naopak stoupá. Platí zde nepřímá úměra. Čim nižší hladina v láhvi, tím vyšší veselí vedle nás. Nakonec je už to ,,pšonkání" k nevydržení a my zvažujeme, zda přece jen nevyrazit do deště. A to rád koukám třeba na Polsat či jiné programy. Najednou jako když utne, baby pryč, flaška pryč, zůstaly jen kaluže a my. Jitko rychle do sedla a jedem!!! Tamhle se to na nás zase žene!!! Kostelíky zapomenuty, snažíme se ujet hromům a hlavně bleskům neb řidič jednostopého vozidla je na tom z hlediska zasažení bleskem podstatně hůř než plechovkář. Ani jsem si nevšiml a jsme zpátky v Česku. Ovšem neujeli jsme a v první obci, myslím že to byl Písek přichází taková průtrž mračen, že jet v tom dva km jsme durch. Rychle pod střechu!!! Tady se už schovávají další dva motorkáři a tak koukáme kdo vyrazí dříve. My tedy vyjeli až druzí, ovšem opačným směrem na Jablůnkov. Ještě pořádně jednou zmoknem, ale uprostřed města nejednou čára a za ní sucho. Je to zajímavé, půlka města s deštníky a druhá v šortkách. Pro nás to znamená jedno. než se dostaneme domů, dojíždíme skoro usušení, jen ty motorky zase dostaly pěkně zabrat!!! Letos jsme snad ještě nejeli jeden den v suchu. Bude to na naší další vyjížďce lepší? Začátek července bychom měli strávit u Hornoitalských jezer a v Tyrolsku tak snad nám těch deset dní bude Svatý Petr nakloněn???............
Poznáváme dřevěné kostely -část VIII
