Poruchy rovnováhy a chůze Ota Gál Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Poruchy rovnováhy Ota Gál Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Posturální stabilita = Schopnost kontrolovat těžiště ve vztahu k opěrné bázi • Těžiště (COM) = bod, který v centru tělesné hmoty • Opěrná báze (BOS) = část těla, která je v kontaktu s opěrnou plochou
Posturální orientace = schopnost udržet odpovídající konfiguraci tělesných segmentů a příslušný prostorový vztah těla k okolí v příslušné situaci
Systémový pohled Jedinec
Stabilita Činnost
Prostředí
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Systémový pohled Motorika
Stabilita
Kognice
Senzory
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Modality posturální stability 1. Klidová (=aktivní proces udržování COM v BOS) 2. Reaktivní (=aktivní proces udržení/navrácení COM v/do BOS při působení nečekaných destabilizujících impulzů)
3. Proaktivní (anticipatorní) (=aktivní proces dopředné posturální adaptace na posuny COM v důsledku pohybu tělesných segmentů)
Klidová posturální stabilita (=aktivní proces udržování COM v BOS)
• I v klidu lze pozorovat minimální kyvadlový pohyb → alterující svalová aktivita (x kokontrakce) • Velikost výchylek závisí na: – ploše opěrné báze – pozici a rychlosti pohybu COM ve vztahu k hranicím BOS – subjektivním vnímání limitů stability
• Udržována svalovým tonem, který ovlivněn: – posturou – distribucí bazálního svalového napětí – posturální regulací napětí (posturální a vzpřimovací reflexy)
• Kterých svalů? Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Reaktivní posturální stabilita (=aktivní proces udržení/navrácení COM v/do BOS při působení nečekaných destabilizujících impulzů)
• Antero-posterioriorní reaktivní posturální strategie: 1. kotníková strategie: disto-proximální aktivace: ??? 2. kyčelní strategie: proximo-distální aktivace: ???
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Reaktivní posturální stabilita (=aktivní proces udržení/navrácení COM v/do BOS při působení nečekaných destabilizujících impulzů)
• Antero-posterioriorní reaktivní posturální strategie: 1. kotníková strategie: disto-proximální aktivace: TA x TS, Q+ABD x HAM+PARAV 2. kyčelní strategie: proximo-distální aktivace: Q+ABD x HAM+PARAV, TA x TS 3. kroková strategie 4. užití HKK
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Reaktivní posturální stabilita (=aktivní proces udržení/navrácení COM v/do BOS při působení nečekaných destabilizujících impulzů)
• Medio-laterální reaktivní posturální strategie: v hleznu možný pouze minimální pohyb → dominuje kyčelní strategie: ???
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Reaktivní posturální stabilita (=aktivní proces udržení/navrácení COM v/do BOS při působení nečekaných destabilizujících impulzů)
• Medio-laterální reaktivní posturální strategie: v hleznu možný pouze minimální pohyb → dominuje kyčelní strategie: TFL, GM, ADD
• TFL se aktivuje do všech směrů! • Řízení supraspinální, ale subkortikální → kmen (latence 80-90ms x spinální 45ms, kortikální >100ms) Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Proaktivní posturální stabilita (=aktivní proces dopředné posturální adaptace na posuny COM v důsledku pohybu tělesných segmentů)
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Hugon 1982
Posturální stabilita • V reálných situacích jednotlivé modality naráz • Situace, kdy nás zajímají tyto modality – Sed – Stoj – Chůze
Vyšetření posturální instability: motorika Motorické komponenty
klidová stabilita
reaktivní stabilita
sed
stoj
chůze
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
proaktivní stabilita
Posturální stabilita: co hodnotí škály? Berg Balance Scale 1. Sed bez opory 2. Postavování 3. Stoj bez opory 4. Stoj se zavřenýma očima 5. Stoj spojný 6. Reaching ve stoje 7. Sebrání předmětu ze země
8. Pohled přes rameno 9. Otočení o 360° 10. Počet naměř. kontaktů 11. Stoj na jedné noze 12. Tandemový stoj 13. Posazení 14. Přesuny židle – postel
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Vyšetření posturální instability: motorika Motorické komponenty
