POZN. POUZE INFORMATIVNĚ. Hasiva

Hasiva

POZN. POUZE INFORMATIVNĚ

Voda jako hasivo

Voda jako hasivo

 Voda je pro svůj široký výskyt a různorodost

hasebních efektů dosud nejpoužívanější hasební látkou.

 Pro požární účely se používá buď bez jakýchkoliv

přísad nebo ve směsi s různými chemikáliemi které její hasební vlastnosti zlepšují.

Některé fyzikální vlastnosti vody  Teplota tuhnutí je 0 °C. Při tuhnutí vody se její

objem zvětšuje o 1.11, což je často příčinou roztržení stěn nádob, potrubí a hadic, jestliže nejsou dostatečně elastické.  Teplota varu 100 °C za normálního tlaku – přechodem kapalné vody na vodní páru se její objem zvětšuje 1700krát (to znamená, že z 1 litru vody změnou skupenství vzniká 1700 litrů vodní páry.  Termický rozklad vody –2H2O+teplo 2H2 +O2 Je však třeba zdůraznit, že při teplotách běžného požáru neprobíhá.

Třídy požárů a hasební efekty  požáry třídy A (hořlavé tuhé látky).  požáry třídy B (kapalné uhlovodíky s teplotou varu

vyšší než 80 °C).

 Ochlazující efekt – díky vysokému výparnému

teplu.  Zřeďující efekt – tvorba vodní páry ( 1l H2O = 1700l páry).

Zákaz hašení  Požáry lehkých kovů (sodík, draslík, hořčík, hliník

případně jejich slitiny), 

2 Al + 6 H2O

2 Al(OH)3 + 3 H2

 Požáry za přítomnosti rozžhaveného železa nebo

žhnoucího uhlí, 

Fe + H2O

FeO + H2

 Požáry karbidu vápníku, 

CaC2 + 2H2O

Ca(OH)2 + C2H2

 Elektrická zařízení pod napětím.  Hořící oleje nebo tuky.

Způsoby použití  Plný (kompaktní) proud dosahuje značného dostřiku,

čímž je umožněn účinný zásah i na vzdálenější ohniska požáru. Využito pouze asi 20% vody na ochlazení, zbytek způsobuje ostatní škody… Nelze ho využít na hašení prašných produktů!  Roztříštěný proud nebo mlha má omezený dostřik, ale dosahuje pokrytí větší plochy požáru,a tím i většího poklesu teploty. Při použití vodní mlhy v uzavřených prostorech vzniká nebezpečí opaření zasahujících hasičů odpařování vody.  Vysokotlaký proud dosahuje také poměrně značného dostřiku při vysokém rozptýlení vody na hořící látky a jejím rychlém odpaření. Jeho použití je vhodné v místech, kde je třeba vysoký hasební účinek při minimálních škodách způsobených hasicí látkou.

Smáčedla  Hasební účinek vody lze zvýšit přídavkem různých

chemikálií, tzv. smáčedel. 

Smáčedla jsou povrchově aktivní organické sloučeniny, které výrazně snižují povrchové napětí vody, jsou velmi dobře rozpustné ve vodě a přilnavé ke smáčené látce. Tím se voda stává použitelná i pro hašení požárů látek, které vodu odpuzují (uhelný prach, bavlna, korek, guma, rašelina apod.).

 Dalším důsledkem použití smáčedel je snížení

spotřeby vody až o 50%.  Nejběžnějšími typy smáčedel jsou syntetická pěnidla používaná v koncentraci 0,3-0,5% roztoků.

Výhody  Vysoký chladicí efekt,  dostupná cena a výskyt téměř všude,  relativně jednoduchá dopravitelnost,  chemická neutralita a nejedovatost,  možnost využití její mechanické energie.

Nevýhody  Při nízkých teplotách tuhne a mění objem,  nelze hasit kapaliny s T varu < 80 °C (chladicí efekt

je neúčinný),

 neúměrně vysoké následné škody,  neúčinnost u prašných produktů bez použití

smáčedla.

Pěna jako hasivo

Pěna jako hasivo  Pěna jako hasivo není chemický „jedinec“, jako např.

voda.  Je to nestejnorodá (heterogenní) směs, kdy plyn (nejčastěji vzduch) je rozptýlen v kapalině (směsi vody a pěnidla).  Podle způsobu výroby rozlišujeme pěnu:  

chemickou vzduchomechanickou

Chemická pěna  Chemická pěna se připravuje smícháním určitých

chemikálií a jejich vzájemnou reakcí.

 V současné době se s chemickou pěnou můžeme

setkat v některých přenosných hasicích přístrojích, případně některých stabilních hasicích zařízeních.

 Většinou se jedná o těžkou pěnu.

Mechanická pěna  Mechanická pěna se vyrábí mechanickou cestou, kdy

do roztoku vody a pěnidla je v určitém množství rozptýlen vzduch. Množství rozptýleného vzduchu vyjadřujeme tzv. číslem napěnění Pn.

 Podle čísla napěnění je pak rozlišována pěna:   

těžká (Pn - do 20), střední (Pn - 20 až 200), lehká (Pn - nad 200).

Hasební efekty a třídy požáru  izolační efekt (celistvá vrstva pěny brání přístupu

vzduchu a znemožňuje další vývin hořlavých par),  chladicí efekt (závisí na obsahu vody v pěně - chladicí účinky má pouze pěna těžká).  Požáry třídy B (hořlavé nepolární kapalné, látky

např. benzín, oleje, benzen a další ropné produkty). 

