POROZUMĚNÍ VÝZNAMŮM SLOV UŽITÝCH V LIDOVÝCH PÍSNÍCH U ŽÁKŮ 1. STUPNĚ ZÁKLADNÍ ŠKOLY

Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra:

PRIMÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Studijní program:

UČITELSTVÍ PRO ZŠ

Studijní obor:

UČITELSTVÍ PRO 1. STUPEŇ ZÁKLADNÍ ŠKOLY

POROZUMĚNÍ VÝZNAMŮM SLOV UŽITÝCH V LIDOVÝCH PÍSNÍCH U ŽÁKŮ 1. STUPNĚ ZÁKLADNÍ ŠKOLY COMPREHENSION OF WORD MEANING IN TRADITIONAL SONGS IN PRIMARY CLASSES

Diplomová práce: 09–FP–KPV– 0015 Autor:

Podpis:

Dagmar Palovová Adresa: Svatošská 23 360 07, Karlovy Vary

Mgr. Věra Vykoukalová

Vedoucí práce: Počet stran

grafů

obrázků

tabulek

pramenů

příloh

95

21

0

21

50

3

V Liberci dne:

Prohlášení

Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracoval(a) samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.

V Liberci dne:

Dagmar Palovová _____________________________

Poděkování

Děkuji především vedoucí práce Mgr. Věře Vykoukalové za odborné vedení a rady, pravidelné konzultace a trpělivý přístup. Dále děkuji své mamince Marcele Palovové za velkou trpělivost, podporu a pomoc při tvorbě práce. Děkuji také svému příteli Stanislavu Ježkovi za projevenou trpělivost a shovívavost k času, který jsem strávila nad studiem a psaním práce.

POROZUMĚNÍ VÝZNAMŮM SLOV UŽITÝCH V LIDOVÝCH PÍSNÍCH U ŽÁKŮ 1. STUPNĚ ZÁKLADNÍ ŠKOLY PALOVOVÁ Dagmar

DP – 2010

Vedoucí DP: Mgr. Věra Vykoukalová

Resumé Diplomová práce se zabývá porozuměním významům slov užitých v lidových písních u žáků 1. stupně základní školy. Cílem práce je zjistit míru porozumění některým vybraným slovům u žáků pátých ročníků základní školy pomocí předem vytvořených didaktických testů. Práce sleduje schopnost žáků rozumět čtenému či slyšenému a hledá rozdíly ve stupni porozumění u dívek a chlapců. Doplňkovým cílem pak je porovnání úspěšnosti v didaktických testech dosažené žáky Libereckého a Karlovarského kraje. Klíčová slova: Čtenářská gramotnost, slovo a slovní zásoba, sémantizace slovní zásoby, lidová píseň, Rámcový vzdělávací program, analýza učebnic.

COMPREHENSION OF WORD MEANING IN TRADITIONAL SONGS IN PRIMARY CLASSES Summary The Diploma Thesis is focused on elementary school pupils studying first level, to discover their understanding of meaning of words used in traditional folk songs. The aim of the thesis is to determine the level of understanding of some selected words by pupils in their fifth elementary school year using prepared didactic tests. The thesis monitors pupil’s capability to understand written or listened text, searching differences in understanding between boys and girls. An additional goal is to compare success rates of the results achieved by children in Liberec and Karlovy Vary districts in didactic tests. Key words: Reading literacy, word and vocabulary, semantic vocabulary, traditional song, Framework education, textbook analyse.

VERSTÄNDNIS DER BEDEUTUNGEN VON WORTEN, DIE IN VOLKSLIEDERN BEI SCHÜLERN DES 1. GRADES DER GRUNDSCHULE GENUTZT WERDEN Zusammenfassung Die Diplomarbeit beschäftigt sich mit dem Verständnis der Wortbedeutungen, die in Volksliedern bei Schülern des 1. Grades der Grundschule genutzt werden. Ziel der Arbeit ist es die Stufe des Verständnisses einiger ausgewählten Wörter bei Schülern der fünften Klasse der Grundschule mit Hilfe der zuvor geschaffenen didaktischen Teste festzustellen. Die Arbeit verfolgt die Fähigkeit der Schüler dem Gelesenen und Gehörten zu verstehen und sucht Unterschiede in der Stufe des Verständnisses bei Mädchen und Jungen. Ergänzendes Ziel ist dann die Vergleichung des Erfolges in didaktischen Tests, der von den Schülern des Liberecký und Karlovarský Landes erzielt wurde.

Obsah TEORETICKÁ ČÁST ..................................................................................................11 1

Úvod ........................................................................................................................11

2

Porozumění textu jako součást čtenářské gramotnosti......................................12 Čtenářská gramotnost ......................................................................................12 2.1 2.1.1 PISA (Programme for International Student Assessment)..........................13 2.1.2 PIRLS (Progress in International Reading Literacy Study) ........................14

3

Jazyk a jazyková komunikace..............................................................................15

4

Nauky o slově, význam a formy slova.................................................................17 4.1 Lexikologie......................................................................................................18 4.1.1 Sémantika ....................................................................................................18 4.1.2 Etymologie ..................................................................................................19 4.1.3 Etymologie lidová .......................................................................................20

5

Slovo a slovní zásoba .............................................................................................21 5.1 Nespisovná slovní zásoba................................................................................22 5.1.1 Nářečí ..........................................................................................................23 5.1.2 Obecná čeština.............................................................................................24 5.2 Slovní zásoba z hlediska dobového.................................................................24 5.2.1 Archaická slova ...........................................................................................25 5.2.2 Historismy ...................................................................................................25

6

Porozumění textu v kurikulu základního vzdělávání ........................................26 6.1

7

Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání ....................................27

Lidová píseň ...........................................................................................................30 7.1

Charakteristika lidové písně ............................................................................30

7.2 Lidová píseň ve výuce hudební výchovy ........................................................31 7.2.1 Porozumění obsahu písňových textů ...........................................................33 7.2.2 Porozumění písňovým textům v kurikulu základního vzdělávání ..............33 7.3 Učebnice hudební výchovy a zpěvníky...........................................................34 7.3.1 SPN – Hudební výchova pro 1., 2., 3., 4., 5. ročník základní školy (2006) 35 7.3.2 Nová škola – Hudební výchova 1, 2, 3, 4, 5 (1997 – 2001) ........................35 7.3.3 Jinan – Hudební výchova pro 5. ročník základní školy (1995)...................35 7.3.4 Fortuna – Zpěvník lidových písní (1992)....................................................36 7.3.5 Music Cheb – Já, písnička 1 (1993) ............................................................36 7.3.6 Velryba s.r.o – edice Hrej si a naučíš se: Hudební výchova 5 (1994).........37 7.3.7 Scientia – My pozor dáme a posloucháme (1994) ......................................37 7.3.8 Knižní klub – Zpěvník: písničky J. Uhlíře a Z. Svěráka (1997) .................37 7.3.9 Fragment – Zpěvník Jaroslav Uhlíř, Zdeněk Svěrák – největší hity (2008/2009) .................................................................................................38 7.3.10 Albatros – Tancovala žížala: zpěvník (2003)..........................................38 7.3.11 Artur – Moje písničky (2005)..................................................................38

7.3.12 7.3.13 7.3.14

Prodos – Zpěvníček: Jak se loví gorila (1996) ........................................39 Fragment – Zpěvník Ivan Mládek – největší hity (2008)........................39 Tomáš Houška – Zpěvník: Pro 3. – 9. ročník ZŠ (1993) ........................39

PRAKTICKÁ ČÁST .....................................................................................................40 8

Cíl a předmět diplomové práce ............................................................................40

9

Výzkum...................................................................................................................41 9.1 Metody výzkumu.............................................................................................41 9.1.1 Didaktický test.............................................................................................41

10

11

9.2

Výzkumný vzorek ...........................................................................................42

9.3

Průběh výzkumu..............................................................................................42

Vybrané písně a zkoumaná slova.........................................................................44 10.1

Výběr písní do didaktického testu ...................................................................44

10.2

Soupis zkoumaných slov .................................................................................44

Stanovení předpokladů .........................................................................................47 11.1

Obecné předpoklady........................................................................................47

11.2

Předpoklady pro jednotlivé otázky..................................................................47

11.3

Předpoklady pro porovnání dívek a chlapců ...................................................49

11.4

Předpoklady pro srovnání krajů.......................................................................49

11.5

Předpoklady k otázkám s odpovědí polouzavřenou a volnou ........................49

12

Prezentace výsledků výzkumu z hlediska jednotlivých otázek ........................51

13

Prezentace výsledků výzkumu z hlediska pohlaví – dívky vs. chlapci .............69

14

Prezentace výsledků výzkumu z hlediska krajů – Liberecký kraj vs. Karlovarský kraj ...................................................................................................82

15

Potvrzení či vyvrácení předpokladů ....................................................................84

16

15.1

Obecné předpoklady........................................................................................84

15.2

Předpoklady pro jednotlivé otázky..................................................................85

15.3

Předpoklady pro porovnání dívek a chlapců ...................................................87

15.4

Předpoklady pro srovnání krajů.......................................................................87

15.5

Předpoklady k otázkám s odpovědí polouzavřenou a volnou ........................87

Závěr a shrnutí ......................................................................................................88

Seznam použité literatury.............................................................................................89 Seznam tabulek..............................................................................................................94

Seznam grafů .................................................................................................................95 PŘÍLOHY ........................................................................................................................ I Příloha 1 – didaktický test ............................................................................................ II Příloha 2 – ukázka vyplněného testu ............................................................................V Příloha 3 – ukázka vyplněného testu ......................................................................... VII

Teoretická část 1 Úvod Diplomová práce se zabývá stále aktuálním tématem porozumění významu slov, resp. textu. Je to téma, kterým se zabývají různé výzkumy, včetně těch mezinárodních (PISA, PIRLS). Důvodem je stále trvající snižující se úroveň čtenářství a s tím spojené problematické porozumění textu (nejen!)u českých žáků. Rozvoj čtenářské gramotnosti a komunikačních schopností žáků je komplexní problém, který zahrnuje nedostatečný rozvoj slovní zásoby, problematiku přístupu učitelů a rodičů k rozvoji komunikačních dovedností. To vše samozřejmě ovlivňuje doba, ve které žijeme. Žáci často nerozumí tomu, co čtou a v souvislosti s tím se také neumí správně vyjadřovat. Je to příspěvek dnešní uspěchané doby, ve které nemáme na děti příliš mnoho času. Ve škole jsou na žáky kladeny mnohdy přehnané požadavky týkající se vědomostí, pro které zaniká prostor pro rozvoj jiných, základních a použitelných dovedností v praktickém životě. Snaží se to řešit RVP formulováním klíčových kompetencí, z nichž jedna je kompetence komunikační. Žák dnešní doby často místo ke knize zasedá k televizi nebo k počítači, které ho nenutí k přílišné verbální aktivitě a přemýšlení. Děti málo komunikují mezi sebou, s rodiči, ale často i ve škole. To vede k nedostatečnému rozvoji slovní zásoby a tedy neschopnosti správně porozumět slyšenému i čtenému. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se objevuje kapitola o čtenářské gramotnosti spojená s hlavními výzkumy. Částečně zmiňuje výsledky českých žáků v těchto výzkumech. Dále se teoretická část zabývá obecně slovem a naukami, které se týkají významu slov. O slovní zásobě a češtině obecné, nespisovné a nářečí, se čtenář dočte v dalších kapitolách. Dvě kapitoly jsou věnovány české škole, jsou jimi Jazyk a jazyková komunikace a Rámcový vzdělávací program. Část teorie je věnována lidové písni, kde se čtenář dozví o lidových písních, o výuce hudební výchovy a hlavních činnostech v hodinách (zda, a jakým způsobem, se učitelé věnují významu slov vyskytujících se v písňových textech). Kapitola se také zaměří na učebnice hudební výchovy a zpěvníky. V praktické části jsou prezentovány jednotlivé části výzkumu, který je založen na předložení didaktických testů žákům pátých ročníků základních škol. Zajímala mne jejich míra porozumění významům slov vyskytujících se v lidových písních. Jsou zde prezentovány: metodický postup, hypotézy a výsledky výzkumu doplněné přehlednými tabulkami a grafy. - 11 -

2 Porozumění textu jako součást čtenářské gramotnosti Pro téma diplomové práce (dále jen DP) jsem si vybrala oblast porozumění textu, která je součástí tzv. čtenářské gramotnosti. Proto je vhodné vědět, co si máme představit pod pojmem čtenářská gramotnost. Důležité v této souvislosti je také zmínit příslušné výzkumy, které se čtenářskou gramotností zabývají.

2.1 Čtenářská gramotnost Pro pojem čtenářská gramotnost v současnosti neexistuje jednotná definice. Částečně ji určují a formulují světové organizace, které se zabývají právě jejím výzkumem. Jak název napovídá, souvisí tento termín se čtením, přesto nemůže být vnímán pouze jako prostá schopnost umět číst. Souvisí s novým pojetím školy, která má rozvíjet veškeré vědomosti a dovednosti v komplexním pojetí, především tak, aby byly použitelné pro život. Stejně tak musí být chápán termín čtenářská gramotnost. Měl by v sobě zahrnovat schopnost porozumět mnoha typům textů v nejrůznějších situacích ve škole, přemýšlet o jejich smyslu a umět je vyložit. Světové organizace zdůrazňují funkční povahu čtení, tj. čtenář dojde různými technikami, postupy, dovednostmi a strategiemi k porozumění a navíc k jeho udržení a podpoře. Česká republika se v rámci zkoumání této gramotnosti zapojuje již od poloviny 90. let do mezinárodních srovnávacích výzkumů světových organizací. Výzkumy se týkají jak žáků, studentů, tak dospělých. Novější a také nejznámější z výzkumů, které se soustředí na žáky a studenty, jsou PIRLS a OECD PISA. Zejména PISA přichází s novými definicemi čtenářské gramotnosti, kde zdůrazňuje nejen porozumění textu, ale také schopnost o něm přemýšlet. Definice zní: „Čtenářská gramotnost znamená schopnost porozumět psanému textu, přemýšlet o něm a používat jej k dosahování určitých cílů, k rozvoji vlastních schopností a vědomostí a k aktivnímu začlenění do života společnosti.“1

1

Procházková: Co je to čtenářská gramotnost, proč a jak ji rozvíjet? [online], 2006 Basl: Čtenářská gramotnost českých žáků v mezinárodním srovnání. [online], 2007

- 12 -

2.1.1 PISA (Programme for International Student Assessment) Zatím poslední a nejrozsáhlejší výzkum, týkající se mimo jiné čtenářské gramotnosti, nese název PISA. Je zaštítěn Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a probíhá od roku 2000 v pravidelných tříletých cyklech. Výzkum se zaměřuje na zkoumání patnáctiletých žáků v oblasti čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti. V tříletých cyklech jsou srovnávány všechny tyto oblasti, ale jedné je vždy věnován větší prostor. Čtenářské gramotnosti byl tento prostor věnován v roce 2000 a v roce 2009. Výsledky výzkumu pak vypovídají o tom, jak úspěšní jsou žáci jednotlivých zemí v mezinárodním srovnání, jak efektivně připravují různé vzdělávací koncepce pro život v moderním světě a pro uplatnění na trhu práce. PISA charakterizuje čtenářskou gramotnost z hlediska několika aspektů – postupů, obsahu a typu situace. V roce 2000 byly pro prezentaci výsledků výzkumu zvoleny tři dílčí škály – dovednost získávat informace z textu, dovednost interpretovat přečtený text a dovednost přečtený text posoudit z hlediska obsahu a formální stránky a dát jej do souvislosti s dalšími poznatky získanými z jiných zdrojů. Na základě celkových výsledků se Česká republika zařadila do mezinárodního průměru, ovšem z pohledu dílčích aspektů je výsledek našich žáků při získávání informací a posuzování spíše podprůměrný. Nejhoršího výsledku žáci dosáhli konkrétně v řešení úloh zasazených do pracovních situací, umístili se na jednom z posledních míst. Jak se ukazuje, úroveň čtenářské gramotnosti českých žáků je z hlediska mezinárodního srovnání dlouhodobě pod průměrem. Nutno ovšem podotknout, že výsledky v oblasti čtenářské gramotnosti jsou ovlivněny mnoha faktory, např. domácím zázemím, typem navštěvované školy a její autonomií, vyučovacími metodami a aktivitami v hodinách, charakteristikou učitelů a žáků, materiální vybavení školy atd. V České republice došlo v posledních letech k reformě školství, která dává příležitost školám věnovat maximální pozornost těmto faktorům a snažit se do budoucna zlepšit úroveň nejen čtenářské gramotnosti.2

2

Zdroj viz odkaz s. 10

- 13 -

2.1.2 PIRLS (Progress in International Reading Literacy Study) Mezinárodní výzkum čtenářské gramotnosti, kterého se účastnila také Česká republika, zjišťoval v roce 2001 čtenářskou gramotnost u žáků 4. ročníků základních škol za pomoci písemných testů a dotazníků (žákovský, školní, rodičovský a učitelský). Záměrem je sledovat čtenářskou gramotnost žáků každých pět let, ovšem v roce 2006 se výzkumu Česká republika nezúčastnila. Také tento projekt, organizovaný Mezinárodní asociací pro hodnocení výsledků vzdělávání, podává svou definici čtenářské gramotnosti, která zní: „Čtenářská gramotnost je schopnost rozumět formám psaného jazyka, které vyžaduje společnost a/nebo oceňují jednotlivci, a tyto formy používat.“ Na základě této definice byly vymezeny tři základní aspekty čtenářské gramotnosti – čtenářské záměry, procesy porozumění a čtenářské chování a postoje. Stejně jako je tomu u výzkumu PISA, také tento výzkum podává výsledky z hlediska dílčích aspektů pro čtenářské záměry (čtení pro literární zkušenost, čtení pro získávání a používání informací) a procesy porozumění (vyhledávání informací, vyvozování závěrů, interpretace a integrace myšlenek a informací, hodnocení obsahu, jazyka a prvků textu) a z hlediska celkového. Z hlediska celkového dosáhli čeští žáci lepších výsledků než je mezinárodní průměr, ve srovnání s EU to byly výsledky průměrné. V případě jednotlivých aspektů už byly výsledky různé. V souvislosti se čtenářskou gramotností byly zkoumány podmínky k jejímu rozvoji. Z výsledků mimo jiné vyplývá, že čeští učitelé ve výuce na 1. stupni základní školy používají relativně málo pestrých aktivit, které jsou podávány jednotně, bez ohledu na individuality žáka. Výuka se soustřeďuje jen na čtení žáků nahlas (přes prokázaný pozitivní vliv čtení potichu na celkovou úroveň čtenářské gramotnosti desetiletých žáků), které je doplňováno vysvětlením některých neznámých slov ze strany učitele. Učitelé dávají žákům jen málokdy prostor pro volbu knihy při čtení ve výuce.3

3

Zdroj viz odkaz s. 10

- 14 -

3 Jazyk a jazyková komunikace Porozumění textu souvisí se čtenářskou gramotností a stejně tak s komunikací a používáním jazyka. Měli bychom rozumět nejen slovu psanému, ale také mluvenému. Záměrem této kapitoly je poukázat na způsob jazykové výuky u nás, jakým způsobem by se měly ve výuce rozvíjet komunikační schopnosti žáků. Prostřednictvím komunikace si předáváme veškeré informace. Neděje se tak jen u lidí, ale u všech živých tvorů, jen druh komunikace je odlišný. Můžeme proto dělit komunikaci na nonverbální, čili beze slov, pomocí různých signálů, postojů těla atd., a komunikaci verbální, ke které používáme naši řeč. Člověk jako jediný ovládá oba druhy komunikace, které užívá tak, aby jeho sdělení bylo pro ostatní pochopitelné. Rozvoj komunikace nonverbální se děje od narození člověka, po určité fázi vývoje se přidává také komunikace verbální. Řeč se postupně rozvíjí a zdokonaluje, nakonec je jedním z určujících faktorů kvality myšlení jedince. Současná výuka jazyků je zaměřena na vytváření komunikační kompetence, dovednosti tuto schopnost užít a na osvojení si žádoucího chování verbálního i neverbálního. Výuka by měla být zaměřena na vyjadřování významů a pragmatických funkcí a na předvádění jazykových prostředků v komunikačních situacích. Výuka by měla propojovat různé jazykové roviny, vytvářet řečovou pohotovost a obratnost osvojováním si slovních spojení. Především první a druhý stupeň školy má být zaměřen na rozvoj komunikačních schopností dětí. Učitelé k tomu mají používat různých druhů práce, např. mluvní cvičení, komunikační hry, psaná cvičení, imitace komunikačních událostí, dramatizace, předvádění scének, křížovky, hádanky atd. Žáci se v jazykové výuce cvičí, více než v jiných předmětech, v myšlenkových operacích spojených s komunikací. Řeč je silně spjata s myšlením, proto jazyková výchova je vlastně také výchovou k myšlení. Kromě jiných částí jazyka (tvarosloví, skladba, pravopis, sloh) je právě nauka o významu slova a tvoření slov jednou z možností, jak efektivně rozvíjet myšlení žáka. Analýza, třídění, srovnávání a zobecňování v jazykové rovině má velký význam pro rozvoj rozumových a komunikačních schopností. Žáci si uvědomují rozdíl mezi slovy blízkého významu, poznávají vztahy mezi slovy nadřazenými a podřazenými, slovy s užším či širším významem, nebo slovy se základním a odvozeným významem.

