Porovnání srdeční frekvence in-line bruslařů na různých tratích Diplomová práce

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra kinantropologie

Porovnání srdeční frekvence in-line bruslařů na různých tratích Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

Mgr. Martina Bernaciková, Ph.D.

Lucie Staňková TV45 Brno, 2011

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v Seznamu použité literatury. V Brně dne 14. dubna 2011

Lucie Staňková 2

Poděkování Ráda bych tímto poděkovala paní Mgr. Martině Bernacikové, Ph.D. za odborné vedené diplomové práce. 3

Obsah Úvod............................................................................................................................. 6

I.

Teoretická část ..................................................................................................... 7

1.

Historie in-line bruslení ..................................................................................... 7

2.

Charakteristika in-line bruslení ....................................................................... 8

3.

Fyziologie in-line bruslení ............................................................................... 14 3.1.

Limitující faktory ........................................................................................ 14

3.2.

Morfofunkční charakteristika .................................................................... 14

3.3.

Somatotyp .................................................................................................... 15

3.4.

Funkční a metabolická charakteristika výkonu ........................................ 18

3.5.

Způsoby získávání energie.......................................................................... 18

3.5.1.

Anaerobní způsob získávání energie .................................................... 18

3.5.2.

Aerobní způsob získávání energie ........................................................ 19

3.6.

Energetické krytí in-line bruslení .............................................................. 20

3.7.

Zdravotní rizika........................................................................................... 21

3.8.

Věková specifika in-line bruslení ............................................................... 22

3.9.

Trénink in-line ............................................................................................ 23

3.10. Srdce, cévní systém a srdeční frekvence .................................................... 23 3.11. Měření srdeční frekvence ........................................................................... 25 4.

Hlavní pohybové schopnosti in-line bruslení ................................................. 27 4.1.

Rychlost ....................................................................................................... 27

4.2.

Vytrvalost .................................................................................................... 28

4.3.

Koordinace .................................................................................................. 30

4.4.

Síla............................................................................................................... 31 4

5.

Sportestry .......................................................................................................... 32

II. Empirická část ................................................................................................... 33 6.

7.

Cíle, hypotézy a úkoly práce ........................................................................... 33 6.1.

Cíle práce .................................................................................................... 33

6.2.

Hypotézy ...................................................................................................... 33

6.3.

Úkoly práce ................................................................................................. 33

Metodika práce ................................................................................................. 34 7.1.

Výzkumné situace ....................................................................................... 34

7.2.

Metody výzkumu ......................................................................................... 35

7.3.

Metody získávání údajů .............................................................................. 35

7.4.

Metody zpracování údajů ........................................................................... 36

7.5.

Metody vyhodnocování údajů .................................................................... 37

8.

Organizace práce.............................................................................................. 38

9.

Výsledky a diskuze ........................................................................................... 40

Závěr ......................................................................................................................... 71 Seznam pouţité literatury ....................................................................................... 72 Seznam příloh ........................................................................................................... 74 Resumé

5

Úvod In-line bruslení je v posledním tisíciletí sportem, který se stává stále více populární i u běžné populace. I když se jedná spíše o sport individuální, spojuje mladé lidi, pro které je bruslení jak formou zábavy, tak možnost odreagování se od každodenních starostí a navíc to může být i jedna z možností zvýšení kondice. U inline bruslení je důležitá jak technická, tak i fyzická příprava, protože na závodní úrovni se jedná o celkem technicky náročný sport. Pro tuto diplomovou práci jsme vybrali téma: „Měření srdeční frekvence během závodu v in-line bruslení.“ V teoretické části se podíváme trochu do historie in-line bruslení, jak můžeme bruslení charakterizovat, jaké jsou názory na jeho dělení a jaký má vlastně tento sport vliv na zdraví člověka. Pokusíme se zhodnotit bruslaře z fyziologického hlediska a upřesníme si, jaké pohybové schopnosti by měl dobrý inline bruslař ovládat. Jelikož v praktické části se budeme zabývat vyhodnocováním údajů získaných ze sportestrů, přiblížíme si i cévní systém a způsoby měření srdeční frekvence. In-line bruslení se věnuji už pár let a letos na jaře jsem si udělala i licenci instruktora in-line bruslení. Účastním s i závodů na bruslích, proto jsem ve styku jak se začátečníky, tak i s výkonnostními bruslaři. A právě proto bych se chtěla pokusit srovnat srdeční frekvenci během závodu v in-line bruslení, a to mezi méně zkušenými a výkonnostními bruslaři. Během měření se zaměří na průběh srdeční frekvence během závodu, ale neopomenu ani její vývoj před závodem a její navrácení ke klidovým hodnotám po závodě. Literatury o in-line bruslení jako takovém je celá řada, ale většinou se zabývá jen metodikou učení a jen v málo který knihách najdeme informace o vlivu na člověka nebo fyziologii in-line bruslení. Při nedostatku těchto informací využiji i literaturu o rychlobruslení, protože tento sport se in-line bruslení velice podobá. Práce by měla posloužit jako malé přiblížení nejen in-line bruslení jako takového, ale i jeho vlivu na člověka z fyziologického hlediska. Práce vznikla pomocí měření několika známých, několika výkonnostních bruslařů i účastníků kurzu instruktora in-line bruslení, kteří byli ochotní absolvovat dané tratě s hodinkami a hrudním pásem.

6

I.

Teoretická část

1.

Historie in-line bruslení

Podle Halamové (2008) se datují první zmínky o bruslích do roku 1700. V Holandsku se tehdy objevilo dřevěné prkénko s dřevěnými kolečky, které byly připevněny k botám. Další zmínky pochází z Belgie a posléze i z Berlína. Roku 1819 si v Paříži nechal M. Petitbledem patentovat brusle popisované jako boty se dřevěnou podrážkou a se dvěma až čtyřmi kolečky z mědi. Robert John Tyers si nechal roku 1923 zaevidovat model bruslí, který měl kolečka různých rozměrů, přičemž prostřední dvě měla největší průměr a nikdy se současně netočila všechna kolečka zároveň. Jeho pokusy o uspořádání exhibičního vystoupení v obchodním domě v Londýně se s úspěchem nesetkalo. „Postupně brusle prošly různými vývojovými stádii a úpravami a za dnešní předchůdce se dají počítat až ty z roku 1979, které začal používat hokejista Scott Olsen pro trénink hokeje v létě. A právě Olsen byl tím, kdo připojil k bruslím dnes známou zadní brzdu. Nejprve byly brusle určeny pouze pro hokejisty a později také pro lyžaře – běžkaře. Odtud již nebylo daleko k rozšíření mezi veřejnost a první příznivce tohoto sportu. Stinnou stránkou jízdy však byla častá zranění, na ochranné pomůcky se totiž nedbalo, a proto úrazů bylo velmi mnoho. Důvodem však nebyly pouze chybějící chrániče a helmy, ale také nekvalitní materiály používané při výrobě bruslí.“ (Halamová, 2008)

7

2.

Charakteristika in-line bruslení

In-line bruslení je poměrně mladé sportovní disciplína, která se do naší země dostala z USA. (Kuban, Louka, 2004) Podle Ladiga a Rugera 2003 je in-line bruslení zdravou pohybovou aktivitou, která skýtá velkou škálu sportovních možností, čímž přitahuje především mladou populaci. Jejich rozdělení in-line bruslení viz Tab. 1. „In-line bruslení je moderní sport pro milovníky pohybu bez omezení věku. Tento sport má jak rekreační tak praktický význam a klade nároky na odolnost, odvahu, fyzickou kondici, strategii a techniku. Od začátků po dokonalost, od zábavy po soutěže, od triků k rychlostnímu bruslení – to vše je jeden komplex možností na cestě k pokrokům. Je pouze na nás vybrat si tu správnou disciplínu, ve které najdeme zalíbení. (Reichert, Krejčíř, 2006) Podle Kubana a Louky (2004) se v našich podmínkách dá hovořit v průběhu 90. let minulého století. Jelikož je možno in-line brusle využít pro nesmírné spektrum činností, staly se poměrně rychle oblíbeným sportovním náčiním pro sportovce nejrůznějšího zaměření a věku. Můžeme je využít pro kondiční účely jako zábavnější alternativu pěších vycházek nebo jako zdravotně ohleduplnější variantu běhu. Dále brusle využívají sportovci jako tréninkovou alternativu ke klasickému bruslení na ledě nebo specialisté, kteří se zabývají disciplínami tzv. agresivních forem in-line bruslení. V poslední době se stále častěji využívají brusle i pro hry malých dětí. Tab.1: Rozdělení in-line bruslení (Ladig, Ruger, 2003) kondiční fitness

Rozdělení in-line bruslení rychlostní hokejové agresivní speed hockey aggressive short track (5-10 U rampa kol na dráze) sprint (do 500 m) Grinding (klouzání na zábradlí maraton (42,2 Jumping and stunt km) (skoky a triky)

8

Podle Mišičkové (2008) můžeme in-line bruslení dělit takto Aggressive – charakteristické je používání různých překážek (zábradlí, u-rampy atd.). Vedle speciálních bruslí a chráničů předpokládá precizní prácí nohou, excelentní rovnováhu, velkou dávku odvahy, odolnosti, trpělivosti Fitness – dlouhé a plynulé jízdy střední rychlostí. Vytrvalostní zátěž příznivě působí na kardiovaskulární systém, svaly, stavbu těla. Pro dospělé je jednou z nejkvalitnějších aerobních činností Freestyle – obsahuje vše od tanečků na in-line bruslích při rádiu v parku až po závodní krasobruslení. V roce 1997 se objevily in-line brusle speciálně určené pro krasobruslení, včetně kožené boty a gumového hrotu na špičce, který umožňuje provedení skoků a otoček RollerHockey – při této kolektivní a dynamické hře na in-line bruslích, s hokejkami a míčkem se rychle zlepšují všechny bruslařské dovednosti. Hráči musí přemýšlet na nohou, ne o nohách. V závodním pojetí je potřeba speciální vybavení (hokejka, ochranné rukavice, přilba, speciální hokejové chrániče) Skate to Ski – sjezdoví lyžaři využívají podobnosti slalomové jízdy na in-line bruslích a carvingových lyžích, závodníci přímo k letním tréninkům. Běžkaři jezdí s běžeckými holemi a z letní přípravy se stala sportovní disciplína. Speedskating – rychlý a dynamický sport. Kromě rychlosti přináší také zážitky z jízdy v týmu, nebo tzv. závodním balíku. Výbava obsahuje lehké, pětikolečkové brusle. Velmi se rozvíjí také závodní sjezdy - downhill, krátké tratě short, nebo speed track, závody v halách - indoor track. Styly jízdy Rekreační – tento způsob využívá většina populace a slouží především k relaxaci a odpočinku. Mnohdy také pro udržení či zvýšení kondice. Jezdci z této kategorie jezdí zpravidla 1-2x týdně. Sportovní – zájemci o sportovní styl jízdy využívají bruslení pro zlepšení kondice a tedy pro sportovní účely. Brusle, které si vybírají tito jezdci, jsou přizpůsobeny větší zátěži a pravidelnému ježdění. Výkonnostní – tento styl je určen pro velmi zkušené jedince, pro které je jízda aktivním sportovním vyžitím. Brusle jsou schopny odolávat vysoké zátěži a intenzivnímu ježdění. 9

Profesionální – zde se využívají speedové brusle a ty, které slouží k dokonalému zvládnutí techniky bruslení. Musí být schopny zvládnout velmi vysokou zátěž a maximální výkon. Vyrábí se z nejlepších materiálů s vysokou odolností. Podle Kubana a Louky 2004 je dělení následující Kondiční – fitness vyjížďky, turistika kondice transport bladenights Rychlostní – speed dráhové silniční sjezdové Agresivní – aggressive U-rampa – akrobatické skoky a triky Street skoky a triky – jumping and stunt klouzání na zábradlí – grinding Hokejové a sportovní hry hokej kolektivni hry basketbal fotbal frisbee Umělecké bruslení – artistic Bruslení v terénu – off-roading, trail skating

10

Kondiční bruslení – fitness skating, vyjížďky a in-line turistika Tomuto druhu bruslení se nepochybně věnuje nejvíce sportovců, v zásadě složená z široké veřejnosti. Mnoho sportovců této skupiny dosahuje velmi solidních výkonů, ale přesto považují in-line bruslení především za aktivní volného času. Přímé sportovní zápolení není prvotním cílem jejich aktivit. Vyjížďkám a in-line turistice se věnují především ti, kteří bruslení chápou jako zábavnější a rychlejší formu pohybu než chůze. V našich podmínkách je značně omezena velmi malou sítí speciálních cyklostezek. Na silnicích nižších tříd už se v dnešní době doporučit nedá. Rychlostní bruslení – speed skating Do této kategorie řadíme sportovce na výkonnostní nebo vrcholové úrovni. Jedná se o sportovní skupinu s nejširším počtem disciplin, jejichž původ lze vysledovat v několika druzích sportu. Hovoříme tak o rychlobruslení, dráhové cyklistice nebo atletice. Většina akcí se koná na silnicích nebo speciálně vybudovaných oválech. Ovály se skládají ze dvou přímých úseků a dvou zatáček, které mohou být klopené, přičemž délka jízdní dráhy musí být v rozsahu 100-450 m. Dráhy musí být široké minimálně 4 m pro republikové a 6 m pro mezinárodní závody. Povrch dráhy musí být hladký a neklouzavý. Jezdí se proti směru chodu hodinových ručiček. Agresivní bruslení Tuto skupinu tvoří především mladí sportovci, kteří touží po silných prožitcích. Agresivní bruslení patří mezi tzv. adrenalinové sporty. Stejně jako rychlostní bruslení vychází z jiných sportů. Ačkoliv se této disciplíně věnuje jen poměrně málo in-line bruslařů (asi 15%), je v popředí popularity. Hokej a kolektivní hry Jelikož mají brusle univerzální využití, není překvapením, že zaujaly nadšence pro sportovní hry. K jejich realizaci vedla především možnost zvýšení rychlosti pohybu. Vzhledem k tomu, že je však na bruslích menší stabilita, vyžádaly si však hry určitou úpravu pravidel, hlavně omezení fyzického kontakt mezi hráči.

