pozn.: Číslování TS bylo zavedeno pouze pro potřeby této dokumentace, STE RZ Kralupy nepoužívá číslování, pouze pojmenování stanic

13. ZÁSOBOVÁNĺ ELEKTRICKOU ENERGIĺ

13.1 Stávající stav Síť vn a vvn V celém řešeném území bylo zjištěno celkem 67 transformačních stanic, z toho 42 TS distribučních a 25 TS velkoodběratelských. V některých velkoodběratelských stanicích jsou navíc osazeny distribuční transformátory STE. Z tohoto počtu případně samostatně výkon distribučních vždy nepodařilo pohybuje okolo cca uveden v tabulce na

je 21 TS stožárových, ostatní TS jsou zděné, vestavěné, stojící kioskové, připojené na kabelové vedení. Celkový TS je 22630 kV.A, u velkoodběratelských trafostanic se výkony zjistit, celkový výkon odběratelských TS se však 20000 kV.A. Přehled transformačních stanic je konci této kapitoly.

pozn.: Číslování TS bylo STE RZ Kralupy nepoužívá

zavedeno pouze pro potřeby této dokumentace, číslování, pouze pojmenování stanic.

Síť venkovních i kabelových vedení v oblasti města Kralupy je napájena z TR 110/22 kV Kralupy, situované severovýchodně od města u silnice I/8 (E 55). Přívodní vedení 110 kV do této TR vede po jihovýchodním okraji řešeného území. Z rozvodny je vedeno několik venkovních vedení 22 kV, z nichž jedno ("KRALUPY - OKRUH") obchází město po východní a jižní straně a zajišťuje napájení všech stožárových transformačních stanic. Jsou z něho rovněž provedeny kabelové svody a pokračující kabely 22 kV zajišťují napájení i části ostatních TS. Dále je z TR vedeno napájecí kabelové vedení 22 kV, včetně doprovodných signálních kabelů. Tyto kabely vedou od TR směrem k Veltrusům a dále podél silnice Veltrusy - Kralupy do Kralup, kde zajišťují napájení kabelových TS v centru města. Přenosová schopnost vedení a kabelů není dosud úplně vyčerpána a v případě potřeby by v současné době mohly být připojeny další TS, samozřejmě po konzultaci konkrétního případu s STE RZ Kralupy, neboť vytížení vedení se průběžně mění (zpravidla zvětšuje). V zásadě lze konstatovat, že v centru města je rozvod 22 kV kabelizován, s využitím vestavěných nebo kioskových TS, napájení okrajových částí je řešeno stožárovými TS napojenými na venkovní vedení 22 kV. V řešeném území je rovněž velmi významný podíl výrobní sféry. Velkoodběratelské TS odebírají téměř polovinu celkového výkonu pro oblast, a to ještě hlavní odběratel, Kaučuk Kralupy, je na rozvodnou síť 22 kV napojen pouze jako na záložní napájení a v seznamu TS tedy není uveden. Kaučuk Kralupy má vlastní TR 110/22 kV a vnitropodnikový vn rozvod, včetně vlastních trafostanic. TR 110/22 kV Kaučuk je napojena vedením 110 kV z TR 110/22 kV Kralupy.

Síť nn Distribuční síť nízkého napětí, zajišťující dodávku elektrické energie přímo k jednotlivým maloodběratelům, je koncipována obdobně jako síť 22 kV. V centru jsou rozvody kabelové, stejně jako v některých novějších okrajových lokalitách. Ve většině okrajových lokalit jsou pak

rozvody nn provedeny venkovním vedením, sloupech.

umístěným

převážně

na

betonových

Veřejné osvětlení Veřejné osvětlení je řešeno převážně samostatnými osvětlovacími body. Stožáry i svítidla jsou nejrůznějších typů i stáří a samozřejmě v různě opotřebovaném stavu. Rozvody jsou v naprosté většině kabelové.

13.2 Návrh Síť vn a vvn Úvod Pro navrhované bytové i výrobní lokality byly provedeny odhady předpokládaného požadovaného soudobého příkonu, které jsou doloženy dále v tabulkách. Odhad pro bytové odběry byl proveden ve dvou variantách, jednak dle ČSN 331230, jednak dle interní Směrnice STE č.14/99. V zásadě lze říci, že dle ČSN 33 2130 jsou vypočtené hodnoty nižší a provádí se podle nich dimenzování sítě 22 kV, zatímco dle Směrnice 14/99 jsou výpočtové hodnoty vyšší, neboť tato směrnice je řešena tak, aby byl vždy zajištěn příkon dle zákona 222/94 Sb. na úrovni sítě nn. Pro výrobní plochy je proveden pouze velmi hrubý odhad, který se může od skutečnosti výrazně lišit, neboť zatím nejsou známy výrobní technologie v návrhových plochách. Kromě návrhu nových TS pro zajištění odběrů nových lokalit je v rámci ÚP navržena i řada přeložek venkovních vedení 22 kV i transformačních stanic, směřujících především k vyklizení území, navrhovaných v rámci ÚP k dalšímu využití. Stávající transformační stanice jsou označeny vždy pořadovým číslem a názvem stanice dle pojmenování, používaného STE (např. TS 1 AERO). Překládané transformační stanice jsou označeny číslem původní rušené stanice, doplněným písmenem N (např. TS 38N). Nově navrhované transformační stanice jsou označovány pouze písmenem (např. TS "F").

Koncepce řešení Hlavní rozvojové plochy jsou v zásadě navrženy po zástavby a lze je rozdělit na několik větších celků:

okraji stávající

a) výrobní rozvojové plochy ve východní části řešeného území Jedná se o plochy č.20 - 23 (k.ú. Lobeček), č.24 (k.ú. Kralupy). K zajištění jejich zásobování elektrickou energií jsou navrženy celkem 4 velkoodběratelské TS, z toho TS"A" bude napojena na kabelové vedení 22kV, ostatní jsou napojeny na odbočky z venkovního vedení KRALUPY - OKRUH. Jediná výrobní rozvojová plocha mimo toto území je plocha č.19 u železniční trati v Mikovicích. Jedná se o výrobní základnu ŽSP, její rozšíření je již projektově doloženo a pro obsluhu a zásobování elektrickou energií postačí stávající TS3 Brůža. b) obytná výstavba v severní části řešeného území Plochy č.1 - 3 a č.17 (k.ú. Lobeč) - Pro plochu č.1 je navržena nová stožárová TS"G", napojená odbočkou z venkovního vedení. Možnou variantou je napájení této plochy ze stávající velkoodběratelské TS41 Vodojem, pokud by STE tuto TS odkoupilo a dále provozovalo jako distribuční. Pak by se TS"G" nemusela realizovat.

- Řešení ploch č.2 a 3 vycházelo z koncepce stanovené v návrhu územního plánu zóny Lobeč z r. 1993. Zde bude nutno demontovat ve značném rozsahu venkovní vedení 22kV (cca 1100m), přeložit stávající TS38 a postavit nové TS"H" a TS"I". Tyto TS pak budou propojeny novým kabelovým vedením 22kV v délce cca 1600m. - Pro plochu č.17 je navržena nová TS"J", napojená kabelovou smyčkou ze stávajícího kabelu 22kV od TS21 MŠ. c) obytná výstavba v jižní části řešeného území - Pro plochy č.14 a 15 bude postavena nová stožárová TS"M", napojená ze stávajícího venkovního vedení. - Plochy č.12 a 13 budou zajištěny elektrickou energií z TS66 JZD Minice. Tato stávající TS je v současné době mimo provoz. Při výstavbě na uvedených plochách bude rekonstruována včetně odbočky z venkovního vedení a znovu uvedena do provozu. - Řešení ploch č.8 - 11 je značně složité. Výstavba na plochách č.10 a 11 vyvolá přeložky venkovního vedení KRALUPY - OKRUH i stávající TS 53 Hybešova. Dále bude nutno zrušit jednu větev vedení KRALUPY - OKRUH (odbočku k TS 54 Kréta, TS 62 Medos, TS 53 Hybešova a ke kabelovému svodu směr TS 2 Barvy). Následně pak bude nutno provést přeložky TS a pokládky nových kabelů 22kV v Mikovicích (bude popsáno dále). Stávající vedení KRALUPY - OKRUH bude přeloženo v rozsahu plochy č.11 - po obvodu této plochy. Na ploše č.11 bude postavena nová kiosková TS"L", na okraji plochy č.10 bude umístěna přeložená kiosková TS53N (původní TS53 Hybešova je stožárová). Z venkovního vedení KRALUPY - OKRUH bude u plochy č.11 proveden kabelový svod. Kabel 22kV bude veden k TS"L", dále k TS 53N a bude pokračovat až ke kabelovému svodu směr TS2 Barvy, kde bude naspojkován na stávající kabel. - Plocha č.7 a přilehlé výhledové plochy v Mikovicích budou zásobovány z přeložené TS 45N, plochy č.6 a další plocha při železniční trati v Mikovicích (č.49 dle souborného stanoviska) z přeložené TS 54N. Obě tyto kioskové TS budou náhradou za stávající stožárové. Kabelový svod bude proveden z venkovního vedení u dnešní TS 45 U křížku, kabel 22 kV bude veden přes Mikovice k původnímu svodu u TS 54 Kréta, kde bude napojen na stávající kabel směr TS 62 Medos. Dále bude kabel pokračovat k přeložené TS 54N a podél ul.28.října směrem do centra, kde bude u TS 16 Keramo napojen na stávající síť. - Plocha č.53 a přilehlé výhledové plochy v Mikovicích budou napájeny el. energií z nové stožárové TS "O", umístěné na okraji plochy č.53 a připojené na stávající odbočku venkovního vedení 22 kV k TS 49. d) obytná výstavba v jižní části řešeného území - Zástavba ploch č.4 a 51 je již řešena, na ploše č.4 již byla zahájena výstavba. Pro zásobování těchto ploch bude sloužit stávající kiosková TS 64 Zeměchy, napojená kabelovým svodem z venkovního vedení u TS 47 Zeměchy. - Plochy 5 a 18 budou zásobovány elektrickou energií z nově navržené TS"N", umístěné na ploše č.5. TS bude kiosková, napojená kabelovou smyčkou ze stávajícího kabelu k TS 64. - Rozsáhlá plocha č.50 bude napájena z nové TS "P", umístěné při jižním okraji plochy. Tato TS bude kiosková a bude napojena ze dvou směrů: od Zeměch (od jihu) bude do této TS položen nový kabel 22 kV, od severu bude postavena odbočka ze stávajícího venkovního vedení 22 kV na okraj plochy č.50. Zde bude proveden kabelový svod a přes plochu č.50 bude položen kabel 22 kV až do TS "P". e) centrum města Plocha č.16 a stávající zástavba (k.ú. Kralupy, Lobeč). Zástavba plochy č.16 (bytový dům Rybova) je již realizována. Pro zásobování území bude sloužit kiosková TS 65 Na hrádku, napojená kabelovou smyčkou do stávajícího kabelu, vedoucího Rybovou ulicí od TS1 AERO. Na základě konzultací s pracovníky STE byla též navržena místa pro umístění

nových TS v centru města. Je zde nutno posílit stávající rozvodnou síť (jedná se o TS"E", "F", "I" a "K") pro zlepšení zásobování zastavěného území elektrickou energií.

Síť nn V síti nn je nutno počítat s postupnými rekonstrukcemi rozvodů, zejména v okrajových částech, kde jsou dosud rozvody nn provedeny venkovním vedením. Tam je třeba počítat s postupnou kabelizací sítě a likvidací venkovního vedení. Současně budou již v rámci této rekonstrukce páteřní části rozvodů dimenzovány tak, aby nebylo nutné provádět další pokládky kabelů při výstavbě nových RD, stanovených v rámci tohoto návrhu územního plánu. V nových lokalitách se vždy předpokládá ukládání rozvodů nn výhradně v zemi, spolu s rozvody veřejného osvětlení. Projektanti jednotlivých konkrétních částí rozvodu budou provádět výpočty a navrhovat kabeláže (kromě ČSN 332130 a jejích změn) též podle směrnice STE č. 14/1999.

Veřejné osvětlení Při rekonstrukcích a výstavbě nového veřejného osvětlení je nutno postupovat následujícím způsobem: - stanovit třídu komunikací, - rozhodnout se pro charakter osvětlení, na hlavních komunikacích a náměstích použít pro osvětlení silniční stožáry se závěsnou výškou svítidla 10-12 m, v ostatních místech sadové stožáry s výškou zavěšení svítidel cca 5m, - vypracovat řádnou projektovou dokumentaci, včetně světelně technického výpočtu podle požadavků ČSN 36 0410 s ohledem na třídu komunikací v obci. Pro rekonstrukce i novou výstavbu zařízení veřejného osvětlení je doporučeno používat metalizované stožáry (s ohledem na životnost zařízení) a kabely CYKY. Svítidla osazovat sodíkovými světelnými zdroji o výkonu 70 W až 150 W SHC (dle světelně-technického výpočtu). Doporučuje se, opět s ohledem na životnost a údržbu zařízení, používat svítidel s co nejvyšším krytím optické části, nejlépe IP 66. Při rekonstrukcích i novostavbách veřejného osvětlení se doporučuje řešit je s možností omezení osvětlení v nočních hodinách (od cca 23 hod. do 5 hod.) s ohledem na úspory elektrické energie. Lze navrhnout buď celkové snížení intenzity všech svíticích bodů vhodným regulačním zařízením, nebo "rozfázování" kabelů k jednotlivým svítidlům, které umožňuje tzv. režim "polonoc", tj. umožňuje zhasnutí části méně významných svítidel. Světelně - technický výpočet je však nutno zpracovat i v případě dílčích postupných rekonstrukcí a doplňování v.o., aby nové osvětlení již bylo řešeno v souladu s požadavky ČSN.

13.3 Ochranná pásma Popsaná zařízení jsou energetickými díly ve smyslu zákona č.458/2000 Sb. Ochranné pásmo vedení je vymezeno svislými rovinami, vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení. Šíře ochranného pásma vedení 22 kV je 7 m od krajního vodiče vedení (tj.celková šíře pásma je cca 17 m), šíře ochranného pásma vedení 110 kV je 12 m od krajního vodiče vedení.

Ochranné pásmo venkovních elektrických stanic a stanic s napětím vyšším než 52 kV je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m, měřeno kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice, u stožárových TS je ochranné pásmo 7 m. Ochranné pásmo kompaktních a zděných stanic činí 2 m, u vestavěných stanic 1 m od obestavění. Ochranné pásmo kabelů je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti 1m od krajního kabelu měřené kolmo na vedení. Venkovní vedení nn nejsou chráněna ochrannými pásmy, avšak při styku s nimi je nutno respektovat příslušné České technické normy (ČSN). Tato ochranná pásma vešla v platnost výše uvedeným zákonem č.458/2000 Sb. Stávající zařízení, uvedená do provozu před platností tohoto zákona, jsou však chráněna většími ochrannými pásmy dle původních zákonů č.79/1957 a č.222/1994 Sb. Tato pásma činila v zákoně č.79/1957 Sb. 10 m od krajního vodiče vedení pro venkovní vedení 22 kV, 15 m pro vedení 110 kV a 30 m pro TS, v zákoně č.222/1994 Sb. 7 m od krajního vodiče vedení pro venkovní vedení 22 kV, 12 m pro vedení 110 kV a 20 m pro TS. . Protože naprostá většina stávajících zařízení pochází z doby před r.2000, jsou ve výkresech většinou zakreslena ochranná pásma větší, dle původních zákonů. 14. SPOJE A TELEKOMUNIKACE 14.1 Stávající stav Místní telefonní kabely Převážná část řešeného území je napojena na ATÚ Kralupy, která je umístěna mezi ulicí generála Klapálka a Nerudovou. Z této ústředny je veden spojovací kabel do satelitní ústředny SÚ Lobeček. Tato ústředna je na nábřeží J. Holuba poblíž Masarykova mostu. Trasa spojovacího kabelu mezi těmito ústřednami je vedena mimo most pode dnem Vltavy. Na SÚ Lobeček je napojena ta část řešeného území, která leží na východním břehu Vltavy. Ostatní území je napojeno na ATÚ Kralupy, mimo obec Zeměchy, která je napájena samostatným kabelem vedoucím směrem od obce Olovnice. Při konzultaci se správcem místních telefonních kabelů (Český Telecom, telekomunikační obvod Mělník), která se konala 26.1.2000 bylo zjištěno, že v oblasti napájené satelitní ústřednou sú Lobeček nejsou ve stávající kabelové síti žádné volné rezervy. V části napojené na ATÚ Kralupy, kde byly zřízeny nové síťové rozvaděče SR 21, 22, 56, 57, 58 a 59, jsou v síti rezervy, které umožní napájení přilehlých ploch. Kapacitu jednotlivých rozvaděčů a velikost rezerv správce neudal.

Dálkové telefonní kabely Dálkové telefonní kabely, které zajišťují telefonní propojení ATÚ Kralupy s okolními ATÚ jsou do města vedeny ze sedmi různých směrů. Jedná se jak o starší typy metalických kabelů, tak i o nové optické dálkové kabely. Kromě jedné trasy DK, která je průběžná, jsou všechny ostatní ukončeny buď v ATÚ Kralupy nebo v satelitní ústředně SÚ Lobeček. Průběhy těchto kabelů jsou zakresleny v situaci a jejich trasy neovlivňují tento návrh územního plánu.

Radioreléové spoje

České radiokomunikace neprovozují v řešeném území hlavní radiové spoje. Z vysílače Chloumek u Mělníka je směrem na Kralupy veden nízkokapacitní RR spoj. Tento spoj vede z Chloumku přes retranslační stanici Kaučuk na retranslační stanici Hůrka a dále pak ke koncovým bodům jednotlivých uživatelů, t.j.Vitana, Softling a STE. Provozovatelé bezdrátových telefonních sítí (Eurotel i Radiomobil) mají přes řešené území vedeny hlavní směrové paprsky a celé území města Kralupy je pokryto GSM signálem obou provozovatelů. Přes retranslační bod Nehošť je veden kromě RR paprsku Radiomobil i RR paprsek Policie ČR.

Kabelová televize Střed města Kralupy je v podstatě celý pokryt sítí kabelové televize, která je provozována firmou TELCOM. Tato firma plánuje rozšíření této stávající sítě i v dalších lokalitách na severní a východní straně města. Ostatní V rámci průzkumů byly zjišťovány i slaboproudé inženýrské sítě ostatních správců. Bylo zjištěno, že v řešeném území se nenacházejí kabely, venkovní vedení ani jiná zařízení následujících správců: - STE dálkové sdělovací kabely - Ministerstvo vnitra ČR (kromě RR paprsku přes Nehošť) - Čepro a.s. Praha - Česká správa letišť Někteří další správci mají v řešeném území kabelová vedení, jejichž stávající trasy neovlivňují tento návrh "územního plánu města Kralupy n. V. Jedná se o následující správce : - České dráhy - podle vyjádření ČD jsou kabely v jejich tělese dráhy a proto nejsou samostatně dokumentovány

správě

vedeny v

- Transgas s.p. - podle dokumentace TG jsou přes řešené území vedeny dvě trasy dálkových kabelů. V první trase je uložen dálkový optický kabel včetně dvou dalších trubek HDPE. Tento kabel vede od skladů TG v ulici Zápotockého severním směrem podél silnice Kralupy-Veltrusy, přejdou Vltavu a pokračují směrem ven z města. V druhé trase jsou vedeny dálkové metalické kabely, které přichází podél silnice Tursko-Kralupy, dále pokračují ulicí Pražskou a Velvarskou a pokračují na Velvary. Jejich trasy jsou zakresleny ve výkrese. - MERO a.s. DOK Uhy Družba

- Praha,

DOK Uhy

- Kralupy

DOK v

souběhu

s ropovodem

Další správce, Vojenská ubytovací a stavební správa Praha, nemá v řešeném území žádné kabely ani RR spoje. Ostatní zájmy VUSS byly popsány v průzkumech a rozborech. S ohledem na utajení těchto objektů a zařízení nebyl proveden jejich zákres ve výkresech.

