POSTAVENÍ RUSKA V ČESKÉM ZAHRANIČNÍM OBCHODĚ A INVESTICÍCH

2MO301 Mezinárodní obchod

LS 2014/2015

POSTAVENÍ RUSKA V ČESKÉM ZAHRANIČNÍM OBCHODĚ A INVESTICÍCH

(Podklad ke cvičení č. 9)

1. Důležité informace o Ruské federaci a její ekonomice .................................... 2 2. Zahraniční obchod ČR s Ruskou federací ........................................................... 12 3. Přímé zahraniční investice ČR v Ruské federaci ............................................. 20 4. Kulturní zvláštnosti Rusů v obchodním jednání ............................................. 22 Milé kolegyně, milí kolegové, v rámci předmětu 2MO301 jsme se rozhodli pracovat s případovými studiemi na významné a zajímavé exportní a investiční destinace pro ČR. Tato studie je věnována Rusku (Ruské federaci, RF), které je podle Exportní strategie ČR pro 2012– 2020 (vypracovávané Ministerstvem průmyslu a obchodu, MPO, a schvalované vládou) jednou z prioritních zemí pro český export.1 Na RF připadá cca 5 % českého zahraničního obchodu a v řadě let až 40 % dovozu ropy a ropných produktů a 2/3 až 75 % dovozu plynu do ČR. Tento materiál obsahuje podrobné čísla a statistiky, které běžně nenajdete v české literatuře. Doufáme, proto, že pro vás bude zajímavý nejen ke čtení, ale i jako podklad k následné diskuzi na hodině. Materiál obsahuje také informace k aktuální situaci a k sankcím uvaleným na RF.

Otázky k diskuzi: Po prostudování materiálu a provedení případného vlastního výzkumu (denní tisk, BusinessInfo.cz apod.) z pozice české firmy zkuste zodpovědět na následující otázky: 1. Posuďte ekonomický vývoj a stav ekonomiky Ruské federace v letech 2010–2013. 2. Nakolik podle Vás obchod s RF je pro ČR výhodný? Jedná se opravdu o perspektivní zemi pro český vývoz? Berte v úvahu dlouhé období. 3. Jak podle Vás ovlivnil vzájemný obchod ČR a RF vstup RF do WTO v r. 2012? 4. Jaká je komoditní struktura vzájemného obchodu ČR a RF? Je spojena s určitými riziky? 5. Co je podle Vás lepší: vyvážet do nebo investovat v RF? Jaká je zkušenost velkých českých firem? Ve skupinkách navrhněte možnou strategii vývozu / investice do ČR pro fiktivní průmyslový podnik (výrobek, región, částka) s přihlédnutím k možnostem státní podpory vývozu v ČR, ruské podpory investic a kulturních zvláštností ruských podnikatelů. Můžete používat kterékoli podklady a znalosti včetně webových stránek ČEBu, EGAPu, MPO / BusinessInfo.cz a CzechTradu. 1

Celkově Strategie určuje 12 prioritních zemí – Brazílie, ČLR, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam; a 25 zájmových zemí – Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, JAR, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, SAE, Švýcarsko a Thajsko. © Ing. Ilya Bolotov, Ph.D., MBA

1


LS 2014/2015

1. Důležité informace o Ruské federaci a její ekonomice Rusko (rusky „Rossija“, „Россия“), dalším oficiálním názvem Ruská federace („Rossijskaja fěděracija“, „Российская федерация»), RF, je • Největší zemí světa z hlediska rozlohy (17,1 mil. km2), má tudíž velké zásoby přírodních zdrojů, mj. nerostných surovin, ropy, zemního plynu, dřeva, pitné vody atd.; • 9. největší zemí podle počtu obyvatel (143,3 mil. v r. 2013, údaje Rosstatu, spolu s Krymským poloostrovem se jedná o cca 146 ,1 mil.); • 55. zemí z hlediska úrovně lidského rozvoje (hodnota indexu 0,788 v r. 2013, tzv. vysoká úroveň rozvoje, srovnatelné s Bulharskem a Rumunskem, též Saúdskou Arábií); • Zařazováno mezi deset největších ekonomik světa a představuje zhruba 2–3 % světového HDP (údaje Světové banky, 2012); • V r. 2013 byla 3. největším příjemcem a 4. největším vývozcem přímých zahraničních investic, PZI, ve světě (údaje UNCTADu, 2014); • 2. největším světovým vývozcem ropy po Saudské Arábii a největším vývozcem zemního plynu, 3. největším vývozcem uhlí a světovém lídrem ve výstavbě jaderných elektráren, cca 37 % trhu (Služby EIA a CIA USA); • Je hospodářsky nejvyspělejší a jednou z nejdynamičtějších zemí regionů Společenství nezávislých států, SNS, a také z jednou ze zemí světa s největším hospodářským potenciálem: spolu s Brazílií, Indií, Čínou a Jižní Afrikou, v r. 2001 zahrnována bankou Goldman Sachs a dalšími zdroji do skupiny BRIC / BRICS; 2 • Je od 22. srpna r. 2012 členem WTO po 18-19 letech vyjednání.

Struktura ruské ekonomiky (vybraná odvětví): Tab. č. 1: Tvorba HDP RF podle vybraných odvětví ekonomické činnosti, stálé ceny r. 2008, % A Zemědělství (bez rybolovu) B Rybolov C Těžba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a distribuce elektřiny, plynu a vody F Stavebnictví G Velkoobchod a maloobchod H Pohostinství I Doprava a komunikace J Finanční činnost K Operace s nemovitostmi, pronájem atd. L Státní správa, sociální pojištění a související činnosti M Vzdělávání N Zdravotnictví a doprovodné služby O Jiné sociální, komunální a jiné služby P Přidaná hodnota domácností

2002 6% 0% 11% 19%

2004 5% 0% 13% 20%

2006 4% 0% 11% 19%

2008 4% 0% 9% 18%

2010 4% 0% 10% 17%

2012 4% 0% 10% 17%

2013 4% 0% 10% 17%

4% 5% 16% 1% 10% 2%

4% 5% 17% 1% 9% 2%

3% 6% 19% 1% 10% 3%

3% 6% 20% 1% 9% 4%

3% 6% 21% 1% 9% 5%

3% 6% 21% 1% 9% 5%

3% 6% 21% 1% 9% 6%

10%

9%

10%

11%

12%

12%

12%

7% 4%

7% 4%

6% 3%

5% 3%

6% 3%

5% 3%

5% 3%

5%

4%

4%

3%

4%

3%

3%

2% 0%

2% 0%

2% 0%

2% 0%

1% 0%

1% 0%

1% 0%

Poznámka: Agregace na základě ruské odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKVED). Stálé ceny 2008. Zdroj: Rosstat; vlastní zpracování. 2

RF je také nejmenší a hospodářsky nejvyspělejší zemí BRIC a druhou nejmenší zemí BRICS.

© Ing. Ilya Bolotov, Ph.D., MBA

2


LS 2014/2015

Specifika a problémy ruské ekonomiky v 21. století: 1) Stále relativně nízká konkurenceschopnost průmyslových výrobků, mj. na zahraničních trzích, z důvodu nízké produktivity práce, nedostatku pokročilých výrobních technologií a know-how ve zpracovatelském průmyslu, opotřebení výrobních kapacit (cca 46,8 % s koeficientem obnovy 6,6 % ročně v r. 2007) a zatím stále málo efektivní vládní politiky podpory domácích výrobců, mj. v oblasti monetárních opatření: přístupu k úvěrům, výše měnového kurzu apod. Situace se však dlouhodobě mění. 3 2) Z toho stále trvající závislost na vývozu přírodních zdrojů, mj. ropy, plynu, kovů a rud a dříví; u nichž je RF významným světovým exportérem (v průměru tyto skupiny činily cca 83,1 % celkového exportu země v letech 2002–2011, údaje Rosstatu). 4 Hlavním vývozním partnerem je přitom EU (nad 70 % exportu zmíněných komoditních skupin). Plánuje se diverzifikace směrem Asie (Čína, Japonsko). Vývoz Ruska se podílí na HDP cca 30 %. 3) Též závislost na dovozech hotové produkce (v průměru dovoz výrobků chemického průmyslu, strojírenství a zařazovaných do skupiny „ostatní průmyslové zboží“ činil cca 64,1 % celkového importu země v letech 2002–2011 dle Rosstatu). Hlavním dovozním partnerem RF je rovněž EU (podíl na importu nad 50 %). 5 Podíl dovozu na HDP Ruska je však méně než 30 %. Ruská vláda podporuje substituci importu domácí výrobu, mj. v automobilovém průmyslu (výroba / montáž).6 4) Dlouhodobá závislost na přílivu zahraničního kapitálu, mj. přímých zahraničních investic (PZI), které jsou hlavním zdrojem modernizace a rozvoje ruské ekonomiky od konce XIX. Století (s výjimkou období socialismu). Hlavními investory v RF jsou země EU (nad 75 % stavu PZI, Kričevskij a Inozjemcev, 2009, str 48). 7 Z toho cca 50 %, stejně jako v případě Číny, je repatriace ruského kapitálu ze zahraničí. Rusko je také dlouhodobě významným investorem a investiční destinací ve světe, patří mezi TOP 10 hráčů (v r. 2013 4. místo). 5) Relativně vysoký stupeň celní ochrany – průměrná výše cel činila v r 2009 cca 10 % (vážený průměr, údaje WTO), což bylo nad průměrem zemí BRICS (7,4 %) a výraz3

Na základě vlastního pozorování autora v současné nicméně roste vývoz ruských výrobků s nižší přidanou hodnotou, mj. skla a nábytku, prostřednictvím mezinárodních sítí, např. IKEA, a high-tech výrobků (ruský teXet plánoval výrobu v Pardubicích v r. 2013). K úspěšným ruským podnikům v IT sektoru patří např. Kaspersky Lab, 4. největší světový prodejce antivirového softwaru (podle společnosti IDC) působící ve 200 zemích a územích světa a vyhledávač Yandex (ruská obdoba Google, 60 % tamního trhu) expandující se do Turecka. Největší ruská banka Sberbank v r. 2013 patřila mezi TOP 10 bank v Evropě (je přítomna v ČR, sídlo: Praha), automobilka GAZ expanduje do Turecka. 4 Kričevskij a Inozjemcev (2009, kapitola 2) uvádějí, že ruský těžební průmysl se dlouhodobě potýká s nedostatkem geologického průzkumu (je odkázán na velké mezinárodní firmy podle odhadů ekonomů až z cca 70 %) a mj. se zpomalením temp růstu těžby ropy po r. 2000 (z 7,7 % – 10,8 % na počátku nového milénia, na 2,1 % v letech 2006 a 2007 a 1,2 % v r. 2009 dle Rosstatu). 5 V této souvislosti se dokonce ruskými ekonomy, např. Kričevským a Inozjemcevým (2009), a Aganbegjanem (2010), používá pojem „substituce domácí výroby dovozy“, neboť kvalitnější a levnější zahraniční zboží má tendenci vytěsňovat domácí produkci, což se zejména posílilo před světovou krizí kvůli relativní vysoké domácí inflaci (cca 11,4 % v letech 2004–2009) a posilujícímu kurzu rublu vůči USD (z 31,35 RUB/USD v r. 2002 na 24,85 RUB/USD v r. 2008). 6 Příkladem úspěšné substituce je továrna Volkswagen Group v Kaluze, Kalužská oblast (montáž vozů značek Audi, Škoda Fabia a Octavia od r. 2008, ročně 200 000 vozů) a výrobní kooperace Škoda Auto s automobilkou GAZ v Nižním Novgorodu, Nižněnovgorodská oblast (montáž Škoda Yetti od r. 2011, od r. 2013 Octavia, v Rusku neprodávanější model). 7 Stav PZI v ruské ekonomice je nadprůměrný oproti skupině BRICS, avšak stále nižší oproti zemím střední a východní Evropy (v letech 2002–2011 cca 24,8 % HDP oproti cca 21,0 % u BRICS a 52,6 % u skupiny V4, tj. ČR, SR, Maďarska a Polska; údaje UNCTADu). © Ing. Ilya Bolotov, Ph.D., MBA