11

Umělecké bruslení Spojení pohybu na bruslích s hudbou vychází z předpokladu, že správně provedený pohyb na i-line bruslích je velice elegantní. Počátky těchto snah lze vysledovat v 70. letech 20. století. Soutěžní podoba této disciplíny se hodně podobá krasobruslení na ledě. Bruslení v terénu Bruslení v terénu je nejmladší disciplínou in-line bruslení. Brusle pro tento druh sportu se začaly vyrábět až počátkem 21. století. Brusle mají dvě veliká kolečka s patřičným profilem, což umožňuje pohyb po různých druzích povrchů. Zdravotní výhody in-line bruslení Podle Tomisové (2009) je bruslení stejně přínosné jako jízda na kole či běh. Dr. Carl Foster, profesor medicíny na Lékařské fakultě na univerzitě ve Wisconsinu, koordinátor sportovní medicíny a vědy sportu pro rychlobruslařský tým Spojených států amerických, prováděl studia srovnávající in-line bruslení, běh a cyklistiku, jejich energetické výdaje, aerobní a anaerobní předpoklady. Spotřeba kyslíku a srdeční frekvence byly měřeny u jedenácti dobrovolníků in-line bruslařů během čtyř různých cyklů: běh, cyklistika, 30 minut in-line bruslení a in-line bruslení, ve kterém účastníci ujeli 1 míli čtyřikrát s postupným zvyšováním rychlosti. Výsledky studie jsou následující: Kalorické výdaje * Intervalové bruslení (střídavě minuta bruslení ve sníženém postoji a jednou minutou bruslení ve svislé poloze) - 450 kalorií za 30 minut. * Jízdy a jízda na kole a spotřeba- 350 respektive 360 kalorií, při srdeční frekvenci ze 148/min. * Obecně platí, že čím rychleji bruslíme, tím rychleji spalujeme kalorie. Aerobní testy zjistili, jak srdce a plíce pracují společně. * Bylo zjištěno, že je in-line bruslení pracují lépe než při jízdě na kole, ale ne tak dobře jako při běhu. Je to proto, že běh je jednodušší než jízda na kole, zatímco * In-line bruslaři mohou zvýšit jejich aerobní cvičení, rychlejším bruslením nebo bruslením do kopce. 12

Anaerobní výhody Anaerobní testy ukazují, jak dobře jeden trénink rozvíjí a posiluje svaly. Obecně platí, že osoba, která pracuje, chce spálit tuky, ne svalovinu. Studie ukazují, že ženy, které hubnou pouze dietami, mohou přijít o 40 procent své hmotnosti svalové tkáně * Anaerobně, u in-line bruslení, bylo zjištěno, že je výhodnější, než běh a jízda na kole, protože je přirozeně snadnější a přirozenější pro postavení kyčlí a stehenní svaly. Na rozdíl od cyklistiky, in-line bruslení rozvíjí šlachovité svaly. A na rozdíl od běhu, in-line bruslení je aktivita s minimálními následky. * Samostatná studie výkonnosti lidí laboratoře v St Cloud State University v Minnesotě zjistila, že in-line bruslení rozvíjí svaly v celé horní části nohou, hýždí a kyčlí, stejně jako v dolní části zad. Svaly v horní části paže a ramena jsou také posilovány při energetickém vychylování a kmitaní rukou v průběhu bruslení. Dopady In- line bruslení ve srovnání s během, způsobuje méně než 50 procent nepříznivého dopadu na klouby, podle nedávné studie provedená na University of Massachusetts, což prokazuje, že in-line bruslení je méně škodlivé než jiná více dopadové běžecké sporty.

13

3.

Fyziologie in-line bruslení

3.1.

Limitující faktory

Podle Novotného (2003) je schopnost člověka k pohybu limitována faktory endogenními (vnitřními) a exogenními (vnější prostředí). Názory na klasifikaci faktorů se různí. Většina faktorů by totiž mohla být zařazena do více složek, jelikož mají podobné vlastnosti, které se prolínají a navzájem ovlivňují. Jeden pokus o vyjádření faktorů, které ovlivňují výkon v in-line bruslení je vyjádřen v obr. 1. TECHNIKA aerodynamické držení těla frekvence kroku délka skluzu

PSYCHIKA koncentrace motivace zvyky

SOMATICKÉ FAKTORY POHYBOVÝ VÝKON – in-line

tělesná stavba energie krevní oběh nervy a hormony

TAKTIKA rozložení sil spolupráce (jízda v balíku x jízda sám)

POHYBOVÉ SCHOPNOSTI reakční a akční rychlost maximální rychlost rychlostní vytrvalost dynamická a vytrvalostní síla

Obr. 1: Limitující faktory pohybového výkonu – in-line 3.2.

Morfofunkční charakteristika

Pod pojmem morfofunkční charakteristika se rozumí stavba těla bruslaře, kolik průměrně jezdci váží, měří, jakého jsou somatotypu, jakých hodnot dosahuje jejich srdeční frekvence, a to jak klidová, tak maximální, vitální kapacita plic, dechová frekvence. 14

Tab. 2: Průměrné somatické a fyziologické charakteristiky elitních holandských rychlobruslařů - juniorů (Gragruber, Cacek ,2008) Věk ~21 let Výška [cm] Hmotnost [kg] % tuku Délka stehna [cm] Délka lýtka [cm] Obvod hrudníku [cm] Obvod stehna [cn] Šířka ramen [cm]

Muţi 186,4 83,6 9,6 45,3 44,6 90,5 60,8 42

Ţeny 171,5 63,7 21 42,2 40 73,9 59,4 37,4

Úspěšní juniorští závodníci se od svých méně zdatných vrstevníků liší menším % tuku, což způsobuje menší frontální odpor vzduchu, vyšší hmotností v důsledku většího množství svaloviny a většími tělesnými obvody, především v oblasti stehen a hýždí. Typickým znakem bruslařů jsou krátké nohy s krátkými stehny (tab. 2), které vyplývají z rychlostně silového charakteru pohybu. Tělesná výška nehraje u bruslařů tak velkou roli; menší závodníci mají výhodu menšího odporu vzduchu, vyšší a silnější borci dokážou větší odpor vzduchu kompenzovat vyšším pracovním výkonem a delším záběry nohou. Rozpětí tělesných parametrů je proto na všech tratích obrovské (výška se pohybuje v rozmezí 160- 190 cm a hmotnost mezi 65-95 kg). S rostoucí vzdáleností závodní trati průměrná výška mírně klesá (500 m: ~ 185 cm, 1500 -10 000 m: ~180 cm). 3.3. Somatotyp Somatotyp je důležitý pro jakýkoliv sportovní výkon. Podle Dovalila (2002) jsou somatické faktory relativně stálé a do značné míry geneticky podmíněné. Týkají se podpůrného systému, kostry, svalstva, vazů a šlach. Podílejí se i na využití energetického potenciálu pro výkon. K hlavním somatickým faktorům patří výška a hmotnost těla, délkové rozměry a poměry, složení těla, tělesný typ. Srovnáváním somatických faktorů, hlavně tělesná výška a hmotnost těla, s charakteristikami rodičů lze zjišťovat genetické předpoklady při hledání talentů. Sheldon založil svoji metodu na poznatku, že v lidské populaci neexistují pouze vyhraněné konstituční typy, ale celá škála typů tělesné stavby. Ve své původní metodě z roku 1940 klasifikuje 5 částí těla: 1. hlava, 2. hrudní část trupu, 3. horní 15

končetiny, 4. břišní část trupu, 5. dolní končetiny. U každé části hodnotí sílu zastoupení jedné ze tří komponent: endomorfní, mezomorfní a ektomorfní. Po roce 1954 nehodnotí již jednotlivé části těla samostatně, ale postavu jako celek. Na základě této klasifikace vytváří výsledný somatotyp, který je označen třemi čísly. První číslo označuje endomorfní, druhé izomorfní a třetí ektomorfní komponentu. Stupnice je 7 bodová. Číslo 1 značí nejmenší a číslo 7 největší možné zastoupení dotyčné komponenty v somatotypu (Pavlík, 2003). Podle Pavlíka (2003) stanovují Heathová s Carterem čísla jednotlivých komponent především antropometrickými údaji. Pomocí jejich metody můžeme určit somatotyp mužů i žen, dospělých i dětí – a to s přesností komponent na 0,5 stupně. Jejich škála je otevřena i pro extrémní somatotypy (v endomorfii do 14 stupňů), takže počet možných somatotypů je teoreticky neomezený. Jednotlivé komponenty definují takto: První komponenta (endomorfie – „fat“) vyjadřuje relativní tloušťku osoby Druhá komponenta (izomorfie – „muscularity“) vyjadřuje svalově kosterní rozvoj, množství beztukové hmoty těla vzhledem k tělesné výšce Třetí komponenta (ektomorfie – „linearity) vyjadřuje stupeň podélného rozložení tělesné masy Světoví rychlobruslaři svou stavbou těla připomínají dráhové cyklisty. Menšího frontálního odporu vzduchu se snaží dosáhnout nižšími hodnotami podkožního tuku. Stejně jako dráhový cyklisté mají vypracované svalstvo stehen. S rostoucí vzdáleností mírně klesá průměrná výška (Grasgruber, Cacek, 2008). Martina Sáblíková měří 171 cm a váží 53 kg. Somatograf Somatografu, do kterého graficky znázorňujeme umístění určitého somatotypu, má tvar zaobleného trojúhelníku. Ve vrcholech jsou znázorněny extrémní typy, uprostřed typy vyvážené. Somatotypy bruslařů sprinterů (obr.2) jsou vyrovnaně izomorfní (muži 2-52, ženy 2-4-2,5), na dlouhých tratích (obr.3), ektomorfní (muži 2-4-3, ženy 2,5-42,5). Medailisté mají tendenci být štíhlejší. (Grasgruber, Cacek, 2008)

16

Obr. 2: Somatograf bruslařů – sprint (Grasgruber a Cacek, 2008)

Obr. 3: Somatograf bruslařů – dlouhá trať (Grasgruber a Cacek, 2008)

