Posouzení budoucí úlohy technologie fluidního katalytického krakování v rafinerii r opy s využitím lineár ního pr ogramování

Posouzení budoucí úlohy technologie fluidního katalytického kr akování v  r afiner ii r opy s využitím lineár ního pr ogr amování  H.Kittel, Česká rafinérská a.s., O.Wichterleho 809, 278 52 Kralupy n.Vlt., tel.315 71 8603, e­mail  [email protected] 

1.  Úvod:  Fluidní  katalytické  krakování  (FCC)  představuje  významný  rafinérský  proces.  Základní  technologická  koncepce  byla  vyvinuta  v 30  letech  minulého  století  s cílem  zvýšit  výtěžek  a  oktanové  číslo  motorového  (automobilového  a  leteckého)  benzínu.  V dalším  období  se  tato  technologie stala integrální součástí téměř každé palivářské rafinerie, kterou se zpracovává až 50%  uhlovodíků vstupujících do rafinerie.  V poslední  dekádě,  v souvislosti  s masivním  uplatněním  malých  naftových  motorů  i  v osobních  automobilech,  spotřeba  automobilového  benzinu  (BA)  v Evropě  klesá  a  budoucnost  FCC  technologie představuje pro rafinerie významný problém. Pro FCC se hledá nové uplatnění, např. k  výrazně  vyšší  produkci  propylénu  nebo  zvýšení  výroby  motorové  nafty (NM).  V tomto  směru  se  dále vyvíjí jak technologie, tak zejména katalytický systém.  Příspěvek  se  zabývá  posouzením  budoucího  možného  uplatnění  FCC  technologie  na  základě  nových  publikovaných  poznatků  a  s využitím  výsledků  simulace  rafinerie  pomocí  lineárního  programování. Jako základ byla využita zkušenost České rafinérské a.s. (ČeR a.s.). Technologické  možnosti  FCC  jsou  přitom  posuzovány  v kontextu  požadavků  na  výkon  celé  rafinerie,  složení  a  kvalitu rafinérských produktů. 

2.  Rozbor problému  První jednotka FCC byla uvedena do provozu v roce 1942 v rafinerii Standard Oil v Baton Rouge,  USA. Začátkem 60. let minulého století byl použit Y­zeolit jako základ FCC katalyzátorů, od roku  1984 pak zeolit ZSM­5.  Hlavní výhody FCC technologie představují: ·  Z inženýrského  hlediska  velmi  pokrokový  koncept  spočívající  v  použití  katalyzátoru  ve  fluidní  vrstvě,  který  je  cirkulován,  průběžně  regenerován  a  obměňován.  Provozní  cyklus  FCC  je  proto  determinován  jen  mechanickými  problémy  jednotky,  nikoliv  stavem  katalyzátoru.  To  velmi  dobře  zapadá  do  konceptu  prodlužování  cyklu  odstávek  rafinerií  s cílem uspořit náklady. Tento cyklus se prodloužil z 1 roku v 70. letech na 4 – 6 let nyní. ·  Lze použít široké spektrum surovin různé kvality, od vakuových destilátů a hydrokrakátu, až  po zbytkové frakce se zvýšeným obsahem kovů. ·  Ve významném rozsahu lze měnit výtěžky produktů z jednotky volbou katalyzátoru, aditiv a  reakčních podmínek. ·  Katalyzátory se nyní vyrábějí téměř na míru konkrétní jednotce FCC. ·  Nespotřebovává se drahý vodík jako například při hydrokrakování. ·  Pracuje se za nízkých tlaků, na rozdíl např. od hydrokrakování. ·  Hlavní produkt – benzín – má v zásadě příznivé vlastnosti pro mísení do BA, tj. dostatečné  oktanové číslo a obsahuje olefíny, kterými lze v rámci stanovených limit ředit aromáty např.  z reformátu.