- 15 -

Toto učivo také umožňuje žákům pochopení jazyka v souvislosti s naším vývojem a historií, protože právě ve slovní zásobě se změny ve vývoji společnosti projevují nejvíce.4

4

Čechová, Styblík, 1998, s. 26, 55

- 16 -

4 Nauky o slově, význam a formy slova V souvislosti s tématem práce je třeba se orientovat v českém jazyce, vědět něco o naukách zabývajících se slovy a slovní zásobou. Studium českého jazyka zahrnuje nauku o zvukové stránce, tj.fonetice a fonologii, nauku o spisovné výslovnosti, tj. ortoepii, nauku o písemné stránce jazyka, kterou se zabývá ortografie, nauku o slově, zahrnující lexikologii, morfologii a derivologii, a nauku o větě, neboli syntax. Dále se řadí také nauka o textu, stylistika, z níž se vydělila teorie textu. Základními jednotkami jazyka jsou slovo a věta. Funkcí slova je pojmenování a funkcí věty je výpověď. Pojmenování nemusí být jen ve formě jednoho slova, nýbrž může mít víceslovnou formu:


Sousloví – např. železná ruda




Multiverbální, neboli víceslovné spojení – např. provést pokus (= pokusit se)




Zkratky, zkratková slova

Slovo je základní důležitou jednotkou z více hledisek jazyka. Nejen z hlediska slovní zásoby, ale také z hlediska slovotvorby, gramatiky, se slovem a jeho tvary operuje tvarosloví, tj. morfologie i syntax, neboli skladba. Z hlediska sémantiky je slovo základem slovní zásoby, je nositelem věcného významu, ale jsou i slova, která význam nemají, nebo je jejich význam neurčitý a těžko popsatelný (např. citoslovce). Soubor všech slov je sepsán ve slovnících dle jednotlivých jazyků. Nauka zabývající se myšlenkovým obsahem a jeho označováním pomocí jazyka se nazývá onomaziologie. Opakem je sémaziologie, neboli lexikální sémantika, která postupuje od formy pojmenování k jeho funkci, studuje význam pojmenování. Obě tyto nauky se vztahují k lexikologii.5 Pro práce je důležitá zejména lexikologie a z ní vycházející sémantika a etymologie.

5

Čechová, 2000, s. 3, 24, 36

- 17 -

4.1 Lexikologie Lexikologie je nauka o slovní zásobě, jejíž předmětem zkoumání je obsah, forma a funkce pojmenovávacích jednotek a jejich vzájemné vztahy. Vymezuje základní pojmy jako slovo, sousloví, význam slova, zkoumá slovní zásobu a vrstvy v ní, probírá otázky spojené s významovou a formální stránkou slova. Lexikologie úzce souvisí s lexikografií (slovníkářství). Tato disciplína se zabývá teorií a praxí tvorby slovníků, podílí se však i na základním výzkumu slovní zásoby. Lexikologie stejně tak úzce souvisí s pojmem lexikon. Tento pojem zahrnuje jednak slovní zásobu (viz kapitola 3), jednak označuje slovník jako takový ve smyslu lexikografického díla . Lexikologie se dělí na několik samostatných disciplín:


Etymologie (nauka o původu slov)




Sémantika (nauka o významu), sémaziologie




Onomaziologie (nauka o pojmenování)




Frazeologie (nauka o frazeologických jednotkách)




Onomastika (nauka o vlastních jménech)




Lexikografie (nauka o slovníku)6

4.1.1 Sémantika K tématu DP se vztahuje sémantika. Sémantika je lingvistická disciplína zabývající se zkoumáním významu slov.

Dle autorek Machové, Švehlové (2001, s. 10) lze

sémantika rozdělit do dvou kategorií: a) Sémantika označuje všechen obsah jazyka, veškeré informace předávané prostřednictvím jazyka (tzv. sémantická dimenze jazyka) b) Sémantika je věda zabývající se významem jazykového znaku – ten lze rozdělit na jednoduchý (slovo, víceslovné pojmenování) a na složitý jazykový znak (výpověď)

6

Hauser, 1980, s. 7

- 18 -

4.1.2 Etymologie Další naukou, jejíž předmět úzce souvisí s předmětem DP je etymologie. Etymologie je diachronní lingvistická disciplína odhalující původ slov, tj. jejich vznik a vývoj jak po stránce tvarové, tak po stránce významové. Zjednodušeně by se dalo říci, že je to věda zabývající se původem a významem slov, srovnáváním jednotlivých slov se zdroji z historie i současnosti.7 Je však mnoho významů „významu.“ Jiný význam může mít slovo izolované, nezařazené do textu, jiného významu pak může nabýt v kontextu. Pokud se jedná o verbální komunikaci, vstupuje do významu ještě postoj mluvčího, komunikační situace, emoce a další. S významem a původem jednotlivých slov souvisí také změny v jejich významu, které mohou mít různé příčiny. Kromě samotné metafory či metonymie jde také o zvláštní případ metaforického či metonymického tvoření, čili jedná se o měnění rozsahu významu, tzv. rozšiřování a úžení významu. Příkladem úžení může být např. slovo dobytek, které původně znamenalo dobytou (získanou) věc, pak majetek a nakonec domácí zvířata. Rozšiřování významu je proces opačný. Význam slova se stává obecnějším. Např. slovo limonáda znamenalo původně jen nápoj z citrónů (citrón = lemon), dnes označuje jakýkoli ovocný nápoj. Dalším příkladem může být slovo slečna, které původně označovalo šlechtičnu, dnes je tímto termínem označena mladá dívka. Jiným zvláštním případem je změna významu způsobená změnou denotátu: slovo zůstalo, ale denotát nabývá jiného významu, např. sirka nemá dnes již hlavičku ze síry, podle které byla pojmenována, stejně tak žíněnka již není plněná žíněmi. Další změny významu slova se dějí na základě abstrakce, tj. konkrétum získává abstraktní význam, nebo naopak konkretizací, což je proces opačný, tj. abstraktní pojem získává konkrétní význam. Jiným případem změny významu je tzv. eufemismus, neboli zjemnění a opačný dysfemismus, čili zhrubění.8

7 8

Bachmannová, et al, 2002, s. 128 Večerka a kol., 2006

- 19 -

4.1.3 Etymologie lidová Na základě určité podobnosti slov může také docházet k označení slova zcela chybným významem. Tento jev je pak nazýván mylnou neboli lidovou etymologií. Můžeme jí najít též pod jinými názvy, například jako naivní etymologii nebo také pseudoetymologii. Vznik lidové etymologie lze vyložit jako snahu o interpretaci neprůhledných slov a zařazení slov izolovaných do určité jazykové rodiny, kam vlastně původně vůbec nepatřila. Např. slovo strakapoud, původně ťuhýk (tj. kdo pudí, zahání straky), bylo přeneseno na pestrobarevného datlovitého ptáka lidovou etymologií přikloněním ke slovu strakatý. Lidové etymologii podléhají jak slova domácí, u kterých se předpokládá jejich izolovanost, tak slova přejatá, která si podvědomě přiřazujeme ke slovům domácím, podobně

znějícím.

Lidová

etymologie

může

vznikat

bezděčně,

spontánně,

nebo úmyslně; toho se pak užívá jako specifického stylistického prostředku. Např. protistudka, slovo jednoznačně popisné, vytlačilo slovo prostitutka, slovo cizího původu, které je značkové, bez domácích etymologických souvislostí. S lidovou etymologií se setkáváme dnes a denně. Typickým příkladem je mluva dětí. Dítě rádo poslouchá dospělé, od kterých často odposlouchá slova, která si vlivem jejich obtížnosti či izolovanosti nedovede kvůli svému ještě dost omezenému slovníku nikam zařadit. Proto si je snaží uzpůsobit slovům, která zná, a to hláskově i významově.9

9

Večerka a kol., 2006

- 20 -

5 Slovo a slovní zásoba Úroveň slovní zásoby žáků ovlivňuje jejich úspěšnost porozumění textu, protože porozumění celému textu je závislé na porozumění obsahu jednotlivých slov. V průběhu vývoje školství existovaly různé přístupy k osvojování slovní zásoby, od pohledu na slovní zásobu jako na osamocený objekt výuky až po slovní zásobu ve smyslu komplexním. Dříve se ve vyučování přistupovalo ke slovu jako k izolovanému jevu a slovní zásoba se vyučovala z hlediska tvoření slov a obohacování slovní zásoby. Jak uvádějí Čechová, Styblík (1998, s. 94, 95), mluvilo se jen o úkolu rozšiřovat slovní zásobu žáků. Je však nutné plnit nejen tento úkol, ale také pohlížet na slovo ve vztahu k jiným slovům, slovo má totiž různou schopnost spojovat se s jinými slovy a zapojovat se do vět. Ke slovu je nutné přistupovat jako k jednotce textu. Žáci by měli na základě toho uvažovat o volbě slov z několika hledisek, zejména z hlediska tématu a funkce textu (záměru, k čemu má text sloužit), z hlediska autora a adresáta textu, ale také z hlediska komunikační situace, souvislostí a kontextu. Slovo by měli žáci chápat jako celek (významová i formální stránka). Významová stránka slova nebyla dříve součástí výuky. Až od přelomu 80. let minulého století se zařazuje do výuky spolu s obohacováním slovní zásoby a tvořením slov, ale také například s gramatickou stránkou slova. Škola by měla pracovat nejen na rozšiřování slovní zásoby, ale také by měla vést žáky k přesnému chápání významu a užívání slov. Centrem slovní zásoby je tzv. jádro. V tomto jádře jsou obsažena slova, kterými pojmenováváme nejdůležitější skutečnosti života, jsou tedy nepostradatelná pro komunikaci( např. slunce, voda, syn apod.). Opakem jádra je periferie lexikálního systému, tj. slova, která nejsou tak nepostradatelná pro komunikaci, jsou málo frekventovaná. Slovní zásobu lze rozdělit na aktivní, kterou jedinec užívá v mluvených a psaných projevech, obsahující zhruba 5 000 – 10 000 jednotek (v závislosti na věku, mentálních schopnostech apod.), a na pasivní slovní zásobu, které jedinec rozumí, ale aktivně ji nepoužívá. Tato bývá až šestinásobkem slovní zásoby aktivní.10

10

Hauser, 1980

- 21 -

Změny slovní zásoby mohou probíhat několika způsoby:


Tvořením nových slov




Významovými změnami existujících slov




Vznikem ustálených slovních spojení




Přejímáním cizích slov a kalkováním




Zánikem slov

Slovní zásoba má několikeré rozvrstvení. Můžeme jí dělit na spisovnou (neutrální, knižní, hovorová, básnická, publicistická, odborná) a nespisovnou (obecná, nářečí, slang, argot). Dalším hlediskem je expresivita slova, podle které dělíme slovní zásobu na slova neutrální a expresivní. Slova mohou být frekventovaná, řídká a okazionalismy (= slova příležitostně utvořená a užitá, např. pižďuch). Z hlediska původu se slova dělí na domácí, přejatá a cizí. Na základě dobového užívání slov lze slovní zásobu dělit na historismy, archaismy, neologismy a módní slova.11 Orientovat se ve slovní zásobě nám pomáhají velké výkladové slovníky, které jsou doposud jediným nejvšeobecnějším zachycením slovní zásoby, a další speciální slovníky (Slovník spisovné češtiny, etymologické slovníky aj.).

5.1 Nespisovná slovní zásoba Pro tuto práci je podstatná především čeština nespisovná, obecná a nářečí, jelikož porozumění významu slov je v praktické části aplikováno na lidové písně, pro které jsou tyto jevy typické. Nespisovná čeština je diferencována, a to jak územně, tak sociálně. V tom se částečně liší od češtiny spisovné, která není příliš územně ani sociálně omezena. Diferenciace sociální vymezuje slang (nespisovné výrazy zájmových skupin, např. myslivecký slang – slechy = uši), profesní mluvu (slova a slovní obraty používané v určité profesi) a argot (neboli hantýrka, slovník společensky izolovaných, sociálně vyčleněných vrstev).12

11 12

Hauser, 1980; Čechová, 2006, s. 39-41 Čechová, 2006, s. 6, 7

- 22 -

Vzhledem k územní diferenciaci se nespisovná mluva dělí na jednotlivá nářečí/dialekty (lašské, moravskoslovenské, hanácké), které jsou také tzv. interdialekty („nadnářečím“), jelikož obsahují řadu dalších menších nářečí. Pokud jsou však typická pro celou oblast, bývají označována jako regionalismy/moravismy, čechismy. Obecně je možno říci, že nářečí se ve větší míře dochovalo na Moravě. V Čechách se nářečí středočeské, jihozápadočeské a severovýchodočeské postupem doby sjednocovalo. Toto sjednocení pak vytvořilo základ pro tzv. obecnou češtinu.13

5.1.1 Nářečí Nářečím neboli nespisovnou mluvou se zabývá odvětví jazykovědy – dialektologie. Na základě různosti nářečí můžeme poznávat složitost vývoje národního jazyka, odráží se v něm naše minulost. Konfrontace nářečí a současného spisovného jazyka zase odhaluje různá specifika jazykové stavby. To může mít praktický význam pro učitele, zejména v uvědomění si určitých obtíží žáků. Nářečí se od spisovného jazyka liší v nestejných jevech. Pro žáky z různých částí jazykového území může být problémem zvládnutí spisovného jazyka, který škola vyžaduje. V zachovalosti nářečí existuje velmi rozdílný stupeň. V odlehlých krajích s málo rozvinutým průmyslem se nářečí drží pevněji než v oblastech průmyslových. V blízkosti velkých měst rozdíly v mluvě mizí. Obecně se dá říci, že ve východnějších oblastech České republiky, tj. na Moravě a ve Slezsku, se nářečí drží stále ještě pevněji, zejména u starších generací. Naopak na českém území, tj. v západnějších oblastech, se nářečí postupně vytratilo a používá se obecná čeština.14 Žáci z těchto oblastí mohou mít proto opačný problém. Nechápou významy některých slov a textů. Pro učitele je to však vhodná příležitost seznámit žáky s historií a určitým vývojem naší společnosti. Poskytuje to široké možnosti využití v různých mezipředmětových vztazích. Jako vhodná se nabízí například hudební výchova - výuka lidových písní.

13 14

Čechová, 2006, s. 6, 7 Bělič, 1972, s. 5, 10

- 23 -

5.1.2 Obecná čeština Obecná čeština vznikla jako unifikovaný interdialekt, tj. následek sjednocení jednotlivých českých nářečí, především však vzniká na podkladě středočeského nářečí. Dříve byla označována také jako jazyk lidový. Postupně se obecná čeština rozšiřovala i na území dříve vymezené pouze spisovnému jazyku, např. do krásné literatury (dříve už sem pronikaly dialekty). Obecnou češtinu lze označit za jazyk spontánní mluvený, jazyk soukromé a poloveřejné komunikace, který je regionálně a sociálně málo příznakový a stává se jakýmsi substandardem češtiny. Stejně jako spisovný jazyk má i obecná čeština své prostředky lexikální, fonetické, morfologické i syntaktické. Všechny tyto útvary mají svou normu, která ovšem, narozdíl od spisovné češtiny, není kodifikovaná, tj. nemá své jednotlivé útvary zachycené v písemné formě (např. ve slovnících, pravidlech českého pravopisu atd.). Mluvená řeč ovšem není jen obrazem nářečí, obecné češtiny, nebo spisovné češtiny. Tyto jednotlivé útvary se vzájemně prolínají a kombinují. Ke směšování nářečí, obecné a spisovné češtiny často dochází v tzv. městské mluvě. Ta bývá uplatňována především v některých velkých městech (Praha, Brno, Ostrava), ale nejen tam. Bývá označována jako běžná mluva realizována smíšenými prvky různých útvarů.15

5.2 Slovní zásoba z hlediska dobového V lidových písních se často vyskytují, kromě obecné češtiny a nářečí, slova archaická a historická, která se spolu s dalšími typy slov řadí do vrstvy slovní zásoby určované dobou. Na základě dobového užívání určitých slov je možné dělit slovní zásobu na:


Archaismy




Historismy




Neologismy – slova dosud pevně nezakotvená, nově utvořená či přejatá, postupně ztrácejí svou novost (např. zohlednit, sjetina)




15 16

Slova módní – slovy typická svým nadužíváním v určité době16

Čechová, 2006, s. 6, 7; Bachmannová, et al., 2002, s. 81; Vykoukalová, 2008, s. 12, 13 Vykoukalová, 2008, s. 28; Wikipedie: Archaismus [online], 2010

- 24 -

5.2.1 Archaická slova Archaismy jsou zastaralé jazykové prvky (např. anžto = protože), které postupně ustupovaly novým slovům a zcela vyšly z užívání. Může se jednat o prvek fonetický, o zastaralý gramatický tvar (např. peku místo peču), o zastaralý prvek slovní zásoby (např. regiment = pluk), nebo o zastaralý obrat. V některých případech se může archaický prvek vyskytnout jako součást vyjadřování pisatele nebo mluvčího (jako prvek nářeční). Archaismy mohou označovat skutečnost dosud existující, pro kterou se ale v současnosti používá jiný vhodnější výraz.

