Výroční zpráva za rok 2005

Statutární město Pardubice Magistrát města Pardubic Odbor sociálních věcí

Výroční zpráva za rok 2005

Vedoucí odboru: Mgr. Ivana Liedermanová www.mesto-pardubice.cz

©©©©

Obsah

Obsah ....................................................................................................................................2 Úvod ......................................................................................................................................4 Personální obsazení odboru ...................................................................................................................5 Složení odboru dle pohlaví ................................................................................................................5 Věkové rozložení pracovníků odboru..............................................................................................6 Stupně vzdělání pracovníků odboru.................................................................................................6 Přehled vzdělávání odboru sociálních věcí za rok 2005.....................................................................7 Odborné praxe uskutečněné na odboru...............................................................................................9 Prezentace odboru.................................................................................................................................10 Prezentace v zahraničí ......................................................................................................................10 Prezentace v ČR ................................................................................................................................11 Zastoupení odboru v komisích a orgánech .......................................................................................12 Oddělení sociálních dávek.................................................................................................. 13 Dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti..........................................................................16 Příspěvek na výživu dítěte ....................................................................................................................17 Peněžité a věcné dávky rodičům nezaopatřených dětí, těhotným ženám a nezaopatřeným dětem .......................................................................................................................................................17 Dávky pro občany těžce zdravotně postižené...................................................................................17 Mimořádné výhody pro občany se zdravotním postižením........................................................18 Jednorázové a nárokové dávky........................................................................................................19 Měsíční nenároková dávka...............................................................................................................21 Jednorázová nároková dávka...........................................................................................................21 Měsíční nenároková dávka...............................................................................................................22 Dávky sociální péče ve zvláštních případech.....................................................................................22 Nenárokové dávky občanům, kteří potřebují zvláštní pomoc....................................................22 Koordinátor a kurátor pro osoby společensky nepřizpůsobené.....................................................23 Oddělení ekonomické a specifické sociální péče...............................................................25 Činnost ekonomická..............................................................................................................................26 Evidence a vymáhání pohledávek .......................................................................................................32 Sociální bydlení.......................................................................................................................................36 Městská ubytovna..............................................................................................................................36 Krizové a havarijní byty....................................................................................................................37 Azylový dům pro muže ....................................................................................................................37 Azylový dům pro ženy a matky s dětmi Paprsek..........................................................................37 Soukromé ubytovny ve městě Pardubice.......................................................................................37 Práce se seniory a pro seniory ve městě .............................................................................................38 Rada seniorů.......................................................................................................................................38 Seniorcentrum....................................................................................................................................38 Kluby seniorů.....................................................................................................................................41 Doplňující sociální služby ................................................................................................................41 Romská poradkyně ................................................................................................................................42 Pracovní náplň RP ............................................................................................................................42 Menšiny a cizinci....................................................................................................................................42 Komise Rady města Pardubic pro záležitosti menšin..................................................................43 Terénní sociální práce v romských komunitách ...........................................................................43 Programy k integraci menšin a cizinců...........................................................................................43 Koncepční předpoklady pro činnost v oblasti integrace menšin a cizinců...............................45 © odbor sociálních věcí

2

Dokumentace v oblasti integrace menšin ......................................................................................45 Romské středisko...................................................................................................................................46 Společenský klub pro romskou mládež ..............................................................................................47 Oddělení sociálně právní ochrany dětí ...............................................................................49 Základní informace................................................................................................................................49 Péče o rodinu a děti...............................................................................................................................53 Agenda týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí ...............................................................54 Tělesné týrání .....................................................................................................................................54 Psychické týrání .................................................................................................................................54 Sexuální zneužívání ...........................................................................................................................54 Náhradní rodinná péče (dále jen NRP) ..............................................................................................55 Kurátoři pro mládež ..............................................................................................................................58 Oddělení sociální prevence.................................................................................................59 Oddělení sociální prevence vytváří a realizuje projekty zaměřené na preventivní činnost .........61 Specializovaný klub pro děti s poruchami chování a pro ohrožené děti...................................61 Celodenní výlety a další jednorázové akce pro děti......................................................................62 Letní dětské tábory pro děti z ohrožených rodin a s poruchami chování ................................62 Rodinné tábory ..................................................................................................................................62 Víkendové pobyty - podzimní a zimní..........................................................................................62 Pomoc ohroženým rodinám ................................................................................................................63 K nám šikana nepatří.............................................................................................................................64 Katalog volnočasových aktivit pro děti a mládež v Pardubicích ....................................................64 Program prevence kriminality na místní úrovni – Partnerství ........................................................65 Dětský a Studentský parlament............................................................................................................68 Potravinová banka .................................................................................................................................69 Průměrná roční statistika oddělení sociální prevence.......................................................................70 Hlavní úkoly OSV MmP na rok 2006..................................................................................73 Slovníček základních sociálních pojmů..............................................................................74

© odbor sociálních věcí

3

Úvod Vážení přátelé a kolegové, prostřednictvím předkládané výroční zprávy se máte možnost seznámit s činností a výsledky práce odboru sociálních věcí Magistrátu města Pardubic. Tato výroční zpráva je v pořadí již druhá, a to nám umožňuje i porovnat výsledky roku 2004 s rokem 2005. Snažíme se nastavit kritéria měřitelnosti jednotlivých činností jak v oblasti výkonu státní správy, tak i samosprávy. Cílem předkládané výroční zprávy je dosáhnout lepší zpětné vazby v souvislosti s poskytovanými službami, a také přispět k sebereflexi pracovního týmu. V neposlední řadě získaná data umožní i zkvalitnění řídící a kontrolní činnosti. Tato výroční zpráva je proti minulé doplněna o informace jako je prezentace odboru v zahraničí i v ČR, odborné vzdělávání pracovníků, podané žádosti o granty z EU, zastoupení odboru v různých komisích a orgánech. Nedílnou součástí výroční zprávy jsou také úkoly odboru sociálních věcí MmP pro rok 2006, které vycházejí z analýzy odborných činností, ze Strategického plánu rozvoje města Pardubic a z názorů uživatelů sociálních služeb. Věříme, že všichni, kteří budou věnovat pozornost této výroční zprávě v ní najdou informace, které potřebují. Velmi rádi vaše případné podněty a připomínky využijeme při zpracování další výroční zprávy.

Za pracovní tým Mgr. Ivana Liedermanová www.mesto-pardubice.cz e-mail: [email protected] tel.: 466 859 611, 603 549 492


4

Personální obsazení odboru Odbor sociálních věcí má schváleno celkem 35 tabulkových míst. V průběhu roku 2005 se uskutečnilo několik personálních změn, kde počet tabulkových míst se snížil o dvě. Průměrný věk pracovníků byl 36 let.

Složení odboru dle pohlaví Pohlaví Ženy

Muži

31

4

Složení odboru dle pohlaví 4

31

Ženy Muži


5

Věkové rozložení pracovníků odboru Věkové rozložení pracovníků do 30 let 12

31 - 40 let 11

41 - 50 let 9

nad 50 let 3

Věkové rozložení pracovníků odboru 3 12

9

do 30 let 31 - 40 let 41 - 50 let nad 50 let

11

Stupně vzdělání pracovníků odboru Stupeň vzdělání (počet pracovníků) Středoškolské Vysokoškolské Vyšší odborné sociálně právní Středoškolské 14 6 7 8

Přehled o výši vzdělávání pracovníků odboru

8

Vysokoškolské

14

Střední odborné sociálně právní Středoškolské

7 6


Vyšší odborné

6

Přehled vzdělávání odboru sociálních věcí za rok 2005 Součástí týmové strategie odboru sociálních věcí je průběžné zvyšování kvalifikace jeho pracovníků, prohlubování jejich dovedností a schopností tak, aby služby, které jsou odborem poskytovány, byly co nejkvalitnější. Dokladem této snahy je i žádost o dotaci na program „Vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb v Pardubicích“ z Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, opatření 2.1. Integrace specifických skupin obyvatel ohrožených sociální exkluzí, grantové schéma Vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů v oblasti sociálních služeb. V rámci tohoto programu byl vytvořen projekt s názvem „Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka“. Tímto projektem budou podpořeny aktivity, které si kladou za cíl realizovat vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb vedoucí k posílení jejich schopností a dovedností poskytovat sociální služby, které současně zajišťují integraci uživatelů těchto služeb do běžného života ve společnosti a zejména do trhu práce a jejich udržení se na trhu práce. Obsahem vzdělávacích programů má být podpora specifického profesního vzdělávání. Vzdělávací programy musí být zaměřeny na zajištění kvality sociálních služeb vedoucích k sociální integraci a zajištění odborného vzdělávání pracovníků, kteří podporují integraci osob z cílových skupin na trh práce. Vzděláváni budou pracovníci odboru sociálních věcí magistrátu společně s pracovníky nevládních organizací poskytujících sociální služby specifickým cílovým skupinám. Vzdělávání proběhne formou seminářů, přednášek, workschopů, besed, videotréninku. Samotné vzdělávání proběhne v několika rovinách: 1. Obecná část – efektivní komunikace s klientem, řešení konfliktních a krizových situací, prezentační dovednosti, člověk v krizové situaci, správní řád v sociálních službách (příklady a praxe), etický kodex ve vztahu k poskytovatelům sociálních služeb. 2. Komunikace s cílovou skupinou – workshopy s vlastním odborným vstupem organizací poskytujících služby specifickým cílovým skupinám (zdravotně postižení, etnické komunity, senioři, mládež apod.). 3. Metody sociální práce. 4. Duševní hygiena pracovníka v pomáhající profesi.

V roce 2005 se pracovníci odboru zúčastnili těchto školení: • • • • • • •

Prevence kriminality mládeže – Právní problematika činnosti kurátorů, Zvládání problémových klientů, Projevy drogových závislostí v sociálním styku, Přístup k dětem, které jsou pachateli nebo oběťmi trestných činů, Péče o ohrožené děti, Metody sociální práce, Aktuální problémy v oblasti práv dítěte a ochrany dětí z pohledu trestního a medicínského práva, • Jak zvládnout klienta v duševní krizi, • Násilí na dětech – cestou poznání hlubokých souvislostí k porozumění jizev na duši dětí, © odbor sociálních věcí

7

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Psychohygiena v práci sociálního pracovníka, Zneužívání návykových látek u dětí a mládeže, Rizikoví rodiče a rizikové děti, Asertivita jako obrana proti stresu, Aktuální otázky náhradní rodinné péče s ústředním tématem „Novela zákona o sociálně právní ochraně dětí“, Sociálně právní ochrana dětí, Prevence kriminality mládeže – Prevence kriminality mládeže a komunikace s veřejností, Úvod do první pomoci při šikanování, Asertivní jednání a chování v každodenní praxi, Vzdělávání sociálních pracovníků v problematice domácího násilí, Psychiatrické minimum, Sociální dávky v otázkách a odpovědích, Správní řízení v sociální oblasti v roce 2006, Novela zákona o sociální potřebnosti v kontextu zákona o zaměstnanosti, Život s AIDS, sociální práce a právní problémy, Nové trendy sociální práce s vězněnými a propuštěnými, Dávky sociální péče pro staré a těžce zdravotně postižné občany, Vymáhání pohledávek, Profesionální telefonní komunikace, Profesionální sekretářka/asistentka, Vedení a řízení týmu I. – II. teambuilding, indoore aktivity pro vedoucí pracovníky MmP, Vzdělávání vedoucích úředníků a vedoucích úřadů, Vstupní vzdělávání úředníků územních samosprávných celků, Cyklus vzdělávacích programů pro romské koordinátory v rámci průběžného vzdělávání.

Kromě výše uvedených školení a seminářů v roce 2005 absolvovalo zkoušku zvláštní odborné způsobilosti celkem 8 pracovníků odboru a všichni ji také úspěšně vykonali. Tato zkouška je povinným prohlubováním kvalifikace pracovníků a je rozdělena na dvě části. První částí je zkouška z tzv. obecné části (ověření znalosti správního řádu, zákonů o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze), druhá část je zkouška z tzv. zvláštní odborné části, kdy druhem povinného prohlubování kvalifikace byly zkoušky při řízení o dávkách a službách sociální péče a při řízení o sociálně-právní ochraně dětí a při finančním hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkumu.. Dalších 5 pracovníků si požádalo na Ministerstvu vnitra o vydání osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání pro tuto zkoušku. Z tohoto počtu byla 3 pracovníkům rovnocennost vzdělání uznána v plném rozsahu (tzn. jak v obecné části, tak ve zvláštní odborné části) a 2 pracovníkům byla rovnocennost uznána pro zvláštní odbornou část. .


8

Odborné praxe uskutečněné na odboru Odbor sociálních věcí v roce 2005 umožnil odbornou praxi celkem 30 studentům středních, vyšších odborných a vysokých škol převážně se sociálním zaměřením. Zvyšující se kvalifikace pracovníků je, mimo jiné, důvodem jejich snahy předat svoje zkušenosti, dovednosti a schopnosti studentům, kteří zde vykonávají svou odbornou praxi. Odbor je tak současně i odborným konzultačním pracovištěm. Studenti odborných škol také spolupracují s odborem při dotazníkových šetřeních apod. Někteří pracovníci odboru jsou vedoucími či konzultanty absolventských, bakalářských a diplomových prací.. Novou formou odborné praxe se stávají i stáže sociálních pracovníků z jiných organizací.

Přehled o uskutečněných odborných praxích studentů vysokých, vyšších odborných a středních škol a o uskutečněných odborných stážích na odboru sociálních věcí v průběhu roku 2005

Pořad. číslo

Druh školy

Typ praxe

Počet studentů

1.

Dobrovolná odborná praxe v Vyšší odborná škola Pardubice - obor rámci projektu "Pomoc sociální práce ohroženým rodinám"

15

2.

Vyšší odborná škola Pardubice - obor Průběžná odborná praxe sociální práce

3

3.

Vyšší odborná škola Pardubice - obor Souvislá odborná praxe sociální práce

2

4.

Univerzita Hradec Králové - Pedagogická Souvislá odborná praxe v fakulta - Katedra sociální práce a sociální rozsahu 30 hodin politiky

1

5.

Univerzita Hradec Králové - Pedagogická Souvislá odborná praxe v fakulta - Katedra náboženské výchovy a rozsahu 60 hodin charitativní práce

1

6.

Jihočeská univerzita v Českých Souvislá odborná praxe Budějovicích - Zdravotně sociální fakulta

1

7.

Vyšší odborná škola Česká Třebová - obor Průběžná odborná praxe sociální práce

2

8.

Vyšší odborná škola Česká Třebová - obor Souvislá odborná praxe sociální práce

1

9.

Univerzita Pardubice - Fakulta humanitních Dobrovolná studií odborná praxe

1

10.

Obchodní akademie Pardubice


průběžná

Souvislá odborná praxe v rozsahu 10 dní

9

1

11.

Odborná stáž v rámci projektu "Rozšíření nabídky Pracovníci občanského sdružení České služeb a rozvoj lidských abilympijské asociace zdrojů v Agentuře podporovaného zaměstnávání v Pardubicích"

Celkem

x

x

2

30

Prezentace odboru Nedílnou součástí práce odboru sociálních věcí je vzájemná výměna zkušeností na seminářích a konferencích a prezentace jeho činnosti jak v zahraničí, tak i v ČR.

Prezentace v zahraničí Odbor sociálních věcí se v roce 2005 aktivně účastnil těchto zahraničních cest: • Polsko, Lodž, květen 2005 – konference na téma „Spolupráce veřejné správy se třetím sektorem“. Zástupci města Pardubic Šárka Handlová Němečková DiS. (odbor sociálních věcí) a David Koppitz B.A. (kancelář primátora) vystoupili na této konferenci s příspěvkem „Spolupráce města Pardubic s místními neziskovými organizacemi“, • Francie, Strasbourgh, květen 2005 – konference na téma „All Different All Equal”: New Challenges for European Youth in a Multicultural Europe, 10 Years after the European Youth Campaign“. Jednalo se o setkání 65 zástupců různých minorit (romské komunity, arabské, turecké, tělesně handicapovaných, gayů, lesbiček atd.), kterého se zúčastnila za odbor sociálních věcí Bc. Lucie Horváthová a vystoupila s příspěvkem „Politika města Pardubic vůči romské menšině“, • Španělsko, Madrid, listopad 2005 – Mezinárodní seminář Roma EDEM na téma „ Boj proti diskriminaci Romů ve vzdělávání a v zaměstnanosti„. Bc. Lucie Horváthová (odbor sociálních věcí) předvedla prezentaci vzdělávání Romů v České republice, konkrétně projekt organizace STEP BY STEP a BABÁŠEK (zabývá se podporou integrace romských dětí do mateřských škol) Kukadla – jambora. • Skotsko, Musselburgh – částečně Edinburg, březen 2005 – Mezinárodní setkání žen s názvem „Budování nového života ve Skotsku a v Evropě“ zaměřeném na otázky spojené s postavením uprchlíků, žadatelů o azyl a cizinců, kteří žijí a pracují v nové a pro ně neznáme evropské zemi a kultuře. Tohoto setkání se účastnila Bc. Alena Kosková za odbor sociálních věcí společně s paní Slavěnou Broulíkovou, členkou Rady města Pardubic, • Slovensko, Poprad, červen 2005 – mezinárodní konference Sociální politika Evropské unie ve městech. Této konference se zúčastnili Ing. Petra Ulbrichová a David Koppitz B.A. (oba z kanceláře primátora) a Mgr. Ivana Liedermanová, vedoucí odboru sociálních věcí, která přednesla příspěvky na téma „Nestátní neziskové organizace a sociální služby v Pardubicích“ a „Sociální politika statutárního města Pardubice v kontextu státní sociální politiky“, © odbor sociálních věcí

10

• Belgie, Waregem, červen 2005 – Výměnná stáž úředníků Magistrátu města Pardubic na radnici ve Waregemu (družební město Pardubic). Stáž byla zaměřená na seznámení se systémem veřejné a místní správy v Belgii a zúčastnili se jí Ing. Silvie Sokolová (odbor sociálních věcí), Mgr. A. Martina Kulhavá (odbor kultury) a David Koppitz B. A. (kancelář primátora).

