Potenciál Albánie ja ko de st inace cesto vního ruchu pro české turisty

Potenciál Albánie ja ko de stinace cestovního ruchu pro čes ké turis ty

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 13. 12. 2013 ................................................... Podpis

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucí své bakalářské práce, RNDr. Evě Janouškové, Ph.D., za její rady, spolupráci a trpělivost.

Copyright © 2013 Lucie Navrátilová

ANOTACE NAVRÁTILOVÁ, Lucie: Potenciál Albánie jako destinace cestovního ruchu pro české turisty. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. Cílem bakalářské práce je zmapování potenciálu cestovního ruchu a jeho atraktivit v Albánii, analýza současné nabídky českých cestovních kanceláří, zájmu turistů o Albánii a zhodnocení propagace této destinace v ČR. Návrh trasy zájezdu v Albánii pro české turisty. Klíčová slova: Albánie, cestovní ruch, předpoklady cestovního ruchu, stav cestovního ruchu, nabídka cestovních kanceláří, zájezd

ANNOTATION NAVRÁTILOVÁ, Lucie: Albania as a tourist destination and its potential for Czech tourists. Bachelor’s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel and Tourism. Supervisor: RNDr. Eva Janoušková, PhD. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2013. The aim of the thesis is to map tourism potential and its attractions in Albania, analyse the current offers of Czech travel agencies, tourists’ interest in Albania and assessment of this destination’s promotion in the Czech Republic. Proposal of the tour route in Albania for Czech tourists. Key words: Albania, tourism, prerequisites of tourism, condition of tourism, offers of travel agencies, tour

7

Obsah Seznam pouţitých zkratek ........................................................................................... 11 1

Úvod ................................................................................................................... 12

2

Lokalizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu ......................................... 13 2.1

Přírodní předpoklady ..................................................................................... 13

2.1.1

Reliéf ..................................................................................................... 13

2.1.2

Vodstvo.................................................................................................. 14

2.1.3

Podnebí .................................................................................................. 16

2.1.4

Ochrana přírody ..................................................................................... 16

2.1.5

Péče o ţivotní prostředí ..........................................................................18

2.2

Sociokulturní předpoklady ............................................................................ 18

2.2.1

Památky UNESCO ................................................................................. 18

2.2.2

Další zajímavé kulturní památky ............................................................ 20

2.2.3

Přímořská města ..................................................................................... 22

2.2.4

Albánská hudba ...................................................................................... 23

2.2.5

Albánská řemesla ................................................................................... 24

2.2.6

Výtvarné umění ...................................................................................... 25

2.2.7

Muzea .................................................................................................... 26

2.2.8

Bunkry ................................................................................................... 27

3

Historie Albánie .................................................................................................. 27

4

Selektivní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu ............................................ 29 4.1

Demografie ................................................................................................... 29

4.1.1

Národnostní sloţení obyvatel ................................................................. 30 8

4.1.2 4.2

Jazyk .............................................................................................................31

4.3

Náboţenství .................................................................................................. 31

4.3.1

5

Ekonomická situace země .............................................................................32

4.5

Politická situace a vláda ................................................................................34

Realizační předpoklady cestovního ruchu ............................................................ 34 Dopravní předpoklady ................................................................................... 34

5.1.1

Silniční doprava ..................................................................................... 34

5.1.2

Ţelezniční doprava ................................................................................. 35

5.1.3

Letecká doprava ..................................................................................... 35

5.1.4

Vodní doprava........................................................................................ 36

5.1.5

Veřejná doprava ..................................................................................... 36

5.1.6

Dostupnost z České republiky ................................................................ 37

5.2

Materiálně-technická základna ......................................................................38

5.2.1

Sluţby cestovního ruchu......................................................................... 38

5.2.2

Ubytovací sluţby.................................................................................... 40

Česko-albánské vztahy ........................................................................................ 42 6.1

7

Bektaši ................................................................................................... 32

4.4

5.1

6

Toskové a Gegové .................................................................................. 30

Albánci mýma očima..................................................................................... 44

Charakteristika cestovního ruchu v Albánii .......................................................... 45 7.1

Plán rozvoje cestovního ruchu 2007–2013 ..................................................... 49

7.2

Překáţky rozvoje cestovního ruchu ............................................................... 52

7.2.1

Vysoké ceny........................................................................................... 53 9

7.2.2

Ţivotní prostředí..................................................................................... 53

7.2.3

Korupce a neoficiální cestovní ruch ........................................................ 53

7.2.4

Propagace a marketing ...........................................................................54

7.2.5

Vlastnictví půdy ..................................................................................... 55

7.2.6

Politický přístup ..................................................................................... 55

7.3

7.3.1

Přímořský cestovní ruch ......................................................................... 55

7.3.2

Kulturní cestovní ruch ............................................................................ 56

7.3.3

Horský cestovní ruch a ostatní typy cestovního ruchu ............................. 56

7.4 8

Stávající formy cestovního ruchu .................................................................. 55

Zahraniční pomoc v oblasti cestovního ruchu ................................................57

Nabídka českých cestovních kanceláří ................................................................. 58 8.1

Rozhovor se zástupci cestovních kanceláří .................................................... 64

9

Vlastní návrh trasy zájezdu .................................................................................. 69

10

Závěr ................................................................................................................... 73

10

Seznam pouţitých zkratek CK

cestovní kancelář

IUCN

Mezinárodní svaz pro ochranu přírody

NATO

Severoatlantická aliance

NP

národní park

OSN

Organizace spojených národů

UNDP

Rozvojový program OSN

UNESCO

Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu

UNWTO

Světová organizace cestovního ruchu

11

1 Úvod Kdyţ jsem během svého studia na vysoké škole dostala za úkol zpracovat seminární práci o Albánii, uvědomila jsem si, ţe o této evropské zemi vlastně mnoho nevím. To, co jsem se o ní následně dozvěděla, ve mně probudilo zvědavost a zájem. Protoţe jsem spíše příznivcem dobrodruţného cestování, návštěva Albánie mě velmi lákala a v září 2012 jsem svůj záměr uskutečnila. Albánie ve mně vzbudila řadu rozporuplných pocitů od rozladění, přes překvapení, aţ po nadšení a učarování. Jelikoţ se nesporně jedná o zajímavou zemi, vybrala jsem si ji také jako téma své bakalářské práce. Albánie působí v obklopení takových turistických destinací, jakými jsou Řecko či Chorvatsko, jako zapomenutý sirotek. Před svou cestou jsem se ve svém okolí setkala i s názory, ţe návštěva této země není s ohledem na bezpečnost dobrý nápad. Uvědomila jsem si, ţe pokud se někdo o Albánii nezajímá konkrétně, můţe o ní mít zkreslené představy, které jsou podpořeny určitým druhem negativních informací, které se k člověku běţně dostanou. I já se dříve řadila k těm, kteří si při slově Albánie představili albánskou mafii nebo tři mladé Čechy, kteří se na začátku 90. let v Albánii ztratili a nebyli nikdy nalezeni. Ve své bakalářské práci se snaţím ukázat, ţe Albánie je zemí, která má turistům co nabídnout. Cílem je také zmapovat aktuální stav a vývoj odvětví cestovního ruchu v této zemi. Zjišťovala jsem, které cestovní kanceláře v České republice mají Albánii ve své nabídce, jak hodnotí zájem ze strany Čechů a jaký je názor zástupců těchto cestovních kanceláří na další vývoj této destinace. Poslední část své práce věnuji návrhu trasy zájezdu do Albánie.

12

2 Lokalizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu 2.1 Přírodní předpoklady Albánie se rozkládá na ploše 28 748 km2. Na severu hraničí s Černou Horou a s Kosovem, na východě s Makedonií a na jihu a jihovýchodě s Řeckem. Západní pobřeţí je omýváno Jaderským mořem, jihovýchodní pobřeţí mořem Jónským. Itálie leţí přibliţně ve vzdálenosti 80 km přes Jaderské moře. Země má délku asi 340 km a šířku 150 km. Albánie má hornatý povrch. Tři čtvrtiny jejího území jsou pokryty horami a kopci s nadmořskou výškou přesahující 200 metrů n. m., zbytek je tvořen níţinami [22].

2.1.1 Reliéf Severní Albánské Alpy, pokračování Dinárských Alp, pokrývají severní část země. S průměrnou nadmořskou výškou blíţící se 1 500 metrů n. m. je to nejdrsnější část země, která je hustě zalesněná a řídce osídlená. Nejvyšší vrchol Albánských Alp se jmenuje Jezercë (2692 metrů n. m.). Pro tyto hory jsou typické pyramidové kopce, hluboké strţe a říční údolí, v krajině se setkáme s horskými jezery a ledovcovými morénami. Na rozdíl od Albánských Alp je centrální horská oblast, která se rozprostírá mezi údolím řeky Drin na severu a řekou Devoll a Osum na jihu, hustěji obydlená a má obecně méně členitý terén. V nejvýchodnější části regionu se tyčí nejvyšší vrchol země – hora Korab (2753 metrů). Hory v této oblasti nepůsobí tak drsně jako Albánské Alpy a mají více vegetace. V této oblasti se nachází mnoho vodních ploch, např. Ohridské či Prespanské jezero. Směrem na jih od centrální horské oblasti se na severozápadě a jihovýchodě rozprostírá pohoří dosahující nadmořských výšek aţ 2 500 metrů. Vápencové horské pásmo je rozděleno širokými údolími, která na sebe navazují. Na rozdíl od Alp a centrálního regionu, jeţ jsou pokryty hustými lesy, jsou hory na jihu země buď holé, nebo jsou jen lehce porostlé středomořskými keři, duby a borovicemi. Slouţí především jako pastviny pro dobytek nebo se na terasovitých kopcích rozprostírají olivové háje. 13

Jaderské pobřeţí se táhne na západě téměř v délce 200 km. Pobřeţní úrodné roviny pronikají aţ 50 km do vnitrozemí západní Albánie. Podél pobřeţí jsou písčité pláţe a velké mnoţství lagun. Tento region je nejdůleţitější zemědělskou a průmyslovou oblastí a také nejhustěji osídlenou částí země [22], (Dvořák, 2005). Obr. č. 1: Fyzicko-geografická mapa Albánie

zdroj: www.ezilon.com

2.1.2 Vodstvo [24] Albánie je bohatá na vodní zdroje, ať uţ přírodní nebo uměle vytvořené. Mezi významné řeky patří Drin, Bunë, Shkumbin, Seman atd. Země má vzhledem ke své 14

rozloze vysoký počet jezer, mezi ta největší patří například jezero Shkodra, Ohridské či Malé a Velké Prespanské jezero. Jezero Shkodra se nachází na hranici mezi Albánií a Černou Horou. Rozkládá se na ploše 368 m2 a je tak největším jezerem na Balkáně. Na severním pobřeţí jezera jsou baţiny a na jihu skalnatá pobřeţí se dvěma pláţemi Shiroka a Zogaj. Jezero je domovem mnoha ţivočichů včetně 45 druhů ryb a 281 druhů ptáků. Jezero Ohrid je jedním z nejhlubších a nejkrásnějších tektonických jezer Balkánu. Leţí na albánsko-makedonské hranici v nadmořské výšce 695 metrů n. m. Stáří tohoto jezera se odhaduje na 4 miliony let, coţ je činí jedním z nejstarších na světě. V jezeře ţije velké mnoţství různých druhů ryb, z nichţ některé jsou endemické a nenajdeme je nikde jinde na světě, např. belushka či koran. Oba tyto druhy patří mezi vysoce ceněné a chutné ryby. Přilehlé vesničky Pogradeci, Lini, Pojska či Tushemishti jsou velmi malebné a turisty hojně navštěvované. Prespanská jezera leţí v nadmořské výšce 850 metrů a jsou rovněţ tektonického původu. Velké Prespanské jezero se rozkládá na ploše 285 km2 na hranicích Albánie, Makedonie a Řecka. Malé Prespanské jezero se nachází na albánsko-řecké hranici a se svou plochou 44 km2 je mnohem menší. Stejně jako ostatní albánská jezera se i Prespanské pyšní průzračnou vodou a bohatou flórou a faunou. Z uměle vytvořených jezer si jistě zaslouţí zmínku jezero Komani, které funguje také jako vodní přepravní cesta. Albánská příroda je bohatá na prameny. U některých byly zjištěny léčebné účinky, však také byly součástí lázeňství uţ od středověku. Ty nejpozoruhodnější lázně se nacházejí v Leskoviku, Elbasanu, Bënjë či Fushë-Krujë. Turisty také láká tzv. Modré oko poblíţ města Sarandë. Jedná se o hluboký pramen, který vyvěrá do řeky z hluboké tůně. Ten se svým tmavým středem vyvolává efekt oka a okolní modrá voda zase vypadá jako duhovka. Uvádí se, ţe tůně je hluboká nejméně 45 metrů.

15

2.1.3 Podnebí Albánie má středomořské podnebí typické horkými a suchými léty a mírnými zimami s častými dešti. Obecně lze říci, ţe teplé období je od června do září, od října do května je spíše chladno a vlhko. Podmínky jsou různé podle toho, jestli se jedná o vnitrozemní horské oblasti, kde je spíše kontinentální klima, nebo o pobřeţní níţiny, které mají klima subtropické. Průměrná roční teplota na pobřeţí se pohybuje okolo 17,5 °C, ve vyšších nadmořských výškách je průměrná roční teplota 7,5 °C [24]. Mnoţství sráţek se opět odvíjí od oblastí; jih země má průměrné roční sráţky od 1000 mm, v severních horských oblastech je to aţ 2500 mm. Sněhové sráţky se v přímořských oblastech nevyskytují, na východě se sníh můţe objevit aţ 35 dní v roce (Dvořák, 2005).

2.1.4 Ochrana přírody Albánská příroda se vyznačuje velkou různorodostí ekosystémů a přírodních stanovišť – jsou zde mořské a pobřeţní ekosystémy, mokřady, říční delty, písečné duny, jezera, řeky, středomořské keře, listnaté, jehličnaté a smíšené lesy, alpské a sub-alpské pastviny a louky nebo vysokohorské ekosystémy, které jsou domovem mnoha různých druhů rostlin a ţivočichů. Pobřeţní laguny a velká jezera jsou místem výskytu mnoha druhů ptáků [38]. Ochrana přírody se začala v Albánii rozvíjet před více jak padesáti lety, ale k hlavnímu vývoji došlo aţ po roce 1990 [38]. Od roku 2005 do roku 2009 se plocha chráněných oblastí v Albánii zdvojnásobila z 5,8 % celkové rozlohy země na 12,57 % [19]. V roce 2010 existovalo v Albánii přibliţně 802 chráněných oblastí, včetně 750 přírodních památek. Plocha chráněných území zabírala asi 365 tisíc hektarů. Na základě zákona o ochraně přírody a kritérií IUCN bylo určeno šest kategorií nebo stupňů ochrany přírody. Nejvíce území zabírají národní parky [38]. Albánie má v současnosti celkem 13 národních parků [24]. Níţe se podrobněji věnuji těm parkům, které jsem sama navštívila, nebo se mi zdají atraktivní. NP Thethi  nachází se na severu země, rozkládá se na ploše 3330 ha a protéká jím řeka Thethi. Vyskytují se tu krasové jevy  vedle vápence jsou zde pěnovce, travertiny, 16

argonit a dolomit. Najdeme zde řadu druhů ţivočichů, v této oblasti ţijí např. rysi (Dvořák, 2005). V horách tohoto národního parku jsem strávila se svými spolucestovateli dva dny a nocovala jsem zde ve vlastním stanu. Byla jsem zde aţ v polovině září, nemůţu tedy hodnotit, jak hory vypadají během sezóny. Pokud pominu ne úplně ideální počasí, protoţe bylo chladno, foukal vítr a poprchávalo, co se týče mnoţství dalších turistů, byli jsme naprosto spokojeni. Během dvou dnů jsme potkali na cestě dohromady asi jen dalších pět turistů a dva místní. Nádhernou přírodu jsme si tak mohli nerušeně uţívat. NP Dajti – rozprostírá se západně od hlavního města Tirana na ploše 3300 ha. Národní park se můţe pochlubit bujnou vegetací a 200 let starými buky. Park bývá častým cílem výletníků z hlavního města. Této oblasti se říká přírodní balkón Tirany také díky krásným výhledům, které nabízí [24]. NP Bredhi i Drenovës  leţí jihovýchodně od města Korçë na úpatí pohoří Moravë. Jeho rozloha činí 1300 ha, park je pozoruhodný pro překrásné slepencové skalní útvary, které se tu nacházejí. Ochraňuje rozsáhlé jedlovo-bukové lesy [24]. NP Llogarës  nachází se asi 40 km jiţně od města Vlorë, nadmořská výška se pohybuje od 175 do 2018 metrů. Z národního parku je krásně vidět na Jónské moře. Hlavním předmětem ochrany je původní jehličnatý les. Příznivý vliv na klima má jak čerstvý horský vzduch, tak i blízkost moře [24]. NP Butrint – se nachází 25 km jiţně od přímořského města Sarandë. Národní park byl zřízen za účelem ochrany starobylého města Butrint, které je zapsáno na seznamu UNESCO, a okolní krajiny o rozloze 2500 ha. Park má velký význam pro kulturněhistorickou turistiku [24]. NP Diviakë  rozkládá se 30 km od města Lushnjë u Jaderského moře v laguně Karavastas na ploše 1250 ha. Park je domovem mnoha rozmanitých rostlinných a ţivočišných druhů, hnízdí zde vzácný, kriticky ohroţený pelikán kadeřavý (Dvořák, 2005).

17

2.1.5 Péče o ţivotní prostředí Albánie se bohuţel potýká s několika závaţnými problémy v oblasti ţivotního prostředí. Problému s odvozem a likvidací odpadu si pravděpodobně všimne kaţdý návštěvník a z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, ţe během pobytu v zemi si musíte zvyknout na všudypřítomné odpadky. S hromadami odpadků se potkáte ve městech, na vesnicích i na pláţích, coţ samozřejmě nepomáhá celkovému dojmu. Důvodem chaotického systému likvidace odpadků je nejen špatná infrastruktura, ale také vzestup mafie v odvětví spojeném s nezákonnou přepravou odpadů z Itálie [26]. Na vesnicích přetrvává zvyk vyhazovat odpadky do potoků a řek, coţ vede ke kontaminaci řek, jezer i moře. Samozřejmě nejde jen o estetické hledisko, ale také o rizika, která odpad přináší organismům ţijícím ve vodě [33]. Velká města trpí váţným znečištěním ovzduší, které je zapříčiněno vysokým počtem automobilů na silnicích. Albánie má nejvyšší hustotu vozidel Mercedes Benz na světě, ale valná většina těchto aut jsou starší modely, které uvolňují škodliviny do ovzduší, coţ vede k alergiím a respiračním onemocněním [26]. V květnu 2004 byla hladina jedovatých substancí ve vzduchu v hlavním městě 10x vyšší, neţ je povolená norma (Dvořák, 2005). Dalším problémem jsou průmyslová zařízení, zejména ve výrobě oceli, která nesplňují ochranné normy a vypouštějí do vzduchu nečistoty. Albánie se potýká také s otázkou nekontrolovaného kácení lesů za účelem zemědělství [33].