3


LS 2014/2015

ně převyšovalo průměr rozvinutých zemí (např. EU – 3,2 %, USA – 2,1, % a Japonsko – 2,7 %). 8 Vstup RF do WTO v srpnu r. 2012 však vede ke snížení celní a jiné ochrany, která se do r. 2020 má snížit o 30 %, zejména v případě automobilového průmyslu, také se uvažuje o liberalizaci zakládání poboček bank atd. 6) Relativně velký podíl státních zásahů do ekonomiky (tzv. „quasi tržní hospodářství“, též státní kapitalismus), mj. významná role ministerstev a státních podniků, podpora velkých firem, což vede k vyšším transakčním nákladům státní správy; do určitý míry nedokonalá nezávislost soudů a zakořeněná do ekonomiky, tzv. systemická korupce. 9 7) Velký počet nedokonale konkurenčních trhů (monopolů a oligopolů), zejména v těžebních a komunálních odvětvích a na místní úrovni (často se jedná o ovládané státem podniky), 10 stále nižší efektivita ruského úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (FAS) oproti vyspělým zemím, méně průhledné veřejné zakázky atd. 8) Vyšší míra inflace (přírůstky indexu spotřebitelských cen, CPI v letech 2002–2011 činily cca 10,76 % ročně dle Rosstatu, od r. 2011 nižší, cca 6–7 %). Někteří ruští ekonomové navíc uvádějí, že aktuální struktura spotřebního koše CPI plně neodráží růst cen, který je ve skutečnosti rychlejší. V současné době se mj. jedná i o růst mezd (cca 38,32 % ročně, 2005–2011 dle Rosstatu). Od propuknutí krize míra inflace se však stabilně pohybuje pod 10 % (ibid.). 9) Relativně slabý bankovní sektor – podíl poskytnutých bankovních úvěrů na HDP činil v letech 2002–2011 v RF v průměru 28,6 % oproti 97,0 % v zemích BRICS, 54,7 % u zemí V4 (ČR, SR, Maďarska a Polska), 139,4 % u EU, 226,3 % u USA a 313,7 % u Japonska (údaje Světové banky, 2012), což vede k vysoké ceně úvěrů a představuje překážku mj. pro rozvoj firem. 11 V současné době role bankovního sektoru roste. Největší ruské banky jsou Sberbank, VTB, Gazprombank, Alfabank, Bank Rossija atd.). V Rusku jsou též přítomny Raiffeisenbank, Unicredit, Socité générale, GE Moneybank a PPF (Home Credit). Existuje také česká Evropsko-ruská banka, a.s. 10) Existence relativně velké šedé ekonomiky – cca 48,6 % oficiálního HDP v letech 1999–2007 (130. místo z 151 v r. 2007 dle Světové banky). Podíl šedé ekonomiky se podle řady odhadů v průběhu let 2000–2014 snižoval (dle MF v r. 2013 činil 20 %). 12 8

Dovozními cly jsou v RF většinou chráněna odvětví s nízkou konkurenceschopností, mj. automobilový průmysl. Kromě toho země uplatňuje i vývozní cla na přírodní zdroje a zemědělskou produkci. Z tohoto a jiných důvodů (byrokracie apod.) počet zaměstnanců ruské celní správy činí cca 80 tis. osob. Podle rešerše Kričevského a Inozjemceva (2009, str. 58) jedná se o druhou největší celní správu světa. 9 Podle průzkumu Transparency International RF se z hlediska míry korupce umístila v r. 2013 na 127. místě z 177 (dle hodnoty indexu vnímání korupce, angl. „Corruption Perception Index“, CPI). Korupce v Rusku podle OECD se dlouhodobě spíše snižuje (v r. 2011 RF se umístila na 143. místě z 182). Skutečná míra korupce však může být poněkud nižší, neboť do CPI se zahrnují i v SNS a Asii rozšířené dárky (alkohol, bonboniéry, květiny atd.). Jedná se nicméně o dlouhodobý problém Ruska. 10 Monopoly a oligopoly na základě rešerše Kričevského a Inozjemceva (2009, str. 76) v r. 2007 byly mj. RUSAL (100 % výroby hliníku), Rosněfť, LUKOIL, TNK-BP a Surgutněftěgaz (dohromady 73 % těžby ropy), SUEK a skupina Evraz (cca 63 % těžby uhlí), NLMK, MMK, Severstal a skupina Evraz (dohromady podíl na těžbě černých kovů nad 50 %), GAZPROM (85 % těžby, téměř 100 % dopravy a 100 % vývozu zemního plynu), Evrocement Group (39 % výroby cementu) atd. 11 Kričevskij a Inozjemcev (2009) a Aganbegjan (2010) uvádějí, že ruské nefinanční podniky využívaly úvěry domácího bankovního sektoru k financování pouze 20–30 % svých investic před světovou krizí. Velké společnosti zakládají vlastní banky za účelem samofinancování – Gazprombank (GAZPROM), Petrokommerc (LUKOIL), Surgutněftěgazbank (Surgutněftěgaz), Zenit (Tatnefť) apod. Nejrozšířenějším způsobem financování velkých ruských firem jsou ale dluhopisy v cizí měně, tzv. eurobondy. 12 Příkladem ruské šedé ekonomiky je tzv. dvojitá mzda (též mzda v obálce) u malých a středních podniků, kdy zaměstnanec pobírá dvě finanční částky – nižší oficiální mzdu, z níž jsou odváděny daně, sociální a zdravotní pojištění; a zvlášť mimomzdový příplatek (šedou část). © Ing. Ilya Bolotov, Ph.D., MBA

4


LS 2014/2015

11) Existence sociálních a dalších problémů, mj. nižší podíl sociálních výdajů na HDP v porovnání se zeměmi EU (cca 15 % HDP v r. 2007, nárůst v letech 2008–2012 na 20 % za prezidenta Medveděva), nerovnost rozdělení příjmů ve společnosti (Giniho koeficient 0,417 v r. 2011, kde 0 – dokonale rovnoměrné a 1 – dokonale nerovnoměrné rozdělení; údaje CIA) a nutnost reforem důchodového systému13 (v r. 2008 byl založen Fond národního blahobytu, jehož účelem je mj. financování schodku důchodového systému z nadbytečných příjmů z vývozu ropy a zemního plynu). 14 12) Významné regionální rozdíly, což mj. vyplývá z nerovnoměrného rozložení HDP a PZI mezi regiony; viz statistiky CB RF a Rosstatu a tabulku č. 4. Nejdynamičtějšími regiony RF jsou Moskva, Petrohrad, jejich oblasti a Republika Tatarstán. Bankovní sektor v RF (důležitá informace zejména pro investory): Ruský bankovní sektor se obecně charakterizuje jako relativně malý, atomizovaný, s velkým počtem institucí (1099 v r. 2012, údaje CBR), z nichž většina z hlediska svých aktiv není významná. Studie uvádějí, že před krizí (v r. 2008) 2/3 aktiv bankovního sektoru bylo vlastněno 20 největšími bankami (Sberbank, VTB atd.), které řídily 70 % vkladů domácností, poskytly 70 % podnikatelských úvěrů a obsluhovaly cca 64 % úspor domácností. Přičemž 45 % bankovního sektoru RF bylo vlastněno státem a cca 25 % zahraničními subjekty. 15 Třemi největšími bankami s podílem 40 % aktiv jsou Sberbank (obsluhuje až 50 % domácností), VTB a Gazprombank (zaměřují se převážně na podnikatelský sektor). Jedná se o státní banky. 16 Sberbank a VTB jsou z větší části vlastněny státem. V letech 2013 a 2014 Centrální banka RF (CB RF) odebírala licence řadě menších bank, což vyvolávalo odliv peněz z ruské ekonomiky do zahraničí a depreciaci měny, rublu (RUB). Klíčová úroková sazba CBR je od 31.10.2014 – 9,5 %. Sazby měnového a mezibankovního trhu MosPrime Rate a Ruonia byly 31.10.2014 – 9,15 a 8,73 %.

Vývoj ekonomiky: Vývoj ruské ekonomiky je dlouhodobě poznamenán relativně rychlým růstem HDP (v letech 2000–2007 – cca 7%). Světová finanční, ekonomická a dluhová krize přinesla významný pokles hrubého domácího produktu RF (–8 % v r. 2009 dle Rosstatu a Světové banky), největší ve skupině BRICS, spolu s relativně vysokou inflací (8,8 % v r. 2009, ibid.).17 Kromě toho došlo k významnému propadu domácího finančního trhu, depreciaci rublu vůči světovým měnám (americkému dolaru a euru) a relativně velkému deficitu veřejných financí kvůli přijetí protikrizových opatření (cca 6 % HDP v r. 2009 dle MMF, Rusko dlouhodobě udržuje vyrovnaný anebo přebytkový rozpočet i za cenu zvýšení daní). Řada autorů, např. Porter (2009), označila tento vývoj za „ruskou finanční krizi.“ Oživení po krizi je pomalejší a stlačilo předpovědi růstu HDP pod 5 % pro léta 2010–2020, do r. 2050 se však počítá s 5% růstem a posílením postavení RF ve světové ekonomice (v r. 2014 je 6.–8. největší ekonomikou světa).

13

Občané Ruské federace dlouhodobě odcházejí do důchodu v 60 letech (muži) a 55 letech (ženy), u vybraných zaměstnání se může jednat i o nižší hranici. 14 Problémem RF je dlouhodobě také nelegální imigrace a obtížná integrace přistěhovalců ze střední Asie, Číny, Turecka a Vietnamu do společnosti, mj. ve velkých městech jako Moskva. 15 Podíl čistě zahraničních bank je však menší. 16 Podrobné statistiky o bankovním sektoru RF připravuje CB RF. 17 Vyšší inflace je dlouhodobým problémem Ruska. Příčinami jsou monetární politika CB RF (jejím současným cílem je jistý kompromis mezi udržením stability měnového kurzu a cenovou hladinou, od r. 2015 se nicméně plánuje přechod na cílování inflace a zavedení čistého floatingu), rychlý růst ekonomiky, velký podíl nedokonalé konkurence (monopolů a oligopolů), příliv prostředků z vývozů přírodních zdrojů, v posledních létech také protikrizová opatření. © Ing. Ilya Bolotov, Ph.D., MBA

5


LS 2014/2015

Vybrané makroekonomické ukazatele ruské ekonomiky v 21. století jsou zachyceny v tabulce č. 2 (údaje jsou v RUB a %). Hodnoty kurzů USD/RUB a EUR/RUB jsou uvedeny níže.

Tab. č. 2: Vybrané makroekonomické ukazatele ruské ekonomiky, 2004–2014 25 20 15 10 05 00 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013O

2014P

-05 -10 -15

Tempo růstu HDP, % Tempo růstu zemědělské produkce, % Míra inflace (CPI), %

Tempo růstu průmyslové produkce, % Tempo růstu maloobchodních tržeb, %

35

35000

30

30000

25

25000

20

20000

15

15000

10

10000

05

5000

00

0

2004 -05

2005

2006

2007

2008

Průměrná mzda, RUB/měsíc Životní minimum, RUB/měsíc Míra růstu reálných mezd, %

2009

2010

2011

2012 2013O 2014P -5000

Průměrný starobní důchod, RUB/měsíc Míra nezaměstnanosti, % Míra chudoby, %

Poznámka: O – odhad, P – předpověď. V dubnu r. 2014 Ministerstvo Ruské federace pro hospodářský rozvoj snížilo předpověď tempa růstu HDP pro r. 2014 na cca 0–1 %. Prognózy Světové banky počítají s růstem od r. 2015. V r. 2014 ruská ekonomika de facto stagnuje. Zdroj: Ministerstvo Ruské federace pro hospodářský rozvoj, 2014 © Ing. Ilya Bolotov, Ph.D., MBA

6


LS 2014/2015

Vývoj kurzu rublu ke světovým měnám Ruský rubl, RUB (1 rubl = 100 kopějek), znak ₽ (v minulosti zkratka rub., руб.), je plně konvertibilní volně plovoucí měnou do listopadu 2014 zavěšenou na bivalentní koš USD (55 %) a EUR (45 %), na jehož základě CB RF stále uvádí vlastní kurz na příslušný a následující den. CB RF uplatňuje devizové repo operace pro domácí bankovní sektor. Vývoj kurzů RUB/USD a RUB/EUR a nově RUB/CNY dlouhoodbě určuje moskevská burza. Tab. č. 3: Vývoj kurzu ruského rublu ke světovým měnám (USD a EUR), 1998–2014 USD, 19.04.2014 – 35,5389 RUB za 1 USD

EUR, 19.04.2014 – 49,1041 RUB za 1 EUR

Poznámka: RUB/USD před krizí dlouhodobě posiloval, EUR/RUB oslaboval. Hodnota bivalentního koše USD-EUR byla 19.04.2014 činila 41,6432, z 30.10.2014 – 48,4539. Zdroj: CB RF

Vývoj vnější ekonomická rovnováha Rusko dlouhodobě vykazuje přebytky obchodní bilance (v řadě let až více jak 10 % HDP dle CB RF), schodky bilance služeb a růst devizových rezerv, které jsou 5. největší na světě (454,240 mld. USD v září r. 2014 včetně významných zlatých rezerv, 5. místo v r. 2014). Vývoj stavu přímých zahraničních investic v Rusku a cenová úroveň v porovnání s USA Zásoba PZI v RF se dlouhodobě zvyšuje, stejně tak i cenová úroveň. V současné době RF se pohybuje na cca 70–80 % úrovně USA.

