Poruchy plochých a šikmých střech včetně balkonů a teras

Poruchy plochých a šikmých střech včetně balkonů a teras Doc.Ing.Václav Kupilík, CSc Porucha stavební konstrukce charakterizuje její změnu proti původnímu stavu, vyvolaná zatěžujícími účinky a vlivy ve stadiu realizace a užívání, která zhoršuje její spolehlivost, snižuje její užitnou jakost a bezpečnost, předpokládanou ekonomickou životnost apod. Závadou rozumíme stav určité části zařízení, který není změnou proti původnímu stavu, ale vznikl nevhodným či nedokonalým provedením konstrukce nebo prvku podle v současnosti platných předpisů a norem. Obecné příčin závad jsou dvě: náhodné – náhodné chování materiálů, zatížení, nenáhodné – způsobené lidským faktorem.

Nejčastější závady a sanace K nejčastějším závadám střech patří: ▪ závady plochých střech ▪ závady šikmých střech a krovů ▪ závady balkonů, teras

Ploché střechy Dělení plochých střech: 1) jednoplášťové: - nepochůzné - klasické - nevětrané - pochůzné - inverzní - větrané - zelené 2) dvouplášťové: - nepochůzné - nevětrané (teplé) - pochůzné - větrané (studené) - rekuperační

Nejčastější poruchy jednoplášťových střech: a) vyplývající z projektu: • tepelněizolační vrstvy jsou nesprávně umístěny, poddimenzovány nebo chybí vůbec  promrzání a tím vlhnutí podkladů, ke vzniku plísní, k dilatačním pohybům vlivem prohřívání nosných vrstev, ke vzniku trhlin ve stěnách tepelněizolační vrstvy, zejména lehčených betonů, nejsou u velkých ploch členěny dilatačními spárami  smršťování vlastní izolační hmoty a povlakových krytin z asfaltových pásů s nasákavými nosnými vložkami parotěsné zábrany nejsou odděleny od nosné konstrukce a jsou navrhovány z nevhodných materiálů  trhají se v místě dilatačních či montážních spár

a) vyplývající z projektu:

 parotěsné zábrany chybějí  provlhávání, popřípadě promáčení tepelněizolačních vrstev  spádové betony a cementové potěry pod krytinou nejsou dilatovány  roztržení povlakové krytiny  vrchní pás má nasákavou či smršťující se nosnou vložku (např.IPA)  smršťování a trhání krytiny  u atik, říms, střešních vpustí, žlabů atd. jsou bez tepelně izolačních vložek tepelné mosty  kondenzace vodní páry tvořící základ pro vznik plísní  nedostatečný počet střešních vtoků nebo jejich malý průřez i nevhodná řešení pro zachycování nečistot  zaplavování střech, přetékání, někdy vnikání vody do střešního pláště  nevhodně navržené klempířské lemování se časem uvolňuje  do konstrukce vniká dešťová voda či voda z tajícího sněhu

a) vyplývající z projektu – u pochůzných střech  terasové dlažby s betonovými mazaninami nebo s litými asfalty nejsou dilatačně odděleny od povlakové krytiny (např. kluznou fólií)  trhání krytiny  souvrství dlažby nebo i samotná dlažba nejsou členěny dilatačními spárami na menší části  při tepelných dilatacích, popř. při smršťování betonu se dlažba zvedá nebo vznikají trhliny, zvláště není-li dlažba oddělena od atik pružnou zálivkou  úprava u stěny není vodotěsná – chybí obklad či oplechování  voda může pronikat do střešního pláště i zdivem, které narušuje

 zatékání trhlinami mezi plechovým lemováním a dlažbou na okraji  dlažba bývá ukončována v úrovni plechového lemování s tvrdou cementovou zálivkou a zde mohou vznikat trhliny vlivem plošných změn

