Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informaþních služeb v Praze
Tomáš Kuneš Porovnání kvality operaþních systémĤ
BakaláĜská práce
2012
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakaláĜskou práci na téma porovnání kvality operaþních systémĤ zpracoval samostatnČ a použil pouze zdrojĤ, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury.
V Praze dne:
Podpis
PodČkování Touto cestou bych rád podČkoval panu RNDr. Tomáši Vaníþkovi, Ph.D. za poskytnuté konzultace, pĜi kterých mi bylo pĜedáno mnoho cenných rad, pĜipomínek a podnČtĤ týkajících se této bakaláĜské práce.
Abstrakt V souþasné dobČ jsou již nedílnou souþástí našeho života informaþní technologie, se kterými jsme pravidelnČ ve styku, aĢ už vykonáváme takĜka jakoukoliv profesi. Osobní nebo pĜenosné poþítaþe se staly nezbytným nástrojem pro práci, komunikaci i zábavu. Pokud se již rozhodneme poĜídit si osobního poþítaþ nebo notebook, ještČ musíme þasto zvolit pro nás vhodný operaþní systém. Cílem této práce je vytvoĜit pĜehled vhodnosti operaþních systémĤ v závislosti na požadavcích uživatele, a to za pomoci normy ISO. VýbČr operaþních systémĤ pro tuto práci je závislý na použití platformy x86. Celá práce je rozdČlena do dvou þástí. Teoretická þást obsahuje popis jednotlivých porovnávaných operaþních systémĤ, vþetnČ jejich historie a rozboru jednotlivých verzí. Dále se zde nachází popis použité normy ISO a charakteristika jednotlivých skupin uživatelĤ a softwaru, který využívají. Praktická þást práce obsahuje vymezení jednotlivých kritérií dle normy ISO a dále pak vyhodnocení vhodnosti OS v závislosti požadavkĤ jednotlivých uživatelĤ. V závČru jsou zhodnoceny výsledky výbČru.
Abstract In these days are the Informatics technologies integral part of our lives and we are in contact with them every day no matter what kind of profession are we executing. Personal computers or laptops have become necessary instrument for our job, communication and entertainment. If we finally decide between buying a personal computer or laptop we often have to choose the right Operating System for us. The purpose of this study is to construct the review of Operating Systems compare to all users’ needs and that thanks to the ISO standards. The main selection of Operating System for this study depends on using platform x86. The study is divided in two parts. The theoretical part involves the description of each compared Operating Systems including their history and analyse of individual versions. Then there is description of particular used ISO standard and description of particular groups of users and software they use. The practical part involves the definition of concrete criteria according to ISO standard and OS suitability evaluation in dependence on users’ needs. In the conclusion there is a classification of the selection result.
Obsah Teoretická þást Obsah ..................................................................................................................... 6 1.
Úvod ............................................................................................................ 1
2.
Vymezení pojmĤ ......................................................................................... 2 2.1. Software................................................................................................... 2 2.2. Aplikaþní software .................................................................................. 3 2.3. Open source software .............................................................................. 4 2.4. Komerþní software .................................................................................. 6 2.4.1. OEM licence ..................................................................................... 6 2.4.2. FPP licence ....................................................................................... 7 2.5. Operaþní systém ...................................................................................... 7 2.5.1. Historie ............................................................................................. 7 2.5.2. Jádro Kernel ...................................................................................... 8 2.6. Normalizace............................................................................................. 8
3.
SQuaRE ....................................................................................................... 9 3.1. ISO 2500n ................................................................................................ 9 3.2. ISO 2501n – Model jakosti...................................................................... 9 3.3. ISO 2502n – Míry pro jakost ................................................................. 10 3.4. ISO 2503n – Požadavky na jakost ......................................................... 10 3.5. ISO 2504n – Hodnocení jakosti ............................................................ 10
4.
Charakteristiky jakosti .............................................................................. 11 4.1. PĜenositelnost (Portability metrics) ....................................................... 12 4.2. Udržovatelnost (Maintainability metrics).............................................. 13 4.3. Bezporuchovost (Reliability metrics) .................................................... 14 4.4. Funkþnost (Functionality metrics)......................................................... 15 4.5. Úþinnost (Efficiency metrics) ............................................................... 16 4.6. Použitelnost (Usability metrics) ............................................................ 17
5.
Všeobecná charakteristika uživatelĤ ......................................................... 18 5.1. VČková kategorie 16 – 24 let ................................................................. 18 5.2. VČková kategorie 25 – 54 let ................................................................. 18 5.3. VČková kategorie 55 – 74 let ................................................................. 19
Praktická þást 6.
Open Source operaþní systémy ................................................................. 21 6.1. GNU/Linux ............................................................................................ 21
6.2. Unix ....................................................................................................... 22 7.
Komerþní operaþní systémy ...................................................................... 23 7.1. Microsoft ............................................................................................... 23 7.2. Apple ..................................................................................................... 25
8.
Charakteristika aplikaþního softwaru ........................................................ 26 8.1. KanceláĜské aplikace ............................................................................. 26 8.2. Inženýrské aplikace ............................................................................... 27 8.3. Volnoþasové aplikace ............................................................................ 28 8.4. Komunikaþní aplikace ........................................................................... 29
9.
Použité metriky a jejich vyhodnocení ....................................................... 29 9.1. Metriky aplikované na kanceláĜské aplikace ......................................... 29 9.2. Metriky aplikované na inženýrské aplikace .......................................... 31 9.2.1. Gimp 2.8 ......................................................................................... 31 9.2.2. MATLAB ....................................................................................... 32 9.3. Metriky aplikované na volnoþasové aplikace........................................ 33 9.3.1. Multimediální pĜehrávaþe ............................................................... 33 9.3.2. Hry .................................................................................................. 34 9.4. Metriky aplikované na komunikaþní aplikace ....................................... 35
10.
Definování jednotlivých uživatelĤ ............................................................ 37
10.1. Uživatel þíslo 1 – student vysoké školy ................................................ 38 10.2. Uživatel þíslo 2 – administrativní pracovnice ....................................... 38 10.3. Uživatel þíslo 3 – projektový inženýr.................................................... 39 11.
ZávČreþné hodnocení – poĜadí operaþních systémĤ.................................. 40
11.1. Uživatel 1 - student vysoké školy.......................................................... 40 11.2. Uživatel 2 – administrativní pracovnice ................................................ 41 11.3. Uživatel 3 - projektový inženýr ............................................................. 42 12.
ZávČr ......................................................................................................... 43
13.
Seznam použité literatury .......................................................................... 44
14.
Seznam tabulek ......................................................................................... 46
15.
Seznam obrázkĤ ........................................................................................ 47
PĜílohy
Teoretická þást
1. Úvod Vznik osobních poþítaþĤ, tak jak je známe dnes, se datuje k roku 1981, kdy ve spoleþnosti IBM dali vzniknout pĜístroji s oznaþením IBM 5150, který byl záhy pĜejmenován zkratkou PC. Jednalo se v té dobČ o relativnČ levný a rozšíĜitelný poþítaþ, skládající se z monitoru, klávesnice a samotné výpoþetní jednotky. Tento pĜístroj položil základní kámen osobních poþítaþĤ, tak jak je známe dnes. Jednalo se také o první produkt, který byl vybaven operaþním systémem (dále jen OS) MS-DOS od spoleþnosti Microsoft. Dále se na trhu objevují systémy s jádry UNIX a Linux anebo vlastní systém spoleþnosti Apple Computer Inc. s názvem Mac OS, který se stal posléze hlavním konkurentem produktĤ Microsoftu. Postupem þasu se poþet operaþních systémĤ na trhu stále rozrĤstal tak, jak se rozšiĜovaly funkce a možnosti samotných poþítaþĤ. Od pĜelomu tisíciletí mĤžeme sledovat masové rozšíĜení informaþních technologií skrze všechna odvČtví a profese, stejnČ tak jako se staly nedílnou souþástí vČtšiny lidí i v osobním životČ. OsobnČ se jako lektor IT kurzĤ dennČ setkávám s množstvím uživatelĤ, kteĜí na poþítaþi tráví nejen pracovní, ale také svĤj volný þas. 90% tČchto uživatelĤ se ale bohužel za celý svĤj život setkalo pouze s operaþními systémy spoleþnosti Microsoft. Ostatní systémy jsou jim buć nedostupné anebo hĤĜe - neznámé. Tento fakt mČ pĜivedl k tématu této práce. VytvoĜit struþný pĜehled nejrozšíĜenČjších operaþních systémĤ a stanovit jejich vhodnost na základČ požadavkĤ základních skupin uživatelĤ. Pro lepší objektivnost výsledkĤ jsou použity metriky z norem ISO, popĜípadČ jejich modifikace, které se zabývají urþováním jakosti softwaru. Protože každý uživatel používá jiné programy a klade na nČ jiný dĤraz, jsou v praktické þásti vymodelováni tĜi uživatelé, s pĜesnČ definovanými požadavky. Tyto požadavky jsou pomocí Saatyho metody pĜepoþteny na jednotlivé váhy kritérií. Tyto váhy jsou v závČru práce použity u vícekriteriálního rozhodování pro urþení nejvhodnČjšího operaþního systému každému uživateli.
1
2. Vymezení pojmĤ Úvodem teoretické þasti se seznámíme s nČkolika základními pojmy, jejichž správná interpretace je pro celou práci velice dĤležitá. Základní pojmy jako software, Open source, free software, operaþní systém, ale také normalizace, jsou pro pĜehlednost vysvČtleny v nČkolika následujících odstavcích.
2.1. Software
„Software (neboli programové vybavení) je v informatice souhrnný název pro všechny poþítaþové programy používané v poþítaþi, které provádČjí nČjakou þinnost.“[19] MĤže se jednat napĜíklad o samotný chod poþítaþe, možnost jeho ovládání, nebo možnost spouštČt další programy. V takovém pĜípadČ mluvíme o systémovém softwaru. Tuto skupinu nejþastČji zastupuje operaþní systém, který je nedílnou souþástí každého PC a na jehož porovnání kvalit je zamČĜena tato práce. Druhou skupinou je aplikaþní software viz kapitola 2.2. Software je neustále se vyvíjejícím odvČtvím, které posouvá možnosti používání nejen PC, ale i dalších zaĜízení v oboru IT stále kupĜedu. Pokud bychom se podívali do nedaleké minulosti, veškeré funkce se spouštČly pomocí pĜíkazĤ, které se musely ruþnČ psát do pĜíkazového Ĝádku. V souþasnosti je pro bČžné uživatele tento zpĤsob ovládání ménČ vhodným a byl zcela pohlcen grafickým prostĜedím, kde za pomoci myši, klávesnice nebo napĜíklad v souþasné dobČ stále se rozšiĜujícími dotykovými monitory volíme jednotlivé pĜíkazy. Dalším pomČrnČ zásadním milníkem ve vývoji software považuji zavádČní online aplikací, tedy aplikací, které nejsou fyzicky nainstalovány na našem PC, ale díky síti internet s nimi mĤžeme pracovat a využívat jejich funkce. [7]Chyba! Nenalezen zdroj odkazĤ. AĢ už se uživatel PC rozhodne pro fyzickou instalaci nebo využívání aplikací online, musí brát stále v potaz Autorský zákon. [13][21] Tím je chránČn každý program, stejnČ jako napĜíklad literární díla, filmy nebo hudba a nezáleží, zda jsme si zakoupili aplikaci na hmotném médiu a nebo nám byla doruþena skrze internet. Pokud bychom se zamČĜili na samotnou licenþní smlouvu, se kterou obvykle souhlasíme pĜi samotné instalaci programu, zjistíme, že pĜedmČtem našeho souhlasu je pouze právo na používání dané aplikace. Tyto podmínky používání si mĤže každý tvĤrce upravit v závislosti na zvolené distribuci produktu. BČžnČ se mĤžeme setkat 2
s produkty, které jsou zdarma, které nám umožní nahlédnout i do zdrojových kódĤ, nebo naopak je jejich používání nČþím omezené a finanþnČ závislé.
