Porovnání britského a českého školství zejména z hlediska managementu školy

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Porovnání britského a českého školství zejména z hlediska managementu školy Hana Kratinová

Centrum školského managementu Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Jindřich Kitzberger Studijní program: Specializace v pedagogice Studijní obor: Školský management 2012

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Porovnání britského a českého školství zejména z hlediska managementu školy“ vypracovala pod vedením vedoucího bakalářské práce samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. Dále prohlašuji, že tato bakalářská práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. Datum 13 .4. 2012 Hana Kratinová

Ráda bych touto cestou vyjádřila poděkování RNDR. Jindřichu Kitzbergerovi za jeho cenné rady a trpělivost při vedení mé bakalářské práce. Hana Kratinová

NÁZEV: „Porovnání britského a českého školství zejména z hlediska managementu školy“ AUTOR: Hana Kratinová KATEDRA Centrum školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: RNDr. Jindřich Kitzberger ABSTRAKT: Bakalářská práce se zabývá porovnáním britského a českého školství z hlediska historického vývoje, školského systému, postavení a vzdělání pedagogů a zejména funkcí ředitele školy. V teoretické části je uvedeno mnoho zajímavých srovnávacích údajů. Tato část se zabývá nejen současností britského školství a souvisejících oblastí, ale i historickým vývojem. Velká pozornost je kladena na porovnání obou školských systémů, stejně jako na rozdíly a podobné znaky ve vzdělávání pedagogů a řídících pracovníků. Praktická část metodou dotazníkového šetření přináší návrhy oblastí, ve kterých by dne názorů respondentů mohlo být využito praktických zkušeností z vedení škol v Británii i v českých podmínkách, ačkoli jsou obě země rozdílné z hlediska historického, společenského i z hlediska státního zřízení. KLÍČOVÁ SLOVA: Školský systém, manažer školy, pedagog, britské školství, české školství

TITLE: “Comparison of British and Czech educational systems specifically in terms of school management” AUTHOR: Hana Kratinová DEPARTMENT: School Management Centre SUPERVISOR: RNDr. Jindřich Kitzberger ABSTRACT: This bachelor thesis presents a comparison of British and Czech educational systems in terms of historical development, the school systems, status and education of teachers and specially the function of the head teacher. In the theoretical section a number of interesting comparative data is listed. This section covers not only the present of British education and related areas but also historical development. Great attention is paid to comparison of the two school systems, as well as to the differences and similarities in the education of teachers and managers. Practical part provides by the method of survey suggestions of areas in which in the opinions of the respondents could be used practical experience of British school management in the Czech conditions, although both countries are different in terms of history, sociality and also in terms of the state systems.

KEYWORDS: The school system, school manager, teacher, British Education, Czech Education

Obsah: Abstrakt v českém jazyce Abstract in English language Obsah : Úvod ………………………………………………………………………………….

2

1. TEORETICKÁ ČÁST ………………………………………………………………….

3

1.1 Velká Británie ve vztahu k České republice………………………………………

3

1.2 Vzdělávací systém České republiky a Velké Británie ………………………….

6

1.2.1 Historie vzdělávacího systému v českých zemích se zaměřením na funkci ředitele školy …………………………………………………………………………..

6

1.2.2

Historie vzdělávacího systému ve Velké Británii …………………………...

10

1.2.3

Britský vzdělávací systém v současnosti…………………………………….

11

1.2.4 Preprimární vzdělávání v Británii……………………………………………..

13

1.2.5 Primární vzdělávání v Británii…………………………………………………

13

1.2.6 Sekundární vzdělávání v Británii………………………………………………

13

1.2.7 Schéma Vzdělávání v Británii a v ČR…………………………………………

14

1.2.8 Vzdělávání pedagogů v Británii a v České republice………………………….

16

1.3 Pedagogové a ředitelé škol v Británii………………………………………………

17

1.3.1 Profesní život pedagogů v Británii…………………………………………........

17

1.3.2 Platy britských učitelů………………………………………………………….

19

1.3.3 Historický vývoj funkce ředitele školy ve Velké Británii……………………..

19

1.3.4 Znalosti a schopnosti vyžadované na řediteli školy ve Velké Británii podle Národního standardu ředitele školy……………………………………………………………….

