Pøehledné èlánky
P S Y CH I A T R I E ROÈNÍK 14 2010 ÈÍSLO 2
POZITIVNÍ PSYCHOLOGIE – ZKOUMÁNÍ CTNOSTÍ A CHARAKTEROVÝCH PØEDNOSTÍ POSITIVE PSYCHOLOGY – ASSESSMENT OF VIRTUES AND CHARACTER STRENGTHS MAREK PREISS Psychiatrické centrum Praha, Centrum neuropsychiatrických studií
SOUHRN Pøehledová práce shrnuje pojetí ctností a charakterových pøedností Petersona a Seligmana (2004). Popisuje východiska, klasifikaci a mìøení. Interpretuje klasifikaci ctností jako dobrý teoretický základ pro další rozvoj výzkumného, klinického a pedagogického zájmu o psychologicky pojatou etiku. Je možné, že práce Petersona a Seligmana podnítí vytváøení vzdìlávacích projektù, jejichž efektivitu budeme moci mìøit podobnì jako terapeutické intervence v psychiatrii a klinické psychologii. Klíèová slova: ctnosti, charakterové pøednosti
SUMMARY The paper reviews virtues and character strengths according to Peterson and Seligman (2004). The problem area, classification and measurements are described. It interprets classification of virtues as a good theoretical background for further research, clinical and pedagogical development of psychologically constructed ethics. It seems that work of Peterson and Seligman could inspire educational projects, effectiveness of which could be measured similary as therapeutic interventions in psychiatry and clinical psychology. Key words: virtues, character strengths Preiss M. Pozitivní psychologie – zkoumání ctností a charakterových pøedností. Psychiatrie 2010; 14(2): 75–79.
Úvod Pozitivní psychologie je zastøešující termín pro teorie a výzkum o tom, co dìlá život dobrým (Park, Peterson a Seligman, 2004). Termín „ctnost“ se v èeských psychologických uèebnicích nevyskytuje. Napø. respektované uèebnice, jako Balcarùv Úvod do studia psychologie osobnosti (Balcar, 1991), tento termín nepoužívají vùbec. Také termín charakter v pozitivním slova smyslu bývá vyluèován, napø. dle Allporta je charakter etický pojem a jako takový je v psychologii zbyteèný (Nakoneèný, 1997). Anglosaské uèebnice pozitivní psychologie však pojem ctností (virtues) obsahují. Podle Køivohlavého jde v psychologii o„staronové“ téma (Køivohlavý, 2004). Orientace klinické psychologie a psychiatrie na psychopatologii je v rozporu s pojímáním psychologie jako pozitivnì orientované disciplíny sloužící k vedení jedince k vyšším cílùm, duševnímu zdraví a naplnìní svých tužeb a možností (Peterson a Seligman, 2004). Podle tohoto pohledu zdravotní pojišśovny pokrývají sice více èi ménì náklady léèby duševních poruch, ale nezabývají se podporou prožívání štìstí a naplnìní v životì. Národní ústav duševního zdraví (NIMH) by se pak (ironicky øeèeno) mìl pøejmenovat na Národní ústav duševních poruch, protože na výzkum duševního zdraví vìnuje jen zlomek
nákladù. Na domácích konferencích biologické psychiatrie jsou prezentovány „hlavní høíchy“ ve spojitosti s rùznými poruchami (napø. v roce 2009 obžerství), ale již ne ctnosti. Podstatný rozdíl mezi pozitivní psychologií oproti klasifikacím nemocí (DSM a ICD) je, že základní zájem není o poruchy, ale o zdraví. Cílem je duševní zdraví, ne minimalizace duševních poruch. Pozitivní psychologie oceòuje klasifikaci nemocí za stanovení kritérií, terminologie a zvýšení reliability mìøení v oblasti diagnostiky duševních funkcí. Pokud klasifikace nemocí na ose I zjišśuje psychické poruchy, na ose II poruchy osobnosti, na ose III zdravotní podmínky, na ose IV stresory a na ose V celkovou úroveò fungování, navrhují pozitivnì orientovaní autoøi alternativu – osu I pro silné stránky charakteru, osu II pro talenty a schopnosti, osu III pro umožòující a znemožòující podmínky pro jejich dosahování, osu IV pro pocit naplnìní a osu V pro výsledek, který to jedinci pøináší. To je dùvod, proè nìkteøí sympatizanti nazvali klasifikaci ctností opakem DSM (Hershberger, 2005) èi jako doplnìk DSM-IV (Dunn, 2008). Rozsáhlá monografie (800 stran) Charakterové pøednosti a ctnosti (Character strengths and virtues) editovaná autory z oboru pozitivní psychologie (Christopher Peterson a Martin Seligman) obsahuje pøíspìvky 40 autorù podílejících se