b) vyplývající z volby materiálu:  jedná se především o všechny druhy betonů pro vrstvy spádové, vyrovnávací, popř. tepelněizolační – minimální sklon 2 %  každý mokrý proces závisí na počasí a nepříznivě ovlivňuje kvalitu střešního pláště  volba a kvalita materiálů z hlediska jejich předpokládané životnosti by měla být pro jednoplášťové střechy s tepelnou izolací na bázi polystyrenu rovna přibližně životnosti hydroizolačních vrstev  u pórobetonových podkladů je nutné počítat se statickou rezervou pro přídavnou novou hydroizolační vrstvu  při volbě materiálů pro podklad pod hydroizolaci je třeba znát jejich tepelnou roztažnost ovlivňující dilatační úpravy  při jejich zanedbání může dojít k trhlinkám

c) z hlediska pohybů, posunů a průhybů  z tohoto hlediska je nutno dodržovat dilatační spáry, jinak dochází k: - usmyknutí živičné krytiny na oplechování, - odlepení natavených pásů, - roztavení letovaných spojů v místech asfaltových spojů, - uvolnění svislého plechového lemování z drážky, - porušení pájených spojů u kovů tepelnými změnami - pronikání vlhkosti do střešního pláště

d) vliv extrémních vnějších podmínek  vnikání větru do střešního pláště v důsledku sání, jehož velikost závisí na sklonu střechy a výšce atiky  je nutno věnovat pozornost lehkým plášťům z tvarovaných plechů, zejména v aplikaci s lehkými pěnovými plasty  odtrhávání plechového lemování zejména u atikového zdiva upevněného jen hřebíky do dřevěných špalíků  roztržení krytin především u plastových fólií vytažených na zdivo a upevněných do lišt, pokud fólie nebyly přilepeny k podkladu  přesuny ochranných posypů – především u křemílku do velikosti zrna 7 mm

e) vliv zabudované vlhkosti: patří k nejčastějším poruchám – souvisí s objemovými změnami (sesychání a bobtnání) a projevuje se: a) vytékáním v podobě kondenzátu b) snížením tepelněizolační schopnosti střechy c) deformací střešní krytiny – tzv.puchýřováním Při poklesu vnitřní teploty kondenzují vodní páry v konstrukci  je nutno vložit parotěsnou zábranu mezi nosnou a tepelněizolační vrstvu; nesprávná je aplikace parotěsné zábrany do souvrství, jestliže je nad ní nasákavý materiál pod krytinou. Účinnost parotěsné zábrany i tepelněizpolační vrstvy a vodotěsné vrstvy se zlepšuje odvětráváním ploché střechy hustou sítí kanálků, a to ve spodní části tepelněizolační vrstvy

f) přirozené stárnutí asfaltových krytin Faktory ovlivňující stárnutí: a) druh tepelně izolačního podkladu, jeho vlhkost a povrchová úprava: čím je podklad vodivější (beton, cementový potěr), tím je stárnutí pomalejší. Nejvíce stárnou krytiny na podkladech z pěnových hmot, kdy teploty jsou cca o 6 – 10°C vyšší než u betonů b) nedostatečný tepelný odpor střešního pláště způsobující únik tepla střešním pláštěm v zimním období  tání sněhové pokrývky a rychlejší stárnutí projevující se vznikem trhlin při větších teplotních rozdílech c) sklon a orientace ke světovým stranám – největší stárnutí u sklonu 30 – 60° d) klimatická oblast, množství srážek a dlouhodbé sněhové pokrývky: ve vysokohorském prostředí s delším trváním sněhové pokrývky a s průměrnými nižšími teplotami je stárnutí pomalejší

