MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Zahradnická fakulta
POUŽITÍ ROSTLIN V PAMÁTKÁCH ZAHRADNÍ A KRAJINÁŘSKÉ ARCHITEKTURY
Modelový objekt Paskov
Vedoucí bakalářské práce :
Vypracovala :
Ing.Přemysl Krejčiřík, Ph.D
Hana Kyselová
Lednice 2009
Prohlášení :
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Použití rostlin v památkách zahradní a krajinářské architektury vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Lednici, dne ………………………………...
Podpis diplomanta …………………………….
OBSAH 1.
ÚVOD...................................................................................................................5
2.
CÍL PRÁCE A METODIKA................................................................................7
3.
CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ...........................................................................8 3.1.
Lokalizace.........................................................................................................8
3.2.
Geomorfologické členění..................................................................................9
3.3.
Geologické poměry...........................................................................................9
3.4.
Půda ................................................................................................................11
3.5.
Klimatologické charakteristiky.......................................................................11
3.6.
Biogeografické členění dle Culka...................................................................12
3.7.
Biota................................................................................................................12
4.
HISTORIE ..........................................................................................................14 4.1.
Vývoj zámeckého areálu.................................................................................14
4.2.
Vývoj parku ....................................................................................................16 PROVOZNĚ KOMPOZIČNÍ VZTAHY............................................................20
5. 5.1.
Kompozice parku ............................................................................................20
5.2.
Současný stav..................................................................................................21
6.
INVENTARIZACE DŘEVIN ............................................................................23
7.
PĚSTEBNÍ OPATŘENÍ .....................................................................................27
8.
ZÁMĚR OBNOVY ............................................................................................28
9.
DISKUSE............................................................................................................29
10.
ZÁVĚR ...............................................................................................................30
11.
SOUHRN ............................................................................................................31
12.
POUŽITÁ LITERATURA .................................................................................32
13.
JINÉ ZDROJE ....................................................................................................33
14.
PŘÍLOHY ...........................................................................................................34
1.
ÚVOD Historické zahrady jsou památkami zahradního umění, které jsou spjaty
s určitým slohovým názorem doby, v níž vznikly. Perský název „pardes“ pro park či oboru použil řecký spisovatel Xenofón (430-355 př.K.). Zahradní slohy sledují v podstatě ta slohová období, jimiž procházela architektura, která naplňovala jednotu umělecké tvorby v určitém období vývoje umění, do něhož v plné míře patří i zahradní umění. Egyptská zahrada náleží mezi zahrady formální, typickými znaky jsou vysoká ohradní zeď a přímé aleje z cedrů, cypřišů, datlovníků, platanů, sykomor, které pravidelně rozčleňovaly zahradu. Babylonská a Syrská zahrada byla rovněž zahradou formální, rostliny byly většinou dovezeny z podrobených zemí - cedry, zimostrázy, platany. Perské a Médské zahrady byly formální, ale spojovaly se v části obory s krajinářským a přírodním pojetím.V Indické zahradě se vyskytují kromě soukromých zahrad taky městské veřejné parky. Byly zde pěstovány jak užitkové tak okrasné stromy. Čínská zahrada má úzkou návaznost na čínské malířství. Konfucius, Lao-tse i Buddha učili ctít přírodu a žít s ní v dokonalé harmonii. Proto je čínská zahrada zahradou krajinářskou, nepravidelnou, přírodní. Snaha o přenesení celé krajiny do zahrady, s tím souvisí nanizace, pěstování zákrsků. Řecká zahrady patří do zahrady formální, hojné je užívání různých fontán a sochařských děl. Z dřevin byly nejčastěji používané jabloně, hrušně, granátová jablka, fíkovníky, réva, myrta, zimostráz a vavřín. Římská zahrada patří opět do skupiny formálních zahrad, objevuje se zde trávník ozdobený květinami a oživený bazénky, vodotrysky a sochami. Byzantská zahrada navazuje na typ formální řecké zahrady a je okořeněna orientálním přepychem. Islámská zahrada vychází z víry islámu, že nebe či ráj jsou zahradou. Typickým jevem jsou pavilonky a rybníčky a nejoblíbenější rostlinou jsou růže. V maurské formální zahradě je silnou složkou voda (kanály, kašny), typickými rostlinami jsou růže, trpasličí palmy datlovníku, myrtha, jabloně, mandloně, pomerančovníky, cypřiše, různé aromatické keře, zaváděla se popínavá zeleň. Středověké zahrady si zachovaly formální uspořádání. Nebyly velké, a tak se tam nacházely většinou jen léčivé rostliny a zelenina, a také drnové lavičky a loubí porostlé popínavými rostlinami. Později se objevují ozdobné stinné stromy – granátové jablko, olivovník, fíkovníky, vinná réva, lípa. Renesanční zahrada obnovila ve výstavbě princip antiky. Nejhlavnějším rysem jsou
5
stříhané plůtky a stěny ze stálezelených materiálů.Oblíbené bylo i loubí, kde se uplatnil břečťan a vinná réva. Cizokrajné rostliny v nádobách se přes zimu uchovávaly v oranžériích. Barokní zahrada je typickou zahradou formálního typu, která si zakládá na své monumentálnosti. Používány jsou především snadno tvarovatelné dřeviny. Krajinářský park je produktem reakce na formální vázanost barokní zahrady. Předpoklad krajinářského parku tkví v myšlenkách pantheistického přírodního náboženství z doby kolem roku 1700. Zájem o rostliny byl v Anglii především orientován sběratelsky. Moderní zahrada usiluje o jednotu architektury domu a jeho další pokračování v zahradě. Snaží se vytvořit ze zahrady příjemný prostor, v němž by prolnul život z interiéru domu do exteriéru přírody. Lze jen litovat, že naše doba ustrnula víceméně na chabé údržbě zahradního umění minulosti a že velká stavební činnost posledních desetiletí v našich sídlištích přinesla celostátně jenom velice malé výsledky v tvorbě odpovídající významu a ekologické potřebě nové zeleně. (Pacáková-Hošťálková, 2004)
6
2.
CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem práce je na základě průzkumů a rozborů vypracovat památkový záměr
obnovy objektu, kterým je v tomto případě zámecký park v Paskově. Zpracování zadaného úkolu probíhalo ve dvou fázích. V první fází bylo třeba obstarat veškerý možný materiál dokumentující daný park a území, na kterém se nachází. Druhou náročnější fází bylo vypracování inventarizace dřevin a jejich pěstebních opatření, aby bylo jasné kudy se má obnova ubírat. Pro správnost nomenklatury jednotlivých taxonů byla použita publikace Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2 (Koblížek, 2006)
7
3.
CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ
3.1. Lokalizace Paskovský park se nachází v obci Paskov, která spadá pod Moravskoslezský kraj. Nachází se v samém centru města v husté sídelní zástavbě. Od okolí je oddělena vysokou zdí doprovázenou na vnější straně stromořadím.
(Obr.č.1 Lokalizace obce Paskov)
(Obr.č.2 Umístění parku v obci) 8
3.2. Geomorfologické členění Systém: Alpsko-Himalájský systém Subsystém : Karpaty Provincie: Západní Karpaty Subprovincie : Vněkarpatské sníženiny Oblast: Severní vněkarpatské sníženiny Celek: Ostravská pánev Okrsek: Ostravská niva
Ostravská pánev – celek v jihozápadní části severních vněkarpatských sníženin, rovina a plochá pahorkatina o ploše 483,08 km2, střední výška 244 m, střední sklon – 1°38‘. Sníženina vznikla poklesem českého masivu při podsouvání pod Karpaty, osu tvoří široká niva řeky Odry. V pánvi má 3 přítoky – ze severozápadu řeku Opavu a z jihozápadu řeky Ostravici a Olši. Je vyplněna různě mocnými souvrstvími mořských třetihorních sedimentů a čtvrtohorních glaciálních, fluviálních i eolitických usazenin. Karbonské sedimenty obsahují v podloží sloje černého uhlí, které se v pánvi těží, to má za následek značně změněný povrch krajiny hornickou a průmyslovou činností. Nachází se zde výrazné antropogenní tvary – průmyslové a těžební haldy, poklesy, četné rybníky.
Ostravská niva – okrsek, je to nejnižší část Ostravské pánve, náplavová rovina kolem řek Odry, Ostravice, Vrbiny a Olše. Skládá se ze spodního štěrkopískového souvrství a svrchního holocenního souvrství písčitých hlín a hlinitých písků. Nachází se v třetím vegetačním stupni a je poměrně málo zalesněná s převážně lužními porosty (jasan, olše, vrba). (Demek, J., et al. Zeměpisný lexikon České socialistické republiky )
3.3. Geologické poměry Moravská brána a Ostravská pánev jsou vyplněny nejmladšími sedimenty. Ostravská pánev po ústupu karbonského moře byla pokryta mohutnými porosty dřevnatých plavuní, přesliček a kapradin. Občasné mělké záplavy v bažinaté krajině způsobovaly jejich likvidaci, překrytí bahnem, po poklesu vodní hladiny pak obnovení těchto porostů. Opakující se záplavy navrstvily na sebe mohutná souvrství organických látek, které se postupně měnily na černé uhlí. V ostravské části revíru lze sledovat 9
paralický vývoj (občas zaplavované území mořem). Až do druhohor zůstala Ostravská pánev souší. Do území zasáhl dvakrát v pleistocénu ledovec kontinentálního zalednění, který přispěl ke složitosti geologické stavby. Dnešní povrch tvoří povodňové hlíny, jíly a písečné jíly. Stavba výrazné terasy Odry je odlišná. Tvoří ji fluviální štěrky a štěrkopísky. Na povrchu jsou sprašové hlíny würmského stáří o mocnosti 1 až 5 metrů. Oblast Paskova je lokalizována v jihozápadní části hornoslezské pánve, ve které jsou situována ložiska černého uhlí karbonského stáří. Karbonské pohoří se v katastru Paskova nachází v hloubce 250-800 m a je překryto mladšími geologickými útvary. Nejsvrchnější vrstva je tvořena kvarterními (tj. čtvrtohorními) sedimenty o mocnosti až 15 m, které pokrývají souvisle celou oblast paskovského katastrálního území. Tyto kvarterní sedimenty jsou na bázi tvořeny říčními usazeninami. V dalším průběhu bylo území dvakrát zaledněno kontinentálním ledovcem. Sedimenty zalednění jsou většinou reprezentovány šedými souvkovými hlínami. Do období zalednění spadá také sedimentace ostravské terasy, která je tvořena zahliněnými štěrky z domácích hornin s příměsí valounů nordického původu (např.červená žula rapakivi). V pozdějším období zalednění došlo k eolické sedimentaci. Nejrozšířenějším druhem těchto uloženin jsou sprašové hlíny, které jsou většinou vhodnou surovinou pro výrobu cihel (cihelna Řepiště). Při posledním zalednění se tvořily fluviální (říční) štěrkopísky, které jsou zdrojem pitné, resp. užitkové vody. V podloží kvartérních sedimentů se nacházejí sedimenty beskydských příkrovů, které jsou nasunuty jako střižné příkrovy slezské a podslezské jednotky na autochtonní miocén nebo přímo na karbonské pohoří. Sedimenty beskydských příkrovů jsou zastoupeny následujícími statigrafickými jednotkami, spodní křídou, svrchní křídou a paleogénem, které jsou tvořeny převážně jíly, slíny a vápnitými pískovci. Rovněž byla zjištěna větší žilná tělesa těšinitických vyvřelin, která se vyskytují ve světě jen velmi vzácně. Tato tělesa těšinických vyvřelin vycházejí na povrch na pravém břehu Ostravice na území Řepišť a tvoří elevaci zvanou Skalka. Horniny výše uvedených příkrovů často nasedají přímo na karbonský útvar místy na miocénní vrstvy, které se zachovaly zejména v reliéfových karbonských depresích. Báze miocénních vrstev je často tvořena bazálními klastiky tzv.detritu, který je většinou zavodněný a nasycený plynem. Z těchto důvodů je nutno horizont považovat ze velmi nebezpečný pro hornickou činnost. 10
Produktivní karbon je v oblasti Paskova zastoupen spodní částí ostravského souvrství, a to vrstvami hrušovskými a petřkovickými. Podloží ostravského souvrství tvoří spodní karbon (kulm) a je zde zastoupen vrstvami kunovickými. Petřkovické vrstvy jsou mocné až 800 m a jsou vyděleny na bázi stropem mořského horizontu Štúra, jejich svrchní hranici tvoří strop hlavního brousku. V celém komplexu petřkovických vrstev je známo až 38 slojí s mocností nad 60 cm. Maximální mocnosti slojí dosahují lokálně i více než 150 cm, vývoj slojí však je velmi nestálý a zdaleka nejsou vyvinuty v celé ploše. Sloje mají značně proměnlivou mocnost, lokálně se rozštěpují do více lávek nebo se vykliňují. (Paskov 730 let 1267-1997)
3.4. Půda Na nivních sedimentech leží zejména nivní půdy glejové středně těžké až těžké. Na ně jsou vázány trvalé trávní porosty - louky. Na zamokřených sprašových hlínách terasy Odry vznikly kvalitní hnědozemě oglejené a ilimerizované oglejené půdy. V blízkosti vodních toků se vyskytují nivní půdy glejové nebo glej. Nivní půdy glejové se vyskytují převážně na nivních uloženinách nekarbonátových. Glej se vytvořila na nivních a deluviofluviálních uloženinách nekarbonátových. V některých místech, hlavně v těsné blízkosti vodních prvků přecházejí gleje v hydrogleje na sapropelech. Na většině území se nachází ilimerizovaná půda oglejená na sprašových hlínách. Můžeme zde nalézt antropogenní sedimenty haldové a navážky.