75
Pøehledné èlánky na popisu jednotlivých ctností a charakterových pøedností. Autoøi vycházejí z pøedpokladù pozitivní psychologie, kterou odlišují od humanistické dùrazem na empirický výzkum. Domnívají se, že klasifikace charakteru je dùležitým krokem ke spoleènému názvosloví mìøitelných pozitivních rysù. Cílem této práce je shrnout hlavní poznatky o klasifikaci a mìøení ctností a charakterových pøedností autorù Petersona a Seligmana. Klasifikace ctností a charakterových pøedností Klasifikace vznikla na základì diskuzí autorù se studenty, opakovanými rozhovory o seznamu ctností a charakterových pøedností na konferencích pozitivní psychologie, diskuzemi se zástupci Gallupovy organizace (americká organizace studující chování lidí více než 70 let, podrobnìji na: http://www. gallup.com/home.aspx), inspirací v pracích pøedchùdcù (jako byl Karel Veliký, Benjamin Franklin, William Bennett a John Templeton), konzultacemi s chlapeckými a dívèími skautskými organizacemi1 a mnoha dalšími podnìty, jako jsou písnì, grafitti, tarotové karty, postavy Pokemonù a dále studiem filozofické literatury (konfuciánské, taoistické, buddhistické, hinduistické, øecké, židovsko-køesśanské a islámské) a pøístupù rùzných psychologických smìrù. Klasifikaci ctností a silných stránek charakteru považují Petterson a Seligman za historicky, filozoficky a mezikulturnì zakotvenou. Zahrnuje 6 ctností a 24 silných stránek charakteru (nìkdy oznaèováno také jako primární – ctnosti a sekundární – charakterové pøednosti (Køivohlavý, 2004). Charakter pokládají za kontinuální promìnnou, podléhající zmìnám v ontogenezi, za svùj cíl ale považují silné, pozitivní stránky charakteru (character strengths). Peterson a Seligman odlišují tøi konceptuální úrovnì pozitivnì chápaného charakteru. První jsou ctnosti (virtues), základní charakteristiky definované filozofy a náboženskými mysliteli (autoøi zmiòují mj. èínského Konfucia, zakladatele taoismu Lao-tze, Budhu, zakladatele buddhismus, Aristotela, Tomáše Akvinského, tóru) – moudrost, odvaha, lidskost, spravedlnost, umírnìnost a pøesažení. Jsou univerzální, možná evoluènì podložené, pro hodnocení charakteru jako „dobrého“ musí být pøítomny nad urèitý práh. Charakterové pøednosti (character strengths) jsou psychologické promìnné, které ctnosti utváøejí, podobnì jako Catellovy primární faktory tvoøí základ pro globální vlastnosti osobnosti. Mohou být definovány jako „pozitivní rysy obsažené v myšlenkách, pocitech a chování“ (Park, Peterson a Seligman, 2004). Charakterové pøednosti jsou si podobné v tom, že zahrnují získávání a užívání znalostí. Jednotlivci obvykle v rámci urèité ctnosti dosahují psychometricky nadprùmìrné výsledky ve více charakterových pøednostech jen v málo pøípadech – a obvykle pouze v jedné èi jen dvou charakterových promìnných. Situaèní témata (situational themes) jsou konkrétní pøípady projevení se charakterových pøedností. Peterson a Seligman použili pro výbìr charakterových pøedností 10 kritérií: 1. Charakterová pøednost pøispívá k rùzným zpùsobùm seberealizace, která vytváøí hodnotný život èlovìka samého i pro druhé.
PSYC HIATR IE ROÈNÍK 14 2010 ÈÍSLO 2 2.
