MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Sdružená uměnovědná studia
Bc. Helena Tomalová
Pozice jazzu a jazzové hudby na vlnách Českého rozhlasu se zaměřením na stanici Vltava Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: MgA. Jan Dalecký Brno 2012 1
Prohlašuji, že jsem předkládanou bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně a s využitím uvedených pramenů a literatury.
………………………………
2
Poděkování Na tom to místě bych ráda poděkovala rodině a přátelům, především mamince Mgr. Janě Tomalové, za podporu a trpělivost v průběhu celého studia a během psaní této práce. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat také Václavu Vranému za ochotu a vstřícnost při poskytování materiálů z Českého rozhlasu.
3
Obsah 1.
Předmluva..................................................................................................... 5
2.
Úvod.............................................................................................................. 6
3.
Český rozhlas ................................................................................................ 8 3.1
Český rozhlas – počátky a vymezení hudebních žánrů ....................... 8
3.2
Český rozhlas – současnost .................................................................10
3.2.1 3.3 4.
Vymezení hudby v rozhlase ................................................................. 13
ČRo 3 - Vltava ............................................................................................... 15 4.1
Redakce jazzové a populární hudby ...................................................16
4.1.1
Historický vývoj redakce ...............................................................16
4.1.2
Personální obsazení redakce ........................................................ 17
4.2
Jazzové pořady ČRo 3 .........................................................................18
4.2.1 4.3
Jazzové pořady regionálních stanic ............................................ 25
Mimoprogramové jazzové projekty na ČRo - 3 ................................. 26
4.3.1
Nahrávky a koncerty .................................................................... 26
4.3.2
Big Band Českého rozhlasu .......................................................... 27
4.4
5.
Struktura Českého rozhlasu .......................................................... 11
Český rozhlas Jazz a rádio Euro Jazz na internetu ............................ 29
4.4.1
ČRo Jazz ........................................................................................ 29
4.4.2
Euro Jazz ....................................................................................... 30
Závěr ........................................................................................................... 35
Resumé ............................................................................................................... 37 Seznam pramenů a použité literatury .............................................................. 38 Seznam příloh ..................................................................................................... 40
4
1. Předmluva „Patřil jsem jazzu dříve, než jsem věděl, co to vlastně jazz je“ píše Jaroslav Ježek v předmluvě k albu Pět melodií z revue Osel a stín. S těmito slovy bude nejspíše souhlasit nejen řada jazzových interpretů, ale možná také většina jejich posluchačů včetně mě. Už si ani přesně nepamatuji, jak a kdy se jazz do mého života dostal, ale najednou tam byl a budil ve mně stále větší zájem. Od pouhého poslechu jsem přešla k aktivním účastem na letních jazzových dílnách a nyní k psaní bakalářské práce, která se věnuje jazzu v kombinaci s rozhlasem. Rozhlas je kouzlo, říkají jedni. Jazz má kouzlo, říkají druzí. Co tedy nastane, dojde-li k propojení rozhlasu a jazzu? Co se stane, propojí-li se tak výrazné jevy lidské činnosti? Musí nás napadnout, že spojením těchto dvou fenoménů vznikají nejen zajímavé možnosti, ale především však vysoce atraktivní kombinace. Jak atraktivní rozhlas ve spojení s jazzem tedy je? A jak často nabývá této vlastnosti? To je otázka, kterou si klade možná řada příznivců jazzu a posluchačů rozhlasu v jednom. Jak je to tedy s jazzem na českých rozhlasových vlnách? Přemýšlím-li nad jazzem ve spojení rozhlasem, automaticky mě nenapadá jiná stanice než Český rozhlas. Je tam jazzu dost nebo je utlačován jinými žánry? Nezůstává popelkou mezi ostatními hudebními styly a pořady?
5
2. Úvod Byl to zřejmě vznik internetového rádia Euro Jazz, který mě vedl k zamyšlení, kolik jazzu a jazzových pořadů se na vlnách veřejnoprávního rozhlasu v České republice skutečně objevuje. Je nepochybné, že jazz je momentálně menšinovým hudebním žánrem. Proto jsem se rozhodla zjistit, jak si stojí na půdě Českého rozhlasu. Jaké pořady s jeho hudbou pracují? Kolik prostoru se jim ve vysílání dostává a kdy? Na kterých stanicích v rámci Českého rozhlasu jazzové pořady vznikají? A jak redakce v této souvislosti reaguje na moderní technologické možnosti. Hledání odpovědí na vyřčené otázky je předmětem této bakalářské práce. Po bližším prozkoumání programu vysílání Českého rozhlasu bylo zřejmé, že se práce úžeji zaměří na Český rozhlas 3 – Vltava. Tato stanice je v rámci Českého rozhlasu, zjednodušeně řečeno, brána jako stanice kulturní a za svůj úkol si stanovuje být celoplošným kulturním médiem. Hlavním cílem této práce je především zmapování a sumarizace nabídky pořadů a aktivit stanice Vtava v oblasti jazzové tvorby. První část práce se soustřeďuje na instituci veřejnoprávního rozhlasu. Nastiňuje důležité historické události Českého rozhlasu v souvislosti s hudební složkou vysílání, která se postupem času proměňovala a sní i postavení jazzu. Tato kapitola také uvádí současné vymezení jednotlivých stanic s ohledem na pozici stanice Vltava a snaží se obecně charakterizovat přítomnost hudby v rozhlase. Následující kapitola práce je už orientována na samotný Český rozhlas 3 – Vltava a rozebírá poslání a status této stanice, ze kterého pak vyplývá programová a organizační struktura stanice. Prostor je zde pak věnován představení Redakce jazzové a populární hudby a její tvorbě v podobě pořadů a projektů zacílených na jazzovou hudbu, včetně zpracování statistických údajů. Na konci kapitoly je věnována pozornost webovému projektu Český rozhlas Jazz a webovému rádiu - streamu Euro Jazz. V závěru je obsažen komentář a zhodnocení současné situace s ohledem na výchozí teze. Literatura, která by se v potřebném rozsahu a kvalitě zasvěceně věnovala pouze tématu hudby v rozhlase, v současnosti prakticky neexistuje. Musela jsem se proto obrátit na publikace se širším zaměřením, zejména ve smyslu hudby v mediích obecně nebo na práce o teorii a historii rozhlasu. Nejucelenější literaturou o jazzu a jeho vývoji na území České republiky všeobecně jsou bezpochyby publikace pana Lubomíra Dorůžky. Z knih, 6
orientovaných na téma teorie a skladby rozhlasového programu, jsem nejvíce čerpala z Maršíkova Úvodu do teorie rozhlasového programu. Pro potřeby získání historických souvislostí výborně posloužila publikace Na vlnách rozhlasu, která mimo jiné obsahuje výtahy z dobových věstníků. Důležitým zdrojem byl také spis Hudba a média Jiřího Fukače, zabývající se hudbou v médiích obecně. Kritické komentáře jsem pak dohledala mimo jiné ve sbornících ze seminářů Katedry žurnalistiky FSV UK a Sdružení pro rozhlasovou tvorbu. Toto sdružení vydává dále i bulletin o rozhlasové práci nazvaný Svět rozhlasu, který také obsahuje řadu podnětných příspěvků. Nenahraditelným pramenem mi byli informace přímo ze samotného Českého rozhlasu. Interní materiály (programová schémata, plány natáčení a další) a magazín pro příznivce a posluchače stanice Vltava a ročenky mi poskytl Václav Vraný.