·  Konstrukční  řešení  FCC  jednotek  během  relativně  dlouhé  existence  procesu  bylo  detailně  propracováno a je velmi spolehlivé.  Nejdůležitější nevýhody jsou: ·  Ropné  zbytky  z těžkých  a  více  sirných  rop  je  nutné  před  zpracováním  na  FCC  rafinovat.  (pre­treatment). ·  Relativně vysoká reakční teplota (500 – 540°C). ·  Produkty  FCC  představují  převážně  olefíny  (zapáchají  a  jsou  reaktivní)  a  aromáty,  tedy  uhlovodíky  odmítané  ochránci  zdraví  a  životního  prostředí.  Naštěstí  jsou  kompatibilní  i  s  nejnovějšími požadavky  na  formulaci  BA,  bohužel  ne  s požadavky  na  formulaci  NM.  V souvislosti s měnícím se názorem na roli FCC v rafineriích, produkce reaktivních olefínů  se ale nyní stává konkurenční výhodou procesu, protože umožňuje produkty FCC používané  do  motorových  paliv  reformulovat  (vyrobit  alkylát,  éter  nebo  i­parafín),  nebo  chemicky  využít (propylén). ·  FCC  je  především  konverzní  technologií,  nikoliv  rafinační.  Proto  produkty  FCC  vyžadují  další rafinaci, aby odpovídaly současným požadavkům na kvalitu paliv (post­treatment). ·  Část suroviny  je přeměněna  na koks a topný plyn, které ale  slouží pro pokrytí energetické  spotřeby  jednotky  (předehřev  reakční  směsi,  výroba  vysokotlaké  páry,  pohon  turbín  a  vytápění kolon). Etylén obsažený v topném plynu představuje další zajímavý uhlovodík, na  jehož využití se nyní zaměřuje pozornost. ·  Velká  spotřeba  katalyzátoru,  přesahující  objemem  a  cenou  všechny  ostatní  spotřeby  katalyzátorů v rafinerii. ·  Relativně velké emise CO2  a SO2  ze spalovaného koksu.  Tab.1: Výtěžky hlavních pr oduktů FCC  Výtěžek  (% hm.)  Propylén  4 – 25  Benzín  30 – 55  LCO  5 – 41  Koks  4 ­ 7

Hlavní  produkty  FCC  se  liší  svým  využitím  –  propylén  nabízí  řadu  možností,  benzín  se  mísí  do  BA,  lehký  cyklový olej (LCO) do NM nebo topných olejů. Rozmezí  výtěžků  hlavních  produktů  FCC  ilustruje  tab.1.  Ukazuje,  že proces je mimořádně flexibilní. 

S ohledem  na  celkovou  instalovanou  kapacitu,  počet  jednotek  (stovky)  a  klíčové  postavení  v rafineriích  se  technologie  FCC  dále  rozvíjí..  Vývoj  se  soustřeďuje  na  [CONNOR,  KUEHLER,  IMHOF, 2003]: ·  Úpravy zařízení s cílem zvýšit kapacitu jednotek a spolehlivost, snížit náklady a přizpůsobit  portfolio produktů požadavkům jednotlivých rafinérií [FUJIAMA, 2007]. ·  Katalyzátor,  který  je  nyní  koncipován  jako  multikomponentní  a  může  být  kombinován  i  s několika  aditivy.  Tento  systém  je  stále  více  adaptován  na  míru  konkrétní  jednotky,  tj.  s cílem  dosáhnout  zcela  určitých  výtěžků  a  kvality  produktů  [BRUNO,  2006;  BUTTERFIELD, YADONG, YONGGANG, 2006; MAHOLLAND, 2005; YUNG, 2004]. ·  „Aditiva“ pro katalytický systém, která umožňují zásadně ovlivňovat technologické výtěžky  produktů,  citlivost  katalytického  systému  k obsahu  kovů  v surovině,  redukovat  obsah  síry  v produktech a  snížit  emise SO2  a  NOX  z FCC  regenerátoru [BOHNEN, DOUGAN, 2005;  McQUEEN, DIDDAMS, 2002; YALURIS, DOUGAN, RILEY, 2006]. ·  Snížení  škodlivých  emisí  z jednotky  instalací  speciálních  dodatečných  zařízení  [CONFUARTO, EAGLESON, 2005]. ·  Integraci FCC s „pre“ a „post­treatment“ technologiemi. 

