POTENCIÁL ČR V OBLASTI KOSMICKÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE

POTENCIÁL ČR V OBLASTI KOSMICKÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE

27. března 2013

Tato zpráva byla vypracována v rámci projektu velké infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace „Česká republika v Evropském výzkumném prostoru – CZERA“.

Autoři: RNDr. Tomáš Vondrák, CSc. ([email protected]) Ing. Michal Pazour, Ph.D. ([email protected]) Ing. Daniel Frank ([email protected])

ČR v oblasti kosmického výzkumu a vývoje v.1 20120327.docx 27. března 2013

2

Obsah 1

Úvod..................................................................................................................................... 5

2

Vymezení vesmírných aktivit ................................................................................................. 7 2.1

3

Klasifikace a vymezení dle OECD .................................................................................... 7

Financování kosmického výzkumu v ČR.................................................................................. 9 3.1 ČR ve světovém kontextu financování civilních kosmických programů............................. 9 3.2 Zapojení ČR v evropských kosmických programech ....................................................... 10 3.2.1 Česká účast v programu SPACE 7. RP (2007 - 2012) ...................................................... 10 3.2.2 Členství ČR v European Space Agency (ESA) ................................................................. 12 3.2.3 Participace ČR na povinných aktivitách ESA .................................................................. 14 3.2.4 Program pro evropské kooperující země (PECS) ........................................................... 14 3.2.5 Pobídkové schéma pro Českou republiku (Czech Industry Incentive Scheme) .............. 16 3.2.6 Volitelné programy ESA ................................................................................................. 17 3.2.7 Kosmické aktivity podnikatelských subjektů ................................................................. 19 3.3 Přehled účelového financování VaV z veřejných zdrojů ................................................. 19 3.3.1 Institucionální struktura výdajů na kosmický výzkum ................................................... 21 3.3.2 Oborová struktura projektů kosmického výzkumu ....................................................... 23 3.3.3 Česká kosmická kancelář (CSO) ..................................................................................... 24

4

Silné obory českého VaVaI s významným potenciálem v kosmickém výzkumu ...................... 25

5

Shrnutí ............................................................................................................................... 27

6

Přílohová část ..................................................................................................................... 29 6.1 Pracovní program v oblasti SPACE pro rok 2013 v rámci 7. RP ....................................... 29 6.2 Program Horizon 2020 ................................................................................................. 30 6.3 Povinné aktivity ESA .................................................................................................... 31 6.3.1 Program technologického výzkumu (Basic Technology Research Programme) ........... 31 6.3.2 Základní vědecký technologický program (Science Core Technology Programme) ...... 32 6.3.3 Program obecných studií (General Studies Programme, GSP) ...................................... 32 6.4 Účast ve volitelných programech ESA ........................................................................... 33 6.5 Podnikatelské subjekty účastnící se programu Czech Industry Incentive Scheme ............ 34 6.5.1 Gisat ............................................................................................................................... 34 6.5.2 Iguassu Software Systems ............................................................................................. 34 6.5.3 Honeywell International, Praha..................................................................................... 35 6.5.4 Výzkumný a zkušební letecký ústav .............................................................................. 35 6.5.5 Czech Space Research Centre........................................................................................ 35 6.5.6 EGGO Space s.r.o. .......................................................................................................... 35 6.5.7 SYNPO a.s....................................................................................................................... 35 6.5.8 Frentech Aerospace s.r.o. .............................................................................................. 36 6.5.9 Explosia a.s. ................................................................................................................... 36 6.5.10 ANF DATA s. r.o. – Siemens Convergence Creators, s.r.o. ............................................ 36 6.5.11 Projectsoft HK ................................................................................................................ 36 6.5.12 AVX Česká republika ...................................................................................................... 36 6.5.13 BBT-Materials processing s.r.o. ..................................................................................... 36


3

6.5.14 L.K. Engineering, s.r.o. ................................................................................................... 36 6.5.15 Rigaku Innovative Technologies Europe s.r.o................................................................ 37 6.6 Účelové prostředky vynaložené na projekty a výzkumné záměry v oblasti kosmického výzkumu................................................................................................................................. 37 6.7 Řešitelé projektů v oblasti kosmického výzkumu v letech 2007 – 2012. ......................... 38 6.8 Projekty základního výzkumu a vývoje započaté v letech 2007 – 2012 ........................... 38 6.9 Mezioborové projekty kosmického výzkumu ................................................................ 39 6.10 Projekty aplikovaného výzkumu a vývoje započaté v letech 2007 – 2012 ....................... 41 6.11 Nadprůměrně citované a nejrychleji rostoucí vědní obory v ČR ..................................... 42 6.12 Publikační aktivity v kosmickém výzkumu .................................................................... 44 6.12.1 Rejstřík informací o výsledcích ...................................................................................... 44 6.12.2 Publikace uvedené v Thomson Reuters Web of Science ............................................... 46


4

1 Úvod Vesmír je předmětem výzkumu pro kosmické vědy, nástrojem a unikátním prostředím pro vědecký výzkum a současně prostorem pro provádění výzkumu směrem k Zemi, který se týká zásadních globálních problémů a výzev jako jsou například management životní prostředí, klimatické změny, bezpečnost, monitorování přírodních zdrojů. Kosmické aktivity jsou závislé na technologiích, které byly primárně vyvíjeny pro terestriální sféru, avšak jejich kosmické aplikace byly mohutným podnětem pro jejich výraznou evoluci. V období studené války byly klíčové technologie pro kosmický výzkum žárlivě střeženým tajemstvím supervelmocí a malé skupiny průmyslově nejrozvinutějších zemí. Globalizace průmyslu v dvou posledních dekádách vedla k erozi technologického monopolu rozvinutých zemí. Otevřená globální konkurence, vnik trhu s kosmickými službami a růst bohatství rychle se rozvíjejících zemí vedly k rozšíření kosmických aktivit do velkého počtu zemí a rovněž do privátního komerčního sektoru a umožnila vznik nových „kosmických mocností“ jako je Brazílie, Čína, Indie, Korea či Ukrajina. V současnosti přibližně padesát zemí má alespoň jednu národní satelitní platformu. Pokrok v širších kosmických aktivitách je stále stimulován především potřebami a rozvojem hraničního kosmického výzkumu avšak implementace vědeckých projektů a výsledků vedly ke vzniku nového trhu produktů a služeb, který vzrostl během roku 2010 o téměř 20 miliard $ na přibližně 276,5 miliard $1. Celkový zisk z komerční infrastruktury a kosmických produktů dosáhl přibližně 102 miliard $. Účast českých subjektů na kosmických aktivitách, především na mezinárodní scéně, je jedním důležitých prvků v posílení konkurenceschopnosti a úspěchu na poli inovativních produktů a služeb. Česká republika je s 1.78% podílem kosmických programů na civilních státních výdajích na výzkum a vývoj (GBAORD) na 22. pozici ve světovém žebříčku. Český kosmický výzkum, především pozemská astronomie a astrofyzika, je dlouhodobě na velmi kvalitní úrovni a české výzkumné instituce rovněž disponují experimentálními a vývojovými kapacitami pro návrh, vývoj a konstrukci komponent pro satelitní platformy. S přistoupením k Evropské organizaci pro astronomický výzkum na jižní hemisféře v roce 2007 se českým výzkumníkům otevřelo světově jedinečné astronomické a astrofyzikální „okno“. Pro relativně malou ekonomiku je klíčové zapojení do mezinárodních kosmických projektů. České subjekty získaly 171,5 milionů Kč v prioritě SPACE v 7. Rámcovém programu a přibližně 8,2 miliónu v programu ESA pro kooperující země (PECS v letech 2005 - 2012). Až na výjimky z nichž nejvýznamnější je nyní probíhající projekt „Centrum integrovaných družicových a pozemských navigačních technologií“ v rámci programu TA ČR Centra kompetence, mají kosmické výzkumné aktivity stejné rysy jako většina českého výzkumu a vývoje: nízkou míru kooperace a koordinace mezi akademickou/univerzitní sférou a komerčními subjekty. Cílem překládané studie je podat přehled o českém kosmickém výzkumu a vývoji, jeho oborové struktuře a financování včetně časového vývoje veřejných výdajů. Kosmický výzkum má téměř zcela mezinárodní charakter. Studie se proto věnuje participaci českých subjektů v programu SPACE 7. Rámcového programu a zapojení do aktivit Evropské vesmírné agentury ESA. Dále je cílem studie identifikovat silné a excelentní obory českého výzkumu a vývoje, které mají vztah ke kosmickým aktivitám a které tvoří základ konkurenceschopného postavení ČR v kosmických aktivitách. Tato studie doplňuje a v některých aspektech rozšiřuje závěry Bílé knihy pro vesmír zpracované v roce 2011, která podrobně zmapovala prostředí a potenciál ČR v oblasti kosmických technologií s důrazem na podnikový sektor. Tato studie se proto zaměřuje zejména na oblast veřejného výzkumu a na identifikaci oborů a výzkumných organizací, které přispívají k rozvoji kosmického výzkumu v ČR.

1

The Space Report 2011, Space Foundation


5

V úvodu dokumentu je nejprve prezentováno vymezení kosmických aktivit zavedené OECD. Dále je shrnuto zapojení ČR v evropských výzkumných programech jak z finančních, oborových a institucionálních hledisek. Dále je prezentován přehled účelového financování kosmického výzkumu a vývoje veřejných zdrojů a oborová struktura kosmického výzkumu a vývoje. V přílohách jsou uvedeny finanční přehledy a souhrny výsledků programů kosmického výzkumu získané z národního Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací a scientometrické hodnocení publikačních aktivit registrovaných Thomson Reuters Web of Science.


6

2 Vymezení vesmírných aktivit Vesmírné aktivity jsou již od svých počátků považovány za jednu z hlavních oblastí intenzivního technologického vývoje a současně jsou i zásadním iniciátorem výzkumu a vývoje.. Z původně malého klubu technologicky nejpokročilejších zemí si v průběhu let kosmické technologie osvojila řada méně rozvinutých zemí. Nyní více než padesát zemí má jednu nebo více družic na oběžné dráze. Z původně striktně vládní institucionální sféry se kosmické aktivity rozšířily do privátního sektoru. Přestože technologie a výzkum nějakým způsobem svázané s kosmickým prostorem, s družicemi a obecně satelitními technologiemi se staly důležitou součástí každodenního života, dostatečně jednoznačné a obecně přijímané vymezení vesmírných aktivit není dosud jasně formulováno.

2.1 Klasifikace a vymezení dle OECD V definování aplikovaného vesmírného výzkumu a vývoje je vhodné vyjít z ekonomických aktivit, na něž je tento výzkum a vývoj navázán. Z hlediska OECD klasifikace je kosmický sektor překrývá se všemi hlavními high-tech skupinami2,3: • • • • • • • • •

Aerokosmické inženýrství Počítače a kancelářské stroje Elektronika a komunikace Farmacie Vědecké přístroje Elektrické strojírenství Chemie Ne-elektrotechnické strojírenství Zbrojařství

Kosmický sektor postupně podněcoval komerční a výzkumné aktivity přesahující tradiční spektrum výzkumu a vývoje. Tyto „širší vesmírné“ aktivity mohou být definována řadou velmi rozdílných pohledů: Můžeme je definovat produkty, které poskytují, nebo jsou předmětem výzkumu a vývoje (např. senzory, družice, reaktivní pohony), podle poskytovaných služeb (např. retranslace, dodávání obrazových dat, separační procesy v mikrogravitaci), programovým cílům (např. zpravodajská/obranná superiorita, lety s lidskou posádkou, dálkový průzkum Země) podle řetězce stakeholderů a účastníků (od nositelů VaV k uživatelům) nebo podle jejich dopadu (např. přímý a nepřímý užitek). Negativním rysem takto příliš definovaných vesmírných aktivit může být potlačení významných aspektů jako je například role VaV účastníků, obecná role ozbrojených sil (jako investorů ve VaV a současně zákazníků kosmických služeb) nebo vůbec zanedbání explorace vesmíru a s ní spojené vědecké aktivity4. Podle Vesmírného Fóra OECD (Space Forum OECD International Futures Programme) by kosmická ekonomika neměla být omezena pouze několika specifickými charakteristikami z důvodu rostoucí všudypřítomnosti kosmických aplikací řadě běžných aktivit. Z tohoto důvodu je vhodnější široká definice kosmické ekonomiky, která nepotlačuje rozdílné role účastníků, programů, služeb a účastníků5:

2

Hatzichronoglou, T. Revision of the High Technology Sector and Product Classification, OECD Science, Technology and Industry Working Papers, OECD Publishing, 1997/2, Paris. 3 The Space Economy at a Glance 2007, OECD Publishing, Paris 4 The Space Economy at a Glance 2011, OECD Publishing, Paris 5 Space Forum, OECD International Futures Programme