20

1.3.5 Platy britských ředitelů škol…………………………………………………….

21

2. PRAKTICKÁ ČÁST……………………………………………………………….

22

2.1 Výzkum…………………………………………………………………………...

22

2.2 Metodologie……………………………………………………………………….

22

2.3 Dotazníkové šetření……………………………………………………………….

23

2.4 Otázky a vyhodnocení dat…………………………..…………………………….

23

2.5 Vyhodnocení dotazníkového šetření………………………………………………

33

3. ZÁVĚR…………………………………………………………………………….

34

Příloha č. 1 – Dotazník………………………………………………………………..

35

1

ÚVOD: Hlavním cílem mé bakalářské práce nazvané „Porovnání britského a českého školství zejména z hlediska managementu školy“ je srovnání školství (zejména základního) ve Velké Británii a v České republice se zaměřením na postavení ředitele – manažera školy. V této souvislosti bych se ráda zmínila i o Británii jako takové, vývoji britského školství a o jeho zvláštnostech. Ke zvolenému tématu mám osobní vztah, protože jsem ve Velké Británii žila a pracovala ve školním klubu základní školy.

Teoretická část mojí bakalářské práce je zaměřena na porovnání školství (zejména základního) ve Velké Británii a v České republice se zaměřením na postavení ředitele – manažera školy. V této souvislosti je zmíněna i historie britského a českého školství, personální obsazení škol a výuka.

Cílem praktické části bakalářské práce je zjistit, v jakých oblastech by se ředitelé škol a pedagogové v České republice chtěli inspirovat britským školstvím a dále jestli jsou ke zkušenostem z Británie vstřícnější mladší či starší pedagogové.

2

1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Velká Británie ve vztahu k České republice Charakterizovat vztah Velké Británie a České republiky není jednoduché. Obě země leží od sebe poměrně vzdáleny z hlediska zeměpisného i z hlediska ekonomického, sociálního, kulturního a společenského. Na druhou stranu jsou obě země členy Evropské unie a jejich společným znakem je zachování národní měny. V blízké i vzdálené minulosti se dějiny obou zemí mnohokrát protnuly. Na začátek si dovolím citovat: „Pro Brity jsme byli většinou zemí za okrajem zájmu, jak symbolicky vyjadřuje známé situování Čech na mořské pobřeží v Shakespearově Zimní pohádce či mnohem konkrétněji známý Chamberlainův výrok z doby Mnichovské krize (v rozhlasovém vysílání 27. 9. 1938): Je přece hrozné, fantastické, neuvěřitelné, že bychom měli u nás kopat zákopy a zkoušet si plynové masky kvůli hádkám v nějaké vzdálené zemi a mezi lidmi, o nichž nevíme zhola nic.“1 Od dob Chamberlaina se však naštěstí pohled Britů na Českou republiku alespoň částečně změnil. Ačkoli ještě dnes slýcháme z úst Britů údiv: „Are you sure you don’t speak German and you are not a part of Germany?“2, nebo radostný výkřik: „Oh yes! Czechoslovakia! I know, I remember seeing your Velvet Revolution on TV!“3, je naopak spousta Britů, kteří nejenže vědí, že nejsme součástí Německa, ale dokonce i to, že došlo k rozdělení Československa. Spousta jich již navštívila Prahu, případně další místa České republiky, ať už přijeli obdivovat historické památky, nakupovat, či pít výborné, a pro ně velmi levné, české pivo. Jedním z návštěvníků a obdivovatelů Prahy je také britský princ Charles, který je mimo jiné jedním z patronů English College in Prague – Britského gymnázia v Praze. Britové si už také zvykli na spousty českých au-pair, které se starají o britské děti a domácnosti a o kterých se právem říká, že jsou nejlepší. Dále se setkávají s množstvím šikovných českých řemeslníků a v restauracích je často obsluhují čeští číšníci.

1

JEŽKOVÁ, V., DVOŘÁK, D., CHAPMAN, C. a kol. Školní vzdělávání ve Velké Británii, Praha: Karolinum, 2010, s.13. ISBN 978-80-246-1784-8 2 „Vy skutečně nemluvíte německy a nejste součástí Německa?“ 3 Aha! Československo! Už vím, pamatuji se, že jsem viděl vaši Sametovou revoluci v televizi!

