Postavení obchodních řetězců v soutěžním prostředí maloobchodu ČR

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav marketingu a obchodu

Postavení obchodních řetězců v soutěžním prostředí maloobchodu ČR Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. Ing. JUDr. Oldřich Tvrdoň, CSc. Brno 2011

Vypracoval: Bc. Milan Bodeček

Prohlašuji, ţe jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně, pouze za odborného vedení vedoucího bakalářské práce doc. JUDr. Ing. Oldřicha Tvrdoně, CSc. Dále prohlašuji, ţe veškeré podklady, ze kterých jsem čerpal, jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury.

V Brně 5.1. 2011

................................ Podpis

Poděkování Na

tomto

místě

bych

rád

poděkoval

vedoucímu

diplomové

práce

panu

doc. JUDr. Ing. Oldřichu Tvrdoňovi, CSc. za odborné vedení při vypracování diplomové práce.

Bc. Milan Bodeček

Abstrakt Bc. Milan Bodeček, Postavení obchodních řetězců v soutěţním prostředí maloobchodu ČR. Diplomová práce, Brno 2011 Zpracované téma diplomové práce je zaměřené na postavení zahraničních obchodních řetězců a českých obchodních řetězců na trhu České republiky. V práci je zpracována analýza obchodních výsledků jednotlivých zahraničních obchodních řetězců i českých obchodních řetězců. Bylo zjištěno, ţe ze zahraničních obchodních řetězců největší nárůst v trţbách vykázal řetězec Billa spol. s r. o. (8,68 mld. Kč), následovaný řetězcem Lidl ČR, v. o. s. (2,16 mld. Kč). Pro srovnání výkonnosti diplomová práce obsahuje přehled o zaměstnancích v zahraničních obchodních řetězcích. Výkonnost obchodních řetězců je přepočtena na jednoho pracovníka, coţ je v principu produktivita práce. Podle tohoto kritéria nejlepší výsledky vykázal řetězec Makro Cash&Carry ČR (10,7 mil. Kč). V přepočtu na m2 prodejní plochy je pořadí následující – Makro Cash&Carry ČR, Penny Market a Tesco Stores ČR. Je třeba poznamenat, ţe zpracované téma je aktuální a vypočtené výsledky je moţno vyuţít ve výuce na provozně ekonomické fakultě.

Abstract Bc.Milan Bodeček, The status of commercial chains in competitive retail environment of the Czech Republic. Thesis, Brno 2011 Completed diploma thesis is focused on the status of foreign retail chains and retail chains on the Czech market in the Czech Republic. In the paper there are analysis of business performance of foreign retail chains and Czech supermarket chains. It was found that the largest foreign retail chains reported sales growth in the Billa s.r.o (CZK 8,68 billion), followed by the Lidl CR PLC (CZK 2,16 billion). To compare the performance thesis provides an overview of employees in foreign retail chains. Performance trade chains. The performance is allocated per employee, which is basically labor productivity. According to this criterion, the best results showed a chain Makro Cash & Carry CR (CZK 10,7 million). In per m2 of sales area, the following order – Makro Cash & Carry CR, Penny Market and Tesco Stores CR. It should be noted that the treated topic is timely and calculated results can be used in teaching at the Faculty of Economics.

Obsah 1

Úvod .................................................................................................................................. 10

2

Vymezení problematiky, cíl, metody a postup řešení ....................................................... 11

3

4

2.1

Cíl práce ..................................................................................................................... 11

2.2

Metodika práce .......................................................................................................... 11

Historie obchodu ............................................................................................................... 12 3.1

Vývoj obchodu v Evropě ........................................................................................... 12

3.2

Obchod v našich zemích ............................................................................................ 13

3.3

Obchod v 19. století ................................................................................................... 13

3.4

Vývoj v Evropě po 2. světové válce .......................................................................... 14

Obchodní řetězce ............................................................................................................... 15 4.1

Definování obchodních řetězců ................................................................................. 15

4.1.1 4.2 5

6

7

Hlavní druhy maloobchodních jednotek ............................................................ 16

Obchodní řetězce v Evropě........................................................................................ 18

Pravidla pro obchodní řetězce ........................................................................................... 19 5.1

Podnikatelské prostředí.............................................................................................. 19

5.2

Právo obchodních společností v politice EU ............................................................. 20

Marketingové nástroje ....................................................................................................... 21 6.1

Doprovodné sluţby v maloobchodě .......................................................................... 22

6.2

Podpora prodeje ......................................................................................................... 23

Spádová oblast .................................................................................................................. 24 7.1

Vymezení spádové oblasti ......................................................................................... 24

7.2

Rozsah spádové oblasti .............................................................................................. 25

7.3

Zlomový bod.............................................................................................................. 26

8

Výsledky maloobchodu v ČR v letech 2007 aţ 2008 ....................................................... 28

9

Obchodní řetězce v ČR ..................................................................................................... 29 9.1

Obchodní řetězce vlastněné zahraničním kapitálem ................................................. 30 6

9.1.1

Charakteristika jednotlivých obchodních řetězců .............................................. 33

9.1.2

Služby poskytované řetězci ................................................................................. 45

9.1.3

Specifické služby obchodních řetězců ................................................................ 47

9.2

Obchodní řetězce vlastněné českým kapitálem ......................................................... 52

9.2.1

Obchodní výsledky českých, nezávislých obchodních řetězců ........................... 52

9.2.2

Služby českých nezávislých obchodních řetězců ................................................ 60

9.3

Oblíbenost obchodních řetězců ................................................................................. 60

10 Spádová oblast Bučovic .................................................................................................... 61 11 Diskuze .............................................................................................................................. 64 12 Závěr ................................................................................................................................. 68 13 Literatura ........................................................................................................................... 70 14 Přílohy ............................................................................................................................... 74 Seznam obrázků Obrázek 1 vymezení spádové oblasti .......................................................................................24 Obrázek 2 spádová oblast Bučovic ..........................................................................................60 Seznam tabulek Tabulka 1 Celkové trţby ..........................................................................................................28 Tabulka 2 Trţby v nespecializovaných prodejních jednotkách ...............................................29 Tabulka 3 Největší obchodní řetězce v ČR podle výše trţeb a jejich srovnání v letech 2007 a 2008 .......................................................................................................................................30 Tabulka 4 Souhrnný přehled výsledků zahraničních obchodních řetězců ...............................31 Tabulka 5 Výsledky zahraničních obchodních řetězců v roce 2005 ........................................32 Tabulka 6 Výsledky zahraničních obchodních řetězců v roce 2006 ........................................32 Tabulka 7 Výsledky zahraničních obchodních řetězců v roce 2007 ........................................33 Tabulka 8 Výsledky zahraničních obchodních řetězců v roce 2008 ........................................33 Tabulka 9 Vybrané ukazatele Tesco Stores .............................................................................34 Tabulka 10 Změna ukazatelů proti předešlému roku Tesco Stores .........................................34 Tabulka 11 Vybrané ukazatele Ahold ......................................................................................35 Tabulka 12 Změna ukazatelů proti předešlému roku Ahold ....................................................36 Tabulka 13 Vybrané ukazatele Makro Cash & Carry ..............................................................37 Tabulka 14 Změna ukazatelů proti předešlému roku Makro Cash & Carry ............................37

7

Tabulka 15 Vybrané ukazatele Kaufland .................................................................................38 Tabulka 16 Změna ukazatelů proti předešlému roku Kaufland ...............................................39 Tabulka 17 Vybrané ukazatele Globus ....................................................................................39 Tabulka 18 Změna ukazatelů proti předešlému roku Globus ..................................................40 Tabulka 19 Vybrané ukazatele Penny Market .........................................................................41 Tabulka 20 Změna ukazatelů proti předešlému roku Penny Market .......................................41 Tabulka 21 Vybrané ukazatele Billa ........................................................................................42 Tabulka 22 Změna ukazatelů proti předešlému roku Billa ......................................................42 Tabulka 23 Vybrané ukazatele Lidl .........................................................................................43 Tabulka 24 Změna ukazatelů proti předešlému roku Lidl .......................................................43 Tabulka 25 Vybrané ukazatele Spar.........................................................................................44 Tabulka 26 Změna ukazatelů proti předešlému roku Spar .......................................................44 Tabulka 27 Shodné druhy poskytovaných sluţeb ....................................................................46 Tabulka 28 České obchodní řetězce podle výše trţeb v letech 2007 a 2008 ...........................52 Tabulka 29 Osobní náklady českých obchodních řetězců za rok 2008 a 2009 ........................54 Tabulka 30 Města vymezující nákupní spádovou oblast Bučovic ...........................................62 Tabulka 31Obce spadající do vymezené spádové oblasti ........................................................63 Tabulka 32 Analytické výsledky zahraničních obchodních řetězců ........................................65 Tabulka 33 Analytické výsledky zahraničních obchodních řetězců ........................................65 Tabulka 34 Ukazatele maloobchodu ČR v roce 2008 v Kč .....................................................66 Tabulka 35 Analýza výsledků českých obchodních řetězců rok 2008 .....................................66 Seznam grafů Graf 1 Největší obchodní řetězce v ČR podle výše trţeb v tis. Kč v letech 2007 a 2008 ........31 Graf 2 Změna ukazatelů proti předešlému roku Tesco Stores v % .........................................35 Grad 3 Změna ukazatelů proti předešlému roku Ahold v % ....................................................36 Graf 4 Změna ukazatelů proti předešlému roku Makro Cash & Carry v % ............................38 Graf 5 Změna ukazatelů proti předešlému roku Kaufland v % ................................................42 Grad 6 Změna ukazatelů proti předešlému roku Globus v % ..................................................40 Graf 7 Změna ukazatelů proti předešlému roku Penny Market v % ........................................41 Graf 8 Změna ukazatelů proti předešlému roku Billa v % .......................................................42 Grad 9 Změna ukazatelů proti předešlému roku Lidl v % ......................................................43 Graf 10 Změna ukazatelů proti předešlému roku Spar v % .....................................................45 Graf 11 České obchodní řetězce podle výše trţeb v letech 2007 a 2008 .................................53 Grad 12 Trţby českých obchodní řetězců mimo COOP, Hruška a Flop za rok 2008 a 2009 ..53

8

Graf 13 Osobní náklady českých nezávislých obchodních řetězců v letech 2007 a 2008 .......54 Graf 14 Osobní náklady českých obchodních řetězců mimo Hruška za rok 2008 a 2009 .......55 Grad 15 Výsledky COOP Centrum za rok 2007 a 2008 ..........................................................55 Graf 16 Výsledky Hruška za rok 2007 a 2008 .........................................................................56 Graf 17 Výsledky Flop Centrum za rok 2007 a 2008 ..............................................................56 Grad 18 Výsledky ENAPO Obchodní za rok 2007 a 2008 ......................................................57 Graf 19 Výsledky Ţabka za rok 2007 a 2008 ...........................................................................57 Graf 20 Výsledky Partner za rok 2007 a 2008 .........................................................................58 Grad 21 Výsledky CBA za rok 2007 a 2008 ............................................................................58 Graf 22 Výsledky ESO Market za rok 2007 a 2008.................................................................59 Graf 23 Výsledky Brněnka za rok 2007 a 2008 .......................................................................60

9

1 Úvod S obchodem, ve významu samostatné, individuální hospodářské činnosti, se setkáváme jiţ v době, kdy došlo k oddělení řemesel od zemědělství, města od vesnice. Obchod existoval v podobě směny jedné věci za druhou. Dochází ke vzniku zboţní výroby a vzájemnou směnu výrobků nahrazuje směna finanční. Výrobce je majitelem výrobku a podstatou obchodování, obchodní směny, je získat výrobek jiný. Lidská společnost se mění a s ní se mění i obraz obchodu. Co je neměnné, je skutečnost, ţe obchod pařil a vţdy patřit bude mezi nejdůleţitější národohospodářské odvětví. Můţeme dokonce říci, ţe je ve vztahu s kaţdým odvětvím, ať uţ bezprostředním, či zprostředkovaným. Prostřednictvím obchodu dochází, ať uţ přímo či nepřímo, k uspokojování existenčních lidských potřeb. Obchod je významné národohospodářské odvětví, ve kterém nachází velké mnoţství lidí pracovní uplatnění. Pro tyto lidi představuje zdroj obţivy. Mnozí v něm nachází nové moţnosti pro seberealizaci a osobnostní růst a samozřejmě i místo, kde získané vědomosti, znalosti, zkušenosti a vrozené schopnosti dále uplatnit. V dnešní době se většině lidí vybaví při zmínění pojmu obchod nákupní místo, prodejna, či rozsáhlá zastřešená plocha, kde uspokojí své potřeby nákupem zboţí prostřednictvím směny za peníze. Všichni lidé provádí různě veliké nákupy a nejlépe jim vyhovuje, kdyţ je uskuteční na jednom místě. Důvodem je snaha ušetřit si maximální nákupní čas. Dnešní doba je „velmi rychlá“, proto je tento důvod pro většinu lidí velmi důleţitý. I proto sledujeme velký rozmach nejrůznějších obchodních řetězců, které se snaţí toto lidské přání zohlednit a poloţit na něm základ svého bytí. Současný boom obchodních řetězců je tak velký, ţe si nemohou dovolit nesledovat konkurenci a o zákazníka musí určitými způsoby bojovat. Tohle vše naopak nahrává zákazníkům. Je skutečností, ţe člověk si všímá kaţdého rozruchu kolem sebe – například si vţdy všimne rvačky a často ji se zájmem z dostatečné vzdálenosti sleduje; a zajímá se o něj o to více, kdyţ mu něco pozitivního přinese. Proto sledují konkurenční boj obchodních řetězců o zákazníka, čili o svou osobu. A kdyţ si do dané problematiky znázorníme fyzikální zákon akce a reakce, dostaneme jednoduchou posloupnost jevů s logickou návazností. Obchodní subjekty se dostávají do podvědomí lidí a jak je známo, o čem člověk ví a o čem slyší, to zná; co zná a nemá s tím špatnou zkušenost, to se u něj stává oblíbeným; co je oblíbené, to kupuje; co člověk kupuje, to přináší prodávajícím zisk a zisk je základním cílem kaţdého podnikatele.

10

2 Vymezení problematiky, cíl, metody a postup řešení Stejně jako vše kolem nás podléhá globalizaci, není tomu u obchodu jinak. V dnešním světě je pojem obchod velmi často skloňovaným pojmem. Dosaţené výsledky prodeje jsou existenčně významné pro samostatně působící podnikatele, společnosti i pro celé obchodní řetězce. Kromě přímo zainteresovaných účastníků – prodejce x kupující; zde působí mnoho vedlejších účastníků. Sem patří dopravci, reklamní agentury, finanční společnosti, bezpečnostní a servisní sluţby a mnozí další. Hlavním kontrastem je postavení výrobců (či dodavatelů) a kupujících. Prodávající se snaţí o co nejvyšší profit z kaţdého prodeje, naopak kupující často ţijí v přesvědčení, ţe dané zboţí mohou jinde sehnat levněji či ve vyšší kvalitě.

2.1 Cíl práce Hlavním cílem práce je: Definovat obchodních řetězce, vymezit faktory a příčiny jejich rozvoje na trhu v ČR. Hlavní cíl naplňují dílčí cíle: Vymezení nástrojů, které umoţnily a umoţňují razantní vstup obchodních řetězců do trţního prostředí maloobchodu v ČR. Zpracovat charakteristiky vymezení trhů podle nařízení Evropské unie. Charakterizovat nasycenost trhu zboţím, prodávaných v obchodních řetězcích.

2.2 Metodika práce Bude provedena charakteristika mezinárodních obchodních řetězců působících v ČR. Po jejich popisu se zaměříme na marketingové nástroje, které pouţívají ve své obchodní strategii. Údaje o obchodních řetězcích budou získány z internetových stránek, propagačních materiálů, účetních závěrek a výročních zpráv jednotlivých subjektů. U kaţdého řetězce budou zjištěny potřebné hodnoty k vypočítání průměrné plochy, mzdových nákladů na metr čtvereční a průměrnou prodejní plochu v metrech čtverečních na zaměstnance. Ve vymezené spádové oblasti Bučovic bude zjištěn vliv města a obchodních řetězců na maloobchody, do této oblasti spadající. Zjišťování se uskuteční prostřednictvím komunikace s majiteli a provozovateli prodejen.

11

Pro seznámení se s obchodními řetězci budou k dispozici teoretické poznatky, shrnuté v teoretické části práce. Pro zpracování této části bude čerpáno z odborných publikací, jeţ budou uvedeny v seznamu pouţité literatury.

Literární rešerže 3 Historie obchodu Před vstupem do aktuální problematiky obchodu je uţitečné zmínit a alespoň stručně nastínit jeho historii. Nejen ţe zmíníme základní fakta, ale především si tím uvědomíme jeho význam při tvorbě a formování společenských a ekonomických struktur. Sledujeme-li stopy obchodu, dostaneme se aţ do doby, kdy docházelo k zavedení řemesel a zemědělství. Jednoduchá směna zboţí přešla ve směnu peněţní. Významného formování, doznal obchod při tzv. třetí společenské dělbě práce. V této době se poprvé setkáváme s pojmem kupec. Jednalo se o člověka, který se výhradně věnoval směně zboţí. Narůstá diferenciace v místě a čase střetu nabídky a poptávky po daném zboţí. Roste význam kupce, jelikoţ jen ten je schopen zajistit směnu zboţí mezi jednotlivými výrobci, městy či výrobci a vládnoucí vrstvou.

3.1 Vývoj obchodu v Evropě V téměř celé Evropě 5. – 8. století, období feudalismu, znamená ve vývoji obchodu krok zpět. Hospodářství jednotlivých panství je uzavřené vůči okolí, vyrábí se a produkuje jen pro dané panství. Proto vyuţití obchodu je minimální a prodává se pouze luxusní zboţí. I tehdejší církevní ideologie se stavěla proti obchodování, neboť nabízí moţnosti úvěru a tím i vydírání a okrádání. Církev inkaso úroků povaţovala za hřích a kvůli tomu vydávala různá nařízení zabraňující podnikání. Obchod měl dvě formy – vandrovní obchod a výroční trhy. V 10. – 13. století dochází k vývoji mezinárodního obchodu.

12

Obchod doznal více novinek. Byly jimi: „tranzitní obchod – velkoobchod, nakupuje se a prodává ve velkém obchodní zastupování – prodávající je trvale v cizině a prodává zboţí jménem majitele. S tím je spojen vznik kontor, čili obchodních kanceláří obchodní společnosti – snahou bylo převést podnikatelské riziko na více subjektů komenda – obchodní dohoda o podílnictví“1 14. aţ 16. stol. n. l. bylo obdobím zámořských objevů, které významně umoţnily v oblasti obchodování rozšířit sortiment. Zároveň končí monopol a vzniká hanza2. Skončil volný pohyb obchodníků napříč městy. V této době pořízený obchodní kapitál měl v 17. – 18. století vliv na průmysl. (Jindra, 1996)

3.2 Obchod v našich zemích Ve středověku nalezneme celou řadu překáţek v obchodování. Mezi nejvýznamnější patří špatné a nebezpečné cesty, rozdílné míry a váhy, různá platidla a další. Významnou roli ve formování obchodu měla Marie Terezie. Podporovala rozvoj průmyslu a obchodu, zavedla ochranná cla, do země přiváděla cizí mistry, na některé dováţené zboţí uvalila zákaz, staví řádné silnice, zřizovala konzuláty v cizině a zřídila odborné školy. V roce 1754 byly sjednoceny míry a váhy, v roce 1762 byly zavedeny první papírové peníze. Její následník, Josef II., podporoval volnou konkurenci. Dále prohlásil některé ţivnosti za osvobozené, zrušil část cechů. Za jeho vlády dochází k rozvoji textilního, ţelezářského, sklářského, cukrovarnického a soukenického průmyslu.