7

Kosmická ekonomika je široké spektrum aktivit a využití zdrojů, které vytvářejí a poskytují hodnoty a prospěch lidstvu v procesu explorace, porozumění, ovládnutí a využití vesmírného prostoru. Tedy to zahrnuje všechny veřejné a soukromé účastníky angažující se ve vývoji, poskytování a využívání produktů a služeb spojených s kosmickým prostorem sahajících od výzkumu a vývoje, výroby a využití kosmických infrastruktur (pozemské stanice, nosné rakety a satelity) ke kosmickým prostorem umožněným aplikacím (navigační prostředky, satelitní telefony, meteorologické služby apod.) a vědecké znalosti vytvářené takovýmito aktivitami. Z toho plyne, že kosmická ekonomika přesahuje samotný kosmický sektor, jelikož zahrnuje více vice se rozšiřující spojitě se měnící dopad (jak kvantitativní, tak kvalitativní) produktů odvozených z kosmického prostředí, služeb a znalostí na ekonomiku a společnost“. Kosmická ekonomika je tedy podstatně širší než tradiční kosmický sektor týkající se především nosičů a družic. Kosmická ekonomika se v současnosti rozšiřuje o nové služby a poskytovatele, kteří využívají kosmické systémy k vytváření nových produktů. Tyto nové produkty a služby přesahují tradiční využití družicových prostředků, jako jsou například telekomunikace, dálkový průzkum pro civilní a obranné účely. Aplikovaný orientovaný kosmický výzkum a vývoj lze definovat jako ty oblasti VaV, které mají přímý vztah k těmto ekonomickým aktivitám a které dodávají řešení, znalosti a expertízu nezbytné pro rozvoj a vytváření nových služeb a ekonomických aktivit a růst přidané hodnoty současných. Základní (badatelský) kosmický výzkum lze ve smyslu Frascati Manuálu6 definovat jako ty oblasti vědeckého poznávání vesmíru, které jsou prováděn v zájmu rozvoje poznání bez úsilí o hospodářský či sociální přinos (ani dlouhodobý). Orientovaný základní kosmický výzkum lze definovat cílem vytvářet bázi poznatků, které pravděpodobně budou vědomostním základem pro řešení již rozpoznaných či předpokládaných problémů, či objevujících se možností kosmické ekonomiky. Vedle takto obecně definovaného kosmického výzkumu European Space Agency (ESA) sestavuje v principu „taxativní“ procedury The European Technology Harmonisation Process a roční European Space Technology Master Plan (ESTMP), jejichž cílem je formulovat technologické „cestovní mapy“, které definují úzká hrdla a nezbytné produkty a technologie. Přestože mateřské obory, v jejichž rámci tento cílený výzkum probíhá, nemusejí být ve svém celku klasifikovány jako kosmický výzkum, je nutno tento produktově cílený výzkum a vývoj zahrnout do kosmických VaV aktivit. V předkládané studii je vymezení kosmického výzkumu odvozeno z oborového třídění projektů a výsledků definovaného Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) v Informačním systému pro výzkum vývoj a Inovace (IS VaVaI)7. Ve studii jsou uvedeny aktivity a výsledky VaV v oborech Astronomie a nebeská mechanika, astrofyzika (kód BN v IS VaVaI) a Kosmické technologie (kód JV)8, VaV aktivity v programu SPACE Rámcových programů a české účasti ve všech programech ESA. Ve scientometrickém hodnocení výsledků registrovaných Thomson Reuters je použita oborová kategorizace podle Essential Science Indicators (ESI), kategorie Space Science9 doplněná o obor Astronomy and Astrophysics10.

6

OECD Directorate for Science, Technology and Industry Frascati Manual: Proposed Standard Practice for Surveys on Research and Experimental Development, 6th edition 7 Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), IS VaVaI 8 Hlavní a vedlejší obory programů, projektů a výsledků. Je nutno mít na paměti, že vedlejší obory jsou nepovinným parametrem v IS VaVaI a oborová klasifikace výsledků je prováděna samotnými tvůrci. 9 Thomson Reuters Essential Science Indicators field definitions. 10 Thomson Reuters Web of Science categories


8

3 Financování kosmického výzkumu v ČR 3.1 ČR ve světovém kontextu financování civilních kosmických programů Na Obr. 1 je uveden podíl výdajů na civilní kosmické programy na celkových státních rozpočtových výdajích a dotacích na výzkum a vývoj (GBAORD). Tento podíl obecně nekoreluje s velikostí celkových výdajů na vědu a výzkum a velikosti národních VaV sektorů. Nejvyššího podílu výdajů na civilní kosmický výzkum na GBAORD dosahují Spojené státy. Jedinou zemí na srovnatelné úrovni se Spojenými státy je Francie, avšak na absolutní škále jsou francouzské výdaje necelou čtvrtinou amerických. Francouzská pozice ve financování kosmického výzkumu je nepochybně důsledkem důrazu na nezávislou obrannou politiku v oblasti raketové a letecké techniky a založení Arianespace první komerční organizace pro vynášení satelitů v roce 1980. V šestici zemí, které věnují více než 5% státních výdajů na výzkum do kosmických aktivit, jsou dále Belgie, Argentina, Japonsko a Itálie. Argentina je obecně charakteristická dlouhodobou a velmi robustní státní podporou výzkumu a vývoje v oblasti pokročilých technologií11. Česká republika, vydávající 1.8% GBAORD na kosmické aktivity, zaujímá první místo ve skupině nových zemí EU, přesto patří k zemím s nižším podílem. V absolutním měřítku je ČR přibližně na úrovni Finska, Švédska a Austrálie. Německo, přestože věnuje na kosmický výzkum pouze 5% GBAORD, tj. prakticky stejný podíl jako celé EU-27 je v absolutní hodnotě čtvrtou zemí na Světě.

11

Blíže viz Strategie České republiky pro mezinárodní spolupráci se třetími zeměmi ve výzkumu a vývoji Země Latinské Ameriky (Brazílie, Chile, Argentina, Mexiko), Technologické centrum AV ČR 2011.


9

Spojené státy Francie OECD celkem* Belgie Argentina* Japonsko Itálie Německo EU-15* EU-25* EU-27* Švýcarsko* Španělsko Kanada* Nizozemí Norsko Korea Tchaj-wan Spojené království Řecko* Dánsko Česká republika Irsko Polsko* Finsko Estonsko Rumunsko Čína Švédsko Maďarsko Austrálie Portugalsko Slovinsko Rakousko Slovenská republika Lucembursko Izrael

14.03 8 889.00 12.73 18 516.9 221.12 135.78

8.58 8.06 7.76 7.13 7.04

2 185.44 829.82 1 341.62

4.97 5.03 4.81 4.78 4.11 3.69 3.61 2.87 2.83 2.66 2.58 2.06 2.05 1.97 1.78 1.75 1.55 1.5 1.36 1.03 1.03 0.85 0.71 0.7 0.63 0.62 0.48 0.33 0.27 0.15 0

2

4

6

2 034.78

4 769.07 4 707.99 4 809.03 109.77 422.65 277.06 179.90 64.80 325.18 161.88 240.48 20.10 42.44 27.64 16.83 31.24 32.72 2.64 9.07 25.80 5.25 32.00 6.01 2.10 32.00 1.20 0.67 1.98 8

10

12

14

0

Podíl státních výdajů na kosmický výzkum na celkových statních výdajích va výzkum a vývoj, %

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

Státní výdaje na kosmický výzkum , milióny $PPP

Obr. 1 Levý panel: Celkové výdaje na civilní kosmické programy jako podíl na státních rozpočtových výdajích a dotacích na výzkum a vývoj (GBAORD) vybraných zemí v roce 2010 (* rok 2008). Pravý panel: Státní rozpočtové výdaje a dotace (GBAORD) v oblasti kosmických aktivit, ($PPP). Zdroj: OECD (2012), Main Science and Technology Indicators, OECD Science, Technology and R&D Statistics (database).

3.2 Zapojení ČR v evropských kosmických programech 3.2.1 Česká účast v programu SPACE 7. RP (2007 - 2012) V letech 2007 – 2012 se specifických aktivit v programu SPACE se z ČR účastnilo 23 týmu ve 21 projektech. České týmy získaly podporu EU v objemu 3,3 miliónu €, což přestavuje 0,86 % celkového objemu v programu SPACE (Tabulka 1). Specifická aktivita SSF (Strengthening Space Foundations) se přímo týká kosmických věd a výzkumu (vědy o vesmíru a jeho průzkum, problematika nových pohonů, biolékařství, dopravní technologie či technologie rozhodující pro evropskou strategickou


10

nezávislost). Cílem specifická aktivity GMES (Global Monitoring for Environment and Security) je poskytovat institucím a členským státům EU informační služby, které umožňují přístup k přesným údajům a informacím v oblasti životního prostředí a bezpečnosti. Specifická aktivita CCA (Crosscutting activities) je určena na podporu mezinárodní spolupráce EU i třetích zemí, podporu Evropské vesmírné politiky a evropských podnikatelských subjektů. Ve specifické aktivitě GMES (Global Monitoring for Environment and Security) 8 účastí získalo v programu celkovou podporu 1,23 miliónu € a v aktivitě SSF 12 účastníků získalo 1,86 miliónu €. V úspěšnosti byly v aktivitě SSF české týmy úspěšné srovnatelně s průměrem EU-27, na rozdíl od GMES aktivity kde byla odmítnuta polovina žádostí (oproti 38% v EU-27). Pracovní program SPACE pro rok 2013 a plánované kosmické aktivity v programu HORIZON 2020 jsou uvedeny v Přílohách 6.1 a 6.2. Tabulka 1 Účast českých týmů v programu SPACE 7. RP v letech 2007 – 2013 rok rok zahájení ukončení 2009 2011 2008 2012 2008 2012 2009 2012 2009 2012 2009 2011 2008 2012 2009 2012 2010 2012 2010 2012 2009 2010 2011 2013 2011 2013 2011 2013 2011 2014 2011 2014 2011 2014 2011 2014 2012 2014 2012 2014

projekt

výzva

Kybertec, s.r.o. TC AV ČR GISAT, s.r.o. GISAT, s.r.o. ČVUT ČHMÚ ČVUT GISAT, s.r.o. ČVUT Kybertec, s.r.o. UK v Praze Kybertec, s.r.o. GISAT, s.r.o. GISAT, s.r.o., CENIA CAN superconductors, s.r.o. Česká geologická služba VUT Astronomický ústav AV ČR, TC AV ČR ÚFA AV ČR

AEROFAST COSMOS GEOLAND2 G-MOSAIC ISP-1 MACC PROVISG SAFER PROVISCOUT RASTAS SPEAR SP4ESP ATMOP GRAAL HELM MAGDRIVE PANGEO SPARTAN SWIFF COSMOS+ MAARBLE

1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 4 4

specifická aktivita1 SSF CCA GMES GMES SSF GMES SSF GMES SSF SSF CCA SSF GMES GMES SSF GMES SSF SSF CCA SSF

Astronomický ústav AV ČR, SPRINX Systems, a.s.

SHOCK

4

SSF

2012

2015

PROVIDE2 G-NEXT2

5 5

SSF GMES

2013 2013

2015 2015

SHEE2

5

SSF

2013

2015

StrongGravity2

5

SSF

2013

2017

Účastník

ČVUT GISAT, s.r.o. Sobriety s.r.o., Space Innovations, v.o.s. Astronomický ústav AV ČR, 1

GMES: Global Monitoring for Environment and Security SSF: Strengthening Space Foundations CCA: Cross–Cutting Activities 2 projekty páté výzvy SPACE s podepsanou grantovou dohodou, u nichž se předpokládá přidělení finančních prostředků z rozpočtu 7. RP v roce 2013 Zdroj: databáze E-Corda, březen 2013


11

3.2.2 Členství ČR v European Space Agency (ESA) Česká republika se stala plnoprávným členem European Space Agency (ESA) v roce 2008. Česká republika podle "Dohody o přistoupení České republiky k Úmluvě ESA" uhradila tzv. vstupní poplatek ve výši 2,9 mil €. Roční členský příspěvek na financování provozu ESA je vypočten z průměrné hodnoty národního HDP za fixní tříleté období a jeho poměru k HDP členských států. V roce 2012 je rozpočet ESA 4,02 miliardy €. Příspěvek členských států ESA je 2,90 miliardy €, z toho členský příspěvek ČR činí 11,5 miliónu € (0,40%). Členský příspěvek ČR je třetí nejnižší před Rumunskem (7,6 miliónu €) a Řeckem (8,6 miliónu €)12. V roce 201013 byl finanční příspěvek ČR v mandatorních programech 0,81% (druhý nejnižší po Lucembursku) a 0,21% ve volitelných programech (druhý nejnižší po Řecku14), (viz Obr. 2). V roce 2010 udělila ESA průmyslové kontrakty evropskému a kanadskému průmyslu v objemu přibližně 1,52 miliardy €. Hlavními oblastmi byly Aplikační programy (Telekomunikace, Navigace a Dálkový průzkum Země, 20,6%), Nosiče (28%), Lety s lidskou posádkou, Mikrogravitace a Průzkum (19%) a Vědecký o robotický průzkum (16%). Přehled podílu členských zemí na průmyslových kontraktech v roce 2010 je uveden na Obr. 3. Podíl českých kontraktů byl nejnižší ze všech členských zemí. Podle výroční zprávy byli v ESA v roce 2010 zaměstnáni pouze 3 čeští občané.