Graf č. 1: Stav přímých zahraničních investic (PZI) a cenová úroveň (CPL) v Rusku 30000

27797 27027

26118

25000 18415 18666

20000

15906

15000 9420

10000 5000

13810

13072 13678

80 70 60 50 40 30

6781

20

4429 3980 4002 2020

10

0

0 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 PZI, mil. USD

CPL, USA=100

Poznámka: Údaje za CPL od r. 2010 již nejsou dostupné. Zdroj: CB RF, Penn World Tables, 2014. © Ing. Ilya Bolotov, Ph.D., MBA

7


LS 2014/2015

Hospodářské sankce vůči Rusku ze strany EU V návaznosti na Ukrajinskou krizi (připojení Krymského poloostrova k RF na základě referenda po výměně vlády v Ukrajině; poté konfliktu na východě Ukrajiny, který je podle USA a EU vyvolán RF) EU a země Evropského hospodářského prostoru, Island, Lichtenštejnsko a Norsko, 18 uvalili dočasné hospodářské sankce na ruské politiky, podnikatele a řadu velkých ruských společností. Postiženými společnostmi počínaje zářím r. 2014 jsou Rosnefť, Transnefť, Gazpromnefť, Sberbank, VTB, Gazprombank, VEB, Rosselchoz-bank, Uralvagonzavod, Oboronprom, korporace OAK, Sirius, Stankoinstrument, Chimkompozit, koncern Kalašnikov, Tulskij oružejnyj zavod, Těchnologii mašinostrojenija, Vysokotočnyje kompleksy, koncern PVO Almaz-Antej a NPO Bazalt. Jedná se o 1) Omezení přístupu ke kapitálovým trhům EU a EHP – občanům a společnostem EU je zakázáno obchodovat s dluhopisy těchto společností se splatností nad 30 dnů a uvedeným společnostem je zakázán přístup k účtům, portfoliovým investicím, investičním konzultacím a službám investičního bankovnictví v zemích EU a EHP. 2) Řadu omezení v těžebním, leteckém a obranném průmyslu – občanům a společnostem EU je zakázáno poskytování služeb v oblasti těžby ropy ve velké hloubce, v Arktidě a z břidlic; jsou zakázány dodávky evropských technologií, které mohou být využity v obranném průmyslu a k těžbě ropy v uvedených případech (sankce byly po uvalení zmírněny, nejsou všemi aktéry, mj. Společnostmi z USA, respektovány). Poslední sankce byly uvaleny 16. října 2014 a mají skončit v červenci 2015, nicméně je stále pravděpodobné jejich prodloužení do budoucnosti kvůli konfliktu na východě Ukrajiny. 19 Reakce RF na sankce EU RF nepovažuje sankce EU a jiných států za spravedlivé a uvalila 01. srpna 2014 roční embargo na dovoz zemědělské produkce ze zemí, jež zavedly sankce, což snížilo potravinářský vývoz EU o 10 % (v případě řady států je propad větší) a postihlo mj. odvětví dopravy. Velké ruské společnosti v současné době odcházejí z EU na hongkongské finanční trhy. Snížení počtu ruských turistů také negativně ovlivňuje cestovní ruch v zemích EU (jejich podíl v řadě státu je dle odhadů až 1/3). Dopady sankcí na ruskou ekonomiku Rusko na konci r. 2014 zaznamenalo významnou depreciaci a volatilitu kurzu rublu, spolu s propadem cen ropy se v r. 2015 očekává recese s propadem HDP do 5 %, poté – oživení. Výhled Vzhledem ke vzájemné závislosti ekonomik EU a RF lze předpokládat, že krize by se mohla vyřešit dohodou všech stran. K tomu mj. vyzývá česká diplomacie a česká vláda.

18

Také USA, Kanada a částečně – Austrálie, Nový Zéland, Japonsko, kandidatské státy EU a Ukrajina. Na východě Ukrajiny v Doněcké a Luhanské oblastech byly v květnu r. 2014 po kontroverzním referendu vyhlašeny nezávislé lidové republiky, DLR a LLR, které se sdružily do Federativní republiky Nové Rusko (dle separatistů historický název tohoto území za Ruské říše). Po vojenském konfliktu s ukrajinskou armádou a jejími dobrovolnickými složkami část oblastí zůstává pod kontrolou separatistů, kteří 2. listopadu r. 2014 uspořádali volby do vlastních parlamentů. EU tento stav neuznává a obviňuje Rusko ze štěpení Ukrajiny a z vojenské pomoci separatistům, což RF naopak popírá. 11.– 12. února Ukrajina, Německo, Francie a Rusko podepsali druhé mírové Minské dohody pro řešení situace, která zůstává i v r. 2015 napjatá. 19


8


LS 2014/2015

Význam regionů: administrativní dělení a ekonomická úroveň Graf č. 2: Administrativní dělení RF (anglicky) – stav před 21. březnem r. 2014

Zdroj: Wikipedie, 18.10.2014

V říjnu r. 2014 Ruská federace se skládala z 85 (83 mezinárodně uznaných) subjektů federace (rusky „субъекты федерации“), mezi ně patří tzv. republiky (22), kraje (9), autonomní okruhy (4), oblasti (46), města federálního významu (3, Moskva, Petrohrad a Sevastopol) a jedna autonomní oblast (1, Židovská autonomní oblast). V současné době subjekty jsou řazeny do federálních okruhů. Federální okruhy, FO (rus. „федеральные округа“), ФО) zohledňují územní, kulturní a politická specifika (celkový počet: 9 včetně mezinárodně neuznávaného Krymského). Jsou „souhrny“ subjektů RF, které byly zřízeny za účelem zjednodušení administrativního dělení z r. 1991 (viz počet oblastí, republik atd.) a zvýšení účinnosti hospodářské a jiných politik vlády. Kromě federálních a ekonomických RF má ještě tzv. ekonomické rajony (celkový počet: 12).

Graf č. 3: Federální okruhy RF (česky) – stav před 21. březnem r. 2014


9


LS 2014/2015

Zdroj: rusko-info.cz, 19.10.2014

Tab. č. 4: Ekonomická úroveň regionů Ruské federace, 2002–2012, hrubý regionální produkt (HRP) na obyvatele, USD, běžné ceny 2002

2003

2004

2005

2006

Centrální federální okruh

2007

2008

2 416

3 071

4 217

5 831

7 680

10 448

13 339

Belgorodská oblast

2010

2 011

2 012

9 382

11 462

14 202

14 641

1 318

1 638

2 625

862

1 041

1 309

3 391

4 348

6 107

1 765

2 287

3 070

8 392

6 271

8 534

11 266

11 511

3 899

3 088

3 708

4 669

Vladimirská oblast

1 050

1 330

1 713

2 060

2 802

5 404

3 897

4 827

4 027

4 982

6 189

Voroněžská oblast

1 110

1 376

1 719

1 999

6 491

2 593

3 708

4 933

4 068

4 636

6 928

746

951

1 240

7 910

1 416

1 849

2 692

3 248

2 561

3 039

4 150

Kalužská oblast

1 139

1 536

4 210

1 955

2 447

3 101

4 292

5 953

4 808

6 005

7 920

Kostromská oblast

1 120

9 290

1 328

1 828

2 238

2 877

3 741

4 792

3 682

4 538

5 977

Kurská oblast

6 463

1 166

1 503

2 205

2 581

3 271

4 353

5 886

4 469

5 606

6 932

7 346

Lipecká oplast

1 852

2 596

4 094

4 292

5 524

6 901

8 818

6 054

7 141

8 380

8 213

Moskevská oblast

1 510

2 021

2 771

3 704

5 042

7 372

9 561

6 848

8 373

10 358

11 301

Orlovská oblast

1 318

1 608

1 900

2 269

2 918

3 729

4 850

3 587

4 274

5 700

6 086

Rjazaňská oblast

1 185

1 596

2 016

2 499

3 274

4 026

5 159

4 155

4 939

6 337

6 992

Smolenská oblast

1 275

1 534

1 881

2 252

2 845

3 692

4 870

3 962

4 969

6 269

6 676

Tambovská oblast

1 048

1 308

1 704

1 965

2 590

3 696

4 372

3 891

4 182

5 430

6 108

Tverská oblast

1 202

1 539

2 123

2 406

3 329

4 379

5 602

4 545

5 303

6 449

6 485

Tulská oblast

1 241

1 419

1 864

2 531

3 254

4 270

5 894

4 312

5 015

6 156

6 519

Jaroslavská oblast

1 752

2 213

2 916

3 513

4 314

5 627

6 709

5 222

6 047

7 684

8 278

město Moskva

5 459

6 816

9 316

13 508

17 575

23 501

29 547

19 815

24 137

29 247

28 779

Severozápadní federální okruh

2 019

2 557

3 702

4 627

5 906

7 935

10 010

7 909

9 444

11 938

12 457

Karélie

1 837

2 141

2 690

3 994

4 620

6 175

7 061

5 124

6 514

8 226

8 230

Komi

2 683

3 464

4 607

6 226

8 424

10 031

12 646

10 396

12 811

16 587

17 610

Archangelská oblast

1 977

2 558

3 785

4 560

6 232

8 323

9 316

8 210

9 518

12 258

12 580

Vologdská oblast

2 023

2 778

4 478

5 530

6 036

7 780

9 752

5 551

6 889

9 164

9 643

Kaliningradská oblast

1 340

1 602

2 444

3 081

4 055

6 019

7 708

5 696

6 831

8 686

9 025

Leningradská oblast

1 810

2 365

3 444

4 315

5 779

7 141

9 095

7 968

9 659

11 469

12 541

Murmanská oblast

2 432

2 980

5 015

5 539

6 992

9 139

10 614

7 938

9 695

11 351

11 591

Novgorodská oblast

1 441

1 805

2 518

3 369

4 165

5 173

7 142

5 772

6 587

8 271

8 900

Pskovská oblast

1 006

1 277

1 679

1 972

2 649

3 419

4 243

3 428

4 105

5 112

5 282

město Sankt Petěrburg (Petrohrad)

2 299

2 865

4 027

5 014

6 415

9 203

12 050

9 655

11 325

14 452

14 892

Jižní federální okruh

Brjanská oblast

Ivanovská oblast

2009

1 184

1 441

1 917

2 389

3 179

4 460

5 820

4 538

5 452

6 817

7 381

Adygejsko

565

720

977

1 362

1 767

2 594

3 315

2 975

3 455

4 382

4 770

Kalmycko

787

730

1 010

1 168

1 611

2 304

2 875

2 602

2 771

3 467

3 865

Krasnodarský kraj

1 355

1 583

2 127

2 574

3 466

4 914

6 242

5 216

6 357

8 058

8 788

Astrachaňská oblast

1 301

1 642

1 956

2 469

3 124

3 909

5 891

4 191

4 739

5 803

6 755

Volgogradská oblast

1 232

1 562

2 011

2 714

3 519

4 938

6 398

4 546

5 517

6 652

7 188

Rostovská oblast

1 019

1 277

1 759

2 142

2 892

4 089

5 398

4 084

4 864

6 108

6 399

Severokavkazský federální okruh

714

915

1 218

1 381

1 855

2 452

3 176

2 662

3 110

3 834

4 139

Dagestán

517

722

1 063

1 197

1 682

2 221

3 100

2 853

3 249

3 847

4 171

Ingušsko

247

337

487

617

806

1 616

1 891

1 455

1 717

2 164

2 741

Kabardsko-Balkarsko

809

946

1 141

1 494

1 847

2 229

2 726

2 409

2 913

3 588

4 001

Karačajevsko-Čerkesko

743

847

1 019

1 307

1 868

2 314

3 070

2 576

2 999

3 521

4 078

Severní Osetie-Alanie

719

870

1 191

1 560

2 252

2 907

3 263

2 837

3 461

4 112

4 570

Čečensko

ND

ND

ND

709

1 024

1 586

2 203

1 638

1 817

2 288

2 559

Stavropolský kraj

940

1 207

1 548

1 889

2 432

3 155

4 004

3 150

3 751

4 847

5 011

Povolžský federální okruh

1 516

1 900

2 576

3 238

4 256

5 605

7 118

5 166

6 226

8 040

8 610

Baškortostán

1 460

1 931

2 639

3 313

4 577

5 690

7 371

5 023

6 128

7 873

9 211

Marij El (Marijsko)

