POSKYTOVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ OSTRAVA ZA ROK 2005

POSKYTOVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ OSTRAVA ZA ROK 2005 Zpráva z mapování poskytovatelů sociálních služeb

TATO ZPRÁVA BYLA VYTVOŘENA V RÁMCI PROJEKTU „KP OSTRAVA“, REG. ČÍSLO CZ 04.1.05/3.2.81.3/3891, KTERÝ JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ A MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM.

Objednatel:

Zpracovatel:

Statutární město Ostrava Magistrát města Ostravy Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Prokešovo náměstí 8 729 30 Ostrava

VeryVision s.r.o. Dlouhá 194/3 702 00 Moravská Ostrava [email protected]

srpen 2006

2

OBSAH

I.

ÚVOD …………………………………………………………………… 3

II.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O POSKYTOVATELÍCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB .……………………………………………….. 4

III.

POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY ………………………………. 14

IV.

UŽIVATELÉ SLUŽEB …………………………………………………. 31

V.

FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB …………………………….. 42

VI.

PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ ……………………………………………. 44

VII.

REFLEXE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB POSKYTOVATELI ……………. 46

VIII.

ZÁVĚR ………………………………………………………………….. 50

IX.

PŘÍLOHY ……………………………………………………………….. 54

VeryVision s.r.o. Dlouhá 194/3 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava IČO: 26879476

3

I. Úvod Úvodem chceme poděkovat všem, bez jejichž pomoci a podpory by nebylo možné zpracovat informace o poskytovatelích sociálních služeb a poskytovaných sociálních službách ve městě Ostrava za rok 2005. Poděkování patří především poskytovatelům sociálních služeb, kteří zodpovědně vyplnili zaslané dotazníky a byli o sobě ochotni poskytnout řadu informací. Dále patří pracovnicím Magistrátu města Ostravy, odboru sociálních věcí a zdravotnictví, které pomohly odbornými radami a podílely se na organizaci dotazování. Výsledkem této spolupráce je zpráva z mapování poskytovatelů sociálních služeb za rok 2005. Cílem mapování bylo získat co nejvěrnější přehled o sociálních službách a jejich poskytovatelích v Ostravě. K tomu bylo potřeba získat a zpracovat údaje o poskytovatelích služeb, spektru poskytovaných sociálních služeb, uživatelích služeb, financování služeb a personálním zajištění. Šetření mezi poskytovateli sociálních služeb plynule navazuje na obdobný průzkum, který proběhnul mezi poskytovateli sociálních služeb v předchozím roce. V dotazníku byly oproti předchozímu období provedeny některé drobné úpravy. Ty především zohlednily připomínky a komentáře poskytovatelů služeb z minulého roku. Nutné bylo také vzít v úvahu existenci nového zákona o sociálních službách, který vstupuje v platnost v příštím roce. Část poskytovatelů postřehla, že jsme do dotazníku „propašovali“ některé nové kategorizace sociálních služeb. Tam, kde to bylo možné, jsme porovnali výsledky a údaje za rok 2004 a 2005. Vzájemné srovnání umožňuje sledovat aktuální tendence, posuny a vývoj v oblasti sociálních služeb, což je velmi důležité pro jejich plánování a koordinaci. Z obou šetření vyplývá, že oblast sociálních služeb v Ostravě je nesmírně komplexní a rozsáhlá a nelze ji považovat jen za záležitost města Ostravy, ale celého Moravskoslezského regionu. Množství poskytovatelů, různorodost poskytovaných služeb, kapacitní možnosti, formy služeb, pokrytí městských obvodů, různorodost zdrojů financování atd. vytváří spletitý systém, v kterém není úplně snadné se zorientovat. Zpráva z mapování poskytovatelů sociálních služeb přináší základní přehled o různorodém světě poskytovatelů a poskytovaných sociálních službách. Dále informuje o proměnách sociálních služeb a jejich rozvoji. Potřeba sledovat dění v oblasti sociálních služeb úzce souvisí s procesem komunitního plánování. To si klade za cíl zlepšit dostupnost a kvalitu služeb a zvýšit spokojenost uživatelů s nimi, což předpokládá opakovaně získávat a vyhodnocovat informace od uživatelů i poskytovatelů služeb. Intervence a rozhodnutí v oblasti sociálních služeb by měly reflektovat skutečný stav sociálních služeb, reagovat na problémy praxe a umět pracovat se systematicky shromažďovanými informacemi. Šetření za rok 2004 a 2005 významnou měrou přispívají ke zvýšení povědomí o aktuální situaci a jsou námětem k diskusi nejen v pracovních skupinách komunitního plánovaní. VeryVision s.r.o. Dlouhá 194/3 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava IČO: 26879476

4 Data z šetření za rok 2005 byla získána přímo od poskytovatelů sociálních služeb. Poskytovatelům služeb byl zaslán dotazník s průvodním dopisem, který objasňoval důvody a cíle dotazování. Samotné dotazování proběhlo v poměrně krátkém časovém období v měsíci červenci roku 2006. Poskytovatelé měli možnost dotazník vyplnit buď v elektronické nebo v tištěné podobě, záleželo na jejich volbě. Dotazníky byly distribuovány na adresy poskytovatelů podle seznamu, kterým disponuje Magistrát města Ostravy. Většina otázek byla uzavřená a respondenti vybírali tu nejvhodnější odpověď z nabízených možností. Některé otázky byly otevřené a umožnily poskytovatelům slovně odpovědět či poskytnout komentář. Dotazník byl rozdělen do pěti částí, které se postupně věnovaly oblasti získání základních údajů o poskytovateli, poskytovaných službách, uživatelích služeb, financování a personální oblasti. Dotazník uzavřelo několik různorodých otázek zaměřených na zjištění zapojení se do procesu komunitního plánování, sebehodnocení a reflexe oblasti poskytování sociálních služeb v Ostravě. Data byla statisticky zpracována a interpretována a to k roku 2005, za který byla zjišťována. Také byl vytvořen seznam poskytovatelů sociálních služeb, kteří se dotazování zúčastnili. Ten je součástí zvláštní přílohy. Tento průzkum nebyl vyčerpávající. I přes snahu oslovit maximální počet poskytovatelů sociálních služeb se mohlo stát, že někteří poskytovatelé, např. nově vzniklí, nemuseli být vůbec osloveni. Někteří poskytovatelé z různých důvodů vyplněné dotazníky nezaslali zpět. Výsledky průzkumu lze tak vztáhnout pouze na soubor poskytovatelů, kteří se šetření zúčastnili a zaslali zpět vyplněný dotazník.

II. Základní informace o poskytovatelích sociálních služeb A. Počet poskytovatelů služeb, poskytovatelé služeb podle roku vzniku zařízení a zřizovatele Celkem se do mapování sociálních služeb zapojilo 119 subjektů, což je o pět více než v předchozím roce. Tři dotazníky byly během zpracování pro nečitelnost vyplněných údajů vyřazeny, takže do analýzy jich vstoupilo 116. Návratnost dotazníků činila 62,6 %. Část dotazníků dorazila s velkým časovým zpožděním a nebylo je možné do analýzy zpětně zahrnout – přesto byly využity pro některá srovnání a potřeby objednatele. Pokud započteme i je, tak návratnost z celkem 190 rozeslaných dotazníků byla 69 %. Výsledky průzkumu lze vztáhnout pouze k souboru poskytovatelů, jejichž dotazníky byly zahrnuty do analýzy. Pokud budeme dále v textu zmiňovat poskytovatele sociálních služeb, tak budeme mít na mysli ty poskytovatele, kteří se zapojili do dotazování a zaslali zpět vyplněný dotazník. VeryVision s.r.o. Dlouhá 194/3 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava IČO: 26879476

5 Kdy zařízení sociálních služeb na území města vznikala? Nejstarší zařízení sociálních služeb vzniklo v roce 1925, nejmladší v roce 1995. V předlistopadovém období vznikla více než desetina (12,9 %) současných zařízení poskytujících sociální služby. Skutečný rozkvět nastal ale až po roce 1990. V polistopadovém období lze rozlišit tři významná období rozvoje sociálních služeb, v nichž byla zařízení zakládána. První období bylo v letech 1990 – 1992, kdy vzniklo 17 zařízení. Další rozvoj pak přišel v letech 1996 – 1997, kdy jich bylo založeno 13. Skutečný „boom“ ale nastal v letech 2002 – 2005, kdy vzniklo 40 zařízení. Historicky nejvíce zařízení započalo svou činnost v roce 2004. Více než čtvrtina zařízení vznikla v rozmezí posledních čtyř let a lze je považovat za relativně mladé. Jen v posledních dvou letech bylo založeno dvacet nových zařízení. Tento náhlý rozvoj může v praxi znamenat významné změny na „trhu“ sociálních služeb, možnost překrývání některých služeb, také i nároky na udržení těchto zařízení a zajištění jejich adekvátního rozvoje a financování. Nárůst počtu zařízení současně ukazuje, že vznikající poskytovatelé pro sebe dokázali na trhu služeb nalézt prostor. Otázkou zůstává, zda-li se na něm udrží. Z hlediska doby vzniku tak vedle sebe koexistují zařízení s předlistopadovou a polistopadovou tradicí a zařízení, která vznikla v poměrně nedávné době.

Rok vzniku zařízení 30 27 22

20

21 17 13

Procenta

10

0 po 2 00

8 99

3 99

89 19

03 20

-2

-1

-1

m ke ro

ce ro

99 19

94 19

90 19

ed př


6 Podle roku vzniku zřizovatele je situace odlišná. Nejstarší zřizovatel vznikl v roce 1865, nejmladší v roce 2005. Do roku 1989 bylo založeno 8,9 % současných zřizovatelů. Největší počet zřizovatelů byl založen v rozmezí dvou let 1990 – 1991. Do roku 1992 vznikla polovina zřizovatelů - celkem jich bylo 31. Další vlna zakladatelského úsilí, i když o něco menší, proběhla v letech 1994 – 1997, kdy bylo založeno 15 organizací. Za poslední tři roky vzniklo 10 zřizovatelů – rozhodně se nejedná o enormní nárůst jejich počtu. Z toho lze odvodit, že nově vznikající zařízení jsou spíše produktem zřizovatelů, kteří vznikli buď těsně po listopadu 1989 nebo v letech 1994 – 1997. Svědčí to o naplňování jejich koncepce systematického rozvoje a rozšiřování nabídky služeb.

Rok vzniku zřizovatele 50 44

40

30

Procenta

20

22

13

10

13

9 0 po 03 20

2 00 -2

8 99 -1

89 19

3 99 -1

m ke ro

ce ro

99 19

94 19

90 19

ed př

Informace o jednotlivých zařízeních lze nalézt na webových stránkách. Téměř dvě třetiny zařízení (63,2 %) uvedly adresu webových stránek, na kterých se dozvíme podrobnější informace o jejich působení.