12

ESA rozpočet 2012: http://download.esa.int/docs/corporate/pies_final_final.ppt ESA Annual Report 2010: http://www.esa.int/SPECIALS/ESA_Publications/SEMDOKBX9WG_0.html 14 Rumunsko podílející se 0,10% na volitelných programech bylo přijato za plnoprávného člena ESA v roce 2011. 13


12

Volitelné programy

Povinné aktivity

Německo

0.2017

Francie

23.31%

0.1764 6.58%

Spojené království Itálie

26.39%

0.1626 14.18% 0.1211

6.66% 0.0769

Španělsko

3.00% 0.0448 3.24% 0.0318 6.62% 0.0288 2.07% 0.0255 2.13% 0.0214 1.69% 0.0209 0.18% 0.0174 0.93% 0.0165 0.45% 0.0132 0.50% 0.0116 0.32% 0.0116 0.21% 0.0081 0.78% 0.0076 0.44% 0.0022 0.10%

Nizozemí Švýcarsko Belgie Švédsko Norsko Rakousko Řecko Dánsko Finsko Portugalsko Irsko Česká republika Kanada** Lucembursko Rumunsko* Polsko*

0.06%

Maďarsko*

0.10%

Estonsko*

0.06% 0%

5%

10% 15% 20% 25% Příspěvek členských a kooperujících zemí k povinným aktivitám a volitelným programům

30%

Obr. 2 Podíl členských a kooperujících zemí na povinných aktivitách a volitelných v roce 2010. * Země PECS (Plan For European Cooperating States), Rumunsko je plnoprávným členem ESA od prosince 2011. **Asociovaný člen Zdroj: ESA Annual Report 2010


13

Francie

23.90%

Německo

23.40%

Itálie

15.60%

Spojené království

11.90%

Belgie

8.00%

Španělsko

4.10%

Švýcarsko

3.80%

Nizozemí

2.50%

Rakousko

1.30%

Dánsko

1.30%

Švédsko

1.20%

Norsko

0.90%

Finsko

0.50%

Kanada**

0.40%

Portugalsko

0.40%

Irsko

0.30%

Lucembursko

0.20%

Řecko

0.20%

Polsko*

0.04%

Rumunsko*

0.02%

Maďarsko*

0.01%

Česká republika

0.01%

Slovinsko*

0.00%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

Podíl na průmyslových kontraktech

Obr. 3 Podíl členských států na průmyslových kontraktech v roce 2010. Kontrakty v programech Galileo IOV and GMES SC nejsou zahrnuty do statistiky * Země PECS (Plan For European Cooperating State), Rumunsko je plnoprávným členem od prosince 2011. **Asociovaný člen Zdroj: ESA Annual Report 2010

3.2.3 Participace ČR na povinných aktivitách ESA Z členství ČR v ESA vyplývá povinnost finančně se podílet na povinných aktivitách ESA. Povinné aktivity tvoří Vědecký program (Scientific Programme) a Základní aktivity (Basic Activities), (Obecné studie, Technologický výzkum, Program transferu technologií a Earthnet, Vzdělávání a Korporátníadministrativní aktivity). Podrobnější popis povinných aktivit je uveden v Příloze 6.3.

3.2.4 Program pro evropské kooperující země (PECS) V období před přístupem ČR k ESA se české subjekty účastnily od roku 2005 programu pro evropské kooperující země PECS (Plan for European Cooperating States). České projekty byly v dominantně oblasti kosmických věd (44 %) a dálkového průzkumu Země (35 %) a méně v oblasti navigace (6 %) a věd o živé přírodě a materiálových vědách (1 %). Dominantními českými účastníky jak z hlediska


14

počtu projektů, tak celkovém finančním objemu projektů byly ústavy AV ČR a softwarové firmy (viz Tabulka 2). Tabulka 2 Účastníci programu pro kooperující země PECS (Plan for European Cooperating States) Název projektu

hlavní řešitel

Doba trvání

AMI4FOR DTL/DML SCOS-2000 Monitoring SOSI CZ Bepi Colombo II Gaia GOCE Integral SOHO X-ray Observation XMM SatCom GSE Land RESPOND CZ EGNOS EduTools GRID IIM-TS IIM-TS2 SISNeT Bepi Colombo I X-Ray Optics FLOREO Cluster II Proba-2 DSLP Proba-2 TPMU WAVES DOBIES Sentinel 2:SPECTRA SWARM

Sdružení Wirelessinfo ANF Data ANF Data ANF Data Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav AV ČR Astronomický ústav AV ČR Elektrotechnická fakulta ČVUT Gisat Gisat Iguassu Software Systems Iguassu Software Systems Iguassu Software Systems Iguassu Software Systems Iguassu Software Systems MFF Univerzity Karlovy Rigaku SPRINX Systéme Ústav fyziky atmosféry AV ČR Ústav fyziky atmosféry AV ČR Ústav fyziky atmosféry AV ČR Ústav fyziky atmosféry AV ČR Ústav jaderné fyziky AV ČR Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR Výzkumný a zkušební letecký ústav

2005 - 2008 2007 - 2010 2005 - 2007 2008 - 2010 2007 - 2012 2007 - 2011 2007 - 2010 2005 - 2009 2005 - 2010 2007 - 2011 2009 - 2010 2007 - 2009 2007 - 2009 2008 - 2009 2005 - 2007 2007 - 2008 2008 - 2009 2005 - 2007 2006 - 2010 2007 - 2010 2008 - 2010 2005 - 2010 2005 - 2009 2005 - 2009 2005 - 2010 2007 - 2008 2005 - 2010 2008 - 2010

Náklady tisíce € 203.00 250.00 448.10 388.89 496.40 471.90 225.20 280.00 250.00 290.00 97.40 359.22 291.33 481.00 187.45 76.20 74.65 330.60 211.00 354.00 383.25 260.00 175.10 93.60 365.90 53.00 210.00 870.00

Zdroj: Česká kosmická kancelář, projekty PECS


15

3.2.5 Pobídkové schéma pro Českou republiku (Czech Industry Incentive Scheme) Pobídková schéma pro Česku republiku (Podpůrný programu pro integraci českých subjektů do ESA) je dočasný program, který je součástí přístupové smlouvy ČR. Podle dohody ESA a ČR 45% českého povinného příspěvku bude v prvních šesti letech členství poskytováno českým entitám. Cílem je umožnit českému průmyslu, vědecké komunitě a ostatním účastníkům v kosmických aktivitách adaptovat se na prostředí ESA a její požadavky a stát se tak plně kompetitivními. Pobídkové schéma skončí v roce 2014 a týká se mandatorních aktivit. Programy a příjemci v rámci pobídkové výzvy jsou uvedeni v Tabulka 3 a Tabulka 4. Tabulka 3 Pobídkové schéma pro Českou republiku: výzva AO6052 (2008) Projekt Control and tracking system for ground station antennae Hermetically Sealed Low ESR Tantalum Capacitor Highly Miniaturized and Sensitive Thermal Neutron Sensor Laboratory Wide Dynamic Range Gamma-Ray Calibration Facility Langmuir probe experiment Neutron Facilities in the Czech Republic for Calibration and Testing of ESA-Compliant NeutronSensitive Devices New acousto-optic device based on Calomel for hyper-spectral imaging in space applications NAOMI PalDMC Preparatory Activities for MTG Participation Preparatory study of digital plasma wave analyzer technology for Cosmic Vision spacecraft Real-time Extrapolation Methods for Thermal Testing Real-time Performance Monitoring Tool Solar Array Deployment Mechanism Industrialization Study of SCOS-2000 deployment over WAN for a concept of CMCP UrbanAtlas+

Řešitel Projectsoft HK1 AVX Česká republika Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT Astronomický ústav AV ČR

Období 2010 2010–2012 2010–2012 2010–2011 2010

Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT

2010–2012

BBT-Materials processing

2010–2012

Iguassu Software Systems CSRC

2010–2011 2010

Ústav atmosférické fyziky AV ČR

2010–2012

L.K. Engineering Iguassu Software Systems Frentech

2010–2011 2010–2011 2011

ANF Data Gisat

2010 2010–2012

Zdroj: Czech Space Aliance


16

Tabulka 4 Pobídkové schéma pro Českou republiku: výzva AO 6647 (2011)

Program

Příjemce

Doba trvání, měsíce

Transient Objects for M&C in GSSC/GMMI

ANF Data

13

DSLP Operations on board PROBA 2 - raw data processing and archiving Earth-space path propagation characteristic in the climatic conditions of the CR from Alphasat Ka/Q Band experiment SMT Assembly Verification Programme according to ECSS-Q-ST-38 Space Application of Timepix-based Universal Radiation Monitor (SATURM) Portable calibration gama-ray source Institute of Experimental and Applied Physics Development of Test Facility dedicated to Passive Components Qualification of the system of pyro-neutralisation cutting for Ariane 5 launcher New Generation Multimedia Antena Deployment and pointing Mechanism Integrated snow monitoring with uncertainty analysis (ISTAS)

Astronomický ústav AV ČR Český hydrometeorologický ústav Czech Space Research Centre

12

Czech Space Research Centre

37

ČVUT

12

EGGO Space

9

Explosia

31

Frentech Aerospace

20

Gisat

18

Distributed Raster Processing Framework (DRPF)

Iguassu Software Systems

20

Multi-Constelation Long-term GNSS assessment (MCLTGA)

Iguassu Software Systems

16

Study of alternative technologies for gyroscopes

Honeywell International

6

24 9

User Autonomous Integrity Monitoring

Honeywell International

16

Calibration System for the transportable laser communication terminal

Projectsoft HK

12

EPOXY Core Development

SYNPO Výzkumný a zkušební letecký ústav

24

Contribution to ASPIICS coronograph on board Proba 3 mission of ESA

36

Zdroj: Czech Space Aliance

3.2.6 Volitelné programy ESA Česká republika participovala v roce 2012 ve 14 volitelných programech, z nichž čtyři v tomto roce 2012 končí. V letech 2009 – 2020 příspěvek ČR do těchto programů činí 22.59 milionů €. V Příloze 6.4 jsou uvedeny programy a účastnící se subjekty v roce 2012.


17

Tabulka 5 Volitelné programy ESA, v kterých ČR v roce 2012 participuje Program

Účel

Období

Příspěvek mil. €

MTG Meteosat Third Generation

Vývoj nové generace geostacionárních meteorologických satelitů

2009-2020

2.24

FLPP Period 2 Step 2 Future Launchers Preparatory Programme)

Návrh konceptu nové generace nosných prostředků, experimenty s prostředky pro návrat vzorků, experimenty s kapalinovými a pevnými pohony

2009-2012

0.50

ELIPS Period 3 European Programme for Life and Physical Sciences and Applications in Space

Využití mikrogravitace v biovědách a fyzikálních vědách a aplikovaném výzkumu a vývoji.

2008-2012

2.77

ISS Development European Transportation and Human Exploration, European Transportation and Human Exploration Preparatory Activities Programme

Vývoj transportních prostředků pro lety s lidskou posádkou; V prvním stupni pro Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

2009-2012

0.19

ARTES 1 Phase V: Preliminary Studies and Investigation Advanced Research in Telecommunication Systems

Určení strategie pro družicovou komunikaci, marketingové studie a technologické analýzy, studie proveditelnosti, standardizace apod.

2009-2013

0.12

ARTES 3-4 Phase I: ESA Telecom – Products Advanced Research in Telecommunication Systems

Příprava produktů na základě družicové telekomunikace pro komerční účely

2009-2013

0.70

ARTES 5 Sub-element 5.1: Competitive Workplan Activities Advanced Research in Telecommunication Systems

Podpora počátečních stupňů vývoje až do stavu kdy předmět vývoje je vestavěn v konfiguraci reprezentující konečný produkt a kritické parametry byly ověřeny testy.

2012-2014

1.00

Vývoj jednotného evropského systému bezpečnosti a sledování letového provozu

2009-2011

4.14

Vývoj inovativních řešení (aplikací) kombinujících několik metod jako např. navigaci, telekomunikaci a pozorování Země

2009-2013

0.17

Vypuštění série družic pro pozorování Země Sentinel1B, 2B, 3B, přípravná fáze družic Sentinel-4, Sentinel-5 a konstrukce předchůdce družice Sentinel-5

2009-2018

1.76

Vyvinout do použitelného stavu potřebné technologie, testovat proveditelnost, vytvořit na jejich základě produkty nebo snadno dostupnou technologii, nebo je ověřit za podmínek kosmického letu

2009-2013

3.23

Příprava budoucích misí na pozorování Země

2009-2013

2.61

Udržení a další rozvoj technologické úrovně doposud získané na projektech EGNOS a Galileo

2009-2011

0.48

Podpora návrhu a vývoji vědeckých experimentů

2009-2015

2.75

ARTES 10 – Phase II-1 - Iris: Satelite Communication for Air Traffic Management Advanced Research in Telecommunication Systems ARTES 20 – IAP Phase I: Integrated Applications Promotion Advanced Research in Telecommunication Systems GMES Space Component Segment 2 Global Monitoring and Environment and Security Space Components Programme GSTP Phase 5 General Support Technology Programme EOEP Period 3 Earth Observation Envelope Programme European GNSS Evolution European Global Navigation Satelite System evolution Programme PRODEX Scientific Experiment Development Programme

Zdroj: Český kosmický portál


18

3.2.7 Kosmické aktivity podnikatelských subjektů Ve smlouvě o přístupu České republiky k ESA bylo stanoveno, že 45 % českého mandatorního příspěvku (2,3 miliónu €) bude využito k financování přechodného programu Czech Industry Incentive Scheme. Cílem tohoto programu je poskytnout prostor českému průmyslu a vědecké komunitě k adaptaci na požadavky ESA a k dosažení konkurenceschopnosti s ostatními členy ESA. Toto přechodné období skončí v roce 2014. Dosud byly vypsány 2 výzvy v objemech 2,3 a 4 milióny €. V Příloze 6.5 jsou uvedeny vybrané projekty podnikatelských subjektů v tomto programu.

