Postoje a očekávání podnikatelů v českém a rakouském příhraničí

Důsledky vstupu ČR do EU na vztahy s Rakouskem se zaměřením na zaměstnanost, trh práce a migraci Analytická část – svazek 3

Postoje a očekávání podnikatelů v českém a rakouském příhraničí Výsledky terénního šetření

Řešitel: JUDr. Václav Šmejkal Centrum pro ekonomickou integraci Hospodářská komora České republiky

- prosinec 2000 -

Obsah Kapitola I Vstup České republiky do Evropské unie a očekávání malých a středních firem v příhraničních okresech sousedících s Rakouskem

1 – 30

1. Metodika, rozsah a způsob vyhodnocení průzkumu

1

2. Vyhodnocení odpovědí získaných průzkumem

4

3. Závěry průzkumu

26

Příloha

28

Kapitola II Vstup České republiky do Evropské unie a očekávání velkých firem v příhraničních okresech sousedících s Rakouskem

31 – 44


31


33


43

Kapitola III Vstup České republiky do Evropské unie a očekávání firem v příhraničních oblastech Rakouska

45 - 62


45


48


62

Kapitola I. Vstup České republiky do Evropské unie a očekávání malých a středních firem v příhraničních okresech sousedících s Rakouskem

1. Metodika, rozsah a způsob vyhodnocení průzkumu Průzkum mezi malými a středními podniky v příhraničních okresech ČR s Rakouskem

probíhal v červnu

roku

2000.

Organizátorem

průzkumu

byla

Hospodářská komora ČR, která prostřednictvím svých okresních hospodářských komor v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Jihlavě, Třebíči, Brně a Břeclavi oslovila s anketou malé a střední podnikatele pěti sektorů. Dotazník mapoval jejich názory na dopady vstupu ČR do EU, na existující a budoucí podnikatelské vazby příhraničních oblastí na Rakousko a také na důsledky vstupu ČR do EU pro přeshraniční migraci zaměstnanců a řemeslníků. Dotazník obsahoval celkem 7 otázek (viz příloha). Na každou z položených otázek měli oslovení podnikatelé možnost vybrat jednu či více (vždy libovolný počet) z nabízených odpovědí. Počet nabízených variant odpovědí se pohyboval od sedmi (otázka č.1) do dvaceti tří (otázka č.6). Každý účastník průzkumu měl možnost vyjádřit celou škálu svých postojů ke každé z položených otázek. Vyhodnocení bylo provedeno zvlášť u každé ze sedmi položených otázek pro všechny nabízené varianty odpovědí. Souhrnné výpočty znázorňující postoje podnikatelů byly provedeny jak v absolutních veličinách (počet zvolených variant odpovědí na danou otázku), tak i v procentech zvolených variant odpovědí z celkového počtu podnikatelů-respondentů. Vzhledem k tomu, že každý podnikatel mohl čistě dle vlastního uvážení odpovědět na každou položenou otázku více než jednou z možných odpovědí, nelze počty sebraných odpovědí a jim odpovídajících

1

procentních údajů vzájemně sčítat (součet odpovědí zpravidla převyšuje počet respondentů a součet procent je vyšší než 100). Průzkumu se zúčastnilo celkem 273 podnikatelů. Z toho bylo 99 respondentů z kategorie mikrofirem (do deseti zaměstnanců), 106 malých firem (do padesáti zaměstnanců) a 68 středních firem (do dvě stě padesáti zaměstnanců). Rozdělení respondentů mezi obory bylo následující: 49 průmyslová výroba, 54 stavebnictví, 63 služby, 51 cestovní ruch a rekreace, 56 obchodní činnost. Vzájemné poměry jednotlivých kategorií respondentů udává graf 1 a graf 2. G r a f 1 : R o z d ě le n í re s p o n d e n t ů p o d le v e lik o s t i firm y m i k r o f ir m y (d o 1 0 z a m ě s tn a n c ů )

25% 36%

m a l é f ir m y (1 1 -5 0 z a m ě s tn a n c ů ) s tře d n í f irm y (5 1 -2 5 0 z a m ě s tn a n c ů )

39%

Graf 2: Rozdělení respondentů podle oboru podnikání 18%

21%

průmyslová výroba stavebnictví služby cestovní ruch obchodní činnost

20%

19% 22%

2

Vyhodnocení

získaných

odpovědí

bylo

provedeno

jednak

pro

každou

z velikostních kategorií (mikrofirma, malá firma, střední firma) a také pro každý ze sledovaných sektorů podnikání (průmyslová výroba, stavebnictví, služby, cestovní ruch a rekreace, obchodní činnost). Vyhodnocení podle velikosti firem uvnitř jednotlivých sektorů, ani obdobné vyhodnocení uvnitř jednotlivých okresů (resp. okresních hospodářských komor provádějících průzkum) nebylo prováděno. Důvodem byla skutečnost, že počet respondentů v takto úzkých kategoriích by byl natolik nízký, že by mohlo dojít k výrazným zkreslením. V zadání průzkumu však bylo dbáno na to, aby každá z okresních hospodářských komor provádějících dotazování, získala nejméně osm odpovědí z každého z celkem pěti sledovaných sektorů. Tím byla zajištěna přibližně stejná váha jednotlivých oblastí v rámci celého průzkumu. Zjištěné názory malých a střední podnikatelů

je tudíž

možné v průměru považovat za platné pro tuto část podnikatelské komunity v celém česko-rakouském pohraničí.

3

2. Vyhodnocení odpovědí získaných průzkumem Vyhodnocení odpovědí na otázku č 1. mapující očekávané změny podmínky pro podnikání v oboru po vstupu ČR do EU Průzkum ukázal, že pouze nepatrná menšina (2,9 % v průměru) podnikatelů (nejvíce 5,1 % v případě mikrofirem) neví, jaká očekávání spojit se vstupem ČR do EU. Naopak nadpoloviční většina podnikatelů (54,2 %) sdílí pozitivní očekávání a domnívá se, že podmínky pro podnikání se buď výrazně nebo alespoň mírně zlepší. Pesimistů je mezi podnikateli v dané oblasti daleko méně. Jen 13,6 % předpovídá mírnější či výraznější zhoršení podmínek pro podnikání, případně až ohrožení vlastní existence. 31,9 % respondentů pak neočekává žádné výraznější změny (nejvíce 36,4 % v případě mikrofirem). Nejoptimističtější ve svých očekáváních se ukázaly malé firmy (58,5 % věří ve výrazné nebo mírné zlepšení podmínek pro podnikání) následované v těsném závěsu středními firmami (55,9 %) a mikrofirmami (48,5 %). Fakt, že šlo o subjektivní odhad budoucího vývoje, se zřejmě odrazil v pořadí pesimistů, které je v případě velikostních kategorií firem naprosto identické: malé firmy (15,1 % očekává zhoršení podmínek), střední firmy (14,6 %), mikrofirmy (11,1 %). Ve srovnání jednotlivých odvětví jsou největšími optimisty podnikatelé v cestovním ruchu a rekreaci (66,7 % pozitivních očekávání) následovaní podnikateli v obchodě (55,4 %), což lze snadno vysvětlit příhraničních charakterem sledované oblasti. Naopak největší obavy ze změn podmínek pro podnikání vyplývajících ze vstupu ČR do EU panují v sektoru průmyslové výroby (28,4 % negativních očekávání).

4

Podrobné vyhodnocení odpovědí na otázku č. 1 uvádějí následující tabulky: Tabulka 1a: Očekávám, že podmínky pro podnikání se v mém oboru po vstupu ČR do EU: velikost podniku mikro Odpověď

počet odpovědí

1. Výrazně zlepší

malé %

počet odpovědí

střední %

počet odpovědí

celkem %

počet odpovědí

%

9

9,1

13

12,3

7

10,3

29

10,6

2. Mírně zlepší

39

39,4

49

46,2

31

45,6

119

43,6

3. Zůstanou zhruba stejné

36

36,4

30

28,3

21

30,9

87

31,9

4. Mírně zhorší

7

7,1

11

10,4

6

8,8

24

8,8

5. Výrazně zhorší

3

3,0

3

2,8

2

2,9

8

2,9

6. Budou představovat hrozbu pro jeho existenci

1

1,0

2

1,9

2

2,9

5

1,8

7. Nevím

5

5,1

2

1,9

1

1,5

8

2,9

Celkem podniků

99

106

68

273

Tabulka 1b: Očekávám, že podmínky pro podnikání se v mém oboru po vstupu ČR do EU:

Odpověď

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Výrazně zlepší Mírně zlepší Zůstanou zhruba stejné Mírně zhorší Výrazně zhorší Budou představovat hrozbu pro jeho existenci Nevím

Celkem podniků

průmyslová výroba počet % odp.

Počet odp.

6 18 12 9 3 2

12,2 36,7 24,5 18,4 6,1 4,1

3

6,1

49

obor podnikání služby

stavebnictví %

počet odp.

4 25 20 3 1 1

7,4 46,3 37,0 5,6 1,9 1,9

1

1,9

54

5

%

6 24 25 7 0 0

9,5 38,1 39,7 11,1 0,0 0,0

1

1,6

63

cest. ruch a rekreace počet % odp.

obchodní činnost počet % odp.

6 28 13 2 0 1

11,8 54,9 25,5 3,9 0,0 2,0

7 24 17 3 4 1

12,5 42,9 30,4 5,4 7,1 1,8

2

3,9

1

1,8

51

56

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 2 mapující konkrétní očekávání podnikatelů spojovaná se vstupem ČR do EU Dominantní

změna

vyplývající

pro

podnikání

v příhraničních

oblastech

s Rakouskem je respondenty spatřována v růstu podnikatelských příležitostí všeho druhu – rozšíření podnikání do jiných zemí Evropy, větší možnost nabízet svou produkci v zahraniční, snadněji obchodovat atd. Nejsilnější očekávání jsou spojována s usnadněním překonání státních hranic, ať již pro obchod či jiné podnikatelské aktivity: 37,4 % respondentů očekává, že bude moci snáze nabízet své služby v sousedních zemích EU a 28,7 % oceňuje možnost rozšíření svého podnikání do jiných zemí Evropy bez administrativních překážek.. Průzkum mj. ukázal, že jen mizivé procento podnikatelů se chystá využít budoucího členství ČR v EU k přesunu svých podnikatelských aktivit (1,5 %), investic (2,6 %) nebo úspor (3,7 %) do zahraničí. Vstup ČR do EU není zatím malými a středními podnikateli spojován s možností delokalizace podnikání nebo výhodnějšího umístění volného kapitálu v zahraničí. Pouze nepatrná část podnikatelů se chystá využít možnosti najímat pracovní sílu v jiných zemích EU (3,7 %). Relativně nevýznamná je i připravenost malých a středních podnikatelů spolupracovat ve výzkumu a vývoji se zahraničními partnery (v průměru 6,2 %). V kategorii středních firem, kde by bylo možné vlastní výzkumně – vývojové aktivity očekávat, je přitom tento zájem dokonce podprůměrný (5,9 %). Vstup ČR do EU tudíž české malé a střední firmy nespojují s možností výrazněji posílit vlastní výzkum a vývoj cestou přeshraniční spolupráce. Charakterizovaná očekávání jsou naprosto vyrovnaná ve všech tří sledovaných velikostních kategoriích firem a v podstatě i v pěti sledovaných sektorech podnikání. Jisté rozdíly v očekáváních jsou dány pouze charakterem podnikání: průmysl očekává více obchodních příležitostí (55,1 % doufá, že bude snadněji vyvážet do ostatních zemí EU), zatímco podnikatelé v cestovním ruchu a rekreaci se těší na více obsloužených zákazníků ze sousedních zemí EU (52,9 %).

6

Podrobné vyhodnocení odpovědí na otázku č. 2 uvádějí následující tabulky. Tabulka 2a: Očekávám, že vstup ČR do EU mé firmě umožní: velikost podniku mikro Odpověď 1.

očet odp.

malé %

počet odp.

střední %

počet odp.

celkem %

počet odp.

%

Rozšíření podnikání do jiných zemí Evropy bez administrativních překážek Přesunout nynější výrobu (její část) do jiné země EU Nabízet své služby v sousedních státech EU

21

21,2

36

34,0

20

29,4

77

28,2

3

3,0

1

0,9

0

0,0

4

1,5

40

40,4

37

34,9

25

36,8

102

37,4

Snadněji vyvážet a umístit své výrobky na trhy v EU Najímat pracovní sílu i z jiných zemí EU

13

13,1

29

27,4

21

30,9

63

23,1

3

3,0

3

2,8

4

5,9

10

3,7

Hledat zdroje kapitálu a investic v sousedních zemích EU 7. Obsloužit více zákazníků přijíždějících ze sousedních zemí EU 8. Snadnější vytvoření spol. firmy (realizace spol. zakázek) s firmami z EU 9. Spolupráce ve výzkumu a vývoji. s firmami ze zemí EU 10. Účastnit se projektu financovaném mezinárodními institucemi 11. Investovat do firem a akcií v zemích EU

15

15,2

20

18,9

15

22,1

50

18,3

26

26,3

26

24,5

16

23,5

68

24,9

17

17,2

22

20,8

14

20,6

53

19,4

5

5,1

8

7,5

4

5,9

17

6,2

14

14,1

23

21,7

16

23,5

53

19,4

1

1,0

3

2,8

3

4,4

7

2,6

6

6,1

3

2,8

1

1,5

10

3,7

13. Nic výrazného neumožní

27

27,3

21

19,8

10

14,7

58

21,2

Celkem podniků

99

2. 3. 4. 5. 6.

12. Ukládat úspory v zemích EU

7

106

68

273

Otázka 2b: Očekávám, že vstup ČR do EU mé firmě umožní:

Odpověď

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

Rozšíření podnikání do jiných zemí Evropy bez administrativních překážek Přesunout nynější výrobu (její část) do jiné země EU Nabízet své služby v sousedních státech EU Snadněji vyvážet a umístit své výrobky na trhy v EU Najímat pracovní sílu i z jiných zemí EU Hledat zdroje kapitálu a investic v sousedních zemích EU Obsloužit více zákazníků přijíždějících ze sousedních zemí EU Snadnější vytvoření spol. firmy (realizace spol. zakázek) s firmami z EU Spolupráce ve výzkumu a vývoji. s firmami ze zemí EU Účastnit se projektu financovaném mezinárodními institucemi Investovat do firem a akcií v zemích EU Ukládat úspory v zemích EU Nic výrazného neumožní

Celkem podniků


stavebnictví počet odp.

%

obor podnikání služby cest. ruch a rekreace počet % počet % odp. odp.