14.2 Návrh Způsob připojení jednotlivých ploch byl konzultován se správcem místní telefonní sítě, t.j. s Českým Telecomem, TO Mělník. Telecom v současné době provádí plošnou kabelizaci města Kralupy n. V., která má být dokončena do roku 2015 (dle dopisu ze dne 1.6.1999 zn. Te-6115/99). Tato kabelizace se netýká obce Zeměchy, které nejsou napojeny na ATÚ Kralupy. Tato obec má samostatný spojovací kabel vedoucí směrem na Olovnici a o

připojení nových ploch bylo jednáno, (na doporučení Telecom, TO Mělník) s projektantem telefonizace této oblasti, firmou S COM - p. Ludvík. Vzhledem ke stávajícímu stavu napájení z telefonních ústředen je celá zájmová oblast rozdělena na tři části. První část - západní břeh Vltavy (s výjimkou obce Zeměchy) je napojena na ATÚ Kralupy. Druhá část - východní břeh Vltavy je napojena na satelitní ústřednu SÚ Lobeček, která je propojena s ATÚ Kralupy. třetí část je obec Zeměchy.

Pro jednotlivé telefonní ústředny bude podle tabulky následující nárůst párů (po redukci na 0,85 % a zaokrouhlení) a síťových rozvaděčů : oblast ATÚ Kralupy SÚ Lobeček Zeměchy

počet párů

počet SR

1 280 590 90

1 2 -

Ve výkrese č.5 1:5 000 jsou vyznačeny jednotlivé plochy včetně návrhu na jejich využití. Za touto kapitolou jsou přiloženy tabulky s očíslováním jednotlivých ploch, jejich využitím a s neredukovaným počtem nárůstu telefonních párů včetně způsobu jejich zajištění. Při určování návrhu nárůstů jednotlivých lokalit s bytovou výstavbou byla předpokládána 200% telefonizace. U lokalit s návrhem využití na výrobu a administrativu byl nárůst určen porovnáním s podobnými plochami se stejným využitím, které byly zpracovány v jiných PD.

ATÚ Kralupy V oblasti této ústředny dochází k největšímu nárůstu počtu nových telefonních párů. Tyto požadavky budou řešeny výstavbou nového síťového rozvaděče nebo budou pokryty ze stávajících síťových rozvaděčů. Pro plochy č.1, 2 a 3 (Lobeč bytová výstavba), kde je celkový počet nových párů 670, bude nutné zřídit nový společný síťový rozvaděč v prostoru ulice Na Lobči včetně nového síťového kabelu do stávající ATÚ. Nový SR bude na hranici největší plochy č.2 a bude napájet i plochy č.1 a 3. Trasa nového kabelu je navržena do chodníků ulic Hálkova, Dobrovského a Hennigsdorfská s ukončením v ATÚ. V prostoru Mikovic jsou plochy č.6 a 7 určeny pro stavbu RD. Jejich připojení na telefonní síť bude provedeno ze stávajícího rozvaděče SR 22 ve Velvarské ulici, kde je volná kapacita. Ze stejného rozvaděče budou napojeny i další plochy určené pro bytovou zástavbu 53 a přilehlé výhledové plochy v Mikovicích. Další plochy určené pro bytovou výstavbu č.8 - 15, které jsou podél Hybešovy a Pražské ulice budou napojeny na stávající síťové rozvaděče, ve kterých jsou potřebné volné kapacity. Plochy č.8, 9 a 10 se napojí na SR 58 (Hybešova), plocha č.11 na SR57 (křižovatka Hybešova - Ke studánce) a plochy č.12, 13, 14 a 15 na SR 56 v Pražské ulici. Plochy č.17a a 17b (Cukrovar) budou napojeny na stávající síť. Pokud nebude ve stávající síti pro tyto dvě plochy (17a,b) volná kapacita, je možné je napojit z nového SR, který bude zřízen pro plochy č.1, 2 a 3. V prostoru Hůrka - Kochmanka jsou navrženy bytové nástavby. Jejich připojení je navrženo ze stávající telefonní sítě.

SÚ Lobeček Protože stávající telefonní síť v oblasti této satelitní ústředny nemá žádné rezervy, je nárůst potřebných kapacit řešen výstavbou nových síťových rozvaděčů nebo posílením stávajících, včetně pokládky nových kabelů do satelitní ústředny. Plochy č.20 - 24 jsou určeny pro administrativu vybavenost a drobnou nerušící výrobu a výrobu a sklady. Pro zajištění potřebných kapacit budou zřízeny dva nové síťové rozvaděče. Jeden bude společný pro plochy č.20 a 21, druhý pak pro č.22, 23 a 24. Potřebné nové kapacity pro bytové nástavby v Lobečku budou získány posílením stávajících síťových rozvaděčů, což předpokládá pokládku nových kabelů do satelitní ústředny.

Zeměchy Obec Zeměchy je na telefonní síť napojena samostatným kabelem o kapacitě 150 párů, který vede směrem na obec Olovnice. V současné době je zpracován firmou S COM - p. Ludvík projekt na telefonizaci této obce. Na tento projekt nyní probíhá na Českém Telecomu schvalovací řízení. Při jednání s projektantem bylo konstatováno, že v obci na návsi bude zřízen nový síťový rozvaděč, ze kterého bude, kromě stávající zástavby, napojena i navrhovaná plocha č.4. S ostatními plochami č.5, 18, 50 a 51 projekt kabelizace nepočítá. Vzhledem k tomu, že na ploše č.18 je uvažováno se 4 bytovými jednotkami, bude její napojení možné z projektované sítě, stejně jako plochy č.51 určená pro stavbu hotelu. Protože do trasy síťového kabelu Olovnice - Zeměchy jsou přiloženy dvě trubky HDPE pro pozdější zatažení optických kabelů, je možné provést rozšíření celé sítě (po zatažení optického kabelu) a napojit i plochy č.5 a 50 (kde má být postaveno 70 RD a hotel včetně občanské vybavenosti). Při okraji plochy č. 50, podél stávající silnice, je vedena stávající trasa dálkových i místních sdělovacích kabelů několika správců. Tuto trasu bude nutno při realizaci zástavby na ploše 50 respektovat a kabely ochránit. Pokud to nebude možné, bude nutno kabely přeložit.

14.3 Ochranná pásma Ochrana telekomunikačních vedení a zařízení vyplývá ze zákona č.151/2000 Sb. o telekomunikacích. - Ochranné pásmo kabelů je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, a to ve vzdálenosti 1,5m od krajního kabelu vedení. - Ochranná pásma RR paprsků jsou zřizována na návrh provozovatele RR paprsků v rámci územního řízení a jsou pro jednotlivé paprsky různá.

15. ZÁSOBOVÁNĺ PLYNEM 15.1 Úvod Předložená dokumentace byla v průběhu zpracování konzultována na STP a.s. v Praze 4, Novodvorská 82, na STP závod Kladno a na plynoslužebně STP v Kralupech nad Vltavou. Na uvedených pracovištích byl proveden i předložený zákres plynovodů a plynových zařízení a projednány připomínky k předchozímu stupni PD. V předložené dokumentaci jsou zapracovány předpoklady a výsledky aktualizovaného Generelu gazifikace Kralup. Řešené území zahrnuje vlastní Kralupy a Zeměchy po Veltrusy, Nelahozeves, Otvovice, Dolany a Chvatěruby.

hranice s k.ú.

15.2 Současný stav V území je soustředěný významný průmysl, čemuž odpovídá i počet nadřazených plynovodů VVTL a VTL procházejících v poměrné blízkosti, nebo přímo zasahujících do území.

Nadřazený systém Severně probíhá VVTL Tranzit, vedený v potrubí 2x DN 900, PN 7,35 MPa a VTL plynovod č.004 - "Středočeská magistrála" DN 500, PN 4,0 MPa. Na tento plynovod je napojen VTL řad č.085 DN 250, vedený jižním směrem. U RS Veltrusy se lomí a je z něj dvěma VTL regulačními stanicemi napojen Kaučuk Kralupy. Dále tento plynovod č.089 DN 250 pokračuje jižním směrem, kde je nad sídlištěm Lobeček ukončen městskou VTL RS, umístěnou cca 150 m severně od původního umístění v Olbrachtově ulici. Z jihu od Libčic je veden VTL plynovod č.104 "Suchdol - Kralupy" DN 200, PN 4,0 MPa. Z něj je vedena přípojka č.419, DN 100 pro Kralupy. Ukončená je poblíž Barev-laků městskou VTL RS Minická. Před jejím napojením je napojena VTL přípojka pro VTL RS BALAK.

Městská plynovodní síť Celé město Kralupy nad Vltavou má velmi dobře rozvinutou kombinovanou STL a NTL plynovodní distribuční síť, která byla budována od roku 1959. Díky tomu jsou dnes již některé plynovody na hranici životnosti. Plynovody byly původně budovány pro dopravu svítiplynu a přechodem na zemní plyn byla jejich kapacita přibližně zdvojnásobena. STL plynovody jsou většinou pozdějšího data. Poslední větší akcí bylo napojení obce Zeměchy na STL rozvody plynu. Celkem je v současnosti v Kralupech 26 456 m STL plynovodů, z toho je 15 816 m z lPE, zbytek z oceli. NTL plynovodů je celkem 27 673 m, z toho 1 563 m z lPE, ostatní z oceli. Přípojek plynu je celkem 4 883 m středotlakých a 12 804m nízkotlakých.

Páteř plynofikace města tvoří STL plynovody propojující obě vysokotlaké regulační stanice. Ze severu od RS 5 000 - Lobeček s výstupním přetlakem 300 kPa, je veden ul. Revoluční STL řad DN 150, dále DN 200 po nábřeží J.Holuba a přes Vltavu k RS 2 000 "Cukrovar". Zde je přetlak 300 kPa redukován na 100 kPa. Dále pokračuje plynovod DN 200 ul. Mostní a dále DN 300 a DN 350 až k RS 6 000 - Minická, která pracuje s výstupním přetlakem 90 kPa. Západním směrem

je veden ul.Kloučkovou STL řad DN 200. Obec Zeměchy je zásobena plynem ze STL rozvodů. Napojena je řadem z lPE D160 a D110. Po levém břehu Vltavy pokračuje od mostu řad D 160 až k dýhárně. Na základní STL plynovodní rozvody navazuje pomocí středotlakých RS nízkotlaká plynovodní síť nebo přes domovní regulátory tlaku přímo přilehlé objekty. Nejvíce objektů zásobených plynem z NTL plynovodů je na pravém břehu Vltavy na sídlišti Lobeček, na Levém břehu zástavba mezi ul.J.Palacha a ul.Přemyslovou a na sídlišti Cukrovar. STL sítí je zásobena nejvíce část pod ul.gen.Klapálka, směrem do Mikovic a na Zeměchy. Rozsah plynovodní sítě je patrný z výkresové dokumentace.

Regulační stanice tlaku plynu Základ rozvodů plynu tvoří VTL RS. Údaje o dvou městských poskytl zástupce STP Kralupy: ----------------------------------------------------------------1) RS Minická 6 000 m3.h-1 výstup 90 kPa 2) RS Lobeček - Olbrachtova 5 000 m3.h-1 výstup 300 kPa 3) RS Kaučuk 2 ks Průmyslová 4) RS BALAK Průmyslová ----------------------------------------------------------------Regulační stanice STL/NTL ----------------------------------------------------------------5) RS Lobeček 1 200 m3.h-1 300/5 kPa 6) RS Cukrovar 2 000 m3.h-1 300/90 kPa 7) RS Žižkova 1 500 m3.h-1 100/5 kPa 8) RS Hůrka 1 200 m3.h-1 100/5 kPa 9) RS Kloučkova 1 000 m3.h-1 100/5 kPa 10) RS Minická 1 200 m3.h-1 100/5 kPa 11) DR Lobeč 150 m3.h-1 100/5 kPa 12) DR Příčná 150 m3.h-1 100/5 kPa

Struktura odběratelů Celkový počet odběratelů ve městě struktura odběratelů rozdělena takto:

je 6 389. V

jednotlivých kategoriích je

Kategorie odběru: počet: --------------------------------------------------------obyvatelstvo 6 083 maloodběr 295 velkoodběr 11 celkem 6 389

Seznam velkoodběratelů ----------------------------------------------------------------číslo Název VO č.odběru ----------------------------------------------------------------1 Al Namura 208431 2 Lihovar Kralupy a.s. Trojanova 812 212430

3 4 5 6 7 8 9 10

AERO Vodochody Trojanova 775 VITANA Trojanova Kralupské mlýny s.r.o. Žižkova 7 Středoč. sběr. suroviny Růžové údolí MÚ - ZŠ Komenského náměstí Dýhárna Orel Kaučuk 10 000+45 000 m3/h BALAK 236 m3/h

Celkový odběr města bez m3.h-1 a 81 947 m3.den-1.

216436 218010 221081 208169 224923 207131 přímý přímý

přímých odběratelů z VTL

plynovodů činil 5 041

15.3 Ochranná a bezpečnostní pásma Ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských zařízení jsou vymezena dle roku výstavby Vyhl. FMPE č. 175/75 (do 31.12.1994), Zák. č. 222/94 Sb. (do 31.12.2000) a Zák. č. 458/2000 Sb. (od 1.1.2001)

1. tabulka ochr. a bezp. pásma - min. 1 celá strana

2. tab

Ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských zařízení podle energetického zákona č.458/2000 Sb. ş 68 Ochranná pásma (1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. (2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. (4) Ve zvláštních případech, zejména v blízkosti těžebních objektů, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb, které mohou ovlivnit stabilitu uložení plynárenských zařízení, může ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem až na 200 m. (5) V ochranném pásmu zařízení, které slouží pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu, i mimo něj je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit toto zařízení, jeho spolehlivost a bezpečnost provozu. (6) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze stavební činnost, umísťování konstrukcí, zemní práce, zřizování skládek a uskladňování materiálu v ochranném pásmu provádět pouze s předchozím písemným souhlasem držitele licence, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. Souhlas není součástí stavebního řízení u stavebních úřadů a musí obsahovat podmínky, za kterých lze tyto činnosti provádět. Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu podléhá tomuto souhlasu pouze ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu. (7) V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit. ş 69 Bezpečnostní pásma (1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. (2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. (3) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení. (4) Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona.

ş 98 Přechodná ustanovení (3) Bezpečnostní pásma plynových zařízení stanovená podle dosavadních právních předpisů a předchozí písemné souhlasy se zřízením stavby v těchto pásmech zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. (4) Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.

15.4 Urbanistický návrh rozvoje řešeného území Územní plán předpokládá kvalitativní i kvantitativní rozvoj celého území. Největší kvantitativní rozvoj území je předpokládán, v návrhovém i výhledovém období, především na levém břehu řeky. - na severu nad Lobčí u vodojemu, v Lobči západně od ul. Hostivítovy (Nad Hostibejkem) a na sídlišti Cukrovar, - na jihu v Minicích po obou stranách ul. Minické (nad Balakem, pod a nad garážemi, nad Minicemi, u hřbitova, za kostelem a jih Minic) a v Mikovicích z obou stran ul. Velvarské, - na západě je předpokládán rozvoj výstavby severně a západně od Zeměch, - v centru v ul. Rybově. Ve vyjmenovaných oblastech se navrhuje rozšíření o obytné zóny k výstavbě rodinných domů izolovaných a řadových, na sídlišti i soustředěných bytových jednotek, na volných plochách, dále pak rozšíření o vybavenost a služby. Plochy k využití pro administrativu a nerušící výrobu jsou navrženy jednak v Mikovicích Růžovém údolí u trati (montážní základna ŽSP) a nad železniční stanicí v Mikovicích, jednak převážná většina na pravém břehu řeky v Lobečku na plochách naproti Kaučuku. Názvy a podrobný popis jednotlivých rozvojových ploch urbanistické části územního plánu.

jsou uvedeny v

15.5 Bilance potřeby ZP Pro stávající zástavbu Kralup nad Vltavou platí údaje o spotřebě zemního plynu uvedené v GŘG. Provozovatel uvádí při běžném zimním provozu spotřebu 5 100 m3.hod-1. Podkladem pro výpočet nárůstu potřeb zemního plynu byl urbanistický návrh využití nových ploch v různých kategoriích zástavby. Zahrnuty jsou všechny plochy, včetně ploch, kde je možno využít pro vytápění a ohřev TUV současně zdrojů CZT. Výpočet zároveň vychází z těchto předpokladů: - na plochách, navržených k zástavbě rodinnými domy, jde převážně o výstavbu individuální, - plochy u nové zástavby návrh i výhled s navrženým využitím pro drobnou výrobu, služby, drobná řemesla, lehkou výrobu, vybavenost v kombinaci s bydlením nejsou pro stanovení odběru blíže specifikovány a výpočet vychází ze specifické potřeby plynu 34 m3.h-1 na 1 ha (313 kW/ha), 2 120 hod/rok, - v kategoriích odběrů obyvatelstva je v nové zástavbě uvažováno se 100% gazifikací. Výpočet hodinové a roční spotřeby vychází z jmenovitých příkonů jednotlivých spotřebičů užívaných v domácnostech a z ročních specifických potřeb ZP pro daný druh spotřeby. Jednotlivé druhy spotřeb a jim odpovídající příkony jsou uvedeny v následujících tabulkách:

3. druh spotřeby

Pro korekci na současnost chodu koeficientů současnosti:

spotřebičů v oblasti je

vaření + TUV

1 K1 = GGGGGGGGGG ln(n + 16)

otop v RD

1 K2 = GGGG n0,1

otop individuální v soustředěné zástavbě

kotelny v kategorii MO

použito následujících

1 K3 = GGGGG n0,15

K4 = 0.8

Koeficienty K byly použity ve vzorci pro hodinovou potřebu: QH1 = n(1,2+2,1)K1+2,5n.K3

(pro RD) [v m3.h-1]

QH2 = n(1,2+2,1)K1+2,1n.K3

(pro BJ) [v m3.h-1]

QR1 = n(200+350+3500)

(pro RD) [v m3.rok-1]

QR2 = n(200+350+1750)

(pro BJ) [v m3.rok-1]

4. tabulka lokalita 1-22

5.tabulka lokalita 23-29

Pro bytovou zástavbu rodinných domů i bytových jednotek v Kralupech se předpokládá přírůstek cca 2 268 m3.h-1 a 3 476 993 m3.rok-1 v návrhu a 673 m3.h-1 a 1 085 400 m3.rok-1 ve výhledu. Na vybavenost a drobnou výrobu v Kralupech se předpokládá přírůstek cca 836m3.h-1 a 1 829 984 m3.rok-1 v návrhu, 168 m3.h-1. Uvedené hodnoty budou platit v případě, že dojde v návrhovém i ve výhledovém období k realizaci veškeré navržené zástavby a všechna bude napojena na plyn. Celkový nárůst odběrů bude po odsouhlasení dokumentace zahrnut do aktualizovaného generelního řešení gazifikace a jednotlivé odběry na navržených plochách budou upřesněny dle skutečných požadavků kategorií VO, MO i obyvatelstvo.

15.6 Návrh řešení Plynová zařízení svým technickým stavem i rozsahem vyhovují současným potřebám města Kralupy nad Vltavou. Plynárenský podnik předpokládá běžnou údržbu plynovodů i regulačních stanic (v roce 2001 došlo k rekonstrukci plynovodu v ul. Vodárenské, letos má být rekonstruována ul. Čechova). Plynovody s končící životností budou postupně nahrazovány novými z lPE, dojde k rekonstrukci plynovodu v ulici Dobrovského. Do území, kam není ještě plyn zaveden bude rozšířena dle možnosti přednostně středotlaká plynovodní síť z lPE. Postupně budou dožívající NTL plynovody dle možností nahrazovány středotlakými rozvody. Přepravní kapacitu STL plynovodů navazujících na VTL RS Minická by bylo možno v případě potřeby zvýšit

tak, že kPa.

by STL síť

byla po úpravě

RS provozována s vyšším přetlakem až do 300

S ohledem na rozsah stávající plynovodní sítě je oprávněný předpoklad, že téměř všechny lokality navržené pro novou zástavbu v centru, Lobči, Zeměchách, Minicích i Mikovicích bude možno napojit na zemní plyn tak, jak je znázorněno ve výkrese č.6. S postupem nové zástavby budou budované objekty kompletně napojeny na středotlakou plynovodní síť. STL distribuční rozvody plynu budou napojeny na hlavní STL řady a rozvedeny v ulicích nové zástavby. Budovány budou z trub z lPE, řada těžká SDR 11, v dimenzích dle potřeby, převážně Ý63 a Ý50. Jednotlivé objekty budou napojeny STL přípojkami ukončenými na hranici veřejného a soukromého pozemku domovními regulátory tlaku plynu s plynoměry umístěnými v uzavíratelných skříních. Po aktualizaci generelu plynofikace budou dle výpočtu případně posíleny i páteřní plynovodní řady. Stávající síť regulačních stanic pravděpodobně vyhoví i předpokládanému nárůstu zástavby.