5.2.2 Historismy Historismy jsou slova označující zaniklé historické skutečnosti (např. cech, dráb). Úzce souvisejí s archaismy, které se ale liší ve schopnosti označovat dosud existující skutečnosti, kterou historismy nemají. Časté historismy označují zastaralou válečnou techniku (např. halapartna, kyrysník), jídlo, oděvy a obuv, mince (např. tolar, grešle), míry a váhy (např. píď, versta). Historismy a archaismy se nejvíce drží v příslovích a lidových písních, ale také v místních jménech a ustálených rčeních.17

17

Vykoukalová, 2008, s. 28; Wikipedie: Archaismus [online], 2010

- 25 -

6 Porozumění textu v kurikulu základního vzdělávání Jakým způsobem probíhá výuka v dnešní škole? Přispívá k rozvoji myšlení v jazyce a k jeho používání? Má rozvíjet schopnost porozumění čtenému či mluvenému? Jakým způsobem se výuka věnuje porozumění významu slov a textů zjistíme nahlédnutím do Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání. Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání (dále jen RVP) obecně vymezuje nové vzdělávací strategie, klíčové kompetence, získávání vědomostí a dovedností s důrazem na použitelnost v praktickém životě, formuluje úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy studia a zároveň poskytuje školám určitou volnost v koncepci vzdělávání. Na základě RVP si každá škola stanovuje svůj vlastní program vzdělávání, tzv. Školní vzdělávací program (ŠVP). RVP vymezuje pojetí a cíle základního vzdělávání, jeho organizaci a hodnocení výsledků vzdělání. V nejširším zastoupení jsou v RVP definovány jednotlivé vzdělávací oblasti, které se svými názvy liší od názvů některých předmětů používaných v minulosti. RVP také podporuje odlišný přístup k žákům vzhledem k minulosti. Podporuje komplexní přístup, vhodné propojování předmětů, různé vzdělávací postupy, metody a formy výuky. Snaží se o individuální přístup k žákům a k jejich specifickým potřebám, včetně změn v hodnocení (možnost slovního hodnocení). Snaží se o změnu pohledu na dnešní školu. Žáci by měli být motivováni k práci díky přátelskému a vstřícnému přístupu ze strany školy, která by měla podporovat jejich zájmy, aktivitu a samostatnou činnost. Změna proti „starému“ způsobu vzdělávání tkví v odlišném vnímání žáka. Ten již není pouhým objektem výuky a jeho vzdělávání se neuskutečňuje pouhým mechanickým učením bez porozumění, nýbrž se stává subjektem výuky, partnerem ve výuce, který sám získává informace, samostatně pracuje a učí se aktivně, s porozuměním. Podle RVP má tedy škola žáka připravit pro život rozvojem klíčových kompetencí a všeobecným vzděláním tak, aby žák uměl ve svém budoucím životě použít získané vědomosti a dovednosti. RVP specifikuje očekávané výstupy a učivo pro 1. a 2. období prvního stupně a pro druhý stupeň základního vzdělávání. 1. obdobím prvního stupně je myšlena 1.- 3. třída, 2. obdobím prvního stupně je myšlena 4. a 5. třída.18

18

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, 2006

- 26 -

6.1 Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání Oddíl očekávaných výstupů je rozsáhlý, proto budou uvedeny pouze ty výstupy, které se přímo týkají porozumění textu či obsahu jednotlivých slov. Nejdůležitější výstupy z hlediska porozumění textu jsou navíc tučně vyznačeny.

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Očekávané výstupy – 1. období Žák:  plynule čte s porozuměním textu přiměřeného obsahu a náročnosti  porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti  volí

vhodné

verbální

i

nonverbální

prostředky

v běžných

školních

i mimoškolních situacích  píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení Očekávané výstupy – 2. období Žák:  čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas  rozlišuje podstatné i okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává  posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení  reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta  píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry

- 27 -

Učivo


čtení – praktické čtení (technika čtení, čtení pozorné, plynulé, znalost orientačních prvků v textu), věcné čtení (čtení jako zdroj informací, čtení vyhledávací, klíčová slova




naslouchání – praktické naslouchání (zdvořilé, vyjádření kontaktu s partnerem), věcné naslouchání (pozorné, soustředěné, aktivní – zaznamenat slyšené, reagovat otázkami)




mluvený projev – základy techniky mluveného projevu (dýchání, tvoření hlasu, výslovnost), vyjadřování závislé na komunikační situaci, komunikační žánry: pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, zpráva, oznámení, vypravování, dialog na základě obrazového materiálu, základní komunikační pravidla (oslovení, zahájení a ukončení dialogu, střídání rolí mluvčího a posluchače, zdvořilé vystupování), mimojazykové prostředky řeči (mimika, gesta)




písemný projev – základní hygienické návyky (správné sezení, držení psacího náčiní, hygiena zraku, zacházení s grafickým materiálem), technika psaní (úhledný, čitelný a přehledný písemný projev, formální úprava textu), žánry písemného projevu: adresa, blahopřání, pozdrav z prázdnin, omluvenka, zpráva, oznámení, pozvánka, vzkaz, inzerát, dopis, popis, jednoduché tiskopisy (přihláška, dotazník), vypravování.

- 28 -

Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Očekávané výstupy – 1. období Žák:  porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná  porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc, okolnost, vlastnost

Očekávané výstupy – 2. období Žák:  porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová  rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary Učivo


zvuková stránka jazyka – sluchové rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin, modulace souvislé řeči (tempo, intonace, přízvuk)




slovní zásoba a tvoření slov – slova a pojmy, význam slov, slova jednoznačná a mnohoznačná, antonyma, synonyma, homonyma, stavba slova (kořen, část předponová a příponová, koncovka)




tvarosloví – slovní druhy, tvary slov




skladba – věta jednoduchá a souvětí, základní skladební dvojice




pravopis – lexikální, základy morfologického (koncovky podstatných jmen a přídavných jmen tvrdých a měkkých) a syntaktického (shoda přísudku s holým podmětem)19

19

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, 2006

- 29 -

7 Lidová píseň Vzhledem k výzkumné části práce, kde porozumění obsahu jednotlivých slov je aplikováno na lidové písně, je důležité zařadit informace o lidové písni, o výuce hudební výchovy a jejím vztahu k lidové písni. Důležité je také zmínit učebnice či zpěvníky, jaké písně se v nich vyskytují a jakým způsobem se věnují významu písňových textů.

7.1 Charakteristika lidové písně Lidová píseň je spolu s dalšími lidovými útvary součástí tzv. lidové (ústní) slovesnosti. Stejně jako pro ostatní druhy lidového podání (pohádka, přísloví a pořekadla, hádanky, pranostiky, zaříkadla, zaklínání, dramatické skladby) bylo také pro lidovou píseň typické ústní podání.20 Lidová píseň je známá také pod pojmem národní píseň. Autor písně je vždy neznámý, jedná se o díla zcela anonymní. Lidová píseň má hlubokou hudební tradici sahající do dávné historie (nejstarší zápisy lidové písně pocházejí ze 16. století), kdy byly písně předávány ústně, z generace na generaci. Další způsob šíření písní byl pravděpodobně společný zpěv při určitých aktivitách lidí, např. draní peří, práce na poli atd. Lidové písně vznikaly na podkladě všedního i svátečního života prostých lidí. Měly různé formy, od pouhých popěvků až po celé písně. Vzhledem k tehdejší odlišné době, kdy neexistovaly dnešní technické vymoženosti (např. televize nebo internet), lidé byli více spolu, byli družnější a zpěv lidových písní byl součástí běžného života. Dle rozsáhlé tradice lidových písní, které mají různé stáří, lze považovat lidovou píseň za jeden ze základů hudebního projevu. V lidové písni vyjadřovali lidé své pocity (radost, štěstí, zklamání, bolest atd.). Píseň se tak stala jakousi oporou lidu v těžkých dobách (bída, válka). Často byla prostředkem zmírňování např. samoty, bídy atd. Původní funkce písně většinou postupem doby zanikly, ale vycházely z obecných kategorií a potřeb lidského života. Patří sem například práce, odpočinek, zábava, slavnosti.21

20 21

Horák, 1946, s. 5 Mička, 1998, s. 36, 37

- 30 -

V průběhu doby se postoj k lidové písni neustále měnil. Značný zájem o tento typ písně vzrostl zejména v první, ale hlavně v druhé polovině 19. století. Díky mnohým sběratelům této doby, kteří se o lidovou píseň začali zajímat, se lidové písně dochovaly dodnes v téměř nezměněné podobě. Také v dnešním moderním světě se lidová píseň stala oblíbenou u mnoha lidí. Lidové písně se liší nejen podle jednotlivých zemí a národů, ale také dle jednotlivých regionů v rámci Česka. Obecně můžeme rozlišit lidovou píseň českou, moravskou, slezskou a v rámci Slovenska ještě píseň slovenskou. Zvláštním typem je píseň slovanská, která zahrnuje veškeré písně slovanských národů. Jednotlivé typy písní se liší různými prvky – použitím instrumentů, melodií, rytmem, ale také textem, užitím specifické slovní zásoby. Česká píseň je například typická svým úzkým vztahem mezi zpěvem a slovním zněním.22

7.2 Lidová píseň ve výuce hudební výchovy Základem hudebního vzdělání dítěte je tzv. hudebně výchovný proces. Ten v sobě zahrnuje několik složek. Měl by rozvíjet hudebnost, hudební schopnosti, dovednosti a poznatky o hudbě. Měl by podněcovat všestrannou hudební aktivitu a rozvíjet žákovu osobnost. Umožňuje aktivní styk s hudbou. Hudební výchova ve školách by obecně měla poskytovat nejen vzdělání v oblasti hudby, ale měla by motivovat žáky k poslechu hudby tak, aby jim byla blízká po celý život. V hudební výchově, která je dnes začleněna v Rámcovém vzdělávacím programu do oblasti Umění a kultura, můžeme rozlišit základní činnosti. Jsou jimi:


Pěvecké – zpěv písní, melodizace různých slov, slovních spojení, říkadel




Rytmické a rytmickopohybové – rytmické útvary, taktování, hra na tělo, pohybové vyjádření




Instrumentální – dětské hudební nástroje, doprovod písní




Percepční – poslechové činnosti




Tvořivé – seberealizace žáka, improvizace, vytváření vlastních melodií, písní23

22 23

Mička, 1998, s. 36, 37 Havelková, Chládková, 1995, s. 5, 6

- 31 -

Všechny tyto činnosti by měly být součástí výuky hudební výchovy, kde se mají vzájemně prolínat a doplňovat. Nedílnou součástí výuky hudební výchovy , s ohledem na možnost uplatnění všech výše uvedených činností, je právem obor lidové písně. Lidová píseň se dá označit dokonce za základní hudební materiál všech ročníků prvního stupně základní školy. Využívá věku mladšího školního dítěte, které je spontánní a zvídavé, otevřené pro různé činnosti v hodině, včetně pohybových cvičení (na druhém stupni základní školy již není moc možností, jak zaujmout žáky v prepubertálním období rytmickými a pohybovými kreacemi, zvláště v dnešní době). Dítě má hudbu a zpěv rádo. Lidové písně jsou mu blízké svou jednoduchou melodií, která přímo nabádá k pohybu. Lidová píseň tedy převažuje v nejnižších ročnících prvního stupně, protože žáci jsou schopni si je rychle zapamatovat a některé písně znají již z mateřské školy nebo z domova. Lidová píseň představuje širokou škálu možností, jak pracovat v hodině. Jak ve svém výzkumu uvádí Zlámalová (2008, s. 6-9), lidová píseň tvoří až 80% časové náplně v hudební výchově oproti písni umělé. S postupujícími ročníky se zastoupení lidové písně ve výuce snižuje, přesto i v pátém, tedy výchozím ročníku prvního stupně, tvoří lidová píseň minimálně 50%. Toto snížení je částečně dáno diferenciací pohlaví v určitém věku dítěte, kdy u dívek přetrvává zájem o píseň, ale chlapci odmítají zpívat, protože se stydí. Využitím lidové písně ve výuce se také zabývala konference Lidová píseň a hudební výchova pořádaná Pedagogickou fakultou v Olomouci, která se konala 10.-11. dubna 1996. Lidová píseň je zde spatřována jako významný prostředek hudební výchovy. Je zde zdůrazňován přístup učitele, který, ač by měl žáky motivovat a seznamovat je tvořivě s lidovou písní, má spíše neutrální, či přímo negativní postoj k tomuto druhu písně z důvodu zastaralosti textů. To působí na žáky spíše antimotivačně a staví oblíbenost tohoto druhu písně na spodní příčky. Autoři článků prezentovaných na konferenci naopak vyzdvihují mnohotvárnost lidových písní, které komplexně rozvíjejí vnímání a napomáhají pochopení ostatní hudby. Při práci s lidovou písní se rozvíjí tvořivost a fantazie dítěte, např. při melodizaci říkadel.

- 32 -

7.2.1 Porozumění obsahu písňových textů Zvláštní kapitolou je jazyk písní, který je různý. Je jasné, že jazyk písní není vždy ve shodě s jazykem oblasti, ve které se písně zpívají, jak se o tom zmiňujeme již v dřívějších kapitolách (viz 5.1.1). Proto je kladen důraz na postoj učitele, který by toto neměl opomíjet. Z práce nazvané Lidová píseň ve škole autora Jurkoviče (1997) vyplývá, že kromě jiných činností by se měl učitel věnovat analyzování nejen hudební, ale i textové stránky písně. Stejně tak v učebnici Didaktika hudební výchovy autorek Havelkové a Chládkové (1995, s. 48, 49) najdeme kapitolu, která se věnuje textu písně. Autorky nás nabádají, abychom dávali písničkám správný smysl. Jestliže víme, o čem zpíváme, projeví se to ve všech dalších činnostech, počínaje dobrým technickým zvládnutím písně, konče pohybovým vyjádřením. Právě pohybové vyjadřování a různé tanečky jsou jedním z prostředků výuky hudební výchovy. Jak ale můžeme chtít po dětech takové vyjádření, když nechápou obsah písně? Je tedy vhodné zařadit před samotným zpěvem povídání o písničce a jejím významu. Ve výzkumné části diplomové práce je mimo jiné použita písnička Ovčáci, čtveráci, kterou autorky zmiňují jako jednu z nejznámějších písní, která je ale také jednou z nejopomíjenějších vzhledem k jejímu obsahu. Děti ji často znají již z mateřské školy, a přesto jen málokteré dítě bude vědět, o čem zpívá vzhledem ke slovům čtveráci nebo vička.

7.2.2 Porozumění písňovým textům v kurikulu základního vzdělávání Pro předmět hudební výchova, stejně jako pro jiné předměty, je v RVP vyčleněn vzdělávací obsah, který taktéž formuluje výstupy a učivo pro první a druhé období prvního stupně základní školy. Výstupy jsou zaměřeny čistě na hudební činnosti (viz kapitola 7.2), které mají rozvíjet všestranný přístup k hudbě. Analýza písně z hlediska jejího textu není součástí výstupů. Poslechové činnosti nabádají k aktivní percepci znějící hudby a k analýze a interpretaci hudby. V tomto případě je ale myšlena analýza spíše po stránce hudební, tj. schopnost rozpoznat hudební formy, styly a žánry, hudební výrazové prostředky atd. Interpretace hudby spočívá ve slovním vyjádření (jaká je to hudba a proč je taková).

- 33 -

Z toho vyplývá, že zařazení dalších činností do výuky hudební výchovy, mezi které by měla patřit interpretace textu písně, je zcela na uvážení učitele.

7.3 Učebnice hudební výchovy a zpěvníky S ohledem na téma práce je vhodné zmínit se o učebnicích hudební výchovy a zpěvnících. V současnosti je velký výběr všech učebnic (nejen pro hudební výchovu), ale také zpěvníků určených nejen školám, ale i široké veřejnosti. V hojné míře se objevují zpěvníky autorské, které uvádějí známé písničky a těší se velké oblibě. Pro hudební výchovu existuje široký výběr učebnic a zpěvníků pro různé stupně škol. Druh učebnice či zpěvníku, které škola zvolí, pak učitelé používají většinou jednotně. Existuje mnoho nakladatelství, ze kterých je možno vybírat. Dle průzkumu diplomantky Zlámalové (2008, s. 4) vyplývá, že nejvíce používaných učebnic pochází z dílny nakladatelství Fortuna. Dále to jsou učebnice Státního pedagogického nakladatelství a

učebnice nakladatelství Nová škola. Oblíbený je také zpěvník

Já, písnička a zpěvník Jak se loví gorila z nakladatelství Prodos. Můžeme také vycházet z aktuálnějšího průzkumu (Brychová, 2009, s. 45-48). Učitelé zde zmiňují pouze dvě nakladatelství – SPN a nakladatelství Nová škola. Ve většině jsou používanými učebnicemi učebnice pro daný ročník. Na druhém místě se umístil dlouhodobě oblíbený zpěvník Já, písnička 1 a Já, písnička 2. Učitelé také používají zpěvníky od různých autorů. Jsou jimi například: Zpěvník J. Uhlíře a Z. Svěráka, Malým zpěváčkům od SPN, Zpěvník lidových písní a další. V dalších podkapitolách se proto budeme věnovat jednotlivým učebnicím a zpěvníkům, ve kterých se zaměříme na navrhované činnosti a úkoly, ale především na to, jakým způsobem se daná učebnice, či zpěvník věnují textu písně a zda se například objevuje vysvětlení některých neznámých slov z písní.

- 34 -

7.3.1 SPN – Hudební výchova pro 1., 2., 3., 4., 5. ročník základní školy (2006) Jedná se o klasické učebnice hudební výchovy pro žáky od první do deváté třídy. Součástí kompletu učebnic jsou kompaktní disky s poslechy. My jsme se zaměřili pouze na učebnice pro první stupeň základní školy. Lekce jsou zde řazeny tématicky. Každá lekce začíná úvodem vztahujícím se k danému tématu. Úvod, po kterém následuje píseň, částečně napovídá, o čem se bude v písni zpívat. U písně Ó, řebíčku zahradnický například uvádí: „S pamětí máme často potíže. Někdy si nemůžeme na něco vzpomenout, jindy bychom rádi zapomněli – ale i to je těžké. Právě o tom se zpívá v další písničce.“ V učebnicích převažují lidové písně. Navrhované činnosti jsou zaměřeny jen na hudbu. Jsou to činnosti typické pro výuku hudební výchovy (viz 7.2). S textem se nijak nepracuje, neznámá slova z textu vysvětlena nejsou.

7.3.2 Nová škola – Hudební výchova 1, 2, 3, 4, 5 (1997 – 2001) Učebnice pro jednotlivé ročníky základní školy. Ve všech učebnicích pro první stupeň převažují lidové písně, z nichž některé se v jednotlivých učebnicích opakují. S vyššími ročníky se však zvyšuje také počet umělých písní. Písničky jsou zde proloženy říkadly a krátkými básničkami, ke kterým se vztahují činnosti – rytmizace a melodizace. Všechny další navrhované činnosti se týkají hudby, hudební nauky, pohybu atd. Objevují se úkoly na rozlišování lidové a umělé písně. S textem písně se pracuje minimálně. Například u písně Muzikanti co děláte mají žáci za úkol vyhledat nástroje, o kterých se v písni zpívá. Vysvětlení neznámých slov z textu zde nenajdeme.

