POTRAVINÁŘ. Poslanci neschválili zpřísnění zákona o významné tržní síle. Sjezd ČMKOS

Potravinář květen/2014

POTRAVINÁŘ zveřejnit, ze kterých pěti zemí pochází největší podíl nabízeného Ve dnech 25. a 26. 4. 2014 sortimentu. proběhlo jednání VI. sjezdu „Naším cílem bylo zlepšit ČMKOS. Za náš svaz se ho informovanost, a tím i ochranu zúčastnilo 5 delegátů s hlasem spotřebitelů. Podle schváleného rozhodujícím. Ze základních zákona budou mít lidé více údajů organizací to byla paní Marcela o potravinách, a díky tomu se Jelínková, Blanka Ostřížková, pan mohou lépe rozhodovat při Miloš Černý a Tomáš Vančura, za nákupu. Například u nebalených NOS PPP předseda svazu JUDr. potravin budou muset obchodníci Alexander Štěpánek. Celé jednání v id it el n ě u v és t in f orm a c i sjezdu se neslo ve věcném, o výrobci potraviny,“ řekl ministr pracovním duchu. Jeho význam zemědělství Marian Jurečka. podpořila i účast prezidenta Za porušení kvalitativních Miloše Zemana, předsedy vlády požadavků nebo za špatně Bohuslava Sobotky a generální označené potraviny hrozí peněžitý tajemnice EOK paní Bernadette trest až 10 milionů korun, Ségol. Do vedení ČMKOS byli doposud to byly jen 3 miliony. Za zvoleni Josef Středula, Vít Samek nebezpečné a zdravotně závadné a Radka Sokolová. Po skončení potraviny mohou dostat výrobci sjezdu se delegáti za náš svaz sankci až do výše 50 milionů shodli na tom, že schválený korun. program a nově zvolené vedení Novela také vymezuje konfederace jsou záruku obhajoby kompetence dozorových orgánů práv zaměstnanců a občanů p ř i k o n t r o l á c h v e ř e j n é h o v dalším období. stravování. Kvalitu jídla (AŠ) v restauracích a jídelnách budou nově prověřovat i inspektoři Státní Potravinářský zákon zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární pomůže spotřebitelům správy.

Sjezd ČMKOS

při nákupu potravin a zvýší jejich ochranu

„Dosavadní dozor tak bude významně posílen zejména o kontrolu bezpečnosti, kvality a V polovině května poslanci původu surovin a pokrmů, včetně s c h v á l i l i n o v e l u z á k o n a zvěřiny, které se podávají o potravinách a tabákových v jídelnách a restauracích,“ výrobcích navrženou Ministerstvem zemědělství. Novela zvyšuje pokuty pro nepoctivé výrobce a obchodníky, zavádí lepší označování potravin a pomůže zvýšit informovanost zákazníků. Jedná se o největší úpravu potravinářské legislativy od vstupu České republiky do Evropské unie. Ukládá například obchodním řetězcům povinnost

zdůraznil ministr Jurečka. Hygienická služba a inspektoři Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce budou při kontrolách spolupracovat a koordinovat své aktivity tak, aby zbytečně nezatěžovali obchodníky a prodejce. (mim)

Poslanci neschválili zpřísnění zákona o významné tržní síle Sněmovna při schvalování rozsáhlé novely zákona o potravinách 14. května odmítla schválit současně s tím i zpřísnění zákona o významné tržní síle, který má především chránit dodavatele obchodních řetězců. Zpřísnění obsahoval pozměňovací návrh zemědělského výboru, který ale poslanci při závěrečném schvalování nepřijali. Odpůrci návrhu argumentovali tím, že jde o přílepek, tedy o změnu nesouvisejícího zákona. Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) navrhovaná změna vadila a tvrdil, že přílepek jednostranně zvýhodňuje dodavatelské společnosti, mezi nimiž prý hrají hlavní roli firmy přímo napojené na vládní činitele. Za přílepek dnes označil navrhovanou změnu i předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Naopak zpravodaj k novele zákona o potravinách Pavel Kováčik (KSČM) odmítl, že by šlo o přílepek. "Plně za tím návrhem stojím a podporuji jej," řekl dnes. Jediný, kdo může rozhodnout, zda jde o přílepek, je podle něj Ústavní soud. Již dříve řekl, že jde jen o to, aby měl zákon větší účinnost. První ze změn se týkala samotné definice významné tržní síly. Nově měla ze zákona zmizet podmínka, aby byl dodavatel v důsledku situace na trhu na odběrateli závislý v případě prodeje svého zboží. Nově mělo také platit to, že o významnou sílu jde jen tehdy, když si v důsledku situace na trhu může odběratel jednostranně vynutit výhodně obchodní podmínky. Změna zákona o významné

Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]

1


tržní síle by však podle svazu přinesla maloobchodníkům hrozbu pokut, které by mohly dosahovat až stamilionů korun. "Tento přílepek navíc bezprecedentním způsobem vychyluje rovnováhu dodavatelskoodběratelských vztahů pouze ve prospěch dodavatelů zemědělských a potravinářských výrobků a na úkor nejen odběratelů, ale zejména na úkor spotřebitelů a státu. Ve většině demokratických systémů jsou přílepky zakázané," uvedl již dříve tehdejší prezident svazu Zdeněk Juračka. (podle ČTK zpracoval mm)

Z trvanlivých potravin možná zmizí datum spotřeby V Evropské unii již možná nebude povinností uvádět na potravinách s dlouhou životností datum spotřeby. Mělo by se to týkat například těstovin a konzerv. Hlavní motivací je snížení plýtvání potravinami. Návrhem se v pondělí zabývali ministři zemědělství osmadvacítky. Ministr zemědělství Marian Jurečka podobné úvahy principiálně neodmítá, bude však záležet na jejich případné konkrétní podobě. Potraviny označené dobou minimální trvanlivosti většinou lze použít i dlouho po uplynutí tohoto data. "Spotřebitelé často jídlo zbytečně vyhazují kvůli nepochopení smyslu data spotřeby. Výrobky obvykle zůstávají poživatelné i po jeho uplynutí," uvádí podklady pro dnešní jednání. V Nizozemsku tvoří jídlo vyhozené kvůli prošlému datu spotřeby asi 15 procent potravinového od padu, stojí v materiálu. Podle statistik se v EU každoročně vyhodí kolem 89 miliónů tun potravin. Snížení tohoto množství by prý nejen zefektivnilo výrobu, ale na vyplývajících nižších nákladech by ušetřili i spotřebitelé. Datum použitelnosti je na výrobku označeno slovy “spotřebujte do“ a uvádí se na potravinách, které se rychle kazí, například mléčné výrobky, ryby, chlazená drůbež atd. 2

Datum minimální trvanlivosti Posílení bezpečnosti se uvádí slovy “minimální trvanlivost výrobků: poslanci do“ a uvádí se na potravinách, které požadují povinné se rychle nekazí, například konzervy, sušenky, těstoviny, nápoje atd. označování: "Je to otázka, aby se inspekční VYROBENO V... orgány vyjádřily, zda u některých výrobků je toto - řekněme - rozvolnění ku prospěchu a bezpečnosti Označení "made spotřebitele," řekl Jurečka v Bruselu in" (vyrobeno v) by mělo být českým novinářům. povinné pro všechny výrobky prodávané na jednotném trhu, Především Nizozemsko a s výjimkou potravin. Parlament tak Švédsko jsou podle podkladových uvedl v úterním hlasování k návrhům materiálů ke květnové ministerské na p o s íle n í p o žad a vků pr o schůzce přesvědčeny, že může být bezpečnost výrobků a pravidel výrazně rozšířen seznam potravin dozoru nad trhem, jejichž cílem je s dlouhou trvanlivostí, u kterých by posílit ochranu spotřebitelů v EU. datum nemuselo být nutné uvádět. Poslanci také žádají přísnější sankce Systém označování data trvanlivosti na p r o f i r m y , k t e r é p r o d á v a j í potravinách ale podle nich rušit možné n e v y h o v u j í c í č i p o t e n c i á l n ě není. nebezpečné zboží. Povinné označování původu Ministr Jurečka připomněl, že by zlepšilo sledovatelnost výrobků a v českém kontextu by k nižšímu posílilo tak ochranu spotřebitele, plýtvání potravinami mělo přispět uvedli poslanci, kteří podpořili návrh především dořešení funkčnosti Evropské komise na zavedení takzvaných potravinových bank. Do povinného označování výrobků nich mohou výrobci a prodejci s výjimkou potravin "mad e posílat zboží těsně před vypršením in" (vyrobeno v) namísto stávajícího doby spotřeby, zboží se pak dál d o b r o v o l n é h o o z n a č o v á n í . distribuuje například nevládním V současnosti nelze dopátrat výrobce organizacím poskytujícím potraviny až 10 % zboží, které zachytí sociálně potřebným. Teď ale firmy výstražný systém pro rychlou musejí z darovaného zboží odvádět výměnu informací EU (RAPEX). daň z přidané hodnoty. "Dnes, i "Toto je velký krok směrem kdyby maloobchodní síť chtěla tyto k transparentnosti dodavatelského potraviny poskytnout, tak má velký řetězce, a je to dobrá zpráva pro problém," připustil Jurečka. Mělo by spotřebitele," uvedla zpravodajka EP b ý t p od le ně j j ed n o z n a č ně k bezpečnosti výrobků Christel legislativně určeno, že za podobně Schaldemose (S&D, DK). Vyslovila darované zboží firmy DPH platit hluboké politování nad tím, že se nemusí, potřeba prý je ale také členské státy EU kvůli neshodám zajistit, že institut nebude zneužíván. ohledně této otázky nedokázaly dohodnout na společném postoji, V potravinových bankách se č í m ž n a ú k o r b e z p e č n o s t i po celém světě shromažďují zdarma spotřebitelů v EU blokují jednání potraviny, které lidé darují na o nařízení jako celku. dobročinné účely. Banky je skladují a Její zprávu podpořili poslanci následně přidělují humanitárním poměrem hlasů 485 (pro): 130 nebo charitativním organizacím, (proti): 27 (zdrželo se hlasování). které poskytují potravinovou pomoc potřebným lidem. Česká federace Označování země původu potravinových bank jich v současné době sdružuje šest. Označování "vyrobeno v" by se mělo vztahovat na téměř všechny (mk) výrobky prodávané v EU, mezi