Problémy s napojením na ZP by mohly vzniknout v rozvojové zóně mezi Lobečkem a Kaučukem Kralupy. Zdejší distribuční plynovodní síť je převážně nízkotlaká, zajišťující většinou přípravu pokrmů. Pro vytápění je zde rozvinuta horkovodní síť systému CZT. Při zvažování zdroje tepla bude případ od případu záležet na posouzení výše a návratnosti investic.

16. ZÁSOBOVÁNĺ TEPLEM 16.1 Úvod Předkládaná dokumentace byla v průběhu zpracování konzultována s panem Kouglem, zástupcem a.s.Kaučuk Kralupy - Energo, která je správcem horkovodní tepelné sítě města Kralupy nad Vltavou, s panem Točíkem z odboru územního plánování MěÚ Kralupy a panem Poláčkem z Městského bytového podniku, kteří poskytli potřebné podklady. Zásobování sídelního útvaru teplem lze rozdělit na dvě samostatné části: - První část tvoří soustava centrálního zásobování teplem (CZT), kde jsou primárními zdroji tepelné energie teplárna a bloková kotelna Kaučuku Kralupy. Na ně navazují Horkovodní napaječ I"Lobeček"a Horkovodní napaječ II - "Cukrovar". - Druhou část tvoří odběratelé tepla, nenapojení na soustavu CZT. Jedná se o lokální zdroje tepla (blokové, domovní kotelny, etážové vytápění apod.) průmyslových podniků, bytových objektů a objektů občanské vybavenosti. 16.2 Soustava CZT Provoz soustavy zajišťuje zdroj tepla Kaučuku Kralupy, teplárna se třemi kotli (160 tun páry/h). Osazeny jsou i dvě odběrové turbíny, každá o výkonu 30 MW el.energie. V současné době je základním palivem zemní plyn. Hořáky jsou kombinované i na mazut. Varianta dvou paliv umožňuje v zimním období v případě potřeby částečně ředit emise z TTO. Pro město je využito asi 8 % tepelného výkonu zdrojů. Zbytek využívá Kaučuk a externí odběratelé. Od zdrojů je dopravována tepelnou primární sítí horká voda s teplotním spádem 130/70oC (HN I a HN II). Oba horkovody jsou v areálu Kaučuku propojeny. Na HN II je v prostoru čerpací stanice říční vody v ul.Třebízského napojen HN Chvatěruby. Na horkovody navazují výměníkové a předávací stanice, kde se ve výměnících ohřívá topná (sekundární) voda 90/70oC nebo 92,5/67,5oC. Do okruhu horké vody je zařazen ohřev TUV. Jmenovitý výkon VS napojených na HN I Lobeček činí 18,550 MW, VS napojených na HN II Cukrovar je 31,700 MW. - Horkovod I - zásobuje sídliště Lobeček. Vybudován byl v r.1959. Potrubí na výstupu 2x DN 250. Veden ze závodu v bezkanálovém podzemním uložení až do sídliště, v sídlišti je uložen v kanálech. - Horkovod II - zásobuje levobřežní část města. Vybudován byl v r.1978. Potrubí na výstupu 2x DN 250 + 1x DN 350, na pravém břehu (např. Armabeton a Vodárna ŘV) veden na nízkých sloupcích až k Vltavě, kterou překračuje potrubním mostem. Dále je trasa vedena podél vodního toku k Masarykovu mostu (např.ČD, tech.služby, nemocnice). Pod mostem je odbočka pro centrum města, která vede podél Zákolanského potoka (potrubí 2 x DN 250). Na odbočku jsou napojeny: sídliště Cukrovar, ubytovna ČD, hotel Sport, lázně, řadové domy Cukrovar, VÚO Kaučuk, OD Perla plus a bývalý MěNV. - Druhá větev napaječe 2x DN 250 pokračuje od Masarykova mostu na sídliště Lobeč. Na trase je napojen Penzion pro důchodce. Od Kaučuku po rozdělení na větve pro centrum a sídliště Lobeč, které jsou vedeny v podzemních prefabrikovaných kanálech, je rozvod veden na nízkých sloupcích. Dále je napojeno sídliště Hůrka - Zátiší.

Přehled předávacích stanic ---------------------------------------------------------------poř.č. označení umístění celkový příkon (kW) ---------------------------------------------------------------Lobeček - MBF ---------------------------------------------------------------1 VS 1 Gagarinova 715 1 029

2 VS 2 Masarykova 611 476 3 VS 3 Masarykova 625 496 4 VS 4 Masarykova 615 624 5 VS 5 Masarykova 629 515 6 VS 6 Mládežníků 675 267 7 VS 7 Mládežníků 678 269 8 VS 8 Mládežníků 669 267 9 VS 9 Mládežníků 672 317 10 VS 10 Štefánikova 674 247 11 VS 11 Masarykova 633 1 204 12 VS 12 Masarykova 619 435 13 VS 13 Masarykova 622 1 204 14 VS 14 Masarykova 635 1 204 15 VS 15 Předmostí u č.709 1 195 16 VS 16 Štefánikova u č.654 482 17 VS 17 Dr.E.Beneše 539 378 18 VS 18 u domu 662 550 19 VS 19 Tylova 733 765 20 VS 20 Krakovská u č.742 790 21 VS 21 Předmostí u č.737 124 22 VS 22 Nám. Seiferta č 696 415 ---------------------------------------------------------------Lobeček - organizace ---------------------------------------------------------------23 C 1 Zimní stadion 557 24 C 3 SčVaK 210 25 C 20 Rest. Chemik 93 26 C 4 STAVIMO 3 970 27 C 5 Pivní bar 124 28 C 7 SOU chemické 960 29 C 8 INSTITUT 532 30 C 6 5. MŠ 104 31 C 19 1. ZŠ 850 32 C 9 4. ZŠ 445 33 C 10 6. MŠ 101 34 C 13 Into 236 35 C 12 KaSS Vltava 1 055 36 C 11 Poliklinika II 97 37 C 17 Autoopravna 62 38 C 15 Bistro - bar 24 39 C 16 Restaurace Jenei 150 40 C 18 Ubytovna 300 328 41 RD Kroupa 65 12 42 RD Linhart 67 15 43 RD Helebrant 768 20 44 C 21 Mero, a.s. 250 ---------------------------------------------------------------Celkem 23 398 ----------------------------------------------------------------

Hůrka - Zátiší ---------------------------------------------------------------45 Ferostav 800 46 Dostav AB 100 47 Ardo 151 48 Feralpi 1 530 49 Nesal 75 50 Ferostav sklad 258

51 Překladiště 1 200 52 Armabeton 1 977 53 Vodárna 400 54 ČD nádraží 1 566 55 Technické služby 600 56 Nemocnice 1 057 57 OD Sama 824 58 OD Máj 571 59 VS Cukrovar malý 8 60 Hotel I 1 102 61 Hotel II 685 62 Bazén 2 682 63 VS Cukrovar velký 3 611 64 Klub Kaučuk 148 65 VS Penzion 500 66 PS L1 180 67 PS L2 330 68 PS L3 390 69 Chvatěruby 1 1 700 70 Chvatěruby 2 3 300 71 VS L4 260 ---------------------------------------------------------------Celkem 26 079 ---------------------------------------------------------------HN II b - Hůrka - Zátiší ---------------------------------------------------------------72 Fitsport 80 73 PS 1b čp. 1033 200 74 PS 1a čp. 1032 300 75 PS 2 čp. 1035 200 76 PS 3 čp. 1044 450 77 PS 4 čp. 1027 220 78 PS 5a čp. 1039 450 79 PS 5b čp. 1041 360 80 PS 6 čp. 1043 450 81 PS 7 čp. 1046 256 82 PS 8 čp. 1052 340 83 PS 9 čp. 687 110 84 PS 10 čp. 1054 419 85 PS 11 čp. 1056 411 86 PS 12 čp. 1058 602 87 PS 13 čp. 1061 540 88 PS 14 čp. 1001 439 89 PS 15 čp. 1004 419 90 PS 16 čp. 1007 439 91 PS 17 čp. 1010 449 92 PS 18 čp. 1013 430 93 PS 19 čp. 1016 415 94 PS 20 čp. 1020 430 95 PS 21 čp. 1021 311 96 PS 22 čp. 1023 301 97 PS 23 čp. 1025-rest. 134 98 PS 24 8.MŠ-g.Klapálka 248 99 čp. 675-Gymnázium 393 100 PS 26 ZŠ-g.Klapálka 738 101 PS 27 čp. 678-Potrav. Hůrka 180 102 PS 28 čp. 669-Altes s.r.o. 460 103 PS 29 čp. 672-Telecom,a.s. 320 104 PS 30 čp. 674-OD Říp 490 ----------------------------------------------------------------

PS 25

Celkem 11 444 ----------------------------------------------------------------

3.3. Lokální zdroje tepla Ostatní domovní nebo blokové kotelny v Kralupech nad Vltavou slouží jako zdroje tepla pro potřeby průmyslových podniků, bytových objektů a občanské vybavenosti. Ve většině těchto kotelen je spalován zemní plyn, v některých ještě hnědé uhlí a topné oleje. U nízkopodlažní a zdroje, převážně na ZP energie.

individuelní zástavby jsou užívány malé etážové nebo hnědé uhlí, v malé míře je využívána elektrická

------------------------------------------------------------poř.č. Název uživatele palivo Instal.výkon(MW) ------------------------------------------------------------2 Pivovar Al Namura ZP 3,779 3 Lihovar Kralupy a.s. ZP 12,65 4 AERO Vodochody ZP 1,135 5 VITANA ZP 4,60 6 Kralupské mlýny, s.r.o. ZP 0,465 7 Neobsazeno 8 ZŠ Komenského ZP 0,293 9 Dýhárna Orel ZP 10 Neobsazeno 11 BALAK ZP 6,45 12 ČD - DEPO H.uhlí 0,214 13 Neobsazeno 14 Neobsazeno 15 ZŠ ZP 0,253 ---------------------------------------------------------------Ve správě Městského bytového VS bytovek (dříve Potrubí) v Lobči

podniku jsou VS učiliště v Lobečku a a dvě kotelny - Pivovar a ZŠ Komenského.

16.3 Návrh řešení Akciové společnosti Kaučuk Kralupy - Energo se daří udržet cenu tepla dodávaného z CZT zhruba na úrovni ceny tepla při použití zemního plynu. Nevýhodou je rozdíl v nákladech na trubní rozvody při stejné délce potrubí. Přesto dochází ke snahám některých odběratelů změnit systém vytápění. V návrhovém období by bylo vhodné využít rezervy CZT pro připojení nové výstavby v rozvojových plochách s pro výrobou a administrativu na okraji Lobečku, naproti Kaučuku. Územní plán předpokládá při plné realizaci záměrů územně plánovací dokumentace nárůst o 7,7 MW v návrhovém období. Při odhadu potřeby výkonu je zvolena podobná metodika, jako u ostatních energetických systémů. Možné by bylo na rozvody tepla napojit i některé další lokality, které leží blízko jejich trasy. Systém CZT má dle informací provozovatele dostatečné rezervy, které lze využít. Důležité je ovšem posoudit výši nákladů a efektivnost různých způsobů vytápění a přípravy TUV.

S ohledem na stáří VS a sekundárních rozvodů tepla na sídlišti Lobeček a jejich překročenou životnost, je potřeba provést jejich rekonstrukci. Vlastníkem sekundárních rozvodů je Městský bytový podnik. Vlastníkem VS je Kaučuk a.s. U lokálních zdrojů tepla a při vytápění nízkopodlažní zástavby bude prosazován, tam, kde to bude možné, přechod na ušlechtilá paliva.

16.4

Ochranná pásma

tabulka o.p. tepel. zař

Ochranná pásma tepelných zařízení podle energetického zákona č. 458/2000 Sb. ş 87 (1) Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob. (2) Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m. (3) U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic. (4) V ochranném pásmu zařízení, která slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie, i mimo ně je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Stavební činnosti, umisťování konstrukcí, zemní práce, uskladňování materiálu a zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze s předchozím písemným souhlasem a za podmínek stanovených držitelem licence provozujícího tato zařízení. Tento souhlas není součástí stavebního řízení. (5) Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.

(6) Vlastníci nemovitostí jsou povinni umožnit držiteli licence přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie umístěném v jejich nemovitostech. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, je držitel licence před zahájením prací povinen vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu a době trvání prací informovat a po ukončení prací uvést dotčené prostory do původního stavu, a není-li to s ohledem na povahu provedených prací možné, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání nemovitosti. ş 98 Přechodná ustanovení (2) Ochranná pásma stanovená v elektroenergetice a teplárenství podle dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí účinnosti tohoto zákona. Výjimky z ustanovení o ochranných pásmech udělené podle dosavadních právních předpisů zůstávají zachovány i po dni účinnosti tohoto zákona. ş 104 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

17. PRODUKTOVODY

17.1 Úvod Vzhledem k umístění podniku řešeného území a charakteru jeho produktovodů. Produktovody byly jejich správců, Čepro a.s., MERO a tedy informativní.

Kaučuk Kralupy v severozápadním okraji výroby je po obvodu území uloženo několik zakresleny dle údajů poskytnutých zástupci a.s. a Chemopetrol a.s. Údaje Čepra jsou tajné

17.2 Současný stav Z jihovýchodu přichází ropovod DN východního a severního okraje Kaučuku. tankovišti ropy (CTR). V souběhu s ropovodem Družba 200 Čepro.

je

Ze severu ropovod DN 300.

přichází

od

obce

Zlosyň

z

500 "Družba", Odchází směrem

Kaučuku

k

na

prochází podél na Uhy k Centrálnímu

jih

severnímu

veden produktovod DN

okraji a.s.Kaučuk

Směrem na Nelahozeves, nad jejímž severním okrajem přecházejí Vltavu jsou z Kaučuku vedeny čtyři produktovody. Ropovody DN 500 Družba a DN 350, dále potrubí s etylbenzenem 2xDN 80 a vedení frakce C 4, DN 150. Uvedené produktovody procházejí těsně po východním a severním okraji řešeného území. Hlouběji do něj zabíhá pouze vedení etylbenzenu, které z Kaučuku vychází v oblasti hlavní vrátnice, produktovod je dále veden podél komunikace na Veltrusy a dále na západ nad Nelahozeves.

17.3 Ochranná pásma Ochranná pásma a bezpečnostní vzdálenosti popsaných produktovodů a činnosti v nich povolené stanoví ČSN 65 0204 "Dálkovody hořlavých kapalin" a vládní nařízení 29/1958 Sb. Největší bezpečnostní vzdálenost produktovodu kategorie A od objektů a zařízení skupiny A je 300m.

17.4 Návrh řešení Údaje Čepro a.s. o dálkovodech v jejich správě jsou prozatím tajné. U ostatních produktovodů se předpokládá běžná údržba a nutné opravy. Jinak je jejich rozsah i současný stav vyhovující a nepředpokládá se výstavba dalšího vedení v nové trase. Řešením Územně plánovací dokumentace budou plně respektována ochranná pásma produktovodů.

18. ÚZEMNĺ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, ZELEŇ V SĺDLECH A V KRAJINĚ 18.1 Charakteristika území Krajina kolem Kralup byla výrazně zemědělsky využívána, převažuje orná půda. Ta je ale v současné době na mnoha místech neobhospodařována a pokryta ruderálními porosty. Minimální je zastoupení luk a pastvin, speciální kultury jako chmelnice a vinice nejsou evidovány. Lesnatost není příliš veliká. Z geomorfologického, geobotanického, biogeografického hlediska bylo území rozborech.

klimatologického a podrobně popsáno v průzkumech a

18.2 Ochrana přírody a krajiny Ochranou přírody a krajiny se podle zákona č. 114/1992Sb. ş2 rozumí dále vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny. V území se nachází: 1.Zvláště chráněná území 2.Památné stromy 3.Významné krajinné prvky - ze zákona 4.Významné krajinné prvky - registrované 5.Přírodní park 6.Územní systém ekologické stability

18.2.1 Zvláště chráněná území Jsou to území přírodovědecky jedinečná. Ze zvláště chráněných navržené přírodní památky.

či esteticky velmi území se nacházejí

významná nebo dvě stávající a dvě

- přírodní památka (zákon č.114/1992 Sb. ş36) je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů, vzácných nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Vyhlásit je může orgán ochrany přírody za přírodní památku, stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky.

a) přírodní památky stávající Minická skála (k.ú. Minice a Mikovice) - vyhlášená vyhláškou OkÚ Mělník z 19.12. 1998 - rozloha - 0,36 ha - mohutný izolovaný spilitový suk s porosty skalních stepí. česneku tuhého - převažují společenstva skalních stepí, na části území jsou porosty z polopřirozených porostů Sprašová rokle u Zeměch (k. ú. Zeměchy) - rozloha - 1,49 ha

- výskyt lesní

- erozní zářez ve sprašových vegetace na okrajích rokle

vrstvách,

ostrůvky

černozemní

stepní

b) přírodní památky navržené Hostibejk - skalní masiv s lesním porostem, pastvinami a upravenými plochami, krajinná dominanta s vyhlídkou V Rusavkách - skalní výstup skalních stepí

z

proterozoických

břidlic

a

částečně

i

buližníků

parkově

s porosty

18.2.2 Památné stromy Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit orgánem ochrany přírody za památné stromy. Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji. Pokud orgán ochrany přírody nevyhlásí jinak, má každý památný strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 cm nad zemí. a) památné stromy stávající 1. U pěti bratří skupina osmi dubů letních, na pravém 2. Dub zimní - Quercus petraea, k.ú. Zeměchy, v lese

břehu

Vltavy

b) památné stromy navržené 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Dub letní - Quercus robur, k.ú. Zeměchy, v lese Vrba bílá smuteční - Salix alba `Tristis`, u Knovízského Topol bílý - Populus alba, u Knovízského potoka Platan javorolistý - Platanus acerifolia, u gymnázia Dub letní - Quercus robur, na pravém břehu Vltavy Javor babyka - Acer campestre, k.ú. Zeměchy, v zahradě

18.2.3 Významný krajinný prvek

potoka

- ze zákona

VKP ze zákona je geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny. Utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. VKP v řešeném území jsou lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy (zákon 114/92 Sb, ş3).

18.2.4 Významný krajinný prvek

- registrovaný

VKP - registrovaný je část krajiny, jehož registraci provádí orgán ochrany přírody, který ji zároveň oznámí vlastníkovi případně nájemci dotčeného pozemku, územně příslušnému stavebnímu úřadu a obci. 18.2.5 Přírodní parky K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není nijak zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.

V jižní stráně.