7 B. Právní a organizační forma poskytovatelů sociálních služeb Podle právní subjektivity jsou mezi poskytovateli služeb nejvíce zastoupena občanská sdružení (38,3 %). Následují je právnické osoby církve, které činí téměř čtvrtinu z celkového počtu všech poskytovatelů (23,5 %). Příspěvkových organizací statutárního města Ostrava je 14,8 %. Ostatní právní formy jsou zastoupeny o poznání méně často. Patří mezi ně obecně prospěšné společnosti (7,8 %), organizační složky statutárního města Ostrava (4,3 %), městské obvody (4,3 %), fyzické osoby (2,6 %), jiné formy (2,6 %) a příspěvkové organizace městských obvodů (1,7 %). Při srovnání těchto údajů s předchozím rokem nezaznamenáváme, že by poskytovatelé měnili svou právní subjektivitu. Složení poskytovatelů je podle právní subjektivity víceméně stabilní. Mezi poskytovateli dominují občanská sdružení, právnické osoby církve a zařízení města.

Poskytovatelé sociálních služeb podle právní formy rok 2004

50 45

rok 2005

47 44

počet poskytovatelů

40 35 30 25

28 27

25 22

20 15 10 5

10

9

7

2

2 3

3 0

0 ob za fyz za ji n ob prá áf ec říz říz ča i ck vn or ně en en ns á i c ma ío ím ké ká o p so ro bv os sd ěs b s o p a ob ru t du a ěš že ac ná ní írk sp ve ol e čn os t


8 ¾ Některá občanská sdružení mají za sebou delší dobu existence, vznik některých zřizovatelů sahá až před rok 1989. Jedná se o sdružení, která existovala v různých podobách již dříve a po roce 1989 se transformovala do občanských sdružení. ¾ Obecně prospěšné společnosti vznikaly častěji v rozmezí let 1994 – 1998 a po roce 2003. ¾ Nejvíce právnických osob církve vzniklo v rozmezí let 1990 – 1993. ¾ Po roce 2003 také vznikly některé příspěvkové organizace, jak města, tak i městských obvodů. Podle organizační formy poskytovatelé služeb uváděli, zda-li jsou pobočkou, ústředím nebo pobočkou a ústředím současně. 60 % zařízení uvedlo, že jsou pobočkami a jsou řízeny ústředím, které sídlí na jiném místě. Desetina zařízení se označila za ústředí (9,6 %) a téměř třetina zařízení se označila za pobočku i ústředí současně (30,4 %). V posledním případě se jedná o poskytovatele služeb, kteří spravují jedno zařízení. Poskytovatelé sociálních služeb podle organizační formy 60,0% 60% 50%

procenta

40%

30,4%

30% 20%

9,6%

10% 0%

pobočka

ústředí

pobočka i ústředí současně

¾ Nejčastějšími zřizovateli poboček jsou právnické osoby církve. ¾ Pokud jsou zřizovatelem fyzické osoby, jejich zařízení je současně pobočkou i ústředím. VeryVision s.r.o. Dlouhá 194/3 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava IČO: 26879476

9 Čtyři pobočky – to je průběrný počet na jednoho zřizovatele v Ostravě. Z těch, kteří nějakou pobočku mají, má jednu pobočku zřízenou přibližně třetina poskytovatelů služeb (27,8 %). Dvě až čtyři pobočky má čtvrtina zřizovatelů (25,3 %). Další čtvrtina zřizovatelů (24,1 %) má poboček pěti až šesti, totéž platí i o počtu zřizovatelů se sedmi a více pobočkami (22,8 %). Počet poboček poskytovatelů v Ostravě 30 28 25

24

23

20

Procenta

10

0 jedna

pět až šest dvě až čtyři

¾ ¾ ¾ ¾

sedm a více

Občanská sdružení mají vesměs jednu pobočku. Obecně prospěšné společnosti mají často dvě až čtyři pobočky. Právnické osoby církve provozují často pět až šest poboček. Poskytovatelé služeb, kteří vznikli začátkem devadesátých let, mají ve srovnání s mladšími organizacemi častěji sedm a více poboček.

Někteří poskytovatelé služeb mají svou pobočku i mimo území Ostravy. Jednu pobočku má 18,8 %, dvě pobočky 14,6 %, tři pobočky 22,9 %, čtyři a více 43,7 %. Své ústředí má na území města Ostravy převážná většina poskytovatelů služeb. V Ostravě mají sídlo tři čtvrtiny poskytovatelů (74,8 %), můžeme je považovat za „domácí“. Ústředí pětiny poskytovatelů (16,2 %) se nachází mimo území Ostravy, i mimo rámec Moravskoslezského kraje. Desetinu ústředí (9 %) nalezneme mimo území města, ale stále ještě v rámci Moravskoslezského kraje. VeryVision s.r.o. Dlouhá 194/3 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava IČO: 26879476

10

Umístění ústředí poskytovatelů služeb 74,8% 80% 70% 60% 50% 40% 30%

16,2% 9,0%

20% 10% 0%

na území Ostravy

mimo území Ostravy, mimo území Ostravy, v rámci MK kraje i mimo MK kraj

¾ Sídla ústředí občanských sdružení se často nachází mimo město Ostrava, ale i mimo rámec Moravskoslezského kraje. ¾ Ústředí právnických osob církve se nachází často mimo Ostravu, ale v rámci Moravskoslezského kraje. ¾ Za lokálně řízené organizace lze považovat příspěvkové organizace města Ostravy, organizační složky města Ostravy, příspěvkové organizace městských obvodů a městské obvody. ¾ Nově vzniklé organizace (po roce 2003) častěji umísťují své sídlo přímo do Ostravy.


11 C. Působnost poskytovatelů sociálních služeb Při mapování sociálních služeb jsme zjišťovali, zda-li jednotliví poskytovatelé sociálních služeb vyvíjí svou činnost pouze na území města Ostravy, nebo také mimo Ostravu, případně i mimo rámec Moravskoslezského kraje. Výhradně na území města působí téměř třetina poskytovatelů (26,8 %). Dvě pětiny poskytovatelů přesahují hranice města a svou činnost vyvíjí i na jiných místech Moravskoslezského kraje (42 %). Třetina organizací působí ještě dále – i v jiných krajích České republiky (31,2 %).

Působnost poskytovatelů sociálních služeb 42,0% 45% 40% 35%

31,2% 26,8%

30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

na území Ostravy

mimo území mimo území Ostravy, v rámci MK Ostravy, i mimo MK kraje kraj

¾ Mimo Ostravu i Moravskoslezský kraj častěji působí obecně prospěšné společnosti.


12 Dále jsme se zajímali o umístění zařízení v jednotlivých městských obvodech. Umístění zařízení nevypovídá nic o pokrytí obvodů službami. Podle městských obvodů je nejvíce zařízení umístěno v Moravské Ostravě a Přívoze. Jedná se celkem o třetinu všech zařízení (31,6 %). Na druhém místě co do počtu zařízení se umístil obvod Ostrava – Jih (15,5 %) a na třetím obvod Ostrava – Vítkovice (12,9 %). V těsném závěsu je také obvod Poruba (11,4 %). Vedle těchto obvodů, kde nacházíme desítky zařízení jsou i obvody, ve kterých nesídlí ani jedno zařízení. Sem patří Hošťálkovice, Krásné Pole, Lhotka, Martinov, Michálkovice, Petřkovice, Plesná, Polanka nad Odrou, Proskovice a Stará Bělá. Z celkem dvaceti tří obvodů se jedná o deset. Z odpovědí vyplynulo, že 8,8 % zařízení se také nachází mimo obvody města Ostravy.

Umístění zařízení podle městských obvodů

mimo obvody 9,2% Vítkovice 13,8%

Hrabová 0,9%

Mariánské Hory a Hulváky 7,3%

Třebovice 0,9%

Moravská Ostrava a Přívoz 33,0%

Svinov 0,9% Radvanice a Bartovice 0,9%

Nová Bělá 0,9% Poruba 11,9%

Ostrava-Jih 16,5%

Nová Ves 3,7%

¾ Občanská sdružení mají často svá zařízení v Moravské Ostravě a Přívoze. ¾ Právnické osoby církve mají zařízení častěji než ostatní v obvodu Hrabová, Nová Ves a Vítkovice. ¾ Zařízení příspěvkových organizací městských obvodů nalezneme častěji v Porubě, zařízení organizačních složek města Ostravy v Moravské Ostravě a Přívoze. ¾ Nově vznikající zařízení nalézáme zejména v Moravské Ostravě a Přívoze.


13 Oslovené organizace se také měly pokusit zařadit se podle nové typologie zařízení podle zákona o sociálních službách (§ 34). Výsledkem je následující graf, ze kterého vyčteme, že nejčastějším typem zařízení sociálních služeb jsou podle této typologie v Ostravě sociální poradny (33 %), za nimiž následují centra denních služeb (19,8 %). Méně často jsou zastoupena zařízení pro krizovou pomoc (13,2 %), domovy pro seniory (12,3 %) a centra sociálně rehabilitačních služeb (12,3 %). Platí, že v Ostravě jsou zastoupeny všechny typy zařízení sociálních služeb, byť některé jen okrajově (pracoviště rané péče, terapeutické komunity, domy na půl cesty, sociálně terapeutické dílny, noclehárny, chráněné bydlení a týdenní stacionáře).

pracoviště rané péče

1,9%

terapeutické komunity

1,9%

domy na půl cesty

2,8%

sociálně terapeutické dílny

3,8%

noclehárny

3,8%

chráněné bydlení

3,8%

týdenní stacionáře

3,8%

domovy pro osoby se zdrav. postižením

5,7%

denní stacionáře

5,7%

nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

6,6%

nízkoprahová denní centra

6,6%

domovy se zvláštním režimem

6,6%

azylové domy

9,4%

centra sociálně rehabilitačních služeb

12,3%

domovy pro seniory

12,3% 13,2%

zařízení pro krizovou pomoc

19,8%

centra denních služeb

33,0%

sociální poradny 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%


14 ¾ Centra denních služeb, sociální poradny a zařízení pro krizovou pomoc častěji provozují občanská sdružení. Chráněné bydlení, nízkoprahová denní centra a centra sociálně rehabilitačních služeb a terapeutické komunity provozují obecně prospěšné společnosti. Denní stacionáře často provozují fyzické osoby, týdenní stacionáře příspěvkové organizace města Ostravy, domovy pro osoby se zdravotním postižením a domovy pro seniory příspěvkové organizace města Ostravy a městské obvody, azylové domy a domy na půl cesty organizační složky města Ostravy.

III. Poskytované sociální služby A. Formy poskytovaných sociálních služeb Více než polovina zařízení (55,9 %) poskytuje sociální služby, které nazýváme specializované. Jedná se o služby, které jsou poskytovány jedné vymezené skupině uživatelů. Služby určené různým skupinám uživatelů, tzv. kombinované, poskytuje méně než polovina zařízení (44,1 %). Specialistů je tedy o něco více než těch, kteří se věnují širšímu spektru uživatelů.