3.3 Obchod v 19. století V této době začali působit první ekonomové, kteří vyslovovali názory o tom, aby v ekonomice bylo co nejvíce peněz v oběhu. V roce 1850 byla zaloţena obchodní a ţivnostenská komora, která slouţila k ochraně zájmů obchodníků. O devět let později, v roce 1859 došlo ke zrušení cechů. Konec 19. století je spojen s hospodářskou krizí. Začaly se tvořit kartely, které vylučovaly volnou hospodářskou soutěţ. K nárůstu obchodů, ve smyslu

1

JINDRA. J, Obchodní firmy – mezinárodní retailing, VŠE v Praze, Praha 1996, str. 6

2

hanza - dohoda mezi městy o obchodování na určité trase

13

kvantity, dochází po roce 1921. Kvůli lepší konkurenceschopnosti vůči velkým podnikům zakládají drobní obchodníci druţstva. Mezi 20. a 30. léty dochází k výrobě nových druhů zboţí, např. nábytek, kosmetika, aj. Rozvíjí se specializace obchodu, roste spotřeba obyvatel a rozšiřují se spotřební druţstva. Vznikají velké obchodní firmy, coţ má za následek zesílení konkurence. Po 2. světové válce však dochází k likvidaci soukromého obchodu.

3.4 Vývoj v Evropě po 2. světové válce První okamţiky vzpamatovávání byly velmi pozitivní. Docházelo k růstu zahraničního obchodu, modernizacím prodejen, i k větší šíři sortimentu a celkové obchodní kapacity. Útlum nastal v roce 1948. Soukromý sektor, který do té doby zajišťoval ¾ obratu, byl likvidován, coţ hrálo do karet státním podnikům, vytvořeným ze zkonfiskovaných a znárodněných

majetků. Kromě

soukromého vlastnictví

obchod

ztrácí

i

prestiţ

a společenskou váţnost. V obchodě dochází k situaci, ţe výrobky jsou v nedostatečné míře prodávány, není zajištěn dostatek zboţí v potřebný čas a na poţadovaném místě. Opakem byla západní Evropa. Zde probíhal přirozený vývoj obchodu. Ţivotní úroveň a s ní rozsah nákupů výrazně roste. Lidé řeší otázku bydlení. Je výhodné vyuţívat úvěrů, neboť banky nabízely velmi výhodné úroky. Velmi výrazně se do rozvoje a formulace obchodu projevil automobilový průmysl. Zároveň se mění objem nákupu i místo realizace. 3 V osmdesátých letech došlo v Evropě ke značnému zvýšení počtu prostorných obchodních jednotek. Jednalo se o hypermarkety a supermarkety. Devadesátá léta představují rozvoj velkých prodejen se samoobsluhou. Jejich minimální prodejní plocha činila 4 000 m2. V České republice nedocházelo k významnému růstu počtu obchodních jednotek. Běţnější byl pronájem či koupě jiţ postavených objektů. Stavba hypermarketů a supermarketů byla teprve v přípravě. (Jindra, 1996)

3

is.muni.cz:

14

4 Obchodní řetězce Jak udává Stevens a kol. (2006, s. 3), 21. století předznamená éru obchodu, která bude jednou z nejvíce náročných. Dojde v ni k významnému konkurenčnímu soupeření. Obchodování s některými produkty slábne, jsou nahrazovány novými, které umoţňují navýšení maloobchodního obratu. Český maloobchodní trh je stále silný. Je ale zřejmé, ţe zpomalení růstu prodeje zapříčinilo „pokles HDP z 6,6 % ve čtvrtém čtvrtletí 2007, na 5,2 % v prvním čtvrtletí roku 2008.“

4

Zpomalení světové ekonomiky má dopad také na obchodní trh. Silná česká koruna

ovlivňovala některé zahraniční turisty z návštěvy naší země.

4.1 Definování obchodních řetězců Jak píší Michman a Mazze (2001, s. 10), obchodní řetězce jsou zaloţeny na marketingové koncepci snaţící se uspokojit přání a potřeby svých zákazníků, které se následně přemění v zisky. Samotné obchodní řetězce prošly více změnami. Stále se vyvíjejí vzhledem k vlivům, které na ně působí jak zevnitř, tak z vnějšího prostředí. Poţadavky spotřebitelů se nestále mění. Řetězec tvoří celá řada maloobchodních prodejen, které sdílejí značku a centrální vedení, obvykle se standardizovanými obchodními metodami a postupy. Takové obchody mohou být pobočky ve vlastnictví jedné společnosti, nebo jsou provozovány na základě povolení ve vlastnictví místních jednotlivců nebo firem a jsou provozovány na základě smlouvy s mateřskou společností. Společnými vlastnostmi pro všechny řetězce jsou centralizovaný marketing a nákup, často vedoucí k úsporám z rozsahu, coţ znamená niţší náklady a pravděpodobně vyšší zisky. Řetězce se musí řídit pravidly těch typů společností, ve které byly vytvořeny a dodrţovat zákon na ochranu spotřebitele5. Dále byl dne 9. září 2009 schválen Zákon o významné trţní

4

DIJKMAN, M.: Retail Space Europe: assets, Trends and Market Players str.161

5

Zák. č. 634/1992 Sb., Zákon o ochraně spotřebitele v platném znění

15

síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneuţití6, jenţ platí od února 2010. „Organizacím, které vlastní a řídí sítě neboli řetězy obchodů, patří zpravidla dvě nebo více odbytových jednotek, nabízející v zásadě stejný sortiment zboţí. Jednotlivé obchody jsou si obvykle navzájem velmi podobné. Průčelí obchodu, název, vnitřní uspořádání a vybavení a jiné prvky bývají navzájem přesnou kopijí. Vyuţívá se rovněţ stejného systému řízení provozu obchodu. Zpravidla se zde uplatňuje silná administrativní kontrola. Řízení obchodů a nákup zboţí jsou centralizovány.“7

4.1.1 Hlavní druhy maloobchodních jednotek Podle Záboje (2003) rozeznáváme: Místní obchody Smíšené prodejny Specializované obchody Supermarkety Hypermarkety Obchodní domy

4.1.1.1 Místní obchody „Místní obchody jsou poměrně malé prodejny, umístěné blízko obytných oblastí, které jsou otevřeny sedm dní v týdnu a nabízejí omezený sortiment vysoce ţádaného zboţí.“8

4.1.1.2 Smíšené prodejny Jsou budovány hlavně na venkově a na okrajích měst. Nabízí zboţí běţné denní potřeby – potraviny i průmyslové výrobky. Sortiment je široký, ale mělký. Ceny zboţí i jejich náklady jsou dost vysoké, na coţ má vliv malá frekvence poptávky. Ta je daná charakterem osídlení a splňování poţadavku na blízkost prodejní jednotky zákazníkovi. (Praţská, 2002)

6

Zák. č. 395/2009 Sb., Zákon o významné tržní síle v platném znění

7

BURSTINER, I. Základy maloobchodního podnikání. Victoria Publishing, Praha 1998, str.72

8

KOTLER, P. Marketing a management. Victoria Publishing, Děčín 1991, str. 581

16

4.1.1.3 Specializované prodejny Nabízejí úzký a hluboký sortiment a zaměřují se na průmyslové zboţí. Vyšší ceny jsou způsobeny niţší frekvencí poptávky a větším rozsahem poskytovaných sluţeb. Zpravidla jsou budovány v regionálních nákupních centrech, městských centrech, i v příměstských oblastech. Od specializovaných prodejen se odlišují úzce specializované prodejny. Jejich sortiment je úzký, ale velmi hluboký. V prodejnách je zaměstnáván dosti odborný personál. (Záboj, 2003)

4.1.1.4 Supermarkety „Supermarket je rozsáhlá prodejna s nízkými náklady, s nízkým ziskovým rozpětím a velkým objemem samoobsluţného prodeje. Nabízí uspokojování zákaznických potřeb prodejem potravin, praním a čištěným prádla a rozsáhlým sortimentem potřeb pro domácnost“ 9 Převaţuje potravinářský sortiment, doplněný drobným průmyslovým zboţím. Poměrně nízká obchodní přiráţka a výrazné obchodní sráţky poskytnuté výrobcem, umoţňují nabízet zboţí levněji neţ menší prodejní jednotky. (Kunčar, 1992) Maximální prodejní plocha bývá kolem 2 500 m2. Běţnější je však rozloha od 1 200 m2 do 1 500 m2. Dolní hranice je 400 m2. Prodávaný sortiment skýtá 5 000 aţ 10 000 druhů zboţí. (Praţská, 2002)

4.1.1.5 Hypermarkety Hypermarkety představují výsledek rozvoje ţivotní úrovně ve vyspělých zemí Evropy. Krom potravinářského zboţí je součástí prodeje také velké mnoţství zboţí nepotravinářského a zaměřuje se na zboţí s výrazně vyšší dynamikou prodeje. Podíl daného zboţí převaţuje do počtu druhů i do prodejní plochy. Rozloha se vyskytuje v intervalu od 2 500 m2 aţ do 20 000 m2 Svým zákazníkům nabízí moţnost parkovat, občerstvení, aj. Hlavním znakem je tedy moţnost parkování, dále velké nákupy a příznivé ceny. Ţivou práci nahrazuje prodejní plocha a technika. Poţadavky pracovníků na odbornost nejsou velké, proto bývají nabíráni

9


17

i pracovníci bez kvalifikace. Tím dochází k výraznému sníţení mzdové náklady, které v maloobchodě představují převáţnou část celkových provozních nákladů. (Praţská, 2002)

4.1.1.6 Obchodní domy „Obchodní dům nabízí několik výrobkových řad, zejména oděvy a potřeby pro domácnost. Kaţdý druh zboţí je nabízen ve zvláštním oddělení, které vede specializovaný obchodní manaţer.“ 10 Obchodní domy dělíme na: Plnosortimentní obchodní domy Specializované obchodní domy (Záboj, 2003)

V současné době jsou obchodní domy v klesající etapě svého ţivotního cyklu. Důvodem je vysoká konkurence nejen mezi jednotlivými obchodními domy, ale i od ostatních typů maloobchodů. Velkým problémem je hustá doprava a špatné parkování. (Kotler, 1991)

4.2 Obchodní řetězce v Evropě Jak uvádí Dijkman (2008), počet nákupních center v Evropě v období 2008 – 2009 neustále rostl a vytvářel nové rekordy, s přibliţně 25 miliony m2 nových obchodních prostor, jeţ byly navrţeny na dokončení do konce roku 2009. Ruská federace v tomto ţebříčku vede s 5,6 miliony m2, následované Itálií, Tureckem a Polskem se zhruba 2 miliony m2 ve stejném období. V osmdesátých a devadesátých letech se v Evropě rozšířila tzv. nákupní out-of-centra. Získala si u zákazníků rychlou oblibu, neboť byla snadno přístupná a měla přitom dostatečný počet parkovacích míst. V současné době je ale v celé západní Evropě prosazuje městský ţivotní styl, coţ vede ke vznikům tzv. obchodních ulic a upřednostňování tzv. in-town nakupování. Ve východní Evropě se průmysloví vývojáři chovají často ještě dost tradičně a vytváří uzavřená průmyslová centra, ve značné míře umístěna na předměstí. Uzavřenost omezuje provozní prostory a firmy často musí počítat se zvyšujícími se náklady na energii. Je tedy

10


18

předpoklad, ţe maloobchod východní Evropy bude pravděpodobně následovat západ a bude směřovat zpět do měst. Vykazující známky zpomalení západních ekonomik vedou obchodníky k rozšíření podnikání do nově se rozvíjejících zemí. Růst HDP, posílení měny vůči euru, sniţující se míra nezaměstnanosti a kolísání spotřebitelských výdajů střední a východní Evropy jsou vysoce atraktivní pro investory a obchodníky. Na tuto skutečnost také poukazuje v roce 2008 pořadí GRDI (Global Retail Development Index), kdy se Rusko a Turecko umístilo na třetím, respektive desátém místě, mezi trhy s nejvyššími prioritami pro maloobchodníky na světě. (Dijkman 2008)

5 Pravidla pro obchodní řetězce 5.1 Podnikatelské prostředí Pro prosperitu a růst podnikání je předpokladem příznivé podnikatelské prostředí. Tomu se snaţí napomáhat EU harmonizací pravidel a sniţováním byrokracie. Důleţitým aspektem EU je volný pohyb zboţí, osob, sluţeb a kapitálu. Tohle však nejsou dostatečné cíle vedoucí k jednotnému trhu. K tomu je zapotřebí vytvoření příznivého klimatu mezi jednotlivými vnitrostátními politikami, vedoucího k obchodnímu růstu firem i přes hranice. Mezi klíčové prvky této společné politiky patří pravidla týkající se práv společností, účetnictví a auditu. Snahou je zvýšit transparentnost a důvěru v coprorate governance11, zvýšit ochranu zaměstnanců, investorů a veřejnosti před korupcí a podvody. Na zvýšení transparentnosti a ochrany hospodářské soutěţe dohlíţí zákon o zadávání veřejných zakázek. Pro zlepšení právního prostředí podnikání je zapotřebí odstranit překáţky přeshraničního obchodu, k čemuţ slouţí smluvní práva a daně.

11

Corporate governance představuje podle definice OECD systém, kterým je společnost vedena a kontrolována.

Systém definuje distribuci práv a povinností mezi zainteresovanými stranami ve společnosti jako jsou akcionáři, výkonný management, statutární orgány, zaměstnanci a zákazníci, případně další zainteresované osoby. Jedná se o soubor právních a exekutivních metod a postupů, které zavazují především veřejně obchodovatelné společnosti udrţovat vyváţený vztah mezi společností a těmi osobami, jeţ ji tvoří.

19

„Zdrojem obav bývá existence silných omezení při vstupu na obchodní a distribuční trh, neboť tato omezení v daném místě brání hospodářské soutěţi a staví překáţky vytvoření vnitřního trhu v odvětví obchodu. V některých případech obchodníci poukazují na přítomnost překáţek, které jim brání v nákupu zboţí od dodavatelů sídlících v jiných členských státech.“12

5.2 Právo obchodních společností v politice EU „Obchodní a distribuční trh musí spotřebitelům umoţnit přístup k co nejširšímu výběru obchodníků a kvalitních výrobků za konkurenceschopnou a přijatelnou cenu.“13 EU uloţila harmonizovat pravidla, týkajících se práva obchodních společností, coţ je nezbytné pro tvorbu jednotného trhu produktů a finančních sluţeb. Mezi hlavní cíle společnosti v oblasti práva patří posílení konkurenceschopnosti a efektivnosti podnikání, zajištění svobody působení pro společnosti v celé EU, podporování diskuzí na modernizaci a simplifikaci práva obchodních společností a podpoření společností v příhraniční politice. Do současného rámce patří několik nařízení a spousta doporučení a dalších právních aktů. Zavádí se celá řada směrnic, které se zaměřují především na ochranu všech subjektů v rámci společnosti (akcionářů nevyjímaje), oblast základního kapitálu, ale také na úpravu pravidel spojenými s problematikou přeshraničních aktivit. Nařízení v oblasti práva společnosti upravují hlavně existující nadnárodní společnosti. „Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo vytvořila normu platnou téměř po celém světě pro prodej zboţí mezi podniky, vídeňskou úmluvu o mezinárodním prodeji zboţí. Pouţívá se tam, kde se strany nerozhodly uplatnit jiné předpisy. Vzorová pravidla pro prodej

12

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU

VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ: Dohled nad obchodním a distribučním trhem „Na cestě k efektivnějšímu a pravedlivějšímu vnitřnímu obchodnímu a distribučnímu trhu do roku 2020“ str. 6 13


VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ: Dohled nad obchodním a distribučním trhem „Na cestě k efektivnějšímu a spravedlivějšímu vnitřnímu obchodnímu a distribučnímu trhu do roku 2020“ str. 4

20

zboţí a poskytování sluţeb vypracoval Mezinárodní ústav pro sjednocení meznárodního práva soukromého (UNIDROIT).14 Rozsah práva obchodních společností, patřící do rámce evropských institucí, spadá pod Generální ředitelství pro vnitřní trh a sluţby Evropské komise. Konkrétně se jedná o ředitelství F, oddělení F2 pro právo obchodních společností, corporate governance a finanční trestné činy. V ČR má agendu práva obchodních společností na starost Ministerstvo spravedlnosti (mezinárodní odbor civilní)15

6 Marketingové nástroje Marketingové nástroje, vyuţívané v obchodě, se zaměřují na dva základní cíle. O aktivní propagaci daného produktu, sluţby či značky a sledování a vyhodnocování efektivity zvoleného řešení. Základní nástroje marketingu se pouţívají při: Tvorbě poptávky Propagování výrobků a sluţeb Průzkumu trhu Plánování výrobního programu K dosaţení poţadovaných cílů se vyuţívá velké mnoţství technik a metod, které by vţdy měly vystihovat skutečné potřeby zákazníka, trţní situaci, potenciál i specifické nároky konkrétního produktu. Na základě těchto a dalších informací je pak sestaven přesný marketingový mix a jsou doporučeny optimální postupy řešení. Marketingové nástroje jsou zaměřeny především na reklamu a sledování její efektivnosti. Jedná se například o optimalizaci pro vyhledávače, marketing ve vyhledávačích, sociální sítě, reklamní plochy, direkt marketing, různé soutěţe, ale i celé komplexy marketingových strategií. Ke sledování a vyhodnocení zvolených marketingových postupů jsou nejvhodnější

14


VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ: Dohled nad obchodním a distribučním trhem „Na cestě k efektivnějšímu a spravedlivějšímu vnitřnímu obchodnímu a distribučnímu trhu do roku 2020“ str. 3 15

Euroskop.cz: <www.euroskop.cz/668/sekce/pravo-obchodnich-spolecnosti/>

21

přesné statistiky, ankety, hodnocení uţivatelů a mnoho dalších. Získáme tím podrobný přehled

o

marketingových

aktivitách

a

jejich

efektivitě,

sestavení

optimálního

marketingového mixu, zpětnou vazbu, aj. Za nejvýznamnější nástroje, jak motivovat k nákupu a udrţení zákazníka, jsou povaţovány nabízené sluţby a prvky podpory prodeje.