3.5. Klimatologické charakteristiky Území náleží dle Quitta do mírně teplé oblasti MT 10. Oblast mírně teplá směrem k nížinám ohraničena průměrným počtem letních dnů 50 směrem k horám ohraničena průměrnou teplotou července 15°C Průměrná roční teplota ……………………………………8°C Průměrné roční srážky ……………………………………850 mm Počet letních dnů ………………………………………… 40-50 Počet mrazových dnů …………………………………… 30-40 Průměrné lednové teploty …………………………………..2 - 3°C
11
Průměrné červencové teploty ………………………………17-18°C Počet dnů se srážkami …………………………………... 100-120 Počet dnů s prům.teplotou 10°C a více …………………... 140-160 Srážkový úhrn za vegetační období ……………
……..400-450 mm
Srážkový úhrn v zimě …………………………………… 200-250 mm (Quitt, 1971)
3.6. Biogeografické členění dle Culka Ostravský bioregion leží ve střední části českého Slezska, zabírá geomorfologický celek Ostravská pánev a část Moravské brány. Část bioregionu leží v Polsku, v ČR je tvořen čtyřmi částmi oddělenými nivami řek a má zde plochu 599 m2. Bioregion zabírá Ostravskou pánev s řadou podmáčených stanovišť na hlínách se silným antropogenním narušením hlubinnou těžbou uhlí, velkou koncentrací měst a těžkého průmyslu. Bioregion má biotu převážně 4.bukového stupně s charakteristickým zastoupením hercynských prvků, především však splavených horských karpatských druhů. Vegetaci tvoří podmáčené dubové bučiny, luhy a olšiny. Netypické části jsou sušší a tvoří přechody k Hranickému bioregionu. Ve volné krajině dnes převažuje orná půda, značně jsou však zastoupeny vlhké louky, vodní plochy a také olšové lesy. Charakteristické je značné narušení území těžbou uhlí, průmyslem a hustým osídlením. (Culek, 1996)
3.7. Biota Bioregion leží v mezofytiku ve fytogeografickém okrese 83. Ostravská pánev (s výjimkou severozápadního cípu, nivy Odry a Olše a některých částí na jihovýchodním okraji). Jihovýchodní okraj zasahuje do fytogeografického podokresu 74b. Opavská pahorkatina a východní okraj do fytogeografického podokresu 76a. Moravská brána vlastní. Skalický nazývá tento vegetační stupeň jako suprakolinní. Potenciální lesní vegetaci dominují dubové bučiny (Carici-Quercetum), které navazují podél vodních toků na lužní lesy podsvazu Alnenion glutinoso-incanae (snad Pruno.Fraxinetum, avšak kolem drobných potůčků i Carici remotae-Fraxinetum). Pro 12
podmáčená místa byly typické bažinaté olšiny svazu Alnion glutinosae. Na lokálně zrašeliněných půdách byly s největší pravděpodobností přítomny i primární rašelinné březiny svazu Betulion pubescenti. Ve vlhkých nivách přítoků řeky Ostravice byly přítomny křoviny svazu Salicin triandrae a podél samotné Ostravice svazu Salicin alba. V přirozené náhradní vegetaci se v severní a severovýchodní části bioregionu místy uplatňují zbytky vlhkých luk svazu Magnocaricion slete, na něž navazují rákosiny svazu Phragmition communis a mokřadní společenstva svazu Cicution virosae a Oenanthion aquaticae. V litorálu mělkých rybníků byla zaznamenána vegetace svazu Littirellion uniflorae. Ve vodní vegetaci převládají početné cenózy vodních rostlin, zvláště svazů Lemnion minoris (v minulosti Salvinio-Spiroselletum) a Nymphaeion alba (Nymphoidetum peltatae). V současnosti jsou velkoplošně vyvinuty různé typy antropogenní vegetace. Flóra je uniformní, relativně chudá s převahou vodních, mokřadních, bažinných a lužních druhů. Vliv karpatských pohoří je jen málo zřetelný, reprezentuje jej např. pryšec mandloňolistý (Tithymalus amygdaloides), Zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thaliotroides), Svízel schutesův (Galium schultesii), svízelka lysá (Cruciata glabra), Šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa): mezní výskyt zde dosahuje karpatský subendemit kozlík celolistý (Valeriana simlicifolia). (Culek, 1996)
13
4.
HISTORIE
4.1. Vývoj zámeckého areálu Archivních pramenů, týkajících se zámku v Paskově, nebylo mnoho. V roce 1873 byly totiž vrchnostenské písemnosti, uložené v zámecké věži, vyházeny tehdejším nájemcem statku Jakubem Baldasem a spáleny jako nepotřebné. Zbytek materiálu byl zničen za 2. světové války. Proto byly důležitým pramenem výpisky paskovského kronikáře Karla Havránka, který 11 let (od roku 1922 do roku 1933) sbíral a sepisoval materiál k dějinám Paskova a mohl prostudovat spoustu písemností dnes již neexistujících. Místecký vlastivědec F. Linhart uvádí, že tvrz v Paskově existovala již v 15.stol. (uvádí zmínku v roce 1484) (Linhart, 1909). Také další autoři uvádějí, že tvrz se poprvé připomíná až v 80.letech 15.stol. (1484) (Nekuda, 1981; Plaček, 2001). Paskovská kronika z r. 1933 ale píše, že dřevěná tvrz v Paskově byla vystavěna za prvního biskupského leníka Petra, syna Heroldova (od r. 1270) z nařízení biskupa Bruna, aby měli leníci své stále sídlo, a první zmínka o ní je již r. 1300. První na tvrzi prý sídlil leník Petr Stange (1276 – 1300) (SOkA Frýdek – Místek, AM Paskov, inv. Č. 34, imv, č 145, kart.8). V jiných svých záznamech ale Havránek uvádí, že tvrz byla postavena Petrem a Janem Stange mezi lety 1300-1330. (SOkA Frýdek – Místek, AM Paskov, inv. Č. 32) Prvními písemnými prameny podložená zmínka by měla pocházet z r. 1358, kdy za Markvarta z Wolfsburgu patřila k paskovskému lénu ves Paskov s tvrzí a dvorem.(SOkA Frýdek – Místek, AM Paskov, inv. Č. 34, imv, č 145, kart.8). V dostupných pramenech se takovou listinu nepodařilo nalézt. Je ale možné, že K.Havránek měl v rukou prameny dnes již nezvěstné a nebo zaměnil datum 1358 s rokem 1388, kde se v lenních knihách již tvrz skutečně objevuje(viz. níže). Podle K. Havránka byla první tvrz malou budovou, která byla v letech 1270-1538 a 15381640 opravována a zvětšena. Měla být obehnána vodním příkopem (o němž prý je zmínka v listině z roku 1484), který byl asi zasypán v letech 1640-46, kdy byla vystavěna nová zděná zámecká budova. (SOkA Frýdek – Místek, AM Paskov, imv, č.145, kart.8).