f) přirozené stárnutí asfaltových krytin e) použité druhy asfaltů a jejich odolnost vůči stárnutí, tj. bod měknutí a tloušťka krycí asfaltové vrstvičky, druh a množství plniv, povrchová úprava, druh nosné vložky a její nasákavost: střídavé navclhávání a vysychání nosné vložky má za následek plošné změny pásů f) celková tloušťka povlaku a tím i deformace v místě spár mezi tepelněizolačními dílci: v místě větších spár mezi dílci se nejdříve propadá krytina, během 3 až 5 let vznikají trhliny vlivem smršťování pásů (zejména IPA) g) volba povrchové úpravy nátěry a posypy: účinná povrchová úprava může prodloužit životnost krytin o několik desítek let. Naopak nevhodné nátěry mohou být příčinou, že se povrch krytiny trhá, štěrkové posypy z drceného štěrku se v tenké vrstvě zakotvují do krytiny a narušují tak její vodotěsnost.

f) přirozené stárnutí asfaltových krytin Procesy stárnutí: a) Sprašování asfaltu a splavení posypu: je prvním stupněm povrchového stárnutí a vzniká fotooxidačním působením v povrchové vrstvě. Projevuje se tvorbou hnědého prášku při tření povrchu suchého pásu, neohrožuje však tloušťku asfaltové vrstvy b) Pronikání penetrační hmoty na povrch pásu: projevuje se tvorbou černých skvrn při teplotách krytiny nad cca 50°C zejména u pásů IPA. V místě tmavých skvrn tenkého asfaltového povlaku < cca 0,5 mm je tento povlak drobně perforován, což má za následek postupné pronikání vody do nosné vložky c) Porušení krycí asfaltové vrstvy trhlinkami: buď povrchovými (neohrožují funkční parametry hydroizolace) nebo hlubokými (např. u pásů IPA, Pebit S má za následek odlupování asfaltového povlaku od nosné vložky) d) Porušení soudržnosti asfaltové krycí vrstvy vlivem zanedbané údržby a představuje mezní porušení pásu vlivem stárnutí.

g) vliv vegetace na povlakové krytiny Jedná se o odolnost proti prorůstání kořenů, které by narušovaly vodotěsnost povlaků. Na správné uspořádání vrstev a vhodný výběr materiálů navazuje výběr vhodných trav, neboť běžně používané parkové druhy jsou náročné na zavlažování a udržování

h) jiné příčiny závad Sem patří poškozování krytin nebo i detailů různými dodatečnými změnami – např.nesprávné osazování světlíků (příruba světlíků není kotvena do nosné střešní konstrukce, ale do tepelněizolační vrstvy), televizních antén, přemisťování připevňovacích zařízení při obnově fasád (zavěšené lávky), hromosvodových úchytů apod.

Nástavba panelového domu

Nástavba panelového domu Praskliny v asfaltových pásech na původní střešní krytině

Nástavba panelového domu Průběžná trhlina s okolními vlhkými mapami v živičné krytině

Nástavba panelového domu Louže dešťové vody před vnitřní střešní vpustí

Nástavba panelového domu Usazenina hlinité povahy v původní živičné krytině – malý spád

Nástavba panelového domu Prohlubeň v živičné krytině s poškozeným ochranným nátěrem

Nástavba panelového domu Pohled na dodatečně přilepené asfaltové pásy u atiky

Panelový bytový dům v Praze 10 Oplechování u výtahové šachty s dodatečným utěsněním

Panelový bytový dům v Praze 10 Prostup vzduchotechnického potrubí s několikavrstvým vyvedením živičné izolace

Panelový bytový dům v Praze 10 Nevyhovující přilepení živičné krytiny k prostupujícímu potrubí

Oplechování rour s úpravou pro napojení na střechy s živičnou krytinou: 1 – podkladní plech 2 – manžeta 3 - dilatační klobouček 4 – těsnící tmel 5 – pásek z plechu

6 – vrut M 4 x 8 mm 7 – přinýtování 8 - přiletování 9 – krytina z asfaltových pásů d – průměr roury

Panelový bytový dům v Jasmínově ul. Praha 10 Zakončení živičné krytiny u lemujícího plechu s nedostatečným převýšením na obvodě střechy