2.2 Sociokulturní předpoklady 2.2.1 Památky UNESCO Albánie má na seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví zapsány tyto památky: Historická centra měst Berat a Gjirokastër jsou na seznamu od roku 2005. Dokládají architekturu osmanského období. Obě historická centra jsou velmi zachovalá a stále obydlená [36]. 18

Berat – architektura města svědčí o tom, ţe v průběhu staletí zde vedle sebe fungovaly různé náboţenské a kulturní komunity. Ve městě je několik zajímavých historických mešit. Opravdu krásné jsou domy z tureckého období, které daly městu přezdívku „Město tisíce oken“ (Plunkett, 2006). Je zde stará křesťanská čtvrť s někdejším klášterem sv. Spyridona, oddělená řekou Osum, která městem protéká. Součástí města je hrad obehnaný hradbami, který byl postaven ve 13. století, nachází se zde mnoho krásných kostelů a jedna mešita, řada z nich je ale poničených. Domy v areálu hradu jsou dodnes obydleny místními lidmi (Gloyer, 2010). Gjirokastër – leţí v jiţní Albánii, turisté sem jezdí obdivovat nádherné dvoupatrové domy, které zde byly stavěny od 17. století významnými vlastníky půdy napojených na ústřední moc. Městu se říká město bílých střech díky světlým kamenům, které pokrývají střechy těchto unikátních domů. Přestoţe řada domů je velmi zachovalých, při procházce městem narazí návštěvníci na spoustu domů, které chátrají a jsou na spadnutí, protoţe za komunistického reţimu byly tyto domy vyvlastněny, v dalších letech se o ně nikdo nestaral a v současné době nejsou peníze na nákladné opravy, které musí respektovat podmínky UNESCO [36]. Dominantou Gjirokastëru je hrad, který byl postaven v 18. století a z něhoţ je krásný výhled na město. Při návštěvě hradu byla velmi příjemným překvapením paní v pokladně, která uměla několik českých slov, a navíc jsme obdrţeli leták se základním popisem památek hradu přeloţeným do češtiny, ač bohuţel s řadou pravopisných a stylistických chyb. Historické centrum města je opravdu krásné, velmi se mi líbily historické domy s dvěma aţ třemi poschodími. Co mě zarazilo, byla spleť elektrického vedení, u které bylo dost těţké určit, odkud a kam jednotlivé dráty vedou. Dráty se nad ulicí různé kříţí a spojují. Tento úkaz je moţné potkat v mnoha albánských městech. Butrint – je zapsán na seznamu UNESCO od roku 1992. Byl osídlen jiţ v pravěku. Byl řeckou kolonií, římským městem a biskupstvím. Následovalo období prosperity pod byzantskou správou, krátká nadvláda Benátčanů, v pozdním středověku bylo město opuštěno, bylo zaneseno bahnem a porostlo bujnou vegetací. Tato archeologická lokalita uchovává svědectví o všech těchto etapách vývoje města. Mezi nejzajímavější památky patří antické divadlo z řeckého období, které zůstalo velmi dobře zachováno. V amfiteátru se mohlo ve své době usadit aţ 1500 lidí. Dochovaly se také pozůstatky 19

chrámů a zdobených bran. Z římské doby zde můţeme spatřit římské lázně. Hlavními pozůstatky byzantské éry je baptisterium a bazilika [27]. Co mě zaujalo při mé vlastní návštěvě, bylo dělení vstupného. Vstupné bylo dle výše odstupňováno pro skupiny, na čemţ není nic zvláštního. Individuální vstupné bylo rozděleno na cizince a Albánce. Cizinci platili za vstup 700 albánských leků a Albánci 300 leků. Skupina deseti osob mohla vstoupit za 500 leků. V celém areálu jsou u jednotlivých památek rozmístěny popisné tabule s výkladem vţdy v angličtině nebo albánštině.

2.2.2 Další zajímavé kulturní památky Starověkou historii mohou zájemci obdivovat také na dalších místech v Albánii – ve městech Byllisi či Apollonia, ačkoliv památky dávného osídlení zde nejsou zachovány tak jako v Butrintu. Durrës – je jedním z nejstarších evropských měst, dnes významným přístavem, ve kterém se také zachovala řada památek dokumentujících zajímavou historii města. Je tu pravděpodobně největší římský amfiteátr na Balkáně, kam se vešlo aţ 15 000 diváků. Po Turcích zde zůstala mešita Fatih, krále Zogu tu připomíná jeho palác (Gloyer, 2005). Já jsem byla při návštěvě amfiteátru zklamaná. Je znát, ţe památka chátrá, uprostřed amfiteátru jsou postaveny budovy, které kazí celý dojem. Kvůli těmto budovám nemohlo být dosud celé divadlo odkryto. Součástí je také byzantská kaple s nástěnnými mozaikami, které jsou bohuţel také ve špatném stavu. Evropská organizace Europa Nostra1 zařadila amfiteátr v Durrësu na seznam sedmi nejohroţenějších evropských památek. Amfiteátr byl objeven aţ v roce 1960 a je poznamenán necitlivou výstavbou v jeho blízkosti, jak jsem zmínila výše. Zachování této památky je zejména otázkou financí, a přestoţe se albánská vláda snaţila

1

Europa Nostra je hnutí, které se zasazuje o ochranu evropského kulturního a přírodního dědictví, má 250

členských organizací, 150 přidruţených organizací (státní orgány, orgány místní správy apod.) a také 1 500 individuálních členů, kteří přímo podporují činnost této organizace. Zdroj: www.europanostra.org

20

v minulosti podporovat různé restaurátorské a archeologické práce, amfiteátr se dostal aţ do současného kritického stavu. Pro jeho záchranu je nutná evropská odborná a finanční pomoc. V říjnu 2013 navštívili místo zástupci organizace Europa Nostra a Rady Evropské rozvojové banky, aby se setkali s albánskými zástupci na místní i národní úrovni a řešili otázku zachování a ochrany této významné památky. Její obnovení by významným způsobem přispělo k rozvoji kulturního cestovního ruchu ve městě i v Albánii [35]. Krujë – toto město láká svým orientálním bazarem, kde lze nakoupit jak obvyklé suvenýry ve formě triček či hrnečků, tak i tradiční výrobky v podobě ručně tkaných koberců, šperků či domácí kořalky. Nad bazarem se tyčí monumentální Skanderbegovo muzeum, které bylo postaveno během komunistického reţimu. Křivolakými uličkami dláţděnými hladkými kameny je moţné dojít k teqe (stavbě, která je svatyní muslimského řádu Bektašů) [24]. Při mém putování Albánií byla Krujë jednou z posledních zastávek. Je tedy nutné říct, ţe jsem byla jiţ trochu unavená. O to více na mě působilo, bohuţel negativně, chování některých obchodníků v místním bazaru. Pokud jsem vešla do některého z obchůdku nebo si více prohlíţela některé zboţí, často začali někteří mluvit o tom, jak se jim špatně ţije, jak obchod nejde dobře apod., čímţ činili na člověka nátlak, aby jejich zboţí koupil. Nejlépe se tak nakonec obchodovalo s drobnými prodejci, kteří anglicky neuměli. Tirana – hlavní město Albánie zaujme na první pohled architekturou, ve které se mísí mnoho stylů. Dle průvodce (Gloyer, 2010) dnešní podobu města hodně ovlivnili italští architekti ve 20. letech 20. století. Postavili zde velké Skanderbegovo náměstí a široký bulvár a navrhli řadu významných budov. Za komunistické vlády potom přibyla řada specifických budov odráţejících architekturu tehdejší doby, jako jsou Národní historické muzeum, opera či některé státní budovy. Staré domy byly necitlivě nahrazovány novými v jiţ existující staré zástavbě. Kromě toho ve městě probíhá výstavba nových moderních budov. Město je plné kaváren, obchůdků, restaurací, barů, pouličních prodavačů a zejména v noci ţije rušným ţivotem. Plunkett (2006) popisuje hlavní město takto: „Tirana je jako kříženec mezi Neapolí a Istanbulem s nádechem Minsku: stinné bulváry 21

s elegantními italskými domy z 30. let 20. století, komunistické památky, módní bary, pouliční trhy, parky, krásné mešity, zástupy obchodníků s valutami a zábavný noční život.“ Já jsem si z Tirany odnesla příjemné dojmy. Je to ţivé a rušné město. Je příjemné sednout si do některé z pouličních kaváren a jen pozorovat lidi na ulici. Starší muţi tráví své chvíle sezením na lavičkách a klábosením. Někteří z nich si přivydělávají drobnými sluţbami. Nijak tedy neudiví nabídka leštění bot, ale úsměv vykouzlí třeba moţnost nechat se za úplatu přímo na ulici zváţit.

2.2.3 Přímořská města Zde opět zmíním Durrës, které je městem významným pro přímořskou turistiku. Jeho asi šestikilometrová pláţ je jedno z nejnavštěvovanějších v Albánii. Moře se svaţuje do hloubky velmi postupně, koupání je tedy ideální pro rodiny s dětmi. Návštěvníci zde mají také bohaté zázemí, k dispozici je řada hotelů, vil, restaurací, barů, obchodů a diskoték [17]. Vlorë  je dalším přímořským letoviskem, leţí na rozmezí Jaderského a Jónského moře a také disponuje bohatým zázemím pro turisty. Je druhým největším přístavem v zemi a bylo prvním hlavním městem nezávislé Albánie. Na kopci za městem stojí svatyně řádu Bektašů a je odsud pěkný výhled na celý poloostrov Karaburun, který vybíhá do moře směrem na jih od města [20]. Na mě působilo Vlorë jako chaotické rušné město plné prachu. Ve městě byla naprosto neukázněná a zmatená doprava, ze které byl nervózní i zkušený řidič. Navíc zde chyběly jakékoliv směrové tabule, které by nás navedly ven z města nebo směrem, který jsme potřebovali. Jen díky domluvě „rukama nohama“, protoţe všichni na nás mluvili jen albánsky, jsme našli cestu z města. Je zjevné, ţe ve městě bylo v nedávně době postaveno mnoho nových hotelů a ţe výstavba nadále pokračuje. Sarandë  působí jako turistické město s mnoha hotely, obchody a restauracemi. Dle průvodce (Gloyer, 2010) je to město s nejvyšším počtem hotelů na metr čtvereční v zemi.

22

Město působí jako moderní přímořské letovisko pro turisty. Při procházce centrem bylo vidět, ţe řada hotelů je čerstvě dostavěných a ještě v nich ani nezačali bydlet turisté. Kromě hotelů je město plné kaváren a obchodů. Má výhodnou polohu, protoţe sem připlouvají trajekty z Korfu a toto město je tak častým cílem turistů z Řecka nebo Itálie, kteří tu buď zůstávají, nebo vyráţí za zajímavostmi do okolí [5]. Himarrë  malé městečko na jihu Albánie leţící na úpatí skály, domky jsou proto postaveny terasovitě nad sebou a působí velmi malebně. Měla jsem dojem, ţe zázemí pro turisty je tu méně neţ u výše uvedených lokalit, ale zato se jedná o klidnější místo. Pod městečkem jsou pláţe, kde je moţné se koupat. Ksamili  je pobřeţní vesnice s písečnými pláţemi. V průvodci (Gloyer, 2005) se uvádí, ţe v létě jsou pláţe přeplněné, já jsem zde byla v polovině září a turistů zde mnoho nebylo, přestoţe počasí na koupání bylo stále ideální. Na pláţi je moţné se občerstvit v některém z barů nebo kiosků. Místní rybář nám za úplatu nachytal čerstvé ryby, které pak připravil na oběd. Blízko pobřeţí jsou čtyři ostrůvky, na které je moţné doplavat nebo mezi nimi proplouvat lodí a v kombinaci s průzračně modrou vodou a horami na obzoru je celá scenérie opravdu kouzelná. Dhermi  je malá vesnice na jihovýchodě Albánie se skalnatým pobřeţím a pláţemi. V této vesnici stojí také vila bývalého komunistického diktátora Envera Hodţi (Glyoer, 2010) a není zde jedinou luxusní vilou. V půlce září ale byly vily většinou opuštěné a jejich jedinými obyvateli byli ozbrojení pracovníci ostrahy. Naštěstí se zde nerozmohla masová zástavba, a tak tu stojí jen niţší hotely a restaurace, které na mě nepůsobily nijak rušivě. Člověk si tak kromě čistého moře mohl vychutnat i výhled na okolní hory. Navíc šlo opravdu znát, ţe sezóna se blíţí ke svému závěru, a tak jsme spíše čelili zvědavým pohledům místních neţ davům turistů.

2.2.4 Albánská hudba Albánská iso-polyfonie Tento ţánr albánského folklóru je od roku 2005 zapsán jako mistrovské dílo ústního a nehmotného dědictví lidstva na seznamu UNESCO. Polyfonie, albánské hudební 23

dědictví, se předává z generace na generaci. Tradiční albánská polyfonní hudba můţe být rozdělena do dvou hlavních stylistických skupin – jeden směr představují Gegové severní Albánie a druhý na jihu země ţijící Toskové [28]. Tyto písně se dnes zpívají hlavně na svatbách, pohřbech, různých oslavách, náboţenských slavnostech nebo festivalech [41]. Pro albánskou iso-polyfonii jsou typické písně, které se skládají ze dvou samostatných částí, melodie a protimelodie se sborovým hučením. Tradice uţ ale přeţívá spíše jen díky profesionálním souborům. K jistému oţivení této tradice přispěl růst kulturního turismu a také zvýšený zájem badatelů o tuto lidovou tradici [23]. Hudební festivaly Národní folklorní festival – tento mezinárodně známý festival se koná kaţdý čtvrtý podzim ve městě Gjirokastër, na nádvoří místního hradu. Poprvé se festival konal v roce 1968 a stal se symbolem albánské folklorní kultury. Kromě tradiční hudby jsou zde prezentována řemesla a tradiční kroje. Na festival přijíţdějí albánští zpěváci a tanečníci z okolních zemí, ale i vzdálenějších částí světa [34]. Národní festival městských lidových písní – tento festival probíhá vţdy v březnu, první jarní den, ve městě Elbasan. Tradiční lidové písně jsou prezentovány a měněny pouţitím moderních orchestrálních metod. Soutěţe se účastní různé skupiny, je také příleţitostí pro mladé lidi, kteří chtějí ukázat svůj talent. Festival se nese ve znamení ţivé a dynamicky tvořené ţivé hudby [43]. Národní festival iso-polyfonie – festival si klade za cíl pomoci propagovat iso-polyfonii v oblastech, kde nemá svou tradici, ale zároveň udrţovat tento tradiční zpěv a dále jej rozvíjet v oblastech pro něj typických. Festival je pořádán ve městě Vlorë [29].

2.2.5 Albánská řemesla [28] Albánie má bohatou řemeslnou tradici, která se po staletí vyvíjela. Kaţdé výrobky z určité oblasti nesou své typické znaky. Řemeslná tvorba z tradičních materiálů, jako jsou dřevo, ţelezo, měď, alabastr, drahé kovy či kůţe a vlna, si získaly pozornost nejen návštěvníků, ale i domácích a zahraničních badatelů.

24

Nejznámější trhy řemesel mohou turisté spatřit ve městech Krujë a Shkodra. Krujë je přestavitelem tradičních výrobků z mědi, ţeleza a vlny. Řada výrobků vzniká přímo před očima turistů, v Krujë jsem sama mohla vidět, jak usměvavé albánské ţeny v dřevěných krámcích místního bazaru přímo tkají na tradičních tkalcovských stavech koberce. Kavaja pokračuje v tradici výroby hliněných předmětů, které jsou velmi populární v Turecku. Města Pukë a Gramsh jsou známá výrobou tradičních předmětů ze dřeva – od hudebních nástrojů, píšťal po lţíce či vidličky ze dřeva. V Korçë and Përmetu jsou rozšířené kamenické dílny, z nichţ pochází například výroba dekorativních kamen. V Tiraně se soustřeďuje produkce z alabastru a drahých materiálů, stříbra a mědi. Najdeme zde také manufaktury na výrobu albánských tradičních krojů pro dospělé i děti, vlněných produktů, jako jsou tašky a koberečky, nebo tradičních zlatých a stříbrných šperkovnic. Zde bych ráda zmínila tradiční albánskou pálenku z ovoce zvanou raki. Ta je v Albánii velmi rozšířená a turisté se s ní setkají opravdu na kaţdém kroku.

2.2.6 Výtvarné umění Výtvarné umění sahá do antického období. Díky archeologickým vykopávkám byly objeveny stovky terakotových keramických výrobků a zdobených kovů, které patřily ilyrským kmenům. Mezi nejvýznamnější sochy tohoto období patří hlava Dea z Butrintu, mramorová hlava Artemis v Apolonii, mozaiky v Butrintu či mozaika „Durësská kráska“ [47] Jedním z nejvíce vyzdvihovaných umělců je malíř ikon Onufri, který ţil na přelomu 16. a 17. století a jeho dílo vyniká zvláštní intenzitou barev. Onufri pouţíval přírodní barvy, které si dokázal mistrovsky namíchat, a jeho díla si tak dodnes dokázala udrţet svěţest barev. Jeho díla lze spatřit v kostelích ve městě Berat, v tomto městě se nachází také Onufriho muzeum, kde jsou vystaveny jeho ikony malované na kov a dřevo (Plunkett, 2005). Albánie nabízí turistům zajímavá muzea a galerie např. Národní historické muzeum, Muzeum Vangjush Mio – albánského impresionistického malíře, Národní galerie 25

figurativního umění v Tiraně, Galerie „Eduard Lir“ v Beratu, Galerie „Guri Madhi“ v Korçë – Guri Madhi byl klasický malíř 20. století [47].

2.2.7 Muzea [47] Národní historické muzeum – je největší albánské muzeum, které představuje v několika pavilonech starověk a středověk albánské historie. Jsou zde i pavilony, které se věnují období renesance, období nezávislosti a zaloţení albánského státu. Pavilon genocidy obsahuje na 136 objektů nalezených v roce 1996. Pavilon ikonografie byl zaloţen v roce 1999 a jsou zde k vidění nejlepší práce malířů 18. a 19. století. V roce 2004 byl obnoven pavilon věnovaný albánskému antifašismu a v roce 2005 přibyl ještě pavilon albánské etnografie. Národní vzdělávací muzeum – nachází se ve městě Korçë v budově, v níţ byla v roce 1887 otevřena první škola s výukou v albánštině. Expozice dokládá historii albánského písma a abecedy. Národní muzeum středověkého umění v Korçë – je jedním z nejdůleţitějších muzeí v Albánii. Jeho sbírky obsahují přes 7 tisíc ikon a uměleckých předmětů. Národní etnografické muzeum v Beratu – nachází se ve dvoupatrové budově, typické pro oblast Beratu. Jsou zde exponáty dokumentující region Berat a jihoalbánskou lidovou kulturu. Hala v přízemí muzea napodobuje středověkou ulici s tradičními obchody po obou stranách. Národní etnografické muzeum v Krujë – umístěné v typické budově z roku 1764, se věnuje řemeslům a způsobu ţivota starému aţ 300 let. Valná většina exponátů jsou originály a dokonce jsou všechny funkční. Národní muzeum George Kastrioti Skanderbega v Krujë – v muzeu je několik pavilonů, které se zabývají historií albánského lidu od starověku, přes raný středověk, po osmanskou invazi a odpor proti ní. Nalezneme zde exponáty z keramiky, bronzu, ţeleza mědi, původní reprodukce, dokumenty, zvon z roku 1942, původní meč z 15. století atd.