Pro  rafinerii  představuje  FCC  jednotka  centrální  technologii,  která  ve  srovnání  se  standardní  hydroskimmingovou  rafinerií  umožňuje  významně  zlepšit  výtěžky  produktů  a  představuje  významný zdroj zisku. Úlohy FCC jednotky v současné rafinerii ropy lze charakterizovat následně: ·  Tradiční, konvertovat těžké ropné frakce na lehké produkty. ·  Pomoci  zpracovat  těžší ropy v  rafineriích,  což  vyplývá  z vývoje  na  trhu  rop.  Před  FCC  je  proto  předřazována  hydrogenační  rafinace  suroviny  (pre­treatment)  [MAHOLLAND,  BUTTERFIELD, 2004; McETHINEY, 2003]. ·  Produkovat  benzín,  což  zůstává  primární rolí  i  přes  stagnující  spotřebu  BA.  Požadavek  na  čistý BA (10  ppm  hm.  S)  si  vyžádal  zařazení  dodatečné  selektivní rafinace  benzínu  (post­  treatment;  k dispozici  je  řada  procesů  i  řešení).  Mísení  FCC  benzínu  do  BA  uvolňuje  primární benzín z ropy jako surovinu pro pyrolýzu. ·  Přispět  dále  k ekonomicky  výhodné  integraci  rafinérií  s petrochemií  zvýšením  produkce  lehkých  olefínů,  zejména  propylénu  .  Produkce  propylénu  je  podporována  vyšší  konverzí.  [LESEMANN, NEE, 2004; NICCUM aj., 2001]. Propylén je žádaný produkt, protože poměr  etylénu a propylénu z pyrolýzy neodpovídá vývoji trhu polyolefínů.. Vhodným uspořádáním  procesu  krakování  lze  dosáhnout  výtěžku  z FCC  až  25%  hm.  propylénu.  Pro  takovou  produkci  je  ale  nutné  zásadně  intenzifikovat  část  zpracování  plynů  ve  standardní  FCC  jednotce. Vyšší produkce propylénu je doprovázena nižší tvorbou aromátů. Toto schéma též  vede ke snížení celkové výroby komponent do BA, včetně alkylátu a ETBE. ·  Přispět  k výrobě  NM,  která  se  stává  nedostatkovým  produktem.  Na  rozdíl  od  propylénu,  produkce  středního  destilátu  je  na  FCC  nejvyšší  při  nízkých  konverzích.  LCO  ale  není  produkt  vhodný  pro  přímé  mísení  do  NM,  vyžaduje  dodatečnou  rafinaci  [BLAIR,  2004;  THAKKAR aj., 2005].  Možné  budoucí  požadavky  na  výkon  FCC  jednotek  jsou  v zásadě  protichůdné.  Dlouhodobější  posun  FCC  jednotky  do odlišného  režimu  vyžaduje  nákladnou  investiční  úpravu  zařízení.  To  je  důvod,  proč  se  vyplatí  studovat  různé  režimy  FCC  jako  integrální  součásti  rafinerie,  s využitím  matematického modelu.  Výsledky  testování  nových  katalyzátorů,  aditiv,  úpravy  zařízení  a  popisy  různých  režimů  provozování  FCC  jednotek  jsou  publikovány  často.  Posouzení  různých  režimů  FCC  v rámci  celé  rafinerie s využitím lineárního programování, jako činní tento příspěvek, nebo aplikací rigorózního  modelování [NAGEL, GUERRA, 2002], běžně publikováno není.