7.3.3 Jinan – Hudební výchova pro 5. ročník základní školy (1995) Učebnice určeny pro jednotlivé ročníky základní školy. Učebnice pro 5. ročník obsahuje převážně lidové písně, umělých jen minimum. Je rozdělená podle ročních období a svátků. Činnosti zde uvedené jsou pestré a nápadité. Každé písni předchází kratší úvod, k písni se pak vztahují konkrétní úkoly a otázky. Jsou jimi například: křížovky, hra s tóny, otázky, dramatizace a jiné. Oproti ostatním učebnicím se však nevěnuje pouze hudební nauce a klasickým úkolům, ale také se objevují otázky vztahující se částečně k textu písní, např.u koled jsou to tyto otázky: „Co je to štědrovka? Proč se zpívají koledy? - 35 -

Čemu se říkalo živé jesličky?“ Také se objevuje hra se slovy, která spočívá ve vymýšlení rýmů, tvorby říkadel. Velmi zajímavý byl úkol, který žáky vyzýval k tvorbě předpovědi počasí a úrody na základě předložených pranostik (např. V březnu prach – jistý hrách). Žáci tak musí nejprve pochopit smysl textu pranostiky tak, aby mohli vytvářet vlastní předpovědi počasí. Práce s textem se tedy netýká samotných písniček a slova písní zde také nejsou vysvětlena, přesto uváděné činnosti jsou nápadité.

7.3.4 Fortuna – Zpěvník lidových písní (1992) Zpěvník vhodný především pro žáky prvního stupně základní školy. Jak už název napovídá, jedná se o soubor lidových písní. Písně jsou zde řazeny dle společenské funkčnosti s vazbami na lidové zvyky, obyčeje, ale také zohledňují regionální hledisko. Objevují se také lidové pranostiky, pořekadla a přísloví, které mají sloužit k seznámení s lidovou tradicí a k činnostem jako jsou rytmizace a melodizace. Další činnosti zde navrhovány nejsou. Jako jeden z mála se zpěvník zaměřuje na neznámá slova vyskytující se v textech písní, pod jejichž notovými zápisy je umístěno vysvětlení významu vybraných slov. Jedná se však o minimum slov. U písní, které jsme použili ve výzkumu slova vysvětlena nejsou.

7.3.5 Music Cheb – Já, písnička 1 (1993) Čtyřdílný zpěvník pro jednotlivé stupně škol, díly jsou přehledně rozlišené barvou – zelený zpěvník pro první stupeň, žlutý pro druhý stupeň základní školy, modrý pro studenty středních škol a červený zpěvník je bez věkové specifikace. Pro žáky prvního stupně základní školy je určen zelený zpěvník. Písně v něm jsou rozdělené na lidové, které převažují, umělé a koledy. Přestože je to již starší zpěvník, je stále oblíben a ve výuce ho využívá mnoho učitelů. Je to zpěvník, nejsou zde tedy navrhovány činnosti a úkoly do hodin. Obsahuje pouze texty písní s jejich notovými zápisy a kytarovými akordy. S textem a jednotlivými slovy se zde nepracuje. Je tedy čistě na uvážení učitele, které činnosti v souvislosti s použitím zpěvníku zařadí.

- 36 -

7.3.6 Velryba s.r.o – edice Hrej si a naučíš se: Hudební výchova 5 (1994) Učebnice hudební výchovy. V úvodu prezentuje hudební nauku spolu s různými cvičeními pro její automatizaci (např. doplňovačky, spojovačky, obrázky, atd.). Pak následují písničky rozdělené na: milostné, pochodové, ukolébavky, pracovní, balady, taneční, říkadla, svatební. U každé kategorie se v úvodu objevuje popis dané skupiny písní (proč jsou to písně svatební atd.). Výrazně převažují písně lidové nad umělými. Z činností je zde navrhován zejména poslech, rytmizace, tanečky a kreslení. Práce s textem písně, kde by měli samotní žáci o textu přemýšlet, zde není. Před každou písní je ale krátký úvod – jakési shrnutí, o čem se v písni bude zpívat. Například u písně Ráda, ráda, můj zlatej Honzíčku je uvedeno: „Představ si pěkný letní den na vesnici, Mařenka trhá na zahrádce kytičky a usmívá se. Proč? To nám sama zazpívá..“

7.3.7 Scientia – My pozor dáme a posloucháme (1994) Učebnice pro první stupeň základní školy. Uvádí lidové i umělé písně (lidových je víc). Navrhované činnosti jsou čistě hudební. Je to především poslech, dále rytmizace, otázka-odpověď, pohybové vyjádření, různé tanečky a dramatizace. S textem učebnice nepracuje, slova z písní vysvětlena nejsou. Na konci učebnice je sice slovníček, ten se ale netýká slov, nýbrž hudebních pojmů. Vysvětluje tak například kdo je dirigent, co znamená slovo forma, jaký druh hudby je jazz, co znamenají termíny dolce, allegro a další.

7.3.8 Knižní klub – Zpěvník: písničky Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka (1997) Jeden z oblíbených zpěvníků známých autorů. Obsahuje autorské písně s notovými zápisy a kytarovými akordy, bez navrhovaných činností. Texty jsou občas proložené fotografiemi autorů. Obsahuje 24 písní, které jsou vhodné pro žáky prvního stupně základních škol.

- 37 -

7.3.9 Fragment – Zpěvník Jaroslav Uhlíř, Zdeněk Svěrák – největší hity (2008/2009) Další oblíbený autorský zpěvník, který obsahuje celkem 118 písní. Jak už napovídá název, jedná se o nejznámější hity autorů s notovými zápisy a kytarovými akordy (např. Není nutno, Když se zamiluje kůň, Trpasličí svatba a další). Jsou to oblíbené písničky, které známe z různých televizních pořadů (např. Hodina zpěvu J. Uhlíře a Z. Svěráka), ale také z pohádek (např. Princové jsou na draka – písnička Dělání). Jsou to písničky vhodné nejen pro žáky prvního stupně. S texty se nepracuje, ale vzhledem k tomu, že zpěvníky je možné doplnit hudebními cd, písně se objevují v pořadech a pohádkách a texty písní jsou lehké a vtipné, žáci nejspíš nebudou mít problém pochopit o čem zpívají

7.3.10

Albatros – Tancovala žížala: zpěvník (2003)

Zpěvník obsahuje lidové písně, včetně těch „základních“ nejznámějších, které děti znají už z mateřské školy (Pec nám spadla, Já do lesa nepojedu, Ovčáci, čtveráci a jiné). Je proto vhodný nejen pro školní děti, ale také pro předškolní výuku. Zpěvník je možné doplnit hudebním cd. U každé písně je nakreslen obrázek, který napovídá o tématu písně. Nejsou zde žádné navrhované činnosti, s texty se nepracuje. Zpěvník je možné, kvůli jeho jednoduchosti, použít již od velmi nízkého věku dítěte, kdy se předpokládá, že s ním budou pracovat především rodiče. Záleží tedy na rodičích, jakým způsobem ho použijí.

7.3.11

Artur – Moje písničky (2005)

Zpěvník lidových písniček je doplněn známými ilustracemi Heleny Zmatlíkové, které jsou dětmi velmi oblíbené. Obsahuje známé písně (např. Ovčáci, čtveráci, Já do lesa nepojedu, Když jsem já ty koně pásal, Kdybys měla, má panenko, sto ovec a jiné). Každá píseň má v úvodu velký motivační obrázek, ale návrhy činností se neobjevují. Stejně tak práce s textem nebo vysvětlená slova z písní zde nejsou.

- 38 -

7.3.12

Prodos – Zpěvníček: Jak se loví gorila (1996)

Známé básničky Pavla Šruta, které děti mohou znát z Českého slabikáře, zhudebnil Petr Skoumal. Jedná se o zpěvník s notovými zápisy. Obsahuje 26 písňových textů. Každá píseň je doplněna barevnými ilustracemi. Nenavrhuje žádné činnosti, ale nabádá k propojení literární výchovy (použitím básní) s hudební i dramatickou výchovou. Především se ale zaměřuje na výtvarné projevy dětí – děti mohou písně doplnit vlastními ilustracemi. Součástí zpěvníku je hudební cd.

7.3.13

Fragment – Zpěvník Ivan Mládek – největší hity (2008)

Zpěvník obsahující největší hity zpěváka Ivana Mládka, například Jožin z bažin, Prachovské skály (žáci mohou znát z filmu Jak dostat tatínka do polepšovny), Dáša Nováková a další.

Jeho texty jsou vtipné a chytlavé, doplněné taktéž vtipnými

ilustracemi Pavla Kantorka. Písně jsou uvedeny spolu s notovými zápisy a kytarovými akordy. Zpěvník je použitelný pro různé věkové kategorie. Nenavrhuje žádné činnosti, s texty nepracuje.

7.3.14

Tomáš Houška – Zpěvník: Pro 3. – 9. ročník ZŠ (1993)

Zpěvník obsahující celkem 350 písní. Každá píseň je doplněná notovým zápisem a kytarovými akordy. Písně jsou řazeny podle ročníků od jednodušších (např. Jede, jede poštovský panáček) pro žáky nižšího stupně, až po rozsáhlejší pro starší žáky. Ač je to zpěvník, navrhuje určité činnosti a úkoly, například poznávání písní, přiřazování názvů akordům, otázky na období, ze kterého daná píseň pochází atd. Autor ve zpěvníku, jako jeden z mála, vysvětluje některá neznámá slova z textu písní.

V současnosti samozřejmě existuje spousta dalších učebnic a zpěvníků pro žáky prvního stupně základní školy. Uvedli jsme jen některé z nich, které jsou, na základě průzkumů, hojně používané a oblíbené, ale také dostupné. U uvedených učebnic a zpěvníků je možné konstatovat, že kromě výjimek, jakými jsou Zpěvník lidových písní (Fragment), Zpěvník (Tomáš Houška) a částečně Hudební výchova pro 5. ročník základní školy (Jinan), se učebnice a zpěvníky zaměřují pouze na činnosti čistě hudební, nijak se nevěnují textu písní a neudávají vysvětlení neznámých slov z textu písní.

- 39 -

Praktická část 8 Cíl a předmět diplomové práce Cílem diplomové práce je vytvořit didaktické testy zaměřené na významy slov v lidových písních. S jejich pomocí pak vyhodnotit stupeň porozumění obsahu jednotlivých slov u žáků pátých ročníků základní školy a porovnat jej u dívek a chlapců. Zajímalo nás, zda důraz, který je kladen na rozvoj čtenářské gramotnosti a s ní spojené porozumění textu, resp. obsahu jednotlivých slov, se uplatňuje i v jiných, než čistě češtinářských oblastech. RVP umožňuje integraci jednotlivých předmětů, podporuje tzv. mezipředmětové vztahy, tvořené na základě témat, tématických okruhů, případně vzdělávacích oborů. Ve výzkumu se proto snažíme o integraci předmětů český jazyk a hudební výchova. Záměrně byly pro výzkum vybrány lidové písně, které tvoří převážnou část výuky písní v rámci hudební výchovy na prvním stupni základní školy. Cílovou skupinou výzkumu se stali žáci pátých ročníků základní školy. Pátý ročník základní školy se dá považovat za jakýsi závěrečný ročník prvních etap vzdělávání a zároveň „výchozí“ ročník vzhledem k přechodu na druhý stupeň. Žáci mají mít zvládnuté veškeré učivo prvního stupně, které pak budou uplatňovat při získávání dalších vědomostí na druhém stupni. V rámci předmětu hudební výchova znají veškeré lidové písně, které se učili v průběhu pěti let. Didaktické testy navíc pracují se samými obecně známými lidovými písněmi, které děti často znají už z mateřské školy. Žáci by proto neměli mít problém s neznalostí některé písně v testu. Přesto jsou součástí celé úryvky textů písní, ve kterých se zkoumaná slova vyskytují. Kromě hlavních výsledků se nám druhotně ukazuje také určitý způsob práce učitelů v hodinách hudební výchovy, zda se kromě obvyklých činností používaných v hodinách věnují také analýze textu písně tak, aby žáci věděli, o čem vlastně zpívají.

- 40 -

9 Výzkum 9.1 Metody výzkumu Pro výzkum jsme zvolili metodu pedagogického výzkumu patřící do kategorie tzv. empirických metod, tj. metodu dotazníku, resp. didaktického testu, a pozorování (formou přímou) – chování a činnosti žáků při práci s testem.

9.1.1 Didaktický test Výzkum byl prováděn pomocí předem připravených didaktických testů. Tyto testy obsahují celkem 11 úloh, resp. otázek, které mají dvojí povahu: a) Otevřené úlohy – úlohy s volnou (stručnou) odpovědí b) Uzavřené, resp. polouzavřené úlohy – nabízejí určitý počet odpovědí Otevřené úlohy dávají prostor žákům a jejich vlastnímu zamyšlení nad odpovědí, i když v případě našeho testu má být uvedená odpověď pouze stručná. Uzavřené úlohy předkládají žákům různý počet odpovědí, z nichž může být pouze jedna správná, popř. více správných odpovědí. V případě našeho výzkumu se jedná spíše o polouzavřené úlohy, ve kterých se, kromě tří odpovědí ( z nichž jedna je vždy správná), nabízí ještě odpověď volná pro případ, že by měl žák pocit chybějící správné odpovědi, nebo by byl přesvědčen o pravdivosti své vlastní odpovědi. Kromě těchto základních úloh se v testu vyskytuje také jedna úloha kreslená, která se vzhledem ke své povaze dá přiřadit k úlohám otevřeným, kde ale místo slovní odpovědi žáci odpověď kreslí. Didaktický test je zaměřen na porozumění významu jednotlivých slov užitých v lidových písních. Kritériem pro výběr písní do testu byla jejich známost, srovnání výskytu těchto písní v nejčastěji používaných učebnicích a zpěvnících při výuce hudební výchovy a výskyt některých slov z písní v televizních pohádkách (tolar, rarášek atd.), což staví na předpokladu, že žáci pohádky sledují a slova jim tedy budou známá. Tvorba předložených špatných odpovědí, tzv. distraktorů, vychází z předpokladu určitých typických chyb, kterých se žáci dopouštějí, ale také z tzv. lidové etymologie, která je typická právě pro dětský věk. Využívá určitých podobných znaků slov, na jejichž základě je přiřazen slovu chybný význam. - 41 -

Dále byly špatné odpovědi tvořeny na základě určitého rýmu, tj. staví na předpokladu, že žák bude mít tendenci, při neznalosti významu určitého slova, přiřadit slovu význam zvukově podobného slova (např. vička – kravička, travička). Tento předpoklad se částečně objevuje také u některých volných odpovědí (např. rarášek – hrášek, prášek, atd.). Součástí testů byly listy s texty písní, které měli žáci k dispozici po celou dobu práce s testy, minimálně jeden list do dvojice (lavice).

9.2 Výzkumný vzorek Didaktický test byl předložen ve školách Libereckého (3 školy) a Karlovarského kraje (3 školy):


ZŠ Křesťanská, Růžodolská 118/26, Liberec




ZŠ Markvartice 98, Jablonné v Podještědí




ZŠ Sídliště pod Dalekem 872, Mimoň




ZŠ 1. Máje, Karlovy Vary




ZŠ Modenská 15, Karlovy Vary




ZŠ jazyků, Libušina 1032/31, Karlovy Vary

Cílovou skupinou výzkumu se stali žáci pátých ročníků základní školy. Výzkum byl prováděn na celkovém počtu sto respondentů a výsledky testů pak byly vyhodnoceny z hlediska celkového, tj. kolik procent respondentů uvedlo správnou, či špatnou odpověď u jednotlivých otázek, z hlediska srovnání dívek a chlapců a z hlediska srovnání Libereckého a Karlovarského kraje.

9.3 Průběh výzkumu Výzkumu, prováděného pomocí didaktických testů, jsem se, s výjimkou jedné školy, vždy sama účastnila. V případě základní školy v Mimoni se výzkum uskutečnil prostřednictvím ochotné paní učitelky, která byla s celým problémem výzkumu dostatečně obeznámena. Didaktické testy byly žákům předloženy vždy v rámci jedné výukové hodiny, vzhledem k tématu výzkumu to bylo v předmětu hudební výchova, nebo český jazyk.

- 42 -

Obecně by se dalo říci, že školy byly přístupné uvolnit pro výzkum spíše hodinu hudební výchovy. Před rozdáním samotných didaktických testů žákům jsem se v každé třídě představila a vysvětlila jsem, co je mým cílem, co žáky čeká a jakým způsobem bude práce probíhat. Představila jsem podobu didaktických testů s upozorněním na přiložené texty písniček pro případ, že by si některý žák nemohl na píseň vzpomenout. Poté následovalo rozdání a vyplňování didaktických testů samotnými žáky, při kterém jsem jim byla po celou dobu k dispozici. Někteří žáci nechápali zadané úlohy, potřebovali určitým způsobem poradit, čí spíše „naťuknout“. V případě volných odpovědí si někteří žáci nebyli jistí, zda mohou napsat odpověď svými slovy, a vymýšleli různé varianty tak, aby to bylo pochopitelné. Jiní žáci se snažili opisovat od spolužáků, bavili se nad otázkami, nebo se strachovali, zda poznám jejich kresbu v případě kreslené odpovědi u otázky č. 10. Průběžně jsem žáky ujišťovala, že se nemusí bát, že bych odpovědi či kresby nepochopila, a zároveň, že testy jsou čistě anonymní, tudíž žáci nemusí mít strach z nějakého zesměšnění kvůli chybám. Třídní učitelky z některých škol, resp. školních tříd, se zajímaly o výsledky jejich žáků, výzkum této oblasti je velmi zaujal. Proto, po nahlédnutí do testů, jsem je ještě zpětně informovala o dosažených výsledcích žáků.

- 43 -

10 Vybrané písně a zkoumaná slova 10.1 Výběr písní do didaktického testu Použité písně v testech byly vybrány na základě několika hledisek. Výběr písní vycházel z výuky hudební výchovy na prvním stupni základní školy, kde, jak již bylo řečeno v předešlých kapitolách, lidové písně tvoří převážnou část písní, které se žáci v průběhu pěti let učí. Výběr také stavěl na předpokladu, že vybrané písně jsou (nejen) dětem všeobecně známé. Žáci je mohou znát nejen ze školy, nebo dokonce již z mateřské školy,

ale

také z domova,

nebo

z některých

televizních

pořadů

(např. Zpívánky, pohádky aj.). S vybranými písněmi pracují téměř všechny zpěvníky a učebnice určené pro žáky prvního stupně.

Jsou to tyto písně: 1. Ovčáci, čtveráci – česká lidová 2. Šel tudy, měl dudy – česká lidová 3. Pec nám spadla – česká lidová 4. Já do lesa nepojedu – česká lidová 5. Jede, jede poštovský panáček – česká lidová 6. Kdybys měla, má panenko, sto ovec – česká lidová 7. Když jsem jel do Prahy – česká lidová 8. Když jsem já ty koně pásal – česká lidová 9. Na tý louce zelený – česká lidová

10.2 Soupis zkoumaných slov Zkoumaná slova zde budou uvedena spolu s jejich významy, které lze najít v různých známých slovnících: 1. Vička (viz píseň č. 1) = zdrobněle vikev – rostlina (pouze v Příručním slovníku jazyka českého).