19

3,8

16

29,6

18

28,6

9

17,6

15

26,8

0

0,0

1

1,9

1

1,6

1

2,0

1

1,8

12 27

24,5 55,1

21 7

38,9 13,0

29 8

46,0 12,7

20 4

39,2 7,8

20 17

35,7 30,4

1 6

2,0 12,2

2 15

3,7 27,8

5 10

7,9 15,9

1 9

2,0 17,6

1 10

1,8 17,9

6

12,2

9

16,7

16

25,4

27

52,9

10

17,9

11

22,4

15

27,8

7

11,1

10

19,6

10

17,9

3

6,1

3

5,6

8

12,7

1

2,0

2

3,6

7

14,3

18

33,3

13

20,6

6

11,8

9

16,1

0 2 9

0,0 4,1 18,4

3 1 10

5,6 1,9 18,5

3 3 15

4,8 4,8 23,8

0 2 9

0,0 3,9 17,6

1 2 15

1,8 3,6 26,8

49

54

8

63

51

56

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 3 mapující současné obchodní (podnikatelské) vztahy respondentů s Rakouskem Jen malé procento podnikatelů v příhraničních oblastech nemá zájem o rakouský trh a firmy (6,6 %), ovšem až 46,2 %, v současnosti žádné podnikatelské aktivity směrem k Rakousku nevyvíjí. Z tohoto pohledu jsou pochopitelně nejméně aktivní mikrofirmy (54,5 % nemá žádné aktivity směrem k Rakousku a 9,1 % o něj ani nemá zájem). V sektorovém hodnocení projevují relativně největší nezájem podnikatelé v průmyslu (10,2 % bez zájmu), ovšem bez podnikatelských vztahů k Rakousku jsou nejvíce podnikatelé ve službách (63,5 %) a ve stavebnictví (61,1 %). V těchto sektorech se na dosud omezených přeshraničních aktivitách nepochybně projevuje jak charakter podnikání, tak i omezené možnosti migrace poskytovatelů služeb a vývozu stavebních kapacit z ČR do Rakouska. Dominantními podnikatelskými aktivitami českých malých a středních firem ve vztahu k Rakousku jsou obchod (14,7 % respondentů rozvíjí obchodní kontakty s rakouskými podniky a 19,3 % samostatně nabízí svou produkci v Rakousku) a hledání partnerů pro obchodní či výrobní kooperaci (18,3 %). Zdá se, že „nejčilejší“ jsou v tomto směru malé firmy (18,9 % rozvíjí obchodní kontakty a 22,6 % samostatně prodává svou produkci), avšak střední firmy a nakonec mikrofirmy za nimi nijak propastně nezaostávají. V sektorovém vyhodnocení s převahou dominují stávající přeshraniční aktivity malých a středních podnikatelů v průmyslu. 36,7 % průmyslových firem hledá v Rakousku výrobní nebo obchodní partnery, 28,6 % rozvíjí obchodní kontakty, 26,5 % samostatně nabízí svou produkci, 12,2 % má smlouvy o trvalé spolupráci s rakouskými podniky a 10,2 % má dokonce vlastní distribuční síť pro své výrobky. Ve všech těchto přeshraničních aktivitách dnes průmysl předčí další sledované sektory podnikání. S jistým odstupem je v přeshraniční spolupráci druhým nejaktivnějším odvětvím cestovní ruch a rekreace, kde 25,5 % podnikatelů samostatně nabízí v Rakousku své služby a 15,7 % rozvíjí obchodní kontakty s rakouskými partnery, resp. (shodný výsledek) takové partnery aktivně hledá. V pořadí třetím nejaktivnějším sektorem se jeví stavebnictví, kde 20,4 % hledá partnera pro podnikání, resp. (shodný výsledek) investora, 18,5 % samostatně nabízí v Rakousku své služby a 13 % rozvíjí podnikatelské kontakty s tamními firmami. 9

Zcela marginálními přeshraničními aktivitami se ve vztahu k Rakousku ukazují zřizování zastoupení, resp. dceřinných společností (1,8 %) a spolupráce ve výzkumu a přenosu technologií (1,5 %). Zcela bez aktivit jsou v těchto oblastech podle očekávání mikrofirmy. V sektorovém srovnání jsou stejně „pasivní“ firmy v cestovním ruchu a rekreaci a ve službách (pouze jedna firma v sektoru služeb uvedla, že spolupracuje ve výzkumu a přenosu technologií). Tři respondenti v sektoru průmyslu (6,1 %) uvedli, že mají své zastoupení (dceřinnou společnost) v Rakousku, v obchodě uvedl tuto skutečnost pouze jeden respondent (1,8 %). Ani „výkony“ firem obou odvětví ve výzkumu a přenosu technologií nejsou výraznější: 1 firma v průmyslu (2 %) a 2 firmy v obchodě (3,6 %). Tato část průzkumu ukazuje, že vyšší, informačně a kapitálově náročnější formy přeshraničních aktivit (výzkum a vývoj,

budování

zastoupení)

jsou

pro

české

malé

a

střední

firmy

v příhraničních oblastech zatím zcela výjimečné. Podrobné vyhodnocení odpovědí na otázku č. 3 uvádějí následující tabulky. Tabulka 3a: V současné době jako podnikatel (firma) v sousedním Rakousku: velikost podniku mikro Odpověď

počet odp.

1. Rozvíjím obchodní kontakty s tamními podniky

malé %

počet odp.

střední %

počet odp.

celkem

%

počet odp.

%

10

10,1

20

18,9

10

14,7

40

14,7

2. Mám smlouvy o trvalé spolupráci s tamními podniky

7

7,1

13

12,3

5

7,4

25

9,2

3. Mám trvale fungující zastoupení (dceřinnou spol.)

0

0,0

3

2,8

2

2,9

5

1,8

4. Mám vlastní distribuční kanály/síť pro své výrobky

0

0,0

4

3,8

3

4,4

7

2,6

5. Mám kapitálové propojení s tamními podniky

1

1,0

3

2,8

5

7,4

9

3,3

6. Spolupracuji ve výzkumu a přenosu technologií

1

1,0

3

2,8

0

0,0

4

1,5

7. Samostatně nabízím své výrobky a služby

17

17,2

24

22,6

13

19,1

54

19,8

8. Hledám obchodní nebo výrobní partnery

13

13,1

26

24,5

11

16,2

50

18,3

4

4,0

14

13,2

8

11,8

26

9,5

54

54,5

41

38,7

31

45,6

126

46,2

9

9,1

7

6,6

2

2,9

18

6,6

9. Hledám investora nebo partnera pro podnikání 10. Nemám žádné podnikatelské aktivity 11. Nemám zájem vytvářet žádné podnikatelské aktivity Celkem podniků

99

10

106

68

273

Tabulka 3b: V současné době jako podnikatel (firma) v sousedním Rakousku:

Odpověď

1.

Rozvíjím obchodní kontakty s tamními podniky 2. Mám smlouvy o trvalé spolupráci s tamními podniky 3. Mám trvale fungující zastoupení (dceřinnou spol.) 4. Mám vlastní distribuční kanály/síť pro své výrobky 5. Mám kapitálové propojení s tamními podniky 6. Spolupracuji ve výzkumu a přenosu technologií 7. Samostatně nabízím své výrobky a služby 8. Hledám obchodní nebo výrobní partnery 9. Hledám investora nebo partnera pro podnikání 10. Nemám žádné podnikatelské aktivity 11. Nemám zájem vytvářet žádné podnikatelské aktivity Celkem podniků


obor podnikání stavebnictví služby cest. ruch a rekreace počet % počet % počet % odp. odp. odp.


14

28,6

7

13,0

6

9,5

8

15,7

5

8,9

6

12,2

3

5,6

5

7,9

5

9,8

6

10,7

3

6,1

1

1,9

0

0,0

0

0,0

1

1,8

5

10,2

0

0,0

0

0,0

0

0,0

2

3,6

1 1

2,0 2,0

2 0

3,7 0,0

2 1

3,2 1,6

1 0

2,0 0,0

3 2

5,4 3,6

13 18 3

26,5 36,7 6,1

10 11 11

18,5 20,4 20,4

10 5 6

15,9 7,9 9,5

13 8 3

25,5 15,7 5,9

8 8 3

14,3 14,3 5,4

12 5

24,5 10,2

33 0

61,1 0,0

40 2

63,5 3,2

16 4

31,4 7,8

25 7

44,6 12,5

49

54

63

51

56

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 4 mapující plány malých a středních firem na rozvoj podnikatelských aktivit v sousedním Rakousku po vstupu ČR do EU Nejčastěji uváděnou formou nových aktivit po vstupu ČR do EU je zvýšený zájem o získání informací o možnostech podnikání v Rakousku. Tuto alternativu vybralo 30,4 % respondentů. Tento zájem je společný všem sledovaným velikostním skupinám podniků, nejvýraznější je u středních firem: 35,3 % respondentů. V sektorovém srovnání jasně dominuje zájem o informace mezi podnikateli ve stavebnictví: 42,6 %, zatímco u podnikatelů v cestovním ruchu a rekreaci nemá tato aktivita zdaleka prioritu a uvádí ji jen 19,6 % respondentů. Z toho lze usoudit, že velká část malých a středních podnikatelů v cestovním ruchu již má situaci na rakouském trhu zmapovánu, zatímco české stavebnictví příhraničních oblastí na svou šanci v Rakousku teprve čeká.

11

Mezi konkrétními aktivitami plánovanými českými podnikateli získaly největší podporu obchodní spolupráce s rakouskými podniky (17,2 %) a vývoz služeb a zboží do Rakouska (15,8 %). Na opačném konci zájmu se ocitly: přenos podnikatelských aktivit do Rakouska, který uvedl pouze jeden respondent (0,4 %), a investice do rakouských podniků i nemovitostí (shodně pět firem, tj. 1,8 % respondentů). To odpovídá zjištěním zaznamenaným v odpovědích na předešlé otázky průzkumu. Při sledování zájmu o budoucí podnikatelské příležitosti v Rakousku je dobře patrná přímá úměra intenzity jmenovaných aktivit s rostoucí velikostí firmy. Prakticky o všechny nabízené alternativy budoucího podnikatelského průniku do Rakouska projevovaly

největší

zájem

střední

firmy,

následované

malými

firmami

a

mikrofirmami. Tuto závislost potvrzuje i škála opačných názorů vyjadřujících důvody pro nezájem o podnikatelské aktivity v Rakousku. 26,3 % mikrofirem chce podnikat pouze v ČR, totéž uvádí 16 % malých podnikatelů, ale jen 8,8 % podnikatelů střední velikosti. Nejčastěji uváděným důvodem pro nezájem o rakouský trh je vysoká konkurence, která na něm panuje, těsně následovaná administrativními bariérami bránícími průniku na tamní trh. V sektorovém srovnání se jako nejzainteresovanější ukazují malí a střední podnikatelé v průmyslu a ve stavebnictví. Na obchodní spolupráci s rakouskými podniky se chystá 25,9 % firem ve stavebnictví a 20,4 % v průmyslu, výrazné posílení spolupráce po vstupu ČR do EU plánuje 16,7 % podnikatelů ve stavebnictví a 16,3 % v průmyslu. Průmysl se hodlá navíc nejvýrazněji ze všech odvětví angažovat v otevírání obchodních zastoupeních na rakouském trhu (12,2 % respondentů). I v očekávání exportních příležitostí předčí průmysl (22,4 %) a stavebnictví (16,7 %) ostatní sektory. Mezi „ostatními“ stojí za pozornost polarizace malých a středních podnikatelů

v cestovním ruchu a rekreaci. Ti se více než

podnikatelé v ostatních sledovaných sektorech nechystají pronikat do Rakouska (29,4 % chce podnikat pouze v ČR, jen okolo 10 % respondentů chce začít obchodně spolupracovat s Rakouskem, resp. vyvézt do něj více svých služeb). Naopak nejvíce ze všech usilují o zvýšení vývozu svých služeb do Rakouska (17,6 % respondentů) a také o otevření pobočky své firmy v Rakousku (9,8 %). Zájem o budoucí průnik do Rakouska mezi malými a středními podnikateli ve službách a v obchodě

je v zásadě vyrovnán. Celkové pořadí zájmu jednotlivých sektorů o 12

budoucí podnikání v Rakousku (měřené průměrem sedmi výrazně zastoupených kategorií odpovědí) je následující: průmysl, stavebnictví a s jistým odstupem služby, obchod, cestovní ruch a rekreace. Podrobné vyhodnocení odpovědí na otázku č. 4 uvádějí následující tabulky. Tabulka 4a: Jako podnikatel (firma) bych po vstupu ČR do EU v Rakousku: velikost podniku mikro Odpověď 1.

počet odp.

malé %

počet odp.

střední %

počet odp.

celkem

%

počet odp.

%

4.

O podnikání zásadně neuvažuji, protože chci podnikat jen v ČR O podnikání neuvažuji. Je to nereálné kvůli administrativním bariérám O podnikání neuvažuji. Je to nevýhod. kvůli konkurenci v Rakousku Začal shánět informace o možnostech podnikání

5.

Začal shánět volný kapitál/investory

6.

Začal obchodně spolupracovat s tamními podniky

7.

Začal daleko více než dnes spolupracovat s tamními podniky

9

9,1

16

15,1

10

14,7

35

12,8

8.

Začal investovat do podnikání

2

2,0

2

1,9

1

1,5

5

1,8

9.

Začal investovat do nemovitostí

3

3,0

2

1,9

0

0,0

5

1,8

2. 3.

26

26,3

17

16,0

6

8,8

49

17,9

7

7,1

4

3,8

4

5,9

15

5,5

9

9,1

7

6,6

3

4,4

19

7,0

28

28,3

31

29,2

24

35,3

83

30,4

4

4,0

8

7,5

6

8,8

18

6,6

11

11,1

21

19,8

15

22,1

47

17,2

10. Začal spolupracovat ve výzkumu a přenosu technologií s tamními podniky 11. Začal do Rakouska vyvážet své výrobky/služby

4

4,0

4

3,8

3

4,4

11

4,0

14

14,1

17

16,0

12

17,6

43

15,8

12. Začal daleko více než dnes vyvážet své výrobky/služby

6

6,1

9

8,5

8

11,8

23

8,4

13. Začal v Rakousku budovat vlastní distribuční síť

1

1,0

3

2,8

3

4,4

7

2,6

14. Otevřel své obchodní zastoupení

3

3,0

7

6,6

3

4,4

13

4,8

15. Otevřel pobočku/závod své firmy

1

1,0

9

8,5

1

1,5

11

4,0

16. Přenesl do Rak. své podnik. nebo jeho podstat. část

0

0,0

0

0,0

1

1,5

1

0,4

17. Začal hledat kvalifikované pracovní síly

2

2,0

3

2,8

1

1,5

6

2,2

Celkem podniků

99

13

106

68

273

Tabulka 4b: Jako podnikatel (firma) bych po vstupu ČR do EU v Rakousku:

Odpověď

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.

O podnik. zásad. neuvaž. protože chci podnik. jen v ČR O podnikání neuvažuji. Je to nereálné kvůli administrativním bariérám O podnikání neuvažuji. Je to nevýhod. kvůli konkurenci v Rakousku Začal shánět informace o možnostech podnikání Začal shánět volný kapitál/investory Začal obchodně spolupracovat s tamními podniky Začal daleko více než dnes spolupracovat s tamními podniky Začal investovat do podnikání Začal investovat do nemovitostí Začal spolupracovat ve výzkumu a přenosu technologií s tamními podniky Začal do Rakouska vyvážet své výrobky/služby Začal daleko více než dnes vyvážet své výrobky/služby Začal v Rakousku budovat vlastní distribuční síť Otevřel své obchodní zastoupení Otevřel pobočku/závod své firmy Přenesl do Rakouska své podnik. nebo jeho podstat. část Začal hledat kvalifikované pracovní síly

Celkem podniků




5

10,2

9

16,7

9

14,3

15

29,4

11

19,6

2

4,1

3

5,6

5

7,9

2

3,9

3

5,4

3

6,1

3

5,6

6

9,5

3

5,9

4

7,1

14

28,6

23

42,6

21

33,3

10

19,6

15

26,8

5 10

10,2 20,4

4 14

7,4 25,9

4 11

6,3 17,5

1 6

2,0 11,8

4 6

7,1 10,7

8

16,3

9

16,7

8

12,7

9

17,6

1

1,8

1 0 4

2,0 0,0 8,2

2 1 1

3,7 1,9 1,9

2 1 4

3,2 1,6 6,3

0 0 1

0,0 0,0 2,0

0 3 1

0,0 5,4 1,8

11

22,4

9

16,7

9

14,3

5

9,8

9

16,1

9

18,4

1

1,9

4

6,3

3

5,9

6

10,7

2

4,1

1

1,9

1

1,6

1

2,0

2

3,6

6 1 1

12,2 2,0 2,0

1 1 0

1,9 1,9 0,0

1 2 0

1,6 3,2 0,0

0 5 0

0,0 9,8 0,0

5 2 0

8,9 3,6 0,0

1

2,0

2

3,7

2

3,2

0

0,0

1

1,8

49

54

63

51

56

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 5 mapující motivy možného budoucího přesunu aktivit českých podnikatelů do sousedního Rakouska. Reakce získané na tuto otázku potvrzují trendy nalezené již v odpovědích na předešlé otázky. 41,4 % malých a středních podnikatelů neuvažuje o tom, že by přesunuli své podnikatelské aktivity do Rakouska. Mezi těmi, kteří některý z možných důvodů přesunu aktivit do Rakouska uvádějí, se nejnáchylnější k takovému kroku ukazují střední firmy, po nich malé firmy a nakonec mikrofirmy. I zde se projevuje snadno pochopitelná přímá úměra mezi velikostí firmy a podnikatelským zájmem o sousední trh. Mezi středními firmami by 38,2 % využilo odstranění administrativních bariér pro přesun na rakouský trh, 19,1 % by se nechala

14

k takovému kroku zlákat větší koupěschopností rakouských spotřebitelů a 13,2 % se chce pokusit o založení společné firmy v Rakousku. Obdobně střední firmy nejméně ze všech kategorií vyjadřují nezájem o přesun svého podnikání do Rakouska (36,8 % respondentů). Mezi jednotlivými sektory se na odstranění administrativních bariér k přesunu podnikatelských aktivit do Rakouska nejvíce těší malí a střední podnikatelé ve stavebnictví (42,6 %), kteří - v souladu s tímto zájmem - nejméně ze všech sektorů odmítají o přesunu podnikatelských aktivit do Rakouska uvažovat (33,3 %). Průměr všech odpovědí udávajících různé motivy k přesunu podnikatelských aktivit do Rakouska staví na první místo právě podnikatele ve stavebnictví, dále v průmyslu a následně v obchodu, službách a nakonec v cestovním ruchu a rekreaci. Pořadí

motivů,

podnikatelských

které

aktivit

by do

mohly Rakouska,

podnikatele je

podnítit

následující:

1)

k přesunu odstranění

administrativních bariér (26 %), 2) větší koupěschopnost rakouského trhu (24,2 %), 3) možnost založit v Rakousku společný podnik (10,3 %), 4) větší stabilita právního řádu a podnikatelského prostředí v Rakousku (9,2 %), 5) zhoršení hospodářské situace (podnikatelského prostředí) v ČR (6,6 %). Zcela marginálními motivy se naopak ukazují: možnost nakupovat pozemky v Rakousku (1,8 %) a možnost investovat do rakouské firmy (1,5 %). I to potvrzuje skutečnosti projevené v odpovědích podnikatelů na předešlé otázky. Podrobné vyhodnocení odpovědí na otázku č. 5 uvádějí následující tabulky.