3.3 Přehled účelového financování VaV z veřejných zdrojů V této kapitole jsou shrnuty údaje v o financování z veřejných zdrojů v oborech dle třídění IS VaVaI Astronomie a nebeská mechanika, astrofyzika (BN) a Kosmické technologie (JV)15, (dále souhrnně kosmický výzkum) Od roku 2012 významnou částí výdajů v těchto oborech jsou výdaje do infrastruktur VaV, které před rokem 2011 tvořily jen velmi malou část celkových výdajů (Obr. 4). Všechny infrastrukturní projekty od roku 2011 jsou směřovány do oblasti vzdělávání a popularizace vědy jsou financovány ze strukturálních fondů (15% kofinancování z národních zdrojů). celkové výdaje bez IF

celkové výdaje IF

státní podpora bez IF

státni podpora IF

250 968,1

Výdaje, miliony Kč

200

150

100

50

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Obr. 4 Celkové a výdaje a státní podpor v oborech Astronomie a nebeská mechanika, astrofyzika (BN) a Kosmické technologie (JV) Pozn: IF značí kategorii IS VaVaI Infrastruktura výzkumu a vývoje. Pro roky 2013 a 2014 jsou uvedeny v současnosti přidělené plánované výdaje.

V druhé polovině minulé dekády k významné změně v poměru financování základního a aplikovaného kosmického výzkumu. V první polovině uplynulé dekády ve výdajích 2 – 3 násobně převažoval 15

Informační systém VaVaI, Centrální evidence aktivit výzkumu, Veřejně přístupná data k 28. 11. 2012.


19

aplikovaný výzkum, avšak po roce 2006 dochází k absolutnímu poklesu a stagnaci financování aplikovaného výzkumu za současného strmého růstu výdajů na základní výzkum (viz Obr. 5). V roce 2012 došlo k zásadní změně struktury účelového financování. Většina státní podpory je směřována do několika infrastrukturních edukačních a popularizačních projektů dominantě (85%) financovaných Operačními programy. ZV celkové výdaje

AV celkové výdaje

vývoj celkové výdaje

IF celkové výdaje

120 852,3

499,8

Výdqje, miliony Kč

100

80

60

40

20

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Obr. 5 Struktura účelových výdajů na kosmický výzkum v letech 2000 – 2014 Pozn: IF značí kategorii IS VaVaI Infrastruktura výzkumu a vývoje. Pro roky 2013 a 2014 jsou uvedeny v současnosti přidělené plánované výdaje.

Přestože celkové účelové prostředky vzrostly, výdaje na základní výzkum v roce 2012 meziročně poklesly o 15 % a na aplikovaný výzkum o 79 % (viz Příloha 6.6). Od roku 2010 dochází i významnému poklesu financování kosmického výzkumu prostřednictvím výzkumných záměrů z důvodu jejich ukončování (viz Obr. 6). V programech na podpory mezinárodní spolupráce COST, INGO a KONTAKT (COST CZ, INGO II a KONTAKT II od roku 2011) tvoří kosmický výzkum jednotky procent v celkových počtů projektů a objemu nákladů (viz Tabulka 6). V programech INGO a KONTAKT II státní podpora kosmického výzkumu dosahuje přibližně jedné desetiny státních výdajů.


20

Tabulka 6 Projekty kosmického výzkumu v programech na podporu mezinárodní spolupráce v letech 2008 – 2012. program

počet projektů

COST COST CZ INGO INGO II KONTAKT KONTAKT II

podíl

celkové náklady, podíl celkových státní podpora, tis. Kč nákladů tis. Kč

1.81% 4.17% 4.35% 7.50% 4.87% 5.19%

3 4 4 3 32 8

4 794 7 171 55 126 16 052 47 422 21 191

1.99% 4.80% 8.68% 10.05% 9.76% 4.62%

záměry výdaje 250

podíl státní podpory

4 464 5 304 55 126 6 027 44 663 19 169

2.19% 4.05% 8.95% 4.50% 9.98% 4.58%

záměry státní podpora 229

Výdaje, miliony Kč

200

150

137

136 118

118

135 114

144 133

115 103

100

81

50 21

22

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Obr. 6 Financování kosmického výzkumu výzkumnými záměry v letech 2000 – 2013, Státní podpora a celkové výdaje.

3.3.1 Institucionální struktura výdajů na kosmický výzkum Hlavním příjemcem účelové podpory z veřejných prostředků jsou vysoké školy, následované AV ČR. Na Obr. 7 jsou uvedeny celkové výdaje a státní podpora letech 2007 – 2012. Z hlediska úspěšnosti získávání prostředků mimo statní rozpočet jsou nejúspěšnější veřejné výzkumné instituce mimo AV ČR, které získaly ve sledovaném období téměř 60% prostředků mimo statní rozpočet. Výzkumné projekty právnických osob byly Kofinancovány jen z 36 % z nestátních prostředků. Oba hlavní příjemci statní účelové podpory – AV ČR a veřejné VŠ získaly jen jednotky procent finančních prostředků nad státní podporu. Ve srovnání s vysokoškolským výzkumem vykazuje AV ČR dlouhodobě podstatně vyšší celkové počty započatých projektů (viz Obr. 8). Srovnání s celkovými účelovými prostředky to indikuje převahu většího počtu relativně menších projektů v AV ČR ve srovnání s VŠ výzkumem. Meziročně v roce 2012 prudce vzrostl počet zahájených projektů (170 % AV ČR, 260 % VVŠ).


21

Celkové výdaje

Státní podpora

ZSP; 2 403; 0%

ZSP; 2 403; 0%

AV ČR; 287 642; 31%

AV ČR; 271 314; 35%

VVS; 378 650; 48%

VVS; 415 208; 45%

OPS; 44 797; 6%

OPS; 44 797; 5% POO; 59 318; 6%

VVI; 109 475; 12%

VVI; 42 372; 5%

SPO; 8 790; 1%

POO; 37 867; 5%

SPO; 8 790; 1%

Obr. 7 Celkové výdaje a státní podpora v letech 2007 - 2012 bez infrastrukturních projektů, rozdělená podle právní formy16 příjemců

vývoj základní výzkum ostatní

infrastruktura základní výzkum VVŠ

aplikovaný výzkum základní výzkum AV ČR

40

3 1 1

Počet projektů

30 5 20

2

4 1 2000

2 1 2001

1

8

7

10

2 4

10

0

7

4 2002

2003

1 1 3 8 2004

1 5

12

1 4 4

1 1 1 1

1 2 3

8

10

2 3 3

2006

13

5 12 18

12

16

22 13

7

5 2005

1 1

1 3 3 2

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Obr. 8 Počty projektů započatých v letech 2000 – 2012.

16

OPS -Obecně prospěšná společnost; POO- Právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku; SPO- Příspěvková organizace; AV ČR – veřejné výzkumné instituce AV ČR; USC- Územní samosprávný celek; VVI- Veřejná výzkumná instituce mimo AV ČR; VVŠ - Veřejná nebo státní vysoká škola; ZSP - Zájmové sdružení právnických osob.


22

3.3.2 Oborová struktura projektů kosmického výzkumu Většina projektů v oblasti kosmického výzkumu, financovaných z veřejných zdrojů, je v oblasti základního výzkumu tematicky zaměřená na astronomii, astrofyziku, kosmologii a jevy ve vysokých vrstvách atmosféry. Nejvýznamnějšími výzkumnými pracovišti jsou Astronomický ústav AV ČR, Univerzita Karlova (MFF), Masarykova univerzita (PřF), Fyzikální ústav AV ČR, Ústav Fyziky Atmosféry AV ČR, Vysoké učení technické Brno, Ústav jaderné fyziky AV ČR, Geologický ústav AVČR a Slezská univerzita. Celkové počty projektů v letech 2007 – 2012 jsou uvedeny v Příloze 6.7.17 S výjimkou projektů řešených Astronomickým ústavem AV má většina řešených projektů výrazný mezioborový charakter. Především se jedná o obory18: •

fyzika plazmatu a výboje v plynech

•

vědy o atmosféře, meteorologie

•

teoretická fyzika

•

elektronika a optoelektronika, elektrotechnika

•

elementární částice a fyzika vysokých energií

Počty mezioborových projektů jednotlivých řešitelů jsou uvedeny v Příloze 6.9. V rámci programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Centra základního výzkumu (kód LC), vyhlášeného pro roky 2005 – 2011 byl financován mezioborový projekt základního výzkumu zahrnující Astronomii a astrofyziku Recentní dynamika Země (kód LC506) v celkové výši státní podpory 71,9 milionů Kč (celkové uznané náklady 165,5 milionů Kč) jehož koordinujícím příjemcem byl Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický a dalšími příjemci ASÚ AV ČR, ÚSMH AV ČR a ČVUT Fakulta stavební19. Projekty v oblasti aplikovaného výzkumu zahájené od roku 2008 jsou řešený pouze na technických univerzitách (viz Příloha 6.10): •

České vysoké učení technické - Fakulta elektrotechnická

•

České vysoké učení technické - Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská

•

Vysoké učení technické v Brně - Fakulta strojního inženýrství

•

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava - Fakulta elektrotechniky a informatiky

V letech 2005-2011 v rámci programu výzkumu a vývoje MŠMT Výzkumná centra 1M byla poskytnuta státní podpora Fakultě strojního inženýrství VUTB, FS ČVUT a VZLÚ pro Centrum leteckého a kosmického výzkumu20 (kód 1M0501) v oboru kosmické technologie, aeronautika, aerodynamika, letadla v objemu 349 miliónů Kč (celkové náklady projektu 391 miliónů Kč). V programu TE – Centra kompetence vyhlášeném Technologickou agenturou pro období 2012 - 2019 bude poskytnuta celková státní podpora projektu Centrum integrovaných družicových a pozemských navigačních technologií 21(kód TE01020186) 95,3 miliónů Kč (celkové plánované náklady projektu 139 miliónů Kč). Tématem projektu je aplikovaný výzkum v oborech navigace, spojení, protiopatření, 17

Seznam projektů základního je uveden pouze v elektronické verzi v Příloze 6.8. Při posuzování mezioborového charakteru projektů je nutno mít na paměti, že vedlejší obory projektů jsou nepovinným parametrem žádostí o podporu a jsou subjektivně definovány žadateli. 19 Anotace projektu viz ISVaVaI LC506 20 Anotace projektu viz ISVaVaI 1M0501 21 Anotace projektu viz ISVaVaI TE01020186 18


23

Elektronika a optoelektronika, elektrotechnika a Kosmické technologie. Cílem výzkumu je vypracovat metody geolokace využívající stávající a budoucí navigační družicové systémy a další sítě (digitální rozhlasové a TV, datová radiové sítě). Komerčními partnery v tomto projektu jsou firmy Honeywell International, RCD Radiokomunikace, MESIT přístroje a TRS.

3.3.3 Česká kosmická kancelář (CSO) Česká kosmická kancelář je v současnosti kontaktní organizací pro spolupráci ČR s Evropskou kosmickou agenturou ESA. CSO zastupuje ČR v Mezinárodní astronautické federaci a zastupuje ČR při vyjednáváních o Evropském kosmickém programu a Evropské kosmické politice. Role CSO v kosmickém výzkumu spočívá především v podpoře zapojení českého průmyslu do kosmických projektů především v evropských kosmických programech a v poskytování informačních a poradenských služeb. CSO obdržela v rámci programu MŠMT INGO v letech 2009 – 2012 celkem 20.5 miliónu Kč pro zajištění účasti ČR v orgánech ESA a dalších aktivit. Pro léta 20012 – 2015 jsou na pokračování odborných aktivit CSO plánovány prostředky z programu EUPRO II22 v objemu 5 milionů Kč ročně.

