Porovnání vývoje počtu českých a zahraničních turistů v rámci ČR v letech

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav statistiky a operačního výzkumu

Porovnání vývoje počtu českých a zahraničních turistů v rámci ČR v letech 2003–2009 Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Pavel Kolman

Andrea Giblová

Brno 2010

Ráda bych na tomto místě poděkovala Ing. Pavlu Kolmanovi, vedoucímu mé bakalářské práce, za cenné připomínky a odborné rady, které mi při tvorbě této práce poskytl.

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 14.5.2010

_______________________

Abstract Giblová, A. Comparison of development number of Czech and foreign tourists within the Czech Republic between 2003 and 2009. Bachelor’s thesis. Brno, 2010. This Bachelor’s thesis is dealing with analysis of occupancy in collective accommodation establishments in the Czech Republic by the Czech and foreign tourists between 2003 and 2009. In the theoretical part are explained important conceptions of the tourism’s sphere and there is evaluated importance of tourism for the Czech economy. The practical part is aimed at the statistical analysis of dates. By the help of methods of the time series theory is described the number of Czech tourists and number of foreign tourists in collective accommodation establishments and development of both time series is compared to each other. In this work are found out the source countries of foreign tourists and the most frequented regions in the Czech Republic. There is described the structure of foreign guests in particular regions, too. Keywords Tourism, foreign tourists, collective accommodation establishments, time series, seasonality. Abstrakt Giblová, A. Porovnání vývoje počtu českých a zahraničních turistů v rámci ČR v letech 2003–2009. Bakalářská práce. Brno, 2010. Bakalářská práce se zabývá analýzou návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení v České republice českými a zahraničními turisty v letech 2003–2009. V teoretické části jsou vysvětleny důležité pojmy z oblasti cestovního ruchu a zhodnocen význam cestovního ruchu pro českou ekonomiku. Praktická část je zaměřena na statistickou analýzu dat. Pomocí metod z teorie časových řad je charakterizován počet českých turistů a počet zahraničních turistů v hromadných ubytovacích zařízeních a vývoj obou časových řad je vzájemně porovnán. Dále jsou v práci zjištěny zdrojové země zahraničních turistů, nejnavštěvovanější kraje České republiky a je také popsána struktura zahraničních hostů v jednotlivých krajích. Klíčová slova Cestovní ruch, zahraniční turisté, hromadná ubytovací zařízení, časová řada, sezónnost.

Obsah

5

Obsah 1

2

3

Úvod a cíl práce

7

1.1

Úvod .................................................................................................................. 7

1.2

Cíl práce ............................................................................................................ 8

Literární přehled

9

2.1

Cestovní ruch ................................................................................................... 9

2.2

Typologie cestovního ruchu........................................................................... 9

2.3

Účastníci cestovního ruchu a ostatní pojmy .............................................. 11

2.4

Satelitní účet cestovního ruchu.................................................................... 12

2.5

Význam cestovního ruchu pro českou ekonomiku .................................. 13

2.6

Rozvoj cestovního ruchu v ČR..................................................................... 14

2.7

Řízení a organizace cestovního ruchu ........................................................ 15

Metodika 3.1

16

Úvod do analýzy časových řad ................................................................... 16

3.1.1

Odvozené časové řady ......................................................................... 17

3.1.2

Srovnatelnost údajů časových řad ...................................................... 17

3.1.3

Elementární charakteristiky vývoje.................................................... 18

3.2

Modelování časových řad............................................................................. 19

3.2.1

Dekompozice časové řady ................................................................... 20

3.2.2

Klouzavé průměry ................................................................................ 21

3.2.3

Analytické vyrovnání časové řady ..................................................... 22

3.2.4

Volba vhodného modelu trendu......................................................... 24

3.3

Měření sezónnosti.......................................................................................... 25

3.3.1 3.4

Triviální model sezónnosti .................................................................. 26

Extrapolace systematické složky ................................................................. 27

Obsah 3.5

6

Statistické srovnávání ................................................................................... 27

3.5.1 4

Rozdělení indexů................................................................................... 27

Výsledky a diskuze

29

4.1

Počet hostů v HUZ ........................................................................................ 29

4.2

Počet českých hostů v HUZ ......................................................................... 30

4.2.1

Elementární charakteristiky časové řady........................................... 31

4.2.2

Vyrovnání časové řady......................................................................... 32

4.2.3

Měření sezónnosti a extrapolace budoucího vývoje ........................ 34

4.3

Počet zahraničních hostů v HUZ................................................................. 37

4.3.1

Elementární charakteristiky časové řady........................................... 37

4.3.2

Vyrovnání časové řady......................................................................... 39

4.3.3

Měření kvality vyrovnání .................................................................... 41

4.3.4

Měření sezónnosti a extrapolace budoucího vývoje ........................ 42

4.4

Srovnání vývoje počtu českých a zahraničních hostů v HUZ ................ 43

4.5

Zdrojové země příjezdového cestovního ruchu........................................ 45

4.6

Počet hostů v HUZ v krajích ČR.................................................................. 49

4.7

Struktura zahraničních hostů v HUZ v krajích ČR .................................. 52

4.8

Počet přenocování hostů v HUZ ................................................................. 56

5

Závěr

59

6

Literatura

63

7

Seznam tabulek a grafů

65

8

Přílohy

66

Úvod a cíl práce

7

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Cestování se stalo neodmyslitelnou součástí životního stylu a potřeb lidí poměrně nedávno. Při vyslovení pojmu „cestovní ruch“ si jistě většina z nás představí svou dlouho očekávanou dovolenou. Cestovní ruch má však mnohem širší záběr. Dle Světové organizace cestovního ruchu se celosvětově každý rok účastní cestování za účelem poznání, sportu, kultury, z náboženských, pracovních nebo obchodních důvodů několik set miliónů osob. Cestovní ruch je také bezesporu významnou součástí ekonomiky každé země. Podílí se na tvorbě HDP i na zaměstnanosti, pomáhá rozvíjet jednotlivé regiony zemí a pozitivně ovlivňuje platební bilanci. Příjmy z cestovního ruchu jsou významným ukazatelem výkonnosti tohoto odvětví v dané zemi. I když masové cestování je jeden z fenoménů přelomu dvacátého a jednadvacátého století, jeho počátky lze klást již do období rozvoje starověkých civilizací, jakými byly například Persie nebo Egypt. Na evropském kontinentu se začal cestovní ruch rozvíjet v době starověkého Řecka a Říma. Z té doby pocházejí i první dochované popisy zemí a cest, mapy a cestovní průvodci. K dynamičtějšímu rozvoji cestovního ruchu začalo docházet teprve od devatenáctého století, a to vlivem celkové demokratizace společenského života a rozvoje průmyslu a dopravy. K nejznámějším postavám počátků cestování patří nepochybně Marco Polo nebo Kryštof Kolumbus. Zakladatelem moderního pojetí cestovního ruchu byl především Angličan Thomas Cook. Ve 20. století pak došlo k významnému rozvoji cestovního po druhé světové válce. V České republice cestovní ruch zaznamenal velké změny po roce 1989. Došlo k otevření hranic a čeští občané začali navštěvovat jiné, dříve obtížně dosažitelné zahraniční destinace. Také do České republiky proudilo množství zahraničních návštěvníků, neboť tato dosud příliš nenavštěvovaná země nabízela spoustu atraktivit za nízké ceny. V současné době dochází ke zvyšování počtu osob, které se cestovního ruchu účastní. Mění se skladba účastníků cestovního ruchu, jejich požadavky a objevují se nové trendy v tomto odvětví. Jejich respektování může zajistit další rozvoj cestovního ruchu v budoucnu.

Úvod a cíl práce

8

1.2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je analýza návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení (dále jen HUZ) v České republice českými i zahraničními turisty v letech 2003 až 2009. Práce se tedy zaměřuje na domácí a příjezdový cestovní ruch, které mají významný dopad na ekonomiku ČR. V první, teoretické části práce, je definován cestovní ruch, uvedena jeho typologie, význam pro českou ekonomiku a je zde také charakterizován cestovní ruch ČR. Tato část obsahuje i teorii časových řad. Praktická část pak podrobně analyzuje návštěvnost ČR pomocí počtu ubytovaných hostů v HUZ. Nejprve je zkoumán vývoj počtu českých turistů a poté vývoj počtu zahraničních turistů v HUZ. Vývoj je popsán pomocí charakteristik vývoje a sezónních indexů, časové řady jsou vyrovnány trendovou funkcí a je provedena předpověď budoucího vývoje. Další část práce je zaměřena na zdrojové země zahraničních turistů a vývoj počtu turistů z těchto zemí během posledních let. Jsou zde uvedeny nejnavštěvovanější kraje a struktura hostů v HUZ v jednotlivých krajích. Závěr vlastní práce krátce zhodnocuje vývoj průměrného počtu přenocování hostů.


9

2 Literární přehled 2.1 Cestovní ruch Názory na definování cestovního ruchu se liší podle různých autorů. Obecně se cestovní ruch definuje jako „krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností.“ Tato definice ale není plně výstižná, neboť nezahrnuje například lukrativní oblast služebních cest, kde hlavním smyslem cestování je práce, nikoliv zábava. (Horner, Swarbrooke, 2003, s. 53) Mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu uspořádaná WTO (World Travel Organisation – Světová organizace cestovního ruchu) definovala cestovní ruch jako „činnost osoby, cestující na přechodnou dobu (maximálně jeden rok) do místa mimo své trvalé bydliště, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávat výdělečnou činnost v navštíveném místě. Může se však jednat o služební, obchodní či jinak pracovně motivovanou cestu, jejíž zdroj úhrady vyplývá z pracovního poměru u zaměstnavatele“ (Foret, Foretová, 2008, s. 9). Musí se tedy jednat o:  změnu místa,  dočasnost pobytu,  nevýdělečnou činnost v navštíveném místě. Cestovní ruch je nutno chápat ve dvou rovinách. První z nich je oblast spotřeby, kdy je cestovní ruch brán jako uspokojování lidských potřeb (potřeba odpočinku, poznání, kulturního a sportovního vyžití, lázeňské péče, neobvyklých zážitků, kontaktu s lidmi). Druhou rovinou je ekonomické hledisko, tedy chápání cestovního ruchu jako významné součásti národní ekonomiky, kdy dochází k vytváření podnikatelských příležitostí v různých oblastech činnosti, například v dopravě, ubytování, stravovacích službách, službách cestovních kanceláří apod. (Drobná, 2004, s. 12)

2.2 Typologie cestovního ruchu Dle Drobné (2004, s. 16) hovoříme o formách cestovního ruchu, pokud zkoumáme motivy účasti lidí na cestovním ruchu. Jestliže bereme způsob


10

realizace cestovního ruchu, mluvíme o jeho druzích. Ryglová (2009, s. 12) rozlišuje základní a speciální formy cestovního ruchu. Mezi základní formy patří cestovní ruch:  Rekreační, který slouží k relaxaci a odpočinku člověka. Může být spojen s aktivním pobytem v přírodě, houbařením, plaváním apod.  Kulturně‐poznávací, který se zaměřuje na poznávání historie, kultury, tradic a zvyků. Zahrnuje návštěvu hradů, zámků, muzeí, divadelních představení nebo festivalů.  Sportovně‐turistický cestovní ruch využívá zájmu lidí o aktivní odpočinek a jeho cílem je posílit kondici člověka. Patří sem horská turistika, cykloturistika, vodní turistika a návštěva sportovních akcí.  Léčebný a lázeňský cestovní ruch je zaměřen na léčbu, prevenci a relaxaci. Mezi speciální formy cestovního ruchu pak patří cestovní ruch rodinný, venkovský, přírodní, chatařský, náboženský, zábavní, vzdělávací, kongresový, rybolov a mnoho dalších. Druhy cestovního ruchu podle místa realizace jsou podrobně členěny v Metodice satelitního účtu ČR (ČSÚ, 2010):  Příjezdový cestovní ruch (aktivní), kdy zahraniční návštěvníci přijíždějí do dané země (v pojetí ČR tedy zahrnuje návštěvu území ČR příslušníky jiných zemí).  Domácí cestovní ruch jsou cesty domácího obyvatelstva na území jejich státu (v pojetí ČR tedy cesty občanů ČR na jejím území, přičemž nedochází k překročení hranic).  Výjezdový cestovní ruch (pasivní) označuje výjezdy občanů dané země do zahraničí (v pojetí ČR tedy občané ČR navštěvují území nacházející se mimo ČR).  Vnitřní cestovní ruch (interní) zahrnuje domácí a příjezdový cestovní ruch; je to tedy cestovní ruch realizovaný v České republice.  Zahraniční cestovní ruch je charakterizován překračováním hranic jednotlivých států. Zahrnuje tedy výjezdový a příjezdový cestovní ruch.  Národní cestovní ruch zahrnuje domácí a výjezdový cestovní ruch, tedy cestovní ruch českých občanů.


Obr. 1

11

Druhy cestovního ruchu Zdroj: Metodika satelitního účtu ČR, ČSÚ, 2010

Ryglová (2009, s. 15) dále dělí cestovní ruch podle vztahu k platební bilanci. Zde rozlišujeme cestovní ruch:  Aktivní, který zahrnuje příjezdy zahraničních návštěvníků do ČR a je zdrojem devizových příjmů do platební bilance státu.  Pasivní, který označuje výjezdy českých občanů do zahraničí a dochází k odčerpávání devizových prostředků za účelem nákupu zboží a služeb v jiné zemi. Existuje i další členění cestovního ruchu, například podle způsobu financování, délky pobytu, způsobu zabezpečení cesty, počtu účastníků, ročního období, dopravního prostředku, destinace, ubytování apod.