17

3.4. Funkční a metabolická charakteristika výkonu Fyziologická kompozice bruslařů se liší podle vzdálenosti. U sprinterů je jednoznačným přínosem nadprůměrné procento rychlých vláken, na dlouhých tratích podíl rychlých vláken klesá. Podíl aerobní energie na výkonu je všeobecně značný (500 m: ~80%, 5000 m: ~30%), což se vysvětluje ztíženým prouděním krve do nohou při pohybu v předklonu, který je pro bruslaře charakteristický. Na ergometrech proto bývají naměřeny přibližně o 10% vyšší hodnoty VO2max. než při bruslení. U některých vytrvalostních závodníků se blíží až k 80ml/kg.min. Spolehlivější jsou ale hodnoty vyjádřené v jednotkách l/min. Ve Wingate testu byly naměřeny úctyhodné výsledky 17-18 W/kg (Wingate max.), resp. 14-15 W/kg (Wingate 30s). Při bruslení nicméně rozhodují spíš absolutní hodnoty. Prvořadou podmínkou úspěchu je skloubení schopnosti vysokého pracovního výkonu s aerodynamickým držením těla, což klade velké nároky na specifickou flexibilitu. Chceme-li zlepšit rychlost, musíme procentuelně stejně zlepšit i sílu nohou, frekvenci a délku záběru. (Grasgruber a Cacek, 2008) 3.5. Způsoby získávání energie V následujících podkapitolách se pokusíme nastínit způsob energetického pokrytí sportovního výkonu na in-line bruslích s ohledem na délku trvání aktivity (viz obr. 4). 3.5.1. Anaerobní způsob získávání energie Jančík, Závodná, Novotná (2006) tvrdí, že: „Je charakterizován možností svalových buněk vykonávat mechanickou práci při využívání energie uvolněné bez účasti kyslíku. Anaerobní zdroje energie využívá organismus v situacích, kdy není schopen zabezpečit dostatek energie efektivnějším aerobním způsobem.“ Aktuální potřeba energie přesahuje rychlost mobilizace aerobních procesů (daných především funkcí transportního systému) na začátku zátěže, při náhlém zvýšení intenzity svalové práce nebo při vysoké intenzitě svalové práce po překročení maximálního množství kyslíku, které je systém schopný využít (Meško, 2005) Podle zdroje energie, který převažuje, můžeme anaerobní systém získávání energie dělit na dva typy. První typ je anaerobní laktátový, kdy je energie uvolněna z ATP a CP bez účasti anaerobní glykolýzy a tvorby laktátu (ATP-CP systém). 18

Druhým typem je způsob anaerobně laktátový, kdy je energie získána z anaerobní glykolýzy s tvorbou laktátu. Biochemické reakce: ATP → ADP + energie pro svalový stah CP + ADP → ATP + C Glukóza → ATP + 2 LA 3.5.2. Aerobní způsob získávání energie Tento způsob získání ATP je hlavní při pohybových aktivitách vytrvalostního charakteru, které trvají déle než 2-3 minuty (Meško, 2005) Úroveň aerobních schopností je značnou měrou ovlivněna geneticky, dědičnost je přibližně 80%. Aerobní schopnosti jsou limitujícím faktorem výkonnosti v disciplínách vytrvalostního charakteru a o její úrovni nás informuje vrcholová spotřeba kyslíku (VO2,peak) – jedná se o maximální množství kyslíku přijaté organismem při zátěžovém testu se zátěží do subjektivního maxima spojené s analýzou vydechovaných plynů při spiroerogmetrii. (Jančík, Závodná, Novotná, 2006) Biochemická reakce: glukóza + 6 O2 → 36 ATP +6 H2O + 6 CO2

Obr. 4: Podíl zdrojů energie na její celkové úhradě v závislosti na čase, při maximálních výkonech různého trvání. (Jančík, Závodná, Novotná, 2006)

19

Rychlostní zatížení s dobou trvání výkonu do 15 s využívá energii převážně ze systému makroergních fosfátů ATP a CP a minimální tvorbou laktátu. Rychlostně vytrvalostní zatížení, které je charakteristické dobou trvání od 15 – 50 s, využívá ATP a CP a navíc anaerobní glykolýzu s tvorbou laktátu. Při krátkodobém vytrvalostním zatížení (trvání do 2 min) je zdrojem energie anaerobní glykolýza s velmi vysokou tvorbou laktátu (glykolytická fosforylace). Střední vytrvalostní zatížení (trvání 2 -11 min) využívá především glycidy se střední tvorbou laktátu. Dlouhé vytrvalostní zatížení (doba trvání 11 – 60 min) využívá glycidy a lipidy, tvoří se pouze malé množství laktátu. Při velmi dlouhé době zatížení (délka trvání přes 6é min) jsou hlavními zdroji energie lipidy a glycidy a laktát se opět tvoří pouze v malé míře. (Havlíčková, 2004) 3.6. Energetické krytí in-line bruslení Protože se na bruslích závodí na různých délkách tratí, liší se i způsoby resyntézy ANP. Zapojují se tedy všechny způsoby energetického krytí, u kratších tratí na dráze převažuje anaerobní způsob krytí, zatímco u delších tratí převažuje krytí aerobní (viz obr. 5 a obr. 6). Sprinterské závody trvají do 1 minuty (300m 25 s a 500 m 41 s) a závody v maratonu trvají okolo hodiny. U in-line bruslařů je větší podíl pomalých svalových vláken (viz obr. 7) Energetický výdej během závodu je až 15 MET, v tréninku obvykle kolem 12, MET. 300 m ATP – CP

La

50%

Obr. 5: Energetické krytí in-line závodu na 300m Maraton ATP – CP

La

O2

50%

Obr. 6: Energetické krytí in-line maratonu Půlmaratón (30% anaerobně) – (Grasgruber, Cacek, 2008) 20

O2

Podíl rychlých a pomalých vláken ve svalech POMALÁ VLÁKNA - I

RYCHLÁ VLÁKNA - II

50%

Obr. 7: Podíl rychlých a pomalých vláken ve svalech u in-line bruslařů

3.7. Zdravotní rizika Dlouhodobé držení těla v hlubokém předklonu je nutné kompenzovat vyrovnávacím cvičením proti deformitám a bolestem páteře. Běžné jsou puchýře, odřeniny Nejčastější poranění: akutní: zlomeniny zápěstí a předloktí, vyražené zuby, naražená kostrč, zranění dolních končetin (boky, kolena, kotníky, prsty) – méně častá, poranění kyčelního kloubu, zranění hlavy převažuje u mladších bruslařů odřeniny a popáleniny chronické: bolesti zad Příčiny úrazů (magazin in-line 03/07): nevhodně zvolený terén ztráta stability neschopnost zastavit najetí na překážku sražení padajícím bruslařem 90% zranění je způsobené pádem Jak častá jsou zranění v určitém věku, můžeme vidět v Tab. 3 a jaká jsou při in-line bruslení nejčastější zranění viz Tab. 4.

21

Tab. 3: Rozdělení zranění bruslařů podle věku (Magazinline 2007) Věk

%

2 až 4

1

5 až 9

24

10 až 14

57

15 až 19

11

nad 20

7

Tab. 4: Počet in-line zranění podle částí těla (Magazinline 2007) Část těla

%

horní končetiny

64

nespecifikované úrazy

14

dolní končetiny

13

hlava

5

trup

3

jiné

1

3.8. Věková specifika in-line bruslení Než si zodpovíme otázku, zda vůbec ano, musíme si říct, odkdy lze se závodním bruslením začít. In-line bruslení patří ke sportům, s nimiž lze začít ve velmi raném věku. Prakticky od chvíle, kdy dítě brusle ovládá, můžeme začít s tréninkem a závody. Nejšikovnější děti mohou začít závodit už kolem čtvrtého roku života, pozdní začátek pochopitelně ničemu nevadí. (Pokorný, 2009) Machalové 2009 tvrdí, že: „Mnoho rodičů myslí, že in-line bruslení je jen pro děti ve školním věku, nebo starší. Ale s bruslením může začít, v případě dobré tělesné zdatnosti pro zábavu, malý zájemce ve věku mezi třemi a šesti lety. Bruslení vyžaduje rovnováhu a sílu stejně jako odhad a schopnost vyhnout se překážkám - které některé malé děti nemají. Když se rozhodujete, zda je vaše dítě připravené na in-line bruslení zvažte, zdali má: 

Fyzickou sílu a kondici



Schopnost balancování v jiných sportech 22



Koordinaci v dalších aktivitách



Zralost a dostatečný rozsah pozornosti

Někteří rodiče, kteří bruslí, postaví jejich děti na brusle hned potom, co začnou chodit. Děti staré tři roky mohou, ale i nemusí být připraveny na bruslení. Je však pravdou, že mnoho krasobruslařů, kteří se stali světovými vrcholovými závodníky, začali bruslit jako batolata. Šestileté děti (ve školním věku) jsou dostatečně staré na tento sport. Není špatné je vzít na jednu nebo dvě počáteční vyučovací hodiny či lekce. V tomto věku, i když mají malou sílu a vytrvalost, to zlepší jejich schopnosti.“ 3.9. Trénink in-line V přípravném období trénink spočívá především v rozvoji vytrvalosti a zahrnuje běh a cyklistiku. Důležitý je nácvik a upevnění typické horizontální pozice trupu, což je předpokladem dobrých sportovních výkonů. Technika je velmi důležitá pro snížení vnějšího tření. Příklad celoročního tréninkového cyklu Přípravné – březen, duben Závodní – květen – říjen Přechodné – listopad - únor 3.10. Srdce, cévní systém a srdeční frekvence Srdečně cévní systém je velmi úzce funkčně propojen s dýchacím systémem, tento komplex se terminologicky označuje jako systém kardio-respirační. Má mnoho důležitých funkcí: podílí se na zajištění přísunu živin do pracujících svalů, odvádí zplodiny látkové přeměny, tzv. katabolity (laktát, amoniak), ovlivňuje termoregulaci, zajišťuje stálé vnitřní prostředí, imunitu a další děje.(Dovalil, 2002) Podle Tvrzníka a Soumara (2002) pracuje srdce neustále a bez nároku na odpočinek, protože rozvádí kyslík a živiny do životně důležitých orgánů. Průměr tepů u běžného člověka je 70 tepů za minutu a jedním stahem vytlačí přibližně 0,07 litru krve do oběhu. Srdce se dokáže přizpůsobit okolním vlivům a zátěži. Srdce trénovaných lidí mívají v porovnání se srdci lidí netrénovaných větší objem, a proto jim k dodání stejného objemu krve stačí menší počet stahů. Srdce je nejdůležitějším orgánem v lidském těle. 23

Klidová srdeční frekvence je indikátorem stavu vegetativního nervstva, obecně je u dětí a mládeže o 10 tepů vyšší než u dospělých. Srdeční frekvence přesně vypovídá o zatížení organismu. Sportovním tréninkem můžeme docílit jejího snížení. Je také laboratorně prokázáno, že osoby s nižší klidovou srdeční frekvencí žijí déle než lidé s hodnotami vyššími. Vytrvalostně zaměřený trénink aktivuje parasympatický nervový systém, což utlumuje srdeční frekvenci a vede ke snižování klidové srdeční frekvence. U žen je srdeční frekvence většinou vyšší než u mužů, což znamená, že ženské srdce musí tepat rychleji při tělesném zatížení. (Neumann, 1999) Pomocí křivky průběhu srdeční frekvence lze posoudit trénovanost organismu. U trénovaného člověka je průběh křivky většinou přímější a bez velkých výkyvů a rychleji se vrací k výchozím klidovým hodnotám. (Tvrzník, Soumar, 2002) Při pohybové činnosti dochází ke značným změnám ukazatelů krevního oběhu. Hlavním a nejvíce používaným ukazatelem je srdeční frekvence (SF), která je mimo jiné velmi důležitým diagnostickým činitelem při kontrole tréninkového efektu a intenzity zatížení. Při trénincích se pro její měření a kontrolu nejčastěji využívají sportestry. SF je ukazatel, který je velmi dobře ovlivnitelný. Vlivem tréninku, zejména vytrvalostního, se hodnoty klidové SF u dospělých snižují na 35 – 60 tepů za minutu, tzv. vagonie. Vyšší hodnota může být příznakem přetrénování. (Novotný, Novotná, 2007) V souvislosti se srdeční frekvencí je velice důležité se zmínit i o maximální srdeční frekvenci. „Maximální srdeční frekvence (SFmax) je definována jako individuální hodnota srdeční frekvence, kdy organismus již není schopen dál pracovat. Tato hodnota se u člověka s přibývajícím věkem snižuje. Protože může být přímá zkouška maximálně intenzivního zatížení zejména u začátečníků a starších sportovců nebezpečná, používá se náhradní nepřímá metoda.“ (Tvrzník, Soumar, 2002) SFmax se liší i dle pohlaví, ženy mají obvykle vyšší. Pro stanovení skutečné maximální srdeční frekvence se doporučuje test v laboratoři či v terénu. (Novotný, Novotná, 2007) Maximální srdeční frekvence se vypočítá podle vzorečku: SFmax = 220 – věk Velmi zjednodušeně můžeme srdce přirovnat k jednosměrnému čerpadlu. Krev je uváděna do pohybu rytmickým střídáním kontrakce (systola) a relaxace