Prezentace v ČR Odbor sociálních věcí se v roce 2005 aktivně účastnil těchto prezentací: • Pardubice, duben 2005 – Projekt Arion v rámci programu Sokrates – studijní výměnná stáž pořádaná Univerzitou Pardubice (12 účastníků z Belgie, Finska, Velké Británie, Nizozemí, Portugalska, Francie, Itálie, Norska). Úkolem studijního pobytu bylo seznámit účastníky s regionálním řešením sociálních otázek (azylanti, uprchlíci, bezdomovci, sociální menšiny), zhodnotit vývoj za posledních 15 let, posoudit současný stav a zvážit případné rezervy a srovnat se zeměmi EU. Účastníci se seznámili i se sociálně pedagogickou sítí města Pardubic. Úvodní prezentaci „Sociální systém v ČR a jeho regionální řešení“ zajistili pracovníci odboru sociálních věcí, • Pardubice, říjen 2005 – návštěva úřadníků z Belgie, Waregemu na pardubické radnici. Úředníci byli seznámeni se systémem veřejné správy v ČR i v Pardubicích, navštívili některá kulturní a sportovní zařízení, a také organizace poskytující sociální služby, • Pardubice, březen 2005 – návštěva polských studentů z univerzity v Lodži v rámci výměnného programu s Univerzitou Pardubice (studenti absolvovali odbornou stáž na různých odborech Magistrátu města Pardubic, mimo jiné i na odboru sociálních věcí). Zkušenosti získané z praxe na odboru vedly k pozvání na konferenci, která se konala v květnu 2005 v Lodži, • říjen 2005 – setkání „Romové Romům: Zprostředkování reálných životních očekávání v EU“. Jednalo se o veřejné setkání občanů Pardubic a okolí, probíhala zde diskuze s anglickým Romem o situaci Romů v Evropě. Bc. Lucie Horváthová (odbor sociálních věcí) vystoupila s prezentací práce romské poradkyně a poskytla pohled na život Romů v zahraničí díky získané zkušenosti studijní stáže v roce 2003 ve Francii na univerzitě v Montpellier, • Pardubice, září 2005 – prezentace práce odboru sociálních věcí (odd. sociálně právní ochrany dětí a odd. sociální prevence) v rámci Týdne péče o duševní zdraví


11

Zastoupení odboru v komisích a orgánech • • • • • •

• • • • • • • • •

Svaz města obcí: komise pro zdravotně postižené (Mgr. Ivana Liedermanová). Poradní orgán pro komunitní plánování Pardubického kraje (Mgr. Ivana Liedermanová). Poradní sbor ředitele pardubické věznice (Mgr. Ivana Liedermanová). Rada vlády pro záležitosti romské komunity ČR (Bc. Lucie Horváthová). Výbor pro dekádu romské inkluze (Bc. Lucie Horváthová). Školské rady při základních školách (Magdalena Hamplová, Dana Hnízdová, Bc. Alena Kosková, Miloš Král, Mgr. Gabriela Šimková, Stanislava Slezáková, Ing. Silvie Sokolová, Bc. Renata Vyhnálková, Petra Stoeva DiS., Šárka Handlová Němečková DiS., Lucie Kočová, Jana Procházková DiS. - všichni byli jmenováni Radou města Pardubic za zřizovatele). Komise pro sociální politiku a prevenci kriminality. Komise pro záležitosti cizinců a menšin. Komise pro sociálně právní ochranu dětí. Škodová komise. Ústřední inventarizační komise. Komise pro bezbariérovost (pracovní skupina). Ubytovací komise. Bytová komise. Poradní orgány Rady města Pardubic: Rada seniorů, Dětský parlament, Studentský parlament.


12

Oddělení sociálních dávek V rámci výkonu státní správy spravuje území obce s rozšířenou působností (asi pro 130 tis.občanů). Spádovou oblast Magistrátu města Pardubic tvoří obce: Bělešovice, Čeradice, Dašice, Drahoš, Lukovna, Moravany, Moravanský, Platěnice, Počáply, Prachovice, Sezemice Barchov, Bezděkov, Borek, Brozany, Čeperka, Dříteč, Dubany, Hladíkov, Hrádek, Hradiště na Písku, Hrobice, Jezbořice, Kunětice, Malá Čeperka, Němčice, Opatovice nad Labem, Pohránov, Pohřebačka, Ráby, Spojil, Srch, Staré Hradiště, Staré Jesenčany Blato, Bohumileč, Bukovina nad Labem, Časy, Čepí, Hostovice, Choteč, Kladina, Kostěnice, Lány u Dašic, Lipec, Malolánské, Mikulovice, Nové Holešovice, Ostřešany, Rokytno, Slepotice, Srnojedy, Starý Máteřov, Stéblová, Třebosice, Turov, Újezd u Sezemic, Úhřetická Lhota, Velké Koloděje, Veská, Zástava, Zminný V některých agendách je spádová oblast rozšířena i na město Pardubice se všemi městskými obvody a město Lázně Bohdaneč (příspěvek na výživu dítěte, příspěvky a dávky sociální péče pro těžce zdravotně postižené občany, kurátor a koordinátor pro osoby společensky nepřizpůsobené). Pracovní tým v roce 2005 tvořilo10 pracovníků, z čehož: • 2 pracovnice – agenda příspěvek na výživu dítěte • 3 pracovnice – agenda příspěvků a dávek sociální péče pro těžce zdravotně postižené občany • 3 pracovnice – agenda dávek sociální péče pro jednotlivce a bezdětné dvojice a rodiny s nezaopatřenými dětmi • 1 pracovník – agenda příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu, dávky doplňkové péče, individuální doprava - agenda kurátora a koordinátora pro osoby společensky nepřizpůsobené • 1 pracovnice – vedoucí oddělení sociálních dávek

Věkové rozložení pracovníků oddělení

Do 30ti let 3

Věkové složení pracovníků oddělení 31-40 let 41-50 let 4 2 Věkové složení pracovníků 1 3 2

4

do 30ti let 31-40 let 41-50 let nad 50 let


13

nad 50let 1

Stupně vzdělání pracovníků oddělení sociálních dávek Stupeň vzdělání (počet pracovníků) Vysokoškolské

Vyšší odborné

Středoškolské

2

3

4

Středoškolské sociálně právní 1

Stupně vzdělání pracovníků 2

5 3

vysokošklsoké

středoškolské vyšší odborné

Oddělení sociálních dávek • rozhoduje ve správním řízení o poskytování jednorázových a opakovaných sociálních dávek (dávek sociální péče) v souladu s příslušnými právními předpisy a v rámci kompetencí města a úřadu - vydává ve správním řízení příslušná rozhodnutí o sociálních dávkách - provádí šetření v rodinách a pro domy s pečovatelskou službou na vyžádání bytového odboru - spolupracuje s dalšími státními i nestátními institucemi – zejména s úřady městských obvodů v Pardubicích, krajským úřadem, úřadem práce, správou sociálního zabezpečení, policií, soudy, azylovými domy atd. • vykonává funkci zákonného zástupce občanů zbavených nebo omezených ve způsobilosti k právním úkonům • rozhoduje o změně příjemce důchodu, kontroluje podmínky pro výplatu opakovaných dávek, provádí sociální šetření - poskytuje poradenskou činnost, v případě potřeby zprostředkovává občanům pomoc prostřednictvím městské sociální sítě • vykonává metodickou a kontrolní činnost vůči úřadům městských obvodů, je odvolacím orgánem pro úřady městských obvodů • vykonává funkci koordinátora a kurátora pro osoby společensky nepřizpůsobené


14

Oddělení sociálních dávek rozhoduje o: •

•

•

•

dávkách sociální péče do hranice sociální potřebnosti: - jednorázové a opakované dávky pro rodiny s dětmi - jednorázové a opakované dávky pro jednotlivce a bezdětné dvojice dávkách týkajících se péče o těžce zdravotně postižené občany: - příspěvek na opatření zvláštní pomůcky - příspěvek na úpravu bytu - příspěvek na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla - příspěvek na provoz motorového vozidla dávkách při péči o staré a těžce zdravotně postižené občany: stanovené příspěvky těžce zdravotně postiženým a starým občanům, zejména: - příspěvek na zvýšené životní náklady občanům používajícím trvale ortopedické, kompenzační nebo jiné pomůcky - příspěvek na individuální dopravu - na úhradu za užívání byt a garáže zvýšenou z důvodu bezbariérovosti - příspěvek na provoz telefonní účastnické stanice případné další řešení sociální situace starých a invalidních občanů: - příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu - změna příjemce důchodu u občanů, kteří nejsou schopni důchod přebírat - sociální kurátor pro dospělé (sociální práce o osobami společensky nepřizpůsobenými) příspěvku na výživu (dávka sociální péče, která se poskytuje při neplnění vyživovací povinnosti vůči dítěti jedním z rodičů)

Systém dávek sociální péče reaguje na individuální situace občanů, vázané na věk, zdravotní stav či jiné důvody. Dávky sociální péče jsou poskytovány v rámci výkonu státní správy v přenesené působnosti a peněžní prostředky na jejich výplatu jsou poskytovány ze státního rozpočtu.

Dávky sociální péče se poskytují zejména podle: • • • • • •

•

zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů podle zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů vyhlášky MPSV č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů vyhlášky MPSV č. 308/2003 Sb., kterou se stanoví částky, o které se pro účely sociální potřebnosti zvyšuje životní minimum osob, jejichž zdravotní stav vyžaduje zvýšené náklady na dietní stravování zákona č.500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů


15

Dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti Jednorázové nebo opakující se (peněžité nebo věcné) dávky určené k zabezpečení základních životních potřeb jsou poskytovány v případě, že čisté peněžní příjmy občana, resp. domácnosti (společně posuzovaných osob) nedosahují životního minima a není možné je zvýšit vzhledem k věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním.

Doplňují nedostatečný příjem domácnosti zpravidla do výše jejího životního minima, a to na základě individuálního posouzení sociální a ekonomické situace (vč. majetkových poměrů). Dávky se poskytují podle zákona o sociální potřebnosti na základě písemné žádosti o jejich přiznání. Občan s nedostatečnými příjmy musí doložit potřebné doklady nejen o všech příjmech, ale i o úhradě nákladů na bydlení apod. Odvolání proti rozhodnutí příslušného správního orgánu o dávce sociální péče se podává k příslušnému krajskému úřadu prostřednictvím úřadu, který o dávce rozhoduje. Počty přijatých žádostí rok 2005 sociální dávky do životního minima

jednotlivci a bezdětné dvojice rodiny s nezaopatřenými dětmi 39%

61%

jednotlivci a bezdětné dvojice rodiny s nezaopatřenými dětmi

185 116

Žádost o dávky sociální péče pro rodiny s nezaopatřenými dětmi a jednotlivce a bezdětné dvojice se podávají u příslušného obecního úřadu nebo u obce s rozšířenou působností, který také dávky vyplácí. Počet vyhotovených rozhodnutí ve správním řízení

jednotlivci a bezdětné dvojice rodiny s nezaopatřenými dětmi 43%

57%

jednotlivci a bezdětné dvojice rodiny s nezaopatřenými dětmi


16

861 650

Příspěvek na výživu dítěte Příspěvek na výživu dítěte je peněžitá dávka, na kterou má nárok nezaopatřené dítě, které se považuje za sociálně potřebné, vůči němuž povinná osoba nežijící s dítětem v domácnosti neplní vyživovací povinnost, stanovenou jí rozhodnutím soudu. Dávka se poskytuje ve výši stanoveného výživného, nejvýše však ve výši rozdílu mezi příjmem dítěte a jeho životním minimem, zvýšeným případně z důvodu potřeby dietního stravování nebo držení průkazu mimořádných výhod ZTP/P. Dávka se poskytuje opakovaně měsíčně po dobu plnění podmínek nároku. Příspěvek na výživu rok 2005

počet vyhotovenýc h rozhodnutí ve správním řízení; 714

počet přijatých žádostí; 164 počet vyhotovenýc h návrhů pro rozhodnutí; 1492

Peněžité a věcné dávky rodičům nezaopatřených dětí, těhotným ženám a nezaopatřeným dětem Peněžitá nebo věcná nenároková dávka poskytovaná k uhrazení jednorázových mimořádných výdajů rodiny, jejíž jednotliví členové na jejich úhradu nemají dostatečné finanční prostředky. Posuzuje se příjmová situace rodičů nezaopatřených dětí, těhotných žen nebo nezaopatřených dětí v rodině, tj. zda z peněžních prostředků, které má rodina k dispozici, není možné uhradit jednorázové mimořádné výdaje.

Dávky pro občany těžce zdravotně postižené Těžce zdravotně postižení 4000 3500 3000 2500 2000

3504

1500 1000

2269

500 0

počet držitelů mimořádných výhod


17

počet žadatelů o příspěvek na provoz motorového vozidla

počet držitelů mimořádných výhod počet žadatelů o příspěvek na provoz motorového vozidla

3504 2269

Mimořádné výhody pro občany se zdravotním postižením •

Mimořádné výhody pro občany těžce zdravotně postižené - jsou určené občanům, kteří mají podstatně omezenou pohybovou nebo orientační schopnost. Jsou stanoveny ve třech stupních - TP, ZTP a ZTP/P. Mimořádné výhody se prokazují průkazem mimořádných výhod. Mimořádné výhody 840 820 800 780

828

760

761

740

761

720 přijaté žádosti

vyhotovená správní rozhodnutí o přerušeném řízení

vyhotovená správní rozhodnutí

Rozdělení zdravotních postižení podle stupně průkazu mimořádných výhod 3.stupeň postižení tj.ZTP/P; 880; 25%

1.stupeň postižení tj.TP; 149; 4% 2.stupeň postižení tj.ZTP; 2475; 71%

1.stupeň postižení tj.TP

2.stupeň postižení tj.ZTP

3.stupeň postižení tj.ZTP/P

Stupeň postižení

počet

1.stupeň tj.TP

149

2.stupeň tj.ZTP

2475

3.stupeň tj. ZTP/P

880


18

Rozdělení dle druhu postižení

zrakové postižení 229 7%

sluchové postižení 177 5%

pohybové postižení 3098 88% pohybové postižení

sluchové postižení

zrakové postižení

Druh postižení

počet

Pohybové postižení

3098

Sluchové postižení

177

Zrakové postižení

229

Jednorázové a nárokové dávky •

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla, určený občanům s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí a rodičům nezaopatřených dětí, které mají těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí, které jsou úplně nebo prakticky nevidomé nebo těžce mentálně postižené. Výše příspěvku činí až 100 000 Kč

•

Příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla, určený občanům s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí a rodičům nezaopatřených dětí, které mají těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, které jsou úplně nebo prakticky nevidomé nebo těžce mentálně postižené. Výše příspěvku činí až 60 000 Kč.

Příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla, určený občanům s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, kteří sami řídí motorové vozidlo a s ohledem na své postižení úpravu vozidla potřebují. Příspěvek se poskytuje v plné výši ceny úpravy, pokud tomu nebrání výše souběhu tří příspěvků, poskytnutých v průběhu 10 po sobě jdoucích kalendářních roků, která činí 200 000 Kč.


19

Příspěvek na zakoupení, zvláštní úpravu a celkovou opravu motorového vozidla počet 200 150 100 50

181

117

117

0 přijaté žádosti vyhotovená vyhotovená správní správní rozhodnutí o rozhodnutí přerušeném řízení

•

Příspěvek na úpravu bytu, určený občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí a občanům úplně nebo prakticky nevidomým k odstranění bariér v rámci jejich bytu. Příspěvek lze poskytnout ve výši 70% prokázaných nákladů na úpravu, nejvýše však ve výši 50 000 Kč.

•

Jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek, určené těžce zdravotně postižným občanům k odstranění, zmírnění nebo překonání následků jejich postižení. Maximální výše příspěvku je stanovena procentní částkou z ceny pomůcky. Příspěvek na opatření kompenzačních pomůcek Příspěvek na úpravu bytu 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

83

83 52 27

počet přijatých počet počet přijatých počet žádostí- vyhotovených žádostí-byty vyhotovených správních kompenzační správních rozhodnutípomůcky rozhodnutí byty kompenzační pomůcky

•

Příspěvek na provoz motorového vozidla, určený provozovatelům (držitelům) motorového vozidla, jejichž zdravotní stav odůvodňuje přiznání mimořádných výhod II. a III. stupně, kteří používají toto motorové vozidlo ke své pravidelné dopravě. Výše příspěvku činí 5624 Kč u ZTP. 9124 Kč u ZTP/P.


20

Příspěvek na provoz motorového vozidla

2280 2260 2240

2269

2220 2214

2200 2180

počet přijatých žádostí počet správních rozhodnutí, oznámení o přiznání

Měsíční nenároková dávka •

Příspěvek na zvýšené životní náklady, určený občanům trvale používajícím ortopedické, kompenzační nebo jiné pomůcky, pokud jim vznikají v souvislosti s používáním těchto pomůcek zvýšené výdaje. Výše příspěvku činí až 200 Kč měsíčně.

•

Příspěvek na provoz telefonní účastnické stanice, určený sociálně potřebným těžce zdravotně postiženým občanům. Výši příspěvku lze stanovit až do výše plné úhrady základní měsíční sazby za používaní telefonní stanice.

Jednorázová nároková dávka •

Příspěvek na individuální dopravu, určený občanům s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, úplně nebo prakticky nevidomým a rodičům nezaopatřených dětí léčených pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastózou, kteří nevlastní motorové vozidlo nebo nejsou dopravováni vozidlem, na které je přiznán příspěvek na provoz motorového vozidla. Výše příspěvku činí 6 500 Kč ročně. Péče o zdravotně postižené občany počet přijatých žádostí na indiv.dopravu; 6

počet rozhodnutí na indiv.dopravu; 9

počet rozhodnutípříspěvek na hole, sluchadla atd.; 80


21

počet žádostípříspěvek na hole, sluchadla atd.; 68

Měsíční nenároková dávka •

Příspěvek na úhradu za užívání garáže, určený občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí, kteří obývají byt s charakterem bytu zvláštního určení

•

Příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům, určený na krmivo pro vodícího psa ve vlastnictví tohoto občana. Výše příspěvku činí 800 Kč měsíčně.

