Posudek na bakalářskou diplomovou práci. realit? (How the papers report on one and the same thing, or how many truths are there?)

KATEDRA ŽURNALISTIKY Posudek na bakalářskou diplomovou práci

Autor/ka:

Lubomír Zabavík

Titul (česky + anglicky):

Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit? (How the papers report on one and the same thing, or how many truths are there?)

Oponent:

Mgr. Marcela Janatová

Hodnotící kritéria

Znalost literatury k tématu: Vymezení tématu a formulace cílů práce: Použití relevantních zdrojů a dostatečný počet odkazů; správně vedený vědecký aparát: Logická výstavba práce a strukturace textu: Volba a použití adekvátní metodologie: Dostatečná analýza problému: Ucelené shrnutí výsledků práce a korektně formulovaný závěr: Jazyková úroveň textu (stylistická a gramatická):

hodnocení % podíl na celkové známce 10% 15%

0 0

5% 10% 15% 15% 20% 10%

0 0 0 0 0 0

Celkové hodnocení před obhajobou:

0

Do tabulky se vpisují celá čísla od 1 do 4, přičemž 1 = výborně, 2 = velmi dobře, 3 = dobře, 4 = nedostatečně. Výsledné hodnocení, které tabulka na základě vepsaných hodnocení sama sečte, převeďte do navržené klasifikaci dle platné klasifikační stupnice (1 = A; 1,5 = B; 2 = C; 2,5 = D; 3 = E; 4 = F) a vepište do řádku níže.

Navrhovaná klasifikace před obhajobou:

F

Témata a připomínky pro obhajobu, průběh obhajoby: (je nutno vyplnit pro kvalitní přípravu na obhajobu; počet témat a připomínek rozšiřte podle vaší potřeby)

-

Cítí-li vedoucí práce či oponent/ka potřebu vyjádřit se k práci či k průběhu obhajoby verbálně, nechť tak prosím učiní zde: Předkládanou bakalářskou diplomovou práci Lubomíra Zabavíka nelze hodnotit dle stanovených standardních kritérií, neboť tato vykazuje značnou míru shody s disertační prací Ing. Pavla Herota Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy (Ostravská univerzita v Ostravě, 2011), jež na žádném místě posuzované bakalářské diplomové práce není přiznána coby zdrojový materiál. Uvedené shody ovšem nejsou charakteru čistě formálního (kupř. v citovaných pasážích), jedná se o celé převzaté úseky, a to především (ovšem nejenom) v kapitolách 1.3 Spirála mlčení a knowledge gaps, 1.6 Agenda-setting a nastolování mediální agendy a 2.1 Životní prostředí na Ostravsku (konkrétněji viz dokument generovaný systémem Theses.cz, který je součástí tohoto posudku). Vzhledem ke zjištěným skutečnostem nedoporučuji,

aby předkládaná práce byla připuštěna k obhajobě, a v souladu s Disciplinárním řádem UP (bod V., odst. 2c) navrhuji zahájit s diplomantem disciplinární řízení.

Nedoporučení k obhajobě: Bakalářská diplomová práce není vedoucím či oponent/kou doporučena k obhajobě , pokud celková známka před obhajobou je horší než „dobře“. Vedoucí či oponent/ka musí nedoporučení k obhajobě slovně odůvodnit.

Viz výše.

Podpis oponenta (jen v tištěné verzi):

Marcela Janatová, v. r.

Poznámka pro studenta/ku: Pokud nedoporučují bakalářskou diplomovou práci k obhajobě oba hodnotící posudky, obhajoba se nekoná. Pokud nedoporučuje bakalářskou diplomovou práci k obhajobě pouze jeden hodnotící posudek, student/ka má právo se obhajoby zúčastnit.

Projekt Theses.cz

Nalezené podobnosti mezi dvěma dokumenty

Zpracovávaný dokument ID školy: ID dokumentu na škole: Název práce: Autor: Rok vytvoření práce: Název souboru: Popis: Vloženo: Zkontrolováno: URL souboru: Informace boru:

o

sou-

S1521 162345 Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit? Lubomír ZABAVÍK 2012 thesis Soubor zavedený robotem 19. 5. 2012 01:20, RNDr. Eva Marklová, učo 17106 Podobnost tohoto dokumentu byla zkontrolována. https://theses.cz/auth/id/947xv9/BDP_Lubomr_Zabavk_def. pdf https://theses.cz/auth/system/podobny_uzel.pl?uzel= 043cd02b6d51d167

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

Podobný dokument Procento podobnosti: ID školy: ID dokumentu na škole: Název práce: Autor: Rok vytvoření práce: Název souboru: Popis: Vloženo: Zkontrolováno: URL souboru: Informace boru:

o

sou-

8% S1731 26204 Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy Ing. Pavel HEROT

thesis Soubor zavedený robotem 21. 12. 2011 12:57, Mgr. Martin Svitanek, učo 10016 Podobnost byla zkontrolována u předchozí verze vložené 2. 12. 2011 02:01.47 https://theses.cz/auth/id/7e2oj0/thesisFile.pdf https://theses.cz/auth/system/podobny_uzel.pl?uzel= 2e64e844b3ba33a6

1. června 2012 Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

2 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

Protokol obsahuje fragmenty zpracovávaného textu. V případě, že nějaká část fragmentu byla nalezena také v podobném dokumentu, je vyznačená tučným červeným písmem.

V textech byly nalezeny tyto shodné části: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Katedra žurnalistiky JAK NOVINY REFERUJÍ O TOMTÉŽ, ANEB KOLIK MÁME REALIT? How the papers report on one and the same thing, or how many truths are there? Bakalářská práce Lubomír ZABAVÍK Vedoucí práce: Mgr. Renata Sedláková, Ph.D. Olomouc 2012 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a použil jen uvedených pramenů a literatury. Bakalářská práce má 73 225 znaků. V Bašce - Hodoňovicích dne 17. května 2012 …………………………………. Lubomír Zabavík Děkuji vedoucí mé práce Mgr. Renatě Sedlákové, Ph.D., za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a trpělivost. ABSTRAKT Bakalářská práce je zaměřena na hodnocení mediální artikulace vybrané události v tištěných médiích, kterou je průběh sanace ropných lagun Ostramo v Ostravě v období od 1. 7. 2011 do 31. 12. 2011. Obsahem práce je propojení teoretických východisek s poznatky získanými kvantitativní obsahovou analýzou médií a jejich zobecnění. Cílem je kriticky zhodnotit zjištěné souvislosti medializace projektu a tematiku dílčí oblasti životního prostředí na Ostravsku a poskytnout tak platformu pro potvrzení nebo vyvrácení hypotézy o odlišném přístupu tiskových médií ke shodným událostem. Klíčová slova - obsahová analýza, agenda setting, gatekeeping, zpravodajské hodnoty ABSTRACT The bachelor’s thesis is concentrated on the evaluation of media articulation of chosen event in printed media. The event chosen for this thesis is the process of the sanitation of oil lagoons Ostramo in Ostrava during the period between 1st of July 2011 and 31st of December 2011. The content of this thesis is linking of the theoretical resources with findings earned by quantitative content analysis of media and their generalization. The aim is to critically evaluate found connections of the promotion in the media of this project and subject matter of particular areas of environment in Ostrava area and to provide platform for validation or disproof of the hypothesis about different approach of printed media towards identical events. Key words: - Content analysis, agenda setting, gate keeping, reporting values 1 OBSAH Úvod ………………………………………………………………………………………. 3 1. Teoretická východiska ……………………………………………………………….. 4 1.1. Ekonomický statut médií …………………………………………………………. 4 1.2. Gatekeeping ………………………………………………………………………. 6 1.3. Spirála mlčení a knowledge gaps ……………………………………………….… 7 1.4. Zpravodajské hodnoty ……………………………………………………….…… 8 1.5. Editorialní agenda ………………………………………………………………… 9 1.6. Agenda-setting a nastolování mediální agendy …………………………….……. 10 Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

1 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

1.7. Priming ………………………………………………………………………… .. 13 1.8. Framing ………………………………………………………………………….. 13 1.9. Sociální konstrukce reality, diskurs a média ……………………………….……. 13 2. Téma ekologie v médiích ……………………………………………………….…… 16 2.1. Životní prostředí na Ostravsku ……………………………………………….….. 16 2.2. Projekt sanace ropných lagun Ostramo ……………………………………..…… 17 2.2.1. Historie ropných lagun ………………………………………………… 17 2.2.2. Zahájení sanace lagun …………………………………………………. 18 2.2.3. Průběh sanace ………………………………………………………….. 18 2.3. Zastoupení tištěných médií ve výběrovém souboru ……………………………... 19 2.4. Zájem veřejnosti o životní prostředí ……………………………………………... 20 3. Empirická část ………………………………………………………………………. 24 3.1. Metodologická východiska ……………………………………………………… 24 3.1.1. Výběr metody …………………………………………………………. 24 3.1.2. Očekávaná zjištění ……………………………………………………... 25 3.2. Postup a realizace výzkumného šetření ………………………………………….. 25 3.2.1. Výběrový soubor zkoumání …………………………………………… 25 3.2.2. Kódovací kniha ………………………………………………………... 25 3.2.3. Uspořádání poznatků ………………………………………………….. 26 3.2.4. Propojení poznatků a jejich uspořádání ……………………………….. 26 3.3. Výzkumné šetření ………………………………………………………………... 27 3.3.1. Selekce příspěvků – výběrový klíč …………………………………….. 27 3.3.2. Výsledná báze analýzy ………………………………………………… 27 3.3.3. Charakter zpravodajství ve sledovaném období ……………………….. 27 2 3.3.4. Intenzita medializace projektu za jednotlivá tisková média v hodnoceném období …...……………………………………………. 28 3.3.5. Intenzita medializace hlavních událostí za jednotlivá tisková média v hodnoceném období ………………………………………….…..…. 29 3.3.6. Intenzita medializace hlavních událostí za jednotlivá tisková média v jednotlivých měsících ……………………………………………….. 31 3.3.7. Určení skupin komunikátorů a četnost jejich výpovědí za jednotlivá tisková média k hlavním událostem projektu…………………………... 33 3.3.8. Shrnutí výzkumného šetření …………………………………………... 37 Závěr ……………………………………………………………………………………... 39 Seznam použité literatury a pramenů …………………………………………………. 40 Seznam použitých symbolů …………………………………………………………….. 42 Seznam grafů ……………………………………………………………………………. 43 Seznam tabulek ………………………………………………………………………….. 44 Seznam příloh …………………………………………………………………………… 44 3 Úvod „Největší hodnotu na celém světě má relevantní a spolehlivá informace.“ Bill Gates Nevybavuji si okamžik, kdy jsem přečetl první slovo a porozuměl jeho významu. Předpokládám, že v tom raném věku jsem ještě nemohl zcela docenit, že se mi právě otevírají nekonečné obzory poznání, které psané slovo dokáže zprostředkovat. Pomíjím zde ostatní smyslové vjemy jako zrak a sluch, které umění číst předcházely. Stejně tak jako s vývojem technologií neskončil zájem o obrazy, zůstávají knihy, noviny nebo časopisy součástí našich životů. Jak nás ovlivňují zprávy, které denně pročítáme ve snaze porozumět dění ve společnosti? Je lhostejno, kterých novin jsme čtenářem? Proč dáváme některým novinám přednost před jinými? Shromáždil jsem ke zkoumání mediální výstupy ke konkrétnímu ekologickému projektu za půlroční období, které bylo provázeno významnou medializací. Téma jsem zvolil s ohledem na svoji osobní zkušenost v tomto projektu a současně s přihlédnutím k narůstajícímu zájmu médií o životní prostředí na Ostravsku, kde projekt probíhá. Práce by měla zejména zodpovědět otázku, jak s informacemi o projektu pracovaly jednotlivé redakce, jaký mu věnovaly rozsah, kterým skupinám komunikátorů byl dán prostor pro vyjádření se, případně jakými prostředky získávají noviny své čtenáře. Projekt, jehož medializaci budu v této práci sledovat, je sanace staré ekologické Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

2 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

zátěže v ostravské městské části Mariánské Hory a Hulváky, spočívající v odtěžení ropných odpadů a rekultivaci celého území na lesopark. Skládka nebezpečných odpadů z provozu regenerace minerálních olejů bývalého státního podniku Ostramo v Ostravě, představuje jednu z největších ekologických zátěží v České republice. Sanace probíhá v rámci veřejné zakázky vyhlášené státním podnikem DIAMO od roku 2004 pod názvem Nápravná opatření – laguny Ostramo. Dodavatelem je Sdružení Čistá Ostrava. Ve sledovaném období došlo k situacím, které měly vliv na životní prostředí a lidské zdraví, ale šetření ze strany dohlížejících institucí není ke dni uzávěrky této práce ukončeno. Cílem práce rozhodně není poskytovat jakékoliv soudy nebo hodnocení k samotným událostem. Významným vlivem pro zvýšenou citlivost médií i veřejnosti k životnímu prostředí na Ostravsku je také dlouhodobě neuspokojivý stav ovzduší. Situace je způsobena průmyslovou minulostí a současností regionu, lokálními topeništi, dopravou a příhraničními vlivy. [www.dychamproostravu.cz] 4 1. Teoretická východiska 1.1. Ekonomický statut médií Média jsou přirozenou součástí našeho života. Významnou skutečností v uvědomění si síly a moci mediální sféry a jejího vlivu na formování názorů, postojů a vzorců jednání jsou právě funkce médií ve společnosti. „Ve výstupu mediálních organizací se spojuje kultura, ideologie, politika a ekonomika způsobem, jaký nemá v žádném dalším sektoru kapitalistického podnikání obdoby.“ [MCNAIR 2004: 44] Představy o funkcích médií však v základu vycházejí z funkcí sociální komunikace tak, jak je vymezil ve 40. letech 20. století americký politolog a teoretik komunikace Harold Lasswell. Podle něj jsou hlavními funkcemi komunikace ve společnosti neustálé získávání a předávání poznatků o prostředí (informování), vytváření vztahů mezi jednotlivými součástmi společnosti (korelace) a přenos kulturního dědictví (kontinuita). Wright přidal ještě další klíčovou funkci médií – funkci zábavní. A McQuail výčet doplnil o funkci získávací (mobilizační). [JIRÁK, KÖPPLOVÁ 2007: 116] Mnohdy proklamovaná nezávislost médií je zavádějící, neboť jsou součástí ekonomiky a jako taková musejí vytvářet prostředky pro svoje zachování a reprodukci. „Každý žurnalista zaměstnaný ve stálém pracovním poměru je členem hierarchicky strukturované organizace, jejíž kontrole podléhá a která určuje klima duševní produkce. Je velkou iluzí začínajících pracovníků, že žurnalista je člověk svobodný a nezávislý.“ [KUNCZIK 1995: 65] Jsou tedy závislá na svých čtenářích, posluchačích nebo divácích. Z uvedeného se částečně vylučují média tzv. veřejnoprávní služby, Český rozhlas [Zákon č. 484/1991] nebo Česká televize [Zákon č. 483/1991], které mají svoji funkci i zdroj příjmů upraven zákonem. „Uvažujeme-li o médiích jako celku, můžeme je považovat za zvláštní odvětví – za mediální průmysl.“ [BURTON 2001: 88] Komerční média mají své příjmy z přímého prodeje spotřebitelům a z inzerce, tzn. prodeje části své plochy nebo vysílacího času k nabízení různých produktů a služeb. [MCQUAIL 1999: 186] V konkurenčním prostředí se média snaží profilovat, vytvářet si co možná nejvíce homogenní skupinu příjemců sdělení, kteří vykazují shodné nebo podobné prvky chování a zájmů. Profilace následně umožňuje inzerentům výběr odpovídajícího média a vyšší pravděpodobnost úspěchu při oslovení potencionálních zákazníků. Mnoho produktů má širokou skupinu uživatelů. Pro většinu komerčních médií je tak základním kritériem úspěchu dosažení co možná nejvyšší čtenosti, poslechovosti nebo sledovanosti. Pro dosažení tohoto kritéria uplatňují média různé sofistikované postupy. Informativní funkce není již u většiny médií, zejména komerčních, 5 zásadní. Primárním důvodem je dostupnost informací z více zdrojů a zejména prostřednictvím Internetu. Informativní funkce je stále více doprovázena funkcí zábavní. Serióznost média je pak hledáním vyváženosti mezi těmito funkcemi za současného předpokladu udržení a zachování dostatečných finančních příjmů. Z hlediska efektivnosti je patrný trend prodat jednou vyrobený produkt (zprávu) více informačními kanály. „Po nástupu mediálních konsorcií je pro společnost výrazně jednodušší rozvrhnout svůj redakční rozpočet pro několik různých médií, protože hlavním trendem se stalo mít stejnou novinářskou zprávu pro noviny mediální společnosti, web, televizní i rozhlasovou stanici či jejich kombinace.“ [MCCHESNEY 2009: 28] Z hlediska profilace média je významné vymezení se také nejen v rámci svého typu, ale i napříč všemi médii. Tištěné tituly se tak ve zvýšené míře věnují analýzám, názorům, Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