24

(diastola) srdečního svalu. Jednosměrný pohyb krve je zabezpečován systémem srdečních chlopní (Jančík, Závodná, Novotná, 2006) Krevní tlak (TK) je ukazatelem krevního oběhu. Jeho výše záleží na činnosti srdce, množství krve, odporu cév, cévním průsvitu, pohybové aktivitě apod. Za normální hodnoty krevního tlaku u jedinců středního věku se považují hodnoty okolo 120/80 mmHg. Vyšší hodnota (systolický tlak: sTK) je tlak naměřený při stahu komor, tzv. systole. Nižší hodnota (diastolický tlak: dTK) je hodnota naměřená při uvolnění komor, tzv. diastole. Při tělesné zátěži dochází k postupnému zvyšování především systolického tlaku. Nejvyšší hodnoty TK jsou zjišťovány při submaximální intenzitě zatížení. Minutový objem srdeční (Q) vyjadřuje množství krve přečerpané srdcem za jednu minutu. Tento ukazatel závisí na množství krve vypuzeném do oběhu při jedné srdeční kontrakci (systolický objem srdeční – Qs) a SF, to je počtu srdečních kontrakcí za minutu. Klidové hodnoty minutového objemu srdečního se pohybují kolem 4- 5 litrů za minutu, při fyzické námaze se několikanásobně zvyšují (záleží na intenzitě zatížení). U trénovaných jedinců i na 35 litrů za minutu. Hodnoty systolického objemu srdečního se v klidu u netrénovaných jedinců pohybují kolem 70 ml, u trénovaných až kolem 100 ml. Tento ukazatel v důsledku zatížení stoupá na 120 – 170 ml a je závislý na velikosti srdce, periferním odporu, stupni trénovanosti aj. Tepový kyslík vyjadřuje hodnotu, kterou vypočítáme ze spotřeby kyslíku a srdeční frekvence (VO2/SF). Tato hodnota udává množství kyslíku přenášené jedním tepem do tkání. Výchozí hodnoty jsou kolem 5 ml O2 a zvyšují se při submaximální intenzitě zatížení na 15 ml O2 i více. Hodnoty při maximálním zatížení mohou dosáhnout hodnot až 20 -35 ml. Vlivem pravidelného vytrvalostního tréninku postupně dochází k tzv. hypertrofii srdce, kdy dochází ke zvětšení srdečních komor i srdečních stěn. (Novotný, Novotná, 2007) 3.11. Měření srdeční frekvence Srdeční frekvence je dobře měřitelným parametrem. Vedle našich subjektivních pocitů nám naměřené hodnoty slouží i k objektivnímu posouzení naší aktuální trénovanosti.

25

Srdeční frekvenci můžeme měřit buď ručně nebo elektronicky pomocí sportesterů. Ruční měření je levnější, ale není tak přesné a nelze ho provádět během samotného výkonu. Pro ruční měření se na těle používají tří místa (viz obr. 8). Prvním je vřetenní tepna, kam přikládáme prsty druhé ruky. Druhým místem je levá polovina hrudníku, kde měříme tep pomocí celé dlaně v oblasti dolního srdečního hrotu. Třetím místem je krční tepna. (Tvrzník, Soumar, 2002)

Obr. 8: Příklady měření srdeční frekvence (Navajo, 2009) Nevýhodou manuálního měření srdeční frekvence je, že se dá v podstatě provádět pouze v klidu, respektive je nutné přerušit pohybovou aktivitu. Měří se zpravidla po dobu 10 vteřin a vynásobí se 6 nebo po dobu 15 vteřin a vynásobí se 4, abychom získali hodnotu za minutu. Delší doba se nedoporučuje z důvodu postupného zpomalování tepu po zátěži. Vodrážka (2008) říká, že: „Elektronické měření má své počátky v laboratoři. Spočívalo v umístění elektrod EKG na pravou a levou polovinu těla. Tyto elektrody snímaly elektrické impulsy v podkoží vznikající srdeční činností a drátově přenášely hodnoty do přístroje, kde byly převedeny na výstupní hodnoty v počtu tepů za minutu. Dnešní přístroj na měření srdeční frekvence se skládá ze dvou částí: vysílače a přijímače. Vysílač má podobu plastového pásu, který je pomocí gumového popruhu umístěn na holém těle těsně pod hrudním košem. Tento vysílač má na straně, která je ve styku s pokožkou umístěny elektrody (pravá a levá), které snímají zvlášť obě vertikální poloviny těla. Vysílač je bezdrátově spojen s přijímačem, do kterého vysílá naměřené elektrické impulsy. Přijímač vypadá jako běžné sportovní hodinky, je však vybaven softwarem pro zpracování naměřených hodnot. Špičkové přístroje pro profesionální sportovce mají ještě navíc možnost bezdrátového propojení (infračervený port nebo zvukový signál) s počítačem. Sportovec pak může po každém tréninku převést data do osobního počítače a naměřené hodnoty se dají sledovat nejen v číslech, ale rovněž v grafech. Další předností je pak velké množství uchovaných dat, jež umožňuje velká paměťová kapacita počítače.“ 26

4.

Hlavní pohybové schopnosti in-line bruslení

Do pohybových schopností z pohledu in-line bruslení bych zařadila rychlost, vytrvalost, koordinaci i sílu. Každá pohybová schopnost má různé typy. My se pokusíme zaměřit pouze na ty, které se týkají in-line bruslení. 4.1. Rychlost Podle Dovalila (2002) považujeme za rychlostní schopnosti vnitřní předpoklady provedení pohybu vysokou až maximální rychlostí nebo schopnost zahájit a uskutečnit pohyb v co nejkratším možném čase. Úroveň rychlostních schopností je mimo jiné dána systémem svalovým, nervovým, energetickým a dále psychickými předpoklady Rychlostní schopnosti můžeme členit na rychlost akční a reakční. V in-line bruslení převažuje z rychlostních schopností právě ta reakční. Což je schopnost reagovat v co nejkratším čase na určitý podnět, ta schopnost je v zásadě to stejné jako reakční koordinace. Úroveň reakční rychlosti posuzujeme na základě doby reakce a schopnosti anticipace. V tréninkové praxi je třeba rozlišit jednoduchou a výběrovou reakci. Podle průběhu jednotlivých fází pohybu rozlišujeme cyklickou a acyklickou pohybovou činnost a jí odpovídající typ rychlostních schopností. V in-line bruslení potřebujeme z rychlosti acyklické především rychlost startovní a z cyklických hlavně rychlost akcelerační. Ze všech kondičních schopností jsou rychlostní schopnosti nejvíce geneticky podmíněny, patří teda mezi schopnosti s nejnižší trénovatelností. Příznivé podmínky pro rozvoj rychlostních schopností se vyskytují už v dětském věku, kdy se kolem 12 roku věku formuje nervový základ rychlostních projevů. Maxima rozvoje rychlostních schopností se většinou dosahuje v 18-21 letech. Jak bylo zmíněno výše, v in-line bruslení je z rychlostních schopností hlavní rychlost reakční, proto se právě na ni podíváme blíže. Reakční rychlostí se ve sportu rozumí schopnost reagovat pohybem na určitý podnět. Vyjadřuje dobu reakce mezi počátkem působení podnětu a zahájením podnětu, podle této doby se schopnost hodnotí. Může jít o jednodušší nebo složitější

27

reakce ve stabilních či proměnlivých podmínkách – v in-li bruslení jde o reakci na startovní výstřel. Délka reakční doby do jisté míry ovlivňuje výslednou rychlost provedení pohybu. Podle shromážděných údajů závisí doba reakce na mnoha okolnostech a činitelích: na věku, rozcvičení, zácviku, vnější teplotě, druhu podnětu. Ovlivňuje ji kvalita nervových drah a citlivost receptorů. Zásadní možností stimulace metodou opakování je záměrné navozování situací, ve kterých požadujeme co nejrychlejší reagování na určitý podnět. Při startu in-line závodu se jedná o reakci jednoduchou, protože očekáváme určitý signál, který je v našem případě signálem akustickým. Doba reakce na akustický podnět je u netrénovaných 0,15-0,16s a u sportovců 0,07-0,10s. 4.2. Vytrvalost Bedřich, Dovalil (2009) definují vytrvalostní schopnosti jako: „Komplex předpokladů provádět činnost požadovanou intenzitou co nejdéle nebo co nejvyšší intenzitou ve stanoveném čase (odolávat únavě).“ Ve vytrvalostních schopnostech má rozhodující význam energetické zabezpečení odpovídající pohybové činnosti. Koncept vytrvalostních schopností ve sportu se proto zakládá na hlubší znalosti anaerobních a aerobních procesů. (Dovalil, 2002) Vytrvalostní výkony jsou vždy závislé na činitelích, kterými jsou: ekonomika techniky prováděné sportovní aktivity, způsob krytí energetických potřeb, schopnost příjmu O2, optimální tělesná hmotnost, úroveň volní koncentrace zaměřené na překonání příznaků únavy nebo druh vytrvalosti vzhledem k typu prováděné sportovní aktivity. (Bedřich, Dovalil, 2009) Podle Bedřicha a Dovalila (2009) můžeme množinu speciálních vytrvalostních schopností členit z různých aspektů na řadu druhů a to podle Způsobů energetického krytí – vytrvalost aerobní a anaerobní Trvání pohybové činnosti – vytrvalost rychlostní, krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá Procentuálního zapojení svalové hmoty – vytrvalost celková-globální a místní-lokální Druhu svalové činnosti – vytrvalost dynamická a statická

28

Charakteru pohybové činnosti – středí, submaximální a maximální silová vytrvalost Když se na výše psané dělení opět podíváme z pohledu in-line bruslení, tak podle způsobu energetického krytí sem můžeme zařadit jak vytrvalost aerobní, tak anaerobní (způsoby získávání energie viz kapitola 1.2.4.1). Podle doby trvání máme in-line závodu sem můžeme opět zařadit opět všechny typy. Rychlostní vytrvalost znamená schopnost vykonávat pohybovou činnost absolutně nejvyšší intenzitou co možná nejdéle (do 20 -30 s). V in-line bruslení se jedná o nejkratší sprinty na 300m. Krátkodobá vytrvalost je schopnost vykonávat činnost co možná nejvyšší intenzitou po dobu do 2 -3 min. Za hlavní příčinu únavy se v tomto případě považuje rychlá kumulace kyseliny mléčné. Této době trvání odpovídá v in-line závodu délka tratě 500 m – 2 km. Střednědobá vytrvalost je schopnost vykonávat pohybovou činnost intenzitou odpovídající nejvyšší možné spotřebě kyslíku, tj. po dobu asi 8 – 10 minut. Limitující je přitom doba využití individuálně nejvyšších aerobních možností, průběžně je projev tohoto typu zajišťován i aktivací LA systému. Této době zatížení odpovídají délky tratě okolo 5 km. Dlouhodobá vytrvalost je schopnost vykonávat pohybovou činnost odpovídající intenzity déle než 10 minut. Hlavní příčinou únavy je vyčerpání zdrojů energie. Dělení vytrvalosti, energetické krytí a dobu trvání činnosti můžeme viz Tab.5. Tab. 5: Vymezení vytrvalostních schopností podle převážné aktivace energetických systémů (Dovalil, 2002) Vytrvalost

Převážná aktivace

Doba trvání pohybové

energetického systému

činnosti

Dlouhodobá

O2

Přes 10 min

Střednědobá

LA – O2

Do 8-10 min

Krátkodobá

LA

Do 2-3 min

Rychlostní

ATP-CP

Do 20-30 s

29

Biochemicky jsou vytrvalostní schopnosti podmíněny množstvím energetických zásob, aktivitou oxidativních a neoxidativních enzymů. Fyziologicky pak kapacitou dýchacího a srdečně-cévního systému. Morfologicky jsou dány profilem svalu, zastoupením různých typů svalových vláken a kapilarizací svalu. Důležitou roli mají psychické činitele, jako je volní úsilí a dlouhodobá koncentrace. Vytrvalostní schopnosti se úzce vážou i na techniku. Dokonalejší provedení pohybu se projeví ve spotřebě energie. (Dovalil, 2002) 4.3. Koordinace „Koordinační schopnosti zaujímají mezi ostatními pohybovými schopnostmi zvláštní postavení. Nejčastěji jsou koordinační schopnosti definovány jako zobecněné a relativně upevněné kvality řízení a regulace pohybu, které jsou základem různorodého pohybového jednání. Je však zřejmé, že energetické zabezpečení pohybové činnosti není podstatné.“ (Bedřich, Dovalil, 2009) Koordinace je z hlediska struktury velmi složitá pohybová schopnost, která je tvořena dílčími schopnostmi, které se v podstatě neprojevují v žádném případě samostatně, mají své zvláštnosti a jejich podíl na konkrétním pohybovém vzorci, konkrétní pohybové činnosti je ve větší míře rozdílný. Za dílčí schopnosti je možné podle autorů zabývajících se touto problematikou považovat schopnost: Diferenciační Orientační Reakční Rovnováhovou Rytmickou Sdružování Přestavby Když se pokusíme najít v pohybu prováděném na in-line bruslích koordinační schopnosti, zjistíme, že sem zajisté patří koordinace reakční, rovnováhová, přestavby i sdružování. Jelikož reakční koordinace je jak jsme již dříve zmiňovali v podstatě to stejné jako reakční rychlost, tak se jí už zabývat nebudeme, protože je zmíněná v podkapitole o rychlostních schopnostech. Podíváme se proto blíž na koordinaci rovnováhovou, přestavby a sdružování.