2.3 Účastníci cestovního ruchu a ostatní pojmy Dle Metodiky satelitního účtu ČR (ČSÚ, 2010) charakterizují účastníky cestovního ruchu následující pojmy:  Návštěvník je každý účastník cestovního ruchu. Návštěvníci se dělí na jednodenní návštěvníky a turisty.  Jednodenní návštěvník se účastní cestovního ruchu bez přenocování.  Turista je účastník cestovního ruchu, který alespoň jednou přenocuje mimo své obvyklé prostředí. Rozlišují se turisté na dovolené (pobývá více nocí, v ČR minimálně tři noci) a krátkodobě pobývající turisté (pobývají méně než určený počet nocí, v ČR maximálně dvě noci).  Tranzitní návštěvník se zastaví v dané lokalitě nebo zemi na své cestě do


12

jiného cíle cesty.  Rezident (domácí návštěvník) je ten, jehož rezidentská země je stejná jako navštívená země (v pojetí ČR je to občan ČR popřípadě cizí státní příslušník žijící trvale v ČR).  Nerezident (zahraniční návštěvník) je ten, jehož sídelní země je jiná, než je navštívená země (v pojetí ČR je to příslušník jiného státu než ČR). Pro pochopení vlastní práce je nutná znalost následujících pojmů:  Hromadné ubytovací zařízení je zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu apod.  Počet hostů je počet osob v ubytovacím zařízení (nezahrnuje se personál a majitelé ubytovacího zařízení, kteří v ubytovacím zařízení bydlí), kteří použili služeb zařízení k přechodnému ubytování.  Počet přenocování je celkový počet přenocování (strávených nocí) hostů ubytovaných v ubytovacích zařízeních ve sledovaném období. (Metodika časových řad cestovního ruchu, ČSÚ, 2010)

2.4 Satelitní účet cestovního ruchu Satelitní účet cestovního ruchu (Tourism Satellite Account – TSA) byl vytvořen pro zhodnocení vlivu cestovního ruchu na ekonomiky jednotlivých států. Je to ekonomický účet odvětví cestovního ruchu, který pomocí několika ukazatelů umožňuje podrobnou analýzu poptávky a nabídky cestovního ruchu a zhodnocuje přínos cestovního ruchu. Byl rozvíjen několik let a na jeho tvorbě se podílela spousta institucí, skupin a jednotlivců. Jeho počátky provázela řada problémů. Jeden z problémů vyřešilo schválení jednotné metodiky TSA v roce 2000, avšak i poté se stále mnoho zemí potýkalo s dalším problémem, kterým byl nedostatek informací nebo nemožnost je získat. To byl i hlavní problém České republiky. Ta se do programu TSA zapojila v roce 2003 a Český statistický úřad začal zveřejňovat první statistiky z vybraných oblastí cestovního ruchu. První etapa tvorby TSA v ČR obsahovala data za roky 2003–2005, poté byla prodloužena do roku 2007. (Satelitní účet ČR, ČSÚ, 2010) Satelitní účet cestovního ruchu se zaměřuje na procentní podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP, na podíl cestovního ruchu na vytváření pracovních míst, na objem kapitálových investic vyvolaných cestovním ruchem, na daňové


13

příjmy z aktivit cestovního ruchu a na vliv cestovního ruchu na platební bilanci státu. (Drobná, 2004, s. 51)

2.5 Význam cestovního ruchu pro českou ekonomiku Význam cestovního ruchu spočívá podle Ryglové (2009, s. 8) zejména v následujících bodech:  Významný zdroj devizových příjmů (v ČR v roce 2007 činil podíl devizových příjmů z cestovního ruchu na HDP 3,8 %, na celkovém objemu vývozu pak 5,4 %).  Podíl na tvorbě HDP (v roce 2007 tvořil hrubý domácí produkt cestovního ruchu 101,8 mld. Kč, podíl cestovního ruchu na HDP byl pak 2,9 %).  Významný zdroj pracovních a podnikatelských příležitostí (počet osob zaměstnaných v cestovních ruchu v ČR dosáhl v roce 2007 hodnoty 240 000, což znamená, že podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu na celkové zaměstnanosti byl 4,7 %).  Prvek restrukturalizace české ekonomiky.  Prostor pro zahraniční investice.  Příjmy do státního rozpočtu a místních rozpočtů (daňové příjmy od subjektů zajišťujících cestovní ruch).  Prvek rozvoje jednotlivých regionů ČR. Význam cestovního ruchu spočívá také ve zvyšování životní úrovně obyvatel, neboť tak dochází k rozvoji osobnosti, růstu vzdělanosti, využití volného času a utváření spotřebních zvyklostí. (Drobná, 2004, s. 14) Tab. 1

Devizové příjmy, výdaje a saldo v mil. Kč v letech 2002–2009 2004

2005

2006

Příjmy

Rok

2002 96 289

100 310

2003

107 232

112 234

124 744

134 058

2007

2008

2009

Výdaje

51 549

54 419

58 398

57 778

62 174

73 450

77 518

77 160

Saldo

44 740

45 891

48 834

54 457

62 570

60 608

53 220

45 310

130 738 122 470

Zdroj: Česká národní banka, 2010

Cestovní ruch má kladný vliv na saldo běžného účtu platební bilance. Tabulka č. 1 ukazuje velikost devizových příjmů a výdajů na cestovní ruch v letech 2002–2009. Je patrné, že příjmy z cestovního ruchu ve všech sledovaných letech převyšují devizové výdaje a saldo cestovního ruchu (rozdíl mezi devizovými


14

příjmy a výdaji) je i přes pokles v roce 2009 stále kladné.

2.6 Rozvoj cestovního ruchu v ČR Dle Drobné (2004, s. 22) má ČR svou výhodnou geografickou polohou, snadnou dostupností, přírodními krásami, historickými památkami, existencí léčebných zdrojů důležitých pro rozvoj lázeňství a dalšími atraktivitami příznivé podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Existují však tzv. překážky cestovního ruchu, které, pokud by byly odstraněny, by mohly výrazně posílit cestovní ruch ČR. Jsou jimi (Foret, Foretová, 2008, s. 114):  Kriminalita a ostatní bezpečnostní rizika (taxislužba, kapsáři, falešní směnárníci)  Personál (neznalost jazyků, neochota)  Vízová povinnost pro některé národy – např. pro Čínu a Rusko (Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2010)  Stav hlavních pražských nádraží  Špatná kvalita silnic a další Mezi perspektivní oblasti rozvoje cestovního ruchu v ČR patří především kulturní a poznávací cestovní ruch, lázeňský cestovní ruch, kongresový cestovní ruch, agroturistika, cykloturistika, pěší turistika, cestovní ruch zaměřený na vinařství, pivovarnictví a jinak tematicky zaměřený cestovní ruch (Drobná, 2004, s. 23). Rozmáhá se také golfová turistika, neboť golf se v poslední době zbavil nálepky snobského a elitářského sportu. Aby mohlo docházet k rozvoji cestovního ruchu, je také důležité vnímat změny životního stylu, chování a preference lidí a trendy cestovního ruchu, podle kterých je potom třeba přizpůsobovat nabídku produktů a služeb cestovního ruchu. Tak například důsledkem současného demografického vývoje bude zvyšování podílu turistů v důchodovém věku, kteří budou požadovat kvalitu, pohodlí, jednoduché způsoby dopravy a také produkty zaměřené na jednotlivce. Důležitost zdraví bude zvyšovat poptávku po aktivních dovolených a wellness a fitness programech. Zvyšující úroveň vzdělání povede k zájmu o nové destinace. Požadavek bezpečí vyloučí z možných cílových destinací ty, kde hrozí riziko teroristických útoků či války. Zvyšující životní úroveň lidí způsobí zájem o luxusnější destinace či další


15

dovolenou (např. prodloužený víkend) k hlavní dovolené. (Trendy cestovního ruchu, Czech Tourism, 2003)

2.7 Řízení a organizace cestovního ruchu Do cestovního ruchu zasahují různé organizace. V České republice to jsou Ministerstvo pro místní rozvoj, které vykonává státní správu cestovního ruchu, Česká centrála cestovního ruchu, která má za úkol propagovat Českou republiku na světovém trhu, regionální orgány státní správy, občanská sdružení (Klub českých turistů), informační centra, profesní sdružení cestovního ruchu (Asociace cestovních kanceláří ČR) apod. V celosvětovém měřítku pak mezi ty nejznámější organizace patří WTO (Světová organizace cestovního ruchu), která je vládní organizací se statutem OSN (Organizace spojených národů). Dále je to WTTC (World Travel & Tourism Council – Světová rada cestování a cestovního ruchu), nebo ETC (Evropská komise cestovního ruchu). Statistikami v této oblasti se zabývá EUROSTAT, statistický úřad Evropské unie. (Drobná, 2004, s. 26)

Metodika

16

3 Metodika 3.1 Úvod do analýzy časových řad „Časová řada je posloupnost věcně a prostorově srovnatelných pozorování, která jsou jednoznačně uspořádána z hlediska času ve směru od minulosti do přítomnosti. Analýzou časových řad chápeme soubor metod, které slouží k popisu těchto řad.“ (Hindls, 2007, s. 246) Zkoumaný znak časové řady označujeme symbolem Y, jednotlivé hodnoty zkoumaného znaku pak y1 , y 2 ,..., y n , neboli y t , kde index t nabývá hodnot 1, 2,...,n. Tento index určuje jednotlivé okamžiky nebo intervaly zjišťování hodnot a n je délka časové řady. Ke znázornění časových řad používáme grafy sloupcové (vhodné zejména pro úsekové časové řady) a spojnicové. (Minařík, 2007, s. 159) Základní dělení časových řad podle rozhodného časového hlediska je na: 



Časové řady úsekové (intervalové), což jsou časové řady ukazatele, jehož velikost závisí na délce intervalu, za který je sledován. Pro hodnoty časové řady platí sčitatelnost (z denních hodnot součtem vzniknou hodnoty týdenní apod.). Je možné sestrojit odvozené časové řady (kumulované a klouzavé). K průměrování se používá aritmetický průměr. Aby byly hodnoty naměřené v jednotlivých úsecích časové řady srovnatelné, je nezbytné, aby časové intervaly byly stejné délky. Časové řady okamžikové, kdy se hodnoty znaku této řady vztahují k určitému časovému úseku nulové délky. Pro tento typ řady je typická nesčitatelnost hodnot a nelze sestrojit odvozené řady. K vyjádření průměru se používá chronologický průměr.

Dále lze časové řady dělit dle periodicity sledování hodnot časové řady. Podle Hindlse (2000, s. 89) rozlišujeme:  Časové řady dlouhodobé, jejichž perioda odpovídá jednomu roku, nebo může být i delší.  Časové řady krátkodobé s délkou periody kratší, než je jeden rok (čtvrtletní, měsíční, týdenní řady apod.). Nejobvyklejší jsou ekonomické časové řady měsíčních ukazatelů.

Metodika

17

Dle charakteru ukazatele časové řady dochází k dělení dle Hindlse (2007, s. 249) na:  Časové řady primárních ukazatelů, kdy se jednotlivé ukazatele zjišťují přímo (odpracovaná doba, stav zásob).  Časové řady sekundárních ukazatelů, které mohou vzniknou jako funkce primárních ukazatelů, jako funkce různých hodnot jednoho primárního ukazatele, nebo jako funkce dvou a více primárních ukazatelů. Mezi tyto řady patří například kumulativní a klouzavé časové řady. 3.1.1

Odvozené časové řady

Pro každou úsekovou časovou řadu lze sestrojit dvě odvozené řady, a to kumulativní a klouzavou řadu. (Minařík, 2007, s. 161) Kumulativní řada vzniká postupným sčítáním předchozích hodnot t

k

yt   y j ,

(3.1)

j 1

kde t , j  1,2,..., n. Klouzavá řada se vytváří tak, že postupně dochází ke sčítání několika (p) posledních hodnot časové řady. Číslo p nazýváme délka klouzavé části. p yt 

t

y

j t  p 1

j

,

(3.2)

kde j  1,2,..., n a t  p, p  1,..., n. Společné znázornění hodnot běžných, kumulovaných a klouzavých se nazývá Z‐diagram (Minařík, 2007, s. 162). 3.1.2

Srovnatelnost údajů časových řad

Důležitými kroky před provedením analýzy časové řady musí být zajištění věcné, prostorové a časové srovnatelnosti. (Hindls, 2007, s. 251) Věcná srovnatelnost vyjadřuje, že pokud dochází během času ke změně obsahového vymezení zkoumaných ukazatelů, nelze hodnoty srovnávat. Nelze tedy srovnávat například kvalitu počítače dnes a před deseti lety, neboť v tomto časovém intervalu došlo k výraznému technickému pokroku. Totéž platí, pokud během sledovaného období dojde ke změně cenové hladiny.

Metodika

18

Prostorová srovnatelnost upozorňuje na skutečnost, že údaje by se měly vztahovat k určitému a dále již neměnnému geografickému území. Časová srovnatelnost nás zajímá především u časových řad intervalových. Podstatou je zajistit stejnou délku jednotlivých úseků řady. Každý měsíc má jiný počet dní a při porovnání údajů jednotlivých měsíců pak dochází ke zkreslení. Stejnou délku intervalu zajistíme provedením očištění od kalendářních variací

yt  yt 

kt , kt

(3.3)

kde y t je hodnota očišťovaného ukazatele v příslušném dílčím období roku, k t je počet kalendářních dní v daném období a k t označuje průměrný počet dní v tomto období. (Seger, 1993, s. 300) 3.1.3

Elementární charakteristiky vývoje

Pro ujasnění základního vývoje časové řady slouží elementární (jednoduché) charakteristiky vývoje. Mezi tyto charakteristiky dle Minaříka (2007, s. 163) patří:

 Absolutní přírůstek d t(1)  y t  y t 1 ,

(3.4)

pro t  2,3,..., n. Z časové řady o délce n lze určit n – 1 absolutních přírůstků neboli diferencí. Tyto přírůstky umožňují charakterizovat směr, velikost a charakter absolutních změn znaku. Záporná hodnota se označuje jako absolutní úbytek.  Druhé diference

d t( 2)  d t(1)  d t(11) ,

(3.5)

pro t  3,4,..., n.

 Průměrný absolutní přírůstek

d 

1 n 1 dt   ( y n  y1 ).  n  1 t 2 n 1

(3.6)

Metodika

19

Tato charakteristika je závislá jen na krajních hodnotách řady, a proto je vhodná jen pro monotónně se vyvíjecí časovou řadu (tedy řadu pouze rostoucí, nebo pouze klesající).  Koeficient růstu kt 

yt , y t 1

(3.7)

pro t  2,3,..., n. Hodnota koeficientu udává, o kolik procent vzrostla hodnota časové řady v období t oproti období předcházejícímu. Pokud je koeficient růstu vyjádřen v procentech, označuje se vzniklá charakteristika jako tempo růstu.  Průměrný koeficient růstu n

k  n 1  k t  n 1 t 2

yn y1

(3.8)

je geometrickým průměrem jednotlivých koeficientů růstu. Jako průměrná hodnota opět závisí na krajních hodnotách řady.  Koeficient přírůstku

t 

dt y  y t 1 y  t  t  1  k t  1, y t 1 y t 1 y t 1

(3.9)

pro t  2,3,..., n.