3 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

komentářům k celospolečensky sledovaným kauzám vytvářeným převážně investigativní žurnalistikou. Média spolu soupeří, kdo přinese zásadní informaci jako první a dále odhalí nečekané pozadí událostí a vytěží co nejvíce. Nicméně v případě poklesu zdrojů pro výrobu novin (snížení příjmů z inzerce) je vydavatel obvykle nucen hledat úspory pro zachování další činnosti. Dochází často k omezování nákladnějších složek redakcí a obvykle to jsou náklady na investigativní žurnalistiku. Novináři, kteří se věnují této oblasti, dlouhodobě zpracovávají téma a není vůbec jisté, zda nakonec bude publikováno. Chtěl bych zmínit ještě jednu skutečnost, která souvisí s ekonomickou efektivitou médií a ovlivňuje konečný produkt. Je to snaha o uplatňování opakujících se postupů, rutiny. „Zpravodajství je zdánlivě nenaplánovatelné, jelikož se musí vyrovnávat s neočekávanými událostmi, a přitom má řadu zažitých způsobů, jak agendu zpracovávat a jak nabírat zprávy.“ [BURTON 2001: 102] V každé zpravodajské redakci probíhá plánování zpráv obvykle v průběhu porad, kde se vyhodnotí události předchozího dne a projedná představa o tématech na příslušný den. Redaktoři mají velmi ustálené rutiny své práce – oslovují zavedené zdroje, reagují na zprávy tiskových kanceláří nebo obdržené tiskové zprávy, docházejí na tiskové konference. Zprávy třídí a vyhodnocují a u vybraných zpráv vzbuzují dojem, že jsou důležité, když je o nich informováno. Pro zpravodajství by měly být rozhodující zejména důsledky událostí. Tyto procesy jsou velmi silným faktorem ve fungování mediálních institucí a úzce souvisí s pojmem „gatekeeping“. „Jedná se především o rozhodování, zdali připustit, aby konkrétní zpráva prošla branou zpravodajského média do zpravodajství.“ [MCQUAIL 1999: 241] 6 1.2. Gatekeeping Gatekeeping znamená svého druhu filtraci – výběr z dodaných či nabízejících se témat. Pokud je jedno téma vybráno, znamená to, že jiná témata jsou omezena anebo vyloučena z procesu masové komunikace. Gatekeeper rozhoduje o tom, jaké téma a v jaké úpravě bude v médiích publiku nabídnuto. Toto rozhodování ovlivňuje řada dalších faktorů: aktuální politická situace, veřejné mínění, mediální politika, cílové publikum, normy chování ustálené v rámci mediální organizace, mediální etické kodexy. Roli gatekeepera plní jednotliví šéfredaktoři, redaktoři, autoři mediálních textů. Gatekeeping lze nejlépe dokumentovat na zpravodajství. Zpráva je zboží, které se vyrábí, distribuuje, prodává a konzumuje. Zpráva je záznamem události, která někde vznikne. Zpravodajskou událost obvykle zachycuje a zaznamená zpravodaj a nabídne ji mediálním organizacím – tiskovým a informačním agenturám nebo přímo mediálním organizacím. Zpráva vstupuje na trh – na trh informací. Mediální organizace ji kupují, jde-li o agenturní zprávu anebo zprávu, kterou nabízejí spolupracovníci média žijící na volné noze. Výběr zprávy v tomto ohledu spadá do oblasti gatekeeping activities. Zpráva dodaná do mediální organizace má nejednou podobu prefabrikátu, který je dále zpracován. Tento prefabrikát někdo upravuje do finální podoby tak, aby zpráva korespondovala s mediální politikou organizace a také aby byla včlenitelná do celku či řady mediovaných textů. Gatekeeper vybírá jen nepatrný zlomek z velkého množství existujících a nabízených zpráv. Vybírá jen některé, tzn. rozhoduje, jaké téma bude předmětem masové komunikace, a tedy i zájmu veřejnosti. Výběr témat je předmětem manipulativního vytváření mediálního obrazu světa. Je nástrojem ovlivňujícím veřejné mínění. Zkoumat, jak vlastně probíhá výběr zpráv a podle čeho se novináři rozhodují při výběru, se rozhodl na počátku padesátých let 20. století sociolog David M. White. Výsledkem výzkumu bylo zjištění, že nejvyšší úspěšnost při zveřejňování zpráv měly takzvané lidsky jímavé příběhy a politické zprávy. Výzkum zahrnoval i dotazování editora novin, z jehož odpovědí vyplynulo, že při výběru zpráv vědomě nepreferoval vyváženost tematických kategorií, prioritu měly jasné a stručné zprávy s menším počtem aktérů a statistických údajů. Následovaly i další výzkumy a například R.M. Brown definoval čtyři etapy gatekeepingu: - Extrakce, tj. výběr určitých informací z informačního univerza. - Koncentrace, tj. redukce vybraných materiálů podle požadavků času, nákladů, kapacity komunikačního kanálu a podobně. 7 - Pročištění, tj. úprava obsahu a informace tak, aby byly vyloučeny elementy z hlediska komunikačního záměru nežádoucí, redundantní nebo irelevantní. - Konečná formulace, která spojuje danou informaci s jinými informacemi tak, aby Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

4 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

mohla být základem pro další rozhodování. „Zatím zřejmě nejkomplexnější a nejširší pojetí gatekeepingu prezentovala Pamela Shoemakerová, podle níž se gatekeeping týká každého komunikátora, který se účastní jakéhokoli komunikačního aktu.“ [TRAMPOTA 2006: 39 - 41]. Vývoj žurnalistiky od prvních výzkumů David M. White pokročil a jedním z nejdůležitějších faktorů je skutečnost, že noviny musí vycházet za všech okolností. Rozhodující odpovědnost má editor, který často v časové tísni rozhoduje o zařazení zpráv a jejich výsledné podobě. Časová tíseň a vymezený novinový prostor jsou rozhodujícími faktory selekce zpráv. Zprávy, které redakce získá nejdříve, a které se také nejdříve dostávají k editorovi vydání, mají větší šanci na zveřejnění. S teorií gatekeepingu a zpravodajských hodnot souvisí také dva teoretické koncepty – spirála mlčení a knowledge gaps. Tyto teorie nepopisují hodnoty, které ovlivňují výběr událostí, ale efekty mediální komunikace a nastolování mediální agendy. 1.3. Spirála mlčení a knowledge gaps Teoretickou tezi spirály mlčení formulovala německá socioložka Elizabeth NoelleNeumannová v roce 1973 a publikovala ji v knize Die Schweigespirale: Öffentliche Meinung – unsere soziale Haut (1980, anglicky The Spiral of Silence: Public Opinion – Our Social Skin z roku 1984). Teorie navazuje na tzv. bandwagon effect (efekt vozu s kapelou), který formuloval Paul Lazarsfeld, v jehož pojetí jde o skutečnost, že se voliči pod touhou být na straně vítěze voleb rozhodnou na poslední chvíli pro toho, u koho se očekává volební vítězství. Podle Noelle-Neumannové se voliči nerozhodují pro vítěze proto, že chtějí za každou cenu cítit pocit vítězství, ale proto, že se obávají sociální exkomunikace, izolace, pokud se přikloní na stranu poraženého. Německá teoretička pak rozšířila koncept bandwagoningu a vztáhla jeho účinky na mediální teorii agenda-setting. Podle teorie spirály mlčení se lidé obávají vyslovovat menšinové názory a přiklánět se k nim, protože jim za to může hrozit sociální vyloučení. Lidé s opozitním názorem tedy raději mlčí, čímž vyslovují tichý souhlas s médii prezentovanou realitou mainstreamové - většinové společnosti. Vlivem mlčení pak mohou i sociálně a mediálně méně preferované postoje a názory zanikat. [NOELLE-NEUMANN; 1993] 8 Podobně jako v tezích spirály mlčení a vozu s kapelou Gehl vidí síly přitahující lidi k jiným lidem a lidským aktivitám. Nové aktivity začínají v těsné blízkosti událostí, které už probíhají. Chování dospělých se přitom shoduje s dětmi, které jsou raději tam, kde jsou dospělí, nebo tam, kde jsou jiné děti, místo toho, aby byly tam, kde jsou jen hračky. [GEHL 2000: 25, 31] O potenciálním rozevírání pomyslných nůžek mezi sociálně izolovanými a těmi naopak nevyloučenými vinou vlivu mediálních obsahů a médií obecně, hovoří i teoretická hypotéza knowledge gaps neboli vědomostní propasti. Hypotéza, kterou v roce 1970 vyslovili Phillip J. Tichenor, George A. Donohue a Clarice N. Olien rozděluje mediální obsahy na informačně bohaté a informačně chudé a propojuje je se sociálně a kulturně vyššími a nižšími třídami. Privilegované vrstvy s vyšším kulturním potenciálem a zázemím mají vyšší možnost vnímat a přijímat informačně bohatší mediální obsahy. Neprivilegované vrstvy naopak k informačně bohatým obsahům nemají přístup ani potřebnou znalostní kompetenci. Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

5 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

S narůstající mediální produkcí se tak vědomostní propast mezi privilegovanými a neprivilegovanými stále zvětšuje a může proto vést až k sociální okluzi určitých společenských skupin. [McQUAIL 2009, ŠKODOVÁ (eds.) 2008] Ke zvětšování vědomostních propastí v současné době přispívají také technické a technologické kompetence spojené s digitalizací médií. 1.4. Zpravodajské hodnoty Volba tématu, způsob jeho zpracování, ale také řazení témat v médiích podléhá řadě norem a kritérií. Tyto normy a tato kritéria se mění, závisí na sociálně kulturním časoprostoru. Ve vztahu ke zpravodajství jsou ekvivalentem zpravodajských hodnot. Jejich přítomnost, kumulace a koncentrace zvyšuje pravděpodobnost, že zpráva bude zveřejněna. Poprvé termín zpravodajské hodnoty (news values) vymezil Walter Lippmann v roce 1922 v knize Public Opinion. „Lippmann považoval za základní zpravodajské hodnoty jednoznačnost události, překvapivost, prostorovou blízkost, osobní zaujetí a konflikt.“ [JIRÁK, KÖPPLOVÁ: 77] Jistou syntézou odlišných pohledů na problematiku zpravodajských hodnot je následující výčet: • Důležitou hodnotou je dopad zprávy na každodenní život publika. Sem patří změny počasí, dopravní situace, cen, legislativy. • Další hodnotou je prostorová blízkost zprávy – vzhledem k lokaci publika. Publikum se zajímá o to, co se stalo v jeho okolí, méně je zajímají události ze 9 vzdálených oblastí. Publikum preferuje domácí zprávy – lokální a národní, méně je zajímá zahraniční zpravodajství. • Kulturní blízkost zprávy. • Aktuálnost zprávy – to, co publikum vnímá v daném okamžiku za důležité (politická, náboženská, ekologická, ekonomická témata). • Neobvyklost zprávy, například když člověk pokouše psa. • Negativnost zprávy – špatná zpráva, dobrá zpráva. Publikum zajímají tragické události – havárie, přírodní katastrofy, trestné činy (podvody). • Zábavnost zprávy – infotainment (zvířátka). • Výrazný je zájem publika o prominentní národy, státy a osobnosti (celebrity) a také o kuriozity . • Kontroverznost zprávy – publiku jsou nabízené odlišné a nejlépe kontrastní pohledy na událost. • Dostupnost zprávy (pro novináře). • Předvídatelnost zprávy. • Čas, kdy se událost, kterou zpráva zachycuje, stala. • Délka trvání události, kterou pokrývá zprávy. Jiný pohled na hodnoty, jichž musejí informace dosahovat, aby byly zpracovány pro mediální produkci, nabízejí Westerståhl a Johansson. Ti za klíčové pro výběr zpráv považují důležitost, blízkost, dramatičnost a ideologii.“ [TRAMPOTA 2006: 26] 1.5. Editorialní agenda Mediální agenda se neřídí pouze zpravodajskými hodnotami, ale bere v potaz i zájem a poptávku cílové skupiny adresátů. Výběr periodika čtenářem je ovlivňován jeho osobními názory a postoji. Čtenáři stejných novin, zastávající přibližně podobné názory. Ve své podnikatelské strategii musí vydavatel, pokud si chce své obecenstvo udržet, citlivě a zároveň velmi flexibilně reagovat na všechny změny. Čtenáři však nejsou jediní, kteří jsou zdrojem příjmů pro vydavatele. Musí proto zohledňovat i potřeby a požadavky inzerentů, investorů, veřejných institucí nebo státní orgánů. Editoriální politika je v hlavních bodech definována vydavatelem v návaznosti na očekávání primárně publika a poté sociálních, ekonomických a politických institucí v cílovém prostředí. [MCQUAIL 2009] Redaktoři následně na zvolené strategii média vytvářejí zpravodajství, čímž dotvářejí celkový obraz a ideologické zaměření média. Největší váhu na finálním vyznění produktu má 10 ovšem editor, který může i bez porady autora provádět změny v daném článku. Změny provedené editorem mohou být významné a mohou ovlivnit délku, strukturu a dokonce i vyznění publikovaného textu. Editor se stará také o grafické rozvržení a uspořádání článku, čímž dokáže měnit i jeho vnímání čtenářem. Při posledních redakčních úpravách se editor Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

6 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

dívá na text tak, aby odpovídal charakteru periodika a čtenářské obce. Redakční tým se řídí velmi jednoznačným postupem při rozhodování o tom, jaká slova a obrazy předloží svým čtenářům. Každé slovo určené ke zveřejnění je posuzováno ze subjektivního hlediska. [BURNS 2004] Druh mediálních informací a forma jejich prezentace nejsou tedy vymezeny jen aktuálním děním v realitě, ale i preferencemi cílového publika a z toho vycházející editoriální politikou. Diference mezi různými médii jsou přirozené důsledky odlišných redakčních koncepcí vydavatelů. 1.6. Agenda-setting a nastolování mediální agendy Jiný pohled na problematiku medializace společenských témat v masových médiích nabízí agenda-setting, neboli teorie, které objasňuje způsob nastolování tématu. Agendasetting má podobu hypotézy. Vychází z předpokladu, že způsob, jakým o konkrétním tématu pojednávají média, zasáhne také publikum, které daná média konzumují. Média podle teorie agendy setting mají schopnost ovlivňovat to, o čem publikum přemýšlí a které otázky vnímá jako nejdůležitější. Termín agenda-setting bychom mohli přeložit jako nastolování témat veřejné, politické a také ekonomické sféry, kterých se média chápou jako dostatečně relevantních (popřípadě jim právě medializací a zveřejněním relevanci uměle připisují). Autory konceptu jsou Maxwell E. McCombs a Donald L. Shaw, kteří teorii publikovali v roce 1972 ve stati The Agenda-Setting Function of the Mass Media. „Podstatou konceptu agenda-setting je, že masová media nám neříkají, co si máme myslet, ale říkají nám, o čem máme přemýšlet.“ [LARSON 2007: 300] Podrobněji se spojením media-veřejné mínění již dříve věnoval americký vědec Walter Lippmann, který dané problematice věnuje celou první kapitolu ve své knize Public Opinion s názvem The World Outside and the Pictures in Our Heads. Lipmann v ní shrnuje podstatu konceptu agenda-setting, ale sám tento termín ještě nepoužíval. Tento americký vědec považuje media za zásadní zdroj informací pro každého člena veřejnosti a lidské poznání je tudíž ovlivněno způsobem selekce témat ze strany médií, způsobem jejich zpracování a způsobem jejich distribuce. „Jde o vstup pseudo-prostředí mezi člověka a jeho 11 prostředí. Na takovéto pseudo-prostředí je reakcí samotné lidské chování. Ale protože je to chování, tak následky, pokud se transformují v činy, fungují ne v pseudo-prostředí, kde je chování stimulované, ale v reálném prostředí, kde tyto činy vyplynou. Pokud chování není praktický čin, ale něco, co zhruba nazýváme myšlenkou a emocí, může to trvat dlouhou dobu než dojde k zaznamenáníhodnému zlomu v textuře fiktivního světa. Ale pokud má stimul pseudo-faktu za následek čin - akci na věcech či jiných lidech, vytvoří se záhy poté kontraindikace. […] Určitě, na úrovni sociálního života, který je označován jako přizpůsobení se člověka jeho okolí, skrze fiktivní realitu media.“ [LIPPMAN 2007: 4] Nejsnadnějším způsobem, jak zjistit, kterým tématům se média věnují a s jakou intenzitou je metoda kvantitativní obsahové analýzy. Správně provedená analýza přesně kvantifikuje samotnou mediální agendu a její propojení se skutečností. Získaná data mohou dále sloužit pro výzkumy kvalitativního charakteru. Příkladem může být tzv. kultivační teorie George Gerbnera, podle které hrají média významnou roli v procesu socializace a enkulturace populace. Komunikační činitelé kultivují dominantní vzorce společnosti dle toho, jak je zobrazují média, čímž strukturují priority, hodnoty a vztahy ve společnosti. [GERBNER 1977] Neoddělitelným konceptem od koncepce agenda-setting je také proces nastolování mediální agendy. V zásadě se jedná o jediný proces, při kterém se na veřejnost cestou zveřejnění v médiích prosazují určitá témata, která se střetávají s tématy konkrétní reality, jež medializována nejsou a ignorací mohou být proto opomíjena. „Média každý den vybírají Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