15

Tabulka 5a: Motivem k budoucímu přesunu mých podnikatelských aktivit do Rakouska by mohlo být: velikost podniku mikro Odpověď 1.

počet odp.

malé %

počet odp.

střední %

počet odp.

celkem

%

počet odp.

%

4.

Odstranění administrativních bariér bránících takovému kroku Větší koupěschopnost rakouského trhu umožňuje větší zisky a výdělky Větší stabilita rakouského právního řádu a podnikatelského prostředí vůbec Daňové výhody pro podnik. (investory) v Rakousku

5.

Možnost investovat do rakouské firmy

0

0,0

2

1,9

2

2,9

4

1,5

6.

Možnost nakup. v Rakousku pozemky a nemovitosti

2

2,0

2

1,9

1

1,5

5

1,8

7.

Možnost založit v Rakousku společný podnik

7

7,1

12

11,3

9

13,2

28

10,3

8.

Možnost zaměstnávat v Rakousku pracovní sílu z ČR a středovýchodní Evropy Investiční pobídky pro zahraniční investory v Rakousku

2

2,0

7

6,6

5

7,4

14

5,1

1

1,0

5

4,7

5

7,4

11

4,0

2. 3.

9.

20

20,2

25

23,6

26

38,2

71

26,0

27

27,3

26

24,5

13

19,1

66

24,2

8

8,1

9

8,5

8

11,8

25

9,2

4

4,0

5

4,7

4

5,9

13

4,8

10. Zhoršení hospodářské situace (podnikatelského prostředí) v ČR 11. Neuvažuji o tom

6

6,1

8

7,5

4

5,9

18

6,6

42

42,4

46

43,4

25

36,8

113

41,4

Celkem podniků

99

106

68

273

Tabulka 5b: Motivem k budoucímu přesunu mých podnikatelských aktivit do Rakouska by mohlo být:

Odpověď

1.

Odstranění administrativních bariér bránících takovému kroku 2. Větší koupěschopnost rakouského trhu umožňuje větší zisky a výdělky 3. Větší stabilita rakouského právního řádu a podnikatelského prostředí vůbec 4. Daňové výhody pro podnik. (investory) v Rakousku 5. Možnost investovat do rakouské firmy 6. Možnost nakup. v Rakousku pozemky a nemovitosti 7. Možnost založit v Rakousku společný podnik 8. Možnost zaměstnávat v Rakousku pracovní sílu z ČR a středovýchodní Evropy 9. Investiční pobídky pro zahraniční investory v Rakousku 10. Zhoršení hospodářské situace (podnikatelského prostředí) v ČR 11. Neuvažuji o tom Celkem podniků


obor podnikání stavebnictví služby počet odp.

%

počet odp.

%

cest. ruch a rekreace počet % odp.


13

26,5

23

42,6

11

17,5

7

13,7

17 30,4

10

20,4

13

24,1

16

25,4

13

25,5

14 25,0

7

14,3

5

9,3

7

11,1

3

5,9

3

5,4

2

4,1

5

9,3

3

4,8

2

3,9

1

1,8

1 0

2,0 0,0

2 2

3,7 3,7

1 1

1,6 1,6

0 1

0,0 2,0

0 1

0,0 1,8

8 3

16,3 6,1

7 8

13,0 14,8

2 2

3,2 3,2

6 0

11,8 0,0

5 1

8,9 1,8

2

4,1

5

9,3

4

6,3

0

0,0

0

0,0

6

12,2

4

7,4

3

4,8

1

2,0

4

7,1

18

36,7

18

33,3

29

46,0

26

51,0

49

16

54

63

51

22 39,3 56

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 6 mapující očekávané dopady vstupu ČR do EU pro české příhraničí. V předpovědi změn, kterými projde české příhraničí v důsledku vstupu ČR do EU se až na výjimky (viz níže) shodnou všechny velikostní kategorie podnikatelů. Následující tabulka udává pořadí 15 nejočekávanějších změn. Poř. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Očekávaný dopad Rozvoj turistiky Větší možnosti podnikání (nové zakázky) Větší konkurence v podnikání Větší poptávka po zboží a službách Příliv koupěschopných zákazníků Příliv investic Vyšší kulturu obchodu, podnikání a spotřeby Zrychlení tempa hospodářského růstu a rozvoje Zrovnoprávnění s rakouskými sousedy Větší nabídku zboží a služeb Odchod části řemeslníků a poskytovatelů služeb z ČR do Rakouska Odliv nejkvalifikovanější pracovní síly z ČR do Rakouska Vykoupení nemovitostí a půdy cizinci Skokové zvýšení cen Odliv námezdní pracovní síly z ČR do Rakouska

% respondentů. 39,2 35,5 34,8 28,2 26,4 25,3 22,7 22,0 18,7 17,6 16,8 15,8 13,6 11,4 10,6

Větší rozdíly mezi velikostními kategoriemi firem (více než 10 procentních bodů) bylo možné zaznamenat pouze v následujících případech. Mikrofirmy očekávají příliv koupěschopných zákazníků ve 33 % případů, zatímco střední firmy jen v 19,1 % případu. Mikrofirmy jsou rovněž optimističtější v očekávání větší poptávky po zboží a službách (33,3 % respondentů), což mezi malými firmami sdílí „jen“ 21,7 % respondentů. Malé firmy naopak věří v růst kultury obchodu, podnikání a spotřeby (28,3 %), zatímco mezi středními má tento názor 16,2 % firem. Tyto rozdíly však nejsou tak zásadní, aby měnily celkové pořadí hlavních skupin očekávání. Ve skupině s více než 20 % podporou se ocitlo sedm pozitivních, jedno ambivalentní (větší konkurence v podnikání) a žádné čistě negativní očekávání. Je možné říci, že z hlediska malého a středního podnikání budou v příhraničních regionech převažovat

pozitivní dopady vstupu charakterizované především

rychlejším rozvojem výroby a obchodu se zbožím a službami. Do této skupiny dopadů patří i zmíněný ambivalentní dopad (větší konkurence v podnikání), který je možné označit za negativní, pokud ho každý z respondentů vztahuje na sebe, avšak

17

zároveň za pozitivní, pokud je vztažen na jejich dodavatele, výrobní a obchodní partnery. V každém případě jde o výraz zdravého realismu, který je možné interpretovat i jako jistou záruku solidnosti, vyvažující částečně subjektivismus, s nímž podnikatelé-respondenti k úvahám o možných dopadech vstupu ČR do EU přistupovali. Je pozoruhodné, že negativní dopady (odliv mozků, vykoupení půdy a nemovitostí,

skokové

zvýšení

cen)

se

nedostaly

do

první

desítky

nejočekávanějších dopadů a jsou sdíleny pouze asi jednou šestinou (případně ještě menší částí) malých a středních podnikatelů v příhraničních oblastech. Méně než 10 % firem se obává nadvlády zahraničních firem (zde jsou podle očekávání o něco větší obavy středních firem s 13,2 % odpovědí, než mikrofirem s 6,1 %). Pouhá 4,4 % malých a středních podnikatelů očekávají jako důsledek vstupu ČR do EU likvidaci českého podnikání (resp. české distribuční sítě) zahraniční konkurencí. Za zmínku stojí v této souvislosti skutečnost, že všechna podnikatelsky negativní očekávání jsou sdílena méně než pocit, že vstup ČR do EU zajistí konečné zrovnoprávnění s rakouskými sousedy (18,7 % respondentů). Zcela marginální jsou pak čistě negativní očekávání, která by mohla být zneužita nacionalisticky laděnou anti-evropskou propagandou: ztrátu původního charakteru, kultury, jazyka a způsobu života regionu očekává jen 2,6 % respondentů tj. celkem 7 z 273 účastníků průzkumu). Pouze 1,5 % respondentů se obává návratu „Sudeťáků“ (4 účastníci průzkumu). Nakonec nepatrná 0,7 % respondentů (2 účastníci) uvedli jako možný dopad nárůst hospodářské kriminality. Větší variace v názorech na očekávané dopady nabízí vyhodnocení odpovědí podle jednotlivých sektorů podnikání. Zde se logicky v závislosti na charakteru podnikání liší pořadí nejočekávanějších dopadů. Srovnání poskytují následující tabulky shrnující osm nejočekávanějších dopadů v každém ze sledovaných sektorů. Poslední sloupec této tabulky umožňuje srovnání s umístěním daného očekávání ve výše uvedené tabulce udávající celkový průměr všech respondentů bez ohledu na velikost firmy a sektor podnikání.

18

Průmyslová výroba Poř. Očekávaný dopad 1. Větší konkurence v podnikání 2. Větší možnosti podnikání (nové zakázky) 3. Větší poptávka po zboží a službách 4. Odliv nejkvalifikovanějších pracovníků z ČR do Rakous 5. Rozvoj turistiky 6. Vykoupení nemovitostí a půdy cizinci 7.-9. Zrychlení tempa hospodářského růstu a rozvoje Zrovnoprávnění s rakouskými sousedy Odchod části řemeslníků a služeb z ČR do Rakouska

% respond. Poř. celkově 34,7 3. 32,7 2. 30,6 4. 24,5 12. 22,4 1. 20,4 13. 18,4 8. 18,4 9. 18,4 11.

Stavebnictví Poř. Očekávaný dopad 1. Větší konkurence v podnikání 2. Větší možnosti podnikání (nové zakázky) 3. Příliv investic 4. Rozvoj turistiky 5. Vyšší kultura obchodu, podnikání a spotřeby 6.-8. Větší poptávka po zboží a službách Příliv koupěschopných zákazníků Odchod části řemeslníků a služeb do ČR do Rakouska

% respond. Poř. celkově 40,7 3. 38,9 2. 37,0 6. 33,3 1. 27,8 7. 25,9 4. 25,9 5. 25,9 11.

Služby Poř. Očekávaný dopad 1. Rozvoj turistiky 2. Větší možnosti podnikání (nové zakázky) 3.-6. Větší konkurence v podnikání Větší poptávka po zboží a službách Příliv investic Zrychlení tempa hospodářského růstu a rozvoje 7. Příliv koupěschopných zákazníků 8. Odliv nejkvalifikovanějších pracovníků z ČR do Rakous


Cestovní ruch a rekreace Poř. Očekávaný dopad 1. Rozvoj turistiky 2. Větší konkurence v podnikání 3. Větší možnosti podnikání (nové zakázky) 4. Příliv koupěschopných zákazníků 5. Větší poptávka po zboží a službách 6. Zrovnoprávnění s rakouskými sousedy 7.-8. Příliv investic Větší nabídka zboží a služeb


Obchodní činnost Poř. Očekávaný dopad 1. Větší možnosti podnikání (nové zakázky) 2. Vyšší kultura obchodu podnikání a spotřeby

% respond. Poř. celkově 39,3 2. 37,5 7.

19

3.-4.

Rozvoj turistiky Větší konkurence v podnikání 5. Příliv investic 6. Příliv koupěschopných zákazníků 7.-8. Větší poptávka po zboží a službách Zrychlení tempa hospodářského růstu a rozvoje

32,1 31,1 30,4 28,6 25,0 25,0

1. 3. 6. 5. 4. 8.

Tyto sektorové tabulky vykazují některé odlišnosti od průměrného pořadí nejčastějších očekávání. Pouze u obchodní činnosti se „první osmička“, byť v poněkud pozměněném pořadí, zcela shoduje s tabulkou vyjadřující průměrná očekávání malých a středních firem bez rozdílu velikosti a sektoru podnikání. Nepatrné rozdíly vykazují i očekávání podnikatelů v cestovním ruchu a rekreaci. Podnikatelé v obou jmenovaných sektorech staví na první místa pouze pozitivní očekávání společně s růstem konkurence ve svém oboru. V případě

malých

a

středních

podnikatelů

v sektorech

průmyslu,

stavebnictví a služeb se do první osmičky dostaly i obavy z odlivu určité části pracovní síly z ČR do Rakouska. Největší obavy v tomto směru panují v příhraničních oblastech v sektoru průmyslu, kde se obava u odchodu nejkvalifikovanějších pracovníků z ČR do Rakouska ocitlo již na čtvrtém místě mezi nejčastějšími očekáváními. Malí a střední podnikatelé v průmyslu také výrazněji než ostatní vyjádřili obavu z vykoupení nemovitostí a půdy cizinci. Tato negativní očekávání sdílí více než pětina respondentů v daného sektoru. Podrobné vyhodnocení odpovědí na otázku č. 6 uvádějí následující tabulky.

20

Tabulka 6a: Očekávám, že vstup ČR do EU přinese příhraničním oblastem s Rakouskem: velikost podniku mikro Odpověď

počet odp.

malé %

počet odp.

střední %

počet odp.

celkem

%

počet odp.

%

1.

Zrovnoprávnění s rakouskými sousedy

16

16,2

23

21,7

12

17,6

51

18,7

2.

Příliv investic

28

28,3

24

22,6

17

25,0

69

25,3

3.

Příliv koupěschopných zákazníků

33

33,3

26

24,5

13

19,1

72

26,4

4.

Příliv zájemců o práci

3

3,0

5

4,7

1

1,5

9

3,3

5.

Větší nabídku zboží a služeb

17

17,2

21

19,8

10

14,7

48

17,6

6.

Větší poptávku po zboží a službách

33

33,3

23

21,7

21

30,9

77

28,2

7.

Vyšší kulturu obchodu, podnikání, spotřeby

21

21,2

30

28,3

11

16,2

62

22,7

8.

Rozvoj turistiky

38

38,4

43

40,6

26

38,2

107

39,2

9.

Větší možnosti podnikání (nové zakázky)

34

34,3

36

34,0

27

39,7

97

35,5

19

19,2

25

23,6

16

23,5

60

22,0

10. Zrychlení tempa hospodářského růstu a rozvoje 11. Pokles hospodářské kriminality

2

2,0

4

3,8

1

1,5

7

2,6

30

30,3

40

37,7

25

36,8

95

34,8

13. Likvidaci českého podnikání tvrdou zahraniční konkurencí

5

5,1

4

3,8

3

4,4

12

4,4

14. Likvidaci české distribuční sítě zahraniční konkurencí

5

5,1

2

1,9

5

7,4

12

4,4

15. Nadvládu zahraničních firem

6

6,1

12

11,3

9

13,2

27

9,9

16. Skokové zvýšení cen

13

13,1

11

10,4

7

10,3

31

11,4

17. Vykoupení nemovitostí a půdy cizinci

17

17,2

13

12,3

7

10,3

37

13,6

4

4,0

2

1,9

1

1,5

7

2,6

12. Větší konkurenci v podnikání

18. Ztrátu původního charakteru, kultury, jaz., způsobu života regionu 19. Návrat "Sudeťáků"

2

2,0

1

0,9

1

1,5

4

1,5

20. Odliv námezdní pracovní síly z ČR do Rakouska

10

10,1

10

9,4

9

13,2

29

10,6

21. Odliv nejkvalifikovanějších pracovníků z ČR do Rakouska

19

19,2

12

11,3

12

17,6

43

15,8

22. Odchod části řemeslníků a poskytovatelů služeb z ČR do Rakouska 23. Nárůst hospodářské kriminality

17

17,2

17

16,0

12

17,6

46

16,8

1

1,0

1

0,9

0

0,0

2

0,7

Celkem podniků

99

21

106

68

273

Tabulka 6b: Očekávám, že vstup ČR do EU přinese příhraničním oblastem s Rakouskem:

Odpověď

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.