2.2. Aplikaþní software Aplikaþní software je ten druh softwaru, díky kterému již provádíme pĜesnČ definované þinnosti jako je napĜíklad psaní textĤ, tvorba grafiky nebo hraní her. [19] Aplikací je mnohonásobnČ více než systémového softwaru a dalo by se Ĝíci, že je na nČ kladen i vČtší dĤraz. V aplikacích, které jsou nainstalovány v operaþním systému, uživatel tráví vČtšinu þasu, a proto je dĤležité, aby splĖovaly požadavky, které si uživatel stanoví, viz kapitola 10. Definování jednotlivých uživatelĤ. Kvality operaþních systémĤ ale ani zde nesmíme opomíjet, protože ty se stávají pracovním prostĜedím našich aplikací. Je proto velice dĤležitá samotná spolupráce tČchto dvou skupin a následnČ celého ĜetČzce od uživatele až k hardwaru.
hǎŝǀĂƚĞů
KƉĞƌĂēŶş ƐLJƐƚĠŵ
ƉůŝŬĂĐĞ
Obrázek þ. 1 – Schéma spolupráce softwaru
,ĂƌĚǁĂƌĞ
Zdroj: Autor
Možností, jak aplikaþní software dále rozdČlit, je nČkolik. MĤžeme jej dČlit podle druhu licence, práv jednotlivých uživatelĤ nebo jejich urþení. V posledním jmenovaném pĜípadČ se þasto setkáme se skupinami jako jsou: programy pro práci v síti, textové editory, tabulkové kalkulátory, databáze, grafické programy nebo hry. Pro úþely této práce je použito obecnČjší rozdČlení na þtyĜi základní kategorie:
KanceláĜské vybavení
Inženýrské vybavení
Volnoþasové aplikace
Komunikaþní aplikace
Charakteristiky s vybranými zástupci tČchto kategorií jsou rozepsány v kapitole 8.
3
2.3. Open source software Skupina programĤ, které se oznaþují jako Open source jsou pĜedevším charakterizovány povoleným pĜístupem k samotnému zdrojovému kódu ze kterého je program složen. Tento kód je možné na základČ licenþní smlouvy upravovat, vytváĜet nové funkce, ale také napĜíklad používat pro tvorbu vlastních aplikací. Pokud bychom se podívali na aplikace oznaþované jako open-source trochu blíže, mČly by tyto produkty splĖovat podmínky, které stanovila spoleþnost Open Source Initiative (OSI). [14] Bohužel toto ale není podmínkou, a tak se mĤžeme þasto setkat s programy, které jsou pouze zdarma ke stažení, nebo jsou vydávány za nekomerþní, ale pĜístup ke zdrojovému kódu neumožĖují. Pojem Opem source se zaþal používat až v roce 1998, kdy se nČkolik lidí ze spoleþenství svobodného softwaru rozhodlo modifikovat principy používání Free software. Freeware – jedná se o zdarma dostupné programy, které neumožĖují nahlížet do zdrojového kódu, a jejich používání je podmínČno licenþní smlouvou výrobce. Free software – neboli svobodný software, je ten, který je zdarma dostupný vþetnČ zdrojového kódu a splĖuje podmínku tzv. þtyĜ svobod, které stanovila organizace Free software Foundation (FSF) [1]
0. Svoboda spouštČt program za libovolným úþelem Každý uživatel mĤže s programem pracovat v jakékoliv organizaci, na jakémkoliv systému, za jakýmkoliv úþelem. 1. Svoboda studovat, jak program pracuje a pĜizpĤsobit ho svým potĜebám Pro splnČní této podmínky je nedílnou souþástí umožnit nahlížet do zdrojového kódu. 2. Svoboda dále šíĜit kopie PĜi redistribuci programu není nikterak stanoveno, zda se bude jednat o samotný kód nebo o spustitelnou verzi. StejnČ tak je na autorovi, zda bude programy dále šíĜit za finanþní odmČnu nebo jej daruje. Stále ale musí být program šíĜen pod licencí Free software.
4
3. Svoboda upravovat program za úþelem jeho zlepšení a tato zlepšení moci svobodnČ šíĜit dál ZnČní této svobody dostateþnČ vystihuje její funkci.
Tyto zásady byly poprvé demonstrovány v roce 1984 na projektu tvorby unixového operaþního systému GNU. Prvotní cíl tohoto projektu bylo vytvoĜení operaþního systému se svobodnou licencí, který ale nebude obsahovat žádnou þást zdrojového kódu pĤvodního UNIXu. Výsledkem bylo v roce 1992 použití jádra Linux a vznik operaþního systému GNU/Linux. Vzhledem ke stále otevĜenému zdrojovému kódu zaþali posléze vznikat rĤzné distribuce. V EvropČ se staly nejznámČjšími distribucemi napĜíklad Ubuntu, Debian, Fedora nebo SUSE. PoĜízení a používání všech tČchto verzí je zdarma. Najdou se však i komerþní spoleþnosti, které na svých produktech vydČlávají. Takovým pĜíkladem mĤže být distribuce Red Hat Enterprise Linux, která uživatelĤm poskytuje placenou podporu a servis svých produktĤ. Distribuce, která se striktnČ drží filozofie svobodného softwaru, je v souþasné dobČ Debian. Veškeré inovace, opravy chyb, podpora, vše je zdarma. Aþkoliv se jedná o svobodný software, byly v prĤbČhu vývoje vytvoĜeny licence, které tento pojem charakterizují a stanovují možnosti jeho používání. Prvotní licence vznikla pro projekt GNU a je oznaþována zkratkou GNU GPL (General Public Licence). Odsouhlasením této licence má uživatel právo s daným softwarem pracovat, upravovat ho nebo ho redistribuovat. Postupem þasu vznikly další modifikace této licence, jako je napĜíklad GNU LGPL (Lesser General Public Licence) vhodná zejména pro softwarové knihovny. V souþasné dobČ tuto licenci využívá napĜíklad otevĜená encyklopedie Wikipedie. Dále vznikla GNU FDL (Free Documentation Licence) pro dokumentaci k projektu GNU. Poslední licenþní verzí je GNU AGPL (Affero General Public License), jenž se zamČĜuje na síĢový software. Jinými slovy napĜíklad webové aplikace, kde je zaruþena dostupnost zdrojového kódu pomocí sítČ. [4]
5
2.4. Komerþní software Pod pojmem komerþního softwaru si mĤžeme pĜedstavit veškerý software, který je šíĜen za finanþní odmČnu a jeho používání je podmínČno odsouhlasením licenþní smlouvy. Jako koncový uživatel produktu se nejþastČji setkáme s licencí oznaþovanou zkratkou EULA (End User Licence Agreement). Jedná se o souhrn podmínek, co uživatel smí a nesmí s programem dČlat, ale také napĜíklad omezení v podobČ instalace. Pokud bychom se zamČĜili na nejznámČjší komerþní operaþní systém Windows, setkáme se s dvojí licenþní politikou tČchto produktĤ. OEM (Original Equipment Manufacture) FPP (Full Package Product) 2.4.1. OEM licence Produkty oznaþované touto licencí nebyly pĤvodnČ vytvoĜeny pro koncové uživatele, ale pro spoleþnosti, které tyto produkty používají pro vytvoĜení vlastních produktĤ. Typické jsou tedy spoleþnosti, které se zabývají stavbou PC. Hardwarové komponenty jako základní desky, procesory ale také software nakupují s touto licencí a skládají z nich funkþní celky v podobČ notebooku, PC atd. Tyto produkty nejsou þasto baleny po jednotlivých kusech a napĜíklad pĜíslušenství je dodáváno samostatnČ. Postupem þasu byla i tato licence modifikována a nákup OEM produktĤ bylo umožnČno i koncovým uživatelĤm s dodržením podmínky nákupu nového PC. Pro pĜedstavu uvedu následující pĜíklad: V obchodČ si mĤžeme zakoupit OEM DVD mechaniku, která bude bez veškerého pĜíslušenství, zabalená pouze v ochranném obalu, protože samostatnČ je nefunkþním zaĜízením a prodejce pĜedpokládá, že ji zákazník použije do nového PC. U softwaru tento princip funguje podobnČ. Produkt si zakoupíme pouze jako medium s licenþním kódem nebo ho mĤžeme stáhnout z internetu a kód obdržet poštou. PĜedevším u OS spoleþnosti Microsoft nám ale pĜibývá ještČ jedna podmínka použití, a to je nepĜenositelnost. Pokud je tedy na PC nainstalován OEM operaþní systém, stává se nepoužitelným na jakémkoliv jiném PC. Tato nepĜenositelnost je ovlivnČna pĜedevším výmČnou základní desky, která reinstalaci ve vČtšinČ pĜípadĤ vyžaduje. Tento fakt mĤžeme považovat za nevýhodu, která je ale kompenzována výraznČ nižšími poĜizovacími náklady. 6
2.4.2. FPP licence Pokud se zamČĜíme opČt na operaþní systémy Windows, je tato licence charakterizována napĜíklad dodávaným instalaþním médiem, manuálem nebo základní technickou specifikací v úhledné krabici s licenþním kódem. Hlavním dĤvodem poĜízení této verze je její pĜenositelnost. OS mĤžete pĜi prodeji PC odinstalovat a opČtovnČ ho nainstalovat na novČ poĜízené zaĜízení. Tato možnost pĜenositelnosti je bohužel vyþíslena nČkolikráte vyšší cenou oproti verzi OEM. [12]
2.5. Operaþní systém
„Operaþní systém je základní programové vybavení poþítaþe. Je to rozhraní, jehož prostĜednictvím uživatel komunikuje s hardwarem.“ [9] Každý operaþní systém se skládá z jádra (zvané Kernel) a pomocných systémových nástrojĤ, které jsou na toto jádro nabaleny. Díky tomuto konceptu neumí vČtšina OS pouze to, co je definováno v pĜedchozím odstavci, ale také vám dovolí pracovat se sítČmi, spravovat pevné disky atd. 2.5.1. Historie Vznik poþítaþĤ sahá tisíce let do minulosti. Již v dobČ tĜetího tisíciletí pĜ. n. l. se zaþali objevovat primitivní zaĜízení, která dokázala provádČt urþité výpoþty. V té dobČ se jednalo o primitivní matematické operace na základČ umístČných kamínkĤ na hlinČné destiþce. PĜesuneme-li se na zaþátek našeho letopoþtu, zaþaly vznikat mechanické pĜístroje, které napĜíklad na základČ poþtu zubĤ na ozubených kolech dokázaly provádČt urþité výpoþty. Tato zaĜízení se doþkala nejvČtšího rozmachu až v 16. století, kdy zaþaly vznikat mechanické kalkulátory pro základní matematické operace. [9] Pokud se pĜesuneme do bližší minulosti, byla zásadním milníkem ve vývoji elektromechanických poþítaþĤ druhá svČtová válka. Tehdy zaþaly vznikat první pĜístroje, kde byla zavedena dvojková soustava a bylo postupnČ pĜidáváno více a více elektronických souþástek. Postupem þasu byly nahrazeny relé elektronkami, tranzistory, integrovanými obvody až po mikroprocesory, se kterými se setkáváme dodnes. Tyto poþítaþe ještČ zdaleka neobsahovaly žádný operaþní systém, ale jejich funkce byla ovlivnČna pouze vloženým programem.
7
PĜíchod mikroprocesorĤ v roce 1971 zapĜíþinil zatím poslední revoluci ve vývoji osobních poþítaþĤ. Tyto pĜístroje, jako napĜíklad legendární Altair 8800, byly ještČ stále bez operaþního systému a jejich ovládání bylo závislé na programovacím jazyku Basic. KoneþnČ v roce 1981 s pĜíchodem produktu PC spoleþnosti IBM byl zaveden první operaþní systém s názvem MS-DOS. Jednalo se o první produkt firmy Microsoft, který odstartoval zdárnou kariéru. V této dobČ se také na scénČ objevuje nová spoleþnost Apple, která pracuje na svém vlastním OS pro osobní poþítaþ s názvem Macintosh, který jako jeden z prvních obsahoval grafické uživatelské rozhraní. Tedy zpĤsob ovládání pomocí myší tak, jak ho známe dnes. [9] 2.5.2. Jádro Kernel Je základním kamenem každého operaþního systému a jeho úloha spoþívá v Ĝízení pĜístupu jednotlivých aplikací k samotnému hardwaru poþítaþe. Se spuštČním poþítaþe je toto jádro nahráno do operaþní pamČti (RAM) a je mu pĜedáno Ĝízení nad hardwarem. Samotné Ĝízení spoþívá v pĜidČlování pamČti a þasu procesoru jednotlivým vláknĤm bČžících aplikací. V souþasné dobČ všechny OS podporují funkci Multitasking, tedy možnost více soubČžnČ bČžících aplikací. Tyto aplikace se dČlí o fyzické jádro procesoru (CPU) a právČ pĜiĜazování priorit a þasu, kdy budou tyto aplikace využívat výpoþetní výkon procesoru, závisí na jádĜe OS. Souþasné procesory jsou již ve vČtší míĜe více jádrové, to znamená, že umožĖují soubČžný bČh více aplikací najednou. Tuto funkci musí samozĜejmČ podporovat také jádro OS, a proto je používání starších verzí, jako je napĜíklad Microsoft Windows Xp na moderních PC nevhodné. Další funkcí je pĜidČlování prostoru operaþní pamČti. Jádro Kernel tedy zásadnČ ovlivĖuje výkon systému a aplikaþní software je mezi nimi nekompatibilní. Není tedy možné pouze zamČnit OS a aplikace ponechat. V nČkterých pĜípadech jsou vydávány verze pro všechny základní platformy.