7
3. Český rozhlas 3.1 Český rozhlas – počátky a vymezení hudebních žánrů Rozhlas je dnes samozřejmou, nezřídka jen podvědomou, součástí našeho života. Dokonce i přes masivní rozvoj dalších médii a technologií zůstává rozhlas všudypřítomným souputníkem většiny z nás. Přináší informace, rozptýlení, poučení i zábavu. Někdy funguje jen jako zvuková kulisa. Rozhlas se dokonce adaptoval na moderní technologie, a je tedy možné si ho poslechnout například i přes počítač bez nutnosti vlastnit rozhlasový přijímač. Dá se tedy říct, že rozhlas je navýsost moderní médium, přestože v příštím roce oslaví už své devadesátiny. Pravidelné vysílání na území Československa zahájil tehdy Radiojournal, později Československý rozhlas, jako jeden z prvních v Evropě v květnu v roce 1923 z Prahy. Postupně začala fungovat i regionální studia, v Brně v roce 1924, v Bratislavě v roce 1926, v Košících v roce 1928 a v Ostravě v roce 1929. Kromě technických záležitostí bylo od samého počátku nutné řešit také především jeho programovou náplň a skladbu. Rozhlas vždy přinášel a dodnes přináší, jak mluvené slovo, tak hudbu. Rozhlasový program se postupně vyvíjel a měnil. Už od počátku obsahoval zpravodajství (zpočátku například zprávy ČTK, meteorologické, burzovní, sportovní zprávy atd.) a zmiňované hudební programy. A už od počátku se o skladbě hudebního programu hodně polemizovalo. O hudbě v rozhlase se zmiňuje také Jaroslav Pacovský v knize Na vlnách rozhlasu. Kapitolu na toto téma nazval příznačně, Potíže s hudbou. Pacovský popisuje, jak si rozhlas od začátku kladl za cíl udržet uměleckou úroveň, což mělo znamenat nepodléhat laciné populárnosti, ale naopak nevyhnutelně povznášet posluchače na vyšší úroveň: " …což je nevyhnutelné, má-li se rádio státi předmětem zábavy a má-li plniti svoje poslání kulturní.(...) Radiojournal se snaží, aby programy si udržely umělecké niveau, a podařilo se to přesto, že z mnohých stran, podnikány naň útoky, že nechce vyhovovati nejnižšímu vkusu obecenstva. "1 Pacovský dále popisuje, jak se přece jen, především díky značnému nátlaku posluchačů, skrz vážnou hudbu, a zpočátku velmi těžce, prosazovala tzv. populární hudba. (Populární hudba tehdy a dnes má samozřejmě odlišnou náplň, avšak vždy jde o většinový proud "méně náročné" hudby pro masové posluchačstvo.) 1
Pacovský, Jaroslav. Na vlnách rozhlasu (1923-1993). Český rozhlas, 1993; pův. Věstník Radiojournal, ročník III., č. 6
8
Postupně, a především pod už zmiňovaným sílícím tlakem rozhlasových koncesionářů, začíná být na rozhlasových vlnách kromě tzv. hudby vážné, která měla zaručovat onu kvalitní kulturní úroveň, stále více "trpěna" i opereta, šansony, národní či kabaretní hudba. Dokonce i proti předsevzetí samotného programového šéfa, Miloše Čtrnáctého, se v roce 1925 k radosti posluchačů objevuje také jazz, tehdy patřící k tzv. hudbě “lehké”. A tak čtyřikrát v měsíci, většinou v úterý, mohli posluchači z rozhlasu slyšet čtyřčlenný Espritjazz ve složení Dvorský, Cink, Vokáč a Ranson. Od roku 1925 tedy zní jazzové tóny v Československu i z éteru právě prostřednictvím rozhlasových vln a pomalu ztroskotává úsilí udržet hudební vysílání především v oblasti vážné hudby. Sílící tlak přibývajících posluchačů docílil toho, že kromě dalších hudebních žánrů a těles (dechovka, taneční orchestry, vojenské orchestry atd.) na konci 20. let minulého století, vysílá rozhlas po vzoru Londýna také přímé přenosy z řady Pražských tanečních kaváren. Například v Elsnerově restaurantu hrála po 22. hodině dokonce i černošská kapela. V průběhu dalších let docházelo k programovým změnám hudebního spektra rozhlasu. Přesto musel v roce 1938 nový programový ředitel Karel Boleslav Jirák stále odrážet útoky posluchačů a také některých novinářů, kteří poukazovali na to, že rozhlasový program je příliš akademický a přináší málo lidové zábavy, které údajně stále v programu ubývalo. Jirák ve svém projevu o rozhlasovém programu v lednu 1938 uvádí čísla ze zpracovaných statistik a zdůrazňuje: "...a přece tu bylo i ve stanici Liblice (Praha) celkem 14% vážné hudby a naproti tomu 30% hudby populární a skoro 32% hudby lehké. (...) V jiných stanicích bylo toto procento pro lehkou hudbu ještě příznivější."2 V rozhlase tedy evidentně a jednoznačně vítězí “lehké” a tedy většinově přijímané žánry a styly. Tehdy k nim patřil mimo jiné právě i jazz. Ten se však v průběhu dalších desítek let, kdy v masově poslouchané hudbě vítězí postupně především rock´n´roll, pak tzv. pop, propadá na okraj zájmu a dnes je jazz řazen k okrajovým žánrům. A právě okrajová témata a žánry, tyto menšinové entity (samozřejmě nejen ony), jsou v současnosti chráněny a podporovány Českým rozhlasem, především stanicí Vltava. 3
2 3
Pacovský, Jaroslav. Na vlnách rozhlasu (1923-1993). Český rozhlas, 1993, s. 42 Data a informace čerpány z: Pacovský, Jaroslav. Na vlnách rozhlasu (1923-1993). Český rozhlas, 1993
9
3.2 Český rozhlas – současnost Český rozhlas (dále jen ČRo) má specifické postavení mezi ostatními rozhlasovými stanicemi. Jde o veřejnoprávní instituci, z čehož plynou zákonem přesně vymezené okolnosti a podmínky jeho působení. Jeho pozice, jakožto veřejnoprávního media, je stanovena zákonem České národní rady 484/1991 ze dne 7. listopadu 1991. V § 2 je jeho poslání definováno takto: Český rozhlas poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením rozhlasových programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky a do zahraničí (dále jen "veřejná služba v oblasti rozhlasového vysílání"). Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání jsou zejména a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů, b) přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky, c) vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti, d) rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin, e) výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež.4
Zákonem je dále rovněž upraveno, jakým způsobem mají být cíle ČRo naplňovány. Měl by si vytvářet síť vlastních zpravodajů, kteří budou poskytovat aktuální informace. Rozhlas by měl vysílat jak domácí tak zahraniční díla a vytvářet a udržovat archivní fondy. Z hlediska technologického jsou mimo jiné určeny také způsoby vysílání v rámci České republiky stejně jako v zahraničí.
4
Zákon o českém rozhlase č. 484/1991 [online] [cit. 30. dubna 2012] Dostupné z http://www.rozhlas.cz/digital/legislativa/_zprava/158850
10
Tato zákonná ustanovení budou dále velmi důležitá vzhledem ke koncepci celého ČRo a hlavně pak pro skladbu programu jednotlivých celoplošných stanic. Jedná se především o zohlednění minorit ve smyslu sociálním i kulturním. 3.2.1 Struktura Českého rozhlasu Zpravodajsko-publicistickou stanicí pro všechny cílové skupiny je Český rozhlas 1 – Radiožurnál. Poskytuje informační servis z domova i ze světa a aktuálnost má zde přednost před stanoveným programem. Přináší hlavně zprávy z ekonomiky, politiky, kultury, sportu, dopravy a informace o počasí. Dění je dále komentováno, popřípadě dále rozvíjeno v rozhovorech a diskusích se zajímavými odborníky a lidmi, kteří mají k daným tématům co říci. Hlouběji se těmito tématy zabývá analyticko-publicistická stanice Český rozhlas 6. Jeho náplní je nejen komentování událostí, ale přibližování života občanské společnosti v naší republice i v Evropě včetně problematiky menšin. Český rozhlas 2 – Praha se vymezuje jako plnoformátová rodinná stanice. Cílí tedy na nejrozsáhlejší spektrum posluchačů a její tematické i žánrové zaměření programové tvorby je skutečně velmi široké. Poslání Českého rozhlasu 3 - Vltava, jakožto stanice kulturní, pak spočívá především v propagaci a reflexi náročnějších forem kultury. Vytváří pořady hudební a slovesné, vzdělávací i publicistické. O srovnání Prahy a Vltavy ve svém příspěvku pro Svět rozhlasu hovoří dokumentaristka Bronislava Janečková. „Vltava cílí na specializované publikum umění prvoplánově očekávající. Praha je univerzálnější stanicí, která se nehodí pro umělecké experimenty a obsahem i formou vysoce náročné tvary.“5 Okruhem speciálních respektive digitálních stanic (D-dur, Rádio Česko, Leonardo a Radio Wave) pak Český rozhlas reaguje na technologický vývoj a s ním využívá možnosti rozšířit počet stanic a zároveň ještě úžeji zaměřit své vysílací okruhy. Regionální stanice mají za úkol mapovat a zprostředkovávat dění ve svých regionech. Vytváří vlastní 24 hodinový program, který je rozdělen do dvou bloků. Samostatné vysílání od 5 do 19:30, ve večerních a nočních hodinách se potom relace slučuje do Studia noc, což je společné vysílání regionálních stanic Českého rozhlasu. 5
Janečková, B. Kulturní a umělecká funkce rozhlasu. Český rozhlas. Svět rozhlasu: bulletin o rozhlasové práci. Praha: Český rozhlas. Odbor marketingu a styku s veřejností, 2009, č. 22, s. 15
11
Pro větší přehlednost a rychlejší orientaci je vložena následují heslovitá struktura stavby Českého rozhlasu. STRUKTURA ČESKÉHO ROZHLASU 6 Celoplošné stanice
Český rozhlas 1 – Radiožurnál
Český rozhlas 2 – Praha
Český rozhlas 3 – Vltava
Český rozhlas 6
Speciální stanice
Český rozhlas D-dur
Český rozhlas Rádio Česko
Český rozhlas Leonardo
Český rozhlas Radio Wave
Regionální stanice
Český rozhlas Brno (+ redakce ve Zlíně)
Český rozhlas České Budějovice
Český rozhlas Hradec Králové
Český rozhlas Olomouc
Český rozhlas Ostrava
Český rozhlas Pardubice
Český rozhlas Plzeň (+ redakce v Karlových Varech)
Český rozhlas Regina
Český rozhlas Region, Středočeský kraj
Český rozhlas Region, Vysočina
Český rozhlas Sever (+ redakce v Liberci)
vysílání do zahraničí
6
Český rozhlas 7 – Radio Praha
Dostupné online z
[cit. 10. dubna 2012].
12
Z výše uvedeného je zřejmé, že dělení ČRo je poměrně rozsáhlé. Disponuje 4 celoplošnými, 11 regionálními a 5 speciálními stanicemi, které téměř všechny mají své vlastní hudební redakce. Většina regionálních stanic zařazuje do svého vysílání alespoň jeden pořad se zaměřením na jazz, ale hlavním těžištěm vzniku jazzových pořadů jsou hudební redakce stanice Vltava. Do jejího vysílání ale také přispívají regionální stanice. Pokud se týká jazzu, je to především Brno a Ostrava.