části

řešeného

území

je

navržen

přírodní

park Minické

18.2.6 Územní systém ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vybraná soustava vnitřně ekologicky stabilnějších segmentů krajiny, účelně rozmístěných na základě funkčních a prostorových kritérií. ÚSES se skládá z prvků stávajících a navržených. Stávající prvky ÚSES tvoří síť vybraných částí kostry ekologické stability a navržený ÚSES je prostorové doplnění kostry ekologické stability tak, aby byl ÚSES schopen plnit svoje předpokládané funkce. ÚSES se dělí podle biogeografického významu skladebných prvků na lokální, regionální a nadregionální. Je tvořen biocentry, biokoridory a na lokální úrovni interakčními prvky. Biocentrum je biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry, a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Interakční prvek je ekologicky významný segment v kulturní krajině, který vytváří existenční podmínky rostlinám a živočichům. Živým organismům slouží jako potravní základna, místo úkrytu, místo k rozmnožování a pro orientaci. Interakční prvky podmiňují vznik regulačních mechanismů a zvyšují ekologickou stabilitu krajiny. Jsou to např.: ekotonová společenstva lesních okrajů, remízky, skupiny stromů, soliterně rostoucí stromy v polích, drobná prameniště, vysokokmenné sady, aleje apod. Návrhy interakčních prvků jsou pouze směrné a závaznost ji může dodat až souhlas vlastníka. Nadregionální a regionální ÚSES v řešeném území Územím prochází tři osy nadregionálních biokoridorů. Dle ÚTP NR - R ÚSES ČR Vltava se svým bezprostředním okolím tvoří dvě osy K 58 vodní a nivní, v okresním generelu ÚSES vedené pod č. 45) Teplomilná doubravní osa nadregionálního biokoridoru K 57 je vedena pod č. 58 až 65. Na ose K 57 jsou dvě regionální rokle) a 29 (Minická skála). 18.3 Zeleň v sídle

biocentra

č.

28

(1863 Sprašová

Do územního plánu města byla převzata zpracovaná dokumentace - Krajinářská úprava Kralupy n. Vltavou - Vltavská niva - dvůr Strachov, zpracovaná Prof. Ing. J. Marečekem CSc., 15.7. 2000. Tato úprava se zabývá enklávou kolem statku Strachov, kde by měla krajina sloužit k rekreaci s vycházkovými trasami, zemědělské činnosti a průmyslové výrobě. Ozelenění statku Strachov je zpracováno s určitým kompozičním záměrem, kde významnou roli hraje barevnost dřevin v průběhu ročních dob. Při severním okraji je navržen lokální biokoridor č. 157. U statku, kde jsou v zemi uloženy inženýrské sítě, bude koridor tvořen pouze z trvalých travních porostů, popřípadě keřového patra. Podrobně jsou úpravy popsány v kapitole 19.5.3. - lokalita 55.

Na levém břehu Vltavy u sídliště Cukrovar byly realizovány rozsáhlé sadové úpravy parkového charakteru. Nový park z části náleží nadregionálního biokoridoru Vltava. Obdobné úpravy se budou realizovat i na pravém břehu. Při řece by rodová a druhová skladba porostů měla být z původních dřevin a blíže k zástavbě budou zastoupeny i nepůvodní okrasné dřeviny vhodné do městského prostředí. Zeleň na levém břehu pod nemocnicí (od mostu TGM proti proudu k bývalé vlečce) je v dost zanedbaném stavu a nevyužívána. Vzhledem k tomu, že leží v zátopovém území Vltavy a je zčásti rovněž součástí nadregionálního biokoridoru, je zde zástavba vyloučena. Doporučujeme zde rovněž provést úpravy zeleně (zejména v plochách ležících mimo ÚSES) a vytvořit pěší trasu podél Vltavy navazující na Dvořákovu stezku. Úpravám by mělo předcházet zpracování podrobné dokumentace včetně dendrologického průzkumu stávající zeleně. Při Zákolanském potoce probíhá městem cyklistická stezka, sloužící i pro pěší. Ta je doplněna alejí. Doprovodná zeleň při vodoteči je i zároveň stávajícím interakčním prvkem. V oblasti Růžového údolí přechází v interakční prvek navržený. Zde je do budoucna počítáno s výsadbou stromů a keřů. Lokalita s geologickým a krajinářským významem se nachází na Hostibejku. Patří k ní i přilehlé travnaté terasy. Slouží jako přírodní zázemí pro město, zároveň je lokálním biocentrem. Tato lokalita je navržena k vyhlášení za zvláště chráněné území. Mezi lesem a zahrádkami v Lutovníku je navržena sídelní zeleň přírodního charakteru. Ta by měla být tvořena stromovým a keřovým patrem z dřevin převážně domácího původu, pobytovou loukou a cestní sítí opatřenou lavičkami nebo i altánem. Tato lokalita, která by měla být využívána k rekreaci, by byla i nástupní prostorem do lesa Lutovník. V prostoru vykoupených domků V Pískovně v k.ú. Lobeček je navržena při komunikaci doprovodná zeleň, která bude mít hlavně ochranou funkci, nachází se na okraji areálu Kaučuku. V těsné blízkosti komunikace by tato zeleň měla být pouze z bylinného nebo keřového patra, neboť by mohlo dojít výhledově k rozšíření komunikace. V rámci rozvojových lokalit pro obytnou zástavbu se počítá i s drobnějšími plochami zeleně parkového charakteru. Na nově zakládaných plochách zeleně v sídle by měly být vždy zastoupeny cca z 30% dřeviny kosterní. Což jsou stromy dlouhověké, domácího původu, jako je např. lípa malolistá - Tilia cordata, lípa velkolistá - T. Platyphyllos, dub letní - Quercus robur a javor mléčný - Acer platanoides. Kosterní dřeviny je možné doplnit rychle rostoucími stromy, které v dalších pěstebních obdobích vytváří dočasné hmoty. Významné místo v městských sadových úpravách mají keře. Ty mohou být jak domácího původu, tak introdukované nebo vyšlechtěné zahradní odrůdy či formy. Vhodně použitý sortiment keřů může barevně obohatit sadové úpravy v průběhu celého roku.

18.4 Zeleň v krajině Krajina je velmi zatížena zemědělskou výrobou, to je patrné z následujícího tabulkového přehledu procentuálního zastoupení jednotlivých druhů pozemku po katastrech a celkem.

tabulka

Většina zemědělských ploch je tvořena ornou půdou, ale dochází k situaci, kdy orná půda není obdělávaná a zarůstá ruderálním bylinným porostem. Lesnatost ve srovnání s ČR je podprůměrná. Doprovodná zeleň podél komunikací je tvořena převážně z ovocných stromů. Zeleň v krajině bude rozšířena především na základě územního systému ekologické stability. Navržené plochy teplomilné doubravní osy NRBK budou převážně zalesněny. V těsné blízkosti zástavby mohou mít až lesoparkový charakter. Nefunkční segmenty lokálních biokoridorů budou zalesněny nebo osázeny liniovou (doprovodnou) zelení. Významnou zelení v krajině jsou interakční prvky. Navržené interakční prvky budou vytvořeny doprovodnou a rozptýlenou zelení. Rodová a druhová skladba této zeleně by měla být domácího původu a vycházet z původních rostlinných společenstev.

Doporučená druhová skladba: Stromy dub letní - Quercus robur, dub zimní - Q. petraea, javor mléčný - Acer platanoides, javor klen - A. pseudoplatanus, javor babyka - A. campestre, lípa malolistá - Tilia cordata, jeřáb obecný - Sorbus aucuparia, lípa velkolistá - T. platyphyllos, habr obecný - Carpinus betulus; ve vlhkých polohách dub letní - Quercus robur, jasan ztepilý - Fraxinus exelsior, olše lepkavá - Alnus glutinosa, střemcha hroznová - Padus racemosa vrby - Salix alba, S. fragilis, S. purpurea, S. viminalis, Keře Svída krvavá - Cornus sanquinea, líska obecná - Corylus avellana, brslen evropský - Euonymus europaea, zimolez pýřitý - Lonicera xylosteum, trnka obecná - Prunus spinosa, růže šípková - Rosa canina, ptačí zob obecný - Ligustrum vulgare, hloh - Crataegus monogyna, C. oxyacantha.

S. triadra.

Významné jsou zejména dřeviny s dužnatými plody, které mohou poskytnout obživu ptactvu i v zimních měsících.

18.5 Funkční zónování krajiny Urbanistická koncepce nezastavěného a nezastavitelného území (pro tuto část území se používá například pojem "volná krajina"- dále jen krajina) je vyjádřena funkčním členěním krajiny. Základní funkční a prostorovou jednotku členění představuje (na úrovni územního plánu obce) krajinná zóna. Ta vymezuje dílčí část území, které je charakteristické svými specifickými podmínkami (půdní, terénní, zastoupenými ekosystémy, zvýšeným zájmem ochrany přírody a krajiny, zvýšeným kulturně historickým významem, zvýšeným estetickým významem, zvýšeným vodohospodářským významem, rekreačním významem, významem pro těžbu nerostných surovin, potencionálními předpoklady pro novou výstavbu apod.). Krajinná zóna je obvykle vymezena přírodními či technickými předěly tak, aby byla dobře patrná v terénu. Hranice vyznačená stabilizuje v terénu liniové prvky podél kterých je vedena (účelové komunikace, terénní zlomy, porosty, místní vodoteče, příkopy apod.). V některých případech naznačuje vymezení krajinné zóny potřebu prostorového členění dané části území. Předpokládá se, že při podrobnějším řešení krajiny (obvykle to bývají komplexní pozemkové úpravy) se hranice krajinné zóny v terénu zvýrazní např. trasováním nové účelové komunikace, interakčním prvkem při vymezování ÚSES, výsadbou dřevin. Krajinné zóny vyjadřují limity využití území, regulují funkční a základní prostorové uspořádání krajiny. Představují územní ochranu všech chráněných území, oblastí klidu a ochranných pásem. Ve svém souhrnu vytváří funkční zónování krajiny návrh využití zdrojů a rezerv krajiny pro její společensky efektivní urbanistický vývoj a zároveň dává územní předpoklady pro setrvalý vývoj přírodních společenstev. Tyto úkoly ukládá územnímu plánování ş2 aktuálního znění Stavebního zákona. Cíle a úkoly územního plánování jsou v krajině plněny prostřednictvím funkčních regulativů, které jsou vztaženy k jednotlivým typům krajinných zón. Jsou formulovány tak, aby je příslušný stavební úřad mohl využít při územních řízeních, které budou probíhat v krajině. To znamená, že mají vazbu na územní řízení o umístění stavby, o využití území, o stavební uzávěře a o dělení a scelování pozemků. Pro rozlišení základních kritéria:

typů krajinných

zón byla

použita následující

- rozsah zastoupení přírodě blízkých ekosystémů a přírodní danosti v posuzované části území (půdní poměry, vyšší vodohospodářský význam, ložiska nerostných surovin apod.) - význam části území pro zemědělskou či lesnickou produkci - zastoupení dalších funkcí v posuzované části území - prostorové a kompoziční členění území Z hlediska zastoupených funkcí v zóně lze rozlišit dvě základní skupiny krajinných zón. Krajinné zóny s jednou dominantní funkcí a krajinné zóny, ve kterých je zastoupeno více funkcí, z nichž žádná jednoznačně nepřevládá, protože krajinná zóna má výrazně polyfunkční charakter. V řešeném území se

vyskytují

následující

typy

krajinných zón:

Přírodní zóny V přírodních zónách má být zajištěna územní ochrana přírodě blízkých ekosystémů. Cílem je zajistit jejich relativně nerušenou existenci a přirozený vývoj. Zahrnují prostory s největší biodiversitou v řešeném území.

Zastoupené ekosystémy mají vysoký stupeň ekologické stability a jejich dlouhodobá existence podmiňuje ekologickou stabilitu krajiny jako celku. Do přírodních zón jsou především zahrnuty plochy se zvýšeným zájmem ochrany přírody a krajiny, plošně rozsáhlejší prvky ÚSES, lesy ochranné, lesní genové základny, plošně rozsáhlejší části ekologické kostry, které nebyly zahrnuty do ÚSES ani nemají vyhlášenou ochranu. Jen v odůvodněných případech (rezerva pro prvek ÚSES, který není funkční na celé potřebné ploše) je do přírodní zóny zahrnuta orná půda. I ostatní zemědělské druhy pozemků (zahrady, sady, apod.) jsou do přírodních zón zahrnuty výjimečně, zejména z potřeby logicky vymezit krajinnou zónu. Z dlouhodobého hlediska by zemědělská půda zahrnutá do přírodní zóny měla plnit především mimoprodukční funkce nebo by měla být obhospodařována přírodě blízkým způsobem (např. biozemědělství). Zařazením zemědělské půdy do přírodní zóny nejsou dotčena práva na dosavadní způsob hospodaření. Zaměření na mimoprodukční funkce ZPF musí být s vlastníky dohodnuto. Do přírodních zón také není zahrnuta stávající zástavba. Výjimku mohou tvořit samostatné objekty uvnitř zóny. Z hlediska územních regulativů mají přírodní zóny nejpřísnější podmínky. Nové stavby jsou přípustné výjimečně, především pokud jsou v zájmu ochrany přírody a ochrany lesa. Trasování inženýrských sítí přes přírodní zóny je možné v odůvodněných případech, pokud trasování mimo zónu by bylo technicky komplikované nebo finančně neúměrně náročné. Závazné podmínky pro jejich případnou realizaci stanoví orgán ochrany přírody a krajiny. Smíšené zóny Do smíšených zón byly zařazeny části krajiny, které mají výrazně polyfunkční charakter. Obvykle se jedná o horizontálně i vertikálně členité území, je v nich zastoupeno široké spektrum druhů pozemků (les, voda, ostatní plochy, zemědělské kultury, vyskytují se nesouvisle zastavěné pozemky apod.), může se vyskytovat množství technických předělů. V dané části území nelze logicky vymezit krajinnou zónu s jednou dominantní funkcí. Do smíšených zón jsou také zařazeny ty části území, které svými parametry odpovídají zemědělské zóně, ale intenzívní zemědělská produkce je limitována jiným veřejným zájmem (např. vodohospodářské ochranné pásmo, vymezené CHLÚ, návaznost na obytné části sídel). Dlouhodobým cílem je nalézt pro smíšenou zónu režim, který by umožňoval společnou existenci zastoupených funkcí a činností. Větší změny dosavadního využití a směřování nových aktivit do smíšené zóny je obvykle podmíněno vypracováním podrobnější územně plánovací dokumentace či podkladu (rozhodne příslušný stavební úřad po konzultaci s příslušnými DOSS). Neměla by být preferována jedna činnost na úkor ostatních. Pokud se funkce dostanou do střetu a nelze nalézt kompromis, má přednost přírodní funkce, pokud je v zóně zastoupena. Základní funkce zastoupené v zóně jsou v grafice uvedeny v indexu u písmene S, které je symbolem pro smíšenou zónu. Charakteristika vyskytujících se funkcí ve smíšených zónách je následující: P ... přírodní Přírodní funkce ve smíšené zóně je místního významu a dosahu. Do smíšené zóny jsou obvykle zahrnuty maloplošné lokality zvláště chráněných území přírody, regionální příp. lokální biokoridory, plošně méně rozsáhlé části ekologické kostry, které nemají jinou ochranu. Smíšené zóny s indexem P zprostředkovávají v intenzívně využívaných částech území ekostabilizující efekt přírodních zón. Z ... zemědělská Zemědělská funkce v zóně se odvíjí od zemědělských pozemků, které jsou do ní zahrnuty. Jejich velikost, tvar, sklonitost a další kritéria většinou neodpovídají požadavkům na velkovýrobní obhospodařování. Ve smíšené zóně je

obvykle pestré zastoupení zemědělských kultur. Scelování zemědělských pozemků ve smíšené zóně je možné s výjimkou, jen na základě posouzení jeho důsledků na přírodní funkci v zóně. L ... lesní Lesní funkce v krajinné zóně se odvíjí od lesních porostů zařazených do kategorie lesy zvláštního určení, případně lesů hospodářských, které nevytváří lesní komplexy v parametrech samostatné krajinné zóny. Zvýšený význam mimoprodukční funkce lesních porostů v zóně se také může odvíjet od dalších funkcí, které smíšená zóna plní (přírodní park apod.). V ... vodohospodářská Zvýšená vodohospodářská funkce zóny bývá obvykle vyjádřena vodohospodářským ochranným pásmem. Z režimu, který je vypracován pro příslušné vodohospodářské ochranné pásmo se odvíjí i limity pro smíšenou zónu, respektive pro tu část zóny, která spadá do ochranného pásma. Dalším důvodem pro zařazení území do této zóny je záplavové území, ve kterém se zóna nachází. R ... rekreace každodenní V návaznosti na obytnou zástavbu byly v krajině vymezeny smíšené zóny, která mají umožnit každodenní rekreaci obyvatel. V zóně se předpokládá větší prostupnost území (pěšiny, stezky, vycházkové cesty apod.) Územní regulativy připouští v takové zóně realizovat jednoduchá zařízení pro relaxaci, sportovní či rekreační vyžití. Každodenní rekreací by neměly být narušeny či dokonce potlačeny další funkce zóny, zejména funkce přírodní. U ... urbanizovatelné území Do smíšené zóny s indexem u jsou zařazeny plochy, které mají územní či technické předpoklady pro novou výstavbu. V návrhovém období se na základě informací, které byly k dispozici při vypracování územního plánu, nepředpokládá využití těchto územních rezerv. Bez změny územního plánu není výstavba v těchto plochách možná. Zóny zemědělské produkce V území byly vyhodnoceny přírodní podmínky z hlediska jejich vhodnosti pro zemědělskou produkci (půdní podmínky, terénní poměry, organizaci půdního fondu, rozmístění druhů pozemků apod.) a limitující faktory (ochranná pásma apod.). V částech krajiny, kde převažují průměrné a nadprůměrné přírodní předpoklady pro zemědělské obhospodařování a území není limitováno jinými funkcemi krajiny, jsou vymezeny krajinné zóny zemědělské produkce. Především u jejich vymezení je uplatněno následné promítnutí kritéria prostorového a kompozičního členění do terénu. Cílem vymezení zemědělských zón je dlouhodobě stabilizovat pro zemědělskou výrobu ty části území, které mají průměrné a nadprůměrné předpoklady pro zemědělství. V zóně se připouští úpravy organizace půdního fondu (tvarování, scelování pozemků, trasování účelových komunikací, meliorace pozemků) tak, aby vyhovovala zemědělskému obhospodařování, i jeho velkovýrobním formám. Úpravy jsou možné za dodržení podmínek obecné ochrany přírody a krajiny. Regulativy pro zónu zemědělské produkce umožňují realizaci doplňkových staveb (např. polní hnojiště, silážní jámy, zemědělské účelové komunikace) bez nutnosti provést změnu územního plánu. Trasování nových inženýrských sítí přes zemědělské zóny nemá zhoršovat organizaci půdního fondu a obhospodařování pozemků. Do zemědělských zón nemají směřovat nové aktivity a činnosti, které by následně omezovaly formy a intenzitu zemědělského obhospodařování. Do zemědělské zóny mohou být zahrnuty interakční prvky, významné krajinné prvky (VKP), prvky ÚSES, které svým rozsahem nemají charakter samostatné krajinné zóny. Jejich existence v těchto zónách je nezbytná, protože přenášejí ekostabilizující účinky přírodních zón do intenzívně využívaných prostorů. Pro zemědělské zóny platí zásady obecné ochrany přírody a krajiny a tak je zabezpečena jejich ochrana.