7 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

z velkého množství událostí, které se odehrávají a z nichž mohou věnovat svůj prostor jen nepatrnému zlomku.“ [TRAMPOTA, VOJTĚCHOVSKÁ 2010: 100]. Je to dáno také omezeností mediálního prostoru, v našem případě rozsahem jednotlivých novinových vydání. Logicky se řada událostí do novin i jiných médií nedostane a nemají tak možnost proniknout do veřejného povědomí. Podle principu určitých mediálních rutin (viz výše) jsou určité události upřednostňovány před jinými. V průběhu historie zkoumání agendy-setting se vydefinovaly tři hlavní agendy, které mají při výzkumech agenda-setting určitou roli a vzájemně se ovlivňují: • Veřejná agenda. Jde o témata a vnímání jejich důležitosti v rámci široké veřejnosti, většinou je měřena prostřednictvím výzkumů veřejného mínění. • Mediální agenda. Představuje témata a intenzitu jejich výskytu v mediálních obsazích, většinou je indexována obsahovou analýzou zpravodajských médií, která se snaží odhalit množství zpravodajských příběhů na určité téma. 12 • Politická agenda. Politická agenda je měřena prostřednictvím sledování politických akcí (jako je návrh zákona a podobně). „Jednotlivé výzkumy se soustředily na různé druhy provázanosti těchto tří agend a na otázku, která agendu ovlivňuje kterou. Za nejčastější směr vlivu je považován vliv politické agendy na agendu mediální a posléze její schopnost ovlivňovat agendu veřejnou.“ [TRAMPOTA 2006: 114] Jaká je situace v prosazování se událostí spojených s problematikou životního prostředí? „Pečlivý průzkum veřejného mínění v USA ohledně problematiky životního prostředí v letech 1970-1990 nezjistil žádný vztah mezi významností těchto problémů ve veřejné agendě a statistickými trendy tří různých měřítek skutečného znečištění vzduchu a vody.“ [MAXWELL, MCCOMBS 2009: 60] V českém prostředí se medializaci environmentálních témat a nastolování mediální agendy věnuje Arnošt Novák. Dle něj vlivem tlaků a rutin při mediálním zpracování událostí zpravodajství o životním prostředí není a ani nemůže být objektivním zobrazením přírody a témat s ní spojených. V souvislosti s medializací městského životního prostředí Novák konkrétně píše: „Čím méně každodenního kontaktu s přírodním světem, tím více jsou lidé v umělém, urbánním prostředí odkázáni na zprostředkování přírody, přírodního prostředí či divočiny skrze média, tím více jim je příroda medializována a tím více je pro ně konstruována médii a jinými aktéry ve společnosti.“ [NOVÁK 2009: 212] Svůj pesimistický pohled na medializaci environmentálních témat dále shrnuje. „Média jsou při zpracování environmentální tematiky velice selektivní, spíše kladou důraz na ta environmentální témata a události, které jsou relativně neočekávané, jednorázové a dramatické, než na ty dlouhodobé, pomalu se vyvíjející, komplikované a neviditelné. Toto zaměření médií na události je často vytrženo ze širšího sociálního a politického kontextu, jen výjimečně jsou takové události pro média věšákem, na nějž zavěsí i další, související témata.“ [NOVÁK 2009: 224] Čím větší má médium publikum a dosah, tím větší je také jeho vliv. Publikum nemusí přijímat interpretaci, kterou nabízí konkrétní médium. Nicméně skutečnost, že určité téma je masově medializováno, vede k tomu, že se stává předmětem veřejného zájmu. Z hlediska teorie agenda-setting je zajímavá existence internetu a dostupnost Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

8 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

množství zpráv. Dostupné je tak množství archívů, kde lze všechny informace procházet a třídit. „Někteří pozorovatelé předpovídají konec jevu nastolování agendy, protože publikum se fragmentuje a prakticky každý má svou vlastní mediální agendu, která je sestavena jemu na míru a skládá se z nesmírného množství zpráv a informací.“ [MAXWELL, MCCOMBS 2009: 208] 13 1.7. Priming Priming neboli usměrňování patří mezi nejdůležitější důsledky nastolování agendy. Základem primingu je selektivní pozornost veřejnosti. Média přisuzují vybraným tématům větší důležitost než ostatním a dávají jim daleko více prostoru. S vyšší frekvencí narůstá i zapamatovatelnost těchto témat veřejností. „Usměrňování představuje významné rozšíření konceptu nastolování agendy, jelikož označuje další způsob, jakým masová média hrají klíčovou roli při utváření postojů a názorů. Nastolování agendy masovými médii někdy může mít velice bezprostřední důsledky pro postoje a názory“. [MAXWELL, MCCOMBS 2009: 179] „Projevy primingu lze opět sledovat jak v obsazích zpravodajství, tak u jejich příjemců. V obsazích se priming může projevovat určitými vodítky usměrňujícími vnímání významu příjemce. Představuje například zdůraznění určitých podrobností k události, zdůraznění vlastností aktéra a podobně.“ [TRAMPOTA 2006: 124] 1.8. Framing Framing definuje vytvoření mediálního obsahu tak, aby došlo k předem dané interpretaci. „Při mapování vlivu masových médií na názory je zásadní rozlišovat mezi tím, jaký je příspěvek celkového zájmu médií o téma, tj. nastolování agendy prvního stupně, a tím, jak je téma v médiích zasazováno do rámců, tj. nastolování agendy druhého stupně.“ [MAXWELL, MCCOMBS 2009: 179] Důležitými prvky rámování jsou především výběr určitých částí a přiřazení jim konkrétní stupeň významnosti. „Událost, která jedinci nemusí být známa, je zasazena do kontextu, definována, je určován její význam“. [ŠKODOVÁ 2008: 30] „Přitom platí, že řada aktérů událostí se snaží prosazovat své zarámování událostí a témat tak, aby souzněla s jejich potřebami. Jednotlivé aktéři disponují rozdílným potenciálem zarámování událostí.“ [TRAMPOTA 2006: 123] 1.9. Sociální konstrukce reality, diskurs a média Zprávy o událostech, které se neodehrávají v našem bezprostředním dosahu získáváme ve velké míře z médií. Ta se tak stávají nejvýznamnějším konstruktérem naší reality. Reálné je to, co jsme ochotni za reálné považovat. „Součástí vytváření významu v procesu mediální komunikace je i to, do jaké míry je publikum schopno (ochotno) rozeznat, 14 co se mu předvádí, jako součást jemu známé skutečnosti ztotožnit se s tím – akceptovat to jako reálné či pravdivé.“ [JIRÁK, KÖPPLOVÁ 2009: 293]. Člověk je současně tvůrcem takovéto reality. Vstupuje do interakce a v procesu externalizace si vytváří prostředí, které co možná nejvíce odpovídá jeho představám, až dosáhne k vytvoření objektivní reality. Tato fáze procesu je označována jako objektivizace. Proces utváření sociální reality je kompletní dokončením fáze internalizace. Člověk přijímá objektivní pravdy bez dalšího kritického uvažování. Tento sociální konstrukt je podporován činností institucí, mezi něž patří i media. Novináři jsou předkládány objektivizované obsahy, které považujeme pravdivé a podporují tak naše chování v rámci daných konkrétních institucí. Změnu pohledu na názor, že by žurnalisté byli schopni objektivně znázorňovat realitu, přinesl Winfried Schulz ve studii Konstrukce reality ve zpravodajských médiích. Konzumenti nemají přístup k realitě, k věcem, o kterých mediovaná sdělení pojednávají. Zkonstruovanou mediální realitu proto vnímaní jako skutečnou. „Mediální realita znamená onen obraz světa, který pro recipienta vznikl na základě kritérií žurnalistického výběru zpráv.“ [SCHULZ 1976] Kritéria této konstrukce určují hodnotu zpráv. Indikátory hodnoty zpráv se je podle Schulze čas (trvání a kontinuita události), blízkost (všechny geograficky, kulturně, politicky, sociálně a psychicky odůvodněné faktory blízkosti či afinity, status (regionální a národní centralismus, osobní vliv, prominence), dynamika (překvapení, intensita), valence (konflikt, kriminalita, škoda, úspěch) a identifikace (personalizace, etnocentrismus). [KUNCZIK 1995: 125, 126] A jak přistupují k vytváření konstrukce reality sami žurnalisté? „Za prvé profesionální žurnalistika kvůli tomu, aby odstranila spornou otázku spojenou s výběrem Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

9 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

článků, pokládá cokoliv, co je vypracované oficiálními zdroji – například vládními úředníky nebo významnými veřejnými osobami - za základ pro legitimní zprávu.“ [MCCHESNEY 2009: 15] Problémem však je, že zástupci uvedené kategorie oficiálních zdrojů si jsou vědomi svého významu a dle svých individualit s touto skutečností zacházejí. „Zkušení politici a vlivní lidé se naučí, jak využívat žurnalistické konvence ke svému prospěchu.“ [MCCHESNEY 2009: 16] Jako další významný nedostatek současné žurnalistiky McChesney považuje malou nebo téměř žádnou snahu uvádět události do kontextu s uvedením souvislostí. Důvodem dle něj je skutečnost, že se žurnalista může takto dostat do kontroverzí. Je tedy bezpečnější citovat oficiální zdroje. Podobně hodnotí práci žurnalistů Kunczik. Konstatuje jejich závislost na elitní osoby, protože mají exkluzivní informace k událostem, kterých se účastní nebo k nim mají 15 exkluzivní přístup. Tato zpravodajská rutina vytváří závislost žurnalistů na takovýchto osobách a může se projevovat při zpracování informací o události tak, aby nepoškozovala zdroj informací a byl tak i nadále zajištěn přísun informací. „Zásadně platí tendence, že si žurnalisté při dalším předávání informací osvojí hodnotové postoje informačních zdrojů, protože si tak spíše zajistí stálý přísun informací.“ [KUNCZIK 1995: 133] Strategií obrany proti tlaku elitních osob představuje objektivizace zpravodajství, spočívající ve zveřejňování citací opozitních názorů. Jednotlivci a subjekty, bez významnějšího společenského postavení, mají nižší pravděpodobnost stát se zpravodajskými zdroji. Příležitostí je pro ně událost, která je neočekávaná a může vyvolat veřejný zájem. Aby redakce médií a žurnalisté předcházeli kritice neobjektivnosti těmito jednotlivci, zařazují do příspěvků na podporu argumentačního řetězce citace laické veřejnosti uváděné v uvozovkách. Dalšími prvky pro objektivizaci zpráv jsou dodatečná podpůrná fakta, která jsou obecně považována za pravdivá a strukturovanost zpráv nejčastěji podle modelu obrácené pyramidy. Nejdůležitější je řečeno na začátku a dále významnost informací klesá. „Na základě těchto postupů se zprávy stanou předivem faktů, kde skutečnost, že určité faktory sociální a politické reality jsou akceptovány jako dané, znamená, že určité otázky nejsou otevírány a široké oblasti společenského života se vůbec nestávají předmětem zpravodajství.“ [KUNCZIK 1995: 141] 16 2. Téma ekologie v médiích 2.1. Životní prostředí na Ostravsku Důsledky průmyslové historie a z větší části již ukončená těžba černého uhlí jsou na Ostravsku patrné dodnes. Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy na léta 2005– 2013 [dokument Vize, popis dlouhodobých cílů, strategií a opatření 2005: 77] vymezuje hlavní problémy města v oblasti životního prostředí takto: • Vysoká míra skládkování odpadů, nízká míra diverzifikace odpadového hospodářství. • Zhoršená kvalita ovzduší. • Existence starých ekologických zátěží na území města. • Nežádoucí tlak na urbanizaci částí příměstské krajiny. • Riziko znečištění podzemních vod v důsledku neřešených ekologických zátěží. Z hlediska zastoupení v mediální agendě považuji za významné zejména problémy se zhoršenou kvalitou ovzduší a staré ekologické zátěže na území města. Vysoká prašnost v Moravskoslezském kraji je dlouhodobým problémem tohoto regionu a má bohužel své místo i na mapě Evropy. Je předmětem stálého sledování měřicími stanicemi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a Zdravotního ústavu Ostrava (ZÚ). [Zpravodaj KHS MSK 2011] Ekologické zátěže byly způsobeny především vlivem průmyslové činnosti. Na území města se nachází cca dvacet areálů již neprovozovaných dolů OKD, a.s. v úhrnné ploše Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

10 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

přes 110 ha. Kromě výše uvedených areálů se ve městě nachází značné množství nevyužívaných nebo omezeně využívaných a chátrajících menších průmyslových ploch i jednotlivých průmyslových objektů. Staré ekologické zátěže lze rozdělit do několika typů. Jsou to např. areály a podniky, které jsou již mimo provoz; odvaly odpadů a důlních hornin; nepovolené skládky a odkaliště, která sloužila k ukládání odpadu a nacházela se u řek Ostravice a Lučiny. [IPRM Ostrava - Magnet regionu 2009: 26] Na území města se vyskytují staré skládky různých průmyslových odpadů, nezajištěné podle požadavků současné legislativy. Několik z nich má rozsah od několika ha až přes 10 ha, jejich inventarizace však není úplná. Za riziková pro okolí (především vodní zdroje) jsou považovány laguny odpadních olejů a dalších odpadů bývalé rafinérie Ostramo – Vlček a spol., nyní ve správě s. p. Diamo – celkový rozsah kolem 6 ha; chemická skládka Koksovny Jan Šverma – cca 3,5 ha; skládka odpadů z podniku Vítkovice v pískovně Zábřeh cca 10 ha; chemický odval bývalých Hrušovských chemických závodů n.p. 17 2.2. Projekt sanace ropných lagun Ostramo 2.2.1. Historie ropných lagun Historie lagun sahá až do roku 1888, kdy byla u Moravské Ostravy vídeňským průmyslníkem dr. Maxem Böhmem a vídeňskou firmou M. Thorsch & Söhne založena rafinerie minerálních olejů v Přívoze. Rafinerie se později orientovala vedle výroby leteckého benzínu převážně na olejářskou výrobu, zejména na výrobu lehkých mazacích složek pro motorové a turbínové oleje, na tehdejší dobu ve špičkové kvalitě. Závod nebyl za 2. světové války výrazně poškozen a výroba pohonných hmot a olejů byla obnovena. Od konce 70. let bylo zvažováno ukončení provozu z důvodu havarijních úniků látek z lagun a negativního vlivu na životní prostředí. V rámci rafinérské výroby zde zpočátku probíhala rafinace destilátu z jiné rafinérie a separace na petrolej a topný olej, výroba parafinu a mazacích olejů, od roku 1981 pouze regenerace upotřebených mazacích olejů. Ukládání odpadu z procesu rafinace bylo do otevřených nádrží se sypanými obvodovými hrázemi. Vlivem rozšiřující se výstavby se závod postupně dostal prakticky do středu městské zástavby Ostravy. Zpracování ropy bylo ve státním podniku OSTRAMO zastaveno ke konci roku 1980. V roce 1992 byl provoz rafinérie privatizován v první vlně privatizace. Po povodni v roce 1997 nebyla výroba vlastníkem OSTRAMO, VLČEK a spol., s.r.o. obnovena. Rozsah sanačních opatření přerostl technické a finanční možnosti privátní společnosti a vládním usnesením č. 626 z roku 1996 bylo rozhodnuto o převzetí ekologické zátěže státem. Správou, přípravou a zajištěním sanace skládky byl pověřen státní podnik DIAMO. V areálu skládky odpadů z rafinérie jsou rozlišeny čtyři dílčí prostory, které jsou označeny jako laguny R0, R1, R2 a R3. V laguně R0 se nachází pouze tuhá fáze odpadů, v laguně R1 se před zahájením sanace nacházela kašovitá fáze a tuhá fáze a v lagunách R2 a R3 se nacházela kapalná, kašovitá a tuhá fáze odpadů. Dále jsou v okolí lagun a jejich podloží kontaminované zeminy a hráze. Laguny byly založeny na povodňových náplavových materiálech údolní nivy, respektive na navážkách bez dnové izolace a drenážního systému. Dodatečné odizolování lagun bylo provedeno v letech 1972 až 1992 podzemní těsnicí stěnou. V roce 1994 uvedena do provozu čistírna odpadních (haldových) vod čerpaných z prostoru mezi těsnicími stěnami a v nezbytném rozsahu zahájeno čerpání volné kapalné fáze ropných látek na hladině podzemní vody vně těsnicí stěny, tzv. udržovací čerpání. Od roku 2003 je v provozu vodní dílo „Havarijní nápravná opatření“ k zamezení šíření kontaminace ropných látek vně těsnicí stěny, zahrnující drenážní systém s dekontaminací čerpaných 18 a zapouštěných podzemních vod a monitorovací profil vystrojených hydrogeologických vrtů na výstupu podzemní vody z lokality. 2.2.2. Zahájení sanace lagun Přípravná fáze sanace zahrnovala zpracování analýzy rizika, dokončené v roce 1999 a v roce 2001 byla dokončena také studie proveditelnosti sanace ekologické zátěže. Veřejná obchodní soutěž byla vyhlášena státním podnikem DIAMO v listopadu 2003 a v srpnu 2004 Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