22

Anotace projektů viz ISVaVaI LE12006,


24

4 Silné obory českého v kosmickém výzkumu

VaVaI

s významným

potenciálem

Identifikace silných oborů výzkumu ve světovém kontextu a oborů vykazujících výraznou dynamiku růstu je součástí ročních Analýz stavu výzkumu, vývoje a inovací v české republice a jejich srovnání se zahraničím23. Výsledky pro rok 2012 jsou uvedeny v Příloze 6.11) Nejvýznamnějším oborem v kosmických vědách je v ČR astronomie a astrofyzika, které je dlouhodobě na evropské úrovni jak v oblasti pozorovací astronomie, tak i na poli teoretické astrofyziky a kosmologie. Výsadní postavení a tradici již od padesátých let minulého století má česká astronomie v pozorování a určování drah meteoroidů v Zemské atmosféře. ČR je jedinou z postsocialistických zemí, která se stala členem European Organisation for Astronomical Research in the Southern Hemisphere (2007). Díky členství má česká astronomie přístup k jedinečným nejpokročilejším světovým zařízením. Česká členství v ESO přináší možnost rozšířit participaci na mezinárodních programech kosmického výzkumu. Členství v ESO zároveň poskytuje českým výzkumníkům získat přístup ke špičkovým technologiím v oblastech detektorů, vysokorychlostní elektroniky, vysokovýkonných počítačů, vysokorychlostních sítí, přesného strojírenství, elektroniky apod. V mezioborových astronomických projektech převládají z přírodovědných oborů Fyzika plazmatu a výboje v plynech, Vědy o atmosféře a meteorologie, Teoretická fyzika, Fyzika elementárních částic a vysokých energií, Fyzika pevných látek, Optika, masery a lasery (viz Příloha 6.9). Z technických oborů jsou nejfrekventovanějšími Elektronika a optoelektronika, Senzory, čidla, měření a regulace a Využití počítačů, robotika a její aplikace. Jaderná a Multidisciplinární fyzika a Meteorologie a atmosférické vědy a Spektroskopie24 patří mezi obory s vysokým citačním ohlasem. Z technických věd, které se obsahově překrývají z výšeuvedenými obory dosahují jak vysoce nadprůměrné citovanosti Počítačové vědy, Přístroje a přístrojová technika a telekomunikace. Elektrické a elektronické inženýrství, které se překrývá s některými astronomickými mezioborovými projekty, bylo v letech 2006 – 2010 nejrychleji rostoucím oborem v ČR25. Mezioborový astronomický výzkum a experimentální vývoj pro astronomii (jak pro pozemská zařízení, tak i družicové a meziplanetární platformy) má v ČR světově nadprůměrné oborové zázemí. Obory Strojní a Multidisciplinární inženýrství, které dosáhly v citovanosti 149 % a 136 % světového průměru, jsou významnou základem českého kosmického výzkumu. Kosmický výzkum vycházející z těchto oborů v letech 2005-2011 probíhal především na VZLÚ a strojních fakultách VUTB, ČVUT v rámci programu Výzkumná centra 1M. Celkové náklady projektu byly 391 miliónů Kč. Z expertízy v oblasti strojního inženýrství vychází i projekt FS VUT výzkumu pokročilého motoru pro kosmické sondy. ČVUT je autorem většiny technicky realizovaných výsledků registrovaných RIV v oboru kosmické technologie (viz Příloha 6.12) Obory telekomunikace a počítačové vědy, dosahující velmi nadprůměrného citačního ohlasu (120 – 198 % světového průměru), tvoří s rychle rostoucím oborem elektrického a elektronického inženýrství (téměř 30% meziročně v počtu publikačních výstupů) robustní základ pro aplikovaný výzkum a vývoj v oblasti navigačních technologií na FEL ČVUT26 v rámci programu Centra kompetence (TA ČR). 23

Vydávané Úřadem vlády České republiky, Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Národní oborové třídění definované RVVI není zcela identické s třídění WoS. 25 V počtu publikačních výstupů. 26 Projekt TE01020186, Centrum integrovaných družicových a pozemských navigačních technologií, další účastníci: Honeywell International s.r.o., RCD Radiokomunikace s.r.o., MESIT přístroje s.r.o., TRS s.r.o.. 24


25

Počítačové vědy a geografie (citovanost 133 % světového průměru) poskytují významnou expertízu pro komerční sféru, v níž je dominantně uskutečňován výzkum a vývoj v oblasti využití dat dálkového průzkumu Země, který je převážně kofinancován v rámci priorit 7. RP. Dynamika počtu publikací v kosmických oborech intenzivní růst výzkumných aktivit. V pěti letech od roku 2007 vzrostl počet českých publikaci v periodikách registrovaných Web of Science o témě polovinu (Obr. 9). Průměrná citovanost českých prací v těchto oborech dosahuje nejvýše světového průměru. Distribuce publikací mezi jednotlivé české instituce je uvedena v Příloze 6.12. Nejvyšší publikační aktivitu vykazují z vysokých škol UK, ČVUT, MU a Slezská Univerzita a z akademických pracovišť, Astronomický ústav, Fyzikální ústav, Ústav fyziky atmosféry a Ústav jaderné fyziky.

0.991

0.940

Počet publikací

0.815 0.921

0.731 0.771

249

263

0.897 357

367

0.695 263

Citovanost kosmické vědy

Citovanost astronomie a astrofyzika 2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: Thomson Reuters Web of Science Obr. 9 Roční počty publikací registrovaných WoS v oboru kosmických věd (kombinace oboru Space Science WoS Essential Science Indicators, ESI) a oboru Astronomy & Astrophysics (Journal Citation Reports, Subject categories) a normalizovaná citovanost publikací v těchto oborech.


26

5 Shrnutí Česká republika je na osmnáctém místě na světě v podílu výdajů na civilní kosmický výzkum na celkových veřejných výdajích na vědu a výzkum. Podíl ve výši 1.78 % je srovnatelný s Dánskem a Irskem. Ve skupině nových zemí EU ČR vede před druhým Polskem (1.55 %). V „klasickém“ kosmickém výzkumu v oblasti astronomie a astrofyziky má ČR dlouhodobou tradici. Výdaje z veřejných zdrojů na kosmický výzkum dlouhodobě rostou, avšak v roce 2012 v plánovaných výdajích roku 2013 přibližně polovina výdajů směřuje do infrastruktur, které mají populárně vzdělávací charakter. V polovině minulého desetiletí došlo ke kvalitativní změně poměru výdajů na základní a aplikovaný kosmický výzkum. V druhé polovině minulého desetiletí převažují výdaje na základní výzkum a v roce 2012 dokonce meziročně klesly výdaje na aplikovaný výzkum o téměř 80 %. Státní podpora se v letech 2007 – 2012 dělila mezi vysokoškolskou a akademickou sféru v poměru 48% : 35%. V rámci programů podpory VaV MŠMT byl financován pouze jeden mezioborový projekt v programu Centra základního výzkumu zahrnující astronomii a astrofyziku (Koordinujícím příjemce Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický; celkové náklady 165,5 milionu Kč). V programu Výzkumná centra 1M na podporu spolupráce akademické a podnikové sféry bylo financováno Centrum leteckého a kosmického výzkumu, sdružující FS VUTB, FS ČVUT a VZLÚ (celkové náklady 349 miliónů Kč). V oblasti aplikovaného výzkumu směřovala projektová účelová podpora z veřejných prostředků pouze na tři technické univerzity (ČVUT, fakulty elektrotechnická a jaderná a fyzikálně inženýrská; VUT Brno a VŠB-TU Ostrava). Technologická agentura ČR dosud poskytla pouze jeden grant (program Alfa) v oblasti kosmického výzkumu. Jediným dlouhodoběji financovaným projektem aplikovaného výzkumu je nyní Centrum integrovaných družicových a pozemských navigačních technologií sdružující FEL ČVUT a čtyři komerční subjekty. Celkové plánované náklady projektu jsou 139 miliónů Kč. V programech podpory mezinárodní spolupráce INGO a KONTAKT se podíl kosmického výzkumu na celkových státních výdajích blížil 10 %. V jejich pokračování (INGO II, KONTAKT II) dosud kosmické projekty získaly přibližně 5 % státní podpory. V prioritě SPACE 7.RP je příspěvek EU českým týmům druhý nejnižší z českých účastí v programu Spolupráce27, předstihující pouze prioritu společenských a humanitních oborů. Ve sféře aplikovaného výzkumu a vývoje je naprosto klíčová účast českých subjektů v programu ESA. 13 českých subjektů využilo programu PECS určeného kooperujícím zemím. V dočasném pobídkovém schématu ESA pro ČR v rámci přístupu ČR se počet účastníku rozrostl na 19. Pobídkové schéma účast ve volitelných programech pokrývá široké oborové spektrum od vývoje a testování nových materiálů přes vývoj senzorů a komponent satelitů, telematiky až k softwarovým systémům k řízení provozu satelitních systému a zpracovaní dat z dálkového průzkumu. Jak z hlediska objemu prostředků, tak i šíře oborů je participace v ESA naprosto klíčová a pro český aplikovaný kosmický výzkum a vývoj. Česká republika v současné době nemá žádnou národní strategii podpory kosmických výzkumných a vývojových aktivit. V národním prostředí kosmický výzkum v získávání účelových prostředků jak na samotný výzkum, tak na mezinárodní spolupráci soutěží roztříštěně v grantovém systému a účelových programech poskytovatelů veřejné podpory. Z hlediska oborové struktury a kvality národního výzkumu a vývoje je ČR v dobrá výchozí pozici pro vědecky excelentní a ekonomicky úspěšnou participaci v kosmických aktivitách. V řadě výzkumných oborů, které mají přímý vztah ke kosmickému výzkumu a kosmickým ekonomickým aktivitám, dosahuje ČR světově nadprůměrné kvality např.: •

elektrické inženýrství,

•

přístrojová technika,

27

Účast ČR v 7. rámcovém programu výzkumu a vývoje EU a v programu EURATOM v období leden 2007 – červen 2012, ECHO příloha 4-5/2012, TC AV ČR: Hodnocení rámcových programů


27

•

počítačové vědy,

•

meteorologie,

•

strojní inženýrství,

•

jaderná fyzika.

Mezi nejvýznamnější výzkumná pracoviště ČR, která přispívají k rozvoji kosmického výzkumu, patří: •

Astronomický ústav AV ČR,

•

Ústav fyziky atmosféry AV ČR,

•

Fyzikální ústav AV ČR,

•

Ústav jaderné fyziky AV ČR,

•

Fakulta strojní ČVUT,

•

Fakulta elektrotechnická ČVUT,

•

Fakulta strojního inženýrství VUT,

•

Matematicko-fyzikální fakulta UK,

•

Výzkumný a zkušební letecký ústav.


28

6 Přílohová část 6.1 Pracovní program v oblasti SPACE pro rok 2013 v rámci 7. RP Současný program kosmického výzkumu (SPACE) v 7. Rámcovém programu (7. RP) končí v roce 2013. Finální verze pracovního programu pro poslední rok byla přijata v polovině roku 2012. Obecným cílem programu pro 2013 je umožnit plynulý přechod k novému programu výzkumu a inovaci pro léta 2014 – 2020 Horizon 2020. Pracovní program pro rok 2013 pokrývá všechny tři aktivity: •

Space-based applications at the service of European Society (9.1)

•

Strengthening the foundations of Space science and technology (9.2)

•

Cross-cutting activities (9.3).

V roce 2013 však nebudou prioritizovány všechny specifické akce v rámci těchto aktivit. V aktivitě 9.1 nebude prioritizována oblast 9.1.5 (Continuity of GMES services in the areas of Marine and Atmosphere). Výzkum a vývoj v aktivitě 9.1 bude soustředěn na podporu služeb pro monitorování klimatických změn a ke stimulování dalšího vývoje downstream služeb a obecně výzkumu a vývoje dálkového průzkumu Země k posílení evropských GMES (Global Monitoring for Environment and Security) aktivit jak v akademické, tak komerční sféře. V oblasti monitorování klimatických změn bude výzkum orientován na vazby oceán-atmosféra, zpětnovazební mechanismy, hydrologický cyklus. V tomto kontextu bude vývoj směrován na problematiku archivování a integrace dat a centralizovaných služeb výměny dat. V aktivitě 9.2 budou prioritizovány všechny tři akce: Research to support space science and exploration (9.2.1), Research to support space transportation and key technologies (9.2.2) a Research into reducing the vulnerability of space assets (9.2.3). Priorita bude dána na projekty v oblastech, ve kterých došlo v roce 2012 k vysokému převisu žádostí, nebo v oblastech, které zůstaly nepokryty v minulých letech. Pozemské simulace extraterrestriálního prostředí je jednou z významných oblastí umožňující ekonomické validace systémů a technologií před jejich použitím v kosmických projektech. Právě v případě kritických technologií umožňujících evropskou (technologickou) nezávislost (Critical Technologies for European Non-Dependence) tato oblast nebyla pokryta v Pracovním programu 2012. V aktivitě 9.2.3 bude pozornost zaměřena na potřeby systému Galileo. V horizontálních aktivitách (9.3) budou vypsány výzvy pouze ve specifických oblastech 9.3.1 (SME specific research) a 9.3.2 (International cooperation). Ve zbývajících dvou specifických oblastech 9.3.3 (Dissemination: Transnational and international cooperation among NCPs) a 9.3.5 (Studies and events in support of European Space Policy) již výzvy nebudou vypsány. Cíleně budou v roce 2013 podporovány společné projekty, které spojí malé a střední podniky (SME) které stojí mimo tradiční spolupráci ve vesmírném průmyslu a mezi vesmírnými organizacemi. Obecně aktivity vztahující se k výzkumu a vývoji ve SME budou obsaženy ve všech zmíněných oblastech. Typickou příležitostí pro účast SME v GMES a GNSS je vývoj a adaptace služeb a prostředků pro specifický zákaznický sektor. V oblasti kosmických věd, kosmického průzkumu, dopravy a technologií budou podporovány jak spinoff tak spin-in aktivity. Mezinárodní spolupráce s třetími zeměmi (ICPC) bude podporována s cílem rozšířit využití dat z dálkového průzkumu a možnosti jejich zpracování ve třetích zemích a zlepšení vztahů s etablovanými kosmickými mocnostmi s cílem uzavření širších aliancí v kosmických aktivitách. Kandidáty pro kooperaci jsou Spojené Státy, Rusko Kanada, Japonsko, země BRIC, Jihoafrická republika a Ukrajina. Specifická priorita je dána v pracovním programu 2013 spolupráci s Ukrajinou a Čínou.