3

V neposlední řadě jsou v Británii čeští studenti. Většina z nich studuje jazykové školy a posléze skládá Cambridgeské zkoušky a další studují na britských univerzitách. Také mezinárodní název Čech – Bohemia souvisí s Velkou Británií, konkrétně s jejím obyvatelstvem keltského původu. „Čechy (latinsky Bohemia, německy Böhmen, polsky Czechy) …. Latinský ekvivalent Bohemia, původně Boiohaemum, jenž časem ovlivnil i názvy v jiných jazycích, je odvozen od keltského kmene Bojů, který na tomto území žil od 4. do 1. století př. n. l.“ 4 Osudy České republiky a Velké Británie a jejich vzdělávání se v minulosti mnohokrát protnuly. Již ve 14. století měli Angličané královnu z Čech, Annu Lucemburskou, dceru Karla IV. V této době zažívala pražská univerzita jedno ze svých vrcholných období a v Anglii působil John Wycliffe. Později byla v Oxfordu založena stipendijní nadace pro studenty z Čech a na pražské univerzitě byly Janem Husem a dalšími šířeny a studovány Wyclifovy spisy, které bezpochyby ovlivnily pražské univerzitní prostředí a českou reformaci. 5 „Jeho názory nalezly odezvu v českém prostředí, kam jeho spisy přinášeli studenti vracející se z anglických univerzit. To byl jeden z výsledků česko-anglických kontaktů, které zesílily po sňatku Anny Lucemburské s Richardem II. (Anna, dcera Karla IV., byla v Anglii velmi oblíbená, také se zastala povstalců (1380) a prosila o shovívavost při jejich potrestání.) Wyclifovy nauky převzal Jan Hus a spojoval je s reformními snahami v církvi. V Praze byly Wyclifovy knihy jako kacířské zkonfiskovány a spáleny na hranici. Jeho učedníci a pokračovatelé se nazývali lollardi.“ 6 Dále se české a britské dějiny krátce protnuly v letech 1619 a 1620 v osobě zimní královny Alžběty, dcery anglického a skotského krále. Obě země se poté vyvíjely velmi rozdílně. V českých zemích došlo k opoždění společenského a hospodářského vývoje oproti západoevropským zemím a školství se stalo centralizovaným. V Británii došlo k rozvoji demokracie, pomalým postupným změnám v politice i školství a později k první průmyslové

4

Wikipedia:otevřená encyklopedie(online), cit. 2. 3. 2011. Dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Čechy 5 JEŽKOVÁ, V., DVOŘÁK, D., CHAPMAN, C. a kol. Školní vzdělávání ve Velké Británii, Praha: Karolinum, 2010, s.13. ISBN 978-80-246-1784-8 6 Wikipedia:otevřená encyklopedie(online), cit. 12. 3. 2011. Dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Viklef

4

revoluci na světě. V čem jsme ale měli oproti Británii náskok o více než sto let, bylo zavedení povinné školní docházky. Ve dvacátém století měl na české školství vliv britský školský zákon z roku 1944 a myšlenky britských vědců Johna Maynarda Keynese a Williama Henryho Beveridge, ale později se u nás prosadil model sovětský. Na konci komunistické éry našich dějin měla na českou politiku vliv britská premiérka Margaret Thatcherová, někdejší ministryně školství, a britská reforma vzdělávání, zejména vytvoření Národního kurikula v roce 1988. 7 Británie v mnohém ovlivnila a nadále ovlivňuje současný svět i na poli vědeckém a kulturním. Bez britských vědců, vynálezců a umělců by svět byl o mnoho chudší. Naši žáci a studenti se ve školách často učí o osobnostech z Anglie, Walesu, Skotska či Severního Irska. Za všechny si dovolím jmenovat alespoň tyto: Charles Darwin, James Watt, Isaac Newton, William Shakespeare, George Orwel, Virginia Woolfová, Elton John, Anthony Hopkins, Dick Francis, Walter Scott, Arthur Conan Doyle.8