11 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

byla uzavřena Realizační smlouva o provedení prací při sanaci ekologických škod a následné rekultivaci mezi státním podnikem DIAMO a sdružením firem „Sdružení ČISTÁ OSTRAVA”, jako vítězem veřejné obchodní soutěže nazvané: Obchodní veřejná soutěž na výběr dodavatele opatření vedoucích k nápravě ekologické zátěže „Skládky odpadů s.p. DIAMO v Ostravě, Nápravná opatření - LAGUNY OSTRAMO”. Na základě této smlouvy, Realizačního projektu a v souladu se zadávacími podmínkami Veřejné obchodní soutěže jsou „Sdružením ČISTÁ OSTRAVA” realizovány práce za účelem nápravy staré ekologické zátěže skládky odpadů s.p. DIAMO v Ostravě (tzv. lagun Ostramo). 2.2.3. Průběh sanace Rozsah nápravy ekologické zátěže byl vymezen Stanoviskem MŽP ČR k realizaci nápravných opatření vedoucích k odstranění staré ekologické zátěže skládky odpadů s.p. DIAMO - lagun OSTRAMO v Ostravě - Mariánských Horách č.j. NM 700/2003/03 ze dne 5.9.2003. V průběhu vlastních sanačních prací vydala Vláda ČR usnesení č. 1584 ze dne 21. prosince 2009, kterým uložila ministru životního prostředí vydat Stanovisko, definující nové podmínky realizace opatření vedoucí k nápravě ekologické zátěže skládky odpadů státního podniku DIAMO v Ostravě „Nápravná opatření - laguny Ostramo”. Původní, výše uvedené stanovisko MŽP tak bylo nahrazeno stanoviskem novým č.j.30357/ENV/10 ze dne 7. dubna 2010. „Sdružení ČISTÁ OSTRAVA” postupuje při sanaci lagun dle schváleného Realizačního projektu „Nápravná opatření - LAGUNY OSTRAMO” Sanační postup má stanovený harmonogram. Z hlediska této práce a chápání souvislostí mediálních výstupů je však významný pouze ten nejbližší, tzn. odtěžení obsahu lagun R1,R2 a R3 do 31. 12. 2010 resp. po prodloužení vládním rozhodnutím do 31. 12. 2011. [DIAMO, státní podnik, odštěpný závod ODRA] 19 2.3. Zastoupení tištěných médií ve výběrovém souboru a jejich stručná charakteristika Nejvýznamnějším regionálním tištěným médiem je Deník, vydávaný v síti deníků Vltava-Labe-Press. Je nejčtenějším zpravodajským deníkem v České republice. Čtenost jednotlivého vydání je 830 tisíc čtenářů, což představuje 38% podíl na trhu zpravodajských deníků. Čtenáři regionálního Deníku jsou rovnoměrně rozloženi ve všech regionech. Zahrnuje 71 regionálních deníků. [www.vlp.cz] Dalším celostátním deníkem s regionálním zpravodajstvím je MF Dnes. Jeho vydavatelem je mediální skupina MAFRA, která dále vydává deník Lidové noviny a bezplatný deník Metro. Majoritním vlastníkem je německý holding Rheinisch-Bergische Druckerei und Verlagsgesellschaft GmbH. Součástí každého vydání jsou čtyři sešity. První se zaměřuje na zpravodajství z domova i ze světa a komentáře. Druhý sešit obsahuje rozšířené zpravodajství pro jeden ze čtrnácti regionů. Třetí sešit je pak věnován ekonomickému zpravodajství a pravidelným přílohám a čtvrtý sešit obsahuje zpravodajství ze sportu a kultury spolu s televizním programem. Každý den jsou součástí vydání specializované přílohy (například v úterý vychází příloha Peníze a Zaměstnání) a třikrát týdně je součástí vydání suplement. [www.mafra.cz] Regionální přílohu má i celostátně vydávaný deník Právo, který dlouhodobě patří mezi nejčtenější nebulvární deníky v České republice. Deník Právo je vnímán jako konzervativní levice, a to na základě složení svého čtenářského spektra. Z českých deníků má nejvyšší zastoupení čtenářů řadících se nalevo od středu a druhý nejvyšší podíl čtenářů s výrazně levicovými názory. Ti nepodporují volný obchod, nejsou pro příliš radikální a ostré změny a jsou pro zásahy státu do ekonomiky. [pravo.novinky.cz] Největší podíl čtenářů s výrazně levicovými názory mají Haló noviny, které jsou stranickým tiskem KSČM. Celostátně vydávané Hospodářské noviny regionální přílohu nemají. Vydavatelem Hospodářských novin je Economia, a.s., patřící mezi pět největších vydavatelů českého periodického tisku. List vychází od pondělí do pátku a podle internetových stránek vydavatelství přináší aktuální zpravodajství se silnými analytickými prvky a komentáře. Ze všech českých deníků dávají HN největší prostor informacím z české i světové ekonomiky. Vydavatel deníku zdůrazňuje jeho nestrannost a nezávislost na politické situaci. Deník chce být seriózním a nezávislým poskytovatelem informací, potřebných pro orientaci v makro i mikroekonomii. Z toho vyplývá částečná omezenost zpravodajství pro čtenáře. [www.economia.cz] Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

12 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

20 Lidové noviny bez regionální redakce pouze přejímají regionální zpravodajství ČTK. Jejich vydavatelem je rovněž mediální skupina MAFRA Lidové noviny mají denně tři sešity. První sešit obsahuje domácí a zahraniční zpravodajství, komentáře, dopisy a zajímavosti. Ve všední dny začíná druhý sešit rubrikou Byznys, speciální stránka zpravodajství z vědy, kulturní rubrika, sport a počasí. Ve třetím sešitě jsou denně pravidelné přílohy a televizní program. Lidové noviny jsou nejstarší český deník, založený v roce 1893, který se dlouhodobě profiluje jako kvalitní celostátní zpravodajský list se speciálním zájmem o politiku, byznys a kulturu. Najdete v něm nejlepší domácí zpravodajství, nejsilnější tým ekonomických redaktorů a nejlepší komentátory. [www.mafra.cz] Do výběru byly zařazeny také bulvární deníky Blesk a Aha. Jejich společným vydavatelem je Ringier Axel Springer CZ, který je největší vydavatelstvím s nejvyšším počtem čtenářů na českém trhu. Ringier Axel Springer CZ je jedničkou mezi deníkovými vydavateli, kde dosahuje více než 36% podílu na trhu. [www.ringieraxelspringer.cz] Vedle toho v Ostravě vycházelo, či vychází několik dalších méně významných titulů (Moravskoslezský večerník, Týdeník Ostrava, Listy Moravskoslezské, Naše Ostrava, Regionální zpravodaj Severní Moravy a Slezska, Stodolní noviny, Life Ostrava, Sedmička). Vlastní periodika vydává také samotné město a městské obvody. Tato periodika však do výběru zařazena nebyla. 2.4. Zájem veřejnosti o životní prostředí V květnu 2008 provedl CVVM výzkum, jak lidé přistupují k životnímu prostředí. Z vybraných forem ekologického chování se respondenti nejčastěji hlásili k třídění běžného odpadu (81 % „třídí vždy + třídí často“) a třídění nebezpečného odpadu (71 %). V případě dalších alternativ však již angažovanost silně klesá. Necelá polovina deklaruje, že šetří energií a vodou, výrobky šetrné k životnímu prostředí pak nakupuje 29 % dotázaných. Nejhorší situace panovala ohledně automobilismu. Své jízdy autem omezuje pouze něco málo přes desetinu respondentů a ani po odečtení těch, kteří zvolili variantu „netýká se“, čítala tato skupina méně než pětinu všech motoristů. Velké popularitě se netěšil ani nákup biopotravin (12 %). Tendence chovat se ekologicky byla obecně větší u lidí s vyšším vzděláním. Ekologičtěji se chovají také lidé, kteří hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, když se ve větší míře hlásí k třídění odpadu a nákupu výrobků šetrných k životnímu prostředí. [CVVM 2008] 21 O rostoucím zájmu o životní prostředí v dalším období odpovídá také informace IPRM Ostrava, která říká, že roste zájem občanů o stav životního prostředí ve svém městě (občané jako prioritu pro život ve městě uvádějí čisté a neznečištěné životní prostředí se zelení). [IPRM Ostrava - Magnet regionu; 2009: 39] Společnost Factum Invenio provedla v rámci svého výzkumného programu Factum Omnibus ve dnech 9. 9. – 16. 9. 2011 šetření zaměřené na problematiku života v místě bydliště českých rezidentů. Zkoumala vztah k životnímu prostředí ve srovnání s jinými aspekty života jako je například bezpečnost, zaměstnanost nebo preferovaný průmysl. Zvláštní pozornost věnovala názorům obyvatel Prahy a Ostravy. Dotazování proběhlo na reprezentativním vzorku 937 občanů ČR ve věku od 18 let, získaném kvótním výběrem. V Praze a Ostravě byl navíc výběrový sobor posílen tak, aby bylo možné srovnávat tyto dva regiony s výsledky za celou ČR. V Praze bylo dotázáno 320 respondentů a v Ostravě 304 respondentů. Byla zachována reprezentativita vzorku. Jako téměř bezproblémové se Čechům jevil stav přírody v okolí jejich bydliště. Rozhodně a spíše spokojeny byly s tímto aspektem tři čtvrtiny obyvatel ČR (74 %). Spokojeni byli hlavně lidé z menších měst (82 %), ve větších aglomeracích byla spokojenost menší (jen 62 %). Dobře byl také hodnocen atribut „možnosti bydlení“ (spokojeno 71 %). S veřejnou dopravou a možnostmi kulturního vyžití“ byly spokojeny dvě třetiny občanů (65 %), ani v menších obcích nebyly tyto oblasti vnímány jako problematické. Nejhůře byla hodnocena především ekonomická situace a nezaměstnanost (spokojeno jen 21 %). Tyto problémy tíživěji dopadaly na obyvatele středních měst a také na ty, kteří na ně byli teoreticky hůře připraveni – měli nižší příjmy a nižší vzdělání. Obyvatele větších měst trápila kriminalita a také nepřizpůsobiví občané – zatímco na menších městech to byl problém pro 4 lidi z 10, v největších městech pro více než 7 z 10. Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

13 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

Mezi Prahou a Ostravou byly zásadní rozdíly právě ve vnímání nejsilnějšího problému, který trápil Čechy – nezaměstnanosti. Zatímco v Praze tento problém cítilo jen 18 %, v Ostravě to byl více než trojnásobek, 71 % osob. Silné obavy ze ztráty zaměstnání, buď u nich osobně, nebo u někoho z rodiny, pociťovalo v Praze jen 15 % obyvatel, v Ostravě to bylo více než dvojnásobek – 32 %. V Ostravě i Praze bylo znečištění ovzduší vnímáno hůř než v celé ČR. Podle názoru obyvatel těchto měst bylo způsobeno především silnou koncentrací automobilové dopravy. Jako nejvíce ohrožující látky respondenti uváděli především výfukové plyny (19 %). Lidé také měli za to, že se situace ohledně automobilových emisí dále zhoršuje, v Ostravě si to myslilo více než polovina obyvatel (54 %). Tabulka 1: Spokojenost s Na druhém místě se umístily pr jako silná zátěž, ale podle tř metropoli bylo registrováno pov silnou zátěž tento zdroj znečistě Zajímavé srovnání nabíz preferovali rozvoj školství, energetiky nebo zdravotnictví, lidé v Ostrav těžký průmysl. Jedná se především o tradi zatímco v průměru ČR jen 6 %) a automobilový pr Bylo tedy vidět, že i když byl přesto měli za to, že podporu a investice si zaslouží práv průmyslu. Tabulka 2: Preference hospodá Spokojenost s oblastmi života v místě bydliště - ČR ě se umístily průmyslové zplodiny. V Ostravě byl ž, ale podle třetiny Ostravanů se situace zlepšovala (32 %). Ve slezské povědomí ohledně domácího topení a spalování odpad čistění hodnotilo celkem 53 % respondentů. Zajímavé srovnání nabízela preference hospodářských odvětví. Zatímco Pražané rozvoj školství, energetiky nebo zdravotnictví, lidé v Ostravě by nejrad ředevším o tradiční zpracování železa a oceli (preference 34 %, R jen 6 %) a automobilový průmysl (32 %, zatímco v byl průmysl v Ostravě vnímán jako znečišťovatel ovzduší, lidé za to, že podporu a investice si zaslouží právě tradiční odv Preference hospodářských odvětví – ČR, Praha a Ostrava 22 ČR byl průmysl vnímán (32 %). Ve slezské topení a spalování odpadů. Jako ětví. Zatímco Pražané ě by nejraději rozšířili ní zpracování železa a oceli (preference 34 %, mysl (32 %, zatímco v ČR jen 17 %). č ťovatel ovzduší, lidé ní odvětví Ostravského R, Praha a Ostrava 23 Obyvateli Ostravy byl průmysl železa a oceli vnímán jako tradiční zaměstnavatel a jeho budoucnost na Ostravsku by měla pokračovat. Jeho pokračování by chtělo 7 z 10 obyvatel Ostravy, 45% z nich by dokonce uvítalo jeho rozšíření. Nutná je ovšem Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

14 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

modernizace, aby se snížily emise z výroby – tu požadovala naprostá většina rezidentů (85 %). Podle jejich názorů by tuto modernizaci měla kromě podniků samotných financovat EU (oba zdroje 44 %). Třetina obyvatel Ostravy (33 %) se v tomto ohledu spoléhala na stát. [FACTUM INVENIO 2011] Různou míru aktivity v průběhu projektu Nápravná opatření – laguny Ostramo projevovaly také nestátní neziskové organizace, které působí převážně v sektoru ekologické výchovy a ochrany životního prostředí. K nejvýznamnějším patří: • Arnika. Zabývá se ochranou mokřadů a vodních toků, omezováním znečištění životního prostředí toxickými látkami a odpady a podporou účasti veřejnosti v rozhodování o životním prostředí. Významnou roli v jejich činnosti hraje spolupráce s dalšími nevládními organizacemi na úrovni České republiky, i na mezinárodní úrovni. [www.mzp.cz] • Greenpeace. Je mezinárodní ekologická organizace působící ve více než 40 zemích světa. Greenpeace vystupuje proti poškozování životního prostředí již od roku 1971. [www.mzp.cz] • Občanské sdružení Kořeny. Sdružení se snaží zejména zabránit likvidaci Horního Jiřenína, Černic a ohrožení rozvoje Litvínova i okolních obcí v důsledku prolomení územních ekologických limitů těžby. [www.koreny.cz] 24 3. Empirická část 3.1. Metodologická východiska 3.1.1. Výběr metody Obsahem práce je propojení teoretických východisek s poznatky získanými kvantitativní obsahovou analýzou událostí a jejich zobecnění. Cílem je kriticky zhodnotit zjištěné souvislosti medializace projektu a tematiku životního prostředí na Ostravsku a poskytnout tak platformu pro potvrzení nebo vyvrácení hypotézy o odlišném přístupu jednotlivých tiskových médií ke shodné události. Z nejčastěji užívaných metod se nabízí kvantitativní výzkum veřejného mínění, kvalitativní výzkum veřejného mínění, kvantitativní obsahová analýza médií a kvalitativní obsahová analýza médií. Kvalitativní metody výzkumu odpovídají zejména na otázku „Jak?“, kdežto kvantitativní metody na otázku „Kolik?“. Hlavní vlastností kvalitativních metod je, že nejsou standardizované. Jsou vhodné pro menší vzorek dat a významnou roli zde sehrává osoba výzkumníka. Vykazují menší replikovatelnost. „Interpretativní výzkumníci trvají na tom, že veškeré sociální znalosti jsou spoluprodukovány na základě mnohých setkání, konverzací a diskusí, které prodělávají s objekty, které zkoumají.“ [DEACON et al. 1995: 7] Pro kvantitativní metody je charakteristická vysoká míra standardizace a z toho plynoucí vetší přesvědčivost výsledků. Výzkum je založen na měření proměnných nebo jejich kategorií. Tyto metody využívají generalizace a zobecnění výsledků. Kvantitativní metody jsou vhodné pro sběr a vyhodnocení dat sekundárních zdrojů z hlediska jejich četnosti. Sekundární zdroje jsou zpravidla jednoduše dostupné veřejné zdroje informací. Z výše uvedeného je zjevné, že pro tuto práci jsou vhodné kvantitativní metody. Kvantitativní výzkum veřejného mínění je omezující z hlediska mapování dynamiky sledovaného jevu. Dynamiku je možné sledovat pouze na základě momentálního snímku a změnových snímků v budoucnosti. Naproti tomu kvantitativní obsahová analýza médií umožňuje kdykoliv zpětný pohled v libovolné časové řadě, přičemž limitujícím faktorem je pouze dostupnost zkoumaného materiálu. Pro cíl této práce nejlépe vyhovuje kvantitativní obsahová analýza, která: • zkoumá, jakými tématy se média zabývají a jak velký prostor jim věnují, • je schopna popsat proměnu mediálních obsahů v delším časovém horizontu, • umožňuje snadné srovnání různých typů médií a médií různých mediálních, krajin 25 • umožňuje (do jisté míry) předjímat, jaká témata bude veřejnost považovat za Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