Zrovnoprávnění s rakouskými sousedy Příliv investic Příliv koupěschopných zákazníků Příliv zájemců o práci Větší nabídku zboží a služeb Větší poptávku po zboží a službách Vyšší kulturu obchodu, podnikání, spotřeby Rozvoj turistiky Větší možnosti podnikání (nové zakázky) Zrychlení tempa hospodářského růstu a rozvoje Pokles hospodářské kriminality Větší konkurenci v podnikání Likvidaci českého podnikání tvrdou zahraniční konkurencí Likvidaci české distribuční sítě zahraniční konkurencí Nadvládu zahraničních firem Skokové zvýšení cen Vykoupení nemovitostí a půdy cizinci Ztrátu původního charakteru, kultury, jaz., způsobu života regionu Návrat "Sudeťáků" Odliv námezdní pracovní síly z ČR do Rakouska Odliv nejkvalifikovanějších pracovníků z ČR do Rakouska Odchod části řemeslníků a poskytovatelů služeb z ČR do Rakouska Nárůst hospodářské kriminality

Celkem podniků



obchodní činnost počet % odpov ědí

9 4 8 0 9 15 7 11 16 9 2 17 7

18,4 8,2 16,3 0,0 18,4 30,6 14,3 22,4 32,7 18,4 4,1 34,7 14,3

12 20 14 4 12 14 15 18 21 13 1 22 1

22,2 37,0 25,9 7,4 22,2 25,9 27,8 33,3 38,9 24,1 1,9 40,7 1,9

9 19 17 2 8 19 13 22 20 19 3 19 1

14,3 30,2 27,0 3,2 12,7 30,2 20,6 34,9 31,7 30,2 4,8 30,2 1,6

10 9 17 1 9 15 6 38 18 5 0 19 0

19,6 17,6 33,3 2,0 17,6 29,4 11,8 74,5 35,3 9,8 0,0 37,3 0,0

11 17 16 2 10 14 21 18 22 14 1 18 3

19,6 30,4 28,6 3,6 17,9 25,0 37,5 32,1 39,3 25,0 1,8 32,1 5,4

6 8 6 10 0

12,2 16,3 12,2 20,4 0,0

1 8 6 6 0

1,9 14,8 11,1 11,1 0,0

3 6 7 11 4

4,8 9,5 11,1 17,5 6,3

0 0 7 6 2

0,0 0,0 13,7 11,8 3,9

2 5 5 4 1

3,6 8,9 8,9 7,1 1,8

2 6 12

4,1 12,2 24,5

0 6 8

0,0 11,1 14,8

2 7 15

3,2 11,1 23,8

0 5 6

0,0 9,8 11,8

0 5 2

0,0 8,9 3,6

9

18,4

14

25,9

9

14,3

8

15,7

6

10,7

0

0,0

0

0,0

1

1,6

0

0,0

1

1,8

49

22

54

63

51

56

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 7 mapující očekávané tendence odlivu pracovní síly z ČR do Rakouska po vstupu ČR do EU Názory podnikatelů zjištěné v této části průzkumu vykazují některé paradoxní rozpory, které zřejmě svědčí o tom, že respondenti nutně vycházeli více ze svých subjektivních dojmů, než z konkrétní zkušenosti. Absence pevné faktické základny pro představy o budoucím vývoji pravděpodobně vysvětluje, že např. malí a střední podnikatelé ve stavebnictví více než v ostatních sektorech nepředpokládají odliv pracovní síly (24,2 %), ovšem zároveň jsou si nejméně ze všech jisti, že možný odliv zaměstnanců z ČR do Rakouska neovlivní jejich podnikání (37,0 %). Podobně v sektoru služeb si jasná většina podnikatelů (63,5 %) myslí, že právě jejich firma nebude postižena případnou migrací, přitom tito podnikatelé více než ostatní očekávají odliv vysoce kvalifikovaných techniků, programátorů, vědců a manažerů (28,6 %), jejichž potenciál je pro rozvoj moderních služeb kriticky důležitý. Z tohoto důvodu je poněkud obtížné vysledovat z výsledků v této části průzkumu jasné názorové tendence. Odliv pracovní síly z ČR do Rakouska jako vlastní podnikatelský problém vyvolaný vstupem do EU si podle provedeného průzkumu nepřipouští nadpoloviční většina malých a středních podnikatelů z příhraničních oblastí. 55,3 % z nich neočekává, že by případný odliv pracovní síly mohl ovlivnit jejich podnikání. Toto přesvědčení je logicky nepřímo úměrné velikosti firmy. Nejvíce jsou o své nezranitelnosti migrací přesvědčeni podnikatelé v mikrofirmách (62,6 %), následně v malých firmách (53,8 %). Relativně nejméně jistí tím, že je případný odliv pracovní síly nijak nezasáhne, si jsou podnikatelé ve středních firmách (47,1 %). V sektorovém srovnání se nejméně zranitelní cítí podnikatelé v obchodě (67,9 %) a ve službách (63,5 %). Naopak relativně daleko méně jisti nulovými dopady migrace si jsou podnikatelé ve stavebnictví (37,0 %). Na základě výsledků průzkumu však rozhodně nelze říci, že by malí a střední podnikatelé hypotézu o vlivu vstupu do EU na odliv pracovní síly z ČR do Rakouska odmítali. Pouze něco méně než jedna šestina (17,6 %) se jich domnívá, že žádný odliv pracovní síly z ČR do Rakouska po vstupu do EU nenastane. Opět poněkud paradoxně je přesvědčení o tom, že žádný pohyb pracovní síly nenastane, nejsilnější mezi středními firmami (22,1 %), slabší mezi malými firmami (17,9 %) a 23

nejslabší mezi mikrofirmami (14,1 %), ačkoli vyhodnocení pocitu zranitelnosti případnou migrací by svědčilo pro opačné pořadí. V sektorovém srovnání mají nejmenší sklon k očekávání migrace do Rakouska malí a střední podnikatelé ve stavebnictví (24,1 % respondentů – opět paradoxně neočekává pohyb pracovní síly), následně v průmyslové výrobě (22,4 %), v cestovním ruchu a rekreaci (19,6 %), po nich podnikatelé v obchodě (12,5 %) a nakonec ve službách (11,1 %). Pokud spočítáme průměr z šesti odpovědí vyjadřujících názor na různé podoby migrace české pracovní síly do Rakouska po vstupu ČR do EU, vyjde následující pořadí očekávání migrace: nejvíce očekávají migraci střední firmy, po nich mikrofirmy a nejméně malé firmy. Mezi sektory se migrace nejvíce bojí podnikatelé

v průmyslu,

pak

ve

službách,

následně

ve

stavebnictví,

v cestovním ruchu a rekreaci a nejméně ze všech v obchodě. Názorové rozdíly mezi podniky různých velikostí a různých sektorů však nejsou nijak zásadní. Při hodnocení konkrétních projevů migrace pracovní síly se téměř pětina podnikatelů (19,4 %) shoduje na tom, že pohyb směrem do Rakouska sice nastane, výrazněji se však neprojeví na rozvoji příhraničních oblastí. Přibližně stejné procento (19,8 %) se domnívá, že tento pohyb odvede ze země především kvalifikované řemeslníky. Šestina (16,8 %) pak očekává, že migrovat budou i vysoce kvalifikovaní odborníci. Ostatní očekávání nejsou tak výrazná a méně než desetina (9,2 %) si myslí, že malí a střední podnikatelé by mohli mít kvůli migraci pracovní síly vážné problémy. Odlivu řemeslníků se nejvíce obávají střední firmy (22,1 %) a v sektorovém srovnání zejména podnikatelé v průmyslu (26,5 %). Migrace vysoce kvalifikovaných odborníků se nejvíce bojí mikrofirmy (21,8 %) a v sektorovém srovnání podnikatelé ve službách (28,6 %). Vzhledem k výše odhaleným nelogičnostem v odpovědích podnikatelů jednotlivých sledovaných kategorií se však jeví jako nesmírně problematické vyvozovat z daných výsledků jakékoli jasné závěry pro jednotlivé obory podnikání, případně pro velikostní kategorie firem. Zřejmé je pouze to, že podnikatelé migraci pracovní síly po vstupu ČR do EU připouštějí, a to nejvíce mezi kvalifikovanými řemeslníky a 24

odborníky. Na druhé straně se výrazněji neobávají, že by mohla poškodit příhraniční oblast nebo jejich vlastní podnikání. Podrobné vyhodnocení odpovědí na otázku č. 7 uvádějí následující tabulky. Tabulka 7a: Odliv pracovní síly do Rakouska po vstupu ČR do EU: velikost podniku mikro Odpověď

počet odp.

malé %

počet odp.

střední %

počet odp.

celkem

%

počet odp.

%

1.

Nenastane/neočekávám

14

14,1

19

17,9

15

22,1

48

17,6

2.

Nijak neovlivní mé podnikání

62

62,6

57

53,8

32

47,1

151

55,3

3.

Nastane, ale jako dočasný a pro region nevýznamný jev Nastane pouze u tzv. pendlerů

16

16,2

18

17,0

19

27,9

53

19,4

10

10,1

11

10,4

8

11,8

29

10,6

Nastane převážně u sociálně, rasově či jinak nespokojených menšin Nastane v kategorii kvalifikovaných řemeslníků

12

12,1

6

5,7

5

7,4

23

8,4

18

18,2

21

19,8

15

22,1

54

19,8

Nastane v kategorii vysoce kvalifikovaných techniků, programátorů, vědců a manažerů Bude velkým problémem zejména pro malé a střední podnikatele Bude vyrovnán přílivem pracovní síly odjinud

21

21,2

13

12,3

12

17,6

46

16,8

6

6,1

13

12,3

6

8,8

25

9,2

7

7,1

9

8,5

4

5,9

20

7,3

4. 5. 6. 7. 8. 9.

Celkem podniků

99

106

68

273

Tabulka 7b: Odliv pracovní síly do Rakouska po vstupu ČR do EU:

Odpověď

1. 2. 3.

Nenastane/neočekávám Nijak neovlivní mé podnikání Nastane, ale jako dočasný a pro region nevýznamný jev 4. Nastane pouze u tzv. pendlerů 5. Nastane převážně u sociálně, rasově či jinak nespokojených menšin 6. Nastane v kategorii kvalifikovaných řemeslníků 7. Nastane v kategorii vysoce kvalifikovaných techniků, programátorů, vědců a manažerů 8. Bude velkým problémem zejména pro malé a střední podnikatele 9. Bude vyrovnán přílivem pracovní síly odjinud Celkem podniků

obor podnikání průmyslová stavebnictví služby cest. ruch a obchodní výroba rekreace činnost počet % počet % počet % počet % počet % odp. odp. odp. odp. odp. 11 23 8

22,4 46,9 16,3

13 20 12

24,1 37,0 22,2

7 40 11

11,1 63,5 17,5

10 30 11

19,6 58,8 21,6

7 38 11

12,5 67,9 19,6

8 3

16,3 6,1

6 1

11,1 1,9

6 6

9,5 9,5

3 8

5,9 15,7

6 5

10,7 8,9

13

26,5

13

24,1

14

22,2

9

17,6

5

8,9

7

14,3

10

18,5

18

28,6

4

7,8

7

12,5

10

20,4

3

5,6

3

4,8

6

11,8

3

5,4

5

10,2

2

3,7

7

11,1

2

3,9

4

7,1

49

54

25

63

51

56

3. Závěry průzkumu očekávání malých a středních firem v příhraničních okresech sousedících s Rakouskem vyvolaných perspektivou vstupu České republiky do Evropské unie Výše uvedená zjištění průzkumu lze shrnout do následujících závěrů: ! Zájem o přeshraniční podnikatelské aktivity roste s velikostí firmy. ! Většina českých malých a středních podnikatelů v příhraničních oblastech očekává od vstupu ČR do EU zlepšení podmínek pro podnikání. ! Vstup ČR do EU by měl z pohledu malých a středních podnikatelů v příhraničních oblastech především usnadnit překonávání hraničně-administrativních bariér pro obchod a podnikání. ! Čeští malí a střední podnikatelé z příhraničních oblastí zatím neplánují přesun firmy, firemního či soukromého kapitálu do zahraničí, resp. do sousedního Rakouska. ! Čeští malí a střední podnikatelé z příhraničních oblastí dosud téměř neuvažují o využití vstupu do EU k hledání pracovních sil v zahraničí. ! Čeští malí a střední podnikatelé v příhraničních oblastech zpravidla neplánují využít vstup ČR do EU k vědecko-technické spolupráci se zahraničními podniky, či k jiné informačně a kapitálově náročné přeshraniční aktivitě, jako je budování obchodních zastoupení v zahraničí apod. ! Relativně největší zájem o nové podnikatelské šance nabídnuté vstupem ČR do EU projevují malí a střední podnikatelé v sektorech průmyslu a podnikání. Tyto sektory očekávají největší změnu podmínek pro své podnikání. ! Pozitivní změny přinese vstup ČR do EU podle očekávání malých a středních podnikatelů i příhraničním oblastem. ! Negativní dopady pro příhraničí předpovídá maximálně šestina (zpravidla méně) malých a středních podnikatelů. Při převažujícím optimismu je relativně nejpesimističtějším sektor průmyslu, který se mj. obává odlivu nejkvalifikovanějších pracovníků z ČR do Rakouska. ! Čeští malí a střední podnikatelé v příhraničních oblastech připouštějí hypotézu o částečném (nebo dočasném) odlivu pracovní síly z ČR do Rakouska po vstupu ČR do EU. Nadpoloviční většina z nich však neočekává, že by migrace pracovní síly po vstupu ČR do EU mohla ovlivnit jejich vlastní podnikání nebo život v příhraničních oblastech. ! Nejnáchylnější k migraci budou podle očekávání malých a středních podnikatelů v příhraničních oblastech kvalifikovaní řemeslníci a po nich kvalifikovaní odborníci (technici, programátoři, vědci a manažeři).

26

! Rozpory v některých názorech podnikatelů týchž sektorů nebo velikostních kategorií prozrazují, že jejich odhady vývoje situace po vstupu ČR do EU jsou dosud z velké části výrazem subjektivních dojmů a nikoli ještě očekáváními zformovanými reálnou zkušeností.