6.1 Doprovodné služby v maloobchodě Zákazníkům nabízejí maloobchodníci doprovodné sluţby zdarma nebo za minimální poplatek. Mezi nejčastěji nabízené sluţby patří: Úpravy zboţí – tuto sluţbu nabízejí zdarma většinou prodejci drahé oděvy, v běţných obchodech je zpravidla účtován minimální poplatek Oznamovací tabule – jsou instalovány při vchodech, nebo v blízkosti prodejny. Zákazníci zde mají moţnost připínat inzeráty, různá oznámení, či přání. Přijímání šeků – zákazníci uplatňují šeky při zakoupení zboţí, většinou jsou poskytovány do určité výše. Vţdy musí být v takové podobě, v jaké je obchodník vydal. Jakákoliv úprava ze strany zákazníka šek znehodnotí. Občerstvení – jedná se o relativně levnou a snadnou sluţbu. Lidé například v zimních měsících ocení šálek kávy zdarma. Otevírací doba – jedná se o přizpůsobení otevírací doby poţadavkům zákazníků. Dodávková sluţba – sluţba v minulosti vyuţívaná většinou u malých obchodů, ale v dnešní době ji uţ má ve své nabídce i několik řetězců. Jedná se o další snahu dostat se co nejblíţe zákazníkům. Dárkové poukázky – umoţňují řešit situaci nerozhodným zákazníkům. Balení zboţí – zákazníci jiţ povaţují poskytování nákupních tašek nákupu téměř za samozřejmou věc. Většinou jsou k dispozici zdarma či za minimální úplatu. V době Vánoc, či narozenin, lidé rádi vyuţijí i sluţby dárkového balení. Informace a návody – jde o tištěné materiály či technickou podporu přímo od prodavače, které zákazníky informují, jak se s daným výrobkem zachází. Hudba – má za úkol navodit příjemnou nákupní atmosféru. Parkování – problém, který se vyskytuje převáţně uvnitř měst. Firmy tuhle situaci často řeší pronajmutím parkovacího místa ve své těsné blízkosti.

22

Poukázky na přednostní nákup – vhodné v případě, kdyţ dojde k vyprodání určitého zboţí. Lidé ţádají, aby měli moţnost si dané zboţí koupit, jakmile to bude moţné, za stejnou cenu. Místo k odpočinku, posezení, WC – v současné době se jedná o nutnost, neboť ve velkých nákupních centrech lidé většinou tráví delší dobu. Reklamace a úpravy – ve větších obchodních jednotkách jsou zřizovány oddělení sluţeb pro zákazníky, které tyto problémy řeší. V menších prodejnách je řeší přímo vedoucí či majitelé obchodu. Nákupní vozíky, košíky – jedná se spíše o nutnost, neţ o sluţbu Nákup po telefonu, internetu – nejprve nabízeli prodejci luxusního zboţí, ale v dnešní „internetové době“ je tento způsob stále více vyuţíván. Šetří lidem peníze a hlavně čas.

6.2 Podpora prodeje Jedná se o cílenou komunikaci. Podpora prodeje se snaţí stimulovat obchod a podporovat spotřebu prodávaných výrobků. Jejím hlavním cílem je získání stálých a spokojených zákazníků. Evans a Berman jej definovali jako „jakákoliv forma komunikace vyuţívána firmou k informování, přesvědčování a připomínání výrobků firmy, jejich sluţeb, image, myšlenek, zapojení se do ţivota místní komunity a vlivu na společnost.“16 Prvky spadající do oblasti podpory prodeje: Nutnost celoročních programů – je třeba koordinovat veškeré aktivity a ucelit je v jednotné celoroční komplexy, Technika propagace – stručně zde popisujeme nejoblíbenější postupy. Představuje rozsah od reklamních předmětů, přes prodej aţ po obchodní nálepky. Reklamní předměty – jde o produkty, které se rozdávají zdarma za účelem vlastní propagace. Jde většinou o drobné předměty, obdařené logem, názvem společnosti, či kontaktem. Audiovizuální metody – nástroje umoţňující kupujícím vysvětlit pouţívání specifických druhů zboţí, ukázat výrobu sloţitého výrobku či jen pobavit nakupující v prostorách obchodu.

16

Joel R. Evans a Barry Berman, Marketing (New York: Macmillan), s. 412.

23

Katalogy a zásilkové letáky – jedná se o reklamní prostředek a přímou distribuční cestu. Slouţí pro snadnější oslovení zákazníků z větší vzdálenosti. Soutěţe a hry – jedná se o formu propagace, která přináší určité vzrušení. U kaţdé soutěţe či hry je třeba stanovit jasná pravidla. Výhry mohou mít podobu dárku, prodávaného zboţí či například dovolené u moře. Kupony – jde převáţně o nástroj, umoţňující kupujícímu slevu z ceny výrobku. Ukázky – jedná se o předvádění prodávaného zboţí buď v prodejně, nebo mimo prodejnu (vstupní hala, výklady, aj.) Výstavy a show – příjemná zpestření pro návštěvníky. Jde o ukázku různých druhů zboţí či schopností lidí. Show, na rozdíl od výstavy, není tak statická. Nabízí vzrušení a pohyb. Prémie a reklamní dárky – prémie představují výrobky nabízené zdarma, či za minimální cenu, k prodávaným výrobkům. Prémie v podobě reklamních dárků představují zboţí bez reklamních značek a nápisů. Peněţní odměny – představují odměny firem zaměstnancům, kteří stojí za prodejem jejich výrobků Přednostní nákup – opravňují nakupujícího koupit v budoucnu momentálně nabízené, ale vyprodané zboţí, za současnou cenu. Vzorky – snahou je přimět zákazníky k vyzkoušení si výrobku a získáním jeho obliby. Speciální propagační akce – při tomto nástroji hraje roli cena. Jde například o ceny u příleţitosti nového otevření prodejny, či výročí, aj. Společná propagace – propaguje společný prodej či mezifiremní kooperaci. Nákupní karty – zákazníci za nákup sbírají body a poté mají nárok buď na určitý, či na slevu prodávaného sortimentu. (Burstiner, 1998), (Praţská, 2006)

7 Spádová oblast Spádovou oblast jsem zpracoval ve své bakalářské práci, kterou jsem úspěšně obhájil v lednu 2009. Z ní vybírám následující:

7.1 Vymezení spádové oblasti Spádová oblast není v našem prostředí pojmem frekventovaným. Setkáváme se s ním převáţně v literatuře, ale pro kaţdý obchod je její vymezení velmi významné. Zabývají se jím především silné obchodní řetězce, aby z nich získaly co největší počet zákazníků.

24

„Obchodní (spádová) oblast je prostor nebo geografické teritorium, ze kterého obchod (nebo skupina obchodů) čerpá většinu svých zákazníků. Kaţdý obchod má svou vlastní obchodní spádovou oblast, vznikající v prostoru, který ji obklopuje. Totéţ platí o kaţdém myslitelném druku maloobchodního nákupního obvodu, primárním nebo sekundárním obvodu, místní nákupní ulici, shluku obchodů a všech typech nákupních středisek. Směrem od centra můţe být kaţdá obchodní spádová oblast teoreticky rozdělena na několik zón. Více neţ polovina zákazníků obchodu (nebo obchodní oblasti) přichází zpravidla z nejbliţší neboli primární zóny. Pravděpodobně dalších 20 aţ 25 procent čerpá obchod z další oblasti a pouze malé procento zákazníků pochází z nejvzdálenějších míst od centra obchodní lokality.“17

7.2 Rozsah spádové oblasti Je patrné, ţe čím blíţe k prodejní jednotce zákazník ţije nebo pracuje, tím více je pravděpodobné, ţe bude v tomto obchodě nakupovat. Čím je vzdálenost zákazníka k tomuto místu větší, tím méně bude v daném obchodě nakupovat. Kaţdá organizace, která se rozhodne podnikat v obchodě a vybudovat obchodní jednotku, musí nejprve provést průzkum o navrhované lokalitě. Při posuzování této lokality se podnikatelská jednotka nejprve snaţí určit pravděpodobnou velikost své obchodní oblasti. Následně se snaţí získat co nejvíce informací o spotřebitelích, spadajících do této oblasti. Snaţí se tím zjistit, zda jejich vlastnosti odpovídají tomu typu spotřebitelů, na který podnikatelská jednotka hodlá zaměřit svou pozornost. Velmi důleţitým faktorem při určování obchodní spádové oblasti je geografie. Různé typografické rysy, jako jsou údolí, řeky, kopce, jezera, parky a jiné přírodní překáţky, mohou ztěţovat běţný provoz, ovlivňující velikost budoucího obchodu ze všech světových stran. Nadúrovňová křiţovatka nebo ţelezniční tratě mohou také ochromit menší či větší část teritoria, které by jinak spadalo do spádové oblasti obchodu. Do obchodní spádové oblasti sekundárního obchodního obvodu můţeme zahrnovat několik městských bloků. Budeme-li však studovat spádovost kterýchkoli tří sousedících obchodů uvnitř jednoho obchodního obvodu, zjistíme, ţe se jejich individuální obchodní oblasti liší.

17


25

Tahle skutečnost je částečně způsobena rozdíly ve velikosti obchodu. Obecně platí: Čím větší je obchod, tím větší je i nákupní spádová oblast. Velikost nákupní spádové oblasti závisí také na druhu nabízeného zboţí, jeho kvalitě, výjimečnosti, vybavení a úpravě obchodu a jiných faktorech. Například obchod s drobným zboţím na místní nákupní ulici přiláká většinu svých zákazníků ze vzdálenosti čtyř aţ pěti bloků. Naproti tomu samostatně stojící diskontní obchodní dům při hlavní cestě navštíví i zákazníci, jejichţ domov je vzdálen i několik kilometrů. Obchod se smíšeným zboţím přitahuje zákazníky z menších vzdáleností, neţ obchod s nábytkem. Podnik prodávající oděvy, který je dobře zavedený, s rozsáhlým zásilkovým obchodem, má své zákazníky i na předměstích a v sousedících městech. Obchodní oblast regionálního nákupního střediska se můţe rozprostírat ve všech směrech aţ do vzdálenosti 20-ti kilometrů. (Burstiner, 1998) Ve skutečnosti nejde jen o vymezení okruhu spádové oblasti, odkud firmy získávají zákazníky, ale je zde třeba hledat silný konkurenční prvek obchodních jednotek v ní umístěných. Hlavní otázka tedy spočívá v tom, jaký typ obchodu v daném obvodu vytvořit. Obrázek 1 vymezení spádové oblasti

Pramen: Autor práce

Síla obchodních řetězců se projevuje v konkurenci všem nezávislým obchodníkům.

7.3 Zlomový bod Zlomový bod je kritické místo, ve kterém dochází k rozdělení nákupního spádu. Jak uvádí Reilly, „přitaţlivá síla měst a obcí pramení z interakce dvou proměnných: populace a vzdálenosti. Čím je zákazník od města dál, tím menší existuje pravděpodobnost, ţe tam bude přicházet na nákupy. Po čase se těmto závěrům začalo říkat Reillyův zákon gravitace v maloobchodě.“ 18

18


26

U rovnice zlomového bodu se jedná o známou verzi výše popsané modifikace. Zlomový bod se počítá podle vzorce:

Zlomovýbod

VzdálenostA B km pocet obyvatelB 1 pocet obyvatelB

Příklad výpočtu Budeme předpokládat dvě města A a B, která jsou od sebe vzdálená 15 kilometrů. Spotřebitelé, bydlící mezi těmito městy, si mohou vybrat, jestli budou nakupovat ve městě A nebo B. Ve městě A ţije 140 000 obyvatel, ve městě B 20 000 obyvatel. Snaţíme se zjistit, jaký je zlomový bod mezi těmito městy, neboli v jaké vzdálenosti od města B začne město A přitahovat zákazníky mnohem silněji neţ město B. Zadané skutečnosti si dosadíme do rovnice zlomového bodu a dostaneme: 15

Zlomovýbod

140000 20000

1

Zlomový bod

15 1

7

15 1 2,65

4,1km

Z výsledku vyplývá, ţe obchodní oblast města B dosahuje vzdálenosti asi 4,1 km ve směru k městu A. Stejně tak můţeme uvaţovat, ţe město A přitahuje zákazníky aţ do vzdálenosti 15 minus 4,1, neboli 10,9 km. (Burstiner 1998)

27

8 Výsledky maloobchodu v ČR v letech 2007 až 2008 Údaje byly získány z www stránek českého statistického úřadu. V uvedených letech maloobchod vykázal tyto výsledky. Tab. č. 1 Celkové trţby 2007

Ukazatel mil. Kč Maloobchod kromě motorových vozidel; opravy výrobků pro osobní potřebu a převáţně pro domácnost

Struktura nárůstu Index 2008/2007 mil. Kč % v%

2008

%

mil. Kč

%

903232

100,00

940001

100,00

36769

100,00

4,07

353811

39,17

356047

37,88

2236

6,08

0,63

29970

3,32

30742

3,27

773

2,10

2,58

119946

13,28

134761

14,34

14815

40,29

12,35

24042

2,66

24936

2,65

894

2,43

3,72

133073

14,73

137743

14,65

4670

12,70

3,51

34192

3,79

36651

3,90

2459

6,69

7,19

167682

18,56

174431

18,56

6748

18,35

4,02

2522

0,28

2481

0,26

-42

-0,11

-1,65

37994 4,21 42209 Zdroj: Český statistický úřad, dopočty autorem diplomové práce

4,49

4215

11,46

11,09

V tom

Maloobchod s potravinami v nespecializovaných prodejnách Maloobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky ve specializovaných prodejnách Maloobchod s pohonnými hmotami ve specializovaných prodejnách Maloobchod s počítačovým a komunikačním zařízením ve specializovaných prodejnách Maloobchod s ostatními výrobky převáţně pro domácnost ve specializovaných prodejnách Maloobchod s výrobky pro kulturní rozhled a rekreaci ve specializovaných prodejnách Maloobchod s ostatním zboţím ve specializovaných prodejnách Maloobchod ve stáncích a na trzích Maloobchod mimo prodejny, stánky a trhy

Pro zjištění podílu obchodních řetězců na celkových trţbách bylo nezbytné očistit údaje maloobchodního obratu o Maloobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky ve specializovaných prodejnách; Maloobchod s pohonnými hmotami ve specializovaných prodejnách; Maloobchod s počítačovým a komunikačním zařízením ve specializovaných prodejnách; Maloobchod s ostatními výrobky převáţně pro domácnost ve specializovaných prodejnách; Maloobchod s výrobky pro kulturní rozhled a rekreaci ve specializovaných

28

prodejnách; Maloobchod s ostatním zboţím ve specializovaných prodejnách; Maloobchod ve stáncích a na trzích; Maloobchod mimo prodejny, stánky a trhy. Pro

výpočet

podílu

obchodních

řetězců

jsou

tedy

rozhodující

pouze

trţby

v nespecializovaných prodejních jednotkách. Přehled obsahuje tabulka číslo 2. Na těchto trţbách se podílí obchodní řetězce v následující výši. Tab. č. 2 Trţby v nespecializovaných prodejních jednotkách 2007

Ukazatel mil. Kč

V tom

Maloobchod v nespecializovaných prodejnách Zahraniční obchodní řetězce České obchodní řetězce Ostatní

353811 230191 17238 106382

Struktura nárůstu Index 2008/2007 mil. Kč % v%

2008

%

mil. Kč 100,00 65,06 4,87 30,07

356047 243828 18125 94094

% 100,00 68,48 5,09 26,43

2236 100,00 13637 x 887 39,67 -12288 x

0,63 5,92 5,15 -11,55

Zdroj: Český statistický úřad, dopočty autorem diplomové práce

Ve struktuře nárůstu byl přírůstek zahraničních obchodních řetězců a ostatního maloobchodu 60,33 %. Avšak proto, ţe nejde samostatně spočítat podíl zahraničních obchodních řetězců a ostatních maloobchodů, tak v příslušných pracovních políčkách ve struktuře nárůstu je uvedeno x, coţ znamená „zápis není moţný z logických důvodů“. Trţby zahraničních obchodních řetězců mají více neţ 68% podíl na celkovém obratu maloobchodu ČR v nespecializovaných prodejnách. Podíl českých obchodních řetězců je 5 %. Trţby v ostatních prodejních jednotkách v roce 2008 klesly o více neţ 12 mld. Kč proti předešlému roku.

9 Obchodní řetězce v ČR Obchodní řetězce můţeme rozdělit podle obchodního sortimentu a vlastnictví. Obecně je moţné uvést, ţe sortiment obchodních řetězců je závislý na prodejní ploše, přičemţ převaha zboţí je ve zboţí potravinářském. Zcela charakteristické to je u nezávislých obchodních řetězců, ve vlastnictví českých podnikatelů. V České republice působí obchodní řetězce, které můţeme rozdělit podle vlastnictví: Vlastněné zahraničním kapitálem Vlastněné českým kapitálem

29

9.1 Obchodní řetězce vlastněné zahraničním kapitálem Prvním obchodním řetězcem, který vstoupil do obchodního prostředí ČR, byla MANA holandské společnosti Ahold. Stalo se tak 6. června 1991 otevřením supermarketu v Jihlavě. Další týden následoval další v Praze. V témţe roce vstoupily do českého trţního prostředí prodejny Delvita a Billa. O rok později je následovaly diskontní prodejny Plus. ČTK uvádí, ţe ke konci roku 2004 bylo v ČR 555 supermarketů, 426 diskontních prodejen a 160 hypermarketů. Ze studie společnosti AC Nielsen, uveřejněné v MF Dnes v srpnu 2006, vyplývá, ţe na milion Čechů připadá 19 velkopodlaţních prodejen. V té době to představovalo nejvyšší poměr ve střední Evropě. Skrze prodejny deseti největších řetězců prochází v této době skoro 40 % útrat za potraviny, oblečení a elektroniku. Výsledky největších obchodních řetězců, dosaţené v roce 2007 a 2008 obsahuje tabulka č.3 a graf č.1. Tab. č. 3: Největší obchodní řetězce v ČR podle výše trţeb a jejich srovnání v letech 2007 a 2008 Index 2008/2007 tis. Kč % tis. Kč % tis. Kč % v% 230191429 100,00 243828300 100,00 13636871 100,00 5,92 39292401 17,07 40633550 16,66 1341149 9,83 3,41 40956679 17,79 39658000 16,26 -1298679 -9,52 -3,17 37123418 16,13 37166174 15,24 42756 0,31 0,12 35129451 15,26 35971455 14,75 842004 6,17 2,40 22682599 9,85 23308046 9,56 625447 4,59 2,76 16768931 7,28 18930887 7,76 2161956 15,85 12,89 17518141 7,61 17935655 7,36 417514 3,06 2,38 8760116 3,81 17438775 7,15 8678659 63,64 99,07 11959693 5,20 12785758 5,24 826065 6,06 6,91 2007

Obchodní řetězce Celkem Ahold Czech Republic Tesco Stores ČR

V tom

Makro Cash&Carry ČR Kaufland Globus ČR Lidl ČR Penny Market Billa Spar ČR

2008

Struktura nárůstu

Zdroj: Výkazy společností zveřejněné na www.justice.cz, dopočty autorem diplomové práce

Téměř všechny řetězce zaznamenaly v roce 2008 oproti předešlému roku nárůst trţeb. Niţší trţby vykázalo Tesco Stores, které tím přišlo o vedoucí pozici na trhu. Na první místo se posunul řetězec Ahold, jehoţ trţby přesáhly 40ti miliardovou hranici. Největšího nárůstu dosáhl řetězec Billa.