několik málo výjimek by měly dle Parlamentu patřit léky. Na základě návrhu by si výrobci mohli vybrat, zda využijí označení “vyrobeno v EU” či na obalu uvedou konkrétní členský stát. U zboží vyráběného ve více státech bude zemí původu stát, ve kterém došlo k "poslednímu podstatnému hospodářsky zdůvodněnému zpracování" a které "vyústilo v nový výrobek" nebo představuje "důležitý stupeň výroby." Přísnější postihy za porušování pravidel Aby se zločin nevyplácel, navrhují poslanci zavedení "přiměřených a odrazujících" sankcí. Ty by měly zohledňovat závažnost, délku trvání a případnou úmyslnou povahu porušení, jakož i skutečnost, zda se daná firma podobného porušení již v minulosti dopustila. Zohlednit by také měly velikost společnosti. Poslanci rovněž navrhují, aby Komise vypracovala černou listinu firem, u kterých bylo opakovaně zjištěno úmyslné porušení pravidel o bezpečnosti spotřebních výrobků. Také by podle nich měla být zřízena celoevropská databáze úrazů spotřebitelů, ke kterým dochází v souvislosti s používáním výrobků. "Tato legislativa představuje výrazný krok směrem k silnějšímu a koordinovanému celoevropskému dozoru založeném na posouzení rizika. Lepší dohled znamená bezpečnější výrobky pro občany EU," uvedla zpravodajka Parlamentu k nařízení o dozoru nad trhem Sirpa Pietikäinen z Finska. (mk)

Obchodníci budou muset uvádět země, z nichž berou většinu zboží Sněmovna při svém jednání 14. května schválila rozsáhlou změnu potravinového zákona, která mimo jiné ukládá řetězcům povinnost informovat o zemích, z nichž

odebírají největší část svého sortimentu. Novela také nově rozšiřuje okruh institucí, které budou hlídat restaurace a další stravovací provozy. Novelu, která je označována za největší změnu potravinové legislativy za 15 let, nyní dostane k projednání Senát. Zákon ukládá prodejcům s ročními tržbami nad pět miliard korun povinnost zveřejňovat čitelně u vchodu pro zákazníky seznam pěti zemí, z nichž odebírá potraviny. Bude je muset sestupně seřadit podle podílu prodejů těchto potravin na tržbách. Seznam bude muset ohlásit také ministerstvu zemědělství. Předloha také zvyšuje pokuty za klamání spotřebitelů a má zpřísnit označování nebalených potravin. Prodejci nebalených potravin budou muset v jejich těsné blízkosti uvádět informace o jejich výrobci a hlavní složce v procentech hmotnosti. Rozšiřuje se také okruh úřadů, které budou kontrolovat stravovací provozy. Restaurace a jídelny by nově měly prověřovat také Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) a Státní veterinární správa (SVS). Instituce budou muset své kontrolní plány slaďovat tak, aby zbytečně nezatěžovaly podnikatele. Původní návrh, podle kterého měli hygienici zcela přijít o právo kontroly, vyvolal jejich odpor. Pravomoci měly zcela přejít na potravinářskou inspekci. "Hygienické službě se žádné kompetence neodebírají, zůstanou ve stejném rozsahu, jako byly doposud. Přidává se kompetence Státní veterinární správy, která teď bude kontrolovat kompletní potravinový řetězec v případě zvěřiny ve všech stravovacích zařízeních a Státní zemědělská a potravinářská inspekce bude nyní mít možnost vstupovat do otevřených stravovacích zařízení, kde bude kontrolovat kvalitu potravin a všechno, co souvisí se zpracováním potravin v pokrm," řekl ČTK ministr zemědělství Marian Jurečka.

NOVÁ CESTA PRO EVROPU: PLÁN EVROPSKÉ ODBOROVÉ KONFEDERACE (EOK) NA OŽIVENÍ PRO UDRŽITELNÝ RŮST A KVALITNÍ PRACOVNÍ MÍSTA

Hospodářská a sociální situace v Evropské unii, zejména v zemích v potížích, je alarmující. Odsuzujeme zvětšené nerovnosti a geografické nerovnováhy, zvyšující se nezaměstnanost - zejména mladých lidí - nižší spotřebu, ohroženou sociální soudržnost, stoupající politickou nestabilitu, vzestup protievropských skupin a kolaps místních trhů. Je to výsledek úsporných politik, které daly podnět k vnitřním devalvacím, privatizaci veřejných služeb, škrtům ve mzdách, důchodech a sociálních dávkách. Jsme zachyceni v ekonomické spirále směrem dolů a zvýšeném veřejném dluhu. Recese hrozí rozšířením po celém kontinentu s dopady na globální hospodářství. Tyto politiky také zhoršily hospodářské a politické rozdíly v EU, namísto aby je překonaly. Zoufalství mnoha pracujících v nejvíce postižených zemích vede k migraci občanů, kteří hledají dočasné či trvalé zaměstnání v jiných členských státech EU a mimo regulovaný trh práce. Vytváří se tak situace nucené mobility, spíše než žádoucí volnost pohybu. Vývoj demografické situace, nedostatek přírodních zdrojů, zvýšené ceny energií, role nových ekonomik ve světovém obchodě, zvyšující se spoléhání na znalosti a technologie v podnikání, přetrvávající nejistota v bankovním sektoru jsou dalšími znepokojivými výzvami druhého desetiletí 21. století. Nenaléhavějším úkolem před (podle ČTK zpracoval mm) námi je potlačení recese a stagnace našich ekonomik. Je třeba zastavit a


3


obrátit stálý pokles HDP v některých částech EU. Potřebujeme silné oživení podporované solidním finančním sektorem sloužícím reálné ekonomice, abychom předešli dlouhé stagnaci v celé EU. To je cesta k zajištění udržitelných státních financí. Konsolidace státních rozpočtů by měla probíhat ve stabilních fázích ekonomiky a v delším časovém období. Měla by být sociálně spravedlivá a zaručit kvalitní veřejné služby. O tyto cíle lze usilovat umožněním flexibility ohledně veřejného deficitu a/nebo zavedením možnosti, že by konkrétní produktivní investice nebyly vystaveny rozpočtovým omezením Paktu stability. EOK je přesvědčena, že EU má potenciál pro boj s touto krizí. Tento potenciál spočívá v dobře vzdělaných lidech, silné průmyslové základně, dobrých veřejných a soukromých službách, inovativních v ý z k u m n ý c h a v z d ě l á va c í c h institucích, dobře organizovaných státních systémech, kulturním bohatství, inkluzívním sociálním státu s dobrým přerozdělováním v rámci EU, a v eurozóně se stabilní jednotnou měnou. Tento potenciál musí být využit pro překonání krize ve prospěch lidí. Bohužel, tento potenciál se spíše vytrácí, než aby byl dále rozvíjen. EU musí mobilizovat své síly pro lepší, rovnoprávnější, prosperující, demokratickou a mírovou budoucnost. Vyžaduje to investice do výroby energií, snižování její spotřeby tak, aby se snížila energetická závislost, a zmenšování emisí skleníkových plynů. Vyžaduje to investice do udržitelného průmyslu, zejména malých a středních podniků, a služeb, výcviku a vzdělávání, výzkumu a rozvoje, moderní dopravní infrastruktury, reind ustrializac i EU, úč inné soukromé a kvalitní veřejné služby. Existuje naléhavá potřeba vydat se pro budoucnost novým směrem, stabilizovat ekonomické prostředí a vytvořit pracovní místa pro 21. století a zajistit přístup k sociální ochraně pro všechny. 4