14
Z r. 1484 máme zprávu o obléhání Paskova hukvaldským úředníkem Laurinem z Křenovic a Mníškem, služebníkem Beneše z Boskovic. Paskovská kronika předpokládá, že v té době byla tvrz opevněná – snad z přední strany zděným parkánem a z druhé strany vodním příkopem nebo příkopem kolem dokola. Paskovský kronikář K. Havránek si ale špatně vyložil význam slova „obehnání“, které pokládá za opevnění hradbou. Ovšem zpráva, že paskovskou tvrz „obehnal“ Laurin z Chřenovic a pak Mníšek, znamená, že byla obležena.( Je obtížné si představit, že by tvrz, kterou v té době vlastnila Barbora z Nemelná, mohl někdo zvenčí nechat opevnit). Není tedy jisté, zda byla tvrz opevněna nebo ne. (Kuča 2002, SOkA Frýdek – Místek, AM Paskov, imv. Č. 34). Podle M. Plačka patřily k pozdně gotické tvrzi silné zdi vystupující dodnes zřetelně z půdorysu. V severním křídle předpokládá věžovitou stavbu, kterou nechal zbořit hrabě Mořic Saint Genius d´Annancourt při obnově po požáru r. 1869. (Věž, kterou nechal zbořit Mořic Saint Genius, ale byla podle obrazu z r. 1700 v křídle západním, nikoli severním). Plaček také počítá s opevněním tvrze valy a příkopy. (Plaček, 2001) Plaček předpokládá, že kolem tvrze byly valy a příkopy napájené vodou z blízké Olešné. Tento val pak mohlo za Pernštejnů (po r. 1538) nahradit renesanční opevnění s válcovými baštami na severní a západní straně (původně jich snad bylo 5 nebo 6), které se dochovaly v předzámčí a byly později zbarokizované. Před tímto pásem opevnění byl příkop, který zanikl úpravou na straně ulice a parku. Paskov byl v r. 1538 povýšen na městečko a panství se stalo alodním, což by byl důvod pro výrazné opevnění tvrze a také pro její rozšíření. (Plaček, 2001; Kuča, 2002) K.Kuča a M. Plaček předpokládají, že za Synovských z Pěrkova byla tvrz v poslední čtvrtině 16.stol. renesančně přestavěna (snad již i do podoby zámku) (Kuča, 2002; Plaček, 2001) Převážná většina autorů předpokládala, že zámek byl postaven po r. 1643. Podle F. Linharta i jiných autorů byl na místě tvrze postaven v 2.pol. 17.stol., poté, co byla v r. 1643 paskovská tvrz vypálena Švédy. (Linhart, 1909). Vlastivědná literatura předpokládá, že zámek byl postaven, spolu s předzámčím s nárožními rotundami a průjezdovou věží (to mělo být vystavěno na místě zasypaného vodního příkopu) a jinými stavbami, v letech 1640-46 za Václava z Vrbna na místě tvrze jako raně barokní budova s pozdně renesančními prvky. Kolem nově postaveného zámku byl patrně také zřízen zámecký park.
15
4.2. Vývoj parku O podobě parku můžeme jen usuzovat z různých nepřímých zdrojů, jako ze směnek, účtenek a dohodách o práci. V inventáři hospodářských věcí sepsaný Melchiorem Belkou k 1. květnu 1660 je uvedeno, že se ve sklepě nachází 3 stříkačky „na wassrkunst, co se užívá k fontáně“, mosazné kohouty k „wasserkunstu“ a mosazná „rura se šrubem, co se na funtánu sází“ – z toho se dá usoudit, že již v té době se v zámecké zahradě nacházelo umělecké vodní dílo s fontánou. Za Opeersdorfů (1690-1714) byl prý částečně rozšířen zámecký park (východně od cesty naproti pivovaru) a doplněn různými ozdobnými zařízeními-oranžérií, hřištěm,vodotryskem,skleníkem, ptáčnicí, mramorovou lázní, kamennými sochami, rybářským domkem a domkem pro zahradníka s malým skleníkem poblíž zámku u Olešné (SOkA F-M,AM Paskov,imv.č.145,kart8) V r. 1699 byla u zámku v Paskově pěkná okrasná, kuchyňská a ovocná zahrada (Ziehr-kuchel und auch obstgarten), kromě ní také pokažené vodní dílo(verborbene Wasserkunst) a rybníček, skrze zahradu protékal potok k zámeckému mlýnu. Také se zde nacházel nově postavený vstup (nebo mříž – „Einstaz“) a domek zahradníka (ZAO, Vs Paskov,inv.č.1) Za Marie Pauly z Furetenbusch (1753-1759) byl park vzorně udržován, pak péče o něj opadla. (SOkA F-M, AM paskov, imv č 145, kart 8) Za Josefa Mistrovského (17781808) se v parku připomínají sochy Herkula a 4 žen, 2 rodinné pomníky hrabat Mistrovských před zámkem z východní strany u širokého kamenného schodiště do parku. U schodiště stály také 2 topoly tzv.“španělské“. (ob.č.3) (Sochy prý byly odstraněny po prodeji (Obr.č.3. L.Czerny, Paskov, park před východním průčelím se sochou Herkula, litografie, kolem 1850, Ostravské muzeum, inv.č.5181.)