Panelový bytový dům v Jasmínově ul. Praha 10 Vyčnívající litinové odvětrávací kanalizační potrubí nad střechou s upevněným drátem (pravděpodobně z vedení hromosvodu) a bez krycí stříšky proti vnikání vody dovnitř

Závady projektové dokumentace šikmých střech Tyto závady se mohou vyskytovat: a) nevhodným použitím materiálů do nepřiměřených podmínek, např. mrazuvzdorností, znečištěným prostředím, odolností vůči UV záření, odolností vůči kyselým dešťům, nadměrnou vlhkostí atd., b) zanedbáním změn fyzikálních a chemických vlastností materiálu v čase – především stárnutím, korozí, únavou atd., c) nesprávným členěním a návazností střešních ploch, a to např.:  běžně odtékající dešťová voda po střešních plochách se v užších místech mezi vikýři a dalšími prolamujícími konstrukcemi mění v silnější proud nebo je srážková voda přiváděna na krytinu pod nevhodným úhlem  voda z tajícího sněhu na osluněných jižních částech střechy odtéká na níže položené plochy ve stínu, kde může namrzat a vytvářet led bránící volnému odtoku další přitékající vody,  srážková voda přitéká v rozdílných množstvích a z rozdílných sklonů do úžlabí, které tyto vlivy nerespektuje

Závady projektové dokumentace šikmých střech Tyto závady se mohou vyskytovat: d) nevyhovující kombinací materiálů:  bitumenová koroze plechů a plastů,  elektrochemická koroze různých kovů v jejich přímém kontaktu,  rozdílná tepelná dilatace a spojení s krátkou životností,  působení ochranných nástřiků, které kromě dřeva mohou ovlivňovat i ostatní vrstvy střešního pláště, např. snížení povrchového napětí kapek vody u vysoce difuzních fólií apod., e) nevhodným provětráváním střešního pláště:  větrací kanálky nejsou situovány na návětrné straně s účinkem větru,  situovaná větraná střecha ve vlhké a stinné oblasti,  větraná střecha má vzduchovou dutinu přerušenou četnými komíny, střešními okny, vikýři atd.,  vzduchové kanálky větrané střechy jsou sice od okapu nepřerušené, ale jejich nedostatečná výška, menší sklon střechy a zvýšená délka krokví snižuje proudění vzduchu v provětrávané dutině.

Závady projektové dokumentace šikmých střech Střecha náročná na provedení a údržbu – je třeba včasné odhazování sněhu v zimním období z nižší střechy

Závady projektové dokumentace šikmých střech Tím, že srážková voda přitéká v rozdílných množstvích a z rozdílných sklonů do úžlabí, které tomu není přizpůsobeno chybí např.stojatá drážka

Závady projektové dokumentace šikmých střech Nevhodné zastřešení pro oblasti s velkým zatížením sněhu: a) a b) tvarové řešení, c) zástavba proluky mezi objekty 1- stávající objekty, 2 – nový objekt 3 – přitížení závějemi sněhu

Rodinný dům s nevhodně navrženým zastřešením přístavby Krápníky ledu a sesouvající se sníh po šikmé krytině z vláknitocementových šablon

Sníh nahromaděný na svislé části zastřešení přístavby

Sníh spadlý se střechy na sousední pozemek Ani sněhové zachytávače nezachytí sníh z hladké plechové střechy

Závady v materiálu šikmých střech Použité materiály nesplňují normové požadavky, především nepropustnost (např. krytina IPA s nasákavou vložkou), mrazuvzdornost, rozměrové a tvarové odchylky tašek, adekvátní vzduchovou propustnost ovlivňující prostup vodní páry. U podhledových či záklopových desek zateplených střešních plášťů hraje roli i jejich vzduchová propustnost. Materiál

Tloušťka [mm]

Vzduchová propustnost při 75 Pa [l.m-2.s-1]