779

1 034

1 449

1 647

2 259

3 046

3 763

3 116

3 891

4 773

5 515

Mordvinsko

984

1 228

1 521

1 803

2 476

3 524

4 462

3 400

4 108

4 923

5 226

Tatarstán

2 115

2 633

3 600

4 534

5 923

7 864

9 884

7 379

8 738

11 711

12 221

Udmurtsko

1 589

1 854

2 247

3 194

3 931

5 235

6 392

4 766

5 719

7 527

7 936

901

1 125

1 595

1 910

2 690

3 813

4 949

3 507

4 007

5 145

5 652

Permský kraj

2 011

2 437

3 341

4 231

5 218

6 962

9 164

6 407

7 864

10 862

11 055

Kirovská oblast

1 057

1 268

1 682

1 971

2 536

3 329

4 432

3 393

4 067

4 984

5 203

Nižněnovgorodská oblast

1 541

1 927

2 417

3 089

4 070

5 485

7 066

5 169

6 419

7 944

8 257

Orenburská oblast

1 376

1 745

2 760

3 575

5 352

7 032

8 441

6 375

7 356

9 288

10 103

911

1 085

1 444

1 845

2 307

3 306

4 245

3 323

3 753

5 262

5 678

Čuvašsko

Penzenská oblast


10


LS 2014/2015

Samarská oblast

2 028

2 586

3 518

4 405

5 562

7 097

8 736

5 712

7 090

8 831

9 501

Saratovská oblast

1 162

1 474

2 003

2 322

2 910

3 853

5 074

4 048

4 816

5 835

6 176

Uljanovská oblast

1 050

1 310

1 722

2 115

2 813

3 689

4 620

3 723

4 439

5 918

6 195

Uralský federální okruh

3 440

4 388

6 335

8 984

11 305

13 713

16 049

11 371

13 860

17 738

18 893

Kurganská oblast

933

1 198

1 489

1 829

2 638

3 371

4 597

3 688

4 152

5 141

5 271

Sverdlovská oblast

1 666

2 081

2 865

3 844

5 537

7 418

8 609

6 031

7 911

10 213

11 164

Ťumeňská oblast

8 792

11 116

16 238

23 805

28 432

32 498

37 595

26 872

31 965

40 779

42 973

Čeljabinská oblast

1 524

2 002

2 843

3 506

4 687

6 442

7 669

5 038

6 114

7 578

7 852

Sibiřský federální okruh

1 573

1 977

2 866

3 523

4 625

6 048

7 180

5 540

6 995

8 489

8 662

834

1 109

1 460

1 541

2 117

2 918

3 691

3 060

3 459

4 327

4 586

1 229

1 743

2 281

2 734

3 493

4 353

5 197

3 944

4 626

5 382

5 575

715

867

1 121

1 359

1 841

2 500

3 154

2 769

3 274

3 682

3 940

1 481

1 737

2 129

2 753

3 708

4 689

5 474

4 795

5 794

7 232

7 957

893

1 117

1 560

1 903

2 569

3 548

4 266

3 437

4 071

4 686

5 000

Zabajkalský kraj

1 226

1 509

1 869

2 183

2 981

3 892

5 085

4 221

4 819

6 292

6 664

Krasnojarský kraj

2 479

3 016

4 349

5 389

7 541

10 101

10 476

8 333

12 214

14 062

13 605

Irkutská oblast

1 727

2 133

2 916

3 639

4 907

6 395

7 203

5 913

7 294

8 902

9 953

Kemerovská oblast

1 495

1 867

2 980

3 705

4 501

6 149

8 341

5 818

7 408

9 276

8 473

Novosibirská oblast

1 456

1 869

2 494

3 129

4 107

5 403

6 899

5 048

5 958

7 611

7 926

Omská oblast

1 417

1 816

3 276

3 853

4 804

5 791

7 031

5 335

6 172

7 776

8 187

Tomská oblast

2 300

3 037

4 446

5 494

6 783

8 183

9 735

7 476

8 963

10 790

11 435

Dálněvýchodní federální okruh

2 239

2 752

3 583

4 497

5 715

7 821

9 721

8 614

11 008

13 735

13 990

Sacha (Jakutsko)

3 865

4 564

5 599

6 786

7 964

9 907

12 995

10 791

13 219

17 312

18 335

Kamčatský kraj

2 295

2 736

3 513

4 570

6 185

7 842

9 594

9 198

10 384

12 130

12 853

Přímořský kraj

1 487

1 889

2 593

3 271

3 976

5 107

6 455

5 909

7 803

9 585

9 234

Chabarovský kraj

2 238

2 659

3 290

4 111

5 222

6 661

8 006

6 461

8 593

10 129

10 487

Amurská oblast

1 609

1 938

2 532

3 133

4 087

5 156

6 291

5 689

7 106

9 297

9 262

Magadanská oblast

3 868

4 405

4 854

5 580

6 805

8 344

10 416

9 433

12 141

15 796

16 248

Sachalinská oblast

2 741

3 804

5 970

8 144

11 810

21 883

26 470

24 573

32 513

41 181

42 084

Židovská autonomní oblast

1 141

1 473

2 084

2 734

3 662

5 180

5 408

4 486

6 056

7 660

7 932

Čukotský autonomní okruh

5 977

8 374

8 269

8 385

10 854

15 516

23 431

27 487

27 226

30 065

31 130

Průměr RF

1 933

2 439

3 391

4 443

5 783

7 655

9 559

7 062

8 620

10 806

11 304

Altaj Burjatsko Tuva Chakasko Altajský kraj

Poznámka: Údaje za r. 2013 nebyly k dispozici. Pro převod částek z RUB na USD byl použit průměrný roční kurz z databáze Světové banky. Je patrné, že rozdíly mezi ruskými regiony v letech 2002–2012 se prohlubovaly, přičemž HRP / ob. většiny regionů ležel pod průměrem RF. Zdroj: Rosstat, WB; vlastní zpracování.

Novými, mezinárodně neuznanými regiony RF, jsou od 21. března r. 2014 – Krymská republika a město federálního významu Sevastopol. K připojení těchto dvou regionů došlo během Ukrajinské krize, mj. Ukrajinské politické krize (únor–květen r. 2014). 20 Tab. č. 5: Ekonomická úroveň Krymského federálního okruhu, 2002–2012, disponibilní hrubý regionální produkt (HRP) na obyvatele, USD, b. c. (odhady) Krymský federální okruh Republika Krym město Sevastopol

2002 453 455 450

2003 575 558 591

2004 754 722 785

2005 1 089 1 060 1 117

2006 1 323 1 300 1 345

2007 1 751 1 701 1 801

2008 2 243 2 186 2 299

2009 1 579 1 545 1 613

2010 2 052 1 951 2 152

2011 2 394 2 288 2 500

2012 2 750 2 597 2 902

Zdroj: DSSU / Ukrstat, Rosstat, WB; vlastní zpracování. 20

Po rozpadu SSSR poloostrov Krym (etnické složení – cca 60 % Rusů, zbytek – Ukrajinci, Krymští Tataři, Tataři a jiné národnosti) se stal součástí Ukrajiny v podobě Autonomní republiky Krym a města Sevastopol. 16. března r. 2014 za přítomnosti vojáků RF se na poloostrově konalo referendum o jeho statutu – zůstat součástí Ukrajiny s větší autonomií nebo připojit se k Rusku. Referendum vzniklo v reakci na politickou krizi v Ukrajině, kdy inaugorovaný v r. 2010 prezident Janukovič (největší podporu měl na Krymu) opustil zemi. Cca 95 % voličů za 83% účastí zvolilo připojení k RF, které proběhlo během následujících pětí dní. Průzkumy z r. 2015, mj. německé agentury GfK, uvádějí obdobná čísla. © Ing. Ilya Bolotov, Ph.D., MBA

11


LS 2014/2015

Tab. č. 6: Srovnání ekonomické úrovně Ruska a ČR, 2002–2012, HDP na obyvatele, USD, metodologie IMF 2002 Běžné ceny Rusko ČR PPP Rusko ČR

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2377 7688

2968 9349

4097 11179

5311 12753

6913 14513

9102 17600

11631 21794

8568 18913

10671 18973

13253 20603

14016 18699

8839 17056

9683 18067

10719 19507

11799 21225

13209 23356

14758 25275

15836 26339

14723 25145

15550 25987

16537 26916

17386 27059

Poznámka: Z důvodu odlišné metodiky výpočtu, čísla se liší od předchozí tabulky. Zdroj: IMF, duben 2014

Podnikatelské prostředí v Ruské federaci Podnikatelské prostředí a konkurenceschopnost ruské ekonomiky se dlouhodobě zlepšují. V r. 2015 RF se umístila na 53. místě v žebříčku konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra a na 62. místě v žebříčku snadnosti podnikání Světové banky. V obou případech se jedná o významný posun (o více jak 10 a 20 míst). Mezera mezi ekonomikami střední a východní Evropy a Ruskem se dlouhodobě zmenšuje.


12


LS 2014/2015

2. Zahraniční obchod ČR s Ruskou federací Tab. č. 7: Vývoz ČR do Ruské federace, 1999–2013 Stat. hodnota CZK(tis.)

Stat. hodnota CZK (%)

0,0

13 185 802

cca 0

162 899 017

0,0

14 914 730

cca 0

Rusko

211 856 609

0,0

18 566 029

cca 1

RU

Rusko

236 605 489

0,0

16 805 171

cca 1

2003

RU

Rusko

285 276 313

0,0

16 440 045

cca 1

2004

RU

Rusko

414 121 168

0,1

24 172 147

cca 1

2005

RU

Rusko

470 194 415

0,1

33 646 294

cca 1

2006

RU

Rusko

42 589 113

cca 1

2007

RU

Rusko

57 608 073

cca 2

2008

RU

Rusko

67 558 905

cca 2

2009

RU

Rusko

49 618 222

cca 2

2010

RU

Rusko

67 336 786

cca 2

2011

RU

Rusko

92 647 743

cca 3

2012

RU

Rusko

118 024 856

cca 4

2013

RU

Rusko

116 212 645

cca 4

1,6

Stat. hodnota CZK(tis.) 48 146 081

Stat. hodnota CZK (%) cca 2

Období

Kód země

Název země

Netto (kg)

1999

RU

Rusko

171 911 696

2000

RU

Rusko

2001

RU

2002

Netto (%)

Zdroj: ČSÚ. Tab. č. 8: Dovoz ČR z Ruské federace, 1999–2013 Období

Kód země

Název země

1999

RU

Rusko

Netto (tis. kg) 14 058 966

2000

RU

Rusko

14 078 592

1,6

80 236 665

cca 3

2001

RU

Rusko

13 612 681

1,6

76 006 364

cca 3

2002

RU

Rusko

11 644 473

1,4

59 988 323

cca 2

2003

RU

Rusko

12 423 056

1,5

65 834 467

cca 2

2004

RU

Rusko

12 669 601

1,5

70 907 614

cca 2

2005

RU

Rusko

14 144 016

1,7

104 598 051

cca 3

2006

RU

Rusko

126 174 106

cca 4

2007

RU

Rusko

114 049 358

cca 4

2008

RU

Rusko

154 842 856

cca 5

2009

RU

Rusko

102 603 828

cca 3

2010

RU

Rusko

130 120 738

cca 4

2011

RU

Rusko

142 959 934

cca 5

2012

RU

Rusko

154 900 290

cca 5

2013

RU

Rusko

155 381 973

cca 5

Netto (%)

Zdroj: ČSÚ.