2.6. Normalizace Nejprve si definujme pojem norma. „Norma
je spoleþnČ dohodnutý pĜedpis pro technický nebo technickoekonomický stav nČjaké entity nebo prĤbČhu nČjakého jevu za daných podmínek“1
1
Vaníþek [20] s. 107
8
Na normalizaþní proces je kladen velký dĤraz. „Normy
totiž umožĖují sjednotit pohled na danou problematiku a vytvoĜit jednoduše chápaná pravidla.“ 2 Pro dodržování tČchto norem neexistují až na výjimky žádné nástroje. Výjimky tvoĜí zákony, které dodržování norem stanovují. Jedná se napĜíklad o protipožární normy. KromČ norem se vyskytují také další dokumenty, které jsou podobného charakteru, napĜíklad firemní standardy. Tyto dokumenty však nepodléhají mezinárodním organizacím pro normalizaci. Na poli informaþních a komunikaþních technologií (ICT) se mĤžeme setkat s dvČmi organizacemi: ISO – organizace zabývající se obecnou normalizací skrze nČkolik dalších odvČtví mimo ICT IEC – zamČĜující se na normalizaci v oblasti elektrotechniky
3. SQuaRE SQuaRE (Software Quality Requirements and Evaluation) je od roku 2000 posledním projektem zamČĜeným na stanovení požadavkĤ jakosti a hodnocení jakosti software. Tento projekt si bere za úkol pĜedevším stanovit a sjednotit míry pro hodnocení jakosti. Jakost mĤžeme definovat jako „míru
plnČní požadavkĤ uživatele. RĤzní uživatelé mohou mít rĤzné požadavky na software i na informaþní systém v závislosti na svých prioritách, strategii a na cíle, ke kterému má informaþní systém sloužit.“3 Projekt SQuaRE zastĜešuje nČkolik dílþích norem, kterým bylo organizacemi ISO a IEC pĜidČleno þíselné rozpČtí 25000 - 25099.
3.1. ISO 2500n Jedná se o obecný pĜehled a stanovení základní terminologie v rámci projektu SQuaRE. Dále je zde definováno samotné Ĝízení projektu z hlediska managementu.
3.2. ISO 2501n – Model jakosti V této þásti je vytvoĜena pouze jedna norma 25010, jenž definuje pĜevod požadavkĤ uživatele na jakost na požadavky na produkt.
2 3
Vaníþek [20] s. 107 Vaníþek [20] s. 121
9
3.3. ISO 2502n – Míry pro jakost Tyto normy jsou pro tuto práci stČžejní. Stanovují míry, kterými jsme schopni na základČ dalších výpoþtĤ urþit jakost produktu. Soubor pĜesnČ definovaných mČr, které lze na produktu mČĜit, je definován v normČ 25021. Dále se zde mĤžeme setkat s definováním jednotlivých postupĤ pro mČĜení v normČ 25023.
3.4. ISO 2503n – Požadavky na jakost Zde se opČt nachází pouze jediná norma 25030, která obsahuje obecné údaje o typech požadavkĤ, zásady stanovující jejich formulaci a kapitoly s upĜesnČním požadavkĤ na jakost.
3.5. ISO 2504n – Hodnocení jakosti Normy v této skupinČ obsahují definice hodnotících procesĤ od obecných zásad až po postupy jednotlivých hodnotitelĤ. Jednotlivé normy jsou poskládány do schématu þtvercového uspoĜádání tak, jak jsou mezi sebou propojeny. V tomto schématu jsou normy pojmenovány oficiálními názvy, aby nedošlo k nepĜesnostem v pĜekladu.
Obrázek þ. 2 - Skladba norem v projektu SQuaRE
Zdroj: [20] s. 120
10
4. Charakteristiky jakosti Pojem jakost byl již definován v kapitole 3., ale mĤžeme struþnČ zopakovat, že se jedná o požadované kvality jedince na daný software. Jak z pĜedchozího odstavce vyplývá každý uživatel PC má na funkce operaþního systému a potĜebného aplikaþního vybavení jiné požadavky (viz kapitola 10.). Z tohoto dĤvodu
jsou
tyto
požadavky
&ƵŶŬēŶşƉƎŝŵĢƎĞŶŽƐƚ ĞnjƉĞēŶŽƐƚ <ŽŵƉĂƚŝďŝůŝƚĂ ĞnjƉŽƌƵĐŚŽǀŽƐƚ
rozdČleny
do
následujících
kategorií.
ͻ&͘ƷƉůŶŽƐƚ ͻ&͘ŬŽƌĞŬƚŶŽƐƚ ͻ&͘ǀŚŽĚŶŽƐƚ ͻhƚĂũĞŶş ͻ/ŶƚĞŐƌŝƚĂ ͻŽŚůĞĚĂƚĞůŶŽƐƚ ͻƵƚĞŶƚŝēŶŽƐƚ ͻ/ŶƚĞƌŽƉĞƌĂďŝůŶŽƐƚ ͻWŽŚŽƚŽǀŽƐƚ ͻKĚŽůŶŽƐƚǀƽēŝƉŽƌƵĐŚĄŵ ͻŽďŶŽǀŝƚĞůŶŽƐƚ
WŽƵǎŝƚĞůŶŽƐƚ
ͻ^ƌŽnjƵŵŝƚĞůŶŽƐƚ ͻEĂƵēŝƚĞůŶŽƐƚ ͻ^ŶĂĚŶŽƐƚŽďƐůƵŚLJ ͻŽƐƚƵƉŶŽƐƚ
jēŝŶŶŽƐƚƉƌŽǀŽnjƵ
ͻĂƐŽǀĠƌŽnjŚƌĂŶş ͻEĄƌŽŬLJŶĂnjĚƌŽũĞ ͻ<ĂƉĂĐŝƚĂ
hĚƌǎŽǀĂƚĞůŶŽƐƚ
ͻDŽĚƵůĂƌŝƚĂ ͻ^ƚĂďŝůŶŽƐƚ ͻdĞƐƚŽǀĂƚĞůŶŽƐƚ
WƎĞŶŽƐŝƚĞůŶŽƐƚ
ͻĚĂƉƚĂďŝůŝƚĂ ͻ/ŶƐƚĂůŽǀĂƚĞůŶŽƐƚ
Obrázek þ. 3 - RozdČlení charakteristik
Zdroj: Autor
11
4.1. PĜenositelnost (Portability metrics)
„PĜenositelnost je vymezena jako schopnost informaþního systému softwarového produktu být pĜenesen z jednoho prostĜedí do jiného.“ 4 Jinými slovy mĤžeme tuto charakteristiku popsat jako funkþnost produktu na rĤzných hardwarových i softwarových platformách. Dále je možné tuto kategorii rozdČlit na pĜizpĤsobitelnost (Adaptabillity), která stanovuje, do jaké míry je produkt vlastními prostĜedky pĜizpĤsobitelný dané konfiguraci tak, aby byla zaruþena základní funkþnost a stabilita produktu. Instalovatelnost (Installability) stanovuje napĜíklad nutnost vynaloženého úsilí k úspČšné instalaci nebo þasovou nároþnost instalace.
Obrázek þ. 4 - Schéma þlenČní podcharakteristik pĜenositelnosti
4
Vaníþek [20] s. 124
12
Zdroj: [8]
4.2. Udržovatelnost (Maintainability metrics) Stanovuje dostupné možnosti a potĜebné úsilí, které je nutné vynaložit k opravám chyb, instalaci inovovaných souþástí nebo zmČnám funkþní specifikace. V dílþích charakteristikách se setkáváme napĜíklad s analyzovatelností (Analysability), díky které jsme schopni vyhodnotit, jak velké úsilí je potĜeba vynaložit k urþení poruchy. Avšak ne k jejímu odstranČní.
Obrázek þ. 5 - Schéma þlenČní podcharakteristik udržovatelnosti
13
Zdroj: [8]
4.3. Bezporuchovost (Reliability metrics) Za bezporuchový stav považujeme i zachování požadované úrovnČ výkonu pĜi dlouhodobČjším používání. Požadovanou úrovní se nemusí jednoznaþnČ myslet stoprocentní funkþnost. Na základČ požadavkĤ mĤžeme brát za bezporuchový stav i 80% funkcionalitu, tedy stav, kdy jsou dostupné základní potĜebné funkce. Bezporuchovost je dále dČlena na tĜi základní þásti: Zralost (Maturity) udává odolnost systému vĤþi poruchám, popĜípadČ jejich poþet minimalizuje. Odolnost vĤþi vadám (Fault tolerance) je schopnost systému zaruþit alespoĖ urþitou funkcionalitu sama sebe, jestliže k poruše dojde. ÚroveĖ zotavení (Recoverability), schopnost systému vrátit se do pĤvodního stavu po odstranČní poruchy
Obrázek þ. 6 - Schéma þlenČní podcharakteristik bezporuchovosti
14
Zdroj: [8]
4.4. Funkþnost (Functionality metrics) U hodnocení funkþnosti produktu se jedná o jeden z nejdĤležitČjších faktorĤ tím spíše, jestliže obsahuje definování bezpeþnosti tČchto funkcí. ͣ&ƵŶŬþŶŽƐƚũĞǀLJŵĞnjĞŶĂũĂŬŽƐĐŚŽƉŶŽƐƚŝŶĨŽƌŵĂþŶşŚŽƐLJƐƚĠŵƵþŝƐŽĨƚǁĂƌŽǀĠŚŽƉƌŽĚƵŬƚƵ ŽďƐĂŚŽǀĂƚ ĨƵŶŬĐĞ͕ ŬƚĞƌĠ njĂďĞnjƉĞþƵũş ƉĜĞĚƉŽŬůĄĚĂŶĠ ŶĞďŽ ƐƚĂŶŽǀĞŶĠ ƉŽƚĜĞďLJ ƵǎŝǀĂƚĞůĞ ƉĜŝ ƉŽƵǎşǀĄŶşƐLJƐƚĠŵƵnjĂƐƚĂŶŽǀĞŶljĐŚƉŽĚŵşŶĞŬ͘͞ϱ
Funkþnost je dále þlenČna napĜíklad na pĜesnost (Accuracy), tedy schopnost systému poskytovat požadované výsledky s urþitou úrovní pĜesnosti. Dále tato charakteristika obsahuje také bezpeþnost (security), která se stala hodnČ diskutovanou podcharakteristikou. PĜedmČtem diskuze bylo samotné umístČní. Na bezpeþnost systémĤ jsou v souþasné dobČ kladeny maximální nároky, a proto by byla možnost vČnovat této tématice samostatnou skupinu. Na druhou stranu bezpeþností systémĤ je vČnován samostatný standart Common Criteria for Information Technology Security Evaluation (zkrácenČ CC), který je schopen skrze testovací organizace udČlovat certifikáty splĖující požadavky zadavatelĤ na bezpeþnost poþítaþových systémĤ.
Pozn. Common Criteria nejsou souþástí projektu SQuaRE.
Obrázek þ. 7 - Schéma þlenČní podcharakteristik funkþnosti
5
Vaníþek [19] s. 122
15
Zdroj: [8]
4.5. Úþinnost (Efficiency metrics)
„Úþinnost je vymezena jako schopnost informaþního systému þi softwarového produktu poskytovat potĜebný výkon vzhledem k množství použitých zdrojĤ pĜi používání za stanovených podmínek.“6 ýasové chování (Time behaviour) je podcharakteristika vČnující se systému z hlediska doby výpoþtu jednotlivých úloh nebo odezvy pĜi pĜedem stanovených podmínkách. Využívání zdrojĤ (Reaource utilisation) se naopak vČnuje samotným poþtem potĜebných zdrojĤ, které musejí být použity pro zabezpeþení práce v systému.
Obrázek þ. 8 - Schéma þlenČní podcharakteristik úþinnosti
6
Vaníþek [19] s. 123
16
Zdroj: [8]
4.6. Použitelnost (Usability metrics) Použitelnost systémĤ je nejrozsáhlejší charakteristikou v projektu SQuaRE. ýastokrát na úrovni použitelnosti závisí efektivnost samotné práce se systémem. MĤžeme se zde setkat s vlastnostmi, jako jsou napĜíklad srozumitelnost, atraktivnost, nauþitelnost nebo vzhled. Jedná se tedy o vlastnosti, které mohu pĜímo ovlivnit úroveĖ použitelnosti pro jednotlivé uživatele.