3.  Výsledky a diskuse  FCC  jednotka v rafinerii ČeR a.s. Kralupy n.Vlt.  byla  uvedena  do  provozu  v květnu  2001.  Patří  kapacitou  k malým  (1380  kt/r  suroviny,  kombinace vakuového destilátu a atmosférického  ropného  zbytku),  ale  technologickým  řešením  k nejmodernějším  jednotkám.  Používá  technologickou  licenci  UOP.  Generálním  dodavatelem  byl  Fluor  Daniel,  Holandsko.  Jednotka  byla  navržena  s cílem  zvýšit  výtěžek  BA v ČeR a.s. Umožňuje provoz i v režimu LCO  (výroba  NM),  ve  kterém  ale  nebyla  nikdy  provozována.  Vyrábí  propylén  polymerační  kvality,  který  ale  nepředstavuje  centrální  produkt.  Během  dosavadního  6  letého  provozu  byl  postupně  inovován  katalytický  systém  a  realizována  dílčí  zlepšení  zaměřená  na  spolehlivost  a  tepelnou  účinnost  jednotky.  Nejvýznamnějšími  modifikacemi  bylo  začlenění  tzv.  trojděliče  počátkem  roku  2005  (3­cut  splitter,  řešení  Shell  Global  Solutions)  a  od  letošního  roku  selektivní hydrogenace středního řezu z trojděliče (technologie PRIME G+, Axens), s cílem vyrábět  BA s 10 ppm hm. S [SVÁTA, KITTEL, 2007]. Hlavní zařízení jednotky ukazuje fotografie.  Integraci FCC jednotky do rafinerie v Kralupech n.Vlt. ilustruje obr.1. Protože příspěvek se zabývá  budoucí úlohou FCC, toto schéma uvažuje i alkylaci, která v současné rafinerii k dispozici není.  Cílem  výpočtů  bylo  pomocí  lineárního  modelu  rafinerie  používaného  pro  strategické  plánování  posoudit vliv rozdílných technologických režimů FCC na: ·  FCC jednotku samotnou. ·  Ostatní technologie provozované v ČeR a.s. ·  Účelnost využití alkylace v existujícím technologickém schématu ČeR a.s. s tím, že alkylát  bude mísen do BA v rafinerii. ·  Produkci rafinerie. ·  Ekonomické zhodnocení surovin (rafinérskou marži).  Na základě výsledků  bylo pak úkolem rozhodnout o dalším rozvoji jednotky FCC.  Byly  použity  reálné  premisy  strategického  plánu  ČeR  a.s.  Tyto  premisy  stanovují  požadavky  na  objem  rozhodujících  produktů  z rafinerie  a  odrážejí  vizi  vlastníků  společnosti  o  budoucím  vývoji  trhu  a roli  ČeR  a.s.  na  něm.  V zásadě  jsou  konformní  se  současným  vývojem  v oboru  zpracování  ropy. Lze je charakterizovat následovně: ·  Velmi limitovaná (konstantní) výroba BA. ·  Limitovaná  výroba  leteckého  petroleje  (JET),  s cílem  maximalizovat  produkci  motorové  nafty (NM). ·  Otevřená / maximální možná produkce NM. ·  Otevřená / maximální produkce propylénu.  Je  evidentní,  že  tyto  premisy  velmi  úzce  předurčují  využití  právě  FCC  jednotky,  která  umožňuje  přizpůsobení technologického režimu pro dosažení každého jednotlivého požadavku.

Obr.1: Integrace FCC do rafinérie v Kralupech  To pný plyn 

C 3 

P ropylén  L P G 

M erox 

C 3 

C 4  Etanol  R afinát I  

P lyn lyn 

C 4 

ETBE 

i­butan  Alkylac e 

n­butan  Alkylát 

L ehký Bi 

Středn í Bi 

Těžký Bi 

Mero x 

SDS 

Unifiner 

LCO 

H R P O 

R egenerátor 

ka ta lyzá to r 

To pný olej 

Motoro vá n afta 

Těž ký Bi 

Topný o lej 

R eaktor 

Frakcio nátor 

FCC 

3CS 

Lehký Bi 

Auto mo bilo vý ben zin 

Striper 

Debu tan. 

Topný plyn 

Byly uvažovány  tři základní režimy provozování FCC jednotky v rafinerii Kralupy, viz tab.2: Tab.2: Výtěžky použité pr o modelování r ůzných režimů  na FCC (% hm)  Výtěžek / Režim  Benzín  Pr opylén  Mot. nafta  Odplyn  4,8  5,1  3,6  Propylén  5,8  12,7  3,9  Propan  0,99  2,1  1,0  C4  frakce  12,3  19,1  8,7  Benzín  51,9  37,1  44,6  LCO  11,5  13,0  22,9  Slurry  6,2  6,2  10,2  Koks  6,7  4,8  5,1 

·  Současný  standardní,  s vysokým  výtěžkem benzínu. ·  S vysokým  výtěžkem  propylénu.  bez  náročnější  úpravy  konstrukce  reaktoru. ·  S vysokým  výtěžkem  lehkého  cyklového  oleje  LCO  (střední  destilát uplatnitelný v NM). 