13


LS 2014/2015

Tab. č. 9: Obchodní bilance mezi ČR a Ruskou federací, 1999–2013 Období

Kód země

Název země

Netto (kg)

Netto (%)

1999

RU

Rusko

-

-

Stat. hodnota CZK(tis.) -34 960 279

2000

RU

Rusko

-

-

-65 321 935

2001

RU

Rusko

-

-

-57 440 335

2002

RU

Rusko

-

-

-43 183 152

2003

RU

Rusko

-

-

-49 394 422

2004

RU

Rusko

-

-

-46 735 468

2005

RU

Rusko

-

-

-70 951 757

2006

RU

Rusko

-83 584 993

2007

RU

Rusko

-56 441 285

2008

RU

Rusko

-87 283 950

2009

RU

Rusko

-52 985 606

2010

RU

Rusko

-62 783 951

2011

RU

Rusko

-50 312 191

2012

RU

Rusko

-36 875 435

2013

RU

Rusko

-39 169 327

Zdroj: ČSÚ. Tab. č. 10: Komoditní struktura vývozu do Ruské federace v r. 2013 Kód zboží SITC 0 1

Kód země

Název země

Stat. hodnota CZK(tis.)


Potraviny a živá zvířata

RU

Rusko

1 584 193

0,1

Nápoje a tabák

RU

Rusko

583 775

0,0

RU

Rusko

544 881

0,0

RU

Rusko

276 107

0,0

RU

Rusko

9 334

0,0

RU

Rusko

8 938 381

0,3

RU

Rusko

11 767 931

0,4

Název zboží

6

Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

7

Stroje a dopravní prostředky

RU

Rusko

82 459 746

0,6

8

Průmyslové spotřební zboží

RU

Rusko

10 047 893

0,3

2 3 4 5

Poznámka: Nejvíce vyváženými položkami do RF jsou v klasifikaci HS 8 osobní automobily a jiná motorová vozidla (cca 7 % celkového vývozu ČR), počítačové komponenty (procesory, diskové jednotky, HDD atd., cca 3 %), léky (1 %), pístové motory (1 %), letouny (cca 1 %) atd. Zdroj: ČSÚ.


14


LS 2014/2015

Tab. č. 11: Komoditní struktura dovozu z Ruské federace v r. 2013 Kód zboží SITC

Název zboží

Kód země

Název země



0


RU

Rusko

254 180

0,0

1

Nápoje a tabák

RU

Rusko

67 080

0,0

RU

Rusko

5 136 700

0,2

RU

Rusko

129 090 934

4,6

RU

Rusko

13 355

0,0

RU

Rusko

5 483 393

0,2

RU

Rusko

9 771 853

0,3

2 3 4 5 6

Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

7


RU

Rusko

5 060 857

0,2

8


RU

Rusko

503 494

0,0

Poznámka: Nejvíce dováženými položkami z RF jsou v klasifikaci HS 8 zemní plyn (cca 2/3), minerální oleje (2,4 %), jaderné palivové články (< 1 %), polotovary ze železa, železné rudy a jiné kovy (< 1 %), pneumatiky (< 1 %), kaučuk (< 1 %) atd. Zdroj: ČSÚ. Tab. č. 12: Obchodní bilance s Ruskou federací dle SITC za r. 2013 Kód zbožíSITC

Název zboží

Kód země

Název země

0


RU

Rusko

1 330 014

1

Nápoje a tabák

RU

Rusko

516 694

RU

Rusko

-4 591 819

RU

Rusko

-4 021

RU

Rusko

3 454 989

RU

Rusko

1 996 078

2 4 5 6

Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu


7


RU

Rusko

77 398 888

8


RU

Rusko

9 544 400

Poznámka: Položkami čistě vyváženými do RF jsou v klasifikaci HS 8 jsou osobní automobily (přebytek obchodu cca 20–30 mld. CZK), počítačové komponenty (procesory, diskové jednotky, HDD atd., cca 7–8 mld. CZK), pístové motory (cca 1 mld. CZK), letouny (cca 1 mld. CZK); čistě dováženým z RF – zemní plyn, minerální oleje (schodek obchodu cca -60 mld. CZK), polotovary ze železa, železných rud a jiných kovů (cca -5 mld. CZK), jaderné palivové články (cca -3 mld. CZK). Zdroj: ČSÚ.


15


LS 2014/2015

Euroasijská hospodářská unie (EAHU): vývoz do RF umožňuje proniknout i na další trhy Od 01.01.2015 Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Arménie a nově Kyrgyzstán se stávají členy Euroasijské hospodářské unie (obdoba EU). EAHU navazuje na předchozí Jednotný hospodářský prostor (JHP), Celní unii (CU) a Euroasijské hospodářské společenství (EAHS). JHP je společným trhem Ruska, Běloruska a Kazachstánu od 01.01.2012, který vznikl z CU. Celní unie Ruska, Běloruska a Kazachstánu (CU) založená 01.01.2010 odstranila obchodní překážky mezi zmíněnými zeměmi a sjednotila jejich obchodní politiku. Nejvyšším orgánem CU byla Euroasijská hospodářská komise (EHK), na jejichž stránkách je publikován společný celní sazebník tří zemí (EAHK nahradila v r. 2012 původní komisi CU). Účelem celní unie bylo vzájemné odstranění překážek obchodu uvnitř a zjednodušení a zrychlení celního odbavení členů CU vůči třetím zemím, a to včetně tranzitních operací (jelikož Bělorusko a Kazachstán jsou nejvýznamnějšími obchodními partnery RF ze zemí bývalého SSSR po Ukrajině, lze předpokládat, že CU má přínos pro všechny zúčastněné státy). EAHS bylo založeno Ruskem, Běloruskem, Kazachstánem, Kyrgyzstánem a Tádžikistánem 30.05.2001. V r. 2002 k EAHS se připojili Moldavsko, Ukrajina a Uzbekistán (poslední – do r. 2008). Podíl vzájemného obchodu mezi členskými zeměmi EAHU / CU je však malý a činil v r. 2011 v průměru 12–13 % (zbytek představuje obchod s třetími státy; srovnej s EU – 2/3!); hlavními vývozními a dovozními komoditními skupinami byly v r. 2011 minerální výrobky (41,1 % celkového obchodu), stroje a dopravní prostředky (19,0 %) a kovy a výrobky z kovů (12,7 %); údaje EHK. Čistým vývozcem je přitom Rusko a čistými dovozci – Bělorusko a Kazachstán. Stránky EHK: http://www.eurasiancommission.org/en/Pages/default.aspx V r. 2014 zájem o členství v CU a v EAHU potvrdili mj. Tádžikistán a Ázerbájdžán.21 Zájem o dohodu o volném obchodu s EAHU mají Turecko, Izrael a Egypt.

Změny v obchodní politice RF po vstupu do WTO Po splnění všech závazků maximální celní sazby MFN RF (průměrné celní sazby dle Doložky nejvyšších výhod WTO, MFN) se mají ustálit na neváženém průměru 8,2 %, přičemž aplikovaná sazba MFN má činit 7,6 % na základě požadavků WTO. V r. 2012 se jednalo o snížení o 2,8–3,4 procentních bodů oproti 11 % v r. 2011 (do r. 2020 celní ochrana se má snížit o 30 %). Rusko zachovává ochranu u řady citlivých odvětví, mj. u bankovnictví (bude povolovat založení pouze dceřiných společností zahraničních bank a nikoli jejich poboček během prvních devíti let členství) a u automobilového sektoru (bude mít šestiletou přechodní dobu na zlepšení podmínek zahraničních investorů v automobilovém sektoru). RF se však zavázala v budoucnosti otevřít bankovní, finanční a telekomunikační trhy pro zahraniční společnosti a pro řadu profesí ze strany jednotlivců. Důležitou změnou, v níž také doufají zahraniční společnosti, by mělo také být zlepšení investičního a podnikatelského prostředí v zemi. Kromě toho se očekává přizpůsobení obchodních politik a podnikatelského prostředí pravidlům WTO v jiných členských státech EAHU.

21

Na základě průzkumu veřejného mínění Euroasijské banky pro rozvoj (instituce založené RF a Kazachstánem v r. 2006 pro účely vzájemného rozvoje jejích členů: Ruska, Kazachstánu, Arménie, Tádžikistánu, Běloruska a Kyrgyzstánu, mj. prostřednictvím podpory investic) nadpoloviční počet respondentů v zemích SNS (61 % a 59 %) podporoval vznik CU a jednotného ekonomického prostoru mezi zeměmi CU, na základě čehož lze očekávat rozšíření tohoto prostoru v budoucnosti i na jiné země regionu SNS. © Ing. Ilya Bolotov, Ph.D., MBA

16


LS 2014/2015

Materiály BusinessInfo.cz: SWOT analýza ruského trhu a perspektivní obchody pro vývoz do Ruské federace SWOT analýza ruského trhu: (S) Silné stránky: • •

•

• • •

Více než 140 mil. trh s významnou surovinovou základnou, dostupnou a kvalifikovanou pracovní silou, předpokladem dalšího ekonomického rozvoje a růstu; Zájem na rozvoji vzájemných hospodářských vztahů a tomu odpovídající tvorba, využívání a zdokonalování souboru finančních a nefinančních nástrojů na podporu vývozu a investic; Výhodná výchozí pozice opírající se o dlouholetou tradici vývozu, znalost ruského trhu (včetně schopnosti komunikace v ruském jazyce) a znalost potřeb ruských partnerů; Pozitivní pověst českého zboží z tradičních odvětví mezi ruskými spotřebiteli; V tradičních oborech moderní a efektivní průmyslová výroba, schopná technologicky reagovat na požadavky ruského trhu; Velmi dobrá pozice v bilaterálních hospodářských vztazích na federální úrovni i s vybranými regiony Ruska.

(W) Slabé stránky: • • • • • • •

Podnikatelské prostředí dosud nedosahuje úrovně evropských standardů; existence celé řady překážek obchodu; Nedostatečné povědomí o možnostech a realitách ruského trhu; Nedostatečné kapitálové možnosti českých podniků; Slabá schopnost kombinovat vývoz s vyššími formami spolupráce, včetně výrobní a technologické kooperace a zakládání společných podniků; Až na výjimky nízká schopnost čs. podnikatelských subjektů sdílet informace o příležitostech a seskupovat se do efektivních aliancí či konsorcií; Slabá podpora prodeje (brandů) čs. firem, absence obchodního modelu ve střednědobém i dlouhodobém horizontu; Rezervy ve využití potenciálu upevňování vztahů v hospodářské oblasti na multilaterální úrovni (most mezi EU a RF).

(O) Příležitosti: • • • • •

• •

Dynamický růst ekonomiky a zlepšený stav veřejných financí; Růst reálných příjmů a tomu odpovídající zvyšování výdajů na spotřebu – Vznik nové spotřebitelské poptávky po dováženém zboží; Zlepšená platební a investiční schopnost ruských partnerů; Postupné otevírání trhu (privatizace energetického sektoru), přibližování obchodního režimu pravidlům Světové obchodní organizace (WTO); Modernizace zastaralé výrobní základny a zavádění nových technologií v celé řadě průmyslových odvětví (energetika, těžba surovin, hutnictví a kovovýroba, těžké strojírenství, chemický průmysl, zemědělství a výroba potravin; Postupný rozvoj dopravní a telekomunikační infrastruktury; Nižší nasycenost trhu v regionech RF.

(T) Omezení: •

Nejistoty spojené se schopností udržet dlouhodobě vysoká tempa růstu; hospodářské cykly a jejich krizové fáze (1998, 2008);


17


• •

•

• • •

LS 2014/2015

Závislost ruské ekonomiky na surovinách (ropa, plyn a další komodity), možné negativní dopady při výrazném snížení světových cen; Vysoká míra zasahování státu do ekonomiky; četné administrativní překážky v podnikání a zahraničně obchodních operacích; zdlouhavé, ne vždy dostatečně transparentní, zato poměrně finančně nákladné procedury v obchodě; Strukturální nerovnováhy plynoucí z nedostatečné diverzifikace ekonomiky, silné závislosti na surovinách a poddimenzované dopravní, telekomunikační, distribuční, logistické a energetické infrastruktury; Monopolní struktury (omezení) v některých sektorech ekonomiky (strategické sektory); Nedostatečná ochrana práv k duševnímu vlastnictví; Snižující se cenová výhoda čs. výrobků (poměr cena/kvalita se vyrovnává západoevropským analogům).