3.3 Vymezení hudby v rozhlase Právě díky rozhlasu, respektive kvůli potřebám rozhlasového vysílání a dělení rozhlasového hudebního repertoáru se ujalo podvojné rozdělování tvorby na hudbu vážnou a lehkou (neboli zábavnou). Hudební teoretici tvrdí, že právě vznikem rozhlasu začala být hudba takto chápána a později dokonce v tomto rozlišení záměrně i komponována. Rozhlas účinně napomáhal nástupu mnoha směrů a stylů populární hudby, často byl jejich bezprostředním aktivátorem. Od zmiňované vážné hudby, opery a symfonie, přes hudbu dechových orchestrů a hudbu taneční a kabaretní, po jazz a swing, rhythm and blues a rock'n'roll, až k rocku a popové hudbě konce 20. století ve všech jejich podobách. Hudbu v rozhlase dnes můžeme dělit, členit a kategorizovat z různých hledisek. Kromě již výše uvedeného dichotomického dělení, se nabízí další souvislosti a pohledy na rozhlasovou hudbu. Když stranou ponecháme hledisko komerční, politické, nacionální apod. a budeme posuzovat hudbu v rozhlasovém vysílání čistě z hlediska funkčního, stejně dojdeme k řadě pohledů. Hudba jako předmět náplně, tedy samotný obsah jednotlivých rozhlasových relací, tzn. různé hudebně naučné programy, vysílání oper, symfonií, koncertů, žánrově zaměřených speciálů, hitparád apod. Nebo naopak hudba jako utilitární prostředek, tedy jako znělka, předěl, podkres či zvuková kulisa apod. Dalším hlediskem může být účel tvorby, tedy hudba tvořená mimo rozhlas a na rozhlasových vlnách jen užívaná a přenášená, či hudba komponovaná přímo pro rozhlas a potřeby rozhlasu. Hudba dle žánrů, hudba domácí produkce či zahraniční, atd. atd. Téma hudby v rozhlase je mimořádně široké. Její pozice vedle mluveného slova, vývoj rozhlasové hudby a změny, kterými hudba v rozhlase procházela, to vše je nepochybně velmi zajímavé. Rozsah práce a ani její zaměření ovšem nedovoluje zabývat se obšírněji touto oblastí. Avšak i z tohoto pouze
13
povrchního přehledu je zřejmé, jak bohatou škálou funkcí a pozic hudba v rozhlase disponovala a disponuje. 7
7
Informační zdroj pro tuto kapitolu: Fukač, Jiří et al. Hudba a média: rukověť muzikologa [redakčně zpracoval Petr Macek]. Brno: Masarykova univerzita, 1998.
14
4. ČRo 3 - Vltava Vznik stanice se datuje rokem 1972 a již od svého prvopočátku je koncipována především jako kulturní a vzdělávací rozhlasový program. Je od počátku zacílena na náročnějšího posluchače, který vyhledává umělecké pořady a rád a bez problémů akceptuje i jejich větší časovou náročnost. Rozhlasový teoretik Josef Maršík8 definuje cíle tohoto vysílacího okruhu takto: -
Uspokojit kulturní a některé vzdělávací potřeby posluchačů, zejména v oblasti uměleckého slova a vážné hudby
-
Umožnit posluchačům seznámit se s vynikajícími uměleckými slovesnými a hudebními díly a popularizovat kulturní a umělecké hodnoty ve veřejnosti
-
Přispívat k seznamování posluchačů s českou národní kulturou
-
Podílet se vlastní uměleckou tvorbou na rozvoji národní kultury
-
Vytvářet podmínky k uměleckým tvůrčím experimentům9
Všechny tyto záměry vyplývají z již zmiňovaného zákona. V průběhu let se však některé z nich samozřejmě a přirozeně proměňují a posouvají, neboť je třeba reagovat na vývoj požadavků společnosti, posluchačské veřejnosti a v neposlední řadě také konkurence. Poslední větší změnu, která se týká programového schématu, zaznamenala stanice Vltava v roce 2002. Nejdříve proběhl poměrně rozsáhlý a detailní průzkum, který mapoval návyky a představy posluchačů z hlediska toho, kdy a jaké pořady chtějí a zároveň také mají čas a možnost poslouchat. Proměny vysílání, které následně proběhly, měly za cíl „vytvořit moderní rozhlasové vysílání pro lidi, kteří ke svému životu potřebují kulturu v nejširším slova smyslu“. Pro časopis Harmonie pak šéfredaktor stanice Vltava, Lukáš Hurník, osvětlil, jak k programovým změnám jeho tým přistupoval: „Pokusili jsme se uspořádat pořady tak, aby na sebe přirozeně navazovaly, aby se u přijímačů „neprali“ milovníci jazzu se ctiteli klasiky, aby posluchači nebyli nuceni odcházet ke konkurenci. Chtěli jsme také, aby program byl přehledný 10, aby nebylo nutno oblíbený pořad pracně hledat v moři jiných programů“.11 8
Žurnalista a pedagog na katedře žurnalistiky Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK v Praze 9 Maršík, Josef. Úvod do teorie rozhlasového programu. Praha: Vydavatelství Karolinum, 1995, s . 54 10 Viz příloha č. 1 – aktuální programové schéma stanice Vltava 11 Harmonie. Praha: Muzikus, Dostupné online [cit. 28. dubna 2012].
15
4.1 Redakce jazzové a populární hudby Redakce jazzové a populární hudby se řadí mezi ostatní na stanici Vltava, tedy k redakci vážné hudby, redakci zpravodajství a kulturní publicistiky, dokumentů a speciálních projektů a literárně-dramatickou redakci. Nedá se v žádném případě říci, že stanice ČRo 3 – Vltava do silného proudu vážné hudby na svých rozhlasových vlnách nepouští hudbu populární. Opak je pravdou. Stejně jako jiné stanice šíří Vltava i populární hudbu. Rozdíl je však ve výběru skladeb a pojetí konkrétních pořadů. Stanice Vltava se odlišuje svou hodnotovou orientací při výběru skladeb a také často naučným pojetím mnohých pořadů. Tvůrci pořadů z redakce jazzové a populární hudby akcentují především ověřené hudební hodnoty. Nebrání se ale ani novým zkušenostem, často jsou nakloněni i experimentálním přístupům. Díky tomu můžeme slyšet z éteru jazz ve všech jeho podobách, a to jak v pořadech o vývoji jazzu, tak v novinkových relacích, popř. soutěžích apod. Opomenuta není ani v současné době poměrně vstřícně až nadšeně přijímaná etnická hudba. Bez významu není ani seznamování posluchačů s hudebními kulturami jiných národů a regionů, jak v originálních hudebních verzích tak transformovaných podobách. Nejrůznější propojení se současnou hudbou a adaptace původních hudebních zdrojů, žánrové kombinace a přesahy pak vedou k originálním a neotřelým hudebním novotvarům, které na stanici Vltava mají také své místo.12 4.1.1 Historický vývoj redakce V ČRo existovalo tzv. hudební oddělení neboli hudební odbor. Jeho pracovníci měli na starosti hudbu a od samého počátku dělili hudbu na vážnou a zábavnou. Užíval se také pojem populární hudba, což zpočátku znamenalo spíše skladby z oblasti hudby vážné, avšak pro posluchače líbivější a poněkud přístupnější. Jazz a ostatní taneční hudba, popř. také dechová hudba, patřily k tzv. hudbě lehké. Populární a lehká hudba pak byly společně označovány jako hudba zábavná. Se vzrůstajícím počtem odvysílaných hodin vznikaly i další hudební redakce. V roce 1952 vzniká Redakce hudby zábavné a operetní, od roku 1959 ReMaHuŽa, tedy Redakce malých hudebních žánrů, jejímž prvním vedoucím byl Harry Macourek a od roku 1961 Dalibor Basler.
12
Informace čerpány z webu Českého rozhlasu Dostupné online z [cit. 10. dubna 2012].
16
V roce 1964 vznikl 3. program Československého rozhlasu, „pro náročné posluchače“, dnešní ČRo 3 – Vltava. Zde i na dalších stanicích se populární muzice stále říkalo malé hudební žánry, ať šlo o jazz nebo dechovku. Mě to vždycky připadalo trochu nepatřičné. Vždyť jazzový big band, vojenská dechovka, muzikál nebo koncepční rockové dvoualbum vůbec nejsou malé. Stejně jako naopak nejsou velkými smyčcové kvarteto nebo skladbička pro sólový klavír. Když jsem byl v roce 1999 vybrán na místo vedoucího Redakce malých hudebních žánrů stanice Český rozhlas 3 – Vltava, požádal jsem o přejmenování oddělení na Redakci jazzové a populární hudby. Jazzové proto, že jazzu hrajeme z té ostatní, nevážné hudby nejvíc. A populární proto, že je to nejobecnější. Anglické „popular“ může znamenat i „lidový“, a tak sem patří i etno, folk a world music, stejně jako alternativa všech stylů a žánrů. Nemusím jistě připomínat, že naše stanice nevysílá hlavní proud spotřební komerční populární hudby. 13
Postupem času se ze tří hudebních redaktorů z doby nástupu Opekara na vedoucí pozici, skupina rozrostla na dnešní osmičlenný tým. Bylo třeba, aby se původně kolektiv čistě hudebně zaměřených redaktorů rozrostl i o obecněji zaměřené pracovníky. Nová multižánrově specifikovaná programová řada Čajovna, která vznikla v roce 2002 (výše zmiňovaná transformace programového schématu celé stanice Vltava) vyžadovala jak hudební tak slovesné redaktory. Nahrávání koncertů a festivalů v terénu i ve studiích pokračovalo a dokonce se rozrůstalo. K tomu všemu v roce 2011 přibylo vysílání jazzu na internetu, které probíhá po celých 24 hodin denně. I to si přirozeně vyžádalo další personální zajištění. 4.1.2 Personální obsazení redakce Současným vedoucím Redakce jazzové a populární hudby je již zmiňovaný Aleš Opekar, slovesnými redaktorkami pak jsou Jaroslava Hladová a Kateřina Rathouská. Důležitou částí týmu jsou ještě dva produkční, Iveta Tomášková a Zdeněk Doležal. Jazzové pořady a informace o dění na tomto hudebním poli zajišťují momentálně dva hudební redaktoři, Václav Vraný a Petr Vidomus. VÁCLAV VRANÝ 14 Původně začal v redakci připravovat pořad Electric Jazz a později, už jako stálý člen redakce, se věnuje projektům s obsahem rozmanitých stylů z oblasti
13
Český rozhlas. Vltava: Čtvrtletník posluchačů a příznivců stanice Český rozhlas 3-Vltava. Praha: Český rozhlas 3 – Vltava, 2011, č.4, s. 33, 34 14 Informace čerpány z: Český rozhlas. Vltava: Čtvrtletník posluchačů a příznivců stanice Český rozhlas 3-Vltava. Praha: Český rozhlas 3 – Vltava, 2011, č.4, s. 33, 34
17
jazzové hudby. Je dramaturgem natáčení jazzových koncertů a redaktorem mnoha jazzových pořadů stanice Vltava. Spolupracoval na přípravě internetového vysílání Euro Jazz. Byl rovněž realizačním supervizorem Víkendu improvizace na Vltavě a je mimo jiné také autorem videoprojektu Jazz Fokus. PETR VIDOMUS 15 Než nastoupil do redakce stanice Vltava, pracoval Vidomus jako editor jazzové rubriky měsíčníku Harmonie, ale mimo jiné třeba i jako reklamní textař. Od roku 2010 participuje na přípravě Jazzových podvečerů. Hlavní náplní jeho činnosti je ovšem práce na nových webových stránkách ČRo Jazz a má na starost také dramaturgii rovněž nového webového rádia Euro Jazz (jazz.rozhlas.cz).