30

Graf č.1 Největší obchodní řetězce v ČR podle výše trţeb v tis. Kč v letech 2007 a 2008

50000000 40000000 30000000 20000000 10000000 0

2007 2008


Tab. č. 4 Souhrnný přehled výsledků zahraničních obchodních řetězců Řetězec

Ukazatel tržby v tis Kč Tesco Stores ČR mzdy v tis. Kč mzdy na os. v tis.Kč tržby v tis Kč Ahold Czech Republic mzdy v tis. Kč mzdy na os. v tis.Kč tržby v tis Kč Makro Cash&Carry ČR mzdy v tis. Kč mzdy na os. v tis.Kč tržby v tis Kč Kaufland mzdy v tis. Kč mzdy na os. v tis.Kč tržby v tis Kč Globus ČR mzdy v tis. Kč mzdy na os. v tis.Kč tržby v tis Kč Penny Market mzdy v tis. Kč mzdy na os. v tis.Kč tržby v tis Kč Billa mzdy v tis. Kč mzdy na os. v tis.Kč tržby v tis Kč Lidl ČR mzdy v tis. Kč mzdy na os. v tis.Kč tržby v tis Kč Spar ČR mzdy v tis. Kč mzdy na os. v tis.Kč

2005-2008 140696264 9515647 848,2234323 149322962 8674362 652,4648963 143761319 4623745 1123,643922 129142849 6639598 995,7571187 83126662 4734713 867,8575999 65749499 2159755 890,3640596 41721887 2313287 773,6624673 63272051 3299792 1068,271503 38710832 2380211 566,4032599

m2

Kč na m2 506102 34229

278000 x

336768 19563

443400 x

1257754 40453

114300 x

366051 18820

352800 x

456740 26015

182000 x

531954 17474

123600 x

206544 11452

202000 x

395450 20624

160000 x

235754 14496

164200 x


31

V součtu výsledků za roky 2005 aţ 2008, vykazuje nejvyšší trţby na m2 řetězec Makro Cash & Carry (1 257 754 Kč), následovaný řetězci Penny Market (531 954 Kč) a Tesco Stores (506 102 Kč).Nejvyšší mzdy na m2 vykazuje řetězec Makro Cash & Carry (40 453 Kč) nejniţší řetězec Billa (11 452 Kč). Políčka, v nichţ je uvedeno x, nemají logické odůvodnění. Hodnoty ukazatelů v jednotlivých letech jsou k dispozici v tabulkách 5 aţ 8. Tab. č. 5 Výsledky zahraničních obchodních řetězců v roce 2005 2005 Řetězec

V tom

Tržby tis. Kč Celkem 175393323 Tesco Stores ČR 25355556 Ahold Czech Republic 33379599 Makro Cash&Carry ČR 34155581 Kaufland 27063237 Globus ČR 17709520 Penny Market 14096880 Billa 7351225 13250000 Lidl ČR Spar ČR 3031725

% 100 14,46 19,03 19,47 15,43 10,10 8,04 4,19 7,55 1,73

Mzdy tis. Kč % 8182516 100 1670378 20,41 1824089 22,29 807838 9,87 1162928 14,21 943513 11,53 448888 5,49 359981 4,40 810429 9,90 154472 1,89

Zaměstnanci Prodejny osob % jednotka % 46590 100 803 100 8023 17,22 35 4,36 13473 28,92 295 36,74 3394 7,28 12 1,49 5460 11,72 68 8,47 4918 10,56 11 1,37 2585 5,55 159 19,80 2257 4,84 76 9,46 2862 6,14 124 15,44 3618 7,77 23 2,86


Tab. č. 6 Výsledky zahraničních obchodních řetězců v roce 2006 2006 Řetězec

V tom

Tržby tis. Kč 206091273 Celkem 34726029 Tesco Stores ČR 36017412 Ahold Czech Republic 35316146 Makro Cash&Carry ČR 30978706 Kaufland 19426497 Globus ČR 16198823 Penny Market 8171771 Billa 14322233 Lidl ČR 10933656 Spar ČR

% 100 16,85 17,48 17,14 15,03 9,43 7,86 3,97 6,95 5,31

Mzdy tis. Kč 10054946 2242484 2027778 916796 1511129 1082403 514937 416068 663259 680092

% 100 22,30 20,17 9,12 15,03 10,76 5,12 4,14 6,60 6,76



32


V tom

Tržby tis. Kč 230191429 Celkem 40956679 Tesco Stores ČR 39292401 Ahold Czech Republic Makro Cash&Carry ČR 37123418 35129451 Kaufland 22682599 Globus ČR 17518141 Penny Market 8760116 Billa 16768931 Lidl ČR 11959693 Spar ČR

% 100 17,79 17,07 16,13 15,26 9,85 7,61 3,81 7,28 5,20

Mzdy tis. Kč 11714719 2660785 2280998 1001259 1827608 1287997 586044 499609 829682 740737

% 100 22,71 19,47 8,55 15,60 10,99 5,00 4,26 7,08 6,32




V tom

Tržby tis. Kč 243828300 Celkem 39658000 Tesco Stores ČR 40633550 Ahold Czech Republic Makro Cash&Carry ČR 37166174 35971455 Kaufland 23308046 Globus ČR 17935655 Penny Market 17438775 Billa 18930887 Lidl ČR 12785758 Spar ČR

Mzdy % tis. Kč 100 13489205 16,26 2942000 16,66 2541497 15,24 1075108 14,75 2060931 9,56 1420800 7,36 609908 7,15 1037629 7,76 996422 5,24 804910

% 100 21,81 18,84 7,97 15,28 10,53 4,52 7,69 7,39 5,97



9.1.1 Charakteristika jednotlivých obchodních řetězců 9.1.1.1 Tesco Stores ČR Tesco Stores je britský maloobchodní řetězec. Nabízí potravinové a nepotravinové zboţí, finanční, telekomunikační sluţby a pohonné hmoty. V současnosti je největším obchodním řetězcem v Irsku a ve Velké Británii a nachází se na pátém místě, co velikosti, na světě.

33

Tesco Stores ČR19 a. s. s IČ 453 08 314 je zaregistrovaná v obchodním rejstříku od 23. března 1992.

Vlastníky

jsou

dvě

lucemburské

společnosti

a

to

z 55

%

Delamare

Luxemburg S.à r. l. a z 45 % Armitage Luxemburg S.à r.l., Oba tyto subjekty jsou pravděpodobně v rukou britské mateřské Tesco plc. Do České republiky vstoupilo Tesco v roce 1996 koupí 13 obchodních domů americké společnosti K-mart. Dalším významným rokem byl rok 2006, kdy společnost koupila obchodní síť Carrefour a německý řetězec Edeka. V současnosti provozuje 152 prodejen. Tabulka č.9. Vybrané ukazatele Tesco Stores Ukazatel Trţby Mzdy Počet zaměstnanců Počet obchodů

MJ tis. Kč tis. Kč osoby jednotka

2004 2005 2006 2007 2008 19241009 25355556 34726029 40956679 39658000 1244960 1670378 2242484 2660785 2942000 7391 8023 11785 12562 12365 34 35 84 97 113


Tabulka č.10. Změna ukazatelů proti předešlému roku Tesco Stores Ukazatel

2005 Absol.

2006

2007

2008

%

Absol.

%

Absol.

%

%

Absol.

Trţby (tis.Kč)

985530

2,97

1160565

3,40

1807272

5,12

42756

0,12

Mzdy (tis.Kč)

-14906

-1,81

108958

13,49

84463

9,21

73849

7,38

89

2,69

-97

-2,86

57

1,73

125

3,73

1

7,69

Počet zaměstnanců (os.)

1 9,09 0 0,00 1 8,33 Počet obchodů Zdroj: Výkazy společností zveřejněné na www.justice.cz, dopočty autorem diplomové práce

Rok od roku počet obchodních řetězců stoupá. V roce 2005 klesly mzdy od necelých 15 milionů Kč. V roce 2006 společnost zaměstnával o 97 zaměstnanců méně, neţ v roce předešlém. V ostatních letech jsou zbylé ukazatele kladné.

19

Dále jen Tesco

34

Graf č.2. Změna ukazatelů proti předešlému roku u Tesco Stores v % 140,00 120,00 100,00 změna výše tržeb v %

80,00

změna výše mezd v %

60,00

změna počtu zaměstnanců v %

40,00

změna počtu prodejen v %

20,00 0,00 -20,00

2005

2006

2007

2008


9.1.1.2 AHOLD Czech Republic, a. s. Společnost Ahold je nizozemskou nadnárodní korporací, zaloţenou v roce 1973. Provozuje obchodní řetězce supermarketů a hypermarketů v mnoha zemích světa. V obchodním rejstříku České republiky je společnost zapsaná od 16. Října 1991 s IČ 440 12 373. Hypermarkety a supermarkety nesou název Albert. První supermarket se jmenoval Mana. Dále společnost Ahold provozovala řetězec Sezam a od roku 1998 Hypernova. V letech 2000 a 2001 došlo k přeměně řetězců Mana a Sezam na řetězec Albert. V roce 2009 byly prodejny s názvem Hypernova nahrazeny názvem Albert hypermarket. V současnosti provozuje 297 prodejen a zaměstnává více neţ 14 500 zaměstnanců. Tabulka č.11. Vybrané ukazatele Ahold Ukazatel Trţby Mzdy Počet zaměstnanců Počet obchodů


2004 2005 2006 2007 2008 31935965 33379599 36017412 39292401 40633550 1653168 1824089 2027778 2280998 2541497 12018 13473 13913 13089 12897 230 295 295 296 300


35

Tabulka č.12. Změna ukazatelů proti předešlému roku AHOLD CR 2005

Ukazatel

Absol.

2006

2007

%

Absol.

%

Absol.

2008 %

Absol.

%

Trţby (tis.Kč)

1443634

4,52

2637813

7,90

3274989

9,09

1341149

3,41

Mzdy (tis.Kč)

170921

10,34

203689

11,1

253220

12,49

260499

11,42

1455

12,11

440

7 3,27

-824

-5,92

-192

-1,47

65

28,26

0

0,00

1

0,34

4

1,35

Počet zaměstnanců (os.) Počet obchodů


Největší nárůst prodejen byl zaznamenán v roce 2005. Je vidět, ţe společnost pracuje na efektivitě provozu, neboť i přes pokles počtu pracovníků v letech 2007 i 2008, roste počet prodejen, a co je hlavní, rostou trţby. Graf č.3 Změna ukazatelů proti předešlému roku AHOLD CR v % 30,00 25,00 20,00 změna výše tržeb v %

15,00


10,00


5,00


0,00 -5,00

2005

2006

2007

2008

-10,00 Zdroj: Výkazy společností zveřejněné na www.justice.cz, dopočty autorem diplomové práce

9.1.1.3 Makro Cash&Carry ČR Makro Cash & Carry je jednou ze šesti prodejních divizí skupiny METRO Group, jeţ se nachází na třetím místě na světě mezi objekty působící v oblasti maloobchodu. Zaměstnává přibliţně 250 000 zaměstnanců ve 30 zemích.

36

Společnost Makro Cash & Carry ČR20 vznikla jako dceřiná společnost firmy SHV Makro. 1. ledna 1998 převzala obchodní aktivity společnosti SHV Makro v Evropě firma METRO AG. V České republice je zapsána společnost od 1. června 2001 s IČ 26 45 06 91. Je provozováno třináct velkoobchodních center, kdy celková plocha většiny prodejen činí 15 000 m2, z toho prodejní plocha 10 500 m2. Výjimku tvoří Černý Most (7 500 m2), Plzeň (6.500 m2), Zlín (6.000 m2) a Liberec (6.000 m2). Nejedná se o klasický obchodní řetězec. Společnost je orientována na velkoobchodní prodej širokého sortimentu potravinářského i nepotravinářského spotřebního zboţí registrovaným podnikatelům, hlavně obchodníkům a firmám působících v gastronomii. Nabízí cca 16 000 druhů kvalitních a denně čerstvých potravin a 17 000 druhů spotřebního zboţí. To se průběţně obměňuje a přizpůsobuje poţadavkům zákazníků. Tabulka č.13. Vybrané ukazatele Makro Cash & Carry CR Ukazatel Trţby Mzdy Počet zaměstnanců Počet obchodů


2004 2005 33170051 34155581 822744 807838 3305 3394 11 12

2006 2007 2008 35316146 37123418 37166174 916796 1001259 1075108 3297 3354 3479 12 13 14


Tabulka č.14. Změna ukazatelů proti předešlému roku Makro Cash & Carry CR Ukazatel

2005

2006

Absol.

%

Trţby (tis.Kč)

985530

2,97 1160565

Mzdy (tis.Kč)

-14906

-1,81

108958

13,49

89

2,69

-97

-2,86


Absol.

2007 %

Absol.

3,40 1807272

2008 %

Absol.

%

5,12

42756

0,12

84463

9,21

73849

7,38

57

1,73

125

3,73

1

7,69


Aţ na výjimky rostou všechny pozorované veličiny. Výjimku představuje rok 2006, kdy klesl počet zaměstnanců o 97; a rok 2005, ve kterém došlo k poklesu mzdových nákladů o 14 mil. Kč, při současném zvýšení počtu zaměstnanců o 89.

20

Dále jen Makro

37

Graf č.4 Změna ukazatelů proti předešlému roku Makro Cash & Carry CR v % 14,00 12,00 10,00 8,00

změna tržeb v %

6,00


4,00


2,00


0,00 -2,00

2005

2006

2007

2008


9.1.1.4 Kaufland Česká republika v.o.s. Obchodní řetězec Kaufland Česká republika v.o.s.21 je provozován německou společností Lidl & Schwarz-Gruppe. V Německu patří mezi největší maloobchodní řetězce. V České republice působí od roku 1998, kdy 28. ledna byl v Ostravě otevřen první hypermarket a působí pod IČ 26 72 04 18. V současné době provozuje 82 prodejen. Hospodářský rok začíná 1.3. a končí 28.2. roku následujícího. Řetězec je u lidí znám tím, ţe nabízí zboţí za nízké ceny, často však na úkor kvality. Byla jiţ zaznamenána celá řada hygienických přestupků v jeho provozovnách (červivá vejce z Polska, červivé paštiky, aj.) Tabulka č.15. Vybrané ukazatele Kaufland Ukazatel Trţby Mzdy Počet zaměstnanců Počet obchodů


2004 2005 2006 2007 2008 23986738 27063237 30978706 35129451 35971455 1007851 1239930 1511129 1827608 2060931 4336 5460 6435 6807 7767 58 68 78 84 88


21

Dále jen Kaufland

38

Tabulka č.16 Změna ukazatelů proti předešlému roku Kaufland 2005 Ukazatel

2006

Absol.

%

Absol.

2007 %

Absol.

2008 %

Absol.

%

Trţby (tis.Kč)

3076499

12,83

3915469

14,47

4150745

13,4

842004

2,4

Mzdy (tis.Kč)

232079

23,03

271199

21,87

316479

20,94

233323

12,77

1124

25,92

975

17,86

372

5,78

960

14,1

10

17,24

10

14,71

6

7,69

4

4,76



Všechny veličiny stále rostou. Od roku 2006 má tento růst klesající tendenci. Nejvyšší nárůst trţeb byl v roce 2006 a to necelé 4 mld. Kč. Nejvyšší nárůst mzdových nákladů sledujeme v roce 2005. Tento činil 232 mil. Kč. Graf č.5 Změna ukazatelů proti předešlému roku Kaufland v % 30,00 25,00 20,00

změna výše tržeb v %

15,00

změna výše mezd v % změna počtu zaměstnanců v %

10,00

změna počtu prodejen v % 5,00 0,00 2005

2006

2007

2008


9.1.1.5 Globus ČR, k. s. Globus SB-Warenhaus Holding GmbH & Co. KG je německý řetězec. V České republice od roku 1996, kdy otevřel svůj první hypermarket v Brně – Ivanovicích. V současnosti provozuje na území ČR 14 hypermarketů. Vedený pod IČ 63 47 32 91. Hospodářský rok začíná 1.7. a končí 31.6. následujícího kalendářního roku. Tabulka č.17. Vybrané ukazatele Globus Ukazatel Trţby Mzdy Počet zaměstnanců Počet obchodů


2004 2005 2006 2007 2008 18245395 17709520 19426497 22682599 23308046 920643 943513 1082403 1287997 1420800 5012 4918 5131 5722 5921 11 11 12 14 14


39

Tabulka č.18. Změna ukazatelů proti předešlému roku Globus 2005

Ukazatel

2006

2007

Trţby (tis.Kč)

Absol. -535875

% -2,94

Absol. 1716977

Mzdy (tis.Kč)

22870

2,48

138890

14,72

-94

-1,88

213

4,33


% Absol. 9,70 3256102

2008 % 16,76

Absol. 625447

% 2,76

205594

18,99

132803

10,31

591

11,52

199

3,48

0

0,00


Společnost se snaţí zajistit dostatek kvalitního personálu, čemuţ odpovídá skutečnost téměř se nezvyšujícího počtu prodejen naproti kaţdoročnímu zvýšení počtu zaměstnanců. Záporné hodnoty byly zaznamenány v roce 2005 u výše trţeb a počtu zaměstnanců. V tomto roce klesly trţby o 535 mil. Kč a počet zaměstnanců se sníţil o 94. Graf č.6 Změna ukazatelů oproti předešlému roku Globus v % 20,00 15,00 změna výše tržeb v % 10,00

změna výše mezd v % změna počtu zaměstnanců v %

5,00

změna počtu prodejen v % 0,00 2005

2006

2007

2008


9.1.1.6 Penny Market spol. s r. o. Penny Market je německým obchodním řetězcem, vlastněným řetězcem REWE22. V České republice působí od roku 1997. Záměrem společnosti bylo působení ve městech do 20 tisíc obyvatel. Největšími konkurenty v této oblasti byly řetězce Lidl a Plus. V roce 2008 společnost REWE koupila řetězec Plus a tím se pozice Penny Marketu značně posílila. V současné době provozuje 326 prodejen.