29

6.2 Program Horizon 2020 Návrh rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020) Horizon 2020 stanovuje jako specifický cíle výzkumu a inovací v oblasti SPACE posílit konkurenceschopný a inovativní kosmický průmysl a výzkumnou obec, aby byl zajištěn rozvoj a využívání vesmírné infrastruktury, a tím naplněny budoucí politické a společenské potřeby Unie28. Vesmírné aktivity a udržení jejich konkurenceschopnosti v globalizovaném světě, kde dochází k razantnímu nástupu nových hráčů a šíření kosmických technologií do nových oblastí a států (např. Jižní Amerika, Čína), vyžaduje zásadní posílení evropského vesmírného odvětví. Vesmírné aktivity se zásadně opírají o výzkum, technologický vývoj a inovace. Ve srovnání se Spojenými státy, globálním lídrem v kosmických aktivitách lídrem v kosmických aktivitách EU vydává přibližně 2.5 krát menší část celkového kosmického rozpočtu na VaV. Současně s tím je efektivnost evropského kosmického VaV snižována jeho rozdrobením do národních programů členských států. Rámcový programu pro výzkum a inovace Horizon 2020 musí umožnit v oblasti kosmických aktivit6: •

Evropskou konkurenceschopnost, nezávislost a inovace evropského vesmírného odvětví

•

Pokrok vesmírných technologií

•

Využití údajů získaných z vesmíru

•

Evropský výzkum na podporu mezinárodních vesmírných partnerství

Podle doporučení poradní skupiny pro program SPACE v 7.RP29 kosmický výzkum v programu Horizon 2020 měl být založen na třech principiálních pilířích: 1. Průzkum Solárního systému a vesmíru 2. Výzvy na Zemi 3. Průřezová témata

Pilíř 1. by měl zahrnovat podporu výzkumu založeného využití on-line a archivovaných dat z uskutečněných misí jak evropských, tak neevropských, ke kterým poskytuje přístup ESA. Dále Horizon 2020 musí podporovat přípravné studie pro využití vesmíru a vesmírné průzkumné mise. V pilíři 1 by významná část aktivit měla být věnována technologiím nezbytným pro průzkumné mise. Jedná se především o výzkum v oblasti systémů pro zajištění životních podmínek, automatizace a robotiky, nových zdrojů energie a její akumulace a pokročilých pohonných systémů. Horizon 2020 by měl poskytnout prostředky pro podporu vývoje instrumentů pro kosmický průzkum (small frequent preparatory missions) s cílem udržet a rozvíjet expertízu a lidský potenciál v oblasti experimentálních a vývoje kosmických zařízení a experimentálních technik. Horizon 2020 by dále měl podporovat využití ISS pro vědecké účely včetně využívání dat a přípravy misí. V pilíři 2, který se týká pozemských aktivit, se jedná o výzkum a vývoj, který bude využit pro podporu tvorby EU politik v oblasti bezpečnosti, implementaci společné zahraniční a bezpečnostní a obranné politiky EU (CFSP, CSDP). Především se jedná o ESA Global Monitoring for Environment and Security

28

Návrh Nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020), 30. 11. 2011 KOM (2011) 809. 29 Space research in Horizon 2020, Recommendations of the FP7 Space Advisory group (SAG), 16. 6. 2011.


30

(GMES) projekt a využití služeb a dat, které bude poskytovat flotila družic Sentinel30. Bude se jednat například o vývoj pozorovacích technik, integrace satelitních měření do globálních modelů a obecně mechanismů koordinace, integrace a harmonizování přístupu k datům řady rozdílných misí. Dále by se mělo jednat o využití GNSS signálu pro vědecké účely a vývoj nových služeb využívajících GNSS. Komplementárně k výzkumu a vývoji v oblasti dálkového průzkumu Země by měly být podporován vývoj v oblasti pozemských prostředků jako např. instrumentace pro suborbitální a letecké mise a techniky výzkumu vysokých vrstev atmosféry pro porozumění vazeb mezi spodními a vrchními vrstvami atmosféry. Pilíř 3 Průřezová témata. V této oblasti by měl program podporovat výchovu na celé škále od základního školství celoživotního vzdělávání výzkumných a vývojových pracovníků. Dále musí podporovat kompetitivnost a inovace evropského průmyslu a poskytnout prostředky pro rozšíření kooperace mezi akademickou sférou evropským průmyslem. Horizon 2020 musí podporovat mezinárodní spolupráci, která bude mít podstatně větší význam než v období 7. RP, vzhledem k rozšiřování počtu zemí disponujících kosmickými technologiemi. Program by mě podpořit efektivní propojení civilního a obranného trhu kosmických aplikací.

6.3 Povinné aktivity ESA Z členství v ESA vyplývá povinnost ČR přispívat na povinné aktivity v poměru svého hrubého domácího produktu. V současné době je výše ročního příspěvku 5.4 miliónů €.

6.3.1 Program technologického výzkumu (Basic Technology Research Programme) Program technologického výzkumu (Basic Technology Research Programme, TRP) umožňuje financovat „blue-sky“ výzkum, který se shoduje s cíli ESA. Roční rozpočet tohoto programu je přibližně 46 milionu €. TRP plán je formulován skupinou expertů z Technical Network (TECNET), na základě desetileté cestovní mapy ESA Long Term Plan (ESA LTP). Zvláštní prioritou ESA v TRP jsou tzv. disruptivní inovace které mohou transformovat návrhy kosmických misí a jejich provádění. Jako příklad mohou být mikrosystémy, nanotechnologie, a ultra-lehké materiály. TRP program byl ustanoven již při založení ESA v polovině sedmdesátých let minulého století a vznikla v něm většina pokročilých technologií, jako příklad mohou být uvedeny sensory pro vlhkost půdy na SMOS satelitu a iontové motory pro BepiColombo misi k Merkuru a atomové hodiny pro navigační systém Galileo. Významnou iniciativou v rámci TRP je tzv. Star Tiger schéma pro rychlý vývoj a prototypování pokročilých technologií v krátkém čase, pocházejících mimo kosmický sektor. Specifickým segmentem TRP je iniciativa Innovation Triangle Initiative (ITI), která je zaměřená na podporu zavádění technologií a služeb pro kosmické aplikace, které v současnosti v kosmickém sektoru nejsou využívány a mají proto potenciál stát se zárodkem významných inovací. Koncept inovačního trojúhelníku zahrnuje podporu tří entit: zákazníka, vývojáře a vynálezce. ITI iniciativa poskytuje

30

•

Počáteční finanční prostředky od 50 tisíc € výše

•

Technickou podporu od ESA expertů to

•

Networking – asistence s nalezením potenciálních partnerů

http://www.esa.int/esaLP/SEMOMS4KXMF_LPgmes_0.html


31

V závislosti na vývojovém stupni projektu mohou být v rámci ITI uděleny tři typy kontraktů podle technologické úrovně a typu subjektu: •

Ověření konceptu (pro vynálezce): cílem je rychlé ověření nových idejí a demonstrace využitelnosti v kosmickém průmyslu. Časový horizont je přibližně 9 měsíců a finanční podpora maximálně 50 tisíc € (100% financování ESA).

•

Demonstrace proveditelnosti a použitelnosti (pro Vývojáře): vývoj komponent a prototypů a jejich laboratorní ověřování, Doba trvání projektu je přibližně jeden rok a finanční podpora až 150 tisíc € (100% financování ESA)

•

Přijmutí technologie (pro zákazníky): podpora při přijetí technologie evropskou firmou s konečným cílem její implementace do poskytovaných služeb nebo produktů. Časový horizont tohoto typu kontraktu je přibližně 2 roky a finanční podpora maximálně 1 milion €. Kontrakt je spolufinancován ESA z 50%.

6.3.2 Základní vědecký technologický program (Science Core Technology Programme) Cílem Základního vědeckého technologického programu (Science Core Technology Programme, CTP) je vývoj a kritických technologií nezbytných pro zajištění budoucích vědeckých misí ESA. Cílem CTP programu je dovést nové technologie do aplikačního stavu pro reálné prostředí jako jsou např. fullscale inženýrské modely pro testování. CTP program pokrývá obtížný přechod mezi experimentálnílaboratorním konceptem a specifickými potřebami a požadavky konkrétních misí. CTP návrhy jsou vydávány ESA průběžně a jsou přístupné evropským firmám se 100% financováním ESA.

6.3.3 Program obecných studií (General Studies Programme, GSP) Program obecných studií je propojen se všemi programy ESA. Jeho hlavním cílem je být think-tank idejí pro budoucí aktivity ESA a formulování celkové strategie Agentury. Studie proveditelnosti v rámci GSP jsou východiskem pro navrhování nových programů a plánování misí. GSP je rozdělen do tří domén: •

Inspirační aktivity v oblasti geověd, fyzikálních, biologických a kosmických věd, vědecký, lidský a robotický průzkum

•

Užitkové aktivity: vývoj kosmických systémů na podporu veřejných služeb v řadě oborů: např. meteorologie, životní prostředí, zvládání katastrof, vzdělávání, energie, zemědělství. Obchodní nabídky v oblasti telekomunikace, navigace a dálkového průzkumu Země.

•

Základní aktivity nezbytné k vývoji a údržbě základních prvků, na nichž závisí implementace evropská vesmírná politika: přístup do vesmíru, technologická základna, schopnosti průmyslu, pozemní zařízení a nové metody.

GSP studie jsou vybírány z návrhu předkládaných zaměstnanci ESA. GSP aktivity obecně rovněž odrážejí názory a návrhy pocházející z průmyslové sféry. Jedním z cílů GSP je dosažení vyrovnané participace mezi průmyslem a experty členských zemí. Většina studií je prováděna v podnicích a na akademických pracovištích pod technickým vedením zaměstnanců direktorátů ESA.


32

6.4 Účast ve volitelných programech ESA Tabulka 7 Účast českých subjektů ve volitelných programech ESA v roce 2012 program

projekty

hlavní řešitel

EOEP - Earth Observation Envelope Programme Earth Observation Information Products/Services For World Bank Projects Gisat EO based information for Ecosystem Acounting Gisat Cement factory monitoring in Ethiopia for European Investment Bank Gisat Microacelerometers for the Swarm satelites VZLÚ ELIPS - European Programme for Life and Physical Sciences and Applications in Space Concordia Research A. Rybka European Laser Timing CSRC Dose Distribution Inside the International Space Station–3D ÚJF AV ČR ETHE - European Transportation and Human exploration Thermo-mechanical evaluation of Lunar Lander Thruster Platform L.K. Enginering FLPP - Future Launchers Preparatory Programme Nozle extension -mechanical enginering FS ČVUT Fluter Test Design & Analysis Enginering L.K. Enginering Leak resistant liners for LH2 and LOX SYNPO Fluter Test Execution in Wind Tunel Test facilities VZLÚ ARTES 5 - Advanced Research in Telecommunication Systems Evaluation of supercapacitors and impacts at system level EGO Space Propagation models for interference and frequency cordination analyses FEL ČVUT ARTES 10 - Advanced Research in Telecommunication Systems Comunication System Design (Phoenix) Honeywell Czech Republic System Design Phase B Study (ANTARES) ARTES 20 - Advanced Research in Telecommunication Systems 3InSat EGEP - European GNSS Evolution Programme Design and Development of Interference Monitor System for GNS Reference Stations General Support Technology Programme (GSTP) Operational Data Off-line Analyses Corelation and Reporting System Advanced Integration and Test Services Open-standard Online Observation Service Space-based ADS-B Payload Development for Air Trafic Surveilance Requirements and i/f definition for future OBCP building block On-Board Software Reference Architecture consolidation Development of Quality Evaluation Methods for Calomel Optical Elements Decision Suport and Real Time EO Data Management Programme de Développement d'Expériences scientifiques (PRODEX) Scientific and payload asessmentstudy (EJSM-JGO) RPW – Radio and Plasma Wave Instrument – Low Voltages Power Suply and Power Distribution Unit – Phase B (Solar Orbiter) STIX – Spectrometer/Telescope for Imaging X - rays – Phase B (Solar Orbiter)


Honeywell Czech Republic, evolving systems consulting, Iguasu Software Systems AŽD Praha

Iguasu Software Systems

ANF Data ANF Data ANF Data, Iguasu Software Systems CSRC evolving systems consulting evolving systems consulting, MFF UK FEL ČVUT Gisat, ANF Data ASÚ AV ČR ASÚ AV ČR ASÚ AV ČR

33

METIS – Multi Element Telescope for Imaging and Spectroscopy – Phase B (Solar Orbiter) METIS – Multi Element Telescope for Imaging and Spectroscopy – Phase C/D (Solar Orbiter) ASPIICS – Solar Optical Coronagraph –Phase B (Proba-3) PAS/SWA – Development of Detector Electronics for the Proton/Alpha Sensor of Solar Wind Plasma Analyzer – Phase B (Solar Orbiter) PAS/SWA – Development of Detector Electronics for the Proton/Alpha Sensor of Solar Wind Plasma Analyzer – Phase C/D (Solar Orbiter) Asesment level studies of the radio and plasma waves instrument (EJSM-Laplace) RPW – Radio and Plasma Wave Instrument – Time Domain Sampler – Phase B (Solar Orbiter) RPW – Radio and Plasma Wave Instrument – Time Domain Sampler – Phase C/D (Solar Orbiter)

ASÚ AV ČR ASÚ AV ČR ASÚ AV ČR MFF UK MFF UK ÚFA AV ČR ÚFA AV ČR ÚFA AV ČR

Zdroj: Česká kosmická kancelář

6.5 Podnikatelské subjekty účastnící se programu Czech Industry Incentive Scheme Cílem tohoto programu je poskytnout prostor českému průmyslu a vědecké komunitě k adaptaci na požadavky ESA a k vyrovnání technologické úrovně s ostatními členy ESAV. V příloze jsou uvedeny profily 15 podnikatelských subjektů a projekty, v kterých se účastnily.