klidová stabilita
reaktivní stabilita
proaktivní stabilita
sed
Berg 1
mNT (Poma) mBESTest IV
Berg 2, 13
stoj
Berg 3
NT (Poma) BESTest IV
FRT = Berg 6 Berg 7, 10, 11, 12
chůze
10MWT TUG
BM
DGI
Muskuloskeletální faktory: ROM, síla, postura
Systémový pohled Somatosenzory
Motorika
Stabilita
Kognice
Senzory
Zrak
VA
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Integrace
Vyšetření posturální instability: SOT
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Vyšetření posturální instability: SOT • Klinická verze: – měkká podložka – zavření očí – vysokodioptrické brýle – brýle s lepenkou – dóm
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Vyšetření posturální instability: senzory Motorické a senzorické komponenty
sed
0
VZ
SI
stoj
0
VZ
SI
chůze
0
VZ
SI
klidová stabilita
reaktivní stabilita
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
proaktivní stabilita
Vyšetření posturální instability: kognice • Udržování posturální stability automatické, ale vyžaduje část pozornosti • Čím náročnější posturálně stabilizační úkol, tím větší nároky na pozornost • Každá další činnost mimo posturální stabilizace tak zvyšuje riziko instability
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Vyšetření posturální instability: kognice • Vyšetření v dual tasku (kogn./motor.) • Kognitivní dual-task – odečítání 3 nebo 7 od > 50 – počet správných odpovědí za 1s v ST i DT – čas primárního úkolu (TUG) v ST i DT
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Vyšetření posturální instability: kognice Motorické, senzorické a kognitivní komponenty 0
VZ
SI
DT
DT
DT
0
VZ
SI
DT
DT
DT
0
VZ
SI
DT
DT
DT
sed
stoj
chůze
klidová stabilita
reaktivní stabilita
proaktivní stabilita
Vyšetření posturální instability • • • • • •
Anamnéza! Pády – četnost, okolnosti – kdy?, kde?, jak? Snížení funkční nezávislosti v ADL Snížení participací Disabilita mobility Snížené sebevědomí (ABC, FES)
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Activities-Specific Balance Confidence
Falls Efficacy Scale
Závěr • Stabilita vyžaduje multidimenzionální testování • Klíčová role anamnézy • Zvolení vhodných testů
Poruchy chůze Ota Gál Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Neurologický pohled na chůzi
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Historie výzkumu chůze
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Historie zkoumání: výsledky 1. Supraspinální řízení není nezbytné pro aktivaci základních motorických chůzových vzorců. 2. Základní chůzový rytmus je generován neuronálními okruhy na míšní úrovni. 3. Spinální chůzové okruhy jsou modulovány tonickou aktivitou descendentních drah z mozku. 4. Spinální generátory chůzových vzorců nevyžadují ke své aktivitě nezbytně senzorické vstupy, ale jsou jimi silně ovlivňovány (zejm. propriocepcí). Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Spinální úroveň: Central Pattern Generator • CPG = neuronální síť schopná generovat rytmickou motorickou aktivitu bez fázického senzorického vstupu z periferie (chůze, plavání, žvýkání, dýchání, let apod.) • Některé CPG jsou aktivní konstantně (dýchání) • Jiné CPG se aktivují až na podnět: např. chůze (spouští centrum lokomoce v mezencefalu) • Informace o aktivitě CPG vedeny spinotalamickou, spinoretukulární a spinocerebellární drahou
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Spinální úroveň
Spinální úroveň
Spinální úroveň
Spinální úroveň
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Supraspinální regulace: kmen • Mesencefalické lokomoční centrum (MLR) – stimulace navodí chůzový cyklus – ↑ stimulace ↑ rychlost (až do sprintu)
• Subthalamické lokomoční centrum (SLR) – stimulace aktivuje generátory rytmu
Supraspinální regulace: kmen • Pedunkoulopontinní jádro – inhibiční, ovlivňuje lokomoční rytmus a vzorec
• Cerebellární lokomoční centrum (CLR) – aktivace systému generujícího automatický lokomoční rytmus – (mozeček obecně ladí pohyb a stabilitu chůze)
Supraspinální regulace: nad kmenem Systém excitace sval. tonu Bazální ganglia