Obrázek þ. 9 - Schéma þlenČní podcharakteristik použitelnosti
17
Zdroj: [8]
5. Všeobecná charakteristika uživatelĤ V této kapitole jsou popsány všeobecné charakteristiky uživatelĤ PC v ýeské republice. Podle ýeského statistického úĜadu (viz. pĜíloha þ. 1) jsou za rok 2010 považováni za aktivní uživatele PC muži a ženy ve vČku od 16 do 74 let. Tuto skupinu tvoĜilo v roce 2010 celkem 68,7% ze všech obyvatel ýeské republiky v dané vČkové kategorii. Vzhledem k prĤmČrnému pĜírĤstku 5,42%
roþnČ (poþátkem roku 2005)
mĤžeme pĜedpokládat hodnotu 74% pro rok 2011. Dle statistických údajĤ jsou tito uživatelé rozdČleni do nČkolika skupin podle vČku, pohlaví, dosaženého vzdČlání a ekonomického postavení. Tyto statistické údaje jsou þerpány z pĜílohy þ. 1. Jako základní kritérium pro rozdČlení považuji vČk, který je v rámci statistik þlenČn po devíti letech. JednoznaþnČ nejvČtší podíl uživatelĤ osobních poþítaþĤ se nalézá ve vČku 16 až 24 let. Další skupiny až do vČku 54 let jsou velice vyrovnané, a proto jsou pro úþely této práce shrnuty do jedné kategorie. Ve skupinách uživatelĤ starších 55 let je podíl uživatelĤ PC cirka poloviþní od pĜedchozí kategorie, a proto i zde došlo ke slouþení. [3]
5.1. VČková kategorie 16 – 24 let V nejnižší vČkové kategorii, tedy od 16 do 24 let používalo v roce 2010 osobní poþítaþ 94,5% lidí. MĤžeme pĜedpokládat, že se z nejvČtší míry jedná o studenty stĜedních a vysokých škol a až následnČ o výdČleþnČ aktivní jedince. Pro tuto vČkovou kategorii tedy budou charakteristické pĜedevším volnČ dostupné programy nebo programy ze školních projektĤ, na které budou kladeny nároky pĜedevším na dostatek funkcí, podporu jednotlivých formátĤ a až poté napĜíklad na jednoduchost instalace. PonČkud zvláštní skupinou jsou hry, ve kterých má tato vČková kategorie velké zalíbení. Zde jsou kladeny velké nároky na výkon sestav a podporu moderních technologií, na kterých je závislá samotná hratelnost.
5.2. VČková kategorie 25 – 54 let Díky vČkovému rozsahu této kategorie se jedná o uživatele nejrĤznČjších povolání, zálib, a tedy i samotných požadavkĤ na software. PrĤmČrnČ se dá Ĝíci, že v tomto vČku využívá pravidelnČ osobní poþítaþ 78,7% lidí. Tuto skupinu mĤžeme dále rozdČlit na dvČ þásti, a to z pohledu úrovnČ znalosti informaþních technologií. [3] V první skupinČ se bude jednat o koncové uživatele aplikací, kteĜí vyžadují jednoduchou instalaci, pĜívČtivé ovládání, dostupnost nápovČd nebo pĜenositelnost
18
formátĤ. Naopak není kladen dĤraz na pokroþilé funkce nebo ve vysoké míĜe na bezpeþnost. Druhá skupina uživatelĤ v této vČkové kategorii jsou vysoce vzdČlaní lidé s potĜebou používat složité a nároþné aplikace. V takovém pĜípadČ jsou požadavky stanoveny pĜedevším na bezpeþnost a úþinnost aplikací. Podpora dostateþného množství formátĤ nebo jednoduchost instalace je zcela pomíjivá vlastnost.
5.3. VČková kategorie 55 – 74 let V poslední vČkové kategorii zahrnuté do výzkumu se pohybuje pouze 32,7% aktivních uživatelĤ PC. MĤžeme tedy pĜedpokládat, že se jedná o stejné skupiny uživatelĤ, jako v kategorii 25-54 let (kapitola 5.2.), kteĜí nadále s PC pracují, popĜípadČ se jedná o seniory, využívající pouze omezené množství aplikací. Z tČchto dĤvodĤ nebude v prĤbČhu této práce na tuto vČkovou kategorii kladen dĤraz.
19
Praktická þást
20
6. Open Source operaþní systémy 6.1. GNU/Linux Zástupcem této skupiny systémĤ je vybrána aktuální verze Debian 6.0.5. Jedná se v souþasnosti o jednou z nejstarších distribucí GNU/Linux, která nepodléhá komerþnímu vývoji, ale je tvoĜena skupinou dobrovolníkĤ po celém svČtČ. První výskyt této distribuce se datuje k roku 1993, kdy projekt založil vysokoškolský student Ian Murdock. Pro svĤj projekt použil o dva roky starší jádro Linux, na kterém jsou postaveny desítky dalších distribucí. Tou nejznámČjší, která pĜímo vychází z Debianu, je distribuce Ubuntu. Pro tuto práci jsem vybral distribuci Debian, protože ji považuji za základní stavební kámen mnoha dalších modifikací, které využívají jádro Linux. Navíc je souþástí instalace i kanceláĜský balíþek Open office a grafický editor Gimp.
Obrázek þ. 10 - Pracovní plocha operaþního systému Debian
21
Zdroj: Autor
6.2. Unix Operaþní systém Solaris je ménČ známý, avšak za jeho vývojem stojí nadnárodní spoleþnost Sun Microsystems, a tedy léta zkušeností s vývojem aplikací. Na zaþátku vývoje v roce 1995 byl tento systém dodáván pouze na poþítaþích s vlastním procesorem s oznaþením SPARC a jednalo se o plnČ komerþní systém. Postupem þasu pĜibyla ve verzi Solaris 10 podpora bČžné platformy IBM PC. Tedy procesory Intel a AMD. V roce 2005 vznikl projekt OpenSolaris, který splĖoval veškeré podmínky Open source softwaru (kapitola 2.3.). Bohužel tento projekt nemČl dlouhé trvání a v roce 2010 byl ukonþen. V souþasné dobČ je aktuální verze Solaris 11 volnČ ke stažení, její používání bez placené podpory je ale omezeno pouze na 90 dní. OpenSolaris 2009 jsem vybral jako jeden z nejrozšíĜenČjších operaþních systémĤ na bázi UNIX, tedy jedné z nejstarších platforem OS. Názvem UNIX se mohou v souþasné dobČ honosit pouze systémy, které jsou certifikovány v konsorciu The Open Group.
Obrázek þ. 11 - Pracovní plocha operaþního systému OpenSolaris
22
Zdroj: Autor
7. Komerþní operaþní systémy 7.1.Microsoft Již od roku 1975, kdy byla spoleþnost Microsoft založena, se jedná o nejvČtšího a nejznámČjšího vydavatele operaþních systémĤ na svČtČ. Svou cestu zahájila vývojem jazyku BASIC pro jeden z nejznámČjších PC té doby Altair 8800. Své místo na trhu si Microsoft potvrdil vytvoĜením operaþního systému MS-DOS, na který byla posléze aplikována grafická nástavba, a zaþaly vznikat první produkty s oznaþením Windows. Díky pĜívČtivému uživatelskému rozhraní a nasazení tČchto produktĤ u Ĝady výrobcĤ PC se staly Windows nejpoužívanČjším operaþním systémem na svČtČ. Za bezmála 37 let existence Microsoftu bylo vydáno sedm verzí operaþních systémĤ, i když ne všechny se setkaly s pozitivním ohlasem ze strany uživatelĤ. Za nejvČtší problém jsou považovány hackerské útoky nebo nestabilita systému. [9] Windows 7 je prozatím posledním produktem spoleþnosti Microsoft na poli operaþních systémĤ. Po verzích Windows Xp a Vista se jedná o revoluþní systém s podporou nejmodernČjších technologií, který si získává stále pevnČjší místo na trhu. V mČsíci dubnu tohoto roku se jeho podíl pĜiblížil ještČ blíže k hranici 50%.
Obrázek þ. 12 - Použití operaþních systémĤ ve svČtČ
Zdroj: [18]
23
Vzhledem k rĤzným tipĤm uživatelĤ je na trhu celkem šest rĤzných verzí systému Windows 7, které se liší napĜíklad dodávaným multimediálním obsahem nebo možnostmi zabezpeþení. Z tČchto verzí nejsou verze Starter, Home Basic a Enterprise urþeny pro bČžný trh. Zbylé verze jsou dostupné jak s licencemi OEM tak PFF (viz. Kapitola 2.4.). Tyto verze si popíšeme podrobnČji. Verze Home Premium je urþena zejména pro domácí použití, kde je kladen dĤraz na multimediální obsah. Z tohoto dĤvodu obsahuje napĜíklad multimediální centrum Windows Media Center nebo podporu multidotykových displejĤ. ProstĜední z edic, Professional, je urþena pro nároþnČjší uživatele nebo firmy, které kladou dĤraz na zálohování obsahu PC, jeho zabezpeþení nebo napĜíklad vzdálenou správu plochy. Tuto verzi použiji v této práci pro porovnání s konkurencí, protože poskytuje dostatek funkcí pro bČžné, ale i pokroþilejší uživatele. Nejvyšší edice s názvem Ultimate je zamČĜena na podnikovou sféru, kde jsou vysoké nároky na zabezpeþení dat, jejich synchronizaci nebo podporu vícejazyþných systémĤ. [16] Funkce
Home Premium
Professional Ultimate
UsnadnČní každodenních þinností Rychlé vyhledávání programĤ a dokumentĤ Rychlé a bezpeþné procházení webu s aplikací Internet Explorer 8 Funkce Internet TV Tvorba a správa Domácích skupin pro sdílení obsahu Režim Windows XP Mode Možnost pĜipojení k firemním sítím pomocí funkce PĜipojení k doménČ. Zálohování a obnovení systému pomocí sítČ Nástroj BitLocker pro ochranu dat Možnost pĜepínání mezi 35 jazyky Tabulka þ. 1 – PĜehled edic Windows 7
Zdroj: [12]
24
Obrázek þ. 13 - Pracovní plocha operaþního systému Windows 7
Zdroj: Autor
7.2. Apple Poslední z nejvČtších hráþĤ na trhu s operaþními systémy. Spoleþnost s pĤvodním názvem Apple Computer Inc. byla založena roku 1976 v Kalifornii. PĤvodním zámČrem zakladatelĤ bylo vytvoĜení osobního poþítaþe urþeného do každé domácnosti. S prvními produkty se tento cíl nedaĜilo naplnit, ale v roce 1985 s pĜíchodem PC s oznaþením Macintosh nastal doslova prodejní bum. Macintosh byl výjimeþný nejen po hardwarové stránce, ale také díky vlastnímu grafickému operaþnímu systému Mac OS (Macintosh Operating System) postaveného na Linuxovém Kernelu. NČkolik dalších let bylo možné provozovat Mac OS pouze na produktech Apple, a to díky používání vlastní procesorové platformy. V souþasné dobČ není stále možné zakoupit tento OS bez hardwaru spoleþnosti Apple, i když je již podporována platforma x86. [9] Poslední vydanou verzí systému Mac OS X je verze s oznaþením 10.7 Lion z Ĝíjna 2010. Hlavní novinkou této verze je napojení na Mac App Store (jednotný distribuþní kanál schválených a podporovaných aplikací) 25
Obrázek þ. 14 - Pracovní plocha operaþního systému Mac OS X
Zdroj: Autor
8. Charakteristika aplikaþního softwaru 8.1. KanceláĜské aplikace Do této skupiny jsou zahrnuty veškeré programy pro práci s texty, tabulkami, prezentacemi, ale také sem patĜí fakturaþní aplikace nebo firemní informaþní systémy z pohledu uživatelĤ. Na všechny programy v této skupinČ jsou kladeny pĜedevším nároky na použitelnost (kapitola 4.6.). Tedy snadné nauþení jejich ovládání, jednoduše dostupné nápovČdy, ale i potĜebný minimální þas ke zvládnutí základních funkcí. Pokud se zamČĜíme napĜíklad na obyþejné psaní textĤ, zjistíme, že na trhu existuje nČkolik dostupných kanceláĜských balíþkĤ, které tuto funkci podporují. Pracujeme-li na jednom dokumentu na více místech, je pro nás neménČ dĤležitá i kompatibilita jednotlivých formátĤ, a tedy nároky na pĜenositelnost (kapitola 4.1). ýasto jsou uživatelé tČchto produktĤ nuceni vlastnoruþní instalace, a proto je v mČĜení také zohlednČna. Naopak u tČchto programĤ nemusíme lpČt na úþinnosti, protože jejich nároky na hardware jsou þasto minimální a každý moderní stroj jejich provozování zvládne. 26
Na základČ této charakteristiky byly pro mČĜení vybrány nejpoužívanČjší balíky kanceláĜských programĤ. Debian