Sociální služby podle zaměření na skupinu uživatelů

kombinované 44%

specializované 56%


15 ¾ Více specializovaných zařízení zaměřených na sociální služby jednomu druhu klientely je umístěno v městském obvodu Poruba, Moravské Ostravě a Přívoze a Ostravě-Jih. ¾ Specializovaná zařízení jsou vesměs jedinou pobočkou svého zřizovatele. Zařízení s kombinovanými sociálními službami jsou součástí systému, ve kterém nalezneme sedm a více poboček. Komplexnější nabídku kombinovaných služeb nacházíme u zřizovatelů, kteří vytvořili systém s více pobočkami. Specializované služby jsou doménou úzce zaměřených zřizovatelů, kteří za tímto účelem zřídili často jen jednu pobočku. ¾ Poskytovatelé tzv. kombinovaných služeb uváděli, že se často věnují sociálnímu poradenství, které je obecně zaměřeno na více uživatelských skupin, a také sociálně aktivizačním službám pro rodiny s dětmi. ¾ Kombinované služby jsou častěji nabízeny těmto skupinám uživatelů: osobám s mentálním postižením, osobám se zrakovým postižením, osobám se sluchovým postižením, osobám s kombinovaným postižením, osobám s civilizačním onemocněním, osobám s jinými závislostmi, dětem a mládeži ohroženým delikvencí a dětem vyžadujícím okamžitou pomoc. ¾ Poskytovatelé kombinovaných služeb mají více uživatelů, kteří se finančně zcela podílí na úhradě služeb v rozsahu skutečných nákladů. ¾ „Specialistům“ se daří získávat vyšší finanční příspěvky ze zdrojů Evropské unie.

Podle formy rozlišuje zákon o sociálních službách služby pobytové, spojené s ubytováním v zařízeních, služby ambulantní, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována a služby terénní, které jsou poskytovány v jejím přirozeném prostředí (§ 53). V Ostravě je největší prostor věnován službám ambulantním. Poskytuje je 59,5 % zařízení. Terénní služby nabízí 42,3 % zařízení, pobytové 36,9 % zařízení. Poskytovatelé tyto formy nabízí vesměs kombinovaně. Můžeme říci, že jednotlivé formy sociálních služeb jsou zastoupeny poměrně vyváženě.


16

Formy sociálních služeb 59,5% 60%

42,3%

50%

36,9% 40%

30%

20%

10%

0% ambulantní

terénní

pobytové

¾ Pobytové služby svým dosahem dobře pokrývají na rozdíl od ambulantních a terénních i městskou periferii (Hošťákovice, Krásné Pole, Michálkovice, Nová Bělá, Plesná, Lhotka, Nová Ves, Petřkovice, Polanka nad Odrou, Proskovice). Pobytové služby jsou konceptualizovány plošně – proto k nim mají přístup i uživatelé z okrajových částí města. Pobytové služby jsou spojovány s těmito sociálními službami: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při jejím zajištění, poskytnutí ubytování, případně přenocování, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí, nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu a soběstačnosti, podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností. V pobytových službách je vedena evidence odmítnutých zájemců o služby. Vládne v nich velká nespokojenost, neboť se jim nedaří uspokojit poptávku uživatelů po službách.


17 ¾ O pobytové služby je velký zájem. K uživatelům, o které se v pobytových službách starají častěji, náleží oběti násilných a trestných činů a senioři s Alzheimerovou chorobou. Častými uživateli pobytových služeb jsou samostatní muži nebo samostatné ženy, také matky s dětmi. Často se služby zaměřují na starší skupiny uživatelů, zejména na seniory. Mezi uživateli ale nalezneme také ostatní věkové skupiny, byť jsou zastoupeny podstatně méně. Uživatelé těchto služeb potřebují péči o vlastní osobu, ubytování a stravování. Pobytové služby jsou významnou měrou financovány prostřednictvím statutárního města Ostrava. Řada zařízení pobytových služeb vznikla již před rokem 1989, po roce 1999 vznikaly další zařízení jen ojediněle. Tato zařízení nemají pobočky, jsou solitéry. ¾ Ambulantní služby nevedou evidenci odmítnutých potenciálních uživatelů. Jsou docela pružné a dokáží vyhovět většině zájemců o služby. Pokud některé odmítnou, dokáží jim služby znovu nabídnout v poměrně krátkém časovém intervalu. Mezi uživatele patří velmi často děti a mládež ohrožená delikvencí. Ambulantní služby jsou orientovány na příslušníky obou pohlaví a na matky i otce s dětmi. V ambulantních službách se často objevuje názor, že si potenciální uživatelé nedokáží představit, čím by mohla služba jejich situaci zlepšit. Rozhodně zde není takový přetlak jako ve službách pobytových. Co uživatelé ambulantních služeb nejvíce potřebují? Především být dobře informováni o službách. Ambulantní služby vznikaly po roce 1990 až do dnešních dnů a to poměrně rovnoměrně. ¾ Terénní služby nezasahují úplně dobře na periférii Ostravy, stejně jako ambulantní. Zajišťují zejména pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí a pomoc při zajištění chodu domácnosti. Vedou si evidenci odmítnutých zájemců o služby. Terénní služby jsou vzhledem ke spektru uživatelů nejuniverzálnější. Zasahují všechny věkové kategorie, rodiny i jednotlivce, muže i ženy. Za hlavní překážku je v terénních službách považována dezorientace uživatelů v nabídce služeb, částečně i to, že uživatelé neví, čím mohou služby napomoci jejich situaci zlepšit. Uživatelé nejvíce potřebují pomoci v oblasti vedení domácnosti, s ubytováním či bydlením. Rozvoj terénních služeb začal po roce 1999. B. Pokrytí městských obvodů sociální službami Poskytovatelé sociálních služeb měli z celkem dvaceti tří městských obvodů označit ty obvody, ve kterých své služby nabízí. Nyní už nešlo o zjišťování umístění jejich zařízení, ale o pokrytí obvodů sociálními službami. Například jeden poskytovatel uvedl, že jeho služba je dostupná ve třech obvodech, zatímco jiný označil obvodů dvacet. Z výsledků vyplývá, že pokrytí službami se pohybuje v Ostravě v rozmezí od 48,6 % do 87,4 %. Znamená to, že při nejnižší míře pokrytí je v daném obvodu nabízena každá druhá služba z celkového spektra všech VeryVision s.r.o. Dlouhá 194/3 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava IČO: 26879476

18 služeb. Podle pokrytí obvodů spektrem nabízených služeb je můžeme rozdělit do čtyř pásem. První pásmo je pokryto z osmdesáti až devadesáti procent. Patří sem dobře „pokryté“ obvody: Ostrava-Jih, Poruba, Moravská Ostrava a Přívoz a Vítkovice. Druhé pásmo je pokryté v rozmezí šedesáti až osmdesáti procent. Zde se zařadila Slezská Ostrava, Mariánské Hory a Hulváky, Svinov, Radvanice a Bartovice, Michálkovice, Martinov, Třebovice a Hrabová. Třetí pásmo je službami pokryto výrazně méně. Pokrytí se pohybuje v rozmezí padesáti až šedesáti procent. Nízké pokrytí službami se týká obvodů Pustkovec, Petřkovice, Stará Bělá, Nová Bělá, Polanka nad Odrou, Nová Ves, Krásné Pole, Plesná a Hošťálkovice. Čtvrté pásmo, které je pokryté méně než z padesáti procent, zahrnuje dva obvody – Proskovice a Lhotka.


19

Pokrytí městských obvodů sociálními službami

87,4%

Ostrava-Jih Poruba

84,7%

Moravská Ostrava a Přívoz

84,7%

Vítkovice

80,2% 75,7%

Slezská Ostrava

75,7%

Mariánské Hory a Hulváky

69,4%

Svinov Radvanice a Bartovice

64,9%

Michálkovice

64,9% 63,1%

Martinov Třebovice

62,2%

Hrabová

62,2% 57,7%

Pustkovec

55,9%

Petřkovice Stará Bělá

55,0%

Nová Bělá

54,1%

Polanka nad Odrou

53,2%

Nová Ves

53,2% 52,3%

Krásné Pole Plesná

50,5%

Hošťálkovice

50,5% 49,5%

Proskovice

48,6%

Lhotka

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%


20 ¾ V Hošťákovicích jsou více dostupné pobytové služby, ze služeb jsou méně dostupné osobní asistence, pečovatelská služba, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, odlehčovací služby, domovy pro osoby se zdravotním postižením a služby následné péče a doléčovací. Dostupné jsou domovy pro seniory a azylové domy. Z hlediska skupin uživatelů se v obvodu zařízení méně zaměřují na potenciální uživatele návykových látek. ¾ V Krásném Poli jsou dostupné spíše služby pobytové. Za zařízení jsou nejlépe dostupné azylové domy a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Ze služeb jsou nejméně dostupné terénní programy. Z hlediska skupin uživatelů se v obvodu zařízení méně zaměřují na potenciální uživatele návykových látek. ¾ V Mariánských Horách nejsou příliš dostupná nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Ze služeb jsou hůře dostupné terénní programy a odlehčovací služby. Z hlediska skupin uživatelů se v obvodu zařízení méně zaměřují na děti a rodinu, děti a mládež ohroženou delikvencí a nezaměstnané. ¾ V Michálkovicích jsou nejdostupnější pobytové služby. Méně dostupná jsou pečovatelská služba, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a terénní programy. Z hlediska skupin uživatelů se v obvodu zařízení méně zaměřují na osoby závislé na drogách, děti a mládež ohroženou delikvencí, etnické skupiny a potenciální uživatele návykových látek. ¾ V Nové Bělé jsou rovněž více dostupné pobytové služby. Ze služeb jsou dobře dostupné sociální poradenství, domovy pro seniory, azylové domy, méně pak osobní asistence, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a odlehčovací služby. Z hlediska skupin uživatelů se v obvodu zařízení méně zaměřují na osoby závislé na drogách a potenciální uživatele návykových látek. ¾ V Ostravě-Jih jsou méně dostupné pečovatelské služby, chráněné bydlení, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, terénní programy a sociální rehabilitace. Z hlediska skupin uživatelů se v obvodu zařízení méně zaměřují na děti a rodinu, děti a mládež ohroženou delikvencí, etnické skupiny, nezaměstnané a osoby provozující prostituci. ¾ V Plesné jsou více dostupné pobytové služby. Méně častý přístup mají obyvatelé k odlehčovacím službám, nízkoprahovým zařízením pro děti a mládež a odlehčovacím službám. ¾ V Porubě jsou méně dostupné pečovatelské služby, chráněné bydlení, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, terénní programy a chráněné bydlení. Z hlediska skupin uživatelů se v obvodu zařízení méně zaměřují na děti a rodinu, děti a mládež ohroženou delikvencí, etnické skupiny, nezaměstnané, osoby provozující prostituci a osoby, kterým byl uložen alternativní trest. ¾ V Pustkovci jsou méně dostupná nízkoprahová zařízení pro děti a mládež.