Příspěvek při péči o osobu blízkou nebo jinou osobu, určený osobě, která osobně, celodenně a řádně pečuje o osobu blízkou, která je převážně nebo úplně bezmocná nebo je starší 80 let a je částečně bezmocná. Příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu 300 250 200 150 100 50

255 24

107

0

počet přijatých počet počet klientů žádostí vyhotovených rozhodnutí

Dávky sociální péče ve zvláštních případech

Nenárokové dávky občanům, kteří potřebují zvláštní pomoc •

•

Peněžité a věcné dávky občanům, kteří se přechodně ocitli v mimořádně obtížných poměrech nebo v nich žijí, určené k překonání nepříznivých životních situací, zejména při získání zaměstnání, při zvyšování kultury bydlení, při péči o výchovu a vzdělání dětí, při využívání volného času a kulturním rozvoji. Výše dávky je závislá na posouzení správního orgánu. Jde o dávky jednorázové i měsíčně se opakující, za předpokladu splnění podmínek sociální potřebnosti. Peněžitá dávka občanům, kteří se přechodně ocitli v mimořádně obtížných poměrech z důvodů živelní pohromy nebo požáru, určená k okamžité pomoci k překonání následků těchto událostí. Výše dávky se poskytuje se zřetelem na majetkové poměry občana a jeho rodiny až do výše 30 000 Kč. Jde o dávku jednorázovou, která není vázána na sociální potřebnost.


22

Koordinátor a kurátor pro osoby společensky nepřizpůsobené Koordinátor sociální péče v rámci přenesené působnosti: • zajišťuje podklady pro soudní jednání o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody (VTOS) • zpracovává zprávy o tom, zda se osoby podmíněně propuštěné z VTOS osvědčili • vede evidenci dat osob umístěných ve vazbě a osob odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody (druh trestné činnosti, místo výkonu trestu, konec trestu) • provádí sociální práci s klienty ve věznicích • poskytuje jednorázovou peněžitou nebo věcnou dávku sociální péče osobám žijícím nedůstojným způsobem života (propuštění z vazby nebo VTOS, osobám žijícím bez přístřeší, osobám závislým na návykových látkách).

Kurátor sociální péče v rámci samostatné působnosti obce: • provádí sociální práci s osobami propuštěnými z vazby, nebo propuštění z VTOS • zprostředkovává kontakt mezi osobami ve VTOS a rodinami odsouzených • spolupracuje s nestátními neziskovými organizacemi poskytujícími sociální služby využívané osobami žijícími nedůstojným způsobem života (nízkoprahové centrum, azylové domy, ubytovny, aj) K 31.12.2005 bylo ve správním obvodu koordinátora Magistrátu města Pardubic (Pardubice, Lázně Bohdaneč, města a obce spadající do správního obvodu Pardubic a Lázní Bohdaneč) evidováno 356 osob umístěných ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody. V roce 2005 bylo z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody propuštěno 184 osob. Z toho 82 vyhledalo pomoc kurátora (z toho 27 spolupracovalo s koordinátorem sociální péči již ve VTOS) V rámci kontinuální sociální práce pracoval se 71 klienty ve VTOS, nebo po konci trestu. V roce 2005 bylo ve formě jednorázového peněžitého příspěvku vyplaceno 67 dávek sociální péče ve výši 51.170,- Kč


23

Srovnání počtu rozhodnutí na oddělení sociálních dávek za rok 2004 a 2005 Srovnání roku 2004 a 2005

145

příspěvek při péči o osobu blízkou r.2004

3199 712 824 622

příspěvek na výživu r.2004 rodiny s nezaopatřenými dětmi r.2004 255


3445 714

příspěvek na výživu r.2005

1046 766

rodiny s nezaopatřenými dětmi r.2005

0

500 1000 1500 2000 2500 3000 3500

Druhy rozhodnutí

Počty rozhodnutí


766

jednotlivci a bezdětné dvojice r.2005

1046


714

těžce zdravotně postižení občané r.2005

3445


255


622

jednotlivci a bezdětné dvojice r.2004

824


712

těžce zdravotně postižení občané r.2004

3199


145


24

Oddělení ekonomické a specifické sociální péče Oddělení vykonává státní správu (jako obec s rozšířenou působností) i samosprávu.

Pracovní tým tvoří: • na plný úvazek: 6 pracovníků (z toho 1 muž) • na poloviční úvazek: 1 pracovnice • na dohodu o pracovní činnosti: 1 pracovnice a 2 terénní sociální pracovníci

Mezi činnosti oddělení ekonomické a specifické sociální péče patří: • • • • • •

činnost ekonomická, evidence a vymáhání pohledávek, poskytování informací o sociálním bydlení (městská ubytovna, azylové domy, soukromé ubytovny, nízkoprahová zařízení), práce se seniory ve městě, práce s národnostními a etnickými menšinami a cizinci v Pardubicích a činnost romské poradkyně, za město plní úkoly zákona o pohřebnictví a vystavuje pohřby na obecní náklady občanům, kteří nemají žádné příbuzné.

Věkové rozložení pracovníků oddělení Věkové rozložení pracovníků do 30 let 3

31 - 40 let 1

41 - 50 let 2

nad 50 let 0

Věkové rozložení pracovníků 0 2 3 1


25

do 30 let 31 - 40 let 41 - 50 let nad 50 let

Stupně vzdělání pracovníků oddělení Stupeň vzdělání (počet pracovníků) Vysokoškolské Vyšší odborné Středoškolské 3 1 2

Stupeň vzdělání pracovníků 2 3 1

Vysokoškolské Vyšší odborné Středoškolské

Činnost ekonomická Ekonomickou činnost odboru sociálních věcí zajišťuje jeden ekonom, který sestavuje návrh rozpočtu s rozsáhlou strukturou příjmových a výdajových položek, dohlíží na čerpání a uplatňování nároků na rozpočet v průběhu roku, předkládá zprávy o hospodaření v průběhu celého roku. Dále je členem ústřední inventarizační komise a škodové komise. Obě komise rozhodují o nakládání s majetkem města (vyřazování majetku z účetní evidence, prodej majetku z města, dále navrhují postupy při poškození majetku, zcizení a zničení majetku, který je zařazený do majetku města, atd.) Schválený rozpočet odboru sociálních věcí v roce 2005 měl pouze výdajovou část. Na počátku roku 2005 byl rozpočet schválen ve výši Kč 47 354 000,-- v průběhu roku došlo k úpravám rozpočtu u několika výdajových položek. K největšímu navýšení došlo u výdajové položky sociální dávky a to o Kč 15 100 000,--. Skutečně k 31. 12. 2005 bylo z položky sociální dávky vyčerpáno Kč 34 106 150,00. Druhou významnou výdajovou položkou, u které došlo v průběhu roku 2005 k podstatnému navýšení, je dotace pardubickému kraji na financování pečovatelské služby a Penzionu pro důchodce. U těchto dvou položek došlo k navýšení o Kč 1 600 000,00. Po změnách a úpravách rozpočtu v průběhu roku byl rozpočet odboru sociálních věcí k 31. 12. 2005 ve výši Kč 64 085 100,00.


26

Graf č. 1

V roce 2005 odbor sociálních věcí Přijaté dotace ze státního rozpočtu využíval kromě finančních prostředků města také finanční prostředky z jiných 350 000,00 veřejných rozpočtů. Největší objem 300 000,00 finančních prostředků přijatých ve 250 000,00 200 000,00 formě dotace byly dotace na sociální Kč 150 000,00 dávky. Tento typ dotace byl poskytnut 100 000,00 z Ministerstva práce a sociálních věcí. 50 000,00 Druhou státní dotaci, kterou odbor 0,00 čerpal, byla dotace na terénní sociální Terénní sociální K nám šikana pracovníky, která byla poskytnuta pracovník nepatří Úřadem vlády ČR. Z ministerstva Výše dotace Část dotace určena na mzdy Podíl obce vnitra byla poskytnuta dotace na projekt „K nám šikana nepatří“. Celková výše přijatých státních dotací činila 39 469 000,00. V jaké výši byly dotace a jakým podílem se na výši finančních prostředků podílelo město ze svého rozpočtu znázorňuje Tabulka 1.

Přijaté dotace ze státního rozpočtu Tabulka 1

Projekt

Výše dotace

Sociální dávky Terénní sociální pracovník K nám šikana nepatří

v Kč 39 100 000,00 307 000,00 62 000,00


27

Část dotace určena na mzdy v Kč 0 237 000,00 52 800,00

Podíl obce v Kč 0 80 000,00 7 000,00

v% 0 26 11

Rozpočet odboru sociálních věcí v roce 2005 Tabulka 2

údaje jsou uvedeny v Kč Výdajová položka

Schválený rozpočet na rok 2005

Rozpočet Čerpáno k 31. 12. 2005 k 31. 12. 2005

Schválený rozpočet na rok 2006

Kluby důchodců provoz 400 000,00 375 000,00 371 072,76 400 000,00 Kluby důchodců příspěvky na výroční schůzi 0,00 25 000,00 19 784,50 0,00 Seniorcentrum provoz 230 000,00 241 000,00 237 865,50 230 000,00 40 000,00 48 000,00 32 747,00 50 000,00 Obecní pohřby Vybavení ubytovny Ohrazenice 50 000,00 70 000,00 68 292,00 1 400 000,00 Sociální dávky - město bez obvodů 24 000 000,00 39 100 000,00 34 106 150,00 42 000 000,00 30 000,00 16 000,00 9 000,00 30 000,00 Příprava osvojitelů nebo pěstounů k přijetí dítěte do rodiny Náklady spojené s lékařským vyšetřením 2 000,00 2 000,00 0,00 2 000,00 1 500 000,00 1 377 900,00 1 374 352,70 1 500 000,00 Prevence kriminality Fond sociálních věcí 3 449 000,00 3 487 000,00 3 114 000,00 3 569 000,00 980 000,00 980 000,00 793 529,00 980 000,00 Odměna SKP za provozování ADŽ Odměna SKP za provozování ADM 855 000,00 855 000,00 711 168,00 855 000,00 7 700 000,00 8 900 000,00 8 900 000,00 7 700 000,00 Dotace PK na financování pečovatelské služby Dotace PK na financování Penzionu pro důchodce 7 793 000,00 8 193 000,00 8 193 000,00 7 793 000,00 Romské středisko provoz 160 000,00 186 200,00 185 755,99 160 000,00 Společenský klub provoz 50 000,00 50 000,00 49 609,00 50 000,00 Zjištění komise pro záležitosti menšin 10 000,00 10 000,00 0,00 10 000,00 25 000,00 25 000,00 0,00 25 000,00 Strategický plán - nové aktivity Náklady na terénní pracovníky (dotace ze SR) 0,00 58 000,00 19 058,00 0,00 Náklady na terénní pracovníky (obecní podíl) 80 000,00 80 000,00 65 014,00 84 000,00 0,00 6 000,00 5 844,00 0,00 Dětský a studentský parlament Strategický plán -komunitní plánování (obec) 500 000,00 Fond na nájemné 1 950 000,00 Celkem 47 354 000,00 64 085 100,00 58 256 242,45 69 288 000,00 © odbor sociálních věcí

28

Změna schválený na rok 2006 a k 31. 12. 2005 25 000,00 -25 000,00 -11 000,00 2 000,00 1 330 000,00 2 900 000,00 14 000,00 0,00 122 100,00 82 000,00 0,00 0,00 -1 200 000,00 -400 000,00 -26 200,00 0,00 0,00 0,00 -58 000,00 4 000,00 -6 000,00 500 000,00 1 950 000,00 5 202 900,00

Významnou úlohu sehrává ekonom odboru při rozdělování dotací z fondu sociálních věcí. Ekonom odboru koordinuje činností spojené s podáváním žádostí o podpory a dotace z fondu. Na základě přijatých žádostí a po následném projednání žádostí v Komisi pro prevenci kriminality a sociální politiku sekce „B“ zpracovává ekonom zprávy do Rady a Zastupitelstva města Pardubic týkající se rozdělení dotací z fondu a následně po schválení dotací radou nebo zastupitelstvem vytváří smlouvy o poskytnutí dotací jednotlivým příjemcům. Po podpisu smluv vyplácí přidělenou dotaci příjemcům a v závěru roku vyhodnocuje vyplacené dotace, zda byly správně a účelově použity. Roční výše fondu sociálních věcí činí 0,7 % z celkových příjmů, které město získalo v předešlém roce. Pro rok 2005 byly výdaje určené do fondu ve výši Kč 3 076 000,00. V průběhu roku 2005 došlo k navýšení fondu o Kč 38 000,00. Navýšení bylo zapříčiněno úpravou příjmů rozpočtu města. Finanční prostředky fondu tj. Kč 3 114 000,00 byly vyplaceny v podobě dotací mezi 18 projektů. Do fondu je zahrnuta také finanční částka ve výši Kč 373 000,00 a ta je určena na dotace nebo příspěvky z Nadace tíseň. Nevyčerpaný zůstatek této nadace se každoročně převádí do nového rozpočtového roku. Z Nadace tíseň lze podpořit zraněné či poškozené oběti havárií nebo tragických události dotýkajících se města Pardubic a jejich pozůstalých, dále lze poskytnout příspěvek na krytí potřeb občanů nebo skupin občanů, kteří se nezaviněně dostali do životní nouze a nelze tento stav řešit sociálními dávkami a poslední oblastí na kterou lze použít prostředky z této nadace je podpora vyrovnání rovných příležitostí handicapovaným občanům, které nejsou řešeny jinými právními předpisy. Z rozpočtu se každoročně vyplácí odměna za provozování azylových domů, která je stanovena dlouhodobou smlouvou. Odměna pro Azylový dům pro muže činí Kč 855 000,-- a pro Azylový dům pro ženy a matky s dětmi činí Kč 980 000,--. Odměny za provozování azylových domů nejsou zahrnuty do 15 projektů, které byly podpořeny z fondu. V roce 2005 bylo podpořeno celkem 18 projektů, z čehož 9 projektů bylo realizováno pouze dvěma občanskými sdruženími a to Klubem hurá kamarád a Péči o duševní zdraví. Konkrétnější přehled o příjemcích dotací a o přidělených částkách dotací v roce 2005 a také v roce 2004 znázorňuje graf č. 1 a Tabulka 3. Graf č. 2

8

150,00 90,00

7

250,00 200,00

450,00 409,00 100,00 160,00

2 200,00 1 780,00

4 5 6 organizace 1

158,00 115,00

3

2004

200,00 250,00

2

10,00

80,00 1

20,00 20,00

v tis. Kč

1

50 1 00 1 50 2 00 2 50 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0 0 0 0 0 -

Poskytnuté dotace z FSV v letech a 2005

9 10 rok 2004 rok 2005

1 – Apolenka, 2 – Centrum pro zdravotně postižené, 3 – Česká abilympijská asociace, 4 – Klub hurá kamarád, 5 – Péče o duševní zdraví, 6 – Sdružení pro ranou péči, 7- SKP – CEDR, 8 – SPID – Handicap, 9 – SKP – CENTRUM, 10 – TyfloCentrum Pardubice 1


29

Přehled organizací, které získaly dotace z fondu sociálních věcí Tabulka 3

Název organizace

Název projektu v roce 2004

Apolenka hiporehabilitace

Název projektu v roce 2005

Výše dotace rok 2004

"Kdo najde cestu ke koním, najde cestu k lidem"

Centrum pro zdravotně postižené

Poskytování sociálních služeb

Program sociálních služeb pro seniory a zdravotně postižené

80 000,00 20 000,00

Zážitkový seminář Společnou cestou osvěta v problematice zdravotního postižení

Česká abilympijská asociace Klub hurá kamarád

Otevřený klub

Klub hurá kamarád

Otevřený klub

rok 2005

20 000,00 10 000,00

600 000,00

Přechodné zaměstnávání

350 000,00 350 000,00

Klub hurá kamarád

Poskytování služeb Harm reduction a návazných sociálních služeb na území města Pardubic

Kontaktní centrum

600 000,00

380 000,00

Klub hurá kamarád

Dům na půli cesty

Dům na půli cesty

400 000,00

350 000,00

Klub hurá kamarád

Služby AD centra 2004

AD centrum 2005

600 000,00

350 000,00

Péče o duševní zdraví

Výměník - dílna

Výměník - dílna

50 000,00

50 000,00


Koordinovaný systém podporovaného a přechodného zaměstnávání duševně nemocných

Koordinovaný systém podpory zaměstnávání duševně nemocných

65 000,00

130 000,00


30


Komunitní péče o duševně nemocné občany

Komunitní péče o dlouhodobě duševně nemocné spoluobčany

305 000,00

170 000,00


Centrum denních služeb pro duševně nemocné

Centrum denních služeb pro duševně nemocné

30 000,00

59 000,00

Sdružení pro ranou péči

Zajištění provozu Střediska rané péče v Pardubicích

Zajištění rozšířeného provozu Střediska rané péče v Pardubicích

100 000,00

160 000,00

SKP - CEDR

Pracovní a sociální rehabilitace dlouhodobě duševně nemocných v CEDRu

Pracovní a sociální rehabilitace dlouhodobě duševně nemocných v SKP-CEDR v r. 2005

200 000,00

250 000,00

SPID handicap

Centrum parník - komplexní rehabilitace vozíčkářů

SPID handicap

Centrum Parník - Osobní asistence vozíčkářů

SKP - CENTRUM

Parník - rehabilitace a asistence vozíčkářům

48 000,00

Nízkoprahové zařízení "Portus"

SKP - CENTRUM

Pracovní a sociální rehabilitace dlouhodobě duševně nemocných

SKP - CENTRUM

Humanitární šatník Vilana

TyfloCentrum Pardubice

110 000,00

170 000,00 200 000,00

Humanitární šatník Vilana

TyfloCentrum Pardubice, o.p.s.. TyfloCentrum Pardubice, o.p.s.. centrum denních služeb pro nevidomé centrum denních služeb pro nevidomé a těžce zrakově postižené občany v a těžce zrakově postižené občany v pardubickém regionu pardubickém regionu Celkem


115 000,00

31

50 000,00

30 000,00

150 000,00

90 000,00

3 528 000,00

3 114 000,00

Evidence a vymáhání pohledávek Pohledávka – zjednodušeně se dá říci, že pohledávka je nesplacený dluh od jiného subjektu. Na odboru sociálních věcí vznikají pohledávky převážně v těchto případech. •

•

•

V případě přiznané a vyplacené sociální dávky se později zjistí, že příjemce sociální dávky uvedl nesprávné údaje a z tohoto důvodu dojde k přeplatku na vyplacené sociální dávce. V momentě přeplacení sociální dávky vzniká pohledávka za příjemcem dávky. Pohledávka se rovná přeplatku na sociální dávce. Nezaopatřenému sociálně potřebnému dítěti se vyplatí příspěvek na výživu, kterému povinná osoba neplatí výživné určené soudem. Přiznáním příspěvku na výživu vzniká okamžitě této osobě dluh za jeho neplnění povinností. Nezaplacení nájemného na městské ubytovně.