OpenSolaris
Windows 7
Mac OS X
Microsoft Office 2010 Open Office 3.3 iWork 09 Tabulka þ. 2 - Kompatibilita kanceláĜských balíkĤ
Zdroj: Autor
8.2.Inženýrské aplikace Pod pojmem inženýrské aplikace je pro úþely této práce zahrnuto nČkolik rĤznorodých druhĤ aplikací, které mají spoleþné požadavky na jakost a spoleþné uživatele. Uživateli jsou v tomto pĜípadČ lidé zabývající se pokroþilými matematickými výpoþty, simulacemi 2D, 3D grafĤ, projektování strojírenských souþástek, pozemních staveb, ale také napĜíklad tvorbou grafických produktĤ. Dále bych sem zaĜadil tvorbu databází, internetových aplikací nebo samotných informaþních systémĤ. Aþkoliv se jedná o rĤznorodou skupinu produktĤ, jsou na všechny kladeny takĜka stejné požadavky. V této skupinČ pĜevažují požadavky uživatelĤ na bezporuchovost (kapitola 4.3.), funkþnost (kapitola 4.4.) nebo úþinnost (kapitola 4.5.). Jinými slovy, je požadována vysoká stabilita tČchto programĤ s pĜístupem k dostateþnému množství funkcí, a to vše pĜi minimálních nárocích na hardware, ale maximálnímu výkonu aplikace. Z velkého rozsahu programĤ, jsou pro porovnání kvalit OS vybrány vzhledem k jejich kompatibilitČ následující: Debian
OpenSolaris
Windows 7
Mac OS X
Matlab R2011b Gimp 2.8 Tabulka þ. 3 - Kompatibilita inženýrských aplikací
Zdroj: Autor
27
8.3. Volnoþasové aplikace Jak již bylo zmínČno v úvodu, s poþítaþi nepracujeme pouze v profesním životČ, ale využíváme jejich funkce i pro osobní záležitosti. PĜi tČchto aktivitách využíváme nejþastČji aplikace pro komunikaci, kterým je vČnován samostatný odstavec 8.4., nebo pĜehrávací programy a hry. V pĜípadČ pĜehrávání multimediálního obsahu se zamČĜím na pĜehrávání videa. Všechny uvedené operaþní systémy obsahují v základní instalaci aplikace, které dokáží video soubory pĜehrávat. U takovýchto aplikací nás nejvíce zajímá podpora existujících formátĤ. Tedy schopnost pĜehrávaþe pĜehrát daný tip videa. Debian
OpenSolaris
Windows 7
Mac OS X
Windows Media player 11 Totem 2.30.2 Quick time 7.7 Tabulka þ. 4 - Kompatibilita multimediálních pĜehrávaþĤ
Zdroj: Autor
Pro herní aplikace by mohla být vytvoĜena samostatná skupina, protože se jedná o rozmanitou skupinu produktĤ s rĤznorodými nároky na hardware. Tou nejsledovanČjší vlastností je ale tzv. herní výkon, který je závislý pĜedevším na výkonu grafické karty a na její podpoĜe ze strany operaþního systému. Tato podpora je všeobecnČ nejslabší u systémĤ na jádĜe Linux. Naopak OS Windows podporují nejmodernČjší technologie pro provoz a optimalizaci. Pro porovnání tohoto výkonu bylo použito hry OpenArena, která je považována za nejlepší open source hru historie a je dostupná ve verzích kompatibilních se všemi systémy. Debian
OpenSolaris
Windows 7
Mac OS X
OpenArena 0.8.5 Tabulka þ. 5 - Kompatibilita hry OpenArena
Zdroj: Autor
28
8.4. Komunikaþní aplikace V roce 2010 používalo v ýeské republice 66,4% uživatelĤ z celkové skupiny (vČk od 16 do 74 let) internet. Jedná se o velkou þást uživatelĤ, a proto je potĜeba vČnovat tČmto programĤm samostatnou péþi. DĤraz je kladen nejenom na snadné uživatelské ovládání, ale pĜedevším na zabezpeþení tČchto aplikací. U všech operaþních systémĤ se setkáme s již pĜedinstalovanými programy pro procházení internetových stránek a posílání e-mailové pošty. Pouze nČkteré systémy mají také integrované programy pro Instant Messaging. Vzhledem k stále rostoucí oblibČ tzv. free mailĤ jako je napĜíklad seznam.cz nebo gmail.com, jsou off-line klienti (napĜíklad Outlook, Thunderbird) používaní velice ojedinČle, a to spíše ve firemní sféĜe. Z tohoto dĤvodu zahrnuji do této práce pouze webové prohlížeþe, díky kterým máme také pĜístup k emailové komunikaci a na jejichž zabezpeþení je kladen vČtší dĤraz. Debian
OpenSolaris
Windows 7
Mac OS X
Internet Explorer 9 Epiphany 2.30.6 Firefox 3.1 Safari 5.1 Tabulka þ. 6 - Kompatibilita webových prohlížeþĤ
Zdroj: Autor
9. Použité metriky a jejich vyhodnocení Metriky použité pro hodnocení jakosti vybraného aplikaþního softwaru vycházejí z metrik QME (Quality Measure Element) definovaných v normách ISO 25021 a ISO 25023 (viz pĜíloha þ. 2). QME jsou logicky þlenČní dle charakteristik jakosti viz. kapitola 4. Pro vČtší pĜehlednost jednotlivých mČĜení je dodrženo stejné þlenČní jako v kapitole 8.
9.1. Metriky aplikované na kanceláĜské aplikace Jednoduchost instalace je stanovena pomČrem poþtu krokĤ v procesu instalace, kde je nutný zásah uživatele vĤþi celkovému poþtu krokĤ. ýíslo blíže nule, znaþí menší nároky na uživatele. ܺൌ
ݑݐݏݒݐ݁«õݑā݈݅݁݁ݐܽݒ ൌͲܺͳ ݈ܿ݁݇ݒý݇ݎ݇ݐ݁«õ
29
Debian
OpenSolaris
Microsoft Office 2010 nainstalováno
Open Office 3.3
0,16
Windows 7
Mac OS X
0,33
0,40
0,16
0,50 0,40
iWork 09 Tabulka þ. 7 - NamČĜené hodnoty kanceláĜských balíkĤ 1
Zdroj: Autor
PĜenositelnost vytvoĜených souborĤ mĤžeme aplikovat na pĜenositelnost celého softwaru mezi jednotlivými platformami. Výpoþet je pro úþel této práce modifikován na pomČrem spoleþných formátĤ vĤþi všem dostupným. Lépe si tedy povede ten produkt, jehož výsledek se bude blížit þíslu jedna. ܺൌ
PĜenositelnost
Microsoft Office 2010
0,50
Open Office 3.3
0,43
iWork 09
0,37
Tabulka þ. 8 - NamČĜené hodnoty kanceláĜských balíkĤ 2
Zdroj: Autor
Hodnocení nauþitelnosti je vyjádĜeno poþtem hodin, které je potĜeba vynaložit k nauþení základních funkcí dané aplikace. V tomto pĜípadČ jsou použity hodnoty z vlastní praxe. Jako lektor poþítaþových kurzĤ se zamČĜuji na kurzy práce s operaþními systémy a základními kanceláĜskými aplikacemi. Na základČ tČchto zkušeností mohu potvrdit, že všeobecnČ produkty spoleþnosti Microsoft potĜebují ménČ þasu výuky na osvojení si základních funkcí než systémy Linuxové. Systémy Mac OS by se daly zaĜadit mezi prvnČ zmiĖované, avšak za svoji praxi jsem se ještČ nesetkal, a to ani u konkurence, se školením produktu iWork. Pro úþely této práce pĜedpokládejme stejnou nároþnost jako u produktĤ Open office. Z tohoto dĤvodu jsou v tabulce þ. 9 rozepsány standartní délky poĜádaných kurzĤ zvláštČ na operaþní systém a kanceláĜský balíþek. Poþet hodin odpovídá kurzu základních dovedností.
30
Poþet hodin Microsoft Office 2010 / Windows 7
12 / 6
Open Office 3.3 / Debian (OpenSolaris)
14 / 12
iWork 09 / Mac OS X
14 / 10
Tabulka þ. 9 - NamČĜené hodnoty kanceláĜských balíkĤ 3
Zdroj: Autor
Na základČ výsledkĤ aplikovaných metrik na kanceláĜské balíky a tomu odpovídající operaþní systémy je sestavena tabulka párového srovnání, kde dochází k porovnání každého systému s každým. Nejvíce bodĤ získává na základČ výsledkĤ pĜenositelnosti a uþenlivosti operaþní systém Windows 7. Aþkoliv jednoduchosti instalace vévodí produkt Open Office ve spojení se systémem Debian, v dalších mČĜeních, na které je kladen všeobecné vČtší dĤraz lehce ztrácí. Windows 7 Windows 7
Debian
OpenSolaris
Mac OS X
Body Celkem
1,0
1,0
1,0
3,0
1,0
1,0
2,0
1,0
1,0
Debian
0,0
OpenSolaris
0,0
0,0
Mac OS X
0,0
0,0
0,0
Tabulka þ. 10 – Hodnocení kanceláĜských balíkĤ
0,0 Zdroj: Autor
9.2. Metriky aplikované na inženýrské aplikace Mezi nejþastČji kladené nároky na inženýrské aplikace patĜí bezesporu výkonnost systému a celé konfigurace. U tohoto tipu aplikací hraje nejvČtší roli výkon procesoru. Ten svojí pracovní frekvencí a v souþasnosti i poþtem jader ovlivĖuje výsledné hodnoty mČĜení. Operaþní systém, respektive jádro Kernel, jako prostĜedník mezi aplikacemi a hardwarem tyto mČĜení ovlivĖuje taktéž. Tyto mČĜení jsou nejþastČji provádČny pomocí tzv. benchmarkĤ. NejþastČji se jedná o ucelený test skládající se z nČkolika dílþích testĤ. Princip tČchto mČĜení najdeme ve zjednodušené verzi i v normČ ISO 25 023, úþinnost (kapitola 4.5), podcharakteristika využití zdrojĤ. Zde je definován þas potĜebný ke splnČní pĜedem definovaného scénáĜe výpoþtĤ za využití dostupných zdrojĤ. 9.2.1. Gimp 2.8 Úþinnost grafického editoru Gimp je udána v þase, který bylo nutné vynaložit k naþtení fotografie ve formátu .raw (viz pĜíloha þ. 3) vþetnČ samotného spuštČní aplikace. MČĜení bylo provedeno po restartu poþítaþe, tudíž docházelo k úplnému 31
naþtení aplikace do operaþní pamČti. OpČt se tedy jedná o vynaložený þas na vykonání urþitých instrukcí.
Gimp 2.8
Windows 7
Debian
OpenSolaris
Mac OS X
13,3 sek
6,1 sek
6,8 sek
7,8 sek
Tabulka þ. 11 - NamČĜené hodnoty aplikace Gimp
Zdroj: Autor
Použitý hardware: Intel Core i5 2500K 3.2 Ghz, 2 GB RAM, Radeon HD 5770 s 1024MB RAM, 120GB HDD SATA2 9.2.2. MATLAB Vzhledem k nároþnosti aplikace Matlab, jak po stránce požadované minimální hardwarové konfigurace, tak vysokých nákladĤ na poĜízení, byly výsledné hodnoty mČĜení pĜevzaty z existujících výsledkĤ benchmarkĤ. Pro zmČĜení úþinnosti jedné z nejnároþnČjších aplikací pro práci s vČdeckotechnickými výpoþty, byl použit implementovaný benchmark v samotném Matlabu. Ten na základČ nČkolika provedených mČĜení vyhodnotí celkovou rychlost sestavy a porovná ji s uloženými sestavami v databázi.
Obrázek þ. 15 - NamČĜené hodnoty aplikace Matlab
Zdroj: [17]Chyba! Nenalezen zdroj odkazĤ.
32
PoĜadí operaþních systémĤ v tabulkách párového srovnání je jasnČ stanoveno poĜadím, v jakém se umístily v mČĜení. Pro aplikaci Matlab není operaþní systém OpenSolaris podporován, tudíž je ohodnocen nulovým poþtem bodĤ. Naopak nejvíce bodĤ získává systém Debian, což jen potvrzuje všeobecnČ používaná doporuþení právČ pro práci s technickými editory. Windows 7
Debian
OpenSolaris
Mac OS X
Body Celkem
0,0
0,0
0,0
0,0
1,0
1,0
3,0
1,0
2,0
Windows 7 Debian
1,0
OpenSolaris
1,0
0,0
Mac OS X
1,0
0,0
0,0
1,0
Tabulka þ. 12 – Hodnocení aplikace Gimp Windows 7 Windows 7
Zdroj: Autor
Debian
OpenSolaris
Mac OS X
Body Celkem
0,0
1,0
1,0
2,0
1,0
1,0
3,0
0,0
0,0
Debian
1,0
OpenSolaris
0,0
0,0
Mac OS X
0,0
0,0
1,0
Tabulka þ. 13 – Hodnocení aplikace Matlab
1,0 Zdroj: Autor
9.3.Metriky aplikované na volnoþasové aplikace V odstavci 8.3. jsou definovány dvČ základní skupiny tČchto aplikací, na které jsou kladeny rozdílné nároky. 9.3.1. Multimediální pĜehrávaþe NejdĤležitČjší vlastností tČchto aplikací je podpora formátĤ. Existuje nČkolik desítek rĤzných video formátĤ, které se vyznaþují rozdílnými kvalitami obrazu i zvuku. Pro toto mČĜení použijeme lehce modifikovanou verzi výpoþtu z odstavce 9.1. Vezmeme nejpoužívanČjší formáty a otestujeme jejich kompatibilitu na daných pĜehrávaþích bez instalace veškerých zásuvných modulĤ. Lepší je hodnota blížící se jedné.