panství rodu Saint Genius d´Annancourt, schodiště bylo zbořeno při opravě zámku a chodeb kolem
16
zámku za fintíře Stollberga v letech 1890.1906) ( SOkA F-M, AM Paskov,imv.145 kart, 8,porůst. K Havránka, inv č 2 kart 2) V letech 1808-80, za hrabat Saint Genius d´Annancourt byla zámecká zahrada proslulá botanickými sbírkami. Byl zde vodotrysk, 5 kamenných soch –Herkules stál na ostrůvku v mlýnském příkopu ( obr.č. 19), vedoucím přes park k panskému mlýnu, sochy 4 žen stály podél zděné ohrady před bývalým skleníkem na severní straně, byly od sebe vzdálené asi 15 m. Podle K. Havránka šlo o 4 roční období nebo 4 Herkulovy manželky, jsou to ale 4 antické bohyně – Athéna (její originál je nyní v hale zámku), Niké, Tyché a Eris (obr.č. 15,16,17,18)( SOkA F-M, AM Paskov, imv.č 145 kart 8.) Patrně v té době byly v parku vysazeny cizokrajné stromy a keře - př. Liliovník tulipanokvětý (Liriodendron tulipifera), Ořešák černý (Juglans nigra), Dub srpovitý(Quercus falcata), Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) a v severní části byla zřízena skalka se skalničkami. Parkem také vedlo několik pískovcových cestiček (Paskov 730 let 1267-1997) 4. dubna 1823 nařídilo guberniální prezidium, aby byl podle stavu koncem r.1822 sestaven zvláštní soupis, obsahující statistické údaje o moravsko-slezských zahradách, jejich skleníkovém zařízení a personálním obsazení. Podle tohoto soupisu byl v Paskově u hraběte Mistrovského zaměstnán jako zahradník F.Birovský, vyučený v Berlíně. Kromě oranžérie s 200 pomerančovníky a citroníky se zde pěstovaly ananasy, 300 druhů květin, byla zde bohatá sbírka karafiátů a třicetiletá aloe.(Nožička, 1966) Jihozápadně k zámku přiléhal park v anglicko-francouzském stylu, ozdobený temply, vodotrysky, loveckým a rybářským domkem, holubníkem a tzv. mramorovou lázní. O zvláštnostech parku prý se vyprávěly pověsti.( SokA F-M, Pozůst. K Havránka, inv.č.1c,inv. Č 3, kart 1) 16. - 24.8.1840 . Dovoz trávy z Vídně, vykopání lískového keře 3. - 16.10.1841 – úpravy zahrady – vykopání lískových keřů, zasazení 26 ks smrků a jedlí, dovoz lip ze Svinova, 12 ks lip pro okrasnou zahradu, vynešení pomerančových keřů. Za Vintíře (Gunthera) Stolberga (1880-1926) byl upraven park a zahrady, v nichž byly vodotrysky, jízdárny, ptáčnice. Stolberk nechal postavit také domek č.38 mezi Olešnou a ohradou zámku, v němž byl byt zahradníka (starý domek v parku shořel). (SOkA F-M, AM Paskov, imv.č.145,kart 8) R.1895 byl kvůli rozšíření zahrad, zřízení skleníku a pařenišť zbořen domek č. 37 a místo něj byla při ohradní zdi postavena pařeniště a vedle nich byl r. 1906 17
vybudován skleník. Zeleninová a květinová zahrada byly rozšířeny namísto ovocnářské zahrady, která byla přeložena na pozemek u domu č.191.V letech 1907-1908 byl park značně rozšířen - byla připojena část pozemku z tzv. výhonu, Prostředního šlagu a Volárny, park byl ohrazen od staré zděné ohradní zdi po mlýnský příkop novou zděnou ohradou, kolem celého nového parku byl zbudován drátěný plot, v parku byly zřízeny rybníčky. V r.1907 byl také postaven v parku u rybích sádek nový zděný přizemní domek (čp. 250) ( SOkA F-M, AM Paskov, inv.č.33, imv. Č 145, kart 8.) Otto Stolberk (1926-45) nechal upravit 5 kamenných soch, v severovýchodním rohu parku zřídil malý pahorek, „kde je v letní době pohodlné sezení“, také sádky na ryby a nový domek pro dohlížitele. Park a zahrady byly v té době udržovány v pořádku, u zeleninové a květinové zahrady byl v r. 1933 přestavěn skleník, bylo v něm zřízeno ústřední topení a u jeho jižní strany vystavěny 2 nové moderní skleníky. (SOkA F-M, AM Paskov, imv.č 145, kart 8) R.1945 byl zámek zkonfiskován a z parku zůstala pouze severní část, ale skalka byla zničena a park zarostl křovinami. Jižní část byla za války vykácena, z pozemku se stalo pole a později louka. (Paskov 730 let 1267-1997) V r. 1988 se park skládal ze 2 nestejně velkých částí přírodně krajinářského charakteru. Intenzivní část, na jejímž okraji byla budova zámku, soustřeďovala nejcennější druhy dřevin a sochařskou výzdobu. – barokní plastiky sv. Šebastiána a Jana Nepomuckého, v průčelí sochy Svornosti, Míru, Vítězství a Cudnosti a plastiku lva, a v průhledu v osové návaznosti na zámek sochu Herkula Farnského. Vzdálenější část zahrnovala travnatou plochu s okrajovým pásem dřevin. Tento cenný park byl částečně znehodnocen stavbou parovodu. To však mělo být zmírněno terénními modulacemi a keřovými dosadbami dřevin.
(obr.č.4. Parovod v západní části parku)
18
V roce 1945 se stal zámek a pozemky majetkem republiky Československé. Na popud místního lékaře MUDr. Josefa Adámka byl zámek upraven pro účely ústavu léčby ozařováním. V roce 1951 byl v zámku zahájen provoz radioterapeutického ústavu. (Paskov 730 let 1267-1997)
19
5.