21 ¾ Ve Slezské Ostravě je dobře dostupné sociální poradenství, málo pečovatelská služba a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Z hlediska skupin uživatelů se v obvodu zařízení méně zaměřují na děti a mládež ohroženou delikvencí a etnické skupiny. ¾ Ve Svinově je rovněž dobře dostupné sociální poradenství, také osobní asistence. Málo jsou dostupné pečovatelské služby a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Z hlediska skupin uživatelů se v obvodu zařízení méně zaměřují na děti a rodinu, etnické skupiny, děti a mládež ohroženou delikvencí. ¾ Ve Vítkovicích jsou méně dostupné pečovatelské služby, chráněné bydlení a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Z hlediska skupin uživatelů se v obvodu zařízení méně zaměřují na děti a rodinu, děti a mládež ohroženou delikvencí, sociální okolí osob závislých na drogách, potenciální uživatele návykových látek a osoby provozující prostituci. ¾ Pro Hrabovou jsou dobře dostupné azylové domy. Málo opětovně nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a odlehčovací služby. Z hlediska skupin uživatelů se v obvodu zařízení méně zaměřují na děti a rodinu, děti a mládež ohroženou delikvencí, etnické skupiny, osoby ohrožené domácím násilím a potenciální uživatele návykových látek. ¾ Ve Lhotce jsou nejdostupnější pobytové služby. Dobře dostupné jsou sociální poradenství, azylové domy, málo zase osobní asistence, pečovatelská služba a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Z hlediska skupin uživatelů se v obvodu zařízení méně zaměřují na potenciální uživatele návykových látek. ¾ V Martinově je více dostupné sociální poradenství, méně pečovatelská služba a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Z hlediska skupin uživatelů se v obvodu zařízení méně zaměřují na děti a rodinu, děti a mládež ohroženou delikvencí a potenciální uživatele návykových látek. ¾ V Moravské Ostravě a Přívoze je dobře dostupné sociální poradenství, málo pečovatelská služba, chráněné bydlení a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Z hlediska skupin uživatelů se v obvodu zařízení méně zaměřují na osoby s tělesným postižením a děti a mládež ohroženou delikvencí. ¾ V Nové Vsi jsou celkově lépe dostupné pobytové služby. Dostupné jsou také sociální poradenství, telefonická krizová intervence a azylové domy. Hůře přístupné jsou osobní asistence, pečovatelská služba, terénní programy, odlehčovací služby a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Z hlediska skupin uživatelů se v obvodu zařízení méně zaměřují na osoby s tělesným postižením a potenciální uživatele návykových látek. ¾ V Petřkovicích jsou opět dobře dostupné služby pobytové. Dostupné jsou domovy pro seniory a azylové domy. Mimo dosah jsou pečovatelské služby, terénní programy a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Z hlediska skupin uživatelů se v obvodu zařízení méně zaměřují na osoby závislé na drogách, etnické skupiny a potenciální uživatele návykových látek.


22

¾ Pobytové služby jsou přístupnější i v Polance nad Odrou. Dobře dostupné jsou azylové domy a telefonická krizová intervence. Méně dostupná jsou pečovatelská služba, terénní programy a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Z hlediska skupin uživatelů se v obvodu zařízení méně zaměřují na osoby s tělesným postižením a potenciální uživatele návykových látek. ¾ Pobytové služby jsou obecně dostupnější také v Proskovicích. Dostupné jsou azylové domy, málo pak nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a odlehčovací služby. V Proskovicích se z hlediska skupin uživatelů méně zaměřují na potenciální uživatele návykových látek. ¾ V Radvancích a Bartovicích jsou dostupné sociální poradenství a azylové domy, málo pečovatelská služba a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Z hlediska skupin uživatelů se v obvodu zařízení méně zaměřují na děti a rodinu, děti a mládež ohroženou delikvencí a potenciální uživatele návykových látek. ¾ Také Stará Bělá je přístupnější pro pobytové služby. Také pro sociální poradenství, telefonickou krizovou intervenci a azylové domy. Málo dostupné jsou osobní asistence, pečovatelská služba, odlehčovací služby a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Z hlediska skupin uživatelů se v obvodu zařízení méně zaměřují na etnické skupiny. ¾ I Třebovice jsou dostupnější pro pobytové služby. Zcela nedostupná jsou nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Z hlediska skupin uživatelů se v obvodu zařízení méně zaměřují na děti a rodinu, děti a mládež ohroženou delikvencí a potenciální uživatele návykových látek. C. Typ sociálních služeb V roce 2005 bylo nejčastějším typem nabízené sociální služby zcela suverénně sociální poradenství. Poradenství se věnovalo 44,2 % zařízení. S odstupem následují sociálně zdravotní služby (15 %), sociální rehabilitace (14,2 %), domovy pro seniory (10,6 %), krizová pomoc (10,6 %), telefonická krizová intervence (10,6 %) a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (10,6 %). Méně jsou zastoupeny osobní asistence (9,7 %), domovy pro osoby se zdravotním postižením (8 %), centra denních služeb (7,1 %), nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (6,2 %), pečovatelské služby (6,2 %) a stacionáře (5,3 %). Ostatním sociálním službám se věnovalo méně než pět procent zařízení, proto je neuvádíme. V následujícím grafu je uvedeno srovnání vybraných sociálních služeb. Srovnávány jsou ty služby, které v roce 2004 nebo 2005 překročily hranici pěti procent. Z grafu jsou patrné proměny zastoupení jednotlivých typů sociálních služeb. Kromě centra denních služeb a domovů pro seniory došlo k nárůstu podílu všech jmenovaných typů služeb. Nejstrměji narostla nabídka sociální rehabilitace, VeryVision s.r.o. Dlouhá 194/3 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava IČO: 26879476

23 sociálně zdravotních služeb, krizové pomoci, sociálně aktivizačních služeb, sociálního poradenství, stacionářů, osobní asistence, domovů pro osoby se zdravotním postižením a telefonické krizové intervence.

Nejčastější typy sociálních služeb v roce 2004 a 2005 so ciá ln ě ak níz t iv ko iz a pr a čn ho ís vá luž za by říz p ro .p rod ro dě in y tel ti a efo ml nic k ri á de zo ká ž vá kr i po zo mo vá c int do e rv mo en az vy c ylo pr o e do vé mo os do vy ob my pr o ys ez se dr. n io po ry sti že ním ce sta ntr c io ad ná en ře níc pe hs čo va luž tel eb sk ás os luž ob ní ba so as ciá i s so t ln í en ciá ce reh ně ab zd ilita r av ce o tn so ciá ís l ln í už by po r ad en stv í

rok 2004

rok 2005

10,6%

1,7% 6,2% 6,0%

10,6%

1,7% 6,2%

1,7%

8,0% 6,0% 10,6% 12,0%

2,6%

5,3%

1,7%

7,1% 6,2%

6,0%

10,3% 9,7% 8,5% 10,6% 14,2%

0,9% 15,0%

1,7%

44,2%

10,3%

0%

5%

10%

15%

20%

25% 30%

35%

40% 45%

50%

¾ Sociální poradenství je doménou občanských sdružení. Poptávku zájemců o služby se v této oblasti daří uspokojit velmi dobře. Sociální rehabilitaci se nejvíce věnují obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení a příspěvkové organizace městských obvodů. ¾ Pečovatelská služba je především záležitostí městských obvodů a jejich příspěvkových organizací. ¾ Domovy pro osoby se zdravotním postižením jsou provozovány příspěvkovými organizacemi statutárního města Ostrava. Poptávku po poskytovaném typu služby se nedaří příliš uspokojovat. Totéž platí i pro domovy pro seniory. VeryVision s.r.o. Dlouhá 194/3 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava IČO: 26879476

24 ¾ Terénní programy realizují častěji občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti.

Zákon o sociálních službách rozlišuje základní činnosti, které jsou při poskytování služeb prováděny (§ 35). Ostravští poskytovatelé služeb se v rámci svých činností věnují zejména sociálnímu poradenství (82 %), výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti (70,3 %), zprostředkování kontaktu se společenským prostředím (69,4 %) a pomoci při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí (67,6 %). Čtyřicet až padesát procent zařízení se věnuje činnostem poskytnutí stravy nebo pomoci při zajištění stravy, pomoci při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro ni, pomoci při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalším činnostem vedoucích k sociálnímu začlenění a sociálně terapeutické činnosti. Nejméně se poskytovatelé služeb věnují činnosti podpory vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností (37,8 %), poskytnutí ubytování, případně přenocování (34,2 %), pomoci při zajištění chodu domácnosti (20,7 %) a telefonické krizové pomoci (18,9 %).

Základní činnosti při poskytování sociálních služeb

18,9%

telefonická krizová pomoc

20,7%

pomoc při zajištění chodu domácnosti

34,2%

poskytnutí ubytování, případně přenocování

37,8%

podpora vytváření a zdokonalování pracovních návyků a dovedností

40,5%

sociálně terapeutické činnosti

43,2%

nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu a soběstačnosti

43,2%

pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu

46,8%

pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek k ní

47,7%

poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy

67,6%

pomoc při uplatňování práv, zájmů a obstarávání osobních záležitostí

69,4%

zprostředkování kontaktu se společenským prostředím

70,3%

výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti

82,0%

sociální poradenství

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%


25 ¾ Pomoci při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu se věnují příspěvkové organizace města Ostravy, městské obvody a jejich příspěvkové organizace. Poptávku o tyto činnosti se nedaří příliš uspokojit. Obdobně je tomu i s pomocí při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro ní a poskytování stravy nebo pomoci při jejím zajištění. ¾ Činnosti poskytnutí ubytování, případně přenocování, se nejvíce věnují příspěvkové organizace města Ostrava. Ani při této činnosti se nedaří příliš uspokojovat zájem potenciálních uživatelů. ¾ Naopak uspokojení zájmu je časté u telefonické krizové pomoci. ¾ Nácviku dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, se nejvíce věnují příspěvkové organizace města Ostrava. I zde se nedaří zcela uspokojit zájem uživatelů o služby. ¾ Také u činnosti podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností musí poskytovatelé některé zájemce odmítnout. D. Bezbariérovost zařízení V roce 2004 byla bezbariérová téměř polovina (45 %) ze všech zařízení sociálních služeb. 37 % oslovených také uvedlo, že nejsou bezbariéroví. O rok později je situace poněkud odlišná. Počet zařízení, která nejsou bezbariérová, poklesnul o 13,4 %. Zcela bezbariérová je třetina zařízení (34,5 %), jen z části bezbariérových zařízení je 41,8 %. Přestože v roce 2004 nebyla rozlišena bezbariérovost částečná od úplné, zaznamenáváme trend růstu bezbariérovosti (přibližně pětina zařízení se proměnila v bezbariérové). I přes nárůst bezbariérovosti zařízení zůstává téměř čtvrtina z nich stále „bariérová“ (23,6 %). Bezbariérovost zařízení

není vůbec 23,6%

zcela 34,5%

jen z části 41,8%


26 ¾ K bezbariérovým zařízením patří především domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem. ¾ Bezbariérové přístupy nejsou příliš frekventované v azylových domech, zařízeních pro krizovou pomoc a nízkoprahových denních centrech. E. Evidence počtu uživatelů sociálních služeb Z šetření za rok 2004 vyplynulo, že evidování počtu uživatelů služeb je třeba věnovat větší pozornost. Mapování poskytovatelů služeb si totiž musí klást otázku, zda-li stávající sociální služby dokáží uspokojit všechny zájemce z řad uživatelů. Evidují poskytovatelé sociálních služeb uživatele služeb? Nějakou formu evidence vyvinulo a v roce 2005 bylo vybaveno téměř devadesát procent zařízení (89,4 %). Desetina zařízení počty uživatelů nijak neeviduje (10,6 %).