26

2.2.8 Bunkry [11] Bunkry byly vystaveny jako masivní obranný systém v letech 1972 aţ 1983 na příkaz komunistického vládce Envera Hoxhy. Postaveno bylo mezi 300 a 800 tisíci betonových bunkrů různých velikostí – od malých bunkrů, do kterých se vejdou maximálně dvě osoby, aţ po velké pro celé správy měst. Dnes lze v Albánii nejčastěji spatřit malé bunkry ve tvaru houby pro jednu aţ dvě osoby. Jsou vidět kolem silnic, na polích, na zahradách domů, dokonce jsou vidět i vystupovat z moře, přestoţe většina bunkrů nacházejících se na turisticky vyhledávaných pláţích byla vládou odstraněna. Hodně jich je vyuţíváno k jinému účelu, např. jako obchody, sklady, restaurace apod. Existuje také myšlenka vyuţití bunkrů v turistické oblasti – jako atrakce, hostely nebo turistická centra. Na tuto myšlenku byli Albánci přivedeni turisty, kteří se zajímali o bunkry a ţivot během komunismu. Bohuţel neexistuje jednotný názor ani mezi albánskou laickou nebo odbornou veřejností, ani na politické scéně, jak by mělo být s bunkry nakládáno, zda je turistům ukazovat, nebo ne apod. Z tohoto důvodu je také těţký přístup k ekonomickým prostředkům, které by tyto záměry financovaly.

3 Historie Albánie Oblast dnes známá jako Albánie byla osídlena jiţ od pravěku. Ve starověku byla velká část regionu osídlena Ilyry, kteří jsou povaţováni za předky dnešních Albánců. Na přelomu třetího tisíciletí př. n. l. se zde usadila indoevropská populace. Výsledkem splynutí těchto kultur byl vznik populace zahrnující jedinečné kulturní a jazykové rysy celého balkánského poloostrova. V 5. století př. n. l. přišli Řekové a vytvořili zde samosprávné kolonie v Epidamnosu (dnes Durrës), Apollonii a Butrintu. Vybudovali také rozsáhlý obchodní systém, do kterého byli zapojeni i Illyrové. V letech 168 a 167 př. n. l. přechází oblast pod římskou správu a pod římskou nadvládou zaţívá relativní období klidu a prosperity, které přineslo hospodářský a kulturní rozvoj. Vedla tudy také známá obchodní cesta  Via Egnatia  která spojovala jaderské pobřeţí s Konstantinopolí. I přes století římské nadvlády se podařilo Illyrům, stejně jako Řekům, zachovat si svůj vlastní jazyk a tradice. Kdyţ byla v roce 395 n. l. Římská říše rozdělena, Illyria připadla 27

pod východní říši, později známou jako Byzantská říše. 5. a 6. století bylo ve znamení četných invazí Vizigótů, Hunů, Ostrogótů a Slovanů. V roce 1344 byla Albánie připojena k Srbsku. Srbská vláda nad oblastí byla krátká a chyběla zde ústřední vládní moc, coţ vedlo k tomu, ţe se země rozdělila na větší mnoţství částečně nezávislých států vedených jednotlivými albánskými klany. Roku 1839 dochází ke střetu s Turky, kteří přišli na Balkánský poloostrov jiţ roku 1354, a celá oblast přešla pod jejich nadvládu. V letech 1443 aţ 1468 vedl albánský šlechtic jménem Skanderberg (Gjergj Kastrioti) ze svého hradu v Krujë odboj proti Turkům. Skanderbergovi se podařilo sjednotit albánské klany a dokázali nad Turky vyhrát všech 25 bitev a udrţovat jejich odstup po dobu delší neţ dvě desetiletí. V roce 1479, po Skanderbergově smrti, ale Turci albánský odpor zlomili a převzali kontrolu nad zemí. Po více neţ 400 let byla Albánie pod osmanskou nadvládou. Muslimští občané byli upřednostňováni a osvobozeni od janičárského systému, který diktoval, ţe křesťanské rodiny se musely vzdát jednoho ze svých synů, který pak konvertoval k islámu a slouţil v armádě. To vedlo k tomu, ţe mnoho Albánců opustilo křesťanskou víru a přihlásilo k islámu. Aţ v roce 1912 vyhlásila Albánie nezávislost. Během první světové války dochází k mocenským bojům mezi jednotlivými albánskými vůdci a rozpadu země na malá území, části země se dostaly pod kontrolu sousedních států. K moci se nakonec dostává Ahmet Zogu, který se roku 1928 prohlásil za krále Zoga I. a vládl téměř 14 let, dokud nebyla země v roce 1939 napadena Itálií a okupována Mussoliniho vojsky. Část Albánie během této doby zabraly také německé síly. Proti okupaci cizími vojsky se zformoval odboj, který se stal známý jako Národně osvobozovací fronta. V listopadu 1944, po kapitulaci Itálie v roce 1943, se k moci dostala komunistická strana a krátce nato byl nastolen totalitní reţim v reţii komunistického vůdce Envera Hodţi. Docházelo ke znárodňování průmyslu, bankovnictví i dopravy. Země navázala spolupráci s Jugoslávií, která poskytovala Albánii pomoc a ovlivňovala její vývoj. V padesátých letech se Albánie od Jugoslávie odvrátila a začala se orientovat na Sovětský svaz, s jehoţ podporou probíhala industrializace. Na konci padesátých let se ale politika země přiklání na čínskou stranu a v roce 1967 zakazuje praktikování náboţenství a vyhlašuje se prvním světovým ateistickým státem. Jakékoliv náboţenství 28

bylo zakázáno a kostely a mešity byly buď zničeny, nebo slouţily jiným účelům (např. sklady). Poté, co došlo k roztrţce s Čínou, byla zastavena hospodářská pomoc Albánii a země se zcela uzavřela okolnímu světu. I přes výše uvedené snahy o politickou spolupráci byla většina obyvatel téměř 50 let v přísné izolaci od okolí. V této situaci se země nacházela aţ do roku 1991, kdy převzala kontrolu nad zemí Demokratická strana Albánie. Tato strana vládla následujících šest let. V roce 1997 zaţila Albánie období velkého finančního a politického pozdviţení, které zemi uvedlo do chaosu. Příčinou byl kolaps pyramidových investičních schémat, do kterých vloţilo své často celoţivotní úspory mnoho lidí. Po celé zemi se rozšířily nepokoje, které ustaly aţ po intervenci mezinárodních vojenských sil. V roce 1999 země v období kosovské krize přijala na půl milionu kosovských uprchlíků, coţ ekonomické stabilitě země také nepomohlo. Tímto obdobím vedla zemi Socialistická strana Albánie, která zůstala u moci do roku 2005, kdy ve volbách zvítězila Demokratická strana. Albánie je od roku 2009 členem NATO a v současné době usiluje o členství v Evropské unii, resp. o získání kandidátského statusu. V posledních parlamentních volbách, které proběhly 23. června 2013, zvítězila levicová koalice tvořená Socialistickou stranou a Socialistickým hnutím pro integraci. (zdroje: [32]; Hradečný, 2008; Gloyer, 2010)

4 Selektivní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu 4.1 Demografie Dle údajů ze sčítání lidu, které proběhlo v roce 2011, má albánská populace 2 800 138 obyvatel (97,4 obyvatel/km²). Albánci mají velmi nízký věkový průměr. V roce 2011 činil 35,3 let [37].

29

4.1.1 Národnostní sloţení obyvatel 82,58 % Albánci; 0,87 % Řekové; 0,30 % Arumuni; 0,30 % Romové; 0,20 % Makedonci;

0,12 %

Egypťané;

0,01%

Černohorci;

0,09 %

ostatní;

13,96 %

neodpovědělo [37]. Řecká menšina se soustřeďuje v jihozápadní Albánii, aktivně se účastní politického ţivota. Funguje zde také několik státních řeckých škol. Druhou nejpočetnější skupinou jsou Romové a Arumuni. Romové, kteří ţijí v podstatě na okraji společnosti, jsou z politického ţivota vyloučeni, mnoho jich ţije v chudobě. Arumuni jsou původními sezónními pastevci, jejich jazyk je podobný rumunštině. Poslední početnější etnickou menšinou jsou Egypťané, kteří jsou údajně potomky egyptských námezdních vojáků. Jejich mateřským jazykem je albánština a jsou často spojováni s Romy, přestoţe se od nich liší a jsou lépe zapojeni do společnosti (Gloyer, 2010).

4.1.2 Toskové a Gegové Gegové, kteří ţijí v severních hornatých oblastech, byli tradičně pastýři a ţili v klanech. Aţ do roku 1950, kdy se komunistický reţim snaţil potlačit klanové uspořádání, bylo zvykem, ţe spolu ţili pohromadě rodiny několika bratrů jako rozšířené rodiny ve společné domácnosti. Půda byla ve společném vlastnictví klanů. Kaţdodenní ţivot Gegů upravoval zákoník zvaný kanun  jedná se o zvykové právo, které bylo předáváno ústně z generace na generaci. Existují četné verze kanunu, jeţ jsou pojmenované buď po oblasti, nebo po respektovaných vládcích klanu a jejich předcích, kteří údajně kanun vytvořili. Kanun, Kanuni i Lekë Dukagjinit, pojmenovaný podle slavného balkánského náčelníka a současníka Skanderberga, je nejznámější a nejvíce rozšířené zvykové právo. Mezi jeho přívrţence patří Albánci ţijící v severních Albánských Alpách, Shkodëru, Dukagjinu, západním Kosovu a albánská populace v některých částech Srbska, Černé Hory a Makedonie. Skládá se z 1262 článků, které jsou prezentovány ve 12 knihách. Kanun pokrývá všechny aspekty kaţdodenního ţivota, jako je práce, manţelství, role muţů a ţen, osobní čest, organizace rodiny a ekonomické stránky ţivota, pozemky a hospodářská zvířata, aţ k regulaci společenského postavení, zejména s odkazem na krevní mstu a způsob řešení konfliktů (Cole, 2010). 30

Zatímco ţivot nezávislých gegských pastevců v horách severní Albánie se tradičně řídil kanunem a odolával tlakům jak turecké, tak i komunistické vlády, Toskové mají odlišný způsob ţivota vyplývající z geografických zvláštností regionu, který obývají. Toskové ţijící ve snadno přístupných jiţních níţinách se dostali pod pevnou tureckou kontrolu. Ţili v polofeudálním sytému, kdy hospodařili na půdě, která nepatřila jim, ale muslimským velkostatkářům. Tito muslimové měli také politickou a ekonomickou moc nad regionem na rozdíl od severních oblastí, které byly kontrolovány klany. Tento systém vlastnictví půdy trval s různými obměnami aţ do 20. století. V roce 1946 komunistická vláda zemědělskou půdu vyvlastnila a rozdělila ji mezi zemědělce, kteří byli závislí na vlastnících půdy. Později byly veškeré pozemky znárodněny, soukromé vlastnictví bylo zakázáno a zemědělci byli organizováni v druţstvech. Privatizace půdy započala s pádem komunismu (Cole, 2010). I po pádu komunismu zůstalo kmenové rozdělení zachováno. Postkomunisté-socialisté mají své stoupence tradičně mezi Tosky. Jejich oponenti z Demokratické strany jsou většinově etničtí Gegové [15].

4.2 Jazyk V zemi se mluví albánsky. Albánština je povaţována za samostatnou větev skupiny indoevropských jazyků a rozeznávají se dva hlavní vzájemně srozumitelné dialekty: gegský (severní) a toskický (jiţní). Geografickou hranici tvoří řeka Shkumbin, která přetíná Albánii. Toskičtina byla v roce 1952 prohlášena za základ pro standard spisovného jazyka. V psané podobě se pouţívá latinka [2].

4.3 Náboţenství 56,70 % muslimové, 2,09 % bektaši, 10,03 % katolíci, 6,75 % pravoslavní, 5,49 % věřící bez udání příslušnosti ke konkrétnímu náboţenství, 2,50 % ateisté, 13,79 % neodpovědělo [37]. Zatímco sever země je katolický, obyvatelé na jihu a jihovýchodě země při hranicích s Řeckem a Makedonií se hlásí k pravoslavné církvi. Muslimové ţijí zejména ve velkých městech a v severovýchodní a střední části země. Toto rozdělení souvisí s Velkým

schizma

v roce

1054.

Poté,

co

došlo

k oddělení

Pravoslavné 31

a Římskokatolické církve, se stal sever Albánie římskokatolický a jih pravoslavný. S invazí Turků se od konce 15. století začal v zemi postupně rozšiřovat islám. Ještě v roce 1610 tvořili muslimové jen malou část obyvatel, zhruba 10 procent, v průběhu 18. století se počet muslimů pohyboval jiţ kolem dvou třetin. Konverze k islámu se nejrychleji prosadila ve velkých městech, v níţinách a údolích a v místech poblíţ administrativních osmanských center. Podle Hradeckého k rychlému rozšíření islámu přispělo několik faktorů: jednak neměli Albánci svou vlastní „národní církev“ a byli pod vlivem vzájemně znepřátelených církví, navíc na ně byl neustále vyvíjen asimilační tlak okolního prostředí. Důleţité bylo také jednoznačné protikatolické zaměření tehdejšího sultánského reţimu. Řada obyvatel přijala muslimskou víru nejen kvůli tomu, ţe muslimské obyvatelstvo mělo oproti křesťanskému četné výhody, ale také z důvodů moţnosti získání lepších pracovních příleţitostí; nemálo Albánců se takto uplatnilo v řadách osmanských vojenských velitelů a politiků. Častým jevem bylo také přijetí islámské víry jen „na oko“, ale v soukromí zůstávali tito lidé nadále věrni své katolické víře (Hradečný, 2008).

4.3.1 Bektaši Je řád, který je šíitskou větví islámu, a který se dle Hradečného (2008) nejvíce zaslouţil o to, ţe islám pronikl hlouběji do albánské společnosti. Stoupenci tohoto řádu se nazývají dervišové a v Albánii, kam se přesunuli z Turecka poté, co zde byl jejich řád zakázán, působí od 17. století. Bektašismus je zaloţen na splynutí pohanských, křesťanských a islámských prvků a má tak podobu lidového náboţenství. Bektaši se vyznačovali tolerancí k jiným náboţenstvím, vírou v metapsychózu či liberálním přístupem k ortodoxním muslimským zásadám (pití alkoholu, délka ramadánu), zasazovali se také o rovnost muţů a ţen. Přispěli ke zlepšení vzdělanosti v Albánii. Přestoţe byl řád za vlády Turků potlačován a nějakou dobu mohl fungovat jen tajně, těšil se mezi Albánci velké oblibě (Cole, 2010; Hradečný, 2008).

4.4 Ekonomická situace země [40; 21] Makroekonomický růst se v letech 2004–2008 pohyboval průměrně kolem 6 %, ale v letech 2009–2011 se sníţil zhruba na 3 % a v roce 2012 dokonce jen na 0,5 %. Inflace je nízká a stabilní. Vláda přijala opatření k omezení násilné trestné činnosti a nedávno 32

přijala fiskální reformní balíček, který si klade za cíl redukovat šedou ekonomiku a přilákat zahraniční investory. Před finanční krizí v roce 2008 bylo HDP 12–15 %, v roce 2010 bylo HDP uţ jen 8 %. Zemědělský sektor, který pokrývá téměř polovinu zaměstnanosti v Albánii, ale jen asi jednu pětinu HDP, je omezen především na malé rodinné podniky, zejména z důvodu nedostatku moderních zařízení či nejasných vlastnických práv. 98 % elektrické energie je produkováno vodními elektrárnami, které jsou zastaralé a s nedostatečným vybavením. V důsledku toho dochází k častým výpadkům elektrické energie, coţ nevytváří dobré podmínky pro podnikatelské prostředí a pro získávání zahraničních investorů tolik potřebných pro rozšíření vývozní základny země. Přímé zahraniční investice v Albánii patří mezi nejniţší v regionu, vláda se však pustila do programu, který má vést ke zlepšení podnikatelského prostředí prostřednictvím daňových a legislativní reforem. Dokončení nové tepelné elektrárny nedaleko Vlorë pomohlo diverzifikovat výrobní kapacity a plánovaná modernizace přenosové soustavy mezi Albánií a Černou Horou a Kosovem by pomohla zmírnit problémy s výpadky energie. Proběhly i snahy o privatizaci několika vodních elektráren a albánské naftařské společnosti Albpetrol. Bohuţel ale v důsledku zhoršování se investičního a podnikatelského prostředí v zemi investoři od svých záměrů upustili. V roce 2012 byl schválen albánskou vládou projekt Transadriatického plynovodu (TAP), díky němuţ by stoupl albánský HDP v letech 2015–2018 o 370 mil. eur a zajistil by zhruba 9 900 nových pracovních míst ročně. S pomocí evropských fondů podniká vláda kroky ke zlepšení špatné vnitrostátní silniční a ţelezniční sítě, dlouholeté bariéře k udrţitelnému ekonomickému růstu. Země bude i nadále čelit výzvám z rostoucího veřejného zadluţení, které mírně překročilo svou dřívější zákonnou normu 60 % HDP v roce 2012. Silný obchod, peněţní převody a vazby bankovního sektoru na Řecko a Itálii činí Albánii citlivou na vedlejší účinky globální finanční krize. Albánská vláda byla před dalším zadluţováním země varována mnoha mezinárodními finančními institucemi a centrální albánskou bankou.

33

Čeho jsem si při návštěvě Albánie všimla já, je rozdíl v ţivotní úrovni lidí na severu a jihu země. Zatímco obyvatelé na severu v horách se ţiví spíše chovem dobytka, na bohatším jihu rostou hotelové komplexy a restaurace. Rolníci na severu chovají prasata, kozy či ovce, obyvatelé na jihu se zapojují do výstavby infrastruktury pro cestovní ruch, která je evidentně na vzestupu, a do sluţeb cestovního ruchu. Tento stav se odráţí i na celkové infrastruktuře obou částí země.

4.5 Politická situace a vláda Albánie je parlamentní republika. Parlament má 140 poslanců, kteří jsou voleni občany kaţdé 4 roky. Prezidentem Albánie je Bujar Nishani, který byl zvolen v roce 2012 na dobu 5 let. Poslední parlamentní volby v roce 2013 skončily vítězstvím levicové koalice tvořené především Socialistickou stranou a Socialistickým hnutím pro integraci. [40]

5 Realizační předpoklady cestovního ruchu 5.1 Dopravní předpoklady V posledních letech prošly oblasti na jihu země rekonstrukcí a dochází ke zlepšování kvality národních silnic. Práce na silnicích ale trvají neúměrně dlouho, chybí silniční značky, coţ má za důsledek vyšší počet nehod. Orientační tabule navádějící do měst také chybí. Silniční infrastruktura na severu země je stále ve špatném stavu [6].