Z výše popsaných situací vzniknou tyto konkrétní typy pohledávek: • Regulace pracovních sil – dále v textu užíváno RPS • Rodiny s dětmi – dále v textu užíváno ROD • Příspěvek na výživu - dále v textu užíváno PNV • Péče o osobu blízkou - dále v textu užíváno POB • Ubytovna - dále v textu užíváno UBY • Bezúročné půjčky - dále v textu užíváno BÚP • Příspěvek na motorové vozidlo – provoz - dále v textu užíváno PMV • Příspěvek na zřízení motorového vozidla - dále v textu užíváno ZMV

Postup práce s pohledávkou Vznik pohledávky = navedení pohledávky do účetnictví

Částečná splátka pohledávky (složenkou, na pokladně MmP, převodem z účtu)

Snížení pohledávky v účetnictví

Výzvy k uhrazení pohledávky (v případě neplacení pohledávky)

Zahájení soudního vymáhání (podání návrhu na exekuci)

Zaplacení pohledávky = zařazení do archívu


32

V průběhu roku 2005 byly pohledávky zavedeny do systému GINIS, modulu DDP. Do tohoto programu jsou naváděny nově vzniklé pohledávky a splátky pohledávek zaplacené přímo na pokladě nebo prostřednictvím pošty či bezhotovostním převodem z účtu klienta. Tento modul umožňuje aktuální sledování pohybu na účtu u jednotlivých dlužníků. V měsíci květnu 2005 byly tímto způsobem zavedeny pohledávky vzniklé vyplácením příspěvku na výživu a v měsíci říjnu 2005 ostatní pohledávky kromě pohledávek vzniklých nezaplacením nájmu na městské ubytovně. Tento typ pohledávek bude do modulu DDP zaevidován v průběhu roku 2006. Od října 2004 se již nenavádějí do účetnictví pohledávky vzniklé za nezaplacení nájemného na ubytovně. Tento typ pohledávek byl převeden na Městský rozvojový fond. Na odboru sociálních věcí se vede jejich operativní evidence (pomocná evidence – pouze orientačně). Vymáhání těchto pohledávek bylo ponecháno odboru sociálních věcí. Počet vymáhaných pohledávek a jejich hodnota je uvedena v tabulce 4. Počet evidovaných a vymáhaných pohledávek za rok 2005 Tabulka 4

k 1.1.2005 Druh vymáhané pohledávky Vymáháno celkem rozvaha z toho: BÚP PMV+ZMV PNV POB ROD RPS UBY Magistrát UBY MRFP Vymáháno celkem podrozvaha

v Kč

k 31.12.2005 v ks

v Kč

Převod na rok 2006

v ks

v Kč

v ks

6 347 177,70 869

7 200 976,20 1050

7 200 976,20

861

13 600,00 213 819,00 4 820 773,00 225 548,00 194 083,40 519 100,00

13 600,00 3 285 780,00 81 5 541 625,50 556 222 834,00 3 240 112,40 71 521 859,00 175

13 600,00 285 780,00 5 541 625,50 222 834,00 240 112,40 521 859,00

3 26 494 3 58 148

3 28 484 4 58 173

319 196,30 88 41 058,00 31

296 001,30 79 164,00

95 66

296 001,30 79 164,00

76 53

107 267,00 82

121 486,00

88

121 486,00

82

Podíváme-li se na výše uvedenou tabulku zjistíme, že se výše pohledávek nesnížila. V průběhu roku 2005 došlo k 13ti procentnímu nárůstu pohledávek (v peněžním vyjádření). Pohledávky z ubytovny Magistrát a ubytovny MRFP, které se vymůžou zůstávají v rozpočtu města. Ostatní druhy pohledávek se po vymožení musí vracet do státního rozpočtu a městu v rozpočtu z takto vymožených pohledávek nic nezůstane.


33

Počet evidovaných a vymáhaných pohledávek v roce 2005 Graf č. 3

Vymáhané pohledávky za rok 2005 (v Kč)

Kč

druh vymáhané pohledávky

k 31.12.2005

Graf č. 4

Vymáhané pohledávky za rok 2005 (v ks) 600 500 400

ks

300 200 100

druh vymáhané pohledávky

34

UBY MRFP

UBY Magistrát

RPS

ROD

POB

PNV


PMV+ZMV

k 31.12.2005

BÚP

0

k 1.1.2005

UBY MRFP

k 1.1.2005

UBY Magistrát

RPS

ROD

POB

PNV

PMV+ZMV

BÚP

6 000 000,00 5 500 000,00 5 000 000,00 4 500 000,00 4 000 000,00 3 500 000,00 3 000 000,00 2 500 000,00 2 000 000,00 1 500 000,00 1 000 000,00 500 000,00 0,00

V případě, že dlužník svůj dluh nesplácí přistoupí se k vymáhání pohledávek. Níže uvedený graf uvádí jaké typy vymáhání se na odboru sociálních věcí využívají. Nejčastěji se při vymáhání pohledávek využívá soudního vymáhání. Přehled způsobů vymáhání pohledávek Graf č. 5

Počty způsobů vymáhání pohledávek 25%

32%

2% 9%

1%

31% Vymáháho soudně Prováděny srážky ze sociálních dávek Dlužníci písemně vyzváni ke splácení S dlužníky sepsány splátkové dohody Zjišťování údajů o dlužnících u orgánů státní správy Zahájeno řízení před podáním návrhu na exekuci


35

Sociální bydlení Ve sféře sociálního bydlení se sociální pomoc obvykle týká mladých rodin s malými dětmi, občanů v důchodovém věku, lidí se zdravotním postižením, bezdomovců, společensky nepřizpůsobivých občanů. Kromě těchto skupin je pomoc obvykle zaměřena na příslušníky různých minoritních skupin obyvatelstva a také na domácnosti s nízkými příjmy. Vlastníky a provozovateli sociálního bydlení je nejčastěji obec jakožto veřejnoprávní subjekt, který poskytuje tento typ bydlení v rámci své komunální bytové politiky. Vedle obce hrají velmi významnou roli nejrůznější neziskové organizace, jejichž cílem je poskytovat kvalitní a finančně dostupné sociální bydlení s návaznými sociálními službami. Dále sem patří různé charitativní organizace, spolky a podobně.

Městská ubytovna Město Pardubice zajišťuje pro občany, kteří se ocitnou v tíživé sociální situaci možnost přechodného ubytování na městské ubytovně v Ohrazenicích, Školská 228. Jedná se o ubytování, kdy žadateli je přidělen nezařízený pokoj. Pro pět pokojů je na chodbě společné sociální zařízení, které je zvlášť pro ženy a muže. Pro deset pokojů (celé patro) je společná kuchyň se sporákem a automatickou pračkou. Žadatel si může do pokoje nastěhovat svůj nábytek, televizor, mrazničku, ledničku, elektrickou troubu, ale nemůže si nastěhovat plynový nebo elektrický vařič. Maximální doba ubytování je 2 roky. Podmínkou pro přidělení ubytovny je, že žadatel je občanem České republiky a má trvalý pobyt v Pardubicích nejméně půl roku nebo pracuje nejméně jeden rok nepřetržitě v Pardubicích. Jednotlivé žádosti o ubytovnu projednává a následně schvaluje či zamítá Ubytovací komise, která zasedá jedenkrát měsíčně.

Přehled přijatých žádostí o městskou ubytovnu v roce 2005 Přijaté

Schválené

Zamítnuté

75

45

30

Přehled přijatých žádostí o městskou ubytovnu v roce 2005 30

75

Přijaté

45

Schválené Zamítnuté


36

Krizové a havarijní byty Dále město Pardubice poskytuje občanům, kteří by měli splňovat stejné podmínky jako při přidělování městské ubytovny, možnost bydlení na krizových a havarijních bytech. Tyto byty slouží jako součást městské sociální sítě, která řeší krizové a havarijní bytové situace občanů poskytnutím nouzového ubytování. Ubytování v těchto krizových a havarijních bytech je poskytováno pouze na dobu přechodnou, maximálně na dobu 3 měsíců a je schvalováno vedoucí odboru sociálních věcí. V roce 2005 bylo Odborem sociálních věcí MmP poskytnuto celkem 26 krizových a havarijních bytů. Další možnosti sociálního bydlení ve městě Pardubice, které jsou Odborem sociálních věcí MmP klientům v tíživé sociální situaci nabízeny v případě, že nesplňují podmínky pro přidělení městské ubytovny:

Azylový dům pro muže Jedná se o středně prahové zařízení pro muže bez přístřeší. Zřizovatelem i provozovatelem je občanské sdružení SKP-CENTRUM. Azylový dům poskytuje kromě ubytování také sociální poradenství a pomoc při integraci do společnosti. Azylový dům pracuje v nepřetržitém provozu. Na jeho provoz město přispívá z rozpočtu až do výše Kč 855 000,--. Kapacita zařízení je 37 lůžek, z toho 10 lůžek nocležna Od ledna roku 2006 je azylový dům s podporou Evropské unie vícestupňovým sociálním zařízením, které realizuje dílčí podpůrné programy Denní centrum Portus, Nocležna, Azylový dům, Terénní práce, Pracovní terapie. Denní centrum Portus - jedná se o zařízení občanského sdružení SKP - CENTRUM, které poskytuje služby nejohroženějším skupinám osob bez přístřeší, které nepociťují potřebu integrace do společnosti. Klienti mohu využít pomoci sociálního pracovníka. Klienti mohou v tomto centru dostat zdarma čaj, kávu, instantní polévku, nouzový nocleh.

Azylový dům pro ženy a matky s dětmi Paprsek Jedná se o zařízení pro ženy a matky s dětmi, které se ocitly v krizové životní situaci. Zřizovatelem i provozovatelem je občanské sdružení SKP-CENTRUM. Jeho sociální pracovníci pomáhají ženám řešit jejich nepříznivou situaci a vedou je k samostatnosti. Součástí azylového domu je také Dětské centrum, které je zaměřeno především na předškolní přípravu. Služeb tohoto centra mohou kromě dětí klientek využívat i děti ze sociálně slabých rodin z lokality azylového domu. Kapacita azylového domů je 25 pokojů s variabilním počtem lůžek (2–4). Ředitelka Azylového domu pro ženy a matky s dětmi Paprsek je současně členkou ubytovací komise, která rozhoduje o žádost a záležitostech městské ubytovny. Touto účasti je zajištěna kontinuita sociálních služeb.

Soukromé ubytovny ve městě Pardubice Odbor sociálních věcí MmP poskytuje také klientům v tíživé sociální situaci, kteří nesplňují podmínky nebo nechtějí využít výše uvedeného sociálního bydlení, adresář soukromých ubytoven ve městě.


37

Práce se seniory a pro seniory ve městě V roce 2005 žilo v Pardubicích celkem 15 648 osob v seniorském věku, což činí 17 % obyvatel. Vycházelo se z celkového počtu obyvatel města Pardubic, který byl 89 621. Níže uvedená tabulka uvádí počty obyvatel podle věkových skupin a % podíl věkové skupiny na celkovém počtu obyvatel města Pardubic. Počty obyvatel v Pardubicích dle věkových skupin Věk

Muži

Muži v %

Ženy

Ženy v %

Celkem

Celkem %

65 - 70 71 - 80 81 a více

2241 3114 971

2,5 3,47 1,08

3017 4391 1914

3,36 4,9 2,14

5258 7505 2885

5,87 8,37 3,22

Veškeré činnosti související s volnočasovou náplní pro seniory ve městě má v pracovní náplni jeden pracovník oddělení ekonomické a specifické sociální práce. Práce se seniory je založena na 3 pilířích, kde první je Rada seniorů, druhý Seniorcentrum a třetí pilíř se skládá z 24 klubů seniorů.

Rada seniorů

Seniorcentrum

24 klubů seniorů

Rada seniorů Rada seniorů vznikla v roce 1999. Jedná se o poradní orgán Rady města Pardubic, který má 7 členů z řad seniorů. Členové rady jsou navrženi kluby seniorů a jmenováni Radou města Pardubic na dvouleté období. Rada Seniorů se zabývá řešením otázek z oblasti životního prostředí, dopravy, rozvoje města, bydlení, zdravotní péče, bezpečnosti, … Rada seniorů se schází podle potřeby (nejméně však jednou za dva měsíce). U příležitosti Mezinárodního dne seniorů (1. říjen) Rada seniorů podává informace o své činnosti, složení a cílech. V roce 2005 skončilo dvouleté období Rady seniorů, která pracovala ve složení: Broulíková Jana, Jiří Charvát, Jaroslav Vondra, Jitka Hladká, Jaroslav Žítek , Jarmila Stibicová a Nedbalová Marie (všechna jména jsou uvedena bez titulů).

Seniorcentrum Seniorcentrum sídlí na adrese Pospíšilovo nám. 1693 a je v provozu 5 dní v týdnu. Seniorcentrum vzniklo v dubnu 1998 jako zařízení určené pro vytváření podmínek k zdravému stárnutí pardubických seniorů. Provoz Seniorcentra napomáhá seniorům vést kvalitní život, který jim umožňuje zúčastnit se plného a aktivního společenského života, usiluje o životní styl, který © odbor sociálních věcí

38

respektuje objektivní požadavky seniorského věku a ve svém důsledku napomáhá seniorům prodloužit si věk prožívaný v úplném zdraví, bez potíží a s celkovou spokojeností v životě. V průběhu celého roku se v Seniorcentrum pořádají přednášky na různá témata (zdraví, cestování, právo, atd.). Každý měsíc se vytváří měsíční program Seniorcentra, který obsahuje jednotlivé akce pravidelně opakující se v týdenním, měsíčním nebo delším intervalu. Roční program Seniorcentra obsahuje 6 základních oblastí: 1) Zájmová činnost – kroužek paličkování – má 12 členek, které vytvářejí krajky především pro domov. Podílely se též na výzdobě hlavní místnosti Seniorcentra – kroužek vaření – proběhlo již několik cyklů, účastní se vždy 6 – 8 žen s cílem seznámit se se zdravou skladbou jídel a tato připravit – taneční kroužek – zde vyvíjejí činnost dva kroužky, jeden v klasickém tanci v moderním pojetí, druhý nacvičoval Českou besedu. Stálým nedostatkem je malý počet mužů – tanečníků – pěvecký sbor seniorů „Návrat“ – má 25 členů, jeho repertoár tvoří vesměs lidové písně. Vystupuje na seniorských akcích. Letos obdržel čestné uznání za vystoupení u příležitosti Mezinárodního dne seniorů v Praze – klub seniorů turistů (č. 18) – v tomto roce uspořádal 11 autobusových zájezdů (473 účastníků) a 5 vlakových zájezdů (140 účastníků). Velký zájem je o kombinovaný program (diaprojekce s přednáškou a následný zájezd) v rámci cyklu „Poznáváme Prahu“ 2) Péče o zdraví – zahrnuje 1x měsíčně zdravotní přednášku a každotýdenní praktickou část s různými formami tělocviku, který je pojímán především jako prevence a ke zmírnění obvyklých seniorských potíží. Zde vyvíjí činnost 3 skupiny kondičního tělocviku (ZTV 1 – 3), 1 skupina rehabilitačního cvičení, 3 skupiny jógy a 1 skupina tréninku paměti. Všech druhů cvičení se účastní 138 žen, muži jen ojediněle. 3) Vzdělávání – v této oblasti se senioři seznamují s literárními, hudebními a uměleckými díly. Další součástí této oblasti tvoří jazykové kurzy. Čelné místo v této oblasti zaujímá Akademie 3. věku, jejíž náplní je zejména cyklus o rostlinách v přírodě. Dále jsou zde utvořeny 4 skupiny kurzů angličtiny a němčiny pro začátečníky i pokročilé. Oblast vzdělávání je dále naplňována přednáškami (cestopisnými, literárními, odbornými). Hudební ukázky z děl našich i světových skladatelů zajišťuje Krajská knihovna v Pardubicích. 4) Společenská oblast – tato oblast umožňuje seniorům volná setkání při hudbě a dále společenská setkání při oslavě jubilantů, na plese seniorů, na mikulášských a silvestrovských zábavách apod.. Pravidelně 1x měsíčně je program „Posezení s harmonikou“. 5) Poradenství – 1 x týdně právní poradna – využitá cca 400 seniory za rok – poradna pro neslyšící – je minimálně využitá 6) Klubová činnost – Seniorcentrum poskytuje prostor pro 7 klubů seniorů, dále zde vyvíjí činnost Bílý kruh bezpečí a do letošního roku i Klub dialýzovaných (zanikl pro nedostatek členů).