30

„Rovnováhová schopnost je schopnost udržení těla v určitých polohách nebo v průběhu přemísťování těla tento stav udržet případně obnovit.“ (Bedřich, Dovalil, 2009) Rozlišujeme rovnováhu statickou (na místě) a dynamickou (při pohybu, projevuje se při lokomoci, rotačních pohybech, při letu) a balancování s předmětem. Základem je vysoká úroveň činnosti vestibulárního analyzátoru ve spojení s proprioreceptory ve svalech a zrakovým analyzátorem (orientací). Senzitivní období pro rozvoj rovnováhy je v předškolním a hlavně pak v mladším školním věku, tj. mezi 8.-12. rokem. Rovnováhová schopnost je ve vzájemných vztazích téměř se všemi ostatními koordinačními schopnostmi, je s nimi propojena a může být pokládána za jádro pohybové koordinace. Schopnost sdružování je schopnost navzájem propojovat dílčí pohyby těla do prostorově, časově a dynamicky sladěného celkového pohybu. Jedná se tedy o schopnosti účelně organizovat pohyby jednotlivých segmentů těla, kombinovat je a spojovat. Schopnost přestavby je schopnost adaptovat či přebudovat pohybovou činnost podle měnících se podmínek (vnitřních, vnějších), které člověk v průběhu pohybu vnímá nebo předjímá. Změnu během in-line závodu přináší např. měnící se kvalita terénu, povětrnostní podmínky, ale i přicházející únava.(Bedřich, Dovalil, 2009) 4.4. Síla Dovalil, 2002 charakterizuje sílu jako: „Schopnost překonat, udržet nebo brzdit určitý odpor.“ Silové schopnosti můžeme rozdělit podle velikosti odporu, rychlosti pohybu a trvání pohybu do tří kategorií. A to na sílu absolutní, rychlou neboli výbušnou a vytrvalostní. (Dovalil, 2002) Aplikujeme- li silové schopnosti na in-line bruslení, zařadila bych sílu v tomto sportu využívanou do kategorie síly vytrvalostní, kdy velikost odporu je nemaximální, jde o odpor prostření, rychlost pohybu také není maximální a pohyb trvá relativně dlouhou dobu.

31

5.

Sportestry

„Sportestery měří tepovou frekvenci na principu snímání elektrických impulzů, vznikajících při srdeční činnosti. Impulzy snímají elektrody v pásku, který se umisťuje na hrudník a při běhu prakticky nepřekáží. Impulzy z hrudního snímače jsou průběžně přenášeny do „hodinek“ na zápěstí, které aktuální tepovou frekvenci ukazují. „Chytřejší“ sportestery jsou v dnešní době na takové technické úrovni, že si je můžeme sami naprogramovat, aby nás akusticky upozornily, když se dostáváme mimo nastavenou zónu tepové frekvence. Některé typy ukazují i výdej energie při běhu a většinou jsou vodotěsné. Další předností některých modelů je jejich kompatibilita s počítačem, kde lze data snadno graficky vyhodnocovat, archivovat a třeba konfrontovat a jinými tréninky.“ (Tvrzník, Soumar, 2002) Sportestery používáme, abychom mohly kontrolovat srdeční frekvenci během tréninku, tedy proto aby náš trénink nebyl ani příliš mírný ale ani příliš tvrdý. Většina sportesterů se skládá ze dvou částí, a to ze hrudního pásu, který měří náš tep a přijímače, který je ve formě jakýchsi hodinek na zápěstí, které data ukládají do paměti a ukazují hodnoty na displeji. Dokonalejší modely využívají technologie GPS nebo tzv. foot podu pro měření vzdálenosti a rychlosti a poskytují množství podrobných a nanejvýš přesných statistických údajů. (Baběrád, 2008) Sportester udává svému majiteli hodnotu tepové frekvence. Dá se označit jako tachometr lidského těla. Ukazuje nám hodnoty, díky kterým se můžeme zjistit, jaký typ tréninku provozujeme a pomůže nám zařadit se do tabulky zátěžových pásem (viz obr. 9). Pro spalování tuků je nejvhodnější pásmo tzv. aerobního cvičení, při kterém nelapáte po dechu, ale máte dostatek kyslíku.

Obr. 9: Tabulka zátěžových pásem (Merrylinka 2008)

32

II.

Empirická část

6.

Cíle, hypotézy a úkoly práce

6.1. Cíle práce Cílem práce je především porovnat srdeční frekvence in-line bruslařů na různých tratích během závodu. 6.2. Hypotézy H1 Průměrná srdeční frekvence bude během závodu na 3 km trati vyšší než při sprintu. H2 Průměrná srdeční frekvence bude během závodu na 3 km vyšší než během závodu na 6 km trati. H3 Průměrná srdeční frekvence bude při závodě dolů nižší než při závodě nahoru. 6.3. Úkoly práce Experiment – během závodu v in-line bruslení jsme pomocí sportestru testovali rekreační a výkonnostní in-line bruslaře. Hlavními úkoly práce jsou: Sehnat co nejvíce in-line bruslařů, kteří budou zařazeni buď do kategorie výkonnostní, nebo rekreační jezdci. Zjistit jejich základní tělesné a fyziologické hodnoty – výšku, váhu, věk, klidovou srdeční frekvenci. Změřit jejich srdeční frekvenci, a to krátkou dobu před, během a po výkonu, než se navrátí ke klidovým hodnotám Získaná data zpracovat do přehledných tabulek, grafů, porovnat je mezi sebou a s hypotézami.

33

7.

Metodika práce

Výzkum byl testován na celkově 16 jezdcích, z toho bylo 8 závodníků a 8 rekreačních jezdců. 8 jezdců bylo měřeno na Malé Morávce a 8 na in-line okruhu v Brně u OC Olympia. Od každého jezdce jsme zjistili věk, výšku, hmotnost, klidovou srdeční frekvenci, zda jsou závodníci nebo rekreační jezdci. Získaná data jsme zpracovali do tabulek (viz tabulky 6, 7, 8 a 9) Tab. 6: Závodníci – Malá Morávka Pořadí Pohlaví 1 žena 2 žena 3 žena 4 muž

Věk [let] 28 19 22 28

Výška [cm] 174 170 168 174

Hmotnost [kg] 57 71 61 80

Zdatnost závodní závodní závodní závodní

Klidová SF 53 64 58 52


Zdatnost rekreační rekreační rekreační rekreační



Zdatnost závodní závodní závodní závodní



Zdatnost rekreační rekreační rekreační rekreační


Tab. 7: Rekreační jezdci – Malá Morávka Pořadí Pohlaví 1 žena 2 žena 3 muž 4 žena

Věk [let] 31 34 35 26

Výška [cm] 168 169 177 167

Tab. 8: Závodníci – Brno Olympia Pořadí Pohlaví 1 muž 2 žena 3 muž 4 muž

Věk [let] 17 17 32 41

Výška [cm] 203 178 184 178

Tab. 9: Rekreační jezdci – Brno Olympia Pořadí 1 2 3 4

Pohlaví žena žena žena muž

Věk [let] 45 25 23 27

Výška [cm] 180 168 168 180

7.1. Výzkumné situace Měření tepové frekvence probíhalo během dvou závodů a pěti různých výzkumných měření. První závod se konal na Malé Morávce, jednalo se o překonání trati dlouhé 3,8 km s převýšením přibližně 100 m (nadmořská výška přibližně 520 – 34

620 m n. m.). První měření probíhalo z kopce, druhé naopak do kopce. Měření probíhala v dopoledních hodinách, takže se dá tvrdit, že jezdci byli odpočatí. Podmínky během měření byly dobré, teplota vzduchu se pohybovala kolem 17°C, bylo polojasno a nefoukal vítr. Před závodem byla provedena rozcvička. Na zvýšenou srdeční frekvenci před závodem mohla mít vliv nervozita. Testovaní bruslaři si před startem připevnili hrudní pás od sportesteru a na ruku si připnuli hodinky. Poté přístroj zapnuli a než vyrazili na trať, setrvali na startu přibližně jednu minutu, během které stáli na startu a koncentrovali se na nadcházející závod. Po uplynutí minuty vyjeli na trať závodu, sportester ukládal do hodinek vývoj jejich srdeční frekvence. Po dojetí do cíle nechali sportester opět ještě minutu zapnutý, abychom mohli pozorovat, jak rychle se jim navrátí srdeční frekvence do klidových hodnot. Během této minuty opět stáli v klidu v cíli a snažili se vydýchat, aby se jim srdeční frekvence co nejvíce snížila. Po minutě přístroj vypnuli a sundali. Závodníci také dostali za úkol změření své klidové srdeční frekvence, abychom s ní mohli porovnávat naměřené hodnoty. Klidová srdeční frekvence jim byla naměřena ráno ihned po probuzení. Jejich maximální srdeční frekvence byla pouze odhadnuta ze vzorečku SFmax = 220 – věk 7.2. Metody výzkumu Mezi metody výzkumu řadíme kapitoly, jak jsme data získali, pomocí jakých metod je budeme zpracovávat a následně vyhodnocovat. 7.3. Metody získávání údajů Data jsme získali pomocí sportesteru, používali jsme dva druhy, a to Polar 610i (viz obr. 10) a Polar RS800 (viz obr. 11), které jsme si vypůjčili ve škole. Sportester se skládá z gumového pásu, snímače srdeční frekvence a speciálních hodinek. Tento gumový pás si jezdec pokaždé připevnil kolem hrudníku tak, aby měl snímač na hrudní kosti ve výšce srdce. Snímač posílá hodnoty srdeční frekvence do hodinek, které měli jezdci během jízdy na ruce, a kde se naměřená data ukládají do paměti. Tyto data jsme potom pomocí infračerveného portu stáhli do počítače k dalšímu zpracování a vyhodnocení.

35

Obr. 10: Sportester Polar 610i (Google images 2011)

Obr. 11: Sportester Polar RS800 (Google images 2011) 7.4. Metody zpracování údajů Získaná data, která jsme stáhli do počítače, jsme nejdříve zpracovali pomocí softwaru, který byl přiložen k danému sportesteru. Záznamy jsme ze sportesteru stahovali postupně a ke každému do tabulky dopisovali data o jezdci, a to jeho věk, výška, hmotnost, klidová srdeční frekvence a jestli je závodník nebo rekreační jezdec. Díky tomuto programu jsme získali první přehled o vývoji srdeční frekvence jednotlivých jezdců a také tabulku s vývojem srdeční frekvence za každých 5 sekund. 36

Dále jsme do programu doplnili nejnižší i nejvyšší srdeční frekvence, které jezdec dosáhl. Získaná data jsme přepisovali do SW Microsoft Excel, protože v tomto programu se dá s hodnotami lépe pracovat a data jsou přehlednější. Rozdělili jsme si data na ta získaná na Malé Morávce a na data od Olympie a také na data od závodníků a od rekreačních jezdců. Z toho plyne, že data z každého závodu jsme zpracovali do dvou tabulek, jedna tabulka obsahuje data všech závodníků a druhá tabulka data všech rekreačních jezdců. Jelikož celkem proběhlo pět měření, máme celkem deset tabulek s hodnotami srdečních frekvencí. Každou tabulku jsme označili a vložili k ní spojnicový graf, který nám ukazuje vývoj srdeční frekvence v závislosti na čase. Pomocí těchto grafů jsme mohli vidět, že i mezi jezdci jedné kategorii jsou určité rozdíly. Abychom mohli lépe porovnat průměrné srdeční frekvence u jednotlivých jezdců, vytvořili jsme ke každému tabulku s jeho průměrnými srdečními frekvencemi na jednotlivých tratích a k této tabulce vložili sloupcový graf. 7.5. Metody vyhodnocování údajů K vyhodnocení zpracovaných dat jsme použili program STATISTICA. V tomto programu jsme prováděli t-test, který hovoří o rovnosti hodnot dvou výběrů. Hladinu statistické významnosti jsme si zvolili na hodnotě α = 0,05. U každého jezdce jsme porovnávali hodnoty srdečních frekvencí na všech tratích mezi sebou. U jezdců z Malé Morávky jsme porovnávali hodnoty mezi závody dolů a nahoru. U jezdců u Olympie jsme porovnávali hodnoty srdečních frekvencí mezi tratěmi sprint a 3 km, sprint a 6 km, 3 km a 6 km. Vyšel-li výsledek t-testu vyšší než α, není rozdíl mezi hodnotami statisticky významný. Vyšel-li výsledek t-testu nižší než α, je rozdíl mezi hodnotami statisticky významný. Pro přehlednost jsme výsledkům t-testu ke každému jezdci vytvořili krabicové grafy.