5.1.1 Silniční doprava Albánské silnice jsou jedny s nejhorší kvalitou v Evropě. Silniční doprava ale zaznamenala v posledních letech zlepšení, a to zejména na hlavních trasách, vedoucích na hraniční přechody s Černou Horou a Makedonií, byly zrekonstruovány i některé silnice při pobřeţí. Od roku 2012 spojuje Albánii a Kosovo dálnice [40]. Investice do zlepšení silniční infrastruktury nadále probíhají, ale v některých částech země zůstává situace nadále ţalostná a na těchto silnicích musí návštěvník počítat i s průměrnou rychlostí 20 km za hodinu, protoţe technický stav silnice rychlejší jízdu 34

neumoţňuje. Některé silnice jsou sjízdné pouze terénními vozy. Není také neobvyklým jevem, ţe cesta, která je v mapě zaznačená jako silnice druhé třídy, se najednou promění v kamenitou cestu. V dopravním značení má Albánie také co dohánět, a to zejména na severu země, i kdyţ se s tímto jevem setkáte i na jihu. Po přejezdu hranic z Černé Hory do Albánie turisté přijíţdějící autem nenarazí snad na jediné dopravní značení, podle kterého by bylo moţné se orientovat. To, ţe přijedete do prvního velkého města Shkodër, nepoznáte podle ţádných cedulí, ale pouze sledováním mapy. Po cestě do Národního parku Thethi jsem viděla pouze několik po domácku vyrobených cedulí. I tak jich není dost na to, aby cesta k cíli nebyla „zpestřena“ četným blouděním. Podobnou situaci jsem zaţila ve městě Vlorë, coţ je jedno z velkých albánských měst. Ve městě jsem neviděla snad ani jednu směrovou ceduli. Spolehnout se lze pouze na vlastní intuici a rady místních, kteří ne vţdy mluví anglicky, a tak není o zajímavé záţitky nouze. V souvislosti se silniční dopravou je také třeba zmínit pravidla silničního provozu. Obzvlášť ve větších městech je provoz dosti neukázněný a vypadá to, ţe albánští řidiči příliš pravidla silničního provozu nerespektují. Ani osoba policisty stojící v křiţovatce v nich nevzbuzuje očekávaný respekt. Je proto třeba vyzbrojit se dávkou trpělivosti a odvahy.

5.1.2 Ţelezniční doprava Ţelezniční doprava není v Albánii velmi rozvinutá v důsledku nízké hustoty ţelezniční sítě. Lze ji vyuţít spíše jen pro cesty z hlavního města do dalších větších měst, jako jsou např. Shkodër, Vlorë, Pogradec. I tak je ale tento způsob cestování časově náročný. Ţelezniční park i ţeleznice jsou ve špatném stavu. Albánie vlastní 25 lokomotiv, které jsou české výroby, 66 vagónů osobní dopravy a 225 vagónů nákladní dopravy [40]. Nejmodernější jsou vyřazené německé vagóny, starší jsou vyřazené italské vagony a nejstarší vozy pocházejí z Francie [25].

5.1.3 Letecká doprava Albánie má jedno mezinárodní letiště  Mezinárodní letiště Nënë Teresa leţí necelých 30 km od Tirany. V roce 2012 zde proběhlo na 20 tisíc letů a letištěm prošlo více jak 35

1,6 milionů pasaţérů. Z letiště létá 14 leteckých společností do 30 destinací, operují zde např. letecké společnosti Alitalia, Lufthansa, Austrian Airlines nebo British Airways [44].

5.1.4 Vodní doprava Albánie má tyto hlavní mořské přístavy: Durrës, Vlorë, Sarandë a Shëngjin. Albánská vláda podepsala dohodu, na základě které dojde k rekonstrukci terminálů pro osobní i nákladní dopravu v přístavu Durrës [40]. Vodní doprava je v provozu také na jezeře Komani. Funguje zde veřejný trajekt, který převáţí osoby z Fierzë do Komani a zpět. Takto jede jednou denně ráno. Vyuţívají ho místní, kteří bydlí v osamocených staveních na březích jezera, i turisté, kteří z Fierzë pokračují do údolí Valbonë. Cesta trajektem trvá 3 aţ 3,5 hodiny tam. Je moţné si také najmout soukromně někoho z místních, který zájemce zaveze do Fierzë a zpět ještě ten stejný den. Tak jsem to udělala já se svými třemi spolucestujícími. Za tuto sluţbu jsme zaplatili 20 euro kaţdý, kapitán loďky ještě během cesty rozváţel místní, kteří potřebovali někam přepravit, nebo rozváţel různé zboţí. Přestoţe bylo jasné, ţe cena je přemrštěná, vynaloţených peněz jsme nelitovali, protoţe scenérie, kterou je moţné tímto způsobem spatřit, je opravdu nádherná.

5.1.5 Veřejná doprava Lidé v Albánii převáţně cestují minibusy, které se nazývají furgony. Ty bohuţel nemají ţádné pevně dané jízdní řády, nejlépe se člověk dozví, kdy spoj jede, od místních lidí. Jedním takovým jsem jela z vesničky Bogë do horské vesnice Thethi ve stejnojmenném národním parku a je nutné uznat, ţe tyto minibusy projedou opravdu všude a jejich majitelé jsou na ně patřičně hrdí.

36

5.1.6 Dostupnost z České republiky Letecky Přímé letecké spojení mezi Prahou a Tiranou není, cestovat lze např. s přestupem ve Vídni s leteckou společností Austrian Airlines. Zpáteční letenka na sezónu 2014 vychází na 6 800 aţ 8 000 Kč. Přímý zpáteční let s Austrian Airlines z Vídně se pohybuje okolo 5 000 Kč. Letenky z Mnichova s Lufthansou začínají na ceně 7 500 Kč, zpáteční letenka. Další variantou by byl ještě přímý let z Milána nebo z Říma. Osobně bych volila buď let z Prahy s přestupem ve Vídni anebo cenově výhodnější variantu přímého letu z Vídně, přičemţ na letiště ve Vídni se dá pohodlně dopravit autobusem nebo autem. Autem Při cestování do Albánie autem je moţné vybrat si ze dvou moţných tras. První varianta je cesta přes Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko a Černou Horu. Výhodou této trasy je moţnost vyuţití dálnic, po cestě se nabízí nespočet moţných zastávek v projíţděných zemích a objevování jejich krás. Negativní stránkou je stránka ekonomická, neboť pouţití dálnic je spojeno s poplatky. Druhou variantou je cesta přes Maďarsko, Srbsko a Černou Horu, která můţe být sice pomalejší, ale zato záţivnější neţ cesta po dálnici. Hlavní hraniční přechod z Černé Hory do Albánie je přechod Han i Hotit. Při mé cestě byl přechod naprosto bezproblémový a rychlý, kromě předbíhání netrpělivými Albánci jsem se nesetkala s ţádnou komplikací. Naopak negativní zkušeností byl přejezd z Černé Hory do Srbska, kde jsme byli „poţádáni“ o úplatek. Vlakem nebo autobusem Přímé vlakové nebo autobusové spojení do Albánie neexistuje. Vlakem lze dojet do Černé Hory, tato trasa je popisována jako velký záţitek díky krasové krajině, která je protkána ţeleznicí. Jízdenka na trase Praha-Budapešť-Bělehrad-Podgorica stojí okolo 4 000 Kč, ale cesta trvá 27 hodin i více v závislosti na zpoţdění. Vlakem je moţné dojet také do makedonského města Skopje a do Albánie pokračovat autobusem. Autobusem 37

z ČR je moţné docestovat do okolních států, např. Řecka, Makedonie nebo Černé Hory, a zde přestoupit na spoj pokračující do Albánie [30]. Letecky a lodí Posledním moţným způsobem cestování do Albánie je letecká doprava na Korfu, odkud je moţné se dopravit lodí do albánského přístavu Sarandë, kde funguje pravidelné spojení zejména v letních měsících, kdy se do Albánie vydává na jednodenní výlety řada turistů, jejichţ cílová destinace je Řecko. Do města Durrës se lze dostat lodí z italských přístavů Bari, Terst, Ancona či Brindisi [30; 31].

5.2 Materiálně-technická základna 5.2.1 Sluţby cestovního ruchu Zde povaţuji za důleţité také zmínit historii cestovního ruchu v Albánii, coţ pomůţe osvětlit výchozí pozici sluţeb v cestovním ruchu. Při pohledu na jeho historii zjistíme, ţe má velmi malou tradici. 40 let reţimu, který bojoval proti konzumní společnosti, zanechalo své stopy. Sluţby volného času a zábavy byly povaţovány za něco cizího a kapitalistického, v důsledku chudých poměrů se nemohlo příliš rozvíjet kulinářské umění, v oblasti sluţeb existovaly jen populární restaurace a lidové jídelny a výstavba hotelů probíhala jen ojediněle ve velkých městech v 70. letech 20. století [9]. Albánie se potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků ve sluţbách cestovního ruchu [46], projevuje se nedostatek manaţerských zkušeností v oboru, coţ ve svém důsledku vede k niţší kvalitě poskytovaných sluţeb v turistických oblastech [11]. Mnoho podnikatelů v Albánii nemá povědomí o ekonomice nebo o tom, jak vést byznys, spíše se spoléhají na svou intuici a zkušenosti. Obecně lze říci, ţe menší podniky jsou spíše rodinné firmy a většinou v nich nejsou zastoupeni odborníci na ekonomiku. Majitel má obvykle na starosti management, finance i marketing a vztahy se zákazníky. S rostoucí konkurencí a zvyšujícím se počtem nabízených produktů roste i potřeba mít v podniku experta na ekonomiku. Jejich nedostatek je zatím běţným jevem v malých i středních zařízeních [6]. Způsob, jakým jsou turistům sluţby poskytovány, a chování hostitelů v ubytovacích zařízeních a pohostinství jsou důleţitým faktorem pro to, jak bude Albánie vnímána jako turistická destinace. Pokud budou 38

turisté ubytováni v krásném hotelu, jehoţ sluţby nebudou na patřičné úrovni, výsledný dojem stejně nebude pozitivní. Je proto třeba si vychovat novou generaci budoucích manaţerů v cestovním ruchu, motivovat mladé studenty, aby měli zájem o studium cestovního ruchu, a nastavit takové podmínky, aby měli zájem uplatnit se v zařízeních cestovního ruchu v Albánii a neodcházeli do zahraničí [9]. Následující dvě tabulky ilustrují vývoj zařízení cestovního ruchu, nejprve vývoj zaměstnanosti osob v těchto zařízeních, druhá tabulka ukazuje počty zařízení v jednotlivých sluţbách. Tabulka č. 1: Vývoj zaměstnanosti ve sluţbách cestovního ruchu (v tisících)

zdroj: www.unwto.org

Na tomto přehledu vidíme, ţe zaměstnanost v sektoru ubytovacích zařízení od roku 2008 rovnoměrně roste. U dopravních sluţeb k výraznému nárůstu nedochází a v ostatních sluţbách došlo ve srovnání s rokem 2008 k mírnému nárůstu. Tabulka č. 2: Vývoj zařízení v sektoru sluţeb cestovního ruchu (v jednotkách)

zdroj: www.unwto.org

Bohuţel ve statistice UNWTO nebyly obsaţeny údaje o vývoji počtu stravovacích zařízení. Ve vývoji ubytovacích zařízení došlo k nejvyššímu nárůstu v roce 2009, kdy přibylo 954 těchto zařízení. V roce 2011 naopak oproti přechozímu roku přibylo jen 68 zařízení ubytovacích sluţeb. Zajímavý je vývoj sluţeb v dopravním sektoru, v roce 2009 došlo k nárůstu o 596 jednotek a v roce 2010 k poklesu o 512 jednotek, v dalším roce vidíme opět nárůst. U zařízení v oblasti sluţeb cestovních kanceláří a rezervačních 39

sluţeb je vidět růst po celé sledované období, přičemţ k největšímu nárůstu došlo v roce 2011. Já osobně mám se stravovacími sluţbami v Albánii dobré záţitky. Albánská kuchyně je chutná, mám zkušenosti především s pokrmy z ryb, které byly pokaţdé výborné. Úroveň sluţeb je různá. V hotelu nebo v kavárnách ve velkých městech se nám dostalo profesionální obsluhy. Jídelní lístek někdy je, někdy není v angličtině. Obsluha ne vţdy ovládá jiný jazyk neţ albánštinu, a přestoţe bych očekávala, ţe jsou na turisty zvyklí, často působili rozpačitě. Na pláţi ve městečku Ksamili se k nám připojil místní rybář, který nás přesvědčil, ţe nám udělá oběd z čertsvých ryb. Ryby opravdu jel lovit a se svým přítelem nám následně připravil v takovém kiosku, ve kterém v sezóně prodává občertvení, oběd. Cenu jídla nechtěl dopředu říc, stále jen jednoduchými anglickými větami opakoval, ţe bude levné. V té době jsme jiţ mohli srovnávat, tudíţ jsme při placení viděli, ţe jídlo levné není, ale akceptovali jsme situaci tak, jak byla a zaplatili s poučením do budoucna, ţe cenu si musíme vţdy dopředu odsouhlasit. V NP Thethi jsme se setkali se spíše provizorní formou občerstvení, kdy si jeden z místních postavil ze dřeva jakousi kůlničku, kterou mohl zamknout, a před ní zhotovil malé posezení. Celé to působilo opravdu kouzelně a na mě udělala dojem podnikavost tohoto muţe. Okolo jdoucím turistům, vyčerpaným výstupem, nabízel různé nápoje od piva aţ po limonády. Zásoby nahoru si dopravoval za pomoci osla. Občas i v moderní kavárně, tedy alespoň se tak tvářící, narazí turista na nečekané překvapení. Tou v jedné kavárně ve městě Durrës byla toaleta bez dveří, od chodbičky oddělená pouze korálkovým závěsem.

5.2.2 Ubytovací sluţby Následující graf ukazuje vývoj ubytovacích kapacit hotelů v Albánii v letech 1995– 2011.

40

Graf č. 1: Hotely a jejich kapacita v letech 1995–2011

zdroj: www.instat.gov.al

Na uvedeném grafu můţeme vidět, ţe od roku 1995 počet hotelů a lůţek roste, ale dochází ke kolísání. Výkyv je vidět v roce 2004, kdy oproti předchozímu roku došlo k poklesu ubytovacích kapacit v počtu hotelů i lůţek. Dále pokračuje růst aţ do roku 2007, kdy opět dochází k poklesu oproti roku 2006. Počet hotelů klesá o 22 jednotek a počet lůţek o 1401 jednotek. Historicky nejvyšší počet hotelů byl v roce 2009, jejich počet činil 320. V letech 2010 a 2011 počet hotelů klesal. Počet lůţek v roce 2010 také mírně poklesl ve srovnání s rokem 2009, ale v roce 2011 je počet lůţek nejvyšší za sledované období, a to přesto, ţe počet hotelů je niţší neţ v letech 2008–2010. Domnívám se, ţe je to důsledek výstavby velkých hotelů a hotelových komplexů na pobřeţí Jaderského a Jónského moře. Co se týče vlastní zkušenosti s ubytováním, ty byly během mého pobytu jen pozitivní, ačkoliv jsem přespávala převáţně ve stanu. První ubytování pod střechou jsem vyuţila v městečku Komani u stejnojmenné přehrady. Jednalo se o ubytování v kempu, kde bylo moţné si jak postavit stan či zaparkovat karavan, tak se ubytovat v bungalovu, kde bylo několik oddělených dvou aţ čtyřlůţkových místností. Část budovy byla vyhrazena 41

pro restauraci. Sociální zařízení bylo společné mimo budovu. Čtyřlůţkový pokoj se dvěma palandami stál 20 euro za jednu noc. Dalším ubytováním, které jsem vyuţila, byl hotel ve městě Korçë. Jednalo se o velmi pěkný hotel s ubytováním ve dvoulůţkovém pokoji s vlastním sociálním zařízením a kontinentální snídaní. Cena dvoulůţkového pokoje byla 30 euro za jednu noc. Posledním vyuţitým zastřešeným ubytováním byl hostel v hlavním městě Tirana. Toto ubytování jsme sháněli po příjezdu do města jiţ za tmy a hned se nás na ulici „ujalo“ několik místních lidí, kteří nám všichni chtěli doporučit nějaké ubytování, a získat tak pro sebe provizi. Poté, co jsme se jedním z „naháněčů“ nechali zavést na místo, zavolal recepční, který nemluvil anglicky, mobilem majiteli a s ním jsem se domluvila na ceně 40 euro za čtyřlůţkový pokoj s vlastním sociálním zařízením a se snídaní. Co se týče stanování, to zatím není v Albánii nijak omezeno. Pokud jsme si postavili stan v blízkosti nějaké vesnice, často jsme přišli do kontaktu s místními lidmi (ač domluva byla většinou problematická, protoţe mluvili jen albánsky) nebo v horším případě s místními psy. Po cestě do národního parku Thethi jsme ve vesnici Bogë vyuţili moţnosti zaparkovat auto a postavit stan za místní hospodou. Jednalo se o placenou sluţbu, za parkování auta jsme platili 4 eura za den a za stan 2 eura za noc.