19. VYHODNOCENĺ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENĺ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNĺ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNĺ FUNKCĺ LESA PODLE ZVLÁŠTNĺCH PŘEDPISŮ

19.1 Forma vyhodnocení Vyhodnocení návrhu územního plánu obce města hlediska ochrany půdního fondu tvoří: - grafická příloha v měřítku 1:5 000 - výkres č.7 - textový komentář - tabulkové přehledy

Kralupy

nad Vltavou z

Vyhodnocení je zpracováno tak, že umožňuje posoudit předkládané řešení z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu i ochrany lesa. Podkladově vychází z průzkumové etapy územního plánu, ve které byly shromážděny potřebné údaje ve smyslu příslušných předpisů. Grafika V grafické

příloze jsou

z hlediska

ochrany půdního

fondu vyznačeny:

- hranice a plocha skutečně zastavěného území sídel Hranice skutečně zastavěného území byla zjištěna v etapě průzkumů a rozborů. Při zpracování konceptu a návrhu územního plánu zajistil zpracovatel její aktualizaci na základě podkladů o územních a stavebních řízeních, která proběhla po vypracování předchozí etapy. Podklady předal stavební úřad. Při jejím vymezení se vycházelo z definice hranice skutečně zastavěného území, která je uvedena v novele Stavebního zákona (viz ş 139a). Byla snaha také akceptovat vymezení zastavěného území k 1.9.1966. To je z hlediska vyhlášky č.13/94 Sb.; ş 12, zastavěným územím vždy, i když nejsou splněna kritéria uvedená v odstavci 1) ş12 výše uvedené vyhlášky. Do současně zastavěného území sídla jsou dále zahrnuty pozemky za touto hranicí, na nichž byla realizována výstavba a plochy, na které již byla vydána územní rozhodnutí. V Zadání ani v souborném stanovisku nebyly uvedeny připomínky k vymezení této hranice. - plošné nároky vyplývající z urbanistického řešení (urbanistické lokality) Rozvojové plochy jsou rozlišeny dle navrženého funkčního využití na jednotlivé lokality urbanistického záměru. Z hlediska času jsou rozděleny na lokality návrhového období (lokality územního rozvoje) a lokality územních rezerv. Lokality návrhového období jsou ohraničeny červenou čarou a označeny číslicí (liniové stavby označené písmenem "d" a pořadovou číslovkou. Územní rezervy jsou ohraničeny červenou přerušovanou čarou a označeny písmenem. Pro názornou vazbu charakteristiky urbanistické koncepce, která je uvedena v textu, jsou jednotlivé rozvojové prostory označeny číslicí. Označení se týká všech rozvojových prostorů jak v zastavěném území, tak i vně. Z tohoto důvodu není značení lokalit návrhového období (které jsou vyhodnocovány jen mimo zastavěné území) postupné. Lokality vymezené na základě souborného stanoviska jsou označeny číslicí 50 a výše. - druhy (kultury) dotčených pozemků Druhy pozemků v urbanistických lokalitách, vyznačené symboly, jsou převzaty z mapového podkladu, kterým je naskenovaná katastrální mapa. V lokalitách návrhového období jsou druhy pozemků barevně zvýrazněny. - kritéria ochrany půdního fondu V řešeném území jsou vyznačena kritéria ochrany půdního fondu, která se řešeném území vyskytují a které lze graficky vyjádřit. Cílem bylo vytvořit grafický podklad, z kterého je zřejmé, do jaké míry dochází ke

v

střetu urbanistické koncepce se zvýšenými zájmy ochrany půdního fondu. Z hlediska ochrany lesa jsou vyznačeny lesy dle evidence katastru nemovitostí. Kvalita zemědělské půdy v celém řešeném území je vyjádřena pomocí bonitovaných půdně ekologických jednotek. Jsou vyznačeny jejich hranice, kódy a třídy ochrany. Z podkladů Státní meliorační správy byly převzaty zákresy odvodněných ploch. K faktorům životního prostředí, které mají vazbu na ochranu půdního fondu, patří vodohospodářská ochranná pásma. V řešeném území se konkrétně jedná o pásmo hygienické ochrany vodního zdroje prameniště Lobeček. (Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu tuto skutečnost specifikuje zákon č. 334/92 Sb., příloha, část B. Ochranná pásma vodních zdrojů II. stupně mají ekologickou váhu vlivu 10. To znamená, že základní sazba odvodu za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu se ve vodohospodářských pásmech vynásobí ekologickými váhami dotčených faktorů životního prostředí.) Neproduktivní význam půdního fondu dále vyjadřují záležitosti související s ochranou přírody a krajiny. V území se vyskytují zvláště chráněná území přírody a krajiny, významné krajinné prvky (VKP) ze zákona, registrované VKP a územní systém ekologické stability. Podrobnější údaje týkající se ochrany přírody a krajiny jsou uvedeny v příslušné kapitole této zprávy. - územní systém ekologické stability Generelové vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES) je při zpracování územního plánu prověřeno z hlediska pátého kritéria příslušné metodiky (kritérium společenských limitů a záměrů). Podrobná charakteristika ÚSES je uvedena v samostatné kapitole. Zákres urbanistických záměrů a vymezení ÚSES v jednom výkrese umožňuje názorně posoudit jejich vzájemné rozmístění v území.

Text V textu je komentováno kritérií ochrany ZPF a lesa, Část kritérií a údaje, které je tabulkových přehledech.

navržené urbanistické řešení z hlediska která jsou uvedena v příslušné legislativě. možné kvantifikovat, jsou uvedeny v

Tabulky Tabulkovou část tvoří dva základní typy přehledů. První typ charakterizuje urbanistické lokality z hlediska dotčených druhů (kultur) pozemků. Druhý typ tabulky uvádí navržené funkční využití jednotlivých lokalit. V této tabulce jsou dále uvedeny výměry dotčených bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a třídy ochrany z nich odvozené (kritérium, které zavedl metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 1.10. 1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb., O ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. Všechny BPEJ jsou rozčleněny do 5 skupin, z hlediska míry jejich vhodnosti k potencionálnímu odnětí). Ve dvou sloupcích je vyznačeno, zda a v jakém rozsahu jsou dotčeny investice v půdě (odvodnění, závlaha). V tabulkách je charakteristika navrženého funkčního využití uvedena pomocí následujících zkratek. Přípustné funkční využití a podrobnější charakteristika regulativů je uvedena v dalších kapitolách textu. BH BI SM RS OV OD

... ... ... ... ... ...

bydlení hromadné bydlení individuální smíšené využití městského typu rekreace, sport občanská vybavenost dopravní vybavenost

VD ... drobná a řemeslná výroba VP ... průmysl, skladování ZS ... zeleň sídelní Navržené funkční využití je vyznačeno ve výkrese grafickými značkami a je podrobněji charakterizované v kapitole věnované urbanistické koncepci.

19.2 Charakteristika a zdůvodnění urbanistické koncepce. Jedním z hlavních úkolů územního plánu bylo řešení dopravy, které by vedlo k útlumu tranzitní dopravy uvnitř města. Jedná se zejména o komunikaci II/101, která má funkci aglomeračního okruhu. Úprava její trasy v blízkosti města byla prověřena v měřítku 1 : 5 000. Předkládané řešení je vyznačeno jako lokalita d3. Druhou stavbou, která zmenší dopravní zatížení zastavěného území, je úprava trasy silnice II/240. Úpravy na této komunikaci jsou označeny jako lokalita d2. Město se rozkládá na obou březích Vltavy. Rovinatý pravý břeh je již z větší části zastavěn. Na tomto břehu územní plán stabilizuje a posiluje izolační prostor mezi výrobními plochami a obytnou zástavbou. Na levém břehu byly pro osídlení nejdříve využity nivy přítoků (Zákolanský a Knovízský potok). Tento prostor je již využit. Další plošný rozvoj je proto možný na terasách a svazích. Dva hlavní rozvojové prostory pro obytnou funkci jsou Nad Lobčí (lokality 2a, 2b, územní rezerva B. Druhý rozvojový prostor pracovně nazvaný Nad Minicemi tvoří lokality 8,9,10, 11 a územní rezervy G, H. Kromě těchto dvou hlavních rozvojových prostorů je vyznačena v celém řešeném území řada dalších, svým rozsahem menších lokalit. Uvnitř současně zastavěného území jsou vyznačeny známé záměry na využití plošných rezerv (viz grafika). Tak je vytvořeno širší spektrum nabídky rozvojových ploch.

19.3 Ochrana lesa Legislativní východiska Zpracování a projednání dokumentací se týká ş14 "Lesního zákona" (zákon č. 289/95/Sb.). V odstavci 1) je uvedeno, že zpracovatelé a pořizovatelé územně plánovací dokumentace:" ... jsou povinni dbát zachování lesa a řídit se přitom ustanoveními tohoto zákona. Jsou povinni navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany životního prostředí a ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější; přitom jsou povinni provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení ...". Pokyny jakým způsobem dokumentovat ochranu lesa v územních plánech (jako uváděla například zrušená vyhláška č. 12/78 Sb. "o ochraně lesního půdního fondu při územně plánovací činnosti") nejsou k dispozici. Obsah této kapitoly proto vychází ze zkušeností zhotovitele získaných při projednávání dosud zpracovaných územních plánů.

Charakteristika lesa v řešeném území Podrobnější informace jsou uvedeny v kapitole 14.1. I. etapy územního plánu - Průzkumy a rozbory. Z této kapitoly uvádíme stručnou rekapitulaci: Les nevytváří výraznější podíl z řešeného území (necelých 7%). Platnost lesních hospodářských plánů a lesních osnov je od 1.1.1997 do 31.12. 2006.

Většina lesů spadá do kategorie - lesy hospodářské. V grafice jsou odlišeny lesy ochranné. Lesy zvláštního určení v řešeném území nejsou.

Urbanistické řešení a kategorizace lesa Z urbanistického řešení nevyplývá potřeba změny kategorizace lesa v řešeném území. V bodě 33 souborného stanoviska je uveden požadavek na zařazení lesního komplexu Lutovník do kategorie les zvláštního určení - rekreační. Požadavky souborného stanoviska jsou komentovány v samostatné kapitole 2.

Urbanistické řešení a plošné nároky na les Územní plán neumísťuje na pozemcích určených k plnění funkcí lesa nové stavby pro rekreaci a sport. Předložené urbanistické řešení se dotýká pozemků určených k plnění funkcí lesa v dále uvedených lokalitách. V návrhovém období se jedná pouze o zábory, které vyvolá dopravní řešení (viz lokalita d3). Do ochranného pásma lesa (50 m od hranice pozemků určených k plnění funkcí lesa) ke kterému se vyjadřuje orgán státní správy lesů, zasahují lokality číslo 4 a 54. K záměrům v tomto prostoru je potřebný souhlas orgánu státní správy lesa. Koncepce úprav příměstské krajiny, vyjádřená v lokalitě 55, zapojuje stávající lesík do navržené vegetace.

Chatová výstavba a les S ohledem na skutečnost, že stávající chatová zástavba na pozemcích určených k plnění funkcí lesa není v zásadním rozporu s dalšími funkcemi území, územní plán ji stabilizuje za dále uvedených předpokladů. Vlastníci či uživatelé rekreačních objektů dořeší vlastnické či nájemní vztahy k pozemkům a zajistí odpovídající způsobem požadavky na životní prostředí (např. hospodaření s odpady a odpadními vodami). Podrobnější specifikaci podmínek zajistí pořizovatel v obecně závazné vyhlášce (v souladu se zákonem o obcích ş14, odst. 1, písmeno r). Nová výstavba pro individuální rekreaci není na pozemcích určených k plnění funkcí lesa není přípustná. Lesnická rekultivace nevyplynula ani z urbanistické koncepce ani z projednání územního plánu.

19.4 Zemědělský půdní fond Mimo hranice zastavěného a zastavitelného území je krajina rozčleněny na krajinné zóny. Jedním z typů je krajinná zóna smíšená, ve které index vyjadřuje dílčí funkci zóny. Na základě souborného stanoviska byl u tří smíšených krajinných zón doplněn index L, který vyjadřuje v daných případech záměr zalesnění. Konkrétní lokalizace ploch a termínu zalesnění však v současné době není znám. Legislativní východiska Od ledna 1994 platí vyhláška č.13 Ministerstva životního prostředí ze dne 29. prosince 1993. Vyhláškou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Postupy k zajištění ochrany ZPF při zpracování územně plánovací dokumentace jsou uvedeny v ş3 vyhlášky a v její příloze č.3 "Obsah vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně plánovací dokumentace na zemědělský půdní fond". Dále byl v říjnu 1996 vydán metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb., O ochraně

zemědělského půdního fondu, ve znění zákona "zákon"). Jeho platnost je dána od 1.1.1997. Obsah a členění této kapitoly Požadavky jsou promítnuty jak do

ČNR č.

10/1993 Sb.

(dále jen

vychází z výše uvedených předpisů. grafiky, tak do členění textu.

Urbanistický rozvoj a ochrana ZPF Výše uvedené předpisy týkající se ochrany ZPF požadují mimo jiné využívat územní rezervy v zastavěném území a zdůvodnit plošný rozvoj, který vyvolá zábor zemědělské půdy. Návrh plošného rozvoje města mimo hranice skutečně zastavěné území se v tomto územním plánu skládá: - ze záměrů konkrétních investorů, které jsou známy v době pořizování ÚPD - z ploch potřebných pro stavby ve veřejném zájmu - z nabídek ploch pro potencionální investory v souladu s předpokládaným vývojem řešeného území - z výsledků projednání konceptu, které jsou promítnuty do souborného stanoviska Urbanistické lokality jsou vymezeny tak, že mohou být přijatelným kompromisem pro řadu často protichůdných zájmů v daném území (např. urbanistická koncepce, ochrana přírody, ochrana ZPF a lesa, efektivní využití již provedených investic, vlastnické vazby, požadavky vlastníků pozemků, záměry investorů). Je u nich prověřena možnost koordinace a postupné realizace výstavby, napojení na dopravní zařízení a technickou infrastrukturu apod. S narůstajícím časovým horizontem případné realizace výstavby (viz etapizace) je nutné chápat jednotlivé lokality spíše jako doporučený směr plošného rozvoje sídla než jako přesně kvantifikovanou plochu. O skutečný rozsah odnětí budou žádat jednotliví investoři, kteří jediní mohou přesně kvantifikovat a zdůvodnit své plošné nároky. Výměru lokality je proto potřeba chápat spíše jako limit rozvoje v daném směru po dobu platnosti územně plánovací dokumentace. O využití plošných rezerv v zastavěném území (proluky, demolice nepotřebných zařízení apod.) rozhodují zejména vlastnící nemovitostí a potencionální investoři. Územní plán svými regulativy umožňuje využití všech vhodných plošných rezerv. Záměry výstavby v zastavěném území, jsou vyznačeny v hlavním výkrese a komentovány v příslušné kapitole. V návrhovém období je urbanistickým řešením dotčeno 87,5 ha zemědělské půdy v lokalitách vně hranice současně zastavěného území. Z 88,5 % se jedná o ornou půdu, 10,4% trvalé travní porosty, 1,1 % zahrady, sady. Spektrum dotčených tříd ochrany je relativně vyrovnané (I.třída - 29,5 %, II.třída 18,9 %, IV.třída - 21,4 % a V.třída - 30,2 %). Zjednodušeně lze konstatovat, že z větší části jsou dotčeny půdy nižší kvality. Do IV. a V.třídy ochrany je zařazeno 51 %. Logicky však lze předložit i opačný pohled. Do I. a II.třídy je zařazeno až 49 % rozvojových ploch. Z hlediska navrženého funkčního využití převažují plochy pro bydlení a občanskou vybavenost (69,8 %), následuje doprava (10,2 %) a drobná výroba (2,6 %). Do rozvojových ploch jsou také zahrnuty lokality pro zahrádkáře (3,1 %), zahradnictví (3,1 %) a zeleň sídelní (11,2 %). Skutečný zábor zemědělské půdy v těchto lokalitách bude nízký.

Meliorace V grafické příloze jsou zakresleny odvodněné pozemky, které se vyskytují převážně v okrajových částech řešeného území. Podklady byly získány v etapě průzkumů a rozborů na pracovišti Státní meliorační správy pro okres Mělník. Ze zákresu urbanistických záměrů do grafického podkladu je patrné, v kterých lokalitách se urbanistický rozvoj dotýká meliorovaných ploch.

V tabulkových přehledech je u každé lokality uvedeno zda a v jakém rozsahu jsou meliorované pozemky dotčeny. Investor na meliorovaných pozemcích je povinen mimo jiné zajistit: - v případech, kdy by mělo záborem dojít k narušení melioračních kanálů, je potřeba v předstihu zajistit odvod melioračních vod - pokud by mělo dojít k narušení odvodňovacího systému (trubních drenáží), je potřeba zajistit funkčnost systému na odvodněných pozemcích, které nebudou dotčeny výstavbou.

Plošný rozvoj v návrhovém období se meliorací prakticky nedotýká. Výjimku tvoří jen navržená dopravní stavba d2. Z územních rezerv se odvodněných pozemků dotýká lokalita I. Zemědělské areály a objekty Stručně lze konstatovat, že územní plán v řešeném území nestabilizuje a ani nenavrhuje plochy pro velkovýrobní zařízení zemědělské prvovýroby. Za určitých podmínek, které jsou uvedeny v územních regulativech pro jednotlivé typy funkčních zón, je však možné realizovat novou výstavbu zemědělské prvovýroby (viz zóna VZ, krajinná zóna Z). Se zemědělskou výrobou souvisí lokalita 31, kde je umístěno zahradnictví. Záměr, který byl prověřen v podrobnějším řešení (viz Krajinářská úprava Kralupy n. V. - Vltavská niva - dvůr Strachov) je převzat do urbanistického řešení. Jak již bylo uvedeno v průzkumech, v řešeném území již nejsou funkční zemědělské provozy. Při projednávání Zadání a konceptu územního plánu obce se neobjevily požadavky na stabilizaci zemědělských objektů respektive požadavky na vymezení nových ploch pro zemědělskou účelovou výstavbu. V souborném stanovisku je v bodě 55 uveden požadavek převést část územní rezervy C do návrhového období. To umožní nezemědělské využití původního zemědělského areálu.

Územní systémy ekologické stability Do urbanistického řešení je zapracován generel místního územního systému ekologické stability (ÚSES). Urbanistickým řešením plošného rozvoje sídel nejsou dotčeny jednotlivé prvky ÚSES. Zákres vymezení jednotlivých prvků ÚSES je součástí grafické přílohy.

Pozemkové úpravy V řešeném území nejsou dosud zpracovány komplexní pozemkové úpravy. S ohledem na očekávaný plošný rozvoj města se nepředpokládá jejich zadání ani dalším období.

Ložiska nerostných surovin V řešeném území není vyhlášený dobývací prostor ani chráněné ložiskové území (CHLÚ). Leží zde nebilanční ložisko černého uhlí (Minice - Mikovice), které již není v oficiální "Bilanci zásob". Na k.ú. Zeměchy zasahuje jeden z bloků prognózního zdroje štěrkopísků Praha Štětí (Veltrusy). Na k.ú. Kralupy n. V. zasahuje nepodstatná část prognózního zdroje cihlářské suroviny Libčice n. V.

19.5 Přehled lokalit 19.5.1 Lokality návrhového období Plošné lokality Lokalita 1 bydlení individuální - BI (Nad Lobčí u vodojemu - 35 RD) Lokalita 1 a územní rezerva A využívají prostor na severním okraji Lobče, vymezený zastavěným územím, místní komunikací a porosty na svazích levého břehu Vltavy. Severní okraj rozvojového prostoru (lokality 1+A) tvoří stávající zástavba "U Karbanova kříže". Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 1.01.00 (1. třída ochrany). Lokality 2a, 2b bydlení individuální - BI a bydlení hromadné - BH (Lobeč nad Hostibejkem 210 RD + 30 bytových jednotek v bytových domech) Plošně nejrozsáhlejší rozvojová lokalita návrhového období pro bydlení je navržena v severozápadní části Lobče. Využití tohoto prostoru bylo prověřeno v návrhu územního plánu zóny a v urbanistické studii. Dotčena je orná půda zařazená do čtyř BPEJ. Lokalita 3 bydlení hromadné - BH (Lobeč - 60 b.j. v bytových domech) Využití zahrad v současně zastavěném území pro výstavbu jednotek v bytových domech.

bytových

Lokalita 4 bydlení individuální - BI (Zeměchy - západ 11 RD) Plocha vymezená západním výběžkem Zeměch a lesem západně od Zeměch. Část lokality je proto v ochranném pásmu lesa. Navazuje na okraj stávajícího zemědělského areálu, který je navržen jako součást územní rezervy C. Využití lokality 4 je prověřeno studií. Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 1.08.50 (4. třída ochrany). Lokalita 5 bydlení individuální - BI (Zeměchy - jihozápad cca 35 RD) Lokalita přiléhá k jižnímu okraji současně zastavěného území Zeměch. Ve směru sever - jih je plocha rozdělena roklí na dvě části. Stávající porosty budou tvořit základ sídelní zeleně. Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 1.08.50 (4. třída ochrany). Lokalita 6 bydlení individuální - BI (Mikovice u trati - 10 až 20 RD) K zástavbě jsou navrženy zahrady v současně zastavěném území. Využití plochy je ověřeno studií. V zástavbě je nutné ponechat průchod pro výhledovou přeložku silnice III/60101. Lokalita 7 bydlení individuální - BI (Mikovice jihozápad - cca 30 RD) Lokalita je vymezena zastavěným územím, ze západní a východní hranice lokality přírodní předěly (meze).

strany tvoří

Lokalita 8 bydlení individuální BI (Nad Balakem - 25 RD) Lokalitu zabírá cca 1/3 enklávy zemědělské půdy, která je vymezena zástavbou a železnicí. Za železniční trati navazuje další lokalita návrhového období číslo 10. Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 1.26.11 a 1.26.51, které spadají do 4. třídy ochrany.