Obklad z překližky

8,0

0,0067

Dřevotřísková deska

11,0

0,0108


12,7

0,0155


16,0

0,0069

Sádrokartonová deska

12,7

0,0196

Tvrzená dřevovláknitá deska

3,2

0,0274

Závady v realizaci šikmých střech Nejpodstatnější závadami jsou: a) zabudovaná vlhkost způsobená především:  nevhodným ročním obdobím,  nepřiměřenou rychlostí stavby, při níž se voda, ať již zateklá nebo zabudovaná při mokrých procesech po utěsnění střechy a v topné sezóně sráží na pojistné hydroizolaci, která ji nestačí propouštět,  narušením správného pořadí prováděných prací, b) nerespektování montážních předpisů výrobce:  difuzní fólie je položena nesprávným lícem do vzduchové dutiny,  nedodržení dilatačních a výrobních tolerancí,  nedostatečně zajištěné podklady, např. mokrý podklad pro uchycení plechů).

Závady v realizaci šikmých střech

Nejpodstatnější závadami jsou: c) nedodržení odborných a řemeslných zásad:  nedostatečné utěsnění parozábrany ve spojích, u stěn, prostupů i hřebíků,  nesprávná návaznost oplechování na skládanou krytinu a okolní konstrukce,  nevyhovující vzájemné překrytí prvků skládané krytiny a její přesah do žlabu,  záměna difuzní fólie za parotěsnou zábranu,  vynechání kontralatí nad difuzní fólií, v jejímž důsledku se zejména v zimním období dostatečně neodvětrává vlhkost ze spodních vrstev střešního pláště a v letním období neodvádí přehřátý vzduch

Proudění vzduchu u střešního okna A) při otevřené poloze vniká pod křídlem studený vzduch dovnitř a nad křídlem ohřátý teplý vzduch proudí ven B) při zavřené poloze a otevřené mikroventilaci se vnější vzduch dostává štěrbinou dovnitř C) při vnitřním vytápění otopnými tělesy vzduch cirkuluje od těles nahoru, podél střešního otvoru pod strop podkrovního prostoru a z důvodu malého odporu je nutné rovné provedení nadpraží

Umístění vzduchotěsné a parotěsné vrstvy: a) nad krokvemi: - dvouplášťová střecha - trojplášťová střecha b) pod krokvemi: - dvouplášťová střecha - trojplášťová střecha Problémy všech variant: Nepřípustný průnik vzduchu v souvislosti s napojením vzduchotěsné a parotěsné vrstvy na obvodové stěny, komíny, větrací potrubí atd. V důsledku toho dochází ke kondenzaci vodní páry ve střešním plášti

a) Parotěsná vrstva je nad krokvemi – dvouplášťová střecha

a) Parotěsná vrstva je nad krokvemi – trojplášťová střecha

b) Parotěsná vrstva je pod krokvemi – dvojplášťová střecha

b) Parotěsná vrstva je pod krokvemi – trojplášťová střecha

Závady při výstavbě rodinného domu se zatepleným podkrovím a parotěsnou zábranou nad krokvemi Dvouplášťová odvětrávaná střecha, záklop tvoří bednění

Pohled z interiéru během výstavby, střecha je uvnitř téměř dokončená

Závady při výstavbě rodinného domu se zatepleným podkrovím a parotěsnou zábranou nad krokvemi Parotěsná vrstva je nepřipojená k obvodové stěně Krokve přesahují líc fasády a tvoří nosnou konstrukci římsy Parotěsná zábrana musí být ohnuta a vzduchotěsně napojena na boční stranu krokve

Pohled z exteriéru

Závady při výstavbě rodinného domu se zatepleným podkrovím a parotěsnou zábranou nad krokvemi Nedokonalé napojení parotěsné zábrany k vnější stěně Při napojování parotěsné vrstvy na vnější stěnu jsou přečnívající krokve překážkou. Parotěsná vrstva musí být vyříznuta podle přířezu krokve  časově náročné, technicky obtížné Krokve podléhají vlivem objemových změn silným deformacím