27

Příloha: Text dotazníku využitého k průzkumu Výzkumný projekt Hospodářské komory ČR a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí „Důsledky vstupu ČR do EU na vztahy s Rakouskem“

Dotazník pro podnikatele a řídící pracovníky firem

Vážená paní, vážený pane, v procesu příprav České republiky na vstup do EU nabývají na významu otázky změn, které nastanou v příhraničních regionech v souvislosti ze začleněním ČR do jednotného trhu EU. Zostření konkurence, migrace pracujících i firem nebo kapitálové přesuny všechny tyto otázky získávají na celospolečenském významu. Na základě zadání Ministerstva zahraničí ČR, provádějí výše jmenované organizace výzkum očekávaných změn v česko-rakouském pohraničí. Prosíme Vás o pozornost a čas, které jsou třeba k vyplnění tohoto dotazníku. Pomůžete rozšířit poznání očekávaných dopadů a tím i nalezení cest k odvrácení možných negativních efektů. Vyplněný dotazník zašlete prosím na adresu: Okresní hospodářská komora.......................... S díky a s pozdravem, .................................. OHK........................... Zařaďte svou společnost podle následujících kategorií (zakroužkujte) •

1. Obchodní činnost (včetně prodeje a zprostředkování)

•

2. Cestovní ruch a rekreace

•

3. Služby

•

4. Stavebnictví

•

5. Průmyslová výroba

Charakterizujte slovy obor svého podnikání (pro upřesnění):

Zařaďte svou společnost podle počtu zaměstnanců •

mikrofirma (0-10)

malá firma (11-50)

1. Očekávám, že podmínky pro podnikání se v mém oboru po vstupu ČR do EU (Zakroužkujte odpovědi - jednu nebo více - které nejlépe odrážejí Váš názor) • • • • • • • •

1. Výrazně zlepší 2. Mírně zlepší 3. Zůstanou zhruba stejné 4. Mírně zhorší 6. Výrazně zhorší 7. Budou představovat hrozbu pro jeho existenci 8. Nevím Jiné (vypište):

28

střední firma (51-250)

2. Očekávám, že vstup ČR do EU mé firmě umožní (Zakroužkujte odpovědi - jednu nebo více - které nejlépe odrážejí Váš názor) • • • • • • • • • • • • • •

1. Rozšířit podnikání do jiných zemí Evropy bez administrativních překážek 2. Přesunout nynější výrobu (její část, živnost apod.) do jiné země EU 3. Nabízet své služby v sousedních státech EU 4. Snadněji vyvážet a umísťovat své výrobky na trhy v zemích EU 5. Najímat pracovní sílu i z jiných zemí EU 6. Hledat zdroje kapitálu a investic v sousedních zemích EU 7. Obsloužit více zákazníků přijíždějících ze sousedních zemích EU 8. Snadněji vytvářet společné firmy (realizovat společné zakázky apod.) s firmami ze zemí EU 9. Spolupracovat ve výzkumu a vývoji s firmami ze zemí EU 10. Účastnit se projektů financovaných mezinárodními institucemi 11. Investovat do firem a akcií v zemích EU 12. Ukládat úspory v zemích EU 13. Nic výrazného neumožní Jiné (vypište):

3. V současné době jako podnikatel (firma) v sousedním Rakousku (Zakroužkujte odpovědi - jednu nebo více - které nejlépe odrážejí Váš názor) • • • • • • • • • • • •

1. Rozvíjím obchodní kontakty s tamními podniky 2. Mám smlouvy o trvalé spolupráci s tamními podniky 3. Mám trvale fungující zastoupení (dceřinnou společnost) 4. Mám vlastní distribuční kanály/síť pro své výrobky 5. Mám kapitálové propojení s tamními podniky 6. Spolupracuji ve výzkumu a přenosu technologií 7. Samostatně nabízím své služby nebo výrobky 8. Hledám obchodní nebo výrobní partnery 9. Hledám investora nebo partnera pro podnikání 10. Nemám žádné podnikatelské aktivity 11. Nemám zájem vytvářet podnikatelské aktivity Jiné (vypište):

4. Jako podnikatel (firma) bych po vstupu ČR do EU v Rakousku (Zakroužkujte odpovědi - jednu nebo více - které nejlépe odrážejí Váš názor) • • • • • • • • • • • • • • • • • •

1. O podnikání zásadně neuvažoval, protože chci podnikat pouze v ČR 2. O podnikání neuvažoval, protože to považuji za nereálné kvůli administrativním bariérám 3. O podnikání neuvažoval, protože to považuji za nevýhodné kvůli konkurenci na rakouském trhu 4. Začal shánět informace o možnostech podnikání 5. Začal shánět volný kapitál/investory 6. Začal obchodně spolupracovat s tamními podniky 7. Začal v daleko větší míře než dnes spolupracovat s tamními podniky 8. Začal investovat do podnikání 9. Začal investovat do nemovitostí 10. Začal spolupracovat ve výzkumu a přenosu technologií s tamními podniky 11. Začal do Rakouska vyvážet své výrobky/služby 12. Začal v daleko větší míře než dnes vyvážet své výrobky/služby 13. Začal v Rakousku budovat vlastní distribuční síť 14. Otevřel své obchodní zastoupení 15. Otevřel pobočku/závod své firmy 16. Přenesl do Rakouska své podnikání nebo jeho podstatnou část 17. Začal hledat kvalifikované pracovní síly Jiné (vypište):

29

5. Motivem k budoucímu přesunu mých podnikatelských aktivit do Rakouska by mohlo být (Zakroužkujte odpovědi - jednu nebo více - které nejlépe odrážejí Váš názor) • • • • • • • • • • • •

1. Odstranění administrativních bariér bránících takovému kroku. 2. Větší koupěschopnost rakouského trhu umožňující vyšší zisky a výdělky. 3. Větší stabilita rakouského právního řádu a podnikatelského prostředí vůbec. 4. Daňové výhody pro podnikatele (investory) v Rakousku 5. Možnost investovat do rakouské firmy 6. Možnost nakupovat v Rakousku pozemky a nemovitosti 7. Možnost založit v Rakousku společný podnik 8. Možnost zaměstnat na rakouském trhu pracovní sílu z ČR a dalších zemí středovýchodní Evropy 9. Investiční pobídky pro zahraniční investory v Rakousku 10. Zhoršení hospodářské situace (podnikatelského prostředí) v ČR 11. Neuvažuji o tom Jiné (vypište):

6. Očekávám, že vstup ČR do EU přinese příhraničním oblastem s Rakouskem (Zakroužkujte odpovědi - jednu nebo více - které nejlépe odrážejí Váš názor) • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

1. Zrovnoprávnění s rakouskými sousedy 2. Příliv investic 3. Příliv koupěschopných zákazníků 4. Příliv zájemců o práci 5. Větší nabídku zboží a služeb 6. Větší poptávku po zboží a službách 7. Vyšší kulturu obchodu, podnikání, spotřeby 8. Rozvoj turistiky 9. Větší možnosti podnikání (nové zakázky) 10. Zrychlení tempa hospodářské růstu a rozvoje 11. Pokles hospodářské kriminality 12. Větší konkurenci v podnikání 13. Likvidaci českého podnikání tvrdou zahraniční konkurencí 14. Likvidaci české distribuční sítě zahraniční konkurencí 15. Nadvládu zahraničních firem 16. Skokové zvýšení cen 17. Vykoupení nemovitostí a půdy cizinci 18. Ztrátu původního charakteru, kultury, jazyka, způsobu života regionu 19. Návrat „Sudeťáků“ 20. Odliv námezdní pracovní síly z ČR do Rakouska 21. Odliv nejkvalifikovanějších pracovníků z ČR do Rakouska 22. Odchod části řemeslníků a poskytovatelů služeb z ČR do Rakouska 23. Nárůst hospodářské kriminality Jiné (vypište):

7. Odliv pracovní síly do Rakouska po vstupu ČR do EU (Zakroužkujte odpovědi - jednu nebo více - které nejlépe odrážejí Váš názor) • • • • • • • • • •

1. Nenastane/neočekávám 2. Nijak neovlivní mé podnikání 3. Nastane, ale pouze jako dočasný a pro region nevýznamný jev. 4. Nastane pouze u tzv. pendlerů 5. Nastane převážně u sociálně, rasově či jinak nespokojených menšin 6. Nastane v kategorii kvalifikovaných řemeslníků 7. Nastane v kategorii vysoce kvalifikovaných techniků, programátorů, vědců, manažerů apod. 8. Bude velkým problémem zejména pro malé a střední podnikatele 9. Bude vyrovnán přílivem pracovní síly odjinud Jiné (vypište):

30

Kapitola II. Vstup České republiky do Evropské unie a očekávání velkých firem v příhraničních okresech sousedících s Rakouskem 1. Metodika, rozsah a způsob vyhodnocení průzkumu Průzkum mezi velkými podniky zaměstnávajícími více než 250 pracovníků probíhal v měsících září a říjnu roku 2000. Organizátorem průzkumu byla Hospodářská komora ČR (HK ČR) prostřednictvím svých okresních hospodářských komor (OHK) v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Jihlavě, Třebíči, Brně a Břeclavi. HK ČR zpracovala soubor osmi otázek pro řízená interview (viz tabulka č. 1) a pověřila OHK výběrem vhodných respondentů a provedením vlastního dotazování. Soubor dotazů směřoval k očekáváním vrcholového vedení oslovených firem vyvolaným blížícím se vstupem ČR do EU. Specificky akcentoval problematiku možné migrace pracovní síly z ČR do Rakouska (celkem 3 dotazy). Respondentům nebyly nabídnuty žádné varianty odpovědí, úkolem realizátora průzkumu bylo sesbírat volné subjektivní odpovědi účastníků průzkumu. Respondenti nebyli nijak limitováni rozsahem či formou své odpovědi, záleželo pouze na jejich subjektivní reakci na položenou otázku. Úkolem realizátora průzkumu bylo zaznamenat co nejpřesněji vyslovený názor, případně zajistit u respondenta písemné odpovědi na položené otázky. Cílovou skupinou průzkumu byly regionálně významné a zpravidla celostátně známé firmy, mnohdy s výraznými vývozními, resp. přeshraničními aktivitami. Respondenty byli ve všech případech generální ředitelé nebo členové nejužšího vedení těchto firem. Osloveno bylo celkem 18 velkých firem podnikajících převážně v sektoru průmyslu (14), kde je v domácích podmínkách dosud soustředěno nejvíce podniků této velikostní kategorie. Pouze čtyři firmy byly z jiných sektorů (viz tabulka č. 2). Z důvodu cíleně omezeného počtu účastníků průzkumu a jednoznačné převahy firem z odvětví průmyslu nebylo přistoupeno k sektorové analýze odpovědí. Zjištěné mezioborové rozdíly by nebyly dostatečně průkazné. Z obdobného důvodu nebylo

31

provedeno ani meziregionální srovnání získaných názorů. Vždy byly dotazovány tři velké firmy každou ze šesti okresních hospodářských komor působících ve zkoumaném regionu. Šlo navíc o firmy vykazující výrazně nadregionální aktivity. Bylo by proto velmi nejisté hledat ve vyslovených názorech lokální nebo mikroregionální obsah s obecnou platností. Průzkum byl z těchto důvodů koncipován a vyhodnocen

jako

názor

velkých

zaměstnavatelů

v české

části

česko-

rakouského pohraničí bez přihlédnutí k jejich sektorovému nebo regionálnímu zařazení. Pro srovnání byli o zodpovězení těch otázek, které nesměřovaly specificky k velkému

podnikatelskému

subjektu,

požádáni

ředitelé

šesti

okresních

hospodářských komor zapojených do provádění průzkumu (České Budějovice, Jindřichův Hradec, Jihlava, Třebíč, Brno, Břeclav). Jde o respondenty obeznámené se stavem podnikání a podnikatelskou komunitou svého okresu a regionu. Ředitelé lokálních komor působí ve dvojaké pozici administrátorů podnikatelské samosprávy a poskytovatelů služeb podnikatelům. Mají tudíž důvěrnou znalost jak názorů podnikatelů, tak i praktickou zkušenost s podmínkami podnikání v regionu. Tento vzorek respondentů byl jako srovnávací vyhodnocen zvlášť. Vyhodnocení bylo provedeno na základě obsahové analýzy sebraných odpovědí. U otázek zaměřených na očekávání byly odpovědi tříděny na kladné, neutrální a negativní, u ostatních otázek byly sdružovány odpovědi identické nebo obsahově příbuzné. Respondenti nebyli nijak omezeni v počtu vyslovených názorů, mohli odpovídat mnohoznačně nebo seřadit několik odpovědí různého vyznění. Z tohoto důvodu jsou percentuální vyhodnocení jejich odpovědí pouze orientační a nemají jiný úkol než zviditelnit převládající názorové tendence. Hlavní souhrnné hodnocení bylo u každé otázky provedeno slovně.

32

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

• • • • •

Tabulka č. 1 – Záznamový list pro rozhovor s představitelem vedení velké firmy Jaký dopad bude mít podle vašeho názoru vstup ČR do EU na vaše odvětví a na vaši firmu? Co podle vás přinese/umožní vstup ČR do EU celému regionu? Jaké podnikatelské/obchodní aktivity vyvíjela vaše firma v Rakousku dosud a jak se na nich projeví vstup ČR do EU? Na jaké překážky přeshraničnímu obchodu a podnikání ze strany Rakouska vaše firma nejvíce naráží? Pokuste se zhodnotit vývoj podnikání rakouských firem ve vašem regionu za posledních 10 let. Jsou podle vás opodstatněné obavy z odlivu pracovní síly z regionu do sousedního Rakouska? Proč ano/ne? Které kategorie zaměstnanců/řemeslníků podle vás mohou/budou mít největší zájem o práci v Rakousku? Může se případná migrace pracovní síly mezi členskými státy EU včetně ČR dotknout vašeho podnikání? Jak?

Průmysl Stavebnictví Cestovní ruch Služby OHK

Tabulka č. 2 – respondenti průzkum podle odvětví 14 2 1 1 5

2. Vyhodnocení odpovědí získaných průzkumem Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 1 “Jaký dopad bude mít podle vašeho názoru vstup ČR do EU na odvětví a firmu” Osmnáct respondentů vyslovilo celkem 33 různých očekávání obsahujících různé dopady vstupu ČR do EU na jejich firmu či obor podnikání. Následující přehled uvádí četnost jednotlivých očekávání (údaj vyjádřený číslovkou) a jejich rozdělení na pozitivní, negativní a neutrální. Převažovala pozitivní očekávání (64 % názorů): • • • • • • • •

Usnadnění/zintenzivnění zahr. kontaktů díky jednodušším formalitám, sjednocení legislativy = 8 Možnost proniknutí na trhy EU = 5 Širší možnost kapitálového propojení = 1 Celkové zlepšení postavení v očích partnerů ze zemí EU = 1 Zvýšení konkurenční schopnosti vlastních výrobků = 1 Snazší přístup ke kapitálu = 1 Neočekáváme nárůst konkurence = 1 Levnější dovoz = 1 33

• •

Možnosti průniku na třetí trhy = 1 Celkově pozitivní = 1

Výrazně méně zastoupená byla negativní očekávání (24 %): • • • • •

Zvýší se konkurence, zejména v obchodě, v oboru = 4 Obava z likvidace české firmy ve prospěch zahraniční konkurence nebo zbrždění rozvoje = 1 Problémy přechodu na měnu EURO = 1 Obtížné plnění jednotných technických norem ES = 1 Vyšší nároky na kvalitu a rychlost = 1

Menšina respondentů zůstala v této otázce neutrální (12 %): • •

Podmínky zůstanou zhruba stejné/nepodstatná změna = 3 Růst mzdových nákladů, který by však mohl eliminovat růst produktivity = 1

Jednoznačně lze říci, že velké firmy česko-rakouského příhraničí si uvědomují budoucí výhody jednotného trhu (usnadnění přeshraničního obchodu a podnikání) a jejich efekt pro vlastní podnikání. Jednotlivě se objevují i očekávání dalších pozitivních dopadů, jako zlepšení image nebo snazší průnik na třetí trhy. Ze skupiny negativních očekávání jasně vyplývá obava určitého počtu firem z konkurenčního nárazu, které bude aplikace svobod jednotného trhu pro domácí podnikání znamenat. Obtíže spojené s přechodem na jiné právní nároky a normy se velkým, zpravidla již exportujícím firmám, jeví jako marginální. Celkově je však zřejmé, že vlastní zkušenosti velkých firem s přeshraničním podnikáním a obchodem jim umožňují

formulovat

poměrně

jasné

předpovědi

budoucího

vývoje

v této

podnikatelům blízké oblasti.