Evidence počtu uživatelů sociálních služeb

nevyvinuli 10,6%

vyvinuli 89,4%


27 ¾ Evidenci počtu uživatelů vyvinuli především v domovech pro osoby se zdravotním postižením a domovech se zvláštním režimem. ¾ Málokdy je evidence vytvářena v chráněných bydleních a nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež. Způsoby evidence jednotlivých zařízení se navzájem velmi liší. Evidování uživatelů se řídí především typem poskytovaných sociálních služeb, případně jejich kombinací. S ohledem na rozmanitost těchto služeb si lze jen obtížně představit vytvoření jednoduché evidence počtu uživatelů, která by mohla umožnit vzájemné srovnání zařízení. Někteří poskytovatelé služeb disponují precizně vyvinutými evidencemi, ve kterých specifikují rozsah a typ poskytnuté služby. Abychom alespoň rámcově porovnali počty uživatelů služeb, dotazovali jsme se na počet ubytovaných uživatelů, počet uživatelů docházejících do zařízení, počet uživatelů doprovázených nebo dopravovaných do zařízení, počet uživatelů oslovených v terénu v jejich přirozeném prostředí a počet telefonických a e-mailových kontaktů. Průměrně jedno zařízení vstoupilo v roce 2005 do 7 737 interakcí různé povahy s uživateli. Poskytovatelé služeb uvedli, že v roce 2005 činil počet: -

ubytovaných uživatelů celkem 4 073, uživatelů docházejících do zařízení celkem 18 976, uživatelů doprovázených nebo dopravovaných do zařízení celkem 487, uživatelů oslovených v jejich přirozeném prostředí celkem 11 383, telefonických kontaktů celkem 34 663, e-mailových kontaktů celkem 2 180.

Pokud sečteme první čtyři položky, dospějeme k celkovému počtu uživatelů 34 919. Jedná se o kontakty „tváří v tvář“. V předchozím roce bylo těchto uživatelů 33 264.


28

Meziroční srovnání počtu uživatelů a kontaktů rok 2004 34919 35000

rok 2005 34663

33264 31261

30000

25000

20000

15000

10000

5000

2323

2180

0

uživatelé soc. služeb

telefonní kontakty

e-mailové kontakty

Vyjádřeno v procentech, poskytovatelé zaznamenali nárůst počtu uživatelů služeb o 5 % (tj. o 1 655 uživatelů). Telefonické kontakty vzrostly o 10,9 % (tj. 3 402 kontaktů) a e-mailové kontakty naopak poklesly o 6,2 % (tj. 143 kontaktů). Otázkou zůstává, jaká je míra uspokojení zájemců o sociální služby. Poskytovatelé jsou přesvědčeni o tom, že většinou se jim daří poptávce z řad zájemců o služby vyhovět. Téměř třetina poskytovatelů se domnívá, že se jim rozhodně daří poptávku uspokojit (29,5 %), další polovina odpověděla, že ji spíše uspokojí (49,1 %). Pětina poskytovatelů ale na poptávku není schopna zareagovat – celkem se jedná o 21,5 % poskytovatelů. Každý pátý poskytovatel byl nucen v roce 2005 nějakého uchazeče o službu odmítnout.


29

Míra uspokojení poptávky zájemců o služby

rozhodně ne 4,50% spíše ne 17%

rozhodně ano 29,50%

spíše ano 78,60%

¾ Poptávku po sociálních službách se daří uspokojit občanským sdružením a právnickým osobám církve. ¾ Poptávku se nedaří uspokojit příspěvkovým organizacím města Ostravy – souvisí to samozřejmě se zájmem o typ sociální služby, které tyto organizace nabízí. ¾ Poptávku se nedaří uspokojovat zejména v domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem a azylových domech. ¾ Poptávka uchazečů o služby se nejlépe daří uspokojit v sociálních poradnách. Evidenci těch, které museli poskytovatelé odmítnout, si vede méně než polovina z nich (45 %). ¾ Evidence odmítnutých je nejčastěji vedena v domovech pro seniory. ¾ Evidence často není vedena v sociálních poradnách a zařízeních pro krizovou pomoc (v těchto zařízeních se kategorie odmítnutých nevyskytuje).


30 Kolik zájemců museli poskytovatelé v roce 2005 odmítnout? Celkem poskytovatelé s ohledem na své možnosti odmítli 2 057 uchazečů o sociální služby. Největší počet zájemců, kteří byli v jednom zařízení odmítnuti, činil 350 osob. Průměrně tak na jedno zařízení v Ostravě připadá 47 odmítnutých zájemců. Pokud počet odmítnutých vztáhneme k celkovému počtu uživatelů v roce 2005 (34 919 osob, nezahrnujeme telefonické a e-mailové kontakty), tak neuspokojeno zůstalo celkem 5,9 % zájemců. Poskytovatelé odhadují, že potencionálních zájemců o sociální služby je v Ostravě 5 091. Tento odhad je dva a půl krát větší než počet odmítnutých zájemců. Čekací doby se pohybují v rozmezí několika dnů, měsíců až let. Déle se čeká na sociální služby spojené se zajištěním komplexní péče, zejména pro seniory. Jednotlivá zařízení uvedla maximální počet uživatelů, kterým může v jednom dni poskytnout své služby. V jednom dni jsou všichni poskytovatelé v Ostravě schopni poskytnout služby maximálně počtu: -

3 071 ubytovaným uživatelům, 1 749 uživatelům docházejících do zařízení, 261 uživatelům doprovázených nebo dopravovaných do zařízení, 1 609 uživatelům oslovených v terénu v jejich přirozeném prostředí, 2 687 telefonických kontaktů, 301 e-mailových kontaktů.

Největší nápor a zájem o služby zaznamenávají poskytovatelé v zimních měsících. Od ledna zájem plynule klesá až do srpna, poté následuje prudký vzestup zájmu během měsíce září a poté již zájem zůstává na konstantní úrovni zimních měsíců. Největší zájem ze strany uživatelů je v měsíci listopadu.


31

Zájem o služby v průběhu roku 70% 60%

60,0%

57,1%

56,2% 54,3% 49,5%

50%

45,7%

56,2%

43,8%

55,2%

45,7%

40%

31,4%

36,2%

30% 20% 10% 0%

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

měsíc

IV. Uživatelé služeb A. Sociálně demografická charakteristika uživatelů sociálních služeb Převážná část uživatelů sociálních služeb pochází i z míst mimo město, ale stále v rámci Moravskoslezského kraje. Z těchto míst pochází 43,9 % uživatelů. Když k tomuto údaji připočteme také uživatele přicházející i z jiných krajů (12,3 %), tak více než polovina uživatelů (56,2 %) pochází z lokalit mimo Ostravu. Poskytovatelé sociálních služeb tak hrají významnou roli nejen pro město jako takové, ale jsou významnými činiteli pro celý Moravskoslezský region. Méně než polovina uživatelů služeb je přímo z Ostravy. 8,8 % pochází přímo z obvodu, v němž zařízení sídlí, 10,5 % i z obvodů sousedících a 24,6 % i z obvodů vzdálenějších.


32

Uživatelé služeb podle spádové oblasti

i z míst přesahující MK kraj 12,3%

přímo z městského obvodu, v němž je zařízení 8,8% i ze sousedících obvodů města 10,5%

i z míst mimo město, ale v rámci MK kraje 43,9%

i ze vzdálenějších obvodů města 24,6%

¾ Klienti občanských sdružení a fyzických osob pochází také z jiných míst Moravskoslezského kraje či ještě vzdálenějších míst. ¾ Příspěvkové organizace a organizační složky města Ostrava často poskytují péči osobám i ze vzdálenějších obvodů města. ¾ Městský obvod a příspěvkové organizace městského obvodu se orientují především na uživatele pocházející přímo z jejich obvodu. Srovnání s předchozím rokem poukazuje na poměrně dynamickou proměnu, kdy uživatelé přicházejí z širšího okolí města. V tomto ohledu je poněkud nepřesné poskytovatele sociálních služeb považovat za pečující o „ostravské“ uživatele služeb. Ostrava se stala regionálním centrem pro poskytování sociálních služeb a není divu, že sem za komplexní nabídkou služeb míří stále více mimoostravských občanů. Význam sociálních služeb tak překračuje rámec města a při jejich posuzování je nutné klást důraz také na „krajský“ horizont a regionální dopady. Sociální služby přestaly být v roce 2005 jen záležitostí města – dokládá to trojnásobný nárůst uživatelů z mimoměstských oblastí.


33

Meziroční srovnání uživatelů podle spádových oblastí rok 2004

rok 2005

82,4% 90% 80% 56,1%

70% 60%

43,9%

50% 40% 17,6%

30% 20% 10% 0% uživatelé z města Ostravy

uživatelé z oblastí mimo Ostravu

Podle pohlaví se poskytovatelé služeb věnují mužům i ženám (91,3 %). Služeb orientovaných pouze na muže je 2,6 %, specialistů, kteří se věnují pouze ženám je 6,1 %. Meziročně jsou tyto údaje bez větších změn. Mezi uživateli služeb převažují ženy a to z 60,3 %.

Uživatelé podle pohlaví

muži 39,70%

ženy 60,30%


34 V roce 2004 se poskytovatelé věnovali především věkové skupině dospělých (27 – 64 let), o něco méně pak mladším seniorům (65 – 79 let) a mladým dospělým (19 – 26 let). Situace se v roce 2005 příliš nezměnila – převážná část služeb se orientuje na dospělé (27 – 64 let), dále na mladší seniory (65 – 79 let). Více pozornosti je také věnováno dětem (7 – 15 let). Dospělým se věnuje 41,3 % poskytovatelů, dětem 34,3 % a mladším seniorům 31,6 %. Následují je tři věkové kategorie – mladší děti, mladí dospělí a starší senioři (věnuje se jim přibližně 21 % poskytovatelů). Nejméně poskytovatelů se zaměřuje na mládež (16 – 18 let), orientuje se na ni každý jedenáctý poskytovatel (10,8 %). Koncentrace sociálních služeb do věkových skupin uživatelů 41,3%

45% 40%

34,3% 31,6%

35% 30% 25%

21,0%

21,2%

21,1%

20% 15%

10,8%

10% 5% 0%

mladší děti (7 - mládež mladí dospělí mladší starší děti (do 6 15 let) (16 - 18 dospělí (27 - 64 senioři senioři let) let) (19 - 26 let) (65 - 79 (80 let a let) let) více)

Část poskytovatelů nabízí své služby bez omezení věku - 36 % uvedlo, že poskytuje služby všem věkovým kategoriím. Zbývající téměř dvě třetiny poskytovatelů (64 %) nabízí ponejvíce své služby osobám od 24,5 do 69,5 let. Rodině jako takové se věnuje téměř třetina poskytovatelů (28,8 %). Z perspektivy rodičovství své uživatele nespecifikují tři pětiny poskytovatelů (62,5 %). 8,7 % poskytovatelů se zaměřuje na poskytování služeb výhradně pro matky s dětmi.


35 Poskytovatelé označili aktuální stav převážné většiny uživatelů jako nepříznivou sociální situaci (72,5 %), pro kterou je charakteristické oslabení nebo ztráta schopnosti péče o vlastní osobu či soběstačnosti. Situace akutní krize se u uživatelů vyskytovala podstatně méně často (16,7 %), stejně jako situace hmotné nouze (10,8 %), kdy příjem nepostačuje k zajištění základních životních podmínek. Hodnocení situace uživatelů poskytovateli se v roce 2005 neliší od roku předchozího. Aktuální situace uživatelů podle hodnocení poskytovatelů služeb

hmotná nouze 10,8%

akutní krize 16,7%

nepříznivá sociální situace 72,5%

Uživatelé se na finanční úhradě služeb podílí různou měrou. Nejčastěji se na úhradě spolupodílí a hradí poměrnou stanovenou částku (u 46 % poskytovatelů) nebo se nepodílí vůbec a služby využívají zdarma (u 43,4 % poskytovatelů). Jen pětina uživatelů nabízí možnost spolupodílení se tzv. symbolickou (participativní) částkou (19,5 %). Jen výjimečně poskytovatelé požadují úhradu skutečných nákladů v úplné výši (5,3 %) nebo spolupodílení se v podobě úhrady služeb přesahujících „běžný“ standard (3,5 %).