33
.avi
.mpg
Windows Media player 11 / Windows 7
.mkv
.mp4
.flv
X 0,6
Totem 2.30.2 / Debian
1
Totem 2.30.2 / OpenSolaris
0
Quick time 7.7 / Mac OS X
0,6
Tabulka þ. 14 - Kompatibilita video formátĤ
Zdroj: Autor
9.3.2. Hry Zcela zásadní veliþinou u hodnocení poþítaþových her je jejich úþinnost. Ta je jednak dána výkonem a vlastnostmi grafické karty, a dále samotnou podporou tČchto technologií ze strany operaþního systému. VšeobecnČ nejvíce her je vydáváno pro operaþní systémy Windows, který podporuje všechny souþasné grafické ovladaþe. Tím nejznámČjším a nejpoužívanČjším je ovladaþ DirectX 10. Na platformČ Mac OS si nejþastČji zahrajeme hry menších rozmČrĤ postavené na architektuĜe Java. PĜesto existují hry, jako napĜíklad Open source projekt OpenArena, které jsou kompatibilní skrze všechny operaþní systémy. U her je jejich výkonnost všeobecnČ stanovena poþtem zobrazovaných snímkĤ za sekundu pĜi daném rozlišení obrazovky. Výsledky tohoto mČĜení jsou podobnČ jako u aplikace Matlab pĜevzaté a aþkoliv se ve výsledcích vyskytuje systém Ubuntu pro jeho velice blízkou podobu systému Debian, ze kterého byl vytvoĜen, mĤžeme výsledky považovat za identické.
Obrázek þ. 16 – NamČĜené hodnoty aplikace OpenArena
34
Zdroj: [11]
Podpora nejpoužívanČjších video formátĤ je v prĤmČru na dobré úrovni. Z tohoto hodnocení však vyboþuje systém OpenSolaris, který nebyl schopen bez instalace zásuvných modulĤ pĜehrát ani jeden z testovaných formátĤ. U herního výkonu je jasnČ patrná nadvláda operaþního systému Windows 7. Pokud bychom tomuto testu podrobily kvalitnČjší a nároþnČjší hry, byl by rozdíl jistČ markantnČjší. Windows 7 Windows 7
Debian
OpenSolaris
Mac OS X
Body Celkem
0,0
1,0
0,5
1,5
1,0
1,0
3,0
0,0
0,0
Debian
1,0
OpenSolaris
0,0
0,0
Mac OS X
0,5
0,0
1,0
1,5
Tabulka þ. 15 - Hodnocení video pĜehrávaþĤ Windows 7 Windows 7
Zdroj: Autor
Debian
OpenSolaris
Mac OS X
Body Celkem
1,0
1,0
1,0
3,0
0,5
0,5
1,0
0,5
1,0
Debian
0,0
OpenSolaris
0,0
0,5
Mac OS X
0,0
0,5
0,5
Tabulka þ. 16 – Hodnocení hry OpenArena
1,0 Zdroj: Autor
9.4. Metriky aplikované na komunikaþní aplikace V souþasné dobČ jsou internetové prohlížeþe jednou z nejpoužívanČjších aplikací vĤbec. Na síĢ internet se pĜesouvá stále více programĤ a nástrojĤ, které nám uvolĖují potĜebné místo na pevných discích a snižují náklady na poĜizování. Na druhou stranu se zobrazovaný obsah stává stále složitČjším a je na rychlosti pĜipojení a architektuĜe prohlížeþe, aby byla práce co nejplynulejší. PrávČ tuto vlastnost si mĤžeme vyjádĜit opČt jako úþinnost prohlížeþĤ, které jsou souþástí každého testovaného systému. Samotné mČĜení je provedeno pomocí benchmarku dostupného na internetové adrese http://www.webkit.org/perf/sunspider/sunspider.html, který se zamČĜuje na rychlost odezvy JavaScriptu. Lepší je tedy kratší þas nutný k vykonání testu.
35
Výsledný þas testu Internet Explorer 9 / Windows 7
763,3 ms
Epiphany 2.30.6 / Debian
288,6 ms
Firefox 3.1 / OpenSolaris
1363,7 ms
Safari 5.1 / Mac OS X
189,8 ms
Tabulka þ. 17 - NamČĜené hodnoty odezvy JavaScriptu
Zdroj: Autor
Dále je u tohoto tipu aplikace velice dĤležitá bezpeþnost. Mezi nejþastČjší rizika patĜí nevČdomé naþítání škodlivých kódĤ na jinak nezávadných stránkách. Dále se mĤžeme setkat s neoriginálním pĤvodem kódu, vyskakovacími okny a dalším škodlivým obsahem. Tyto škodlivé jevy mohou být ukryty v rĤzných þástech zdrojového kódu stránky což ztČžuje jejich odhalení. PrávČ tuto vlastnost prohlížeþĤ jsem podrobil testu dostupném na internetové adrese http://www.browserscope.org. Výsledky mČĜení jsou aplikované na metriku bezpeþnosti dat z charakteristiky funkþnosti. Jedná se o pomČr úspČšnČ zablokovaných hrozeb vĤþi všem testovaným.
X
Internet Explorer 9 / Windows 7
0,76
Epiphany 2.30.6 / Debian
0,64
Firefox 3.1 / OpenSolaris
0,41
Safari 5.1 / Mac OS X
0,82
Tabulka þ. 18 - NamČĜené hodnoty zabezpeþení web. prohlížeþĤ
Zdroj: Autor
Výsledné hodnocení operaþních systémĤ je provedeno na základČ poĜadí v dílþích testech. Windows 7 Windows 7
Debian
OpenSolaris
Mac OS X
Body Celkem
0,5
1,0
0,0
1,5
1,0
0,0
1,5
0,0
0,0
Debian
0,5
OpenSolaris
0,0
0,0
Mac OS X
1,0
1,0
1,0
Tabulka þ. 19 – Hodnocení webových prohlížeþĤ
3,0 Zdroj: Autor
36
10. Definování jednotlivých uživatelĤ Na základČ všeobecné charakteristiky uživatelĤ (5.) byli vymodelováni tĜi zástupci, kteĜí používají vybrané aplikace (8.) a mají na nČ specifické požadavky. Tyto požadavky byly pomocí Saatyho metody kvantitativního párového srovnání pĜepoþítány na hodnoty jednotlivých vah, které jsou použity pro urþení nejvhodnČjšího operaþního systému metodou párového porovnání. Saatyho metoda je založena na stanovení preferencí daného i-tého kritéria, v tomto pĜípadČ aplikaþního softwaru, proti j-tému kritériu. Tyto preference jsou vyþísleny hodnotami, viz následující tabulka. [6] 1
Rovnocenná kritéria i a j
3
SlabČ preferované kritérium i pĜed j
5
SilnČ preferované kritérium i pĜed j
7
Velmi silnČ preferované kritérium i pĜed j
9
AbsolutnČ preferované kritérium i pĜed j Zdroj: 7
Tabulka þ. 20 - Hodnocení preferencí podle Saatyho
V pĜípadČ preferencí j-tého pĜed i-tým se zapisují do Saatyho matice pĜevrácené hodnoty (1/3, 1/5, 1/7, 1/9). Pro dané kritérium je dále vytvoĜen souþin zadaných hodnot, odmocnČn celkovým poþtem kritérií. $
!" # '
#%&
Posledním krokem k výpoþtu vah je stanovení podílu
bi vĤþi souþtu všech
hodnot bi.. Tyto dílþí výpoþty nejsou pro vČtší pĜehlednost v tabulkách zobrazeny.
($%&
Díky této metodČ jsme schopni stanovit váhy aplikací, na které jsou uživateli kladeny nejvČtší nároky až po ty nejménČ potĜebné.
7
Houška [6] kapitola 5.4.
37
10.1.
Uživatel þíslo 1 – student vysoké školy
Modelový uživatel þíslo 1 je student vysoké školy, který pro studijní úþely používá kanceláĜské aplikace. Volné veþery tráví sledováním filmĤ a hraním poþítaþových her. Pro komunikaci s pĜáteli a školou využívá internetový prohlížeþ, popĜípadČ programy pro komunikaci v reálném þase (Instant Messaging). Jeho hlavní nároky jsou pĜenositelnost a podpora formátĤ rĤzných dokumentĤ, které pĜenáší v rámci studia a na poskytovaný výkon ve hrách. Dále je kladen dĤraz na pohodlné pĜehrávání existujících video formátĤ. Na zabezpeþení elektronické komunikace stejnČ jako na
Matlab
Video pĜehrávaþ
OpenArena 0.8.5
Internetový prohlížeþ
Váhy
1
9
7
3
1/3
5
0,28
Matlab
1/9
1
1/3
1/7
1/9
1/5
0,03
Gimp 2.8
1/7
3
1
1/7
1/9
1/5
0,04
Video pĜehrávaþ
1/3
7
7
1
1/7
5
0,15
OpenArena 0.8.5
3,00
9
9
7
1
7
0,41
Internetový prohlížeþ
1/5
5
5
1/5
1/7
1
0,08
Uživatel 1 - Student vysoké školy
KanceláĜské aplikace Inženýrské aplikace Volnoþasové aplikace Komunikaþní aplikace
KanceláĜský balíþek
Gimp 2.8
KanceláĜský balíþek
inženýrské aplikace jsou kladeny minimální nároky.
Tabulka þ. 21 - Stanovení vah uživatel 1
10.2.
Zdroj: Autor
Uživatel þíslo 2 – administrativní pracovnice
Uživatel þíslo 2 je vymodelován jako administrativní pracovnice, jejíž hlavní pracovní náplní je práce s textovým editorem. Klade tedy dĤraz na podporu formátĤ pĜenášených dokumentĤ v rámci podniku a preferuje jednoduché ovládnutí základních funkcí. V pĜípadČ firemní elektronické komunikace jsou vyžadovány stĜední nároky na bezpeþnost. Použitelnost inženýrských aplikací nebo her, nepĜipadá v úvahu.
38
KanceláĜský balíþek
Matlab
Gimp 2.8
Video pĜehrávaþ
OpenArena 0.8.5
Internetový prohlížeþ
Váhy
1
9
9
7
9
5
0,51
Matlab
1/9
1
1
1/5
1
1/7
0,04
Gimp 2.8
1/9
1
1
1/5
1
1/7
0,04
Video pĜehrávaþ
1/7
5
5
1
9
1/7
0,12
OpenArena 0.8.5
1/9
1
1
1/9
1
1/9
0,03
Internetový prohlížeþ
1/5
7
7
7
9
1
0,27
Uživatel 2 – administrativní pracovnice
KanceláĜské aplikace Inženýrské aplikace Volnoþasové aplikace Komunikaþní aplikace
KanceláĜský balíþek
Tabulka þ. 22 - Stanovení vah uživatel 2
10.3.
Zdroj: Autor
Uživatel þíslo 3 – projektový inženýr
Tento uživatel je považován za nejpokroþilejšího pro své postavení na pozici projektového inženýra. Vyžaduje tedy maximální zabezpeþení a poskytovaný výkon používaných aplikací. TČmi jsou pĜedevším inženýrské aplikace v podobČ Matlabu nebo grafického editoru. StejnČ tak je kladen maximální dĤraz na bezpeþnost elektronické komunikace. Nároky na kanceláĜské aplikace jsou minimální stejnČ tak jako na
KanceláĜský balíþek
Matlab
Gimp 2.8
Video pĜehrávaþ
OpenArena 0.8.5
Internetový prohlížeþ
Váhy
volnoþasové.