Závady rodinného domu se zatepleným podkrovím a parotěsnou zábranou nad krokvemi Výsledek neutěsněné parotěsné fólie Prvním příznakem je např. zbarvení na bočních stranách krokví nebo bednění římsy v důsledku kondenzace vodní páry vnitřního vzduchu směrem ven

Vlhké skvrny se zvětšují, za mrazu se tvoří rampouchy

Dřevěné bednění je vedeno štítovou stěnou zevnitř směrem ven za účelem vytvoření podhledu přístřešku. Tím dochází podél styků péra s drážkou mezi deskami ke značnému proudění vzduchu obdobně jako u přečnívajících krokví u římsy

Přečnívající pozednice ze štítové stěny nesoucí krokve s viditelným záklopem

Napojení pozednice vytmelenou spárou na vnější omítku Na horní straně pozednice chybí vytmelená spára, což způsobí proudění vzduchu u interiéru objektu a kondenzaci vodní páry v oblasti místa úniku vzduchu Pokud vzniknou v pozednici podélné trhliny vlivem smršťování, vytvoří se podmínky pro průnik vzduchu i mimo těsné spoje parotěsné fólie, které je nutno uzavřít

Bednění z vnitřní strany jako záklop, popřípadě podélné trhliny ve vaznici umožňují svoji netěsností průnik vnitřního vzduchu ven

Trhlina ve střední vaznici způsobená smršťováním přecházející z vnitřku ven

Prevence proti kondenzaci vodní páry u předchozího příkladu Řešení: Nepoužijí se přečnívající krokve a vaznice a zatížení římsy se přenese na pomocné krokve

Provedení římsy s pomocí krokve Úprava je provedena jako tříplášťová konstrukce s dutinou jednak mezi tepelnou izolací a bedněním, jednak mezi kontralatěmi

Pomocné krokve u štítové stěny Konstrukce je řešena jako tříplášťová

Závady při výstavbě rodinného domu se zatepleným podkrovím a parotěsnou zábranou pod krokvemi Odvětrávaná střecha dvouplášťová Netěsný styk parotěsné fólie se štítovou stěnou Vlhký vzduch z interiéru proniká do střešního pláště

Závady při výstavbě rodinného domu se zatepleným podkrovím a Po likvidaci parotěsnou fólií pod krokvemi sádrokartono

vého obkladu se prokázala netěsnost u komínového tělesa V podkrovním prostoru byly stížnosti na pocit průvanu v oblasti styku šikmé střechy s komínovým tělesem

Závady při výstavbě rodinného domu se zatepleným podkrovím a parotěsnou fólií pod krokvemi Nesprávná realizace napojení samostatné parotěsné fólie k obvodové štítové stěně

Závady při výstavbě rodinného domu se zatepleným podkrovím a parotěsnou fólií pod krokvemi

Nesprávné umístění parotěsné fólie v místě prostupu potrubí


Rizikové napojení parotěsné fólie na kanalizační potrubí pomocí lepící pásky Správné řešení spočívá v nalepení parotěsné fólie k manžetě se stykovou plochou, která je připevněna k potrubí

Závady při výstavbě rodinného domu se zatepleným podkrovím a parotěsnou fólií pod krokvemi Netěsná parotěsná fólie u vrcholové vaznice pod dřevěným bedněním


Netěsný spoj parotěsné fólie u vrcholové vaznice pod hřebenem

Vhodné uložení parotěsné fólie nad vaznicí s pomocí převisu, který se po položení fólie v šikmé ploše k ní přilepí

Praktické provedení převisu parotěsné fólie pod vrcholovou vaznicí v průběhu stavby

Nesprávné zakončení parotěsné zábrany u střešního okna

Správné zakončení parotěsné fólie u střešního okna

Šikmé střechy – nevhodné utěsnění krytiny Lichoběžníkové otvory mezi trapézovými plechy a hřebenovým plechem s vypadlými vložkami z měkkého polyuretanu (molitanu).