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 2 “Co podle vás umožní/přinese vstup ČR do EU celému regionu?” Osmnáct respondentů vyslovilo celkem 49 různých očekávání obsahujících různé dopady vstupu ČR do EU na celou příhraniční oblast. Následující přehled opět uvádí četnost jednotlivých očekávání (údaj vyjádřený číslovkou) a jejich rozdělení na pozitivní, negativní a neutrální. Pozitivní očekávání výrazně dominovala (78 %):

34

• • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Zvýšení cestovního ruchu = 6 Rychlejší rozvoj regionu/podnikání v regionu = 5 Přístup ke kapitálu (investicím/podporám) = 4 Zintenzivnění obchodní výměny s Rakouskem = 3 Vyšší konkurenceschopnost= 2 Zvětšení trhu = 2 Odstranění bariér a vzájemné neznalosti prostředí = 2 Větší uplatnění kvalifikovaným lidem = 2 Zintenzivnění přeshraniční spolupráce = 2 Zjednodušení komunikace se zeměmi EU = 1 Účast na mezinárodních projektech = 1 Odbourání celních a dopravních bariér = 1 Vytváření společných firem = 1 Lepší možnosti prezentace = 1 Pozitivní dopad na agrární sféru = 1 Nižší ceny potravin = 1 Vyšší mzdy = 1 Zlepšení ochrany ŽP = 1 Peníze do infrastruktury = 1

Negativních očekávání byla pouze jedna pětina (20 %) • • • • • • •

Tlak na zvýšení mezd = 2 Odliv pracovních sil = 2 Vyšší konkurence = 2 Konfrontace s novým prostředím = 1 Zvýšení konkurence ve službách = 1 Odliv mladé inteligence a kvalifikovaných sil do zahraničí = 1 Odliv řemeslníků do Rakouska = 1

Podnikatelsky naprosto neutrální byla pouze jedna konstatace faktu (2 %) •

Integrace s regiony Horní Rakousko, dolní Bavorsko = 1

Průzkum ukázal, že v očekávání dopadů vstupu ČR do EU na celý region jsou velké firmy ještě pozitivněji naladěny než v případě osudu vlastního podnikání. Očekávání přílivu zahraničních turistů, investic a obchodních příležitostí, které dohromady zajistí rychlejší hospodářský rozvoj regionu, jsou společná značné části podnikatelů. Některá očekávání působí rozporně – např. pozitivní dopad na agrární sféru vs. nižší ceny potravin vs. vyšší mzdy – celkově vysoce pozitivní vyznění je však mimo pochybnost. U negativ se objevují tři skupiny obav: silnější konkurence, odliv pracovní síly a s oběma jevy související tlak na růst mezd. Tyto obavy spolu logicky souvisejí a jsou

35

v souladu i s obavami vyslovenými ohledně dopadů vstupu ČR do EU na vlastní podnikání. Celkově však zastupují jen asi jednu pětinu vyslovených názorů. Názory ředitelů šesti okresních hospodářských komor nejsou s očekáváními podnikatelů v rozporu. Je na nich pouze patrný mírně posunutý úhel pohledu, více zdůrazňující obecně regionální hledisko na úkor čistě podnikatelských očekávání a obav. Proto se i v počtu šesti respondentů poměrně výrazně objevilo očekávání přísunu finančních prostředků do regionu, ať již ve formě podnikatelského kapitálu nebo strukturálních fondů EU, anebo provázání regionů na obou stranách prostupných hranic. Obavy z dopadů na trh a cenu práce v regionu nejsou naopak tolik přítomné. • • • • • • • • • • • • •

Lepší přístup ke kapitálu = 3 Snazší pohyb zboží a služeb = 2 Rozvoj služeb a turistiky = 2 Provázání obou příhraničních regionů = 2 Čerpání strukturálních fondů = 1 Vznik regionálních sítí firem = 1 Průnik progresivních technologií = 1 Stabilizace mladých lidí v regionu – více příležitostí = 1 Rozvoj infrastruktury = 1 Zrychlení reforem institucí = 1 Rozvoj stavebnictví = 1 Zvýšená aktivita rakouských podnikatelů v kraji = 1 Odliv řemeslníků do Rakouska = 1

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 3 “Jaké podnikatelské/obchodní aktivity vyvíjela vaše firma v Rakousku dosud a jak se na nich projeví vstup ČR do EU?” Osmnáct respondentů vyslovilo celkem 24 různých očekávání ohledně dopadů vstupu ČR do EU na jejich obchodní či podnikatelské aktivity v Rakousku. Následující přehled uvádí četnost jednotlivých očekávání (údaj vyjádřený číslovkou) a jejich rozdělení na pozitivní, negativní a neutrální. Pozitivní očekávání, tj. optimistický předpoklad větších možností, mezi velkými firmami příhraničních oblastí mírně dominovala (54 %):

36

• • • • • •

Vyrábíme/obsluhujeme pro rakouské firmy, po vstupu do EU to bude jednodušší = 6 Po vstupu budeme usilovat o otevření obchodního zastoupení = 2 Budeme hledat volný kapitál/investory = 2 Dosud obchodujeme jen nepatrně, po vstupu do EU očekáváme nárůst odbytu = 1 Po vstupu do EU čekáme nové obchodní kontakty = 1 Očekáváme zvýšení poptávky po našich výrobcích = 1

Přibližně jedna šestina odpovědí velkých firem odmítala, že by vstup do EU mohl mít na jejich obchodně-podnikatelské aktivity pozitivní dopad (17 %): • • • •

Rozšíření EU dále na východ by mohlo přinést konkurenci zemí s nižšími mzdami =1 Zajišťujeme dodávky práce ve mzdě, vstup do EU by mohl objem zakázek omezit, hlavně až vstoupí státy s nižší úrovní mezd než ČR = 1 Po vstupu čekáme vyšší konkurenci = 1 Do budoucna očekáváme malé možnosti uplatnění = 1

Jedna odpověď reagovala na momentální situaci Rakouska v EU (4 %): •

Spolupracujeme s rakouskými firmami, bude-li Rakousko do budoucna embargováno, budeme mít problémy = 1

Jedna pětina odpovědí zůstala neutrální, resp. nevyjádřila k daném otázce jakékoli stanovisko (25 %): • • •

V Rakousku nepodnikáme = 3 Máme obchodní zprostředkovatele v Rakousku, nečekáme změnu = 2 Rakousko bude dále součástí evropského trhu, kde máme své zákazníky i dodavatele = 1

Reakce velkých firem k otázce týkající se dopadů vstupu ČR do EU na jejich obchodně-podnikatelské aktivity v Rakousku bezrozporně korespondují s jejich názorem na vliv vstupu ČR do EU obecně. Svobody jednotného trhu znamenají pro nadpoloviční většinu firem větší možnost uplatnění svých výrobků a služeb na rakouském trhu. Mezi negativy se opět objevuje obava z vyšší konkurence. Nově a zcela konkrétně je však formulována i obava z toho, že v důsledku vstupu ČR do EU dojde k přesunu podnikání (resp. zájmu obchodních partnerů) do zemí s nižšími náklady.

37

Odpovědi na otázku č. 4 “Na jaké překážky přeshraničního obchodu a podnikání ze strany Rakouska vaše firma nejvíce naráží?” Osmnáct respondentů vyjmenovalo celkem 20 překážek ztěžujících obchod s Rakouskem. Následující přehled uvádí četnost jmenovaných překážek (údaj vyjádřený číslovkou). • • • • • • • • •

Celní (poplatky a procedury) překážky = 7 Existence hranice jako takové = 3 Povolení k podnikání (zejména v dopravě) = 3 Administrativní překážky = 2 Nedůvěra rakouských partnerů = 1 Protekcionismus v rakouských obchodních řetězcích = 1 Nezájem rakouských partnerů o spolupráci = 1 Neznalost prostředí a partnerů = 1 Antipatie vyvolané Temelínem = 1

•

Žádné překážky = 3

Průzkum ukázal, že všechny firmy vyvážející do Rakouska narážejí na jisté problémy způsobené buď existencí hranice mezi členským a nečlenským státem EU, anebo rozdíly a mezi bývalou západní a východní Evropou. Celkem patnáct z uváděných překážek (75 % všech odpovědí) by mělo být odstraněno vstupem ČR do EU, neboť vyplývají z existence fyzické, celní a fiskální hranice, která se zavedením svobod jednotného trhu EU zmizí. Naopak 25 % odpovědí reagovalo na skutečnost, která je více věcí bilaterálních vztahů, nebo přesněji, vzájemného vnímání partnerů na obou stranách hranic. Odpovědi uvádějící, že žádné překážky neexistují, pocházejí od firem, které s Rakouskem zatím žádné obchodně-podnikatelské vztahy nemají. Průzkum tak ukázal, že prozatím jen kandidátský status ČR ve vztahu k EU je skutečnou obchodně-podnikatelskou překážkou pro pronikání domácích firem na rakouský trh. Odpovědi šesti ředitelů okresních hospodářských komor příhraničních oblastí v zásadě korespondují s vyjádřenými zkušenostmi firem: bariéry jsou tvořeny vlastní existencí hranice EU a současně i předsudky nebo jinými nároky rakouských podnikatelů vůči jejich českým partnerům. Objevil se však i “nestranný” soud o malé

38

ochotě malých a středních firem zajímat se o možnosti obchodně-podnikatelské spolupráce se zahraničními partnery. • • • • • • • • •

Celní/odbavovací procedury = 3 Byrokracie bránící přeshraničním aktivitám = 2 Povolení (vjezdu, průjezdu) Rakouskem u přepravy a služeb = 2 Snaha rakouských firem o jednostrannou spolupráci – pouze prodej a distribuce v ČR = 1 Rozdíly v podmínkách a nárocích v ČR a v Rakousku = 1 Odbavovací časy na hranicích = 1 Nedůvěra a nezájem rakouských partnerů = 1 Rakousko maximálně chrání svůj vnitřní trh = 1 Konzervatismus MSP na obou stranách vůči přeshraniční spolupráci = 1

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 5 “Pokuste se zhodnotit vývoj podnikání rakouských firem ve vašem regionu za posledních deset let” Osmnáct účastníků průzkumu vyjádřilo celkem pouze 13 různých soudů o aktivitách rakouských firem v příhraničních oblastech ČR. Následující přehled uvádí četnost jednotlivých hodnocení (údaj vyjádřený číslovkou) a pokouší se o jejich rozdělení na pozitivní, negativní, neutrální a bez odpovědi. Zhruba pětina odpovědí byla pozitivních (19 %): • • • •

Nikdy jsme s nimi neměli problémy, jsou to slušní podnikatelé = 1 Rakouské podnikání v regionu je oboustranně přínosné = 1 Rakouští podnikatelé mají pozitivní vliv na zaměstnanost = 1 Rakouské firmy jsou velmi úspěšné = 1

Pouze tři odpovědi (14 %) odrážely negativní zkušenost: • • •

Cenovou politikou odrovnaly konkurenci, diktují ceny = 1 Rakouské firmy konkurují vyššími nákupními cenami = 1 Rakouští podnikatelé jsou konkurencí v zaměstnávání odborníků = 1

Téměř třetina odpovědí (29 %) nehodnotila kladně ani záporně dopad rakouského podnikání na příhraniční region: • • • •

Malá intenzita rakouského podnikání v regionu = 3 Rakouské firmy podnikající v regionu ho nijak neovlivnily = 1 Etablovalo se poměrně dost rakouských firem = 1 Rakouský vliv je patrný v oblasti obchodu = 1

39

Značná část respondentů (38 %) nechtěla podnikání rakouských firem ve svém regionu nijak komentovat: •

Bez komentáře/nevím = 8

Průzkum ukázal, že průnik rakouských firem do českého příhraničí není zřejmě natolik intenzivní, aby vzbuzoval větší pozornost ze strany jejich českých partnerů a konkurentů. Negativní ohlasy – poměrně marginální - zmiňují pouze konkurenční tlak rakouských firem. Ukazuje se, že přeshraniční obchodně-podnikatelské aktivity na obou stranách hranice zůstávají daleko za svými možnostmi a mají v perspektivě členství ČR v EU jasný růstový potenciál. Názory šesti ředitelů okresních hospodářských komor odrážejí širší perspektivu pohledu a zájem o celkový vývoj podnikatelského prostředí v regionu. Žádný z ředitelů se neodmítl k této otázce vyjádřit. Naprostá většina ve svých odpovědích hodnotila rakouské obchodně-podnikatelské aktivity v regionu jako přínosné. Stejně jako u firem se však objevila zmínka o konkurenčních praktikách rakouských firem. • • • • •

Rakouské podnikání v regionu má pozitivní dopad = 2 Rakouské firmy vnesly svěží vítr do místního podnikání = 1 Nabídly zajímavé příležitosti zaměstnání = 1 Z strany Rakušanů nebyly zaznamenány žádné významnější pokusy o vyšší formy kooperace, investic apod. = 1 Rakouské firmy vyvolaly cenové války a diktáty = 1

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 6 “Jsou podle vás opodstatněné obavy z odlivu pracovních sil z regionu do Rakouska?” Osmnáct respondentů formulovalo celkem 19 různých názorů na možnost odlivu pracovních sil z ČR do Rakouska po vstupu ČR do EU. Následující vyhodnocení dělí respondenty na stoupence a odpůrce hypotézy o kladném vlivu vstupu ČR do EU na odliv pracovních sil do Rakouska. Mezi velkými firmami mírně převládl názor, že odliv pracovní síly do Rakouska nehrozí nebo nepředstavuje žádnou výraznější hrozbu (58 %): • •

Neočekávám = 5 Obavy nejsou opodstatněné = 3

40

• •

Migrace nebude nijak zvlášť významná = 2 Migrace neohrozí vlastní firmu = 1

Nemalá část odpovědí (42 %) však připustila opodstatněnost obav z odlivu pracovní síly: • • • • •

Ano, až do vyrovnání platů a pracovních podmínek = 4 Ano u kvalifikovaných pracovníků – rozdíly v ohodnocení = 1 Ano, budou-li to právní podmínky umožňovat = 1 Ano, u mladých lidí = 1 Ano, ale jen krátkodobě = 1

Průzkum ukázal, že v očekávání migrace pracovní síly je komunita velkých firem rozdělena na dvě téměř rovnocenné skupiny s mírnou převahou skupiny odmítající pravděpodobnost významné migrace pracovní síly po vstupu ČR do EU. Je zřejmé, že názory představitelů firem jsou v této otázce zatím skutečně jen očekáváními, založenými více na osobních preferencích a na hypotézách než na konkrétních zkušenostech. Odpovědi na tuto otázku kontrastují s názorem velkých firem na důsledky vstupu ČR do EU pro jejich vlastní podnikání, kde s převahou “zvítězil” jeden druh očekávání (viz vyhodnocení odpovědí na otázku č. 1). Názory šesti ředitelů okresních hospodářských komor kopírovaly v této otázce názory firem. Názorová polarizace byla patrná i u této skupinky respondentů. • • • • •

Nebude mít velký vliv = 4 Kvalifikovaní odborníci pracují pro rakouské firmy již dnes = 1 V menší míře kvalifikovaní řemeslníci a specializovaní odborníci (programátoři a manažeři) = 1 Ano, než dojde k vyrovnání ceny pracovní síly budou odcházet kvalifikovaní = 1 Odliv se projeví u řemeslníků a pomocných dělníků = 1 Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 7 “Které kategorie zaměstnanců/řemeslníků podle vás mohou mít největší zájem o práci v Rakousku?”

Podle předpokladů vyslovených účastníky průzkumu lze sestavit následující žebříček profesí podle předpokládaného zájmu o práci v sousedním Rakousku: • • • • •

Programátoři = 6 Kvalifikovaní dělníci = 4 Řemeslníci ve stavebnictví = 4 Pomocné síly = 3 Nedostatečně zaplacení vysoce kvalifikovaní odborníci = 3 41

• • • • • • •

Zdravotnický personál = 3 Technici/specialisté v technických oborech = 3 Drobní řemeslníci = 2 Mladí lidé = 1 Dělníci příhraničních oblastí = 1 Pracovníci výzkumu a vývoje = 1 Sezónní pracovníci v zemědělství = 1

Průzkum ukázal, že velké firmy – za předpokladu, že připustily možnost migrace pracovní síly z ČR do Rakouska – předpovídají z 50 % odliv vysoce kvalifikovaných odborníků, tj. počítačových expertů, pracovníků vědy a výzkumu, zdravotníků apod. U středních a méně kvalifikačně náročných profesí očekávají největší migraci u pracovníků ve stavebnictví. Ředitelé šesti okresních hospodářských komor se i zde ukázali ve svých názorech ve shodě s podnikateli. Vyslovili obdobné předpoklady co do složení profesí náchylných k migraci, o něco více (56 %) se obávají odchodu vysoce kvalifikovaných odborníků za prací do Rakouska. • • • • • • • •

Specialisté na výpočetní techniku a informační technologie = 3 Stavební řemesla = 3 Zdravotnický personál = 3 Špičkoví odborníci = 2 Pomocné dělnické profese = 2 Vrcholoví manažeři = 1 Restaurační personál = 1 Kvalifikované dělnické profese = 1

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 8 “Dotkne se případná migrace pracovní síly mezi členskými státy EU včetně ČR vašeho podnikání?” Osmnáct respondentů se ve svých očekáváních rozdělilo na dvě nestejně velké skupiny. Větší z nich (78 %) odmítla možnost negativního dopadu migrace na vlastní podnikání, menší (22 %) naopak toto riziko připustila: • • •

Ne = 8 Ne, anebo jen v malé míře = 5 Ne, mohu ho kompenzovat přijetím zaměstnanců z východní Evropy = 1

•

Ano, negativně odlivem odborníků = 3 42

•

Ano, velice silně = 1

•

Vznikne možnost zaměstnat zahraniční odborníky bez administrativních problémů =1 Jistý nesoulad v očekáváních migrace obecně a migrace dotýkající se vlastního

podnikání lze snad do jisté míry vysvětlit tím, že respondenti průzkumu patřili převážně do sektoru průmyslu a nikoli do odvětví stavebnictví nebo služeb, tj. do oborů hypoteticky více ohrožených možnou migrací. Z druhé strany silnou obavu z dopadů migrace na vlastní podnikání vyslovil v tomto průzkumu nikoli představitel stavební firmy, ale průmyslového podniku. Stejně pravděpodobný je tudíž i výše vyslovený předpoklad, že podnikatelé v odpovědích na tento typ otázek nutně vycházeli ze svých úvah a hypotéz, nikoli z očekávání podepřených konkrétní zkušeností. Tím lze také vysvětlit polarizovanost a jistou nekonzistentnost získaných odpovědí.