6.5.1 Gisat Firma Gisat poskytuje geoinformační služby založené na prostředcích dálkového průzkumu Země. Gisat je zapojen od roku 2009 do programu SPACE 7.RP ve třech z pěti priorit: •

mapování a monitorování krajiny (Geoland-2)

•

krizová reakce a humanitární pomoc (SAFER)

•

podpora bezpečnostní politiky ( G-MOSAIC)

¨ Gisat je zapojen do volitelného programu ESA EOEP (Earth Observation Envelope Programme). V jeho rámci řešil následující projekty: •

Urban Atlas+pro GMES - Global Monitoring of Environment and Security) službu (2010-2012)

•

ISTAS (Integrated snow monitoring with uncertainty analysis)

•

EOEUROPA – Monitorování cementáren v Ethiopii (2012)

•

EO based information for Ecosystem Accounting (2011-2013)

•

Earth Observation Information Product/Services for World Bank Projects

6.5.2 Iguassu Software Systems Softwarová firma Iguassu Software Systems řešila od roku 2010 čtyři vývojové projekty pro ESA týkající se především zpracování obrazových dat: •

PalDMC (Parallel Data Mining Components) pro Earth Observation (EO) Image Information Mining (IIM)


34

•

Real-time Performance EGNOS Monitoring Tool (2010–2011)

•

Distributed Raster Processing Framework (DRPF)

•

Multi-Constellation Long-term GNSS assessment (MCLTGA)

•

Interference Monitoring System for GNSS Reference Stations

6.5.3 Honeywell International, Praha Honeywell (Aerospace) je světovým leaderem v oblasti technologií gyroskopů a inerciálních navigačních prostředků a významným hráčem na poli kritických GPS aplikací. Honeywell řešil dosud dva vývojové projekty pro ESA v této oblasti: •

Study of alternative technologies for gyroscopes

•

User Autonomous Integrity Monitoring

6.5.4 Výzkumný a zkušební letecký ústav VZLÚ se v 7. RP podílel na 14 projektech 7. Rámcového programu. Většina z nich se týkala výzkumu a vývoje struktur aerokosmických platforem a technologie kompozitních materiálů. VZLÚ dodal mikroakcelerometry pro ESA satelitní misi SWARM věnovanou měření geomagnetického pole Země. VZLÚ se podílí společně s ASÚ AVČR a UFP AVČR na vývoji instrumentace pro Proba-3 satelitní misi ESA.

6.5.5 Czech Space Research Centre Doménou Czech Space Research Centre, s.r.o. (CSRC) je vývoj vysoce spolehlivých elektronických systémů. Od poloviny devadesátých let CSRC dodal komponenty pro řadu satelitních programů (např. INTEGRAL, SMART-1, DEMETER, PROBA 2, XMM-Newton, AGILE, GOME-2, SWARM, MONSTER0. CSRC se podílí na programech ESA: •

SMT (Surface Mount Technology) Assembly Verification Programme according to ECSS-Q-ST38

•

Space Application of Timepix-based Universal Radiation Monitor (SATURM)

•

Preparatory Activities for Meteosat Third Generation Participation

•

Langmuir Probe Experiment

•

Wire Boom Testing Mechanism

6.5.6 EGGO Space s.r.o. EGGO Space uspěl v 2. Výzvě ESA pro ČR s projektem Development of Test Facility dedicated to Passive Components.

6.5.7 SYNPO a.s. SYNPO a.s. je zaměřena na aplikovaný výzkum a vývoj v oblasti polymerů. Na základě smlouvy o kooperaci s ESA, a CASA bude vyvíjet materiály pro palivové nádrže na kapalný vodík v projektu EPOXY Core Development.


35

6.5.8 Frentech Aerospace s.r.o. Frentech Aerospace působí v oblasti high-tech strojírenské výroby a obrábění. Pro ESA navrhuje a vyrábí konstrukční prvky v projektech •

Solar Array Deployment Mechanism Industrialization

•

New Generation Multimedia Antena Deployment and pointing Mechanism

6.5.9 Explosia a.s. Explosia a.s. má mnohaletou tradici v oblasti výroby výbušnin a služeb spojených s aplikací energetických materiálů pro civilní i vojenské účely. Explosia se účastnila projektem Qualification of the system of pyro-neutralisation cutting for Ariane 5 launcher v 2. Pobídkové výzvě ESA.

6.5.10 ANF DATA s. r.o. – Siemens Convergence Creators, s.r.o. ANF DATA je nyní součástí Siemens, s.r.o. v letech 2010-2011 v projektu ESA Study of SCOS-2000 deployment over WAN for a concept of CMCP byl řešena problematika síťové komunikace v družicovém řídícím systému SCOS-2000, a v projektu Transient Objects for M&C in GSSC/GMMI komponenty pozemních řídících systémů.

6.5.11 Projectsoft HK Projectsoft HK se specializuje na řízení a vizualizaci technologických procesů a výrobní a informační systémy. V oblasti astronomických-kosmických aplikací má ProjectSoft zkušenosti v robotizaci astronomických zařízení. V pobídkovém programu ESA se účastní projektem Calibration System for the transportable laser communication terminal, který je součástí plánu ESA využít laserové optické spojení se satelity, a projektem Control and tracking system for ground station Antennae.

6.5.12 AVX Česká republika AVX Česká republika se v pobídkovém programu účastní dodávkami speciálních pasivních elektronických prvků (Hermetically Sealed Low ESR Tantalum Capacitor)

6.5.13 BBT-Materials processing s.r.o. BBT Materials Processing vyvíjel v letech 2010-2012 akusticko-optický laditelný spektrální filtr na bázi monokrystalu kalomelu pro snímkovací optické systémy na palubě satelitů (NAOMI, New acoustooptic device based on calomel for hyperspectral imaging in space applications)

6.5.14 L.K. Engineering, s.r.o. Expertiza firmy LK Engineering je v oblasti technických a simulačních výpočtů ve strojírenství. Společně s VZLÚ se podílela na simulacích elementů nosiče Ariane 5 (Real-time Extrapolation Methods for Thermal Testing, 2011-2012)


36

6.5.15 Rigaku Innovative Technologies Europe s.r.o. Rigaku Innovative Technologies poskytuje komplexní služby v oboru rentgenového záření. Cílem projektu Novel X-ray Optics Technologies for ESA X-ray Astrophysics Missions (2007-2011) bylo modifikovat technologii pro přípravu optických modulů pro rentgenové astronomické mise ESA. Společnost Rigaku navrhla a ověřila inovovanou technologii pro přípravu optických modulů s křemíkovými substráty.

6.6 Účelové prostředky vynaložené na projekty a výzkumné záměry v oblasti kosmického výzkumu Tabulka 8 Roční výdaje výzkumných záměrů a projektů v oborech Astronomie a nebeská mechanika, astrofyzika (BN) a Kosmické technologie (JV). tisíce Kč výzkumné záměry rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

celkové výdaje

státní podpora

136 721 117 668 117 731 135 802 229 167 113 992 114 943 135 199 132 867 144 367 102 825 81 045 20 922 22 264

99 676 107 496 115 095 134 279 224 096 109 057 110 884 132 828 131 642 143 979 90 483 57 693 13 948 7 422

projekty celkové výdaje 23 616 58 455 77 718 98 036 109 498 132 496 152 185 152 750 145 900 159 275 173 522 224 210 968 134 593 581 120 540

státní podpora 14 338 39 612 49 973 61 286 72 549 100 940 114 818 118 310 119 644 137 233 152 392 169 241 232 743 155 476 70 258

výdaje bez IF 23 616 58 455 77 718 98 036 109 409 132 147 152 100 150 930 143 116 156 345 170 530 190 956 115 756 93 793 74 895

státní celkové státní podpora výdaje podpora bez IF IF IF 14 338 39 612 49 973 61 286 72 463 89 86 100 601 349 339 114 734 85 84 116 490 1 820 1 820 116 860 2 784 2 784 134 303 2 930 2 930 149 400 2 992 2 992 164 253 33 254 4 988 104 887 852 378 127 856 80 508 499 788 74 968 63 411 45 645 6 847

Zdroj: IS VaVaI, veřejně přístupná data k 28. 11. 2012.


37

6.7 Řešitelé projektů v oblasti kosmického výzkumu v letech 2007 – 2012. Tabulka 9 Počty projektů v oborech Astronomie a nebeská mechanika, astrofyzika (BN) a Kosmické technologie (JV) v letech 2007 – 2012 podle řešitelů. Instituce Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. Univerzita Karlova v Praze Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i. Masarykova univerzita České vysoké učení technické v Praze Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i. Vysoké učení technické v Brně Česká kosmická kancelář o.p.s. Geologický ústav AV ČR, v. v. i. Slezská univerzita v Opavě Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Univerzita Palackého v Olomouci / Přírodovědecká fakulta Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. Česká geologická služba Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Západočeská univerzita v Plzni / Fakulta elektrotechnická Statutární město Brno Jihomoravský kraj Královéhradecký kraj LABYRINT BOHEMIA, o.p.s. Česká Společnost pro nové materiály a technologie Hvězdárna v Úpici REFLEX s.r.o. Rigaku Innovative Technologies Europe s.r.o. SPACE DEVICES spol. s. r.o. Evolving systems consulting s.r.o. FIMES, a.s.

počet projektů 56 24 16 13 9 7 4 4 4 3 3 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

6.8 Projekty základního výzkumu a vývoje započaté v letech 2007 – 2012 Pouze v elektronické verzi


38

6.9 Mezioborové projekty kosmického výzkumu Tabulka 10 Počty projektů zahájených v letech 2007 – 2012, v nichž žadatelé o podporu uvedli jako další jiný obor kromě oborů Astronomie a nebeská mechanika, astrofyzika (BN) a Kosmické technologie (JV).

Instituce

BL DG BE JA BF BM BH počet projektů 33 16 11 10 9 6 6

ASÚ AV ČR

56

6

2

UFA AV ČR

16 14

9

FÚ AV ČR

7

1

6

3

1

GFÚ AV ČR

1

1

ÚFP AV ČR

1

ÚSD AV ČR

1

5

5

5

2

1

4

2

JC 3

DC CB CF 3

1

2

IN JW

JP

4

2

2

BO AB EH 1

1

1

AI

JI

BK

JE

DO

JJ

AM

CI

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

2

1

4

BG JD DE DB JG

1

6

GEU AV ČR

1

4 2

2 1 1 1 1

1 13

6

UK / MFF

11

5

MU (13)

1

MU / PřF

12

ČVUT (9)

1

1

ČVUT / FEL

5

3

ČVUT/ FJFI

2

1

ČVUT / ÚTEF

1

UK (24)

1

1

1

ÚJF AV ČR

ÚTIA AV ČR

3

JB

2

3

2

3

1

1 2

3 1

1

1

1

1

1

1 1

2

SÚ

3

VUT (4)

1

1

VUT / FEKT

1

1

VUT / FIT

1

1

VUT / FSI

1

VŠB-TUO / FEI

1


1

1

1 1

1

1

39

1

AO DJ 1

1

JU 1

VŠB-TUO / HGF

1

1

UP / PřF

2

UJEP

1

VŠCHT

1

ZČU / FEL

1

VÚGTK

2

ČGS

2

STM Brno

1

JMK

1

KHK

1

ČKS

4

LABYRINT BOHEMIA

1

ČSNMT

1

Hvězdárna v Úpici

1

REFLEX s.r.o.

1

Rigaku Innovative Technologies Europe

1

SPACE DEVICES .s.r.o.

1

Evolving systems consulting

1

FIMES, a.s.

1

5M s.r.o.