Šikmé střechy – nevhodné utěsnění krytiny Vypadlá těsnící vložka z měkkého polyuretanu mezi povrchovým trapézovým plechem a titanzinkem do mezistřešního žlabu

Šikmé střechy – nevhodné provedení žlabu Příčné vyboulení dna mezistřešního titanzinkového žlabu v místě mezi nosnými ocelovými sloupy

Závady v provozu a změnou užívání objektu Nejčastější závadou tohoto druhu je kondenzace vzdušné vlhkosti vlivem: a) změnou proudění vzduchu – např. záměnou lokálního vytápění za radiátory ústředního vytápění nebo naopak, která rovněž může ovlivnit střídání extrémních teplot v ranních a večerních hodinách (vlhkost v rozích), b) změnou dispozice – v rámci rekonstrukce zřízením nové koupelny, mrazírny, sušárny apod.), c) zvýšení počtu osob, popř. i zvířat v interiéru ovlivňující vnitřní relativní vlhkost a teplotu vzduchu d) dodatečným vnějším zastíněním novou zástavbou, okolní vegetací atd.

HAVARIJNÍ SITUACE Zřícení tří balkonů v bytovém domě v Praze - Kolovratech Posuzované tři spadlé balkony jsou situovány na západní fasádě bytového domu D. Bytový dům D je součástí výstavby tří bytových domů C, D a E, na které bylo vydáno stavební povolení. Bytový dům D s 11-ti byty o velikosti 2+kk až 3+kk je obdélníkového půdorysu o jednom podzemním a třemi nadzemními podlažími se sedlovou střechou.

Popis objektu Podzemní podlaží slouží k parkování 11-ti osobních vozidel a jsou zde i sklepní boxy ke každé bytové jednotce. V 1.NP jsou 3 bytové jednotky, sklad kol a kočárků a úklidová komora. 2.a 3.NP jsou dispozičně naprosto shodná a zahrnují 4 bytové jednotky. Podlaží jsou propojena jednoramenným schodištěm a osobním výtahem. Obvodové stěny mají na západní straně navržené předsazené balkony, které spadly, na jižní straně pak jen lodžie na východní straně jen ochranné zábradlí u prosklených stěn a na severní straně je před fasádou předsazený výtah, vstupní dveře a vjezdová vrata do garáže. Balkony byly umístěny před balkonovými stěnami v 1., 2. a 3.NP. Tři spadlé balkony na západní straně bytového domu D

Popis objektu Balkon v 1.NP se díky malému rozdílu mezi podlahou 1.NP a terénem nacházel blízko nad terénem, takže nezpůsobil jako zbylé dva balkony pracovní úrazy dvou pracovníků. Vzhledem k tomu, že ostatní bytové domy nebyly ještě převzaty do užívání, byly v době vyšetřování případu balkony obdobného typu podepřeny před zřícením výdřevou.

Tři spadlé balkony

Spadlý balkon v 1.NP Výdřeva ostatních balkonů

Popis objektu Vzhledem ke složitějším geologickým poměrům jsou všechny bytové domy založeny na základové desce. Hydroizolace mají být provedeny z modifikovaných živičných pásů. Objekty jsou ve zděném konstrukčním systému se stropními monolitickými deskami tl. 200 mm s průvlaky. Obvodový plášť nadzemních podlaží je vyzděn z bloků Porotherm 30 P+D s kontaktním zateplovacím systémem v tloušťce 120 mm, schodišťový trakt je stejně jako mezibytové stěny z akustických důvodů rovněž vyzděn z AKU bloků v tloušťce 365 a 300 mm.