15 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

důležité. „V určitých obdobích jsou média pozornější k některým tématům a jiná nechávají nepovšimnuta. To, zda si určité téma vyberou a kolik mu věnují prostoru, je jeho implicitním ohodnocením.“ [TRAMPOTA, VOJTĚCHOVSKÁ 2010: 99,100 ] 3.1.2. Očekávaná zjištění Výstupem aplikace vybrané metody bude analýza mediální prezentace projektu sanace ropných lagun Ostramo metodou kvantitativní obsahové analýzy médií. Analytický rozbor rozkryje tematickou skladbu a intenzitu prezentace projektu v období od 1. 7. 2011 do 31. 12. 2011. Očekávaná zjištění obsahové analýzy jsou: • Intenzita, s jakou tištěné verze deníků věnují projektu pozornost; • Rozbor tematických aspektů, které jsou v tištěných verzích deníků spojeny s projektem; • Vše zmíněné napříč zkoumaným časovým horizontem; • Určení komunikátorů a počet jejich výpovědí za deníky k vybrané hlavní události projektu. 3.2. Postup a realizace výzkumného šetření 3.2.1. Výběrový soubor zkoumání Pro účely této práce byly k rozboru vybrány pouze novinové výstupy s denní periodicitou. Nejsou omezeny pouze regionem Ostravsko neboť sledované události měly přesah i do regionu Severní Čechy. Období od 1. července do 31. prosince 2011 bylo zvoleno s ohledem na významné události při realizaci projektu s dopadem na veřejnost s předpokladem zvýšeného zájmu médií. Výzkumnou jednotkou je novinový článek. Výběrový soubor zahrnuje 275 výzkumných jednotek. 3.2.2. Kódovací kniha Kódovací kniha je souborem číselníků nezbytných pro zpracování i analýzu dat. „Mediální analýza nabízí možnost nepředpojatého poznání obsahu tím, že jednotlivé obsahy zpracovává podle předem definované metodiky, tzv. kódovací knihy. Detailní popis metodiky v kódovací knize zajišťuje, že se data získávají jednotným způsobem, ať už je analyzuje kdokoliv. Metodika slouží nejen ke klasifikaci informací, ale rovněž k jejich rozklíčování 26 a interpretaci. Převedeno do praxe, seznámí-li se zadavatel podrobně s metodickými principy, rozumí datům stejně jako analytik, který je zpracoval. To v podstatě eliminuje prostor pro zkreslení.“ [HAVLÍČEK 2005: 38] Kódovací mechanika této práce zahrnuje níže uvedené základní prvky: • Hlavní téma – obsahový aspekt, kterého se převážná část příspěvku týkala. • Příspěvek – novinový článek. • Výpověď – segment informace, v němž je citován nebo popisován sledovaný projekt. Výpověď je tak definována určitým subjektem, tematizací a původcem výpovědi. • Komunikátor - osoba, která sděluje nějakou informaci. • Projekt – veřejná zakázka pod názvem Nápravná opatření – laguny Ostramo. • Hlavní událost – skupina příspěvků sledující shodné hlavní téma. 3.2.3. Uspořádání poznatků V této fázi se budu zabývat uspořádáním poznatků získaných z novinových výstupů, které budou blíže zkoumány z hlediska očekávaných zjištění (3.1.2.): • Intenzita medializace projektu za jednotlivá tisková média za celé období. • Intenzita medializace hlavních událostí projektu za jednotlivá tisková média za celé období. • Intenzita medializace hlavních událostí projektu za jednotlivá tisková média v jednotlivých měsících. Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

16 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

• Určení komunikátorů a počet jejich výpovědí za jednotlivá tisková média k vybrané hlavní události projektu - nárůst stížností na nepříjemný zápach a překročení limitů nebezpečných oxidu síry v ostravských městských částech Mariánské Hory a Hulváky a Přívoz. 3.2.4. Propojení poznatků a jejich uspořádání Výstupem této části bude propojení teoretických východisek s poznatky získanými kvantitativní obsahovou analýzou událostí a jejich zobecnění. Cílem je kriticky zhodnotit zjištěné souvislosti medializace projektu a tematiku životního prostředí na Ostravsku a poskytnout tak platformu pro potvrzení nebo vyvrácení hypotézy o ovlivňování postojů veřejnosti tiskovými médii. 27 3.3. Výzkumné šetření 3.3.1. Selekce příspěvků – výběrový klíč Relevantní příspěvek zařazený do výzkumu musel splnit alespoň jednu ze dvou elementárních podmínek: 1. Nezbytná podmínka: tematická souvztažnost s projektem Nápravná opatření – laguny Ostramo. 2. Nezbytná podmínka: tematická souvztažnost s realizátorem projektu Sdružením Čistá Ostrava respektive s vedoucím členem sdružení společností Geosan Group a tématem ekologických sanací. Vymezení problematiky v operátorské logice: Ostrav* AND (laguny* sanace OR vyčištění OR Geosan* OR Diamo* OR ekologické zátěže) 3.3.2. Výsledná báze analýzy Detailnímu výzkumu bylo podrobeno 275 příspěvků mediální databáze NEWTON Media za období červenec až prosinec 2011. Z důvodu formy výsledků z databáze NEWTON Media, není brán zřetel na uveřejněné fotografie a taktéž grafická podoba článků nemá vliv na výzkum. Výzkum je soustředěn pouze na textovou stránku, přičemž titulek příspěvku je brán jako součást textu. 3.3.3. Charakter zpravodajství ve sledovaném období Významné události projektu, které se projevily v intenzitě medializace zkoumané problematiky ve sledovaném období lze členit následovně: • Právní spory realizátora zakázky s některými subdodavateli, návrh na exekuci vedoucího člena Sdružení Čistá Ostrava společnost Geosan Group a možnost mezinárodní arbitráže České republiky s Polskem z důvodu skládkování kalů z lagun na polském území (celkem 18 příspěvků). • Rozhodnutí realizátora zakázky o transportu 110 tisíc tun alternativního paliva, vyrobeného z obsahu ropných lagun, z Ostravy do Ústeckého kraje a jeho následné spálení v cementárně v Čížkovicích (celkem 152 příspěvků). • Protestní akce (happening) – neznámé osoby umístily v srpnu 2011 na několika místech v Ostravě bazének s vodou a olejovou látkou jako upozornění na komplikace při sanaci ropných lagun Ostramo (celkem 4 příspěvky). 28 • Nárůst stížností na nepříjemný zápach a zejména překročení limitů nebezpečných oxidu síry v ostravských městských částech Mariánské Hory a Hulváky a Přívoz (celkem 50 příspěvků). • Zpochybňování dodržení závazných termínů a kompetentnosti realizátora veřejné zakázky, přípustnost možného navýšení celkové ceny zakázky (celkem 33 příspěvků). • Sekundární medializace – účast společnosti Geosan Group ve vládním tendru na odstranění starých ekologických zátěží vzniklých v Česku před rokem 1992 a její spojování s průběhem zakázky Nápravná opatření – laguny Ostramo (celkem 18 příspěvků). 3.3.4. Intenzita medializace projektu za jednotlivá tisková média v hodnoceném období Nejvyšší četnost příspěvků ve sledovaném období dosáhly deníky MF Dnes a Deník. Četnost příspěvků v Deníku není ovlivněna množstvím regionálních mutací. Za příspěvek je Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

17 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

považován pouze jeden článek se shodným nebo velmi obdobným popisem konkrétní události za celý Moravskoslezský nebo Severočeský kraj. Obdobně byla posuzována četnost příspěvků v MF Dnes. Graf 1: Intenzita medializace projektu za jednotlivá média Zastoupení agendy projektu sanace lagun Ostramo v tištěných denících MF Dnes a Deník lze ve srovnání s ostatními posuzovanými tištěnými deníky považovat za velmi vysoké. Celkem 135 příspěvků Deníku je více než čtyřnásobné ve srovnání s třetím Právem 0 20 40 60 80 100 120 140 29 s 30 příspěvky. Lze předpokládat, že čtenáři MF Dnes a Deníku budou agendou projektu ovlivněni mnohem více než čtenáři ostatních sledovaných periodik. Jak je uvedeno v kapitole 1.7. usměrňování (priming) patří mezi nejvýznamnější důsledky nastolování agendy. Média přisuzují vybraným tématům větší důležitost než ostatním a dávají jim daleko více prostoru. S vyšší frekvencí narůstá i zapamatovatelnost těchto témat veřejností. Podstatou konceptu agenda-setting je, že masová media nám neříkají, co si máme myslet, ale říkají nám, o čem máme přemýšlet. 3.3.5. Intenzita medializace hlavních událostí za jednotlivá tisková média v hodnoceném období Poměrné zastoupení hlavních událostí v agendě jednotlivých médií je uvedeno v následujících grafech. Graf 2: Soudní spory, arbitráže, exekuce Graf 3: Zvýšený zápach a únik síry Graf 4: Převoz paliva do Severních Čech Graf 5: Zpochybnění VZ, posun termínů Graf 6: Happening v Ostravě Graf 7: Projekt jako sekundární téma 3 5 2 5 2 1 MF Dnes Deník Právo Hospodářské noviny Lidové noviny Haló noviny Blesk Aha 12 20 7 6 2 2 1 MF Dnes Deník Právo Hospodářské noviny Lidové noviny Haló noviny Blesk Aha 42 88 Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

18 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

15 11 4 1 MF Dnes Deník Právo Hospodářské noviny Lidové noviny Haló noviny Blesk Aha 3 16 3 6 32 MF Dnes Deník Právo Hospodářské noviny Lidové noviny Haló noviny Blesk Aha 1 11 1 MF Dnes Deník Právo Hospodářské noviny Lidové noviny Haló noviny Blesk Aha 8 5 2 3 MF Dnes Deník Právo Hospodářské noviny Lidové noviny Haló noviny Blesk Aha 30 Tištěné deníky s regionální přílohou upřednostňují informace, které mají přímý dopad na obyvatele regionu, ve kterém se událost stala nebo se k němu vztahuje. Nejvíce patrné je to v případě regionálních mutací Deníku a MF Dnes. V případě regionálních vydání Deníku Severní Čechy vnášely redakce do novin agendu spojenou s rozhodnutím realizátora projektu přepravit vyrobené alternativní palivo z ostravských ropných lagun do Ústeckého kraje a následně je spálit v cementárně v Čížkovicích. Tato agenda vůbec nejvíce ovlivnila celkový počet 275 příspěvků k tématu projektu. Počet příspěvků vztahujících se k přepravě paliva z ostravských lagun na sever Čech představoval 55 % všech příspěvků. Událost naplňovala většinu kritérií zpravodajských hodnot uvedených v kapitole 1.4. Dopad na život obyvatel regionu, blízkost, aktuálnost, negativnost (pro média je mnohdy špatná zpráva, dobrá zpráva), prostor pro kontroverznost (oponentní názory), dostupnost pro novináře a událost měla prognózu delšího trvání. Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

19 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

Významná část jich byla zveřejněna v regionálních přílohách MF Dnes Severní Čechy a Deníku Severní Čechy. Zatímco téma o průběhu sanace lagun není na Ostravsku nové, v Severních Čechách tomu bylo jinak. V počáteční fázi byli komunikátory především regionální politici, kterým bylo vytýkáno udělení povolení k transportu. Ve srovnání s Ostravou byla mnohem vyšší aktivita veřejnosti a ekologických aktivistů. Jejich odpor byl skutečně aktivní, byly organizovány petice a demonstrace, které byť s nízkou účastí (někdy jen padesát osob nebo méně) poutaly zájem médií. Jako silné téma byla událost v jisté chvíli vnímána i Jiřím Paroubkem, dřívějším premiérem a současným poslancem sněmovny za Ústecký kraj. Nižší četnost příspěvků na Ostravsku jistě ovlivňuje pragmatický přístup zjednodušený do většinového názoru – budeme všichni rádi, když se ropných lagun zbavíme co nejdříve a za jakoukoli cenu. Vědomí takového přístupu symbolizoval i některé z titulků příspěvků Deníku Severní Čechy - Ostrava se raduje, že laguny míří na Sever nebo Město Ostrava se raduje, sever Čech se bouří. V Moravskoslezském kraji redakce Deníku produkovaly více agendu věnovanou zejména ohrožení obyvatel neočekávaným zvýšením koncentrací oxidů síry v ovzduší na přelomu září a října a spekulacím o možném prodloužení již schválených termínů veřejné zakázky. Celkový podíl příspěvků k této agendě tvořil 18 % ze všech příspěvků k projektu. Oba tištěné tituly, MF Dnes i Deník, si potvrzují oprávněnost zařazování agendy častými citacemi názorů a postojů zástupců veřejnosti ke zveřejňovaným událostem, čímž vyvolávají zdání veřejného zájmu o takovýto typ informací. Do zpravodajství vnášejí prvek označovaný jako lidské příběhy (více viz kapitola 1.2.). Další tištěný deník, který se Deníku a MF Dnes z hlediska četnosti zveřejňovaných zpráv s regionálním dopadem s odstupem přibližuje, je 31 Právo. Můžeme se domnívat, že příčinou nižší četnosti příspěvků je zejména omezený prostor pro regionální zpravodajství. V případě deníku Právo to jsou obvykle dvě tiskové strany, které jsou určeny i pro zpravodajství o událostech z kultury a sportu. Posledním ze sledovaných tištěných periodik, které můžeme s nadsázkou považovat za deník s regionální přílohou, jsou Lidové noviny. List nemá regionální redakci a jeho regionální zpravodajství spočívá ve zveřejňovaní regionálních událostí ze zpravodajského servisu ČTK. Všechny čtyři výše uvedené tituly potvrdily svoji strategii prezentovat se jako regionální médium svojí reakcí na ostravskou událost spočívající v happeningu neznámých osob, které umístily v srpnu 2011 na několika místech v Ostravě bazének s vodou a olejovou látkou jako upozornění na komplikace při sanaci ropných lagun Ostramo. Odlišnou strategii a pořadí zpravodajských hodnot mají Hospodářské noviny. Svým čtenářům nabízejí události nahlížené zejména z ekonomického hlediska. Finanční stabilita projektů nebo realizačních subjektů, soudní spory mezi firmami případně mezinárodní arbitráže jsou agendou, kterou redakce nastoluje. Hospodářské noviny jsou také příkladem potvrzující hypotézu knowledge gaps (vědomostní propasti). Část veřejnosti nemá znalostní kompetence k porozumění sdělení a souvislostí. Redaktoři nahlíželi na průběh projektu sanace lagun Ostramo očima „daňového poplatníka“, kterého by mělo zajímat, jak stát, který je investorem veřejné zakázky, s jeho penězi hospodaří. Mají také tendenci odkrývat souvislosti v pozadí událostí – majetkové vztahy a vlastníky firem podílejících se na projektu, transparentnost výběrového řízení, motivy rozhodnutí zástupců státní správy a samosprávy a podobně. Například převoz paliva do Severních Čech nehodnotí z pohledu možného zhoršeného životního prostředí pro tamní obyvatele, ale jako nehospodárné nakládání s penězi projektu, které mohou chybět pro dokončení veřejné zakázky. Stejně tak varují před dalšími náklady na případnou arbitráž s Polskem, na jehož území byl dle tamních úřadů dovezen nebezpečný odpad a nikoliv alternativní palivo, jak deklaruje Ministerstvo financí České republiky. 3.3.6. Intenzita medializace hlavních událostí za jednotlivá tisková média v jednotlivých měsících Deníky MF Dnes, Deník a Právo produkovaly agendu spojenou s projektem Nápravná opatření – laguny Ostramo průběžně po celé sledované období s různou intenzitou. V následujících grafech je znázorněna četnost příspěvků v jednotlivých měsících k hlavním událostem. 32 Graf 8: Intenzita medializace - MF Dnes Graf 9: Intenzita medializace - Deník Graf 10: Intenzita medializace - Právo Graf 11: Intenzita medializace - HN Graf 12: Intenzita medializace - LN Graf 13: Intenzita medializace - Haló noviny Graf 14: Intenzita medializace - Blesk Graf 15: Intenzita medializace - Aha Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

20 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

Nejvyšší četnost příspěvků je spojena s rozhodnutím o přepravě vyrobeného alternativního paliva z ostravských ropných lagun do Ústeckého kraje. Od října, kdy byla tato informace poprvé zveřejněna, narůstá přítomnost agendy v novinách zejména intenzivní 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 Soudníspory, arbitráže, exekuce Převozpaliva do Severních Čech Happening Ostrava Zvýšený zápach a únik síry Zpochybnění VZ, posun termínů Sekundární téma 0 5 10 15 20 25 30 35 40 Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Soudníspory, arbitráže, exekuce Převozpaliva do Severních Čech Happening Ostrava Zvýšenýzápach a únik síry ZpochybněníVZ, posun termínů Sekundárnítéma 0 1 2 3 4 5 6 7 Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Soudní spory, arbitráže, exekuce Převozpaliva do Severních Čech Happening Ostrava Zvýšený zápach a únik síry Zpochybnění VZ, posun termínů Sekundárnítéma 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 Soudní spory, arbitráže, exekuce Převozpaliva do SeverníchČech Happening Ostrava Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

21 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

Zvýšenýzápach a únik síry Zpochybnění VZ, posun termínů Sekundární téma 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 Soudníspory, arbitráže, exekuce Převozpaliva do SeverníchČech Happening Ostrava Zvýšenýzápach a únik síry ZpochybněníVZ, posun termínů Sekundárnítéma 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 Soudní spory, arbitráže, exekuce Převozpaliva do SeverníchČech Happening Ostrava Zvýšenýzápach a únik síry Zpochybnění VZ, posun termínů Sekundární téma 0 0,2 0,4 0,6 0,8 1 1,2 1,4 1,6 1,8 2 Soudníspory, arbitráže, exekuce Převozpaliva do SeverníchČech Happening Ostrava Zvýšenýzápach a únik síry ZpochybněníVZ, posun termínů Sekundárnítéma 0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