4.2 Jazzové pořady ČRo 3 16 Jak už bylo zmíněno v kapitole 3.2.1, hlavním centrem vzniku jazzových pořadů v rámci celého Českého rozhlasu je stanice Vltava. Ojediněle se vyskytují další jazzové pořady na regionálních stanicích a některé, jako například Brno a Ostrava, se podílejí na tvorbě některých Vltavských. JAZZOFON Čas vysílání: všední dny 9:30 | Délka pořadu: 30 minut Tento pořad v sobě zahrnuje hned několik tematických celků v podobě různých pořadů (viz níže), kterým jsou pro lepší orientaci přiřazeny konkrétní dny v týdnu, ve kterých se vždy vysílají. Právě tento pořad je velmi dobrým dokladem toho, jak se konkrétně projevuje již několikrát zmiňovaná a nezanedbatelná spolupráce s hudebními redakcemi v regionech. Pondělí: Projížďka v rytmu uvádí: Antonín Matzner Autor pořadu, Antonín Matzner, umí velmi dobře propojit výběr inspirativní rytmické jazzové hudby se zajímavými postřehy ze současnosti nebo 15
Tamtéž Informace pro tuto kapitolu čerpány z vlastního poslechu a webu Českého rozhlasu: Dostupné online z [cit. 10. dubna 2012]. Dostupné online z [cit. 10. dubna 2012]. Dostupné online z [cit. 10. dubna 2012] Dostupné online z [cit. 10. dubna 2012].. Dostupné online z [cit. 10. dubna 2012]. 16
18
z historických nejen hudebních souvislostí. Je to dobrá volba pro nastartování celého hudebního týdne. Úterý - střídavě se vysílá: Big Band Panoráma uvádí: Jan Hála Již z názvu je zřejmé zaměření pořadu na velké orchestry. Jan Hála přináší rozhlasovým posluchačům řady nahrávek známých i méně známých bigbandů současnosti, při jejichž výběru se nezapře Hálův dokonalý přehled ve světové bigbandové tvorbě a jeho profesionální pohled na tuto problematiku. Napříč jazzovými žánry uvádí: Otakar Svoboda Milovníci a fandové jazzu velmi dobře vědí, že jazz umí být světem velmi pohyblivým a proměnlivým. Jeho současné podoby napříč celým jeho spektrem od klasických kořenů, přes vliv vážné hudby, etnických pramenů a třeba i taneční hudby, dokáže Otakar Svoboda, autor i průvodce pořadu, zajímavě zmapovat a nabídnout posluchačům, kteří chtějí mít neustálý přehled o tom, co nového se na tomto hudebním poli odehrává. Středa - střídavě se vysílá: Swing z Ostravy, Swing z Brna a Swing Session Kamila Hály Dvojice Zdeněk Tofel a Václav Bělohlavý z Ostravy, Max Wittmann ml. a Jan Beránek z brněnského studia a Kamil Hála, šéfdirigent Jazzového orchestru Československého rozhlasu, z redakce pražské, připravují pořady pro stanici ČRo 3, ve kterých se prezentuje swing v nejrůznějších podobách. Swing, kterému bude bezmála sto let, má stále mnoho příznivců i mezi mladými hudebníky a posluchači a stále čeří hudební hladiny pro svůj nezaměnitelný rytmus a zvuk. Čtvrtek - střídavě se vysílá: Ochutnávka z jazzových kompaktů uvádí:Lubomír Dorůžka Lubomír Dorůžka, doyen českého jazzu, je autorem a průvodcem zajímavého pořadu, ve kterém vybírá z nových jazzových nahrávek. Tento zkušený profesionál, publicista a muzikolog, je více než povolaným odborníkem, který má vždy co říci, a to nejen k novinkám na kompaktních discích.
19
Jazzissimo uvádí: Petr Zvoníček Dopolední zastavení s jazzem připravuje a uvádí jeho přívrženec Petr Zvoníček. Tento kulturní znalec se kromě jazzu zabývá rovněž kinematografií. Jeho jazzová rozhlasová dostaveníčka mají nádech kultivovaného matiné, při kterém se potkává Zvoníček s příznivci jazzu na vlnách rozhlasu. Pátek Jazzofon uvádí: Luboš Zajíček Na vlnách ČRo mají své nezastupitelné místo také archivní nahrávky všeho druhu. V případě jazzu se o ně na stanici Vltava mimo jiné stará také Luboš Zajíček, který je autorem pořadu nazvaného podle legendárního hudebního nástroje. Vychází z jazzových nahrávek z dvacátých a třicátých let minulého století, pouští posluchačům ovšem samozřejmě také jejich novější adaptace. JAZZOVÝ PODVEČER Čas vysílání: každý den 17:45 | Délka pořadu: 45 minut Vysílání tohoto pořadu má podobnou koncepci jako předchozí Jazzofon. Obsahuje opět jednotlivé pořady různých autorů (viz níže), jejich stopáž je však o patnáct minut delší. Na každý den v týdnu připadají specifické relace, které se střídají v různých cyklech, týdenních, čtrnáctidenních, měsíčních. Některé jsou zaměřeny úzce, některé obsahují širší spektrum jazzových žánrů, od toho klasického až po nemodernější vlivy. Pondělí – střídavě se vysílá: Jazz Update uvádí: David Brana Anglické slovo update bychom si možná spíše nejprve spojili se světem výpočetní techniky. Ale i ta zasahuje do hudební tvorby, jazz nevyjímaje. A tak se podle výběru David Brada rozmanité aktualizace starých hudebních kousků objevují v nových jazzových šatech i na vlnách stanice Vltava právě v tomto pořadu. Blues z hospody a ze studia uvádí: Ondřej Konrád Od samotného počátku fungování rozhlasu se na něm podílí i živé vysílání. Ondřej Konrád se na stanici Vltava stará o to, aby se i dnes na rozhlasových vlnách živě vysílalo blues z domácích i světové bluesových zdrojů.