- 44 -

2. Rarášek (viz píseň č. 2) = čert, ďábel, plivník, domácí skřítek, obluda, démon, zlý duch, šotek, expresivně neposeda, rozpustilec. 3. Pecař (viz píseň č. 3) = kdo staví nebo opravuje pece (pouze v Příručním slovníku jazyka českého). 4. Topůrko (viz píseň č. 4) = od slova topor – velká silná násada na sekyru, kratší násada k sekyře, násada k sekyře, motyce, krumpáči. 5. Vraný (viz píseň č. 5) = černý. 6. Jalovec (viz píseň č. 6) = jehličnatý keř, strom, dvoudomá rostlina, jehličnan s pichlavými jehlicemi, rostlina z čeledi cypřišovitých. 7. Valach (viz píseň č. 7) = pastevec koz, ovcí, nebo vykleštěný hřebec. 8. Dřímota (viz píseň č. 8) = od slova dřímat, podřimovat, spát, od dřímání, dřímati, uspávající, lhostejný, lehký spánek, polospánek, ospalost. 9. Kamizolka (viz píseň č. 9) = košile, kazajka, vesta, krátký kabát, myslivecké sako se stojatým límcem, krátký kabát sahající jen k pasu – kazajka. 10. Tolar (viz píseň č. 4) = základní jednotka rakouské měny ve stříbře (od r. 1753), stříbrný peníz ve starší době, stará evropská mince, peníz z údolí Svatého Jáchyma, jáchymovská mince, někdejší stříbrná mince ražená původně v Jáchymově.

- 45 -

Významy slov byly čerpány z Příručního slovníku jazyka českého, Etymologického slovníku jazyka českého, Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Českého etymologického slovníku, Slovníku jazyka českého, Slovníku valašského nářečí, a také z publikace s názvem Zákulisí slov, Zákulisí slov do třetice. Významy zkoumaných slov uvádějí v různé míře všechny uvedené slovníky. Celý komplet zkoumaných slov však nalezneme pouze v Příručním slovníku jazyka českého. Výjimkou jsou slova vička a pecař, které nalezneme pouze v Příručním slovníku jazyka českého, v dalších uváděných slovnících tato slova nenajdeme. Slova, ač mají svůj jasný význam, v různých slovnících jsou významy různě popsány. Jediné slovo, u kterého se v popisu slovníky shodují, je slovo vraný (neuvedeno ve Slovníku valašského nářečí a Českém etymologickém slovníku). Kompletní citace slovníků bude uvedena v závěrečném soupisu použité literatury DP.

- 46 -

11 Stanovení předpokladů 11.1 Obecné předpoklady Předpoklad 1 Předpokládáme, že žáci, při neznalosti významu zkoumaných slov, budou volit odpovědi špatné, tvořené na základě určitých typických chyb žáků, a také odpovědi na základě tzv. lidové etymologie, která je pro dětský věk typická.

Předpoklad 2 Žáci budou, při neznalosti významu slova, přiřazovat dotazovanému slovu význam zvukově podobného slova, a to jak u nabízených odpovědí (např. otázka č. 1 – vička = kravička, travička), tak u odpovědí volných (např. otázka č. 2 – rarášek = hrášek, prášek aj.)

11.2 Předpoklady pro jednotlivé otázky Předpoklad 3 – otázka č. 1 (Kdo nebo co je vička?) Žáci spíše nebudou vědět, co je to vička, budou pouze tipovat odpovědi podle svého uvážení. Proto předpokládáme převahu odpovědí a) kravička a c) travička, které znějí velmi podobně jako slovo vička, resp. vička je obsažena v obou uvedených slovech (kravička, travička). Žáci by z kontextu písně mohli tipovat více odpověď c) travička, protože v písni se zpívá: „…vy jste naši vičku, i tu čočovičku vypásli.“ – vypást lze určitě travičku, ne však kravičku. Otázkou ale je, zda děti vědí, co znamená slovo vypásli.

Předpoklad 4 – otázka č. 2 (Kdo nebo co je rarášek?) Přestože slovo není nijak neznámé (objevuje např. se v pohádkách), předpokládáme, že budou převažovat špatné odpovědi. Žáci budou pro význam slova tipovat většinou skřítka, nebo zlobivé dítě, což v případě osamoceného slova rarášek je správně, ale v kontextu písně by to měl být čert, popřípadě skřet, zlý skřítek, který vše rozbije a zničí.

- 47 -

Předpoklad 5 – otázka č. 3 (Co dělá pecař?) Předpokládáme, že někteří žáci si budou plést pecaře s pekařem a budou tipovat odpověď a) peče housky, chleba, koláče. Převažovat však budou správné odpovědi b) staví pece.

Předpoklad 6 – otázka č. 4 (Věděl(a) by jsi co je to topůrko?) U této otázky předpokládáme, že většina žáků zvolí správnou odpověď c) násada k sekyře. Topůrko je známé slovo, které se v některých případech používá ještě dnes a objevuje se také v pohádkách. Velkou nápovědou je také text písně, ve kterém se zpívá: „…sekyra je za dva zlatý a topůrko za tolar..“

Předpoklad 7 – otázka č. 5 (Co znamená slovo vraný?) Předpokládáme, že žáci budou tipovat různé vlastnosti koně (např. rychlý, ochočený, atd.). Žáci pravděpodobně netuší, že slovo vraný označuje barvu, proto budou převažovat špatné odpovědi.

Předpoklad 8 – otázka č. 6 (Co je to jalovec?) Objeví se pár odpovědí b) pírko a c) mašle, protože vzhledem k písni, ve které se zpívá: „…a já jenom za kloboukem jalovec, jalovec…“, budou žáci, kteří neznají odpověď, pouze tipovat podle toho, co může být za kloboukem, tedy pírko nebo mašle. Převažovat však budou správné odpovědi.

Předpoklad 9 – otázka č. 7 (Kdo padl na cestě?) Předpokládáme, že nejvíce procent budou tvořit správné odpovědi, tedy že na cestě padl kůň, hřebec. Je to celkem známé slovo, které se používá ještě dnes. Také předpokládáme, že malé procento žáků odpoví na otázku slovem valach, což je vlastně taky správná odpověď. Dále předpokládáme větší množství odpovědí, že valach je člověk z Moravy (Valašska).

Předpoklad 10 – otázka č. 8 (Věděl(a) by jsi co je to dřímota?) U této otázky předpokládáme většinu správných odpovědí. Dřímota je známé slovo, které se používá dodnes spíše v podobě verba dřímat (např. půjdu si zdřímnout apod.).

- 48 -

Předpoklad 11 – otázka č. 9 (Co je to kamizolka?) S největší pravděpodobností budou žáci znát odpověď, převažovat tedy budou správné odpovědi. Pokud budou přímo konkretizovat část oblečení, které se slovem kamizolka označuje, mohou se objevit chybné odpovědi. Žáci si také měli vzpomenout na písničku, ve které se slovo kamizolka objevuje. Předpokládáme, že žáci budou znát správnou odpověď.

Předpoklad 12 – otázka č. 10 (Co je to tolar?) Předpokládáme převahu správných odpovědí. Žáci budou kreslit peníze, mince. Chybných odpovědí se objeví jen velmi málo. Tolar, stejně jako jiná slova z výzkumu, se objevuje v různých pohádkách nebo písničkách. Žáci si však tolar mohou plést s dolarem.

11.3 Předpoklady pro porovnání dívek a chlapců Předpoklad 13 Předpokládáme, že správné odpovědi budou převažovat u dívek. Dívky mají pravděpodobně rozvinutější slovní zásobu, ve škole více zpívají. Proti chlapcům, kteří v období puberty odmítají zpívat (stydí se), dívky většinou zpěv baví.

11.4 Předpoklady pro srovnání krajů Předpoklad 14 Výsledky krajů Libereckého a Karlovarského z hlediska jejich úspěšnosti budou vyrovnané.

11.5 Předpoklady k otázkám s odpovědí polouzavřenou a volnou Předpoklad 15 – otázky s odpovědí polouzavřenou U těchto otázek budou žáci volit ve většině z nabízených odpovědí. Jen v malém procentu se objeví odpověď d), ve které si žáci mohou zvolit svou vlastní odpověď.

- 49 -

Předpoklad 16 – otázky s odpovědí polouzavřenou Předpokládáme, že u tohoto typu otázek žáci vyplní všechny položky, nebudou chybět žádné odpovědi.

Předpoklad 17 – otázky s odpovědí volnou Předpokládáme, že u těchto otázek bude hodně odpovědí chybět. Pokud si žáci nebudou vědět rady s otázkou, odpověď nenapíšou.

- 50 -

12 Prezentace výsledků výzkumu z hlediska jednotlivých otázek Jak již bylo zmíněno v předešlých kapitolách, výzkum spočíval v předložení didaktických testů žákům pátých ročníků základní školy. Výzkumu se zúčastnilo 100 žáků ze 6 tříd a 6 škol. Z toho bylo celkem 52 děvčat a 48 chlapců. Dotazník obsahuje celkem 10 otázek plus jednu doplňkovou, která měla funkci spíše zaměstnávající pro rychlejší žáky. Při prezentaci výsledků výzkumu zde budeme zmiňovat jednotlivé otázky a dosažené výsledky žáků v nich. Tyto výsledky budou prezentovány jednak konkrétními počty žáků uvedenými v tabulkách a také procentuálně v jednotlivých grafech.

- 51 -




OTÁZKA Č. 1 – Velmi známou písničkou je píseň Ovčáci, čtveráci. Zpívá se tam:“…vy jste naši vičku i tu čočovičku vypásli.“ Otázka zní: Kdo nebo co je vička?

Žáci se v první otázce měli zamyslet nad slovem z velmi známé písničky. Otázka je ze skupiny tzv. polozavřených položek didaktického testu, žáci tedy měli na výběr ze tří nabízených odpovědí a), b), c), nebo mohli zvolit svou vlastní odpověď d).

Graf 1 – otázka č. 1

správná odpověď

špatná odpověď

otázka č. 1

100 80 %

60 40

33

31

30

20

6

0 a)

b)

c)

d)

Tabulka 1 – otázka č. 1 1. Kdo nebo co je vička? Možnosti

Odpověď

a) kravička

špatná

33

b) vikev

správná

30

c) travička

špatná

31

d) jiné

Počet žáků

6

Jak nám ukazuje tabulka i graf, zastoupení jednotlivých odpovědí je velmi vyrovnané. Překvapující je také počet žáků, kteří místo jednodušší cesty, tedy volby ze tří nabízených odpovědí, raději volili odpověď svou, a to celkem v 6 %. Přestože jednotlivé odpovědi jsou vyrovnané, vidíme, že o něco málo převažují odpovědi špatné.

- 52 -

Žáci volili odpovědi, které jsou zvukově velmi podobné dotazovanému slovu vička, tedy slova kravička nebo travička. Odpověď d) se objevuje celkem v 6 případech. Jsou to tyto odpovědi: Ovčáci, čtveráci (uvedeno 2krát), ovce, čočka (uvedeno 3krát). Po vyplnění testů jsem se žáků ptala na některé odpovědi. Až při prozrazení odpovědi na otázku č. 1, že vička je vikev, tedy rostlina, viděli žáci podobnost mezi těmito slovy a vyčítali si, že to během vyplňování testu neviděli.




OTÁZKA Č. 2 – V jiné písni se zpívá: „Šel tudy, měl dudy, ani nezapískal, bodejž mu ty dudy rarášek roztřískal.“ Kdo nebo co je rarášek?

Otázka č. 2 patří do skupiny otázek s volnou odpovědí. Žáci měli prostor pro vlastní vyjádření. Vzhledem k textu písně byly jako správné uznávány především tyto odpovědi: čert, ďábel, skřet, zlý skřítek. Slovo ve svém osamoceném významu může expresivně označovat i nezbedné, zlobivé dítě, které ale v kontextu písně není uznáno.

Graf 2 – otázka č. 2

špatná/chybějící odpověď

správná odpověď

otázka č. 2

100 80

70

%

60 40 21 20

9

0 špatná

správná

chybí

- 53 -

Tabulka 2 – otázka č. 2 2. Kdo nebo co je rarášek? Možnosti

Odpověď

správná

čert, ďábel, …

21

špatná

skřítek *

70

chybí

Počet žáků

9

* nejčastěji uváděná odpověď

Podle předpokladu výrazně převažují špatné odpovědi, některé dokonce chybí. Z výsledků vyplývá, že žáci považují raráška či raracha v největším procentu za skřítka (uvedeno 15krát). Je možné, že v některých pohádkách je rarášek představován právě jako skřítek. Zdrobnělé slovo rarášek v nás navíc automaticky vzbuzuje představu někoho hodně malého, nezbedného. Ve větším počtu byl zastoupen také kašpar (uvedeno 5krát), nebo malý kluk, chlapec (uvedeno 8krát). Žáci, kteří vůbec netušili, co slovo znamená, vymýšleli různé rýmy ke slovu rarášek. Nejčastějším takovým rýmem byl hrášek (uvedeno 6krát). Uvádíme další zajímavé odpovědi, uvedené číslo v závorce za slovem udává počet, tj. kolikrát bylo slovo uvedeno. Jsou to tyto: Kočka (2), oříšek (2), strážník (1), malý mužíček (2), zvíře (1), dítě (2), panáček (1), malý človíček (1), pták (1), strašidýlko (1), člověk (2), četník (1), zlobivý, nezbedný kluk (5), šašek (4), ten co má dudy (1), jméno (2), syn (1), policie (1), četník (1), padouch (2). Odpověď nevím se vyskytla 2krát. V jednom případě žák nejspíš nepochopil otázku, protože jeho odpověď byla: že mu je neroztřískal. Odpověď zcela postrádá smysl vzhledem k otázce. Celkem 9 žáků nenapsalo žádnou odpověď. Je možné, že tito žáci, kteří neznali odpověď, si nechtěli vymýšlet.

- 54 -




OTÁZKA Č. 3 – V písničce Pec nám spadla se objevuje postava pecaře – „…starý pecař není doma a mladý to neumí.“ Co dělá pecař?

Jako matoucí se jeví slovo pecař, kterým se otázka zabývá, protože žáci si ho mohou plést s pekařem. Bude proto velmi zajímavé sledovat výsledky.

Graf 3 – otázka č. 3

správná odpověď

špatná odpověď

otázka č. 3

100

83

80 %

60 40 16

20

1

0

c)

d)

0 a)

b)

Tabulka 3 – otázka č. 3 3. Co dělá pecař? Možnosti

Odpověď

Počet žáků

a) peče housky,..

špatná

16

b) staví pece

správná

83

c) čistí komíny

špatná

1

d) jiné

0

Jak je patrné z grafu, správné odpovědi výrazně převyšují ostatní špatné odpovědi. Podle předpokladu si pouze 16 % žáků plete pecaře s pekařem, ovšem většina dotazovaných, celkem 83 % žáků, se zmást nenechalo a označilo správnou odpověď b). Pouze v jednom případě se objevila odpověď c), že pecař čistí komíny. Je to překvapivá odpověď. Předpokládali bychom, že žáci vědí, kdo čistí komíny, a navíc souvislost mezi slovy pecař a čistit komín není zřejmá.

- 55 -

Pokud bychom chtěli vysvětlit rozdíl mezi slovy pekař a pecař z hlediska češtiny, mohli bychom použít jmen konatelských a činitelských. Pekař je slovo patřící do skupiny tzv. činitelských jmen, tj. vzniklo od slovesa péci, peče – pekař má tedy úzkou souvislost s pečením, např. housek, chleba, koláčů atd. Slovo pecař je proti tomu jméno konatelské, které vzniklo od podstatného jména pec – pecař má úzkou souvislost s pecí, staví je, nebo opravuje. Také bychom mohli konstatovat, že se často při souhláskové asimilaci písmeno k mění v písmeno č, pekař – peče. Pokud bychom porovnali koncovky jmen činitelských a konatelských, zjistili bychom, že jsou většinou odlišné. Ovšem v případě zkoumaného slova pecař a slova pekař jsou koncovky zcela shodné. Koncovka – ař je totiž typická jak pro konatelská jména, tak pro činitelská jména.




OTÁZKA Č. 4 – Jistě znáš písničku Já do lesa nepojedu. Zpívá se tam: „Sekyra je za dva zlatý a topůrko za tolar.“ Věděl(a) by jsi co je to topůrko?

Otázka žákům nabídla tři varianty odpovědí, přičemž pouze jedna byla správná. Opět mohli volit také odpověď d), svou vlastní odpověď.

Graf 4 – otázka č. 4

správná odpověď

špatná odpověď

otázka č. 4

100 82 80 %

60 40 20

14 4

0

0 a)

b)

c)

- 56 -

d)

Tabulka 4 – otázka č. 4 4. Věděl(a) by jsi co je topůrko? Možnosti

Odpověď

Počet žáků

a) nůž

špatná

14

b) čepice

špatná

4

c) násada k sekyře správná

82

d) jiné

0

Výsledky jsou velmi podobné jako u předešlé otázky. Největší procentuální zastoupení má správná odpověď. Špatné odpovědi se vyskytly minimálně. Je patrné, že slovo topůrko není zcela vyřazené z mluvy, stále se v některých případech používá, proto také žáci ve většině znají jeho význam. Podle předpokladu variantu d) nezvolil nikdo. Pokud bychom otázky předkládali malým dětem, nejspíš by velká část z nich slovo topůrko vnímala jako ukazovací zájmeno to a substantivum půrko, protože pravděpodobně dosud slovo nikdy neslyšely. Typické pro malé děti je v hojné míře používání ukazovacích zájmen. Proto by si ze slova oddělily pouze tu část, kterou znají – zájmeno to. Na základě lidové etymologie by slovu přiřkly zcela jiný význam. Test jsme však předložili žákům na přelomu prvního a druhého stupně základní školy, kteří se pravděpodobně se slovem topůrko již setkali. Navíc při shlédnutí slova v testu by je nenapadlo slovo rozkládat, vnímají ho jako celek.

- 57 -




OTÁZKA Č. 5 – V písničce Jede, jede poštovský panáček má panáček vraný koníčky – „…Má vraný koníčky, jako dvě rybičky, jede, jede do Rokycan.“ Co znamená slovo vraný?

Otázka opět dává prostor žákům pro jejich vlastní odpověď. V tomto případě je správná odpověď pouze jedna – vraný = černý, neexistují sporné varianty jako v případě slova rarášek, které má hned několik významů. Zajímalo nás, zda žáci vůbec vědí, že se jedná o barvu, proto se záměrně neptáme: „Jakou barvu mají koníčci?“, ale co dané slovo znamená.

Graf 5 – otázka č. 5

špatná/chybějící odpověď

správná odpověď

otázka č.5

100 80

67

%

60 40 20

13

20 0 špatná

správná

chybí

Tabulka 5 – otázka č. 5 5. Co znamená slovo vraný? Možnosti

Odpověď

správná

černý

20

špatná

rychlý *

67

chybí

Počet žáků

13

* nejčastěji uváděná odpověď

Z výsledků je evidentní převaha špatných odpovědí, z čehož vyplývá, že žáci nejenže nevědí správnou odpověď, ale také ve většině netuší, že slovo vraný označuje barvu, v případě koní barvu srsti.