37

8.

Organizace práce

V prvé řadě jsme potřebovali vymyslet téma diplomové práce, které by mě zaujalo, bavilo a o kterém bychom byly schopné něco napsat. Vybrali jsme tedy inline bruslení – porovnání srdeční frekvence in-line bruslařů na různých tratích, a to práci teoreticko-praktickou. Praktická část vyžadovala vhodné podmínky, a to především pěkné počasí a vhodnou in-line dráhu nebo kvalitní silnici. S ohledem na pěkné počasí probíhalo měření dříve než psaní teoretické části. První měření probíhalo během kurzu na in-line instruktora na Malé Morávce v Jeseníkách. Vzhledem k dostatku lidí zapálených do in-line bruslení nebyl velký problém jich pár přesvědčit, aby nám závod zajeli. Po jejich úspěšném přesvědčení bylo potřeba získat jejich základní tělesné a fyziologické ukazatele. Od každého jsme zjišťovali pohlaví, věk, výšku, hmotnost, zdatnost a klidovou srdeční frekvenci. Posléze bylo velice důležité jezdce správně vyškolit pro práci se sportesterem. Ukázali jsme jim, z čeho se přístroj skládá, jak přibližně funguje a jak se připevňuje na tělo. Každý si vyzkoušel připevnění na tělo, abychom nemuseli před závodem řešit nějaká nedorozumění. Dále jsme jim ukázali, jak se přístroj zapíná, aby začal snímat srdeční frekvenci a jak začne hodnoty ukládat do paměti a samozřejmě také jak se vypíná. Následovalo vyznačení trati. Během výuky na kurzu jsme se přesouvali na bruslích od ubytovny na parkoviště. Tato dvě místa byla od sebe vzdálena 3,8 km a převýšení bylo přibližně 100 výškových metrů, přičemž cesta tam byla z kopce a cesta zpátky naopak do kopce. První měřená trať tedy byla méně náročná než trať měřená jako druhá. Druhé měření probíhalo v Brně na in-line okruhu u NC Olympia, tento okruh měří 970 m. Díky kontaktům od jezdců z Malé Morávky jsme získali další dobrovolníky na měření. Druhé měření se skládalo ze tří dílčích měření. Jezdci jeli nejdříve sprint na 400 m, pak následovala trať na tři okruhy (2910 m) a nakonec trať na šest okruhů (5820 m). Převýšení na celém okruhu není větší než 5 m. Po úspěšném změření všech jezdců, jsme získaná data stahovali do počítače, instalovali se příslušný software pro jejich vyhodnocení. Tento program posloužil především jako první náhled na naměřená data, jestli se vše podařilo a správně naměřilo. Při stahování dat jsme ke každému jezdci připisovali jeho tělesné a 38

fyziologické údaje, abychom měli každého jezdce správně zaevidovaného. V daném programu jsme zjistili v tabulce vývoj tepové frekvence za každých 5 sekund a také maximální a minimální srdeční frekvenci. Pro správné vyhodnocení jsme data převáděli do SW Microsoft Excel, rozdělili je na tratě, zpracovali do přehledných tabulek a vytvořili k nim příslušné grafy. Dále jsme hodnoty srdečních frekvencí každého jezdce na jednotlivých tratích zprůměrovali, abychom mohli lépe získaná data vyhodnotit. Dále jsme museli získaná data statisticky vyhodnotit. Použili jsme program t-test v programu STATISTICA, kde jsme si určili hladinu statistické významnosti, spočítali pravděpodobnost a vytvořili krabicové grafy. Po vytvoření těchto tabulek a grafů jsme všechno vložili do textu diplomové práce, přidali ke každému slovní komentář a pokusili se zhodnotit, zda se potvrdily nebo vyvrátily hypotézy. Co se týká části teoretické, ta byla psána průběžně během podzimního semestru. K této části bylo potřeba především sehnat příslušnou literaturu o fyziologii in-line bruslení. Nějaká literatura je dostupná v tištěné formě v univerzitní knihovně, ale hodně věcí jsme čerpali i z internetu.

39

9.

Výsledky a diskuze

Při vyhodnocování jsme si data rozdělili do dvou kategorií, a to na data naměřená na Malé Morávce a data od Olympie v Brně. První závod jsme rozdělili na dvě jízdy a druhý závod jsme rozdělili na tři závody. Dále jsme rozdělili data na ta od závodních jezdců a ta od jezdců rekreačních. Naměřená data budeme porovnávat se stanovenými hypotézami. Závod – Malá Morávka Závod dolů Závod dolů byl prvním závodem na Malé Morávce. Získané hodnoty srdečních frekvencí a zpracované grafy viz tabulky 10, 11 a obrázky 12, 13. Tab. 10: Závod dolů – Vývoj SF závodníků čas (m:s) ţena 28 97 0:00 118 0:20 119 0:40 135 1:00 151 1:20 160 1:40 162 2:00 163 2:20 165 2:40 166 3:00 167 3:20 167 3:40 170 4:00 173 4:20 175 4:40 174 5:00 171 5:20 173 5:40 173 6:00 174 6:20 176 6:40 179 7:00 179 7:20 181 7:40 172 8:00

ţena 19 119 132 144 156 159 166 172 177 177 176 177 176 175 178 179 181 177 176 178 177 180 179 180 181 181

ţena 22 128 137 144 152 161 169 173 175 176 175 175 175 173 175 177 178 176 175 176 176 178 177 176 179

40

muţ 28 92 108 140 137 137 136 133 148 156 147 135 133 152 131 130 129 129 148 144

Tab. 11: Závod dolů – Vývoj SF rekreačních jezdců čas (m:s) 0:00 0:20 0:40 1:00 1:20 1:40 2:00 2:20 2:40 3:00 3:20 3:40 4:00 4:20 4:40 5:00 5:20 5:40 6:00 6:20 6:40 7:00 7:20 7:40 8:00 8:20 8:40 9:00

ţena 31 ţena 34 muţ 35 ţena 26 117 138 110 103 135 144 124 109 146 135 135 123 156 141 146 138 161 141 154 155 160 146 159 156 165 152 160 162 166 149 160 165 166 152 160 166 169 149 163 170 171 144 163 170 172 145 162 171 170 145 166 168 172 150 169 167 174 150 172 171 176 153 172 172 177 149 180 172 177 148 164 167 175 146 168 170 174 149 172 171 174 153 180 170 175 155 181 174 175 156 183 175 175 157 183 177 176 159 183 176 160 181 176 161 176

41

Obr. 12: Závod dolů – vývoj SF závodníků

Obr. 13: Závod dolů – vývoj SF rekreačních jezdců Ze získaných dat a vytvořených grafů můžeme vidět, že celkový čas závodu je u většiny závodníků kratší než u bruslařů rekreačních, což je dáno lepší kondicí a hlavně technikou bruslení. Kromě jednoho případu je křivka vývoje srdeční frekvence plynulá, na začátku celkem prudce stoupá, posléze se pohybuje kolem maximální hodnoty. Vezmeme-li v úvahu věk jezdců, platí, že starší jezdci se pohybují na nižších hodnotách srdeční frekvence, než jezdci mladší.

42

Závod nahoru Závod nahoru byl druhým závodem na Malé Morávce. Získané hodnoty srdečních frekvencí a zpracované grafy viz tabulky 12, 13 a obrázky 14, 15. Tab.12: Závod nahoru – Vývoj SF závodníků čas (m:s) 0:00 0:30 1:00 1:30 2:00 2:30 3:00 3:30 4:00 4:30 5:00 5:30 6:00 6:30 7:00 7:30 8:00 8:30 9:00 9:30 10:00 10:30 11:00 11:30 12:00 12:30 13:00 13:30 14:00 14:30

ţena 28 97 127 153 159 168 170 173 176 177 178 179 183 182 180 178 179 182 181 181 182 171 174 178 181 183 183 183 182 185 188

ţena 19 115 144 165 170 177 178 180 182 183 185 188 189 187 182 187 186 183 185 186 189 191 191 190 189 191 191 194 193 195 195

ţena 22 121 151 169 173 177 177 179 180 181 183 186 186 185 183 184 184 181 182 182 185 186 187 187 189 190 189 190

43

muţ 28 87 101 117 152 164 172 173 170 173 175 174 171 166 170 175 173 174 179 176 180 175 172

Tab. 13: Závod nahoru – Vývoj SF rekreačních jezdců Čas (m:s) 0:00 0:30 1:00 1:30 2:00 2:30 3:00 3:30 4:00 4:30 5:00 5:30 6:00 6:30 7:00 7:30 8:00 8:30 9:00 9:30 10:00 10:30 11:00 11:30 12:00 12:30 13:00 13:30 14:00 14:30 15:00 15:30 16:00 16:30

ţena 31 ţena 34 muţ 35 ţena 26 99 102 101 108 129 139 137 149 137 151 149 167 146 159 154 169 152 163 156 170 156 165 155 172 156 163 146 174 158 162 144 177 160 161 147 176 159 166 155 180 160 167 155 180 164 166 150 181 167 167 155 183 168 167 156 184 167 168 157 182 169 170 158 181 167 170 159 183 165 171 161 180 165 172 167 181 164 172 171 183 165 172 162 185 162 172 147 188 163 171 154 187 161 172 154 188 165 172 162 190 163 168 152 191 159 159 141 190 156 158 139 159 167 155 157 172 153 159 170 154 163 167 168

44

Obr. 14: Závod nahoru – Vývoj SF závodníků

Obr. 15: Závod nahoru – Vývoj SF rekreačních jezdců Z naměřených dat a vytvořených grafů opět můžeme vyčíst, že závodníci překonali danou vzdálenost rychleji než jezdci rekreační. Vývoj křivky srdeční frekvence u všech na začátku závodu strmě stoupá a posléze se u většiny stabilizuje kolem maximální hodnoty srděční frekvence. U některých rekreačních jezdců (viz muž 35, žena 34) je v průběhu vidět i mírný pokles srdeční frekvence, což mohlo být způsobeno nedostatkem sil, a proto nutným zpomalením. Mladší jezdci mají opět většinou vyšší srdeční frekvenci.