22

REWE – obchodní řetězec, který je lídrem v Německu i celé Evropě

40

Tabulka č.19. Vybrané ukazatele Penny Market Ukazatel Trţby Mzdy Počet zaměstnanců Počet obchodů


2004 2005 2006 2007 2008 14095421 14096880 16198823 17518141 17935655 391685 448866 514937 586044 609908 1740 2585 2170 2310 2702 152 159 164 169 206


Tabulka č.20. Změna ukazatelů proti předešlému roku Penny Market 2005

Ukazatel

2006

2007

2008

Trţby (tis.Kč)

Absol. 1459

% 0,01

Absol. 2101943

% 14,91

Absol. 1319318

% 8,14

Absol. 417514

% 2,38

Mzdy (tis.Kč)

57181

14,60

66071

14,72

71107

13,81

23864

4,07

845

48,56

-415 -16,05

140

6,45

392

16,97

7

4,61

5

3,05

37

21,89


5

3,14


Hodnoty všech ukazatelů jsou ve většině případů v kladných hodnotách, čili rostou. Výjimku představuje rok 2006, kdy bylo zaměstnáno méně pracovníků, neţ v předešlém roce. Počet obchodních jednotek se však i přesto v tomto roce zvýšil. Významný je rok 2008, kdy se řetězec rozrostl o dalších 37 nových prodejen. V roce 2006 byl zaznamenán nejvyšší nárůst trţeb a to o více neţ 2 mld. Kč, při současném růstu mzdových nákladů o 66 mil. Kč a poklesu počtu zaměstnanců o 415. Graf č.7 Změna ukazatelů proti předešlému roku Penny Market v % 50,00 40,00 30,00

změna velikosti tržeb v %

20,00

změna velikosti mezd v %

10,00

změna počtu zaměstnanců v % změna počtu prodejen v %

0,00 -10,00

2005

2006

2007

2008


41

9.1.1.7 Billa spol. s r. o. Billa je rakouská společnost a název znamená „Billiger Laden“, čili „Levný obchod“. Velikostí provozoven představuje síť supermarketů. V České republice působí Billa, spol. s r. o. od roku 1990, vedená pod IČ 00 68 59 76. Provozuje 199 provozoven s více neţ 6 200 pracovníky. Tabulka č.21. Vybrané ukazatele Billa Ukazatel Trţby Mzdy Počet zaměstnanců Počet obchodů


2004 2005 2006 2007 2008 7379583 7351225 8171771 8760116 17438775 344305 359981 416068 499609 1037629 2202 2257 2270 2357 4740 74 76 80 83 173


Tabulka č.22. Změna ukazatelů proti předešlému roku Billa 2005

Ukazatel

2006

2007

2008 %

Trţby (tis.Kč)

% -0,38

Absol. 820546

% 11,16

Absol. 588345

Mzdy (tis.Kč)

15676

4,55

56087

15,58

83541

20,08

538020

107,69

55

2,50

13

0,58

87

3,83

2383

101,10

90

108,43


Absol. 7,20 8678659

%

Absol. -28358


99,07

Významným rokem je pro společnost rok 2008. Došlo k výraznému zvýšení počtu trţeb i mzdových nákladů. Tyto skutečnosti jsou podpořeny podstatným zvýšením počtu prodejen i zaměstnaných pracovníků. Záporných hodnot dosahoval růst trţeb v roce 2005, kdy byl o 28 mil.Kč niţší, neţ v roce 2004 Graf č.8 Změna ukazatelů proti předešlému roku Billa v % 120,00 100,00 80,00


60,00


40,00

změna počtu pracovníků v % změna počtu prodejen v %

20,00 0,00 -20,00

2005

2006

2007

2008


42

9.1.1.8 Lidl ČR, v. o. s. Lidl je německým obchodním řetězcem a patří do společnosti Lidl & Schwarz-Gruppe, kterou vlastní německý podnikatel Dieter Schwarz. V České republice je řetězec zapsán od 5. června 2000 a nese IČ 26 17 85 41. V současnosti má 213 prodejen, ale snahou do roku 2012 je mít v provozu cca 300 prodejen. Toho chtějí docílit rozsáhlou expanzí do menších měst s přibliţně 5000 obyvateli. Tabulka č.23. Vybrané ukazatele Lidl Ukazatel Trţby Mzdy Počet zaměstnanců Počet obchodů


2004 2005 2006 2007 2008 9887706 13250000 14322233 16768931 18930887 444588 810429 663259 829682 996422 1474 2862 2810 3187 3451 62 124 160 162 201


Tabulka č.24. Změna ukazatelů proti předešlému roku Lidl 2005

Ukazatel

2006

2007

Trţby (tis.Kč)

Absol. 3362294

% 34,00

Absol. 1072233

% 8,09

Absol. 2446698

Mzdy (tis.Kč)

365841

82,29

-147170 -18,16

1388

94,17


-52

-1,82

2008 %

%

Absol. 17,08 2161956

12,89

166423

25,09

166740

20,10

377

13,42

264

8,28

39

24,07


Významný rozvoj zaţila společnost v roce 2005, kdy byl otevřen velký počet prodejen. S tím byla spojena potřeba zaměstnat dostatečné mnoţství odpovědného personálu. O rok později došlo k mírnému sníţení počtu zaměstnanců. Zároveň však společnost otevírala další nové prodejny. Graf č.9 Změna ukazatelů proti předešlému roku Lidl v % 100,00 80,00 změna výše tržeb v %

60,00


40,00

změna počtu pracovníků v %

20,00


0,00 -20,00

2005

2006

2007

2008


43

9.1.1.9 SPAR Česká obchodní společnost s.r.o Řetězec SPAR Česká obchodní společnost s.r.o23 vznikl jako dceřiná společnost rakouského Sparu. Provozuje hypermarkety Interspar a supermarkety Spar. Strategií společnosti je orientace na střední vrstvy zákazníků. Do obchodního rejstříku byla společnost zapsaná 27. 12. 2004. Bylo jí přiděleno IČ 27207048. V současnosti je v provozu 34 hypermarketů a 4 supermarkety. Společnost provozuje i sportovní prodejny Hervis. Tabulka č.25. Vybrané ukazatele SPAR Ukazatel Trţby Mzdy Počet zaměstnanců Počet obchodů


2005 3031725 154472 3618 23

2006 2007 2008 10933656 11959693 12785758 680092 740737 804910 4297 4278 4186 25 29 33


Tabulka č.26. Změna ukazatelů proti předešlému roku SPAR Ukazatel

2006 Absol.

Trţby (tis.Kč) Mzdy (tis.Kč) Počet zaměstnanců (os.) Počet obchodů

2007 %

%

Absol.

7901931 260,64 1026037 525620 340,27

2008 Absol.

%

9,38 826065

6,91

60645

8,92

64173

8,66

679

18,77

-19

-0,44

-92

-2,15

2

8,70

4

16,00

4

13,79


Významný je rok 2006, kdy velmi výrazně vzrostly trţby o 7,9 mld. Kč a mzdy o 535 mil. Kč. V následujících dvou letech došlo k poklesu počtu zaměstnanců, a to o 19 v roce 2007 a 92 v roce 2008. Trţby i mzdy i nadále rostly.

23

Dále jen SPAR

44

Graf č.10 Změna ukazatelů proti předešlému roku SPAR v % 350,00 300,00 250,00


200,00


150,00


100,00

změna počtu obchodů v %

50,00 0,00 -50,00

2006

2007

2008


9.1.2 Služby poskytované řetězci Z internetových zdrojů byly zjištěny všechny řetězci poskytované sluţby. Některé jsou společné všem, některé jsou zcela specifické. Přehled shodných sluţeb v tabulce č.27. Doplňující přehled zařazen v příloze.

45

Tab. č. 27 Shodné druhy poskytovaných sluţeb Obchodní řetězce

Sluţba Internetové stránky Tištěné letáky Elektronické letáky Centrum sluţeb zákazníkům Cashback Čerpací stanice Akceptace platebních karet Uplatnění dárkových poukazů Recyklace elektroodpadu Nadační fond Parkoviště Propagace zdravé výţivy Vlastní značky Kuchařka na internetu Soutěţe pro zákazníky

Tesco

Ahold

Makro

Kaufland

Globus

Penny

Billa

Lidl

Spar

ano ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano

ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano

ano ano ano ano ne ano ano ne ano ne ano ano ano ne ano

ano ano ano ano ne ne ano ano ne ne ano ano ano ano ano

ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano

ano ano ano ano ne ne ano ano ne ne ano ano ano ano ano

ano ano ano ano ne ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano

ano ano ano ano ne ne ano ne ano ne ano ano ano ne ano

ano ano ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano

Zdroj: Internetové stránky obchodů

U kaţdého řetězce najdeme alespoň 1 sluţbu, kterou na rozdíl od ostatních řetězců, svým zákazníkům nenabízí. Blízko provozování všech zjištěných sluţeb je řetězec Ahold, Globus a Spar, kterým chybí pouze 1 sluţba. Následují je Tesco a Billa se dvěma chybějícími sluţbami. Nejhůře je na tom Lidl, kterému chybí 5 společných sluţeb.

46

9.1.3 Specifické služby obchodních řetězců 9.1.3.1 Tesco Stores ČR Samoobsluţné pokladny – určeny především pro malé nákupy s nákupním košíkem Tesco Clubcard – věrnostní program, představující sbírání bodů za velké i malé nákupy. Za kaţdých 10 Kč zákazník získá jeden bod. Jednou za čtvrt roku pak za nasbírané body obdrţí peněţní poukázky a slevové kupony na nákup zboţí. Nákup prostřednictvím e-shopu na internetové stránce www.tesco-shop.cz. Rozváţková sluţba, fungující od roku 1995. Nabídku této sluţby však mohou vyuţívat pouze v některých lokalitách24. Finanční sluţby (poskytovány u stánku TESCO Finanční sluţby přímo v prodejně): o Splátkový prodej – je poskytován při nákupu zboţí od 3 000 Kč. Lidé mají moţnost vybrat si délku splácení i výši splátek. Není potřeba ručitel, stačí pouze dva doklady totoţnosti. o Hotovostní půjčka – peníze odeslané na účet zákazníka do dvou dnů od schválení půjčky. Kaţdý si můţe zvolit počet splátek a není potřeba ručitel. Je garantována stejná výše splátek po celou dobu splácení. Půjčky od 30 000 Kč aţ do 500 000 Kč. o TESCO kreditní karta – jde o mezinárodní platební kartu MasterCard, majitelé jsou zároveň členy Tesco Clubcard. Nabízí bezúročné období 51 dní a při aktivním uţívání je vedení účtu bez poplatku. Vydání karty je zdarma. Pokladny bez front – zavedeno od 5. 10. 2009. Pokud jsou u pokladny tři a více zákazníků. Otevírá se další pokladna aţ do doby, kdy budou otevřeny všechny pokladny v prodejně. Neplatí pouze v obchodním domě. Rozvoz zboţí zdarma – poskytován pro zboţí v hodnotě nad 3000 Kč do vzdálenosti 30 km, nevztahuje se na potraviny. Autobus zdarma – k dispozici v konkrétních městech

24

Lokality, v níž je provozována rozvážková služba – Praha, Nučice, Chýnice, Tachlovice, Úhonice, Rudná,

Chrášťany, Drahelčice, Ořech, Zbuzany, Dobříč, Jinočany, Černošice, Kosoř, Třebotov, Choteč, Solopysky, Jeneč, Dobrovíz, Horoměřice, Tuchoměřice, Kněževes, Chýně, Hostivice, Břve, Hostouň

47

9.1.3.2 AHOLD Czech Republic, a. s. Vyvolání digitálních, či klasických fotografií, kosmetické a kadeřnické sluţby, občerstvení, dětské koutky, aj. Společnost se snaţí o příjemnou atmosféru, mít výstavní ovoce i zeleninu. Pro zákazníky nabízí vlastní „dopékánu“ se vţdy čerstvým pečivem a celou řadu výrobků řady Albert. Za odhalení zboţí s prošlou záruční lhůtou a jeho ohlášení, poskytuje společnost poukázku v hodnotě 50 Kč na další nákup. Stejná odměna připadá tomu, kdo na své účtence najde jinou cenu, neţ jaká je v letáku či na cenovce.

9.1.3.3 Makro Cash&Carry ČR Od 31. října 2010 spolupracuje Makro se společností Telefónica O2 Czech Republic a nabízí svým registrovaným zákazníkům zvýhodněné tarify pod názvem Mphone. Na podzim roku 2008 byl spuštěn projekt na pomoc malým nezávislým obchodníkům s názvem „Maloobchodní akademie“. Nejen kvůli skupině mladších podnikatelů zřídila společnost v březnu 2010 profil na stránkách Facebook. Zákazníkům jsou zde poskytovány aktuální zprávy či akční nabídky. Sluţba Mservis představuje skupinu sluţeb. Patří do ní Mphone, Mprofinance (financování produktů od společnosti Essox), Mpojištění (spolupráce s pojišťovnou Allianz), Mpojistění – prodlouţená záruka, Mtransport (doručení, montáţ, instalace a recyklace), MAKRO balíček (pro provozní podporu maloobchodníků), vyšívání log, výběr stravovacích poukázek V Praze je pro zákazníky vybudovaná automyčka Stodůlky.

9.1.3.4 Kaufland Česká republika v.o.s. Poskytované záruky: o

Záruka čerstvého zboţí – v případě nalezení jednoho či více kusů zboţí s prošlou lhůtou trvanlivosti je poskytnuta děkovná dárková poukázka v hodnotě 30 Kč.

o Záruka rychlosti u obsluţných pultů – pokud při ne zcela obsazených vah čeká zákazník déle neţ 5 minut, obdrţí dárkovou poukázku v hodnotě 30 Kč. o Záruka rychlosti u pokladen – pokud nejsou všechny pokladny otevřeny a zákazník čeká déle neţ 5 minut, obdrţí dárkovou poukázku v hodnotě 30 Kč. o Záruka výměny zboţí

48

o Záruka kvality – na elektrospotřebiče poskytnuta záruka 3 roky. o Záruka nejniţší ceny – v případě zaplacení za výrobek s označením "nejniţší cena" více neţ v ten den spatří zákazník u konkurence, je vyplacen rozdíl v cenách. K dispozici je pokladna bez sladkostí, aby zákazník nebyl „nucen podlehnout“ pokušení.

9.1.3.5 Globus ČR, k. s. V prostorách prodejen Globus je zákazníkům k dispozici hypermarket, Baumarkt, CD shop, jeans shop, samoobsluţná restaurace, benzinová stanice a další drobnější prodejny, provozované samostatnými podnikatelskými osobami. Globus má ve svém arzenálu vlastní řeznictví a uzenářskou výrobu a také svou pekárnu. Globus provozuje půjčovnu navigací. Je moţno si ji půjčit minimálně na 4, maximálně na 20 dní. V případě spokojenosti s navigací je moţnost si ji odkoupit. Od její prodejní ceny je, v tomto případě, odečtena částka, kterou zájemce zaplatil za její pronajmutí. Moţnost nákupu zmrazené chladící destičky. Po jejím vloţení do tašky s nákupem uchová potraviny čerstvé. Destičku je moţno při příští návštěvě vrátit a zaplacené peníze za ni dostat zpět. Na internetu k dispozici: o Moţnost objednání si masných výrobků, uzenin a bezlepkových výrobků online. o Poradna ohledně bezlepkové diety. Pro rodiče s dětmi je k dispozici Globus MimiKlub – představuje slevy na vybrané výrobky pro děti a dále různé tipy a rady odborníků. Finanční sluţby: o Globus karta – umoţňuje nákup bez hotovosti (aţ do vyčerpání úvěrového rámce), nabízí klientské slevy, zdarma při zaplaceném zboţí prodluţuje záruku na daný výrobek o rok. o Jiţ od 3 000 Kč je moţnost nákupu na splátky bez ručitele. o Moţnost sjednat povinné ručení nebo havarijní pojištění se slevou 10 %, pojištění nemovitosti, domácnosti a odpovědnosti se slevou 10 % a cestovní pojištění se slevou 5 %. o Na pokladnách je moţnost dobíjení kreditu všech mobilních operátorů. Přes internet je moţnost snadného vyvolání digitálních fotografií. Zakázku je moţno zadat ze svého domova a fotky si pak vyzvednout ve zvolené prodejně.

49

Rozvoz zboţí zdarma – platí v případě, kdy je zakoupené zboţí tak velké, ţe se nevejde do vozíku. Odnos zboţí je uţ ale za úplatu. Zdarma je dále odvoz a likvidace obalů a při zakoupení nového elektrospotřebiče odvoz starého. Instalace výrobků je uţ také za úplatu.

9.1.3.6 Penny Market s. r. o. Řetězec je členem AXA Clubu. Při platbě AXA kartou mohou členové AXA Clubu získat bonus 4 % na svůj účet penzijního připojištění. Nabízí profesionální software na úpravu fotografií, jejich tisk a vyzvednutí v příslušné prodejně.

9.1.3.7 Billa Moţnost objednání obloţené mísy (šunková, salámová, sýrová a míchaná) Garantuje kaţdodenní čerstvost masa vyjádřenou logem s velkým Q. Na internetových stránkách pro děti k dispozici pexeso a k vytištění omalovánek a pro ostatní spořič obrazovky. Dále vytvořena kuchařka z poslaných receptů zákazníků, která se stále rozrůstá. Výměna zboţí – výměna či vrácení peněz do 4 dnů od zakoupení Nákupní vozík pro děti – speciální vozík upraven do tvaru malého autíčka Návštěvníci mají moţnost v případě zájmu prodeje či koupě umístit svůj poţadavek na tabuli umístěnou u vchodu do prodejny. Mimo to mají návštěvníci moţnost vyjádřit se k dané prodejně a své připomínky mohou vhodit do připravené schránky. Pro věrnostní zákazníky zřízen Billa Club25 Řetězec spolupracuje s cestovní kanceláří ITS Billa travel.

25

Možnost uplatnění nasbíraných bodů za předchozí nákupy na slevu z nákupu vybraných výrobků; Zasílání

novinek z Billa Clubu na email; Platební karta Billa – umožňuje sbírání Billa bodů, získání úvěrového limitu ve výši 50 000 Kč. Při platbě nad 200 Kč se vrací zpět 2 %., bezúročné období je 55 dnů a také je možnost pořídit cestovní pojištění a pojištění schopnosti splácet.

50

9.1.3.8 Lidl ČR, v. o. s. Moţnost vytvoření si na internetových stránkách nákupní seznam chtěných výrobků. Ke staţení Vinařská příručka ve formátu pdf. Kaţdý výrobek obsahuje na přední straně obalu výţivovou tabulku, která udává mnoţství kalorií, obsah cukru a tuku, podíl nasycených mastných kyselin a obsah soli. Na menších baleních je uveden údaj o kaloriích a podíl na doporučeném denním mnoţství s ohledem na jednu porci. Dále jsou uvedeny informace o obsaţených alergenních látkách. Na zadní straně je tabulka výţivového doporučení. Na internetových stránkách je pak k dispozici výţivový lexikon. Záruka vrácení peněz je samozřejmostí. U potravinových, rychle se kazících výrobků, je třeba reklamovat okamţitě, maximálně do jednoho dne. U nepotravinového zboţí je to 8 dní. Ve lhůtě 30 dnů můţe zájemce odstoupit od smlouvy bez udání důvodu. Zákazník si na internetových stránkách můţe vybrat výrobek a v okamţiku, kdy se objeví v aktuální nabídce, bude bezplatně informován prostřednictvím sms.

9.1.3.9 SPAR Česká obchodní společnost s.r.o Věrnostní program Giorgio Armani – moţnost pořízení zboţí ze speciálně vytvořené edice výrobků. Zboţí je k dispozici za výhodnou cenu při předloţení stanoveného počtu kuponů. 1 kupon odpovídá nákupu za 100 Kč. HOTELBOX – moţnost zakoupení poukazů pro 2 osoby na krátkou dovolenou v partnerských hotelech v celé Evropě. Pro zákazníky trpící celiakií26 je k dispozici poradenské centrum. Součástí prodejen jsou INTERSPAR restaurace, bistro či kavárna.

26

Celiakie – imunitní onemocnění, způsobené nesnášenlivostí lepku.

51

9.2 Obchodní řetězce vlastněné českým kapitálem Ve vlastnictví českého kapitálu jsou to obchodní řetězce:  Maloobchodní síť BALA s.r.o.27

 DRUŢSTVO ESO MARKET

 Maloobchodní síť BRNĚNKA, spol. s r.o.

 FLOP JIH spol. s r.o.

 Druţstvo CBA CZ

 Hruška, spol. s r.o.

 COOP Centrum druţstvo

 MO Partner a.s.

 ENAPO OBCHODNÍ a.s.

 Ţabka, a.s.

9.2.1 Obchodní výsledky českých, nezávislých obchodních řetězců Výsledky dosaţených trţeb českých, nezávislých obchodních řetězců, v letech 2007 a 2008, obsahuje tabulka č. 28 a graf č. 11. Tab. č. 28 České obchodní řetězce podle výše trţeb v letech 2007 a 2008 2007

Obchodní řetězce tis. Kč

V tom

Celkem

COOP Hruška Flop ENAPO Žabka Partner CBA Eso Market Brněnka

17238853 9382380 6332805 1405043 42882 0 27138 24288 12772 11545

2008 % 100,00 54,43 36,74 8,15 0,25 0,00 0,16 0,14 0,07 0,07

tis. Kč

Struktura nárůstu %

tis. Kč

%

Index 2008/2007 v%

18125849 100,00 886996 100,00 9260685 51,24 -121695 -14,59 7247655 40,10 914850 109,67 1439195 7,96 34152 4,09 57864 0,32 14982 1,80 52837 X X X X 26791 0,15 -347 -0,04 16423 0,09 -7865 -0,94 12635 0,07 -137 -0,02 11764 0,07 219 0,03

5,15 -1,30 14,45 2,43 34,94 -1,28 -32,38 -1,07 1,90


Suverénně nejvyšší nárůst trţeb zaznamenal řetězec Hruška 91 mil. Kč. Na prvním místě je řetězec COOP s trţbami 9,26 mld. Kč, ačkoliv klesly o 121 milionů Kč proti roku 2007. Pokles trţeb vykázal řetězec Hruška, Partner, CBA a Eso Market. U políčka, kde je uvedeno x není moţný zápis z logických důvodů.