- 58 -

Žáci pravděpodobně nevědí, že barvu lze označit i jinými slovy než známými – černá, bílá, hnědá atd. Lze tak usuzovat z konkrétních špatných odpovědí, ve kterých se nejvíce objevují určité vlastnosti koně. V tabulce je uvedena nejčastější odpověď vraný = rychlý (uvedeno 14krát). Pro koně je typická rychlost při běhu, proto nejspíš žáci nejvíce tipovali právě tuto vlastnost. Také další odpovědi se vztahují k typickým vlastnostem koně - kůň bývá ochočený, cvičený, hbitý. Pokud bychom se v otázce ptali přímo na barvu koně, odpovědi by byly různé. Domníváme se, že žáci by odpovědi pouze tipovali. Je možné, že by bylo větší zastoupení správných odpovědí, ale otázkou je, jak velkou roli by zde hrála náhoda. Pokud bychom chtěli žákům vysvětlit, proč se slovo vraný používá pro označení černé barvy, měli bychom zmínit příbuznost mezi slovy vraný a vrána. Žáci budou jistě znát ustálené přirovnání černý jako vrána, na jehož základě by mohli pochopit souvislost těchto slov. Mezi další zajímavé odpovědi patří tyto (číslo v závorce udává počet, tj. kolikrát bylo slovo uvedeno): Dobrý (1), hodný (1), veselý (8), vycvičený (2), cvičený (3), malý (1), soutěžní (1), zdravý (1), šťastný (1), ochočený (3), šikovný (1), krásný (1), vystrojený (1), naše (1), silný (2), divoký (2), něco dává (1), statný (1), lekavý (2), mladý (1), hbitý (3), zlobivý (1), poslušné (1), osedlané (1), zapřáhlé (1), strakatý (2), čilý (2), hezký (1), křiklavý (1), dostihový (1), chycený (1), nevykastrovaný (1). Pouze ve dvou případech žáci tipovali, že se jedná o barvu, ovšem místo černé oba žáci uvedli hnědou barvu. Zajímavé byly odpovědi dvou žáků, kteří uvedli, že vraný znamená poník, nebo bičík a kůň. Vzhledem k přídavnému jménu, které nabádá k tomu, že odpověď bude také udávat nějaký přívlastek koně, tj. vlastnosti, vzhled atd., nás odpověď tohoto typu překvapila. Je možné, že žáci vnímali slovo vraný jako adjektivní substantivum, kdy ze základového slova – adjektiva vznikne slovo motivované – substantivum.

- 59 -




OTÁZKA Č. 6 – V textu písničky Kdybys měla, má panenko, sto ovec se zpívá: „Kdybys měla, má panenko, sto ovec, sto ovec, a já jenom za kloboukem jalovec, jalovec,…“ Co je to jalovec?

Žáci opět mohli vybírat ze tří nabízených odpovědí, nebo zvolit variantu d) a napsat svoji vlastní odpověď. Ptáme se na celkem známé slovo, které ovšem, stejně jako vička v otázce č. 1, pochází ze skupiny rostlin, která dětem nemusí být až tak blízká. Oproti slovu vička ale toto slovo můžeme zaslechnout i v normální mluvě, proto by nemělo být pro žáky tak těžké.

Graf 6 – otázka č. 6

správná odpověď

špatná odpověď

otázka č. 6

100 80 62 %

60 40

27

20

6

5

c)

d)

0 a)

b)

Tabulka 6 – otázka č. 6 6. Co je to jalovec? Možnosti

Odpověď

a) keř

správná

62

b) pírko

špatná

27

c) mašle

špatná

6

d) jiné

Počet žáků

5

Podle předpokladu nebyla pro žáky otázka příliš těžká, protože v 62 % odpovídali správně. Další odpovědi mohly být pro žáky matoucí. Pokud si některý žák nebyl zcela jistý odpovědí, mohl se, na základě textu písně, rozhodnout pro odpověď b) nebo c).

- 60 -

Jelikož je jalovec za kloboukem, proč by za tímto kloboukem nemohly být pírko nebo mašle? Nebylo by to nic divného, proto ani počet žáků, kteří si tyto odpovědi vybrali, není ničím překvapivým. Dle předpokladu celkem pět žáků odpověď nenapsalo.




OTÁZKA Č. 7 – V písničce Když jsem jel do Prahy se objevuje valach – „…padl mě na cestě valach, valach.“ Kdo padl na cestě?

V otázce se zabýváme slovem valach, které je známé, žáci by s ním tudíž neměli mít problém. Proto také tato otázka nenabízí žádné varianty odpovědí, ale dává prostor žákům pro jejich odpovědi. Podle textu jsme uznávali pouze jednu správnou odpověď, a to, že valach je kůň nebo hřebec. Ve svém významu může slovo označovat také pastevce, ovšem ve vztahu k písni to není správná odpověď.

Graf 7 – otázka č. 7

špatná/chybějící odpověď

správná odpověď

otázka č.7

100 80 60 %

60 40

32

20

8

0 špatná

správná

chybí

- 61 -

Tabulka 7 – otázka č. 7 7. Kdo padl na cestě? Možnosti

Odpověď

správná

kůň, hřebec

60

špatná

člověk *

32

chybí

Počet žáků

8

* nejčastěji uváděná odpověď Celkem v 60 % byli žáci se svými odpověďmi úspěšní. Slovo valach je podle předpokladu známé. V 8 % žáci odpověď vůbec nenapsali. Zbytek odpovědí – špatných je různorodý, ale mezi časté odpovědi patří, jak jsme předpokládali, člověk (uvedeno 3krát), nebo muž (uvedeno 3krát). Z dalších častěji uváděných odpovědí to byla zvířata – vůl (2krát), kráva (1krát), osel (1krát), zvíře (1krát). Zde uvádíme některé další odpovědi: Loupežník (1), vesničan (1), sedlák (1), keř (1) – je možné, že žáci si představují, jak na cestu, resp. přes cestu, padají stromy a keře, kostel (1), rolník (1), přenosný (1), ovčák (1), tlustý (1), žebrák (1), kůň s křídly (1), chlapec (2), batoh (1), pytel (2), pták (1), strážný (1), policajt (1), hoch (1). Nejvíce nás pobavila odpověď, že na cestě padla měna. Je patrné, že tento žák, či žákyně, nezná význam slova valach, ale dobře vidí souvislost mezi měnou a slovesem padnout – měna může opravdu padnout.

- 62 -




OTÁZKA Č. 8 – V písničce Když jsem já ty koně pásal se zpívá o dřímotě – „Když jsem já ty koně pásal, přišla na mě dřímota,…“ Věděl(a) by jsi co je to dřímota?

V této otázce jsme se ptali na hodně známé slovo, které se v podstatě používá dodnes. Žáci proto měli opět možnost napsat svou vlastní odpověď, která by mohla být ve většině správná.

Graf 8 – otázka č. 8

špatná/chybějící odpověď

otázka č.8

100

správná odpověď

93

80 %

60 40 20

4

3

0 špatná

správná

chybí

Tabulka 8 – otázka č. 8 8. Věděl(a) by jsi co je to dřímota? Možnosti

Odpověď

Počet žáků

správná

lehký spánek

92

špatná

dřít *

4

chybí

4

* nejčastěji uváděná odpověď

Z grafu je patrné, že správné odpovědi dosahují téměř 100 %. Celkem se vyskytly pouze čtyři špatné a čtyři chybějící odpovědi. Slovo dřímota by se, podle výsledků, dalo označit za nejlehčí ze všech testovaných slov v dotazníku.

- 63 -

Konkrétní špatné odpovědi byly tyto: Paní (1), dře (2) – žáky mohla zmást hlásková podobnost slov dřímota a dřít, které mají společné tři hlásky –dří, strom (1). Z těchto odpovědí vyplývá, že žáci příliš nevnímali text písně, ale hodnotili slovo samotné, protože kromě slova paní, slova strom a dře nedávají při dosazení do textu žádný smysl.




OTÁZKA Č. 9 – Odpověz svými slovy: Co je to kamizolka? Pokud nebudeš vědět, zkus si alespoň vzpomenout, ve které písničce se kamizolka objevila a napiš.

Tato otázka v sobě zahrnuje v podstatě dvě otázky, přičemž první z nich, která se zabývá slovem kamizolka, je vizualizovaná v tabulce a grafu. Druhá otázka, která nabádá žáky, aby si vzpomněli na písničku, ve které se kamizolka objevuje, je doplňková. Hodnotit ji budeme slovně.

Graf 9 – otázka č. 9

špatná/chybějící odpověď

správná odpověď

otázka č.9

100 80 52

%

60 40

27

21

20 0 špatná

správná

chybí

- 64 -

Tabulka 9 – otázka č. 9 9. Co je to kamizolka? Možnosti

Odpověď

správná

košile, kabátek

27

špatná

pistole, puška *

52

chybí

Počet žáků

21

* nejčastěji uváděná odpověď Výsledky u této otázky jsou překvapivé. Zejména počet špatných odpovědí, který přesahuje 50 %. Stejně tak 21 % chybějících odpovědí, kdy žáci neuvedli ani význam slova, ani písničku. Jako správné odpovědi jsme uznávali ty, které obsahovaly odpovědi na obě otázky, nebo odpovídali na dotazované slovo kamizolka, což se povedlo pouze 27 % žáků. V největším počtu žáci považují kamizolku za pistoli, pušku (uvedeno 12krát), a to ve všech školách. Spousta žáků odhadla správně, že se jedná o určitou část oblečení, ale uváděli zcela jiné části, například bundu (uvedeno 3krát), čepici (uvedeno 3krát), klobouk (6krát), kostým (1krát), část oděvu na Moravě (1). Uvádíme další zajímavé odpovědi, číslo v závorce udává počet, tj. kolikrát bylo dané slovo uvedeno: Kuš (2), film (1), kabelka (1), taneček (3), koště (1), píšťalka (1), šíp (1), taška (2), batoh (1), trumpeta (1), koza (1), zvíře (1), malá skříňka (2), holčička (1), hudební nástroj (2), brouček (1), nevím (3). Nejvíce nás pobavila odpověď, že kamizolka jsou tři indiáni. Je patrné, že žáci mají opravdu bujnou fantazii a při neznalosti správné odpovědi umí vymyslet originální náhradu, u které (my dospělí) nechápeme jakoukoliv souvislost. Velmi překvapující je fakt, že téměř nikdo z dotazovaných žáků si nevzpomněl na písničku, ve které se kamizolka objevuje. Pouze 7 žáků ze sta uvedlo správně, že o kamizolce se zpívá v písničce Na tý louce zelený. Dalších 6 žáků uvedlo pohádku Tři oříšky pro Popelku. Slovo kamizolka se objevuje v Popelčině hádance, kterou dává princi na konci pohádky: „Tváře umouněné od popela, ale kominík to není? Klobouk s peřím, luk a kamizola, ale myslivec to není? Šaty s vlečkou, stříbrem vyšívané, ale princezna to není? Kdo je to?“ Zbytek dotazovaných odpověď vůbec neuvedl.

- 65 -




OTÁZKA Č. 10 – Tvým úkolem je zamyslet se nad tím, co je to tolar? Toto slovo je v textu písničky Já do lesa nepojedu – „Sekyra je za dva zlatý, a topůrko za tolar.“ Místo slovní odpovědi zkus na zadní stranu tohoto listu nakreslit obrázek.

Pro zpestření jsme zařadili otázku s netradiční odpovědí – kreslenou. Kreslenou odpověď jsme záměrně požadovali u slova tolar, protože nakreslit minci by nemělo být pro žáky tak těžké. Žáci se sice při této otázce strachovali, zda jejich kresby budou rozluštitelné, ale ve výsledku nebyl s vyhodnocením odpovědí žádný problém.

Graf 10 – otázka č. 10

špatná/chybějící odpověď

správná odpověď

otázka č.10

100 77

80 %

60 40 16

20

7

0 špatná

správná

chybí

Tabulka 10 – otázka č. 10 10. Co je to tolar? (kreslená odpověď) Možnosti

Odpověď

správná

stará mince, peníz

77

špatná

dolar *

16

chybí

Počet žáků

7

* nejčastěji uváděná odpověď

- 66 -

Podle předpokladu nedělalo slovo tolar žákům potíže. Za správnou odpověď jsme uznávali všechny kresby znázorňující mince a peníze. 77 % žáků znalo správnou odpověď. Mnoho z nich ještě pro jistotu uvádělo, kromě kresby, slovní odpověď. Jediné co nebylo uznáno jsou dolary, které ze 16 % špatných odpovědí zabírají největší díl (uvedeno 7krát) Další kresby ze skupiny špatných odpovědí byly: Měsíc (1), dřevo (2), razítko (3), hodiny (2), sekera (1). Z těchto odpovědí je patrné, že žáci nevnímali kontext, ale přemýšleli nad slovem samotným.




OTÁZKA Č. 11 – Poslední otázka je pro ty, kteří již mají vyplněný celý dotazník a zbývá jim ještě čas. Zkus se zamyslet nad dalšími slovy z písniček, která ti připadají neznámá a napiš je.

Poslední otázku vyplnilo celkem 26 žáků. Převážná většina z nich nepochopila otázku a uváděla slova z testu, např. ovčáci, vička, vraný, tolar, rarášek, kamizola a další. Odpovědi žáků, kteří otázku správně pochopili (celkem 7 žáků – pouze dívky) a zavzpomínali na jiná slova z písniček, byly zajímavé. Žáci kromě samotných slov uváděli také slovní spojení. Zajímavá slova a slovní spojení: Vavřineček (1), znavený lodní deník (1), ibač (1), řicici (1), obehrály (1), keř (1), člověk (1), lučinách (1), bory (1). Každá odpověď byla uvedena pouze jednou, proto nás zaujala odpověď, která byla uvedena dvěma žáky, včetně stejných chyb. Je evidentní, že ji žáci od sebe opsali. Toto slovní spojení nedává příliš smysl – pověstí příjde k druhu princeznám. Stejně jako u jiných uvedených slov, např. řicici, ibač, vavřeneček, je i u tohoto slovního spojení pravděpodobné, že žáci napsali slova pouze podle toho, jak je slyší. Slova mají svou zvláštní podobu a chyby. Velmi nás překvapily další dvě odpovědi – keř, člověk. Pokud dívky uvedly tyto odpovědi s tím, že opravdu netuší význam těchto slov, domníváme se, že je to dosti alarmující pro učitele i rodiče.

- 67 -

Shrnutí Podle různých otázek jsou výsledky rozdílné. Celkem u čtyř otázek by se daly výsledky označit za výborné (č. 3, 4, 8, 10). U dalších dvou otázek (č. 6, 7) jsou výsledky dobré, nebo lépe – převládají u nich správné odpovědi, ale také mají dost odpovědí špatných a chybějících. Zbylé otázky (č. 1, 2, 5, 9) udávají výsledky spíše špatné. U otázky č. 1 jsou počty odpovědí rovnoměrně rozděleny mezi jednotlivé nabízené varianty, u ostatních otázek převažují špatné odpovědi nad správnými a také více odpovědí chybí, a to u otázky č. 5 (chybí celkem 13 odpovědí) a č. 9 (chybí celkem 21).

- 68 -

13 Prezentace výsledků výzkumu z hlediska pohlaví – dívky vs. chlapci Tato část výzkumu spočívá ve srovnání úspěšnosti dívek a chlapců v jednotlivých otázkách. Jak jsme již uvedli, předpokládáme větší úspěch u dívek, ovšem jestli je to reálný předpoklad zjistíme posléze. Výzkumu se účastní celkem 52 dívek a 48 chlapců. U každé otázky je opět uvedena tabulka s počty – tentokrát dívek a chlapců zvlášť, a graf vyjadřující úspěšnost (správné odpovědi) dívek a chlapců v procentech. Uvádíme zde pouze tabulky a grafy, komentáře k nim budou stručné, protože otázky již byly komentovány v předešlé části výzkumu (viz kapitola 5).

- 69 -




OTÁZKA Č. 1 – Velmi známou písničkou je píseň Ovčáci, čtveráci. Zpívá se tam:“…vy jste naši vičku i tu čočovičku vypásli.“ Otázka zní: Kdo nebo co je vička?

Graf 11 – otázka č. 1

chlapci

dívky

otázka č. 1 - poměr správných odpovědí (%)

100 80

%

60 34,6

40

25

20 0

Tabulka 11 – otázka č. 1 1. Kdo nebo co je vička? Možnosti

Odpověď

Počet Dívky

Chlapci

a) kravička

špatná

14

19

b) vikev

správná

18

12

c) travička

špatná

18

13

2

4

d) jiné

Z hlediska správných odpovědí jsou dívky v této otázce úspěšnější. Celkově byl počet všech odpovědí u dívek i u chlapců rovnoměrně rozdělen mezi jednotlivé varianty odpovědí. U chlapců je nejvíce odpovědí a) kravička. U dívek naopak převažují odpovědi b) vikev a c) travička, a to ve stejném počtu.

- 70 -




OTÁZKA Č. 2 – V jiné písni se zpívá: „Šel tudy, měl dudy, ani nezapískal, bodejž mu ty dudy rarášek roztřískal.“ Kdo nebo co je rarášek?

Graf 12 – otázka č. 2

chlapci

dívky

otázka č. 2 - poměr správných odpovědí (%)

100 80

%

60 40

25

17,3

20 0

Tabulka 12 – otázka č. 2 2. Kdo nebo co je rarášek? Možnosti

Odpověď

Počet Dívky

Chlapci

správná

čert, ďábel

9

12

špatná

chlapec/skřítek*

42

28

1

8

chybí

* nejčastěji uváděná odpověď u dívek/chlapců

Jak je patrno z tabulky, u chlapců i u dívek převažují špatné odpovědi. Chlapci jsou však úspěšnější v počtu správných odpovědí. Stejně jako u předešlé otázky je vyšší počet chybějících odpovědí u chlapců. Bez rozdílu pohlaví je rarášek vnímán jako skřítek, kašpar, chlapec (viz kapitola 5, otázka č. 2).

- 71 -




OTÁZKA Č. 3 – V písničce Pec nám spadla se objevuje postava pecaře – „…starý pecař není doma a mladý to neumí.“ Co dělá pecař?

Graf 13 – otázka č. 3

chlapci

dívky

otázka č. 3 - poměr správných odpovědí (%)

100

86,5

79,1

80

%

60 40 20 0

Tabulka 13 – otázka č. 3 3. Co dělá pecař? Možnosti

Odpověď

Počet Dívky

Chlapci

a) peče housky

špatná

6

10

b) staví pece

správná

45

38

c) čistí komíny

špatná

1

0

0

0

d) jiné

Výsledky u této otázky jsou velmi vyrovnané. Z tabulky je patrné, že počet odpovědí c) a d) je u dívek i chlapců téměř stejný. Počet odpovědí a) se liší jen velmi málo. Správnou odpověď b) pecař staví pece napsal největší počet dívek (ze skupiny dívky) a stejně tak největší počet chlapců (ze skupiny chlapci), přesto jsou dívky o sedm správných odpovědí úspěšnější.