1

1

1

1

1

1 1

2 2

1

1 1

1

1

1

1

1

1 1

1 1 1

1 1

Pozn: MFF - Matematicko-fyzikální fakulta; PřF - Přírodovědecká fakulta; FEL - Fakulta elektrotechnická; FJFI - Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská; ÚTEF - Ústav technické a experimentální fyziky; FEKT - Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií; FIT - Fakulta informačních technologií; FSI - Fakulta strojního inženýrství; FEI - Fakulta elektrotechniky a informatiky; HGF - Hornicko-geologická fakulta; AB - Dějiny; AI - Jazykověda; AM - Pedagogika a školství; BE - Teoretická fyzika; BF - Elementární částice a fyzika vysokých energií; BG - Jaderná, atomová a molekulová fyzika, urychlovače; BH - Optika, masery a lasery; BK - Mechanika tekutin; BL - Fyzika plazmatu a výboje v plynech; BM - Fyzika pevných látek a magnetismus; BO - Biofyzika; CA Anorganická chemie; CB - Analytická chemie, separace; CF - Fyzikální chemie a teoretická chemie; CI - Průmyslová chemie a chemické inženýrství; DB - Geologie a mineralogie; DC - Seismologie, vulkanologie a struktura Země; DE - Zemský magnetismus, geodesie, geografie; DG - Vědy o atmosféře, meteorologie; DJ - Znečištění a kontrola vody; DO - Ochrana krajinných území; EH - Ekologie – společenstva; IN - Informatika; JA - Elektronika a optoelektronika, elektrotechnika; JB - Senzory, čidla, měření a regulace; JC - Počítačový hardware a software; JD - Využití počítačů, robotika a její aplikace; JE - Nejaderná energetika, spotřeba a užití energie; JG - Hutnictví, kovové materiály; JI - Kompositní materiály; JJ - Ostatní materiály; JP - Průmyslové procesy a zpracování; JU - Aeronautika, aerodynamika, letadla; JW - Navigace, spojení, detekce a protiopatření.


40

6.10 Projekty aplikovaného výzkumu a vývoje započaté v letech 2007 – 2012 Tabulka 11 Projekty v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje financované z veřejných zdrojů započaté v letech 2007 - 2012 projekt

poskytovatel

název projektu

počátek projektu

konec projektu

příjemce

celkové náklady

státní příspěvek

Aplikovaný výzkum FR-TI3/553

MPO

Kompozitní materiály s nízkým obsahem těkavých složek a radiační odolností pro astrofyziku a aplikace v kosmu

2011

2014

5M s.r.o.

9 838

6 722

ME09004

MŠMT

Aplikace optických systémů Kirkpatrick Baez ve vesmíru

2009

2012

Rigaku Innovative Technologies Europe s.r.o.

3 584

3 584

TA01010298

TA

Fluxgate gradiometr pro kosmické aplikace

2011

2014

České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická

8 235

6 311

TE01020186

TA

Centrum integrovaných družicových a pozemských navigačních technologií

2012

2019


139 075

95 297

7E09112

MSMT

In Space Propulsion - 1

2009

2012


641

641

7E11027

MŠMT (1)

Space exploration Research for Throatable Adavanced engine

2011

2014

Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství

1 158

1 158

MEB0810007 MŠMT (2)

Pozemní zdroje světla, jas a zář noční oblohy" spektrální a integrální charakteristiky

2010

2011

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky

68

68

ME08065

Detektory fotonů s pikosekundovým časovým rozlišením pro kosmické aplikace

2008

2009

České vysoké učení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská

550

550

2 223

1 155

42

42

17 300

10 493

875

875

MŠMT

Experimentální vývoj FR-TI1/531

MPO

*Kompletní řešení zpracování a archivace dat pro projekt SphinX a jeho integrace do NASA Solarsoftu

2009

2011

Evolving systems consulting s.r.o.

MEB020815

MŠMT

Vývoj analyzátoru radiových emisí spritů a blesků v atmosféře Země pro družici TARANIS.

2008

2008

Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i.

TA01010766

TA

Výzkum a vývoj technologie výroby rozměrných, tenkostěnných a vysoce jakostních odlitků z Al slitin

2011

2013

FIMES, a.s.

7E10042

MŠMT

Earth Observation for Monitoring and Observing Environmental and Societal Impacts of Mineral Resources Exploration and Exploitation

2010

2013

Česká geologická služba

Pozn: MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu; MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; TA – Technologická agentura; (1) FP7-SPACE-2007-1; (2) FP7-SPACE2010-1


41

6.11 Nadprůměrně citované a nejrychleji rostoucí vědní obory v ČR Oborově normalizovaná citovanost 2006 - 2010

Podíl na světové produkci v 2006 - 2010, %

4

3

Multidisciplinární vědy

2

1

0

3.483

Revmatologie

0.28 0.50

2.944

Všeobecné lékařství

2.180

Telekomunikace

0.21

1.978

Lékařská laboratorní technologie

0.11

1.879

Výrobní inženýrství

0.80

1.877

Jaderná fyzika

0.21

1.786

Lesnictví

1.27

1.781

Zachování biodiversity

1.659

Přístroje a přístrojová technika

1.623

Kardiovaskulatní medicína

1.591

Alergologie

1.544

Spektroskopie

1.521

Strojní inženýrství

1.491

Jaderné vědy a technologie

1.486

Zdravotnictví a zdravotní služby

1.457

Transplantační medicína

1.450

Počítačové vědy, teorie a metody

1.441

Počítačové vědy, informační systémy

1.421

Literatura, slovanská

1.411

Pedologie

1.401

Klinická neurologie

1.380

Medicína kritické péče

1.380

Multidisciplinární ínženýrství

1.366

Porodnictví a gynekologie

1.345

Geografie

1.330

Meteorologie a atmosferické vědy

1.308

Rehabilitace

1.289

Ekologie

1.288

Umění

1.285

Anatomie a morfologie

1.284

Akustika

1.267

Multidisciplinární fyzika

1.261

Zemědělská ekonomie a politika

1.256

Urologie a nefrologie

1.245

Zemědělské inženýrství

0.96 0.66 0.97 0.45 0.28 1.46 0.36 1.71 0.15 0.55 0.95 0.28 14.11 0.80 0.34 0.28 0.39 0.38 0.68 0.77 0.15 0.92 1.18 0.75 0.36 1.05 6.25 0.41

1.230

Počítačové vědy, softwarové inženýrství

0.29

1.208

Medicinální chemie

0.65 0.67

1.200 0

1

2

3

4

Oborově normalizovaná citovanost

Obr. 10 Nadprůměrně citované obory v letech 2006 – 2010 a český podíl na světové produkci Pozn.: Kritéria výběru: Průměrná oborově normalizovaná citovanost větší nebo rovna 1,2 a počet záznamů alespoň 25. Zdroj: Thomson Reuters Web of Science, InCites, převzato z Analýzy stavu výzkumu, vývoje a inovací v české republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2012; Úřad vlády České republiky, Rada pro výzkum, vývoj a inovace 2013.


42

Průměrný roční růst

Oborově normalizovaná citovanost 2006 - 2010 Oborově normalizovaná citovanost

4

3

2

Elektrické a elektronické inženýrství

27.5%

Potravinářské inženýrství

26.7%

Ekonomie

1 0.97 0.76

25.2%

Výzkumná a experimentální medicína

0.52

21.8%

Ortopedie

0.76

17.9%

Agronomie

0.82

16.3%

0.98

Aplikovaná matematika

12.7%

Zoologie

12.6%

0.89

12.6%

0.90

Metalurgie a hutnictví Hornictví a zpracování nerostů

11.7%

Zemědělská ekonomie a politika

11.7%

Neurovědy

11.4%

Geovědy multidisiplinární

11.0%

Náboženství

10.7%

Hematologie

10.4%

Entomologye

10.0%

Geografie

0.95

0.68 1.26 0.51 0.85 0.09 1.04 1.10

10.0%

Chirurgie

8.9%

Řízení

8.2%

Atomarní, molekulární a chemicka fyzika Počítačové vědy, softwarové inženýrství Všeobecné lékařství

1.33 0.53 0.25

7.6%

1.19

7.5%

1.21

6.8%

Klinická neurologie

6.0%

Endokrinologie

6.0%

Antropologie

5.8%

Chemické inženýrství

5.7%

Umění

5.4%

2.18 1.38 0.82 0.64 0.88 1.29

Energie a paliva

5.3%

1.00

Rostlinné vědy

5.2%

0.99

Stavební inženýrstvi

5.2%

Lingvistika

5.0%

rybářství

4.8%

Multidisciplinární ínženýrství

4.5%

Vzdělávání a pedagogika

4.3%

Jazyky a lingvistika

4.3%

Fyzikální geografie

4.3%

Lesnictví

4.1% 0%

0

0.85 0.23 0.92 1.37 0.12 0.50 1.11 1.78 10%

20%

30%

40%

Průměrný roční růst, %

Obr. 11 Nejrychleji rostoucí obory v letech 2006 – 2010 a český podíl na světové produkci. Pozn.: Kritéria výběru: Počet záznamů alespoň 25 a průměrný roční růst alespoň 4 %. Zdroj: Thomson Reuters Web of Science, InCites; Převzato z Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v české republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2012; Úřad vlády České republiky, Rada pro výzkum, vývoj a inovace 2013.


43

6.12 Publikační aktivity v kosmickém výzkumu 6.12.1 Rejstřík informací o výsledcích V oboru Astronomie a nebeská mechanika, astrofyzika (BN) bylo českými subjekty uvedeno v RIV v letech 2007-2011 celkem 1 175 výsledků (Obr. 12). Přibližně 70 % všech výstupů má nejméně jednoho autora z AV ČR a 49 % z vysokoškolské sféry. Prakticky všechny výstupy z AV ČR pocházejí z Astronomického ústavu. Ve skupině vysokých škol jsou autoři převážně z Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a ČVUT. MU; 154

Ostatní; 6

ČVUT; 107 AV ČR; 814

VŠ; 529

VUT Brno; 24 UP; 22 SU; 14 UK; 194

Ostatní; 14

Obr. 12 Celkové počty záznamů v RIV v letech 2007-2011 v oboru Astronomie a nebeská mechanika, astrofyzika (IS VaVaI kód BN) Počet registrovaných výsledků v oboru Kosmické technologie (JV) je podstatně nižší a nadpoloviční část pochází z mimoakademické a VŠ sféry (Obr. 13). Mezi vysokými školami dominuje ČVUT. Z institucí mimo akademickou a univerzitní sféru dominuje Česka kosmická kancelář a VLZÚ. Jak v publikačních výstupech, tak v technicky realizované výsledky jsou autory dominantně ČVUT a VZLÚ (Obr. 14).

UK 2; 1.4%

VŠCHT 1; 0.7%

OSS, SPO, VVI mimo AV ČR; 7 AV ČR; 7

VUT 3; 2%

Ostatní práv. a fyz. osoby; 78

CSO ; 52

ČVUT 42; 30% VZLÚ ; 24 Vysoké školy; 49 Ostatní; 2

Obr. 13 Celkové počty záznamů v RIV v letech 2007-2011 v oboru Kosmické technologie (IS VaVaI kód JV)


44

11 3

7

7

2

České vysoké učení technické v Praze

2

Výzkumný a zkušební letecký ústav

2

6

4

Ministerstvo obrany

4 1

3 2 1

2007

1

1

2009

1

1

Ústav fyziky atmosféry AV ČR

2

1

2008

1

2010

1

2011

Vysoké učení technické v Brně 2007

2008

2009

2010

2011

Obr. 14 Publikační výstupy: periodika a články ve sbornících (levý panel)a technicky realizované výsledky (pravý panel) v oboru kosmické technologie v letech2007-2011.


45

6.12.2 Publikace uvedené v Thomson Reuters Web of Science Tabulka 12 Celkové roční počty publikací v oboru kosmických věd registrované TR Web of Science v letech 2007 – 2011 mající spoluautora z ČR. Instituce Universita Karlova Astronomický ústav AV ČR České vysoké učeni technické Fyzikální ústav AV ČR Ústav atmosférické fyziky AV ČR Masarykova univerzita Slezská univerzita v Opavě Ústav jaderné fyziky AV ČR Vysoké učeni technické v Brně Vysoká škola baňská - Technická univerzita Ostrava Univerzita Palackého v Olomouci Geofyzikální ústav AV ČR Matematický ústav AV ČR Ústav fyziky materiálů AV ČR Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR Ústav termomechaniky AV ČR Český hydrometeorologický ústav Ústav fyziky plazmatu AV ČR Geologický ústav AV ČR Univerzita obrany v Brně Západočeská univerzita v Plzni Hvězdárna Valašské Meziříčí

2007 83 108 19 26 16 12 6 4

2008 98 95 20 12 26 19 15 10

2009 106 101 36 17 30 16 9 9

2010 141 110 26 26 23 30 11 14

2011 155 115 48 43 17 27 13 9

3 1 0 6 2 0 3 0 0 2 2 0 3 4 0

4 4 0 5 2 0 1 0 1 1 1 0 0 0 1

5 5 3 4 3 0 2 1 0 1 1 0 2 1 0

9 10 5 4 3 10 1 2 1 1 0 1 0 0 3

8 7 15 1 3 1 0 3 4 1 1 4 0 0 1

Zdroj: Thomson Reuters Web of Science, jsou započteny publikace v oboru Space Science (WoS Essential Science Indicators, ESI) a oboru Astronomy & Astrophysics (Journal Citation Reports Subject categories). Pozn: Publikace je instituci započítána cela bez ohledu na počet dalších spoluautorů/institucí. V tabulce jsou uvedeny pouze instituce, které publikovaly celkem alespoň 5 publikaci v intervalu 2007-2011


46

POTENCIÁL ČR V OBLASTI KOSMICKÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE

Recommend Documents