6 Česko-albánské vztahy První zmínky o Albánii lze najít ve zprávách českých šlechticů Jana Hasištejnského z Lobkovic a Kryštofa Haranta z Polţic z jejich putování Balkánem. Albánský odpor proti Turkům pod vedením Skanderberga vzbudil pozornost i v Čechách. Bliţší seznamování s Albánií a její kulturou začalo v Evropě aţ od druhé poloviny 19. století, do té doby běţný Evropan příliš nerozlišoval mezi Turky a Albánci a obecně se usuzovalo, ţe se jedná o zaostalou oblast Evropy (Hradečný, 2008). V 19. století se ve svých pracích zabývá Albánií celá řada vědců a badatelů, ať uţ z hlediska historického, filologického, etnologického či zeměpisného. Přesto mezi Čechy na začátku 20. století panuje přesvědčení, ţe Albánci jsou kulturně a politicky zaostalý národ s kmenovým zřízením. K bliţšímu seznámení s Čechů s Albánci dochází během první světové války, kdy stovky Čechů slouţily v rakousko-uherské armádě, 42

která obléhala část albánského území. Zde mají moţnost blíţe poznat protiturecké postoje většiny Albánců, ale také jejich charakteristické národní vlastnosti – touhu po svobodě, bojovnost a statečnost, lpění na osobní cti, úctu k hostům apod. (Hradečný, 2008, str. 635). Po první světové válce dochází k navázání oficiálních československo-albánských diplomatických styků – v Tiraně vznikl československý zastupitelský úřad a naopak. Dochází také k rozvinutí spolupráce na hospodářské úrovni. V druhé polovině dvacátých let a v průběhu let třicátých bylo Československo druhým největším vývozcem průmyslového zboţí do Albánie hned po Itálii (Hradečný, 2008). Během války došlo k přerušení vzájemných styků. Poté, co se v Albánii chopila moci komunistická strana, byly obnoveny diplomatické styky. Obě země se zapojily do Rady vzájemné hospodářské pomoci a Varšavské smlouvy, coţ vedlo k rychlému rozvoji bilaterálních vztahů. Československo v průběhu padesátých let podporovalo Albánii jak politicky, tak na úrovni hospodářské, zdravotnické či školské. Na československých univerzitách studovalo mnoho albánských studentů. Spolupráce je rozvíjena také mezi vědeckými pracovišti, spisovateli či umělci. Albánii v této době zpopularizovali reportáţe známých cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda Obrácený půlměsíc. Na Karlově univerzitě v Praze se začala vyučovat albánština. Akademická sféra se zajímá nejen o jazyk, ale také o albánskou literaturu či dějiny. Naopak Albánci mají přístup k překladům české literatury – například Haškova Švejka – nebo se seznamují s českou váţnou hudbou Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka či dalších. Od roku 1961 dochází v důsledku odklonu Albánie od SSSR k ochlazení vzájemných vztahů, zachován je pouze obchodní styk mezi oběma zeměmi. Československo do Albánie stále vyváţí stroje, nákladní automobily, lokomotivy. Albánie do Čech dováţela suroviny (např. chromovou rudu), koţedělné výrobky či tabák. Na počátku devadesátých let, kdy v obou zemích padly komunistické reţimy, dochází k významnému poklesu obchodních styků v důsledku ekonomické a bezpečnostní situace v Albánii i v důsledku nedostatečného československého finančního zapojení v Albánii. Přestoţe bylo uzavřeno několik dohod o obchodních a hospodářských vztazích, obchodní styky se daří obnovit aţ na konci devadesátých let. Česká republika 43

se zapojila do poskytování humanitární pomoci Albánii v roce 1997 po zhroucení pyramidového investičního systému, kdy došlo v zemi k četným nepokojům, a také v roce 1999 v souvislosti s konfliktem v Kosovu. V červnu 1999 navštívil prezident Václav Havel Albánii, v červnu 2001 navštívil prezident Rexhep Meidani Českou republiku a další vzájemné návštěvy na politické úrovni následovaly (Hradečný, 2008). V současnosti spolu mají Česká Republika a Albánie uzavřenu řadu bilaterálních dohod. V oblasti zahraniční rozvojové spolupráce s Albánií se ČR soustředila na projekty v sektorech zdravotnictví, ţivotního prostředí, dopravní infrastruktury a státní správy (standardizace, metrologie a zkušebnictví) [40]. ČR jednoznačně podpořila vstup Albánie do Severoatlantické aliance v roce 2009. Dle informací Ministerstva zahraničních věcí v Albánii neexistuje česká krajanská komunita. Od r. 2001 působí v Albánii společnost Přátelé ČR, sdruţující většinu někdejších absolventů českých vysokých škol. Má přibliţně 400 členů. V ČR funguje Česko-albánská společnost, jejíţ činností je rozvoj tradičních kontaktů mezi občany a institucemi České republiky a Albánie. Podporuje jazykovou výuku, setkávání odborníků z obou zemí, rozvoj společného podnikání apod. [13]. Češi mohou vstoupit do Albánie na platný cestovní pas nebo občanský průkaz. Maximální doba bezvízového styku pro české občany je 90 dní [40].

6.1 Albánci mýma očima Já jsem mohla komunikovat jen s místními lidmi, kteří uměli anglicky. Pojem Česká republika pro ně nebyl neznámý, mladší generace zaznamenává Českou republiku především díky sportu. Komické pak bylo, kdyţ na nás jeden z místních v přístavu Komani po zjištění, ţe jsme z České republiky, začal česky pokřikovat: "Češi do toho!" Při setkání s jedním z mála starších Albánců, který uměl anglicky, došla řeč i na Československo a jeho rozdělení. Velmi milé bylo naše nocování v blízkosti jednoho stavení. Kdyţ jeho obyvatelé zaregistrovali, ţe jsme tam zastavili, přišel se s námi muţ z této rodiny seznámit. Bohuţel mluvil jen italsky, tudíţ komunikace nebyla úplně plynulá. Ale pochopil, odkud jsme i proč jsme přijeli, dokonce nám poradil, jakou cestou se vydat další den. 44

Samozřejmě jsme se zeptali, jestli je v pořádku, ţe si na tomto místě postavíme stan. V noci se najednou ze tmy vynořily tři děti, které nám beze slov předaly pet láhev vychlazené vody a velikou hroudu kravského sýra, který byl strašně slaný, ale velmi chutný. Mladý albánský student v Tiraně nám řekl, ţe jakmile dostuduje, chce z Albánie odejít, protoţe je těţké si najít dobrou práci a lidé trpí nedostatkem peněz. Jako jednu ze zemí, kam by mu nevadilo odjet, zmiňoval i Českou republiku. Albánce, které jsme potkali, bych rozdělila do tří skupin. Jedni turisty jen z povzdálí zkoumavě pozorují, druhá skupina se chce jen nezávazně seznámit a třetí skupina lidí se chce seznámit proto, ţe turistům chtějí nabídnout nějakou sluţbu.

7 Charakteristika cestovního ruchu v Albánii Cestovní ruch v Albánii je na počátku své cesty, pro jeho rozvoj je třeba přistoupit k řadě opatření a změn ve veřejném i soukromém sektoru. Je třeba upravit právní rámec a financování (plány rozvoje, daně a rozdělení finančních zdrojů, zklidnění situace v oblasti výstavby), infrastrukturu (výstavba silnic, vodárenství, odpadní vody), výstavbu a vybavenost pro vzdělávání a zdravotní péči (budování kapacit na území obcí, státní správa, kontrola systému). V soukromém sektoru chybí více zařízení pro zábavu občanů i turistů, atraktivní veřejné parky, je třeba vytvořit více aktivit pro turisty, realizovat informační kampaně podporující ochranu přírody, podporovat školení pro sluţby a produkty cestovního ruchu, vytvářet zázemí pro nabídku sluţeb a produktů [16]. Rozvoj cestovního ruchu je úzce spjat s investicemi a zaměstnaností. V letech 2009– 2010 vzrostla aktivita restaurací, nákupních center, dopravních poskytovatelů a výstavby různé infrastruktury, čímţ také úměrně vzrostla zaměstnanost v oblasti cestovního ruchu [8]. Odborníci ale upozorňují, ţe chybí konkrétní strategie s podporou nástrojů rozvoje, s patřičným a promyšleným územním plánováním a politikou ţivotního prostředí. Největší výzvou pro albánský cestovní ruch je schopnost odlišit nabídku, nabídnout alternativu k tradičnímu pojetí dovolené u moře a přinést více kulturního 45

a dobrodruţného cestovního ruchu a ekoturismu. Snahou by mělo být představit Albánii jako bezpečnou destinaci, která je řízena eko-sociálně, a zaměřit se na zajímavosti snadno dostupné pro evropské turisty. Od roku 1999 převládá tendence směřovat k elitnímu cestovnímu ruchu [14]. Tabulka č. 3: Příjezdy návštěvníků nerezidentů dle kontinentů

Zdroj: www.unwto.org

Z uvedené tabulky vyplývá, ţe nejvíce návštěvníků přijíţdí do Albánie z evropských zemí. Pokud se podíváme na celkové číslo návštěvníků, je evidentní stoupající tendence. Srovnáme-li celkový počet návštěvníků v roce 2008 a 2012, zjistíme, ţe došlo k nárůstu návštěvnosti o 60 %. Tabulka č. 4: Srovnání návštěvnosti v rámci evropských zemí (2008–2012)

46

zdroj: www.unwto.org

Na tomto přehledu je vidět, z kterých evropských zemí přijíţdělo v letech 2008–2012 nejvíce turistů. Uvádím vţdy prvních 10 míst dle čestnosti turistů a na konci kaţdé tabulky je pozice České republiky. Po celé sledované období bylo nejvíce návštěvníků z Kosova a Makedonie, přičemţ od roku 2010 došlo k velkému nárůstu návštěvníků z Kosova; jejich počet kaţdoročně přesahuje milion. O další místa se během sledovaných pěti let dělí Černá Hora, Itálie a Řecko. Pátou zemí s nejvyšším počtem turistů, kteří navštívili Albánii, byla Velká Británie, za kterou následuje Německo. Kaţdoročně přijíţdí také vyšší počet návštěvníků ze Srbska, Švýcarska či Turecka. Návštěvnost turistů z České republiky se pohybuje ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi okolo 20. místa. Zatímco se dá říci, ţe v letech 2008–2010 byl zájem o Albánii stabilní, v letech 2011 a 2012 je znát značný nárůst zájmu českých návštěvníků, jak můţeme také jasně vidět v následujícím grafu.

47

Graf č. 2: Příjezdy českých turistů do Albánie v letech (2008–2012)

zdroj: www.unwto.org

Graf č. 3: Příjezdy cizinců do Albánie dle způsobu dopravy v letech 2008–2012

zdroj: www.unwto.org

48

Graf č. 4: Příjezdy cizinců dle účelu cesty (2008–2012)

zdroj: www.unwto.org

Z uvedených grafů vyplývá, ţe cizinci do Albánie nejčastěji přijíţdějí pozemní dopravou. Letecká a vodní doprava je v letech 2001 aţ 2009 na podobné úrovni, rozdíl je patrnější v letech 2010 a 2011, kdy letecká doprava začala výrazněji převyšovat dopravu vodní. Co se týče důvodů, za kterými cizinci do Albánie přijíţdí, nejčastěji jde o jiné osobní důvody, kam jsou zahrnuty také tranzitující osoby, čímţ si vysvětluji výši tohoto čísla. Druhým hlavním důvodem je potom návštěva za účelem rekreace.

7.1 Plán rozvoje cestovního ruchu 2007–2013 [39] Dle dokumentu vydaného albánským Ministerstvem cestovního ruchu, kultury, mládeţe a sportu „Sector strategy on tourism 2007–2013“ jsou hlavním potenciálem rozvoje cestovního ruchu: 1. rekreační cestovní ruch směřující za pláţemi a sluncem; 2. zájmový cestovní ruch; 3. kongresový cestovní ruch.

49

Zájmový cestovní ruch zahrnuje: přírodní cestovní ruch, ekoturismus, dobrodruţný cestovní ruch (exkurze do přírody, jízda na koni, veslování na lodi, rafting, parašutismus, výlety na horských kolech, potápění, kanoing, plavba na lodi), venkovský cestovní ruch a kulturně poznávací cestovní ruch (historická města, archeologická centra apod.) Jedním z hlavních úkolů je dle ministerstva dosáhnout geografické vyrovnanosti v distribuci turistických aktivit v zemi. V současnosti jsou dokonce i oblasti s turistickým potenciálem vyřazeny z oblastí, kterým byl přiřazen status prioritního rozvoje cestovního ruchu. Jsou identifikovány hlavní oblasti rozvoje cestovního ruchu: Pobřeţní oblast Jaderského moře – je nutné kontrolovat současný rozvoj a regulovat ho dle stávajících zákonů. Návštěvníkovi by zde měla být nabízena směsice záţitků, zaloţených na kombinaci atraktivních přírodních a kulturních produktů, které se vzájemně doplňují a jsou v souladu s přírodními, sociálními a kulturními kapacitami oblasti. Kvůli plochému terénu by měly být budovány nízké hotely a hotelové komplexy (3, 4 a 5 hvězdičkové) tak, aby zapadly do krajiny, tyto stavby by měly být stavěny pohromadě a uchovávat zelené pobřeţní oblasti. Další výstavba můţe zahrnovat kempy a kasina. Budování vodních parků má probíhat za účelem ochrany a vodních sportů. Při plánování dalších zařízení cestovního ruchu by měla být dodrţena rovnováha mezi místním a mezinárodním cestovním ruchem. Budovy by si měly zachovat místní architektonický styl (materiál, barvy, detaily atd.). Hustota staveb by měla být 100 turistů na 1 hektar. Pobřeţní oblast Iónského moře – cílem je nabídnout návštěvníkovi kombinaci záţitků, zaloţených na atraktivních přírodních a kulturních produktech, které se vzájemně doplňují a jsou v souladu s přírodními, sociálními a kulturními kapacitami oblasti. Oblast by měla být vyhrazená pro rozvoj prvotřídních hotelů a komplexů s limitovanou výškou a hustotou 100 turistů na 1 hektar. Nemělo by docházet k zásadním změnám

50

v přirozeném prostředí a místní topografii. Je také nutné vzít v úvahu stávající vesnice podél pobřeţí nejen v souvislosti s výstavbou, ale také v hospodářské a sociální oblasti. Horské oblasti – výstavba by měla být jednotná, měla by co nejvíce vyuţívat stávající stavby, nové stavby by měly zapadnout do okolní krajiny. Hustota výstavby by měla být 150 turistů na 1 hektar. Albánie skýtá také potenciál pro rozvoj venkovského cestovního ruchu. V zemi je okolo 1 350 vesnic s téměř 1 milionem obyvatel, coţ poskytuje příleţitost pro rozvoj venkovského cestovního ruchu, zejména agroturismu, ekoturismu, přírodního turismu apod. Mělo by být podporováno vytváření tradičních hostitelských struktur ve venkovských oblastech, zejména ve vzdálených horských oblastech, a směřovat investice do zlepšení infrastruktury v těchto oblastech. Je zaznamenáván nárůst v návštěvnosti národního parku Thethi. Ukazuje se tak, ţe horský cestovní ruch má potenciál a zájem o něj je zejména mezi turisty ze západní Evropy. Sousední země, jako jsou Řecko, Chorvatsko či Turecko, se zaměřily na cestovní ruch pro turisty, kteří vyhledávají slunce a pláţe. Dle strategie má Albánie moţnost se od nich odlišit tím, ţe se zaměří na své další předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a nebude se snaţit soutěţit na tomto jiţ tak přeplněném trhu. Mezi základní výzvy v oblasti cestovního ruchu tento plán řadí: 

nutnost ustanovení jasné pozice Albánie jako turistické destinace na trhu cestovního ruchu,



vytvoření image nebo značky Albánie tak, aby byla vnímaná pozitivně nejen mezi turisty, ale také mezi profesionály pracujícími v cestovním ruchu,



plánované investování, které bude jednotně vnímané a odsouhlasené všemi zainteresovanými stranami, vytvoření krátkodobých i dlouhodobých plánů konkrétních investic,



budování dopravní infrastruktury a telekomunikačních sítí,

51



koordinace činnosti mezi velkým počtem vládních institucí, místní správou, nevládními

organizacemi,

Akademií

věd,

mezinárodními

agenturami

a zahraničními programy pomoci, 

podrobné zmapování a seznámení se s trhem, určení cílových segmentů trhu, identifikování potřeb, příleţitostí atd.,



investice do systému sběru dat a monitorování stavu a vývoje odvětví cestovního ruchu.

7.2 Překáţky rozvoje cestovního ruchu Albánie se potýká s mnoha problémy, které brání výraznějšímu rozvoji cestovního ruchu. Podmínkou pro rozvoj jsou důleţité strukturální reformy, které jsou časově i finančně náročné. Je nutné rozšířit zdroje na výrobu elektrické energie, zrekonstruovat stávající systém vodních elektráren, elektrickou síť, nadále zlepšovat dopravní infrastrukturu, systém kanalizace, čistírny odpadních vod, zlepšit nakládání s odpady a klást větší důraz na ochranu ţivotního prostředí [40]. Další překáţkou jsou zvyšující se ceny, špatný management a nedostatečná informovanost okolí o albánském cestovním ruchu [14]. Přestoţe je cestovní ruch jedním z nejdůleţitějších odvětví v Albánii, počet turistů navštěvujících zemi je výrazně niţší ve srovnání s okolními středomořskými státy [10]. Cestovní ruch v Albánii je ale také zdrojem zvyšujícího se tlaku na ţivotní prostředí, přírodní a kulturní zdroje. Současná tendence upřednostňovat rychlý zisk před dlouhodobým rozvojem respektujícím budoucnost národního přírodního a kulturního bohatství představuje nebezpečí pro budoucnost cestovního ruchu a jeho zdrojů v této zemi [16]. Na problémech, kterým musí rozvíjející se cestovní ruch čelit, se shoduje řada odborníků [37, 16, 40, 14, 48, 6]. Problémům s dopravní infrastrukturou a úrovni sluţeb jsem se věnovala jiţ v kapitolách 5.1 a 5.2.

52

7.2.1 Vysoké ceny Agalliu upozorňuje na vysoké ceny ve srovnání s kvalitou poskytovaných sluţeb a poskytovaného produktu. Ceny v letní sezóně rostou ohromujícím způsobem. Nejen na jihu země se v letní sezóně pohybuje cena za noc v hotelu ve výši 30 euro na osobu. Ze srovnání s okolními zeměmi pak Albánie vyjde negativně, protoţe v okolních zemích jsou ceny za sluţby na vyšší úrovni niţší [6].

7.2.2 Ţivotní prostředí Přístup k ţivotnímu prostřední není dostatečně regulován a chybí důleţité ekologické normy [48]. Řada hotelů, restaurací a dalších zařízení odvádí své odpadní vody rovnou do moře. Informace od hygienických inspekcí i od Ministerstva ţivotního prostředí ukazují, ţe mnoţství kalu ve vodě v různých částech pobřeţí přesahuje povolené hladiny, coţ můţe negativním způsobem ovlivnit cestovní ruch. S ţivotním prostředím úzce souvisí také odpadové hospodářství. Znečištěny jsou nejen odlehlé části země, ale i veřejné pláţe a oblasti podél hlavních silnic, protoţe systém svozu odpadu není stále uspokojivě vyřešen [6]. Albánie patří k zemím, které jsou ekologickými organizacemi ve zprávách o stavu ţivotního prostředí řazeny na poslední místa, a to zejména ve spojení s nevratnými škodami způsobenými na pobřeţí. I přes nesouhlasná stanoviska odborníků bylo před 10 lety učiněno politické rozhodnutí, ţe pobřeţí Jadranu bude patřit masivnímu cestovnímu ruchu a pobřeţí Jónského moře elitě. Z toho vyplývá, ţe 2/3 pobřeţí mají být určeny pro masivní turismus. Kadaku upozorňuje, ţe tato cesta není pro Albánii schůdná, ţe by se měla masivnímu turismu vyhnout. V opačném případě můţe dojít k nevratnému poškození dalších, zatím nedotčených oblastí [9].