36

Podíl uživatelů na úhradě služeb

50%

46,0%

43,4%

45% 40% 35% 30% 25%

19,5%

20% 15% 5,3%

10%

3,5%

5% 0% spolupodílí se poměrnou stanovenou částkou

nepodílí se vůbec služby jsou zdarma

spolupodílí se symbolickou částkou

podílí se úplně v spolupodílí se rozsahu úhradou skutečných nákladů nadstandardních služeb

¾ Poměrnou stanovenou částkou se spolupodílí uživatelé služeb, které nabízí příspěvkové organizace města i obvodů. Tato forma spolupodílení se je uplatňována v pobytových službách. Také často při poskytování sociálně zdravotních služeb, odlehčovacích služeb, v domovech pro seniory a azylových domech. ¾ Spolupodílení se na úhradě služeb částkou symbolickou (participativní) je časté v azylových domech, nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež, noclehárnách a sociálně aktivizačních službách pro rodinu s dětmi. ¾ Úhrada nadstandardních služeb je častěji vyžadována u sociálního poradenství, sociální rehabilitace, podporovaného bydlení, odlehčovacích služeb, v centrech denních služeb a při krizové pomoci. ¾ Zdarma jsou veškeré služby zejména v občanských sdruženích a obecně prospěšných společnostech – jedná se o ambulantní služby. Uživatelé mají zdarma vesměs tyto služby: sociální poradenství, podporované bydlení a krizová pomoc. ¾ Často si plně uživatelé hradí pečovatelskou službu, podporované bydlení a terénní programy.


37 B. Skupiny uživatelů a oblasti pomoci Na jaké cílové skupiny se zařízení nejvíce zaměřují? Nejvíce prostoru poskytovatelé věnují seniorům – služby jim poskytuje 38,3 % poskytovatelů. Následují služby zaměřené na osoby s tělesným postižením (33,9 %), osoby s kombinovaným postižením (28,7 %), děti a rodinu (28,7 %) a osoby s mentálním postižením (20 %). Méně jsou zastoupeny služby orientované na osoby s duševním onemocněním, osoby s onkologickou diagnózou, osoby se sluchovým postižením, seniory s Alzheimerovou chorobou, osoby s partnerskými problémy, osoby se zrakovým postižením, osoby s civilizačním onemocněním, osoby bez přístřeší, děti a mládež ohroženou delikvencí, osoby ohrožené domácím násilím, osoby závislé na drogách, oběti násilí a trestných činů, etnické skupiny, osoby závislé na alkoholu, nezaměstnané, osoby vracející se z výkonu trestu odnětí svobody a z výkonu vazby, děti vyžadující okamžitou pomoc a osoby, kterým byl uložen alternativní trest. Pod hranicí pěti procent jsou poskytovány služby osobám s jinými závislostmi, sociálnímu okolí osob závislých na drogách, potenciálním uživatelům návykových látek, osobám, kterým byl uložen dohled, osobám po ukončení ústavní a ochranné výchovy a některým dalším skupinám uživatelů.


38

Cílové skupiny poskytovatelů sociálních služeb 0,9% í říz en stní 0,9% e r t i no t it uc ve de pros je í c ž 1,7% jí y ni m oz u vaz b vůči prov a , y y y b b d bo 1,7% oso oso inc i í svo dnět i, ciz o íc l u h t 1,7% t res uprc IDS ní A konu moc e vý 4,3% e v n y ovy V+ a osob v ých y HI é b 4,3% n o s n o l ed chra doh íao t avn ože n 4,3% s l ú u í l láte k nčen m by uk o terý výc h k 4,3% o o , k p y y y ác h náv osob osob drog atelé 4,3% h na už iv c í lý ln tm i nc iá slos zá vis pote z ávi sob i 5,2% o í m t l ný t res oko y s ji ální tivní a n r osob 5,2% soci alte oc pom ože n l u u o l t 6,1% ži by okam erý m a zby y, kt ující azv b d . 7,0% a o b ž s o y o v a ní í sv dět i ěstn dnět o m a u z t 7,0% ne t res lu o ho konu a alk z vý n e 7,8% s lé y á vis ejíc í upi n by z vra c é sk o k y s 8,7% ic b o et n oso činů ých n t s 8,7% tre ác h ilí a drog i nás a n obět 9,6% vislé ím y zá nás il cím osob á 9,6% m í do enc že né elik v 10,4% ohro í ná d y e ž b o o tř eš r os p ří s ž oh z e e d b á 10,4% y a ml ím osob ně n dět i c o 10,4% ne m ím o e ním za čn ostiž li i p v i 11,3% m ový ysc ém y z rak robl osob e p s i 12,2% y m u rský osob obo rtne 12,2% chor s pa u y o b erov oso e ním ž m i i t e s 14,8% po A lz h ový m oři s zou luch gnó se ni s a i e d 16,5% ys k ou osob ěním ogic l n o c k o n 20,0% nem yso ím o ní m osob ševn st iž e 28,7% u o d p m ys a t ální osob odin r m en a s i 28,7% y dět osob ním stiže 33,9% o p ým ím ova n tiže n in s 38,3% b o p om ři ný m ysk e nio ěles t s osob s y osob 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45%


39 Pokud zohledníme členění skupin uživatelů, jak byly vymezeny v procesu komunitního plánování, zjistíme, že největší počet zařízení se zaměřuje na občany s jiným zdravotním postižením (30,3 %). Následují zařízení orientovaná na občany společensky nepřizpůsobené (19,6 %), děti a rodinu (15 %) a seniory (13,8 %). Podotýkáme, že tyto údaje se odvozují od počtu zařízení, nikoliv od skutečného počtu uživatelů.

Cílové skupiny uživatelů podle počtu zařízení, ve kterých jim jsou poskytovány sociální služby

občané s mentálním postižením 5,5%

občané s duševním romské etnikum onemocněním 2,2% 4,5%

občané s jiným zdravotním postižením 30,3%

ostatní 9,1%

senioři 13,8%

děti a rodina 15,0%

občané společensky nepřizpůsobení 19,6%

V roce 2004 poskytovatelé uvedli, že uživatelé potřebují primárně pomoc v oblasti péče o vlastní osobu, informovanosti a emoční podpory. V roce 2005 se na prvních třech místech umístila pomoc v oblasti péče o vlastní osobu (43 %), ubytování či bydlení (40,4 %) a emoční podpora (36 %). Z toho vyplývá, že potřeby uživatelů jsou stále stejné. Informovanost skončila v roce 2005 na čtvrté pozici (35,1 %). Informovanost, emoční podporu a vztahy řadí poskytovatelé také mezi druhořadé potřeby uživatelů.


40

Primární oblast pomoci 45% 43,0%

40,4%

40% 35% 30% 25% 20% 15% 10%

36,0%35,1% 32,5% 30,7% 28,1% 19,3% 17,5%17,5% 12,3% 11,4% 6,1%

5%

pé če

o

v ub last yt ní ov o em án sob oč í/by u ní dl p en i n ná fo odp í pl rm or ň vo ova a ln no éh s o t ča s vz u st tah ra y ve z vo de am vá ní ě s ní do tn m án í á be cn o zp s eč ti no fi n st do an pr av jiná ce ní o ob bla sl st už no st

0%

Setkávají se podle názoru poskytovatelů uživatelé s nějakými překážkami, které jim brání využívat sociální služby? V prvé řadě je za překážku považována skutečnost, že uživatelé o nabídce spektra vůbec neví (45,1 %). Dále si uživatelé služeb nedokáží konkrétní službu vyhledat (48,7 %) a neorientují se v nabídce služeb (42,5 %). O něco méně je překážkou absence představy, jak mohou služby situaci potenciálního uživatele zlepšit (38,9 %), nezájem (35,4 %) a naopak velký zájem přesahující možnosti poskytovatelů (32,7 %). Za okrajový problém je považována skutečnost, že potenciální uživatelé neví, kde a kdy je služba poskytována a finanční nedostupnost služeb. Můžeme říci, že hlavní překážky pro uživatele souvisí s obeznámeností o poskytovaných službách a způsoby zpřístupnění informací o nich.


41 V dotazníku byl dán prostor pro uvedení a konkretizaci sociálních služeb, které v Ostravě chybí. Mezi nedostatkové služby zahrnovali poskytovatelé také služby kapacitně nevyhovující. Mezi chybějícími službami byly opakovaně zmiňovány tyto: -

Azylové domy pro rodiny, ženy i muže* Organizace zaměřená na osoby provozující prostituci Sociální bydlení pro sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel* Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Denní centrum pro seniory Nedostatečné kapacity terénních služeb Finanční nedostupnost asistenčních služeb Osobní asistence v rodinách* Audiocentrum pro občany sluchovým postižením Tísňové volání pro seniory Zařízení pro ubytování na přechodnou dobu, krizová lůžka* Specializovaná zařízení pro specifické skupiny uživatelů (psychotici) Hospicová péče* Informační centrum pro potenciální uživatele služeb* Pečovatelská služba o víkendech a svátcích, její rozšíření Poradenství seniorům v domácnostech Služba na podporu získávání pracovních dovedností a návyků* Služby následné péče – sociální byty, startovací bydlení* Odlehčovací služby a stacionáře* Právní poradenství (zejména v domácím prostředí klientů)* Výkonná asistenční služba po dobu 24 hodin Ubytování pro osoby bez přístřeší v zimních měsících Zaměstnávání osob s mentálním a duševním onemocněním Chráněné bydlení* Jesle pro děti Služby pro seniory s Alzheimerovou chorobou* Chráněné dílny Aktivity pro mládež a seniory Zařízení pro osoby s psychickými problémy a psychiatrickými diagnózami – dlouhodobá péče Odborná socioterapeutická péče Terapie a bydlení pro oběti domácího násilí* Preventivní programy pro předcházení sociálnímu vyloučení* Zařízení rezidenční péče pro osoby bez přístřeší (alkoholici, toxikomani).

Sociální služby označené * uváděli poskytovatelé jako nedostatkové již v předchozím roce.


42

V. Financování sociálních služeb

Celková částka finančních zdrojů, kterou jednotliví poskytovatelé v roce 2005 získali, činila 803 363 528 Kč. Ve srovnání s rokem 2004 se finanční prostředky navýšily o 4,2 %. Celkem získali poskytovatelé z veřejných zdrojů 611 652 197 Kč. V rámci financování z veřejných zdrojů existuje pro poskytovatele sociálních služeb několik významných zdrojů. Na prvním místě se jedná o statutární město Ostrava, jehož podíl na financování tvoří dvě třetiny (65 %). Pro srovnání v předcházejícím roce se statutární město Ostrava na financování podílelo 43 %. Pětinu prostředků získávají poskytovatelé služeb prostřednictvím státní dotace na lůžko (19,7 %). Méně prostředků získali poskytovatelé od ministerstev (4,6 %), Krajského úřadu (4,8 %) a Úřadu vlády ČR (4 %). Podíl ostatních veřejných zdrojů je zanedbatelný.