I když charakterová pøednost mùže a také vytváøí hodnotný život, je morálnì významná sama o sobì, i bez zøejmého pozitivního výsledku v životì. 3. Projevy charakterové pøednosti jedné osoby nesnižují jinou osobu, která je s první osobou v interakci. 4. Pokud je možné k protikladu k domnìlé charakterové pøednosti vytvoøit pozitivní protiklad, nejde o charakterovou pøednost. 5. Charakterová pøednost se projevuje v øadì mìøitelných projevù chování, myšlenkách, prožívání a jednání. Mìla by mít charakteristiku povahového rysu ve smyslu stupnì zobecnitelnosti a stability v prùbìhu èasu. 6. Charakterová pøednost je odlišná od dalších charakterových pøedností v klasifikaci a nemùže s nimi být spojena. 7. Charakterová pøednost je zahrnuta do obecnì pøijímaných vzorù, ideálù. 8. Mimoøádné projevy charakterové pøednosti (napø. u „zázraèných“ dìtí) jsou souèástí pøinejmenším nìkterých kritérií, i když ne všech. 9. Existují lidé, kteøí prokazují zøetelnou nepøítomnost dané charakterové pøednosti. 10. Jak prokázala Eriksonova diskuze o psychosociálních stádiích a ctnostech vyplývajících z úspìšného øešení úkolù z daného období, spoleènost podporuje instituce a rituály, které je kultivují a udržují. Použitá kritéria je možno demonstrovat na pøíkladu nìkteré z charakterových pøedností. Napø. u charakterové pøednosti Integrita z oblasti ctnosti Odvahy Peterson a Seligman uvádìjí, že nepochybují, že Integrita je naplòující (kritérium 1). Pouze vnitøní satisfakce je motivem, pokud upozoròujeme pokladní, že udìlala chybu v náš prospìch, èi prùvodèího, že nemáme lístky, když je možno chybu nepøiznat (kritérium 2). V úzkém vztahu je Integrita velmi oceòována napø. v partnerských vztazích nebo u politikù. Projevení Integrity neponižuje pøihlížející (kritérium 3). Antonymum této pøednosti je negativní (napø. neèestnost, lhaní, neupøímnost). Když popíšeme osobu jako falešnou nebo pokryteckou, negativnì tím u ní hodnotíme nedostatek autenticity (kritérium 4). Studie dokládají stabilitu tohoto rysu (kritérium 5). Tato charakterová pøednost se neobjevuje v jiných charakterových pøednostech, ale mùže se èásteènì pøekrývat s Udatností a Vytrvalostí (kritérium 6). Názornou ukázkou integrity je Abraham Lincoln a jedinci citováni Abrahamem Maslowem, jako byli Thomas Jefferson, Baruch Spinoza èi William James (kritérium 7). Mladistvý George Washington je pøíkladem mimoøádného rozvoje této charakterové pøednosti, pokud jsou doklady o jeho životì pravdivé (kritérium 8). Nìkteøí lidé mohou v prùbìhu èasu vykazovat zøetelný nedostatek integrity (kritérium 9). Je možné i v souèasnosti najít upøímné a autentické rituály, napø. pøijetí svátosti v katolické církvi èi bar micva v židovství (kritérium 10). Dále uvádíme 6 ctností (tuènì) s definicemi, spolu s charakterovými pøednostmi (názvy kurzívou) a alternativními názvy (v závorkách), spolu s definicemi. Moudrost a znalost – kognitivní ctnost, která pøedstavuje získávání a osvojování si znalostí Tvoøivost (originalita, vynalézavost): myšlení novým a produktivním zpùsobem, konceptualizace a provádìní, patøí sem i umìlecká tvorba
Pro zajímavost uvádíme skautský zákon, který urèuje chování skautù: skaut je pravdomluvný; skaut je vìrný a oddaný; skaut je prospìšný a pomáhá jiným; skaut je pøítelem všech lidí dobré vùle a bratrem každého skauta; skaut je zdvoøilý; skaut je ochráncem pøírody a cenných výtvorù lidských; skaut je poslušný rodièù, pøedstavených a vùdcù; skaut je veselé mysli; skaut je hospodárný; skaut je èistý v myšlenkách, slovech i skutcích. Skautský slib je formulován takto: sloužit nejvyšší Pravdì a Lásce vìrnì v každé dobì, plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské, duší i tìlem být pøipraven pomáhat vlasti a bližním. 1