7.2.3 Korupce a neoficiální cestovní ruch Velký problém v Albánii představuje stále ještě korupce. Po roce 2001 docházelo k rozdělování nelegálních stavebních povolení mezi vysoké funkcionáře, kteří jsou akcionáři většiny hotelů a penzionů na albánském pobřeţí. Byly utraceny miliony eur na tvorbu plánů rozvoje turismu, ale veřejnost uţ se nikdy nedozvěděla, zda a jakým způsobem byly tyto plány převáděny do praxe. Přestoţe současná vláda přistoupila 53

k rozhodnutí, ţe nelegální stavby budou postupně strţeny, není tento problém uzavřenou kapitolou, protoţe snaha o masivní rozvoj cestovního ruchu na pobřeţí s rozhodnutím o demolicích příliš nekoresponduje [9]. Soukromé aktivity vedoucích představitelů významných státních podniků jsou úzce propojené s jejich státním zaměstnáním, čímţ dochází ke střetu zájmů. Je proto potřeba nastavit takové prostředí a zákony, které budou bojovat proti zneuţívání pravomocí a donutí úředníky veřejné správy uplatňovat etická pravidla. V důsledku korupce na albánském trhu vznikly desítky tajemných společností nejen v oblasti cestovního ruchu, ale i v dalších oblastech (farmacie, stavebnictví, banky atd.). Zákony musí být nastaveny tak, aby tyto společnosti musely být transparentní [9]. Neoficiální cestovní ruch je stále na vysoké úrovni, coţ má vliv na rozvoj cestovního ruchu, který funguje v mezích zákona. Sniţuje příjem státu z cestovního ruchu, a tím dochází k niţším investicím do tohoto sektoru. Stále existuje velké mnoţství subjektů, které fungují neoficiálně a vyhýbají se tak svým zákonným povinnostem, jako je placení daní. Mnoho turistů z Kosova a Makedonie se raději ubytovává v soukromých bytech neţ v hotelech, protoţe jsou levnější. Tímto způsobem nedochází ke konfrontaci mezi nabídkou a poptávkou a správnému fungování trhu [6].

7.2.4 Propagace a marketing Dalším nedostatkem, na který někteří odborníci upozorňují, je nedostatečná propagace, která omezuje moţnosti vstupu Albánie jako turistické destinace na trh [48, 9]. Propagace by měla být prioritou ministerstva, které má na starosti cestovní ruch. K tomu je zapotřebí zformulovat strategie rozvoje turismu v zemi, stimulovat místní i zahraniční investory, aby vloţili své peníze do konkrétní formy cestovního ruchu, která bude v souladu se strategií země. O propagaci země by měly usilovat také cestovní kanceláře a agentury [9]. S tím souvisí i nízký stav přímých zahraničních investic v oblasti cestovního ruchu, které by pomohly zlepšit pozici na trhu a zároveň standard sluţeb a odborné přípravy [48].

54

7.2.5 Vlastnictví půdy S problémy s vlastnictvím půdy a s privatizací jsou spojeny i výše uvedené malé zahraniční investice. Vyřešení této otázky je zájmem celé albánské ekonomiky, nejen odvětví cestovního ruchu. Otazníky ve vlastnictví půdy jsou překáţkou pro příchod investorů na albánský trh, protoţe ţádný investor nechce riskovat, ţe vloţí peníze do pozemků, u kterých není jasné, kdo je jejich vlastníkem, nebo do pozemků, ke kterým není moţné doloţit patřičnou dokumentaci [6].

7.2.6 Politický přístup Ve zprávě Světové banky je upozorňováno na nedostatečný politický zájem o problematiku cestovního ruchu. Není rozvinuta komunikace mezi veřejným a soukromým sektorem a vzájemná spolupráce v otázkách cestovního ruchu na vládní úrovni (např. přidělování pozemků, podpora investic, sběr dat či rozvoj infrastruktury) je také nedostatečná [48]. Místní orgány státní správy i soukromý sektor jsou stále více v pokušení zaměřit se na masový turismus a v některých případech dokonce na elitní cestovní ruch. Je ale třeba, aby si vlastníci půdy, realitní developeři a veřejní činitelé uvědomili, ţe cílem není rychle navýšit příjmy z cestovního ruchu za cenu toho, ţe nebude vytvořeno prostředí pro dlouhodobě udrţitelný cestovní ruch [14].

7.3 Stávající formy cestovního ruchu 7.3.1 Přímořský cestovní ruch Nejrozvinutější formou turismu v Albánii je cestovní ruch směřující na pobřeţí za pláţemi a sluncem [7, 10]. Jak uţ jsem uvedla výše, na pobřeţí bohuţel docházelo k nelegální výstavbě, která nekoresponduje s plánem rozvoje cestovního ruchu a při příjezdu do přímořských měst tak návštěvníky nejprve uvítá ohromná zástavba hotelů, jako je tomu například ve městě Durrës. Albánie má pro takovýto cestovní ruch ideální podmínky. Jednak má příhodné podnebí, je po Španělsku zemí s nejvyšším počtem slunečných dnů v Evropě. Na severovýchodě 55

je to průměrně 250 slunečných dnů do roka, na jihozápadě dokonce 325 dnů. Průměrné teploty se od května do října pohybují mezi 23 aţ 31 °C. Jaderské pobřeţí zabírá po délce asi 250 km pobřeţí, široké pláţe jsou písčité s mělkou vodou. Jónské pobřeţí zabírá asi 170 km a je uţší, vyznačuje se útesy a skalami s jeskyněmi. Jaderské pobřeţí je více zalidněné, leţí zde velká města. Jónské pobřeţí je naproti tomu obydlené méně, jsou zde spíš menší tradiční vesnice a městečka [18].

7.3.2 Kulturní cestovní ruch V Albánii najdeme na 2 400 kulturních památek různých kategorií a v různém stavu. Dnešní situace je taková, ţe většina těchto památek je poškozená, ať uţ důsledkem přírodních faktorů, nebo lidských zásahů, a bohuţel se jim nedostává patřičné péče. Místa, kterých se kulturní cestovní ruch týká, nejsou náleţitě udrţována. Kulturní památky tak nejsou na poţadované úrovni, aby mohly plnit funkci moderního turistického produktu. Na mnoha historických místech ve městech, jako je Durrës, Vlorë apod., stojí nelegální budovy. Tomuto sektoru chybí i důsledný marketing. Není dostatek informačních center, kam by mohli turisté přijít a obdrţet všechny potřebné informace o tom, co je ve městě zajímavého, o jízdních řádech autobusů a vlaků, o dění v kultuře a umění, o ubytování atd. [17, 6].

7.3.3 Horský cestovní ruch a ostatní typy cestovního ruchu Národní strategie pro rozvoj a integraci také upozorňuje na zvláštní zájem v oblasti cestovního ruchu vhodného pro horské oblasti, jako je ekoturistika, venkovská turistika, přírodní turistika, záţitková turistika a horská turistika. Rozvoj dalších druhů cestovního ruchu ale záleţí na tom, jak se Albánie vyrovná s odstraněným výše uvedených překáţek [42]. Rozvoj cestovního ruchu mimo pobřeţí také úzce souvisí s regionálním rozvojem. Ten byl mnoho let povaţován pouze za okrajovou záleţitost, nikoliv za nedílnou součást socio-ekonomického rozvoje. Nyní je rozvoj nerozvinutých částí země prioritou. Cílem je, aby bylo jednotlivých regionálních rozdílů vyuţito pro ekonomický rozvoj regionů a podporu cestovního ruchu. Rozvoj těchto regionů také zamezí migraci jejich obyvatel. Četné oblasti Albánie, ve kterých je potenciál a nevyuţité zdroje, zůstávají dnes neobydleny. Je tak úkolem státu, aby těmto oblastem pomáhal aktivní a dlouhodobou politikou a prostřednictvím investic umoţnil rozvoj 56

těchto oblastí [12]. Venkovský cestovní ruch téměř neexistuje. V Itálii je tento typ turismu velmi populární, zejména v Toskánsku. Albánské vesnice by tak mohly tento typ cestovního ruchu velmi dobře rozvíjet. Také informace pro turisty o moţnostech navštívit albánské vesnice prakticky neexistují [6].

7.4 Zahraniční pomoc v oblasti cestovního ruchu [14] Odvětví cestovního ruchu ovlivňuje mnoho mezinárodních organizací a agentur pro spolupráci, které v posledních letech spolupracovaly s albánskou vládou na některých projektech. Rozvojový program OSN (UNDP)2 například podpořil dvouletý program „Platforma rozvoje albánského cestovního ruchu na základě kulturního a přírodního cestovního ruchu“ (Platform for Supporting Albania's Tourism Development based on Cultural and Environmental Tourism). Má v úmyslu dosáhnout konkrétních cílů na národní (vytvoření legislativního rámce, který přispěje k podpoře ekologického cestovního ruchu a školení klíčových účastníků v tomto odvětví) a místní úrovni (rozvoj světového dědictví UNESCO). Agentura spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID)3 pod hlavičkou projektu Edem (Albanian Enterprice Development & Export Market Services), schváleného Ministerstvem kultury, turismu, mládeţe a sportu působí v oblasti cestovního ruchu na poli marketingu a propagace, vzdělávání a odborné přípravy a strategie a politiky, dále rozvíjí vzdělávací programy pro turistické průvodce

2

„Rozvojový program OSN (United Nations Development Programme - UNDP), založený v roce 1966 na

základě rezoluce VS OSN č. 2029, je hlavním orgánem OSN pro koordinaci rozvojové činnosti. UNDP poskytuje rozvojovým zemím podporu pro snižování chudoby a dosažení rozvojových cílů, včetně Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs) a cílů národních rozvojových programů. UNDP se zaměřuje především na rozvoj kapacit nejméně vyvinutých států světa.“ Zdroj: http://www.mzv.cz 3

USAID je nezávislá federální agentura, která se zabývá poskytováním ekonomické, rozvojové

a humanitární pomoci ve více neţ 100 zemích po celém světě. Cílem je šíření demokracie, volného trhu, pomoc rozvojovým zemím nebo zemím poničeným katastrofami, posilování amerických zahraničních politických zájmů. Zdroj: http://www.usaid.gov/who-we-are/organization

57

a podporuje účast na mezinárodních veletrzích. Agentura také podporuje tvorbu a řízení „Značky Albánie“, která rozpoznává výrobky a iniciativy, která se shodují se strategií rozvoje sektoru cestovního ruchu.

8 Nabídka českých cestovních kanceláří V této kapitole se snaţím zmapovat situaci na českém trhu. Informace vycházejí z údajů uvedených na webových stránkách jednotlivých cestovních kanceláří nebo z rozhovorů s jejich zástupci. Snaţila jsem se, aby to byly osoby, které mají tuto destinaci na starosti nebo byli průvodci těchto zájezdů. Soustředila jsem se na zájezdy zaměřené pouze na Albánii. V nabídce jsou i kombinace balkánských států nebo zájezdy do sousedních zemí, které mají na programu i výlet do Albánie. V následující tabulce je základní přehled těchto kanceláří a jejich zájezdů. Dle mého zjištění nabízí zájezdy jedenáct cestovních kanceláří. Zájezdy do Albánie najdeme kromě uvedených také v nabídce CK MAYER&CROCUS, CK Redok Travel nebo CK SLAN Tour, ale ve všech těchto případech nejsou CK touroperátorem těchto zájezdů, ale pouze nabízejí zájezdy CK Poznání. Proto jsem je do přehledu nezařadila. Nejširší nabídku ve smyslu počtu zájezdů má CK Kudrna, která má také nejdelší tradici v nabídce této destinace. Organizuje pět různých zájezdů do Albánie. CK Alpina nabízí čtyři zájezdy do Albánie, specializující se na turistiku a cyklistiku. AGL Travel nabízí poznávací i pobytové zájezdy. Zbylé cestovní kanceláře mají ve své nabídce zařazen jeden nebo dva zájezdy do Albánie. Dohromady mají všechny cestovní kanceláře v nabídce dvacet tři různých poznávacích zájezdů do Albánie. Pobytové zájezdy teď ponechávám stranou. Deset z těchto zájezdů má zajištěno ubytování v kempech nebo na různých tábořištích u hospod či ve volné přírodě a bez stravy, CK Nomád zajišťuje polopenzi formou polní kuchyně, dalších třináct zájezdů nabízí ubytování v hotelech nebo penzionech se snídaní (3x) nebo s polopenzí (10x). Doprava u šestnácti zájezdů je realizována autobusem z České republiky, zbylých sedm zájezdů je leteckých.

58

Tabulka č. 5: Přehled cestovních kanceláří v ČR nabízejících zájezdy do Albánie

59

CK Alpina Brněnská cestovní kancelář Alpina se zaměřuje na cyklistické a turistické zájezdy do Albánie. Doprava probíhá vţdy autobusem a v případě cyklistických zájezdů jsou dopravována z České republiky i kola. Všechny zájezdy jsou dvanáctidenní. Zájezdy zaměřené na turistiku jsou dva, jeden více a jeden méně náročný. V prvním případě je zařazen šestidenní přechod hor „natěţko“, druhý zájezd zahrnuje spíše jednodenní pochody. Oba zájezdy se za sezónu uskuteční dvakrát a termíny obou zájezdů jsou shodné. Obě skupiny spolu cestují z České republiky a zpět a během pobytu se jejich program různě prolíná. V ceně zájezdů je zahrnuta doprava do Albánie a po Albánii, poplatky za kempy a tábořiště, sluţby průvodce. Cyklistické zájezdy má cestovní kancelář také ve dvou variantách – více a méně náročný. Termíny pro kaţdý zájezd jsou opět dva a shodují se. Obě skupiny přijedou a odjedou spolu, zájezd Albánie MTB má navíc po celou dobu k dispozici doprovodné vozidlo s řidičem. V ceně je zahrnuta doprava autobusem, poplatky za kempy a táboření, sluţby průvodce, trajekt po jezeře Komani. Stravu si řeší kaţdý účastník sám nebo z místních zdrojů. CK Kudrna Tato cestovní kancelář nabízí celkem pět různých zájezdů do Albánie. Podobně jako u CK Alpina nabízí turistické zájezdy, jeden cyklistický zájezd, jeden poznávací, letos navíc do své nabídky zařadila zájezd vodácký. Nabídce vodáckého zájezdu dle slov pana Dvořáka, jednoho ze zakladatelů této CK, předcházel rozsáhlý průzkum a mapování poptávky. Vodácký zájezd se koná na přelomu května a června a trvá deset dnů, je určen zkušenějším vodákům a účastníci mají moţnost splavit několik albánských řek. Turistické zájezdy, během kterých účastníci poznávají přírodu a hory Albánie, jsou dva. Jeden zahrnuje vícedenní přechody, součástí druhého jsou jednodenní túry. Zájezdy trvají třináct dní, kaţdý má dva termíny, které probíhají synchronně a skupiny se opět kromě cesty z České republiky a zpět během pobytu potkávají. Cena zahrnuje dopravu

60

autobusem, přepravu terénními dodávkami na místě, trajekt po přehradě Komani, ubytování v hotelu (1x nebo 2x), poplatky za tábořiště a kempy. Cyklistický zájezd je třináctidenní a skládá se z jednodenních etap, termíny jsou dva za sezónu a v ceně je zahrnuta doprava osob i kol autobusem, jedno ubytování v hotelu, poplatky za kemp nebo tábořiště na zbylé noci, 3x večeře a 2x snídaně, sluţby průvodce. Poznávací zájezd je desetidenní, probíhá ve dvou termínech. Součástí je prohlídka Dubrovníku v Chorvatsku po cestě do Albánie. V Albánii účastníci zamíří do větších měst na západní straně Albánie, potom se přejíţdí středem země do Kosova, kde je naplánovaná prohlídka města Prizren. Účastníci se také vykoupou v moři a podívají se do horské vesničky Bogë. Cena zahrnuje dopravu autobusem do Albánie a v místě, poplatek za vstup do Kosova, ubytování v hotelu s polopenzí. Firo Tour Nabízí dva různé poznávací zájezdy do Albánie. Hlavní rozdíl mezi nimi je ve způsobu dopravy, a tedy i v ceně zájezdu. První zájezd „Neobjevené krásy jiţní Albánie s koupáním u moře“ probíhá ve čtyřech různých termínech, leteckou dopravou a je osmidenní. Přilétá a odlétá se z Korfu, do Albánie se účastníci dostanou trajektem. Ubytování je v hotelech s polopenzí. Jak uţ název zájezdu napovídá, zájezd se odehrává v jiţní Albánii, účastníci se koupou v moři, navštíví významná letoviska, kulturní památky a uvidí i trochu z přírody jihu Albánie. V ceně je letenka se všemi poplatky, sluţby průvodce, ubytování se stravou a místní přeprava. Druhý zájezd „Albánská mozaika“ je zajištěn autobusovou dopravou z České Republiky. Zájezd trvá dvanáct dnů a na výběr jsou tři různé termíny. Po cestě se turisté zastaví v Černé Hoře, v Albánii se pohybují západním pobřeţím aţ úplně na jih do Butrintu, na zpáteční cestě do České republiky je naplánovaná zastávka v Dubrovniku a koupání v Chorvatsku. V ceně je zahrnuta doprava autobusem, ubytování s polopenzí (hotel nebo penzion či ubytování v soukromí), sluţby průvodce. Řada výletů je fakultativních a je potřeba počítat ještě s asi 56 euro na tyto výlety.