7

JEŽKOVÁ, V., DVOŘÁK, D., CHAPMAN, C. a kol. Školní vzdělávání ve Velké Británii, Praha: Karolinum, 2010, s.14-15. ISBN 978-80-246-1784-8 8 JEŽKOVÁ, V., DVOŘÁK, D., CHAPMAN, C. a kol. Školní vzdělávání ve Velké Británii, Praha: Karolinum, 2010, s.38-39. ISBN 978-80-246-1784-8

5

1.2 Vzdělávací systém České republiky a Velké Británie 1.2.1 Historie vzdělávacího systému v českých zemích se zaměřením na funkci ředitele školy V kontinentální Evropě v 18. a 19. století panvníci zakládali státem řízené školské systémy. U nás v Čechách byla povinná školní docházka pro děti od 6 do 12 let postupně zaváděna od roku 1774 na základě Všeobecného školního řádu vydaného císařovnou Marií Terezií.9 Dále byl velmi důležitým školský zákon z roku 1869, který zavedl například povinnou osmiletou školní docházku, stanovil bezplatné vzdělávání učitelů na čtyřletých učitelských ústavech a maximální týdenní učitelský úvazek na 30 hodin týdně, počítal s oslabením církevních pravomocí škol a dozoru nad nimi, stanovil povinnosti obcí ve vztahu ke školám a rozdělil školy na veřejné a soukromé. Ředitelé obecných a měšťanských škol měli z počátku stejný počet hodin výuky jako učitelé (30 hodin), později jim byl úvazek jednotlivými zřizovateli snížen, nejčastěji na 5-14 hodin výuky týdně. Při jmenování ředitele se zřizovatelé řídili zásadou seniority a byla důležitá i loajalita kandidáta. Na obecné a měšťanské školy ředitele jmenovala městská či obecní rada, na reálné školy ministr vyučování a na gymnázia dokonce samotný císař. Mezi pravomoci ředitele školy patřilo kromě výukové povinnosti i řízení učitelských konferencí, kontrola kvality výuky i chování žáků, zastupování školy navenek a vůči rodičům, odpovědnost za dokumentaci školy atp. Po roce 1918 začali být ředitelé do funkce jmenováni na základě konkurzů. Při konkurzu se hodnotila nejen kvalifikace uchazeče, délka jeho praxe, ale například i jeho vědecká činnost. Podle výsledků v konkurzu bylo zemským školním úřadem stanoveno pořadí uchazečů. Podle návrhu ministerstva pak byl prezidentem republiky jmenován ředitel. Ten byl plně zodpovědný za dodržování zákonů a nařízení nadřízených orgánů, musel motivovat, hodnotit a kontrolovat učitele, dbát na to, aby třídní učitelé co nejvíce učili ve svých třídách a aby 9

MORKES, František. Tereziánská reforma v českém školství. Metodický portál: Články [online]. 18. 10. 2006, [cit. 2012-03-25]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-4785.

6

všichni učitelé byli rovnoměrně zatěžováni povinnostmi. Kromě toho měl ještě vyučovací povinnost 8 hodin týdně. 10 Po roce 1948 došlo k zásadním změnám v českém školství. Veškeré legislativní normy týkající se školství byly zrušeny a školy začaly být v oblasti pedagogické, personální i administrativní řízeny krajskými národními výbory. “Ředitelé škol již nebyli jmenováni na základě konkurzních řízení, ale na základě rozhodnutí příslušného národního výboru, v němž hrála velkou roli příslušnost ke KSČ. Povinnosti ředitelů škol částečně upravoval zákon č. 95/1948 Sb. (školský zákon), jenž zrušil mj. gymnázia a vytvořil jedenáctiletou střední školu, dále pak zákon č. 31/1953 Sb. o školské soustavě a vzdělávání učitelů (zavedl mimo jiné střední všeobecně vzdělávací školy) a zákon č. 186/1960 Sb. o soustavě výchovy a vzdělávání.“ 11 V této době ředitelé škol neměli téměř žádné kompetence v oblasti řízení a správy škol, výchovně vzdělávacího procesu, ani v personálních otázkách. Všechny tyto oblasti byly řízeny nařízeními vlády, ministerstva a národních výborů. K další změnám na všech stupních československého školství došlo v sedmdesátých letech. Tyto změny se dotkly prvního i druhého stupně základních škol, oblasti učňovského školství i středních škol a gymnázií. V roce 1977 byly zákonem vymezeny povinnosti ředitele školy, který byl mimo jiné zodpovědný za ideovou, pedagogickou a odbornou stránku práce školy. Vyhláškou Ministerstva školství byly dány kvalifikační předpoklady ředitele. Musel mít odpovídající vysokoškolské vzdělání, sedm let pedagogické praxe a musel absolvovat funkční studium, které trvalo 2 roky. Další školský zákon byl přijat v roce 1984 a s novelami platil až do roku 2004. Systém škol dle tohoto zákona byl naprosto jednotný, ve stejných školách se vyučovalo podle stejných osnov a učebnic. Povinná školní docházka byla desetiletá – od šesti do šestnácti let. 12 Po společenských a politických změnách započatých v listopadu 1989 proběhla transformace českého vzdělávacího systému. Rozsáhlé změny nastaly v oblasti legislativní, v oblasti finanční i v oblasti obsahu vzdělávacího systému. Centrálně administrativní systém řízení školství byl postupně změněn na systém decentralizovaný s velkými pravomocemi ředitelů 10