Lokalita 9 bydlení individuální BI (Pod garážemi - 5 RD) Prakticky se jedná o enklávu zemědělské půdy bez přímé návaznosti na okolní souvislý zemědělský půdní fond. Dotčena je louka zařazená do BPEJ 1.01.10 (2. třída ochrany) a 1.08.50 (4. třída ochrany). Lokalita 10 bydlení individuální BI (Nad Garážemi - 25 RD) Lokality 10, 11 a územní rezervy G a H spolu sousedí a vytváří kompaktnější tvar zastavěného území Minic, které se dosud plošně rozvíjely podle komunikace ve směru sever - jih. Rozvojový prostor navazuje na těžiště Minic. Dotčena je louka zařazená do BPEJ 1.01.10 (2. třída ochrany) a 1.26.11 (4. třída ochrany). Lokalita 11 bydlení individuální BI (Nad Minicemi - 100 RD) Viz lokalita 10. Dotčeny jsou orná půda, louka a Dotčeny jsou BPEJ 1.01.10 (2. třída ochrany), 1.26.11 1.26.51 (4. třída ochrany).

ostatní plochy. (4. třída ochrany) a

Lokalita 12 bydlení individuální BI (Minice u hřbitova - 30 RD) Enkláva zemědělské půdy vymezená ze tří stran stávající zástavbou. Na východním okraji je lokalita ohraničena biokoridorem. Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 1.26.11 (4. třída ochrany) a 1.26.41 (4. třída ochrany). Lokalita 13 bydlení hromadné BH (Minice za kostelem - 20 bytových jednotek) Lokalita je vymezena jižně od lokality 12, v zastavěném území

Minic.

Lokalita 14 bydlení individuální BI (Minice, jih, u trati - 10 RD) Enkláva zemědělské půdy, trojúhelníkového tvaru. Je vymezena železnicí a stávající zástavbou. Dotčena je louka zařazená do BPEJ 1.01.10 (2. třída ochrany). Lokalita 15 bydlení individuální BI (Minice, jih, u silnice - 4 - 6 RD) Lokalita je vymezena na části pozemku, který přiléhá k jižnímu Minic. Pozemek je vymezen silnicí, účelovou komunikací a lesem. orná půda zařazená do BPEJ 1.01.10 (2. třída ochrany).

výběžku Dotčena je

Lokalita 16 lokalita již byla zastavěna, návrh z územního plánu vypuštěn Lokalita 17 bydlení hromadné BH (sídliště Cukrovar - 40 bytových jednotek) V zastavěném území na sídlišti Cukrovar je navržena výstavba domů s kapacitou 40 bytových jednotek. Lokalita 18 bydlení individuální (Zeměchy, jih - 4 RD) V zastavěném území Zeměch je navržena

výstavba

4

RD

bytových

v zahradách.

Lokalita 19 výrobní plochy VP (zařízení ČD) v zastavěném území Mikovic, na pozemku Českých drah je navržena výstavba montážní základny ŽSP. Záměr je již rozpracován v projektové dokumentaci.

Lokalita 20 občanská vybavenost OV (administrativa) Na severním okraji Lobečku je k zástavbě navržena neobestavěná strana příjezdové komunikace do Kralup n. V. Lokalita je v ochranném pásmu vodního zdroje, který má být ve výhledu zrušen. Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 1.22.12 (5. třída ochrany) a 1.22.13 (5. třída ochrany). Lokalita 21 občanská vybavenost OV (administrativa) V zastavěném území Lobečku, vedle MERA je vymezena plocha pro administrativu. Lokalita je v ochranném pásmu vodního zdroje, který má být ve výhledu zrušen. Lokalita 22 občanská vybavenost OV Pro občanskou vybavenost Lobečku. Lokalita 23 výrobní plocha VP V zastavěném území

je

vymezena

lokalita

Lobečku je navržena

Lokalita 24 výrobní plocha VP V jižní části zastavěného

území Lobečku

v

zastavěném

lokalita pro areál

je navržena

VS

lokalita

území

Bohemia.

pro výrobu.

Lokalita 25 drobná výroba VD Lokalitu tvoří plocha vymezená silnicí II/240, železniční tratí a zastavěným územím. Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 1.22.12 (5. třída ochrany), 1.22.53 (5. třída ochrany) a 1.56.00 (1. třída ochrany). Lokality 26, 28 zahrádkáři V oblasti Lutovníku jsou navrženy plochy pro zahrádkaření. Využívá se prostor vymezený lesem a zastavěným územím. Lokality navazují na stávající zahrádkářské osady. V lokalitě 26 je dotčena orná půda a ve zbývajících lokalitách zahrada, sad. Zemědělská půda je zařazena do BPEJ 1.22.13 (5. třída ochrany). Lokalita č.27 vypuštěna V lokalitě č. 27 byla realizována obytná zástavba. Lokalita 29 zahrádkáři U zastavěného území Mikovic je vymezena plocha pro zahrádkářskou osadu. Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 1.01.10 (2. třída ochrany). Lokalita 30 výrobní plochy VP V jihovýchodní části zastavěného

území je vymezena plocha

pro

výrobu.

Lokalita 31 zahradnictví Na severním okraji řešeného území je vymezena plocha pro zahradnictví. Záměr je prověřen v podrobnější dokumentaci. Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 1.22.12 (5. třída ochrany), 1.22.13 (5. třída ochrany) a 1.56.00 (1. třída ochrany). Lokalita 32

individuální bydlení BI K východnímu okraji zastavěného území Zeměch přiléhají zahrady, v kterých jsou navrženy dva rodinné domy. Dotčena je BPEJ 1.56.00 (1.třída ochrany).

Liniové dopravní stavby Lokalita d1 Dopravní závady, které vznikly úrovňovým křížením jsou odstraněny přeložkou části železniční trati.

silnice

a

Lokality d2, d5 Dopravní závady a nevýhodný průjezd silnice II/240 zastavěným řeší územní plán přeložkou některých úseků této komunikace. Lokalita d3 Silnice II/101 plní v tomto prostoru funkci Urbanistická koncepce vychází ze snahy příznivě aglomerační okruh.

železnice,

územím sídel

aglomeračního okruhu (AO). napojit Kralupy n. V. na

Lokalita d4 Do územního plánu byla zapracována studie Dvůr Strachov. Její součástí je účelová komunikace, která je v návrhu územního plánu označena jako lokalita d4.

19.5.2 Územní rezervy Lokalita A bydlení individuální BI (Nad Lobčí - 25 RD) Územní rezerva navazuje na lokalitu 1. Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 1.01.00 (1.třída ochrany) a 1.01.10 (2.třída ochrany). Lokalita B bydlení individuální BI (Lobeč nad Hostibejkem - 45 RD) Územní rezerva navazuje na lokalitu 2. Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 1.01.00 (1.třída ochrany), 1.22.12 (5.třída ochrany) a 1.41.77 (5.třída ochrany). Lokalita C bydlení individuální BI (Zeměchy, západ - 12 RD) Část územní rezervy využívá stávající zemědělský areál, který již není pro zemědělskou výrobu využíván. Lokalita se dotýká orné půdy, zařazené do BPEJ 1.08.50 (4.tř.ochrany). Na základě souborného stanoviska je část rezervy přesunuty do návrhového období jako lokalita 51. Lokalita D bydlení individuální BI (Zeměchy, jih - 14 RD) Obtížně přístupný pozemek orné půdy je zařazený do BPEJ 1.01.10 ochrany) a 1.08.50 (4. třída ochrany).

(2. třída

Lokality E1, E2, E3, E4 bydlení individuální BI (Mikovice - 20 RD) Využívají se pozemky jižně od silnice Mikovice - Zeměchy. Na základě souborného stanoviska je rezerva E2 převedena do návrhového období jako lokalita 53 a jsou vymezeny nové územní rezervy E3 a E4.Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 1.22.12 a 1.22.53. Obě BPEJ jsou zařazeny do 5.třídy ochrany. Lokalita F

bydlení hromadné BH (Mikovice - 60 bj.) Jediná územní rezerva vymezená pro bydlení v bytových domech. Navazuje na územní rezervy E. Na lokalitě se předpokládá středopodlažní zástavba (4 NP). Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 1.22.12 (5.třída ochrany). Lokalita G bydlení individuální BI (Nad Minicemi - 80 RD) Územní rezerva navazuje na lokalitu návrhového období 11. Dotčena orná půda zařazená do BPEJ 1.01.10 (2.třída ochrany), 1.26.11 (4.tř.ochrany) a 1.26.51 (4.tř.ochrany).

je

Lokalita H bydlení individuální BI (Nad Minicemi - 20 RD) Lokality návrhového období 10, 11 a územní rezervy G, H vytváří hlavní rozvojový prostor pro obytnou funkci v jižní polovině řešeného území. Lokalita H se dotýká orné půdy, která je zařazena do BPEJ 1.01.10 (2. třída ochrany) a 1.26.51 (4. třída ochrany). Lokalita CH zahrádkáři Rozvojový prostor pro zahrádkaření vytváří na západním lokality návrhového období 26, 27, 28 a zbývající část půdy je vyznačena jako územní rezerva CH. Dotčena je do BPEJ 1.22.13 (5. třída ochrany).

okraji sídla enklávy zemědělské orná půda zařazená

Lokalita I výrobní plochy VP (Lobeček, ke Chvatěrubům) Prakticky jediná územní rezerva mimo zastavěné území určená pro výrobu. Lokalita je vymezena stávajícími výrobními plochami a navrženou přeložkou silnice II/101 - lokalita d3. Dotčena je orná půda zařazená do BPEJ 1.56.00 (1. třída ochrany) Územní rezervy jsou také dokladovány tabulkovými přehledy, z kterých je zřejmý plošný rozsah i kvalita ZPF v jednotlivých lokalitách. Na severovýchodním okraji řešeného území je vyznačena osa územní rezervy pro trasu vysokorychlostní železniční trati (VRT). Tento dílčí úsek není označen jako samostatná územní rezerva. 19.5.3 Lokality urbanistického rozvoje, které vyplývají ze souborného stanoviska Z projednání konceptu územního plánu, jehož závěry jsou promítnuty do souborného stanoviska, vyplynuly mimo jiné další lokality urbanistického rozvoje. Za hranicí současně zastavěného území jsou označeny číslicemi 50 a výše. V závorce je uvedeno navržené funkční využití pomocí symbolů užívaných v tomto územním plánu. Jedná se o bydlení individuelní - BI, občanskou vybavenost - OV, bydlení smíšené městského charakteru - SM, zeleň sídelní - ZS. Charakteristika lokalit, které nebyly projednány v konceptu, je následující: Návrhové období Lokalita 50 (BI + OV) - souborné stanovisko bod 54 "zařadit plochy pozemků parcely č. 457; 457/2 a 275/1 v k.ú. Zeměchy pro výstavbu rodinných domů a hotelového komplexu včetně sportovního zázemí" Dotčena orná půda 7,7 ha, ostatní plochy 0,6 ha; BPEJ 1.01.00 (1.třída ochrany) - 7,4 ha, 1.30.11 (4.třída ochrany) - 0,3 ha; odvodnění nedotčeno. Lokalita je umístěna severně od Zeměch a má přibližně trojúhelníkový tvar. Ze S a SV ji ohraničuje železniční trať, z J a JZ

silnice a ze Z účelová komunikace (za ní je vymezen regionální biokoridor). Lokalita přímo nenavazuje na současně zastavěné území. Při návrhu změny využití rozvojového území proto bude mimo jiné nutné řešit zapojení výstavby do krajiny (estetická kritéria, vyřešení přerušené průchodnosti územím, návrh doprovodných vegetačních opatření apod.). V březnu 2002 byl zpracovatelem předběžně projednána záměr v této lokalitě s příslušným orgánem ochrany ZPF. Jeden z výsledků projednání je promítnut do formulace specifických regulativů, vztažených k této lokalitě. Lokalita 51 (OV) - souborné stanovisko bod 55 "... do textové i grafické části zařadit plochu na parcelách č. 1172/1 a 172/2 v k.ú. Zeměchy pro výstavbu hotelu" Dotčena orná půda 0,9 ha; BPEJ 1.08.50 (4.třída ochrany) 0,9 ha; odvodnění nedotčeno Na západním okraji Zeměch byla v konceptu vymezena územní rezerva C. Při jeho projednání byl vznesen požadavek na převedení východní poloviny lokality C do návrhového období. Plocha původního zemědělského areálu a navazující pozemek má být využit pro hotelové zařízení. Lokalita 51 navazuje na severu na lokalitu 4 a na východě na lokalitu 5. Lokalita 52 (komunikace) - souborné stanovisko bod 23 "... nezpevněnou cestu v k.ú. Zeměchy sloužící pro přístup k zahradním koloniím I a II zakreslit jako jedinou přístupovou cestu k těmto lokalitám a k lokalitě 12 RD na ploše BI nad rybníkem a zahrnout ji do veřejně prospěšných staveb" Dotčena orná půda 0,1 ha; BPEJ 1.08.50 (4.tř.ochrany) - 0,1 ha; odvodnění nedotčeno. Prakticky se jedná o uvedení skutečného stavu do souladu s evidencí. Lokalita 53 (SM) - souborné stanovisko bod 50 "... pozemky par.č.367/2 a 51/2 označeny Szu převést do ploch pro komerční využití s možností bezprostředního využití" Dotčena orná půda 1,1 ha; BPEJ 1.22.12 (5.tř.ochrany ) - 0,1 ha, 1.22..53 (5.tř.ochrany) - 1,0 ha; odvodnění nedotčeno Jižně od silnice Mikovice - Zeměchy byly v konceptu vymezeny územní rezervy, z nichž označená jako E2 se přesouvá do návrhového období. Z hlediska ochrany zemědělského půdního se nejedná o problematický přesun. Lokalita 54 (ZS) - souborné stanovisko bod 33 "... mezi lesem a zahrádkami v Lutovníku navrhnout lesopark" Dotčeny trvalé travní porosty 2,1 ha; BPEJ 1.22.12 (5.třída ochrany); odvodnění nedotčeno. K východní hranici lesního komplexu Lutovník přiléhá pozemek trvalých travních porostů. Přes komunikaci východním směrem se rozléhají zahrádkářské osady. Souborné stanovisko navrhuje zvýšit rekreační potenciál tohoto prostoru vytvořením lesoparku. Z hlediska použitého výrazu se nejedná o přesný pojem. Lesopark byl převzat z ruštiny a opovídá nejvíce naší představě příměstského lesa. Charakteristika dle lesnického naučného slovníku: * příměstský les les v bezprostřední blízkosti města nebo sídelní aglomerace. Termín příměstský nevyjadřuje žádnou funkci lesa ani funkční kategorii. Může proto být chápán jako charakteristika polohy lesa v krajině. Jeho funkční poslání může být různé. Může převládat funkce rekreační, ale také funkce bioklimatická (zmírňování rychlosti větru či teplotních extrémů, zvyšování vzdušné vlhkosti apod.) nebo hygienická (zadržování prachu, mikroorganismů, hluku, regenerace a ionizace vzduchu atd.). Zpracovatel územního plánu navrhuje přistupovat k této lokalitě obdobně jako u krajinářských úprav Strachov (viz lokalita 55). Tato lokalita svou návazností na biocentrum ÚSES plní i funkci interakčního prvku. Rozhodující

bude stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody. Lokalita by měla plnit funkci "filtru rekreačních aktivit" před lokálním biocentrem, které je vymezeno na lesním porostu Lutovník. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu je záměr vyhodnocen jako zábor a s ohledem na funkci v ÚSES by za odnětí ze ZPF nebyly stanoveny odvody. Lokalita 55 (ZS) - souborné stanovisko bod 29 "... v grafické a textové části upřesnit ozelenění Strachova dle projektu "Krajinářské úpravy Strachova" prof. Jiří Marečka" Dotčena orná půda 7,9 ha, les 0,5 ha, ostatní plochy 0,1 ha; BPEJ 1.22.12 (5.třída ochrany) - 6,3 ha, 1.56.00 (1.třída ochrany) - 1,6 ha; odvodnění nedotčeno V červenci 2000 byla vyhotovena projektová dokumentace "Krajinářské úpravy Strachov", která vychází z územní studie "Krajinářské úpravy Vltavská niva - dvůr Strachov" zpracované v roce 1998. Řešení se skládá z ploch pro výsadbu dřevin, rekreačních či pobytových trávníků a komunikačního systému chodníků. Hlavní přístupová komunikace je vyhodnocena jako samostatná lokalita d4. Z hlediska ochrany půdního fondu se jedná o převedení ploch do druhu plochy ostatní (zeleň, případně účelové komunikace - chodníky). Rekreační využití daného prostoru se předpokládá zejména: - ve formě okružních procházek (celková délka chodníku 1,5 km) - ve volném pohybu a pobytu na travnatých plochách - ve využívání sestavy cvičných sportovních zařízení. Navrhované řešení umožňuje přímé spojení s krajinářskými úpravami v údolní nivě Vltavy, s areálem Veltrus a Nelahozevsi, s cykloturistickou trasou Praha - Veltrusy a má přímou návaznost na rozsáhlý rekreační potenciál městské plovárny. Významnou rekreační rezervou je areál bývalé pěstební školky, která navazuje na severní okraj obytné zástavby čtvrti Lobeček. Zde se předpokládá realizace rozsáhlejšího areálu pro aktivní dětské hry. Větší rozsah rekreačních zařízení se proto v lokalitě 55 nenavrhuje. Vlastní řešení je rozděleno do 8 etap. Až na výjimku jsou jednotlivé etapy navrženy na orné půdě. V etapách "Vstupní alej" a "Jaro" se využívá mimo jiné částečně mezernatá, dvouřadá alej pyramidálních topolů a skupina mladých dubů. Nejvýznamnějším stávajícím vegetačním útvarem je lesní plocha v severním okraji etapy "Jaro". Jedná se o zalesněnou menší jámu a její okolí. Porost je devastován v mnoha případech živelným kácením a mechanickým poškozením kmenů. Velmi výrazně se začínají projevovat houbová onemocnění dřevin. Devastaci porostů nevhodně završuje částečné neřízené skládkování. Ostatní plochy jsou v současné době využívány jako orná půda. Součástí rekreačního prostoru zůstává 12 hektarů zemědělské půdy, která bude využívána výhradně pro účelově zaměřenou rostlinnou výrobu (vojtěška, ozimá obilnina, řepka; nepřijatelné zelinářství a ovocnářství - chemizace, oplocení.). Variantní zemědělské využití by mohlo spočívat v chovu a pěstování koní, respektive trvalém zatravnění ploch, v pěstování léčivých rostlin apod. Ve dlouhodobém výhledu lze uvažovat o celoplošném vytvoření sportovních trávníků. Veškerý zemědělský provoz bude realizován po vnitřní hospodářské cestě s jediným vjezdem. Tato komunikace bude rovněž využívána k obsluze plynárenského zařízení. Záměr krajinářských úprav byl projednán s orgánem ochrany přírody. Dle jeho sdělení jsou navržené vegetační úpravy chápány jako interakční prvky, protože navazují na prvky ÚSES (LBK č.157) a jsou ve vzdálenosti 500 - 1000 metrů od nadregionálního biokoridoru Vltava. Navržené skladba dřevin s nízkým podílem introdukovaných dřevin, doporučený alternativní režim zemědělského hospodaření na přilehlých zemědělských pozemcích a umístění rozsáhlejšího areálu pro aktivní dětské hry na okraji obytné zástavby může posílit ekologickou funkci lokality.