27

U řetězce Bala jsou k dispozici údaje pouze do roku 2004, proto s ním dále nebude počítáno

52

Graf č.11 České obchodní řetězce podle výše trţeb v letech 2007 a 2008 10000000 9000000 8000000 7000000 6000000 5000000 4000000 3000000 2000000 1000000 0

2007 2008


Bliţší názornost výše trţeb českých obchodních řetězců bez řetězce COOP, Hruška a Flop, udává graf č. 12. Graf č.12 Trţby českých obchodní řetězců mimo COOP, Hruška a Flop za rok 2008 a 2009

60000 50000 40000

2007

30000

2008

20000 10000 0 ENAPO

Žabka

Partner

CBA

Eso Market

Brněnka


53

Výši osobních nákladů v letech 2007 a 2008 udává tabulka č. 29 a grafy č.13 a 14. Tab. č.29 Osobní náklady českých obchodních řetězců za rok 2008 a 2009 2007 Obchodní řetězce tis. Kč

2008 %

tis. Kč

Struktura nárůstu %

tis. Kč

%

557664 100,00 726191 100,00 168527 100,00 Hruška 501 613 89,95 636 585 87,66 134972 80,09 COOP 29620 5,31 33607 4,63 3987 2,37 Žabka 1414 0,25 24587 3,39 23173 13,75 Flop 6527 1,17 12877 1,77 6350 3,77 Partner 6164 1,11 6761 0,93 597 0,35 Brněnka 5461 0,98 5666 0,78 205 0,12 ENAPO 3456 0,62 2956 0,41 -500 -0,30 Eso Market 1768 0,32 2808 0,39 1040 0,62 CBA 1641 0,29 344 0,05 -1297 -0,77 Zdroj: Výkazy společností zveřejněné na www.justice.cz, dopočty autorem diplomové práce

V tom

Celkem

Index 2008/2007 v% 30,22 26,91 13,46 1638,83 97,29 9,69 3,75 -14,47 58,82 -79,04

Nejvyššího indexu nárůstu dosáhl řetězec Ţabka. Za tímto nárůstem je skutečnost, ţe řetězec v roce 2007 nevykazoval prodejní aktivitu, s níţ je spojena potřeba osobních nákladů. Řetězec Enapo zaznamenal sníţení osobních nákladů u zaměstnanců o 500 tis. Kč, za současného růstu trţeb 14 mil Kč. Řetězec CBA také zaznamenal pokles osobních nákladů a to o 1,3 mil. Kč, za současného poklesu trţeb o 7,8 mil. Kč. Osobní náklady zaměstnanců se nejvíce zvýšily u řetězce Hruška o 134 mil Kč, při současném navýšení trţeb o 914 mil.Kč. Graf č.13 Osobních náklady českých nezávislých obchodních řetězců v letech 2007 a 2008

700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0

2007 2008


54

Graf. č.14 Osobní náklady českých obchodních řetězců mimo Hruška za rok 2008 a 2009

35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

2007 2008

COOP

Žabka

Flop

Partner Brněnka ENAPO

Eso Market

CBA


9.2.1.1 COOP Centrum družstvo COOP Centrum druţstvo28 vzniklo 21.1.1994 zápisem do obchodního rejstříku a bylo jí přiděleno IČ 60194910.

Jejím cílem byla tvorba nákupní aliance spotřebních druţstev

v České republice prostřednictvím sjednocení spotřebních druţstev Čech a Moravy. Slučuje 33 spotřebních druţstev provozujících více neţ 2 000 prodejních jednotek. Součástí jsou i maloobchodní sítě „TERNO“, „TUTI“, „TIP“, „DISKONT“ a COOP Stavebniny. Graf č.15 Výsledky COOP Centrum za rok 2007 a 2008 9260685

9382380 10000000 8000000 6000000 4000000 2000000 0

Tržby v tis.Kč 501 613

2007

636 585

Osobní náklady

2008


Trţby řetězce proti roku 2007 klesly, osobní náklady naopak zaznamenaly nárůst o 135 tis. Kč.

28

Dále jen COOP

55

9.2.1.2 Hruška, spol. s r.o. Hruška, spol. s r. o. vznikla 30. 5. 1991 zápisem do obchodního rejstříku a bylo jí přiděleno IČ 190 14 325. V roce 2010 provozovala 326 maloobchodních prodejen a 3 velkoobchodní sklady ovoce, zeleniny, potravin, drogerie. Jak je znázorněno v grafu č. 16., trţby společnosti i osobní náklady zaměstnanců proti roku 2007 vzrostly. Graf č.16 Výsledky Hruška za rok 2007 a 2008

8000000

7247655

6332805

6000000

Tržby v tis. Kč

4000000

636 585

501 613

2000000

Osobní náklady v tis. Kč

0 2007

2008


9.2.1.3 FLOP JIH, spol. s r.o. FLOP JIH, spol. s r. o. vznikla 26. 11. 1997 zápisem do obchodního rejstříku a bylo jí přiděleno IČ 251 69 921. Jak je znázorněno v grafu č. 17., trţby společnosti i osobní náklady zaměstnanců proti roku 2007 vzrostly. V případě osobních nákladů dvojnásobně. Graf č.17 Výsledky FLOP JIH za rok 2007 a 2008

1500000

1439195

1405043

1000000

Tržby v tis. Kč 6527

500000

12877


0 2007

2008


56

9.2.1.4 ENAPO OBCHODNÍ a.s. ENAPO OBCHODNÍ a. s. vznikla 2. 12. 2004 zápisem do obchodního rejstříku a bylo jí přiděleno IČ 269 46 131. Sdruţuje více neţ 600 prodejen potravin do maloobchodní sítě pod názvem ENAPO a MINIPO. Jak je znázorněno v grafu č. 18, trţby v roce 2008 vzrostly o 15 mil Kč, při současném sníţení celkových osobních nákladů o 500 tis. Kč. Graf č.18 Výsledky ENAPO OBCHODNÍ za rok 2007 a 2008 57864

60000 50000 40000 30000 20000 10000 0

42882 Tržby v tis. Kč 2956

3456

2007


2008


9.2.1.5 Žabka, a.s. Ţabka a. s. vznikla 20. 11. 2006 zápisem do obchodního rejstříku a bylo jí přiděleno IČ 276 25 761, s cílem vytvořit síť prodejen typu Convenience Stores – pohodlných prodejen. Koncem roku 2010 koupila řetězec Ţabka společnost Tesco Stores. I kdyţ Ţabka v roce 2007 měla nulové trţby, činily osobní náklady 1,4 mil Kč. Graf č.19 Výsledky Ţabka za rok 2007 a 2008 52837

60000 50000 40000 30000 20000 10000 0

24587 0 2007

Tržby v tis. Kč Osobní náklady v tis. Kč

1414

2008


57

9.2.1.6 MO Partner MO Partner vznikl 28. 7. 2000 zápisem do obchodního rejstříku a bylo jí přiděleno IČ 25 860 631. Sdruţuje 830 prodejních jednotek pod názvem Partner. Je členem řetězce CBA. Graf č.20 Výsledky MO Partner za rok 2007 a 2008 27138

30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

26791

6761

6164

2007


2008

. Zdroj: Výkazy společností zveřejněné na www.justice.cz, dopočty autorem diplomové práce

V roce 2008 trţby společnosti klesly o 347 tis. Kč na 26,8 mil Kč při současném navýšení osobních nákladů o 597 tis Kč na 6,76 mil Kč.

9.2.1.7 Družstvo CBA CZ Druţstvo CBA CZ 29 vzniklo 14. 6. 2003 zápisem do obchodního rejstříku a bylo jí přiděleno IČ 26 808 951. Je součástí sítě CBA International, působící dále v Maďarsku, Bulharsku, Chorvatsku, Polsku, Rumunsku, Srbsku, Slovensku a Slovinsku. Činnost provozuje jako nespecializovaný velkoobchod. Graf č.21 Výsledky CBA za rok 2007 a 200830 25000

24288 16423

20000

Tržby v tis. Kč

15000 10000

1641

344


5000 0 2007

2008


29 30

Dále jen CBA Výsledky neobsahují výsledky členského řetězce MO Partner

58

Řetězec v roce 2008 zaznamenal pokles trţeb i osobních nákladů na zaměstnance. V případě trţeb bylo sníţení o 7,8 mil. Kč a osobních nákladů o 1,3 mil. Kč.

9.2.1.8 DRUŽSTVO ESO MARKET Druţstvo ESO MARET31 vzniklo 4. 1. 1996 zápisem do obchodního rejstříku a bylo jí přiděleno IČ 256 496 39. K 1. 10. 2010 bylo součástí maloobchodní sítě 300 prodejních jednotek, působících převáţně se středních Čechách. Graf č.22 Výsledky ESO MARKET za rok 2007 a 2008

12635

12772

14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

Tržby v tis. Kč 2808

1768

2007


2008


Proti roku 2007 vykázal ESO MARKET v roce 2008 trţby o 137 tis. Kč niţší. Osobní náklady se naopak zvýšily o více neţ 1 mil. Kč. 9.2.1.9 Maloobchodní síť Brněnka, spol. s r.o. Maloobchodní síť Brněnka, spol. s r.o32 vznikla 14.1.1995 zápisem do obchodního rejstříku a bylo jí přiděleno IČ 60736135. V současnosti Brněnka provozuje 232 „měkkých franchizingových jednotek“. Prodejny se dělí podle maloobchodního obratu a podle dodrţování interních standardů.33

31

Dále jen ESO MARKET

32

Dále jen Brněnka

33

Podle obratu: Kategorie A - nad 2 mil. Kč/měs.; Kategorie B - 1,5 - 2 mil. Kč/měs.; Kategorie C - 1 - 1,5 mil. Kč/měs.; Kategorie D - 0,5 - 1 mil. Kč/měs.; Kategorie E - 300 - 500 tis. Kč/měs.; Kategorie START - nový člen sítě (zkušební doba); Kategorie M - kantýny, ZOO, nemocnice, menzy, úřad, aj. Podle dodrţování standardů: TOP linie – špička MS Brněnka. Nabízí největší šíři sortimentu, nadstandardní sluţby, více parkovacích míst, aj. Představují cca 65 % celé maloobchodní sítě; Standard linie – prodejny, jejichţ sortiment a sluţby jsou dostatečné, ale z technických, ekonomických či jiných důvodů nesplňují kritéria TOP linie; Mini linie – malé prodejny, které mají volná pravidla, ale bez moţnosti čerpání výhod jako ve vyšších kategoriích.

59

Graf č.23 Výsledky Brněnka za rok 2007 a 2008 11764

11545

12000 10000 8000 6000 4000 2000 0

5666

5461


2007

2008


Trţby i osobní náklady v roce 2008 proti roku předešlému vzrostly téměř stejně. V případě trţeb činí nárůst 219 tis. Kč, u osobních nákladů 205 tis. Kč.

9.2.2 Služby českých nezávislých obchodních řetězců Kromě řetězců Hruška mají všechny řetězce aktivní internetové stránky34. Hruška sice internetové stránky v provozu má, ale publikuje na nich pouze své kontaktní informace. COOP, ENAPO, FLOP a CBA mají v nabízeném sortimentu své vlastní výrobkové značky. Ve všech obchodních řetězcích jsou zákazníkům poskytovány tištěné letáky s akční nabídkou zboţí.

9.3 Oblíbenost obchodních řetězců Pro zjištění oblíbenosti obchodních řetězců byl pouţit vypracovaný dotazník, který je uveden v příloze. Celkový počet dotázaných činí 1092. Z toho je 483 muţů a 609 ţen. Výsledné grafy jsou uvedeny v příloze. Nejvýznamnějšími faktory, rozhodující o místu nákupu, jsou výběr zboţí a kvalita zboţí, jeho cena a vzdálenost. Nejniţší význam je přikládán personálu a moţnosti parkování (graf č.24). V případě rozhodování o výběru zboţí, jsou nejvýznamnějšími faktory datum spotřeby, jeho kvalita, nízká cena, parametry, sloţení, a zda je v akční nabídce (graf č.25). Přes 40 % dotázaných povaţuje za nejméně významný rozhodující faktor energetickou hodnotu. Následuje doporučení odborníků a výhodný a atraktivní obal (graf č. 26). Nejoblíbenějším

34

Aktivní internetové stránky – internetové stránky nabízející základní informace o řetězci, leták s akční nabídkou zboží a informace o prodejních jednotkách

60

obchodním řetězcem je s 24 % Tesco Stores, který následuje s 16 % Lidl a s 14 % Kaufland (graf č. 27). 46 % dotazovaných vyjádří obchodní řetězec slovem „dostupné“, 23 % levné a 17 % rychlé (graf č. 28). Lidé dávají přednost prodejnám v blízkosti svého bydliště (graf č. 29). Ochutnávky zpravidla nepřesvědčí o nákupu daného výrobku (graf č. 30). Jsou upřednostňovány prodejny s čerstvými potravinami (graf č. 31) a s širším sortimentem (graf č. 32). Spíše neutrální názor je v případě inspirace nabídkou z letáku, výběru prodejny podle personálu, inspirace na nákup z médií, nákupu větších balení, nákupu na doporučení známých, upřednostňování českých výrobků a místních potravin, nákupu do zásoby a méně časté, za to větší nákupy (grafy č. 33 – 42). Při nákupu se lidé snaţí co nejvíce ušetřit, svá rozhodnutí o nákupu si dobře promyslí, potraviny nakupují v oblíbených prodejnách a dávají přednost trvanlivějším výrobkům (grafy č. 43 – 46).

10 Spádová oblast Bučovic Město Bučovice svou polohou spadá do Jihomoravského kraje. Prochází jimi mezinárodní silnice E50, která je spojuje s Brnem či Uherský Hradištěm. Pod správu města náleţí obce Vícemilice, Marefy, Kloboučky a Černčín. S těmito místními částmi se uvádí, ţe zde ţije necelých 6 500 obyvatel. V práci bude počítáno s hodnotou 4 438, coţ je počet obyvatel samotného města. Ve městě je lidem pro účely nákupu k dispozici Penny Market, Jednota Moravské Budějovice a prodejna Metall. Na náměstí jsou dále dvě řeznictví, prodejna s rychlým občerstvením, dvě prodejny se zeleninou, prodejna hub a koření a Karlova pekárna. Na obrázku č. 2. je vyznačena spádová oblast Bučovic, města, která danou oblast vymezují a obce do oblasti spadající. Modře je vyznačeno centrální město spádové oblasti, červeně působící města a černě dané obce.

61

Obrázek 2 okolí Bučovic

Zdroj: www.mapy.cz

Nejbliţšími městy k Bučovicím ve všech směrech jsou: Slavkov, Rousínov, Vyškov, Uherské Hradiště a Ţdánice Přehled zlomových bodů a vzdálenosti, do kterých působí kupní síla Bučovic, uvádí tabulka č.30 Tab.č. 30: Města vymezující nákupní spádovou oblast Bučovic Město

Počet obyvatel

Rousínov Slavkov u Brna Uherské Hradiště Vyškov Ţdánice

4 986 6 050 25 868 21 740 2 633

Vzdálenost od Bučovic v km 24,3 11,2 44,2 19,8 10,7

Vzdálenost Zlomový bod působení síly v km v km od Bučovic 12,5 11,8 6,03 5,17 31,25 12,95 13,63 6,17 4,66 6,04

Zdroj: Internetové stránky měst

Ve vypočítané spádové oblasti Bučovic leţí 13 obcí. Jejich seznam, vzdálenost od Bučovic a počet obchodů v obci udává tabulka č.27. Ve vymezené spádové oblasti ţije 7 756 obyvatel a nachází se zde 12 prodejních míst (mimo Bučovice).

62

Tab. č. 31: Obce spadající do vymezené spádové oblasti Obec

Počet obyvatel

Vzdálenost od Bučovic

Marefy Letonice Draţovice Černčín Kojátky Bohaté Málkovice Vícemilice Nevojice Nesovice Brankovice Malínky Kloboučky Mouřínov

353 1394 842 337 335 233 751 402 1133 872 130 529 445

Součet

7756 X

Počet obchodů

4,1 5,8 8,8 3,3 5 6,1 1,3 3,4 6,6 10,7 12,7 2,8 5,1

1 2 1 0 1 1 1 1 1 1 0 1 1

12

Zdroj: Internetové stránky obcí

Obchodní vliv města na vesnice je závislý na jejich vzájemné vzdálenosti a na počtu obyvatel ve vesnici ţijícím. Tuto skutečnost nejvíce potvrzují Černčín a Malínky. V těchto obcích došlo k úplnému zániku tamních obchodů.

Ten byl zapříčiněn poklesem poptávky po

prodávaném zboţí a jejich vysokou cenou. Obyvatelé těchto obcí jsou nuceni kvůli nákupu dojet do Bučovic (z Černčína) či do Brankovic (z Malínek). Na pokraji uzavření se jiţ několik let pohybuje obchod v Bohatých Málkovicích. Vedoucí pozoruje, jak se stárnutím obyvatel obce klesá jejich kupní síla a tím i prodej v jeho obchodě. Kvůli malému zájmu místní starostky nese veškeré starosti s prodejnou na svých bedrech vedoucí sám. Kvůli stále se zpřísňujícím hygienickým podmínkám a nízké frekvenci nákupu je logické, ţe zisk je minimální. Pokud by vedoucí a majitel v jedné osobě neměl snahu zajistit ostatním základní potraviny a nebyl v důchodu, obchod by uţ dávno zavřel. V obcích Nevojice a Kojátky byly vytvořeny obchody v budovách místního pohostinství. Lidé tak mají moţnost dodatečného nákupu, i kdyţ je obchod jiţ dávno uzavřen a otevřen je uţ jen hostinec. Aby obchod na vesnicích prosperoval, je třeba, aby měl v rukou nějaký „trumf“. Takové „eso v rukávu“ má například obchod v Nesovicích „ U Pavlíků“. Oním trumfem je v celém okolí vyhlášená masna. Kvalitou a cenou masa je prodejna schopna konkurovat obchodům v nejbliţších městech.

63

Nabízený sortiment v obecních obchodech je velmi mělký. Je to dáno tím, ţe vystavené zboţí představuje investice prodejce. Pokud některé zboţí nejde na odbyt, tak se jednoduše stáhne z nabídky a více se uţ v nabídce neobjeví. Na odbyt jde zboţí s nízkou cenou a zboţí kaţdodenní spotřeby. Nejvíce se prodává pečivo, mléko, „levné“ limonády a uzeniny, alkohol a cigarety.