Monoaminergní descendentní dráhy Coerulospinální dráha Raphaespinální dráha
Systém generující rytmus Limbický systém
Bazální ganglia
Excitační retikulospinální dráha
Systém inhibice sval. tonu Inhibiční retikulospinální dráha
Limbický systém
Supraspinální regulace: Kortex
Celkový pohled Vestibulární a zraková aference Motorická kůra/SMA Hippokampus Parietální kortex Bazální ganglia
PŘÍMÁ DRÁHA PRO STEREOTYPNÍ CHŮZI
Mozeček
NEPŘÍMÁ DRÁHA PRO MODULOVANOU CHŮZI
SLR MLR TS – RtS + RuS - VS kmen VCS RS DCS
Spinální generátory chůze
Motoneurony
Chůze
Propriocepce
Celkový pohled: zjednodušeně
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Klinický pohled na chůzi
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Fenomenologická klasifikace • Soustředí se na dominantní příznak: – Svalová slabost – Rozšíření baze dolních končetin – Ztuhlost – Porucha iniciace a zachování chůze – Bizarní, nezařaditelný vzorec
Kombinace
Fenomenologická klasifikace • Použitelná u všech pacientů • Sama o sobě nestačí k diferenciální diagnostice
Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Klinická klasifikace poruch chůze
Kontinuální
Epizodické
Kontinuální poruchy chůze: ataktická • Instabilita ve stoji a chůzi • Široká baze • Porucha koordinace
Kontinuální poruchy chůze: ataktická • Mozečková ataxie: přítomnost jiných mozečkových příznaků, Romberg negativní • Senzorická ataxie: poruchy propriocepce, Romberg pozitivní • Vestibulární ataxie (při bilaterální vestibulopatii): oscillopsie, pozitivní head-impuls test, Romberg
Kontinuální poruchy chůze: vestibulární (při akutní jednostranné lézi) • Deviace na stranu poškozeného labyrintu • Horizontálně-rotační nystagmus, nauzea • Pozitivní Romberg, Hauntant a Unterberger
Kontinuální poruchy chůze: spastická (hemi, para, kvadru)
• extenční nebo flekční dystonické vzorce • kompenzační mechanismy (cirkumdukce, crabbing aj.) • svalová hyperaktivita, hyperreflexie, pyramidové jevy +
Kontinuální poruchy chůze: hypokinetická • pomalé a krátké kroky a/nebo posturální odpovědi, snížený souhyb paží, zúžená baze, porucha iniciace • Parkinsonismus: rigidita, klidový a/nebo posturální třes, akinéza • Cerebrovaskulární onemocnění a normotenzní hydrocephalus: kognitivní deficit, inkontinence
Kontinuální poruchy chůze: dyskinetická • mimovolní pohyby při chůzi • dystonie, chorea, myoklonus, tiky
Kontinuální poruchy chůze: paretická • paretická: paréza a svalové oslabení • paréza, svalová atrofie, fascikulace, asymetrické reflexy, radikulární/periferní senzorický deficit
Kontinuální poruchy chůze: trupová • statické poruchy, axiální posturální deformity • omezení ROM, porucha biomechanicky páteře
Kontinuální poruchy chůze: antalgická • sekundárně pro muskuloskeletální/centrální bolest • bolest v dermatomu, resp. inervační oblasti nervu, omezení rozsahu pohybu
Kontinuální poruchy chůze: HLGD • nejsme schopni přesně rozlišit, zda je příčina senzorická, motorická či mentální • příčinou mohou být různá onemocnění (neurodegenerace, vaskulární a neoplastické poruchy)
• rozdělení HLGD: – přední (frontální): FoG/hesitace, malé kroky, poruchy stability, bizarní posturální synergie a nepřiměřené/chybějící ochranné reakce – zadní (parieto-temporo-okcipitální): prostorové abnormity s porušenou orientací k vertikále/zkreslením prostoru a tělesné mapy
Kontinuální poruchy chůze: HLGD • opatrná, úzkostná chůze „po laně“ nebo o široké bazi
• krátké kroky, často předklon, HK od sebe • strach z pádů, netolerance stoje bez (minimální) opory
Kontinuální poruchy chůze: HLGD funkční poruchy • bizarní vzorce, nekonzistentní a distraktibilní projevy • excesivní zpomalení a namáhavost chůze • tendence podklesávat v kolenou, často nedokončené pády nebo pády ve směru očekávané pomoci • bizarní manévry pro „zlepšení“ příznaků
Epizodické poruchy chůze: FoG • neschopnost udělat efektivní krok
Epizodické poruchy chůze: festinace • neúmyslné zvýšení rychlosti chůze, často malými kroky
Epizodické poruchy chůze: tranzientní instabilita
Děkuji
[email protected]