Evropa potřebuje dlouhodobý plán oživení. Plán oživení by vedl k lépe integrované Evropské unii, byl by přínosný pro všechny země a byl by akte m solid arity se zeměmi v potížích; je založen na demokracii, stabilitě a soudržnosti. Podstatně by přispěl k modernizaci národních hospodářství a zlepšení produktivity. Pracovat společně v Evropské unii pro udržitelné investice a důstojná pracovní místa Politika vnitřní devalvace je negativní pro poptávku a investice; tato politika také povzbuzuje nekalou soutěž ve mzdách a pracovních podmínkách a pracovním právu. Musíme prostřednictvím posílené spolupráce tento trend zvrátit. Následující opatření by zajistila prostor pro větší spolupráci:

sociálních standardů s cílem bojovat proti prekérnímu zaměstnávání a prosazovat důstojná a kvalitní pracovní místa. Některé země v potížích potřebují další opatření pro stabilizaci svých hospodářství a vybudování solidních státních struktur. Rozšíření podmínek existujících dvoustranných a mnohostranných dohod o půjčkách, zejména pro nové dlouhodobé investice, a podstatné snížení jejich úročení by poskytlo jistotu v ekonomickém rozvoji. V této souvislosti může zavedení eurodluhopisů ochránit země v potížích před nekontrolovanou spekulací a mohlo by být účinným nástrojem pro produktivní investice. To by znamenalo také revizi mandátu Evropské centrální banky (ECB), které by této instituci zajistilo roli věřitele poslední záchrany. Rozpočet EU a zejména strukturální f o nd y by měly podporovat udržitelný růst, investice a důstojná pracovní místa. Jak nespotřebované zdroje, tak nové strukturální f o nd y by měly podporovat priority v souladu s tímto plánem, v souladu s cíli strategie EU 2020. Využívání strukturálních fondů by mělo být usnadněno zjednodušením procedur a vynětím výdajů na spolufinancování z deficitů a dluhových cílů.



spolupráce ohledně daňových úniků a daňových rájů prostřednictvím komplexního sdílení informací a spolupráce mezi národními daňovými úřady a harmonizace základny daní příjmu právnických osob;



reforma finančního trhu s cílem znovu vyvážit hospodářství EU;



v ě t š í s p o l u p r á ce m e z i národními orgány, státními správami a veřejnými s l u ž b a m i n a p o d p o r u EU potřebuje plán oživení pro d l o u h o d o b ě k v a l i t n í c h udržitelný růst a důstojná veřejných služeb; pracovní místa Krátkodobý stimul, zapojení sociálních partnerů obhajovaný v roce 2009, už do posilování sociálního n e p o s t a č u j e . P o t ř e b u j e m e d i a l o g u , k o l e k t i v n í h o dlouhodobější perspektivu pro v y j e d n á v á n í a ú č a s t i překonání prohlubujících se zaměstnanců, zejména ve problémů a rozdílů v EU. vztahu k procesům správy Navrhujeme cíl investovat dodatečná ekonomických záležitostí na 2 % HDP EU ročně během příštích národní úrovni i úrovni EU, deseti let. ke vzdělávání a výcvik a Cílem plánu je: reformě trhu práce;  zajistit bohatství i dostatek dobrých a vysoce kvalitních pracovních míst, která mají prosazování, respektování a budoucnost, zejména pro roz šiř ová ní evro p ských mladé lidi;









 











být udržitelný, navržený tak, aby zachoval soudržnost evropských společností a přizpůsobený ekologickým, sociálním a demografickým výzvám; být demokraticky kontrolován; být iniciován jako celoevropský nadnárodní projekt spíše než suma národních stimulačních či investičních programů evropských zemí; obsahovat opatření nezbytná v krátké době v kontextu dlouhod obýc h vý ze v a pokračovat i v době hospodářského vzestupu; stanovit pravidla pro trh a poskytnout politickou orientaci, a tím také usměrňovat soukromé investice k inovativním projektům pro budoucnost; mít robustní financování a současně postavit evropské země do pozice, kdy budou generovat daňový příjem pro zajištění veřejných služeb a snižování veřejného dluhu; přispět k přerozdělení příjmů s cíle m bojovat pr oti nerovnostem a chudobě na národní i evropské úrovni; jít ruku v ruce s daňovými politikami, které mohou povzbudit investice, které podporují růst ve vysoce kvalitní zaměstnanosti a povzbuzují podniky k tomu, aby se chovaly společensky odpovědně.

Bohaté a ekonomicky silnější země a skupiny budou muset více přispět k financování budoucích investic. Plán by měl být otevřený pro všechny země EU; ale investice budou směřovat jen do těch zemí, které do plánu přispěly. Nasměrování investic lze převzít z minulých priorit EU a Evropské investiční banky (EIB). Mezi ně patří:  transformace energetiky (viz Cestovní mapa pro energetiku 2050, Evropská komise);



  

   

dopravní sítě a infrastruktura (např. Transevropské dopravní sítě - TEN doprava); vzdělávání a výcvik; rozšíření širokopásmových sítí; průmyslová budoucnost (podpora malých a středních podniků - za předpokladu, že budou uplatňovat zákonná a kolektivně dohodnutá p r a vi d l a - e ner g e ti ck á účinnost a efektivní využívání zdrojů, nízko úročené půjčky, programy mikroúvěrů, apod.); veřejné a soukromé služby (např. obnova měst, zdravotnictví a sociální péče); infrastruktura a bydlení pro staré lidi; sociální bydlení; podpora udržitelného hospodaření s vodou.

Celoevropské investiční projekty by měly být vypracovány v kombinaci s národními investičními projekty. Investice, které mají největší dopad na domácí ekonomickou činnost, by měly mít prioritu. To by mělo být také v souladu se směrováním investic tak, aby dávaly co největší vyhlídky na budoucí finanční výnos. K demokratickému institucionálnímu uspořádání a financování plánu oživení Pro řízení plánu je nezbytná instituce EU; taková instituce otevře přístup k financím po celé EU a může vydat evropské dlouhodobé dluhopisy s relativně nízkou úrokovou mírou jako základ financování investic po celé EU. Pro zajištění řízení, koordinace a realizace Evropského investičního plánu a jeho demokratickou kontrolu existují různé možnosti, například:  využití stávající instituce (institucí), jako je Evropská investiční banka a/nebo  vytvoření nového orgánu navrženého členskými státy, Evropským parlamentem a Evropskou komisí.

V obou případech by bylo nezbytné zajistit demokratickou kontrolu strategické politické orientace a dohled nad plánem oživení a zajistit jeho koordinaci. Jak to udělat bude muset rozhodnout Evropský parlament. Sociální partneři musí být zapojeni do všech fází demokratického procesu. V obou případech by instituce obdržela a řídila původní podílový kapitál a pak by získávala další finance vydáním dlouhodobých dluhopisů, které by přinášely každoroční úrok, při využití velkých objemů úspor jak uvnitř, tak mimo EU, které hledají bezpečné investiční příležitosti. Standardní metodou by měly být přímé investice, nízko úročené půjčky, investiční granty a nedávno zavedené projektové dluhopisy. Měly by být poskytovány na žádost podniků, národních vlád, regionálních a místních orgánů a dalších organizací v členských státech. Úspěch tak závisí na uspokojivém přísunu přesvědčivých projektů. Úrokové povinnosti u půjček, které si vzaly orgány veřejného sektoru, by mohly být financovány z dodatečného daňového výnosu v důsledku oživení ekonomiky. Půjčky soukromému sektoru by měly být komerčně životaschopné, a proto přinášet výnos. Aby se úroková míra desetiletých dluhopisů udržela co nejníže, musí být evropská instituce, která vydává dluhopisy, považována za solventního dlužníka se zdravým kreditním ratingem na finančních trzích. Proto by potřebovala mít k dispozici dostatečný kapitál. Členské státy by rozhodly, jak organizovat jeho zdroj. Ovšem poté, co hlavní břemeno krize nesli pracující a daňoví poplatníci, přichází doba pro bohaté, aby se také podíleli na tomto jednorázovém financování kapitálu pro evropského ochránce růstu a investic, například jednorázovou daní z majetku. Členské státy by se mohly rozhodnout využít pro příspěvek do