KanceláĜský balíþek
1
1/9
1/9
1
9
1/7
0,05
Matlab
9
1
1
7
9
3
0,35
Gimp 2.8
9
1
1
7
9
3
0,35
Video pĜehrávaþ
1
1/7
1/7
1
7
1/7
0,05
OpenArena 0.8.5
1/9
1/9
1/9
1/7
1
1/9
0,02
7
1/3
1/3
7
9
1
0,19
Uživatel 3 – projektový inženýr
KanceláĜské aplikace Inženýrské aplikace Volnoþasové aplikace Komunikaþní aplikace
Internetový prohlížeþ
Tabulka þ. 23 - Stanovení vah uživatel 3
Zdroj: Autor
39
11.
ZávČreþné hodnocení – poĜadí operaþních systémĤ Pro závČreþné hodnocení operaþních systémĤ u jednotlivých uživatelĤ jsem
vytvoĜil tabulky shrnující všechny dĤležité hodnoty z mČĜení. Do tabulky jsou zaneseny výsledné hodnoty pĜed (P) i po (K), které jsou pĜepoþítány vypoþtenou vahou. Po seþtení tČchto výsledných hodnot
K dostáváme koneþné poĜadí operaþních systémĤ
podle kladených nárokĤ na jednotlivá kritéria každého z pĜeddefinovaných uživatelĤ.
11.1.
Uživatel 1 - student vysoké školy
Na základČ stanovených požadavkĤ na aplikaþní software, kde pĜevládají nároky na úþinnost her, pĜenositelnost souborĤ vytvoĜených v kanceláĜských balících a podporu video formátĤ u pĜehrávaþĤ, byl vyhodnocen jako nejvhodnČjší operaþní systém Windows 7. Jak je z výsledkĤ patrné, první místo si zasluhuje za skvČlou podporu her. Ostatní systémy za stejných podmínek vykazují rozporuplné výsledky závislé pĜedevším na rozlišení monitoru. Druhý v poĜadí se umístil systém Debian, který dominuje poþtem automaticky instalovaných aplikací a jejich kompatibilitou s ostatními systémy. Pokud bychom do výsledného hodnocení zapoþetli i poĜizovací náklady na jednotlivé systémy, jistČ by Open source systém Debian získal další body. Jako poslední se umístil systém OpenSolaris, který ztrácí ve všech mČĜeních. DĤvodem mĤže být testování ne zcela nejnovČjší verze s horší kompatibilitou na hardware. Kritérium / váha KanceláĜský balíþek
Windows 7
Debian
OpenSolaris
Mac OS X
P
3,0
2,0
1,0
0,0
K
0,84
0,56
0,28
0,00
P
0,0
3,0
2,0
1,0
K
0,00
0,09
0,06
0,03
P
2,0
3,0
0,0
1,0
K
0,08
0,12
0,00
0,04
P
1,5
3,0
0,0
1,5
0,15
K
0,23
0,45
0,00
0,23
OpenArena 0.8.5
P
3,0
1,0
1,0
1,0
0,41
K
1,23
0,41
0,41
0,41
P
1,5
1,5
0,0
3,0
K
0,12
0,12
0,00
0,24
2,50
1,75
0,75
0,95
0,28 Gimp 2.8 0,03 Matlab 0,04 Multimediální pĜehrávaþ
Webový prohlížeþ 0,08 CELKEM
Tabulka þ. 24 - Výsledky - uživatel 1
Zdroj: autor
40
11.2.
Uživatel 2 – administrativní pracovnice
I v pĜípadČ uživatele 2, který je definován jako administrativní pracovnice, vítČzí operaþní systém Windows 7 Professional. Jeho náskok pĜed konkurencí již ale není takový jako v pĜípadČ uživatele 1 (viz pĜedchozí kapitola). Systémy jsou pomČrnČ vyrovnané z dĤvodu velice podobných výsledkĤ u aplikací, na které uživatelka pracující v kanceláĜi klade nejvČtší dĤraz. ZmiĖovanými aplikacemi je kanceláĜský balík a webový prohlížeþ. Je jasné, že v tomto oboru se používá ještČ mnoho dalších aplikací, jako jsou napĜíklad úþetní a personální systémy, ale jejich podpora je takĜka stoprocentnČ zamČĜena na systémy spoleþnosti Microsoft. Proto by jejich použití v tČchto testech nemČlo smysl a OS Windows by akorát získal mnohem více bodĤ. Na druhou stranu i zde by si systém Debian zasloužil plusové body za integrované množství programĤ. O nČco lépe si v tomto pĜípadČ vede systém Mac OS X, a to pĜedevším kvalitou a zabezpeþením webového prohlížeþe. Kritérium / váha KanceláĜský balíþek
Windows 7
Debian
OpenSolaris
Mac OS X
P
3,0
2,0
1,0
0,0
K
1,53
1,02
0,51
0,00
P
0,0
3,0
2,0
1,0
K
0,00
0,12
0,08
0,04
P
2,0
3,0
0,0
1,0
K
0,08
0,12
0,00
0,04
P
1,5
3,0
0,0
1,5
0,12
K
0,18
0,36
0,00
0,18
OpenArena 0.8.5
P
3,0
1,0
1,0
1,0
0,03
K
0,09
0,03
0,03
0,03
P
1,5
1,5
0,0
3,0
K
0,40
0,40
0,00
0,81
2,28
2,05
0,62
1,10
0,51 Gimp 2.8 0,04 Matlab 0,04 Multimediální pĜehrávaþ
Webový prohlížeþ 0,27 CELKEM
Tabulka þ. 25 - Výsledky - uživatel 2
Zdroj: Autor
41
11.3.
Uživatel 3 - projektový inženýr
Jako nejkvalitnČjší, a tím tedy i nejvhodnČjším operaþním systémem pro uživatele s þíslem 3, je na základČ aplikovaných metrik a zvolených kritérií GNU/Linux Debian. VšeobecnČ lze Ĝíci, že systémy na jádĜe GNU/Linux jsou vhodnČjší pro matematické výpoþty. Je to nejspíše zapĜíþinČno samotnou stavbou jádra Kernel, které je u tČchto systémĤ lépe optimalizované. Tento pĜedpoklad se tedy více než potvrdil. Na druhém místČ se umístil systém Mac OS X, který dominuje integrovaným webovým prohlížeþem Safari, poskytující nejlepší zabezpeþení a výkon napĜíþ všemi operaþními systémy. Kritérium / váha KanceláĜský balíþek
Windows 7
Debian
OpenSolaris
Mac OS X
P
3,0
2,0
1,0
0,0
K
0,15
0,1
0,05
0,00
P
0,0
3,0
2,0
1,0
K
0,00
1,05
0,7
0,35
P
2,0
3,0
0,0
1,0
K
0,7
1,05
0,00
0,35
P
1,5
3,0
0,0
1,5
0,05
K
0,08
0,15
0,00
0,08
OpenArena 0.8.5
P
3,0
1,0
1,0
1,0
0,02
K
0,06
0,02
0,02
0,02
P
1,5
1,5
0,0
3,0
K
0,29
0,29
0,00
0,57
1,28
2,66
0,77
1,37
0,05 Gimp 2.8 0,35 Matlab 0,35 Multimediální pĜehrávaþ
Webový prohlížeþ 0,19 CELKEM
Tabulka þ. 26 - Výsledky - uživatel 3
Zdroj: Autor
42
12. ZávČr Cílem této práce bylo porovnání kvalit nejrozšíĜenČjších operaþních systémĤ, a to na základČ stanovených kritérií jednotlivých skupin uživatelĤ na jimi používané programové vybavení. Aby se však nejednalo o subjektivní hodnocení, byly použity metriky z norem ISO zabývající se hodnocením kvality software. Teoretická þást se zamČĜuje na definování a popsání základních pojmĤ, kterým je nutné porozumČt pro druhou þást této práce. PĜedevším projekt SQuaRE je pro tuto práci stČžejní. Obsahuje jednotlivé normy zabývající se hodnocením kvality softwarĤ. Popis jednotlivých charakteristik jakosti vytváĜí urþitý náhled na existující vlastnosti systémĤ, které mĤžeme mČĜit a posuzovat. V praktické þásti jsou definovány vybrané operaþní systémy, které pokrývají nejrozšíĜenČjší platformy souþasné doby. Dále jsou definovány nejpoužívanČjší skupiny aplikaþního softwaru, na které jsou použity metriky z norem ISO. Na základČ namČĜených výsledkĤ je metodou párového srovnání obodován každý ze systémĤ. Vzhledem k faktu, že každý uživatel klade jiné požadavky na dané aplikace, byly vytvoĜeni tĜi ukázkoví uživatelé. TČmto uživatelĤm byly pomocí Saatyho metody vypoþítány váhy znázorĖující míru kladených nároku na dané aplikace. V závČru práce jsou na základČ mČĜení a stanovených vah vyhodnoceny nejvhodnČjší operaþní systémy jednotlivým uživatelĤm. Na základČ výsledkĤ tato doporuþení lehce zobecním a doporuþím operaþní systém Windows 7 všem uživatelĤm kanceláĜských aplikací a hráþĤm poþítaþových her. StejnČ tak je systém Windows 7 vhodný pro všechny uživatele, kteĜí nemají jasnČ preferované aplikace a nároky na nČ. GNU/Linux systémy mohu doporuþit pokroþilejším uživatelĤm hledající vysoký výpoþetní výkon. Je však dĤležitý správný výbČr distribuce. Poslední z testovaných, Mac OS X, se jeví jako univerzální, který vyniká rychlým a bezpeþným procházením webových stránek. Tuto práci lze chápat jako praktickou ukázku použití metrik z norem ISO k pĜesnému výbČru vhodného systému. Tyto metriky mohou být použity nejen na operaþní systémy, ale na veškerý software.
43
13. Seznam použité literatury [1] AUJEZDSKÝ, Josef. Licence. Root.cz [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.root.cz/specialy/licence/uvodni-cast/ [2] BOěÁNEK, Roman. Svobodný software je prý kvalitnČjší než proprietární. [online]. 2012 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/svobodny-software-je-pry-kvalitnejsi-nezproprietarni/sc-3-a-162672 [3] ýeský statistický úĜad [online]. 2012 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.czso.cz/ [4]
GNU´s Not Unix! [online]. 15.2.2011 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.gnu.org/
[5] GRIMES, Roger A. Malý prĤvodce zabezpeþením prohlížeþĤ. [online]. 2009 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://securityworld.cz/securityworld/malypruvodce-zabezpecenim-prohlizecu-2002 [6] HOUŠKA, Milan. ZIP - Vícekriteriální rozhodování. [online]. [cit. 2012-0512]. Dostupné z: http://etext.czu.cz/php/skripta/skriptum.php?titul_key=79 [7] HROMADA, Tomáš. Poþítaþ na webu aneb jak na online aplikace. [online]. 28.04.09 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://pcworld.cz/internet/onlineaplikace-7153
Systems and software engineering – Systems and software Quality Requirements and Evaluation (SQuaRE) – Measurement of system and software product quality.
[8] ISO/IEC 25023.