Financování z veřejných zdrojů Zdravotní pojišťovny Úřad práce 1,8% 0,0%

Ministerstva 4,6%

Státní dotace na lůžko 19,7%

Jiné veřejné zdroje 0,2% Městské obvody (ÚMOb) 0,0%

Úřad vlády ČR 4,0%

SMO - sociální péče 55,1%

Krajský úřad MSK 4,8%

SMO - zdravotnictví 1,6%

SMO - jiná oblast 2,1% SMO - tělovýchova a sport, vol. čas dětí a mládeže 1,5%

SMO - školství 1,3%

SMO handicapované děti a mládež 1,4%

SMO - prevence kriminality, protidrog. prevence 2,0%


43 Vedle veřejných zdrojů také existují i zdroje jiné, které musíme brát v úvahu, abychom získali základní přehled o financování sociálních služeb v Ostravě. Veřejné zdroje se na financování sociálních služeb podílí ze tří čtvrtin (76,1 %). Druhým významným zdrojem jsou úhrady samotných uživatelů, které činí téměř pětinu příjmů (18,5 %). Další zdroje jsou spíše marginální, z neveřejných zdrojů získali poskytovatelé služeb 2,3 %, z vlastní výdělečné činnosti 1,4 %, z fondů Evropské unie 0,9 % a z jiných zdrojů 0,7 %. Poskytovatelé sociálních služeb jsou závislí především na veřejných zdrojích. Vysoká míra závislosti s sebou může nést vysoké riziko nestability organizací v okamžiku, kdy se nepodaří získat finanční podporu z jediného zdroje. Na místě by bylo zvážit možnosti zajištění vícezdrojového financování.

Celkový přehled finančních zdrojů vlastní výdělečná činnost 1,4% úhrady uživatelů 18,5%

neveřejné zdroje 2,3%

fondy EU 0,9% jiné zdroje 0,7%

veřejné zdroje 76,1%

V rámci neveřejných zdrojů využívají poskytovatelé sponzorské dary (44 %), dále nadace (23 %), jiné neveřejné zdroje (22 %) a výtěžky ze sbírek (11 %). Ve srovnání s rokem 2004 se podíl veřejných zdrojů zvýšil o 2,1 % a činí 611 652 197 Kč. Také financování z neveřejných zdrojů mírně narostlo – o 1,3 %. Přímé úhrady uživatelů naopak poklesly o 2,5 %, financování prostřednictvím fondů EU kleslo o 1,1 %, vlastní výdělečná činnost o 0,6 %. Podíl jiných zdrojů zůstal přibližně stejný.


44 Zdroj finančních Částka v Kč za Částka v Kč za Rozdíl v prostředků rok 2004 rok 2005 Rozdíl v Kč % 573 089 541 611 652 197 38 562 656 6,7 Veřejné zdroje Městské obvody 32 071 910 216 376 -31 855 534 -99,3 Statutární město Ostrava 333 549 487 397 575 084 64 025 597 19,2 Krajský úřad 19 452 206 29 218 370 9 766 164 50,2 Úřad vlády a ministerstva 45 175 878 52 129 581 6 953 703 15,4 Státní dotace na lůžko 129 710 682 120 295 624 -9 415 058 -7,3 Zdravotní pojišťovny 206 100 181 504 -24 596 -11,9 Úřad práce 9 930 114 10 847 968 917 854 9,2 Jiné veřejné zdroje 2 993 164 1 187 690 -1 805 474 -60,3 10 546 023 18 180 378 7 634 355 72,4 Neveřejné zdroje Nadace 2 685 703 4 242 543 1 556 840 58,0 Sponzorské dary 6 406 582 7 792 402 1 385 820 21,6 Výtěžek ze sbírek 1 453 738 2 066 294 612 556 42,1 Jiné neveřejné zdroje 4 079 139 4 079 139 153 142 351 148 794 429 -4 347 922 -2,8 Přímé platby uživatelů 11 614 867 11 400 391 -214 476 -1,8 Výdělečná činnost 11 910 715 7 591 620 -4 319 095 -36,3 Fondy EU 10 731 687 5 744 513 -4 987 174 -46,5 Jiné zdroje Celkem 771 035 184 803 363 528 32 328 344 4,2

Z celkové částky vynaložili poskytovatelé sociálních služeb 660 939 326 Kč na neinvestiční výdaje a 69 021 063 na výdaje investiční. Investiční náklady činily 8,6 % z celkových příjmů.

VI. Personální zajištění Fyzický počet stálých pracovníků činí v roce 2005 celkem 2 689 osob. Externích pracovníků je 204 a dobrovolných pracovníků 607. Průměrně tak v jednom zařízení pracuje 26 stálých pracovníků, 4 externí a 14 dobrovolníků. Jedná se však o počty fyzických osob. Pokud budeme počítat zaměstnance podle pracovních úvazků (tzv. přepočtený stav), tak je jich ve skutečnosti o něco méně. Stálých pracovníků je po přepočtení 2 479, externích 89 a dobrovolníků 300. Tato čísla vypovídají mnohé o personálním složení. Většina stálých zaměstnanců pracuje na plný úvazek (jedná se celkem o 92 %). Externí pracovníci na úvazky poloviční a kratší, dobrovolníci tráví v zařízeních polovinu pracovní doby.


45

Přímé služby poskytuje klientům zařízení 1 729 zaměstnanců. Jedná se o 70 % z celkového počtu zaměstnanců. Zbývajících 30 % s uživateli nepracuje – jde vesměs o provozně technické pracovníky. S profesní skladbou personálu je spokojena převážná většina dotázaných (83,9 %). Ostatní, kteří s profesním složením spokojeni nebyli (16,1 %), uváděli, že postrádají tyto profese: -

Pracovní terapeut Administrátor projektů Psycholog Provozní vedoucí pracovník Ergoterapeut, fyzioterapeut Vychovatel Administrativní pracovník Terapeut Pracovník pro volnočasové aktivity Účetní Uklízečka.

Profesní složení zaměstnanců odpovídá personálním standardům kvality služeb. Spokojeno je v tomto ohledu 95,4 % poskytovatelů služeb. Pouze 3,7 % dotázaných uvedlo, že personální složení standardům spíše neodpovídá. Profesní složení zaměstnanců v souladu se standardy kvality sociálních služeb spíše ne 3,7%

neví 0,9%

určitě ano 43,5%

spíše ano 51,9%


46 Průměrně strávil zaměstnanec na školeních a vzdělávacích akcích 320 hodin, tj. 40 pracovních dní. Polovina poskytovatelů investuje do proškolení svého zaměstnance méně než 100 hodin. Poskytovatelé služeb se v personální oblasti setkávají s následujícími potížemi: fluktuací zaměstnanců, nedostatkem pracovních sil, způsobem předávání informací a rozdělením kompetencí, dále s nedostatkem financí, se snižováním stavu zaměstnanců, splněním kvalifikačních podmínek a nároků na vzdělání. Někteří poskytovatelé mají potíže se zacvičováním nových zaměstnanců, získáváním financí, manažerskými rozhodnutími, právní podporou, nemožností udržet zaměstnance pro nízké mzdové ohodnocení jejich práce nebo naopak získat odborně způsobilý personál za stávajících mzdových podmínek.

VII. Reflexe sociálních služeb poskytovateli A. Účast poskytovatelů na procesu komunitního plánování

Více než třetina zařízení nemá svého zástupce, který by se procesu komunitního plánování účastnil (34,5 %). Dvě třetiny zařízení (65,5 %) se komunitního plánování účastní. Účast zástupců zařízení na komunitním plánování

ne 34,5%

ano 65,5%


47 Poskytovatelé sociálních služeb jsou v rámci komunitního plánování zastoupeni v osmi pracovních skupinách. Nejvíce zařízení je zastoupeno ve skupině nazvané Senioři (29,7 %), dále ve skupině Děti a rodina (23,1 %) a Občané s jiným zdravotním postižením (17,6 %).

Zastoupení poskytovatelů v pracovních skupinách komunitního plánování 30% 25%

29,7% 23,1% 17,6%

20% 15%

9,9%

10%

8,8% 5,5% 3,3% 3,3%

5% 0% d s en ioři ě ti a

o ob čan b čan ob ča ob ča ro ms pr eve né né ké nce é és rod et s ina jin ý s pole s du š ev me ntá nik um k rimin mz čen ní alit ln dr a s ya vo t k y ne m on ím on p ro ním em př i e m tidr způ oc n o cn po og s ě stiž ěn . pr ím e n ob en n ím eve í ím nce

Téměř třetina zařízení (30,8 %), které se komunitního plánování doposud neúčastnila, má zájem se do procesu zapojit. Více než dvě třetiny se o zapojení nijak nezajímá (69,2 %).


48 Největší zájem mají zařízení o skupinu Senioři (18,2 %) a Občané společensky nepřizpůsobení (18,2 %). Méně poskytovatelů se zajímá o podskupinu Občané s kombinovaným a tělesným postižením (13,6 %), o skupinu Děti a rodina (13,6 %), o skupinu Prevence kriminality a protidrogové prevence (13,6 %) a o skupinu Občané s jiným zdravotním postižením (9,1 %). Po jednom zařízení projevilo zájem o skupinu Občané s duševním onemocněním, podskupinu Občané s civilizačním onemocněním a skupinu Romské etnikum. Celkem se o možnost účasti zajímalo 22 zařízení.

B. Průzkum potřeb uživatelů či jejich spokojenosti se službami

V roce 2005 uskutečnila průzkum potřeb uživatelů nebo jejich spokojenosti s poskytovanými službami více než polovina zařízení sociálních služeb (55,6 %). Přestože jde o blíže nespecifikovaný průzkum, signalizuje skutečnost, že se více než polovina zařízení zajímá o potřeby svých uživatelů.

Uskutečnění průzkumu potřeb uživatelů

ne 44,4%

ano 55,6%

¾ Mezi realizátory takového průzkumu často nalézáme centra rehabilitačních služeb.