Při hašení požárů polárních hořlavých kapalin (alkoholy, aceton, kyselina octová apod.), které pěnu chemicky rozrušují, je nutno použít speciálních pěnidel.

 Požáry třídy A

Zákaz hašení  požáry lehkých kovů (sodík, draslík, hořčík, hliník

případně jejich slitiny),

 požáry za přítomnosti rozžhaveného železa nebo

žhnoucího uhlí,

 požáry karbidu vápníku,  elektrická zařízení pod napětím,  a to z důvodu obsahu vody v pěně a dobrou elektrickou

vodivost roztoků pěnidel.

Způsoby použití  Plošné hašení  spočívá ve vytvoření souvislé izolující vrstvy pěny na povrchu hořlavé látky.  pro tento typ hašení je nejvhodnější použití těžké (případně střední) pěny s využitím jejího částečného chladicího účinku.  Objemové hašení  spočívá v zaplnění uzavřených prostor (např. sklady, sklepy, budovy, kanály apod.) pěnou. Tím se dosáhne oddělení požáru od vnějšího vzduchu.  pro tento typ hašení je nejvhodnější použití lehké (případně střední) pěny. Zde pak platí zásada, že vrstva pěny má přesahovat přibližně 50 cm nad nejvýše položené hořlavé látky.

Plyn jako hasivo

Plyny jako hasivo  Některé látky v plynném skupenství mají schopnost

hasit požár svým zřeďovacím efektem 

tj. vznikem inertního prostředí v určitém prostoru. Svým působením ochudí požár o oxidační prostředky. Vytěsňují vzduch a v něm obsažený kyslík z pásma hoření nebo z určitého technologického zařízení.

 Jako hasební látka je z této skupiny plynů

nejpoužívanější oxid uhličitý - CO2.

Plyny jako hasivo  CO2  N2  Argon  INERGEN  Směs předchozích plynů

Hasební efekt a třídy požáru  zřeďovací efekt (obsah kyslíku ve vzduchu

poklesne natolik, že proces hoření je přerušen). 

vzhledem k tomu, že již koncentrace 10% objemových CO2 může způsobit vážné poškození zdraví nebo i smrt, je třeba zdůraznit, že hasební koncentrace oxidu uhličitého je vždy smrtelná!

 požáry třídy B,  požáry třídy C,  elektrická zařízení pod napětím do 1000 V.

Zákaz hašení  požáry třídy D  požáry za přítomnosti rozžhaveného železa nebo

žhnoucího uhlí,

 požáry vodíku - z důvodu vzniku prudce jedovatého a

výbušného oxidu uhelnatého,

 požáry prašných materiálů,  požáry kyselin a louhů, a to z důvodu možné

chemické reakce s hořlavou látkou.

Způsob použití  objemové hašení 

spočívá v zaplnění uzavřených prostor (např. sklady, sklepy, budovy, kanály apod.) oxidem uhličitým. Tím se dosáhne oddělení požáru od vnějšího vzduchu v poměrně krátké době.

 plošné hašení…

Klady

 elektricky nevodivý,  dostupná cena,  po hašení nezůstávají na požářišti zbytky hasiva.

Zápory  hasební koncentrace je vždy smrtelná,  nízká teplota expandujícího CO2 (vznik popálenin 3.

stupně),

 zanedbatelný ochlazovací efekt,  možnost vzniku elektrostatického náboje při expanzi

CO2 (vybíjí se ve formě zápalných jisker).

Prášek jako hasivo

Hasicí prášky  Hasicí prášky jsou anorganické nebo organické látky

v tuhém skupenství, které zdolávají požár na principech chemického mechanismu hašení.

 Účinnost hasicích prášků je dána především velikostí

částic. Čím jsou částice prášku drobnější (mají větší povrch), tím je prášek v procesu hašení účinnější.

 Aby měl prášek dobrou hasicí účinnost a dal se

přitom bezpečně přepravovat, je třeba dodržovat průměr částic asi 0.1 milimetru.

Hasební efekt  inhibiční (antikatalytický) efekt  práškové částice na sebe vážou radikály vzniklé hořením a přerušují tak řetězové reakce hoření,  izolační efekt  uplatňuje se pouze u univerzálních prášků vytvořením glazury na povrchu hořících tuhých látek,

Pro informaci - stěnový efekt 

oblak prášku zabraňuje prostupu sálavého tepla.

Dělení prášků  Prášky dělíme podle toho, na kterou třídu požáru je

lze použít jako hasební látku následujícím způsobem:

 prášky ABC,  prášky BC,  prášky hasící kovy.

Zákaz hašení  požáry hořlavých kovů nesprávným druhem prášku,

a to z důvodu možného chemického rozkladu a následného výbuchu,

 požáry prašných materiálů, a to z důvodu možnosti

rozptýlení hořlavé látky a vzniku výbušné směsi.

 požáry v telefonních ústřednách a v místnostech kde

jsou zařízení citlivá na prach (počítačové místnosti apod.).

Výhody  prudce hasí plamenné hoření,  elektricky nevodivé,  nejsou toxické (s výjimkou některých M prášků),  nevykazují korozivní vlastnosti (pokud jsou v suchém

stavu),

 odolné vůči výkyvům teplot.

Nevýhody  nemají ochlazovací efekt (nebezpečí opětného

vzplanutí),

 možnost následných škod (zaprášení okolí),  možnost poškození jemných a točivých mechanismů,  vysoká cena,  při nevhodném skladování hrudkovatí a jsou nepoužitelné.