 Průměrný koeficient přírůstku

  k 1

(3.10)

je taktéž průměrnou charakteristikou, pro kterou platí stejné pravidlo jako pro předchozí průměrné charakteristiky.

3.2 Modelování časových řad Nejjednodušší a nejužívanější koncepcí modelování časových řad je model jednorozměrný ve tvaru funkce času

y t  f (t ,  t ),

(3.11)

kde y t je hodnota analyzovaného ukazatele v čase t , t  1,2,...n a  t je hodnota

Metodika

20

náhodné složky. (Seger, 1993, s. 305) K tomuto modelu přistupuje Hindls (2007, s. 254) třemi způsoby: 1.

Klasický model popisuje pouze formy pohybu. Vychází z rozkladu časové řady na čtyři složky pohybu, a to na složku trendovou ( Tt ), sezónní ( S t ), cyklickou ( C t ) a nepravidelnou (  t ). Ne vždy však musí být všechny složky v časové řadě obsaženy. Tento rozklad může být dvojího typu:



aditivní, který spočívá ve sčítání jednotlivých složek řady

y t  Tt  S t  C t   t 

(3.12)

multiplikativní, kde dochází k násobení složek

y t  Tt  S t  C t   t

(3.13)

2.

Box‐Jenkinsova metodologie, která za hlavní prvek časové řady považuje náhodnou složku. Postup spočívá v korelační analýze pozorování uspořádaných do tvaru časové řady. Je potřeba delší časová řada obsahující alespoň 40 pozorování.

3.

Spektrální analýza, kdy časovou řadu považujeme za směs sinusovek a kosinusovek o rozličných amplitudách a frekvencích. Stěžejním faktorem není časová proměnná, ale faktor frekvenční.

Dále je také používán vícerozměrný model, kde vývoj časové řady není ovlivněn pouze faktorem času, ale i dalšími ukazateli. Model má pak formu

Yt  f (t ; x1 , x 2 ,..., x p ;  t ),

(3.14)

kde x1 , x 2 ,..., x p jsou faktorové ukazatele ovlivňující analyzovaný ukazatel y t . (Hindls, 2000, s. 97) 3.2.1

Dekompozice časové řady

Na základě klasického modelu lze časovou řadu rozložit dle Minaříka (2007, s. 165) na tyto složky:

 Trendovou složku ( Tt ), která vyjadřuje hlavní směr a dlouhodobou tendenci vývoje časové řady. Tento trend může být rostoucí, klesající nebo konstantní (hodnoty ukazatele kolísají kolem určité úrovně). Časové řady

Metodika

21

s konstantním trendem se nazývají řady stacionární.  Periodickou složkou označujeme pravidelné výkyvy pozorovaných hodnot kolem hlavního směru vývoje. Časová řada neobsahující periodickou složku je označována jako neperiodická. Kolísání má určitou délku periody, velikost amplitudy a fázový posun. Podle délky periody mohou existovat dvě složky časové řady:  Sezónní složka ( S t ) se vyskytuje u řad, kde dochází k pravidelným odchylkám od hlavního trendu řady s periodicitou kratší než 1 rok, nebo rovnou právě jednomu roku.



Cyklická složka ( C t ) pak znázorňuje kolísání kolem trendu s délkou periody větší než 1 rok.

 Náhodnou složkou (  t ) nazýváme nepravidelné výkyvy kolem hlavního vývoje řady. Tvoří zbytek po vyloučení trendu, sezónní a cyklické složky a u skutečných časových řad je obsažena vždy. Trendová, sezónní a cyklická složka se často společně nazývají systematická složka časové řady. Proces výpočtu systematické složky časové řady se nazývá vyrovnání časové řady (Minařík, 2007, s. 165). Lze je provést dvěma základními způsoby: 1. Adaptivní vyrovnání spočívá v konstrukci složek časové řady pomocí charakteristik, které v průběhu doby mění své hodnoty. Lze tak použít exponenciální vyrovnání nebo metodu klouzavých průměrů. (Hindls, 2000, s. 127) 2. Při analytickém vyrovnání dochází k proložení pozorovaných hodnot řady vhodnou spojitou funkcí času – trendovou funkcí. 3.2.2

Klouzavé průměry

Vyrovnání časové řady pomocí klouzavých průměrů je charakteristické tím, že zde nevyrovnáváme celou časovou řadu najednou, ale je zvolen rozsah období kratší, než je délka časové řady. Toto vyrovnání spočívá v tom, že posloupnost původních pozorování nahradíme řadou průměrů vypočítaných přímo z těchto pozorování (Hindls, 2000, s. 137). Při výpočtech průměrů se vždy posunujeme o jedno pozorování dopředu.

Metodika

22

Nejprve musíme stanovit počet pozorování, ze kterých bude klouzavý průměr počítán. Tento počet se nazývá klouzavá část m, kdy platí

m  (2 p  1),

(3.15)

pro m  n , kde n je celkový počet pozorování a p je délka klouzavé části. Většinou se volí menší délky, například p = 2, 3, 4, tedy m = 5, 7, 9. (Hindls, 2007, s. 294) Jestliže je délka klouzavé části liché číslo, nazývá se tento průměr jako prostý klouzavý průměr. Při výpočtu postupujme tak, že nejprve z klouzavých částí vypočteme klouzavé úhrny. Jednotlivé klouzavé průměry pak dostaneme tak, že klouzavý úhrn vydělíme rozsahem klouzavé části. V případě, že délka klouzavé části je sudé číslo, střední body klouzavých částí již nejsou celá čísla a nelze přímo přiřadit hodnoty průměrů k pozorováním časové řady. Postupujeme proto stejně jako v předchozím případě a nakonec ze dvou sousedních průměrů, které jsou přiřazeny neceločíselnému střednímu bodu, vypočítáme aritmetickým průměrem klouzavý průměr, který již je přiřazen ke střednímu bodu celočíselnému. Takto vypočítané průměry nazýváme centrované klouzavé průměry. (Hindls, 2000, s. 143) 3.2.3

Analytické vyrovnání časové řady

Analytické vyrovnání provádíme pomocí trendových funkcí. Je to „spojitá funkce času, která obsahuje závislou proměnnou, kterou je zkoumaný znak, a nezávislou proměnnou, kterou je časová proměnná.“ (Minařík, 2007, s. 167) Existuje několik typů trendových funkcí. Mezi nejužívanější patří lineární trendová funkce, kvadratická funkce, exponenciála, modifikovaná exponenciála, logistická trendová funkce a Gompertzova křivka. (Hindls, 2000, s. 98) Nejběžnějším nástrojem pro odhad parametrů trendových funkcí je metoda nejmenších čtverců. Trendová funkce však musí být pro použití této metody lineární v parametrech. Pokud tuto podmínku daná funkce nesplňuje, můžeme ji logaritmickou transformací na funkci lineární v parametrech převést. Pro poslední tři výše uvedené funkce však musíme vzhledem k jejich složitosti použít jiné metody odhadu parametrů, například metodu apriorní informace, metodu vybraných bodů, metodu částečných součtů, metodu vnitřní regrese nebo metodu postupného zlepšování řešení. (Seger, 1993, s. 315)

Metodika

23

Lineární trend Lineární trendová funkce (přímočarý trend) se používá u časové řady obsahující konstantní absolutní přírůstky. Rovnice trendové přímky má tvar

T  b0  b1  t ,

(3.16)

kde b0 a b1 jsou neznámé parametry a t je časová proměnná. Pro odhad parametrů této funkce můžeme použít metodu nejmenších čtverců. Kritérium nejmenších čtverců píšeme jako n

(y t 1

t

 Tt ) 2  min .

(3.17)

Při řešení regresní úlohy dospějeme k soustavě dvou normálních rovnic

y y

t t

 n  b0  b1   t  0,

 t  b0   t  b1   t 2  0.

Pokud pro časovou proměnou platí

(3.18)

 t  0 , výpočet parametrů trendové

přímky lze vyjádřit pomocí vzorců:

b0 

b1 

y

t

 y,

n

 y t . t t

2

(3.19)

(3.20)

Parametr b0 označuje aritmetický průměr časové řady, parametr b1 udává, jaký přírůstek hodnoty T odpovídá přírůstku proměnné t o jednotku. (Hindls, 2000, s. 102) Parabolický trend Parabolický trend se používá především u řad, které mají konstantní druhé diference. Rovnice trendové funkce má tvar:

T  b0  b1  t  b2  t 2 .

(3.21)

Metodika

24

Opět k odhadu parametrů použijeme metodu nejmenších čtverců. Vznikne soustava normálních rovnic:

y y y

t

 n  b0  b1   t  b2   t 2  0,

t

 t  b0   t  b1   t 2  b2   t 3  0,

t

 t 2  b0   t  b1   t 3  b2   t 4  0.

(3.22)

2

Odhad parametrů parabolického trendu za podmínky  t  0 je:

 y  t  t   y n   t  ( t ) 4

b0 

4

b1 

b2 

3.2.4

2

t

t

t2

2 2

,

 y t , t t

(3.24)

2

n   yt  t 2   yt   t 2 n   t 4  ( t 2 ) 2

(3.23)

.

(3.25)

Volba vhodného modelu trendu

Podle Hindlse (2000, s. 121) lze vhodný trend vybrat několika způsoby:

 Věcně ekonomickou analýzou údajů, kdy posoudíme základní tendenci vývoje trendu, tedy zdali jde o funkci rostoucí nebo klesající, zda má inflexní bod nebo jestli je to funkce nekonečně rostoucí.  Vizuální analýzou grafu, při které však existuje nebezpečí subjektivního názoru.  Statistickými kritérii, která se dělí na:  Interpolační kritéria, užívaná tehdy, pokud je hlavním cílem modelování trendu popis minulého vývoje ukazatele.  Extrapolační kritéria, vhodná pokud je hlavním účelem předpověď vývoje trendu do budoucna.

Metodika

25

Mezi nejčastější interpolační kritéria jsou řazeny (Hindls, 2007, s. 288):

 Střední chyba odhadu (M. E. = Mean Error) M .E . 

(y

 Tt )

t

n

(3.26)

 Střední čtvercová chyba odhadu (M. S. E. = Mean Squared Error)

(y M .S .E. 

 Tt ) 2

t

n

(3.27)

 Střední absolutní chyba odhadu (M. A. E. = Mean Absolute Error) M . A.E. 

y

t

 Tt

n

(3.28)

 Střední absolutní procentní chyba odhadu (M. A. P. E. = Mean Absolute Percentage Error)

 y t  Tt M . A.P.E.     yt

 100   n 

(3.29)

 Střední procentní chyba odhadu (M. P. E. = Mean Percentage Error)  y  Tt M .P.E.    t  yt

 100    n

(3.30)

Dalším způsobem pro určování trendu je také analýza diferencí. Využívá se především, pokud se rozhodujeme mezi použitím lineárního, parabolického a exponenciálního trendu. (Hindls, 2007, s. 290) Jako extrapolační kritéria se nejčastěji používají koeficienty nesouladu, které charakterizují rozdíl mezi předpovídaným vývojem časové řady a v té době již známou skutečností. Nejznámější je Theilův koeficient nesouladu. (Minařík, 2007, s. 177)

3.3 Měření sezónnosti Příčiny sezónního kolísání mohou být různé. Dochází k nim buď v důsledku změn jednotlivých ročních období, vlivem různé délky měsíčního nebo

Metodika

26

pracovního cyklu, či vlivem různých společenských zvyklostí, jako jsou výplata mezd, svátky, dovolené apod. (Seger, 1993, s. 305) První částí analýzy sezónní složky je kvantifikace jednotlivých sezónních výkyvů, druhou částí je pak tzv. sezónní očišťování, které má za úkol vyloučit sezónní složku z analyzované řady. (Hindls, 2000, s. 158) U časových řad obsahujících sezónní složku označujeme hodnotu znaku y ij , kde index i značí periodu (například rok); i  1,2,...k ; index j je index dílčího období (například čtvrtletí); j  1,2,...m . Délka časové řady se pak zjistí vynásobením počtu period a počtu dílčích období, tedy n  k  m . Sezónnost lze dle Minaříka (2007, s. 171) modelovat jako:





3.3.1

Proporcionální sezónnost, kdy kolísání v jednotlivých úsecích časové řady (například v jednotlivých čtvrtletích) souvisí s trendovou složkou. Pokud tedy roste trend, zvyšuje se také amplituda sezónního výkyvu. Charakteristikou tohoto kolísání je relativní číslo, nazývané sezónní index, kterým se trendová složka násobí. Konstantní sezónnost, při které kolísání v jednotlivých úsecích nezávisí na trendové složce. Charakteristikou tohoto kolísání je sezónní konstanta, která se k trendové složce přičítá. Triviální model sezónnosti

Triviální model sezónnosti vychází z proporcionálního pojetí sezónní složky a používá k jejímu měření primitivní charakteristiku – empirický sezónní index. (Minařík, 2007, s. 171) Pro každé dílčí období lze vypočítat index I ij . Ten se zjistí porovnáním skutečných hodnot a hodnot trendu v jednotlivých dílčích obdobích, tedy y ij I ij  . Empirický sezónní index je aritmetickým průměrem I ij za všechna Tij dílčí období časové řady a vypočteme ho podle vzorce

Ij  m

přičemž platí, že  I j  m . j 1

1 k  I ij , k i 1

(3.31)

Metodika

27

Na základě znalosti empirického sezónního indexu lze určit vyrovnané hodnoty časové řady, a to vynásobením trendové složky empirickým sezónním indexem

Yij  Tij  I j .

(3.32)

3.4 Extrapolace systematické složky Pokud se snažíme co nejlépe popsat již uplynulý vývoj časové řady, mluvíme o interpolaci. Pokud se interpolace provede důkladně, lze předpokládat, že v dalších letech nedojde k výrazným změnám ve vývoji a můžeme tak předpovídat budoucí vývoj, neboli provádět extrapolaci. Bodová předpověď se provádí tak, že dosadíme hodnoty časové proměnné t n 1 , t n  2 ,... do vzorce systematické složky časové řady. (Minařík, 2007, s. 177) Při extrapolaci dochází k chybě předpovědi. Chyba je tím větší, čím je délka pozorované řady kratší nebo čím je nedokonalejší popis již uplynulého vývoje. Chyba může být způsobena také tím, že nevíme, zda budoucnost nepřinese nějaké neočekávané výkyvy hodnot.