5


tohoto kapitálu neutracené zdroje ze strukturálních fondů a/nebo využít strukturální fondy jako spoluručitele půjček. Jako spoluručitel může být zapojena i Komise. Počáteční požadavky splácení jsou extrémně nízké a tvoří je jen úrok z dlouhodobých úvěrů. I když se bude časem zvyšovat, zejména až bude třeba splatit původní půjčky, vždy to bude nízká suma v poměru ke zvýšení výnosu z daní, uvažujemeli, že vzroste v souladu s HDP v okamžiku, kdy bude obnoven růst HDP. Proto není potřeba zvyšovat daně nebo zavádět nové. Ovšem členské státy si mohou vybrat vlastní prostředky jak vybrat peníze navíc. Výnos daně z finančních transakcí by mohl přispět k financování počátečního kapitálu, který by měly zaplatit národní vlády, nebo k financování úroků půjček. Předpověď výsledků Dlouhodobý investiční plán by měl zvýšit národní důchod a zaměstnanost následujícími způsoby:  Okamžitý účinek investic znamenající vyšší zaměstnanost v projektech ve stavebnictví a vyšší poptávku, která tím vznikne.  Podstatné zvýšení výnosu daní bude více než dostatečné pro splacení půjček.  Rozumné předpovědi lze učinit bě he m ně kolika příštích let ohledně dopadů na úroveň příjmů a zaměstnanosti. Navrhované zvýšení investic o 2 % HDP EU ročně by mělo odstartovat dodatečné soukromé investice a tak podpořit široká soukromá modernizační opatření. V dlouhodobé perspektivě by investiční ofenziva do zásadní reorganizace evropských národních ekonomik, pokud jde o energetickou politiku, mohla přinést až 11 miliónů nových inovativních pracovních míst na plný úvazek. Kvantitativní růst a vysoká úroveň zaměstnanosti také vytvářejí nejlepší základnu pro snížení výše 6

dluhu a udržitelný rozpočet. Náš plán prospěje zemím EU, protože dostanou další impuls pro růst a zaměstnanost a mohou toho využít pro generování značně vyšších přímých i nepřímých výnosů z daně z příjmu, DPH, podnikových a korporátních daní i příspěvků do sociálního zabezpečení a snížit náklady na nezaměstnanost. To na oplátku usnadní splácení vzniklého dluhu. Investiční výdaje na rozvoj nových zařízení pro vzdělávání, výcvik, výzkum, zdravotnictví a další služby by mohly mít smysluplný dlouhodobý dopad jen tehdy, budouli nyní vydány prostředky na zaměstnání nezbytného personálu. Vytvoření kvalitních pracovních míst je v rozporu s úspornými opatřeními, kde škrty ve veřejných výdajích v mnoha případech vedou k emigraci a odlivu mozků. Dlouhodobé účinky po dokončení investičních projektů nelze odhadovat přesně. Měly by být podstatné. Například energetická transformace sníží emise kysličníku uhličitého a oddělí evropské dodávky energií od dovozů paliv a tak potenciálně ušetří 300 miliard € z evropských účtů za energie. To je jedním z nejdůležitějších faktorů konkurenceschopnosti zítřka. To umožní Evropě, aby významně přispěla ke snižování dopadů globální klimatické krize a stala se modelem pro další ekonomické regiony ve světě. (zpracoval mi)

Nekalé praktiky řetězců mají zastání v Poslanecké sněmovně Novela zákona o významné tržní síle a jejím zneužití je patrně trnem oku nejen většině pravicových, ale také nemalé části levicových poslanců PSP ČR. Jak jinak si totiž vysvětlit, že proti schválení tohoto zákona hlasovala velká většina poslanců ČSSD.

Zdá se, že o tom, jak pokřivené jsou v České republice dodavatelsko-odběratelské vztahy a že je nutná jejich náprava, mají povědomí pouze poslanci ANO 2011, KSČM a pouhých 7 poslanců ČSSD. Ostatním poslancům zřejmě, i přes rozsáhlé diskuse a předložené důkazy, vůbec nevadí nehorázné praktiky obchodních řetězců, které si vynucují na svých dodavatelích různé bonusy z fakturovaných částek, které se v mnoha případech pohybují přibližně od 39 do 69 %, což v praxi znamená, že firma musí vrátit tuto finanční částku zpět řetězci, což je už pro řadu potravinářských a zemědělských společností naprosto neúnosné. Novelizace zákona o významné tržní síle měla právě postihovat tyto další praktiky v dodavatelsko-odběratelských vztazích, které dosud nebyly v zákoně uvedeny i dále zpřesnit stávající zákon. Navíc si zřejmě někteří poslanci vládní ČSSD dostatečně nepřečetli Programové prohlášení Vlády České republiky, kde se píše: „Vláda zavede přísná pravidla pro obchodní řetězce, aby došlo ke zlepšení kvality prodávaných potravin a vytvoření většího prostoru pro kvalitní české potraviny.“ Tento postoj při hlasování nelze chápat jinak, než že tito poslanci svým hlasováním poškozují zcela úmyslně české zemědělství a potravinářství. Je více než zřejmé, že veškeré tyto praktiky, které vyžadují od výrobců další a další finance, ve svém důsledku silně omezují potravinářský průmysl a zemědělskou výrobu v ČR. Žádný výrobce není dlouhodobě schopen unést tlak na co nejnižší cenu, vysoké zpětné finanční odvody i dodávání výrobků řetězcům pod nákladovými cenami. Potravinářská komora ČR již několikrát důrazně upozorňovala, že dlouhodobé neřešení této situace může ve svém důsledku vést až k likvidaci potravinářského průmyslu v České republice. Paradoxem je, že den před tímto hlasovacím debaklem, se konala v Bratislavě mezinárodní konference za účasti zástupců řady



evropských zemí, například Velké Británie, Španělska, Nizozemska, Maďarska, Slovenska či České republiky, ale i zástupců Evropského hospodářského a sociálního výboru, kteří se jednoznačně shodli na tom, že nekalé obchodní praktiky mají nejen likvidační dopad zejména na malé a střední podniky, ale jsou ve svém důsledku nepříznivé i pro spotřebitele. Účastníci konference rovněž uvedli, že velké obchodní řetězce stále zneužívají svoji nákupní a ekonomickou sílu, daný stav jim zcela vyhovuje, což vede k tomu (a děje se to stabilně i v České republice), že zástupci řetězců veškeré kritiky relativizují a systematicky zpochybňují. Z konference zazněl jasný požadavek směrovaný na Evropskou komisi, aby byl neprodle ně zahájen legislativní proces vytvoření právního předpisu, který by zakazoval uplat ňo vání id e ntif iko v aný c h nekalých praktik, ale také aby se připravila zásadní novelizace právního systému zaměřeného na ochranu hospodářské soutěže tak, aby bylo regulované i reálné dominantní postavení velkých obchodních řetězců. mi

Nová evropská legislativa o značení potravin: větší bezpečnost a informovanost spotřebitelů Ke konci roku 2011 vstoupilo v platnost nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Pravidla pro označování potravin nabývají účinnosti 13. prosince 2014

(ustanovení týkající se výživových údajů o dva roky později). Nařízení se vztahuje na všechny potravinářské produkty určené pro konečného spotřebitele, včetně produktů dodaných do provozů veřejného stravování. Praktické dopady nové vyhlášky představili na společné t i s k o v é k o n f er e nc i z á st u p c i standardizační organizace GS1 Czech Republic a Potravinářské komory ČR. Stávající pravidla pro označování potravin upravená směrnicí starou více než 30 let jsou překonaná, stejně jako pravidla výživového označování potravin přijatá v roce 1990. Během doby

znatelně narostl počet výrobků a zároveň se změnil způsob jejich uvádění na trh. Roste počet spotřebitelů nakupujících potraviny přes internet. Ti mají právo na stejné informace o potravině jako spotřebitelé, kteří nakupují v supermarketech. Hlavními tématy čitelnost, výživové informace, alergeny, původ potravin Ve snaze o zlepšení čitelnosti etiket se evropští zákonodárci rozhodli stanovit požadavky, jako je minimální velikost písma, výška a šířka písma, světelný a barevný kontrast mezi tiskem a pozadím.

Vyhláška zaručí dostatek přesných informací týkajících se množství energie a ostatních výživových údajů u všech potravin uváděných na trh. Velká pozornost byla věnována alergenům. Podle studií, které byly provedeny na základě tzv. alergenové směrnice, spotřebitelé s potravinovou alergií nebo intolerancí reprezentují 3 až 4 % dospělé populace a 7 až 8 % dětí v EU. Podle jiných průzkumů až 50 % potravin je normálně konzumováno mimo domácnosti. Na základě skutečnosti, že 7 z 10 alergických reakcí proběhne právě tehdy, když se lidé stravují mimo domov, mají nová pravidla zajistit, aby informace na nebalených potravinách byly vždy k dispozici.