Perspektivní obory pro vývoz: • Strojírenství – místní průmysl nezbytně potřebuje další modernizaci a rozšíření výrobních kapacit s využitím moderních technologií (informační, bio a nanotechnologie) a technologického vybavení a zařízení, zejména ve strojírenství, hutnictví, sklářství, zpracování dřeva, elektrotechnice, elektronice, automobilovém, leteckém, loďařském průmyslu, výrobě kolejových vozidel, dopravních prostředků pro přepravu osob, včetně ekologizace těchto výrob. • Energetika – po ukončení krize bude nedostatek energetických kapacit limitujícím prvkem v rozvoji ruského průmyslu. K prioritám proto bude patřit zejména výstavba nových energetických bloků (klasických, plynových a paroplynových), včetně jaderných. Podobně jako ve vyspělých ekonomikách vzroste význam alternativních a obnovitelných zdrojů energie. Vzhledem k zastaralému technickému stavu energetického komplexu vyvstává otázka rekonstrukcí a modernizací generujících bloků, včetně zavádění úsporných technologií, jakož i rekonstrukce a rozšíření distribučních sítí. Důležitým zůstává rozvoj, resp. udržení těžby a distribuce ropy, zemního plynu a uhlí, včetně navazujícího chemického a petrochemického průmyslu. • Těžba surovin – surovinový potenciál v zemi skýtá řadu příležitosti pro české výrobce těžební a důlní techniky (těžba přírodních materiálů, železných i neželezných rud, uhlí, atd.). • Dopravní infrastruktura – s očekávaným růstem výkonnosti ruské ekonomiky nabývá na významu výstavba a rekonstrukce federálních a regionálních silnic a dálnic, železničních sítí, leteckých koridorů a vodních cest. • Automobilový průmysl – s obnovením růstu kupní síly obyvatelstva vzroste poptávka na trhu osobních automobilů. Ruský trh tudíž bude skýtat příležitost pro české výrobce automobilů a dodavatele dílů a příslušenství. Obdobný vývoj očekáváme i v segmentu užitkových a nákladních automobilů. • Zemědělsko–průmyslový komplex – s přihlédnutím ke současnému stavu v ruském zemědělství a potravinářském průmyslu očekáváme poptávku po nových zemědělských technologiích jak v sektoru rostlinné, tak i živočišné výroby. V zájmu zvýšení tržního podílu domácí produkce potravin očekáváme zvýšený zájem o technologie zpracování zemědělských produktů a výroby potravin. • Stavebnictví a bytová výstavba – před ekonomickou krizi přetrvával v RF několik let stavební boom v oblasti bytové i průmyslové výstavby, což vyžadovalo posílení stávajících stavebních kapacit, jakož i kapacit na výrobu stavebních materiálů (cementárny, cihelny, sklárny, izolační materiál apod.), stejně jako nové stavební technologie a © Ing. Ilya Bolotov, Ph.D., MBA

18


LS 2014/2015

stavební techniku. S tím souvisejí i investice v oblasti přípravy, rozvodů pitné vody, sběru a čištění odpadních vod, rozvodu elektřiny a plynu, zateplení budov a likvidace průmyslového a komunálního odpadu. • Zdravotnictví – přetrvávající neutěšený stav v ruském zdravotnictví předpokládá jak dodávky moderní zdravotnické techniky a přístrojového vybavení pro stávající a nově budovaná zdravotnická zařízení, tak technologického zařízení (výrobní linky) pro rozšíření domácí výroby léčiv.

Podpora českého vývozu do RF (informace BusinessInfo.cz): “Státem podpořené financování a pojišťování vývozu je realizováno prostřednictvím České exportní banky (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). RF je zařazena na 4. stupeň z 8 dle klasifikace úvěrového rizika (konsensus OECD) / 0 mají USA a země EU, 8 – např. Irák před řadou let) /. Pojistná angažovanost EGAP v RF (k 26.6.2012) činila 71,4 mld. CZK. Podíl na celkové pojistné angažovanosti RF k 25.6.2012 činil 35 %. RD odpovídá cca 40 % portfolia ČEB.” Zdroj: BusinessInfo.cz, 9. listopadu 2012, aktualizace autora

Podrobněji o poskytované pomoci viz stránky příslušných institucí: • CzechTrade, http://www.czechtrade.cz, též http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicniobchod-eu/teritorialni-informace-zeme/rusko.html; • ČEB, http://www.ceb.cz;

• EGAP, http://www.egap.cz.


19


LS 2014/2015

3. Přímé zahraniční investice ČR v Ruské federaci do r. 2011 Tab. č. 13: Stav českých PZI v RF, odvětvová struktura, tis. USD. 2005 A Zemědělství, lov a lesní hospodářství

2006

2007

2008

2009

2010

2011

884.8

920.37

987.11

362.76

284.09

297.27

318.91

5,199.6

3,674.64

37,734.08

29,453.08

26,604.33

24,805.48

26,115.52

5,199.6

17.9

11,597.9

691.82

9.34

32.61

3,656.74

26,136.18

28,761.26

26,594.99

24,772.87

26,115.52

6,939.8

15,366.81

31,840.48

115,356.53

116,302.85

121,680.65

121,837.8

1,526.6

982.59

768.23

554.01

595.49

1,925.15

2,593.14

5

5

5

5

5

5

370.8

37.98

497.83

1,431.92

1,682.77

391.57

405.04

2,776.1

2,997.4

B Rybářství, chov ryb C Těžba nerostných surovin CA těžba paliv CB Těžba nerostných surovin s výjimkou paliv D Zpracovatelský průmysl DA Výroba potravin, nápojů a tabáku DB Textilní průmysl DD Dřevozpracující průmysl a výroba ze dřeva DE Výroba papíru a celulozy; nakladatelská a polygrafická činnost DG Chemický průmysl

32.2

32

32

32

1,089.13

950.31

940.35

606.06

1,559.13

2,226.07

1,575.17

1,367.8

1,353.47

1,059.96

1,106.05

1,825.71

156.86

1,941.2

3,076.91

2,132.09

2,459.44

2,732.93

3.8

12.26

50.51

406.9

1,364.46

1,701.02

143.5

DH Výroba gumy a plastu

1,177.8

DI Výroba jiných nekovové produkce DJ Hutnictví a výroba zpracované kovové produkce DK Strojírenství

19.1 443.2

DL Výroba elektrického, elektronického a optického zařízení DM Výroba dopravních prostředků a zařízení DN Jiná výroba

0.3

704.26

4.37

0.4

0.47

0.98

0.85

373.4

8,751.98

23,532.17

102,995.88

102,849.05

102,871.97

102,683.97

103.9

113.6

121.67

120.4

94.46

147.97

101.96

E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

1.3

1.6

1.71

1.43

1.12

5,423.51

5,555.96

F Stavebnictví

1.1

28.06

93.96

1,273.17

18,231.39

91,255.31

7,086.03

3,253.5

2,010.63

2,446.47

2,715.26

17,009.04

18,870.41

6,861.56

0.2

213.22

171.09

178.61

184.76

518.5

738.75

836.31

996.58

758.57

83.61

995.81

3,038.6

3,295.4

5,043.15

8,643.31

16,201.21

9,635.19

10,298.55

988

5,853.46

5,327.33

7,433.02

2,031.42

7,806.59

7,870.79

280,036.63

187,125.69

G Velkoobchod a maloobchod; oprava motorových vozidel a dalších výrobků H Hotelnictví a gastronomie

5.9

I Doprava a spojení J Finanční činnost K Operace s nemovitostmi, pronájem a poskytování služeb N Zdravotnictví a sociální služby

248.9

O Ostatní komunální, sociální a osobní služby Celkem v RF

13.9

3.96

4.24

0.17

0.13

20,844.7

32,142.6

84,315.04

166,448.54

197,595.26

Odvětvová struktura stavu českých PZI v RF v r. 2011, relativní vyjádření, %

A

B

C

D

E

F

G

H

I

J

K

N

O

Zdroj: Rosstat, EMISS.


20


LS 2014/2015

Tab. č. 14: Stav českých PZI v RF, teritoriální struktura struktura, tis. USD. 2005 Centrální federální okruh Brjanská oblast

2006

2007

2008

26,824.43

40,369.08

0.19

0.2

Ivanovská oblast

2009

123,703.13

2010

2011

159,978.03

226,272.62

133,110.89

40.31

34.07

0.2 31.57

32.94

32.63

32.67

83.18

76.52

78.25

32.31

Kalužská oblast

8345.7

22858.5

102319.5

102319.5

102319.63

102319.64

Kostromská oblast

919.23

985.89

0.2

0.16

0.16

0.17

Kurská oblast

132.93

143.27

141.8

111.05

116.7

120.72

město Moskva

13971.21

11320.23

14690.04

34668.07

30029.12

20316.98

1119.43

2642.47

3775.07

19031.56

85698.27

2436.54

Orlovská oblast

156.86

169.38

167.6

189.88

1306.25

1631.38

Rjazaňská oblast

10.11

247.87

554.41

1670.94

1743.24

686.72

363.3

1963.3

1963.3

1420.21

1789.35 168.15

Jaroslavská oblast

Moskevská oblast

Smolenská oblast Tulská oblast

1.9

0.41

0.4

Tverská oblast

37.98

40.73

8.06

6.31

6.59

Vladimirská oblast

521.1

559.65

568.91

449.21

451.91

467.46

Voroněžská oblast

1575.17

1367.8

1353.47

1059.96

1106.05

1144.11

3,781.16

5,155.35

7,246.56

7,777.37

15,234.88

16,481.07

281.78

470.34

480.6

549.37

5,728.23

5,925.18

490.21

529.15

Severozápadní federální okruh Jižní federální okruh (včetně změn) Severokavkazský federální okruh Povolžský federální okruh

689.04

36,714.77

29,016.22

27,203.22

30,381.80

29,196.05

Uralský federální okruh

54.38

1,431.77

1,553.06

1,523.08

1,586.93

1,554.44

Sibiřský federální okruh

511.81

173.72

4,448.93

564.17

339.77

328.58

0.02

0.02

0.02

2.17

0.34

84,315.04

166,448.54

197,595.26

280,036.63

187,125.69

Dálněvýchodní federální okruh Celkem

20,844.70

32,142.60

Teritoriální struktura stavu českých PZI v RF v r. 2011, relativní vyjádření, %

Centrální federální okruh Jižní federální okruh (včetně změn) Povolžský federální okruh

Severozápadní federální okruh Severokavkazský federální okruh Uralský federální okruh

Zdroj: Rosstat, EMISS.

Hlavními faktory brzdicími příliv PZI do Ruska podle Vercueila (2010) a Bolotova (2011b) byly a částečně také jsou: • Složitá legislativa, byrokracie; • Ochrana strategických odvětví (např. přirozených monopolů);


21


LS 2014/2015

• Přetrvávající nerovnoprávné postavení domácích a zahraničních společností v některých oblastech; • Korupční praktiky; • Slabší domácí bankovní sektor; • Nedostatečná ochrana průmyslového vlastnictví; • Předpojatost soudního systému; Podpora investic v Rusku – Zvláštní ekonomické zóny V r. 2005 v RF byl přijat Zákon o zvláštních ekonomických zónách č. 116-FZ zakládající 6 zón se zvýhodněnými podmínkami pro zahraniční investory (ZEZ): 22 Dubna a Zelenograd (Moskva), Petrohrad a Tomsk (zaměření: technologie) a Jelabuga a Lipeck (zaměření: průmysl). V létech 2006 a 2007 bylo založeno 7 nových zón zaměřených na cestovní ruch a zavedena kategorie „přístavní zóna“. Tvorba ZEZ stále pokračuje (v r. 2010 Samara, zaměření: průmysl). V r. 2014 počet ZEZ činil 28. I když účinnost ZEZ je v odborné literatuře někdy zpochybňována (řada ZEZ nemá zahraniční rezidenty), zřejmě se jedná o zvýšení zájmu ruské vlády o příliv PZI do země, které se odráží i na stavu českých přímých zahraničních investic. Od r. 2015 zvláštní ekonomickou zónou (daňovým rájem a přístavní zónou) se mají stát Republika Krym a město Sevastopol.