Zděný konstrukční systém z Porothermu s monolitickými stropy

Železobetonová deska balkonu

Balkonové desky o délce 3950 mm, vyložení 1620 mm a tloušťce 120 mm měly být osazeny do ocelových nosníků U č.140. Mají být vyztuženy sítím 100 x 100 x 8 mm z oceli 11373. Ocelové nosníky U by měly být opatřeny ocelovou deskou tloušťky 5 mm, která by měla být v líci stropu připojena k nosné výztuži svary.

Balkony byly přichyceny pomocí ocelových desek s provrtanými otvory, kterými byla provlečena betonářská výztuž

Železobetonová deska balkonu V kontaktních ocelových deskách byly vyvrtány otvory pro provlečení výztuže vlepované do předvrtaných otvorů železobetonového věnce v úrovni stropů.

Vyvrtané otvory v kontaktních deskách pro provlečení výztuže

Předvrtané otvory v úrovni železobetonových věnců

Železobetonová deska balkonu Průměr kotevní výztuže naměřen 12 mm, zřícené betonové desky se při dopadu na terén rozlomily. Naměřená kotevní výztuž o průměru 12 mm

Rozlomení balkonových betonových desek po dopadu na terén

Železobetonová deska balkonu Použitý beton v balkonových deskách byl dle vizuálního hodnocení dostačující.

Na kontrolním dnu bylo konstatování, že „stavba probíhá podle projektové dokumentace a ČSN“ → způsob balkonů byl odsouhlasen jako vyhovující


Výkres tvaru nad 1.PP


Výkres tvaru nad 1.NP


Výkres železobetonové desky

Statický výpočet Uvedené řešení v detailech bylo v rozporu s řešením uvedeným ve výkresu tvaru stropů, destruovaná balkonová deska má již jen 2 ocelové nosníky místo ve výkresu tvaru navržených tří.

Závěr

a) stavební práce prováděné zhotovitelem byly prováděny nekvalitně a nezodpovědně, b) jedinou příčinou zřícení balkonů bylo nevyhovující kotvení balkonů do nosné konstrukce objektu, c) statický výpočet neprokazuje spolehlivost navržených balkonů, d) upravený návrh kotvení balkonů k nosné konstrukci objektu pro realizaci stavby jednoznačně neobsahuje všechny potřebné kóty pro jeho realizaci na 100% (chybí rozměry kontaktních ocelových plechů), e) na nevyhovujícím kotvení balkonů má podíl i technický dozor, jehož povinností je dbát na kvalitu stavby, f) pro zabránění další havárie balkonů u sousedních objektů je nutno jejich podepření výdřevou do té doby, dokud nebude zajištěno bezpečné připevnění balkonů k vlastnímu objektu.

Balkony v bytovém domě, Holečkova ul. Praha 5




Lodžie panelového domu ve Slaném




Lodžie v nemocnici na Vinohradech






Prosklení lodžie - příklad V panelovém domě byla za účelem odstranění vlivů povětrnosti prosklena lodžie. Tím se sice zmenšily tepelné ztráty v prostorech přilehlých k lodžii, avšak uzavřením lodžie se zvýšila v tomto interiéru teplota a na lemujících stěnách bez dostatečných tepelně izolačních vlastností se objevila plíseň vlivem kondenzace vodní páry na jejích površích. Tomu lze předejít pouze dodatečným zateplením stěny zvenku, poněvadž při vnitřním zateplení by docházelo ke kondenzaci vodních par bez možnosti vizuální kontroly, čímž by zevnitř vlhla tepelná izolace promočená kondenzátem.

Terasa ve vile v Libčicích nad Vltavou






Balkony v bytovém domě, Jemnická ul. Praha 4



Terasy ve vile Trnová u Jíloviště

Terasa v rodinném domě v Praze - Podolí



Děkuji za pozornost

Poruchy plochých a šikmých střech včetně balkonů a teras

Recommend Documents