Restaurace a ostatní stravovací provozy musí zajistit informaci o obsahu alergenů v jakémkoli případě. Zohledněn byl samozřejmě také původ určitých potravin a jejich surovin. Vzhledem k zájmu, který dnes spotřebitelé mají o získávání informací o původu potravin v úzké souvislosti s primární produkcí, nařízení zavádí povinnost informovat o zemi původu u všech druhů masa. S ohledem na zvýšení transparentnosti ohledně složení potravin nařízení stanoví povinné označování rostlinných olejů nebo živočišných tuků s uvedením konkrétní rostliny nebo živočicha, povinné uvádění informace o tom, že


7


potravina byla rozmrazena, a další potravinářská společnost Hamé dodatečné informace změny provádí vice než rok a půl a změnila design u většiny ze svých Rozsah nařízení 1 700 výrobků. Firma odhaduje náklady na miliony korun. “Týkají se Nařízení se vztahuje na i grafických úprav. Musíme připravit všechny potravinářské produkty nejen papírové etikety, ale i zcela určené pro konečného spotřebitele, nové litografie potištění plechovek včetně produktů dodaných do atd," popsal mluvčí Petr Kopáček. provozů veřejného stravování (např. Firma bude muset navíc některé restaurace, jídelny, nemocnice, různé etikety vyrábět samostatně v české a gastronomické provozy nebo rychlá slovenské verzi, protože kvůli občerstvení), jakož i produktů stanovené minimální velikosti písma určených k zásobování těchto už nebude možné oba texty vtěsnat provozů. na jednu etiketu. "To samozřejmě Evropští zákonodárci se znamená další vícenáklady spojené se rozhodli ponechat v pravomoci skladovými zásobami," sdělil mluvčí členských států, aby si samy v rozhovoru pro server iDnes.cz. rozhodly, které informace by měly být poskytovány v případě potravin Sporné body: na otázky odpovídá prodávaných volně a potravin Potravinářská komora ČR balených v malo o bc ho d níc h prostorách. Musí však být zachován M n o z í v ý r o b c i princip, že pro tyto potraviny lze z potravinářského průmyslu narážejí jako povinné stanovit pouze ty na problémy s interpretací dílčích informace, které jsou jako povinné bodů nařízení. Například vinaři: mají vyžadovány u balených potravin. údaj o obsahu siřičitanů zvýraznit? Přímo nařízení pouze stanoví, že Uvést jej v abecedním pořádku u nebalených potravin je povinnou s ostatními složkami nebo zvlášť? informací informace o přítomnosti Podobné otázky se objevují v mnoha alergenů. odvětvích. Pomocnou ruku nabízí Potravinářská komora ČR, která Prodej potravin na dálku zpracovala podrobný manuál pro implementaci nařízení a pravidelně Nařízení pamatuje i na prodej aktualizuje seznam konkrétních potravin nabízených prostřednictvím otázek a odpovědí, na témata tzv. komunikačních prostředků na diskutovaná s výrobci a obchodníky d álku. V pr axi jd e h lav ně v rámci mnoha fór organizovaných o internetový prodej. Výrobce a v regionech ČR. obchodník musí poskytnout Poslední verzi praktického vymezenou část povinných informací průvodce novými pravidly pro p r o s t ř e d n i c t v í m p r o s t ř e d k ů označování najdete na stránkách PK podporujících prodej (např. webové ČR http://foodnet.cz/ stránky v případě internetového obchodu nebo letáky v případě Pančované víno bude obchodu uzavíraného telefonicky) možné likvidovat nebo jiných vhodných prostředků. Kolik to bude stát? Firmy většinou tvrdí, že změny vítají, protože chtějí spotřebitelům vyjít vstříc, ale připouští, že mají s novými obaly práce nad hlavu a nová legislativa jim spolkne stovky tisíc až miliony korun v investicích. Například 8

komunikace Ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Víno, do kterého výrobce přidá nelegálně vodu, alkohol, syntetická barviva nebo hrozny a hroznový mošt ze zemí mimo Evropskou unii, už neskončí v lihovaru, octárně nebo na využití pro průmyslové účely, jak to bylo doposud možné. Inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) nařídí jeho likvidaci. „Likvidace pančovaného vína zlepší situaci na trhu. Nepoctiví výrobci už totiž nebudou moci spoléhat na to, že zpracováním vína na ocet nebo líh získají aspoň částečný zisk. Naopak, budou muset uhradit náklady na likvidaci vína, které nebylo vyrobeno podle povolených postupů,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka. Přísnější pravidlo zamezí šíření nekvalitních nebo falešných vín neznámého původu na českém trhu. Dozorové orgány budou mít pravomoc nařídit zákonné zničení falšovaných vín, likérových vín, šumivých vín a částečně zkvašeného hroznového moštu. V roce 2013 odebrala SZPI ke kontrole celkem 1056 vzorků vína, z nichž u 402 inspekce zjistila nedodržení zákonných požadavků v oblasti jakosti, falšování a bezpečnosti. Za pančování vína může být nepoctivý výrobce potrestán podle zákona o vinohradnictví a vinařství pokutou až 5 milionů korun. mm

Novela zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci zlepší situaci na trhu s vínem. Pokud inspektoři odhalí pančované víno, budou mít pravomoc přikázat jeho likvidaci. N o v e l u př ij ala v kv ě t nu Poslanecká sněmovna. Informoval o tom ředitel odboru



Rozhovor s Jiřím Krouským, ředitelem Svazu pěstitelů cukrovky Čech

Samozřejmě jsme nespokojení s tím, že Německo, Belgie, Francie, Polsko a další státy neodevzdaly ani tunu kvóty a nakoupily sto procent dodatečné kvóty. Takže všechny tyto státy mají Jak to letos vypadá s pěstební nyní vyšší kvótu, než měly před plochou cukrové řepy? reformou. Cukrovka na výrobu cukru se pěstuje na ploše 45 tisíc hektarů a na výrobu bioetanolu na osmi tisících hektarech, několik tisíc hektarů zaujímá i cukrovka na průmyslový cukr. Jsme postiženi krácením kvóty v souvislosti s odchodem společnosti Eastern Sugar, která činí 102,5 tisíce tun. Navíc na jaře bylo oznámeno preventivní stažení kvóty, které se bude ještě v říjnu upřesňovat, ve výši 7,29 procenta. Naši cukrovarníci koupili ještě dodatečnou kvótu ve výši 14,4 tisíce tun, takže celková letošní kvóta na výrobu cukru by měla dosáhnout 341 tisíc tun, což je zhruba 75 procent původní kvóty. Předpokládá se, že v příštím roce bychom mohli dokoupit ještě 5600 tun, což je zbytek z dodatečné kvóty 20 070 tun, na kterou máme nárok. Pak bychom se mohli dostat na 346,6 tisíce tun. Ale zase musíme počítat s deklasifikací. Preventivní stahování kvóty se bude realizovat každoročně, kvóta se bude i nadále snižovat. Cílem cukerní reformy je totiž snížit evropskou kvótu z 18,5 milionu tun na 12 milionů tun a snížit ceny cukru o 40 procent, zastavit export a umožnit přístup rozvojových zemí na evropský trh s cukrem. Takže dalšímu krácení se ČR nevyhne… Všichni, cukrovarníci, pěstitelé cukrovky i ministerstvo zemědělství, bojujeme na všech frontách o to, aby krácení nebylo tak velké. Požadujeme, aby i nadále bylo bráno v potaz její snížení kvůli odchodu Eastern Sugar. Zatím se zohledňuje. Zatímco u ostatních států preventivní stažení kvóty představuje 13,5 procenta, u nás to je 7,29 procenta. Hrozí však, že vrácení části kvóty se nebude počítat.

Neplatilo žádné omezení? Evropská kvóta 17,5 milionu tun byla navýšena o 1,1 milionu tun. Nároky byly přitom rozpočítány podle velikosti exportu. Kdo měl větší export, byl považovaný za více konkurenceschopného a byla mu přidělena dodatečná kvóta. Největší producenti v Evropě, jakými jsou Francie, Německo a Polsko, nakoupili 700 tisíc tun dodatečné kvóty. O zbývající část si mohly zažádat ostatní země. Takže zavírání cukrovarů v Itálii, Maďarsku, Slovensku a u nás nepřineslo požadovaný efekt. Teď se usiluje o to, aby se naše republika a další státy postupně vzdaly své kvóty, ale silným producentům zůstala. Už u nás někdo od pěstování cukrovky zcela upustil? Nyní se v České republice eviduje zhruba 830 pěstitelů. V předchozích letech jich bylo přes 900. Někteří z pěstitelů, kteří dodávali řepu pro Eastern Sugar, ji dál dělají na bioetanol. Z tohoto důvodu se jejich počet udržuje na určité úrovni. V českém svazu máme 316 členů, kteří zatím zůstávají. Někteří jsou ale ve fázi rozhodování. Uvažují, co budou dělat dál. My bychom si přáli, aby to byla řepa na bioetanol. Ale pro ně je v tomto případě rozhodující dopravní vzdálenost do lihovarů, protože se musejí podílet na nákladech na dopravu. Jak odhadujete cukrové řepy?