39

Počet akcí, zájezdů a účast na pořádaných akcích a zájezdech blíže znázorňují grafy č. 6, 7, 8, 9, 10 a 11. Za osmileté fungování Seniorcentra bylo uspořádáno 3 264 akcí, kterých se zúčastnilo 64 342 osob. Graf č. 6

Graf č. 7

Počet účastníků na akcích Seniorcentra v roce 2005

Počet akcí v Seniorcentru v roce 2005 80 70 60 50 40 30 20 10 0

66

60

67

70

70

61 61 53

50

1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

63 52

2 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12

1 3 1 7 1 9 4 3

1 1 3 1 1 1 1 9 1 7 6 2 9 5 7 5 36 53 9 1

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Měsíc

Měsíc

Graf č.8

Graf č. 9

Počet účastníků zájezdů Seniorcentra v roce 2005

Počet zájezdů pořádaných Seniorcentrem v roce 2005 3,5

3

3

3

140

3 2

2 1

1

100

2

86 83

1

60

1

43 25 29

40

0

0

0

20

0

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12

0 1

0 2

3

4

5

Měsíc

700 538

600 421 345

400

394

8

9 10 11 12

382

Počet účastníků akcí Seniorcentra v letech 1998 - 2005 12000

612

9960

10000

432

6923

8000

7866

10878 9334 9677

7204

6000

300

4000 2500

140

100

2000

0

0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005


7

0

Graf č. 11

Počet akcí v Seniorcentru za období 1998 - 2005

500

6

0

Měsíc

Graf č. 10

200

129

80

1,5

0

111 113

120

2,5

0,5

1 1 2 1 2 8 0 1 7 3 8

40

Kluby seniorů Město Pardubice nabízí seniorům možnost využívat 24 klubů seniorů. Každý klub má svého předsedu, který zajišťuje činnost klubu, dochází na pravidelné schůzky předsedů klubů, které se konají vždy první úterý v měsíci v prostorách Klubu seniorů ve Smilově ulici. Počet členů v klubech je cca 961 seniorů. Každý klub se schází dle potřeby a to nejméně jedenkrát za měsíc, většinou i častěji. V klubech se pořádají přednášky, vycházky do okolí, návštěvy galerií, kulturních představení, posezení s harmonikou, poznávací zájezdy dle potřeb a zájmu členů. Aktivit pořádaných Seniorcentrem i kluby seniorů zúčastnilo kolem 65 tisíc seniorů. O tom vypovídá dostatečně i kronika vedená v Seniorcentru.

Doplňující sociální služby Kromě zajišťování volnočasových aktivit pro seniory ve městě Pardubice, odbor sociálních věcí přispívá z městského rozpočtu (rozpočtu odboru sociálních věcí) Pardubickému kraji, jeho příspěvkové organizaci Centru sociálních služeb na pečovatelskou službu a Domov – penzion pro důchodce. Příspěvek na pečovatelskou službu ve výši Kč 8 900 000,00 a příspěvek na financování Domova – penzionu pro důchodce ve výši Kč 8 193 000,00 pokrývají 100 % nákladů výše uvedených činností. Odbor sociálních věcí mimo svých aktivit v práci se seniory dává také souhlasné stanovisko k poskytnutí bytu v domě s pečovatelskou službou. V roce 2005 bylo v majetku města Pardubic 337 těchto bytů. Ve většině případech se jedná o malometrážní byty, které jsou určeny pro osamělé seniory a handicapované občany.


41

Romská poradkyně Vykonává činnosti pro romskou komunitu ve správním obvodu města Pardubic. Legislativní rámec pro práci s romskou minoritou zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů Novelizace menšinového zákona (č. 273/2001 Sb.) zákonem 320/2002 Sb. v následujícím znění: § 8 Obecní úřad obce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu plní úkoly napomáhající výkonu práv příslušníků romské komunity a integraci příslušníků romské komunity do společnosti.“

Pracovní náplň RP -

poradenství v oblasti zaměstnání, vzdělání, bydlení, zdraví, práva, sociálních služeb atd. asistence mediace pomoc při psaní dokumentů zprostředkování služeb psychická a sociální podpora – rozvody, násilí na ženách spolupráce s NNO besedy se studenty účast na konferencích koordinace terénních soc. pracovníků pomoc při zajištění odborné praxe studentů VŠ

Menšiny a cizinci Odbor sociálních věcí se záležitostem menšin a cizinců věnuje formou jednání s: - jednotlivými klienty ke konkrétním osobním situacím např. v oblasti sociálních dávek, občanství, pobytu na území ČR, vzdělávání. Taková jednání zahrnují poradenství, konzultace, pomoc při psaní písemností, pomoc s orientací v českém prostředí apod. - aktivisty i zástupci právnických osob (nejčastěji občanských sdružení). Patří sem např. konzultace nejvhodnějších postupů a řešení pro realizaci plánovaných aktivit, vzájemné informování zamýšlených činnostech, konzultace při psaní a realizaci projektů apod. Odbor sociálních věcí dále: - administruje a zabezpečuje činnost Komise Rady města Pardubic pro záležitosti menšin, - realizuje program terénní sociální práce v romských komunitách na území města, - účastní se programů zaměřených na integraci příslušníků menšin a cizinců, - vytváří koncepční předpoklady pro činnost v oblasti menšin a cizinců, - dokumentuje příslušné činnosti a informuje o nich. Při své činnosti odbor sociálních věcí spolupracuje s jednotlivými odbory magistrátu, institucemi veřejné správy na místní i národní úrovni (úřad práce, Městská policie Pardubice, školy, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo vnitra ČR, Rada vlády pro záležitosti romské komunity), nevládním sektorem (občanská sdružení,…).


42

Komise Rady města Pardubic pro záležitosti menšin V roce 2005 měla komise sedm členů, z nichž jeden je zástupcem romské komunity. Bohužel v průběhu roku se romské iniciativy nedokázaly dohodnout na dalším vhodném kandidátovi na členství v komisi, takže otázka doplnění o dalšího zástupce Romů zůstává otevřená. V roce 2005 měla komise celkem devět pravidelných jednáních, a to vždy každý měsíc, kromě února, letních prázdninových měsíců a září. Členové komise také plnili úkoly v pracovních skupinách ustavených komisí k jednotlivým tématům (Koncepce romské integrace, program Aktivní bydlení). V souladu se strategickým plánem města komise podpořila vznik poradny pro cizince v Pardubicích, provozované občanským sdružením Most pro lidská práva. Co se týče Koncepce romské integrace, její zásady a struktura zůstaly zachovány, přičemž koncem roku komise podpořila zahájení průzkumu stavu a potřeb pardubických romských komunit. Na jeho základě komise plánuje dopracovat celistvou předmětnou koncepci do konce června 2006. Program Aktivní bydlení se v roce 2005 posunul k záměru využít vhodný státní dotační program pro výstavbu bytů, čímž se odchýlil podle názoru komise od původního záměru pomoci sociálně slabým občanům z řad Romů i většiny vyřešit si za jejich aktivní účasti potřebu bydlení. V roce 2005 se narozdíl od předchozího roku komisi bohužel nepodařilo uspořádat setkání s příslušníky menšin a cizinců. Kontakty byly udržovány na individuální bázi, a to zejména s ruskou a vietnamskou menšinou. Zástupci komise se účastnili oslav nového lunárního roku a zlomu roku pořádaných vietnamskou komunitou pro její příslušníky z Pardubického i Královéhradeckého kraje. V roce 2005 Komise předjednala možnost rozšíření Městských slavností 2006 o část věnovanou prezentaci menšin a cizinců. Konkretizace záměru je otázkou dalších jednání. Komise se rovněž intenzívně zabývala otázkou Směrnice Rady města Pardubic pro nájem obecních bytů, jejíž účinky na sociálně slabé občany a příslušníky romské komunity považuje za nepříznivé. V této souvislosti s lítostí zaznamenala nepřijetí tzv. antidiskriminačního zákona. Komise se zájmem sledovala proces profilace Smírčí rady, jejíž vznik považuje za užitečný. Zástupci Komise se zúčastnili semináře partnerských měst ve skotském Musselbergu k otázkám azylantů a uprchlíků, se zvláštním zaměřením na ženy. Komise v budoucnu hodlá na tento seminář navázat uspořádáním podobné akce v Pardubicích.

Terénní sociální práce v romských komunitách V roce 2005 realizoval odbor sociálních věcí terénní sociální práci již čtvrtým rokem za využití státního programu Podpora terénní sociální práce. Terénní sociální práci vykonávali dva terénní sociální pracovníci, oba Romové, a to jeden v lokalitě Husova, druhý Češkova.

Programy k integraci menšin a cizinců 1. Státní integrační program - Pardubice vyčlenily jeden obecní byt za účelem integrace čtyřčlenné azylantské rodiny z Íránu, a to s využitím uvedeného Státního integračního programu. Rodina se do Pardubic přestěhovala v závěru roku 2005. Ve spolupráci s příslušnými odbory magistrátu, dalšími relevantními institucemi, ale i nezištnými jednotlivci se podařilo vybavit rodinu potřebným zařízením domácnosti, děti umístit do školských zařízení a rodinu začlenit do sociální sítě. Současně bylo rodině nabídnuto zařazení do výuky českého jazyka a zahájen průzkum možného uplatnění na trhu práce. © odbor sociálních věcí

43

2. Komplexní součinnostní program prevence kriminality na místní úrovni - Program vyhlašovaný každoročně od roku 1996 obsahuje již tradičně projekty zaměřené na romskou komunitu, např. na využívání volného času romských dětí, turnaje v kopané, Klub romských maminek, taneční kroužky, drogová prevence,. Projekty realizují romská i proromská občanská sdružení, organizační složky města. 3. Projekt Aktivní bydlení - Program Aktivní bydlení se oproti vůli Komise pro záležitosti menšin již v roce 2004 odchýlil podle jejího názoru od původního záměru pomoci sociálně slabým občanům z řad Romů i většiny vyřešit si za jejich aktivní účasti potřebu bydlení. V roce 2005 se tento trend nepodařilo zvrátit, takže to zůstává výzvou i pro rok 2006. 4. Projekt „Domovníci“ - Ve spolupráci s romským občanským sdružením se obyvatelé lokality Husova od června 2004 zapojují do údržby čistoty a pořádku v místě svého bydlení. 5. Program romské integrace - Program realizuje sdružení Partners Czech se sídlem v Praze. Usiluje o integraci Romů, zlepšení jejich přístupu ke službám a posílení partnerství mezi romskými a neromskými organizacemi formou komunitního plánování. Jedním z partnerů je i město Pardubice. V roce 2004 se program zaměřil zejména na rozjezd Smírčí rady a realizaci individuálních projektů romských a proromských subjektů. V Pardubicích se uskutečnil informační seminář pro účastníky ze všech tří českých měst zapojených do programu, kterými kromě Pardubic jsou Chomutov a Bruntál. 6. Projekt Kukadla - Zaměřen na stimulaci romských rodičů svěřovat své děti do péče mateřských škol hlavního proudu cestou snižování bariér mezi rodinami romskými a majoritními, mezi pedagogickými pracovníky mateřských škol a romskými rodinami. Město Pardubice působí v projektu jako partner, v r. 2004 také pomohlo romskému občanskému sdružení napsat úspěšný projekt, který umožní pokračování aktivit i v příštím roce. Díky projektu vznikla v roce 2004 dvě místa romských asistentek v mateřských školách. 7. Projekt Zdravotní sociální pomocníci - Pilotní projekt realizovaný v rámci České republiky brněnským sdružením Drom ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví. Cílem je poskytování odborné terénní služby speciálně zaměřené na otázky zdraví v romských komunitách, a to ve spolupráci se všemi relevantními institucemi i jednotlivci ve městě. Koncem roku 2005 byly v rámci výběrového řízení vybrány dvě zdravotní terénní pomocnice. 8. Projekt Optimalizace systému integrace cizinců - Projekt je realizován občanským sdružením Most pro lidská práva. Cílem je vytvořit funkční systém pomoci cizincům, kteří chtějí přijít do Pardubického kraje a integrovat se, přičemž speciálním cílem je pracovní integrace cizinců. Rolí Pardubic je poradenství, sdílení a výměna zkušeností, a také pomoc při získávání potřebných informací.


44

Koncepční předpoklady pro činnost v oblasti integrace menšin a cizinců Základním koncepčním dokumentem je Strategický plán města Pardubic, konkrétně jeho část Lidské zdroje, oblast sociální a zdravotnictví a v jejím rámci záměr 3, kterým je Aktivně a dlouhodobě vytvářet podmínky pro integraci národnostních a etnických menšin a cizinců. Dalším dokumentem bude plán rozvoje sociálních služeb, jehož zpracování bude předmětem procesu komunitního plánování. K tomu odbor sociálních věcí podal v roce 2005 na Pardubický kraj žádost o grant tak, aby práce mohly začít v roce 2006.

Dokumentace v oblasti integrace menšin V roce 2005 odbor sociálních věcí vypracoval: - písemnou Informaci o situaci národnostních menšin v roce 2004 ve správním obvodu Statutárního města Pardubice, - Zprávu o činnosti Komise pro záležitosti menšin v roce 2004 projednávanou Radou města Pardubic.


45

Romské středisko Teplého 2100, 530 02 Pardubice Romské středisko je zřízené jako organizační složka Statutárního města Pardubice. Počátky činnosti střediska sahají již do 70. let. Činnost v té době byla nepravidelná, náhodná a bez vyhraněné koncepce. K zásadní změně došlo v roce 1994, kdy se činnost střediska začala řídit přesným koncepčním plánem, který přesně vymezil okruh jeho působnosti.

Jednotlivé aktivity byly rozděleny do čtyř základní okruhů:

1. Vzdělávací činnost - konkrétně se projevuje zejména doučováním v základních předmětech – českém jazyce a matematice. 2. Kulturní aktivity - posilování romské kultury na základě tanečních kroužků. V této oblasti bylo také cíleně posilováno tělesná zdatnost formou sportovních kroužků, z nichž nejúspěšnější byla kopaná. 3. Výchova hygienickým návykům - zejména v každodenní nutné hygieně. 4. Výtvarná a estetická činnost - prostředkem z plnění tohoto cíle je nejenom malování či kreslení, ale i ruční práce s různými materiály. Všechny tyto činnosti sledují základní cíl – zapojení romských dětí do společnosti a zároveň s tím veškeré úsilí směřuje k získání kladného vztahu k rodném u městu a celému regionu. Středisko bylo původně určeno pro děti školního věku (do 15 let). V současné době, a to i na přání rodičů, se jeho činnosti zúčastní i děti předškolního věku. Středisko je v provozu od pondělí do pátku v době od 14.00 hod. do 17.30 hod. Pro individuální doučování již od 13.30 hod. Na aktivitách střediska se podílí částečně i neromské děti. Jedná se zejména o spolužáky romských dětí. I tímto se sleduje začleňování romských dětí do běžného společenského života a jejich integrace do společnosti. Důležitým faktorem je i vzájemné poznávání národních kultur a zároveň uvědomění si specifičnosti kultury vlastní. Činnost střediska se projevuje i na veřejnosti: K tomu slouží zejména různá vystoupení a různé akce. Pravidelně se středisko účastní oslav Dne Romů (8. dubna) a oslavy dalších událostí jako např. Den matek, Den dětí a mikulášské či vánoční besídky. Na všechny tyto akce je připraven pestrý program. Při středisku působí i Klub maminek, který sleduje výchovně-vzdělávací cíle. K tomu slouží především přednášky, zpravidla jednou za měsíc doprovázené praktickým nácvikem dovedností v domácnosti včetně metodiky zvládnutí přípravy dětí na školu apod. Nedílnou součástí činnosti střediska jsou i letní tábory, které se staly dobrou tradicí. Financování činnosti zabezpečuje především Magistrát města Pardubic, a také různé granty. Organizační zajišťuje činnost Romského střediska7 lektorů (pracující na Dohodou o pracovní činnosti). Jejich činnosti odborně i metodicky řídí paní Ladislava Vosolová (poloviční pracovní úvazek) již od roku 1998.


46

Společenský klub pro romskou mládež Teplého 2100, 530 02 Pardubice Mezi zařízení, které má od roku 1999 již několik let své pevné místo v systému podpory romské komunity, patří Společenský klub pro romskou mládež. Klub slouží k aktivnímu a smysluplnému využití volného času romských dětí a mládeže ve věku od 15 do 26 let. Sídlí v budově, která je umístěna v lokalitě s početným zastoupením romského obyvatelstva. Činnost Společenského klubu navazuje na činnost Romského střediska, které působí ve stejné budově a je určeno pro romské děti do 15 let. Tímto je zajištěna kontinuita práce s romskými dětmi od útlého věku po zletilost. Klub je svým návštěvníkům přístupný po tři dny v týdnu (pondělí, středa, čtvrtek) od 17.30 20.30 hodin. Pravidelně se zde schází přibližně 40 mladých Romů, kteří mají ve městě jen omezenou možnost realizace své zájmové činnosti, přičemž "členská základna" je mnohem širší.

Nabídka aktivit Klubu:

1. sociální poradenství, poradenství v oblasti vzdělávání a profesního uplatnění 2. neformální klubové aktivity (stolní hry, kulečník) 3. tematické besedy s odborníky se zaměřením na aktuální problémy (zvyšování právní vědomí, sebeobrana, ochrana před toxikomanií, plánování rodičovství, nabídka trhu práce, fitness a zdravý životní styl apod.) 4. hudební a taneční činnost – pod záštitou klubu působí mladé romské kapely Romens a Junioři 5. kroužek práce na PC 6. sportovní činnost V roce 2005 nově hudební kroužek, kde z řad romských dětí ve věku kolem 15 let vznikla hudební skupina ROMANE ČHAVE. Skupina JUNIORS funguje i nadále. V tomto roce vyšlo jejich první CD. V průběhu roku několikrát vystupovali a to např. na mikulášské besídce v ABC klubu na Olšinkách, ku příležitosti Mezinárodního dne Romů v Chrudimi, v Přelouči v průběhu Dnů romské kultury, nechybělo ani vystoupení v krajském městě Hradec Králové či ve Svitavách.

Sportovní činnost ve Společenském klubu Mladí Romové se mohou v Klubu realizovat v těchto sportovních činnostech: • • • • • •

posilovna stolní tenis box basketbal kulečník fotbal

Podpora zapojení romské mládeže do sportovních aktivit je jedním z hlavních cílů Klubu. Pod záštitou Klubu působí již několik let úspěšný romský fotbalový oddíl SK Roma Pardubice, který má také svoji juniorskou složku. Fotbalu, resp. malé kopané, se tak v oddíle pod vedením romského trenéra věnuje přibližně 35 mladých Romů. Družstvo se v průběhu roku schází na pravidelných trénincích a účastní se řady turnajů pořádaných jak romskými, tak neromskými organizacemi.