20
Úterý – střídavě se vysílá: Hudba bez hranic uvádí: Petr Zvoníček Další pořad je dílem už výše zmiňovaného rozhlasového pracovníka Petra Zvoníčka. Ten zde využívá široké mezinárodní hudební pole a pohrává si se srovnáváním nejrůznějších interpretací jazzových standardů. To vše podkresluje Zvoníčkova rozsáhlá znalost kinematografie v českém i světovém měřítku. Za vším je jazzová platforma, ale Zvoníček nechává v nahrávkách vyznít i linku různých národních východisek, argentinskou, italskou, francouzskou nebo třeba i arabskou a cikánskou a další. Vše vyznívá navýsost jazzově, ale zároveň různorodě a jedinečně. Tento pořad nabývá podoby velmi pestré jazzové nabídky vždy propojené zajímavým Zvoníčkovým komentářem. Jazzová myš uvádí: Pavel Dostál Co nového a zajímavého či dokonce překvapivého z oblasti jazzu a věcí s tím více nebo méně souvisejících, se dá ještě objevit při brouzdání na internetu? O tom vypráví ve svém pořadu Pavel Dostál, který kliká svou jazzovou počítačovou myší a pro příznivce svého pořadu nachází nové a nové hudební zajímavosti. Jazzové mezníky uvádí: Antonín Matzner Antonín Matzner se vyzná v historii jazzu a ví, které nahrávky v kterém období byly a jsou průlomové nebo stěžejní. Milovníci jazzu si mohou v tomto pořadu užít nejen hudby samotné, ale rovněž zasvěceného vyprávění z jazzové i jiné historie. Mezi proudy uvádí: Jiří Hlaváč Mezi proudy je další z pořadů, který nabízí stylové a žánrové hudební mixování v domácím i světovém kontextu. V tomto pořadu se posluchači díky letité koncertní a dramaturgické praxi Jiřího Hlaváče mohou potkat s významnými autory jazzové hudby i s jejími interprety. Hlaváč mapuje také významné okamžiky v kariéře jednotlivých umělců v souvislosti s jejich působením v hudební oblasti. Středa – střídavě se vysílá: Tour de jazz uvádí: Aleš Benda Tour de jazz je pořad hravý a soutěžní. Jednou za čtrnáct dní mohou „závodníci“ poslouchat kvalitní hudbu, ale zároveň také soutěžit a tipovat a odesílat odpovědi na soutěžní otázky. Posluchači si mohou prověřit své znalosti 21
a také sluch a v duchu etapového závodu zdolávají postupně úskalí jednotlivých hudebních etap a na konci čeká vítěze odměna. Je nepochybné, že důležitější než vyhrát samotnou soutěž, je být přitom a mít možnost se pobavit a poslechnout si zajímavé informace i dobrou hudbu. Na slunečné straně ulice uvádí: DJ Mobley Jen jednou za měsíc se na rozhlasových vlnách stanice Vltava setkáváme v pořadu Na slunečné straně ulice s DJ Mobleym. Jeho oblíbený černošský groove, latinskoamerické rytmy a hudba „zalitá sluncem“ je vždy zdrojem dobré nálady a dobré energie. Electric Jazz uvádí: Václav Vraný Už z názvu pořadu je zřejmé, že tady nepůjde jen o akustické pojetí hudby. Hudba do sebe už dávno přijala i mnohé výdobytky moderní techniky. Výjimkou není ani oblast jazzu. Václav Vraný přivádí do svého pořadu nahrávky tzv. elektrického jazzu, který má řadu příznivců a nadšenců. Můžeme tak slyšet vše, co hudebníkům technika jako bonus poskytuje, různé samplery, syntezátory, ale také Hammondovy varhany či elektronické bicí apod. Čtvrtek: Jazz notes Otakar Svoboda, Jiří Starý, Rudolf Kulka a Martin Starý jsou jakýmisi pravidelnými posly aktuálních zpráv z oblasti jazzu jak z domova tak ze světa. Pořad bývá vysílán živě. Pátek: Jazz Live Jiná skupina rozhlasových spolupracovníků, Jiří Starý, Jan Beránek, Vladimír Truc, Boris Urbánek, a Maxmilián Wittmann ml., uvádějí a komentují záznamy koncertů a jazzových setkání, také vystoupení souborů i sólistů na festivalech, nejčastěji pořízených jako nahrávky Českého rozhlasu na koncertech a festivalových vystoupeních domácích i zahraničních jazzmanů.
22
Sobota: Sladké je žít Tato víkendová rozhlasová relace vychází ze zajímavého propojení jazzu a poezie. Přináší jakýsi literárně-jazzový koncert pro potěchu milovníků jazzu a krásného slova. Neděle: Nedělní jazzové lelkování uvádí: Aleš Benda Víkend je dobou relaxace a tak rozhlas nabízí „lelkování“. Aleš Benda vždy chystá a vybírá na nedělní podvečer pohodové poslouchání hudebních ukázek jak ze zlatého fondu jazzových nahrávek, tak z hudebních novinek. EURO RADIO JAZZ SEASON Čas vysílání: pátek 22:30 | Délka pořadu: 90 minut Každý poslední pátek v měsíci se premiérově vysílají koncerty Jazzové sezóny Eurorádia přenášené pomoci satelitu z nejrůznějších míst v Evropě. Výjimku tvoří období letních prázdnin. Český rozhlas je členem Evropské vysílací unie, jejíž členské státy koncerty zpravidla připravují. Pro české posluchače bývají zajímavé a atraktivní také díky tlumočení a moderování pánů Otakara Svobody a Martina Starého. JAZZOVÁ SNÍDANĚ Čas vysílání: sobota a neděle 4:45 | Délka pořadu: 70 minut Posluchačsky velmi zajímavé jsou i pořady sestavované převážně z celých alb. Bývají doplněny komentářem o historickém kontextu a nejen hudebními životopisy interpretů a tvůrců alb. Výběr nahrávek a tématu je ponechána na redaktorech a externích spolupracovnících, kteří na přípravě tohoto bloku participují. Bývají jimi Jiří Starý a Martin Starý z Prahy, Jan Beránek a Max Wittmann ml. z Brna a z Ostravy přispívají Václav Bělohlavý a Jiří Greinecker. JAZZOVÝ KLUB Čas vysílání: neděle 0:05 - 1:30 | Délka pořadu: 25 minut Těm, kteří rádi ponocují, může přijít vhod pořad nabízený po půlnoci ze soboty na neděli, zaměřený na jazz a blues, při jehož přípravě se střídají další
23
rozhlasoví spolupracovníci stanice Vltava. Jsou jimi Jan Hála, Ondřej Konrád, Jana Koubková a Otakar Svoboda. NOČNÍ VLNA JAZZU Čas vysílání: každý den 2:00 - 3:00 | Délka pořadu: 60 minut V pokračování nočního programu na stanici Vltava najdeme další pořad s příznačným názvem Noční vlna jazzu. Jde o souvislý proud domácího i světového jazzu od realizátorů Vladimíra Truce, Václava Bělohlavého a Maxe Wittmanna ml. Každou středu se pak reprízuje Nedělní jazzové lelkování Aleše Bendy. Nelze zapomenout ani měsíčník Zlaty Holušové Etno jazz.
Zmínky o jazzu se samozřejmě nemohou neobjevit také v relacích z okruhu hudební publicistiky, což jsou například Publicistické cykly, Slovo o hudbě, Víkendová příloha a jiné. Ale rovněž i v dalších obecněji zaměřených rozhlasových pořadech připravovaných redakcí jazzu a populární hudby jako jsou Čajovna, Hudební fórum, Mezi drakem a hadem či Odpolední mozaika. V posledních deseti letech se zastoupení jazzu ve vysílání stanice Vltava stále pohybuje okolo 10%. Od roku 2000 jsou údaje o složkách a jejich zastoupení v programové struktuře zpracovány v přehledných grafech, které se objevují v každoročně vydávaných Ročenkách Českého rozhlasu. Jejich přesnost je v letech 2000 – 2008 vyjádřena v desetinách procenta a data jsou zde zveřejněna jednotlivě ke každé stanici Českého rozhlasu. Tuto statistiku doplňuje ještě schéma provovýroby, které zobrazuje údaje každého zmíněného dílu v minutách. Podrobné údaje z let 2001 – 2009 jsou k nahlédnutí v příloze č. 4. V roce 2009 již informaci o prvovýrobě ročenka neposkytuje a procentuelní statistika je zaokrouhlena na celá čísla. Poslední vydaná ročenka pro rok 2010 je koncipovaná pouze tematicky a chybí jak rozdělení na stanice, tak jakékoliv přesnější údaje. O Českém rozhlase 3 – Vltava tak ze zmiňovaných dat můžeme vyčíst, že se podíl jazzu ve struktuře programu rok od roku nepatrně snižuje. Na začátku nového tisíciletí v roce 2000 je statisticky ještě přiřazen k alternativním žánrům, tedy bez konkrétního údaje. Dále se pak jazz objevuje již samostatně a v letech 2001 – 2004 je zastoupen 11 %. V roce 2005 pak jeho podíl na programu klesá na 10,1 %. Pak v dalších letech rok za rokem na 9,8 %, 9,7 %, a na zobrazeném grafu z roku 2008 vidíme hodnotu 9,5 %. Vzhledem k tomu, že v podstatě polovina 24
programové struktury je vyhrazena vážné hudbě, nezbývá na množství ostatních žánrů (jazz, alternativní hudba, četba, poezie, ostatní slovesné pořady, hry a ostatní dramatické pořady, pořady pro děti a mládež, publicistika a dokument, zpravodajství, ostatní složky programu) mnoho prostoru. V této konkurenci jazz zaujímá většinou druhé místo za publicistikou.
Struktura programu Českého rozhlasu 3 –Vltava v roce 2008 zveřejněná v rozhlasové ročence
4.2.1 Jazzové pořady regionálních stanic Regionální stanice přispívají buď přímo do konkrétních pořadů stanice Vltava a Praha nebo do společného nočního vysílání regionálních stanic.
ČESKÝ ROZHLAS BRNO Brněnská hudební redakce má zřejmě nevětší podíl na samostatné produkci jazzových pořadů mimo stanici Vltava. Pokud pomineme výše zmíněnou vltavskou spolupráci, připravuje Brno dva další pořady s jazzovou tématikou. Redaktor a zároveň moderátor Jan Beránek v pořadu Mr. Evergreen přibližuje dobové šlágry a osudy jejich autorů a interpretů. Relace Na šťastné vlně připravovaná Markem Zouharem, který v roce 2011 převzal štafetu po zesnulém Maxi Wittmannovi, čerpá z nestárnoucích melodií především v podání Orchestru studio Brno, Orchestru Jamese Lasta či Orchestru Gustava Broma. Jazzové skladby ale mohou samozřejmě zaznít i v dalších pořadech jako jsou například Hudební vzpomínky.