22 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

0,8 0,9 1 Soudní spory, arbitráže, exekuce Převoz paliva do Severních Čech Happening Ostrava Zvýšenýzápach a únik síry ZpochybněníVZ, posun termínů Sekundární téma 33 komunikací novinářů se zástupci státní správy a samosprávy a se zástupci regionálních (severočeských) ekologických aktivistů a občanských sdružení. V prosinci, kdy je již většina paliva do Ústeckého kraje přepravena (13. prosince byl z Ostravy vypraven poslední vlak) zastoupení agendy klesá a je soustředěna již jen na dodržení podmínek pro následné spalování paliva v cementárně v Čížkovicích. Obdobný vývoj měla agenda sledující nárůst stížností na nepříjemný zápach až k situaci, kdy na přelomu září a října došlo k překročení limitů nebezpečných oxidu síry v ostravských městských částech Mariánské Hory a Hulváky a Přívoz. Po vyčerpání příspěvků byla agenda v listopadu opuštěna. S ohledem na skutečnost, že do konce sledovaného období nebylo ukončeno šetření Českou inspekcí životního prostředí, je předpoklad, že bude agenda opět nastolena, ale nepředpokládám, že s původní intenzitou. Zjevná soustavnost věnovaná uvedenými deníky agendám s přímým dopadem na každodenní život a prostorovou blízkost obyvatel dotčených regionů potvrzuje tyto priority v rámci zpravodajských hodnot těchto redakcí (více viz kapitola 1.4.). Také intenzita medializace projektu v Hospodářských novinách se odvíjí od jejich strategie a zaměření n zpravodajství se silnými analytickými prvky a komentáři. Ze všech českých deníků dávají Hospodářské noviny největší prostor ekonomickým informacím. Redakce zpracovává téma širších souvislostech, analyzuje je a výsledkem je obvykle více žurnalistických formátů v jediném vydání. Základní zprávu doplňuje komentář a analýza. Nahodilý zájem o událost spojenou s projektem potvrdily bulvární deníky Blesk a Aha. Událostí, na kterou oba deníky reagovaly, bylo překročení limitů oxidů síry. Příspěvky navozovaly pocit paniky a ohrožení s jednoznačnými závěry o původci události před ukončením odborného šetření. V titulcích byly obsaženy silné emoce – „Síra dusí Ostravsko!“ a „Smradlavé laguny dusí Ostravu“. Z pohledu jejich redakce jsou nejvýznamnější zpravodajské hodnoty bezprostřední dopad na veřejnost (potažmo jednotlivce), prostorová blízkost a zejména negativnost zprávy. Příspěvky levicového deníku Haló noviny představovaly jen krátké příspěvky reflektující události s tendencí k bulvarizujícímu zpracování - překročení limitů oxidů síry, demonstrace před Úřadem vlády nebo zpochybňování rozhodnutí zástupců samosprávy Ústeckého kraje o skladování paliva z lagun Ostramo na severu Čech. 3.3.7. Určení skupin komunikátorů a četnost jejich výpovědí za jednotlivá tisková média k hlavním událostem projektu Vybranou hlavní událostí projektu, v souvislosti s níž bylo zkoumáno poměrné zastoupení různých skupin komunikátorů, bylo období druhé poloviny září až do počátku 34 listopadu 2011, kdy došlo k výraznému nárůstu stížností na nepříjemný zápach a zejména překročení limitů nebezpečných oxidu síry v ostravských městských částech Mariánské Hory a Hulváky a Přívoz. Událost měla přímý dopad na veřejnost a vykazovala prvky ohrožující zdraví obyvatel. Graf 16: Četnost výpovědí - MF Dnes Graf 17: Četnost výpovědí - Deník Graf 18: Četnost výpovědí - Právo Graf 19: Četnost výpovědí - Lidové noviny Graf 20: Četnost výpovědí - Blesk Graf 21: Četnost výpovědí - Haló noviny Komunikátoři jsou zařazeni do skupin v členění: • Státní správa (MŽP ČR; premiér P. Nečas). • Zadavatel veřejné zakázky (DIAMO státní podnik). • Krajský úřad Moravskoslezského kraje (hejtman; náměstci; mluvčí úřadu). Státní správa Zadavatel zakázky Krajský úřad ostravská Radnice a obvody Dohlížejícíinstituce Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

23 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

SdruženíČistá Ostrava Veřejnost Státní správa Zadavatel zakázky Krajský úřad ostravská Radnice a obvody Dohlížející instituce Sdružení Čistá Ostrava Veřejnost Státní správa Zadavatel zakázky Krajský úřad ostravská Radnice a obvody Dohlížející instituce Sdružení Čistá Ostrava Veřejnost Státní správa Zadavatel zakázky Krajský úřad ostravská Radnice a obvody Dohlížející instituce Sdružení Čistá Ostrava Veřejnost Státní správa Zadavatel zakázky Krajský úřad ostravská Radnice a obvody Dohlížející instituce Sdružení Čistá Ostrava Veřejnost Státní správa Zadavatel zakázky Krajský úřad ostravská Radnice a obvody Dohlížející instituce Sdružení Čistá Ostrava Veřejnost 35 • Ostravská Radnice a obvody (primátor; náměstek pro životní prostředí; starostka Mariánských Hor a Hulvák). • Dohlížející instituce (Česká inspekce životního prostředí; Zdravotní ústav Ostrava; Český hydrometeorologický ústav). • Sdružení Čistá Ostrava (mediální zástupce realizátora projektu; tisková mluvčí a vedoucí pracovníci Geosan Group). • Veřejnost (obyvatelé ostravských městských částí Mariánské Hory a Hulváky a Přívoz). Podíl jednotlivých skupin komunikátorů je stanoven poměrem počtu citací k celkovému množství příspěvků hodnocené hlavní události za každé noviny jednotlivě. Více citací zástupců shodné skupiny komunikátorů v jednom příspěvku je považováno pouze za jednu citaci. Na událost reagovaly všechny deníky s regionální přílohou včetně Lidových novin a deníků Blesk a Haló noviny. Lidové noviny, Blesk a Haló noviny nemají regionální redakci a pro zpravodajství o události využili zpravodajský servis České tiskové kanceláře, čímž naplnili významový obsah termínu gatekeeping activities. Prvotní filtraci, výběr a zpracování informací o události, provedla tisková agentura, která v rámci svých komerčních aktivit nabízí vytvořený produkt zákazníkům, v tomto případě novinám. Konečný výstup tiskových periodik, která obvykle získávají zprávy tímto způsobem, bude mít společné prvky. Jednotlivé redakce mohou takovouto zprávu dále upravovat, aby více odpovídala strategii vydavatele deníku, ale obvykle jen v rámci tvůrčích schopností konkrétního novináře pracujícího s prioritou maximální efektivity ve vymezeném pracovním čase. Bulvární deník v příspěvku Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

24 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

zdůrazní emoce a napětí, levicový deník Haló noviny upřednostnil pouze citaci zástupců Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, jehož vedení opanovali levicoví a středo-levicoví politici. Smyslem rozhodnutí vydavatele o získávání informací zejména ze servisu zpravodajských agentur je zejména efektivita, jak již bylo popsáno v kapitole 1.1. Příspěvky se obvykle shodují v komunikátorech a jejich citacích z oficiálních zdrojů, jak je patrné z uvedených grafů. Obhajobou redakcí je argument objektivnosti v případě, kdy jsou citovány oficiální zdroje. Jak je již ale uvedeno v kapitole 1.6., jsou si zástupci této skupiny komunikátorů takovéto skutečnosti vědomi a vhodně s ní někteří umí nakládat. Je také rozhodnutím redakce, který názor a v jaké souvislosti použije pro podporu své redakční strategie. Příkladem muže být deník Blesk, který použil v našem případě pouze citace 36 zástupců skupin komunikátorů státní správy, dohlížejících institucí a realizátora projektu. Mohli bychom tedy příspěvky redakce považovat za objektivní, ale samotný deník se na svých internetových stránkách www.blesk.cz prezentuje jako bulvární deník. Dle zjištění uvedených v grafech není v našem případě mezi komunikátory v Lidových novinách, Blesku a Haló novinách veřejnost. Zkontaktování zástupce veřejnosti, zvláště nastala-li událost mimo dosah sídla redakce, obvykle brání fyzická dostupnost a neznalost místního prostředí. Novinář nemůže cestovat několik stovek kilometrů bez dostatečné přípravy, aniž by měl zajištěn kontakt se zástupcem veřejnosti. Je na uvážení vydavatele, zda za cenu vyšších nákladů bude vytvářet regionální redakce a ve zpravodajství upřednostňovat v hierarchii zpravodajských hodnot (viz kapitola 1.4.) přímý dopad zprávy na každodenní život obyvatel konkrétního regionu jako je tomu v případě deníků MF Dnes a Deník. Překvapující je v našem případě absence citací veřejnosti v případě deníku Právo, který má regionální redakci. Vyšší zastoupení veřejnosti mezi komunikátory je zvláště patrné v případě MF Dnes. O strategii tohoto deníku může mnohé napovědět dotazování redaktorů ostravské redakce MF Dnes Ladou Klimovovou, které provedla v květnu roku 2011 v rámci své bakalářské práce na Masarykově univerzitě v Brně. Všichni dotazovaní novináři jsou stále zaměstnanci ostravské redakce. Redaktorka Markéta Radová například v rozhovoru uvedla: „ Používáme zprávy z agentur, třeba z ČTK, ty jsou ryze zpravodajské. Naše vlastní zprávy se většinou snažíme psát trochu živěji, ne jen suchou zpravodajštinou.“ „Já mám období, kdy začínám všechny reportáže citací a pak následují období kdy zase ne. Nemělo by se psát, že se včera sešli na náměstí hasiči, protože tam hasili, je třeba napsat „Hoří tady,“ řekl hasič. Background nebývá přímo v textu, ale často formou nějakých infoboxů, nebo doplňujících tabulek. Pokud mám ovšem hodně písmenek, tak ho na konec dám.“ Markéta Radová je nejčastější autorkou příspěvků o životním prostředí na Ostravsku. V rozhovoru odpovídala i na otázku Jak se v MF Dnes vytváří agenda o životním prostředí. „Já se zabývám ekologií tady na Ostravsku. Protože o problematice ovzduší píšeme stále dokola, snažili jsme se vymyslet, jak to nově pojmout. Rozhodli jsme se, že zkusíme oslovit zástupce všech možných institucí, od nejvyšších až po ty lokální, a zeptáme se jich na dvě otázky: Proč dosud neudělali opatření, která by vedla k čistšímu ovzduší a kdo podle nich za situaci nese zodpovědnosti. Takže to byl například nápad, který jsme tady s šéfredaktorem rozebrali. Rozhodli jsme se, že uděláme takový jakoby rodokmen. Potom jsme to na poradě v pátek zařadili do týdenního plánu. Plán dostanu vždy v pátek a vím, že třeba na čtvrtek si mám téma připravit. Materiál nabírám průběžně.“ 37 Jedna z odpovědí Markéty Radové může být i vodítkem pro neobvyklou absenci citací komunikátorů z řad veřejnosti v deníku Právo v našem případě. „Snažíme se (rozuměj redakce MF Dnes) najít v tématu vždy příběh. Jít na to jakoby přes konkrétní lidi. Samozřejmě musím vyjít z nějakého odborného podkladu. Začínám ale příběhem, na rozdíl třeba od Práva. Tam se píše spíš zpravodajsky. Takový článek o rozvodovosti by tam byl otevřen spíše tím, že v kraji je nejvíc rozvodů, než příběhem rozvedeného páru.“ Poslední citací z rozhovoru s ostravskými redaktory MF Dnes je odpověď novináře Darka Štalmacha na otázku, „Jaké prostředky používá k vykreslení atmosféry? “. „K tomu jsou nejlepší detaily. Protože si každý dovede představit, jak to vypadá v hospodě, kde se chlapi dívají na hokej, je celkem zbytečné popisovat že se tam řvalo a zpívalo a nadávalo na fanoušky hostů. Do toho textu je třeba dát nějaké špeky, ať to lidi pobaví. Včera jsem editorovi třeba diktoval, že vzduchem lítaly sociální pracovnice i výrobní nástroje a kdo to pochopil, ten se zasmál. Tyhle detaily dostanou do textu tu informaci, kvůli které to čtenář čte. I v reportáži by měla ale být čísla a fakta. Takže jsem se pobavil s hospodskou, která mi Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

25 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

řekla, kolik se vypilo piva a šampaňského.“ Je nezbytné poznamenat, že se tato odpověď vztahovala k reportážnímu žánru. 3.3.8. Shrnutí výzkumného šetření Cestu k nalezení odpovědi na základní otázku této bakalářské práce „Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?“ můžeme hledat různě. V našem případě byla k hledání zvolena cesta kvantitativní obsahové analýzy. Důvodem pro výběr této metody byla mimo jiné vysoká míra standardizace a z toho plynoucí vetší přesvědčivost výsledků a v mém případě zejména snaha vyvarovat se, jako zainteresovaná osoba, zkreslení. Výsledkem propojení poznatků a jejich uspořádání jsou zjištění, která se blíží výsledkům studie čtenářů novin provedenou Bernardem Berelsonem. Ač je častěji spojován s kvantitativními obsahovými analýzami, provedl a interpretoval kvalitativní explorativní studii čtenářů novin, kdy výzkumná otázka zněla „Co znamená pro lidi, nemít noviny?“. [JEŘÁBEK 1997: 152]. S rozhovorů se čtenáři vyplynulo, že nejčastěji odpovídali, že považují noviny jako zdroj seriózních zpráv. Při bližším zkoumání však dospěl ke zjištění, že skutečná motivace k četbě novin je jiná. Čtenáře zajímala nejen samotná událost, ale i jak se stala a jak byla novinami interpretována. A nejen to. Chyběly jim i pravidelné informace, na které byli zvyklí – kulturní program, ceny akcií a podobně. Někteří měli noviny jen jako prvek relaxace, který je odváděl od denních starostí. Jiní zase pociťovali nedostatek informací jako vyloučení ze sociální skupiny. Teorii, že ke zprávám můžeme přistupovat odlišně 38 definoval Brumler a Katz (1974), kteří definovali čtyři základní důvody. Únik od každodenní reality, vytvoření osobního vztahu zejména osamělým lidem, formování osobní identity a velké množství informací o prostředí, ve kterém žijeme. Do jaké míry je pro individuálního čtenáře naplňují jednotlivé novinové tituly a vzájemně se tak odlišují ovlivňuje i jejich přístup ke zpracování událostí. Z provedeného průzkumu vyplývá, že způsob zpracování událostí je právě to, co jednotlivé noviny a v našem případě příspěvky od sebe odlišuje. Nakolik zůstávají jen u pouhých citací z oficiálních zdrojů (Lidové noviny), vytvářejí znalostní bariéru odborným hlediskem (Hospodářské noviny), upřednostňují citace levicových komunikátorů (Haló noviny), pracují silně s emocemi (Blesk, Aha) nebo často citují zástupce veřejnosti a věnují se regionálních přílohách lokálním událostem (MF Dnes, Deník). Je zřejmé, že každý dle své osobnosti si zvolí noviny, které ve svých příspěvcích nejvíce odpovídají jeho vidění světa a současně tvůrci obsahu těchto novin si svého čtenáře vytvářejí a posilují v jeho přesvědčení. Je však také potřeba říci, že ne všechny sociodemografické skupiny vyhledávají zpravodajské obsahy se stejnou intenzitou. Ukázalo se také, že například ženy mají silnější zájem o zprávy regionálních zpravodajství. 39 Závěr Tato bakalářská práce byla zaměřena na hodnocení mediální artikulace vybrané události v tištěných médiích, kterou je průběh sanace ropných lagun Ostramo v Ostravě v období od 1. 7. 2011 do 31. 12. 2011. Cílem bylo kriticky zhodnotit zjištěné souvislosti medializace projektu a tematiku dílčí oblasti životního prostředí na Ostravsku a zodpovědět na otázku „Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?“. V první kapitole jsou blíže osvětlena teoretická východiska jak média ve společnosti působí, jejich ekonomický statut a s tím související omezení při zveřejňování událostí, dále procesy, které ovlivňují redakce médií a novináře při rozhodování, která konkrétní událost se stane zprávou a bude zveřejněna. Jako závěr této kapitoly můžeme vyvodit, že existuje řada teoreticky ukotvených norem a kritérií, které rozhodují o volbě témat, způsobech jejich zpracování a řazení témat v médiích. Druhá kapitola charakterizuje téma ekologie v médiích zejména ve vztahu k Ostravsku a jeho historické průmyslové minulosti. Dále uvádí do souvislostí projekt Nápravná opatření – laguny Ostramo, jeho historii, okolnosti výběrového řízení a výběru realizátora veřejné zakázky a informace podstatné pro téma bakalářské práce. Tato část opodstatňuje významnost ekologického projektu pro život obyvatel na Ostravsku. Průběh výzkumného šetření je popsán ve třetí kapitole. Jsou uvedena a obhajována metodologická východiska, postup a realizace výzkumného šetření a jeho závěr. Příspěvky k tématu byly podrobeny kvantitativní obsahové analýze, jejíž výsledky jsou přeneseny do grafů a doplněny komentářem. V závěru kapitola je shrnutí výzkumného šetření odpovídající na výzkumnou otázku. Hlavním výsledkem bakalářské práce je uvědomění si množství realit, která v našem Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