47

O kvalitně odváděné práci svědčí mnohá skvělá umístění a řada cenných trofejí. Nejcennější z nich mužstvo získalo v červnu roku 2003 na 1. ročníku neoficiálního romského mistrovství České republiky, které pořádalo Společenství Romů na Moravě v Brně. Titul neoficiálního mistra republiky družstvo vybojovalo v konkurenci 25 zúčastněných týmů. Tímto úspěchem se Klubu podařilo získat pro Pardubice pořadatelství 2. ročníku tohoto mistrovství republiky v malé kopané. To se uskutečnilo dne 11.června 2004 za účasti 21 družstev, tj. 250 romských fotbalistů z celé ČR (např. z Prahy, Brna, Ostravy, Plzně, Liberce). Ve velmi silné konkurenci se družstvu SK Roma podařilo v domácím prostředí obhájit mistrovský titul. Vedle této vysoce prestižní akce Společenský klub od roku 2000 odstartoval tradici pořádání multietnických turnajů. Ty se konají vždy 2x ročně v jarní (outdoorové) a zimní (halové) verzi (tzv. Velikonoční, resp. Vánoční turnaje). Těchto turnajů s celorepublikovým dosahem se uskutečnilo dosud 7 a účastní se jich jak týmy romské, tak týmy majoritní společnosti, a to přibližně rovným dílem. V historii turnaje se v účasti prostřídalo 18 mužstev. Aby měly turnaje opravdu multietnický charakter, je rozvíjena spolupráce se zájmovými sdruženími dalších národnostních menšin žijících na našem území (bulharská, ruská a asijská komunita). Pravidelnými účastníky turnajů jsou také fotbalové týmy složené z anglicky mluvících cizinců žijících v Praze. Z českých mužstev se turnajů účastní zejména "profesní" fotbalové týmy, např. mužstva Celního úřadu, Městské policie, Vězeňské služby, Nemocnice Pardubice, Pardubických novin apod. Rozvíjena je také spolupráce se zdravotně handicapovanými sportovci. Za tímto účelem byl navázán kontakt s organizací sluchově postižených sportovců. Fotbalový oddíl neslyšících FK Hramat Pardubice se v roce 2003 stal dalším účastníkem turnajů, probíhají i přátelská utkání mezi SK Roma a FC Hramat. Velkým úspěchem je pro SK Roma získání historicky první účasti romského mužstva v prestižní regionální soutěži - PAMAKO (Pardubická malá kopaná). Mužstvo v podzimní sezoně roku 2003 odstartovalo svoji účast v divizi této soutěže a jejím cílem je probojovat se až do její nejvyšší 1.ligy. V roce 2005 postoupilo SK Roma ze 4. ligy do 3. ligy regionální soutěže PAMAKO (ze 2. místa). Dále se probojovali do osmifinále regionální soutěže KELME CUP a na závěr informace o úspěšném obsazení 1. místa na mezinárodním turnaji v Brně.


48

Oddělení sociálně právní ochrany dětí Oddělení realizuje výkon státní správy v rámci obce s rozšířenou působností (oblast s počtem asi 130 tisíc občanů). Pracovní tým tvoří: 12 pracovníků, z toho: agenda péče o rodinu a děti: 6,5 úvazku kurátor pro mládež: 3,5 úvazku náhradní rodinná péče: 2 úvazky Stupeň vzdělání pracovníků oddělení (počet pracovníků) střední odborné vysokoškolské střední odborné sociálně-právní 4 6 2

Vzdělání zaměstnanců

Pracovní tým (počet úvazků)

3,5

střední odborné

agenda péče o rodinu a děti

2 6,5

4

2

střední odborné sociálně-právní

kurátor pro mládež 6

náhradní rodinná péče

vysokoškolské

Základní informace Soubor základních právních předpisů na úseku sociálně právní ochrany dětí: • • • • • • • • • • • • •

zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů Listina základních práv a svobod Sdělení č. 104/1991 Sb., o Úmluvě o právech dítěte zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů


49

• zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů • zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže Oddělení sociálně právní ochrany dětí v rámci výkonu státní správy realizuje zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, přičemž zajišťuje: • •

komplexní sociálně právní poradenství rodinám s nezletilými dětmi, 24 hodinovou pracovní pohotovost pro případy poskytnutí bezodkladné pomoci nezletilým dětem (ocitnou-li se bez jakékoliv péče nebo jsou-li jejich životy či příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny), tři úzce specializované, vzájemně se prolínající agendy:

•

-

v rámci péče o rodinu a děti působí ve funkci kolizního opatrovníka v soudních řízeních ve věcech nezletilých dětí, činí neodkladné úkony na ochranu práv nezletilých dětí, agenda náhradní rodinné péče ve všech formách (pěstounská péče, osvojení, svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče), v pozici kurátora pro mládež se účastní trestního a přestupkového řízení ve věcech mládeže a pracuje s rodinami dětí s výchovnými problémy a závadovým chováním.

Podané návrhy (podněty) soudu na

Podané podněty (oznámení) policii na

6

1

5

5

4

zanedbání povinné výživy

6

9

2

17 3

12 napomenutí dohled nařízení ústavní výchovy zrušení ústavní výchovy určení nezájmu rodičů o dítě vydání předběžného opatření prodloužení ústavní výchovy určení otcovství

ohrožení mravní výchovy mládeže ublížení na zdraví

V rámci zákonných kompetencí rozhoduje oddělení sociálně právní ochrany dětí o: • • •

uložení povinnosti rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu nezletilých dětí využít pomoci odborného poradenského zařízení, svěření dítěte do předadopční a předpěstounské péče, odmítnutí písemné žádosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte o nahlédnutí do spisové dokumentace vedené o dítěti.


50

Za celé oddělení několik společných údajů ze statistiky Rejstříky vedených dětí Rok 2005

Evidovaný počet případů z předchozího roku 6 652

Nové případy za rok 2005

Evidovaný počet případů ke konci roku

„živé“ případy

680

5131

3725

Počet soudních jednání, ve kterých sociální pracovníci zastupovali nezletilé děti Jednání u jiných institucí, ve kterých sociální pracovníci zastupovali nezletilé dítě Vykonané návštěvy sociálních pracovníků v rodině

2 062 1 252 1 901

Pracovní pohotovost – jedná se o 24 hodinový dosah pracovníků orgánu sociálně právní ochrany dětí, zajišťovaný na mobilním telefonu. Řeší neodkladné úkony týkající se zajištění péče o nezl. děti, a to zejména: • • • •

asistencí při zásazích Policie České Republiky – výslechy, převozy dětí, součinností se soudy a zdravotnickými zařízeními, řešením krizových situací nezletilých a mladistvých dětí, které se ocitly v ohrožení života či zdárného vývoje, mimořádnými šetřeními v rodinách ve večerních hodinách – účelově zaměřené na kontroly rodin v pozdních večerních hodinách.

Výkon práce v rámci pohotovostní služby celkem: 182 hod

pracovní den 120,5 hod

svátek, víkend 59,5 hod po 22 hodině 11,5 hod


51

Pracovní pohotovost v roce 2005 měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

zásahy celkem v hodinách 10,5 17,5 8 8 16,5 13,5 9 17,5 22 27 19 13,5

pracovní den

víkend, svátek

po 22 hodině

6 11 8 7 6,5 13,5 1 8 16 15,5 17 9

4,5 6,5 1 10 8 9,5 6 11,5 2 4,5

1 1 2 3 0,5

Standardní postup při přijetí nového případu: Nový případ Založení spisu + zařazení do naší evidence Provedení šetření Provedení pohovoru Vypracování zprávy k Okresnímu soudu Účast u soudního jednání


52

Péče o rodinu a děti Pracovníci této části oddělní řeší zejména: •

• • • • • • • •

zastupování dětí v případech, kdy je nemohou zastoupit jejich rodiče (kolizní opatrovnictví), zejména v případech určení výchovy a výživy nezletilých dětí, úpravy poměrů nezletilých dětí před a po rozvodu rodičů, změny výchovného prostředí a další opatření ve smyslu zákona o rodině, situaci dětí narozených mimo manželství a pomoc jejich matkám, nedostatečnou péči o nezletilé děti, podávání návrhů k soudu na omezení, zbavení nebo pozastavení výkonu rodičovské zodpovědnosti, podávání podnětů na zahájení trestního stíhání rodičů či jiných osob zodpovědných za výchovu dítěte, je-li podezření ze spáchání trestného činu proti dítěti, podávání podnětů soudu na uložení výchovného opatření, na nařízení ústavní výchovy nezletilých dětí, sledování výkonu ústavní a ochranné výchovy, problematiku dětí zneužívaných, zanedbávaných a týraných, neodkladné úkony v případě, ocitne-li se nezletilé dítě bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy, další sociální pomoc rodinám s nezletilými.dětmi, spolupracuje s Komisí pro sociálně právní ochranu dětí.


53

Agenda týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí

Tělesné týrání rok

rodiči

2001 2002 2003 2004 2005

1 1 6 4 2

ost. členy domácnosti 1

vrstevníky

cizí osobou

-

-

vrstevníky

cizí osobou

-

-

Psychické týrání rok

rodiči

2001 2002 2003 2004 2005

1 -

ost. členy domácnosti 1

Sexuální zneužívání rok

rodiči

2001 2002 2003 2004 2005

3 1

ost. členy domácnosti 2 2 1

Přijatá opatření:

poradenství (ambulantně) - 14 soudní dohledy - 1 ústavní výchova - 1 dítě svěřeno do péče jiné osoby - 2 dítě umístěno do azylového centra - 1


54

vrstevníky

cizí osobou

znásilnění

-

1 1 17

-

Postih zneužívající nebo týrající osoby 1

1

23

sankce v přestupkovém řízení podnět na zahájení trestního stíhání odsouzení

Náhradní rodinná péče (dále jen NRP) Náhradní rodinná péče řeší zejména: • • • •

-

• • • • •

podávání návrhů soudu na osvojení a na pěstounskou péči, vedení evidence žadatelů o NRP, vedení evidence dětí vhodných pro NRP ve spolupráci se zařízeními pro výkon ústavní výchovy, ve věcech zprostředkování osvojení a pěstounské péče: vyhledávání dětí vhodných k osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče, vyhledávání osob vhodných stát se osvojiteli či pěstouny, přijímání a následné zpracování žádostí od osob, které mají zájem stát se osvojiteli a pěstouny, přijímání písemného souhlasu rodičů s osvojením jejich dětí, vydávání rozhodnutí o svěření dítěte do péče budoucích pěstounů nebo budoucích osvojitelů, zajišťování přípravy fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny, pravidelné sledování vývoje dětí, které byly svěřeny do výchovy jiných fyzických osob než rodičů, výkon funkce opatrovníka nebo poručníka nezletilého dětí, zajišťování odborné přípravy při převzetí dítěte do rodiny.


55

Z údajů pracovnic náhradní rodinné péče:

Důvody pro osvojení 8%

8% 18%

66%

nemohou mít vlastní děti

snaha pomoci cizímu dítěti

aby vlastní dítě nezůstalo samo

pocit prázdnoty, osamocení

Věk žadatelů - ženy

Věk žadatelů - muži

do 30 let 31 - 35 let 36 - 40 let 41 - 45 let 46 let a více

do 30 let 31 - 35 let 36 - 40 let 41 - 45 let 46 let a více

31 38 23 8 0

Věk žadatelů - ženy

8% 0%

31%

23%

do 30 let

31 - 35 let

38% 36 - 40 let

41 - 45 let

46 let a více

Věk žadatelů - muži

10%

6%

31%

15%

38%

do 30 let 41 - 45 let


31 - 35 let 46 let a více

56

36 - 40 let

31 38 15 10 6

Požadavky na věk dítěte do 1 roku do 2 let do 3 let do 4 let 5 a více let

60 12 20 4 4

Požadavky na pohlaví dítěte nezáleží děvče chlapec

Požadavky na pohlaví dítěte

Požadavky na věk dítěte 4%

61 27 12

4%

12%

20% 27%

12%

do 1 roku do 4 let

61%

60%

do 2 let 5 a více let


do 3 let

nezáleží

57

děvče

chlapec

Kurátoři pro mládež • •

• •

• • •

Řeší problematiku nezletilých dětí, které se dopustily činu jinak trestného, a mladistvých, u nichž bylo zahájeno trestní stíhání, případně těch, kteří se dopustili přestupku. V rámci trestního řízení ve věcech nezletilých a mladistvých pachatelů trestné činnosti spolupracují s orgány činnými v trestním řízení (policie, státní zastupitelství, soudy pro mládež), zejména při poskytování součinnosti při jednotlivých úkonech a dále při zjišťování poměrů mladistvé či nezletilé osoby. Účastní se hlavního soudního líčení v trestních věcech mladistvých a nezletilých v pozici účastníka řízení s právem podávat soudu návrhy a opravné prostředky. V rámci zákonných kompetencí řeší problematiku dětí a mladistvých s opakovanými výchovnými problémy závažnějšího charakteru, přičemž úzce spolupracují se školami, zájmovými organizacemi, občanskými sdruženími, úřady práce, Probační a mediační službou atd. Podávají návrhy a podněty soudu, případně na uložení výchovného opatření. Úzce spolupracují se školskými zařízeními pro výkon ústavní a ochranné výchovy, případně s věznicemi, kde pravidelně sledují dodržování práv nezletilých.dětí a mladistvých umístěných v těchto zařízeních. Spolupracují s Komisí pro sociálně právní ochranu dětí.

Z údajů kurátorů pro mládež:

Případy řešené kurátorem pro mládež - mladiství

Případy řešené kurátorem pro mládež - děti 9 0 14 1

33 12 3 105

96 138

95 0

92

trestná činnost přestupky výchovné problémy dohledy návrh na předběžné opatření uložená výchovná opatření návrh na ústavní výchovu

trestná činnost přestupky výchovné problémy dohledy návrh na předběžné opatření uložená výchovná opatření návrh na ústavní výchovu

Pozn.: ze statistických údajů OSPOD za rok 2005


58

Oddělení sociální prevence Oddělení realizuje výkon státní správy v rámci obce s rozšířenou působností (oblast s asi 130 tis. občany) Pracovní tým tvoří: 6 zaměstnanců Stupně vzdělání pracovníků oddělení Stupeň vzdělání (počet pracovníků) Vyšší odborné 2

Vysokoškolské 4

Středoškolské 0

Věkové rozložení pracovníků oddělení Věkové rozložení pracovníků 31 – 40 let 41 -50 let 2 0

do 30ti let 4

Věkové rozložení pracovníků

nad 50 let 0

Stupeň vzdělání

0

0

2

2

4

do 30 let

31 - 40 let

41 - 50 let


4

nad 51 let

Vysokoškolské

59

Vyšší odborné

Středoškolské

Oddělení sociální prevence na základě zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, v platném znění: • poskytuje komplexní sociálně-právní výchovné poradenství dětem i rodičům osobních, rodinných, sociálních problémů;

při řešení

• nabízí rodinné terapie a dlouhodobou individuální práci s dětmi formou psychologického a psychoterapeutického poradenství; • vede evidenci rodin s ohroženými dětmi a mladistvými; • provádí depistáž v rodinách ohrožených dětí; • vytváří předpoklady pro kulturní, sportovní, jinou zájmovou a vzdělávací činnost dětí; • provádí opatření, ocitne-li se dítě bez přiměřené péče; • analyzuje situaci v oblasti negativních jevů u dětí a mládeže, podílí se na organizaci preventivních opatření, vytváří a realizuje projekty se zaměřením na využívání volného času, • zaměřuje se na děti ohrožené návykovými látkami, alkoholem, gamblerstvím a na děti s projevy rasové nesnášenlivosti a násilí; • nabízí dětem programy pro využití volného času v souladu s § 32 citovaného zákona, spolupracuje se školami, pověřenými osobami, zájmovými sdruženími a dalšími subjekty; • provádí šetření v rodině, škole, v jiném prostředí, kde dítě žije, spolupracuje s dalšími subjekty;

velmi úzce spolupracuje se všemi základními školami ve městě, s Pedagogicko psychologickou poradnou v Pardubicích, Střediskem výchovné péče Pyramida v Rybitví a všemi ostatními státními a nestátními organizacemi ve městě, které nabízejí volnočasové a zájmové aktivity dětem a mládeži.

• činí nutná opatření k ochraně života a zdraví dítěte a zajišťuje uspokojování jeho základních potřeb; • připravuje podklady pro jednání Komise pro sociálně právní ochranu dětí, svolává jednání Komise pro sociálně právní ochranu dětí a sleduje dodržování uložených opatření;

Komise pro sociálně právní ochranu dětí byla zřízena primátorem města Pardubic v souladu s § 38 z. č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, a § 106 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, jako zvláštní orgán obce;


60

Tab. č. 1 – Statistika komise pro sociálně právní ochranu dětí v letech 2001 – 2005

Rok

2001 2002 2003

2004

2005

Počet zasedání

6

6

4

2

3

Počet projednávaných případů

24

18

4

2

5*

6

2

0

3

opatření: a) napomenutí rodičům

0

b) napomenutí nezletilým

4

5

2

0

1

c) dohled nad výchovou

7

6

0

0

1

d) omezení

1

0

0

0

0

e) zrušení dohledu

0

5

0

0

6**

* 3 rodiny byly v komisi projednávány v letošním roce 3x ** dohledy byly zrušeny z důvodu dosažení zletilosti

•

poskytuje pravidelnou konzultační a poradenskou činnost pro žáky, rodiče a učitele základních škol v Pardubicích: ZŠ Polabiny I, Polabiny II., Polabiny III, Závodu Míru, Bratranců Veverkových, Staňkova, J. Ressla, Svítkov, Ohrazenice, Waldorfská, Spořilov, Dubina, Studánka, Benešovo nám., Štefánikova, ZŠP Klášterní ul. a Artura Krause, ZŠ Pardubičky a Speciální škola Svítání. Smyslem konzultací je aktivní vyhledávání dětí dle § 10 citovaného zákona. Osloveny byly i všechny mateřské školy v Pardubicích

•

vytváří strategii protidrogové politiky pro město, přičemž úzce spolupracuje se subjekty v dané oblasti (Krajský úřad Pardubického kraje – odbor zdravotnictví, občanské sdružení Klub hurá kamarád, Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích, Krajská nemocnice Pardubice – Poradna pro léčbu návykových chorob).

Oddělení sociální prevence vytváří a realizuje projekty zaměřené na preventivní činnost

Specializovaný klub pro děti s poruchami chování a pro ohrožené děti Je provozován v rámci oddělení a je určen dětem z evidence oddělení. Klub probíhá 2x týdně v pondělí a ve středu odpoledne (rozděleno dle věku) v budově MmP, Štrossova ul. Program a odborný dohled klubovny zajišťují vždy 2 sociální terapeuti. Návštěvnost klubovny během jednoho odpoledne se pohybuje okolo 15 dětí (z prostorových důvodů nelze vyhovět zvyšujícímu se zájmu dětí). Činnost klubovny se zaměřuje na výchovně vzdělávací, tvořivé, arteterapeutické a sportovní aktivity a práci s dětmi se specifickými poruchami učení. V roce 2005 klubovou činností oddělení prošlo celkem 95 dětí ve věku od 5 do 17 let.