76
P S Y CH I A T R I E ROÈNÍK 14 2010 ÈÍSLO 2 Zvìdavost (zájem, vyhledávání nového, otevøenost k nové zkušenosti): mít zájem o zkušenosti pro nì samé, být zaujat zajímavými lidmi a tématy; objevovat a prozkoumávat Otevøenost (usuzování, kritické myšlení): promýšlení vìcí a prozkoumávání je z rùzných úhlù, schopnost zmìnit názor po nových dùkazech, nepøistupovat k okamžitému øešení, spravedlivé prozkoumávání všech detailù Láska k vìdìní: zvládání nových dovedností, oblastí a obsahù znalostí; vìtšinou se vztahuje k jiné charakterové pøednosti – zvìdavosti, ale pøesahuje ji svou systematièností Nadhled (moudrost): být schopen chytøe poradit druhým; schopnost nahlížet smysluplnì na sebe i druhé Odvaha – emocionální ctnost, která pøedstavuje vùli k dosahování cílù navzdory pøekážkám, vnitøním èi vnìjším Udatnost (chrabrost): necouvání pøed pøekážkou, výzvou, nesnází nebo bolestí; øíkat co je pravda i pøes opozici; pøesvìdèivì vystupovat, i když je to nepopulární; zahrnuje fyzickou udatnost, i když to není nezbytné Vytrvalost (úpornost, pøièinlivost): zakonèovat, co je zapoèato; vytrvat i pøes pøekážky; ubránit se; mít radost z dokonèení úkolù Integrita (autenticita; upøímnost): øíkat pravdu, obecnìji prezentovat sebe sama opravdovì a upøímnì; nepøedstírat; pøijmout odpovìdnost za vlastní pocity a jednání Vitalita (nadšení, entuziasmus, síla, energie): prožívat život s nadšením a energií; nedìlat vìci napùl nebo jen s polovièním zájmem; žít život jako dobrodružství; cítit se plný života a v èinnosti Lidskost – interpersonální ctnost, která pøedstavuje vztahovost a pøátelství ke druhým Láska: oceòování úzkého vztahu s druhými, zvláštì tìch, kde sdílení a peèování je oboustranné; být lidem blízký Laskavost (velkorysost, péèe, zájem, soucit, altruistická láska, pøívìtivost): prokazovat laskavost a èinit dobré skutky; pomáhat druhým; peèovat o druhé Sociální inteligence (emoèní inteligence, osobní inteligence): být si vìdom motivù a pocitù druhých lidí i svých vlastních; vìdìt co dìlat v rùzných sociálních situacích; vìdìt co druhé lidi motivuje Spravedlnost – obèanská ctnost, která podmiòuje zdravý život spoleèenství Obèanskost (sociální odpovìdnost, vìrnost, týmová spolupráce): dobøe pracovat jako èlen skupiny; být loajální ke skupinì, dùvìøovat Èestnost: chovat se ke druhým lidem stejnì spravedlivì a èestnì, potlaèit osobní pocity pøi hodnocení druhých; dát lidem spravedlivou pøíležitost Vedení: vést skupinu lidí, jejímž jsem èlenem k vytèeným cílùm a zároveò udržovat dobré vztahy ve skupinì; organizovat skupinové aktivity a pozorovat je Umírnìnost – ctnost, která chrání pøed výstøelky Odpuštìní a soucit: odpustit, když nìkdo udìlal nìco špatnì; pøijmout nedostatky druhých; dát lidem druhou možnost; nebýt pomstychtivý Skromnost, prostota: považovat pochvaly jen za zdvoøilosti, netoužit být vidìn, neoèekávat zvláštní zacházení Rozvážnost: být opatrný ve výbìru; neriskovat; neøíkat èi dìlat vìci, kterých by pozdìji bylo možno litovat Sebeovládání (sebekontrola): usmìròování toho, co cítím a dìlám; být disciplinovaný