11 Diskuze V maloobchodním prostředí České republiky provozují svou činnost zahraniční a nezávislé české obchodní řetězce. České řetězce jsou tvořeny převáţně z jednotlivých samostatných maloobchodních jednotek. Do tohoto uskupení se přidávají z ekonomických a provozních důvodů. V případě samostatného provozu by většina buď svou činnost jiţ ukončila, nebo by se drţela nad vodou „zuby nehty“. Zahraniční řetězce získávají stále větší trţní sílu. Jejich podíl trţeb na celkovém maloobchodním obratu v nespecializovaných prodejnách činil v roce 2008 68,48 %, coţ je o více neţ 3 procenta více, neţ v předešlém roce. Na tomto výsledku se podílelo 9 společností. Hned u čtyř společností tvoří objem trţeb více neţ 10 % z celkového maloobchodního obratu. Zde je názorně vidět síla těchto řetězců. České obchodní řetězce dosahují dohromady 5% podílu. Z toho více neţ 4 % představují řetězce COOP a Hruška. Ostatní jsou ve zbylém procentu. I tak si proti předešlému roku polepšili. Naopak podle očekávání výrazně klesl podíl ostatních nezávislých prodejních jednotek. Ty zaznamenaly pokles o více neţ 12 mld. Kč. Souhrnné výsledky zahraničních obchodních řetězců za rok 2008 udávají tabulky č.32 a č.33. V tabulce č. 33 je uvedeno, kolika procenty se daný řetězec podílí na celkových maloobchodních trţbách ČR. Vybrané hodnoty z tabulky č. 33 jsou porovnané s celkovými hodnotami maloobchodu ČR.

64

Tab. č.32: Analytické výsledky zahraničních obchodních řetězců Prodejní plocha Řetězec m2 Celkem Tesco Stores ČR Ahold Czech Republic Makro Cash&Carry ČR Kaufland Globus ČR Penny Market Billa Lidl ČR Spar ČR

2 020 300 278 000 443 400 114 300 352 800 182 000 123 600 202 000 160 000 164 200

% 100 13,76 21,95 5,66 17,46 9,01 6,12 10,00 7,92 8,13

Průměrná Mzdové Počet zaměstnanců Průměrná prodejní náklady na velikost Počet plocha v m2 m2 průměrné prodejny v prodejen osob % na prodejní m2 zaměstnance plochy v Kč 1767,54 34,93 6602 57842 100 1143 2460 21,6 10583 12878 22,26 113 1478 34,4 5732 12897 22,30 300 8164 32,9 9406 3477 6,01 14 4009 45,9 5522 7682 13,28 88 13000 30,7 7807 5921 10,24 14 600 45,7 4935 2702 4,67 206 1168 42,6 5137 4740 8,19 173 796 47,2 6228 3392 5,86 201 4829 39,5 4667 4153 7,18 34


Pod průměrem ve velikosti prodejny na m2 se nachází Ahold, Penny Market, Billa a Lidl. Řetězce Tesco, Ahold, Makro a Globus mají průměrnou prodejní plochu v m2 na zaměstnance niţší, neţ vypočítaný průměr. Nejniţší ji má Tesco 21,6 m2 na zaměstnance, nejvyšší má Lidl a to 47,2 m2 na zaměstnance. Mzdové náklady na m2 průměrné prodejní plochy má nejvyšší Tesco 10 583 Kč, následuje Makro 9 406 Kč a Globus 7 807 Kč. Naopak nejniţší hodnotu vykazuje Spar 4 667 Kč na m2. Tab. č. 33 Analytické výsledky zahraničních obchodních řetězců Tržby v tis.Kč

Řetězec

Mzdy

Průměrné tržby v tis.Kč na m2

Abs.

%

Průměrné Tržby na měsíční zaměstnance mzdy na v tis. Kč osobu v Kč

Celkem 13337925 120689 243828300 100 19216 4215 Tesco Stores ČR 2942000 142655 39658000 16,26 19038 3080 Ahold Czech Republic 2541497 91641 40633550 16,66 16422 3151 Makro Cash&Carry ČR 1075108 325163 37166174 15,24 25767 10689 Kaufland 1948239 101960 35971455 14,75 21134 4683 Globus ČR 1420800 128066 23308046 9,56 19997 3937 Penny Market 609908 145110 17935655 7,36 18810 6638 Billa 1037629 86331 17438775 7,15 18242 3679 Lidl ČR 996422 118318 18930887 7,76 24480 5581 Spar ČR 766322 77867 12785758 5,24 15377 3079 Zdroj: Výkazy společností zveřejněné na www.justice.cz, dopočty autorem diplomové práce

Podíl tržeb na celkových tržbách MO v nespecializo vaných prodejnách v % 68,48 11,14 11,41 10,44 10,10 6,55 5,04 4,90 5,32 3,59

65

Tab. č. 34 Ukazatele maloobchodu ČR v roce 2008 v Kč Ukazatel Průměrná hrubá měsíční mzda na osobu Trţby v nespecializovaných prodejnách Trţby celkem na 1 zaměstnanou osobu

Hodnota 16 331 356 047 342 632 2 614 865


Nejvyšší trţby na m2 vykazuje Makro 325 163 Kč a nejniţší Spar 77 867 Kč. V porovnání s celkovými maloobchodními ukazateli jsou údaje řetězců vyšší, kromě průměrných mezd na osobu v řetězci Lidl. Vypočtená hodnota je téměř o tisíc Kč niţší, neţ je průměr celkového maloobchodu ČR. Při porovnání výše trţeb a osobních nákladů českých obchodních řetězců, dosahuje nejvyšší procentní hodnoty řetězec Brněnka. Výše osobních nákladů na zaměstnance představuje za rok 2008 48 % ročních trţeb. Následuje Ţabka s 46,5 % a Partner s 25 %. Naopak nejniţší procentní hodnotu vykazuje řetězec COOP 0,36 %. Hodnoty řetězců uvádí tabulka č.25. Tab č. 35 Analýza výsledků českých obchodních řetězců rok 2008 Tržby

Osobní náklady

V tom

Řetězec

Celkem COOP Hruška Flop ENAPO Žabka Partner CBA Eso Market Brněnka

tis. Kč % tis. Kč % 18125849 100 726191 100 9260685 51,09 33607 4,63 7247655 39,99 636 585 87,66 1439195 7,94 12877 1,77 57864 0,32 2956 0,41 52837 0,29 24587 3,39 26791 0,15 6761 0,93 16423 0,09 344 0,05 12635 0,07 2808 0,39 11764 0,06 5666 0,78

Podíl tržeb na Podíl osobních celkových tržbách nákladů na MO v tržbách v % nespecializovanýc h prodejnách v % 4,01 0,36 8,78 0,89 5,11 46,53 25,24 2,09 22,22 48,16

5,091 2,601 2,036 0,404 0,016 0,015 0,008 0,005 0,004 0,003


Na 5% podílu trţeb českých obchodních řetězců na celkových trţbách maloobchod ČR v nespecializovaných prodejnách v roce 2008 se 2,6 % podílel řetězec COOP a 2 % řetězec Hruška. Úspěch obchodních řetězců je zaloţen významnou měrou na poskytovaných sluţbách. Zahraniční obchodní řetězce sázejí na komplexnost nabízených sluţeb, kterou jsou schopny

66

poskytovat díky dostatečně velkým prodejním plochám. Volné místo vyuţívají k budování restaurací či zákaznických center. Jsou si dobře vědomi skutečnosti, ţe spousta lidí provádí velké rodinné nákupy a v těchto prostorách stráví velké mnoţství svého času. Proto budují ve svých prostorách odpočinková místa, dětské koutky a kvalitní sociální zařízení. Samozřejmostí se stalo vyuţívání internetových stránek, nabídka tištěných letáků a bezhotovostní platba kartou. Tyto sluţby nejsou schopny prodejny v malých obcích z ekonomických důvodů nabízet. Tato situace však můţe mít pro ně aţ destruktivní charakter. Tuhle skutečnost potvrzuje situace ve vymezené spádové oblasti. Ze třinácti obcí jiţ ve dvou z nich nebyly místní prodejny schopny konkurovat velkým obchodním řetězcům a byly nuceny svůj provoz ukončit. Z průzkumu vyplynulo, ţe na rozhodování o nákupním místu, má největší vliv výběr a kvalita zboţí, jeho cena a vzdálenost obchodní jednotky. Většinou dávají přednost nákupu v prodejnách v blízkosti svého bydliště. Zákazníky nejvíce ovlivňuje při nákupu zboţí datum spotřeby, kvalita a cena zboţí, parametry a sloţení. Upřednostňovány jsou prodejny s čerstvými potravinami a širším sortimentem, na čemţ právě staví svou obchodní činnost obchodní řetězce. Ty jsou v podvědomí lidí zapsány nejčastěji ve významu „dostupné, levné, rychlé.“ Nejoblíbenějšími obchodními řetězci jsou řetězce Tesco, Lidl a Kaufland. Pravděpodobně nejvýznamnější „krok dopředu“ v modernizaci obchodu provedl v poslední době řetězec Tesco Store. Tímto krokem je pouţívání samoobsluţných pokladen. Dalším modernizačním krokem bylo zavedení sluţby cash back, kdy pokladna plní zároveň funkci bankomatu.

67

12 Závěr Cílem diplomové práce bylo definovat obchodní řetězce a podnikatelské prostředí, v němţ působí. Dále stanovit jejich postavení na maloobchodním trhu České republiky a zjistit poskytované sluţby, které umoţnily dosaţení úspěchu. Přiblíţit právní normy pro podnikání a vyslovit predikci dalšího vývoje obchodních řetězců. Je nutné uvést, ţe obchodní řetězce jsou seskupením prodejních jednotek pod jedním názvem, s obvykle standardizovanými metodami a pravidly provozu, centralizovaným marketingem, nákupem a vedením. Významný je především centralizovaný nákup, který umoţňuje dosaţení úspor z rozsahu a následně vyšší zisky. Jednotky jsou provozovány na základě smlouvy s mateřskou společností. Jsou si obvykle navzájem velmi podobné a nabízejí stejný sortiment obchodního zboţí. Základ v podnikání představuje podnikatelské prostředí. To vymezuje pravidla, která zúčastnění „aktéři“ musí dodrţovat a do svých aktivit zakomponovat. Obchodní řetězce se řídi pravidly uskupení, ve kterém byly vytvořeny a musí dbát na dodrţování Zákona na ochranu spotřebitele a Zákona o významné trţní síle. Kaţdý stát má pravidla pro podnikání odlišná, coţ můţe někdy vést k vzniku problémů v mezinárodní sféře obchodu. Na známých nedostatcích je třeba soustavně pracovat a nedostatky se snaţit odstraňovat. Návrhy nejvhodnějších nástrojů pro evropské smluvní právo formuluje a předkládá Evropská komise. Pole působnosti daných nástrojů má pokrývat problémy v rozdílech jednotlivých systémů smluvního práva. Zároveň by měly zabezpečit dostatečnou úroveň ochrany spotřebitele. Mají být komplexní a samostatné, s minimálními odkazy na vnitrostátní předpisy či mezinárodní nástroje. Nad otázkou, zda by měly mít formu nezávazných nástrojů s obecným cílem zlepšení kvality právních předpisů EU či formu závazných nástrojů, je nezbytná důsledná diskuze. Podnikatelské prostředí České republiky se zdá být pro zahraniční obchodní řetězce, působící v oblasti maloobchodu, liberální. Trţby a počty obchodních řetězců se rok od roku zvyšují. Působení a aktivita těchto subjektů jiţ zapříčinily zánik mnoha malých obchodních jednotek. Je logické, ţe malé obchody nemohou konkurovat velkým obchodním řetězcům a nemohou si dovolit nabízet stejné výrobky za totoţné ceny. Ve sledované spádové oblasti Bučovic bylo zjištěno, ţe v obchodních jednotkách obcí, do této oblasti spadající, je převáţně v nabídce pouze takový sortiment, o který je zájem a který se

68

prodá. Jedná se především o zboţí denní spotřeby, levné nealkoholické nápoje, lihoviny a cigarety. Místní obchodník si nemůţe dovolit mít ve své nabídce zboţí vyšší ceny, které si jen málokdo koupí. Jsou v něm totiţ vázané jeho peníze. Pro drobné obchodníky představuje rozšiřování zahraničních obchodních řetězců, z pohledu jejich podnikatelského ţivota, značné problémy a téměř nereálný „souboj“ o zákazníka. Z toho důvodu jich velká většina přechází pod nezávislé maloobchodní sítě, čímţ získávají nové moţnosti. Takto vzniklé obchodní řetězce však velkým zahraničním řetězcům mohou konkurovat jen stěţí. Názorným příkladem neustálého rozvoje je zahraniční řetězec Tesco Stores, který koncem roku 2010 podepsal kupní smlouvu na koupi českého maloobchodního řetězce Ţabka. Tím se počet prodejen Tesco téměř zdvojnásobí. Pro další podnikatelský rozmach jsou vyuţívány spádové oblasti, které umoţňují s určitou pravděpodobností odhadnout počet potenciálních zákazníků. Zahraniční řetězce se zaměřují na poskytování komplexních sluţeb pod jednou střechou, nabízí kvalitní, levný a především dostupný sortiment zboţí. Své aktivity ve velké míře zaměřují i na internet, který můţeme v dnešní době označit jako největší globální komunikační nástroj. Z těchto důvodů jsou zahraniční řetězce stále více oblíbené a je předpoklad, ţe jejich obchodní síla stále poroste.

69

13 Literatura BURSTINER, I. Základy maloobchodního podnikání. 1. vydání (dotisk) Praha: Victoria Publishing, 1998. 880 s. ISBN 80-85943-48-4 DIJKMAN, M.: Retail Space Europe: assets, Trends and Market Players, 2008, Real Estate Publishers BV, 621 s. ISBN 978-90-77997-32-1 EVANS, Joel R.; BERMAN, Barry. Marketing. 5th. Hardcover : Macmillan Library Reference, 1990. 889 s. ISBN 0023342501. JINDRA, J. Obchodní firmy: Mezinárodní retailing. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996. Vývoj obchodu, s. 118. ISBN 80-7079-918-8 KOTLER, P. Marketing a management. 7. vydání Děčín: Victoria Publishing, 1991. 792 s. ISBN 80-85605-08-2 KUNČAR, S. Marketing pro všechny. 1. vydání Krnov: Slakun Krnov, 1992. 414 s. ISBN 80901211-0-1 MICHMAN, R. D., MAZZE E. M. : Specialty retailers – Marketing Triumphs and Blunders . 2001, 261 s. ISBN 978-1879087217 PRAŢSKÁ, L. JINDRA, J. a kol. Obchodní podnikání. 2. vydání Praha: Management Press, NT Publishing, s. r. o., 2002. 875 s. ISBN 80-7261-059-7 STEVENS R. E., SHERWOOD, P. k., DUNN, J. P., LOUDON, D.: market Opportunity Analysis . 2006, 263 s. ISBN 978-0789024183 ZÁBOJ, M. Obchodní operace. 1. vydání Brno – Černá Pole: B.I.B.S., a.s., 2003. 125 s. ISBN 80-86575-93-4

70

Dokumenty EU. Dohled nad obchodním a distribučním trhem "Na cestě k efektivnějšímu a spravedlivějšímu vnitřnímu obchodnímu a distribučnímu trhu do roku 2020". In Zpráva komise evropskému parlamentu, radě, evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů. 5.7.2010, KOM(2010) 355, s. 1-12. EU. O moţnostech politiky pro pokrok směrem k evropskému smluvnímu právu pro spotřebitele a podniky. In Zelená kniha komise. 1.7.2010, KOM(2010) 348 v konečném znění, s. 1-14. Internetové zdroje ZÁBOJ, Marek. Http://is.muni.cz : Obchodní operace [online]. 2009 [cit. 2010-9-03]. Historie obchodu. Dostupné z WWW: Euroskop.cz [online]. 2009 [cit. 2010-10-02]. Právo obchodních společností. Dostupné z WWW: Český statistický úřad [online]. 2009 [cit. 2010-12-01]. Statistické ročenky. Dostupné z WWW: Justice.cz [online]. 2004-2009 [cit. 2010-11-8]. Obchodní rejstřík. Dostupné z WWW: Tesco Stores [online]. 2010 [cit. 2010-10-20]. Tesco Stores. Dostupné z WWW: Albert

[online].

2010

[cit.

2010-10-20].

Ahold

ČR.

Dostupné

z

WWW:

Makro [online]. 2010 [cit. 2010-10-20]. Makro Cash&Carry . Dostupné z WWW:

71

Kaufland

[online].

2010

[cit.

2010-10-20].

Kaufland.

Dostupné

z

WWW:

Globus [online]. 2010 [cit. 2010-10-20]. Globus. Dostupné z WWW: Penny

[online].

2010

[cit.

2010-10-20].

Penny

Market.

Dostupné

z

WWW:

Billa dnes [online]. 2010 [cit. 2010-10-20]. Billa. Dostupné z WWW: Lidl

[online].

2010

[cit.

Lidl.

2010-10-20].

Dostupné

z

WWW:

Interspar

[online].

2010

[cit.

2010-10-20].

Interspar.

Dostupné

z

WWW:

COOP Centrum [online]. 2010 [cit. 2010-11-05]. Druţstvo COOP. Dostupné z WWW: Hruška

[online].

2010

[cit.

2010-11-05].

Hruška

2010-11-05].

Flop

info.

Dostupné

z

WWW:

z

WWW:

Flop

[online].

2010

[cit.

JIH.

Dostupné

ENAPO Obchodní [online]. 2010 [cit. 2010-11-05]. ENAPO. Dostupné z WWW: Ţabka [online]. 2010 [cit. 2011-01-05]. Ţabka. Dostupné z WWW: MO

Partner

[online].

2010

[cit.

2010-11-05].

Partner.

Dostupné

z

WWW:

CBA [online]. 2010 [cit. 2010-11-05]. CBA. Dostupné z WWW:

72

ESO Market [online]. 2010 [cit. 2011-11-05]. ESO Market. Dostupné z WWW: Maloobchodní síť Brněnka [online]. 2010 [cit. 2010-11-05]. Brněnka. Dostupné z WWW: KAM World [online]. 2010 [cit. 2010-10-20]. Obchodní řetězce. Dostupné z WWW:

73

14 Přílohy 14.1 Seznam obchodních řetězců v ČR 14.2 Společné sluţby – Tesco Stores ČR 14.3 Společné sluţby – Ahold ČR 14.4 Společné sluţby – Makro Cash&Carry ČR 14.5 Společné sluţby – Kaufland 14.6 Společné sluţby – Globus ČR 14.7 Společné sluţby – Penny Market 14.8 Společné sluţby – Billa 14.9 Společné sluţby – Lidl ČR 14.10 Společné sluţby – Spar ČR 14.11 Grafy oblíbenosti obchodních řetězců 14.12 Souhlas dotazovaných s tvrzeními 14.13 Vzorový dotazník

74

14.1 Seznam obchodních řetězců v ČR Agip ČR s.r.o.

Halens - Quelle

OKAY s.r.o.

Ahold Czech Republic a.s.

HDS Retail

OMV ČR s.r.o.

Asko - Nábytek s.r.o.

Hornbach - Baumarkt CS s.r.o.

PEAL a.s.

Bauhaus k.s.

HP Tronic s.r.o.

Penny Market s.r.o.

bauMax ČR s.r.o.

Hruška s.r.o.

PK Solvent s.r.o.

Benzina a. s.

Ikea ČR s.r.o.

Plus Discount s.r.o.

Billa s.r.o.

JAS ČR a.s.

Rossmann s.r.o.

C & A Moda ČR v.o.s.

K+B Expert s.r.o.

Sconto Nábytek k.s.

Carrefour ČR s.r.o.