61

Celodenní výlety a další jednorázové akce pro děti Oddělení organizuje a účastní se výchovně-rekreačních táborů a jiných akcí pro děti z rodin, které jsou v evidenci oddělení (rodiny s různým znevýhodněním, např. vztahové problémy, domácí násilí, zdravotně postižený člen v rodině, dítě s poruchami chování a učení apod.) V roce 2005 se uskutečnily tyto akce: • kulturní akce – divadelní představení ve Východočeském divadle Pardubice (účast 25 dětí) leden • přednáška v klubovně na téma „Dospívání a sex“ (účast 10 dětí) – květen • pěší výlet do Apolenky (účast 31 dětí) – květen • cyklistický výlet na Kunětickou horu (účast 20 dětí) – červen • desetidenní letní dětský tábor, okr. Světlá nad Sázavou (účast 35 dětí) - srpen • akce Dopravní hřiště v Pardubicích (účast 10 dětí) – říjen • podzimní víkendový pobyt – Teplice nad Metují (účast 30 dětí) - říjen • zimní víkendový pobyt – Teplice nad Metují (účast 23 dětí) - prosinec • kulturní akce – filmové představení v kině Dukla (účast 40 dětí) - prosinec • kulturní akce – muzikál Bídníci v divadle Goja Music Hall v Praze (účast 17 dětí) - prosinec

Letní dětské tábory pro děti z ohrožených rodin a s poruchami chování V roce 2005 se tábor uskutečnil na deset dní v rekreačním zařízení Ředkovec u Světlé nad Sázavou za účasti 35 dětí ve věku od 6 do 16 let. Tradiční táborové aktivity jsou přizpůsobeny potřebám dětí ve smyslu např. výchovných problémů. Důraz se klade na terapeutické zaměření programu, kladné zážitky a pevný režim s denním hodnocením chování a aktivity dětí. Na základě bližšího poznání dítěte a jeho potřeb v průběhu pobytu sociální pracovník tvoří další individuální terapeutický plán pro práci s dítětem a jeho rodinou.

Rodinné tábory Idea realizovat rodinné tábory vznikla z potřeby jednak završit celoroční sociální práci s rodinou, ale také dát možnost rodině aktivně a společně prožít čas a přitom využít příležitost řešit kritické okamžiky v komunikaci rodiny přímo při jejich vzniku během pobytu. Pro rodinné tábory a víkendové pobyty rodin jsou vybírány rodiny z řad klientů oddělení. Kriteriem výběru je alespoň přibližně stejné sociokulturní prostředí účastníků a podobná problematika rodiny (např. rozvodová situace, matka samoživitelka, alkoholismus v rodině, domácí násilí, nízký výchovný potenciál rodičů atd. ) Pro účastníky je připraven terapeutický a volnočasový program. Rodinné tábory a víkendové pobyty pro rodinu jsou pořádány od roku 2001. Rodinných táborů se ve třech bězích účastnilo celkem 16 rodin s celkový počtem 53 účastníků.

Víkendové pobyty - podzimní a zimní Oba se konaly v prostředí Adršpašsko - teplických skal ve městě Teplice nad Metují. Pobyt byl umožněn celkově padesátitřem dětem ve věku od sedmi do šestnácti let. Zimní pobyt se nesl v duchu vánoční atmosféry. Díky terapeutickému zaměření zde posílily své dovednosti v kolektivu, naučily se novým činnostem a hlavně získaly do svého života kladný pestrý zážitek, kterých není nikdy dostatek. Vzhledem k odbornosti sociálních terapeutů dostaly


62

možnost zúčastnit se pobytu i děti, které např. kvůli zdravotnímu ( sociálnímu) omezení jen zřídka absolvují akce podobného rázu. Díky za umožnění realizace akcí patří městu Pardubice, které projekty finančně podpořilo v rámci Programu prevence kriminality na místní úrovni – partnerství. Všechny výše uvedené preventivní akce jsou terapeuticky zaměřené. Účast na táborech, výletech a akcích v uplynulém roce byla celkově umožněna 90 dětem, přitom většina dětí se zúčastnila akcí opakovaně v rámci dlouhodobé systematické práci s dětmi a jejich rodinami. V roce 2005 vznikl na oddělení projekt Víkendové pobyty pro rodiče a děti z ohrožených rodin, na který byly získány finanční prostředky v rámci Programu prevence kriminality na místní úrovni – Partnerství. Jeho realizace bude probíhat v roce 2006.

Pomoc ohroženým rodinám V roce 2005 byl šestým rokem realizován tento projekt ve spolupráci mezi Oddělením sociální prevence MmP a Vyšší odbornou školou obor sociální práce v Pardubicích. Je určen rodinám, které se ocitly v dlouhodobé tíživé situaci. Projekt je založen na pravidelném setkávání rodiny s dobrovolným sociálním pracovníkem – studentem či studentkou VOŠ. Setkání probíhají přímo v místě bydliště rodiny, případně na jiném dohodnutém místě. Práci dobrovolníků po odborné stránce garantuje OSP MmP. Projekt běží od roku 1999, od této doby se jej účastnilo 43 rodin a 41 studentů. V čem spočívá pomoc dobrovolníků? • podpora při zvládání obtížných životních situací • psychosociální poradenství, zprostředkování potřebných kontaktů • pomoc s organizací péče o domácnost • poradenství v oblasti péče a výchovy, pomoc při řešení výchovných obtíží dětí • upevnění vzájemných vztahů v rodině • pomoc při vytvoření systému domácí přípravy dítěte do školy • nabídka nejrůznějších aktivit, programů pro volný čas Jaké jsou podmínky? • dobrovolný pracovník nenahrazuje v žádném směru práci sociálních pracovníků, neúčastní se soudních jednání


63

• •

dobrovolník se s rodinou setkává na schůzkách v předem dohodnutém čase i místě, mimo tyto termíny rodinu nenavštěvuje rodina může kdykoliv od projektu odstoupit

K nám šikana nepatří Nejnovější projekt oddělení, na který byla poskytnuta dotace Ministerstva vnitra v rámci Programu prevence kriminality na místní úrovni – Partnerství, vznikl při působení sociálních terapeutů na pardubických základních a speciálních školách. Na dvou z nich (ZŠ Staňkova a ZŠ Polabiny III) proběhlo odborné proškolení všech pedagogických pracovníků a přednáškový program pro žáky formou interaktivních her v jednotlivých třídách. Ten byl doplněn tištěnými informačními materiály a umístěním schránek důvěry v prostorách školy. Celý program uzavřela v první polovině prosince výtvarná soutěž třídních kolektivů na téma šikany a výstava v KD Hronovická. Projekt bude pokračovat i na ostatních pardubických školách, které o něj projeví zájem.

Katalog volnočasových aktivit pro děti a mládež v Pardubicích Oddělení dále monitoruje nabídku sportovních, kulturních a dalších volnočasových aktivit ve městě, záměrem je ucelení informací a vytvoření katalogu s přehledem nabídky (domy dětí a mládeže, další různé organizace a sdružení - jejich nabídka, kontakty, poplatky…). V tomto roce došlo k oslovení všech organizací zabývající se danou činností ve městě a blízkém okolí a sběru potřebných dat. Katalog je po obsahové stránce připraven, nyní se vypracovává grafická úprava.

Procentuální zastoupení klientů v jednotlivých projektech OSP 26%

26%

11%

21%

16% Jednorázové akce

Jednodenní výlety

Letní tábor

Specializovaný klub

Víkendové pobyty

Graf. č.1- Zastoupení klientů v projektech OSP za rok 2005


64

Program prevence kriminality na místní úrovni – Partnerství Od roku 1996 je zpracováván a realizován Program prevence kriminality na místní úrovni. Ten je pak každoročně předkládán Ministerstvu vnitra ČR – Odboru prevence kriminality k získání státních dotací.

Jeho vznik byl motivován potřebou dlouhodobé, systematické a komplexní prevence kriminality a dalších sociálně patologických jevů ve městě, která by vycházela z důkladné sociálně demografické analýzy a analýzy vývoje a výskytu kriminality a dalších negativních sociálních jevů na území města.

Jako poradní orgán Rady města Pardubic byla zřízena Komise pro prevenci kriminality a sociální politiku – Sekce A, která posuzuje všechny projekty předložené státními a nestátními organizacemi ve městě a doporučuje je ke schválení Radě a Zastupitelstvu města Pardubic včetně výše přidělených finančních příspěvků z rozpočtu města na schválené projekty. Oddělení sociální prevence připravuje, svolává a řídí jednání této komise.

Podstatou a těžištěm programu prevence kriminality je úzká součinnost místní samosprávy, policie a nestátních neziskových organizací působících ve městě. Za dobu jeho realizace se podařilo ve městě vytvořit efektivně fungující systém subjektů preventivní politiky.

Vybudování kamerového systému, propojení operačního pracoviště Městské policie s Okresním ředitelstvím PČR a zřízení mobilního kamerového bodu je velmi důležitým faktorem eliminace páchaní trestné činnosti na území města. V roce 2005 byly ve městě instalovány bezpečnostní stojany na kola v celkovém počtu 956 stání s cílem snížit nápad krádeží jízdních kol na veřejných prostranstvích města.

Státní dotace vynaložené na prevenci kriminality ve městě Pardubice v letech 1996 - 2005 Kč

4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0

STÁTNÍ DOTACE

1996

1997

1998

1999

2000

1 891 545 3 525 424 2 283 570 1 482 746 869 000

z toho na situační prevenci 1 556 549 1 447 299 656 902

270 000

0

2001

2002

2003

2004

2005

276 000

248 500

851 153

999 000

861 000

0

0

523 000

370 000

799 000

ROK

Graf č. 2 – Státní dotace vynaložené na prevenci kriminality ve městě Pardubice v letech 1996 – 2005


65

Finanční prosředky vynaložené z rozpočtu města na prevenci kriminality ve městě Pardubice v letech 1995 - 2005 Kč

3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0

ROZPOČET MĚSTA z toho na situační prevenci

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

ROK

425 100 1 050 214 1 923 361 1 471 927 3 381 472 901 360 1 279 520 1 283 308 1 368 067 1 400 000 1 702 997 0

246 214 340 702

90 964

82 299

0

0

0

60 000

50 000

299 997

Graf č. 3 –Finanční prostředky vynaložené z rozpočtu města na prevenci kriminality ve městě Pardubice v letech 1995 – 2005

Tab. č. 2 - Program prevence kriminality ve městě od roku 1996 – 2005: Celkově vynaložené finance Počet realizátorů projektů Počet realizovaných projektů


29 583 025,30 166

66

Tab. č. 3 – Projekty uskutečněné v letech 1996 – 2005 podle jednotlivých realizátorů počet realizovaných projektů

Název organizace

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Středisko křesťanské pomoci - Azylový dům pro ženy

1

1

Amalthea, obč. sdružení

1

Bílý kruh bezpečí, obč. sdružení Oblastní spolek Českého červeného kříže

1

1

Klub Hurá kamarád, obč. sdružení odbor

Městská policie Pce Policie ČR - Okresní ředitelství

1 5

1 5

2

2

2

3

5

5

5 1

2

8

6

6

4

7

6

5

5

5

1 2

5 3

3 3

2

1

1

3 1 1

2

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Linka Důvěry - Nemocnice Pardubice -

1

1

Křesťanské společenství, obč. sdružení

Nemocnice Pardubice výchovy ke zdraví

1

1

Darjav, obč. sdružení

Pardubic,

1

1

ARM WREST KLUB ČR, o. s.

Magistrát města sociálních věcí

1

oddělení

1 1

Nadační fond Romane Čhave

1

1

1

Občanská poradna, obč. sdružení

1

Ekoncentrum PALETA, obč. sdružení Péče o duševní zdraví region Pce Salesiánské hnutí mládeže, obč. sdružení SKP CEDR

1 1

1

1 1

1

1

2

1 1

1

1 2

SKP - CENTRUM Středisko křesťanské pomoci - Záuční středisko

1

2

Sdružení pardubických Romů, obč. sdružení

1

1 1

1

TJ Paramo Pardubice

1

Městský obvod Pardubice VII


1

67

1

Dětský a Studentský parlament

Pracovnice z oddělní sociální prevence ve spolupráci s vedoucí odboru organizuje a vede zasedání Dětského a Studentského parlamentu.

Účelem je zprostředkovat zástupcům jednotlivých základních a středních škol setkání s politickými představiteli města a dalšími zajímavými hosty a umožnit jim aktivně se podílet na životě ve městě. Zasedání parlamentů se koná zhruba jednou měsíčně v budově magistrátu, popř. v jiné instituci nebo na základní škole . V rámci Dětského a studentského parlamentu oddělení spolupracuje s patnácti středními a sedmnácti Základními školami v Pardubicích Z každé ZŠ jsou dva delegáti, ze SŠ po třech delegátech.

Činnost obou parlamentů byla zahájena ve školním roce 2001/2002, kdy byly oba parlamenty schváleny Radou města Pardubic. Od té doby se studenti a žáci scházejí průměrně jednou měsíčně v počtu 40 studentů a 38 žáků.

Mezi nejčastější témata parlamentů patří kultura, školství, doprava ve městě, rozvoj města, životní prostředí, možnosti trávení volného času ve městě apod. Pozvání parlamentů v uplynulých letech přijali např. náměstek primátora Jiří Razskazov a Ing. Michal Koláček, ředitel Městské policie Pardubice Ing. Petr Kvaš, ředitelka služeb města Pardubic Ing. Lea Tomková a další. Velkým výstupem činnosti parlamentů je budování Skateparku v Pardubicích. Ve školním roce 2005/2006 navštívili delegáti Senát České republiky.


68

Potravinová banka •

Oddělení je koordinátorem tzv. Potravinové banky a to ve spolupráci s občanským sdružením Naděje (potravinová pomoc znevýhodněným rodinám s dětmi z evidence odboru sociálních věcí). První potravinové banky v Evropě založil p. Bernard Dandrel, který se stal prezidentem Evropské federace potravinových bank. Propagátorem potravinových bank v České republice, resp. tehdy ještě v Československu, bylo v roce 1992 občanské sdružení Naděje. Od této doby získávala zkušenosti a kontakty na dodavatele i příjemce potravin. Od října 2003 probíhá v Praze ve spolupráci s Kraft Cares divize Kraft Foods International Praha potravinová pomoc pro sociálně slabé rodiny se třemi a více dětmi formou výdeje potravinových balíčků. V listopadu 2004 rozšířila Naděje činnost potravinových bank, kromě Prahy, i do jiných

měst České republiky. Jedním z míst je město Litomyšl.

Posláním Potravinové banky Litomyšl je soustředit různé produkty potravinářského průmyslu, který výrobce vyrobil nebo obchodník objednal v nadměrném množství, nebo kterým se blíží konec expirační doby. Může se jednat i o výrobek, který má vadu bránící prodeji, nesnižuje však jeho kvalitu. Jsou přijímány i výrobky ve stoprocentní kvalitě darované výrobcem jako sponzorský dar. Občanské sdružení Naděje v Litomyšli odebírá z centrály v Praze 120 potravinových balíčků. Toto množství dále přerozděluje do pěti měst, která se do projektu zapojila. Mimo Litomyšl se jedná se o Svitavy, Poličku, Choceň a Pardubice, které odebírají cca 45 balíčků každý měsíc a přerozdělují je potřebným rodinám. Cílovou skupinou jsou sociálně slabé rodiny se třemi a více dětmi, samoživitelé s dětmi, kteří se ocitli ve finanční tísni, popř. jiní občané v nouzi apod.. Viz graf níže Od listopadu 2004, kdy se do akce zapojilo město Pardubice, bylo mezi potřebné pardubické rodiny, až do prosince 2005, rozděleno cca 346 potravinových tašek. Vzhledem k tomu, že potřebných rodin je ve městě Pardubice a jeho nejbližším okolí velké množství, opakovaně dostává balíček pouze třetina rodin, ostatním je balíček poskytnut jednorázově.


69

Počet tašek v rámci potravinové banky 40

Svitavy

Litomyšl

Pardubice

15

10

10

Choceň

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Polička

45

Graf. č. 6 - Přerozdělení potravinových balíčků mezi zúčastněná města

Průměrná roční statistika oddělení sociální prevence 2002

2003

2004

Počet aktivních spisů OM (= ochrana mládeže)

236

233

212

Počet NOM spisů (NOM = nevedené v našem úřadě)

52

29

17

Počet dětí s výchovnými problémy

149

155

150

Počet evidovaných ohrožených rodin

18

24

57

Šetření jiná (školy, úřady)

178

188

171

Poradenství, podávání informací

153

154

237

Pohovory rodiče, děti

438

506

464

Pravidelné konzultace sociálních terapeutů na ZŠ

100

123

177

Šetření v rodinách

304

309

272

Rodinná terapie

66

74

107

Letní tábor (počet zúčastněných dětí)

2x

1x

1x

45

25

30

ROK


70

Rodinný tábor (počet zúčastněných dětí a rodičů)

1x

1x

nekonal

17

17

se

1x

1x

1x

43

44

dětí 28

Víkendový pobyt (počet zúčastněných dětí a rodičů) Výlety (počet zúčastněných dětí)

X@ školní r.

Studentský parlament (počet zúčastněných)

01/02 8x Dětský parlament (počet zúčastněných)

Počet aktivních spisů OM

28

5x

školní r. 03/04 7x 38

2x týdně

2x týdně

2x týdně

17

18

18

Počet evidovaných ohrožených rodin

82

Počet jednání a pohovorů v ZŠ, ZŠP a MŠ

338

Poradenství, podávání informací

153 156+150

Pravidelné konzultace sociálních terapeutů na ZŠ

165

Šetření v rodinách

208

Rodinná terapie

90

71

26

38

194


7x

36

Počet dětí s výchovnými problémy

@ výlety v roce 2002 nerealizovaly Tab. č. 4 – Průměrná roční statistika oddělení sociální prevence

8x

02/03

6

Pohovory rodiče + děti

160 školní r. 03/04

01/02

253

Počet NOM spisů

55 školní r. 02/03

školní r.