3.5 Statistické srovnávání Základním předpokladem pro vytvoření objektivního úsudku o hodnotě určitého ukazatele je srovnat ji s hodnotou analogického ukazatele v jisté srovnatelné situaci – nejčastěji v jiném prostoru nebo čase. (Minařík, 2007, s. 139) Podle metody srovnání rozlišuje Minařík (2007, s. 139) srovnávání:

 

3.5.1

Absolutní, jehož výsledkem je rozměrný absolutní rozdíl s nulovou, kladnou nebo zápornou hodnotou. Relativní, jehož výsledkem je poměrné číslo nebo index, s hodnotou menší, rovno nebo větší než jedna, případně vyjádřenou v procentech. Rozdělení indexů

Jedním z možných způsobů dělení indexů je klasifikace z hlediska volby základního období. Minařík (2007, s. 142) rozlišuje:

 Bazické indexy, u kterých zůstává ve jmenovateli indexu v celé časové řadě hodnota téhož základního období (například první období řady).

Metodika

28

Řadu bazických indexů veličiny Q označíme jako Q Q1 Q2 , ,..., n , Q0 Q0 Q0

(3.33)

kde Q0 je hodnota základního období a Qn hodnota posledního období časové řady.  Řetězové indexy, vyjadřují podíl běžné a jí bezprostředně předcházející hodnoty. Základní období je tedy proměnlivé. Řadu řetězových indexů veličiny Q označíme Q Q1 Q2 , ,..., n . Q0 Q1 Qn 1

(3.34)

Výsledky a diskuze

29

4 Výsledky a diskuze V této části bakalářské práce bude provedena analýza návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení (dále HUZ) v České republice v letech 2003 až 2009. Nejprve bude charakterizován vývoj počtu českých hostů v HUZ a poté vývoj počtu zahraničních hostů v HUZ. Obě časové řady budou srovnány pomocí řetězových a bazických indexů. Další část vlastní práce bude zaměřena na zjištění nejčastějších zdrojových zemí zahraničních turistů a zhodnocení meziročního vývoje počtu hostů v HUZ z jednotlivých zemí. Dále bude proveden rozbor počtu ubytovaných hostů v krajích ČR, a to jak z pohledu českých hostů, tak z pohledu zahraničních hostů z jednotlivých zemí. Protože s počtem hostů v HUZ úzce souvisí i počet přenocování těchto hostů, bude v práci krátká zmínka o průměrné délce pobytu hostů. Údaje o návštěvnosti v HUZ v ČR pochází z internetové databáze Českého statistického úřadu. Od roku 2003 jsou do šetření zahrnuta všechna hromadná ubytovací zařízení plošně na území ČR. V rámci Evropské unie platí Směrnice o sběru statistických informací v oblasti cestovního ruchu. Na jejím základě jsou členské státy povinné poskytovat údaje o kapacitách a návštěvnosti v HUZ a tyto údaje jsou pak mezinárodně srovnatelné.

4.1 Počet hostů v HUZ Jak se vyvíjel počet českých a zahraničních hostů v HUZ v letech 2003–2009 ukazuje graf č. 1. Podíly českých a zahraničních hostů byly po celé sledované období téměř vyrovnané, v roce 2009 tvořili zahraniční hosté (nerezidenti) 50,2% podíl na celkovém počtu hostů v HUZ. Celkový počet hostů v roce 2009 byl 12,1 mil. Počet hostů do roku 2007 měl rostoucí tendenci a od tohoto roku postupně klesal, přičemž nejnižší hodnoty bylo dosaženo v roce 2003 (11,3 mil. hostů), nejvyšší pak v roce 2007 (téměř 13 mil. hostů).

Výsledky a diskuze

30

Graf č. 1 Počet hostů v HUZ v letech 2003–2009 13 500 000

Počet hostů

13 000 000 12 500 000 12 000 000 11 500 000 11 000 000 10 500 000 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Rok

Zdroj: Vlastní práce autora na základě dat ČSÚ

Podíl rezidentů a nerezidentů

Graf č. 2 Podíl počtu českých a zahraničních hostů v HUZ v letech 2003–2009 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2003

Nerezidenti Rezidenti

2004

2005

2006 2007

2008

2009

Rok


4.2 Počet českých hostů v HUZ Počet českých hostů v HUZ se v letech 2003 až 2009 pohyboval kolem hodnoty 6 mil. ročně. Nejvíce hostů bylo zaznamenáno v roce 2006, kdy se v českých HUZ ubytovalo téměř 6,3 mil. českých turistů. Počet hostů je velmi závislý na ročním období. Nejvyšších hodnot je dosahováno ve 3. čtvrtletí, tedy v měsících červenec, srpen a září. Výkyvy v jednotlivých čtvrtletích budou podrobně popsány v podkapitole 4.2.4 Měření sezónnosti.

Výsledky a diskuze Tab. 2

31

Počet českých hostů v HUZ v letech 2003–2009

Čtvrtletí

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

I.

1 230 163

1 187 465

1 135 073

1 192 050

1 113 816

1 203 686

1 215 687

II.

1 589 293

1 480 251

1 477 255

1 540 057

1 578 210

1 573 546

1 439 111

III.

2 332 251

2 429 023

2 306 765

2 431 155

2 383 682

2 241 476

2 307 781

IV.

1 119 019

1 061 725

1 106 572

1 126 190

1 205 509

1 167 768

1 061 464

Celkem

6 270 726

6 158 464

6 025 665

6 289 452

6 281 217

6 186 476

6 024 043


4.2.1

Elementární charakteristiky časové řady

Z tabulky č. 2 je přibližně patrný průběh časové řady počtu českých hostů v HUZ, přesné hodnoty změn jejich počtu v jednotlivých letech pak udávají elementární charakteristiky časové řady. Jsou jimi absolutní přírůstek, koeficient růstu, tempo růstu, koeficient přírůstku a tempo přírůstku. Výpočty těchto charakteristik jsou uvedeny v příloze č. 1. Graf č. 3 Absolutní přírůstky počtu českých hostů v HUZ v letech 2003–2009

200 000 100 000 0

20 09

20 08

20 07

20 06

-200 000

20 05

-100 000 20 04

Absolutní přírůstky

300 000

-300 000 Rok

Zdroj: Vlastní práce autora

Graf č. 3 znázorňuje absolutní přírůstky počtu českých hostů v HUZ v jednotlivých letech. V roce 2004 i 2005 docházelo k úbytku počtu českých hostů v HUZ oproti roku předchozímu, a to o více jak 100 tisíc. V roce 2006 se počet hostů zvýšil o téměř 264 tisíc a tento rok se tak stal jediným rokem, kdy došlo k přílivu českých turistů do HUZ. Od roku 2007 docházelo opět k poklesu hostů, přičemž v roce 2009 byl evidován největší úbytek hostů oproti roku

Výsledky a diskuze

32

předchozímu, a to přibližně o 163 tisíc. V roce 2009 se v HUZ ubytovalo nejméně českých hostů za posledních sedm let. Klesající tendence počtu hostů mohla být zapříčiněna jednak světovou hospodářskou krizí, která postihla nejenom odvětví cestovního ruchu, ale také faktem, že v posledních letech roste u Čechů obliba v cestování do zahraničí. Je sice pravidlem, že v době nedostatku peněžních prostředků se lidé uchylují spíše k domácímu cestovnímu ruchu, avšak pro české turisty se již stalo zvykem situovat jednu ze svých dovolených do zahraničí. Navíc výše cen některých ubytovacích zařízení v ČR je srovnatelná s cenami v severní Itálii nebo Chorvatsku, které přitom nabízejí moře a stálejší počasí. Lidé se snaží spíše šetřit na výdajích během pobytu hledáním levnějšího ubytování a volbou termínů dovolené mimo hlavní sezónu, než aby se zřekli pobytu u moře. Časové řady lze také popsat pomocí dalších elementárních charakteristik, označovaných jako průměrné charakteristiky. Ty však závisí jen na krajních hodnotách časové řady a nejsou tedy příliš vhodné. Patří k nim průměrný absolutní přírůstek, průměrný koeficient růstu a průměrný koeficient přírůstku. Průměrný roční absolutní přírůstek mezi roky 2003 a 2009 lze vypočítat dosazením do vzorce 3.6: 1 1 d   (6 024 043  6 270 726)   (246 683)  41 113,83 7 1 6 Průměrný roční koeficient růstu vychází po dosazení do vzorce 3.8: 6 024 043 6  0,9607  0,9933 6 270 726 Průměrný roční koeficient přírůstku podle vzorce 3.12 činí:   0,9933  1  0,0067 k  7 1

Z výše uvedených výsledků vyplývá, že v každém roce dochází k úbytku českých hostů v HUZ, a to o více jak 41 tisíc. Roční tempo růstu je 99,33 %, což znamená, že v každém období počet českých hostů poklesne o přibližně dvě třetiny procenta. Výsledek však neposkytuje přesné informace o vývoji počtu hostů mezi roky 2003 a 2009, neboť jak ukazují první diference, po celou dobu nedocházelo pouze k poklesu hostů. 4.2.2

Vyrovnání časové řady

Klouzavé průměry Adaptivní vyrovnání časové řady počtu českých hostů v HUZ je provedeno

Výsledky a diskuze

33

pomocí klouzavých průměrů s klouzavou částí o délce p = 4. Časová řada zahrnuje sezónní výkyvy, podrobně charakterizované v podkapitole 4.2.4, a proto byla zvolena právě výše uvedená délka klouzavé části. Protože délka klouzavé části je sudé číslo, bylo nutné provést centrování. Všechny výpočty jsou uvedeny v příloze č. 2. Graf č. 4 Vyrovnání časové řady počtu českých hostů v HUZ pomocí klouzavých průměrů

Počet hostů

2 600 000 2 200 000 1 800 000 1 400 000

Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4

1 000 000 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Období Počet hostů

Klouzavé průměry


Jak je možno vyčíst z grafu č. 4, počet českých hostů v HUZ se v letech 2003 až 2009 výrazně neměnil a sezónně očištěné hodnoty dosahovaly 1,5 mil. ubytovaných turistů v každém čtvrtletí jednotlivých let. Přesto je zde patrný mírný úbytek hostů v roce 2009, především v 2. a 4. čtvrtletí. Lineární trend Vzhledem k téměř neměnnému průběhu časové řady se zdá být pro její vyrovnání nejvhodnějším lineární trend. Pro sestavení rovnice trendové přímky je nutné vypočítat parametry trendové funkce podle vzorců 3.19 a 3.20 z kapitoly Metodika. Parametry vychází za podmínky t = 0: 43 236 043 b0   1 544 144,39 28 518 774 b1   283,95 1 827

Výsledky a diskuze

34

Po dosazení parametrů do rovnice trendové přímky podle vzorce 3.16 má přímka tvar: T  1 544 144,39  283,95  t Graf č. 5 Vyrovnání lineárním trendem 2 600 000

Počet hostů

2 200 000

1 800 000

1 400 000


1 000 000 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009


Lineární trend


Vyrovnání lineárním trendem ukazuje, že počet českých hostů v HUZ v letech 2003 až 2009 jen velmi nepatrně rostl. Vyjadřuje to nejen předchozí graf, ale také samotné rovnice trendové přímky. Protože koeficienty b0 i b1 jsou kladná čísla, je zřejmé, že přímka má rostoucí charakter. Parametr b0 vyjadřuje počet hostů v období t = 0 a směrnice b1 určuje přírůstek hostů v každém období. Lze tedy konstatovat, že počáteční počet hostů v roce 2003 činí přibližně 1,54 mil. a každé období se počet zvýší v průměru přibližně o 284 hostů. Výpočet lineárního trendu obsahuje příloha č. 3. 4.2.3

Měření sezónnosti a extrapolace budoucího vývoje

Jak již bylo uvedeno, počet českých hostů v HUZ se v jednotlivých čtvrtletích roku značně liší. Tyto sezónní výkyvy jsou pro cestovní ruch typické. K měření sezónnosti je použit triviální model sezónnosti, který je založen na základě výpočtu empirických sezónních indexů. Vypočtené hodnoty indexů uvádí tabulka č. 3.


35

Empirické sezónní indexy počtu českých hostů v HUZ Čtvrtletí Empirický sezónní index

I. 0,7661

II. 0,9880

III. 1,5201

IV. 0,7259

Suma 4,0000


Hodnoty empirických sezónních indexů ukazují průměrný vývoj počtu hostů v jednotlivých čtvrtletích. Nejvyšší hodnoty nabývá empirický sezónní index ve 3. čtvrtletí, kdy dochází k největšímu nárůstu cestovního ruchu. Hodnota indexu je v tomto čtvrtletí 1,52. Počet českých hostů v roce 2009 byl v tomto čtvrtletí 2,3 mil. Velký vliv na vysoký počet hostů v HUZ má počasí, které je v této době pro cestování nejpříjemnější, a také fakt, že pracující lidé si vybírají své dovolené a všichni školou povinní mají v červenci a srpnu dva měsíce prázdnin. Nejnižší počet hostů byl pak obvykle zaznamenán ve 4. čtvrtletí, kdy je hodnota empirického sezónního indexu 0,73. Výjimku tvoří rok 2007, kde bylo nejnižších hodnot počtu hostů dosaženo v 1. čtvrtletí. V roce 2009 bylo ve 4. čtvrtletí v českých HUZ ubytováno přibližně 1,1 mil. českých turistů. Na nízkých hodnotách v tomto čtvrtletí se opět podílí počasí, které je především v listopadu velmi nevlídné. Důvodem může být také to, že mnozí lidé si své dovolené vybrali v létě a nyní nezbývá než našetřit nějaké peníze na další rok. Na základě sezónních indexů lze tedy pozorovat vývoj počtu hostů během roku. Ve druhém čtvrtletí docházelo vždy ke zvýšení počtu hostů oproti 1. čtvrtletí. Ještě větší nárůst nastává ve 3. čtvrtletí oproti 2. čtvrtletí, který v roce 2004 činil téměř 950 tisíc. V posledním čtvrtletí pak dochází k obrovskému úbytku hostů oproti 3. kvartálu pohybujícímu se kolem 1,3 mil. hostů. Pro první čtvrtletí je opět charakteristický přírůstek hodnot oproti 4. čtvrtletí předchozího roku, avšak ten je jen nepatrný. Na základě výpočtu empirických sezónních indexů lze určit i systematickou složka časové řady, tzv. vyrovnané hodnoty. Jsou určeny součinem hodnot trendové přímky a hodnot empirického indexu. Rozdíl mezi skutečnými a vyrovnanými hodnotami se nazývá náhodná složka časové řady a jak je možno vyčíst z grafu č. 6, není tento rozdíl příliš výrazný.