26 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

případě čtenářům noviny vytvářejí, poznání teoretických východisek, která k takovéto skutečnosti vedou a přizpůsobení svého vědomí tomuto poznání a kriticky přistupovat k vidění světa s využitím více zdrojů informací. 40 Seznam použité literatury a pramenů 1. BERGER, P. L., LUCKMANN, T., Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění. 1. vydání Praha. CENTRUM PRO STUDIUM DEMOKRACIE A KULTURY, 2001. ISBN 80-85959-46-1. 2. BURNS, L. S. Žurnalistika. 1. vydání Praha: PORTÁL, 2004. ISBN 80-7178-871-6. 3. BURTON, G., JIRÁK, J. Úvod do studia médií. 1. vydání Brno. BARRISTER & PRINCIPAL, 2001. ISBN 80-85947-67-6 4. Diamo, s.p. [online]. [cit. 05/2012]. http://www.diamo.cz/ 5. Economia.cz [online]. [cit. 5/2012]. Dostupné z: http:// www.economia.cz 6. Factum Invenio. Životní prostředí není tak problematické, jak vypadá. [online]. 2011. [cit. 10/2011]. Dostupné z: http://www.factum.cz/463_zivotni-prostredi-neni-takproblematicke. 7. GEHL, J. Život mezi budovami: užívání veřejných prostranství, Brno: NADACE PARTNERSTVÍ, 2000. ISBN:80-85834-79-0 8. GERBNER, George. Cultural Indicators. The Third Voice. In: Gerbner, G., Gros, L. P., Melody, H (eds.). Communications Technology and Social Policy. Understamding the New „Cultural Revolution“. New York: Wiley, 1977. 9. HAVLÍČEK, P. Obsahová analýza nabízí nezaujatost a přehled. In: TREND Marketing. no. 1, 2005. ISSN 1214-9594. 10. Integrovaný plán rozvoje města – IPRM [online]. IPRM. [cit. 08/2011]. Dostupné na: http://www.iprm.cz/. 11. Integrovaný plán rozvoje města: Ostrava magnet regionu. [online]. Statutární město Ostrava. [cit. 06/2011]. 2009. Dostupné z: http://www.ostrava.cz/cs/podnikatelinvestor/strategicke-projekty-mesta-ostravy/iprm/iprm-ostrava-magnet-regionu 12. JEŘÁBEK, H. Paul Lazarsfeld a počátky komunikačního výzkumu. 1. vydání Praha. KAROLINUM, 1997. ISBN 80-7184-342-3 13. JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. Média a společnost. 2. vydání Praha. PORTÁL, 2007. ISBN 978-80-7367-287-4. 14. JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. Masová média. 1. vydání Praha. PORTÁL, 2009. ISBN 978-80-7367-466-3. 15. KLIMOVOVÁ, L. Postsocialistická Ostrava očima žurnalisty. Brno, 2011. Bakalářská práce na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Vedoucí diplomové práce Rudolf Burgr. 41 16. KUNCZIK, M. Základy masové komunikace. 1. vydání Praha. KAROLINUM, 1995. ISBN 80-7184-134-X 17. KONČELÍK, J., REIFOVÁ, I., HAGEN, L., SCHERER, H., SCHULZ, W. Analýza obsahu mediálních sdělení. 2. přepracované vydání Praha. KAROLINUM, 2005. ISBN 80-246-0827-8 18. LIPPMANN, W. Public Opinion. New York: Free Press (Reissue edition), 1922/1997. 19. Mafra.cz [online]. [cit. 5/2012]. Dostupné z: http:// www.mafra.cz 20. MAXWELL, MCCOMBS. Agenda setting: nastolování agendy - masová média a veřejné mínění. 1. vydání Praha. PORTÁL, 2009. ISBN 978-80-7367-591-2 21. MCCHESNEY, W. R. Problém médií. Jak uvažovat o dnešních médiích. 1. vydání Všeň. GRIMMUS, 2009. ISBN 978-80-902831-2-1. 22. MCNAIR, B. Sociologie žurnalistiky. 1. vydání Praha: PORTÁL, 2004. ISBN 80Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

27 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

7178-840-6. 23. MCQUAIL, D. Úvod do teorie masové komunikace. 1. vydání Praha: PORTÁL, 1999. ISBN 80-7178-200-9. 24. NOELLE-NEUMANN, E. The Spiral of Silence: Public Opinion, Our Social Skin. Chicago: University of Chicago Press, 1993. ISBN 978-0226589367. 25. NOVÁK, A. Zpravodajské pokrytí environmentální tematiky. In FORET, M., LAPČÍK, M., ORSÁG, P. (eds.). Kultura – média – komunikce 2/2009. Myšlení komunikace a médií. (Diskursivní analýza) zpravodajství. 1. vydání Olomouc. UNIVERZITA PALACKÉHO. ISSN 1804-0365. 26. Ringieraxelspringer.cz [online]. [cit. 5/2012]. Dostupné z: http:// www.ringieraxelspringer.cz 27. STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. 1. vydání Brno. ALBERT, 1999. 80-85834-60-X 28. Sborník o stavu prostředí v Ostravě. Ostrava: Statutární město Ostrava. 2006. ISBN 80-7329-123-1. 29. Sdružení Čistá Ostrava [online]. [cit. 05/2012]. http://www.cistaostrava.cz/ 30. Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy na léta 2005 – 2013: Profil města. [online]. Statutární město Ostrava. [cit. 05/2012]. 2004. Dostupné z: http://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/dokumenty/strategicky-plan-rozvojemesta/strategicky-plan-2005-2013 31. ŠKODOVÁ, M. (eds.). Agenda-Setting: teoretické přístupy. SOCIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR, v.v.i., 2008. ISBN 978-80-7330-151-4. 42 32. ŠKODOVÁ M., NEČAS V. (eds.). Veřejná a mediální agenda: komparativní analýza tematizace veřejné sféry. 1. vydání Praha. PROFESSIONAL PUBLISHING, 2009. ISBN 978-80-7431-009-6. 33. TRAMPOTA, T., VOJTĚCHOVSKÁ, M. Metody výzkumu médií. 1. vydání Praha. PORTÁL, 2010. ISBN 978-80-7367-683-4. 34. TRAMPOTA, TOMÁŠ. ZPRAVODAJSTVÍ. 1. VYD. PRAHA: PORTÁL, 2006. ISBN 80-7367-096-8. 35. Vlp.cz [online]. [cit. 5/2012]. Dostupné z: http:// www.vlp.cz 36. Zákon č. 483/1991 České národní rady ze dne 7. listopadu 1991 o České televizi 37. Zákon č. 484/1991 ze dne 7. listopadu 1991 o Českém rozhlasu 38. Zpravodaj Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje 2011. Ostrava: KHS MSK v Ostravě. 2011. Seznam použitých symbolů CVVM Centrum pro výzkum veřejného mínění ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČR Česká republika ČTK Česká tisková kancelář HN Hospodářské noviny LN Lidové noviny MŽP ČR Ministerstvo životního prostředí České republiky PM10 Particulate Matter (tuhá částice) velikosti menší než 10 mikrometrů ZÚO Zdravotní ústav Ostrava 43 Seznam grafů Graf 1: Intenzita medializace projektu za jednotlivá média Graf 2: Soudní spory, arbitráže, exekuce Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

28 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

Graf 3: Zvýšený zápach a únik síry Graf 4: Převoz paliva do Severních Čech Graf 5: Zpochybnění VZ, posun termínů Graf 6: Happening v Ostravě Graf 7: Projekt jako sekundární téma Graf 8: Intenzita medializace - MF Dnes Graf 9: Intenzita medializace - Deník Graf 10: Intenzita medializace - Právo Graf 11: Intenzita medializace - HN Graf 12: Intenzita medializace - LN Graf 13: Intenzita medializace - Haló noviny Graf 14: Intenzita medializace - Blesk Graf 15: Intenzita medializace - Aha Graf 16: Četnost výpovědí - MF Dnes Graf 17: Četnost výpovědí - Deník Graf 18: Četnost výpovědí - Právo Graf 19: Četnost výpovědí - Lidové noviny Graf 20: Četnost výpovědí - Blesk Graf 21: Četnost výpovědí - Haló noviny 44 Seznam tabulek Tabulka 1: Spokojenost s oblastmi života v místě bydliště - ČR Tabulka 2: Preference hospodářských odvětví – ČR, Praha a Ostrava Seznam příloh Příloha č. 1: Seznam analyzovaných příspěvků Datum zveřejnění Zdroj Titulek 16.7.2011 Mladá fronta DNES (SM) Problémy při sanaci lagun mohou vyústit v několik soudních sporů 15.7.2011 Deník Severní Morava Firma přes nařízení úřadů neodvezla z Vratimova uložené palivo z lagun 16.7.2011 Mladá fronta DNES (SM) Za skládku paliva ve Vratimově dostala firma pokutu 200 tisíc 2.8.2011 Hospodářské noviny Obří sanace je ve skluzu, prodraží se o půl miliardy 2.8.2011 Hospodářské noviny Špatná privatizace, podivná státní zakázka: laguny Ostrama řádně páchnou 4.8.2011 Deník Severní Morava Sanace lagun se prodraží o půl miliardy 5.8.2011 Hospodářské noviny Dosud největší ekologická zakázka směřuje k arbitráži 5.8.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Hejtmanka: Nepřejeme si, aby se v regionu pálil odpad z Ostravska 6.8.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Jedy z Ostravy hodláte spalovat v kraji? To ne! 9.8.2011 Právo (SČ) Ústecký kraj odmítá plán na spalování kalů 10.8.2011 Deník Severní Čechy Černá malina: Ústí obsadilo páté místo 10.8.2011 Deník Severní Čechy Chemičky považují Češi za velkou ekologickou zátěž 10.8.2011 Deník Severní Morava Výsledky ankety: ostravské laguny jsou nejhorší 12.8.2011 Hospodářské noviny Toxický odpad z Česka vyvolal konflikt s Poláky 12.8.2011 Hospodářské noviny V boji o velké ekozakázky vítězí Geosan 13.8.2011 Právo (SM) Aktivisté zamořili Ostravu lagunkami 13.8.2011 Lidové noviny (SM) Část laguny lidé nalili k úřadu 13.8.2011 Mladá fronta DNES (SM) Happening za čistější Ostravu upozornil na strach z lagun 13.8.2011 Deník Severní Morava Laguny prosákly do centra 13.8.2011 Deník Severní Morava Mají laguny za souseda. Někdy je z nich až bolí hlava 13.8.2011 Deník Severní Morava Vaše laguny nechceme, vzkázali do Ostravy z Ústeckého kraje 16.8.2011 Mladá fronta DNES (SM) Otočil se vítr. A dusil nás smrad z koksovny 45 17.8.2011 Právo (SM) Mezinárodní problém: odpad z ropných lagun 20.8.2011 Právo Vláda znovu posoudí obří ekotendr 29.8.2011 Hospodářské noviny Kvůli Ostramu má Česko ostudu 29.8.2011 Hospodářské noviny Sanaci ostravských lagun chce převzít konkurence 1.9.2011 Deník Severní Morava Firma se hlásí o sanaci lagun. Vratimovští mají opět obavy 2.9.2011 Mladá fronta DNES Čistá zakázka na špínu? Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

29 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

2.9.2011 Deník Severní Čechy První den šli studenti do školy v rouškách 3.9.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Kraj se postavil proti skládce i odpadu z ostravských lagun 8.9.2011 Deník Severní Morava „Laguny zlikvidujeme lépe,“ chce svou šanci nová firma 8.9.2011 Haló noviny Ostravské Laguny a nutnost jejich řešení 9.9.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Firma chce vyčistit laguny, příliš šancí nemá 9.9.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Máme řešení pro laguny, tvrdí firma. Nepomůže, říkají další 14.9.2011 Mladá fronta DNES A vítězem se stává.... Kritici přesně trefili scénář ekotendru 14.9.2011 Hospodářské noviny Co dál? Vyhodnotit, nevybrat vítěze, a tendr rozdělit 14.9.2011 Právo Nejnižší nabídka v ekotendru 56,8 miliardy 15.9.2011 Deník Severní Morava Ostrava čeká na správný vítr 15.9.2011 Deník Severní Morava Počet stížností na zápach v Ostravě enormně vzrostl 15.9.2011 Deník Severní Morava Primátor napsal kvůli lagunám dopis premiérovi 19.9.2011 Deník Severní Morava „Na laguny“ na houby? To asi ne 19.9.2011 Deník Severní Morava Laguny: konec smradu už letos? 19.9.2011 Právo (SM) Primátor Ostravy píše premiérovi, chce urychlit sanaci ropných lagun 24.9.2011 Právo (SM) Lidé se v noci dusili, ve vzduchu byl oxid síry 24.9.2011 Mladá fronta DNES (SM) Ostravu dusily oxidy síry. Unikly při likvidaci lagun 24.9.2011 Mladá fronta DNES (SM) Síla. Lidé v Ostravě dýchali oxidy síry vysoko nad limit 24.9.2011 Mladá fronta DNES V Ostravě unikl oxid síry v kritickém množství 24.9.2011 Deník Severní Morava V Ostravě unikl při sanaci lagun nebezpečný oxid síry 24.9.2011 Lidové noviny (SM) Z lagun unikl nebezpečný oxid 27.9.2011 Mladá fronta DNES (SM) Fórum čtenářů 27.9.2011 Deník Severní Morava Laguny se těžily i v noci, kontrola ale nebyla dostatečná 27.9.2011 Mladá fronta DNES (SM) Na něco podobného se zvyká jen stěží 27.9.2011 Mladá fronta DNES (SM) Zacpěte si nosy, zápach z lagun nabírá na síle 3.10.2011 Mladá fronta DNES (SM) Do ovzduší opět unikly oxidy síry z ropných lagun 46 3.10.2011 Právo (SM) Obyvatele Ostravy opět dusil oxid síry 3.10.2011 Deník Severní Morava Oxidy síry z lagun opět trápily Ostravany 3.10.2011 Deník Severní Morava Praha, Brno, Otrava? 3.10.2011 Aha! Síra dusí Ostravsko! 3.10.2011 Lidové noviny (SM) Z lagun uniká síra, chystají se žaloby 4.10.2011 Deník Severní Morava Jedete do Ostravy? Pak si nasaďte kolíčky na nos 4.10.2011 Lidové noviny (SM) Nečas v Ostravě: ať firmy zaplatí 4.10.2011 Deník Severní Morava OTÁZKA PRO...Jiřího Bílka, Zdravotní ústav Ostrava 4.10.2011 Právo (SM) Předseda vlády je pro pokutu 4.10.2011 Blesk Smradlavé laguny dusí Ostravu 5.10.2011 Deník Severní Morava Centrální obvod podal trestní oznámení. Pomůže to zastavit smrad z ropných lagun? 5.10.2011 Mladá fronta DNES (SM) Dusí nás laguny i hutě. Kde v Ostravě najít lepší vzduch? 5.10.2011 Mladá fronta DNES (SM) Fórum čtenářů - Stát už by měl konečně zakročit 5.10.2011 Hospodářské noviny Geosan a spol. řeší další potíže s likvidací ostravských lagun 5.10.2011 Lidové noviny (SM) Likvidaci ropných lagun má řešit policie 5.10.2011 Právo (SM) Ostrava už nechce dýchat jedy z lagun 6.10.2011 Deník Severní Morava Čistá Ostrava dostala „kartáč“ 6.10.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Likvidace kalů v Ostravě [čti: odvoz jedů k Litvínovu] 6.10.2011 Právo (SM) Litvínov není nadšen 6.10.2011 Mladá fronta DNES (SM) Omezit zápach z lagun má pomoci i vodní clona 6.10.2011 Deník Severní Čechy Ostravský odpad míří k Litvínovu 6.10.2011 Lidové noviny (SM) Pravidla pro likvidaci lagun se zpřísní 6.10.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Takhle se mrzák neléčí. Vraťte tedy pohřebné! 6.10.2011 Právo Úřad zpřesní podmínky sanace 7.10.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Firma uklidňuje: Odpadu z Ostravy se nemusíte bát 7.10.2011 Haló noviny Foto - Laguny po chemičce Ostramo 7.10.2011 Deník Severní Čechy Obce kolem Čížkovic nikdo neinformoval 7.10.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Proč se vozí toxický odpad sem? Nikde ho nechtěli, zde ano 7.10.2011 Blesk Ropné laguny se nesmí v Ostravě likvidovat v noci 8.10.2011 Deník Severní Čechy „Únik dioxinů při spalování je maximálně v malém množství“ 8.10.2011 Deník Severní Čechy Co si myslíte o spalování ostravských lagun v Čížkovicích? Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