Graf č. 4: Zvláštní ekonomické zóny Ruské federace (2012).

Poznámka: Federal Region = federální okruh.

Podpora investic v Rusku – Režim průmyslové montáže

Dalším programem podpory PZI v Rusku je tzv. režim průmyslové montáže, tj. snížených celních sazeb na dovoz součástek průmyslové výroby pro montáž v RF.

22

Snížená sazba daně z příjmu, úlevy na daních z nemovitostí a z pozemků na 5–10 let, snížená silničních daň, zrychlené odpisy majetku, snížené odvody na sociální a zdravotní pojištění, zvláštní celní režim (odstranění cel a omezení na dovoz zařízení), sjednocení administrativních procedur (mj. elektronický oběh dokumentů), snížená pozemková renta. ZEZ jsou vybaveny dopravní, sociální, komunální, celní a jinou infrastrukturou z prostředků státního a místního rozpočtů a jsou umístěny poblíž významných univerzit. Investoři jsou rovněž obeznámeni s průměrnou výší mezd. © Ing. Ilya Bolotov, Ph.D., MBA

22


LS 2014/2015

4. Kulturní zvláštnosti Rusů v obchodním jednání 23 “Jestliže se při jednání s Japonci hovoří o nezbytnosti držet nervy a emoce na uzdě a nikdy neztrácet kontrolu nad svým chováním, pak u Rusů je tomu právě naopak. Praha, 20. května (František Bureš) - Při jednání s ruskými partnery jsou velmi obvyklá náhlá vzplanutí emocí, hrozby a vážně míněné výhružky stejně jako výlevy srdečnosti. Co zde ale také najdeme, je trpělivost. Oficiálním jazykem je ruština, přesto se právě v různých autonomních oblastech rusky hovořit nedoporučuje. V poslední době se stává velmi často vyučovaným jazykem také angličtina. Úroveň obecného vzdělání je v Rusku velmi vysoká. Školu navštěvuje prakticky sto procent mladistvých. V dnešním Rusku, největší zemi světa, žije více než 150 milionů obyvatel převážně soustředěných do velkých míst. Vlivní manažeři obvykle umí nechat hovořit objektivní fakta a řídí podniky na základě striktních ukazatelů. Častější je vedení na základě víry v jakousi myšlenku nebo osobní pocity, o nichž se domnívají, že jsou správné. Měnící se systém hodnot je poznamenán měnící se společností, která směřuje od komunismu k tržní orientované ekonomice a demokracii. V minulosti nebyl problém s přijímáním rozhodnutí. Jednoduše se sledoval jednotný tok, jehož zdrojem bylo rozhodnutí kolektivního byra - komunistické strany. Dnes je rozhodovací proces pro jedince ovlivněné takovým systémem stresujícím procesem, neboť nejde o to jen přijmout rozhodnutí, ale za toto rozhodnutí také nést svoji vlastní osobní odpovědnost. Co proto velmi často vidíme při jednáních s ruským partnerem je delegace rozhodovacího procesu na kolektivní orgán (sbor ředitelů, ekonomický výbor ředitele apod.) nebo vně stojící specialisty a odborníky v oboru. Při jednání s úřady je možné narazit na také v Čechách známý "ne" fenomén. Zahraniční investor je mnohdy překvapen tím, že přestože splnil veškeré platným zákonem stanovené podmínky, úřední osoba prostě rozhodne jinak. Odhlédneme-li od cílené snahy některých jedinců vymámit si úplatek, pak také tento fenomén je podložen neochotou individuálního jednání. ZVYKLOSTI OBCHODNÍHO STYKU Na smluvené schůzky je třeba chodit vždy včas a přesně. Nemělo by ale být překvapením, když se ruský partner dostaví později nebo vůbec.24 Je to způsobeno opět dědictvím minulosti a současnou výchovou. Sebestředný přístup a velmi subjektivní pohled na spolupráci způsobuje takové chování ruského partnera, které by v očích západního člověka mohlo vypadat jako opovrhování druhou stranou. Ruskému partnerovi o vyrovnanou spolupráci často vlastně ani nejde. To můžeme pocítit zvláště v případě, kdy požádáme o přeložení termínu jednání. Druhý totiž nemusíme dostat vůbec nebo až za několik týdnů.25 Obchodní jednání může nejen začít o notnou chvíli déle než bylo původně ujednáno, ale nedoporučuje se spoléhat ani na naplánovaný konec, nebo tento se může velmi běžně posunout oproti plánu až o několik hodin.26 Nespoléhejme na to, že by ruský partner pochopil naši snahu ukončit jednání dle naplánovaného harmonogramu. Bylo by to jím vnímáno jako výraz nejvyššího znevážení 23

Jedná se o pohled českých podnikatelů. Je třeba s tím počítat hlavně ve velkých městech v souvislosti s dopravními problémy (výše postavení zaměstnanci cestují osobním autem). Neomluvená absence však není znakem slušného chování. 25 Možným vysvětlením toho je také skutečnost, že ruský patner je často v pozici kupujícího, který může volit z více nabídek. 26 Rusové rádi jednají. Jednání může pokračovat i v neformální atmosféře. 24


23


LS 2014/2015

jeho vůle věnovat nám jeho osobní drahocenný čas.27 Běžná pracovní doba je v ruských teritoriích od 9 do 17 hodin, pondělí až pátek. Nezapomínejme však, že především v jihoasijských státech Ruské federace, kde je značný podíl muslimské populace, můžeme narazit na problém ochoty jednat v pátek. Tento den je sice oficiálním pracovním dnem, pro muslima ale osobně pociťovaným jako den volna. Tak také vypadá jeho pracovní den. VYJEDNÁVÁNÍ Obecně je možné Rusy označit za velké vysedávače. Není to žádné pejorativní obvinění, ale jednoduchá definice stylu, jakým se v Rusku velmi často jedná. Byť mírumilovně vypadající, každé jednání je ale urputným bojem s minimální vůlí po dosažení kompromisu. Vůbec kompromis není v Rusku vnímán jako pozitivní výsledek. Naopak, je vnímán jako výraz slabosti a nedokonalosti. Ještě větším nedostatkem při vyjednávání je nesouhra v týmu. Před jednáním s ruským partnerem se vyplatí velmi precizně si vyjasnit finální stav kam chceme dospět a tento směr jednotně držet. Není větší slabostí při jednání s ruským partnerem než ukázat mu nejednotnost ve vyjednávacím týmu. Možné taktiky, které známe z vyjednávání u nás a se západními partnery jako "hodný a zlý" nebo "malý a velký" i role "musím se zeptat nadřízeného", je v očích ruského partnera výrazem nejvyšší slabosti, a ten toho také v každém případě využije, aby posílil svoji pozici a učinil svůj post ještě více nedobytným. Při jednání je důležité ukázat znalost problému. Fakta a konkrétní ekonomické i technické údaje jsou rozhodně nástroji ruským partnerem velmi ceněnými. Nikdy bychom ale neměli zapomínat na emoce. Při jednání s ruským partnerem je přímo povinností nechat své emoce vytrysknout. Hlasité, emotivní a nekompromisní vyjednávání spojené případně s pohrůžkou ukončení jednání je ruským partnerem v jeho podvědomí vysoce ceněno jako výraz síly jeho protihráče.28 Není neobvyklé z jednání skutečně odejít, když máme prostor se k němu opět vrátit, naopak. O to více si bude ruský partner pak vážit svého vítězství nad takto silným vyjednavačem, kterého stejně porazí. Pozor ale na aroganci. Vyjednavač by neměl být více arogantní než jeho ruský protějšek, protože tento zcela jist takové jednání neocení a může jednání ukončit, aniž by se shodl na programu jeho obnovy. Po jednání je vhodné vždy nějakou vhodnou formou zachytit výstupy tak, aby s dosaženými posty nadále nebylo manipulováno. Pozdější změny v interpretacích dosažených výsledků nejsou v ruském prostředí neobvyklé. Nikoli finální dohodu i přímo kontrakt, ale jednoduchý zápis z jednání i podepsání protokolu o jednání není na škodu.29 Ruský partner je na tuto formu poměrně zvyklý a neměl by klást odpor. Pozor ale na přílišnou důvěru ve sjednané podmínky. Dokud není finálně podepsán a zajištěn kontrakt, nic není finální a ruský partner je připraven, kdykoli se mu bude zdát, že je to pro něj výhodné, od již dojednaných podmínek ustoupit. Poměrně málo známým trikem ruských partnerů je po dlouhých a vyčerpávajících jednáních s pozicí 50:50 nabídnout protistraně, za velmi výhodných podmínek spojených s platbami značných finančních prostředků na jejich osobní zahraniční konta i vyrovnáním v hotovosti, nové řešení s 51% většinou. Taková většina totiž v ruské legislativě neznamená stejná práva jako v legislativě naší i evropské. Existují případy, kdy je k přijetí rozhodnutí týkajícího se chodu společného podniku potřeba dvoutřetinové většiny, i dokonce jednomyslného rozhodnutí všech společníků. Ruská legislativa se ale ve snaze přilákat zahraniční kapi27

Což často vyplývá z pozice kupujícího. Někdy je dokonce nezbytné pro prosazení vlastních podmínek. 29 Obecně platí, že písemná dohoda má přednost před ústní. Je proto lepší úpravy kontraktu připravovat v podobě dodatků (pokud jsou pro obě strany důležité). 28


24


LS 2014/2015

tál a know how snaží přiblížit evropským podmínkám a i v těchto případech za poslední období udělala velký pokrok. Co se týká práva a jeho neustálého vývoje, nedoporučuje se spoléhat na ruského partnera a jeho znalosti jurisdikce. V každém případě je vhodnější a pro ochranu investic jistější najmout si odborného znalce ruského práva, nebo zákon i na řízení platné dnes nemusí platit zítra.30 Ruští partneři to vědí, a proto se sledováním aktuální legislativy ani příliš nezatěžují. Pokud je při rozhodování i sporech potřeba arbitráž, ruští partneři si velmi cení Švédska jako nezávislého třetího prostředí pro rozhodování takových sporů. 31 Při styku s ruskými partnery je vždy důležité mít při sobě dostatečné množství vizitek. Na jedné straně každého z ruských partnerů potěší mít přímý kontakt na kohokoli ze zahraničí a ze západu zvláště, je ale také třeba velmi dobře zvážit i aspekt sociální stratifikace a nedávat svoji vizitku každému jako například výrobnímu dělníkovi ruské fabriky před očima jeho generálního ředitele, kterému jsme dali vizitku před hodinou. Na druhé straně není neobvyklé vizitku ani od generálního ředitele nedostat, protože ji prostě nemá. Vizitky se ale v Rusku vyměňují poměrně často také z toho důvodu, že telefonní seznam buď neexistuje, nebo není úplný.32 Je výhodou mít vizitku napsanou v ruském jazyce. Ukazujeme tím pozitivní přístup. Obchodní jednání se ale jak začíná, tak i je provázeno hovory týkajícími se Ruska. Chorobná snaha ruských partnerů ujistit své zahraniční kolegy o měnícím se Rusku vede až k otravnému vychloubání se partikulárními úspěchy ruské ekonomiky. Politika, mezinárodní vztahy a probíhající změny v Rusku vždy na jednáních převažují.33 Rozhodně je třeba se připravit na snahu srovnávat Rusko se stavy ekonomik evropských.34 Velmi často se tak při jednání můžeme dozvědět podrobnosti o problémech anglického automobilového průmyslu získané z četných televizních zpráv, zatímco budeme ohromováni informacemi o rostoucí produkci automobilek ruských. Při jednání, které organizujeme pro ruské partnery, by se nemělo zapomenout mít k dispozici dostatek nealkoholického pití, čaje,35 kávy, sušenek ovoce a případně i chlebíčků. Předejdeme tím trapnému zahanbení, když naše návštěva v Rusku bude poctěna velmi bohatě prostřeným pracovním stolem.36 Nikdy nepoužívejte plastikového nádobí, toto není v žádném případě přípustné. Přes mnohé pověsti, byť založené na historicky ověřených faktech, současnému ruskému partnerovi u nás nenabízíme v době pracovního jednání alkohol. 37 Je nezbytné ale být připraven na to, že alkohol nám bude při obchodním jednání v Rusku rozhodně nabídnut. Učiní tak nikoli proto, že by se sám chtěl napít (možná tomu tak ale je), ale právě s vědomím kulturního specifika pro Rusko všeobecně známého - vodka vždy a všude.38 Ruským partnerem očekávaná odpověď je, že je čas na práci a čas na oslavu dosažených výsledků. Přesto vědomí kulturní nezbytnosti pití alkoholu mohou ruští partneři cíleně zneužívat za účelem manipulace a otupení schopnosti kvalitně jednat. Zde je však ještě rozdíl 30