K tabulce lze dodat: ·  Výtěžky  pro  režim  „benzín“  jsou  odvozené  od  skutečných  provozních  údajů,  pro  propylén  byly  převzaty  z [HAKULI,  2004]  (Albemarle  AFX  Technology)  a  pro  motorovou  naftu  byly  odvozeny  z projektových  údajů  FCC  jednotky  v  Kralupech.  S výjimkou benzínu, výtěžky nedosahují extrémních hodnot uvedených v tab.1. ·  Ve  standardním  současném  režimu  FCC  jednotky  v Kralupech  výtěžek  benzínu  representuje více jak 52 % hm. a tento produkt je dominující. Pro takový účel byla ostatně  technologie vyvinuta. ·  Uvažovaný  max. výtěžek propylénu 12,7 % hm.  je více  jak dvakrát vyšší než současný,  při  maximální  výrobě  benzínu.  I  tento  výtěžek  je  poloviční  ve  srovnání  s  maximálně  možným  v  FCC  technologii.  Rozdíl  výtěžků  propylénu  ukazuje,  jak  selektivně  lze  vést  krakování  ve  prospěch  tohoto  produktu.  V tomto  režimu  také  dochází  k podstatném  snížení  výtěžku  benzínu,  při  prakticky  nezměněném  výtěžku  LCO.  Poměr  výtěžků  benzínu  a  frakce  NM  se  výrazně  zlepšuje,  což  představuje  další  pozitivní  skutečnost  tohoto technologického režimu. Také se nezvyšuje výtěžek koksu. ·  Výtěžek  LCO  v režimu  NM  je  konzervativní,  bylo  by  ho  možné  dále  zvyšovat,  pokud  tento směr by se ukázal jako ekonomicky zajímavý.  Z porovnání  premis  strategického  plánu  ČeR  a.s.  a  výtěžků  FCC  jednotky  vyplývá,  že  cílem  optimalizace bylo rozhodnout mezi režimy s vysokým výtěžkem propylénu nebo LCO.  Tab.3: Kapacitní využití technologií  Kapacita / Režim  Benzín  Pr opylén  Destilace ropy  100  101,5  Vak. destilace  100  101,2  Rafinace benzínu  100  100,4  Reformování  100  104,8  Rafinace stř.destilátů  100  101,2  Hydr okr akování  100  101,4  FCC  100  100,1  Zpr ac. FCC plynů  100  178,6  ETBE  100  100,0  Alkylace  100  231,6 

Mot. nafta  99,3  103,8  99,5  98,0  100,0  108,2  102,1  73,0  100,0  205,5

Vliv  technologického  režimu  FCC  v  rámci  zvolených  předpokladů  na  využití  kapacity  FCC  i  dalších  důležitých  jednotek  rafinerie  ilustruje  následující  tab.3.  Kapacita  FCC  byla  přitom uvažována jako „otevřená“.  Z tabulky  vyplývá,  že  i  podstatná  změna  technologického  režimu  FCC  nemá  zásadní  vliv  na  využití  kapacit  ČeR  a.s.  a  nemá  ani  vliv  na  kapacitu 

samotného FCC. Výjimku představují pouze: ·  Zpracování  plynů  z FCC.  Zde  změny  související  s vysokou  produkcí  propylénu  jsou  na  nebo za hranicí možné intenzifikace existujícího zařízení. 

·  Alkylace. Zde případné rozhodnutí o kapacitě bude velmi těsně svázáno s rozhodnutím o  režimu  provozování  FCC.  Čím  méně  benzínu  FCC  produkuje,  tím  více  alkylátu  se  v rafinerii  uplatní.  Simulovaná  kapacita  se  přitom  pohybovala  v rozmezí  80  –  180  kt/r  alkylátu. ·  Hydrokrakování,  které  soupeří  v rafinerii  s FCC  o  stejnou  surovinu  (vakuový  plynový  olej)  a  poskytuje  mnohem  kvalitnější  komponentu  NM  než  FCC.  Rozdíly  ve  využití  kapacity v různých režimech představuje 130 kt/r.  Tab.4: Dostupnost C 4  olefinických fr akcí  Zdr oj / Režim  Benzín  Pr opylén  C4 olefíny  100,0  136,5 