SLAVÍKOVÁ, L., KARABEC, S., MURDEN, B., NICOLAIDOU, M.,DERING, A. Ředitel školy – leader i manager, Praha: British Council, 2003, s. 6-7. ISBN 80-239-2209-2 11 SLAVÍKOVÁ, L., KARABEC, S., MURDEN, B., NICOLAIDOU, M.,DERING, A. Ředitel školy – leader i manager, Praha: British Council, 2003, s. 8. ISBN 80-239-2209-2 12 SLAVÍKOVÁ, L., KARABEC, S., MURDEN, B., NICOLAIDOU, M.,DERING, A. Ředitel školy – leader i manager, Praha: British Council, 2003, s. 9. ISBN 80-239-2209-2

7

škol. V roce 1991 byly zřízeny školské úřady v okresních městech. V letech 1990-1992 došlo k výměně naprosté většiny ředitelů škol. Na nově jmenovaných ředitelích ležel nelehký úkol – spravovat školu v nových demokratických podmínkách s nevídaně vyšší mírou samostatnosti a odpovědnosti. Mezi jejich nové povinnosti patřilo například jmenování a odvolávání zástupců, odpovědnost za plnění osnov a učebních plánů i za odbornou úroveň práce pedagogů, odpovědnost za finanční prostředky i za studijní výsledky žáků. Nově také začali ředitelé škol rozhodovat o odkladech povinné školní docházky, přestupech na jiné školy, zařazení dětí do předškolních zařízení, školních družin atd. Ředitelé škol začali být konečně zase do svých funkcí jmenováni na základě konkurzů. Všechny školy se postupně staly samostatnými právními subjekty. V současné době u nás vzdělávání probíhá podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a jeho dalších novel. Povinnosti ředitele školy jsou zde uvedeny zejména v § 164 a § 165. Doslovná citace zákona č. 561/2004 Sb.: „Ředitel školy a školského zařízení § 164 (1) Ředitel školy a školského zařízení a) rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb, pokud zákon nestanoví jinak, b) odpovídá za to, že škola a školské zařízení poskytuje vzdělávání a školské služby v souladu s tímto zákonem a vzdělávacími programy uvedenými v § 3, c) odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb, d) vytváří podmínky pro výkon inspekční činnosti České školní inspekce a přijímá následná opatření, e) vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a pro práci školské rady, pokud se podle tohoto zákona zřizuje,