Výsledky a diskuze

36

Graf č. 6 Předpověď počtu hostů na rok 2010 pomocí trendové přímky a vyrovnaných hodnot

Počet hostů

2 600 000 2 200 000 1 800 000 1 400 000

Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4

1 000 000 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Období Skutečné hodnoty

Vyrovnané hodnoty

Lineární trend


Posledním krokem v analýze této časové řady je určit, jaký bude vývoj počtu českých hostů v HUZ v budoucnu. Provedeme tedy předpověď vývoje trendu a vyrovnaných hodnot na rok 2010. Vypočtené vyrovnané hodnoty a hodnoty trendové přímky jsou znázorněny předchozím grafem a uvedeny v tabulce č. 4. Výpočty empirických sezónních indexů, vyrovnaných hodnot a náhodné složky časové řady obsahuje příloha č. 4. Tab. 4

Předpověď počtu českých hostů na rok 2010 Období

t

Tt

Yt

I/2010

14,5

1 548 261,67

1 186 049,19

II/2010

15,5

1 548 545,62

1 529 897,91

III/2010

16,5

1 548 829,57

2 354 397,83

IV/2010

17,5

1 549 113,52

1 124 463,79 Zdroj: Vlastní práce autora

Lze tedy konstatovat, že počet českých hostů v HUZ bude v průběhu roku 2010 stagnovat na obdobných hodnotách jako v roce 2009. V prvním čtvrtletí je očekáváno téměř 1,2 mil. hostů, přičemž nejvíce jich HUZ ubytují ve 3. čtvrtletí. Jaký bude skutečný počet českých hostů v HUZ v roce 2010 však bude možné s jistotou říci až po zveřejnění dalších dat o návštěvnosti HUZ Českým statistických úřadem.

Výsledky a diskuze

37

4.3 Počet zahraničních hostů v HUZ Počet zahraničních hostů v HUZ v letech 2003 až 2009 se pohyboval v rozmezí 5 až 7 mil. hostů ročně. Až do roku 2007 jejich počet rostl, právě v roce 2007 dosáhl svého maxima – v českých HUZ se ubytovalo téměř 6,7 mil. zahraničních turistů. Naopak v roce 2003 dosahoval počet zahraničních hostů pouze 5,1 mil. V roce 2008 následoval první pokles, který se v roce 2009 kvůli stávající hospodářské krizi ještě prohloubil. Stejně jako u českých hostů je typická závislost počtu zahraničních hostů na ročním období. Vývoj počtu zahraničních hostů v HUZ v letech 2003–2009 znázorňuje následující tabulka. Tab. 5

Počet zahraničních hostů v HUZ v letech 2003–2009

Čtvrtletí

2004

2005

2006

2007

I.

2003 819 718

1 034 034

1 142 819

1 115 870

1 213 846

1 296 714

2008

1 074 816

2009

II.

1 349 242

1 641 944

1 688 134

1 774 888

1 805 119

1 797 799

1 640 755

III.

1 778 943

2 088 770

2 116 925

2 148 148

2 128 184

2 119 105

1 979 488

IV.

1 127 853

1 296 477

1 388 250

1 396 568

1 532 555

1 435 792

1 386 185

Celkem

5 075 756

6 061 225

6 336 128

6 435 474

6 679 704

6 649 410

6 081 244


4.3.1

Elementární charakteristiky časové řady

Výpočty elementárních charakteristik jsou uvedeny v příloze č. 5. Následující graf znázorňuje absolutní přírůstky počtu zahraničních hostů v HUZ v letech 2003–2009.

Výsledky a diskuze

38

Graf č. 7 Absolutní přírůstky počtu zahraničních hostů v HUZ v letech 2003–2009

900 000 600 000 300 000

20 09

20 08

20 07

20 06

-300 000

20 05

0 20 04

Absolutní přírůstky

1 200 000

-600 000 Rok


Největší nárůst počtu zahraničních hostů v HUZ byl evidován v roce 2004, kdy se v HUZ ubytovalo o téměř 1 milion více hostů než v roce 2003. Až do roku 2007 docházelo k nárůstu hostů, poté nastal jejich pokles. Největší pokles byl zaznamenán v roce 2009. V tomto roce se v HUZ ubytovalo o téměř 600 tisíc méně hostů oproti roku 2008. I přes tento velký pokles je nutné konstatovat, že počet zahraničních hostů, pohybující se kolem 6 mil. ročně, dosahuje obdobné výše jako jejich počet v roce 2004, tj. po významném zvýšení počtu hostů oproti roku 2003. Pokles počtu zahraničních hostů v HUZ byl způsobem především světovou hospodářskou krizí, která ovlivnila nákupní rozhodování zahraničních turistů, kteří museli své cesty do zahraničí omezit. Důvodem je ale také fakt, že ČR už není především u západoevropských zemí tak žádanou destinací, jako byla dříve. Obrovský „boom“ v příjezdovém cestovním ruchu, který nastal v devadesátých letech, a který ČR přinášel vysoké devizové příjmy, už odezněl, a i když skončí krize, nepředpokládá se změna hodnot počtu turistů ze západoevropských zemí. I z grafu je patrné, že od roku 2004 již není vzestup zahraničních turistů příliš výrazný. Pozitivní je, že procentní propady jednotlivých čtvrtletí roku 2009 oproti roku předchozímu se postupně snižovaly. V 1. čtvrtletí pokles dosáhl sedmnácti procent, ve druhém to bylo 8,7 %, ve třetím kvartálu 6,6 % a ve 4. čtvrtletí pak 3,5 %.

Výsledky a diskuze 4.3.2

39

Vyrovnání časové řady

Klouzavé průměry Vyrovnání časové řady počtu zahraničních hostů klouzavými průměry bylo provedeno stejným způsobem jako vyrovnání časové řady počtu českých hostů. Výpočty centrovaných klouzavých průměrů jsou uvedeny v příloze č. 6. Graf č. 8 Vyrovnání časové řady počtu zahraničních hostů v HUZ klouzavými průměry

Počet hostů

2 300 000 1 900 000 1 500 000 1 100 000


700 000 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009


Klouzavé průměry


Z grafu je patrný již zmiňovaný vývojový trend počtu zahraničních turistů, a sice jeho růst do roku 2007 a poté pokles. Lineární trend Výpočet parametrů trendové přímky za podmínky t = 0 je proveden podle vzorců z kapitoly Metodika 3.19 a 3.20. Po dosazení parametrů do rovnice funkce má trendová přímka tvar: T  1 547 105,04  12 192,27  t

Výsledky a diskuze

40

Graf č. 9 Vyrovnání lineárním trendem 2 300 000

Počet hostů

1 900 000

1 500 000

1 100 000


700 000 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009


Lineární trend


Vyrovnání lineárním trendem sice charakterizuje růst do roku 2007, ale od tohoto roku již neodpovídá vývoji počtu hostů, který zaznamenal především v roce 2009 výrazný pokles. Výpočet lineárního trendu obsahuje příloha č. 7. Parabolický trend Protože lineární trend se nezdá být zcela ideálním pro vyrovnání dané časové řady, je zde vypočten a znázorněn také trend parabolický. Výpočet parametrů trendové paraboly je proveden podle vzorců 3.23, 3.24 a 3.25. Rovnice této funkce po dosazení do vzorce 3.21 potom vypadá: T  1 655 175,02  12 192,27  t  1 656,25  t 2 Parabolický trend mnohem lépe vystihuje charakteristiku dané časové řady. Kvadratický parametr má zápornou hodnotu, což značí, že počet zahraničních hostů dosahuje svého maxima ve vrcholu paraboly, který je dosažen právě v roce 2007. Výpočet parabolického trendu je uveden v příloze č. 8.

Výsledky a diskuze

41

Graf č. 10 Vyrovnání parabolickým trendem

Počet hostů

2 300 000 1 900 000 1 500 000 1 100 000


700 000 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009


Parabolický trend


4.3.3

Měření kvality vyrovnání

Ke zvolení vhodného modelu vyrovnání časové řady byla použita interpolační kritéria M.E., M.S.E., M.A.E., M.A.P.E. a M.P.E. Vzorce pro jejich výpočet jsou uvedeny v části Metodika v oddílu 3.2.4. Zvažován byl lineární a parabolický trend. Výsledné hodnoty charakteristik zobrazuje tabulka č. 6. Tab. 6

Charakteristiky kvality vyrovnání časové řady počtu zahraničních hostů v HUZ Charakteristika M.E.

Lineární trend

Parabolický trend

‐0,0043

0,3282

M.S.E.

133 391 058 595

124 083 559 244

M.A.E.

320 713,88

312 484,71

M.A.P.E.

22,2329

21,5068

M.P.E.

‐6,0556

‐5,5235 Zdroj: Vlastní práce autora

Z hlediska charakteristiky M.E. (střední chyby odhadu) se zdá být nejvhodnějším způsobem vyrovnání lineární trend. Některé ostatní charakteristiky ukazují, že lepší vyrovnání vykazuje parabolický trend. I vzhledem k předchozím grafům, zobrazujícím vyrovnání lineárním

Výsledky a diskuze

42

a parabolickým trendem, je jistě vhodnější použít trend parabolický, neboť lépe vystihuje dosavadní průběh i očekávaný vývoj časové řady. 4.3.4

Měření sezónnosti a extrapolace budoucího vývoje

Tabulka č. 7 ukazuje hodnoty empirických sezónních indexů časové řady počtu zahraničních hostů v HUZ. Nejvyšší počet zahraničních hostů evidují HUZ ve 3. čtvrtletí, kdy empirický index dosahuje hodnoty 1,32. Nejméně zahraničních turistů se v HUZ ubytuje v 1. čtvrtletí; empirický sezónní index činí 0,72. Sezónní výkyvy zde nejsou tak výrazné jako u časové řady počtu českých hostů. Největšího nárůstu počtu zahraničních hostů je dosahováno již ve 2. čtvrtletí, kdy sezónní index přesáhl hodnotu 1. Zahraniční turisté směřují do ČR na prodloužené víkendy, kdy navštěvují kulturní a historické památky a využívají toho, že počasí je pro cestování již příjemné. Mnozí z nich totiž v letních měsících preferují dovolenou u moře. Například ruští turisté mají v oblibě navštěvovat ČR v období Velikonoc, které také obvykle spadá do 2. čtvrtletí. Ve třetím kvartálu se hodnota indexu dále zvýšila, ale není tak extrémní jako u časové řady počtu českých hostů. Ve 4. čtvrtletí pak následuje pokles počtu zahraničních hostů, ne však tak radikální, neboť spousta turistů přijíždí za předvánočními nákupy a zimní vánoční atmosférou do Prahy a nebo stráví Silvestr na některých českých horách. Tab. 7

Empirické sezónní indexy časové řady počtu zahraničních hostů v HUZ Čtvrtletí Empirický sezónní index

I. 0,7193

II. 1,0842

III. 1,3223

IV. 0,8730

Suma 3,9989


Následující tabulka a graf ukazují vývoj počtu zahraničních hostů v HUZ v roce 2010 pomocí trendové paraboly a vyrovnaných hodnot. Zda bude pokračovat znázorněná, poměrně výrazná klesající tendence počtu zahraničních hostů není jisté, určitý pokles však očekávat lze. Svět se pravděpodobně začne pomalu dostávat z krize a zahraniční turisté budou opět navštěvovat ČR. Přesto budou zřejmě jejich počty v HUZ stále klesat, i když ne tak radikálně jako v roce 2009. K dosažení hodnot počtu hostů z roku 2008 dojde nejdříve pravděpodobně až v roce 2011. Jak bude zmíněno v dalších kapitolách, počty hostů z některých zemí se budou po skončení krize zvyšovat, ale jiné zřejmě setrvají u klesajícího trendu či stagnace.

Výsledky a diskuze

43

Příloha č. 9 obsahuje výpočty empirických sezónních indexů a předpovědi pro rok 2010. Tab. 8

Předpověď počtu zahraničních hostů v HUZ na rok 2010 Období

t

Tt

Yt

I/2010

14,5

1 483 736,37

1 067 228,04

II/2010

15,5

1 446 241,14

1 568 043,99

III/2010

16,5

1 405 433,41

1 858 458,29

IV/2010

17,5

1 361 313,18

1 188 481,15 Zdroj: Vlastní práce autora

Graf č. 11 Předpověď počtu zahraničních hostů v HUZ na rok 2010

Počet hostů

2 700 000 2 300 000 1 900 000 1 500 000 1 100 000 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4

700 000 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Období Skutečné hodnoty

Vyrovnané hodnoty

Parabolický trend


4.4 Srovnání vývoje počtu českých a zahraničních hostů v HUZ Pro lepší informaci o vývoji obou časových řad v jednotlivých letech jsou zde vypočítány řetězové a bazické indexy. Hodnoty indexů jsou uvedeny v příloze č. 10. Počet českých hostů v HUZ obvykle vždy oproti předchozímu roku mírně klesal. Výjimku tvoří rok 2006, kdy počet českých hostů vzrostl oproti roku 2005 o 4,4 %. Poklesy však nebyly nijak výrazné, nejvyšší pokles v roce 2009 byl o 2,6 %. Vývoj počtu zahraničních turistů měl pozitivnější charakter. Ve většině let docházelo k nárůstu počtu zahraničních hostů, v roce 2004 to byl dokonce nárůst oproti roku 2003 téměř o 20 %. V roce 2008 byl zaznamenán první

Výsledky a diskuze

44

pokles, oproti roku 2007 o 0,5 %. Další, devítiprocentní pokles nastal v roce 2009. Graf č. 12 Řetězové indexy časových řad počtu českých a zahraničních hostů v HUZ 0,20

Řetězový index

0,15 0,10 Rezidenti

0,05

Nerezidenti

0,00 -0,05

2004/03

2005/04

2006/05

2007/06

2008/07

2009/08

-0,10 Období

Zdroj: Vlastní práce autora Graf č. 13 Bazické indexy časových řad počtu českých a zahraničních hostů v HUZ 0,40

Bazický index

0,30 0,20

Rezidenti Nerezidenti

0,10 0,00 -0,10

2004/03

2005/03

2006/03

2007/03

2008/03

2009/03

Období


Bazické indexy ukazují, že největšího poklesu počtu českých hostů od roku 2003 bylo dosaženo v roce 2009, s celkovým propadem o 4 %. Počet zahraničních hostů, i přes skutečnost, že od roku 2007 klesá, zaznamenal v roce 2009 dvacetiprocentní nárůst oproti roku 2003.