Mot. nafta  81,6 

Pro  doplnění  k výtěžku  propylénu,  změny  v dostupnosti  C4  olefinických  frakcí  v rafinerii  ilustruje  tab.4,  přičemž  se  jedná  o  kombinaci  C4  uhlovodíků 

z FCC a externí pyrolýzy.  Vliv režimů FCC na produkci hlavních komodit obsahuje další tab.5.  Tab.5.: Pr odukce hlavních komodit v r afiner ii  Kapacita / Režim  Benzín  Pr opylén  LPG  100,0  98,2  Pr opylén  100,0  202,0  Automobilový benzin  100,0  100,0  JET  100,0  100,0  Motorová nafta  100,0  101,1  Suroviny pro pyrolýzu  100,0  100,0  Topné oleje  100,0  102,2 

Vliv  technologického  režimu  FCC  na  produkci  propylénu,  LPG  a  topných  olejů  je  zásadní,  u  ostatních  komodit  ne  již  tak  podstatný.  Protože  se  při  výpočtech  uvažovalo  se  zpracováním  alkylátu  společně  s FCC  benzínem  do  BA  a  produkce  BA  je  konstantní,  liší  se  jednotlivé  režimy  konečným  složením BA.  Dále je zajímavé, že režim NM na FCC nevede ve svých důsledcích k zásadnímu  zvýšení  produkce  NM  z ČeR  a.s.  ani  středních  destilátů  obecně  (+  JET).  Nedochází  ani  k zásadním změnám ve skladbě surovin dodávaných pro pyrolýzu, kde primární benzín je zcela  dominující.  Produkce  topných  olejů  v režimu  NM  se  zvyšuje  v souvislosti  s nižší  konverzí  na  FCC.  Mot. nafta  35,0  69,0  100,0  84,9  102,3  100,0  125,2 

Zcela zásadní vliv jednotlivých režimů FCC jednotky  na rafinérskou marži ilustruje poslední, ale  v podstatě nejdůležitější tab.6. Rozdíl 1% zde reprezentuje desítky miliónů Kč. Režim s vysokým  výtěžkem propylénu bude v podmínkách  Tab.6.: Vliv režimu FCC na r afinér skou mar ži  ČeR  a.s.  ekonomicky  nejvýhodnější.  Zdr oj / Režim  Benzín  Pr opylén  Mot. nafta  Navíc  umožní  vyrábět  reformulovaný  Rafinérská marže (%)  100,0  108,4  93,7  BA,  kde  olefinický  FCC  benzín  bude  částečně  nahrazen  velmi  kvalitní  složkou – alkylátem.  Obr.3: Produk ce propylénu vs.rafinersk á marže  Rafinérskou  marži  lze  velmi  dobře  korelovat  s výtěžkem  propylénu,  jak  ukazuje obr.3 (R 2  = 0,94). 

110  108  Raf.marže (%)

106  104  102  100  98  96  94  92  40 

60 

80 

100  120  140  C3= (kt/r) 

160 

180 

200 

Submodel FCC v lineární  modelu ČeR  a.s.  bohužel  neumí  dobře  předpovídat  vliv  zásadní  změny  technologického  režimu  na  složení  C4  frakce,  což  je  důležité  pro  její  další  technologické  využití,  a  vlastnosti  FCC  benzínu.  Na  možném zlepšení se nyní pracuje. 

4.  Závěr   Z modelování  tří  zásadně  odlišných  režimů  provozování  FCC  jednotky  bylo  pro  ČeR  a.s.odvozeno: ·  Režim  vysoké  výroby  propylénu  představuje  ekonomicky  nejvýhodnější  alternativu  využití FCC jednotku, což je v souladu se současným vývojem v oboru. ·  Výtěžek propylénu lze velmi dobře korelovat s rafinérskou marží. ·  Režim  vysokého  výtěžku  LCO  není  pro  ČeR  a.s.  výhodný  a  nevede  k podstatnému  zvýšení produkce středních destilátů z rafinerie. ·  Využití základních jednotek rafinerie není podstatně ovlivněno režimem na FCC. ·  Požadavek vlastníků na produkci hlavních rafinérských komodit (BA, NM, suroviny pro  pyrolýzu) není režimem FCC zásadně ovlivněn nebo ohrožen. ·  Alkylace představuje pro ČeR a.s. výhodnou technologii, zejména ve spojení s vysokým  výtěžkem propylénu.  Postup  prezentovaných  v tomto  příspěvku  se  v ČeR  a.s.  používá  k posouzení  rozvojových  projektů. Protože konfigurace ČeR a.s. se velmi blíží současné standardní rafinerii, závěry tohoto  příspěvku je možné aplikovat i obecněji. 