letošní

úrodu

Zprvu bylo 30 procent porostů špičkových, dalších 30 procent silně postižených a 30

procent špatně vzcházelo. Situace se ale vyvíjí. Po květnových deštích a následném teplém počasí se vegetace hodně urychlila. Takže výsledek bude jasný až po sklizni. Kvótový cukr se splní, ale výnos se očekává nižší než v minulých letech. (POT)

Téma: Umíme nakupovat potraviny? Zatímco teoreticky máme zásady zdravé výživy v malíčku, se zaujetím diskutujeme o kvalitě jídla a hltáme testy potravin i pekla na talíři, statistiky stroze vypovídají o něčem jiném. Do košíku si nejčastěji vkládáme sladké limonády nebo pivo, se solí vůbec nešetříme a oddělení zeleniny v obchodě objíždíme obloukem. Může za naše nákupní a stravovací nešvary nedostatek financí, znalostí nebo inspirace? Jídlo je už delší dobou doslova módní záležitostí. Po 25 letech od revoluce jsme se už dostatečně nacestovali, trendy oblékli a nakoupili si ploché obrazovky i dotykové telefony, a tak začínáme dohánět západní Evropu také v těch nejobyčejnějších záležitostech, jako třeba v tom, co si dáváme do pusy. Začínáme dohánět, je možná trochu silný výraz. Spíše bychom je rádi doháněli, ale něco tomu pořád brání. Na jedné straně už jsme z médií nebo vlastní zkušenosti dost poučeni o tom, jak má dobré jídlo vypadat a chutnat, na straně druhé jej v regálech obchodů marně sháníme. Přitom kvalitní potraviny u nás k dostání jsou, jen to chce dobře vybírat, kde je koupit. Vychvalovaným farmářským trhům udělali špatné jméno nepoctiví prodejci a doporučované malé tradiční prodejny? Leda ty pečlivě vybrané. Jinak totiž i na trhu můžete koupit nahnilou zeleninu, u nepoctivého řezníka šizený masný výrobek a v rodinné pekárně rozmraženou housku.


9


Jak nakupujeme? Rádi se podíváme v televizi a přečteme si v časopise, jak to má být správně. A pak si do nákupního košíku stejně vložíme to, co nám nejvíce chutná bez ohledu na složení nebo nutriční hodnotu. Ženy většinou zajímá, zda po určité potravině neztloustnou, a častěji zkoumají složení na obalu, pro muže je podstatné, aby si pochutnali. Podle dat Českého statistického úřadu si z obchodů odnášíme stále více těstovin, ryb a sýrů, což je pozitivní. Stejně však roste i spotřeba čokolády a alkoholických nápojů. Naopak poklesla spotřeba chleba, hovězího masa, ovoce, zeleniny, brambor, cukru a nealkoholických nápojů. „Spotřeba potravin je ve velké míře závislá na ceně. Svou roli však hraje i turistický ruch, počet cizinců v naší populaci, zdravotní osvěta, masivní reklama a dostupnost jednotlivých druhů potravin na trhu“, vysvětluje Zdeněk Kobes z odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ. Nakupujeme i méně pečiva, v menší míře pečeme doma, s čímž souvisí i menší spotřeba vajec. Omezili jsme rovněž spotřebu masa, až na ryby, jejichž prodeje díky vyšším dovozům filé rostou. Více spotřebováváme mléko i sýry, z nichž dáváme přednost přírodním. Méně jíme i ovoce, například jablek, broskví, pomerančů i mandarinek. Prodej zeleniny také poklesl, jediné, co nám stále chutná, je špenát a česnek. Méně sladíme a používáme cukr, zato si dopřáváme více čokolády a cukrářských výrobků. Stále hodně solíme a pijeme více alkoholu i čaje. Za rok stoupla spotřeba alkoholu o 6,4 litrů na osobu, nejvíce zkonzumujeme piva, které je i neprodávanějším artiklem slevových akcí v řetězcích.

8,1 hovězího masa, 25,2 drůbežího masa, 41,3 vepřového masa, 5,7 kg ryb, 13,4 kg sýrů, 57,3 l mléka, 245 vajec, 74,6 ovoce, 77,8 zeleniny, 68,6 kg brambor, 175,2 l alkoholických nápojů (z toho 148,6 l piva a 19,8 l vína, 6,7 l lihovin), 5,9 kg soli (mim)

Jak poznat seriozní test potravin?

Vyznat se v kvalitě prezentovaných testů, kterých je v současné době jako hub po dešti, není tedy opravdu jednoduché. Existuje nějaký návod, jak poznat seriózní test potravin? Jedním z takových rozlišujících principů je veřejná informace o tom, v jakém zařízení se testy prováděly. Nejde přitom „jen“ od odlišení akreditovaných a neakreditovaných laboratoří, ale také o instituci, která příslušnou laboratoří disponuje, přičemž výrazně nižší riziko neobjektivních výsledků lze očekávat v případě ústavů dlouhodobě se věnujících oblasti zkoumání potravin, vědeckých institucí a státních institucí. Naopak privátní laboratoře, při vší úctě k soukromému podnikání, mají z podstaty věci větší sklony přizpůsobit výsledky tomu, kdo ony testy platí. Druhým lakmusovým papírkem je výběr hodnocených parametrů u testovaných potravin. V tomto smyslu je velmi zrádné hodnocení postavené na senzorických (smyslových) vlastnostech, neboť každý hodnotitel má zcela individuální dispozice k takovému hodnocení. Skutečným Víte, co sníte za rok? měřítkem nutriční hodnoty potravin (průměrná spotřeba 1 osoby podle či jejich vlivu na lidský organismus je dat ČSÚ) tak složení potravin, přičemž 41,3 chleba, rozhodujícím měřítkem kvality 7,1 kg těstovin, nemusí být vůbec hlavní surovinová 10

složka potraviny, ale naopak obsah některé z ingrediencí. V případě povolených přídatných látek (eček) navíc platí, že jejich přítomnost v potravině nemusí být měřítkem nižší kvality, ale naopak. V řadě různých amatérských hodnocení potravin je ale přítomnost éček nesmyslně degradujícím prvkem. I proto je d alším parametrem hodnocení testovaných potravin odbornost hodnotitelů a organizací, které testy potravin dělají. Právě odbornost hodnotitelů umožňuje zvolit jako parametry kvality takové prvky, které mají na vlastnosti testovaných výrobků skutečně zásadní vliv. Na pozoru bychom se měli mít zejména před takzvanými „všeználky“, kteří spotřebiteli ordinují osvětové informace tu z oblasti kvality potravin, onde ohledně kvality hraček a jindy zas třeba o kvalitě elektrických spotřebičů. Při rozsahu údajů týkajících se jednotlivých kategorií a množství výrobků na trhu je totiž zcela zřejmé, že nikdo nemůže rozumět všemu. Petr Havel, agrární analytik

Testování mouky Mouka patří na českém potravinovém trhu k nej frekventovanějším surovinám. Je ta naše kvalitní či nekvalitní? Co na to společný test deníku MF Dnes a časopisu Svět potravin ve spolupráci s Potravinářskou komorou ČR? Testovalo se 14 vzorků hladkých pšeničných mouk zakoupených v českých obchodech. Dvě z nich byly označeny jako bio mouky. Ukázalo se, že bio mouky nejsou kvalitativně srovnatelné s ostatními výrobky, proto bylo rozhodnuto je bodově nehodnotit. Cena běžných mouk se pohybovala od 9 po 19 Kč za kilogram, bio produkty byly dražší – v průměru 36 Kč. Vzorky analyzovali odborníci z Ústavu sacharidů a cereálií na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, kde zjišťovali čistou hmotnost mouky,



vlhkost mouky, obsah popela, mokrý lepek a gluten index. Dále byla provedena reologická analýza a stanoveny obsahy mykotoxinů a reziduí pesticidů.

Váží, kolik mají? Můžeme se setkat s tím, že hmotnost mouky je lehce nižší než deklarovaný 1 kilogram. To je však způsobeno tím, jak se z mouky o d p a ř u je v l h k o s t . U v š e c h testovaných vzorků jsou hmotnostní odchylky přípustné (v průměru kolem 0,5 %) a hmotnosti mouk jsou tedy v pořádku. Vlhkost mouk musí být maximálně 15 %, což testované vzorky splnily a byly mezi nimi jen nevýznamné rozdíly. Obsah popela značí, jaký obsah minerálních látek mouka má. Čím je nižší, tím je mouka světlejší. Všechny mouky, které jsou označené jako světlé nebo jako typ 530, musejí mít obsah popela maximálně 0,6 %. Tuto povinnost nesplnil vzorek Castello, kde byl obsah popela mírně vyšší (o jednu setinu procenta). Vyšší obsah měly také obě bio mouky, které ovšem jako světlé deklarovány nejsou (podle legislativy není tento údaj povinný) a jejich hodnota je tedy v pořádku. Nicméně na rozdíl od ostatních vzorků spadají do kategorie mouk polosvětlých, což má vliv i na jejich chování během pečení. Obsah popela také souvisí s tím, na co je daná mouka vhodná – zda spíše na pekařské (kynutá, listová, tažená těsta), nebo na cukrářské hmoty (šlehaná a třená těsta). Problém je, že tyto charakteristiky spotřebitel z obalu nevyčte a nelze od něj tuto znalost ani očekávat. Podle legislativy výrobci doporučené použití mouky na obal uvádět nemusejí, ale vzhledem k jejich rozdílnosti by to spotřebitelé uvítali. Doporučení, k čemu je konkrétní hladká mouka nejvhodnější, najdete v tabulkách.