45

Pro lepší přehlednost vkládáme tabulky a grafy průměrných srdečních frekvencí jednotlivých závodníků i rekreačních jezdců (viz tab. 14 - 21 a obr. 16 – 23). U většiny jezdců byla průměrná srdeční frekvence vyšší při závodě nahoru. Je to dáno větší náročností tratě. U dvou jezdců tomu však bylo naopak, jednalo se o rekreační jezdce (viz tab. 18, 21 a obr. 20, 23). Vyšší tepová frekvence při závodě dolů byla nejspíše způsobena strachem z jízdy ve vyšší rychlosti, se kterou rekreační jezdci nemají větší zkušenosti. Tab. 14: Průměrná SF – muž 28 let, závodník průměrná SF

dolů 135

nahoru 162

Obr. 16: Průměrná SF – muž 28 let, závodník

46

Tab. 15: Průměrná SF – žena 22 let, závodník průměrná SF

dolů 169

nahoru 180

Obr. 17: Průměrná SF – žena 22 let, závodník Tab. 16: Průměrná SF – žena 19 let, závodník průměrná SF

dolů 170

nahoru 182

Obr. 18: Průměrná SF – žena 19 let, závodník

47


dolů 162

nahoru 173

Obr. 19: Průměrná SF – žena 28 let, závodník Tab. 18: Průměrná SF – žena 31 let, rekreační průměrná SF

dolů 167

nahoru 158

Obr. 20: Průměrná SF – žena 31 let, rekreační

48

Tab. 19: Průměrná SF – žena 34 let, rekreační průměrná SF

dolů 149

nahoru 164

Obr. 21: Průměrná SF – žena 34 let, rekreační Tab. 20: Průměrná SF – žena 26 let, rekreační průměrná SF

dolů 160

nahoru 177


49

Tab. 21: Průměrná SF – muž 35 let, rekreační průměrná SF

dolů 163

nahoru 151

Obr. 23: Průměrná SF – muž 35 let, rekreační

50

Brno Olympia Sprint Sprint byl první ze série tratí, které jsme měřili u brněnské Olympie. Hodnoty srdečních frekvenci viz tabulky 22, 23 a zpracované grafy viz obrázky 24, 25. Tab. 22: Sprint – vývoj SF závodníků čas (s) 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55

muţ 17 121 130 134 143 148 153 157 163 170 173 177 179

ţena 17 153 154 154 178 183 185 188 189 186 180

muţ 32 114 124 145 154 162 165 168 169 169

muţ 41 126 127 128 140 142 151 153 153

Tab. 23: Sprint – vývoj SF rekreačních jezdců Čas (s) 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70

ţena 45 ţena 25 ţena 23 muţ 27 94 133 135 77 100 139 141 126 109 138 151 138 127 145 157 142 138 152 161 147 152 152 169 151 157 157 170 155 161 160 173 169 163 162 173 170 164 168 176 168 165 171 177 166 176 166 177 166 179 167

51

Obr. 24: Sprint – vývoj SF závodníků

Obr. 25: Sprint – vývoj SF rekreačních jezdců Závod ve sprintu byl první závodem ze série měření na okruhu u brněnské Olympie. Jezdci byly odpočatí, před měřením se rozbruslili a rozcvičili. Opět můžeme z grafů vyčíst, že závodníci překonali vzdálenost rychleji než jezdci rekreační. Dá se říci že u se většiny jezdců během celého úseku hodnoty zvyšovaly až k maximálním hodnotám.

52

3 km Závod na trati 3 km byl druhým v pořadí. Hodnoty srdečních frekvenci viz tabulky 24, 25 a zpracované grafy viz obrázky 26, 27. Tab. 24: 3 km – Vývoj SF závodníků čas (m:s) 0:00 0:20 0:40 1:00 1:20 1:40 2:00 2:20 2:40 3:00 3:20 3:40 4:00 4:20 4:40 5:00 5:20 5:40 6:00

muţ 17 131 153 166 175 176 175 176 179 182 184 183 181 179 178 179 178 178 180 180

ţena 17 145 169 187 191 194 197 199 199 200 200 201 202 202 201 202 201 202

muţ 32 132 154 159 165 167 168 169 168 171 172 171 171 172 170 171 172

53

muţ 41 98 125 135 146 158 153 158 158 159 160 162 161 162 162

Tab. 25: 3 km – Vývoj SF rekreačních jezdců Čas (m:s) ţena 45 ţena 25 ţena 23 muţ 27 96 117 117 94 0:00 128 137 149 106 0:20 147 142 165 130 0:40 155 151 168 148 1:00 157 153 171 156 1:20 161 160 171 152 1:40 164 162 173 150 2:00 164 166 175 149 2:20 165 168 176 150 2:40 163 169 177 146 3:00 165 169 176 146 3:20 167 171 177 152 3:40 165 175 177 149 4:00 165 177 178 152 4:20 165 176 181 158 4:40 165 178 181 156 5:00 165 178 181 149 5:20 166 179 181 150 5:40 167 179 181 150 6:00 167 180 181 150 6:20 167 182 183 156 6:40 165 183 184 157 7:00 165 181 7:20 166 181 7:40 165 180 8:00 165 8:20 171 8:40 171 9:00

54

Obr. 26: 3 km – vývoj SF závodníků

Obr. 27: 3 km - vývoj SF rekraečních jezdců V závodě na 3 km byly pochopitelně opět rychlejší závodní jezdci. Srdeční frekvence na začátku závodu opět rychle stoupala, ale jelikož už to byl delší závod, tak se po dosáhnutí maxima stabilizovala okolo této hodnoty. U muže 27, což je rekreační jezdec, můžeme vidět, že nejel celou trať konstantní rychlostí, protože jeho křivka SF v určitých místech klesá, zatímco u ostatních se stále pohybuje okolo maxima.

55

6 km Závod na trati 6 km byl poslední ze séria měření u Olympia v Brně. Hodnoty srdečních frekvenci viz tabulky 26, 27 a zpracované grafy viz obrázky 28, 29. Tab. 26: 6 km – Vývoj SF závodníků čas (m:s) 0:00 0:30 1:00 1:30 2:00 2:30 3:00 3:30 4:00 4:30 5:00 5:30 6:00 6:30 7:00 7:30 8:00 8:30 9:00 9:30 10:00 10:30 11:00 11:30 12:00 12:30 13:00 13:30 14:00 14:30 15:00

muţ 17 94 134 150 156 158 160 163 172 176 173 168 177 181 184 185 182 167 171 172 177 184 181 172 176 180 180 180 179 177 178 178

ţena 17 135 166 174 181 189 194 195 193 196 195 195 195 198 195 194 195 198 197 197 198 199 199 196 199

muţ 32 125 160 168 169 169 170 170 171 171 169 172 172 174 173 173 174 173 173 174 176 175 175 176

56

muţ 41 110 140 151 157 156 155 156 157 157 152 154 158 159 159 160 158 157 159 159 160 161

Tab. 27: 6 km – Vývoj SF rekreačních jezdců čas (m:s) 0:00 0:30 1:00 1:30 2:00 2:30 3:00 3:30 4:00 4:30 5:00 5:30 6:00 6:30 7:00 7:30 8:00 8:30 9:00 9:30 10:00 10:30 11:00 11:30 12:00 12:30 13:00 13:30 14:00 14:30 15:00 15:30 16:00 16:30 17:00 17:30 18:00 18:30 19:00

ţena 45 ţena 25 ţena 23 muţ 27 102 94 125 83 136 137 159 133 151 150 172 144 158 156 174 139 160 158 175 135 159 161 179 151 159 163 176 145 162 170 177 146 163 176 178 142 160 172 180 148 158 168 183 152 159 175 181 151 162 181 181 148 164 182 179 158 164 185 183 163 165 183 182 156 164 167 183 154 161 170 181 164 164 172 179 163 164 176 184 160 167 184 184 155 167 182 185 159 165 172 183 163 162 164 187 165 162 180 186 160 164 179 187 147 166 180 186 158 169 176 187 168 166 190 168 172 169 177 172 178 172 178 173 176 169 173 169 170 169 170

57

Obr. 28: 6 km – vývoj SF závodníků

Obr. 29: 6 km – Vývoj SF rekreačních jezdců Při závodě na 6 km, který byl poslední ze série měření, můžeme opět říci, že většina závodníků překonala vzdálenost v kratším čase než rekreační jezdci, mimo muže 17, který nebyl nejspíše natolik trénovaný, aby zvládnul i poslední závod. Opomineme-li strmý vzestup srdeční frekvence za začátku závodu, který je pochopitelný, můžeme si všimnout, že někteří jezdci nebyli schopní udržet konstatní rychlost během závodu. Jedná se především o závodníka muže 17 a rekreační jezdce ženu 25 a muže 27. U ostatních se křivka pohybuje kolem hodnoty maximální SF

58

během celého závodu. U závodníka ženy 17 a rekreačního jezdce ženy 23 je pěkně vidět, jak na konci ještě zrychlili, protože jim SF stoupla. Níže uvádíme tabulky a grafy průměrných srdečních frekvencí závodníků a rekreačních jezdců (viz tab. 28 – 35 a obr. 30 – 37). U většiny závodníků byla nejnižší průměrná srdeční frekvence na trati sprintu a nejvyšší průměrná srdeční frekvence na trati 6 km. Tato skutečnost byla nejspíše dána tím, že se závody jeli po sobě a jezdci byli už na trati 6 km unavení. U dvou závodníků (viz tab. 28, 29 a obr. 24, 25) však byla nejvyšší průměrná srdeční frekvence na trati 3 km. Myslíme si, že tito jezdci jeli trať na 3 km úplně naplno a na 6 km jim už nezbylo tolik sil. Tab. 28: Průměrná SF – muž 17 let, závodník průměrná SF

sprint 154

3 km 174

6 km 170


59


sprint 175

3 km 194

6 km 191

Obr. 31: Průměrná SF – žena 17 let, závodník Tab. 30: Průměrná SF – muž 32 let, závodník průměrná SF

sprint 152

3 km 166

6 km 170


60

Tab. 31: Průměrná SF – muž 41 let, závodník průměrná SF

sprint 140

3 km 150

6 km 154

Obr. 33: Průměrná SF – muž 41 let, závodník Tab. 32: Průměrná SF – žena 45 let, rekreační průměrná SF

sprint 146

3 km 160

6 km 162


61

Tab. 33: Průměrná SF – žena 25 let, rekreační průměrná SF

sprint 158

3 km 168

6 km 170

Obr. 35: Průměrná SF – žena 25 let, rekreační Tab. 34: Průměrná SF – žena 23 let, rekreační průměrná SF

sprint 162

3 km 173

6 km 179


62

Tab. 35: Průměrná SF – muž 27 let, rekreační průměrná SF

sprint 144

3 km 146

6 km 150

Obr. 37: Průměrná SF – muž 27 let, rekreační

63

Statistické vyhodnocení Abychom mohli nezamítnout nebo zamítnout dané hypotézy, udělali jsme u každého jezdce a každé jeho trati (viz Tab. 36 a Tab. 37) v programu Statistica t-test, který hovoří o rovnosti hodnot dvou výběrů. Hladinu statistické významnosti jsme určili na hodnotě α = 0,05. Pomocí t-testu vypočítáme pravděpodobnost p. Je-li p<α hypotézu zamítáme, jeli p>α hypotézu nezamítáme. Tab. 36: Výsledky t-testů u jezdců z Malé Morávky Jezdec Proměnné muž 28 let, závodník dolů x nahoru žena 28 let, závodník dolů x nahoru žena 22 let, závodník dolů x nahoru žena 19 let, závodník dolů x nahoru muž 35 let, rekreační dolů x nahoru žena 34 let, rekreační dolů x nahoru žena 31 let, rekreační dolů x nahoru žena 26 let, rekreační dolů x nahoru P … statisticky významný rozdíl

P - statistická významnost 0,000022 0,000013 0,000000 0,000000 0,000136 0,000003 0,000000 0,000000

Z tabulky je patrné, že u všech jezdců je rozdíl mezi naměřenými hodnotami při závodě nahoru a při závodě dolů statisticky významný, z čehož vychází, že zamítáme hypotézu o rovnosti středních hodnot dvou výběru, tzn., že výběry nejsou stejné. Pro ukázku vkládáme ukázku výsledného grafu u jednoho závodníka a jednoho rekreačního jezdce (viz obr. 38, 39). U závodníka je vyšší srdeční frekvence při závodě nahoru, u jezdce rekreačního je vyšší průměrná srdeční frekvence naopak při jízdě dolů. Tato skutečnost mohla být způsobena strachem z vysoké rychlosti jízdy při jízdě z kopce. Zbytek grafů t-testu jsme vložili do příloh.