8

f) zajišťuje, aby osoby uvedené v § 21 byly včas informovány o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta, g) zajišťuje spolupráci při uskutečňování programů zjišťování výsledků vzdělávání vyhlášených ministerstvem, h) odpovídá za zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a školském zařízení. (2) Ředitel školy zřizuje pedagogickou radu jako svůj poradní orgán, projednává s ním všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření týkající se vzdělávací činnosti školy. Při svém rozhodování ředitel školy k názorům pedagogické rady přihlédne. Pedagogickou radu tvoří všichni pedagogičtí pracovníci školy. § 165 (1) Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, dále a) stanovuje organizaci a podmínky provozu školy a školského zařízení, b) odpovídá za použití finančních prostředků státního rozpočtu přidělených podle § 160 až 163 v souladu s účelem, na který byly přiděleny. (2) Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech: a) zamítnutí žádosti o povolení individuálního vzdělávacího plánu podle § 18 a zamítnutí žádosti o přeřazení žáka nebo studenta do vyššího ročníku podle § 17 odst. 3, b) přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání podle § 34 a ukončení předškolního vzdělávání podle § 35, zařazení dítěte do přípravného stupně základní školy speciální podle § 48a, zařazení dítěte do přípravné třídy základní školy podle § 47, c) zamítnutí žádosti o odklad povinné školní docházky podle § 37, d) převedení žáka do odpovídajícího ročníku základní školy podle § 39 odst. 2, e) přijetí k základnímu vzdělávání podle § 46, přestupu žáka podle § 49 odst. 1, převedení žáka do jiného vzdělávacího programu podle § 49 odst. 2 a zamítnutí žádosti o povolení pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2, 9

f) přijetí ke vzdělávání ve střední škole podle § 59 a následujících, vyšší odborné škole podle § 93 a následujících a v konzervatoři podle § 88, g) zamítnutí žádosti o přestup, změnu oboru vzdělání, přerušení vzdělávání a opakování ročníku podle § 66 a 97, h) zamítnutí žádosti o pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 1, i) podmíněné vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení podle § 31 odst. 2 a 4, j) zamítnutí žádosti o uznání dosaženého vzdělání podle § 70 a 100, k) povolení a zrušení povolení individuálního vzdělávání žáka podle § 41.“ 13

1.2.2 Historie vzdělávacího systému ve Velké Británii

Nejen vývoj vzdělávání, ale i vývoj celé britské společnosti je velmi dlouhý, stabilní a kontinuální. Po dlouhá staletí bylo v Británii školství pod správou církve. Ještě na přelomu 18. a 19. století panovala v Británii nedůvěra vůči státem podporovanému a z veřejných prostředků hrazenému školství. Změny přicházely až v průběhu 19. století. Až v roce 1880 je zde celostátně zavedena povinná školní docházka. Jsou zřizovány nové státní elementární školy a zároveň nadále fungují školy soukromé. „Realistický popis drsného života ve škole v 19. století je zachycen v Oliveru Twistovi od Charlese Dickense a v Janě Eyrové od Charloty Bronteové.“14 Sekundární školství dostupné širším vrstvám společnosti se začalo v Británii tvořit až ve 20. století. 15 Od 40. let 20. století začíná být vzdělání ve Velké Británii chápáno jednak jako investice s cílem získání vzdělaných lidí pro rozvoj průmyslu a společnosti a na druhé straně jako jedna ze služeb poskytovaných státem občanům – jedno ze základních lidských práv. V těchto

13

Doslovná citace zákona č. 561/2004 Sb.

14

PEPRNÍK, J., Británie a USA, Ilustrované reálie, Olomouc, 2004, s. 272. ISBN 80-7182-182-9 JEŽKOVÁ, V., DVOŘÁK, D., CHAPMAN, C. a kol. Školní vzdělávání ve Velké Británii, Praha: Karolinum, 2010, s.25-26. ISBN 978-80-246-1784-8 15

10

letech měli ředitelé a učitelé velký prostor v rozhodování co a jakým způsobem budou vyučovat. Ve 40. letech byl zaveden systém tří typů sekundárních škol: - grammar schools

- pro studijně nadané žáky

- secondary technical schools

- pro technicky nadané žáky

- secondary modern schools

- pro většinu žáků bez výrazného nadání

Secondary technical schools ale v praxi nevznikaly, proto došlo k tomu, že grammar schools připravovaly „elitu národa“ na studium na univerzitách a většina populace ke kvalitnímu vzdělání neměla přístup. 16

Až do 80. let 20. století ve Velké Británii stát do způsobu a obsahu výuky jednotlivých škol zasahoval jen velmi málo. Až labouristický premiér James Callaghan se v roce 1976 začal podrobně zajímat mimo jiné i o školství. Britské školství poté začalo být více centralizované a nastaly v něm zásadní změny.