Tomuto bodu je třeba věnovat pozornost. Může se jednat i o jiné evropské rozhodčí / arbitrážní soudy. Ruské společnosti ovládadné státem však budou mít tendenci volit ruské soudy. 32 V současnosti s rozvojem internetu tento poznatek už platí omezeně. Vizitky se však stále vyměňují. 33 Rusové, stejně jako jiné národy, jsou si na svoji zemi, kulturu, úmění a vědu pyšní a očekávají uznání ze strany zahraničních partnerů. 34 V poslední době některé ukazatele jsou již srovnatelné, např. HDP na ob. 35 Konzumace čaje je v Rusku stále významná. Čaj je však spíše „rodinným“ a „domácím“ nápojem. 36 Důvodem toho je stále relativně malý počet cizinců cestujících do Ruska a tím pádem snaha ruských partnerů udělat dobrý dojem na významného hosta. 37 Alkohol přísluší neformálnímu posezení v restauraci. 38 V současné době tento poznatek platí spíše omezeně. Alkohol je nabízen za obvyklých podmínek po jednání s cílem oslavování jednak výsledků jednání a jednak návštěvy zahraničního partnera. 31


25


LS 2014/2015

mezi západem Ruska, které odmítnutí pití alkoholu vesměs respektuje, a východními teritorii, která si bez vodky nedokáží opravdu žádné jednání ani představit. Snad poslední upozornění týkající se alkoholu je to, že jednou otevřená vodka se neuzavírá. Pracovní večeře v Rusku začínají poněkud dříve, a to již kolem šesté večerní. Mělo by být považováno za obrovskou čest být pozván na večeři do hostitelova domu.39 V takovém případě je vhodné s sebou přinést malý dárek. Je nutné si zároveň uvědomit, že bohatství prostřené večeře bude zásadně přesahovat běžné finanční možnosti hostitele, a že je vhodné proto pestrost připraveného stolování opakovaně ocenit. Pozor na střídmost v jídle, jež by nemusela být vnímána právě pozitivně. PRACOVNÍ ETIKETA A KOMUNIKACE Oblékání je v Rusku téměř shodné s oblékáním v Čechách. Je považováno za velmi neetické nosit kabát uvnitř budovy a je-li budova vybavena šatnou, pak se doporučuje si zde také při vstupu odložit. Ruské kanceláře jsou většinou velmi dobře vytápěny a nemusíme mít proto obavy, že při obchodním jednání nám bude zima. Naopak sako se sundává jen velmi zřídka, rozhodně ne na první schůzce. Podání rukou je stejně jako v Čechách také v Rusku velmi obvyklé a časté gesto doprovázející přivítání i loučení a platí pro něj stejná pravidla.40 Velmi dobří přátelé se přitom mohou políbit na tvář.41 Zvykem však není pronášet klasické zdvořilostní formální fráze typu "Dobrý den...", ale stručné sdělení jména.42 Nezapomínejme, že Rusové mají jméno vlastní i jméno po otci. Představení pak spočívá ve sdělení příjmení - jména vlastního - jména po otci. Vhodnější je pak zvolit klasickou formu oslovení, a to jménem vlastním plus jménem po otci: "Vasilij Ivanovič ..." Vzájemné oslovování se jmény (včetně jména po otci v případě ruského partnera) není výrazem neúcty, nýbrž běžným komunikačním standardem. Pozor na použití pouze jména vlastního samostatně bez jména po otci. Toho je možné užít výhradně u velmi dobrých přátel, ale při obchodním jednání by se to stát rozhodně nemělo. 43 Bezpečnějším způsobem a pro mezinárodní úroveň jednání také ruskou stranou poměrně snadno akceptovatelným je samozřejmě použití klasického oslovení s příjmením (v anglické formě "Mr. Smolinskij" nebo rusky "Gospodin Smolinskij").44 Zopakujme si zde výčet některých pravidel komunikace, s nimiž se v Rusku při jednání můžeme setkat. Přestože se jedná o kulturu nám velmi blízkou a poměrně dobře známou, je vhodné si některá specifika uvědomit: • Podání ruky je přímé a stisk pevný, ne křečovitý. Rozhodně je potřeba se nenechat překvapit tím, když pocítíme, co to je "ruský medvědí stisk". Nemá smysl se pokoušet stisk přemoci stiskem větším. Ruský partner se nám tímto snaží podvědomě, ale spíše jasně a programově naznačit, že to je on, kdo bude určovat pravidla hry. 45 • Rovný pohled do očí je samozřejmostí. • Líbání na tváře je velmi výjimečné, a to jen mezi velmi dobrými přáteli. Neměli bychom ale být překvapeni, bude-li nás chtít partner na tvář políbit. Následují pak i polibky nebo jejich náznaky střídavě na každou tvář.

39

Zde se také může projevovat rozdíl mezi „více evropským“ západem a „více tradičním“ východem země (pozvání domů v evropské části Ruska může být v současné době méně časté; dalším rozdílem je např. znalost cizího jazyka a „zcestovalost“ partnera). 40 Ruka se na rozdíl od ČR zpravidla podává i u neformálního setkání, stisk je pevný. 41 Neplatí pro mladší generaci. 42 Klasický universální pozdrav je „Zdravstvujtě“, v současné době se však používá i „Dóbryj ďeň“. 43 Pokud to partner sám nenabídne. 44 Pro muže „gospodin“, pro ženy „gospoža“. 45 Záměrnost pevného stisku je však často diskutabilní a záleží na partnerovi. © Ing. Ilya Bolotov, Ph.D., MBA

26


LS 2014/2015

Ruka se nikdy nepodává přes dveřní práh! 46 Ruský partner se může jevit chladným až mrtvolně klidným. Je to programovaná póza, která má za cíl vyjádřit nezájem a neochotu jakkoli ustupovat ze svých pozic. • Hlasitý smích na veřejnosti nebo velmi hlasitý rozhovor není považován za vhodný. Naopak v soukromé sféře se dání průchodu emocím hodnotí jako výraz osobního přístupu a přátelství. 47 Není vhodné sjednávat schůzky na neděli. Mnoho věřících pravoslavných navštěvuje kostel a věnují se rodině. Pro úplně první jednání s ruskou stranou je vždy vhodné vyslat toho nejvyššího možného zástupce. Je klasickou chybou západních společností poslat nejprve technický předvoj a teprve poté nejvyšší vedení. Ruský partner toto vnímá jako výraz neúcty. Naopak vyslání techniků je možné použít jako velmi vhodný vyjednávací nástroj, nebo jak již bylo zmíněno, není vhodné ani očekávané uzavřít finální dohodu hned při prvním kontaktu a velmi často se takovýto první kontakt zcela cíleně dostane do slepé uličky. Vyslání techniků pak může být kteroukoli ze stran interpretováno jako dodatečné vyjasnění si podmínek možné spolupráce a odůvodnění, pro přijetí dříve odmítnutého návrhu protistrany. Z času, který uplynul od vyhlášení a předání nabídky k uskutečnění setkání, je také možné vyčíst předpokládanou pozici naší nabídky obchodní spolupráce. V Rusku je totiž zvykem s nejslabšími partnery vyjednávat jako s prvními. Vyjednávající si tím zjistí možné hranice jeho budoucího pohybu při jednáních s partnery silnějšími. Tato taktika se občas při vyjednávání používá i u nás, není ale nepsaným pravidlem, jako je tomu v Rusku. Dalším specifikem v Rusku také velmi často využívaným je při jednání s dodavateli požadovat cenu za nakumulované množství na dlouhé období, a pak množství postupně snižovat. Velmi často si tak ruský vyjednavač potom hraje na "troubu", který jakoby nechápe, že cena je spojená s množstvím a jakékoli navýšení striktně odmítá. Tato hra na "ruského negramotného" tak obvykle dobře vychází. Při vyjednávání s ruským partnerem je třeba vnímat každé slovo, protože vše může mít svůj skrytý význam. Naopak někdy se ale také můžeme dočkat velmi otevřeného až nepříjemného přístupu. Záleží na situaci. Znakem dobré cesty a navázání důvěry může být dotyk ruského partnera. Dobré vztahy se můžeme snažit navodit ve stavu neformální komunikace a ukázání našich partikulárních znalostí z ruské historie nám k tomu může pomoci. Je-li našim ruským protějškem žena, pak je vhodné vyjádřit uznání, neboť toto není v tamním prostředí zatím stále ještě obvyklé.48 Rozhodně je však nutné se v takovém případu vyvarovat dotazům na rodinu! Komunikačním jazykem při obchodních jednáních v Rusku může být angličtina. Není výjimkou ani němčina s ohledem na historické a etnické zkušenosti. Je však nezbytné s sebou mít k dispozici propagační materiály napsané rusky. Pokud ruštinu sami dobře nezvládáme a není-li k dispozici překladatel, je vhodnější komunikovat například anglicky nebo německy. Toto je vhodné si ale vyjasnit již při sjednávání schůzky, jen tak se předejde možným nedorozuměním. • •

Zdroj: František Bureš, ředitel pro nákup společnosti Škoda Electric” Dostupné z WWW: http://exporter.ihned.cz/1-10023290-16172430-r00000_d-f2, 13.04.2012

46

Stejně tak i přivítání. Pokud chceme partnera srdečně přivítat, musíme to udělat v místnosti (uvnitř). Totéž často platí i pro úsměv. 48 Také již platí omezeně. 47


27


LS 2014/2015

Seznam použité literatury: AGANBEGJAN, A. (2010). Ekonomika Rossii na raspuťje… Vybor postkrizisnogo prostranstva. Moskva: AST, Astrel; Vladimir: VKT. ISBN 978-5-17-064913-6. KRIČEVSKIJ, N. A., INOZJEMCEV, V. L. (2009). Krizis: ekonomika zdravogo smysla. Moskva: EKSMO, 2009. 224 s. ISBN 978-5-699-34080-4. PORTER, M. (2009), editor: Financial Crises: A detailed view on financial crises between 1929 and 2009. Hamburg: MLP Publishing 2009. ISBN 978-1442151406 PJATENKO, S. V. A SAPRYKINA, T. JU. (2011). Rossija: uroki krizisa. Kak žiť dalše? Petrohrad: Piter, 2011. ISBN 978-5-49807-842-7. BOLOTOV, Ilya. (2011a) Ruská federace a přímé zahraniční investice: historický a ekonomický pohled. Praha 04.11.2011. In: EVAN, Tomáš (ed.). Globalizace a regionalizace mezi vládní politikou a tržním prostředím. Praha : Vysoká škola regionálního rozvoje, 2011, s. 48–56. ISBN 978-80-87174-12-8. BOLOTOV, I. (2011b) Vliv světové krize na vnitřní a vnější rovnováhu Ruské federace. Working Papers Fakulty mezinárodních vztahů, 2011, roč. V, č. 1, s. 1–26. ISSN 1802-6591. ISSN on-line verze 1802-6583. ISBN tištěné verze 978-80-245-1805-3. BOLOTOV, I. (2012). Světová finanční a její dopady na ekonomiku Ruské federace, 2012. Disertační práce na VŠE v Praze. BOLOTOV, I., PETŘÍČEK, V. a kol. (2015). Ruský trh v 21. století: Perspektivy pro české exportéry a investory. Praha: Grada Publishing, 2015. ISBN 978-80-247-51009. BusinessInfo.cz, přístup 13.04.2012 Exporter.iHned.cz, přístup 13.04.2012 Údaje Rosstatu, EMISS, Centrální banky RF a Ministerstva pro hospodářský rozvoj RF, též Státní statistické služby Ukrajiny. Ruský denní tisk.


28

POSTAVENÍ RUSKA V ČESKÉM ZAHRANIČNÍM OBCHODĚ A INVESTICÍCH

Recommend Documents