Z toho následně vyplývá vztah záměru k ochraně půdního fondu. Plochy budou vyňaty ze ZPF, ale za odnětí nebude stanoven odvod (viz zák.č.114/92 Sb.ş59 odst.3). Lokalita 56 (záchytné parkoviště) - souborné stanovisko bod 11 "... Navrhnout plochy pro záchytná parkoviště automobilů ze směru od Kladna a Teplic" Dotčena orná půda 2,3 ha; BPEJ 1.01.00 (1.třída ochrany) - 1,4 ha, 1.30.11 (4.tř.ochrany) - 0,9 ha; odvodnění nedotčeno Na základě projednání tohoto požadavku s pořizovatelem byla do návrhu územního plánu zahrnuta plocha pro záchytné parkoviště. Parkoviště musí splňovat výrazné specifické požadavky z hlediska dopravy a dalších urbanistických vazeb (návaznost na sídlo, možnost případné pěší dostupnosti občanské vybavenosti apod.). Kritéria ochrany půdního fondu nelze v tomto případě považovat za primárně určující lokalizaci. Lokalita byla v rozpracovanosti projednána s pořizovatelem. Je umístěna severně od Zeměch a nepřímo navazuje na lokalitu 50. Obě lokality odděluje regionální biokoridor. Součástí lokality budou odstavné plochy, plocha pro základní vybavenost řidičů a plochy vegetace. Zeleň v lokalitě by měla základní funkce: - izolační a krajinotvornou (zapojení plochy do území, ochranné pásmo regionálního biokoridoru) - interakčního prvku (obvodová vegetace, která bude jedním okrajem "zakotvena" do regionálního biokoridoru) - rekreační (pro odpočívající řidiče)

Územní rezervy Lokality E3 a E4 (BI) - souborné stanovisko bod 52 ".... začlenit pozemky parcelních čísel 447, 386, 396 a 397 v k.ú. Mikovice do funkčních ploch BI; do

390, 391, 393, 394, výhledu po roce 2015"

Dotčena orná; BPEJ 1.22.12 (5.třída ochrany) a 1.22.53 (5.tř. ochrany); odvodnění nedotčeno Obě územní rezervy pokračují v rozvoji Mikovic jihozápadním směrem. Již v konceptu byly v tomto prostoru navrženy lokality návrhového období i územní rezervy. Z hlediska ochrany půdního fondu se tyto lokality týkají jen zemědělské půdy. Členitější terén a BPEJ zařazené do 5.tř. ochrany nejsou výrazným limitem pro rozvoj obytné funkce v tomto území. Obě lokality jsou vymezeny tak, aby navazovaly na lokality návrhového období a tím by bylo efektivnější využití vyvolaných investic v technické infrastruktuře. Dalším kritériem pro jejich vymezení bylo snížit negativní dopady na organizaci půdního fondu. Lokality jsou přimknuty ke stávajícím technickým a přírodním předělům a jejich přímá hranice se ZPF nenaruší obhospodařování zemědělských pozemků.

20. VYHODNOCENĺ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENĺ NA ŽIVOTNĺ PROSTŘEDĺ 20.1 Celkový stav Kvalita životního prostředí se podle různých teoretických studií a terénních výzkumů podílí na celkovém zdravotním stavu lidí asi 20 %. 80 % se na něm podílí další 4 faktory - genetické předpoklady, životní styl, kvalita zdravotní péče a sociální a ekonomické podmínky. V našich klimatických podmínkách tráví obyvatelé převažující část života (90 - 95 %) ve vnitřním prostředí. Znečištění tohoto prostředí je výrazně ovlivňováno životním stylem členů domácnosti. Kritický stav některých složek životního prostředí vedl v sedmdesátých letech k vyhlášení 8 tzv. postižených oblastí (PO), v nichž mělo být narušení složek životního prostředí kompenzováno souborem zvláštních opatření. Opatření měla spíše symbolický význam (bezplatné svačiny ve školách, školy v přírodě, stabilizační příspěvky v části Severočeského kraje) a na tlumení důsledků narušování životního prostředí se nemohla projevit. Usnesením vlády ČR č. 228 z 22. srpna 1990 bylo na území České republiky aktualizováno vymezení celkem 17.-ti postižených oblastí, ve kterých měla být problematice životního prostředí věnována přednostní pozornost. Další postup nebyl stanoven, takže zařazení měst a obcí do postižených oblastí nemělo a nemá žádné praktické důsledky. PO Mělnicko zahrnovala správní území obcí Byšice-Liblice, Býkev, Cítov, Čečelice, Dřínov, Dolní Beřkovice, Horní Počáply, Hořín, Chlumín, Chvatěruby, Kly, Kostelec n. L., Kralupy n. Vlt., Liběchov, Lužec n. Vlt., Liběchov, Lužec n. Vlt., Malý Újezd, Mělník, Nelahozeves, Neratovice, Obříství, Ovčáry, Tišice, Úžice, Velký Borek, Veltrusy, Vojkovice, Vraňany, Všestudy, Všetaty, Vysoká, Zálezlice, Zlosyň a Želízy. V předchozí etapě ÚP bylo konstatováno, že v komplexním hodnocení kvality životního prostředí podle metodiky Terplanu (1988) bylo město Kralupy nad Vltavou zařazeno do třídy V. tj. oblasti s extrémně narušeným životním prostředím. V posledních letech došlo k poměrně výraznému snížení znečištění všech složek životního prostředí. Nejvýraznější zlepšení nastalo ve znečišťování ovzduší.

20.2 Ovzduší Okres Mělník je vyhláškou MŽP č. 41/1992 Sb. a její novelizací ve vyhlášce č. 279/1993 Sb. vyhlášen oblastí vyžadující zvláštní ochranu ovzduší. V souladu s touto vyhláškou je na území okresu zřízen smogový regulační systém (SRS), regulovanými zdroji jsou: BARVY A LAKY s.p., závod 20 Kralupy n. Vlt. ČEZ a.s., Elektrárna Mělník Horní Počaply KAUČUK s.p., Kralupy n. Vlt. MEFRIT s.p., Mělník SPOLANA a.s., Neratovice Imisní situace

tabulka + vysvětlivky

imis.limity

Na území okresu Mělník je kvalita ovzduší sledována na 7 stálých měřících stanicích. Údaje o koncentrací SO2 jsou z roku 1999, v roce 2000 stanice v Kralupech tuto znečišťující látku nemonitorovala.

tabulka 790

V tabulce uvedené hodnoty jsou měsíční průměry vypočtené z průměrných 24 hodinových koncentrací, roční aritmetický průměr 24 hodinových koncentrací, denní maximum v roce s datem výskytu (MAX/DAT) a relativní četnost překročení (RČP). Jak je z tabulky patrné, byl na uvedené stanici v roce 2000 překročen krátkodobý imisní limit oxidů dusíku (více než 5 % případů v roce), u ostatních znečišťujících látek jsou imisní limity dodržovány. Popis stavu znečištění ovzduší výčtem úrovní imisních charakteristik látek, měřených v dané lokalitě a jejich poměru k stanoveným imisním limitům je relativně komplikovaný, závislý i na spektru látek měřených v dané lokalitě. Výsledkem snahy nahradit tento komplikovaný popis stavu kvality

ovzduší v dané lokalitě jednoduchou, nejlépe slovně vyjádřenou klasifikací, jsou různé konstrukce indexů kvality ovzduší. Index kvality ovzduší (IKO) umožňuje, jako jeden z existujících metodických postupů, souhrnné vyhodnocení kvality ovzduší na základě měření nebo výpočtu koncentrací znečišťujících látek v ovzduší. Index se stanoví z ročních (IH), denních nebo krátkodobých koncentrací. Využívá metodu nespojitých lineárních závislostí ke komplexnímu vyjádření reálných naměřených nebo vypočtených hodnot sledovaných látek v podobě jednoho bezrozměrného čísla v intervalu od 0 do 6. Index je nezávislý na počtu zahrnutých látek a lze jej využít pro hodnocení a srovnávání delších časových intervalů. Do výsledné hodnoty IKO jsou zahrnuty všechny sledovatelné parametry kvality ovzduší, pro které jsou stanoveny příslušné limity a navíc IKO obsahuje i člen vyjadřující synergii polétavého prachu a oxidu siřičitého. Postup navržený pracovníky Státního zdravotního ústavu Praha umožňuje přiřazení vypočtené hodnoty IKO jedné ze šesti úrovní: 0 - 1 čisté ovzduší 1 - 2 vyhovující ovzduší 2 - 3 mírně znečištěné ovzduší 3 - 4 znečištěné ovzduší 4 - 5 silně znečištěné ovzduší 5 - 6 ovzduší zdraví škodlivé IKO vypočtený z průměrných ročních hodnot v roce 2000 na činí 1,450 tj. vyhovující ovzduší.

stanici v Kralupech

Problémem konstrukce indexů kvality ovzduší je to, že aplikovanými početními operacemi dochází de facto ke stanovování nových, legislativně nezakotvených limitních úrovní hodnocených látek. ČHMÚ proto souhrnně hodnotí kvalitu ovzduší jinou metodou, která respektuje stanovené imisní limity.

tabulka - třídění území

V tomto souhrnném hodnocení kvality ovzduší (ČHMÚ, 2001) je ovzduší v Kralupech charakterizováno jako mírně znečištěné. V této úrovni znečištění leží asi 13,21 % území ČR (86,37 % v I., 0,04 % ve III., 0,33 % ve IV. a 0,05 % v V. třídě). Souhrnné hodnocení nepostihuje lokální překračování limitů např. ve špatně provětrávaných částech území (Mikovice, údolí Knovízského potoka), blízkosti hlavních městských komunikací apod. Kvalita ovzduší v Kralupech je nižší než na většině území ČR. Nový zákon o ovzduší, který vstoupí v platnost 1. června 2002, mj. stanoví postupy, jak dosáhnout zlepšení v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší.

Zdroje znečišťování

v

Na území města bylo v roce 1997 evidováno 8 velkých, 13 středních a 3 malé zdroje znečišťování ovzduší. Od roku 1998, s plnou účinností zákona o ovzduší, jsou velké a střední zdroje znečišťování ovzduší povinny splňovat "zpřísněné" emisní limity (platné pro nové zdroje). Převážná část zdrojů v Kralupech je plynofikována a výraznější snížení jejich emisí nelze očekávat. Významným zdrojem znečišťování ovzduší je automobilová doprava. Emise z dopravy jsou vypočteny v úsecích, kde je známa intenzita dopravy z celostátního sčítání dopravy z roku 1995.

tabulka Bilance emisí Ž4

Návrh ÚPNSÚ nepředpokládá v návrhovém období výstavbu významných zdrojů znečišťování ovzduší. Emise z dopravy v posledních letech stagnují, postupná výměna vozového parku (zvyšující se podíl automobilů s katalyzátory) je eliminována nárůstem celkového počtu automobilů.

20.3 Povrchové vody Vltava přitéká do Kralup znečištěna vlivem zdrojů ve vyšších částech povodí. Rovněž další vodoteče - potoky Knovízský a Zákolanský jsou silně znečištěny. Jakost vody je dlouhodobě sledována pouze v potoce Zákolanském. Ten patří mezi nejvíce znečištěné toky ve středních Čechách.

3 tabulky + vysvětlivky Ž5

Město Kralupy přispívá k znečištění Vltavy vypouštěním předčištěných odpadních vod. Z ČOV Kralupy bylo v roce 1997 vypuštěno do Vltavy 559 t znečištění v ukazateli CHSK, 58 t v ukazateli BSK5 a 199 t v ukazateli nerozpuštěné látky. ČOV je mechanicko-biologická, čistí odpadní vody ze sídla, mechanicky předčištěné koagulační odpadní vody ze závodu Kaučuk a napojeny jsou poblíž ležící Veltrusy. Kapacita ČOV je 85 000 ekvivalentních obyvatel, čistící efekt 94,9%. 20.4 Hluk a vibrace Hluk je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících kvalitu především městského prostředí a je považován za jeden z nejzávažnějších faktorů negativně působících na zdravotní stav obyvatel. Důsledkem hlukové zátěže je zvyšování celkové nemocnosti, vznik neuróz, poruch spánku, poškozování sluchu i chorobných změn krevního tlaku. Nárůst ekvivalentní hladiny hluku A o 10 dB se projeví 10 - 12% přírůstkem celkové nemocnosti. Následky se většinou projevují s určitým zpožděním a s individuálním účinkem podle citlivosti každého jedince. Více než 90% hluku je způsobováno lidskou činností a z toho přibližně 80% hluku je vytvářeno dopravou, zejména automobilovou. 1.1.2001 nabyl účinnosti nový předpis o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (Nařízení vlády č. 502/2000 Sb.), který nahradil zastaralý hygienický předpis z roku 1977. Kritériem pro hodnocení hlučnosti v životním prostředí je podle tohoto předpisu ekvivalentní hladina akustického tlaku A, LAeq,T. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou hluku z leteckého provozu) se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo.

tabulka korekce na místní podmínky + vysvětlivky

Stará hluková zátěž je stávající stav hlučnosti ve venkovním prostoru působený hlukem z dopravy historicky vzniklý do dne účinnosti nařízení vlády. Uvedený předpis obsahuje i limitní hodnoty pro hluk uvnitř obytných a dalších prostor. Pokud by bylo technicky prokázáno, že ve stávající situaci zástavby po vyčerpání všech prostředků její ochrany před hlukem, není technicky možné dodržet stanovené limity, je možné potřebnou ochranu před hlukem zajistit izolací objektu. Přitom musí být zachována možnost potřebného větrání. Pro obytné území v okolí hlavních komunikací (tam kde je doprava hlavním zdrojem hluku) a při použití korekce na hluk působený starou zátěží je nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku 72 dB ve dne a 62 dB v noci (podle dříve platného hygienického předpisu 65/55 dB). Pozn.: z formulace "je možné použít další korekci +12 dB" vyplývá, že tato korekce nebude uplatňována vždy. Uvedený předpis nestanoví, na které případy se použití korekce vztahuje. Hluková mapa města, nebo jiný komplexní materiál o úrovni hluku ve vnějším prostředí není pro Kralupy k dispozici. V předchozí etapě ÚP byl zpracován výpočet ekvivalentní hladiny hluku v normové vzdálenosti od osy krajního pruhu komunikací a průměrná vzdálenost izofon 50 a 65 dB(A) od osy komunikací. Z výpočtů vyplynulo, že nadměrným hlukem je zasažena značná část města. Hlavním zdrojem hluku je silniční doprava na průtahu silnice II/101 městem. Např. na fasádách domů v blízkosti komunikace v úseku 1-2321 (most TGM) dosahuje ekvivalentní hladina hluku 70,9 dB(A). Další nový zákon - č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících předpisů - stanoví postup při provozování zdrojů hluku nebo vibrací u kterých nelze z vážných důvodů dodržet hygienické limity. Takové zdroje lze provozovat jen na základě časově omezeného povolení vydaného orgánem veřejného zdraví, pokud se prokáže, že hluk nebo vibrace byly omezeny na rozumně dosažitelnou míru a provozem nebo používáním zdroje hluku nebude ohroženo veřejné zdraví (ş 31).

Žádost orgánu veřejného zdraví měli předložit vlastníci, popřípadě správci pozemních komunikací nejpozději do 1. ledna 2002. Podle dostupných informací nebyly tyto žádosti u zdrojů hluku na území města dosud podány. ÚP předpokládá, mimo jiné, přeložku silnic II/101 a II/204. Úkolem přeložkových tras je převedení a usměrnění především vnějších silničních přepravních vztahů a z toho vyplývající odlehčení páteřní městské trasy. Přeložková trasa II/101 je vedena po jihovýchodním obvodu města včetně nového přemostění Vltavy u Chvatěrub. Pro intenzitu dopravy byla informativně využita prognóza zpracovaná v rámci prací na konceptu územního plánu velkého územního celku Pražského regionu širším kolektivem autorů počátkem roku 2001. Z této práce vyplývá, že v návrhovém roce 2015 bude na přeložkové trase silnice II/101 (I/61) dosaženo hodnot v rozmezí 13-15 tisíc vozidel a na přeložkové trase silnice II/240 hodnot v rozmezí 1,5-2,5 tisíce vozidel za průměrný den roku. Intenzita dopravy na původních trase II/101 je v uvedené prognóze patrně podhodnocena, ale i tak je zřejmě, že bude výrazně nižší než současný stav a to se projeví výrazným snížením hlukové zátěže v centru města.

20.5 Radonové riziko Radon 222Rn je inertní přírodní radioaktivní plyn, bez chuti a zápachu, nepostižitelný lidskými smysly. Radon vznikající radioaktivním rozpadem horninového uranu je uvolňován ze zrn minerálů a může migrovat do objektů (zejména do jejich sklepních a přízemních částí). Radon se s poločasem rozpadu 3,825 dne dále mění na izotopy polonia, olova a vizmutu, které jsou kovové povahy, jsou schopné vázat se na prachové částice v ovzduší a s nimi jsou vdechovány do plic. V plicích pak působí jako vnitřní zářiče, které mohou iniciovat karcinomy plic. Lidský organismus může být ovlivněn radonem pocházejícím ze tří hlavních zdrojů: z půdního vzduchu, z podzemní vody a ze stavebních materiálů. První dva zdroje úzce souvisejí s geologickým podložím. Podle odvozené mapy radonového rizika leží Kralupy převážně v oblastech 2 a 3 - se středním až vysokým radonovým rizikem. Západní částí města probíhá doložená tektonická porucha, která může mít rovněž vliv na distribuci radonu.

tabulka radon

Směrné hodnoty pro rozhodování o protiradonových opatřeních, směrné hodnoty pro ozáření osob v důsledku výskytu radonu a další stanoví prováděcí předpis, vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/1997 Sb. V průběhu radonového programu jsou postupně proměřovány i stavební objekty, u nichž je podezření na zvýšené koncentrace radonu v důsledku použitých stavebních materiálů.

20.6 Návrh koncepce nakládání s odpady Obce jsou podle platného zákona o odpadech považovány za původce komunálního odpadu vznikajícího na jejich území. Komunální odpad tvoří skupina 20 00 00 Katalogu odpadů, za nakládání s dalšími odpady z průmyslu, zdravotnictví, úřadů atd. jsou odpovědní jednotliví původci, kteří se mohou podílet na obecním systému pouze na základě písemné smlouvy s obcí. V roce 1997 bylo v Kralupech vyprodukováno 3 170 t směsného komunálního odpadu (178 kg/obyvatele/rok). Odpad je shromažďován v běžných sběrových nádobách 110 a 1 000 l, svoz provádějí Technické služby Kralupy. Separovaný sběr využitelných součástí komunálního odpadu je zajištěn donáškovým systémem do sběrových míst vybavených velkoobjemovými kontejnery, další vytříděné odpady je možné odložit ve sběrném dvoře v areálu Technických služeb.