Nejnižší hodnoty vykazují oba bio vzorky, které mají nižší obsah bílkovin a tím i nižší obsah lepku. Ostatní mouky jsou v tomto ohledu vyhovující, v některých případech je obsah dokonce velmi vysoký (kolem 33 %), což vypovídá o nadstandardní pekařské kvalitě. Všechny mouky jsou vyhovující s ohledem i na tzv. gluten index, který udává, jak kvalitní lepek je a zda je vhodný k danému účelu použití. Pomocí přístroje zvaného alveograf se zkoumaly deformační vlastnosti jednotlivých mouk, tedy jak bude vypadat jejich tvar při pečení. Všechny mouky, opět s výjimkou bio mouk, byly z tohoto hlediska vyhovující – jejich energie je dostatečná, aby udržela kynoucí těsto pohromadě. U mouk z ekologického hospodářství se potvrdilo, že nejsou k přípravě kynutého těsta vhodné.

Nejsou zcela bez rizika K limitům pro obsah mykotoxinů se žádný z testovaných vzorků ani nepřiblížil, riziko z jejich příjmu tedy není významné, ale ne nulové. Platí, že čím větší množství více kontaminované mouky sníme, tím menší prostor vzniká pro k o n z u m a c i d a l š íc h p o tr a v i n obsahujících mykotoxiny, aniž by hrozila zdravotní rizika. V některých moukách byly stanoveny také obsahy reziduí pesticidů, které se do obilí (a posléze do mouky) dostanou zejména po ošetření obilí ve skladech. Byly nalezeny u pěti vzorků (Mouka z Věrovan, Castello, Basic mouka, Předměřická mouka, Veselka), ale jejich hodnoty jsou z hygienického hlediska pod normou a mouky jsou vyhovující. Je faktem, že tři vzorky (Castello, Předměřická mouka, Basic) by s ohledem na naměřené hodnoty nemohly být určeny pro dětskou výživu, kde jsou limity výrazně nižší.

standardnímu pekařskému testu. Podle přesně stanovené receptury se za standardních podmínek z každé mouky upekly bochánky, které senzoricky posuzovali odborníci z VŠCHT. Pokus se prováděl s jednoduchým slaným pečivem, neboť by další přidané ingredience jako cukr nebo tuk mohly výsledek ovlivnit a zkreslit kvalitu mouky. Nicméně i tak můžeme podle výsledků předjímat, jak by vypadal případný mazanec upečený z jednotlivých testovaných mouk. V průměru obstály testované mouky dobře. Pro někoho možná překvapivě se v čele pořadí ocitly privátní značky velkých řetězců, jejichž cena je navíc většinou nižší. Zcela mimo hodnocení se ocitly bio mouky, neboť vlastnostmi nejsou pekařsky srovnatelné s moukami ostatními. Ačkoli se tedy setkáváme s tvrzeními o pokulhávající kvalitě českých mouk, náš test je nepotvrdil. Pravdou zůstává, že ne všechny mouky jsou vlastnostmi srovnatelné a vhodné pro všechny účely. Výrobci nám však většinou doporučení neposkytnou, a tak pokud se chystáte péct velikonoční mazanec, vybírejte mouku podle charakteristiky, kterou nalezete v tabulkách. (ma)

Muselo to dojít tak daleko???

Co mají společného následující přísloví „ Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky“, „ Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne“ a „Důvěřuj, ale prověřuj“??? Vztahují se k jedné naší konkrétní základní organizaci na severu Čech. Když se- vlastně už před několika lety - tehdejší hospodářka zmíněné organizace rozhodla „hospodařit“ s finančními prostředky svých kolegů, členů odborové organizace ku prospěchu svému a nikoli podle daných pravidel, a když se pak na to ještě ke všemu přišlo a nastaly kvůli tomu pěkné tahanice, řekl by Jak se z mouk peče? normálně uvažující člověk, že by nejspíš Čím vyšší lepek, tím lépe A b y c h o m v y z k o u š e l i bylo normální, kdyby se skoro navlas stejná Pro pekařskou kvalitu mouky praktické pekařské schopnosti situace už nezopakovala… platí: čím vyšší obsah lepku, tím lépe. vzorků, podrobili jsme je tzv. Bohužel, i když to odporuje


11


zdravému rozumu, stalo se: ve stejné základce, jen v jiném obsazení (původní hospodářka musela po zmíněném případu s ostudou odejít). Záležitosti odborářů převzala jiná hospodářka, nějakou dobu byl klid, ale pak… Skoro totéž, jako poprvé! Hospodářka opět hospodařila, až prohospodařila, a když se „ucho utrhlo“, nebylo už téměř s čím hospodařit. Kdyby v základní organizaci ctili třetí přísloví, netrvalo by hospodaření povedené hospodářky tak dlouho. Přitom stačilo tak málo. Aby revizní komise zkontrolovala součet pár položek a přesvědčila se, že jedna a jedna jsou dvě a ne čtyři. Aby předseda prověřoval a ne slepě důvěřoval – vždyť je to přece, koneckonců, právě on, kdo za chod „základky“ ve všem všudy odpovídá! A přitom, náš mateřský odborový svaz přece nabízí pomocnou ruku: od každoročních konzultací pro hospodáře až po případné kompletní vedení účetnictví dané organizace ze strany svazu (a takových „základek“, které právě tuhle možnost rády využívají, není zrovna málo… Splnění některého předchozího „aby“ by znamenalo, že to nemuselo dojít tak daleko. Základní organizace by měla své finance a hospodářka by neměla průšvih na krku a z ostudy kabát. Jsme schopni se vůbec někdy poučit? Václav Rohlík

Buďte pohodářem. Dne 14. 10. 2013 byla zahájena svazová kampaň pod heslem „Buďte pohodářem“. Cílem této akce je naplnění posledního úkolu V. sjezdu svazu a to zastavení poklesu členské základny a vytvoření podmínek pro její růst. Datu zahájení předcházelo zpracování propagačních materiálů, spuštění webových stránek a proškolení zástupců organizací. Vzhledem k tomu, že ve společnosti je význam odborů dlouhodobě zkreslován, byla celá příprava orientována předevš ím na objasnění skutečné úlohy odborů za pomoci příkladů z praxe a také na vysvětlování významu členství jak pro kolektivy zaměstnanců tak i jednotlivce. Snahou všech, kteří se do 12

přípravy a realizace celého projektu zapojili, bylo hledat cesty jak oslovovat zaměstnance, jak vysvětlovat co jsou to odbory mladé generaci a jak je pro odborovou činnost získávat. Po více než sedmi měsících lze říci, že se nám podařilo přesvědčit část členské základny, že získat lidi do odborů je i dnes možné, byť ne jednoduché a bezpracné., Od října 2013 se do kampaně aktivně zapojilo 72 organizací a 174 členů svazu. Díky těmto organizacím a členům se do 30. 4. 2014 podařilo získat 585 nových členů, což představuje 45% nárůst oproti předchozím letům. Je zde tedy předpoklad, že se nábor postupně stane běžnou součástí činnosti odborových organizací a většina zaměstnanců si uvědomí, že odbory tu jsou především pro ně. Buďte pohodářem. (aš)

celé odborové organizace. Poděkování za tento krok patří předsedkyni organizace paní Marcele Jelínkové a hospodářce organizace paní Janě Jančurové. (aš)

K zamyšlení… Sůl nad zlato pro potravinářské a farmaceutické firmy; pro lidi ne Z politického hlediska medicína je mocenská instituce a její moc je srovnatelná s mocí církve za vrcholného středověku. Bez její asistence a jejího požehnání se u nás nikdo nenarodí, nikdo neumře, nikdo nejde do školy, nemůže řídit auto, vykonávat řemeslo a pomalu ani nebude moci jít na záchod. Moc je to velká a vnucuje se otázka, k čemu ji používá.