25
ČESKÝ ROZHLAS ČESKÉ BUDĚJOVICE, HRADEC KRÁLOVÉ A OLOMOUC Společným tématem jazzových pořadů vznikajících na těchto stanicích je éra swingu a nedělní vysílání. Pořad V náladě swingu (ČRo České Budějovice) připravuje Jiří Kasal a snaží se v něm posluchačům přiblížit skladatele a interprety tohoto žánru. Podobný pořad s názvem Swingová siesta se připravuje od roku 1998 v Hradci Králové. Také Olomouc má svou relaci pro příznivce tohoto žánru. Relaci To byl swing na této stanici uvádí Mirek Nop. Na rozdíl od prvních dvou zmiňovaných stanic, vznikají v olomoucké hudební redakci ještě další dva pořady. Určitě je třeba zmínit Jazzoviny, o které se stará Richard Pogoda a věnuje se v nich osobnostem jazzu, legendárním nahrávkám, ale také současným novinkám na trhu. Okrajově se jazz může objevit také v Bluesovém podvečeru, který převážně prezentuje sestřihy z moravských festivalů jako je například Blues Alive v Šumperku či Československý jazzový festival v Přerově. Další regionální stanice samostatně jazzové pořady momentálně nepřipravují, například Ostravské studio přispívá pouze do společného vysílání a samo připravuje žánry spíše alternativní a world music jako jsou Barvy hudby připravované Zlatou Holušovou nebo Café de chanson.
ČESKÝ ROZHLAS LEONARDO Tato stanice je řazena v rámci struktury ČRo mezi stanice speciální viz kapitola 3.2.1 a věnuje se především popularizaci vědy. V jejím programu se samozřejmě najdou i hudební pořady jako je Nota Bene. Je vysílán ve všední dny a na každý den připadá jiné žánrové určení. Nota Bene s podtitulem S jazzem za kamna vlezem připravuje na páteční poledne Vít Fiala a do studia si zve zajímavé osobnosti v tomto oboru.
4.3 Mimoprogramové jazzové projekty na ČRo - 3 4.3.1 Nahrávky a koncerty Kromě každodenního vyslání je jedním z poslání veřejnoprávního rozhlasu a především Českého rozhlasu 3 - Vltava také rozvoj kultury samotné. Jak zmiňuje Maršík v Úvodu do teorie rozhlasového programu (citovaného v kapitole XY), měla by tato stanice připravit podmínky k uměleckým experimentům a sama by měla iniciovat také vznik vlastní umělecké tvorby.
26
V rámci redakce jazzové a populární hudby si tyto požadavky, kladené na instituci veřejnoprávního rozhlasu, můžeme ukázat na projektu z minulého roku, jehož záměrem bylo navázat na tradici českého progresivního orchestrálního jazzu. Ta je u nás představována osobnostmi jako Karel Krautgartner, Gustav Brom, Kamil Hála a v současnosti například Milan Svoboda. Konkrétním projektem se stal v roce 2011 například cyklus moderních orchestrálních skladeb, který byl tvůrci nazván Six Movemennts of Sonification. O vytvoření tohoto díla byli požádáni nejprve hudebníci, kontrabasista Alois Kott a bubeník Peter Eisold ze souboru nuBox, kteří si pak k sobě pozvali dirigenta a aranžéra Eda Partyku. Tato sestava na sebe upozornila v roce 2008 při spolupráci s Frankfurtským rozhlasovým big bandem na projektu Bigbandtronics. S Čechy se pak propojili díky nadnárodnímu souboru Concept Art Orchestra, který vede Ed Partyka na univerzitě v polských Katowicích a jehož součástí bylo také několik českých studentů, například Jan Jirucha, Štěpánka Balcarová, Luboš Soukup nebo Petr Kalfus. Vznikl tak projekt Bigbandtronics – Prague Edition, jehož vystoupení bylo zaznamenáno v rámci koncertu ve studiu Českého rozhlasu a pořízenou nahrávku vydal Radioservis na CD. V předstihu mohli tuto hudbu slyšet posluchači v pořadu Electric Jazz. 17 4.3.2 Big Band Českého rozhlasu Mezi hudební tělesa Českého rozhlasu rozhodně patří také Big Band Českého rozhlasu, který se nyní podílí významnou měrou na původní umělecké rozhlasové tvorbě a je spojen s celou řadou projektů stanice Vltava. Ne vždy ale osud tomuto tělesu přál. Slavná i bouřná historie tohoto zřejmě nejvýznamnějšího českého jazzového tělesa sahá až do počátku šedesátých let minulého století. 1. ledna 1960 tehdejší Československý rozhlas oficiálně ustanovil svůj Taneční orchestr (TOČR), který měl pro rozhlasové vysílání nahrávat populární hudbu. Samotní členové TOČRu ovšem více tíhli k jazzu, což počátkem roku 1963 vyústilo v pozoruhodné řešení, kdy soubor získal druhé jméno JOČR (Jazzový orchestr Československého rozhlasu) určené pro oddělené účinkování na jazzové scéně. Uměleckým vedoucím obou koncepcí stejného tělesa byl tehdy Karel Krautgartner. TOČR získal dirigenta Josefa Vobrubu a v JOČRu na dlouhá léta zakotvil Kamil Hála. Orchestr pak ještě několikrát proměnil svůj název. V roce 1967 byl na krátko přejmenován podle svého zakladatele a uměleckého vedoucího 17
Český rozhlas. Vltava: Čtvrtletník posluchačů a příznivců stanice Český rozhlas 3-Vltava. Praha: Český rozhlas 3 – Vltava, 2012, č.1, s. 30
27
na Orchestr Karla Krautgartnera. Na počátku 90. let se pod vedením Felixe Slováčka změnil jeho název na Big Band Radio Praha a od roku 2001 vystupuje pod jménem Big Band Českého rozhlasu. V jeho čele nyní již osm let stojí skladatel a aranžér Václav Kozel. Orchestr uskutečnil mnoho zajímavých hudebních projektů, kde mezi nejvýznamnějšími stojí například vydání fusion nahrávek Nová syntéza 1 a 2 (1971 a 1974) ve spolupráci se souborem Blue Effect. JOČR v průběhu své existence také spolupracoval s důležitými osobnostmi zahraniční jazzové scény, jakými jsou např. Američané Tony Scott, Sonny Costanza, Dave Weckl nebo třeba polský trumpetista Tomasz Stańko. V orchestru působilo a působí mnoho předních českých jazzových instrumentalistů, jako např. Laco Déczi, Karel Růžička, Svatopluk Košvanec, Štěpán Markovič nebo třeba Stanislav Mácha.18
V roce 2010 se tedy uskutečnilo padesáté výročí tohoto tělesa a při té příležitosti si orchestr připravil nové hudební představení, které bylo využito také do koncepce EBU (European Broadcasting Union – Evropské vysílací unie, o které práce pojednává dále). K tomuto výročí dostal Big Band Českého rozhlasu také svůj vlastní internetový projekt19, který je významný počinem z hlediska popularizace a nenásilné osvěty, stejně jako zatraktivnění Big Bandu samotného. To vše díky zdařilému a originálnímu zpracování webových stránek. Návštěvníci webu na něm naleznou historii zpracovanou graficky do podoby interaktivní časové osy, kde jsou ke konkrétním událostem zařazeny fotografie a další archivní materiály. Ty mají ještě zvláštní prostor, který se nazývá Ochutnávky z archivu a věnuje se skladbám a nahrávkám Big Bandu nejen v rozhlase, ale také ve filmu a televizi. Galerie dirigentů obsahuje životopisy a medailony všech dosavadních lídrů tohoto tělesa. Vzdělávací charakter mají odkazy Nástroje a muzikanti a Z čeho se skládá jazz. První se zabývá popisem a vývojem hudebních nástrojů využívaných pro potřeby bigbandů a jsou zde i konkrétní video ukázky v podání sólistů orchestru. Druhá aplikace nabízí možnost poslechu celých nástrojových skupin včetně zobrazení notového zápisu. K jubileu se vztahuje část pojmenovaná Hvězdy k výročí, která obsahuje rozhovory se známými osobnostmi, které v minulosti s Big Bandem spolupracovaly. A samozřejmě je tady možnost pustit si zde záznam ze slavnostního koncertu, který byl zpracován do televizní podoby. 18
Český rozhlas. Vltava: Čtvrtletník posluchačů a příznivců stanice Český rozhlas 3-Vltava. Praha: Český rozhlas 3 – Vltava, 2010, č.2, s. 27 19 Dostupné online na webové adrese <www.bigband.rozhlas.cz>
28
EBU – EUROPEAN BROADCASTING UNION „Po celý rok se střídají jednotlivé členské rozhlasy, aby v rámci mezinárodně vysílaného pořadu Euroradio Jazz Season přispěly světu tím nejlepším ze současného jazzu. Speciálně jen pro tuto příležitost orchestry připravují novou hudbu dle zvláštní objednávky členských rozhlasů a společně tak přispívají vlastním jazzovým dílem do největší mezinárodní rozhlasové výměny na světě.“ 20 V létě 2010 pak Vltava odvysílala v rámci EBU zmíněný koncert k padesátému výročí svého jazzového tělesa. V rámci této mezinárodní spolupráce dále vznikají záznamy významných festivalových a koncertních událostí, nejen jazzových, na územích členských států. Nahrávky vložené do sítě Evropské vysílací unie pak využívá průměrně 15 dalších zemí a projekty z České republiky se tak mohou dostat až ke 2 milionům posluchačů v Evropě i zámoří. Vltava této činnosti věnuje nemalé úsilí a v roce 2009 se díky tomu ČRo umístil v konkurenci 86 členských států na 9. místě.
4.4 Český rozhlas Jazz a rádio Euro Jazz na internetu Během roku 2010 proběhla inovace webových stránek ČRo, jejímž cílem bylo poskytnout nové obsahové členění a nabídnout návštěvníkům prohlídku dělenou podle stanic nebo podle témat. Tematický web Českého rozhlasu nabízí v současnosti patnáct kategorií Zprávy, Umění a Kultura, Životní styl Komentáře a názory, Věda a technika, Příroda, Motožurnál, Webík (jehož cílovou skupinou jsou děti), Teenweb (zaměřený na mládež do 16 let), Digitální média, Cestování, Historie, Náboženství a pro téma této práce stěžejní ČRo Jazz. Na těchto stránkách pak můžeme vyhledávat úžeji zaměřené texty, audio a video ukázky, kterými sem přispívají ze svého vysílání všechny stanice Českého rozhlasu. 4.4.1 ČRo Jazz Jak již bylo řečeno napovídá, jedná se o internetový prostor Českého rozhlasu specializovaný výlučně na jazz. Součástí tohoto webu je také rádio nazvané Euro Jazz, kterému bude věnovaná následující samostatná podkapitola.