Výsledky a diskuze

45

4.5 Zdrojové země příjezdového cestovního ruchu Následují část práce bude zaměřena na určení nejčastějších zdrojových zemí zahraničních hostů v HUZ v ČR. U vybraných zemí bude zjištěno, zda počet hostů v HUZ z této země v roce 2009 poklesl či vzrostl oproti roku předchozímu. U některých bude také charakterizována sezónnost v návštěvnosti ČR. Následující graf představuje nejčastější zdrojové země příjezdového cestovního ruchu v roce 2009. Nejvíce zahraničních hostů v HUZ v tomto roce pocházelo z Německa. Německých turistů se ubytovalo více jak 1,4 mil., což je 23 % z celkového počtu zahraničních hostů v ČR. Proč do ČR přijíždí tolik německých turistů je pochopitelné. Je to náš západní soused, pro kterého je ČR dostupnou a levnou destinací a počtem obyvatel, tedy potenciálních turistů, se řadí v Evropě na druhé místo – hned po Rusku. Pro Němce je také typická jejich vášeň pro cestování a jsou známi jako největší evropští cestovatelé. Více než 300 tisíc turistů do ČR v roce 2009 přijelo z Velké Británie, Itálie, Polska a Ruska. Graf č. 14 Zdrojové země příjezdového cestovního ruchu v roce 2009

Počet hostů

1 600 000 1 200 000 800 000 400 000

Něm eck o Vel k á Br itán i e Itá lie Pol s ko Rus ko Slo v en sk o U SA Fra n ci e Niz o ze m s ko Špa něl s ko Rak ous k o Japo n sk o Dán s ko M aď ars k o Bel g ie Nors ko Šv é ds ko Iz ra el Ukra jin a Šv ý c ars ko

0

Země


Tabulka č. 9 ukazuje pomocí indexů změny v počtu zahraničních hostů v roce 2009 oproti roku 2008 a oproti roku 2003. Charakterizováno je v pořadí prvních deset zemí, jejichž příslušníci tvoří největší podíl na celkovém počtu ubytovaných zahraničních hostů v HUZ v ČR.


46

Vývoj počtu zahraničních hostů v HUZ Index

Pořadí

Země

1.

Německo

0,9516

0,9759

2.

Velká Británie

0,7730

0,9077

3.

Itálie

0,9650

1,2846

4.

Polsko

0,9257

1,1965

5.

Rusko

0,7835

2,6283

6.

Slovensko

0,9864

1,1680

7.

USA

0,8988

1,2390

8.

Francie

0,9543

1,1639

9.

Nizozemsko

0,8557

0,8472

10.

Španělsko

0,7893

1,2727

2009/08

2009/03


Z tabulky je patrné, že v roce 2009 došlo u všech vybraných zemí k poklesu počtu turistů z těchto zemí oproti roku 2008. Největší pokles zaznamenala Velká Británie, neboť počet britských turistů se snížil o téměř 23 %. Tento pokles je obrovský a netýká se jenom ČR. V roce 2009 došlo k všeobecnému poklesu zahraničních cest Britů, celosvětově o 35 %. S odlivem britských turistů bojují i jejich nejoblíbenější destinace jako jsou Portugalsko, Španělsko a Francie. Britové se stejně jako i ostatní národy v době krize orientují spíše na domácí cestovní ruch, který je pro ně v době krize levnější. Na počtu zahraničních hostů v HUZ se také projevil výrazný dvaadvacetiprocentní pokles ruských turistů. Přestože v roce 2008 se jejich počet zvýšil oproti roku 2007 o přibližně 30 %, v roce 2009 následoval propad. Za pokles počtu ruských hostů může taktéž ekonomická krize, fakt, že mnoho podniků v nejisté době omezilo své výdaje na příspěvky zaměstnancům na jejich dovolené a dále také oslabení rublu vůči euru. Více než dvacetiprocentní pokles byl evidován také u hostů ze Španělska. Turisté z této země se v nejisté době raději zaměřují na cestování do jim bližších destinací, které nejsou tak finančně nákladné. I počty německých turistů se v roce 2009 snížily, a to o 5 % oproti předchozímu roku. Tento pokles však není tak výrazný. Stejně jako u hostů ze Slovenska nebo Polska je jejich poměrně mírný pokles dán tím, že jsou to sousední země ČR a cestování do naší země není tak finančně náročné. Některé státy, i když co se podílu počtu hostů v HUZ týká méně

Výsledky a diskuze

47

významné, zaznamenaly v roce 2009 nárůst počtu hostů ubytovaných v ČR. Například turistů z Izraele se v HUZ ubytovalo o 34 % více než v roce 2008. Sedmnáctiprocentní nárůst čínských turistů nebo pětiprocentní nárůst hostů z Rakouska pozitivně ovlivňuje příjezdový cestovní ruch. Další státy, u kterých byly zaznamenány přírůstky, i když nepatrné, jsou například Belgie, Norsko, Ukrajina nebo Švýcarsko. Všeobecně lze při pohledu na vývoj počtu hostů z jednotlivých zemí usoudit, že světová hospodářská krize způsobila útlum cestovního ruchu a počet zahraničních hostů se v roce 2009 snížil. Přesto u některých, především západoevropských zemí, byl pokles počtu turistů evidován již v letech dřívějších. Graf č. 15 Vývoj počtu hostů z Německa, Velké Británie, Polska a Ruska 2 000 000

Počet hostů

1 500 000 Německo Velká Británie

1 000 000

Polsko Rusko

500 000

0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Rok


Graf č. 15 znázorňuje vývoj počtu hostů u čtyř zemí s vysokým podílem svých příslušníků v českých HUZ. Počet hostů z Německa zažil největší růst v roce 2004, a to o 9 %. Od roku 2006 pak docházelo pravidelně k úbytku německých hostů. Britů se v roce 2004 ubytovalo v českých HUZ o neuvěřitelných 58 % více než v roce 2003. Od roku 2005 se jejich počet v HUZ snižoval a rok 2009 přinesl dokonce devítiprocentní pokles oproti roku 2003. Naopak příjezdy turistů z Polska zaznamenaly největší nárůst až v roce 2008, který byl 29 % oproti roku 2003. Počty ruských hostů se zvyšovaly už od roku 2003, v roce 2008 byl nárůst maximální, a to o neuvěřitelných 335 % oproti roku 2003 a o 77 % oproti roku 2007, což znamená obrovské změny v příjezdech ruských hostů do českých

Výsledky a diskuze

48

HUZ. I přes pokles v roce 2009 jsou počty ruských hostů oproti roku 2003 velmi vysoké. Z dosud uplynulého vývoje je patrné, že i po skončení hospodářské krize budou počty západoevropských turistů kolísat na nízkých hodnotách. Nejde totiž jen o pokles v důsledku krize, ale o trvalý ústup zájmu o ČR jako takovou. Na to, aby se jejich počet zase zvýšil, je potřeba dobudovat turistickou infrastrukturu v českých regionech. Velké problémy způsobuje také především v Praze kriminalita a kapsáři. Naopak, po skončení krize pravděpodobně budou opět vzrůstat počty Poláků, Slováků, Rusů a také některých asijských národů. Jak již bylo uvedeno dříve, počty hostů v HUZ se liší v závislosti na ročních obdobích. První a poslední čtvrtletí obvykle vykazují nízký počet ubytovaných hostů a druhé a především třetí čtvrtletí vysoký počet. Následující graf ukazuje vývoj počtu hostů z pěti vybraných zemí v jednotlivých čtvrtletích roku 2009 pomocí indexů. U turistů z Velké Británie nebo Ruska nejsou sezónní výkyvy příliš výrazné a ČR je pro ně atraktivní po všechna čtyři roční období. U ruských hostů to může být zapříčiněno tím, že spousta z nich se účastní lázeňských pobytů, které nabízejí vysoký standard služeb pro ruské hosty nezbytný, a dále i to, že spousta Rusů ČR navštěvuje v období květnových svátků a také na Vánoce a Nový rok. Naopak u německých či polských turistů lze říci, že jejich příjezdy do ČR závisí na ročním období a třetí čtvrtletí je nejvíce preferováno. Graf č. 16 Vývoj počtu hostů z vybraných zemí v jednotlivých čtvrtletích roku 2009

Sezónní index

1,5 1,2

1. čtvrtletí

0,9

2. čtvrtletí

0,6

3. čtvrtletí

0,3

4. čtvrtletí

0,0 Německo

Velká Británie

Itálie

Polsko

Rusko

Zem ě


Výsledky a diskuze

49

4.6 Počet hostů v HUZ v krajích ČR Následující část se bude zabývat počtem českých a zahraničních hostů v HUZ v jednotlivých krajích ČR. Graf č. 17 Počet hostů v HUZ v krajích ČR v roce 2009

Počet hostů

5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000

Prah a

Jihom or av ský Jihoč eský Králo véhra deck ý Libe recký Karlo varsk ý Střed očes ký Mora vsko slezs ký Plzeň ský Z líns ký Olom ouck ý Vyso čina Pard ubick ý Úste cký

0

Kraj Nerezidenti

Rezidenti


Nejvíce navštěvovaným krajem v České republice je jednoznačně hlavní město Praha. Zde, i přes malou rozlohu tohoto kraje, se ubytuje nejvíce turistů. V roce 2009 dosáhl počet hostů v tomto kraji 4,3 mil., což je téměř 36 % z celkového počtu ubytovaných hostů v celé ČR. Toto město má vzhledem ke své bohaté historické minulosti co nabídnout. Dominantu města tvoří Pražský hrad, sídlo prezidenta ČR. Statisíce lidí projde po Karlově mostu a navštíví Staroměstské náměstí s proslulým orlojem. Milovníci kultury mohou zavítat do Národního divadla; k nákupům je vhodné Václavské náměstí a za přírodou lze zajít na Petřín. Praha láká především zahraniční turisty. V roce 2009 se v Praze ubytovalo 3,8 mil. zahraničních turistů, tedy skoro 88 % z celkového počtu ubytovaných hostů v Praze. Je zde tedy velký nepoměr mezi českými a zahraničními hosty v HUZ. Praha je jedním ze dvou krajů ČR, kde se ubytovalo více zahraničních než českých hostů (společně s Karlovarským krajem).

Výsledky a diskuze

50

Druhým nejnavštěvovanějším krajem je kraj Jihomoravský. Ten navštívilo v roce 2009 více než 1 mil. turistů, tedy téměř 9 % z celkového počtu hostů v HUZ ČR. Oproti Praze je však počet hostů výrazně nižší. Hosty jsou především čeští turisté, kteří tvoří dvě třetiny z celkového počtu hostů v tomto kraji. Centrem kraje je Brno, které je významným střediskem justice, městem univerzit a veletržním centrem střední Evropy. Právě na veletrhy přijíždí každoročně velké množství především zahraničních turistů. V Jihomoravském kraji panují příznivé klimatické podmínky vhodné pro turistiku i cykloturistiku. Ve vinné oblasti na jihu Moravy je vybudováno množství cyklostezek, které procházejí do UNESCA zapsaným Lednicko‐valtickým areálem nebo národním parkem Podyjí. Jedinečnou krasovou oblast představuje Moravský kras. Příznivci bitvy tří císařů navštěvují každoročně památné město Slavkov a jeho okolí, kde se pravidelně konají vzpomínkové akce. Počet hostů v dalších krajích se v roce 2009 pohyboval pod hodnotou 1 mil. Třetí místo obsadil kraj Jihočeský. Velkou roli zde hraje i velikost tohoto kraje, neboť Jihočeský kraj je druhým největším krajem v České republice (po Středočeském kraji). Naopak nejméně navštěvovanými kraji jsou kraj Ústecký a Pardubický, kde počet hostů nepřekročil 350 tisíc. Jak již bylo krátce zmíněno, v některých krajích ČR se velmi výrazně liší podíl počtu českých turistů a zahraničních turistů. Pouze ve dvou krajích převažují v HUZ zahraniční turisté. Těmi jsou hlavní město Praha a kraj Karlovarský. V ostatních převažují čeští turisté. Největší převahu mají čeští hosté nad zahraničními v kraji Vysočina. Čeští hosté zde tvoří 86 % celkového počtu hostů. Více než 80 % hostů tvoří čeští turisté také ve Zlínském, Pardubickém a Moravskoslezském kraji. Graf č. 18 znázorňuje procentní podíly zahraničních hostů v HUZ v jednotlivých krajích ČR v roce 2009. Zahraniční turisté směřují především do Prahy, která má obrovskou převahu nad ostatními kraji. Jejich podíl zde byl v roce 2009 62 % z celkové počtu zahraničních hostů v HUZ ČR. Proč v Praze převažují zahraniční hosté je snadno vysvětlitelné. Je to hlavní město ČR a nabízí spoustu kulturních a historických atraktivit. Pokud se zahraniční turisté rozhodnou navštívit ČR, zvolí právě Prahu jako nejproslulejší lokalitu naší země. Česká republika nemůže nabídnout teplé moře ani vysoké hory, a proto jsou historické památky jednou z jejích hlavních předností.