Kdyby ji skutečně zajímalo zdraví, využila by jí k tomu, že by například – jako první minimální cíl – přinutila výrobce a distributory potravin, aby na všech obalech uváděli plné složení, na němž by nechyběl velkým písmem údaj, kolik soli Co je nového v ZO NOS tovar obsahuje. Jasný a zřetelný, bez všelijakých obezliček, aby bylo kupujícímu PPP Kaufland v.o.s. jasné, jak brzy z něj bude solný sloup. Druhý krok by představoval snížení J ed n o u z v ý z n a m ný c h množství tohoto nerostu v potravinách. odborových organizací svazu je i základní organizace působící Není totiž tajemstvím, že se v obchodní společnosti Kaufland ČR spotřebou patnácti gramů soli na hlavu a v.o.s. Oproti ostatním základním den patříme (podobně jako v alkoholu, organizacím svazu je specifická tím, kouření trávy a dalších ctnostech) ke že působí v rámci celé České špičkám v Evropě i ve světě. Než však republiky. Na základě závěrů zajistit takovéto preventivní opatření, jeví se konference odborové organizace a výhodnější léčit hypertenzi. Doufám, že jednání se zástupci zaměstnavatele se nemusím citovat stovky prací prokazujících podařilo zorganizovat školení souvislost přísunu soli, resp. natria a zá s tu pc ů od b or o výc h úse ků hypertenze a také věřím, že všichni vědí, že jednotlivých obchodních domů. většinu soli do sebe nedostáváme z domácí První proběhlo dne 20. 5. 2014 solničky, ale z přesolených potravin. v Berouně; zúčastnilo se ho 15 zástupců z 6 filiálek. Byly Vzít záruku nad přísunem soli, projednány otázky působnosti analogicky jako nad kvalitou vody, by ale organizace, úseků a jejich vzájemná znamenalo především komplikované spolupráce, kolektivní smlouva, handrkování se solnou a s celou poskytování benefitů a pomoci potravinářskou loby, jíž sůl vynáší tolik, co jednotlivým členům. Už jen tato šejkům nafta. Nejde totiž jen o ty tuny první akce ukázala, že to byl krok NaCl, ale také o to, že přesolené potraviny správným směrem. Pravidelná zvyšují chuť k dalšímu jídlu a také žízeň, školení a setkání funkcionářů jsou hašenou u nás buď pivem nebo slazenými jednou z cest jak dále zkvalitnit práci nápoji. Že to vede k obezitě, tedy dalšímu



rizikovému faktoru hypertenze, je nad slunce jasné. „Odhaduje se, že snížením denního příjmu soli na zhruba polovinu by v Česku došlo k omezení výskytu cévních mozkových příhod o čtvrtinu a výskytu kardiovaskulárních onemocnění o 17 %. Proto je v této oblasti velice důležitá prevence a osvěta,“ říká ministr zdravotnictví Martin Holcát – tedy ten, co má také, co se týče spotřeby alkoholu zajímavé normy (Tisková zpráva MZd ČR 26. 11. 2013). V tomtéž dokumentu najdeme i následující zprávy: Brazílie: Yanomamo Indians z deštného pralesa mají extrémně nízký příjem soli, proti tomu vysoký příjem draslíku (testováno dle výdeje NaCl a KCl

v moči). Jediným zdrojem draslíku je popel, který je přidáván k pokrmům. Tito jedinci nemají hypertenzi a jejich krevní tlak vůbec nestoupá s věkem. Tělesná hmotnost byla sice nižší, než ve vyspělých zemích, ale rozhodně nešlo o podvýživu. Japonsko: V dnešní době je v Japonsku spotřeba soli 13 - 15 g/den, ale v polovině minulého století byl např. na ostrově Honšú průměrný příjem soli až 60 g na den. Strava obsahovala velmi slané omáčky, v oblasti byla extrémně vysoká úmrtnost na mozkové příhody u japonských rybářů - tenkrát nejvyšší na světě. Souvislost počtu úmrtí se stravovacími návyky byla přitom jasně prokázána. Ale skutek utek. Ony by totiž také utekly všechny peníze za tuny léků

proti vysokému tlaku, které takto vzniklí pacienti snědí (nebo také ne, protože ročně se u nás vyhází léků za jednu miliardu korun) a všechny ty „kampaně a akce“. Zajímavé je, že ve Velké Britanii se podařilo příjem soli snížit o 1,5 gramu a jak vidno z prezentace profesora McGregora, občanstvo nemělo námitek proti méně slané stravě, protože na něm nikdo nechtěl, aby „drželo diety“.Naše praxe naopak dává zapravdu úvodní větě knihy Limity medicíny – medicínská Nemesis Ivana Illiche z roku 1975, která zní: Medicínský establishment se stal významným nebezpečím pro zdraví. Radkin Hozák

Žít šťastně, to znamená neztrácet humor, dělat každodenní maličkosti s láskou a těšit se z malých náhodných radostí. To vše a hodně zdraví přejeme našim kolegům k narozeninám.

Duben 2014 BOČEK Přemysl FELTL Josef GLOC Jiří HAGEN Otmar JUKLOVÁ Marie JUNGVIRT Václav KONÍČKOVÁ Pavlína KRATOCHVÍL Václav KUPČÍK Zdeněk MILTOVÁ Helena PARTSCHOVÁ Eliška REINOVÁ Karin ROSÍK Emil SLEZÁK Zbyněk SUMA Josef ZOUHAROVÁ Jana KAMENSKÝ Ladislav

SEKOS Ústí nad Labem MORAVSKOSLEZSKÉ CUKROVARY, A.S. Hrušovany nad Jevišovkou MILTRA-B s.r.o. Městečko Trnávka MORAVSKOSLEZSKÉ CUKROVARY, a.s. Vávrovice Masokombinát Polička a. s. Ardagh Metal Packaging Czech Republic s.r.o. Teplice SEMAG spol. s r.o. Havířov - Šumbark Tereos TTD, a.s. Dobrovice Rudolf Jelínek a.s. Vizovice Drůbežářský závod Klatovy a. s. PENAM, a.s. Olomouc Mondelez CR Biscuit Production s.r.o., provozovna Opava BOHEMIA SEKT,s.r.o., Vinařství Víno Mikulov VINIUM a.s., Velké Pavlovice Masokombinát Polička a. s. ViskoTeepak,s.r.o. Brno BŘEZHRAD

Květen 2014 BEŇOVÁ Lenka BORSEKOVÁ Lenka FAIGLOVÁ Jaroslava LANDŠPERSKÝ Jan MOŤKA Jan NOVOTNÁ Jiřina Ing. OVESNÝ František ŘÍHA Josef SPASOVÁ Kateřina VINKLÁŘOVÁ Naděžda VOJTAJ Jiří

KÁVOVINY akciová společnost Pardubice P&G Rakona s.r.o. Rakovník Setuza a.s. Ústí nad Labem MORAVSKOSLEZSKÉ CUKROVARY, A.S. Setuza a.s. Ústí nad Labem Pivovar Vysoký Chlumec, a.s. Státní zemědělská a potravinářská inspekce Olomouc Karlovarské minerální vody a.s. Kyselka PENAM, a.s. Třebíč MADETA a.s. závod Planá nad Lužnicí Krahulík-MASOZÁVOD Krahulčí, a.s. Telč


13


Červen 2014 BĚLICOVÁ Marie BLAHUTOVÁ Šárka ČERNÝ Stanislav DEVEROVÁ Jaroslava DLESK Jaroslav DOMORÁZKOVÁ Ivana GROSKOPF Tomáš HOLOŠOVÁ Naděžda JANČUROVÁ Jana KRÁL Miloš KUBÍK Daniel MIŠKOVSKÝ David SMÉKAL Vladimír SMRČKA Jaroslav SNÍŽEK Libor VANÍČKOVÁ Milada ZELENKA Vladimír ZNAMENANÁ Helena

14

SEMAG spol. s r.o. Havířov - Šumbark Bohušovická mlékárna, a.s. Bohušovice nad Ohří Tereos TTD, a.s. Dobrovice Ardagh Metal Packaging Czech Republic s.r.o. Skřivany Pivovar Protivín, a.s. DUDÁK - Měštanský pivovar Strakonice,a.s. STOCK Plzeň- Božkov s. r. o. TPK, spol. s r.o. Přibyslav Kaufland Česká republika v.o.s. Pardubice Mlékárna Hlinsko, a.s. Hlinsko v Čechách Bohušovická mlékárna, a.s. Bohušovice nad Ohří Tereos TTD, a.s. Dobrovice Českomoravské sladovny a.s. Zábřeh na Moravě MADETA a.s. závod Jindřichův Hradec Philip Morris ČR a.s. Kutná Hora Kaufland Česká republika v.o.s. Pardubice Plzeňský Prazdroj, a.s. Pivovar Velké Popovice MADETA a.s. závod Řípec


POTRAVINÁŘ. Poslanci neschválili zpřísnění zákona o významné tržní síle. Sjezd ČMKOS

Recommend Documents