3. Závěry průzkumu očekávání velkých firem a ředitelů okresních hospodářských komor v příhraničních okresech sousedících s Rakouskem vyvolaných perspektivou vstupu ČR do Evropské unie Výše uvedená zjištění průzkumu lze shrnout do následujících závěrů: ! Velké firmy působící v hraničních oblastech mají jasnou představu o tom, jaké výhody přinesou svobody jednotného evropského trhu jejich podnikání. ! Velké firmy silně vnímají pozitiva, která vstup ČR do EU přinese příhraničním oblastem a předpokládají především rozvoj turistiky a celkově rychlejší hospodářský rozvoj regionu. ! Existující obavy menšiny velkých firem spojované se vstupem ČR do EU pramení především z očekávání zvýšené konkurence. Až následně jsou motivovány očekáváními možného přesunu zájmu rakouských podnikatelů do zemí s nižšími náklady a odlivu pracovní síly do bohatších zemí EU. ! Existence hranice mezi ČR a Rakouskem působí velkým firmám problémy a přeshraniční obchodně-podnikatelské aktivity zůstávají za svými možnostmi. ! Nebezpečí odlivu pracovní síly do Rakouska si téměř polovina velkých firem připouští a očekává ho naprosto rovnoměrně ve vysoce kvalifikovaných i méně kvalifikovaných profesích. Většina velkých firem se však neobává, že by takový odliv mohl poškodit jejich podnikání.

43

! S názorem velkých firem jsou ve shodě i ředitelé okresních hospodářských komor a v naprosté většině závěrů i malí a střední podnikatelé příhraničních oblastí, jak ukázala první část tohoto průzkumu (viz Důsledky vstupu ČR do EU a očekávání malých a středních firem v příhraničních okresech sousedících s Rakouskem). ! Polarita některých názorů velkých firem není zřejmě dána oborem jejich podnikání ani nějakou regionální specifikou, ale s největší pravděpodobností tím, že jejich odhady vývoje trhu práce po vstupu ČR do EU jsou dosud z velké části výrazem subjektivních dojmů a nikoli ještě očekáváními zformovanými reálnou zkušeností.

44

Kapitola III. Vstup České republiky do Evropské unie a očekávání firem v příhraničních oblastech Rakouska

1. Metodika, rozsah a způsob vyhodnocení průzkumu Průzkum mezi rakouskými firmami podnikajícími v příhraničních oblastech Rakouska sousedících s Českou republikou probíhal v říjnu roku 2000. Koordinátorem a hodnotitelem průzkumu byla Hospodářská komora ČR, která vyzvala své okresní hospodářské komory v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Jihlavě, Třebíči, Brně a Břeclavi, aby oslovily své partnerské organizace v Rakousku s prosbou o rozeslání krátkého dotazníku svým členským firmám. Vzhledem k tomu, že šlo o průzkum prováděný na území sousedního státu přes několik rakouských zprostředkovatelů, kteří nebyli nijak hlouběji zapojeni do celkového výzkumu, byla zvolena forma velmi jednoduchého dotazníku obsahujícího 6 otázek (viz následující tabulka). Ze stejného důvodu byly za cílovou skupinu průzkumu přijaty rakouské firmy působící v příhraničních oblastech s ČR bez rozlišení velikosti nebo oboru podnikání. Nebyla stanovena optimální velikost vzorku, na kterém by mělo být dotazování prováděno. Do konečného vyhodnocení byly zahrnuty všechny zpět doručené a vyplněné dotazníky. Tato dotazníková akce si nekladla za cíl nahradit podrobný průzkum prováděný z rakouské strany. Jejím úkolem bylo doplnění snímku názorů českých firem (viz první a druhá část tohoto průzkumu) paralelní minisondou mezi jejich rakouskými partnery. Otázky dotazníku se soustředily na očekávané dopady vstupu ČR do EU na rakouské pohraničí, na možnosti rakouských firem a zejména pak na potenciální migraci z ČR do Rakouska za prací a její důsledky. Firmy byly požádány, aby v pěti případech volně vyjádřily svůj názor na položenou otázku (viz otázky 1-4, 6) a v jednom případě vybraly z nabízených možností dopadů migrace pracovní síly z ČR do Rakouska (viz otázka 5). Na položené otázky odpovědělo celkem 67 firem. Každý

45

respondent měl možnost vyjádřit libovolné množství názorů ohledně vstupu ČR do EU, proto některých případech počet získaných odpovědí vysoce převyšoval počet respondentů. Vyhodnocení bylo provedeno u každé ze šesti položených otázek zvlášť. Byly zaznamenány všechny varianty názorů a odpovědí. V otázkách, kde byla respondentům dána možnost reagovat celou škálou názorů, byly jejich výpovědi sdruženy na základě obsahové analýzy do „názorových skupin“ se společným jmenovatelem. Takto sdružené odpovědi umožňují porovnání identifikovaných názorových skupin a další tabulkové a grafické zpracování bylo proto provedeno nikoli pro jednotlivé vyslovené názory, ale pouze jejich názorové skupiny. Výhradně pro jasnější vzájemné srovnání jednotlivých názorových skupin byla jejich váha v celkovém objemu sebraných odpovědí vyjádřena i v procentech. Percentuální údaje byly tudíž ve výsledných tabulkách a grafech vždy vztaženy k celkovému počtu získaných odpovědí. Při zvolené metodě vyhodnocení jde o korektnější srovnání, než by bylo možné provést ve vztahu k celkovému počtu respondentů. (Zejména u otázky č. 1, kde bylo získáno od 67 respondentů 117 různých názorů, mohla aktivně se vyslovující menšina respondentů svými četnými odpověďmi ovlivnit pořadí jednotlivých názorových skupin.) Vztažení počtu

odpovědí

v jednotlivých

tematických

skupinách

k celkovému

počtu

respondentů by v tomto případě mohlo vyústit v hrubé zkreslení skutečnosti. U otázek č. 4,5,6 se však počty odpovědí a respondentů shodují a výsledná procentuální váha jednotlivých názorů tak udává podíl z celkového počtu odpovědí i z celkového počtu účastníků průzkumu. U otázek č. 2,3 počet získaných názorů převyšoval jen mírně počet účastníků průzkumu, a proto se procentuální údaje udávající podíly z celkového počtu odpovědí příliš neliší od výsledků, které by bylo možné spočítat srovnáním četnosti určitého názoru s celkovým počtem účastníků průzkumu. Zejména v případech odpovědí „žádné/nevím“ bylo jasné, že jejich počet se kryje s počtem respondentů, kteří na položenou otázku reagovali pouze tímto způsobem, neboť tato reakce logicky vylučuje vyslovení názoru patřícího do jiné názorové skupiny. V těchto

46

případech bylo možné provést pro srovnání obojí přepočet a vyjádřit výsledek jako procento z počtu odpovědí i jako procento z počtu respondentů. Tabulka – Dotazník pro průzkum názorů rakouských firem

1. Co považujete za největší překážku rozvíjející se obchodní spolupráce mezi rakouskými a českými podniky? 2. Můžete vyjmenovat očekávané přínosy vstupu ČR do EU pro rakouské pohraničí? 3. Můžete vyjmenovat očekávané hrozby vstupu ČR do EU pro rakouské pohraničí? 4. Očekáváte migraci za prací z ČR do Rakouska po vstupu ČR do EU a uvolnění pohybu osob? 5. Obáváte se, že by se volný pohyb osob z ČR do Rakouska mohl negativně projevit ve vašem regionu? Pokud ano, jakým způsobem? (zatrhněte, případně vypište) ! Zvýšením nezaměstnanosti? ! Poklesem mezd? ! Zhoršením kvality výrobků a služeb? ! Zvýšením úpadkovosti rakouských firem? ! Nárůstem kriminality? ! Něčím jiným? 6. Vidíte ve vstupu ČR do EU příležitost k vlastní obchodní expanzi na český trh nebo k těsnější spolupráci s českými firmami?

47

2. Vyhodnocení odpovědí získaných průzkumem Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 1 „Co považujete za největší překážku rozvíjející se obchodní spolupráce mezi rakouskými a českými firmami?“ Celkem 67 respondentů vyslovilo 117 různých názorů týkajících se překážek, které dnes ztěžují obchodní spolupráci přes česko-rakouskou hranici. Následující přehled uvádí četnost jednotlivých názorů a jejich rozdělení do názorových skupin. Názorné vyhodnocení nabízejí připojená tabulka a graf č. 1. Názorové skupiny a jejich složení: Mezikulturní rozdíly = 27 (23 % odpovědí) • Jazyk = 22 • Rozdíly v mentalitě = 5 Dědictví minulosti = 5 (4% odpovědí) • Opatrnost a nedůvěra = 2 • Emoce starší generace = 1 • Politická minulost = 1 • Nedostatečně zpracovaná a politiky pojmenovaná společná minulost = 1 Neúčast ČR v EU a jednotném trhu = 15 (13% odpovědí) • Cla mezi členy a nečleny EU a složité celní odbavení = 9 • Poloha mimo EU = 3 • Právní rozdíly = 2 • Není volný pohyb osob = 1 Nedostatky na straně ČR = 49 (42 % odpovědí) • Nízká kvalita = 18 • Nespolehlivost v termínech dodávek = 23 • Nejisté právní prostředí v ČR = 3 • Nedodržení podmínek obchodní smlouvy = 2 • Pracovní morálka v ČR = 1 • Nejistota v platebním styku = 1 • Netransparentnost struktur a úřadů = 1 Hospodářské poměry = 9 (8 % odpovědí) • Nedostatek (rizikového aj.) kapitálu = 6 • Příjmové rozdíly = 2 • Sociální rozdíly = 1

48

Nedostatky v informovanosti = 4 (3 % odpovědí) • Nereálné představy o hospodářství na druhé straně hranic = 2 • Nedostatek kontaktů = 1 • Neinformované obyvatelstvo = 1 Aktuální politické problémy = 4 (3 % odpovědí) • Arogantní chování ČR v poslední době = 2 • Současná napjatá situace = 1 • Zhoršení vztahů kvůli Temelínu = 1 Nedostatky na rakouské straně = 1 (1% odpovědí) • Restriktivní rakouské zákony o zaměstnávání cizinců = 1 Žádné překážky = 3 (3 % odpovědí a 5 % z celkového počtu respondentů) Tabulka č. 1 Skupiny překážek Nedostatky na straně ČR Mezikulturní rozdíly Neúčast ČR v EU a JETE Hospodářské poměry Dědictví minulosti Nedostatky ve vzájemné informovanosti Aktuální politické problémy Žádné překážky Nedostatky na rakouské straně CELKEM odpovědí

Odpovědí V procentech 49 42 27 23 15 13 9 8 5 4 4 3 4 3 3 3 1 1 117 100

49

Graf č. 1

1

N edostatky na rak ouské stran ě

3

Skupiny překážek

Ž ádné překážky A ktuální politick é pro blém y

3

N edostatky ve vzájem né inform ov anosti

3 4

D ědictv í m inulosti

8

H ospodá řské pom ěry

13

N eúčast Č R v E U a J T

23

M ezi-kulturní roz díly

42

N edostatky na stran ě Č R

0

10

20

30

40

50

P ro cen ta o d p o věd í

Získané údaje ukazují, že rakouští podnikatelé považují za největší bariéru ty nedostatky na české straně, které automaticky neodstraní vlastní vstup ČR do EU, neboť souvisejí především s celkovou nevyzrálostí české podnikatelské sféry a jejího institucionálního rámce (nízká kvalita, spolehlivost, transparentnost). Ačkoli jde o subjektivní mínění, je mezi sebranými odpověďmi natolik časté, že je třeba mu přiznat významnou váhu. Lze ho snad částečně relativizovat pouze přiznanými mezikulturními rozdíly (23 % odpovědí), které mohou někdy vyvolávat na rakouské straně dojem české netransparentnosti nebo vzbuzovat pocit nejistoty. Ani těmito pocity však nelze omluvit stížnosti rakouských firem na nedostatečnou kvalitu a spolehlivost českých dodávek. Bariéry odstranitelné vstupem ČR do EU a plným začleněním do jejího jednotného trhu vadí rakouským podnikatelům ve 13% případů. Lze k nim částečně přiřadit i problémy vyvolávané rozdílnými hospodářskými poměry (nedostatek kapitálu, příjmové a sociální rozdíly), které však budou vstupem ČR do EU odbourány jen zprostředkovaně a v delším časovém horizontu.

50

Ostatní zmiňované bariéry je možné označit za marginální, neboť nereprezentují více než 3-4 % získaného vzorku odpovědí. Za pozornost však stojí skutečnost, že problémy ve vzájemné komunikaci způsobené nikoli jazykovými a kulturními odlišnostmi, ale naopak společnou, nestejně chápanou minulostí, případně jejím odrazem v nynější malé vzájemné znalosti, jsou zmiňovány častěji (dohromady 7 % odpovědí) než aktuální politické problémy (bojkot Rakouska, Temelín).

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 2 „Můžete vyjmenovat očekávané přínosy vstupu ČR do EU pro rakouské pohraničí?“

Účastníci průzkumu (67 respondentů) zaujali ve svých odpovědích celkem 84 různých postojů k přínosům vyplývajícím pro rakouské pohraničí ze vstupu ČR do EU. Následující přehled uvádí četnost jednotlivých názorů a jejich rozdělení do názorových skupin. Názorné vyhodnocení nabízejí připojená tabulka a graf č. 2. Názorové skupiny a jejich složení: Nové příležitosti pro vzájemnou výměnu, obchod, turistiku = 32 (38 % odpovědí) • Rozvoj hospodářských kontaktů a obchodu = 21 • Rozvoj kulturních a turistických kontaktů = 4 • Celkové oživení příhraničního regionu = 3 • Výměna odborníků = 2 • Snazší realizace malých obchodů = 1 • Spolupráce ve výzkumu a technickém vývoji = 1 Podnikatelské příležitosti pro rakouské firmy = 10 (12 % odpovědí) • Noví zákazníci = 4 • Kvalifikovaný personál z ČR = 3 • Levnější pracovní síla pro hospodářství = 2 • Propad cen surovin = 1 Přínosy z převzetí práva a standardů ES Českou republikou = 25 (30 % odpovědí) • Volný přeshraniční pohyb/otevření hranice = 11 • Jednodušší celní odbavení = 9 • Posunutí hranice EU = 1 • Lepší standard životního prostředí = 1 • Stejné zákony EU = 1 • Méně byrokracie = 1 51

• •

Celková hospodářská a obchodní stabilita = 1 Vyrovnání mezd = 1

Psychologická změna k lepšímu = 2 (2% odpovědí) • Rozšíření obzorů = 1 • Lepší vzájemná snášenlivost = 1 Žádné přínosy/neví = 15 (18% z odpovědí a 22 % z celkového počtu respondentů) Tabulka č. 2 Skupiny přínosů členství ČR v EU pro rakouské Odpovědí V procentech pohraničí Nové příležitosti pro vzájemnou výměnu 32 38 Přínosy z převzetí práva ES Českou republikou 25 30 Žádné přínosy/Neví 15 18 Podnikatelské příležitosti pro Rakušany 10 12 Psychologická změna k lepšímu 2 2 CELKEM odpovědí 84 100