Pøehledné èlánky Pøesah – ctnost, která vytváøí spojení se širším svìtem a nabízí smysl existence Ocenìní krásy a dokonalosti (úžas, údiv, povznesení): všímat si a oceòovat krásu, dokonalost a vybroušenost provedení v rùzných oblastech života, od pøírody k umìní, matematice, až ke každodenní zkušenosti Vdìènost: uvìdomovat si dobré vìci, které se dìjí, a být za nì vdìèný Nadìje (optimismus, zahledìnost do budoucna, orientace na budoucnost): oèekávat v budoucnosti to nejlepší a pracovat na tom; vìøit, že dobré budoucnosti lze dosáhnout Humor (hravost): rád se smát a škádlit; usmívat se na lidi; vnímat jejich dobré stránky; dìlat (ne nezbytnì øíkat) vtipy Spiritualita (religiosita, víra, úèel): mít promyšlené pøedstavy o vyšším úèelu a smyslu svìta; vìdìt o svém místì ve vìtším celku; mít pøedstavy o smyslu života, které formují chování a poskytují užitek Každou charakterovou pøednost autoøi ilustrují na pøíkladu osobnosti, která ji ztìlesòuje. Napø. „Integritu“ pøíkladnì ztìlesòuje Isabellou Baumfree (1797–1883), známá pod jménem Sojourner Truth, otrokynì, která byla z otroctví propuštìna na základì zákona v r. 1827. Stala se z ní potulná kazatelka, protiotrokáøská aktivistka a bojovnice za volební právo žen. Dlouhodobì kázala navzdory hrozbám a zasazovala se za rovné pøístupy k obìma pohlavím ve spoleènosti. Po definování všech charakterových pøedností autoøi probírají teorie pøístupù k tomuto tématu z rùzných vìdních oborù (filozofie, psychologie, sociologie aj.), možnosti mìøení (napø. u Integrity je vyjmenováno na 30 mìøících nástrojù). Obsáhle se diskutují „korelace a dùsledky“ dané charakterové pøednosti, umožòující a oslabující faktory, otázky pohlavní pøíslušnosti, mezistátního a mezikulturního pøístupu, zda existují v této oblasti intervence, které by tuto pøednost kultivovaly a také „co nevíme“. Mìøení charakterových pøedností Petterson a Seligman nenavrhují mìøit ctnosti samotné, ty jsou pøíliš abstraktní, ale neváhají mìøit charakterové pøednosti. Autoøi vyvinuli nìkolik nástrojù k jejich mìøení. Pro dospìlé je urèen dotazník charakterových pøedností (Values in Action Inventory of Strengths (VIA-IS), inspirovaný zkušenostmi Gallupovy organizace. Respondent odpovídá na položky pomocí 5bodové škály. Položky jsou èasto formulovány extrémnì (Vždy se zajímám …). Integrita je testována napø. pomocí položek „Vždy dodržím sliby“ èi „Nìkdy se cítím jako podvodník“. Každá charakterová pøednost obsahuje 10 položek. Napø. Zvìdavost je testována položkami jako „Nikdy se nenudím“ èi „Mám málo koníèkù“, Stateènost položkami „Èasto nìco udìlám, i když se mnou vìtšina lidí silnì nesouhlasí“ èi „Nestojím si vždy za tím, èemu vìøím“. Individuální analýza výsledkù je možná na internetové adrese http://www.viacharacter.org, vyšetøovaná osoba mùže získat po vyplnìní dotazníku seznam svých charakterových pøedností od „nejlepších“ po „nejslabší“. Poskytnutím dotazníku prostøednictvím internetu autoøi nasbírali okolo 1 miliónu vyplnìných dotazníkù z øady zemí, a dotazník byl pøeložen do více než 10 jazykù (podrobnìjší informace lze najít na adrese http://www.viacharacter.org). Psychometrickou analýzou mj. zjistili, že: – všechny škály mají dostateènou vnitøní konzistenci (alfa > 0,70);
77
Pøehledné èlánky
PSYC HIATR IE ROÈNÍK 14 2010 ÈÍSLO 2