[9] KOUDELKA, Pavel. Historie operaþních systémĤ. [online]. [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://airborn.webz.cz/histos.html [10] LACKO, Branislav. Systémový pĜístup k jakosti software. [online]. [cit. 201205-11]. Dostupné z: http://risk-management.cz/clanky/TS2004qLac.pdf [11] LARABEL, Michael. Mac OS X 10.6.3 vs. Windows 7 vs. Ubuntu 10.04 Benchmarks. [online]. 2010 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.phoronix.com/scan.php?page=article&item=linux_windows_part3 &num=2 [12]
Microsoft - Volume Licensing [online]. 2012 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.microsoft.com/licensing/Default.aspx
[13]
Ministerstvo vnitra ýeské republiky [online]. 2010 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/ministerstvo-vnitra-ceske-republiky.aspx
44
[14]
Open Source Initiative [online]. 2011 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://opensource.org/
[15] PASTUCHOVÁ, Markéta. Open source pĜebírá v oblasti softwaru klíþovou roli. Ictmanazer.cz [online]. 2011 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.ictmanazer.cz/2011/11/open-source-prebira-v-oblasti-softwaruklicovou-roli/ [16] PECINOVSKÝ, Josef a Rudolf PECINOVSKÝ. Windows 7: prĤvodce zaþínajícího uživatele. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 224 s. PrĤvodce (Grada). ISBN 978-80-247-3210-7. [17] PINAKI. How to Benchmark in MATLAB?. [online]. 2011 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.comptalks.com/how-to-benchmark-in-matlab/ [18]
StatCounter Global Stats [online]. 2012 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://gs.statcounter.com/
[19] Software I. In: Informatika a grafika [online]. [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.gjszlin.cz/ivt/esf/ostatni-sin/software-1.php [20] VANÍýEK, JiĜí. MČĜení a hodnocení jakosti informaþních systémĤ. Vyd. 2., pĜeprac. V Praze: ýeská zemČdČlská univerzita, ProvoznČ ekonomická fakulta, 2004, 326 s. ISBN 80-213-1206-8. [21] Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (autorský zákon). In: 121. 2000. Dostupné z: http://www.sbirkazakonu.info/autorsky-zakon/
45
14. Seznam tabulek Tabulka þ. 1 – PĜehled edic Windows 7 .......................................................... 24 Tabulka þ. 2 - Kompatibilita kanceláĜských balíkĤ ......................................... 27 Tabulka þ. 3 - Kompatibilita inženýrských aplikací ........................................ 27 Tabulka þ. 4 - Kompatibilita multimediálních pĜehrávaþĤ .............................. 28 Tabulka þ. 5 - Kompatibilita hry OpenArena .................................................. 28 Tabulka þ. 6 - Kompatibilita webových prohlížeþĤ ........................................ 29 Tabulka þ. 7 - NamČĜené hodnoty kanceláĜských balíkĤ 1 .............................. 30 Tabulka þ. 8 - NamČĜené hodnoty kanceláĜských balíkĤ 2 .............................. 30 Tabulka þ. 9 - NamČĜené hodnoty kanceláĜských balíkĤ 3 .............................. 31 Tabulka þ. 10 – Hodnocení kanceláĜských balíkĤ ........................................... 31 Tabulka þ. 11 - NamČĜené hodnoty aplikace Gimp ......................................... 32 Tabulka þ. 12 – Hodnocení aplikace Gimp ..................................................... 33 Tabulka þ. 13 – Hodnocení aplikace Matlab ................................................... 33 Tabulka þ. 14 - Kompatibilita video formátĤ .................................................. 34 Tabulka þ. 15 - Hodnocení video pĜehrávaþĤ .................................................. 35 Tabulka þ. 16 – Hodnocení hry OpenArena .................................................... 35 Tabulka þ. 17 - NamČĜené hodnoty odezvy JavaScriptu ................................. 36 Tabulka þ. 18 - NamČĜené hodnoty zabezpeþení web. prohlížeþĤ .................. 36 Tabulka þ. 19 – Hodnocení webových prohlížeþĤ .......................................... 36 Tabulka þ. 20 - Hodnocení preferencí podle Saatyho ..................................... 37 Tabulka þ. 21 - Stanovení vah uživatel 1 ......................................................... 38 Tabulka þ. 22 - Stanovení vah uživatel 2 ......................................................... 39 Tabulka þ. 23 - Stanovení vah uživatel 3 ......................................................... 39 Tabulka þ. 24 - Výsledky - uživatel 1 .............................................................. 40 Tabulka þ. 25 - Výsledky - uživatel 2 .............................................................. 41 Tabulka þ. 26 - Výsledky - uživatel 3 .............................................................. 42
46
15. Seznam obrázkĤ Obrázek þ. 1 – Schéma spolupráce softwaru ..................................................... 3 Obrázek þ. 2 - Skladba norem v projektu SQuaRE ......................................... 10 Obrázek þ. 3 - RozdČlení charakteristik ........................................................... 11 Obrázek þ. 4 - Schéma þlenČní podcharakteristik pĜenositelnosti ................... 12 Obrázek þ. 5 - Schéma þlenČní podcharakteristik udržovatelnosti .................. 13 Obrázek þ. 6 - Schéma þlenČní podcharakteristik bezporuchovosti ................ 14 Obrázek þ. 7 - Schéma þlenČní podcharakteristik úþinnosti ............................ 16 Obrázek þ. 8 - Schéma þlenČní podcharakteristik použitelnosti ...................... 17 Obrázek þ. 9 - Pracovní plocha operaþního systému Debian .......................... 21 Obrázek þ. 10 - Pracovní plocha operaþního systému OpenSolaris ................ 22 Obrázek þ. 11 - Použití operaþních systémĤ ve svČtČ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘23 Obrázek þ. 12 - Pracovní plocha operaþního systému Windows 7 ................. 25 Obrázek þ. 13 - Pracovní plocha operaþního systému Mac OS X ................... 26 Obrázek þ. 14 - NamČĜené hodnoty aplikace Matlab ...................................... 32 Obrázek þ. 15 – NamČĜené hodnoty aplikace OpenArena ............................... 34
47
PĜílohy
48
16–24 let
25–34 let
66,6 30,1 51,8 85,8 54,0 87,4
71,5 39,5 63,4 85,6 61,0 89,5
35–44 let
70,0 34,5 55,0 83,8 57,2 87,5
75,6 44,1 63,9 87,0 63,2 90,9
78,6 45,4 68,7 88,6 67,4 91,9
. . 76,6 95,5 84,4 97,8
88,9 61,6 83,9 97,3 86,6 98,2
92,4 74,6 92,2 98,1 92,8 97,9
45–54 let
92,1 65,6 87,9 98,2 89,3 99,4
95,0 79,8 92,0 97,8 93,7 99,3
96,5 78,4 94,5 98,7 95,2 99,6
. . 53,9 95,4 72,0 96,1
83,5 41,5 62,6 96,9 72,6 97,0
86,1 57,3 80,2 97,9 82,0 98,2
55–64 let
83,9 48,1 67,1 96,2 78,0 97,5
91,3 65,9 79,6 96,6 83,6 99,1
91,4 64,9 85,2 96,1 87,6 98,8
65–74 let
. . 55,1 93,5 59,7 94,6
77,8 34,6 64,7 92,5 63,6 95,2
82,8 42,1 65,8 92,0 64,9 94,8
80,7 46,1 76,0 95,0 70,3 97,8
84,8 52,7 77,3 93,8 72,3 98,5
90,3 54,8 83,2 96,5 79,0 99,4
. . 39,9 86,3 42,9 88,9
69,4 25,0 48,9 89,2 47,5 90,9
70,8 29,7 54,5 88,9 52,1 91,4
73,7 34,1 62,5 89,2 56,0 93,8
77,5 37,7 62,0 91,1 59,1 95,2
78,0 41,4 67,9 91,8 64,6 95,7
. . 22,6 70,4 23,9 80,2
45,1 10,1 26,4 74,9 23,3 80,7
51,6 12,6 29,3 74,2 25,7 82,3
55,5 15,3 36,8 76,5 28,6 84,6
58,7 16,5 39,8 78,8 32,9 89,4
64,6 . 21,3 . 44,4 2,9 82,2 39,0 38,0 6,7 89,0 29,1
18,2 1,7 7,0 55,3 7,5 50,6
22,0 2,0 7,9 46,9 7,5 48,3
24,9 1,7 12,9 50,3 10,3 54,4
31,2 3,7 14,6 56,6 13,2 53,8
37,7 3,8 21,0 59,5 15,4 61,6
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2005 2006 2007 2008 2009 2010
vČk
. . 42,0 82,5 52,1 84,1
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2005 2006 2007 2008 2009 2010
vČk
Hodnota je procentem z jednotlivcĤ v dané socio-demografické skupinČ v dané zemi. Zdroj: EUROSTAT, 2010
Belgie Bulharsko ýeská republika Dánsko ŠpanČlsko Švédsko
Belgie Bulharsko ýeská republika Dánsko ŠpanČlsko Švédsko
celkem (16–74 let) total (16–74)
Uživatelé poþítaþe podle vybraných socio-demografických ukazatelĤ (pohlaví)
PĜíloha þ. 1
PĜíloha þ. 2 !
ǡ
αȀ
α
ǫ
ͳǤͲǤ
Ǥ
α
Ǥ
Ǥ
ͲǤͲζζͳǤͲ
αȀ
α ͳǤͲǤ
ǫ
Ǥ α
Ǥ ͲǤͲζζͳǤͲ
αȀ
α
ͳǤͲǤ
ǫ
Ǥ α
Ǥ
Ǧ
αȀ
α
Ǧ
ͳǤͲǤ ǫ
Ǥ α
Ǧ
Ǥ
ϭ
ͲǤͲζζͳǤͲ
" !
ͷ
ǡ
αȀ
α
ͲǤͲζζͳǤͲ
ͳǤͲǤ
Ǥ Ǥ
α
Ǥ
Ͳζζͳ
αȀ
Ͳ
Ǥ
α
Ǥ
Ǥ α Ǥ
αȀ
Ͳζζͳ
α
Ͳ
Ǥ ǫ
αȀ
Ǥ
Ǥ
αǤ
ͲǤͲζζͳǤͲ
α
ͳǤͲǤ
Ǥ αǤ
αȀ
Ǥ
Ϯ
ͲǤͲζζͳǤͲ
αǤ
α
Ǥ
ͳǤͲǤ
#!
#" !
ǡ
αȀ
αDz
ͳǡ
ͲǤͲζζͳǤͲ
dz
Ǥ ǫ
αDz
dz
αͳǦȀ
ǫ
α
ͲǤͲζζͳǤͲ
ͳǡ
Ǥ
α
Ǥ
ͲǤͲζζͳǤͲ
αȀ α
Ǥ
ͳǡ
α
Ǥ
Ǥ
!αͳǦȀ
ͲǤͲζζͳǤͲ
Ǥ
ͳǡ
! αͳǦȀ α
Ǥ
Ǥ α
Ǥ α
Ǥ
ϯ
$!
ͳ
"
Ǧ ǡȋαͳ̱Ȍ α
Ǥ
Ǥ
α
α ȋ
α
Ǧ
Ȍ
ȋȌ
α Ǧ
α
ϰ
εͲǡ
Ǧ
εͲǡ
Ǥ
εͲǡ
αȋǦ αȋǦ ȌȀȋ ǡȌ αȋ ΪͳȌȗ Ͳǡȋ δαͲȌ αͲΪ ȗͶͲ ǡȋ εͲȌ
Ǥ
ȌȀȋ ǡȌ
Ͳδα
αȋ ΪͳȌȗ
δͳͲͲ#
Ͳǡȋ δαͲȌ
αͲΪ ȗͶͲ
ǡȋ εͲȌ
Ͳ
ǡ
ͲǦͲ
ǡ
ͲǦͺͲ ǡ ͺͲǦͻͲ ǡ ͻͲǦͳͲͲ Ǥ
Ͳ ǡ ͲǦͲ ǡ ͲǦͺͲ ǡ ͺͲǦͻͲ ǡ
ͻͲǦͳͲ
Ͳ
Ǥ
ϱ
ͲδαδͳͲͲ#
"Ǧ
ǡȋαͳ̱Ȍ
εͲǡ
α
Ǧ
Ǥ
α
εͲǡ
Ǧ
α
Ǥ
Ǧ
α
Ǥ
ϲ
α ȋ
α
Ȍ
ȋȌ
εͲǡ
αȋǦ αȋǦ ȌȀȋ ǡȌ αȋ ΪͳȌȗ Ͳǡȋ δαͲȌ αͲΪ ȗͶͲ ǡȋ εͲȌ
Ǥ
ȌȀȋ ǡȌ
Ͳδα
αȋ ΪͳȌȗ
δͳͲͲ#
Ͳǡȋ δαͲȌ
αͲΪ ȗͶͲ
ǡȋ εͲȌ
ϳ
Ͳ
ǡ
ͲǦͲ
ǡ
ͲǦͺͲ ǡ ͺͲǦͻͲ ǡ ͻͲǦͳͲͲ Ǥ
Ͳ ǡ ͲǦͲ ǡ ͲǦͺͲ ǡ ͺͲǦͻͲ ǡ
ͻͲǦͳͲ
Ͳ
Ǥ
ͲδαδͳͲͲ#
$" " !
ȋ ͵Ȍ
Ǥ ͵
εͲǡ
ǦǤ
α
ͺͲΨǤ α
α
ȋȌ
ȋȌ
εͲ
εͲ
αͳ̱
Ǥ
εͲǡ
Ǥ
α
ͺͲΨǤ α
α
ȋȌ
ȋȌ
εͲ
εͲ
εͲ
εͲ
αͳ̱
Ǥ
Ǥ
εͲ$
α
α
α
ȋȌ
ȋȌ
αͳ̱
Ǥ
ϴ
Ȁ
Ȁ
α Ȁ
Ȁ
αͳ̱
Ȁ Ȁ
Ǥ
Ȁ
α ȋȌ
α ȋ Ȍ
Ȁ
Ǥ
α
Ȁ
ȋȌ
α ȋ Ȍ
αͳ̱
εͲ
εͲ
Ȁ
εͲ
εͲ
Ȁ Ǥ
α
εͲ$
εͲ$
Ȁ
Ǥ
α
Ǧ
εͲ$
Ǥ
α ȋȌ
α ȋ Ȍ
εͲ
εͲ
Ȁ Ǥ
αͳ̱
%!
ǡ
ͳͷǤ ͳͷ
ǡ
Ȁ
ǫ
ǡ
Ǥ
Ǥ
Ǥ
ǡ
Ǥ
ǡ ȋ
ǡ ǡ
Ǧ
Ȍǡ
ǡǤ
ϵ
PĜíloha þ. 3