61

CK Poznání Tato cestovní kancelář má v nabídce dva pobytově-poznávací zájezdy zaměřené na Albánii. První je autobusový v délce dvanáct dní, v sezóně 2014 bude probíhat ve třech termínech. Účastníci tohoto zájezdu mají základnu ve městě Vlorë na západním pobřeţí a odtud vyjíţdějí na výlety směrem na jih. V ceně je doprava autobusem a přesuny, ubytování v hotelech s polopenzí, sluţby průvodce. Druhý zájezd je letecký, také ve třech termínech, trvá osm dní a je nastaven podobně jako výše uvedený zájezd. AGL Travel Nabízí poznávací, pobytově-poznávací i čistě pobytové zájezdy do Albánie. Grand Tour Albánií je jedenáctidenní velký okruh, který začíná na jihozápadě ve městě Sarandë, pokračuje směrem na jih, dále na jihovýchod Albánie, nahoru na sever přes centrální Albánii, přes hory na severu opět zpět na jih. Účastníci tohoto zájezdu doslova objedou Albánii dokola. Cena zahrnuje letenku, trajekt z/na Korfu, kam se přilétá, transfery dle programu, ubytování v hotelích a penzionech se snídaní. Druhý zájezd je pobytově-poznávací. Na prvních šest dnů je naplánován poznávací okruh po jihozápadě Albánie a poslední čtyři dny je na programu koupání v moři a relaxace v letovisku Sarandë. Pobyt je také letecký, cena obsahuje vše stejně jako výše uvedený zájezd této cestovní kanceláře. AGL Travel nabízí také pobytové zájezdy do osmi tří aţ pětihvězdičkových hotelů v Sarandë. Většinou je ubytování se snídaní, jeden hotel nabízí polopenzi. Doprava je letecká z Prahy, pobyty se pohybují v délce osm, jedenáct nebo dvanáct dní. CK Intertrans Nabízí devítidenní poznávací zájezd autobusem, který začíná prohlídkou hlavního města. Dále se přejíţdí přes vnitrozemí na východní stranu Albánie k Ohridskému jezeru na hranicích s Makedonií, odtud dál na jih přes krásnou horskou krajinu, dále přes Albánskou riviéru. Součástí je návštěva památek UNESCO a pokračuje se směrem na sever k hranicím s Černou Horou. Cena zahrnuje ubytování s polopenzí, dopravu autobusem, sluţby průvodce. 62

CK Adventura Nabízí tři zájezdy do Albánie, jeden je poznávací, další dva jsou zaměřené na cyklistiku. Poznávací zájezd je jedenáctidenní okruh, doprava je letecká z Prahy do Tirany. Turisté se podívají vnitrozemím Albánie směrem k jihu, navštíví památky UNESCO, vykoupou se v Jónském moři. Albánskou riviérou, kde se několik dní zdrţí, se vrátí po pobřeţí zpět do Tirany. Cena zahrnuje sluţby průvodce, letenku, dopravu minibusem a ubytování v hotelu se snídaní. Cyklistické zájezdy jsou zaměřeny buď na pobřeţí a hory jiţní Albánie, zde si mohou zájemci vybrat devíti nebo čtrnáctidenní zájezd (obě skupiny cestují současně) nebo na hory severní Albánie. První z uvedených zájezdů je letecký, v ceně je zahrnuta letenka (není zahrnut letecký transfer kol ve výši 120 euro), sluţby průvodce, doprava minibusem a ubytování v hotelech nebo penzionech se snídaní, 2x (4x) večeře. Druhý zájezd, cyklistika v horách severní Albánie, je autobusový a probíhá v oblasti pohoří Prokletje, NP Thethi a údolí Valbonë na severu. V ceně je autobus s cyklovlekem, doprovodné vozidlo, průvodce a ubytování s polopenzí. Vzhledem k moţnostem na severu Albánie je ubytování realizováno v soukromí nebo v tábořištích či volně v přírodě. CK MUNDO Nabízí jeden poznávací autobusový zájezd do Albánie v délce jedenáct dní, jeden termín v sezóně. Trasa zájezdu vede kolem Skadarského jezera na severu země, po západním pobřeţí směrem k jihu se zastávkami ve městech, součástí jsou jednodenní túry do hor i koupání v moři a jezerech, na jihovýchodě Albánie odbočí účastníci na prohlídku makedonského města Ohrid a přes Srbsko se vrací zpět do České republiky. Ubytování je zajišťováno v kempech nebo tábořištích ve vlastních stanech, cena zájezdu nezahrnuje stravu. CK Hroch Má v nabídce také jeden poznávací zájezd kombinovaný s turistikou. Doprava je autobusová, ubytování je zajištěno v hotelech nebo penzionech s polopenzí. Do Albánie 63

se přijíţdí z Černé Hory. Účastníci uvidí památky UNESCO, plaví se po jezeře Komani, navštíví hlavní město, vykoupou se v moři na Albánské riviéře a podívají se do národních parků na jihu Albánie. CK VSACAN TOUR Nabízí dvanáctidenní autobusový poznávací zájezd, který probíhá ve dvou termínech za sezónu, kombinovaný s pobytem u moře. Odpočinek u moře je prokládán výlety ke kulturním památkám a výletem do hor. Zájezd trvá dvanáct dní, v ceně je zahrnuto ubytování v hotelech nebo penzionech s polopenzí. CK Nomád Patnáctidenní autobusový zájezd. Ubytování je v tábořištích nebo kempech, strava je formou polopenze, kterou velmi originálně zajišťuje polní kuchyně. Okruh Albánii začíná na východě Albánie u Ohridského jezera a směřuje na jih opouštěnou krajinou k moři, dále jsou na programu památky UNESCO Butrint a Gjirokastër. Po dvou dnech strávených u moře následuje návštěva větších měst na západě Albánie a pokračuje se směrem na sever do města Shkodër se zastávkou na koupání u Jaderského moře.

8.1 Rozhovor se zástupci cestovních kanceláří Pro zástupce cestovních kanceláří, které nabízejí zájezdy do Albánie, jsem si připravila 10 otázek. Snaţila jsem se zjistit, proč tuto destinaci zařadili do své nabídky, jak hodnotí zájem klientů o tuto destinaci, jaký mají názor na cestovní ruch v Albánii. Na základě jejich reakcí jsem pak sestavila pod kaţdou otázku jednu odpověď. Názory jednotlivých zástupců CK na tuto problematiku se většinou shodovaly. 1. Od kterého roku zájezdy do Albánie nabízíte?Proč jste Albánii do své nabídky zařadili? První cestovní kancelář, která zařadila Albánii do své nabídky, byla CK Kudrna v roce 1993. Pro jednoho ze zakladatelů této CK byl Balkán obecně srdeční záleţitostí, do Albánie nebylo do roku 1990 moţné se dostat, pro cestovatele byla zahalená tajemstvím, a tak jakmile se Albánie otevřela světu, reagoval. V letech 1997–2000 ale

64

došlo k přestávce, protoţe neměli vzhledem k situaci v Albánii4 odvahu v této době zájezdy pořádat. Zbylé cestovní kanceláře povětšinou zařadily tuto destinaci do své nabídky v letech 2006–2008. Pokud mi byli schopní sdělit důvody, patřily mezi ně poţadavky a zájem klientů, zkušenosti průvodců, kteří destinaci doporučili, či proto, ţe se jednalo o pro Čechy exotickou destinaci. Navíc zájezdy do Albánie mnoho cestovních kanceláří neorganizovalo. CK Adventura se zaměřovala na cyklistiku v Albánii a v roce 2013 poprvé do nabídky zařadila také zájezd poznávací. CK byla překvapena, jak velký zájem o tento zájezd, který se plně obsadil, byl. 2. V jakém objemu prodáváte zájezdy do Albánie? Většina cestovních kanceláří pořádá kaţdý ze zájezdů jednou nebo dvakrát do roka. Pouze Firo Tour, která nabízí dva zájezdy do Albánie, nabízí u jednoho ze zájezdů tři různé termíny a u druhého dokonce čtyři. CK Poznání nabízí oba své zájezdy ve třech různých termínech. U leteckých zájezdů je minimální kapacita 16 osob, u autobusových je kapacita skupiny v průměru 35 osob. 3. Jaký sledujete vývoj, zvyšuje se zájem o tuto destinaci? Zde jsem se setkala většinou s odpovědí, ţe zájem je stabilní. Je to dáno hlavně tím, ţe kaţdá CK nabízí jen jeden nebo dva termíny zájezdu do roka, které se buď zcela naplní anebo naplní tak, ţe je zájezd uskutečněn. Pouze zástupce CK Intertrans uvedl, ţe ne kaţdý rok se zájezd naplní. Vzhledem k tomu, ţe se nejedná o masovou nabídku, lze těţko pokles nebo nárůst zájmu sledovat. Spíš jako výjimečný stav označili všichni dotazovaní situaci, kdy by zájezd z nedostatku zájemců neproběhl. CK Intertrans plánuje rozšiřování nabídky zájezdů do Albánie. CK Kudrna letos zařadila nově

4

Jak jsem uvedla v kapitole o historii Albánie, v roce 1997 došlo ke krachu pyramidových her a v zemi

na nějakou dobu propukl chaos.

65

do nabídky vodácký zájezd do Albánie. CK Hroch z Ústí nad Labem nabízí stabilně jeden zájezd, který mají v nabídce jiţ několik let, a přestoţe nabídku rozšířit neplánují, chtějí program zájezdu obměnit. Dle informací CK, které nabízejí letecké i autobusové zájezdy, je spíše zájem o zájezdy realizované autobusem, a to z cenových důvodů. 4. Dokážete říct, jestli má o tyto zájezdy zájem určitý typ klientů? Základním znakem, na kterém se všichni shodli, bylo, ţe se jedná o klienty, kteří hledají dobrodruţství a netradiční destinace. Jsou to lidé, kteří vyznávají dobrodruţství a exotiku, mají rádi překvapení, jsou milovníky hor i kulturních památek. Zároveň jsou to lidé, kteří nemají problém slevit ze svých nároků, např. co se týče komfortu. Lidé, kteří ocení, ţe mohou přijít do kontaktu s místními lidmi. Typ klientů je často jiţ nastaven cestovní kanceláří a její celkovou nabídkou, jak je tomu u CK Kudrna, CK Alpina či CK Nomád, které se zaměřují na dobrodruţněji pojaté zájezdy s pobytem v přírodě. Vsetínská cestovní kancelář VSACAN Tour uvádí, ţe jejich veškerá klientela je ve věku 40 let a výše, coţ platí i pro zájezdy do Albánie, s CK Poznání jezdí na tyto zájezdy hodně seniorů, jinak je věk klientů rozloţen od mladých lidí aţ po nejstarší generaci. 5. Máte zpětnou vazbu od klientů? Touto otázkou jsem spíše chtěla zjistit, jak lidé na Albánii reagují. Zpětnou vazbu cestovní kanceláře mají, ale ta se týká spíše spokojenosti se zájezdem jako takovým. CK se shodují v tom, ţe klienti, kteří na zájezd do Albánie jedou, vědí, co očekávat. V dnešní době internetu se většinou kaţdý klient dopředu seznámí se zemí, do které jede. Reakce klientů hodnotí vesměs jako kladné, někteří klienti bývají nadšení, pouze jedna z CK uvedla, ţe se setkali i s negativní reakcí na Albánii. 6. Jezdí klienti na zájezdy do Albánie opakovaně? Klienti na zájezdy opakovaně nejezdí. Hodně z nich jede do Albánie poprvé s cestovní kanceláří, protoţe mají obavy jet sami, navíc se jedná větěšinou o poznávací zájezdy a klienti pak raději volí zase novou, pro ně neznámou zemi, neţ aby jeli znovu tam, kde uţ byli. 66

7. Jaký vývoj odvětví cestovního ruchu v Albánii očekáváte? Zástupci všech cestovních kanceláří, s kterými jsem hovořila, se shodnou na tom, ţe Albánie rozhodně potenciál pro rozvoj cestovního ruchu má a ţe se zde cestovní ruch probouzí k ţivotu. Při pobřeţí je jiţ cestovní ruch rozvinutý a sluţby cestovního ruchu jsou zde téměř srovnatelné s okolními zeměmi. Dle zástupkyně CK Poznání se Albánie orientuje na EU, je proamerická a stojí o rozvoj cestovního ruchu. Velký potenciál pro cestovní ruch je také v horách, ale rozvoj je limitován nedostatečnou infrasturkturou. CK Adventura ale uvedla, ţe v Albánii existují CK, které se soustřeďují na cestovní ruch v horách. Zatím ale lze počítat s rozvojem jen v oblasti přímořských letovisek, kam v tuto chvíli jezdí hodně turistů z Itálie. Tři ze zástupců oslovených CK naznačili, ţe co se týče českých turistů, velkým boom Albánii nečeká. Jednak proto, ţe klientů, kteří by chtěli objevovat Albánii, tolik není, a druhým důvodem je vzdálenost od České republiky. Na dojezd po silnici je Albánie moc daleko, lidé proto raději jedou autem do Chorvatska nebo Černé Hory, které jsou blíţ. Jako negativum letecké dopravy uvádějí, ţe se musí cestovat s přestupem. V souvislosti s rozvojem cestovního ruchu v horách je zajímavý také názor několika oslovených, ţe by byli rádi, aby se cestovní ruch v těchto oblastech nijak nerozvíjel. 8. Jak hodnotíte úroveň služeb cestovního ruchu v Albánii? Tato otázka se překrývá s předcházející. U moře je úroveň sluţeb vyšší, srovnatelná se sousedními zeměmi, přesto prý ještě nelze říct, ţe by sluţby byly na úrovni evropského standardu. V horách se sluţby teprve začínají rozvíjet. V Albánii např. prakticky neexistují kempy, které jiné evropské destinace nabízejí. Je moţné sledovat rychlý rozvoj nové infrastruktury a ubytovacích zařízení, a tím i zvýšení komfortu klienta. Na druhou stranu tím vzniká obava z negativních dopadů a z toho, jak dlouho bude mít cestovatel moţnost poznávat přirozenou a původní Albánii. Kouzlo hor je právě v tom, ţe lidé zaţijí tradiční ubytování místo moderních hotelů nebo penzionů. 9. Jaký je podle Vás postoj místních obyvatel k turistům? Všichni oslovení se shodují, ţe místní obvytelé reagují na turisty pozitivně, jsou přátelští. Dobře si také uvědomují, ţe turisté jsou pro ně přínosem a zdrojem obţivy. 67

Zejména v horách je patrná rozdílnost mezi setkáním místních s větší skupinou, kdy jsou spíše uzavřenější a opatrnější, a jedním nebo dvěma cizinci, kdy se projeví typická balkánská pohostinnost a otevřené srdce. V odlehlejších místech rádi cizince pohostí a, pokud to jazyková bariéra dovolí, prohodí i pár slov. Zástupce CK Adventura uvedl, ţe na severu při hranicíh s Kosovem stále hrozí turistům riziko oloupení a občas ještě k nějakému incidentu dojde. Zajímavý byl postřeh pana Dvořáka z CK Kudrna, která, jak jsem jiţ uvedla výše, organizuje zájezdy do Albánie od 90. let. Poté, co začali na začátku pořádat zájezdy do Albánie, se místní obyvatelé projevovali doslova jako loupeţníci a „co nebylo přišroubováno, vzali“. Řidiči museli hlídat autobusy, aby je činorodí Albánci postupně neochuzovali o jednotlivé součástky. Postoj policistů v této době nebyl pro turisty také nikterak pozitivní. Díky velké korupci končila většina sektání s policejní kontrolou ţádostí o úplatek. Po roce 2000 ale došlo ke změně, jak v postoji místních lidí, tak v přístupu policie. 10. Jak hodnotíte spolupráci s partnery na albánské straně? Odpovědi byly vţdy pozitivní. Buď sluţby fungují na jednoduché bázi – objednání sluţeb – příjezd s klienty – úhrada sluţby,nebo další variantou je spolupráce s místními cestovními kancelářemi, CK Adventura vyuţívá cestovní kancelář v Tiraně, CK Intertrans například spolupracuje s černohorskou cestovní kanceláří a vyuţívají i sluţeb jejich průvodce, CK Kudrna nebo CK Adventura také vyuţívají externího spolupracovníka, Albánce ţíijícho v ČR, který pomáhá sluţby zajišťovat. Většina zájezdů je organizovaná autobusem, tudíţ se turisté pohybují po Albánii tímto autobusem a ostatní sluţby jsou zajišťovány napřímo. Souhrnně lze říci, ţe většina cestovních kanceláří nabízí zájezdy do Albánie posledních pět aţ sedm let. „Pionýrem“ je CK Kudrna, která nabízí tyto zájezdy jiţ od roku 1990. Nárůst nebo pokles nabídky je pro oslovené cestovní kanceláře těţké hodnotit vzhledem k objemu pořádaných zájezdů, zájem proto spíše hodnotí jako stabilní. Klienti, kteří si zájezdy do Albánie kupují, jsou lidé, kteří hledají něco exotického, nového a originálního s příchutí dobrodruţství, lidé, kteří mají rádi ryzí přírodu. Jsou to lidé, kteří dokáţí slevit ze svých nároků na komfort. Věkové sloţení účastníků jde napříč generacemi, zájezdů se účastní jak mladí lidé, tak střední věková kategorie i senioři. 68

Klienti si obvykle uţ před zájezdem udělají představu o tom, do jaké země jedou a negativní reakce jsou tedy spíše výjimkou. Cestovní kanceláře do budoucna zvýšený zájem o tuto destinaci neočekávají. Jednak většina lidí cestuje do Albánie s cestovní kanceláří jen jednou, cesta po silnici je časově náročná a neexistuje přímé letecké spojení, coţ mohou být významná negativa. Cestovní ruch a jeho sluţby jsou jiţ poměrně dobře rozvinuty na pobřeţí země, kde stále dochází k výstavbě nové infrastruktury pro turisty. V horách nebo na východní straně Albánie je jiţ situace horší, coţ ale nemusí být vyloţeně negativum, protoţe to můţe být právě to, co chce mnoho cestovatelů zaţít – krásnou přírodu nedotčenou cestovním ruchem. Spoloupráci s partnery na albánské straně všichni hodnotili jako pozitivní. Zástupci všech cestovních kanceláří si myslí, ţe Albánie rozhodně má potenciál pro rozvoj cestovního ruchu.

9 Vlastní návrh trasy zájezdu Na závěr své práce jsem zařadila svůj návrh trasy poznávacího zájezdu do Albánie, čímţ bych ráda ještě více přiblíţila moţnosti, které tato destinace skýtá. Zájezd vychází z mých vlastních zkušeností z cesty po Albánii a z informací zjištěných během psaní této práce. Vzhledem k tomu, ţe z rozhovorů se zástupci cestovních kanceláří vyplynulo, ţe na zájezdy jezdí všechny generace klientů, rozhodla jsem se návrh pojmout tak, aby byl přístupný pro všechny, nebyl příliš fyzicky namáhavý a účastníci mohli vidět jak kulturní, tak přírodní bohatství této země. Dopravu jsem zvolila autobusovou. Jednak proto, ţe většina zájezdů do Albánie nabízených na českém trhu je organizována autobusem, ale také proto, ţe díky autobusové dopravě se drţí cena zájezdu na velmi přijatelné úrovni. Zájezd začíná cestou do NP Thethi, který povaţuji za lokalitu, jeţ nelze při návštěvě Albánie vynechat. Hory národního parku jsou úchvatné a celá scenérie včetně malé vesničky Thethi je dech beroucí. Cesta samotná, kterou nelze kvůli kvalitě cesty absolvovat běţnými dopravními prostředky, je uţ tak záţitkem. Plavba po jezeře Komani, zařazená do čtvrtého dne zájezdu, je v průvodcích (např. Gloyer, 2010) srovnávána s plavbou po norských fjordech. Loď pluje po klidném jezeře lemovaném vysokými horami a svahy, na kterých mohou udivení turisté spatřit osamocená stavení s políčky. Během mé návštěvy nebyl bohuţel v provozu trajekt, který přepravuje také 69

auta. Proto jsem absolvovala jen krátkou přestávku v městečku Fierzë, cílové stanici této lodi, a hned se vydala na cestu zpět. Při rozhovorech s cestovními kancelářemi jsem se nejednou setkala s názorem, ţe městečko Bajram Curri a údolí Valbonë patří k jedněm z nejkrásnějších přírodních scenérií, upravila jsem dle toho i trasu svého zájezdu. Jak jsem uvedla, tento zájezd by měl ukazovat nejen přírodu, ale také kulturní památky. Mezi tyto dva dny strávené v horách na severu Albánie jsem proto vloţila návštěvu města Shkodër a jeho zajímavého okolí. Další den po plavbě na jezeře Komani následuje cesta k městu Kukës, které mě zvlášť nezaujalo. Mnohem zajímavější je samotná trasa do Kukësu, která se serpentinami vine krásnou horskou krajinou, projíţdí se malými vesničkami, u silnice jsou často vidět pasáci se stády koz či ovcí, nebo cestu najednou zatarasí stádo krav. Cestu dále směřuji do města Krujë, které nabízí hned několik zajímavostí. Po návštěvě Krujë se účastníci podívají do hlavního města Albánie a absolvují výlet do blízkého NP Dajti. Přes město Elbasan se přesuneme do malé turistické vesničky u Ohridského jezera, kde je moţnost ochutnat vynikající pokrmy z čerstvě ulovených ryb. Noclehy jsou zajišťovány ve větších městech, která mohou účastníci během večerů objevovat dle své chuti. V dalších dnech je pak pro účastníky nachystána kombinace památek UNESCO, krásného mořského pobřeţí a přírody národních parků. Trasa zájezdu do Albánie NP Thethi, Shkodër, plavba po jezeře Komani, Bajram Curri, Krujë, NP Dajti, Tirana, Elbasan, Lin, Gjirokastër, Butrint, Ksamili, Dhërmi, NP Llogarë, Berat, NP Diviakë, Durrës, Shëngjin 1. Odjezd z České Republiky, cesta přes Rakousko, Slovinsko, Černou Horu, nocleh v Černé Hoře. 2. Příjezd do Albánie přes hraniční přechod Hani i Hotit, cesta do Národního parku Thethi, přes vesnici Bogë do horské vesničky Thethi, výlet k vodopádům, prohlídka vesnice (kulla, dřevěný kostelík, tradiční stavby). 3. Prohlídka města Shkodër – ulice se starými tureckými domy, návštěva Marubiho fototéky, výlet na nedaleký hrad Rozafa a k tureckému mostu Mesi. 4. Přesun do Komani a tříhodinová plavba po stejnojmenném jezeře, cesta do vesničky Bajram Curri v údolí Valbonë, lehká turistika. 70