5.  Odkazy:  a)  BLAIR, George: " A Novel Approach to Maximizing LCO Yield and Quality" . Breaking  Barriers Albemarle ERTC pre­meeting, Prague 15.November 2004.  b)  BOHNEN, Frank M.; DOUGAN, Timothy J.: " EU regulations on the horizon" . Petroleum  Technol. Quarterly 2005/10/4/47.  c)  BRUNO, Ken: " Maximizing octane" . Petroleum Technol. Quarterly 2006/11/2/54  d)  BUTTERFIELD, Ron; YADONG, Zhu; YONGGANG, Yang: " A super additive solution" .  Hydrocarbon Engineering 2006/11/9/27.  e)  CONFUARTO, Nicholas; EAGLESON, Scott: " Economic emission control" . Hydrocarbon  Engineering 2005/10/03/31.  f)  CONNOR,  P.O.;  KUEHLER,  C.;  IMHOF,  P.:  " FCC  meets  future  needs" .  Hydrocarbon  Engineering 2003/8/1/35.  g)  EVANS, Martin: " From resid to LPG" . Hydrocarbon Engineering 2007/12/8/32  h)  FUJIYAMA, Y. and others: "High­severity FCC operation". Petroleum Technol. Quarterly  2007/12/1/101.  i)  HAKULI, Arja.: “Increasing light olefins yield“. Albemarle Catalyst Courier 2004/­­/58/8  j)  LESEMANN, M.; NEE, J.R.D.: " Refinery profits in the propylene mar ket" . Hydrocarbon  Engineering 2004/9/11/55.  k)  MAHOLLAND,  Michael  K.;  BUTTERFIELD,  Ron:  " A  great  addition" .  Hydrocarbon  Engineering 2004/9/8/30.  l)  MAHOLLAND,  Michael  K.:  " The  future  of  FCC  catalysts" .  Hydrocarbon  Engineering  2005/10/9/23.

m)  McETHINEY,  Gordon:  "Residue  processing  profits".  Hydrocarbon  Engineering  2003/8/11/31.  n)  McQUEEN,  Daniel;  DIDDAMS,  Paul  A.:  " New  FCC  additive  technology  for   gasoline  sulfur r eduction" . Hydrocarbon Engineering 2002/7/9/45.  o)  NAGEL,  Ewe;  GUERRA,  Maria,  Jesus:  " Rigorous  modelling" .  Hydrocarbon  Engineering  2002/7/3/69.  p)  NICCUM P.K. and others: "Consider  improving  refining and petrochemical integration  as a revenue­generating option" . Hydrocarbon Processing 2001/80/11/47.  q)  SVÁTA,  Josef;  KITTEL,  Hugo:  “Selection  of  the  Best  Technology  for  Selective  Hydrogenation of FCC Gasoline for  CRC and Impact on the Refinery Configuration”.  Sborník konference Aprochem 2007, Milovy, 16.­17.4.2007 (příspěvek 158).  r)  THAKKAR,  Vasant  P.  and  others:  " LCO  upgrading" .  Petroleum  Technol.  Quarterly  2005/10/3/41.  s)  YALURIS,  George;  DOUGAN,  Tim;  RILEY,  Bob:  " Evaluating  additive  perfor mance" .  Hydrocarbon Engineering 2006/11/3/63.  t)  YUNG, K.Y.: " Catalytic challenges" . Hydrocarbon Engineering 2004/9/1/43. 

6.  Seznam použitých zkratek  3CS  BA  Bi  ČeR a.s.  ETBE  FCC  HRPO  JET  LPG  LCO  NM  SDS  ZSM­5 

3­Cut Splitter; trojdělič  Benzín automobilový  Benzín  Česká rafinérská a.s.  Etyl­terc.butyl éter  Fluidní katalytické krakování  Hydrogenační rafinace plynového oleje  Letecký petrolej  Zkapalněné ropné plyny  Lehký cyklový olej, střední destilát z FCC  Nafta motorová  Selektivní odsíření FCC benzínu  Zeolit, aditiv pro FCC katalyzátor