64

Obr. 38: Srdeční frekvence – žena 28 let, závodník (p=0,000022)

Obr. 39: Srdeční frekvence – žena 31 let, rekreační (p=0,000000)

65

Tab. 37: Výsledky t-testů u jezdců u Olympie Jezdec

Proměnné

P - statistická významnost 0,002624 0,062528 0,000000 0,000068 0,426837 0,00058 0,025443 0,018219 0,063462 0,772092 0,109231 0,448788 0,020117 0,075653 0,082513 0,737652 0,497874 0,693988 0,242484 0,008167 0,000022 0,198515 0,091361 0,37854

sprint x 3 km žena 17 let, závodník sprint x 6 km 3 km x 6 km sprint x 3 km muž 17 let, závodník sprint x 6 km 3 km x 6 km sprint x 3 km muž 32 let, závodník sprint x 6 km 3 km x 6 km sprint x 3 km muž 41 let, závodník sprint x 6 km 3 km x 6 km sprint x 3 km žena 45 let, rekreační sprint x 6 km 3 km x 6 km sprint x 3 km žena 25 let, rekreační sprint x 6 km 3 km x 6 km sprint x 3 km žena 23 let, rekreační sprint x 6 km 3 km x 6 km sprint x 3 km muž 27 let, rekreační sprint x 6 km 3 km x 6 km P … statisticky významný rozdíl

Ve výsledcích u jezdců měřených u Olympie můžeme vidět, že ne všechny rozdíly v hodnotách z jednotlivých závodů jsou statisticky významné. Největší rozdíly mezi hodnotami byly mezi sprintem a závodem na 3 km, naopak nejmenší rozdíly byly mezi závodem na 3 a 6 km. U červených hodnot je rozdíl mezi daty statisticky významný, což znamená, že výběry nejsou stejné. Rozdíl mezi zbylými výběry není statisticky významný. Můžeme tedy tvrdit, že výběry jsou shodné. Opět uvádíme výsledné grafy u jednoho závodníka (viz obr. 34, 35, 36) a jednoho rekreačního jezdce (viz obr. 37, 38,39). Grafy ostatních jezdců jsou uvedeny v přílohách.

66

Diskuse U závodníků na Malé Morávce měli všichni závodníci vyšší průměrnou srdeční frekvenci při závodě do kopce, je to dáno tím, že tato trať je mnohem náročnější než závod z kopce. U dvou rekreačních jezdců byla ovšem vyšší průměrná srdeční frekvence při závodě dolů. Předpokládáme, že to bylo způsobeno strachem z rychlé jízdy, se kterou nemají rekreační jezdci dostatečné zkušenosti. Při porovnání srdečních frekvencí v závodech ve sprintu a na trati 3 km u Olympie vyšly průměrné srdeční frekvence na 3 km vyšší než při sprintu. Tato skutečnost je dána tím, že sprint je příliš krátká disciplína. Hodnoty srdeční frekvence rychle vystoupají, ale dá se říci, že poté závod hned končí. Během závodu na trati 3 km srdeční frekvence také rychle vystoupá, ale jelikož závod trvá delší dobu, pohybují se její hodnoty kolem anaerobního prahu až do konce závodu. Porovnáme-li průměrné srdeční frekvence na tratích 3 km a 6 km, vidíme, že u všech rekreačních jezdců, byly tyto hodnoty na trati 6 km vyšší než na trati 3 km. Je to dáno tím, že závod na 6 km byl posledním závodem, únava z předchozích tratí se sečetla a srdeční frekvence se tudíž pohybovala ve vyšších hodnotách než na trati na 3 km. Stejně tak můžeme předchozí tvrzení aplikovat na dva závodníky. U dvou zbylých závodníků však byly průměrné srdeční frekvence vyšší při závodě na 3 km. Předpokládáme, že tito závodníci, jeli tuto trať mnohem větší rychlostí než závod na 6 km. Nebo závod na 3 km může být jejich hlavní závodní tratí, a proto jsou schopni na ní podat maximální výkon.

67

Obr. 40: Srdeční frekvence – muž 32 let, závodník (p = 0,025443)


68


Obr. 43: Srdeční frekvence – muž 27 let, rekreační (p = 0,198515)

69



70

Závěr Za cíl své práce jsem si stanovila zjistit a porovnat hodnoty srdečních frekvencí na různých tratí u závodních a rekreačních in-line bruslařů i s ohledem na jejich věk. Z literatury a internetových zdrojů jsem se snažila získat informace o fyziologii in-line bruslení, srdečně cévním systému, měření srdeční frekvence a sportesterech. Snažila jsem se zjistit, kdy je vhodné začít jezdit na bruslích a které schopnosti jsou při bruslení důležité. Pro praktickou část jsem se snažila najít jezdce, kteří by mi zajeli různé tratě se sportesterem. Tímto se dá říci, že byl cíl práce splněn. In-line bruslení je stále ještě poměrně mladý sport, proto literatury k našemu tématu ještě není tolik kolik, bych si představovala. Ale i tak jsem se pokusila dát z omezených zdrojů dohromady co nejvíce informací. Měření jezdců stejných tratí proběhlo v podobných podmínkách, proto by získaná data měla být věrohodná. Při vyhodnocování jsem si měření rozdělila na dvě části a každou z částí na různé tratě, které jsem vyhodnocovala zvlášť. Pro lepší přehlednost a porovnání jsem u každého jezdce vytvořila graf s průměrnými hodnotami na tratích, které absolvoval. Ze stanovených hypotéz jsme nezamítli pouze H1, ve které jsme se domnívali, že průměrná srdeční frekvence bude na trati 3 km vyšší než při sprintu. U všech jezdců byla průměrná srdeční frekvence při sprintu nižší a u poloviny jezdců byl rozdíl mezi hodnotami statisticky významný. Hypotéza H2 říkala, že průměrná srdeční frekvence bude na trati 3 km vyšší než na trati 6 km. Tuto hypotézu jsme zamítli, protože u většiny jezdců byla průměrná srdeční frekvence na trati 6 km vyšší než na trati 3 km, pouze u dvou jezdců toto tvrzení platilo. V hypotéze H3 jsme se domnívali, že průměrná srdeční frekvence bude při závodě dolů nižší než při závodě nahoru. Třetí hypotézu jsme opět zamítli, protože u dvou jezdců byla průměrná srdeční frekvence při závodě nahoru nižší než při závodě dolů. Všechny rozdíly mezi hodnotami byly statisticky významné. Získaná data mohla být ovlivněna zdravotním stavem jezdců, jejich trénovaností a schopností odolávání stresu. Při psaní práce jsem se dozvěděla mnoho zajímavých informaci, jednak při studii literatury a ostatních informačních zdrojů, jednak při samotném měření. I díky tomu, že se moje hypotézy ve dvou případech nepotvrdily, jsem získala nové informace, které jsem na začátku práce nepředpokládala. Tato práce by mohla posloužit svými základními informacemi pro fyziologii sportovních disciplín. 71

Seznam pouţité literatury 1.

DOVALIL, J. A KOL. Výkon a trénink ve sportu. Praha : Olympia, 2002.

331 s. ISBN 80–7033 –760–5 2.

EDWARDS, CH. Abeceda inline bruslení : [průvodce jízdou na in-line

bruslích]. Praha : Ikar, 1996. 37 s. ISBN 8072020587 3.

GEORG L.; FRANK R. Inline bruslení. Praha: KOPP, 2003. 128 s. ISBN 80-

7232-198-6 4.

GRASGRUBER, P., CACEK,J. Sportovní geny. Brno: Computer Press, a.s.,

2008, 480s. ISBN 978-80-251-1873-3 5.

HAVLÍČKOVÁ, L. A KOL. Fyziologie tělesné zátěže I. Obecná část. Praha :

Nakladatelství Karolinum, 2004. 203 s. ISBN 80–7184–875–1 6.

HAVRÁNKOVÁ, D.; BARTOŇ, B. Vybrané kapitoly z didaktiky tělesné

výchovy. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1982. 128 s 7.

HERNDL, K. Škola inline bruslení krok za krokem. Praha: Grada, 136 s.

ISBN: 80-247-1700-X 8.

KUBAN, J.; KIRCHNER, J.; LOUKA, O. Inline bruslení : vybavení, technika

jízdy, kam vyjet. 1. vyd. Praha : Grada, 2004. 107 s. ISBN 8024708485 9.

MEŠKO, D., KOMANDEL, L. A KOL. Telovýchovnolekárske vademekum.

Bratislava : Slovenská spoločnosť telovýchovného lekárstva, 2005. 221 s. ISBN 80– 969446–4–9 10.

MIŠIČKOVÁ, L. Škola inline bruslení krok za krokem. Praha: Grada, 2009,

144s. ISBN 978-80-247-3072-1 11.

NOVOTNÝ, J. A KOL. Kapitoly sportovní medicíny. Brno : Paido, 2003. CD

: ISBN 80-7315-064-6 Placheta, Z., Siegelová, J., Štejfa, M. a kol. Zátěžová diagnostika v ambulantní a klinické praxi. Praha : Grada Publishing, 1999. 286 s. ISBN 80–7169–271–9 12.

PAVLÍK, J. Tělesná stavba jako faktor výkonnosti sportovce. Brno: MU,

2003, 55s. ISBN 80-210-2130-6 13.

REICERT,J., KREJČÍŘ,J. Jak dokonale zvládnout inline bruslení. 1. Vyd.

Praha: Grada, 2006. 92s. ISBN 8024715341 14.

Magazin-line. Bruslení někdy bolí…, Metropolis Media, 03/2007, od s. 9 –

11, 3 s.

72

Internetové zdroje 15.

BEDŘICH, L., DOVALIL, J., Sylabus z teorie a didaktiky sportu I. [online]

Fakulta sportovních studií MU. Brno: Servisní středisko pro podporu e-learningu na MU, 2009 [cit. 2010-02-16]. Dostupný z www: 16.

HALAMOVÁ, M., MACHALOVÁ, A. Historie in-line bruslení.

[online].[cit.2010-12-11]. Dostupný z www: 17.

HALAMOVÁ, M., MACHALOVÁ, A. Historie in-line bruslení.

[online].[cit.2010-12-11]. Dostupný z www: 18.

JANČÍK, J., ZÁVODNÁ, E., NOVOTNÁ, M. Fyziologie tělesné zátěže –

vybrané kapitoly [online]. Fakulta sportovních studií MU. Brno: Servisní středisko pro podporu e-learningu na MU, 2006 [cit. 2010-02-16]. Dostupný z www: 19.

POKORNÝ, Z. In-line bruslení - sport pro mé dítě?. [online].[cit.2010-03-

12]. Dostupný z www: < http://www.ladronka.cz/inline_brusleni_sport_pro_me_dite.html> 20.

Program snižování hmotnosti.[online].rev.2008.[cit.12.04.09]. Dostupné z

www: 21.

Polar S610 Heart Rate Monitor.[online].rev.2009.[cit.12.04.09]. Dostupné

z www: 22.

Sportester Polar RS800.[online].rev.2010.[cit.11.3.10]. Dostupné z www: <

http://www.google.cz/search?tbm=isch&hl=cs&source=hp&biw=1024&bih=519&g bv=2&aq=f&aqi=&oq=&q=Sportester%20Polar%20RS800>

73

Seznam příloh Příloha č. 1: Závodníci Malá Morávka Příloha č. 2: Rekreační jezdci Malá Morávka Příloha č. 3: Závodníci Olympia Příloha č. 4: Rekreační jezdci Olympia

74

Příloha č. 1: Závodníci Malá Morávka

75

Příloha č. 2: Rekreační jezdci Malá Morávka

76

Příloha č. 3: Závodníci Olympia

77

78

79

Příloha č. 4: Rekreační jezdci Olympia

80

81

82

Resumé Tato diplomová práce se zabývá fyziologií in-line bruslení, a to přesně porovnáním srdeční frekvence u in-line bruslařů na různých tratích. Cílem práce je přispět k rozšíření poznatků o průměrné srdeční frekvenci u bruslařů na různých tratích. Data byla získána pomocí sportestru, zpracována pomocí softwaru sportesteru a vyhodnocena v programu MS Excel a STATISTICA. Výsledky práce nám ukazují, že v závodě ve sprintu je průměrná srdeční frekvence nejnižší a naopak při závodě na 6 km je srdeční frekvence nejvyšší. Probíhá-li závod z kopce nebo do kopce, je většinou při závodě do kopce srdeční frekvence vyšší. Tato práce by mohla přispět k sepsání literatury, která by se týkala čistě fyziologie in-line bruslení.

Summary This thesis is about physiology of in-line skating, exactly about comparing of heart rate in in-line skaters in different tracks. The aim of this work is minister to expand pieces of knowledge about average heart rate in in-line skaters on different tracks. Data was taken by sportester, elaborated in software enclosed to sportester and evaluated in MC Excel and STATISTICA. Outcomes of this work show, that average heart rate is the lowest during sprint and the heart rate is the highest during the race in 6 km Mostly during the race up hill is the heart rate higher that during the race down the hill. This work could minister to write some literature about physiology of in-line skating.

83

Porovnání srdeční frekvence in-line bruslařů na různých tratích Diplomová práce

Recommend Documents