PROVOZNĚ KOMPOZIČNÍ VZTAHY
5.1. Kompozice parku Park má rozlohu 16,35 ha a nachází se v samém centru města, v hustém sídelním zastavění. Od okolí je ze severu a východu oddělen vysokou zdí, která je po vnější straně doplněna alejí stromů. Západní hranici pak tvoří řeka Olešná. Jedná se o volně řešený, přírodně krajinářský park, střídají se zde kompozice menších paloučků s mohutnými skupinami dřevin. Na terase u východní strany zámecké budovy jsou umístěny 4 pískovcové sochy antických bohyň. Park je protáhlý jižním směrem od zámku. Najdeme zde zřetelné pohledové osy, 1. je vedena od sally terany mezi vysokými stromy na sochu herakla na ostrůvku uměle vytvořeném na potůčku protékající parkem(obr.č.5). Pozadí sochy tvoří travnatý palouček, odkud můžeme vidět na další pohledový bod, na skupinu stromů umístěnou uprostřed velké louky (obr.č.6). Z parku je dnes udržována pouze její přední část okolo zámku. V zadní málo udržované části bývala okružní cesta porostem, zachována dnes jen na pravé straně. Vstup do parku je pro veřejnost možný jen jednou branou, která se na noc uzavírá. V přední části jsou cestičky pro návštěvníky upraveny asfaltově, doplněny pouličním osvětlením.Hlouběji do parku se cesty mění na písčité a v zadní části úplně chybí.
(Ob.č.5 1. Pohledová osa)
(ob.č.6 2. Pohledová osa) 20
5.2. Současný stav V dnešní době si celý areál pronajímá příspěvková organizace Fontána, která se stará o lidi s postižením. Parkem zůstala do dnešních dnů pouze severní část. Skalka, která se nacházela před zámkem, vzala za své, rostliny si rozebrali občané Paskova do svých zahrádek.
Tato fotografie, z roku 1914, dokazuje, že se před zámkem nacházely rozsáhlé květinové úpravy.
(obr.č.7 Východní průčelí hlavní budovy, fotografie po roce 1914,obecní úřad v Paskově)
Dnes bychom i jen letmé náznaky květinových záhonu těžko hledali. Svah před zámkem je poněkud prudší a porostlý pouze trávou, která se v takovémto sklonu těžce udržuje.
(Obr.č.8 Východní průčelí hlavní budovy dnes)
21
Stěží bychom zde hledali také vodní dílo a oranžérii, kterou zmiňují historické prameny. Tisové výsadby okolo zdi jsou dnes poměrně značně znehodnoceny nálety dřevin a křídlatkou (obr.č.9). V posledních dvaceti letech se park opět upravoval, ale třebaže je vcelku hezký, chybí
(obr.č.9 Nálety dřevin v keřových výsadbách)
jakákoli koncepce rozvoje, nemocné stromy se kácejí, ale nové nesadí. Rozsáhlá jižní část byla vykácena za druhé světové války a pozemek byl změněn na pole a později na louku. Její východní, jižní a západní okrajový pás byl osázen lípami, javory, duby a břízami (Není součástí inventarizace). Jihovýchodní část parku má spíše charakter lesa, než parku, není zde již vybudovaná parková cesta, pouze vyšlapaný chodníček.
(obr.č.10 pohled na cestu v zadní části parku)
22
6.
INVENTARIZACE DŘEVIN Inventarizace a hodnocení dendrologického potenciálu objektu je vypracovaná
podle učebních textů pro předmět Praktika I, které vypracoval Doc. Ing. Pavel Šimek, Ph.D. Doplněné jsou přednáškami z předmětu Dendrologie. Terénní mapování proběhalo od 23.5 do 2.7.2008. Podkladem mi byla katastrální mapa 1:500.
SS 1 SS 2 SS 3 SS 4 SS 5 SS 6 SS 7 SS 8 RSS 9 SS 10 SS 11 SS 12 RSS 13 SS 14 SS 15 SS 16 SS 17 SS 18 SS 19 SS 20 SS 21 RSS 22 SS 23
6 11 23 4 3 5 2 6 7 5 38 5 12 4 3 31 4 27 7 33 2 90 3
poznámka
celk. potenciál
plocha
počet kusů
číslo skupiny
Tab.č. 1. - Skupiny stromů
1251 2208 1368 189 468 1050 390 966 600 4344 344 408 234 2940 275 1560 533 1528 178 7,5
1 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2 1
SK 1 SK 2 SK 3 SK 4 SK 5
Taxus bacata Reynoutria sachalinensis Taxus bacata Taxus bacata Taxus bacata Thuja plicata
23
102 24 1344 1711 19
2 3,5 3 4 3
celkový potenciál
střední výška
plocha
Druh
číslo skupiny
Tab.č.2. - Skupiny keřů
2 2 2 3 1
Tab.č.3 Posuzování dendrologického potenciálu -distribuce hodnot (SH a VS) věkové stádium sadovnická hodnota ( SH 1 – plně perspektivní, SH 5 úplně neperspektivní) (VS) 1 2 3 4 5 vysoký dendrologický potenciál, bez nízký dendrologický 1 rozhodujícího vlivu na aktuální potenciál, nedostatky 2 kompozici v pěstební péči 3 vysoký dendrologický potenciál, přímý nízký dendr. potenciál, 4 vliv na aktuální kompozici aktuální rozpad 5 kompozice Poznámka: VS1-nejmladší jedinci -výsadba, VS 5 -jedinci staří
Tab.č.4 věkové stádium
Dendrologický potenciál paskovského parku Sadovnická hodnota 2 3 11 6 3 14 109 152
1 1 2 3 4 5
13
4
1 47 1
5 2
1 1
Tab.č.5 Zastoupení věkových stádií věkové stádium počet 1 13 2 6 3 18 4 322 5 2 Věkové zastoupení 350 300 250 200
Řada1
150
Řada2 Řada3
počet
Řada4 Řada5
100 50 1
0 S1
S2
S3
S4
S5
věkové stádium
(graf.č.1)
24
Tab.č.6. Zastoupení věkových stádii u jednotlivých taxonů Věkové stádium Acer platanoides Acer pseudoplatanus ´Atropurpureum´´ Alnus incana Betula verrucosa ´Fastigiata´ Aesculus hipocastanum Carpinus betulus Fagus sylvatica Fagus sylvatica ´Atropunicea´ Fraxinus excelsior Ginkgo biloba Liriodendron tulipifera Malus pumila ´Niedwitzkyana´ Picea abies Picea pungens Pinus strobus Platanus occidentalis Quercus rubra Quercus robur Tilia cordata Tilia platyphylos Tilia x euchlora Ulmus glabra
1 3 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 2 7 0 0 0
2 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
3 3 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 3 0 1 0 4 6 0 0 0
4 32 1 1 1 1 44 2 3 26 1 4 1 8 0 8 0 12 65 96 8 1 7
Tilia x euchlora Tilia platyphylos Tilia cordata Quercus robur Quercus rubra Platanus occidentalis Pinus strobus Picea pungens Picea abies Malus pumila Liriodendron tulipifera Ginkgo biloba Fraxinus excelsior Fagus sylvatica Fagus sylvatica Carpinus betulus Aesculus hipocastanum Betula verrucosa Alnus incana Acer pseudoplatanus Acer platanoides