49 C. Hodnocení roku 2005 poskytovateli

Jak hodnotili poskytovatelé sociálních služeb rok 2005? Byl pro ně úspěšný nebo ne? Za víceméně úspěšný považovala rok 2005 převážná většina poskytovatelů služeb (97,3 %). Za neúspěšný ho neoznačil ani jeden poskytovatel, za úspěšný z menší části jen tři (2,7 %). Hodnocení roku 2005 úspěšný z menší části 2,7%

zcela úspěšný 14,3%

úspěšný z větší části 83,0%

D. Nedostatky v oblasti poskytování sociálních služeb

Poskytovatelé sociálních služeb měli příležitost se vyjádřit k tomu, co nejvíce postrádají v oblasti poskytování sociálních služeb. Uvedené nedostatky lze rozdělit do pěti tématických skupin. a) v oblasti služeb

Poskytovatelé postrádají v oblasti sociálních služeb nejčastěji větší výběr a počet návazných služeb jako chráněné bydlení, domy na půl cesty, specializované domovy důchodců. Rádi by podpořili sociálně slabé rodiny, které jsou ve svízelné situaci. Dále cítí nedostatky v oblasti primární prevence. Absentují sociální byty a také informovanost o změnách v oblasti sociálních služeb. Zlepšovat bude co v oblasti koordinace všech služeb a při zajištění jejich návaznosti. Důležité bude propojit služby poskytované doma a v zařízeních a rozvíjet nedostatkové terénní služby a krizové služby. Ve městě je také nedostatek volnočasových aktivit pro děti a mládež. VeryVision s.r.o. Dlouhá 194/3 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava IČO: 26879476

50

b) v oblasti komunikace

Někteří poskytovatelé by přivítali možnost osobního kontaktu s pracovníky sociálních odborů na městských obvodech. A také větší ochotu ke spolupráci ze strany státní správy. Poskytovatelé postrádají větší vzájemné provázání a propojenost mezi poskytovateli služeb. V překonání kritizovaného „individualismu“ již sehrálo významnou roli komunitní plánování. Poskytovatelé si přejí rozvíjet komunikaci s pracovníky města a kraje. Nevládní neziskové organizace cítí nedostatky v komunikaci se státním sektorem a jeho institucemi. Nedokonalá je také spolupráce rezortu sociálního a zdravotního. c) v oblasti ekonomiky

Poskytovatele trápí finanční nejistota a za nedostatek považují krátkodobé a tudíž i nestabilní financování projektů. Finanční nejistotu podle některých prohlubuje neřízené rozrůstání nových neziskových organizací. Důsledkem je rozptýlení financí mezi řadu poskytovatelů. Poskytovatelé by rádi hledali stabilnější formy financování např. v podobě víceletých dotací. Krátkodobost financování nezaručuje trvání poskytování služby – sociální služby nejsou jednorázové, je třeba je rozvíjet v čase. d) v oblasti infrastruktury a vybavení

Poskytovatelé, zejména z oblasti zdravotně postižených občanů, postrádají blízkost specializovaných pracovišť a servisů (např. audiocentrum). e) v oblasti řízení organizací

Poskytovatelé sociálních služeb nalézají nedostatky v nevhodném způsobu řízení organizací a lidských zdrojů. Poukazují na nízkou kvalifikovanost pracovníků a také nedostatky v oblasti řízení v sociálních službách.

VIII. Závěr Z reakcí poskytovatelů sociálních služeb na dotazník vyplývá, že se někdy dotazovaní potýkali s výběrem té nejvhodnější varianty nebo se svým zařazením do dané skupiny. Často se jednalo o otázky bezprostředně související s novým zákonem o sociálních službách, který zavádí některé nové kategorizace a definice pojmů, na které si budeme muset všichni zvyknout. Sestavovatel dotazníku nemůže za kvalifikaci či rekvalifikaci služeb volnočasových aktivit apod. Pravdou je, že sociální oblast je nesmírně bohatá a různorodá a není ji jednoduché převést do dotazníku o několika desítkách položek. Technika dotazníku s sebou nese jistá omezení a redukci, se kterou je třeba se smířit. VeryVision s.r.o. Dlouhá 194/3 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava IČO: 26879476

51 Poděkování patří těm, kteří dotazník připomínkovali a umožnili pracovat s jeho zdokonalenou podobou i v budoucnosti. Pro některé se dotazník stal předmětem k zamyšlení, jiní reflektovali jeho zkvalitnění od posledního dotazování, dalším se nezdála jeho hloubka a podrobnost. Závěrem můžeme říci, že více než čtvrtina zařízení sociálních služeb vznikla v rozmezí posledních čtyř let a lze je považovat za relativně mladé. Jen v posledních dvou letech bylo založeno dvacet nových zařízení. Tento náhlý rozvoj může v praxi znamenat velké změny na „trhu“ sociálních služeb, možnost překrývání některých služeb, také i nároky na udržení těchto zařízení a zajištění jejich adekvátního rozvoje a financování. Nárůst počtu zařízení ukazuje, že vznikající poskytovatelé pro sebe dokázali na trhu služeb nalézt prostor. Za poslední tři roky vzniklo deset nových zřizovatelů – rozhodně se nejedná o enormní nárůst jejich počtu. Z toho lze odvodit, že nově vznikající zařízení jsou spíše produktem zřizovatelů, kteří vznikli buď těsně po listopadu 1989 nebo v letech 1994 – 1997. Svědčí to o naplňování jejich koncepce systematického rozvoje a rozšiřování nabídky služeb. Podle právní subjektivity jsou mezi poskytovateli služeb nejvíce zastoupena občanská sdružení (38,3 %). Následují je právnické osoby církve, které činí téměř čtvrtinu z celkového počtu všech poskytovatelů. Své ústředí má na území města Ostravy převážná většina poskytovatelů. V Ostravě mají sídlo tři čtvrtiny poskytovatelů služeb, ty můžeme považovat za domácí. Výhradně na území města působí téměř třetina poskytovatelů. Dvě pětiny poskytovatelů přesahují hranice města a svou činnost vyvíjí i na jiných místech Moravskoslezského kraje. Třetina organizací působí i dále – v jiných krajích. Podle městských obvodů je nejvíce zařízení umístěno v Moravské Ostravě a Přívoze. Jedná se celkem o třetinu všech zařízení (31,6 %). Na druhém místě co do počtu zařízení se umístil obvod Ostrava – Jih (15,5 %) a na třetím obvod Ostrava – Vítkovice (12,9 %). V těsném závěsu je obvod Poruba. Nejčastějším typem zařízení sociálních služeb podle této typologie jsou v Ostravě sociální poradny (33 %), za nimiž následují centra denních služeb (19,8 %). Méně často jsou zastoupena zařízení pro krizovou pomoc, domovy pro seniory a centra sociálně rehabilitačních služeb. Platí, že v Ostravě jsou zastoupeny všechny typy zařízení sociálních služeb, byť některé jen okrajově V Ostravě je největší prostor věnován službám ambulantním. Poskytuje je 59,5 % zařízení. Terénní služby nabízí 42,3 % zařízení, pobytové 36,9 % zařízení. Poskytovatelé tyto formy nabízí vesměs kombinovaně. Můžeme říci, že jednotlivé formy sociálních služeb jsou zastoupeny poměrně vyváženě. Pobytové služby svým dosahem dobře pokrývají na rozdíl od ostatních i městskou periferii (Hošťákovice, Krásné Pole, Michálkovice, Nová Bělá, Plesná, Lhotka, Nová Ves, Petřkovice, Polanka nad Odrou, Proskovice).


52 Pobytové služby jsou konceptualizovány plošně – proto k nim mají přístup i uživatelé z okrajových částí města. Terénní služby nezasahují úplně dobře na periférii Ostravy, stejně jako ambulantní. Pobytové služby jsou rozprostřeny nejvíce rovnoměrně. Periferie Ostravy jsou dostupnější pro pobytové služby. Zcela nedostupná jsou nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Z hlediska skupin uživatelů se v obvodech zařízení méně zaměřují na děti a rodinu, děti a mládež ohroženou delikvencí a potenciální uživatele návykových látek. V roce 2005 bylo nejčastějším typem nabízené sociální služby zcela suverénně sociální poradenství. Poradenství se věnovalo 44,2 % zařízení. S odstupem následují sociálně zdravotní služby, sociální rehabilitace, domovy pro seniory, krizová pomoc, telefonická krizová intervence, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Ostravští poskytovatelé služeb se v rámci svých činností věnují zejména sociálnímu poradenství (82 %), výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti (70,3 %), zprostředkování kontaktu se společenským prostředím (69,4 %) a pomoci při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí (67,6 %). Poskytovatelé jsou přesvědčeni o tom, že většinou se jim daří poptávce z řad zájemců o služby vyhovět. Téměř třetina poskytovatelů se domnívá, že se jim rozhodně daří poptávku uspokojit, další polovina odpověděla, že ji spíše uspokojí. Pětina poskytovatelů ale na poptávku není schopna zareagovat – každý pátý poskytovatel byl nucen v roce 2005 nějakého uchazeče o službu odmítnout. Poptávku se nedaří uspokojit příspěvkovým organizacím města Ostravy, což souvisí se zájmem o typ sociální služby, které tyto organizace nabízí. Týká se to domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem a azylových domů. Evidenci těch, které museli poskytovatelé odmítnout, si vede méně než polovina z nich. Evidence odmítnutých je nejčastěji vedena v domovech pro seniory. Převážná část uživatelů sociálních služeb pochází i z míst mimo město, ale stále jsou z Moravskoslezského kraje. Z těchto míst pochází 43,9 % uživatelů. Když k tomuto údaji připočteme také uživatele přicházející i z jiných krajů (12,3 %), tak více než polovina uživatelů (56,2 %) pochází z lokalit mimo Ostravu. Poskytovatelé sociálních služeb tak hrají významnou roli nejen pro město jako takové, ale jsou významní pro celý Moravskoslezský region. Méně než polovina uživatelů služeb je přímo z Ostravy. Můžeme říci, že hlavní překážky pro uživatele souvisí s obeznámeností o poskytovaných službách a způsoby zpřístupnění informací o sociálních službách. Poskytovatelé sociálních služeb jsou závislí především na veřejných zdrojích. Vysoká míra závislosti s sebou může nést vysoké riziko nestability organizací v okamžiku, kdy se nepodaří získat finanční podporu z jediného zdroje. Na místě by bylo zvážit možnosti zajištění vícezdrojového financování.


53 Poskytovatelé služeb mají v personální oblasti potíže s fluktuací zaměstnanců, nedostatkem pracovních sil, způsobem předávání informací a rozdělením kompetencí, dále s nedostatkem financí, se snižováním stavu zaměstnanců, splněním kvalifikačních podmínek a nároků na vzdělání. Někteří poskytovatelé mají potíže se zacvičováním nových zaměstnanců, získáváním financí, manažerskými rozhodnutími, právní podporou, nemožností udržet zaměstnance pro nízké mzdové ohodnocení jejich práce nebo naopak získat odborně způsobilý personál za stávajících mzdových podmínek. Téměř třetina zařízení, které se komunitního plánování doposud neúčastnily, má zájem se do procesu zapojit. Více než dvě třetiny se o zapojení nijak nezajímá. Mezi nejdůležitější témata a oblasti, kterým je třeba se věnovat, patří pokrytí okrajových obvodů města službami terénními a ambulantními, zvýšení dostupnosti nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, podpora zaměření uživatelů na děti a rodinu, děti a mládež ohroženou delikvencí a potenciální uživatele návykových látek. Dále je vhodné řešit kapacitní potíže domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem a azylových domů. Poskytovatelé by si měli v širší míře vést evidence tzv. odmítnutých zájemců o služby. Rozhodnutí týkající se sociálních služeb v Ostravě je nezbytné zvažovat s ohledem na skutečnost, že poskytovatelé sociálních služeb hrají významnou roli nejen pro město jako takové, ale pro celý Moravskoslezský region. Vhodné by bylo zřídit jednotný informační systém pro poskytovatele i uživatele služeb a podpořit vzájemnou komunikaci všech aktérů sociálních služeb. Za velmi rizikové považujeme nevyvážené financování sociálních služeb a nevyužívání některých nabízejících se finančních zdrojů. Poskytovatelům sociálních služeb lze doporučit proškolit své zaměstnance v možnostech fundraisingových aktivit a vícezdrojového financování. Školení by bylo vhodné také v oblasti personalistiky a podpory rozvoje organizační kultury.


POSKYTOVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ OSTRAVA ZA ROK 2005

Recommend Documents