– škály jsou zešikmené doprava (tj. nadprùmìrné hodnoty jsou dosahovány vzácnìji), ale stále mají dostateènou varianci (tj. lze posuzovat rozdíly mezi lidmi); – korelace test-retest po 4 mìsících jsou dostateèné (> 0,70); – ženy skórují výše ve všech škálách Lidskosti oproti mužùm; – pouze 2 ze 24 charakterových pøedností jsou ovlivnìné sociální žádoucností; – dotazníkové promìnné jsou situaènì citlivé, autoøi zjistili, že po teroristickém útoku 11. záøí došlo k nárùstu nìkterých škál (Láska, Laskavost, Vdìènost, Nadìje); – pomocí faktorové analýzy autoøi zjistili pìt faktorù, podobných šesti ctnostem (autoøi nazvali faktory strengths of restrain – sebeovládání, intellectual strengths – intelektové pøednosti, interpersonal strengths – mezilidské pøednosti, emotional strengths – emocionální pøednosti, theological strengths – duchovní pøednosti). K dalším výzkumným nástrojùm patøí zkrácený dotazník charakterových pøedností (The Brief Strengths Test) a dotazník charakterových pøedností pro osoby ve vìku 10–17 let (VIA Youth Survey). Diskuze Zkoumání ctností a charakterových pøedností navazují na prastará filozofická témata (Macintyre, 2004) a ani v moderní psychologii nejsou ojedinìlá. Napø. The Virtue Project (http:// www.virtuesproject.com/index.php) nabízí více než 20 let programy a výcviky zamìøené na podporu ctností po celém svìtì. Autoøi tohoto projektu (Neal H. Mayerson, Christopher Petterson, Martin E. P. Seligman a další) identifikovali 52 ctností rozborem náboženských textù a domnívají se, že ctnosti jsou jádrem všech spirituálních tradicí a vyvinuli 5 strategií k rozvoji ctností v každodenním životì. Pùvodním smyslem projektu bylo reagovat na stoupající násilí ve školách. Ctnosti mohou pùsobit vyumìlkovanì a ctnostný èlovìk jako bez masa a krve. Praktické programy však pùsobí životaschopnì, jsou zamìøeny na konání dobrých skutkù, které druhé potìší èi zlepší životní podmínky potøebným. Ctnosti by samy o sobì nemusely být – pøedevším pro biologicky orientované psychology a psychiatry – výzkumnì zajímavé, ukazuje se však, že mají vztah k životní spokojenosti (definovaná jako „individuální ocenìní života jako celku“). Pøedevším Nadìje a Vitalita se významnì vztahovaly k životní spokojenosti, dále také Vdìènost, Láska a Zvìdavost (Park, Peterson a Seligman, 2004). Výzkum také ukázal, že èím vyšší byly hodnoty v charakterových pøednostech jedince, tím vyšší byla jeho životní spokojenost. Neprokázalo se, že by extrémnì vysoké hodnoty ctností byly pro èlovìka nevýhodné. Mìøení charakterových pøedností a potažmo ctností ale vyvolává øadu otázek. Pøestože autoøi zjistili dobrou reliabilitu test-retest, je otázkou, k jakým zmìnám dochází v pojímání ctností bìhem ontogeneze, protože „ctnosti jsou nauèitelnými dovednostmi“ (McKie a Swinton, 2000). Další otázkou je, zda vùbec mohou být charakterové pøednosti mìøeny pomocí dotazníku. Napø. položka Integrity „Vždy dodržím sliby“ mùže odkazovat spíše k sociálnì žádoucímu stylu odpovídání èi kladná odpovìï na položku „Nìkdy se cítím jako podvodník“ mùže spíše než o integritì svìdèit
78
o otevøenosti a upøímnosti k sobì samému (kdo se nìkdy necítil jako podvodník?). Podobnì by se ovšem daly (oprávnìnì) zpochybòovat dotazníkové metody obecnì. Je otázkou, zda by charakterové pøednosti nemìly být hodnoceny spíše inter-individuálnì, napø. na základì modelových situací, dlouhodobých znalostí dané osoby èi konfrontací chování v mimoøádných situacích. Ctnosti mohou být praktické pøi výuce èi pøemýšlení o urèité profesi. Napø. McKie a Swinton (2000) pøikládají k významným každodenním tématùm práce psychiatrických sester (jako je péèe, osobní vztah, zmírnìní utrpení a zabývání se lidským èinitelem) korespondující