Skupiny očekávaných přínosů

Graf č. 2

Psychologická změna k lepšímu

2

Podnikatelské příležitosti pro Rakušany

12 18

Žádné přínosy/Neví

Přínosy z převzetí práva ES Českou republikou

30

Nové příležitosti pro vzájemnou výměnu

38 0

10

20

30

Procenta odpovědí

52

40

Ze získaných názorů rakouských podnikatelů jednoznačně vyplývá, že většina respondentů vnímá vstup ČR do EU jako jistou šanci pro region a slibuje si od něj nárůst obchodní, kulturní a turistické výměny. Odstranění hranice pro vzájemný obchod a komunikaci je podle vyjádření velké částí podnikatelů chápáno jako změna k lepšímu. Okolo 12 % respondentů vnímá vstup ČR do EU i jako podnikatelskou příležitost (přestože otázka nebylo přímo takto formulována). Úhrnem je zřejmé, že více než čtyři pětiny získaných odpovědí hovořily o jistém pozitivním efektu vstupu ČR do EU. Nelze však pominout skutečnost, že téměř jedna pětina (18 %) odpovědí spadá do kategorie „žádný přínos/neví“. Pokud bychom počet respondentů, kteří nemají názor nebo nečekají od vstupu ČR do EU nic dobrého, poměřili nikoli s počtem odevzdaných odpovědí, ale s počtem účastníků průzkumu (67 firem), jejich procentuální váha ještě vzroste na 22 % (respondentů). Bezesporu jde o relativně velkou skupinu, z níž by se pravděpodobně mohli rekrutovat odpůrci rozšíření EU o země střední a východní Evropy. Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 3 „Můžete vyjmenovat očekávané hrozby vstupu ČR do EU pro rakouské pohraničí?“ Účastníci průzkumu (67 respondentů) zaujali ve svých odpovědích celkem 78 různých postojů k přínosům vyplývajícím pro rakouské pohraničí ze vstupu ČR do EU. Následující přehled uvádí četnost jednotlivých názorů a jejich rozdělení do názorových skupin. Názorné vyhodnocení nabízejí připojená tabulka a graf č. 3. Názorové skupiny a jejich obsah: Konkurence ze strany českých firem = 29 (37 % odpovědí) Silnější konkurence (především cenová) = 22 Odliv kupní síly / zákazníků do ČR = 4 Bankroty rakouských firem = 2 Příliv levnějšího, ale méně kvalitního zboží do země = 1 Dopady na trh práce a úroveň mezd = 15 (19% odpovědí) Příliv zájemců o práci = 7 Tlak na snížení mezd = 4 Nárůst nezaměstnanosti = 4

53

Ostatní sociální dopady = 3 (4 % odpovědí) Nárůst kriminality = 1 Zhoršení pracovního práva a standardů = 1 Migrace Rómů = 1 Dopad na životní prostředí = 1 (1 % odpovědí) Více tranzitního provozu = 1 Žádné dopady/neví = 30 (39 % odpovědí, 45 % z celkového počtu respondentů) Tabulka č. 3 Skupiny hrozeb ČR v EU pro rakouské pohraničí Odpovědí V procentech Žádné hrozby/Neví 30 38 Konkurence ze strany českých firem 29 37 Dopady na trh práce a úroveň mezd 15 19 Ostatní sociální dopady 3 4 Dopady na životní prostředí 1 1 CELKEM odpovědí 78 100

Skupiny očekávaných hrozeb

Graf č. 3

Dopady na životní prostředí

1

Ostatní sociální dopady

4

Dopady na trh práce a úroveň mezd

19

Konkurence ze strany českých firem

37 38

Žádné hrozby/Neví

0

10

20

30

40

Procenta odpovědí

54

50

Získané odpovědi ukazují, že téměř polovina rakouských podnikatelů v příhraničních oblastech neočekává nebo nezná negativní dopady, které by vstup ČR do EU mohl přinést. Vzhledem k tomu, že počet odpovědí „žádné/nevím“ se shoduje s počtem takto reagujících respondentů, je možné naprosto přesně vyčíslit, že až 45 % dotazovaných podnikatelů sdílí tento pro ČR příznivý postoj! Poměrně vysoké procento odpovědí (37 %) uvádělo jako očekávanou hrozbu volnou konkurenci ze strany českých firem. V tomto případě jde ovšem převážně o „zdravé ohrožení“, neboť konkurence vedoucí k vyšší efektivitě je jedním z cílů jednotného trhu EU. V žádném případě by tedy nemělo jít o hrozbu, která by mohla být obrácena v překážku přijetí ČR do EU. Dopady vstupu ČR do EU, které je možné označit za „problematické“ (byť v některých případech ne za zcela negativní) reprezentuje zhruba celkem 23 % odpovědí. Je pozoruhodné, že obdobné procento odpovědí uvádělo v předešlé otázce (č. 2), že nedokáže jmenovat jediný přínos vstupu ČR do EU pro rakouské pohraničí (22 % respondentů). I když nemusí jít nutně o identickou skupinu respondentů, srovnání obou výsledků ukazuje, že asi jedna pětina rakouských podnikatelů z příhraničí pravděpodobně spojuje vstup ČR do EU převážně či dokonce výhradně s negativními dopady.

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 4 „Očekáváte migraci za prací z ČR do Rakouska po vstupu ČR do EU a uvolnění pohybu osob?“ Tato otázka vedla všech 67 respondentů k lakonickému vyjádření postoje (67 odpovědí) a má tak přes svou stručnost naprosto jasnou vypovídací hodnotu. Následuje přehled názorů s uvedením jejich četnosti a sdružením do názorových skupin. Procentuální hodnoty v závorkách a následně v tabulce i grafu udávají váhu názorové skupiny v celkovém počtu odpovědí i respondentů.

55

Názorové skupiny a jejich obsah: Jednoznačné očekávání migrace za prací = 42 (63 %) Ano = 35 Ano, avšak pouze zpočátku, v dohledné době (do 10 let) se platy vyrovnají = 3 Ano, částečně/v jistém rozsahu = 2 Ano v některých oborech = 1 Ano u „pendlerů“ = 1 Očekávání migrace bez výraznějších dopadů = 3 (4, 5 %) Ano, ale bude to regulováno a nevzniknou problémy = 1 Ano, ale málo a jen těsně u hranic = 1 Ano, ale jen v malém množství bez dopadů na trhu práce = 1 Očekávání migrace s pozitivními efekty pro Rakousko = 3 (4, 5 %) Ano, ale bohužel v nedostatečném množství = 1 Ano, a to u odborníků, které Rakousko nutně potřebuje = 1 Ano, ale s efektem hospodářského oživení na obou stranách = 1 Migraci neočekává/neví = 19 (28 %) Ne = 18 Neví = 1

Tabulka č. 4 Skupiny názorů na migraci z ČR do Rakouska Jednoznačné očekávání migrace za prací Migraci neočekává/Neví Očekávání migrace bez výraznějších dopadů Očekávání migrace s pozitivy pro Rakousko CELKEM odpovědí/respondentů

56

Odpovědí V procentech 42 63 19 28 3 4 3 4 67 100

Skupiny názorů na migraci z ČR do Rakouska

Graf č. 4

Očekávání migrace s pozitivy pro Rakousko

4

Očekávání migrace bez výraznějších dopadů

4

Migraci neočekává/Neví

28

Jednoznačné očekávání migrace za prací

63 0

20

40

60

80

Procenta odpovědí

Ze sebraných odpovědí jasně vyplývá, že migraci z ČR do Rakouska za prací neočekává nebo nepovažuje za problém hodný zamyšlení o něco méně než třetina dotazovaných podnikatelů (28 %). Naopak přes 70 % respondentů migraci připouští či přímo očekává. Průzkum ukazuje, že migrace je se vší pravděpodobností jevem, který je v rakouském příhraničí s rozšířením EU o země střední a východní Evropy široce spojován. Přestože respondenti nebyli dotazováni na postoj k této problematice nebo na další upřesnění charakteru očekávané migrace, z výsledků vyplývá, že jistá skupina rakouských podnikatelů nepovažuje případnou migraci pracovní síly z ČR do Rakouska za problém anebo ji dokonce vítá. Z odpovědí na takto položenou otázku však nelze spolehlivě posoudit velikost této skupiny. V každém případě je ovšem jasné, že příchod kvalifikovaných odborníků by nemalá část rakouských podnikatelů uvítala.

57

Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 5 „Obáváte se, že by se volný pohyb osob z ČR do Rakouska mohl negativně projevit ve vašem regionu? Pokud ano, jakým způsobem?“ (zatrhněte nebo vypište)

V této otázce byli respondenti (67 firem) přímo vyzváni, aby souhlasili, případně nesouhlasili s nabídnutým negativním důsledkem, který by mohlo přinést uvolnění pohybu osob mezi ČR a Rakouskem. Vzhledem k tomu, že zadání nedávalo možnost smíšené odpovědi typu „ano i ne“, „ano, ale“ a nikdo z respondentů nepřipojil relevantní komentář, je možné odpovědi chápat jako polarizované vyjádření souhlasných nebo naopak odmítavých názorů k nabídnutým variantám negativních důsledků. Druhy negativních dopadů: •

Zvýšení nezaměstnanosti:

ANO 29 (43 %)

NE 38

•

Pokles mezd:

ANO 12 (18 %)

NE 55

•

Zhoršení kvality výrobků a služeb:

ANO 16 (24 %)

NE 51

•

Zvýšení úpadkovosti rakouských firem:

ANO 21 (31 %)

NE 46

•

Nárůst kriminality:

ANO 15 (22 %)

NE 52

Tabulka č. 5 AN O Odp. % 29 43 12 18 16 24 21 31 15 22

Druh negativního dopadu migrace Zvýšení nezaměstnanosti Pokles mezd Zhoršení kvality výrobků a služeb Zvýšení úpadkovosti rakouských firem Nárůst kriminality

58

NE Odp. 38 55 51 46 52

% 57 82 76 69 78

Druh negativního dopadu migrace

Graf č. 5

Nárůst kriminality

Zvýšení úpadkovosti rakouských firem Zhoršení kvality výrobků a služeb

Pokles mezd

Zvýšení nezaměstnanosti

0%

22

78

31

69

24

ANO NE

76

18

82 43 20%

57 40% 60% 80% Procent z celkově dotázaných

100%

Vyhodnocení odpovědí na tuto otázku potvrzuje domněnku vyslovenou u otázky č. 4, že značná část rakouských podnikatelů v příhraničí nechápe možnou migraci pracovníků z ČR do Rakouska jako jednoznačně negativní jev. Ani u jednoho z nabídnutých negativních dopadů migrace nepřevážily odpovědi „ano“, a tudíž ani jednu z hrozeb není možné označit jako dominantní a převládající v komunitě rakouských podnikatelů. Naopak, průměrné procento odpovědí „ne“ je 72,5 %! Nejčastěji je očekáváno zvýšení nezaměstnanosti a vyšší počet bankrotů rakouských firem. 43 % kladných odpovědí na možnost zvýšení nezaměstnanosti nepřímo koresponduje se 42 % podnikatelů, kteří se v otázce č. 4. jednoznačně vyslovili pro očekávání migrace. Podobně 31 % respondentů očekávajících zvýšenou úpadkovost rakouských firem zhruba odpovídá 29 % odpovědí vyjadřujících obavy z konkurence českých firem v otázce č. 3. Očekávání negativních dopadů na úroveň mezd (18 %) zhruba odpovídá procentu očekávaných dopadů vstupu ČR do na trh práce a mzdy v otázce č. 3 (19 %). V tomto směru je tudíž možné odpovědi rakouských podnikatelů považovat za vnitřně konzistentní a bezrozporné.

59

Průměrné procento odpovědí ano je 27,5 %, což lehce převyšuje již identifikovanou (zhruba) jednu pětinu rakouských podnikatelů z příhraničních oblastí, kteří vidí ve vstupu ČR do EU převážně jen negativa (viz vyhodnocení odpovědí na otázku č. 3). Nicméně dopady jednoznačně negativní, tj. nesouvisející s efektem konkurenčního boje, ale naopak snižující v každém případě kvalitu života, tj. nárůst kriminality a zhoršení kvality výrobků a služeb, jsou očekávány v průměru z 23 %, tj. opět zhruba jednou pětinou respondentů. Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 6 „Vidíte ve vstupu ČR do EU příležitost k vlastní obchodní expanzi na český trh nebo k těsnější spolupráci s českými firmami?“ Celkem 67 respondentů vyslovilo každý po jednom názoru, které lze rozdělit do jasných názorových skupin „ano“, „ano s výhradou“ (spíše ano), „ne“ a „nevím“. Procentuální váha odpovědí sdružených do jednotlivých skupin přesně odpovídá procentuální váze podnikatelů zastávajících daný názor. •

Ano = 50 (74,5 %)

•

Ano s výhradou (částečně, za určitých předpokladů, opatrně atd.) = 5 (7,5 %)

•

Ne = 10 (15 %)

•

Neví = 2 (3 %)

Tabulka č. 6 Budoucí obchodní expanze na český trh Ano Ano s výhradou (částečně, opatrně…) Ne Nevím CELKEM odpovědí/respondentů

60

Odpovědí V procentech 50 75 5 7 10 15 2 3 67 100

Graf č.6 Příležitost k obchodní expanzi nebo k těsnější spolupráci s českými firmami

15%

3%

Ano

Ano s výhradou (částečně, opatrně…)

7%

Ne

75%

Nevím

Výsledky ukazují na poměrně velmi vysoká očekávání nových podnikatelských příležitostí, které rakouským firmám v příhraničních oblastech nabídne vstup ČR do EU. Dá se říci, že až 82 % respondentů věří, že vstupu ČR do EU podnikatelsky využije (a měla by tento krok tudíž spíše podporovat). Odpovědi na tuto otázku ještě jednou nepřímo potvrzují závěry již vyvozené z vyhodnocení předešlých otázek. Zhruba jedna pětina respondentů stavějících se negativně ke vstupu ČR do EU přibližně odpovídá 18 % podnikatelů, kteří v tomto kroku nevidí pro sebe žádnou podnikatelskou příležitost. I když není možné tyto skupiny automaticky považovat za naprosto identické, setkáváme se i v tomto případě s poměrem cca 20 : 80 (skeptické vs. optimistické hodnocení dopadů vstupu ČR do EU), odhaleném již v předešlých hodnoceních. Mj. je možné připomenout, že 18 % odpovědí (22 % respondentů) patřilo v otázce č. 2, týkající se kladných přínosů vstupu ČR do EU pro rakouské pohraničí, do skupiny „žádné/nevím“. Naopak 82 % podnikatelů, kteří ve vstupu ČR do EU vidí svou podnikatelskou příležitost (zcela jasnou nebo s výhradami), zhruba koresponduje s 82 % pozitivních očekávání vyčíslených v odpovědích na otázku č. 2. Vnitřní konzistence názorů rakouských podnikatelů na vstup ČR do EU je tedy ještě jednou, byť nepřímo a přibližně, potvrzena.

61

3. Závěry průzkumu očekávání firem v příhraničních oblastech Rakouska vyvolaných perspektivou vstupu ČR do Evropské unie Výše uvedená zjištění průzkumu lze shrnout do následujících závěrů: ! Rakouské firmy podnikající v příhraničních oblastech rozhodně nespojují vstup ČR do EU s převážně negativními efekty. Naopak silně vnímají pozitiva, která tento krok přinese jak příhraničním regionům na obou stranách hranic, tak i jejich vlastnímu podnikání. Z výsledků se dá vyvodit, že až čtyři pětiny respondentů (80 %) vidí ty či ony přínosy, které bude členství v EU pro Rakousko znamenat. ! S jednoznačně negativními efekty spojuje vstup ČR do EU asi 20 % (případně mírně přes 20 %) rakouských podnikatelů z příhraničních oblastí. Tento závěr „křížově“ potvrzuje vyhodnocení odpovědí na několik různě položených otázek. ! Migrace pracovníků z ČR do Rakouska je široce očekávána (více než 70 % respondentů), není však převážně spojována s negativními efekty. Jednoznačně negativní dopady migrace pracovní síly do Rakouska očekává 23 % respondentů. ! Hlavní „hrozbou“, kterou rakouští podnikatelé ve spojení se vstupem ČR do EU očekávají, je silnější konkurence (především cenová) ze strany českých firem.

! Mínění rakouských partnerů o českých obchodních partnerech není však zatím nejlepší. Vysoké procento odpovědí (42 %) se týkalo nedostatků na straně ČR (v kvalitě, spolehlivosti atd.), které brání vzájemné obchodně-podnikatelské spolupráci více, než hranice mezi členským a nečlenským státem EU. ! Jistou zátěž pro vzájemné vztahy, byť zdaleka ne dominantní, představuje podle mínění rakouských podnikatelů jednak ne zcela „zpracovaná“ společná minulost a nově též politické komplikace vyvolané chováním ČR v otázce „evropského“ bojkotu Rakouska a kauze Temelín.

62

Postoje a očekávání podnikatelů v českém a rakouském příhraničí

Recommend Documents