2005

ROK

5x

28 školní r.

6x Klubovna OSV MmP (počet docházejících dětí)

2x

Letní tábor (počet zúčastněných dětí)

1x 35

Rodinný tábor (počet zúčastněných dětí a rodičů)

nekonal se

Víkendový pobyt (počet zúčastněných dětí)

2x 50

Výlety (počet zúčastněných dětí)

7 175 školní

Studentský parlament (počet zúčastněných)

rok 04/05 7x 30 školní

Dětský parlament (počet zúčastněných)

rok 04/05 6x 37 Klubovna OSV MmP (počet docházejících dětí)

2x týdně 17


72

Hlavní úkoly OSV MmP na rok 2006 1. Zapracování nové legislativy v oblasti sociální práce do činnosti odboru. 2. Personální stabilizace a optimalizace pracovních míst. 3. Zahájení práce na komunitním plánování ve městě. 4. Velmi úzká a transparentní spolupráce s ostatními poskytovali sociálních služeb ve městě i v souvislosti s novu legislativou. 5. Zahájení realizace projektu na vzdělání sociálních pracovníků „Posílení individuálních praktických kompetencí sociálního pracovníka“. 6. Vytvoření protidrogové koncepce města Pardubic. 7. Vytvoření koncepce romské integrace a integrace cizinců v Pardubicích. 8. Plnění úkolů Strategického plánu města Pardubic v oblasti lidské zdroje. 9. Rozšíření projektu „K nám šikana nepatří“ na další základní školy ve městě. 10. Provést změny v koncepci městské ubytovny. 11. Navázání těsnější spolupráce s Univerzitou Pardubice – fakultou ekonomicko správní a filozofickou, zejména při společných projektech. 12. Pokračovat i nadále v efektivní spolupráci s vyšší odbornou školou Pardubice – obor sociální práce. 13. Být kvalitním odborným pracovištěm pro studenty sociální práce a příbuzných studijních oborů. 14. Zkvalitnit internetové stránky odboru (více informací, fotogalerie, prezentace v angličtině) 15. Příprava koncepce práce se seniory ve městě.


73

Slovníček základních sociálních pojmů Ambulantní služby Rozumí se jimi služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb. Součástí služby není ubytování.

Domovy a penziony Jedná se o skupinové bydlení se službami ve zvláštním zařízení, nahrazující uživateli domov buď trvale nebo na přechodnou dobu, při trvalém nebo dočasném omezení schopnosti či možnosti využívat jiné, např. terénní nebo ambulantní služby nebo i pomoc rodiny. Cílovou skupinou jsou senioři a zdravotně postižení.

Arteterapie Použití uměleckých technik jako nástroje diagnostiky, psychoterapie, výchovy a sociální práce. Arteterapie klade důraz na aktivitu, přičemž využívá uvolňující, katarzní a projektivní vlastnosti lidské tvořivosti. Pro terapeutické účely se využívá hlavně výtvarné umění (modelování, kreslení, práce s textilem apod.), ale patří zde rovněž muzikoterapie, biblioterapie, pohybové kreace aj. Pomocí kresby, koláže, modelování atd. dochází k porozumění sobě i druhým a k překonávání některých problémů. Výsledkem je získání náhledu, změna hodnot, radost z tvorby. Provádí se obvykle skupinově, výjimečně též individuálně.

Hipoterapie Metoda pohybové léčby, která využívá hybné fyziologické impulsy koně ke koordinaci motoriky klienta spolu s dalšími psychologickými dopady, které vznikají při komunikaci klienta s trenérem a klienta s koněm. Klient se učí vysílat signály, na něž kůň reaguje a které přijímá. To má velký psychologický význam – klientovo sebevědomí se zvyšuje a klient se aktivně podílí na terapii. Tato metoda je zvláště vhodná jako součást rehabilitace pro osoby s poruchami motoriky a nervosvalového aparátu.

Azylové domy Tyto domy poskytují individuální, důstojnou, nepřetržitou a koncepční pomoc osobám, které se ocitnou v krizové situaci; azylový dům je režimové zařízení, nenahrazující domov, život v něm se odlišuje od běžné normy; služba má termínovaný charakter; předpokladem využití služby je základní zájem o vyřešení své nepříznivé situace.

Hmotná nouze Jedná se o takový stav nouze, kdy příjem posuzované osoby nedosahuje částek životního minima. Zároveň si tento člověk nemůže příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotním stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním, zejména vlastní prací nebo využitím majetku. Zbezpečení jeho základních životních potřeb je tak vážně ohroženo.

Bezdomovci Lidé žijící bez stálého bydlení a obvykle i bez stálého zaměstnání, odříznutí od zdrojů, které jsou běžně dostupné jiným občanům. Nejširší v Evropě užívaná definice zahrnuje mezi bezdomovce i osoby žijící v nedůstojných podmínkách v ústavech a sociálních zařízeních včetně osob kterým hrozí ztráta bydlení, například pro neplacení nájmu. V zemích EU i u nás je bezdomovectví buď následkem rozpadu rodiny (který je následkem nezaměstnanosti, alkoholismu, duševní poruchy nebo i konfliktu potřeb manželů) nebo nezvládnutím přechodu z institučního prostředí (dětské domovy, výchovné ústavy, věznice) do prostředí neústavního.

Hospicová péče (péče o umírající, terminální péče) Forma komplexní ústavní péče založená na paliativní medicíně, která má za cíl předcházet a zmírnit všechny aspekty utrpení nemocného nebo umírajícího člověka. Hospicová péče navíc zohledňuje psychické, duchovní i vztahové potřeby uživatele. Klade důraz na kvalitu života klienta a zahrnuje i péči o jeho blízké. Poskytovatelé hospicové péče vycházejí z toho, že umírající člověk nepotřebuje zdravotníky orientované na akutní medicínu, kteří smrt berou jako svou prohru, ale profesionála, který má na něj čas a unese velkou psychickou zátěž, jakou přináší doprovázení nemocného k smrti. V české republice je hospicová péče službou zdravotnickou, poskytovanou nestátním zařízením.

Domy na půli cesty Poskytuje střednědobé bydlení lidem, kteří opouštějí ústavní zařízení nebo rodinu a jejichž schopnosti v oblasti péče o domácnost, prosazování práva národků a v dalších důležitých sférách psychosociálních dovedností jsou snížené v důsledku insitucionalizace nebo vlivem rodiny a osobního vývoje; dům na půli cesty je speciální ubytovací zařízení, částečně režimové, nenahrazující domov; život v něm se má co nejvíce přibližovat běžné normě, zároveň se uplatňuje hledisko samostatnosti, nácviku sociálních dovedností a sociálního učení; služba má termínovaných charakter


Chráněné bydlení Jde o bydlení se službami ve zvláštním bytě, který představuje – buď trvale nebo na přechodnou dobu – pro uživatele domu, při trvalém nebo dočasném omezení schopnosti či možnosti využívat jiné, např. terénní nebo ambulantní služby nebo i pomoc rodiny; byt kde je tato služba poskytována, je součástí běžné zástavby a uvnitř jeví všechny základní znaky běžného bytu; služba je alternativou skupinového bydlení v domovech či penzionech.

74

mimosoudním řešení občanských sporů, při řešení komunitních problémů a občanských sporů, při práci s rodinami a manželstvím, při řešení konfliktů uvnitř institucí a také při řešení společenských makroproblémů. Mediátor programově nestraní žádnému účastníkovi, ale pomáhá všem, aby našli to, v čem se mohou shodnout. Proces mediace by měl vyústit přijetím uskutečnitelné dohody, přičemž všichni účastníci by měli považovat přijaté řešení za nejlepší možné. Výhodou mediace je dobrovolnost, rychlost, nízké finanční náklady, důvěrnost a možnost řešit spor vstřícně, nikoli konfrontačně.

Komunita (lokální komunita) Souhrn lidí, kteří obývají společný prostor, kde buď tvoří samosprávnou jednotku (v tomto významu se zpravidla jedná o celou obec), nebo zde jsou sociálně a prostorově vyloučeni (v tomto významu se jedná o část obyvatel obce). Nutno podotknout, že pro formulování rozvojových a integračních programů je vhodné uvažovat v kontextu celé obce a nikoli pouze v kontextu sociálně vyloučené komunity. Komunitní plánování Přímé vyjednávání mezi zřizovateli, poskytovateli a uživateli služeb, jehož cílem je zlepšit místní sociální politiku či charakter sociálních, případně dalších souvisejících služeb.

Nízkoprahové sociální služby K základním rysům nízkoprahových sociálních služeb patří:

Komunitní práce Činnost, která má pomoci obyvatelům určité komunity formulovat společné problémy a dosahovat jejich řešení. Jedná se především o schopnost organizovat se, formulovat strategický problém a taktické kroky jeho řešení, vyhledávat zdroje (finanční, materiální, lidské) pro jeho řešení a vytvářet tlak na zodpovědné instituce. Lokalita Místo (obecně); v kontextu terénní sociální práce se tento termín používá ve významu: prostorově vymezený urbanistický (sídelní) útvar obývaný skupinou sociálně vyloučených obyvatel.

zaměření na osoby, které nevyhledávají běžně pomáhající instituce a přitom jsou v nepříznivé životní situaci

•

služby jsou poskytovány co nejvíce v běžném (přirozeném) prostředí těchto osob

•

pro realizaci služby není třeba znát podrobné údaje o uživateli, často není třeba znát ani uživatelovo jméno

•

snižují se psychologické, sociální a technické bariéry, které brání lidem využívat tyto služby.

Nízkoprahové sociální služby mají velké spektrum podob – jedná se o programy streetworku, tedy terénní sociální práci a jednak o nízkoprahová centra (pro uživatele drog, pro ohrožené děti a mládež, pro bezdomovce apod.)

Magnetoterapie Terapie pulzním magnetickým polem. Evokuje změny v elektromagnetickém a biochemickém stavu buněk a tkání s mnoha následnými systémovými účinky. Dochází k příznivému ovlivnění systému nervového, hormonálního, imunologického, kardiovaskulárního, kostního, svalového, zažívacího a urogenitálního.

Osobní asistence Jedná se o osobní pomoc se zvládnutím každodenních dovedností a úkonů, které by člověk dělal sám, nebýt zdravotního postižení nebo jiné znevýhodňující okolnosti; jde o službu návštěvní a terénní, která se poskytuje v přirozeném prostředí klienta bez omezení rozsahu, místa a času tj. ve všem vždy a všude dle jeho potřeb a dohody s ním; osobní asistence je alternativou pobytu klienta v pobytovém zařízení typu domov/penzion.

Muzikoterapie Léčení hudbou – psychoterapeutická technika, která navozuje pomocí hudby zážitky, které klienta přelaďují do lepšího stavu. Při muzikoterapii aktivní se využívá zpěvu, práce s hlasem a hry na různé nástroje nebo předměty, s nimiž lez vyjadřovat alespoň rytmus. Pomocí zvuku lze vyjadřovat pocity, vztahy k sobě samému, k druhým lidem apod. Muzikoterapie receptivní se uskutečňuje poslechem vybraných úryvků klasické i jiné hudby s následnou diskusí o prožívaných pocitech. Hudba může souznít s náladou a pocity klienta nebo v případě nepříjemné nálady pomůže klientovi se pomocí hudby přeladit. Hudba vždy vyvolává silné emoce, lze o nich hovořit, vyjádřit je kresbou nebo pohybem. Pasivní muzikoterapie se často spojuje s relaxací.

Pečovatelská služba Osobní pomoc se zvládnutím vyjmenovaných běžných každodenních úkonů, které by člověk dělal sám, kdyby zvládl samostatně běžné úkony v oblastech osobní péče a péče o domácnost; jde o službu návštěvní, která se poskytuje v přirozeném prostředí klienta; pečovatelská služba je alternativou pobytu klienta v pobytovém zařízení typu domov/penzion. Podporované bydlení Forma pomoci s vedením domácnosti a se zvládnutím dalších s tím spojených úkonů; je poskytována dlouhodobě s ohledem na individuální potřeby uživatelů služeb; služba je alternativou skupinového bydlení v domovech či penzionech

Mediace Vyjednávání a uzavření dohody s pomocí vyškoleného zprostředkovatele – mediátora. V současné době se v ČŘ používá zejména při


•

75

Podporované zaměstnání (chráněné dílny) Poskytuje se osobám se sníženou schopností získat a udržet si pracovní místo na otevřeném trhu práce, především z důvodů zdravotního postižení, dočasně nepříznivého zdravotního stavu po závažném onemocnění či úrazu nebo nedostatku sociálních schopností a dovedností; podpora se zaměřuje na zvládnutí pracovních a se zaměstnáním spojených dovedností, pracovní podmínky, vztahy, využívají služeb zaměstnanosti; cílem je placená práce; služba je časově omezená dle dohody s klientem a jeho potřeb; služba je poskytována také zaměstnavateli.

Sociální nouze Člověk se nachází v sociální nouzi, jestliže pro nezaopatřenost, vysoký věk, ztrátu soběstačnosti pro nemoc, zdravotní postižení, dysfunkci rodiny, ohrožení práv a zájmů jednáním jiné osoby nebo z jiných vážných důvodů není fakticky schopen zabezpečovat své základní životní potřeby. Sociální služby Všechny služby, krátkodobé i dlouhodobé, poskytované oprávněným uživatelům, jejichž cílem je zvýšení kvality klientova života, případně i ochrana zájmů společnosti. Sociální služby se podle své povahy poskytují v přirozeném sociálním prostředí nebo v zařízeních sociálních služeb k tomuto účelu zřízených, popřípadě i mimo přirozené sociální prostředí osob a zařízení. K základním činnostem při poskytování sociálních služeb patří pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, sociální poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, telefonická krizová pomoc, nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Rozsah poskytovaných služeb se u jednotlivých typů sociálních služeb liší.

Přechodné zaměstnání Tato služba je vázána na specifické pracoviště – výkon stanovených prací; poskytuje se na omezenou dobu osobám s nedostatkem pracovních návyků; služba má rehabilitační a tréninkový charakter (tzv. pracovně rehabilitační pokus) s cílem získat nebo obnovit pracovní návyky a dovednosti nutné k pozdějšímu získání a udržení si pracovního místa; pracovní činnost nemá charakter běžné výdělečné činnosti, nevzniká pracovně právní vztah. Psychoterapie Léčení psychologickými prostředky, které provádí speciálně vyškolený terapeut. Půdou, na níž psychoterapeut pracuje, je terapeutický vztah mezi klientem a terapeutem, případně mezi více klienty a terapeuty. Má řadu směrů, které se liší v definici cíle psychoterapie i v představě o tom, co způsobuje poruchy duševní rovnováhy. Způsoby provádění psychoterapie zahrnují psychoterapii individuální, skupinovou, komunitní, rodinnou, arteterapii.

Sociální vyloučení (sociální exkluze) Stav, který brání lidem podílet se na aktivitách společnosti (ekonomických, politických i spotřebních), ve svém důsledku jim tedy brání být plnoprávnými občany státu, ve kterém žijí; dalším důsledkem je vlastně zabránění volného pohybu těchto lidí, až již se jedná o pohyb ve společenské hierarchii nebo i reálný fyzický pohyb - svoboda změny bydliště, opuštění státu apod. Protikladem sociálního vyloučení je potom soudržnost a integrace, tedy základní hodnoty pro dosažení solidarity a občanství. Je ještě mnoho dalších pohledů na sociální vyloučení, ale pro potřeby politického zdůvodnění terénní sociální práce je výše popsaný koncept velmi vhodný. V současném diskurzu se termín sociální vyloučení (sociální exkluze) začíná používat náhradou za termín chudoba. Chudoba ovšem nikoli ve smyslu prostého materiálního nedostatku, ale chudoba strukturální, která zabraňuje jí postiženým osobám účastnit se aktivit běžných pro jiné občany.

Raná péče Je to komplex služeb orientovaný na celou rodinu dítěte raného věku se zdravotním postižením či ohrožením vlivem prostředí; služby jsou zaměřeny na podporou rodiny a podporou vývoje dítěte; jde o službu terénní/návštěvní, která se poskytuje převážně v přirozeném prostředí klienta; ranná péče je alternativou umisťování dětí do ústavní péče/odebírání dětí z rodiny. Respitní služby (odlehčovací) Jedná se o osobní služby poskytované tam, kde člen rodiny nebo jiná osoba celodenně pečuje o člověka, jehož schopnosti sebeobsluhy, orientace v čase a prostoru apod. jsou omezeny v důsledku zdravotního postižení nebo stáží; adresátem služby je pečovatel, cílem služby je poskytnout pečovateli čas k odpočinku, dovolené, regeneraci sil apod.; jde o službu návštěvní, ambulantní nebo pobytovou; odlehčovací služby jsou prevencí dlouhodobých pobytových služeb.


Sociální soudržnost/začlenění (sociální inkluze) Pevné spojení jednotlivců a vrstev společnosti. Jeden z ideálů sociální politiky, opak sociálního vyloučení. Tento pojem se v současnosti objevuje i v dokumentech EU, kde je takto označována snaha vyrovnat rozdíly v bohatství mezi jednotlivými

76

regiony. V Evropě má být dosažena podporou práce (vytvářením pracovních příležitostí, zlepšováním dostupnosti práce) a podporou vzdělávání.

Terénní služby Terénními službami se rozumí služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném prostředí.

Streetworker Pracovník poskytující služby klientům v prostředí, kde klient realizuje jednání, které je vnímáno jako důvod pro poskytování služby. Současný úzus je takový, že se jedná o nějakou formu sociálně patologického jednání. Streetworker poskytuje klientovi jen základní službu a doprovází ho k dalším odborníkům a službám.


Terénní sociální pracovník Podobně jako streetworker dochází za klientem a poskytuje mu služby v jeho přirozeném prostředí. Na rozdíl od předešlého se však nejedná o prostředí primárně patologické, podobně i řešené problémy mají charakter "běžných" každodenností a nejedná se většinou o případy sociálně patologického jednání. Jeho úkolem je vyjednat s klientem kompletní způsob řešení jeho problému a poskytnout mu doprovod při řešení tohoto problému. Ve vhodné chvíli předává klienta dalším institucím a odborníkům.

77

Výroční zpráva za rok 2005

Recommend Documents