Kaufland Česká republika, v.o.s.

Shell Czech Republic a.s.

COOP Centrum druţstvo

Kika Nábytek s.r.o. (Leiner/Kika)

Schlecker CZ

COOP Morava s.r.o.

Lekkerland OK Foods

SPAR Česká obchodní společnost s.r.o.

Datart International a.s.

Lidl Česká Republika v.o.s

SPAR Šumava s.r.o.

Delvita a.s.

Lukoil Czech Republic s.r.o.

Tabák Plus s.r.o.

DM-drogerie markt s.r.o.

Makro s.r.o.

Tesco Stores ČR a.s.

Electro World

Mountfield a.s.

Velta Plus EU s.r.o.

Fast ČR a.s.

NAY s.r.o.

Zedníček a.s.

Flosman a.s.

New Yorker s.r.o.

Ţabka a.s.

Geco tabak a. s.

Norma k.s.

Globus ČR k.s.

OBI s.r.o.

Zdroj: KAMWorld.cz

14.1 Společné sluţby – Tesco Stores •

Doručování letáků do schránek

•

Centrum sluţeb zákazníků – ve většině prodejen se nachází u vchodu na prodejní plochu

•

Dodatečné sluţby v obchodech: o Akceptování platebních karet o Akceptování dárkových poukázek o Příjem stravenek a ostatních poukázek

•

Recyklace zářivek

•

Čerpací stanice u některých prodejen

•

Sluţby na internetu – k dispozici jsou informace o nejbliţších prodejnách, produktech, sluţbách a veškerého dění v rámci společnosti Tesco.

•

Zřízen nadační fond na podporu neziskového sektoru

•

Vlastní značky – Jedná se o značky Tesco standard, Tesco výhodný nákup a textilní značky Miss M, 4 Future, Daniel Moore, Ellen Wesley, James a Mirage. Pamatují i na zdravý ţivotní styl (zdravá strava TESCO Healthy Living , pocit lehkosti TESCO Light Choices , bio produkty Tesco Organic)

•

Pravidelně probíhají různé akce (Ochutnejte naše Párty chuťovky; 30% na veškeré oděvy a obuv!; Vánoční delikatesy – katalog senzačních cen; aj.), pravidelná měsíční nabídka zvýhodněných vybraných produktů, soutěţe (Vyhrajte rekonstrukci bytu za 200 000 Kč; Vyhrajte 100 softshellových bund; Vyhrajte moderní i-Pad!; Vyhrajte dárky s vodkou Amundsen; aj.). Dále je vytvořena nabídka výrobků, u kterých garantují sníţenou cenu po delší dobu (3 měsíce).

•

Tesco se snaţí aktivně vyvíjet a propagovat privátní značky, čímţ rozšiřuje a zpestřuje nabídku zboţí. Na obalu jsou informace, podle kterých je moţné zjistit, zda výrobek propaguje zdravý ţivotní styl. Dále je uváděno mnoţství energie, cukrů, tuků, nasycených mastných kyselin a solí jedné porce potraviny a kolik tato potravina obsahuje látek z doporučené denní dávky.

14.2 Společné sluţby – Ahold •

Internetové stránky, které společnost informuje o veškerém firemním dění, akcích a událostech.

•

K dispozici jsou letáky s akční nabídkou zboţí

•

Vlastní značky zboţí. Jedná se o širokou nabídku značky Albert Quality, nevšední a výborné výrobky Albert Excellent, produkty zdravé výţivy Albert Bio a velmi oblíbenou značku Euro Shopper, jeţ zahrnuje produkty vysoké kvality za přijatelnou cenu. Výrobky SELSKÝ DVŮR jsou ekologicky vyráběné a zpracované potraviny s certifikátem Bio. Textil a výrobky do domácnosti pod značkou A selection a také oděvy a sportovní výrobky značky Track & Field.

•

Lidé mají moţnost zakoupit dárkové poukázky, za které si obdarovaní mohou koupit zboţí dle svého výběru. Poukázky mají hodnotu 100 Kč, 500 Kč a 1 000 Kč.

•

U pokladen mohou zákazníci vyuţít sluţby cashback. V případě platby kartou má kupující moţnost výběru peněz do výše 1 500 Kč.

•

Finanční sluţby – při platbě nákupu můţe kupující platit hotově (v Kč i EUR), bezhotovostně kartami VISA a Master Card, stravenkami Sodexho PASS, Ticket Restaurant a Cheque Déjeuner (maximální počet na jedno placení je 5 ks) či dárkovými poukázkami.

•

Čerpací stanice u některých prodejen.

•

Provozuje Nadační fond Albert, zdravý ţivot pro společnost a pomoc těm, kteří ji potřebují.

•

Věnují si zdravé výţivě a z tohoto důvodu je v běhu projekt Zdravá 5 – úkolem je vybudovat dětem pozitivní vztah k ovoci a zelenině.

•

Pro zákazníky jsou zřizovány Centra sluţeb zákazníkům. Většinou se nachází před vstupem do prodejních míst jednotlivých provozoven.

•

Projekt Super C – jedná se o průběţné zjišťování cen u konkurence, většinou u spotřebního zboţí. V případě zjištění vyšší ceny daného výrobku ve své prodejně, je tato cena následně sníţena.

14.3 Společné sluţby – Makro Cash&Carry •

K dispozici jsou propracované internetové stránky s aktuálními informacemi ze všech oblastí činnosti. Na internetu je k dispozici vţdy aktuální katalog zboţí, který si můţe zákazník nechat pravidelně posílat na své e-mailové adresy

•

V těsné blízkosti prodejen jsou vybudovány čerpací stanice

•

Akceptace platebních karet, moţnost platby v EUR.

•

Zajišťuje zpětný odběr vyřazených elektrozařízení, baterií a akumulátorů

•

Seznam Makro značek: Active, Hotel Line, Alaska, Fleurelle, Á la carte, Four Seasons, Aro, Lambertazzi, Authentic, Metro Quality, Bakers Street, Natura Verde, Budget, Ocean Queen, Casa Roma, Power Up, Clayton, Sigma, Danish Fantasy, Steinbach, Dazzlers, Tarrington House, Dreaming, Timor, Faust, Varesa, Felsgold, Watson

•

Cenový systém ProfitAgent garantuje dlouhodobě nejvýhodnější ceny celé škály prodávaného zboţí prostřednictvím pravidelného sledování konkurenčních cen.

•

K dispozici je zákazníkům síť čerpacích stanic.

14.4 Společné sluţby – Kaufland •

Firma zdarma vydává a dodává okolní veřejnosti reklamní týdeník K-Kaufland a má k dispozici internetové stránky s aktuálním děním, událostmi a nabídkou zboţíí. Dále 1x aţ 3x ročně vydává neprodejný firemní časopis Náš Kaufland speciál, seznamující zákazníky s historií firmy, vedením, atd.

•

Na internetových stránkách jsou uveřejňovány aktuální akční nabídky, nabízené sluţby i informace o aktuálním dění. o Návštěvníci stránek mají moţnost vytvořit si při procházení nabízeného zboţí elektronický nákupní lístek. o Zveřejněna nabídka akčních výrobků současného a následného týdne. o Uvedeny různé tipy a triky ohledně zdravého stravování, zdravé výţivy, udrţování domácnosti, konzumaci vína či zavařování.

•

Na všech pokladnách moţná bezhotovostní platba.

•

Podporují zdravý ţivotní styl

•

Moţnost zakoupení dárkových poukázek v hodnotách 200 Kč a 500 Kč.

14.5 Společné sluţby – Globus •

Internetové stránky s informacemi o aktuálním dění společnosti s internetovou televizi, kde jsou uváděny novinky a aktuality, týkající se řetězce.

•

Stálým i potenciálním zákazníkům z širokého okolí dodává kaţdý týden zdarma reklamní časopis Naše noviny Globus, obsahující aktuální týdenní nabídku akčních cen výrobků. Nepravidelně vychází Katalog Globus, jenţ se zaměřuje na konkrétní druh zboţí.

•

Řetězec myslí i na charitu. Od října 2002 započal spolupráci s projektem Nadace Charty 77 – Konto Bariéry. Z kaţdé prodané igelitové tašky je odvedena 1 Kč.

•

Od roku 2008 funguje sluţba Cash Back – při nákupu nad 300 Kč moţnost vybrat aţ 1 500 Kč za 1 Kč.

•

Sortiment obsahuje na 15 000 potravinářských a 45 000 nepotravinářských výrobků a na 50 000 druhů zboţí pro zahrádkáře, kutily a domácnost.

•

Společnost nabízí i výrobky vlastní řady s názvem Globus – jedná se o potraviny trvanlivé, mléčné, chlazené a mraţené, dále o drogerii a nápoje. V případě, ţe zakoupený výrobek nebude zákazníkovi chutnat, má moţnost jej vrátit (Neotevřená, ale i otevřená balení se vrací na informačním centru. Nesmí být prošvihnuta doba trvanlivosti a musí být předloţena účtenka.).

•

Dárkové karty v hodnotách od 300 Kč.

•

Na internetu jsou recepty na přípravu jídel, koktejlů, ovoce a zeleniny, ke staţení celá škála tipů ve formátu pdf, ovladače a software pro digitální přijímače a webkamery.

•

V roce 2005 poprvé pořádala velkou grilovací soutěţ s názvem Globus Grilmánie, která získala velkou oblibu a od té doby se kaţdý rok opakuje.

14.6 Společné sluţby – PENNY Market •

Společnost nabízí zákazníkům týdenní reklamní leták jak v tištěné, tak elektronické podobě. Tento leták je dodáván do schránek celého blízkého okolí.

•

Internetové stránky informují o aktuálním dění a současných i budoucích akčních nabídkách. Dále zde propagují zdravý ţivotní styl a formou sestavení výţivové pyramidy nastiňují, jak by mělo sloţení stravy vypadat. Moţnost zasílání novinek mailem.

•

Sortiment obsahuje na 1 500 potravinových poloţek. Zaměřují se na české značky a zboţí od českých výrobců. Podle daného regionu jsou do nabídky zařazovány regionální speciality. V nabídce je velké mnoţství vlastních značek , DIA výrobků, výrobky s označením DIA, PR!CE, Záruka dobré kvality (u masných výrobků). U zeleniny se pouţívá Integrovaný systém produkce zeleniny.

•

Jako první v roce 2004 začal Penny Market umoţňovat platbu kartou

•

Moţnost nákupu dárkových poukázek v hodnotě 300 Kč, 500 Kč a 1 000 Kč.

14.7 Společné sluţby – Billa Internetové stránky, kde jsou uvedeny akční nabídky, soutěţe a všechny aktuální informace. Moţnost objednání si všech letáků elektronickou formou. Ke stáhnutí je nabízen rozsáhlý měsíčník Billa news. V nabídce jsou i starší čísla. Vlastní značky – Naše bio, Ja! Naturlich (mléčné bioprodukty), výrobky Clever, My kosmetika a Chef Menu hotová jídla (stačí jen pár minut a jídlo je připravené). Při platbě moţnost platby platební kartou, nebo vyuţít bankomatu Jako dárek moţný nákup dárkové poukázky Billa pomáhá dětem z dětských domovů a snaţí se splnit jejich přání, která si dopředu napíší. Spolupracuje se společností Spolu dětem. Nabízí zákazníkům v prodejně, na vyznačených místech, odevzdání pouţitých baterií.

14.8 Společné sluţby – Lidl Internetové stránky obsahují probíhající akční nabídky zboţí, současné i plánované soutěţe, veškeré aktuality co se společnosti týče. o Moţnost objednat si pravidelné zasílání akčního letáku v elektronické podobě na email. Rozesílání těchto letáků probíhá 2x týdně. o Bezplatný katalog Inspirace v elektronické i tištěné podobě. Obyvatelé z širokého okolí jsou zásobováni reklamním týdeníkem Lidl je levný. V dnešní době zastupuje více neţ 100 značek. Z vlastních např. masné výrobky Dulano, mléčné výrobky Pilos, či výrobky se sníţeným obsahem kalorií Linessa (Dále se jedná o značky La Caldera, Nixe, OceanSea, OceanTrader, Petri,Vitakrone, Trawlic, MSC rybolov šetrný k ţivotnímu prostředí, Lov tuňáků bezpečný pro delfíny díky kontrole organizace Earth Island Institut Dolphin Safe.) Na všech pokladnách je moţnost bezhotovostně hradit nákup platební kartou. Řetězec propaguje zdravý ţivotní styl. Mimo jiné se do „zdravých výrobků“ řadí výrobky vlastní značky s označením Milbona. Na označených místech je moţnost odevzdat pouţité elektrozařízení a baterie. Lidl pravidelně pořádá soutěţe, o kterých se zákazníci dovědí i z televizních reklam.

14.9 Společné sluţby – SPAR Řetězec provozuje internetové stránky s přehledem aktualit společnosti, akční i běţnou nabídkou zboţí. K dispozici jsou aktuální akční letáky i akční letáky následujícího týdne. Nabízí se moţnost stáhnutí ve formátu pdf, nebo jejich prohlídka na internetových stránkách online. Cash back Dárkové poukázky v hodnotách 100 Kč a 200 Kč. Široká nabídka vlastních značek (SPAR – výrobky s aţ o 30 % niţší cenou, neţ srovnatelné značkové zboţí; Pascarel Basic a Pascarel DE LUXE – spodní prádlo; SBUDGET – potravinářské produkty; PAMINA – dámské hygienické výrobky; Sun Kiss – opalovací krémy; Splendid – prací prostředky; Beauty Kiss – tělové a vlasové prostředky; SPAR Vital – produkty zdravé stravy; Pretty Baby – dětské oblečení a doplňky; SPAR free from – produkty bez lepku či laktózy; Rubin a Rubin Royal – zboţí pro koupelnu a loţnici; Lovely – hygienické prostředky; EVERTON – indoorové a outdoorové sportovní oblečení; Barbecue – vše potřebné ke grilování; New York – cestovní tašky, batohy, zavazadla; Spar office – kancelářské potřeby; Scotty a Molly – krmivo pro psy a kočky). V nabídce dále výrobky označené značkou KLASA (Značka je udělována ministerstvem zemědělství nejkvalitnějším potravinářským a zemědělským výrobkům.) Společnost si zakládá na prosazování zdravého ţivotního stylu. Pro tyto účely provozuje internetovou poradnu Likvidace elektroodpadu. Na internetových stránkách jsou recepty na běţná jídla, na jídla bez lepku a laktózy, zdravou výţivu či míchané nápoje.

14.10 Grafy Graf č. 24 Faktory rozhodující o místu nákupu 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

určitě ne spíše ne spíše ano určitě ano

Zdroj: Autor práce

Graf č. 25. Nejvíce preferované faktory při nákup zboţí v % Výrobek je v akční nabídce ; 53 Co možná nejvyšší kvalita ; 67

Datum spotřeby ; 76 Vlastnosti a parametry výrobku ; 53

Doporučení odborníků ; 18 Doporučení známých ; 24

Složení výrobku ; 51

Energetická hodnota ; 20

Známá a uznávaná značka ; 37

Patří mezi výrobky zdravé výživy ; 32 Nízká cena ; 54

Zdroj: Autor práce

Výhodný a Český původ ; 39 atraktivní obal ; 15

Graf č. 26. Nejméně preferované faktory při nákup zboţí v % Co možná nejvyšší kvalita ; 4 Doporučení známých ; 19

Výrobek je v akční nabídce ; 11

Datum spotřeby ; 5

Vlastnosti a parametry výrobku ; 10

Složení výrobku ; 12 Známá a uznávaná značka ; 14

Doporučení odborníků ; 32

Výhodný a atraktivní obal ; 32

Energetická hodnota ; 41 Patří mezi výrobky zdravé výživy ; 24 Český původ ; 16 Nízká cena ; 7

Zdroj: Autor práce

Graf č.27 Obliba obchodních řetězců Tesco Stores 2% 0%

Albert

10%

Makro Cash&Carry

7% 24%

11%

Kaufland Globus

5%

Penny Market Billa

8% 16% 14%

3%

Lidl Spar Jiná možnost Žádný

Zdroj: Autor práce

Graf č.28 Charakteristické vyjádření obchodního řetězce dostupné 6%

3%

4%

levné 47%

17%

rychlé

23%

kvalitní

standardní doprovodné služby ostatní

Zdroj: Autor práce

14.11 Souhlas dotazovaných s tvrzeními Graf. č. 29 Dávám přednost prodejnám, které jsou co nejblíţe místu mého bydliště (či zaměstnání), nedojíţdím 400 300 200 100 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Zdroj: Autor práce

Graf č. 30 Ochutnávky mě přesvědčí zpravidla k tomu, aby začal/a kupovat nějaký produkt 400 300 200 100 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Zdroj: Autor práce

Graf č. 31 Upřednostňuji vţdy prodejny, kde můţu koupit čerstvé potraviny 600 400 200 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Zdroj: Autor práce

Graf č. 32 Větší prodejny s širším sortimentem jsou pro mě výhodnější 600 400 200 0 1 Zdroj: Autor práce

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Graf č. 33 Před nákupem se nechám nejprve inspirovat nabídkou v letácích. 300 200 100 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

9

10

Zdroj: Autor práce

Graf č. 34 Vybírám prodejny podle toho, jak příjemný je tam personál. 200 150 100 50 0 1

2

3

4

5

6

7

8

Zdroj: Autor práce

Graf č. 35 Reklama na potraviny v časopisech nebo jiných médiích mě uţ vícekrát inspirovala k nákupu. 200 150 100 50 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

9

10

Zdroj: Autor práce

Graf č. 36 Nakupuji potraviny raději ve větších (ekonomických) baleních 200 100 0 1 Zdroj: Autor práce

2

3

4

5

6

7

8

Graf č. 37 Novinku vyzkouším, aţ kdyţ mi to doporučí mí přátelé nebo rodina. 200 150 100 50 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Zdroj: Autor práce

Graf č. 38 Při nákupu potravin se drţím osvědčených výrobků, novinky mě tolik nelákají 200 100 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

8

9

10

8

9

10

Zdroj: Autor práce

Graf č. 39 Dávám přednost českým potravinám před zahraničními. 300 200 100 0 1

2

3

4

5

6

7

Zdroj: Autor práce

Graf č. 40 V případě moţnosti výběru, upřednostňují místní potraviny 300 200 100 0 1 Zdroj: Autor práce

2

3

4

5

6

7

Graf č. 41 Nakupuji potraviny raději do zásoby, neţ aţ kdyţ je to nutné, protoţe došly 200 150 100 50 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

7

8

9

10

7

8

9

10

8

9

10

Zdroj: Autor práce

Graf č. 42 Raději nakupuju méně často a větší nákupy 300 200 100 0 1

2

3

4

5

6

Zdroj: Autor práce

Graf č. 43 Při nakupování se snaţím vţdy co nejvíc ušetřit. 300 200 100 0 1

2

3

4

5

6

Zdroj: Autor práce

Graf č. 44 Svá rozhodnutí při nákupu si dobře promyslím, nespěchám 200 100 0 1 Zdroj: Autor práce

2

3

4

5

6

7

Graf č. 45 Mám oblíbený obchod, kde potraviny pravidelně nakupuji, obchody moc nestřídám 300 200 100 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Zdroj: Autor práce

Graf č. 46 Dávám přednost trvanlivým potravinářským výrobkům, neboť déle vydrţí 200 150 100 50 0 1 Zdroj: Autor práce

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Postavení obchodních řetězců v soutěžním prostředí maloobchodu ČR

Recommend Documents