5 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0
celkem 39 1 1 1 1 48 2 3 28 2 5 1 9 3 8 1 12 71 109 8 1 7 361
Řada1
0
20
40
60
80
100
120
(graf č. 2 Zastoupení věkových stádií u jednotlivých taxonů)
25
Tab.č.7 Zastoupení sadovnických hodnot sadovnická hodnota 1 2 3 4 5
počet 13 112 183 49 4
Sadovnická hodnota
200 180 160 140 120 počet 100 80 60 40 20 0
Řada1 Řada2 Řada3 Řada4 1 S1
S2
S3
S4
Řada5
S5
sadovnická hodnota
(graf č. 3 Zastoupení sadovnických hodnot) Zinventarizováno bylo 361 stromů ze severní části parku. Podle výsledků posouzení sadovnické hodnoty v závislosti na věkovém stádiu jsme zjistili, že největší zastoupení mají dřeviny ve čtvrtém věkovém stádiu a s vysokou sadovnickou hodnotou, tudíž mají vysoký dendrologický potenciál s přímým vlivem na aktuální kompozici. Ale je zde poměrně málo dřevin v prvních třech věkových stádiích, které by byly investicí do budoucna. Většina snížení sadovnické hodnoty je v důsledku zanedbaní péče - suché větve, poškozené kmeny a kořenové náběhy. Sadovnickou hodnotou 1. jsem hodnotila 13 stromů, jedná se o solitérní stromy, které měly dostatek prostoru se plně rozvinout. Sadovnickou hodnotou 5 jsem ohodnotila 4 stromy, ve 2 případech se jedná o novou výsadbu, u které byla zanedbána pěstební péče. Jen v jednom případě šlo o strom 5 věkového stádia. Nejvíce zanedbané jsou však keře, které zarůstají nálety, jež potlačují původní vysazený druh taxus bacata. Jediná skupina keřů s celkovým potenciálem 1 je vysazena tak, že ruší původní kompozici, cloní výhledu od zámku na sochu herakla.
26
7.
PĚSTEBNÍ OPATŘENÍ Pěstební opatření jsou navržena ke každému stromu a jsou součástí
inventarizační tabulky. Nejvíce navrhovaným pěstebním opatřením je ořez suchých větví. U některých dřevin je stav velmi kritický, jelikož suché větve ohrožují bezpečnost chodců. Druhým velkým problémem jsou výmladky, které sice nějak neohrožují bezpečnost, ale tvoří nevzhledná, neprostupná houští, která jsou v parku nežádaná. Nejčastěji se výmladky objevují u rodu Tilia cordata a platyphylos, pro které tato vlastnost není nic neobvyklého. U některých dřevin by bylo vhodné ošetřit drobné dutiny, aby nedocházelo k šíření houbových chorob. U jedinců, kterým by žádná pěstební opatření nepomohla jsem navrhla jejich odstranění, aby neohrožovaly bezpečnost provozu, na jejich místo je potřeba obnovit kompozici novou výsadbou nejlépe stejného druhu jako odstraněný jedinec. Z keřových výsadeb je nutné odstranit nálety dřevin a pak velkou část znovu obnovit, jelikož jej nálety značně znehodnotily.
27
8.
ZÁMĚR OBNOVY Florentská charta vypracovaná Mezinárodním výborem pro historické zahrady
a lokality ICOMOS-IFLA v roce 1981 na zasedání ve Florencii zdůrazňuje nezbytnost zachování autenticity, která je spolu se správnou interpretací jedním ze základních předpokladů pro uchování památky v její originalitě a historické hodnotě. Jelikož se nedochovaly žádné mapy o původního vzhledu parku, nemůžeme obnovu směřovat k původnímu stavu, můžeme jen zlepšit nynější kompozici. Za nejdůležitější považuji odstranění náletů ze skupin keřů a obnovení tohoto keřového porostu okolo ohradní zdi ze západu a z východu podél toku řeky Olešné. S tím je spojené i odstranění plevelných druhů, které se v takto neudržovaném porostu hojně rozrůstají, především Urtica dioica a Rubus idaeus. Dále je potřeba provést všechna navržená pěstební opatření. A na místa odstraněných stromů vysadit nové jedince. Prostor před zámkem, by bylo vhodné zreprezentativnit pomocí květinových výsadeb, do podoby v jaké se zde vyskytovaly v roce 1914. Nebo aspoň zmírnit svah pro lepší přístupnost mechaniky k udržování trávníku, popřípadě doplnit širokým schodištěm, které se zde nacházelo Za Josefa Mistrovského (1778-1808). Bude také potřeba opravit hradní zeď a odstranit již nefunkční parovod ze západní části parku. Vhodné by bylo také dodělat parkovou cestu i v zadní části parku a vyměnit imobiliář, který už neslouží svému účelu (lavičky, odpadkové koše, osvětlení). V neposlední řadě je důležité obnovit nejdůležitější pohledovou osu od zámku na sochu Herakla na umělém ostrůvku. K tomu je zapotřebí odstranit keřovou výsadbu Thuja plicata v přední části parku a také zastřihnout stromy které tuto pohledovou osu vytváří (obr.č.5).
28
9.
DISKUSE Jelikož většina materiálu týkající se zámeckého areálu byla zničena za druhé
světové války, nenajdeme ani mnoho monografii, které by se týkaly Paskovského parku. Vždy jde jen o krátkou zmínku v publikacích zabývající se historickými parky. Obě publikace zmiňují přibližně to samé jelikož publikace PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ, B., et al. Zahrady a parky: v Čechách, na Moravě a ve Slezsku vychází ve výčtu dřevin z HIEKE, K. Moravské zámecké parky a jejich dřeviny. Rozdílné názory mají v rozloze parku Pacáková uvádí 16,35 ha a Hieke zmiňuje jen 10,8 ha. Podle propočtu z katastrální mapy se přikláním k názoru Pacákové. Hieke zmiňuje 21 druhů významných dřevin z toho jen 8 se nachází v přední udržované části parku, patří tam Ginkgo biloba, Liriodendron tulipifera, Pinus strobus,Quercus rubra,Tilia x euchlora, Betula verrucosa ´Fastigiata´, Alnus incana, Malus pumila ´Niedwitzkyana´. Další zmiňované dřeviny: Pinus cembra,Pinus nigra ´Austriaca´, Tsuga canadensis, Picea abies ´Tuberculata´, Quercus robur ´Pectinata´, Quercus robur ´Fastigiata´, Aesculus octandra, Juglans nigra , Lonicera caprifolium se nachází v zadní části parku, která není součástí inventarizace. Hieke dále uvádí Wistarii sinensis a Hydrangea arborescens, které se v parku již nevyskytují.