Sběrný dvůr umožňuje bezplatné odpadů: * kovový šrot * odpad ze zeleně * dřevěný odpad * stavební suť * objemný odpad z domácností * aku baterie * lednice, pračky, televize, rádia * pneumatiky

odložení

následujících vytříděných

Další nebezpečné složky komunálního odpadu jsou pravidelně odebírány mobilní sběrnou. Vytříděné využitelné části odpadu jsou předávány zpracovatelům, zbytkový odpad je zneškodňován skládkováním na vhodných skládkách mimo území města. Na území okresu Mělník je provozováno se souhlasem OkÚ 20 zařízení pro zneškodňování a využití odpadů. Pro skládkování komunálního odpadu je určena pouze skládka Mšeno, TS Kralupy proto se využívají i skládky mimo okres (Uhy, Úholičky, Libčice). Závažným problémem v hospodaření s odpady je v Kralupech nelegální ukládání odpadů. Na území města ročně vzniká 15 - 20 divokých skládek, jejich odstraňování město ročně stojí okolo 0,5 mil. Kč. ÚP předpokládá nárůst počtu obyvatel na 18 765 (+ 966) k roku 2015 a na 19 018 (+ 1 219) ve výhledu. Pokud by zůstala zachována současná průměrná měrná produkce komunálního odpadu, zvýšilo by se množství odpadu na cca 3 340 t/rok v roce 2015 a na cca 3 387 t/rok ve výhledu. Vzhledem k tomu, že měrná produkce v ČR je stále nižší než ve většině států EU a OECD, lze předpokládat její mírný nárůst. Protichůdně budou působit některá opatření vyplývající z platného zákona o odpadech a zákona o obalech (povinnost zpětného odběru obalů a některých výrobků). Uvedený nárůst množství odpadů nevyžaduje zásadní změnu v současném způsobu nakládání s odpady. Systém vyhovuje platné právní úpravě v této oblasti a běžnému standardu v ČR. Zpracování návrhu koncepce nakládání s odpady jako součásti ÚP vyžaduje vyhláška o územně technických podkladech a územně plánovací dokumentaci. Nový zákona o odpadech (č. 185/2001 Sb.), platný od 1.1.2002, ukládá původcům odpadů, kteří produkují více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu, povinnost zpracovat Plán odpadového hospodářství (POH). POH původců musí vycházet ze závazné části POH kraje a ten ze závazné části POH ČR. V současné době je zpracována pracovní verze návrhu POH ČR, POH krajů budou zpracovány v roce 2003 a POH původců v průběhu roku 2004. Zpracování návrhu koncepce jako součásti ÚP je v tuto dobu předčasné.

Staré zátěže Potenciální staré zátěže představují především opuštěné nebo nedostatečně rekultivované skládky odpadů. Bývalá skládka komunálních odpadů "Hrombaba" je uzavřena a monitorována. Technická část rekultivace je dokončena, biologická část a úprava okolí skládky má být hotova do konce roku 2002. Průmyslové staré zátěže jsou situovány v areálech jednotlivých průmyslových podniků (Kovošrot, Barvy a laky, Kaučuk).

21. LIMITY VYUŽITĺ ÚZEMĺ

21.1 Ochrana přírody a krajiny (zákon č.114/1992 Sb.) Zvláště chráněná území - přírodní památka stávající Minická skála Sprašová rokle u Zeměch navržené Hostibejk V Rusavkách

Památné stromy památné stromy stávající U pěti bratří - skupina osmi dubů letních Dub zimní, k.ú. Zeměchy, v lese památné stromy navržené Dub letní, k.ú. Zeměchy, v lese Vrba bílá smuteční, u Knovízského potoka Topol bílý, u Knovízského potoka Platan javorolistý, u gymnázia Dub letní, na pravém břehu Vltavy Javor babyka, k.ú. Zeměchy, v zahradě

Významný krajinný prvek - ze zákona VKP v řešeném území jsou lesy, vodní

toky, rybníky a

údolní

nivy.

Významný krajinný prvek - registrovaný stávající č.172 Nad rybníkem navržené č.171 č.173 č.174 č.175

k registraci U Lutovníku Nad Růžovým údolím Pod Cikánkou u Mikovic Stráň nad tratí u Minic

Přírodní park Minické stráně Přírodní park je navržen v jižní části řešeného území.

Územní systém ekologické stability (ÚSES) podrobně popsán v kap.18.2.6.

21.2 Památkově chráněné objekty a areály (Zákon č.20/87 Sb. o státní památkové péči, vyhláška č.66/88 Sb.)

ve

znění

zákona

č.425/90 Sb,

stávající Kralupy n.Vlt - 3751 Kostel Nanebevzetí P. Marie a sv.Václava k znovuprohlášení (prohlášen 1987, prohlášení zrušeno 1989) - 1331 Železobeton. most přes Vltavu (arch. Kroha)- zapsán 1963 Mikovice - 1332 mariánský sloup se sochami sv. Alžběty a sv. Ludmily (zapsán 1963, zrušeno 1988) - v současné době rozebrán Minice - 1333 areál kostela sv.Jakuba Většího (zapsán 1966) - kostel - socha sv.Jana Nepomuckého - ohradní zeď - 1451 Hradiště Minické (zapsáno 1966) - 3752 areál usedlosti čp.5 (znovuprohlášen 1992) - dům čp.5 - brána s brankou - sýpka s chlévem - studánka - stodola - 3753 areál fary čp.7 (k znovuprohlášení) - fara čp.7 - brána Zeměchy - 1441 areál kostela Narození sv. Jana Křtitele (zapsán 1963) - kostel - zvonice - ohradní zeď s branou - 1442 kamenný kříž u zastávky ČD (zapsán 1963) navržené Kralupy n.Vlt - dům čp.3, Palackého náměstí - dům čp.8, Komenského náměstí - dům čp.16 - dům čp.119, Palackého náměstí - dům čp.183, Palackého náměstí - škola čp.198 Komenského náměstí - soubor památek v areálu městského hřbitova - komín mlýna - tovární objekt v areálu lihovaru - v památkovém zájmu Mikovice - zvonička před čp.20 - dům čp.12 - socha sv. Jana Nepomuckého před čp.66 Zeměchy - dům čp.12 21.3 Ochranná pásma dopravní Pozemní komunikace (Zákon č.13/97 Sb. o pozemních komunikacích) - silnice II. a III. třídy ..... 15m od osy vozovky

Železnice (Zákon č.266/94 Sb.- o dráhách) - železnice ....... 60m od osy krajní koleje, nejméně však 30m od obvodu dráhy - vlečky .......... 30m od osy krajní koleje

21.4 Ochranná pásma technické infrastuktury Elektrorozvody nově zřizovaná vedení a zařízení (Zákon č.458/2000 Sb.) - O.P. nadzemní vedení: 22kV ......... 7m od krajního vodiče 110kV ........ 12m od krajního vodiče - O.P. kabel.vedení (do 110kV) ....... 1m od krajního kabelu - O.P.venkovních elektrických stanic a stanic s napětím vyšším ......................... 20m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice - O.P. kompaktních a zděných stanic .. 2m od obestavění - O.P. vestavěných stanic .............1m od obestavění. - O.P. stožárových TS ............. kruh o poloměru 7 m.

než 52 kV

stávající vedení a zařízení - uvedená do provozu před platností zákona č.458/2000 Sb. jsou chráněna O.P. dle původních zákonů č.79/1957 a č. 222/1994 Sb. (Zákon č.79/1957 Sb.): - O.P. nadzemní vedení: 22kV ...... 10m od krajního vodiče 110kV ...... 15m od krajního vodiče - O.P. trafostanice zděné ......... 30m od oplocené nebo obezděné hranice objektu - O.P. stožárových TS ............. kruh o poloměru 30m. (Zákon č. 222/1994 Sb.): - O.P. nadzemní vedení: 22kV ....... 7m 110kV ...... 12m - O.P. kabel.vedení (do 110kV) ..... 1m - O.P. trafostanice zděné ......... 20m

od krajního vodiče od krajního vodiče od krajního kabelu od oplocené nebo obezděné hranice objektu - O.P. stožárových TS ............. kruh o poloměru 20 m.

Telekomunikace (Zákon č.110/64 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č.111/64 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č.83/76 Sb., ve znění pozdějších předpisů) - O.P. dálkových kabelů ................ 1,5m od krajního kabelu - O.P. místních kabelů ................... 1m od krajního kabelu - O.P. RR paprsků jsou pro jednotlivé paprsky různá (jsou zřizována na návrh provozovatele).

Rozvod tepla (Zákon č.222/1994 Sb.) Šířka ochranného pásma je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení pro výrobu či rozvod tepla ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k zařízení, která činí 2,5 m. Plynovody (Zákon č.222/1994Sb. + příloha) ochranná pásma plynovodů vč. přípojek: - do průměru 200 mm včetně ....................... 4 - od průměru 200 mm do 500 mm vč. ................ 8 - nad průměr 500 mm ............................. 12 - technologické objekty .......................... 4 bezpečnostní pásma - Regulační stanice VTL ......................... 10 - VTL plynovody do DN 100 ....................... 15 do DN 250 ....................... 20 nad DN 250 ....................... 40

m m m m m m m m

Produktovody (ČSN 65 0204) - Ve výkresech je znázorněna největší bezpečnostní vzdálenost produktovodů kategorie A od objektů a zařízení skupiny A, která je 300 m. - Konkrétní bezpečnostní vzdálenost závisí na kategorii produktovodu a druhu objektů nebo zástavby na kterou se vztahuje, například pro obytnou nebo rekreační zástavbu je tato vzdálenost 150m.

Vodovodní řady - DN 200 až DN 400 3 m na obě strany potrubí - DN 500 4 m na obě strany potrubí

Kanalizační stoky - ochranné pásmo 3 m na obě strany od vnějšího povrchu potrubí

PHO vodohospodářská - PHO vodního zdroje - prameniště Lobeček (ve výkresové - PHO čerpací stanice odpadních vod Cukrovar - vedeno po hranici pozemku - PHO čistírny odpadních vod v Zeměchách r = 100 m

dokumentaci)

21.5 Pásma hygienické ochrany výrobních areálů Ochranná pásma výrobního areálu Kaučuk Ochranná pásma pro obytnou zástavbu - Užší pásmo hygienické ochrany kolem Kaučuk a.s. a České rafinerské a.s. - bylo vyhlášeno pod č.j.2318/73 dne 18.6.1973 - 1000 m od výrobních objektů. Na území Kralup zasahuje pásmo obytnou zástavbu minimálně. - Ochranné pásmo výrobního areálu Kaučuk - hranice objektů trvalého bydlení, vyhlašované s účinností od 30.3.2002 Jde o přehodnocené užší PHO z 18.6.1973.

- Ochranné pásmo skladu kapalných plynů (SKP) pro obytnou zástavbu vydané OV Mělník dne 14.10.1998, pod č.j.RR/ÚP 328-1412-98 rozhodnutí nabylo právní moci 11.11.98. Řešené území zasahuje jen malou částí.

Ochranná pásma pro ostatní (mimoareálovou) zástavbu - Ochranné pásmo SKP pro nebytovou vydané OV Mělník dne 14.10.98, pod nabylo právní moci 11.11.98. Do řešeného území nezasahuje.

zástavbu železnici a komunikace č.j.RR/ÚP 328-1412-98 rozhodnutí

- Ochranné pásmo výrobního areálu Kaučuk objekty a komunikace, vyhlašované s účinností

od

hranice pro 03.2001.

mimoareálové

21.6 Zátopová území - Zátopová území Q10, Q100 Vltavy, Zákolanského potoka a (Svatojiřského) potoka jsou vyznačena ve výkresové dokumentaci

21.7 Ochrana nerostných surovin (Zák.č. 44/1988Sb. - horní zákon, ve znění pozdějších č.62/1988, ve znění pozdějších předpisů)

Knovízského

předpisů, zák. ČNR

- Prognózní zdroje - v řešeném území se nachází jeden blok asi od Zeměch, druhý na okraji katastru mezi Kralupy a Dolany.

2 km severně

- Nebilanční ložisko černého uhlí Zeměchy a Minicemi.

území mezi

-

leží

na

okraji

řešeného

21.8 Zvláštní ochranná pásma V řešeném území se nacházejí následující objekty a zařízení vojenské správy: - sklady Mikovice (VUSS Litoměřice) a sklad Veltechna (VUSS Praha), oba mají o.p. 100m od oplocení - veškerou výstavbu uvnitř o.p.je nutno projednávat s příslušnou vojenskou správou - most přes Labe (silniční) - železniční most (vlastní most leží mimo řešené území), do řešeného území zasahuje řešené území vojenské správy, vymezené v okolí mostu veškerou výstavbu i změnu povrchu půdy je nutné projednávat s VUSS Litoměřice.

22. PODKLADY PRO ZÁVAZNOU ČÁST ÚZEMNĺHO PLÁNU

22.1 Úvod Územní plány měst se zpracovávají ve třech po sobě následujících fázích (průzkumy a rozbory, koncept, návrh). Také projednání vlastního plánu probíhá ve třech fázích, poprvé při formulaci Zadání, dále po předložení konceptu řešení - a konečně po předložení výsledného návrhu.

Koncept územního plánu města Kralupy nad Vltavou byl předložen k projednání s dotčenými orgány státní správy, se správci sítí a s veřejností (právnickými i fyzickými osobami). Na základě předložených připomínek bylo pak sestaveno "souborné stanovisko", které bylo podkladem pro vyhotovení další fáze územního plánu města - návrhu. Předkládaný návrh bude opět projednán a potom schválen zastupitelstvem města. Součástí schvalovacího procesu je mimo jiné stanovení závazných částí územního plánu v obecně závazném právním předpisu ("vyhláška města o závazné části územního plánu"). Protože vlastnímu návrhu právně závazného dokumentu i jeho projednání má být věnována zvýšená pozornost s ohledem na rozsah jeho působnosti, doporučujeme, aby výsledné znění vyhlášky bylo vypracováno ve spolupráci s právníkem.

Následující text se předkládá k diskusi jako podklad pro zpracování vyhlášky města k závazným částem územního plánu města. Předpokládáme, že tato pracovní verze vyhlášky bude doplněna na základě připomínek při zpracování návrhu, resp. že bude dopracována v průběhu schvalovacího procesu.

V příloze č.1 této vyhlášky jsou uvedeny regulativy funkčního využití a v příloze č.2 regulativy prostorového uspořádání území. V příloze č.3 je uveden seznam veřejně prospěšných staveb.

22.2 Návrh vyhlášky o závazných částech územního plánu města Kralupy nad Vltavou

Obsah textové části: 1. ZÁKLADNĺ ÚDAJE..............................................1 1.1 Zadání úkolu...............................................1 1.2 Vymezení řešeného území podle katastrálních území obce.....1 1.3 Hlavní cíle řešení.........................................1 1.4 Návrhový horizont..........................................2 1.5 Použité podklady...........................................2 2. VYHODNOCENĺ SPLNĚNĺ PODMĺNEK SOUBORNÉHO STANOVISKA..........3 3. VÝZNAM SĺDLA V OSĺDLENĺ, ŠIRŠĺ ÚZEMNĺ VZTAHY,..............12 3.1 Význam sídla v osídlení...................................12 3.2 Nadřazené systémy.........................................13 4. VYČĺSLENĺ NAVRHOVANÉHO ROZVOJE MĚSTA.......................14 4.1 Úvod k vyčíslení..........................................14 4.2 Obyvatelstvo..............................................14 4.3 Byty - bydlení............................................17 4.4 Zaměstnanost, pracovní sféra..............................20 5. URBANISTICKÉ ŘEŠENĺ........................................21 5.1 Vývoj zástavby v historických souvislostech...............21 5.2 Stávající urbanistická struktura..........................22 5.3 Navržená urbanistická koncepce............................25 5.4 Etapizace výstavby........................................27 6. BYDLENĺ....................................................28 6.1 Přehled rozvojových ploch pro bydlení.....................29 7. OBČANSKÉ VYBAVENĺ..........................................31 7.1 Přehled větších rozvojových ploch pro vybavenost..........32 8. SPORT, REKREACE............................................33 8.1 Sport.....................................................33 8.2 Zahrádkářské osady........................................33 9. VÝROBA, SKLADY.............................................33 9.1 Přehled rozvojových ploch pro výrobu......................34 10. TĚŽBA.....................................................35 11. DOPRAVA...................................................36 11.1 Širší dopravní vztahy....................................36 11.2 Železniční doprava.......................................36 11.3 Silniční doprava.........................................37 11.4 Intenzity silničního provozu.............................42 11.5 Vodní doprava............................................43 11.6 Obsluha území prostředky hromadné dopravy................43 11.7 Základní komunikační systém města, místní a účelové komunikace..............................44 11.8 Pěší a cyklistická doprava...............................45 11.9 Objekty a zařízení dopravní vybavenosti..................46 11.10 Ochranná pásma..........................................47 11.11 Závěry prověření systému dopravní obsluhy centra........48 11.11.1 Etapy realizace systému dopravní obsluhy centra a jejich provozuschopnost.............................49 11.11.2 Prostorové nároky systému dopravní obsluhy centra....52 11.11.3 Závěr................................................53 12. VODNĺ HOSPODÁŘSTVĺ........................................54 12.1 Zásobování pitnou vodou..................................54

12.1.1 Současný stav..........................................54 12.1.2 Navrhované řešení......................................55 12.1.3 Ochranná pásma.........................................59 12.2 Odkanalizování a čištění odpadních vod...................60 12.2.1 Současný stav..........................................60 12.2.2 Navrhované řešení......................................60 12.2.3 Ochranná pásma.........................................63 12.3 Vodní toky a nádrže......................................63 12.4 Podmínky pro výstavbu v zátopových územích...............65 13. ZÁSOBOVÁNĺ ELEKTRICKOU ENERGIĺ............................67 13.1 Stávající stav...........................................67 13.2 Návrh....................................................68 13.3 Ochranná pásma...........................................71 14. SPOJE A TELEKOMUNIKACE....................................72 14.1 Stávající stav...........................................72 14.2 Návrh....................................................73 14.3 Ochranná pásma...........................................75 15. ZÁSOBOVÁNĺ PLYNEM.........................................76 15.1 Úvod.....................................................76 15.2 Současný stav............................................76 15.3 Ochranná a bezpečnostní pásma............................78 15.4 Urbanistický návrh rozvoje řešeného území................81 15.5 Bilance potřeby ZP.......................................81 15.6 Návrh řešení.............................................84 16. ZÁSOBOVÁNĺ TEPLEM.........................................85 16.1 Úvod.....................................................85 16.2 Soustava CZT.............................................85 16.3 Návrh řešení.............................................89 16.4 Ochranná pásma..........................................89 17. PRODUKTOVODY..............................................91 17.1 Úvod.....................................................91 17.2 Současný stav............................................91 17.3 Ochranná pásma...........................................91 17.4 Návrh řešení.............................................91 18. ÚZEMNĺ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, ZELEŇ V SĺDLECH A V KRAJINĚ.............................92 18.1 Charakteristika území....................................92 18.2 Ochrana přírody a krajiny................................92 18.2.1 Zvláště chráněná území.................................92 18.2.2 Památné stromy.........................................93 18.2.3 Významný krajinný prvek - ze zákona...................93 18.2.4 Významný krajinný prvek - registrovaný................93 18.2.5 Přírodní parky.........................................94 18.2.6 Územní systém ekologické stability (ÚSES)..............94 18.3 Zeleň v sídle............................................95 18.4 Zeleň v krajině..........................................96 18.5 Funkční zónování krajiny.................................97

19. VYHODNOCENĺ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENĺ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNĺ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNĺ FUNKCĺ LESA PODLE ZVLÁŠTNĺCH PŘEDPISŮ..................101 19.1 Forma vyhodnocení.......................................101

19.2 Charakteristika a zdůvodnění urbanistické koncepce......103 19.3 Ochrana lesa............................................104 19.4 Zemědělský půdní fond...................................105 19.5 Přehled lokalit.........................................108 19.5.1 Lokality návrhového období............................108 19.5.2 Územní rezervy........................................111 19.5.3 Lokality urbanistického rozvoje, které vyplývají ze souborného stanoviska..............113 20. VYHODNOCENĺ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENĺ NA ŽIVOTNĺ PROSTŘEDĺ............................117 20.1 Celkový stav............................................117 20.2 Ovzduší.................................................117 20.3 Povrchové vody..........................................120 20.4 Hluk a vibrace..........................................122 20.5 Radonové riziko.........................................124 20.6 Návrh koncepce nakládání s odpady.......................124 21. LIMITY VYUŽITĺ ÚZEMĺ.....................................126 21.1 Ochrana přírody a krajiny...............................126 21.2 Památkově chráněné objekty a areály.....................127 21.3 Ochranná pásma dopravní.................................128 21.4 Ochranná pásma technické infrastuktury..................128 21.5 Pásma hygienické ochrany výrobních areálů...............129 21.6 Zátopová území..........................................130 21.7 Ochrana nerostných surovin..............................130 21.8 Zvláštní ochranná pásma.................................130 22. PODKLADY PRO ZÁVAZNOU ČÁST ÚZEMNĺHO PLÁNU................131 22.1 Úvod....................................................131 22.2 Návrh vyhlášky o závazných částech územního plánu města Kralupy nad Vltavou.........................132