20
Viz poznámka 24
29
Tisková zpráva definuje ČRo Jazz jako „nadstaniční web, který integruje jazzový obsah z různých stanic Českého rozhlasu do jedné stránky. Jeho cílem je přinášet aktuální zpravodajství zejména náročným zájemcům o jazzovou hudbu s vyhraněným vkusem, kterým nedostačuje nabídka stávajících jazzových pořadů. Mimo aktuální zpravodajství zde čtenáři najdou tipy na jazzové koncerty, zajímavé akce a jazzová alba, pravidelně vypisovanou soutěž a také archiv jazzových pořadů stanic Českého rozhlasu. Organizačně je projekt zajišťován redaktory Českého rozhlasu 3 – Vltava.“21 Web je rozdělen do osmi tematických sekcí Jazzové novinky, Album týdne, Tip Euro Jazzu, Jazz Club, Rozhovor, Historie Jazzu, Stahujte a Jazz na Vltavě. Většina zmíněných témat je úzce propojena s programem zmíněného streamu s názvem Euro Jazz. Vše je doplněno o přehrávač rádia, Archiv jazzových pořadů a každotýdenní soutěž. Svou vizi a přání vyjadřuje redaktor Petr Vidomus takto: „Webová stránka ČRo Jazz má poskytovat především plnohodnotné jazzové zpravodajství v různých podobách: textové, zvukové či ve formě videí. Nechceme vytvářet názorový blog nebo prezentovat skrytou reklamu, což jsou úskalí českých jazzových webů, ale ctít určité zásady veřejnoprávního média. V tom všem chceme využít relevantního jazzového obsahu nejen z Vltavy, ale i jiných stanic Českého rozhlasu.“ 22 4.4.2 Euro Jazz Asi nejvýraznějším počinem stanice Vltava a Českého rozhlasu vůbec se v oblasti jazzu spolu s výše zmiňovaným webem stalo internetové rádio Euro Jazz. Při jeho tvorbě se redaktoři mohli poučit a inspirovat od kolegů, kteří zakládali na Vltavě v roce 2005 podobný projekt s názvem Český rozhlas D-dur. Ten je ovšem zaměřený na milovníky klasické hudby. Jedná se o sesterskou nízkonákladovou stanici Vltavy vysílanou pouze digitálním způsobem, což kvituje hlavně vedení rozhlasu. V tomto ohledu má Euro Jazz zatím nevýhodu, neboť je rádiem dostupným pouze na internetu a nemá statut samostatné stanice, ani digitální. Vysílání je možné spustit pouze ze zařízení, která jsou napojená na internet, buď přímo ze stránek Českého rozhlasu nebo pomocí rozcestníků internetových rádií. Možné formáty přenosu jsou MP3, OGG, WMA, AAC v kvalitách 32 kbps po 21
Dostupné online z [cit. 10. dubna 2012] Český rozhlas. Vltava: Čtvrtletník posluchačů a příznivců stanice Český rozhlas 3-Vltava. Praha: Český rozhlas 3 – Vltava, 2010, č.4, s. 32 22
30
256 kbps. Přehrávání v mobilních telefonech a iPhonech je možné výhradně po stáhnutí speciálních aplikací. Program čerpá především z evropského jazzu, jak je z názvu patrné. Jedná se přibližně o 60% vysílacího času a Evropa je zde postavena na roveň kolébky jazzu, Americe. Dramaturgem je Petr Vidomus, který podrobně vysvětluje specializaci radia. „Je to hlavně proto, že se chceme odlišit. Americký be-bop a swing vysílají na internetu tisíce rádií z celého světa, a navíc je hrajeme i na Vltavě. V Česku vyrůstá nová generace jazzových hudebníků, která má respekt k tradici, ale zároveň pokukuje po tom, co se děje v Polsku, Francii, či Norsku, což jsou dnes jazzové velmoci. Evropský jazz představuje fenomén, který není možné opomíjet a právě veřejnoprávní rozhlas by mu měl dát prostor.“ 23 Další důraz je kladen rovněž na celosvětovou aktuální jazzovou tvorbu. Významné místo ve vysílání má samozřejmě také český jazz, který zaujímá zhruba 20% času a jsou mu věnovány i samostatné bloky v programovém schématu. „Našeho posluchače si představujeme jako člověka zhruba mezi 25 až 60 lety, fanouška s vyhraněným jazzovým vkusem, kterému nestačí nabídka jazzových pořadů Vltavy, nebo naopak poslouchá pouze její jazzové pořady. Rád si poslechne i starší muziku, ale zároveň je náročný, hledá nové impulsy.“ 24 Tak by podle Vidomuse měla vypadat cílová skupina tohoto projektu. Čemuž je potom přizpůsobena programová skladba vysílání.
POŘADY RESPEKTIVE VYSÍLACÍ BLOKY25 Vysílání probíhá nepřetržitě 24 hodiny denně v tematických blocích, neboť i mnozí posluchači jazzu mají svá preferovaná období a směry v rámci samotného žánru. MODERN MAINSTREAM Jazz současný i minulý, přesahy do world music a také jazzrocku apod. Takto široká je náplň programu Modern mainstreamu. 23
Dostupné online z [cit. 10. dubna 2012] Český rozhlas. Vltava: Čtvrtletník posluchačů a příznivců stanice Český rozhlas 3-Vltava. Praha: Český rozhlas 3 – Vltava, 2010, č.4, s.32 25 Informace o pořadech čerpány z magazínu Vltava: Český rozhlas. Vltava: Čtvrtletník posluchačů a příznivců stanice Český rozhlas 3-Vltava. Praha: Český rozhlas 3 – Vltava, 2009- a internetu: Dostupné online z [cit. 10. dubna 2012]; Dostupné online z [cit. 10. dubna 2012]; 24
31
MODERN AND EXPERIMENTAL Modern and experimental je blok především současného jazzu směřujícího k free jazzu a jazzovému experimentování. EXPERIMENTAL Dá se říci, že jde o proud pro velmi náročné a také asi odvážné posluchače. Nabízí se free jazz a avantgardní pokusy. MOSTLY BOP Bopová klasika se v tomto bloku doplňuje s pop jazzem, cool jazzem, latinou či straight ahead. HODINA EVROPSKÉHO JAZZU Každý týden vždy v pondělí je na programu jazz z Evropy zaměřený vždy na jeden konkrétní stát. Na základě poslechu pak můžeme srovnávat jejich pestrost a rozmanitost. HODINA ČESKÉHO JAZZU Samozřejmě nemůže být opomenuta česká jazzová scéna. Tento blok nabízí nahrávky právě z této oblasti. HODINA FREE JAZZU A EXPERIMENTÁLNÍ HUDBY Free jazz samotný i v souvislostech se nabízí pravidelně ve středu v podvečer. FUTURE SHOCK Jako návštěva v budoucnosti. Tak by se možná dal nazvat proud nu-jazzu, ejazzu, acid-jazzu, či electro-swingu. 'ROUND BOP Lidé vždy hledají další a další speciality. Pro ty je tady třeba bop a hard-bop. HODINA JAZZROCKU A FUNKU Výrazná hudba nabitá energií nabízí různé jazzrockové fúze, groove a funk. JAZZ CLUB Každou sobotu od osmé večer přichází na Euro Jazzu šňůra koncertních záznamů, které pocházejí jak z archivu Českého rozhlasu, tak z archivu Evropské 32
vysílací unie (European Broadcasting Union) nebo jde o záznamy koncertů na komerčně dostupných hudebních nosičích. ODPOLEDNÍ SWING Při nedělním odpoledni se velmi dobře hodí zavzpomínat na éru swingové hudby. POPJAZZ HOUR Nelze zapomenout ani na vokální jazzovou tvorbu, která se objevuje nejvíce v tomto bloku. ALBUM TÝDNE S přihlédnutím k originalitě, aktuálnosti a celkovému hudebnímu přínosu či dramaturgické relevanci, také často s ohledem na tematický rámec daného týdne, je vybíráno Album týdne. Výběr provádí Redakce jazzu a populární hudby ČRo 3 – Vltava. Na základě toho album pak získá vyšší rotaci ve vysílání daného týdne a navíc ukázky z něj jsou následně od pondělí do pátku v čase 11:00 a 19:00 vysílány na Euro Jazzu. ROZHOVOR MĚSÍCE Poněkud později než výše zmiňované bloky a pořady přišla na Euro Jazz relace Rozhovor měsíce. Stalo se tak v říjnu 2011. Jde o hodinový blok premiérově vysílaný na začátku měsíce, potom v reprízách. Představují se v něm hlavně osobnosti české jazzové scény.