- 72 -




OTÁZKA Č. 4 – Jistě znáš písničku Já do lesa nepojedu. Zpívá se tam: „Sekyra je za dva zlatý a topůrko za tolar.“ Věděl(a) by jsi co je to topůrko?

Graf 14 – otázka č. 4

chlapci

dívky

otázka č. 4 - poměr správných odpovědí (%)

100 83,3

80,8 80

%

60 40 20 0

Tabulka 14 – otázka č. 4 4. Věděl(a) by jsi co je to topůrko? Možnosti

Odpověď

Počet Dívky

Chlapci

a) nůž

špatná

8

6

b) čepice

špatná

2

2

c) násada k sekyře správná

42

40

d) jiné

0

0

Stejně jako u předchozí otázky jsou také u této otázky odpovědi dívek a chlapců velmi vyrovnané. Možnosti napsat svou vlastní odpověď d) nevyužila žádná skupina žáků. Odpověď b) je zastoupena stejným počtem odpovědí u dívek i chlapců. Odpověď a) se liší v počtu dvou odpovědí. Dívky sice uvedly více správných odpovědí , ovšem s rozdílem pouhých dvou odpovědí. Navíc vzhledem k rozdílnému počtu dívek (52) a chlapců (48) jsou chlapci nakonec úspěšnější než dívky.

- 73 -




OTÁZKA Č. 5 – V písničce Jede, jede poštovský panáček má panáček vraný koníčky – „…Má vraný koníčky, jako dvě rybičky, jede, jede do Rokycan.“ Co znamená slovo vraný?

Graf 15 – otázka č. 5

chlapci

dívky

otázka č. 5 - poměr správných odpovědí (%)

100 80

%

60 40 20,8

19,2

20 0

Tabulka 15 – otázka č. 5 5. Co znamená slovo vraný? Možnosti

Odpověď

Počet Dívky

Chlapci

správná

černý

10

10

špatná

rychlý *

36

31

6

7

chybí

* nejčastěji uváděná odpověď u dívek/chlapců

Obě skupiny žáků nejčastěji uváděly špatné odpovědi, jejichž počet se liší minimálně – rozdílem pěti odpovědí převažují špatné odpovědi u dívek. Také chybějící odpovědi jsou téměř ve stejném počtu u obou skupin žáků. Naprosto shodný počet je u správných odpovědí, ovšem s přihlédnutím k rozdílnému počtu dívek a chlapců, jsou chlapci úspěšnější, i když jen s velmi malým rozdílem (viz graf).

- 74 -




OTÁZKA Č. 6 – V textu písničky Kdybys měla, má panenko, sto ovec se zpívá: „Kdybys měla, má panenko, sto ovec, sto ovec, a já jenom za kloboukem jalovec, jalovec,…“ Co je to jalovec?

Graf 16 – otázka č. 6

chlapci

dívky

otázka č. 6 - poměr správných odpovědí (%)

100 80

64,6

59,6 %

60 40 20 0

Tabulka 16 – otázka č. 6 6. Co je to jalovec? Možnosti

Odpověď

Počet Dívky

Chlapci

a) keř

správná

31

31

b) pírko

špatná

17

10

c) mašle

špatná

1

5

3

2

d) jiné

Také v této otázce uvádějí dívky i chlapci stejný počet správných odpovědí, ovšem chlapci jsou procentuálně úspěšnější kvůli menšímu počtu skupiny. Obě skupiny žáků shodně uvádějí nejvyšší počet špatných odpovědí b) pírko. Možnost napsat svoji odpověď d) využily tři dívky a dva chlapci. Počet těchto odpovědí je tedy opět vyrovnaný.

- 75 -




OTÁZKA Č. 7 – V písničce Když jsem jel do Prahy se objevuje valach – „…padl mě na cestě valach, valach.“ Kdo padl na cestě?

Graf 17 – otázka č. 7

chlapci

dívky

otázka č. 7 - poměr správných odpovědí (%)

100 80

66,7 53,8

%

60 40 20 0

Tabulka 17 – otázka č. 7 7. Kdo padl na cestě? Možnosti

Odpověď

Počet Dívky

Chlapci

správná

kůň, hřebec

28

32

špatná

hoch/člověk *

21

11

3

5

chybí

* nejčastěji uváděná odpověď u dívek/chlapců

Výsledky nám ukazují, že chlapci jsou se svými odpověďmi úspěšnější než dívky. Správných odpovědí mají více a špatných odpovědí mají méně než dívky. Pouze chybějících odpovědí mají chlapci více.

- 76 -




OTÁZKA Č. 8 – V písničce Když jsem já ty koně pásal se zpívá o dřímotě – „Když jsem já ty koně pásal, přišla na mě dřímota,…“ Věděl(a) by jsi co je to dřímota?

Graf 18 – otázka č. 8

chlapci

100

dívky

otázka č. 8 - poměr správných odpovědí (%) 94,2 89,6

80

%

60 40 20 0

Tabulka 18 – otázka č. 8 8. Věděl(a) by jsi co je to dřímota? Možnosti

Odpověď

Počet Dívky

Chlapci

správná

lehká spánek

47

43

špatná

strom/paní *

3

1

0

4

chybí

* nejčastěji uváděná odpověď u dívek/chlapců

Dívky odpovídaly lépe než chlapci i přesto, že také napsaly více špatných odpovědí. Ani jedna dívka však „nezapomněla“ napsat odpověď. Proti tomu čtyři chlapci odpověď vůbec neuvedli. Dívky jsou tedy v této otázce úspěšnější.

- 77 -




OTÁZKA Č. 9 – Odpověz svými slovy: Co je to kamizolka? Pokud nebudeš vědět, zkus si alespoň vzpomenout, ve které písničce se kamizolka objevila a napiš.

Graf 19 – otázka č. 9

chlapci

dívky

otázka č. 9 - poměr správných odpovědí (%)

100 80

%

60 40

30,8 22,9

20 0

Tabulka 19 – otázka č. 9 9. Co je to kamizolka? Možnosti

Odpověď

Počet Dívky

Chlapci

správná

košile, kabát

16

11

špatná

klobouk/čepice *

30

22

6

15

chybí

* nejčastěji uváděná odpověď u dívek/chlapců

Celkově převažují špatné odpovědi u obou skupin. Dívky v porovnání s chlapci však odpovídaly ve větším počtu správně. Také chybějících odpovědí mají dívky mnohem méně. Celkem 15 chlapců nenapsalo žádnou odpověď. Dívky dosáhly lepšího výsledku.

- 78 -




OTÁZKA Č. 10 – Tvým úkolem je zamyslet se nad tím, co je to tolar? Toto slovo je v textu písničky Já do lesa nepojedu – „Sekyra je za dva zlatý, a topůrko za tolar.“ Místo slovní odpovědi zkus na zadní stranu tohoto listu nakreslit obrázek.

Graf 20 – otázka č. 10

chlapci

dívky

otázka č. 10 - poměr správných odpovědí (%)

100

86,5

80

66,7

%

60 40 20 0

Tabulka 20 – otázka č. 10 10. Co je to tolar? (kreslená odpověď) Možnosti

Odpověď

Počet Dívky

Chlapci

správná

stará mince, peníz

45

32

špatná

měsíc/dolar *

5

11

2

5

chybí

* nejčastěji uváděná odpověď u dívek/chlapců

Počet správných odpovědí je výrazně vyšší u dívek. Stejně tak počty špatných odpovědí a chybějících odpovědí jsou u dívek nižší než u chlapců. Celkově jsou tedy úspěšnější dívky. Velký rozdíl v počtu správných odpovědí nám může ukazovat, že dívky více inklinují ke kreslení. Dle PhDr. Magdy Nišponské Ph.D. z katedry psychologie a pedagogiky (Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita Liberec) je toto podloženo psychologií.

- 79 -

Dívky obecně rády kreslí (samozřejmě rozdílům). Dívčí kresba je různorodá,

musíme přihlédnout k individuálním

je však typická snahou o co nejpřesnější

zachycení detailů. Chlapce naopak ke kreslení motivuje jejich zájem. Pokud nějakého chlapce zajímá např. komiks, bude se věnovat kresbě komiksu. Bude-li mít za úkol kreslit něco, co se nijak nevztahuje k jeho zájmu, nevěnuje tomu příliš pozornosti a kresba ho nebaví (opět s přihlédnutím k individuálním rozdílům).

- 80 -

Shrnutí Při shlédnutí výsledků jednotlivých otázek zjišťujeme, že poměr úspěšnosti obou skupin žáků je vyrovnaný. Dívky dosáhly lepších výsledků celkem u pěti otázek – č. 1, 3, 8, 9, 10. Chlapci dosáhli lepších výsledků také u pěti otázek – č. 2, 4, 5, 6, 7. Z deseti testových otázek si tedy skupiny rozdělily úspěch rovným dílem. Pokud bychom však zahrnuli do výsledků také otázku č. 11, ve které si měli žáci vzpomenout na další neznámá slova z písniček a napsat je, lépe by na tom byly dívky. Z 26 žáků, kteří odpověděli na tuto otázku, to byly právě dívky (celkem 7 dívek), které otázku správně pochopily a slova napsaly. Devatenáct žáků (chlapců) otázku pochopilo špatně. Jako odpověď chlapci udávali slova z testu (viz kapitola 5, otázka č. 11). Pokud bychom se zaměřili na jednotlivé varianty odpovědí, výzkum nám ukazuje, že v případě otázek s volnou odpovědí je větší počet chybějících odpovědí u chlapců. Je možné, že si chlapci, pokud neznali správnou odpověď, nechtěli vymýšlet nějaké nesmyslné odpovědi, nebo zkrátka se jim nad odpověďmi nechtělo přemýšlet. V případě špatných odpovědí naopak vedou dívky. Téměř u všech otázek uváděly dívky větší počet špatných odpovědí oproti chlapcům. Chybějící odpovědi u chlapců a vyšší počet špatných odpovědí u dívek odpovídají psychologickým poznatkům ohledně diferenciace pohlaví. Dle PhDr. Magdy Nišponské Ph.D. jsou dívky v době dospívání více pečlivé a zodpovědnější než chlapci. Proto vyplní všechny položky testu i za cenu toho, že některé odpovědi nebudou správné. Chlapci naproti tomu některé položky nevyplní, protože pokud si nejsou jisti správnou odpovědí, nechce se jim nad tím přemýšlet. Tato zodpovědnost a pečlivost je dívkám bližší po celou dobu studií, ale později, zejména při nástupu do zaměstnání, jsou to naopak muži, kteří mají velký pocit zodpovědnosti. Kvůli práci a povinnostem jsou pak schopni zanedbávat všechny ostatní záležitosti.

- 81 -

14 Prezentace výsledků výzkumu z hlediska krajů – Liberecký kraj vs. Karlovarský kraj Výzkumu se zúčastnilo celkem šest škol (viz 2.2). Vzhledem k tomu, že jsou tři školy z kraje Libereckého (celkem 58 žáků) a tři školy z kraje Karlovarského (celkem 42 žáků), můžeme tyto kraje porovnat z hlediska úspěšnosti. Nebudeme již uvádět jednotlivé otázky, jejich výsledky a komentáře k nim, protože se domníváme, že byly dostatečně

prezentovány

v předešlých

kapitolách.

Porovnáme

kraj

Liberecký

a Karlovarský celkově. Výsledky budou vizualizované v tabulce – počty správných odpovědí a procenta dosažená v jednotlivých krajích, a v grafu souhrnně – celkový poměr správných odpovědí jednotlivých krajů.

Graf 21 – Liberecký vs. Karlovarský kraj

Karlovy Vary

Liberec

Poměr správných odpovědí (%)

100 80

70

%

60 40

30

20 0 Liberec

Karlovy Vary

- 82 -

Tabulka 21 – Liberecký vs. Karlovarský kraj Otázky

Správné odpovědi - počet/procenta Liberec - 58 žáků

Karlovy Vary - 42 žáků

Otázka č. 1

22

37,9%

8

19,0%

Otázka č. 2

10

17,2%

11

26,2%

Otázka č. 3

44

75,9%

39

92,8%

Otázka č. 4

50

86,2%

32

76,2%

Otázka č. 5

7

12,1%

13

30,9%

Otázka č. 6

36

62,1%

26

61,9%

Otázka č. 7

32

55,2%

28

66,6%

Otázka č. 8

53

91,4%

39

92,8%

Otázka č. 9

15

25,9%

12

28,6%

Otázka č. 10

38

62,1%

39

92,8%

Ač jsme předpokládali vyrovnanost krajů z hlediska počtu správných odpovědí, výsledky nám ukazují něco zcela jiného. Liberecký kraj měl mnohem méně správných odpovědí v porovnání s krajem Karlovarským, který dosahuje celkově lepších výsledků. Při nahlédnutí do tabulky zjišťujeme, že Liberecký kraj měl převahu nad krajem Karlovarským pouze u tří otázek. Všechny tři otázky jsou stejného typu – otázky s odpovědí polouzavřenou, tedy nabízející tři varianty odpovědí a možnost odpovědi vlastní. U otázek s odpovědí volnou, které jsou pro dotazované těžší, protože nenabízejí žádné možnosti, jsou jasnými vítězi žáci Karlovarského kraje. Žáci ze škol Karlovarského kraje byli úspěšnější celkem u sedmi otázek, z nichž jsou, až na výjimku – otázka č. 3, všechny otázky s volnou odpovědí. Důvody, které vedly k většímu úspěchu Karlovarského kraje nad krajem Libereckým, si můžeme jen domýšlet. Je možné, že se učitelé ve

školách

Karlovarského kraje více věnují významům slov, a to nejen v češtině. Mohou zařazovat různé činnosti do hodin hudební výchovy, které přispívají k lepší znalosti dotazovaných slov, nebo zde zkrátka sehrála roli pouhá náhoda. To by však již bylo předmětem dalšího výzkumu. Předpoklad, který jsme stanovili na začátku výzkumu, nebyl správný.

- 83 -

15 Potvrzení či vyvrácení předpokladů 15.1 Obecné předpoklady Předpoklad 1 Předpoklad byl správný. Při neznalosti správného významu slov volili žáci odpovědi na základě lidové etymologie a také odpovědi předem tvořené na základě určitých typických předpokládaných chyb žáků. U otázek s nabízenými variantami odpovědí (otázka č. 1, 3, 4, 6) žáci volili převážně ty špatné varianty, které jsme vytvořili s předpokladem, že je žáci v případě neznalosti významu slova opravdu zvolí. Typickým příkladem je otázka č. 1 – Kdo nebo co je vička? Zde je počet odpovědí rozdělen téměř rovnoměrně mezi tři varianty odpovědí – správnou, že vička je vikev, tedy rostlina, a mezi špatné odpovědi, že vička je travička nebo kravička.

Předpoklad 2 U otázek s polouzavřenou odpovědí, kdy žáci mohli volit ze tří nabízených variant nebo mohli zvolit svou vlastní odpověď, je správný předpoklad nejvíce patrný opět na otázce č. 1, kdy žáci volili odpovědi na základě jisté zvukové podobnosti slov. Stejně tak u otázky č. 2, ve které se ptáme na činnost pecaře, je vidět, že žáci, pokud neznali správnou odpověď, volili slovo, které je zvukově, ale i vizuálně podobné dotazovanému slovu. U otázek s volnou odpovědí (otázka č. 2, 5, 7, 8, 9, 10) se objevovaly špatné odpovědi tvořené opět na základě zvukové podobnosti – žáci tvořili rýmy k dotazovaným slovům. Příkladem takového tvoření je otázka č. 2 – Kdo nebo co je rarášek?. U otázky č. 10, ve které se ptáme na tolar, žáci volili špatné odpovědi také na základě určité zvukové podobnosti. Také u jiných otázek nás špatné odpovědi příliš nepřekvapily, byly dle předpokladu. Více je rozebereme u předpokladů pro jednotlivé otázky.

- 84 -

15.2 Předpoklady pro jednotlivé otázky Předpoklad 3 – otázka č. 1 (Kdo nebo co je vička?) Předpoklad byl správný. Pokud žáci neznali správnou odpověď, volili mezi nabízenými variantami – travička, kravička, které se podobají dotazovanému slovu vička. Také jsme ale předpokládali, že více špatných odpovědí bude zastupovat slovo travička, které je při vsazení do kontextu písně logičtější. Tento předpoklad správný nebyl. Počet odpovědí je rovnoměrně rozdělen mezi slova travička a kravička. Odpovědi, že vička je kravička dokonce převažují nad druhou variantou travička o dvě odpovědi.

Předpoklad 4 – otázka č. 2 (Kdo nebo co je rarášek?) Předpoklad byl opět správný. Převažují špatné odpovědi. Žáci opravdu ve většině považují raráška za skřítka. Jak jsme již uvedli, význam by to byl správný v případě osamoceného slova.

Předpoklad 5 – otázka č. 3 (Co dělá pecař?) U této otázky se žáci nenechali zmást. Přestože malá část žáků označila špatnou odpověď, že pecař peče housky, převážná většina žáků označila správnou odpověď. Předpoklad byl tedy správný.

Předpoklad 6 – otázka č. 4 (Věděl(a) by jsi co je to topůrko?) Předpokládali jsme správně, že žáci budou znát význam slova topůrko. Pouze minimum žáků označilo špatnou odpověď, protože přiložený text písně velmi napovídal správnou odpověď. Více zastoupena byla špatná odpověď, že topůrko je nůž. Domníváme se, že žáci mohli tušit nějaký ostrý nástroj, ale přiklonili se k této variantě.

Předpoklad 7 – otázka č. 5 (Co znamená slovo vraný?) Předpoklad byl správný. Žáci při neznalosti významu slova tipovali různé vlastnosti koně, z nichž převažovala ta, že vraný znamená rychlý. Převažují tedy špatné odpovědi, které jsou rozličné a udávají různorodé vlastnosti. Na základě toho bychom mohli pozorovat fantazii dětí.

- 85 -

Předpoklad 8 – otázka č. 6 (Co je to jalovec?) Podle předpokladu převažovaly u této otázky správné odpovědi. Menší počet žáků označil, také podle předpokladu, odpovědi špatné – pírko, mašle. Více se žáci přikláněli k variantě, že jalovec je pírko, což je pochopitelné. Obě varianty mohou být za kloboukem, ale většina z nás může vidět pírko za kloboukem a mašli spíše ve vlasech.

Předpoklad 9 – otázka č. 7 (Kdo padl na cestě?) Předpoklad byl správný. Většina žáků zná slovo valach. Předpokládali jsme správně i určité špatné odpovědi. Žáci udávali, že valach je člověk z Moravy, muž, ale také, že valach je zvíře. Bohužel však při správném tušení zvířete uváděli žáci zcela jiné druhy zvířat.

Předpoklad 10 – otázka č. 8 (Věděl(a) by jsi co je to dřímota?) Jak jsme předpokládali, výrazně převažují správné odpovědi, špatných odpovědí je minimum. Žáci znají slovo dřímota, protože se stále ještě v mluvě používá verbum dřímat.