29
10. ZÁVĚR Paskovský zámecký park budí smutný až strašidelný dojem. Tuto představu si lidé vypracovali v době, kdy zde bylo sanatorium pro lidi nemocné rakovinou a na vstupní bráně visela cedule „vstup jen na vlastní nebezpečí“. A proto, i když zde cedule již nevisí, sem mnoho lidí nechodí, ač je to jediný kousek přírody v této obci. Celý areál vlastní fakultní nemocnice Ostrava v Porubě a jen jej pronajímá, těm co zrovna potřebují. Podle chování správce objektu nemají na areálu příliš velký zájem. Z tohoto důvodu park i zámek chátrá. Přitom při důkladném prozkoumání se jedná o překrásné historické dílo, do kterého stojí za to investovat. Díky provedené inventarizaci dřevin jsme mohli určit dendrologický potenciál objektu, který vyšel jako vysoký a dřeviny mají přímý vliv na aktuální kompozici. Proto jeho obnova nebude tak náročná, stačí provést u několika jedinců pěstební opatření a pár vylepšujících kroků popisovaných v záměru obnovy. Pak by se park mohl stát krásným místem k odpočinku pacientů i místního lidu.
30
11. SOUHRN Tato bakalářská práce se zabývá zámeckým parkem v Paskově nacházejícím se v bývalém Frýdecko – Místeckém okrese v Moravskoslezském kraji. Úkolem bylo shromáždit dostupné informace, které dokumentují vznik, postupný vývoj a dnešní stav objektu. Jelikož informací dokumentující dnešní stav bylo velice málo je součástí práce také inventarizace dřevin severní části parku. Ke každé dřevině byl vypracován i návrh případných pěstebních opatření. Na základě těchto informací je vypracován památkový záměr obnovy parku. Výsledky jsou: současný stav parku i jeho prvků působí zanedbaně a to především díky četnosti dřevinných náletů, které se nacházejí hlavně v keřových výsadbách po obvodu parku. Dřeviny však mají poměrně vysoký dendrologický potenciál a vyžadují jen menší pěstební opatření zahrnující řezy, odstranění výmladků a dřevinných náletů. Jen u velmi málo jedinců je stav tak vážný, že potřebují odstranit a nahradit novou výsadbou. Klíčová slova: Historický park, Paskov, Inventarizace, Pěstební opatření
RESUMÉ This bachelor thesis deals with castle’s park in Paskov located in the former FrýdekMístek district in the Moravia-Silesia region. The task was to gather available information documenting the creation, gradual evolution and today’s state of the object. Since the information documenting the current state has been very little, the part of the work is the inventory of trees at north of the park. The proposal of any measures for every woody plants has been developed. Based on this information is drew up heritage park restoration project. The result is that the current state of the park and its elements seem to be neglected due to frequency of woody plants raids, which are mainly in bush plantings around the perimeter of the park. woody plants have relatively high dendrological potential and require a smaller growing arrangements, including cuts, elimination of sprout shoots and woody plant raids. Only in very few specimens is their state so serious that it needs to be removed and replaced by new planting.
31
12. POUŽITÁ LITERATURA CULEK, M. Biogeografické členění ČR. Praha : Enigma, 1996. 347 s. ISBN 80-8536880-3 CULEK, M.: Biogeografické regiony ČR (1 : 500 000), Český ústav zeměměřičský a katastrální, 1993 DEMEK, J. a kol.: Fyzicko-geografické regiony ČSR (1 : 500 000), Studia geographica, GÚ ČSAV Brno, 1973. DEMEK, J., et al. Zeměpisný lexikon České socialistické republiky : Hory a sníženiny. Praha : Academica, 1987. 584 s HALAMÍČKOVÁ, A. Chráněné historické parky a zahrady Severomoravského kraje. Ostrava : Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1988. 104 s. HIEKE, K. Moravské zámecké parky a jejich dřeviny. Praha: Stát.zeměd.nakl., 1985. 307 s KUČA, K. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve slezku. Praha : Libri, 2002. 671 s. ISBN ISBN 80-7277-039 KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. [s.l.] : Sursum, 2006. 551 s. ISBN 80-7323-117-4 LINHART, F.: Dějiny Paskova, In: 14. výroční zpráva c.k. českého vyššího gymnázia v místku za šk.r. 1908-09, Místek 1909, s.3-18 NEKUDA, V, UNGER, J. Hrádky a tvrze na Moravě. Brno : Blok, 1981. 368 s NOŽIČKA, J.: Přehled vývoje okrasného zahradnictví a sadovnictví v českých zemích. Vědecké práce Čs.zemědělského muzea 5/1966, s. 7-75 PACÁKOVÁ-HOŠŤÁLKOVÁ, B., et al. Zahrady a parky: v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2. vyd. Praha : Libri, 2004. 526 s. ISBN 80-7277-279-1. PASKOV 730 let 1267-1997, Paskov 1997 PLAČEK, M. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha : Libri, 2001. 768 s. ISBN 80-7277-046-2 ROSOVÁ, R., AUGUSTINKOVÁ, L. Stavebně historický průzkum : Zámeckého areálu v Paskově. NPÚ,územní odboroné pracoviště v Ostravě. 2004. vyd. [s.l.] : [s.n.], 2004. 130 s. QUITT, E., Klimatické oblasti Československa, Academia, Geografický ústav ČSAV Praha, 1971, 73 s., ISBN nemá, brožovaná 000432307
32
13. JINÉ ZDROJE Fotografie dnešního stavu - Hana Kyselová Obecní úřad v Paskově Ostravské muzeum, inv.č.5181 Půdní mapa ČR 1:50 000, List 15-43 Ostrava, Český geologický ústav Praha, 1995 Státní okresní archiv ve Frýdku-Místku, fond Pozůstalost K.Havránka Soukromá sbírka Jiřího Janáčka Zemský archiv v Opavě, fond Velkostatek Paskov
33
14. PŘÍLOHY 1. Obrazová příloha
2. Postup inventarizace, učební texty pro předmět Praktika I, které vypracoval Doc. Ing. Pavel Šimek, Ph.D. učební texty
3. Inventarizační tabulky
4. Mapa inventarizace 1:500
34