Po více než roce vysílání je už možné se ohlednout a provést zhodnocení projektu, ale také nastínit vývoj do budoucnosti. Právě to v magazínu Vltava provedl dramaturg stanice Petr Vidomus. „Zdá se, že sázka na Evropu se vyplatila: posluchači v ohlasech oceňují akcent na současnou jazzovou tvorbu a celkově „nekomerční“ profil.“ 26 V internetovém diskusním fóru se pak můžeme dokonce setkat s názory, že se jedná o nejlepší stanici na světě.27 K tomuto názoru se
26
Český rozhlas. Vltava: Čtvrtletník posluchačů a příznivců stanice Český rozhlas 3-Vltava. Praha: Český rozhlas 3 – Vltava, 2011, č.4, s. 32 27 Příspěvek pana Miroslava Nepila: „Prozkoumal jsem už velkou řádku internetových radií z celého světa a musím konstatovat, že Euro Jazz u mě nad všemi vítězí! Přemýšlím, co bych dramaturgii vytknul, ale nic mě nenapadá. (…)Tohle je prostě stanice, kterou jsem si vždycky přál, a teď jen doufám, že nezanikne.“
33
připojují i další posluchači a oceňují mimo jiné také zvukovou kvalitu, ve které je možné Euro Jazz poslouchat28. Do budoucnosti Vidomus zároveň doufá v rozšíření redakce a zvýšení počtu spolupracovníků. Přeje si, „aby se web ČRo Jazz stal skutečně živoucí platformou a místem, kde se soustředí ty nejzajímavější texty. Doplnění vysílání Euro Jazzu o větší počet záznamů, na které v archivu sedá prach.“ 29
Mám dojem a věřím, že nejsem sama, že stanice Vltava a webový prostor ČRo Jazz poskytuje různorodost a rozmanitost informací a postřehů z celé oblasti jazzu a tím zajišťuje vyčerpávající a celkově komplexní obraz veškerého dění v jazzové hudbě. To vše se děje bezesporu díky vysoké profesionalitě, velkému nasazení a zaujetí všech pracovníků i spolupracovníků ČRo 3 - Vltava.
28
Příspěvek pana Karla: „Připojuji se k názoru, že jste nejlepší stanice na světě. Vynikající je, že je Vás možné poslouchat v kvalitním formátu Ogg ve vysokém bitrate, což je naprosto vynikající a mezi internetovými rádii vzácné. Velmi oceňuji možnost vrátit se k pořadům, které jsem nemohl vyslechnout v běžném vysílacím čase poslechem z archivu.(…)” 29 Viz poznámka 32
34
5. Závěr Na základě všeho, co zde bylo dosud uvedeno, je možné si opět položit původní otázku: Jak to tedy je s vysíláním jazzu v Českém rozhlase a především na stanici Vltava. Je jazzu málo? Nebo je ho příliš? Nebo je jazzu v Českém rozhlase tak akorát s ohledem na pestrost žánrů a směrů, které současná hudba a technické možnosti nabízejí? Očekávala by se už definitivní a konkrétní odpověď. Odpovědi na tyto otázky se však samozřejmě mohou, a nejspíš také budou, vždy různit. A to i v případě, kdybychom při svém posuzování nevycházeli jen z prostého výčtu, přehledu, popisu a rozborů pořadů. Ale stejné to bude, i když budeme sledovat tabulky a grafy (viz příloha), ze kterých bychom mohli vyčíst přesnou stopáž a exaktní sumáře s časem vyhrazeným jednotlivým hudebním žánrům. Vždy bude spousta zastánců názoru, že jazzu je v rozhlase více než dost a budou uvádět řadu relevantních argumentů pro své tvrzení. Stejně dlouhou řadu stejně objektivních argumentů uvede ale také skupina těch, kteří budou mít pocit, že jazzových pořadů a pořadů o jazzu je v Českém rozhlase naopak stále málo. Jazz není mouka. Nedá se zvážit ani jinak měřit. Žádnou hudbu, ale ani jinou oblast umění a kultury, nelze zvážit a změřit. Proto nikdy nebude možné jednoznačně říci co je v hudbě málo a co už je moc. Nejdůležitější pro všechny příznivce umění a kultury, tedy i jazzu, bude asi fakt samotné existence stanice Vltava a jejího snažení o to, “umožnit posluchačům seznámit se s vynikajícími uměleckými slovesnými a hudebními díly a popularizovat kulturní a umělecké hodnoty ve veřejnosti", jak o tom už byla řeč v 4. kapitole. Závěrem si troufám říci, že mnozí příznivci jazzu, a nejen oni, se však zřejmě shodnou na tom, že často je důležitější upřednostnit kvalitu nad kvantitou. A zde je třeba zdůraznit, že právě kvalita a také komplexnost pořadů je to, co stanici Českého rozhlasu, Vltavu a zvláště pak Redakci jazzu a populární hudby, skutečně staví nad řadu jiných rozhlasových stanic. To dokazují kromě jiného veskrze kladné ohlasy těch, kterým je vlastně celé vysílání a snažení určeno, to je ohlasy posluchačů. Dnes díky internetovému propojení a počítačovým technologiím se tyto ohlasy stávají dostupnější a častější a je tedy možné považovat je za dostatečně relevantní výpověď o stavu vysílání. Naposledy se nabízí ještě jakási vyšší paralela, či spojení současných snah dnešní stanice Vltava a jejich cílů a v úvodu zmiňovaných prvních programových krůčků a snažení Československého rozhlasu, tehdy Radiojournalu. Napadlo mne, že i přes vzdálenost téměř devadesáti let existuje zajímavá a silná 35
souvislost a spojitost mezi Radiojournalem a dnešní Vltavou. Velmi zjednodušeně a stručně řečeno je to neuhasínající snaha o kvalitní kulturu, snaha rozvíjet a kultivovat posluchače, nepodbízet se a neslevovat ze svých nároků. A tato myšlenka se mi jeví i jako vyšší poslání a jakýsi pozitivní příslib a výhled pro kulturu i občana.
36
Resumé Tato bakalářská práce mapuje současnou produkci hudebních pořadů v rámci Českého rozhlasu se zaměřením na jazz. Specializuje se na tvorbu Českého rozhlasu 3 – Vltava, vzhledem k tomu, že právě zde vzniká naprostá většina jazzových pořadů. Po stručném historickém ohlednutí na vývoj pozice hudby v rozhlase, práce nejprve vymezuje místo a funkci stanice Vltava s ohledem na strukturu celé instituce Českého rozhlasu. Dále charakterizuje jednotlivé jazzové pořady a projekty, které redakce jazzové a populární hudby vytváří. Závěrem se práce pokouší o hodnocení pozice a kvality jazzové produkce v rámci stanice Vltava.
Summary The bachelor thesis is trying to map the current production of music programmes of Czech Radio aimed at jazz. It specialises in the production of Radio 3 – Vltava as this is where most jazz programmes are created. After a short historical outline of the development of the position of music in radio, the work determines the position and function of the Vltava station within the structure of the institution. Next it characterises individual jazz programmes and projects which are created. At the end of the thesis I wonder if music can be measured and I assess the position and quality of jazz production of the Vltava station.
37
Seznam pramenů a použité literatury PUBLIKACE Dorůžka, Lubomír. Panoráma jazzových proměn. Praha: Torst, 2010 Dorůžka, Lubomír. Panoráma paměti. Praha: Torst, 1997 Fukač, Jiří et al. Hudba a média: rukověť muzikologa [redakčně zpracoval Petr Macek]. Brno: Masarykova univerzita, 1998. Kussová, Marta – Brabec, Otto – Kubánek, Petr. Filmová, rozhlasová a televizní tvorba pro 2. a 3. ročník SPŠF. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983 Maršík, Josef. Úvod do teorie rozhlasového programu. Praha: Vydavatelství Karolinum, 1995 Pacovský, Jaroslav. Na vlnách rozhlasu (1923-1993). Český rozhlas, 1993 Perkner, Stanislav. Úvod do skladby rozhlasového programu. Praha: Univerzita Karlova, 1983
SBORNÍKY K rozhlasové historii a teorii: sborník příspěvků z jarního semináře 2001, pořádaného Sdružením pro rozhlasovou tvorbu a Katedrou žurnalistiky UK, FSV. Praha: Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, 2001 Otazníky rozhlasové problematiky: sborník příspěvků z jarního semináře, pořádaného Sdružením pro rozhlasovou tvorbu a Katedrou žurnalistiky FSV UK 14. dubna 2005 v Karolinu. Sdružení pro rozhlasovou tvorbu za podpory Českého rozhlasu, 2006 Rozhlas veřejné služby - stojí na rozcestí? : sborník příspěvků z Jarního semináře pořádaného Sdružením pro rozhlasovou tvorbu a Katedrou žurnalistiky FSV UK 27. dubna 2009 v Karolinu. Praha: Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, 2009 Václav Růt, rozhlas, 1936-1996 : sborník ze semináře. Praha: Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, 1997
38
DOKUMENTY ČESKÉHO ROZHLASU Český rozhlas. Ročenka Českého rozhlasu. Praha: Český rozhlas, 2001-2011 Český rozhlas. Svět rozhlasu: bulletin o rozhlasové práci. Praha: Český rozhlas. Odbor marketingu a styku s veřejností, 1999Interní materiály a webové stránky ČRo http://www.rozhlas.cz/ ČASOPISY Harmonie. Praha: Muzikus, 1993Vltava: Čtvrtletník posluchačů a příznivců stanice Český rozhlas 3-Vltava. Praha: Český rozhlas 3 – Vltava, 2009-
ZÁKON Zákon o českém rozhlase č. 484/1991 [online] [cit. 30. dubna 2012] Dostupné z http://www.rozhlas.cz/digital/legislativa/_zprava/158850
39
Seznam příloh 1. Programové schéma stanice Vltava 2. Měsíční vysílací plán stanice Vltava – Květen 2011 3. Týdenní vysílací plán stanice Vltava – 20. týden 2011 4. Statistické údaje z ročenek Českého rozhlasu 5. Programové schéma rádia Euro Jazz 6. Obal CD – Bigbandtronics – Prague edition: Six movements of sonification
40