Předpoklad 11 – otázka č. 9 (Co je to kamizolka?) Předpoklad u této otázky byl chybný. Předpokládali jsem převahu správných odpovědí, ale převažují odpovědi špatné. Žáci v největším počtu považují kamizolku za pistoli, pušku. Často také udávali části oblečení, ale špatné – to jsme předpokládali správně. Chybně jsme předpokládali, že žáci budou znát písničku, ve které se kamizolka objevuje. Překvapilo nás, že pouhých sedm žáků ji uvedlo. Také jsme nepředpokládali, že by si někteří žáci mohli spojit slovo kamizolka s pohádkou Tři oříšky pro Popelku. Tuto variantu jsme samozřejmě uznali jako správnou.

Předpoklad 12 – otázka č. 10 (Co je to tolar?) Předpoklad byl správný. Převažují správné odpovědi, žáci slovo tolar znají. Kresby nejčastěji představovaly mince, peníze. Jak jsme také předpokládali, mezi špatnými odpověďmi se nejvíce objevoval dolar.

- 86 -

15.3 Předpoklady pro porovnání dívek a chlapců Předpoklad 13 Předpoklad nebyl správný. Úspěšnost dívek byla na stejné úrovni jako úspěšnost chlapců. Dívky byly úspěšnější celkem v pěti otázkách a chlapci taktéž.

15.4 Předpoklady pro srovnání krajů Předpoklad 14 Předpokládali jsme vyrovnanost mezi kraji. Předpoklad však nebyl správný. Překvapivě mnohem úspěšnější byl kraj Karlovarský oproti kraji Libereckému. Můžeme se pouze domnívat důvody, které vedly k úspěšnosti jednoho kraje nad druhým.

15.5 Předpoklady k otázkám s odpovědí polozavřenou a volnou Předpoklad 15 – otázky s odpovědí polouzavřenou Jak jsme správně předpokládali, žáci většinou vybírali z nabízených odpovědí. Pouze malý počet žáků volil variantu d) – vlastní odpověď, a to u otázek č. 1, 6. U dalších dvou otázek tohoto typu (č. 3, 4) variantu d) nezvolil nikdo.

Předpoklad 16 – otázky s odpovědí polouzavřenou Předpoklad byl správný. Žáci vyplnili všechny položky, žádná odpověď nechybí.

Předpoklad 17 – otázky s odpovědí volnou Předpoklad byl opět správný. U tohoto typu otázek, kdy žáci měli psát své vlastní odpovědi, některé odpovědi chybí. Průměrně je to 10 až 12 chybějících odpovědí na jednu otázku, ovšem v případě otázky č. 9, ve které se ptáme na kamizolku, chybí rekordních 21 odpovědí. Domníváme se, že žáci, kteří neznali odpověď, nechtěli psát nesmyslnou odpověď, nebo se jim zkrátka nechtělo nad slovem přemýšlet.

- 87 -

16 Závěr a shrnutí Znalost slov, která jsou součástí lidových písní, tvořící důležitou složku hudební výchovy prvního stupně základní školy, je podle výsledků výzkumu různá. U některých otázek průměrná, u jiných nedostačující nebo naopak překvapivě dobrá. Někdo by mohl namítnout, že znalost právě těchto slov není důležitá. Pokud ale chceme po dětech, aby dokázaly využít v praktickém životě všechny znalosti a dovednosti, které se naučí ve škole, měli bychom dbát na to, aby se učily s pochopením. RVP zdůrazňuje důležitost učení se pro život, což znamená učit se tak, aby to žák pochopil a uměl to využít, a ne tak, aby to či ono uměl nazpaměť. Z výzkumu vyplývá, že žáci se písně učí nazpaměť (což je samozřejmé, texty písní se zkrátka jinak naučit nedají), ale zároveň nechápou, o čem vlastně zpívají. Co když se to děje i v jiných předmětech? Vědí děti například, o čem čtou? Neodpovídá to snad na to, jakým způsobem se děti stále učí? Překvapivé výsledky výzkumu nám mohou ukazovat, že přetrvává určitý způsob výuky a je stále co zlepšovat. Výzkum nevypovídá jen o výuce hudební výchovy, nýbrž o výuce všeobecně. Předpoklady, které jsme stanovili na začátku výzkumu, byly většinou správné. Žáci pátých ročníků základní školy dosahují různých výsledků podle různosti dotazovaných slov. Některá slova žáci znají (např. dřímota), jiná jsou jim téměř neznámá (např. vraný, kamizolka). Předpoklady, které nás ve výsledku překvapily, se týkaly rozdílných výsledků dosažených u dívek a chlapců. Zde jsme předpokládali větší úspěch dívek, protože jsme se domnívali, že dívky mají kladnější vztah ke zpěvu oproti chlapcům, kteří od určitého věku odmítají zpívat, stydí se. Jak se však ukazuje, nebyl to předpoklad správný, protože chlapci dosáhli naprosto stejného výsledku jako dívky. Zajímavé také bylo porovnávat kraj Liberecký a Karlovarský. Přestože jsme předpokládali vyrovnanost krajů, protože jsme se domnívali, že ani jeden kraj nemá nějaké zvláštní zvýhodnění vzhledem k lidové písni (zajímavé by bylo porovnat český a moravský kraj), výsledky nás opět překvapily. Žáci Karlovarského kraje byli mnohem úspěšnější. Důvody pro tento úspěch mohou být různé a mohou být také námětem pro další výzkum. Pokud bychom hodnotili výzkum z celkového hlediska, byl to velice zajímavý a přínosný výzkum, a to nejen pro nás, ale také pro některé učitele, kteří se na výzkumu ochotně podíleli a kteří se posléze velmi zajímali o výsledky svých žáků.

- 88 -

Seznam použité literatury 1. BACHMANNOVÁ, Jarmila, et al.: Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN, 2002. ISBN 80-7106-484-X. 2. BASL, Josef: Sdružení knihoven ČR, sborník 15. konference Knihovny současnosti, Brno 2007: Čtenářská gramotnost českých žáků v mezinárodním srovnání [online]. 2007-09-11/13. [cit. 2010-02-09]. ISBN 978-80-86249-41-7. Dostupné z WWW: 3. BĚLIČ, Jaromír: Nástin české dialektologie. Praha: SPN, 1972. ISBN 14-56772. 4. BRYCHOVÁ, Petra: Zpěv dětí v mladším školním věku. Liberec, 2009. Diplomová práce. TUL. 5. ČECHOVÁ, Marie: Čeština, řeč a jazyk. Praha: ISV, 2006. ISBN 80-8586687-9. 6. ČECHOVÁ, Marie, STYBLÍK, Vlastimil: Čeština a její vyučování : didaktika českého jazyka pro učitele základních a středních škol a studenty učitelství. Praha: SPN, 1998. ISBN 80-85937-47-6. 7. HAUSER, Přemysl: Nauka o slovní zásobě. Praha: SPN, 1980. 8. HAVELKOVÁ, Karla, CHLÁDKOVÁ, Blanka: Didaktika hudební výchovy 1. Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity, 1995. ISBN 80-210-0865-2. 9. HORÁK, Jiří: Naše lidová píseň. Praha: Jos. R. Vilímek, 1946. 10. MACHOVÁ, Svatava, ŠVEHLOVÁ, Milena: Sémantika a pragmatická lingvistika. Praha: Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta, 2001. ISBN 80-7290-061-7. 11. MIČKA, Petr: Lidová píseň. In Malovaný kraj, 1998, roč. 34, č. 3.

- 89 -

12. PROCHÁZKOVÁ, Ivana: Metodický portál, články: Co je čtenářská gramotnost, proč a jak ji rozvíjet? [online]. 2006-01-18. [cit. 2010-02-11]. ISSN 1802-4785. Dostupné z WWW: 13. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2006. ISBN 80-87000-02-1. 14. VEČERKA, Radoslav a kol.: K pramenům slov: uvedení do etymologie. Praha: NLN, 2006. ISBN 80-7106-858-6. 15. Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Archaismus

[online]. c2010-, strana

naposledy edit. 2010-01-12 [cit. 2010-02-05]. Dostupné z WWW: 16. VYKOUKALOVÁ, Věra: FLS stručně. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2008. ISBN 978-80-7372-366-8. 17. ZLÁMALOVÁ, Magdalena: Využití lidové písně na 1. stupni ZŠ. Brno, 2008. Diplomová práce. MU.

- 90 -

Použité učebnice a zpěvníky: 1. HERDEN, Jaroslav: My pozor dáme a posloucháme: Posloucháme hudbu se žáky 1. stupně základní školy. Praha: Scientia, 1994. ISBN 80-85827-56-5. 2. HOUŠKA, Tomáš: Zpěvník: zpěvník pro 3. – 9. ročník ZŠ. Praha: T. Houška, 1993. ISBN 80-900704-3-4. 3. JAGLOVÁ, Jindřiška: Hudební výchova pro 1. ročník: metodický průvodce, zpěvník. Brno: Nová škola, 1998. ISBN 80-85607-64-6. 4. JAGLOVÁ, Jindřiška: Hudební výchova 2: učebnice pro 2. ročník základní školy. Brno: Nová škola, 1998. ISBN 80-85607-66-2. 5. JAGLOVÁ, Jindřiška: Hudební výchova 3: učebnice pro 3. ročník základní školy. Brno: Nová škola, 1999. ISBN 80-85607-82-4. 6. JAGLOVÁ, Jindřiška: Hudební výchova 4: učebnice pro 4. ročník základní školy. Brno: Nová škola, 2000. ISBN 80-7289-011-5. 7. JAGLOVÁ, Jindřiška: Hudební výchova 5: učebnice pro 5. ročník základní školy. Brno: Nová škola, 2001. ISBN 80-7289-036-0. 8. Já, písnička: zpěvník pro žáky základních škol pro 1. – 4. třídu; díl 1. Cheb: Music Cheb, 1999. ISBN 80-85925-01-X. 9. KOLÁŘ, Jiří, ŠTÍBROVÁ, Ivana: Hudební výchova pro 5. ročník základní školy: hudební dílna. Úvaly u prahy: Jinan, 1995. 10. LIŠKOVÁ, Marie: Hudební výchova pro 1. ročník základní školy. Praha: SPN, 1998. ISBN 80-7235-028-5. 11. LIŠKOVÁ, Marie, HURNÍK, Lukáš: Hudební výchova pro 2. ročník základní školy. Praha: SPN, 1998. ISBN 80-7235-009-9. 12. LIŠKOVÁ, Marie: Hudební výchova pro 3. ročník základní školy. Praha: SPN, 2007. ISBN 978-80-7235-354-5.

- 91 -

13. LIŠKOVÁ, Marie, HURNÍK, Lukáš: Hudební výchova pro 4. ročník základní školy. Praha: SPN, 2006. ISBN 80-7235-322-5. 14. LIŠKOVÁ, Marie: Hudební výchova pro 5. ročník základní školy. Praha: SPN, 1998. ISBN 80-7235-050-1. 15. MLÁDEK, Ivan: Zpěvník: největší hity. Praha: Fragment, 2008. ISBN 978-80253-0565-2. 16. MOURYC, František, POSOVÁ, Raisa: Zpěvník lidových písní. Praha: Fortuna, 1992. ISBN 80-85298-21-X. 17. STEJSKALOVÁ, Jarmila: Hudební výchova 5: sešit pro práci ve škole i doma. Praha: Velryba, 1995. 18. ŠRUT, Pavel: Zpěvníček: Jak se loví gorila. Olomouc: Prodos, 1996. ISBN 8085806-30-4.

19. UHLÍŘ, Jaroslav, SVĚRÁK, Zdeněk: Zpěvník: písničky Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka. Praha: Knižní klub, 1997. ISBN 80-7176-626-7. 20. UHLÍŘ, Jaroslav, SVĚRÁK, Zdeněk: Zpěvník Jaroslav Uhlíř, Zdeněk Svěrák. Praha: Fragment, 2008. ISBN 978-80-253-0666-6. 21. UMÁČENÝ, Ivan: Tancovala žížala: zpěvník. Praha: Albatros, 2003. ISBN 8000-01142-5. 22. ZMATLÍKOVÁ, Helena: Moje písničky. Praha: Artur, 2005. ISBN 80-8621666-7.

- 92 -

Použité slovníky: 1. KAZMÍŘ, Silvestr: Slovník valašského nářečí. Vsetín: Dalibor Malina, 2001. ISBN 80-903010-1-0. 2. KROUPOVÁ, Libuše, et al.: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1347-4. 3. MACHEK, Václav: Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-242-1. 4. NOVOTNÝ, Michal: Zákulisí slov. Praha: Motto, 2003. ISBN 80-7246-162-1. 5. NOVOTNÝ, Michal: Zákulisí slov do třetice. Praha: Motto, 2006. ISBN 807246-304-7. 6. Příruční slovník jazyka českého: 2. díl K-M. Praha: Státní nakladatelství, 19371938. 7. Příruční slovník jazyka českého: 4. díl, část 1. P. Praha: Školní nakladatelství, 1941-1943. 8. Příruční slovník jazyka českého: 4. díl, část 2. P-Ř. Praha: Státní nakladatelství, 1944-1948. 9. Příruční slovník jazyka českého: 6. díl T. Praha: SPN, 1951-1953. 10. REJZEK, Jiří: Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2001. ISBN 8085927-85-3. 11. TRÁVNÍČEK,

František:

Slovník

nakladatelství, 1952.

- 93 -

jazyka

českého.

Praha:

Slovanské

Seznam tabulek Tabulka 1 – otázka č. 1 ..................................................................................................52 Tabulka 2 – otázka č. 2 ..................................................................................................54 Tabulka 3 – otázka č. 3 ..................................................................................................55 Tabulka 4 – otázka č. 4 ..................................................................................................57 Tabulka 5 – otázka č. 5 ..................................................................................................58 Tabulka 6 – otázka č. 6 ..................................................................................................60 Tabulka 7 – otázka č. 7 ..................................................................................................62 Tabulka 8 – otázka č. 8 ..................................................................................................63 Tabulka 9 – otázka č. 9 ..................................................................................................65 Tabulka 10 – otázka č. 10 ..............................................................................................66 Tabulka 11 – otázka č. 1 ................................................................................................70 Tabulka 12 – otázka č. 2 ................................................................................................71 Tabulka 13 – otázka č. 3 ................................................................................................72 Tabulka 14 – otázka č. 4 ................................................................................................73 Tabulka 15 – otázka č. 5 ................................................................................................74 Tabulka 16 – otázka č. 6 ................................................................................................75 Tabulka 17 – otázka č. 7 ................................................................................................76 Tabulka 18 – otázka č. 8 ................................................................................................77 Tabulka 19 – otázka č. 9 ................................................................................................78 Tabulka 20 – otázka č. 10 ..............................................................................................79 Tabulka 21 – Liberecký vs. Karlovarský kraj................................................................83

- 94 -

Seznam grafů Graf 1 – otázka č. 1.........................................................................................................52 Graf 2 – otázka č. 2.........................................................................................................53 Graf 3 – otázka č. 3.........................................................................................................55 Graf 4 – otázka č. 4.........................................................................................................56 Graf 5 – otázka č. 5.........................................................................................................58 Graf 6 – otázka č. 6.........................................................................................................60 Graf 7 – otázka č. 7.........................................................................................................61 Graf 8 – otázka č. 8.........................................................................................................63 Graf 9 – otázka č. 9.........................................................................................................64 Graf 10 – otázka č. 10.....................................................................................................66 Graf 11 – otázka č. 1.......................................................................................................70 Graf 12 – otázka č. 2.......................................................................................................71 Graf 13 – otázka č. 3.......................................................................................................72 Graf 14 – otázka č. 4.......................................................................................................73 Graf 15 – otázka č. 5.......................................................................................................74 Graf 16 – otázka č. 6.......................................................................................................75 Graf 17 – otázka č. 7.......................................................................................................76 Graf 18 – otázka č. 8.......................................................................................................77 Graf 19 – otázka č. 9.......................................................................................................78 Graf 20 – otázka č. 10.....................................................................................................79 Graf 21 – Liberecký vs. Karlovarský kraj .................Chyba! Záložka není definována.

- 95 -

Přílohy

-I-

Příloha 1 – didaktický test

VÝZNAM SLOV V LIDOVÝCH PÍSNÍCH – dotazník

Milí žáci, jsem studentka Pedagogické fakulty v Liberci. Zkoumám, jak rozumíte některým slovům, která se objevují v písních, které zpíváte ve škole. Dotazník vyplňte anonymně, nepodepisujte se.

Dívka

Chlapec

1. Velmi známou písničkou je píseň Ovčáci, čtveráci. Zpívá se tam:„…vy jste naši vičku i tu čočovičku vypásli.“ Otázka zní: Kdo nebo co je vička? a) Kravička b) Vikev (rostlina) c) Travička d) Jiné _______________________________________________________

2. V jiné písni se zpívá: „Šel tudy , měl dudy, ani nezapískal, bodejž mu ty dudy rarášek roztřískal.“ Kdo nebo co je rarášek? ________________________________________________________________

3. V Písničce Pec nám spadla se objevuje postava pecaře – „…starý pecař není doma a mladý to neumí.“ Co dělá pecař? a) Peče housky, chleba, koláče b) Staví pece c) Čistí komíny d) Jiné ______________________________________________________

- II -

4. Jistě znáš písničku Já do lesa nepojedu. Zpívá se tam: „Sekyra je za dva zlatý a topůrko za tolar.“ Věděl(a) by jsi co je to topůrko? a) Nůž b) Pokrývka hlavy – čepice c) Násada k sekyře d) Jiné _______________________________________________________

5. V písničce Jede, jede poštovský panáček má panáček vraný koníčky – „…Má vraný koníčky, jako dvě rybičky, jede, jede do Rokycan.“ Co znamená slovo vraný? ________________________________________________________________

6. V textu písničky Kdybys měla, má panenko, sto ovec se vyskytuje slovo jalovec, zpívá se tam: „…,a já jenom za kloboukem jalovec, jalovec,….“ Co je to jalovec? a) Rostlina b) Pírko c) Mašle d) Jiné _______________________________________________________

7. V písničce Když jsem jel do Prahy se objevuje valach – „…, padl mě na cestě valach, valach.“ Kdo padl na cestě? ________________________________________________________________

8. V písničce Když jsem já ty koně pásal se zpívá o dřímotě – „Když jsem já ty koně pásal, přišla na mě dřímota,….“ Věděl(a) by jsi co je to dřímota? ________________________________________________________________

9. Odpověz svými slovy: Co je to kamizolka? Pokud nebudeš vědět, zkus si alespoň vzpomenout, ve které písničce se kamizolka objevila a napiš. ________________________________________________________________

- III -

10. Tvým úkolem je zamyslet se nad tím, co je to tolar? Toto slovo je v textu písničky Já do lesa nepojedu – „Sekyra je za dva zlatý a topůrko za tolar.“ Místo slovní odpovědi zkus na zadní stranu tohoto listu nakreslit obrázek.

11. Poslední otázka pro ty, kteří již mají vyplněný celý dotazník a zbývá jim ještě čas: Zkus se zamyslet nad dalšími slovy z písniček, která ti připadají neznámá a napiš je. ________________________________________________________________ ________________________________________________________________ ________________________________________________________________

- IV -

Příloha 2 – ukázka vyplněného testu

-V-

- VI -

Příloha 3 – ukázka vyplněného testu

- VII -

- VIII -

- IX -

-X-

- XI -