30 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

47 8.10.2011 Deník Severní Morava ČÍSLO TÝDNE 1320 8.10.2011 Deník Severní Morava I „Mariánky“ chtějí kompenzaci za smrad z lagun 8.10.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Město zvažuje, jak bránit přepravě odpadu z lagun 8.10.2011 Deník Severní Čechy Proč regionální politici dopustili, aby se sem vozily jedy? 8.10.2011 Deník Severní Morava TÝDEN OČIMA TOMÁŠE ŠIŘINY 8.10.2011 Deník Severní Čechy Ústecký kraj je odpadní jámou celé republiky 10.10.2011 Hospodářské noviny Poláci: Odvezte si svůj odpad zpět do Česka 11.10.2011 Deník Severní Čechy Most kritizoval ředitele muzea, který pronajal vlečku na svoz kalů 11.10.2011 Deník Severní Čechy Ostrava se raduje, že laguny míří na Sever 11.10.2011 Deník Severní Čechy Ostrava se raduje, že se zbaví lagun 11.10.2011 Právo (SM) Severočeská města nechtějí, aby se k nim vozily kaly z Ostravy 13.10.2011 Deník Severní Čechy Jsou to jedy, říkají Poláci 13.10.2011 Deník Severní Morava Kaly vyvezou jinam 13.10.2011 Deník Severní Morava Lafarge: Únik dioxinů při spalování je maximálně v malém množství 13.10.2011 Deník Severní Čechy Město Ostrava se raduje, sever Čech se bouří 13.10.2011 Deník Severní Čechy Na Ústecko míří kaly, které Poláci odmítli jako nebezpečné 13.10.2011 Deník Severní Morava Zase se potvrdilo, že spravedlnost neexistuje 14.10.2011 Deník Severní Čechy Kaly: Toxický odpad, nebo palivo? 14.10.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Most hledá způsob, jak zamezit dovozu ropného odpadu z Ostravy 15.10.2011 Deník Severní Morava Budou laguny smrdět déle? 15.10.2011 Mladá fronta DNES (SM) Čištění lagun se protáhne. Je v nich více kalu, než se čekalo 15.10.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Fórum čtenářů - Copak nejsou spalovny odpadu i na Ostravsku? 15.10.2011 Deník Severní Čechy Kraj kontroloval, jak se skladují kaly 15.10.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Krajský úřad se chystá na kontrolu kalů z lagun 15.10.2011 Deník Severní Čechy Ústecký kraj kontroloval skládku odpadů na Litvínovsku, kam vozí ropné kaly z Ostravy 15.10.2011 Právo (SM) Vytěžení lagun se zřejmě prodlouží 17.10.2011 Lidové noviny (SM) Laguny se budou čistit déle a dráž 17.10.2011 Hospodářské noviny Laguny v Ostravě spolykají další stamiliony 17.10.2011 Hospodářské noviny Likvidace ostravských lagun se prodraží o stovky milionů 17.10.2011 Deník Severní Čechy Na sever Čech možná zamíří až o 70 tisíc tun odpadu více 17.10.2011 Deník Severní Čechy Na sever možná zamíří až o 70 tis. tun odpadu více 48 17.10.2011 Deník Severní Čechy Proč se u nás má skladovat jedovatý odpad? Nechceme ho tady 17.10.2011 Deník Severní Čechy Reakce čtenářů: Nejsme žumpou společnosti 17.10.2011 Deník Severní Čechy Zamíří k nám o 70 tisíc tun odpadu více? 19.10.2011 Mladá fronta DNES (SM) Boj o Ostramo vrcholí, zájem má město i někdejší vlastník 19.10.2011 Deník Severní Čechy Kam mizí stará dřevěná okna z paneláků? 19.10.2011 Právo (SČ) Každý kal se kontroluje 19.10.2011 Deník Severní Čechy Klaus projel regionem 20.10.2011 Mladá fronta DNES (SM) Boj o pozemky Ostrama začíná, zájemců je několik 20.10.2011 Hospodářské noviny Znovu? Vláda má na výběr ze tří variant 21.10.2011 Deník Severní Čechy ČÍSLO DNE - Dvanáct litvínovských zastupitelů ... 21.10.2011 Deník Severní Morava Dá se venku dýchat? Odpoví chytrá aplikace Čistého nebe 21.10.2011 Deník Severní Morava Ministr Chalupa: Přijmeme k lagunám nejpřísnější opatření 21.10.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Rok do nových krajských voleb. Už teď se těším 21.10.2011 Deník Severní Morava Sankce za laguny 22.10.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Litvínov také začne hledat cestu, jak zakázat dovoz jedů z Ostravy 26.10.2011 Deník Severní Čechy Kraj mlží o nebezpečném odpadu z Ostravy na sever 26.10.2011 Deník Severní Morava Laguny: S prodloužením termínu nic nezmůžeme, běduje město i kraj 27.10.2011 Hospodářské noviny Geosan musí podle soudu uhradit Baltomu 74,5 milionu 27.10.2011 Deník Severní Čechy Kraj mlží kolem spalování nebezpečného odpadu 27.10.2011 Lidové noviny (SM) Milionové spory o laguny trvají Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

31 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

27.10.2011 Deník Severní Morava Poláky trápí ropný odpad z Ostravy 27.10.2011 Hospodářské noviny Státní zakázka spěchá. Špína z Ostravy musí na sever Čech 29.10.2011 Haló noviny Laguny opět zamořovaly 31.10.2011 Haló noviny Protest proti postupu státu 31.10.2011 Lidové noviny (SM) Za Ostravu demonstrovali před prázdným úřadem 1.11.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Jedy z Ostravy: litvínovská opozice jde proti starostovi 1.11.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Ten velký průšvih si Česko určitě zaslouží 2.11.2011 Právo (SM) Do kraje vtrhl nezvaný host – smog 2.11.2011 Deník Severní Čechy Dvakrát na diskutované téma spalování 2.11.2011 Deník Severní Čechy Dvanáct zastupitelů chce zamezit skladování odpadu 2.11.2011 Deník Severní Čechy Spalování kalů začne v neděli 2.11.2011 Deník Severní Čechy Strach z rakoviny aktivizuje 49 3.11.2011 Mladá fronta DNES (SČ) „Pohlídáme si, zda do kalů nemíchají ještě něco dalšího“ 3.11.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Jedy z Ostravy ohrožují kariéru starosty Litvínova 3.11.2011 Deník Severní Čechy Odpůrci ostravských kalů zuří 3.11.2011 Deník Severní Čechy Spalování hustých kalů začne v neděli 4.11.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Začíná partyzánská válka proti jedům z Ostravy 5.11.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Když se z politiků stávají experti na likvidaci odpadu 5.11.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Lidé chtějí kvůli dovozu jedů z Ostravy jít do ulic 5.11.2011 Deník Severní Čechy Litvínovská opozice a lidé zuří kvůli kalům! 5.11.2011 Deník Severní Čechy Litvínovská opozice a lidé zuří kvůli skladování kalů z Ostravy 5.11.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Pálení kalů? Konec všeho dobrého“ 5.11.2011 Deník Severní Čechy Ředitel Lafarge lobboval na zastupitelstvu. Ale neuspěl 5.11.2011 Právo (SČ) Severočeská města spojuje boj proti kalům 5.11.2011 Deník Severní Čechy Spalování kalů začne již zítra 7.11.2011 Deník Severní Morava Hlídané laguny 7.11.2011 Deník Severní Morava Kaly jako ty ostravské se pálí i jinde 7.11.2011 Deník Severní Morava Laguny hlídá pět nových monitorovacích stanic 7.11.2011 Deník Severní Čechy Nezávislé měření poskytne podklady pro zodpovědné rozhodnutí 7.11.2011 Haló noviny Odvolání proti kalům z Ostravy za jeden den 7.11.2011 Haló noviny OTÁZKA PRO ...zastupitele Ústeckého kraje 8.11.2011 Deník Severní Čechy Nebezpečný odpad pálí už roky. Veřejnost nebyla informována 8.11.2011 Deník Severní Čechy Starosta: Nechci tolerovat účelové zkreslování faktů 9.11.2011 Deník Severní Čechy Ad: Krajský úřad: Jak je to doopravdy s ostravskými kaly 9.11.2011 Deník Severní Čechy Litvínov: Transport kalů již nelze zastavit 9.11.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Odvézt jedy z Ostravy pryč z tohoto kraje? Šance včera narostla 9.11.2011 Deník Severní Čechy Prohlášení ústecké TOP 09 9.11.2011 Právo (SČ) Ústecko se bouří proti spalování kalů 9.11.2011 Deník Severní Čechy V Litoměřicích bude demonstrace proti spalování jedů 11.11.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Fórum čtenářů - Spalování kalů = bohužel dobrý bysnys 11.11.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Město posílí odbor životního prostředí 11.11.2011 Deník Severní Čechy Ostravské kaly: co na to zákonodárci z našeho kraje? 11.11.2011 Deník Severní Čechy Proti pálení ostravských kalů bojuje Greenpeace 11.11.2011 Právo (SČ) Zájem lidí o prohlídku čížkovické cementárny byl jen minimální 50 12.11.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Po 22 letech Teplice opět zažily protest kvůli špíně v ovzduší 14.11.2011 Deník Severní Čechy Kauza kalů má všechny znaky zločinu ekonomického i ekologického 14.11.2011 Deník Severní Morava Když otevřete okno, zápach lagun vzbudí celou rodinu 14.11.2011 Právo (SČ) Litoměřičtí protestují: Spálit jed, dobrý kšeft! 14.11.2011 Haló noviny Mít o spalování kalů všechny informace 14.11.2011 Blesk Nechceme ostravské kaly Protesty na severu Čech: 14.11.2011 Deník Severní Čechy Prokleté kaly. Zahradu Čech děsí jedy 14.11.2011 Deník Severní Čechy Stát a kraj se dohadují 14.11.2011 Deník Severní Morava Stop jedům 14.11.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Stydíme se za vás, škodíte nám, sepsuli lidé politiky kvůli kalům 15.11.2011 Deník Severní Čechy Fišera: Čížkovice mají miliony 15.11.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Kvůli jedům z Ostravy může být referendum Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

32 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

15.11.2011 Mladá fronta DNES (SM) Ostravu i kraj svírá smog, lidé jsou nemocní, čeká se těžká zima 15.11.2011 Deník Severní Morava Vendula Krčmářová bojuje za lepší ovzduší. „Někdy je to opravdu vyčerpávající,“ říká 16.11.2011 Deník Severní Čechy Kaly: Kraj musí svým občanům leccos vysvětlit! 16.11.2011 Právo (SČ) Na spalovací zkoušku dohlédnou odborníci 18.11.2011 Mladá fronta DNES (SM) Konkurz Ostrama vrcholí, prodávají se pozemky firmy 18.11.2011 Haló noviny Velký obchod a krajské a senátní volby za dveřmi 19.11.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Jsou peníze přednější než zdraví lidí? 21.11.2011 Mladá fronta DNES (SČ) „Pochybnosti máme dál a blokády jsou pořád ještě ve hře“ 23.11.2011 Právo (SČ) Cementárna zkouší spalování kalů 23.11.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Do protestů proti dovozu kalů jdou i lidé z Greenpeace 23.11.2011 Deník Severní Čechy Nebezpečný odpad začali pálit! Zatím na zkoušku 24.11.2011 Deník Severní Čechy Ad: Nebezpečný odpad začali pálit! Zatím na zkoušku 24.11.2011 Deník Severní Morava ANKETA: Vadí vám na Ostravsku nejvíce nezaměstnanost, ovzduší, nebo kriminalita? 24.11.2011 Deník Severní Morava Cementárna chce přesvědčit veřejnost o kalech zkouškou spalování 24.11.2011 Deník Severní Čechy GLOSA - Zakalíme si? Dýchánek? 24.11.2011 Deník Severní Čechy Kraj odmítá upravit limity 24.11.2011 Právo (SM) Likvidátor ostravských ropných lagun Geosan Group se ocitl v exekuci 24.11.2011 Právo (SČ) Po spalovací zkoušce přetrvává řada otázek 25.11.2011 Blesk Firma likvidující ropné laguny je v exekuci 51 25.11.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Geosan je v exekuci, kaly se ale mohou vozit dál 25.11.2011 Deník Severní Čechy Geosan, který likviduje ropné laguny, je v exekuci 25.11.2011 Lidové noviny (SM) Likvidátor lagun je v exekuci 25.11.2011 Deník Severní Čechy Ostravské kaly: Kdo za ně vlastně může? 26.11.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Speciální zkouška pálení kalů proběhla bez potíží 26.11.2011 Deník Severní Čechy Zelení se zlobí. Pálení odpadků odmítnou 28.11.2011 Deník Severní Čechy Kraj: Integrované povolení Lafarge nezměníme 28.11.2011 Deník Severní Čechy Starostové diskutovali o kalech 29.11.2011 Deník Severní Čechy Exekuce na dodavatele ostravských kalů nebrání jejich dovozu na Mostecko 29.11.2011 Deník Severní Čechy Vše se vším souvisí 30.11.2011 Lidové noviny (SM) Likvidace lagun nabírá zpoždění, nervozita roste 30.11.2011 Lidové noviny (SM) Likvidace lagun se protáhne 30.11.2011 Právo (SM) Likvidace ropných kalů z ostravských lagun se prodlouží 30.11.2011 Deník Severní Čechy O kalech někteří krajští radní lhali 30.11.2011 Deník Severní Čechy Plánovaná spalovna odpadu v Komořanech: Odpůrci mají poslední šanci ji zastavit 30.11.2011 Deník Severní Morava Ropné laguny budou lidem pod okny smrdět o rok déle 30.11.2011 Mladá fronta DNES (SM) Zápach potrvá. Čištění lagun se protáhne minimálně o rok 1.12.2011 Deník Severní Čechy Cementárna vyjednala maximální limity emisí 1.12.2011 Deník Severní Čechy Ekologové z Arniky napadli pálení kalů v Čížkovicích 2.12.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Kdo může zabránit pálení ropných kalů: vláda, či kraj? 2.12.2011 Právo (SČ) Kraj se kvůli kalům obrátí na vládu 2.12.2011 Deník Severní Čechy Kraj: Kaly jsou problém vlády 2.12.2011 Deník Severní Čechy Sdružení Arnika napadlo pálení kalů 3.12.2011 Právo (SČ) Ke kalům se vyjádří ministerstvo 3.12.2011 Deník Severní Morava Týden očima Tomáše Šiřiny - Odtěžování ropných kalů se prodlouží 5.12.2011 Deník Severní Čechy Hejtmanka snad vše zvážila 5.12.2011 Deník Severní Čechy Vyjdeli zkouška, pálit se bude 6.12.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Nečas: Garantuji, že tato vláda limity pro těžbu nezruší 6.12.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Pálení kalů vláda neovlivní, řekl premiér Nečas 9.12.2011 Deník Severní Čechy Celio nezvyšuje množství dovážených kalů z Ostravy 9.12.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Kdo je odpovědný za chystané pálení ostravských ropných kalů Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

33 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy

Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů

http://theses.cz/

u nás? 52 9.12.2011 Deník Severní Čechy Pomozte nám s kaly, píše úřad premiérovi 9.12.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Ředitel krajského úřadu píše premiérovi 10.12.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Jak to je? Automaty v Krupce a kaly 12.12.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Demonstrace proti kalům ani proti vládě netáhly 12.12.2011 Deník Severní Čechy Kraj nemá kontrolu nad přepravou kalů 12.12.2011 Deník Severní Čechy Na ekologickou demonstraci v Litvínově lidé znovu nepřišli 12.12.2011 Deník Severní Čechy Na ekologickou demonstraci v Litvínově lidé znovu nepřišli 13.12.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Kraj neudělal proti dovozu kalů vše, co mohl, láteří Greenpeace 15.12.2011 Deník Severní Čechy „Geobal 4 nespoluspalujeme” 15.12.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Jak vidí „hejtmančin balíček“ ODS 15.12.2011 Právo (SČ) Znovu zřídí odbor životního prostředí 16.12.2011 Deník Severní Čechy Ostravské kaly - analogie projektu 17.12.2011 Deník Severní Čechy Hlasování o kalech: Klíčový záznam kraj údajně vymazal 17.12.2011 Deník Severní Čechy Splaťte je! Co? Ty své dluhy 20.12.2011 Deník Severní Čechy „Greenpeace si „stěžují” na svou vlastní nečinnost” 21.12.2011 Deník Severní Čechy Kaly. Mnoho povyku pro nic nebo genocida obyvatel severu? 23.12.2011 Deník Severní Morava Emise z ostravských kalů limity neporušují 27.12.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Chybí zdravý rozum, tak se tu budou pálit kaly 27.12.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Kraj se hádá s ekology, prý nebojují proti kalům 28.12.2011 Právo (SČ) Odvolání zamítli, kaly se mohou spalovat 28.12.2011 Deník Severní Čechy Události 2011: Co se stalo v druhé půli roku? 28.12.2011 Deník Severní Čechy Zítra v Deníku - Ohlasy z výsledků měřící zkoušky 29.12.2011 Deník Severní Čechy Cementáři obavy nezažehnali. Na studii se čeká 29.12.2011 Mladá fronta DNES (SM) Jedenáct největších úletů za rok 2011: dálnice, Bazaly i laguny 29.12.2011 Mladá fronta DNES (SČ) Úřad zamítl stížnosti ekologů, u Mostu se bude pálit odpad Zdroj: autor

Jak noviny referují o tomtéž, aneb kolik máme realit?

34 z 34

Percepce životního prostředí Ostravska a její dopad na vybrané socioekonomické procesy