Výsledky a diskuze

51

Graf č. 18 Procentní podíly zahraničních hostů v HUZ v krajích ČR v roce 2009 Praha

6% 7%

5%

Karlovarský

4% 3% 3%

Jihomoravský

2% 2% 2%

10%

Královéhradecký Liberecký Středočeský

1%

Plzeňský

1%

Moravskoslezský

1% 62%

Jihočeský

1%

Ústecký Olomoucký Zlínský Vysočina Pardubický


Praha má také množství ubytovacích a stravovacích zařízení vysoké kvality, nalézá se zde množství zábavních podniků a je tu obrovská možnost kulturního vyžití. Tohle všechno ostatním krajům chybí a i z tohoto důvodu nejsou tak přitažlivé pro především západní turisty. Tak například o německých turistech lze říci, že ten, kdo už do Prahy chtěl jet, tak už tam alespoň jednou byl. Je tedy potřeba představit nové lokality, které by pro Němce mohly být zajímavé. V těchto lokalitách je však nutné postavit vhodná velká ubytovací zařízení čtyřhvězdičkového standardu a zajistit kvalitu ostatních služeb. I české regiony nabízejí velký potenciál a rozhodně mají co se atraktivit týče co nabídnout, ale stále se kvalitou služeb nemohou vyrovnat hlavnímu městu. Dále mezi kraje, hojně navštěvované zahraničními turisty, patří také kraj Karlovarský a Jihomoravský, kde se ubytovalo více jak 5 % zahraničních turistů. V ostatních krajích jsou počty zahraničních hostů zanedbatelné. Karlovarský kraj navštěvují zahraniční hosté především z důvodu rozvinutých lázeňských služeb. Nejvýznamnější lázeňský trojúhelník Mariánské lázně, Františkovy lázně a Karlovy Vary se nachází právě v tomto kraji. Zahraniční turisty lákají kvalitní lázeňské služby za přijatelné ceny, pro německé hosty hraje důležitou roli i poloha Karlovarského kraje.

Výsledky a diskuze

52

Graf č. 19 Procentní podíly českých hostů v HUZ v krajích ČR v roce 2009

8% 8%

Jihomoravský

7%

Jihočeský

6%

Královéhradecký

5% 8% 5% 22%

9%

5% 4% 3%

10% 11%

11%

Praha Liberecký Středočeský Moravskoslezský Zlínský Plzeňský Vysočina Olomoucký Pardubický Ústecký Karlovarský


Podíly českých hostů v HUZ v jednotlivých krajích ČR jsou mnohem vyrovnanější než podíly zahraničních hostů. Nejvíce navštěvovaným krajem je kraj Jihomoravský. Více jak 10 % turistů se ubytovalo v roce 2009 také v krajích Jihočeském a Královéhradeckém. Praha se umístila až na čtvrté místě. Nepříliš vysoký počet českých hostů v HUZ v tomto kraji je způsobem dvěma faktory. Těmi jsou dostupnost našeho hlavního města ze všech míst ČR, vzhledem k čemuž je Praha spíše oblíbeným cílem jednodenních výletů a také někdy velmi vysoká cena některých ubytovacích kapacit v hlavním městě.

4.7 Struktura zahraničních hostů v HUZ v krajích ČR Nejčastějšími návštěvníky ČR jsou jak již bylo řečeno Němci, dále jsou to turisté z Velké Británie, Itálie, Polska a Ruska. V každém kraji však tyto národy zaujímají jiný podíl na celkovém počtu ubytovaných hostů v HUZ v daném kraji a některé kraje zaznamenávají vysoké podíly u hostů z jiných než těchto zemí. V nejnavštěvovanějším kraji ČR, Praze, je složení zahraničních hostů vyrovnané. Nejvíce jich pochází z Německa, Velké Británie a Itálie, stejně jako v rámci celé ČR. Vysoký podíl zde mají Američané a oblíbená je toto město i pro Japonce.

Výsledky a diskuze

53

Graf č. 20 Podíly hostů z jednotlivých zemí v HUZ v kraji Praha v roce 2009 Praha

Německo Velká Británie Itálie

15% 38%

USA 9%

Rusko Španělsko Francie

8% 6%

2%

3%

4%

5%

5%

5%

Polsko Slovensko Japonsko Ostatní


HUZ ve Středočeském kraji, přestože tento kraj sousedí s Prahou, mají úplně jiné zastoupení zahraničních hostů. Největší podíl zaujímali v roce 2009 turisté z Německa, poté Slováci a Poláci, a také turisté z Nizozemí, kteří často vyhledávají cestování do přírody, které Středočeský kraj jistě nabízí. Jihočeský kraj vzhledem k jeho poloze na hranicích ČR navštěvují z velké části Němci a Rakušané. Hosté v HUZ pocházejí také z Nizozemska a za památkami a kulturními zajímavostmi přijíždí i turisté z Japonska a Číny. Plzeňský, Ústecký, Liberecký a Královéhradecký kraj navštěvují především Němci. Vzhledem k poloze těchto krajů je to pochopitelné. Graf č. 21 Podíly hostů z jednotlivých zemí v HUZ v Karlovarském kraji v roce 2009 Karlovarský kraj 23%

Německo Rusko

1%

Ukrajina Nizozemsko

2%

Rakousko

2% 14%

58%

Ostatní


Výsledky a diskuze

54

Velmi nevyrovnaná je struktura hostů v kraji Karlovarském. Jak ukazuje graf č. 21, zásadní podíl zde tvoří němečtí turisté. V kraji se v roce 2009 ubytovalo množství Rusů a ostatní země tvoří pouze minimální podíl. Do HUZ v kraji Vysočina přijíždí kromě Němců převážně Slováci a také turisté z Rakouska. Jihomoravský kraj je jeden z mála krajů, v jehož HUZ nepřevažují němečtí hosté. Nejvíce sem totiž jezdí Poláci; vzhledem k poloze kraje také Slováci a turisté z Rakouska. Mnozí z nich ale preferují Jihomoravský kraj pro jednodenní výlety, spojené například s nákupní nebo zábavní turistikou, u kterých nedochází k přenocování v HUZ. Graf č. 22 Podíly hostů z jednotlivých zemí v HUZ v Jihomoravském kraji v roce 2009 Jihomoravský kraj Polsko Slovensko

20%

30%

Německo Rakousko Itálie Litva 14%

3% 4%

Rusko Velká Británie

5%

5%

13% 6%

Ostatní


V krajích Zlínském a Moravskoslezském se v roce 2009 ubytovalo nejvíce Slováků, pro které jsou kraje snadno dostupné. Velký podíl v počtu ubytovaných hostů v obou krajích tvoří také turisté z Německa a Polska. Graf č. 23 znázorňuje podíl počtu německých hostů v jednotlivých krajích ČR v roce 2009. Nejvíce navštěvují Prahu, kde se ubytuje 41 % německých turistů. Téměř 17 % pak vyhledává pro své cesty Karlovarský kraj. To je dáno jeho sousedstvím s Německem a také množstvím kvalitních lázeňských služeb v tomto kraji, spojených i s luxusními ubytovacími zařízeními a stravovacími podniky. Německé turisty v roce 2009 zaznamenaly HUZ ve velkém množstvím i v Královéhradeckém a Libereckém kraji, které jsou pro Němce snadno dostupné. Nutno dodat, že němečtí turisté jsou vzhledem k jejich počtu předními zahraničními hosty ve všech krajích ČR.

Výsledky a diskuze

55

Graf č. 23 Podíly německých hostů v HUZ v jednotlivých krajích ČR v roce 2009

Německo 6,6% 8,3%

Praha

5,1%

Karlovarský Královéhradecký

4,9% 4,0%

18,6% 10,9%

3,2%

Liberecký

2,8%

Plzeňský

1,1% 1,0%

Ústecký Jihomoravský Středočeský

1,0%

Moravskoslezský

0,9%

Olomoucký

0,8% 41,4%

Jihočeský

Vysočina Pardubický Zlínský


Spousta zahraničních turistů preferuje velmi výrazně naše hlavní město. Například Britové v roce 2009 v osmaosmdesáti procentech přijížděli do Prahy, 3 % z nich pak navštívili kraj Jihomoravský. Velmi podobně můžeme charakterizovat italské turisty, neboť 84 % z nich se v roce 2009 ubytovalo v Praze. Američanů přijíždějících do Prahy je 86 %. Lze tedy říci, že turisté ze vzdálenějších zemí se soustřeďují pouze na Prahu jako na symbol ČR. I vzhledem k nižší kvalitě HUZ v ostatních krajích navštěvují ostatní české regiony pouze prostřednictvím jednodenních výletů organizovaných z Prahy. Turisté z Ruska přijíždějí především do Prahy, a to 61 %. Pětina pak navštíví Karlovarský kraj, stejně jako u německých turistů jsou důvodem kvalitní ubytovací zařízení a ostatní služby v lázeňské oblasti. Velké množství rakouských turistů evidovaly HUZ v roce 2009 kromě Prahy také v Jihočeském a Jihomoravském kraji, se kterými Rakousko sousedí.

Výsledky a diskuze

56

Graf č. 24 Podíly ruských a rakouských hostů v HUZ v jednotlivých krajích ČR v roce 2009

61%

Praha

Rusko

Rakousko

20%

12% 27%

19%

13%

48%

Karlovarský

Ostatní

Praha

Jihočeský

Jihomoravský

Ostatní


Polští nebo slovenští turisté se v necelých čtyřiceti procentech ubytovali v roce 2009 v pražských HUZ, zbytek pak navštívil ostatní kraje ČR. Je tedy možné konstatovat, že vzhledem k faktu, že s ČR sousedí a také nejsou tak nároční na kvalitní služby, volí pro své dovolené místa po celé ČR.

4.8 Počet přenocování hostů v HUZ S počtem hostů v HUZ úzce souvisí i počet přenocování hostů. Celkový počet přenocování byl v roce 2009 téměř 37 mil. nocí, přičemž počet přenocování zahraničních hostů činil 17,9 mil. nocí a u českých hostů to bylo 19,1 mil. nocí. Vývoj průměrného počtu přenocování na jednom pobytu v letech 2003 až 2009 zachycuje graf č. 25. Délka pobytu se během let postupně snižuje, což negativně ovlivňuje příjmy z cestovního ruchu. Průměrný počet přenocování je vyšší u českých hostů. V roce 2009 strávili čeští turisté průměrně při jednom pobytu v HUZ 3,16 nocí a zahraniční hosté pouze 2,94 nocí. Průměrný počet přenocování u českých hostů se každoročně snižoval, v roce 2009 byl pokles oproti roku 2003 o více než 13 %. Přestože v roce 2009 došlo oproti roku 2008 k poklesu celkového počtu přenocování, průměrný počet přenocování mírně vzrostl o 1,5 %. Průměrný počet přenocování u zahraničních hostů se snižoval

Výsledky a diskuze

57

až na výjimku v roce 2006; celkový pokles oproti roku 2003 byl v roce 2009 téměř 10 %. Jejich celkový počet přenocování se až do roku 2007 zvyšoval, v roce 2007 došlo oproti roku 2003 k nárůstu počtu přenocování dokonce o čtvrtinu. Z poklesu počtu přenocování v roce 2009 oproti roku 2008 o 11 % a průměrného počtu přenocování o více než 2 % lze vyvodit, že ČR se pro zahraniční turisty stává destinací využívanou na prodloužené víkendy, nikoliv na hlavní dovolenou. Turisté tráví v HUZ ČR kratší dobu než dříve.

Průměrný počet přenocování (nocí)

Graf č. 25 Průměrný počet přenocování hostů v HUZ v letech 2003–2009 3,8 3,6 Celkem

3,4

Nerezidenti 3,2

Rezidenti

3,0 2,8 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Rok


Nejdelší pobyty jsou typické pro ruské návštěvníky. Ti v roce 2009 v HUZ ČR strávili průměrně 5,1 nocí. Rusové využívají dlouhodobé pobyty a vzhledem k faktu, že ČR navštěvuje bohatší vrstva, mohou si dovolit i v luxusnějším ubytovacím zařízení setrvat déle. Více než 3,5 nocí zde pak strávili hosté z Izraele a Nizozemska. Naopak pouze 1,5 noci v ČR průměrně zůstali hosté z Jižní Koreji. Pod dobou 2 noci se zařadili v témže roce také Číňané a Japonci, kteří, ačkoliv je pro ně ČR vzdálenou destinací, setrvají pouze krátce. Krátká doba pobytu je charakteristická také pro některé naše sousedy, například Poláky, Slováky nebo rakouské turisty. Průměrné doby pobytu v roce 2009 u vybraných zemí ukazuje tabulka č. 10.


58

Průměrný počet přenocování zahraničních hostů v HUZ v roce 2009 Země

Průměrný počet přenocování

Rusko

5,0864

Slovinsko

1,9060

Izrael

3,9401

Lichtenštejnsko

1,8431

Nizozemsko

3,5984

Čína

1,7942

Německo

3,4735

Litva

1,6266

Ukrajina

3,2746

Jižní Korea

1,5593

Země

Průměrný počet přenocování


Závěr

59

5 Závěr Cestovní ruch je významný pro ekonomiku snad každé země. Některé státy cestovní ruch doslova „živí“ – především jde o malé enklávy nebo ostrovní země. Také Česká republika si je vědoma důležitosti tohoto odvětví a je proto snahou mnoha jedinců, orgánů i institucí vytvářet vhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Cestovní ruch zároveň slouží k uspokojení potřeb lidí, kteří cestování chápou jako příjemné využití volného času, možnost odpočinku, poznání a kulturního obohacení. Lidé se jen tak nezřeknou své záliby a nepřestanou cestovat. Je tedy důležité vytvořit co nejlepší image naší země, aby se zde mohl cestovní ruch dále rozvíjet. Bakalářská práce se zaměřovala na návštěvnost ČR českými i zahraničními turisty, která je charakterizována dvěma údaji. Těmi jsou počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) v ČR a počet přenocování těchto hostů. Je nutné podotknout, že celkový počet hostů v HUZ zcela přesně nevyjadřuje skutečný počet návštěvníků ČR. Existuje totiž značná část zahraničních turistů, kteří se ubytují u svých příbuzných či známých, a ti do statistiky zahrnutí nejsou. Dalším důležitým poznatkem je fakt, že do počtu hostů jsou zahrnutí jen tzv. „turisté“, kteří na svých cestách stráví alespoň jednu noc, a v úvahu tak nejsou bráni tzv. „jednodenní návštěvníci“. Těch je přitom velké množství (v roce 2008 dosáhl celkový počet zahraničních návštěvníků 21,8 mil., což znamená, že počet zahraničních hostů ubytovaných v HUZ v tomto roce dosahuje pouze 30 % z celkového počtu zahraničních návštěvníků). Spousta z nich do České republiky přijíždí např. z důvodu levnějších nákupů či na jednodenní poznávací výlety. Přesto z hlediska ekonomického jsou turisté důležitější skupinou návštěvníků ČR a čím vyšší je délka jejich pobytu, tím více tržeb je z jejich návštěvy ČR získáno. Podíl českých a zahraničních hostů v HUZ je téměř shodný. V roce 2009 se v českých HUZ ubytovalo 6,1 mil. zahraničních hostů (50,2 %). Počet hostů je v jednotlivých čtvrtletích roku rozdílný. Nejvíce hostů zaznamenávají HUZ ve 3. čtvrtletí. Nejmenší návštěvnost českými turisty je ve 4. čtvrtletí, u zahraničních turistů je to v 1. čtvrtletí. Velkou roli zde přitom hraje počasí, přičemž nejvhodnější podmínky pro cestování poskytuje konec jara, léto