ctnosti (Péèe; Pøátelství, Dùvìra, Upøímnost aj.; Nadìje, Odvaha aj.; Respekt, Empatie aj.). Tito autoøi argumentují, že model ctností je vhodným modelem èi paradigmatem pro práci psychiatrických sester. Samotný výbìr ctností a charakterových pøedností je sice podpoøen historickým pohledem, vznikl ale v souèasnosti a mùže být ovlivnìn, zvláštì v pøípadì konkrétních charakterových pøedností, aktuálními zájmy psychologù a severoamerickou kulturou. Peterson a Seligman (2004) vytvoøili dobrý teoretický základ pro další rozvoj výzkumného, klinického a pedagogického zájmu o psychologicky pojatou etiku. Pozitivní psychologie tak pøedkládá významné téma – téma ctností a charakterových pøedností a nabízí možnosti k rùzným zpùsobùm uchopení. S nadsázkou mínìná slova o anti-DSM jsou jen myšlenkovou hyperbolou. Na druhou stranu, spolu s øadou jiných témat pozitivní psychologie (napø. osobnostní rùst, téma radosti) je možné, že se problematika ctností a charakterových pøedností èasem stane souèástí praktických výukových školních a klinických programù. Na stránkách http://www.viacharacter.org/ lze nalézt seznamy aktivit, pøíklady knih a filmù pro rozvíjení jednotlivých charakterových pøedností. Napø. pro rozvoj charakterové pøednosti Integrita navrhují autoøi zcela konkrétnì dávat si pozor na drobné lži v kontaktu s pøáteli a rodinou; pracovat na tvoøivém, ale upøímném zpùsobu kontaktu s bližními; snažit se dìlat práci, která je jasnì definovaná; uèit se etické standardy profese, kterou proband zastává, aj. Jako filmový pøíklad dobré Integrity uvádìjí filmy Pár správných chlapù (A Few Good Men, 1992), Erin Brockovichová (Erin Brockovich, 2000), jako pøíklad Sinatrovi písnì Po svém (My Way, Frank Sinatra). Je možné, že práce Petersona a Seligmana podnítí vytváøení vzdìlávacích projektù, jejichž efektivitu budeme moci mìøit podobnì jako preventivní programy pro psychotické pacienty èi rehabilitaèní programy v denních stacionáøích. Podpoøeno projektem MZÈR MZ0PCP2005. Podìkování: autor dìkuje anonymnímu recenzentovi za mimoøádnì rozsáhlý a inspirující oponentský posudek. doc. PhDr. Marek Preiss, PhD. Psychiatrické centrum Praha Ústavní 91 181 03 Praha 8 E-mail:
[email protected] tel.: 266003338 Do redakce došlo: 21. 6. 2009 K publikaci pøijato: 21. 7. 2009
P S Y CH I A T R I E ROÈNÍK 14 2010 ÈÍSLO 2 LITERATURA Balcar K. Úvod do studia psychologie osobnosti. Nakladatelství Mach, Chrudim, 2. upravené vydání, 1991. Dunn DS. Revisting character strengths and virtues: a roadmap and resource for research. Journal of Social and Clinical Psychology 2008;27:419-424. Hershberger PJ. Prescribing happiness: positive psychology and family medicine. Family Medicine 2005; 37: 630-4. Køivohlavý J. Pozitivní psychologie. Portál, Praha, 2004.
Pøehledné èlánky Mckie A, Swinton J. Community, culture and character: the place of the virtues in psychiatric practice. Journal of Psychiatric and Mental Health Nursing 2000;7:35-42. Nakoneèný M. Encyklopedie obecné psychologie. Academia, Praha, 2.pøepracované vydání, 1997. Park N, Petterson Ch, Seligman MEP. Strengths of character and wellbeing. Journal of Social and Clinical Psychology 2004;23:603-619. Peterson C, Seligman MEP. Character strengths and virtues: A classification and handbook. New York 2004, Oxford University Press/Washington, DC: American Psychological Association.
Macintyre A. Ztráta ctnosti. K morální krizi souèasnosti. Praha, Oikoymenh, 2004.
79