5. Odjezd z údolí směrem k městu Kukës, cílem je město Krujë. Prohlídka města, návštěva hradu a místního bazaru, teqe Bektašů, exkurze do Etnografického muzea. 6. Odjezd směr hlavní město Tirana, návštěva NP Dajti, prohlídka města (Skanderbegovo

náměstí,

architektonické

zajímavosti,

mešita,

bývalé

mauzoleum Envera Hodţi, radnice a budovy ministerstev, socha Marie Terezie) 7. Přejezd do Elbasanu, prohlídka historického jádra, zastávka ve vesničce Lin u jezera Ohrid, přes Pogradec do města Korçë. 8. Z Korçë přes pohoří Gramoz směr Gjirokastër, nádherné výhledy na okolní krajinu protkanou serpentinami. Cílem je historický Gjirokastër - prohlídka města a nádherných domů, návštěva hradu a pevnosti. Přejezd do Sarandë. 9. Výlet do Butrintu, vesnice Ksamili, návštěva pevnosti Ali Paši Tepelenského v Palermském zálivu, přes Himarë příjezd do Dhërmi. 10. Koupání v Jónském moři, přesun k NP Llogara, výstup k Llogarskému průsmyku, přes města Vlorë a Fier přesun do Beratu. Prohlídka tohoto města, jedinečné domy, mešity, muslimská a křesťanská čtvrť. 11. Návštěva pevnosti ve městě Berat a Onufriho muzea. Přejezd do NP Diviakë, kde strávíme odpoledne. Navečer přejezd do města Durrës. 12. Procházka městem Durrës a prohlídka turistických zajímavostí, pokračování v cestě směrem na sever Albánie, zastávka v přístavním městečku Shëngjin s písečnými pláţemi. Návrat do ČR. 13. Příjezd do ČR. Pokud by se rozhodla některá cestovní kancelář zařadit tuto trasu do svého zájezdu, bylo by nutné dopracovat podrobný program, chronologickou přípravu, itinerář trasy a kalkulaci zájezdu. Tvorba kompletního zájezdu ale nebyla cílem této práce. Do následující mapky jsem fialovou barvou zaznačila navrţenou trasu.

71

Obrázek č. 2: Navrhovaná trasa zájezdu

zdroj: www.ezilon.com

72

10 Závěr Cílem mojí práce bylo přiblíţit atraktivity cestovního ruchu v Albánii, ukázat v jakém stavu se momentálně odvětví cestovního ruchu této zemi nachází, a zjištěné informace doplnit o vlastní návrh trasy zájezdu po Albánii, která by zahrnovala to nejhezčí, co můţe Albánie, dle mého názoru, nabídnout. Součástí práce je také zmapování nabídky českých cestovních kanceláří a zjištění jejich názorů na tuto problematiku. Albánie potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu rozhodně disponuje. Nabízí především krásnou přírodu v podobě úchvatných hor a národních parků, jsou zde hned dvě moře s řadou pěkných pláţí, půvabná jezera a řeky. To vše v kombinaci s příjemným klimatem. Zajímavá je Albánie i z kulturního hlediska. Je sama o sobě osobitou zemí, coţ si kaţdý uvědomí hned po přejetí hranic. Najdeme zde historická i moderní rušná města, antické či středověké památky i památky, které připomínají období komunistické vlády. Díky klidnému souţití obyvatel různých náboţenských vyznání zde potkáme krásné mešity, kostely i kláštery, v některých městech hned vedle sebe. Tradice místního folklóru a řemesel je také stále ještě udrţována. Albánci jsou přátelští a zajímaví lidé. Problém můţe být s dorozumíváním, anglicky hovoří spíše mladší generace Albánců, starší někdy mluví italsky nebo cizí jazyk neovládají. Země tedy má potenciál pro rozvoj různých druhů cestovního ruchu. Přímořský cestovní ruch je jiţ na vysoké úrovni, ale jsou zde také předpoklady pro rozvoj horské turistiky, ekoturistiky, pro zimní sporty či lázeňský cestovní ruch, apod. Na druhou stranu ale rozvoji cestovního ruchu brání řada překáţek. Albánie se potýká s mnoha problémy v otázce ekologie a ochrany kulturních památek, s nedostatkem kvalifikovaných lidských zdrojů v oblasti cestovního ruchu, má problémy s dodávkami elektrické energie, země stále ještě pracuje na zlepšení odpadového hospodářství a stále dochází k budování a zlepšování infrastruktury. Boj s korupcí je také stále aktuálním problémem, který musí být vyřešen přijetím příslušných zákonů. To vše je spojeno s nedostatkem finančních prostředků a jasně vymezené legislativy pro oblast cestovního ruchu. Odborníci na tuto oblast se shodují, ţe rozvoj cestovního ruchu není moţný bez promyšleného a udrţitelného plánování zaměřeného na dlouhodobé cíle, nezbytná je také efektivní propagace země. 73

Ze zjištěných informací vyplývá, ţe počet turistů navštěvujících Albánii kaţdým rokem stoupá. Stejný trend sledujeme v návštěvnosti této země českými turisty. České cestovní kanceláře nabízejí tuto destinaci v omezeném rozsahu, většinou spíše okrajově, ač v nabídce řady z nich má kaţdoročně své pevné místo. Vzhledem k limitované nabídce počtu zájezdů, nejsou CK schopny zhodnotit, jestli zájem Čechů v tomto směru roste nebo klesá. Říkají spíše, ţe zájem o tyto zájezdy je stabilní. Hodně zájezdů je organizováno dobrodruţnou formou a zaměřuje se na přírodní stránku Albánie, výzvou je také pro cyklisty nebo vodáky. Je otázkou, nakolik Albánci sami stojí o to, stát se destinací, ve které dojde k rozvoji masivního cestovního ruchu. Mezi odborníky i turisty se najde mnoho názorů, které volají po tom, aby alespoň některé části Albánie zůstaly zachovány tak, jak jsou. Tím by se předešlo jejich poškození a zároveň uchování něčeho, co dnes moţná mnoho turistů mezi moderními destinacemi, s dokonalým komfortem a zázemím, hledá. Albánie by se moţná neměla stát další zemí orientovanou hlavně na přímořský cestovní ruch, měla by naopak vyuţít toho, co ji od okolních zemí odlišuje, vyuţít své historie, unikátního vývoje a kultury a nedotčené přírody v horách a správným způsobem nabídnout turistům. Pozitivní je jistě fakt, ţe Albánie stále stojí na začátku své cesty rozsáhlejšího rozvoje cestovního ruchu, a i přes některé škody, ke kterým jiţ došlo, se můţe poučit z vlastních chyb nebo z chyb podobně orientovaných zemí, a nastavit proces rozvoje cestovního ruchu tak, aby byl pro zemi dlouhodobým přínosem. Věřím, ţe moje práce bude uţitečným podkladem pro ty, kdo by se chtěli o cestovním ruchu v Albánii a jejích moţnostech jako destinace cestovního ruchu dozvědět více nebo se tomuto tématu věnovat ještě hlouběji. Moje práce je spíše úvodním vstupem do této problematiky, toto téma můţe být dále rozpracováno v různých dalších směrech - ekonomické přínosy CR pro Albánii, formy CR, které se v této zemi rozvíjí, postoj místních obyvatel k turistům apod.

74

Seznam pouţité literatury Tištěné zdroje [1] DVOŘÁK, Vilda. Albánie: turistický a vlastivědný průvodce. Brno: Kudrna, c2005, 162 s., [19] s. barev. obr. příl. Kudrnovy průvodce světem. ISBN 80-239-5167-X. [2] COLE, Jeffrey. Ethnic groups of Europe: an encyclopedia. Santa Barbara, Calf.: ABC-CLIO, c2011, s. 8–13. ISBN 9781598843033. [3] GLOYER, Gillian. Albánie. Vyd. 3. Brno: Jota, 2010, xvi, 226 s. sv. 130. ISBN 978807-2177-288. [4] HRADEČNÝ, Pavel, Ladislav HLADKÝ, Virgjil MONARI, František ŠÍSTEK a Pavla HRADEČNÁ. Dějiny Albánie. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008, 716 s. Dějiny států. ISBN 978-807-1069-393. [5] RICHARD PLUNKETT, Vesna Maric. Western Balkans. 1st ed. Victoria: Lonely Planet, 2006, s. 39–85. ISBN 9781741046106. Elektronické zdroje [6] AGALLIU, Arbi. Problems and challenges of tourism in Albania. In: Second International Conference “Challenges of Sustainable Tourism Development” [online]. 2011 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: http://www.chtmbal.com/__data/assets/pdf_file/0019/8452/SESIONI-1-FULLPAPERS__FAQOSUR__PERFUNDIMTARE.pdf [7] HASA, Alkida a Forcim KOLA. Innovation Approach for the Tourism Enterprise in Albania. In: Second International Conference “Challenges of Sustainable Tourism Development” [online]. 2011 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: http://www.chtmbal.com/__data/assets/pdf_file/0019/8452/SESIONI-1-FULLPAPERS__FAQOSUR__PERFUNDIMTARE.pdf [8] HYSA, Eglantina. Influence of Tourism Sector in Albanian Gross Domestic Product. In: Second International Conference “Challenges of Sustainable Tourism Development” [online]. 2011 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z:

75

http://www.chtmbal.com/__data/assets/pdf_file/0019/8452/SESIONI-1-FULLPAPERS__FAQOSUR__PERFUNDIMTARE.pdf [9] KADUKU, Ilir. The Past, the Present and the Future of the Albanian Tourism. Scientific Papers: Journal of Knowledge Management, Economics and Information Technology [online]. 2012, č. 8 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: http://www.scientificpapers.org/wpcontent/files/1218_Ilir_Kaduku_The_Past_the_Present_and_the_Future_of_the_Albani an_Tourism.pdf [10] KUSHI, Evis a Enkela CACA. Informal Sector in the Sun-and-Beach Segment in Albania. EuroEconomica. 2012, 1 (31)/2012. Dostupné z: http://journals.univdanubius.ro/index.php/euroeconomica/article/view/1036 [11] MYHRBERG, Karin. Heritage from the Communist Period in Albania – An Unwanted Heritage Today?. Göteborg, 2012. Dostupné z: https://gupea.ub.gu.se/handle/2077/29221. Diplomová práce. Göteborgs universitet. [12] NALLBANI, Shqiponja. The role of cross-border management and its impact on regional tourism development in the areas of Accursed Mountains (UES) - The role of the Kosovar institutions-. In: Second International Conference “Challenges of Sustainable Tourism Development” [online]. 2011 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: http://www.chtmbal.com/__data/assets/pdf_file/0019/8452/SESIONI-1-FULLPAPERS__FAQOSUR__PERFUNDIMTARE.pdf [13] TESAŘ, Filip. Albánská komunita v ČR, historie a současnost emigrace Albánců. In: Migraceonline.cz [online]. 2003 [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: http://migraceonline.cz/cz/e-knihovna/albanska-komunita-v-cr-historie-a-soucasnostemigrace-albancu [14] The Role of Tourism in Developing Countries. The Case of Albania. In: KRUJA, Drita, Mariza LUFI a Iris KRUJA. European Scientific Journal ESJ European Scientific Institute [online]. 2012 [cit. 2013-11-28]. ISSN 1857-7431. Dostupné z: http://eujournal.org/index.php/esj/article/view/308/0

76

[15] TOLČINSKÝ, Alexander. Toskové, nebo Gegové?. In: Český rozhlas [online]. 2011 [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/alexander-tolcinsky-toskove-nebogegove--841637 [16] VANGJELI, Alketa. Problems And Prospects Of Sustainable Tourism Development In Albania. In: Second International Conference “Challenges of Sustainable Tourism Development” [online]. 2011 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: http://www.chtmbal.com/__data/assets/pdf_file/0019/8452/SESIONI-1-FULLPAPERS__FAQOSUR__PERFUNDIMTARE.pdf [17] XHAJA, Risena, Ryisim XHAJA a Hysen XHAJA. Ways to Increase the Effectiveness of Cultural Tourism in Albania.Academic Journal of Interdisciplinary Studies [online]. 2013, č. 8 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: http://www.mcser.org/journal/index.php/ajis/article/view/799 [18] YULU, Adem. Sea Tourism in Albania. In: Academia.edu [online]. 2012 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z: http://www.academia.edu/4642141/Ibac2012__volume_I_proceedings Internetové zdroje [19] Advance Albania. International Union for Conservation of Nature [online]. 2012 [cit. 2013-10-27]. Dostupné z: http://www.iucn.org/about/work/programmes/social_policy/?9082/Advance-Albania [20] Agjencia Kombetare e Turizmit [online]. 2013 [cit. 2013-11-30]. Dostupné z: http://www.albanian-tourism.com [21] Albania. CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY [online]. 2013 [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/al.html [22] Albania. Encyclopedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2013-10-27]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/12472/Albania [23] Albanian folk iso-polyphony. In: UNESCO [online]. 2012 [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: http://www.unesco.org/culture/ich/en/RL/00155 77

[24] Albanian Tourism National Tourism Agency [online]. 2013 [cit. 2013-10-27]. Dostupné z: http://www.akt.gov.al/al/text.php?id=17&lang=2 [25] Albánské vlaky mají vysklená okna, ale stále spolehlivě jezdí. In: Lidovky.cz [online]. 2012 [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: http://cestovani.lidovky.cz/pohlednice-z-cest-albanska-zeleznice-dv7-/nejtipy.aspx?c=A121002_224053_cestopisy_jkz [26] Albania struggles with environmental challenges. In: Deutsche Welle [online]. 2012 [cit. 2013-10-27]. Dostupné z: http://www.dw.de/albania-environmentchallenges/a-16343222 [27] Butrint. UNESCO [online]. 2013 [cit. 2013-10-27]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/570 [28] Culture. In: E-Albania [online]. 2013 [cit. 2013-11-20]. Dostupné z: http://www.ealbania.al/_layouts/StaticPages/Page.aspx?Code=culture#.UpYEn8RLNip [29] Cultural Activities. Albania [online]. 2013 [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: http://www.albaniantourism.com/interest/activities/cultural-activities [30] Doprava – jak se dostat do Albánie. In: BITTNEROVÁ, Ilona. CK MUNDO [online]. 2013 [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/albanie/doprava [31] Doprava do Albánie – letecká doprava, trajekty, ţeleznice. In: Velvyslanectví České republiky v Tiraně [online]. 2010 [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/tirana/cz/albanie_informace_nejen_pro_turisty_a/doprava_do_alban ie_letecka_doprava.html [32]Embassy of Albania in Prague [online]. 2013 [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: http://www.albanianembassy-prague.com/ [33] Environmental issues in Albania. In: Institute for Enviromental Policy [online]. 2008 [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: http://www.iep-al.org/index.php/environmentalissues-in-albania/pollution

78

[34] Events. Gjirokastra, Albania [online]. 2013 [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: http://www.gjirokastra.org/sub_links/visiting_sub/visiting_events.html [35] Europa Nostra and Council of Europe Development Bank targets amphitheatre in Durres. In:Europa Nostra [online]. 2009 [cit. 2013-10-27]. Dostupné z: http://www.europanostra.org/news/380/ [36] Historic Centres of Berat and Gjirokastra. UNESCO [online]. 2013 [cit. 2013-1027]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/569 [37] Main Results of Population and Housing Census 2011. In: INSTITUTI I STATISTIKAVE [online]. 2011 [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: http://www.instat.gov.al/en/themes/population/publications/books/2012/main-results-ofpopulation-and-housing-census-2011.aspx [38] Nature protection and biodiversity – Why care? (Albania): SOER Common environmental theme from Albania. European Environment Agency [online]. 2011 [cit. 2013-12-07]. Dostupné z: http://www.eea.europa.eu/soer/countries/al/nature-protectionand-biodiversity-why [39] REPUBLIC OF ALBANIA MINISTRY OF TOURISM, CULTURE, YOUTH AND SPORTS SECTOR STRATEGY ON TOURISM 2007 – 2013. In: Republic of Albania Council of Ministers: Department of Strategy and Donor Coordination [online]. 2008 [cit. 2013-12-03]. Dostupné z: http://www.dsdc.gov.al/dsdc/pub/strategy_of_tourism_2007_2013_1033_1.pdf [40] Souhrnná teritoriální informace Albánie. In: BussinesInfo.cz [online]. 2013 [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchodeu/teritorialni-informace-zeme/albanie.html [41] Struny podzimu představí vokální unikát – albánskou iso-polyfonii s legendou Hysnim Zelou. In: METROPOLE [online]. 2013 [cit. 2013-11-20]. Dostupné z: http://metropole.regiony24.cz/23-186181-struny-podzimu-predstavi-vokalni-unikat--albanskou-iso-polyfonii-s-legendou-hysnim-zelou

79

[42] THE INTERNATIONAL FUND FOR AGRICULTURAL DEVELOPMENT. REPUBLIC OF ALBANIA MOUNTAIN BUSINESS COMPETITIVENESS PROGRAMME: Programme Final Design Report. 2011. Dostupné z: http://www.ifad.org/operations/projects/design/105/albania.pdf [43] The Vivid and Vibrant Festivals. ALBANIA TOURISM [online]. 2013 [cit. 201311-20]. Dostupné z: http://www.albanian-tourism.com/culture-heritage/festivals-inalbania.html [44]Tirana International Airport [online]. 2013 [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: http://www.tirana-airport.com.al/ [45] Tourism. INSTITUTI I STATITIKAVE [online]. 2012 [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: http://www.instat.gov.al/en/themes/tourism.aspx [46] Tourism Factbook. UNWTO ELibrary [online]. 2013 [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: Tourism. INSTITUTI I STATITIKAVE [online]. 2012 [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: http://www.instat.gov.al/en/themes/tourism.aspx [47] Visual Arts. Albanian Tourism National Tourism Agency [online]. 2013 [cit. 201311-27]. Dostupné z: http://www.akt.gov.al/historia/text.php?id=44&lang=2 [48] WORLD BANK. Albania Building Competitiveness in Albania: Sector Case Studies: Apparel and Footwear, Tourism, Mining. 2009. Dostupné z: http://apps.ubmasia.com/files/mediaobjects/Files/25/PSF/09%20WB%20Albania%20B uilding%20Competitiveness.pdf

80