Závěr

60

a začátek podzimu. Sezónnost v cestovním ruchu je dána také dobou prázdnin a závodních dovolených. Počet českých hostů v průběhu sledovaných let stagnoval, ke konci období mírně klesal. Vývoj počtu zahraničních hostů měl rostoucí charakter až do roku 2007, přitom největšího nárůstu bylo dosaženo v roce 2004 oproti roku 2003. V roce 2008 poté došlo k poklesu a ten pokračoval i v roce 2009, kdy došlo k velkému propadu v počtu zahraničních turistů. Ten způsobila převážně ekonomická krize, oslabení měn hlavních příjezdových zemí a v některých případech jde i o trvalý pokles zájmu o ČR jako destinaci. V roce 2009 přijelo o 9 % zahraničních turistů méně než v roce 2008. Zahraniční turisté v HUZ pochází především z Německa. Těch se u nás ubytovalo v roce 2009 1,4 mil. (23 % z celkového počtu zahraničních hostů). Velký podíl mají i britští turisté, Rusové, Poláci a Italové. U většiny zemí byl zaznamenán pokles počtu hostů oproti roku 2008. Největší pokles nastal u turistů z Velké Británie, Ruska a Španělska. Nejnavštěvovanějším krajem ČR je bezesporu Praha. Tu s oblibou navštěvují právě zahraniční turisté. Z celkového počtu zahraničních turistů v HUZ ČR se v hlavním městě v roce 2009 ubytovalo 62 %. Nerezidenti tvořili v roce 2009 téměř 88 % všech hostů ubytovaných v Praze. Zahraniční turisté mají dále v oblibě kraj Karlovarský; v HUZ tohoto kraje stejně jako v Praze v roce 2009 převažovali zahraniční turisté nad českými. Nejvíce českých hostů v roce 2009 zaznamenala HUZ v krajích Jihomoravském, Jihočeském a Královéhradeckém. Přesto podíly českých hostů v jednotlivých krajích nejsou extrémně rozdílné. Každý národ preferuje návštěvu jiných míst a tedy jiných krajů ČR. Němečtí turisté vzhledem k jejich blízkosti a vysokému počtu tvořili v roce 2009 nejvyšší podíl téměř ve všech krajích ČR. Největší podíl však měli v Praze (41 %) a v Karlovarském kraji (19 %). Přibližně 90 % Britů, Američanů nebo Italů směřovalo v roce 2009 do Prahy. Ruští turisté se soustřeďovali v témže roce do Prahy a Karlovarského kraje. Co se týká počtu přenocování, průměrný počet nocí strávených v HUZ ČR postupně klesá. Přitom tendence vývoje počtu přenocování by měla být zcela opačná. Zahraniční hosté zde strávili v roce 2009 přibližně 2,94 noci na jedné cestě do ČR, Češi o něco více – 3,16 noci. Dlouhou dobu zde pobývají například Rusové, kteří v roce 2009 v českých HUZ průměrně setrvali více jak 5 nocí. Naopak turisté z Jižní Koreje, Japonska, Číny nebo Slovenska se orientují spíše

Závěr

61

na krátkodobé pobyty. Pokles počtu hostů v HUZ má negativní dopad na českou ekonomiku. Snižování počtu hostů a také klesající délka pobytu způsobuje pokles tržeb. Týká se to jak obchodů se suvenýry, tak hotelů, restaurací apod. Pokles turistů a snižování jejich útrat nutí ubytovací a stravovací zařízení zlevňovat. Některá taková zařízení už zbankrotovala. Navíc tak dochází k poklesu zaměstnanosti. Český příjezdový cestovní ruch byl v roce 2009 ve snad největší krizi od roku 2002, kdy ČR zasáhly rozsáhlé povodně. Důsledkem nižších útrat zahraničních turistů je také pokles devizových příjmů, který negativně ovlivnil saldo platební bilance. Krize postihla i domácí cestovní ruch, avšak ne tak výrazně. Domácí cestovní ruch totiž není tak finančně náročný jako cestovní ruch zahraniční. Počet českých hostů v HUZ se v roce 2009 snížil na přibližně 6 mil., což je pokles o 2,6 % oproti roku 2008. Krize nepostihla jen cestovní ruch ČR, nýbrž celého světa. Byly zasaženy i luxusní a turisty všeobecně velice oblíbené destinace, na které měl úbytek turistů ještě výraznější dopad, než jaký měl v ČR. Počet příjezdů zahraničních turistů po celém světě v roce 2009 klesl o čtyři procenta oproti roku 2008 a nižší byl poprvé od roku 2003. V roce 2010 je možné očekávat již menší poklesy počtu zahraničních hostů, přesto ještě nějakou dobu potrvá, než se počet hostů v HUZ dostane na původní hodnoty dosahované před krizí. A je otázkou, zda se po skončení hospodářské krize vůbec zvýší počty turistů v HUZ či zůstanou dále na nízkých hodnotách. U turistů z mnohých zemí je patrný dlouhodobý pokles jejich zájmu o ČR. Aby se pro ně stala Česká republika znovu atraktivní, měla by se do budoucna zaměřit na zlepšení některých produktů a služeb cestovního ruchu, jako je např. vybudování nových vícehvězdičkových hotelů. Je třeba se také postarat o rozvoj cestovního ruchu ostatních krajů. Ty jistě mají co nabídnout, zatím však drtivá většina zahraničních turistů směřuje do Prahy, která přece jenom nabízí vyšší komfort. Je nutné se také orientovat na stálou klientelu a podpořit její zájem o ČR, aby se k nám tito turisté znovu vraceli a navštěvovali nová místa v naší zemi. Každý národ má jiné zvyklosti a požadavky. Tak například američtí turisté v ČR jsou především starší generace, avšak cítí se stále dobře a podle toho vyhledávají turistiku a poznání spojenou například s ochutnáním místních produktů. Jsou bohatí, a proto vyhledávají kvalitní služby a hodně utrácejí. Z ruských turistů do ČR přijíždí především bohatší vrstva populace, která si potrpí na kvalitu a nebojí se utrácet za ubytování, doplňkové služby

Závěr

62

a suvenýry. Až z devadesáti procent jezdí Rusové do Prahy za nákupem. Pokud takto správně odhadneme preference turistů a vytvoříme nabídku podle jejich požadavků, můžeme nejen zvýšit jejich zájem o ČR, ale i celkové příjmy z cestovního ruchu a s tím spojené pozitivní vlivy na ekonomiku ČR.

Literatura

63

6 Literatura DROBNÁ, D., MORÁVKOVÁ, E. Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. 1. vydání. Praha : Fortuna, 2004. 208 s. ISBN 80‐7168‐901‐7. FORET, M., FORETOVÁ V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2001. 180 s. ISBN 80‐247‐0207‐X. FORET, M., FORETOVÁ V. Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu. 1. vydání. Znojmo : Soukromá vysoká škola ekonomická, 2008. 120 s. ISBN 978‐80‐903914‐3‐7. HESKOVÁ, M., BERÁNEK, J. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vydání. Praha : Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80‐7168‐948‐3. HINDLS, R., HRONOVÁ, S., NOVÁK, I. Metody statistické analýzy pro ekonomy. 2. přepracované vydání. Praha : Management Press, 2000. 259 s. ISBN 80‐ 7261‐013‐9. HINDLS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J. Statistika pro ekonomy. 8. vydání. Praha: Professional Publishing, 2007. 415 s. ISBN 978‐80‐86946‐43‐6. HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha : Grada Publishing, 2003. 488 s. ISBN 80‐247‐0202‐9. MINAŘÍK, B. Statistika I – Popisná statistika 2. část. Dotisk. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2007. 107 s. ISBN 978‐80‐7157‐929‐8. RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch – soubor studijních materiálů. 3. rozšířené vydání. Ostrava : Key Publishing s.r.o., 2009. 187 s. ISBN 978‐80‐7418‐28‐6. SEGER, J., HINDLS, R. Statistické metody v ekonomii. 1. vydání. Jinonice : H&H, 1993. 445 s. ISBN 80‐85787‐26‐1.

Literatura

64

Internetové zdroje: Atlas Česka [online]. [cit. 15. ledna 2010]. Dostupné na www: . Česká centrála cestovního ruchu [online]. [cit. 15. ledna 2010]. Dostupné na www: . Česká národní banka [online]. [cit. 18. ledna 2010]. Dostupné na www: . Český statistický úřad [online]. [cit. 13. dubna 2010]. Dostupné na www: . Ministerstvo zahraničních věcí ČR [online]. [cit. 18. února 2010]. Dostupné na www: < http://www.mzv.cz>.

Seznam tabulek a grafů

65

7 Seznam tabulek a grafů Tab. č. 1: Tab. č. 2: Tab. č. 3: Tab. č. 4: Tab. č. 5: Tab. č. 6: Tab. č. 7: Tab. č. 8: Tab. č. 9: Tab. č. 10: Graf č. 1: Graf č. 2: Graf č. 3: Graf č. 4: Graf č. 5: Graf č. 6: Graf č. 7: Graf č. 8: Graf č. 9: Graf č. 10: Graf č. 11: Graf č. 12: Graf č. 13: Graf č. 14: Graf č. 15: Graf č. 16 Graf č. 17: Graf č. 18: Graf č. 19: Graf č. 20: Graf č. 21: Graf č. 22: Graf č. 23: Graf č. 24: Graf č. 25:

Devizové příjmy, výdaje a saldo v mil. Kč v letech 2002–2009 ..................................13 Počet českých hostů v HUZ v letech 2003–2009............................................................31 Empirické sezónní indexy počtu českých hostů v HUZ .............................................35 Předpověď počtu českých hostů na rok 2010 ...............................................................36 Počet zahraničních hostů v HUZ v letech 2003–2009 ...................................................37 Charakteristiky kvality vyrovnání .................................................................................41 Empirické sezónní indexy časové řady počtu zahraničních hostů v HUZ................42 Předpověď počtu zahraničních hostů v HUZ na rok 2010 ..........................................43 Vývoj počtu zahraničních hostů v HUZ.........................................................................46 Průměrný počet přenocování zahraničních hostů v HUZ v roce 2009 .....................58 Počet hostů v HUZ v letech 2003–2009 ..........................................................................30 Podíl počtu českých a zahraničních hostů v HUZ v letech 2003–2009.......................30 Absolutní přírůstky počtu českých hostů v HUZ v letech 2003–2009........................31 Vyrovnání časové řady počtu českých hostů v HUZ pomocí klouzavých průměrů ..........................................................................................33 Vyrovnání lineárním trendem ........................................................................................34 Předpověď počtu hostů na rok 2010 pomocí trend. přímky a vyrovnaných hodnot .....................................................................................................36 Absolutní přírůstky počtu zahraničních hostů v HUZ v letech 2003–2009 ..............38 Vyrovnání časové řady počtu zahraničních hostů v HUZ klouzavými průměry....39 Vyrovnání lineárním trendem ........................................................................................40 Vyrovnání parabolickým trendem .................................................................................41 Předpověď počtu zahraničních hostů v HUZ na rok 2010 ..........................................43 Řetězové indexy časových řad počtu českých a zahraničních hostů v HUZ ............44 Bazické indexy časových řad počtu českých a zahraničních hostů v HUZ...............44 Zdrojové země příjezdového cestovního ruchu v roce 2009 .......................................45 Vývoj počtu hostů z Německa, Velké Británie, Polska a Ruska..................................47 Vývoj počtu hostů z vybraných zemí v jednotlivých čtvrtletích roku 2009 ..............48 Počet hostů v HUZ v krajích ČR v roce 2009 ................................................................49 Procentní podíly zahraničních hostů v HUZ v krajích ČR v roce 2009......................51 Procentní podíly českých hostů v HUZ v krajích ČR v roce 2009 ............................. 52 Podíly hostů z jednotlivých zemí v HUZ v kraji Praha v roce 2009...........................53 Podíly hostů z jednotlivých zemí v HUZ v Karlovarském kraji v roce 2009 ............53 Podíly hostů z jednotlivých zemí v HUZ v Jihomoravském kraji v roce 2009 .........54 Podíly německých hostů v HUZ v jednotlivých krajích ČR v roce 2009 ..................55 Podíly ruských a rakouských hostů v HUZ v krajích ČR v roce 2009 ......................56 Průměrný počet přenocování hostů v HUZ v letech 2003–2009................................ 57

Přílohy

66

8 Přílohy Příloha č. 1: Elementární charakteristiky vývoje počtu českých hostů v HUZ v ČR v letech 2003–2009 Příloha č. 2: Klouzavé průměry časové řady počtu českých hostů v HUZ v letech 2003–2009 Příloha č. 3: Lineární trend časové řady počtu českých hostů v HUZ v letech 2003–2009 Příloha č. 4: Empirické indexy, vyrovnané hodnoty a náhodná složka časové řady počtu českých hostů v HUZ v ČR v letech 2003–2009 Příloha č. 5: Elementární charakteristiky vývoje počtu zahraničních hostů v HUZ v ČR v letech 2003–2009 Příloha č. 6: Klouzavé průměry časové řady počtu zahraničních hostů v HUZ v letech 2003–2009 Příloha č. 7: Lineární trend časové řady počtu zahraničních hostů v HUZ v letech 2003–2009 Příloha č. 8: Parabolický trend časové řady počtu zahraničních hostů v HUZ v letech 2003–2009 Příloha č. 9: Empirické indexy, vyrovnané hodnoty a náhodná složka časové řady počtu zahraničních hostů v HUZ v ČR v letech 2003–2009 Příloha č. 10: Řetězové a bazické indexy časových řad počtu českých a zahraničních hostů v HUZ v ČR v letech 2003–2009 Příloha č. 11: Nejčastější zdrojové země zahraničních turistů v roce 2009 Příloha č. 12: Sezonalita u vybraných zemí v roce 2009 Příloha č. 13: Počet hostů v HUZ v krajích ČR v roce 2009 Příloha č. 14: Počet přenocování a průměrný počet přenocování hostů v HUZ v ČR v letech 2003–2009

Porovnání vývoje počtu českých a zahraničních turistů v rámci ČR v letech

Recommend Documents