1.2.3 Britský vzdělávací systém v současnosti Jak víme, Británie měla vždy výborné školství pro elity. Univerzity Oxford a Cambridge zůstanou asi navždy synonymem toho nejlepšího vzdělání vůbec. Oproti tomu primární a sekundární školství je v Británii poněkud roztříštěné a kvalita není dostupná pro každého. V současné době je proto snahou britského školství poskytnout kvalitní vzdělání širokým masám žáků. Po roce 1988 začalo být pro veřejné školy závazné národní = celostátní kurikulum (National Curriculum). Jeho záměrem je vytvořit rámec jasných cílů a celkového obsahu toho, co se mají žáci naučit a zabezpečit, aby se všem žákům dostalo širokého a vyváženého vzdělání, jež odpovídá jejich potřebám a které je připraví na požadavky života v dospělosti. 17 V Británii mají vedle státních škol velký význam i církevní a soukromé školy. Ačkoli školné na soukromých školách není malé, na nedostatek žáků si nemohou stěžovat. Jejich žáci jsou často z vyšších společenských kruhů a jejich výsledky ve srovnávacích testech a při 16

JEŽKOVÁ, V., DVOŘÁK, D., CHAPMAN, C. a kol. Školní vzdělávání ve Velké Británii, Praha: Karolinum, 2010, s. 27. ISBN 978-80-246-1784-8 17 SLAVÍKOVÁ, L., KARABEC, S., MURDEN, B., NICOLAIDOU, M.,DERING, A. Ředitel školy – leader i manager, Praha: British Council, 2003, s. 16. ISBN 80-239-2209-2

11

přijímacích řízeních na prestižní univerzity bývají vynikající. Mezi školami financovanými z veřejných prostředků je asi třetina škol náboženského charakteru. Jde z velké části o školy anglikánské nebo římskokatolické, ale i židovské, kvakerské či metodistické, poslední dobou také školy muslimské, sikhské, hinduistické, pravoslavné a adventistické. Vyučovací předmět náboženství (Religious education – RE) je ale vyučován i na školách nenáboženského charakteru. 18 V současné době je v Británii vytvořen systém Klíčových období (Key stage) podle věku dětí. Na konci každého období by děti měly mít zvládnuté určité znalosti a dovednosti. Bezplatná povinná školní docházka je v Anglii, Walesu a Skotsku od pěti do šestnácti let s plánovaným zvýšením na osmnáct let, v Severním Irsku od čtyř do šestnácti let. Britské povinné vzdělávání má tyto fáze: Předškolní = preprimární vzdělávání:

= od 3 do 5 let = ISCED 0 = Foundation stage = Zakládající období

Základní = primární vzdělávání:

= od 5 do 11 let = ISCED 1 = Key stage 1 – od 5 do 7 let = Key stage 2 – od 7 do 11 let

Nižší sekundární všeobecné vzdělávání:

= od 11 do 14 let = ISCED 2 = Key stage 3

Vyšší sekundární vzdělávání:

= od 14 do 16 let = ISCED 3 = Key stage 4 = vyšší střední školy + odborné vzdělávání.

18

JEŽKOVÁ, V., DVOŘÁK, D., CHAPMAN, C. a kol. Školní vzdělávání ve Velké Británii, Praha: Karolinum, 2010, s. 43-44. ISBN 978-80-246-1784-8

12

V roce 2013 se bude zvyšovat věk ukončení povinné školní docházky na 17 a v roce 2015 na 18 let.19

1.2.4 Preprimární vzdělávání v Británii Předškolní vzdělávání ve Velké Británii je odlišné od našich zvyklostí. Poslední rok před zahájením povinné školní docházky (od čtyř let dítěte) je již součástí primární školy. Předtím mohou děti do čtyř let navštěvovat nursery schools (mateřské školy). Obsah vzdělávání se zde také řídí podle národního kurikula.

1.2.5 Primární vzdělávání v Británii Primární vzdělávání je v Británii rozděleno vzhledem k tradici na Key stage 1 (od 5 do 7 let) a Key stage 2 (od 7 do 11 let). Řídí se taktéž podle Národního kurikula a je zde kladen důraz jednak na proces učení, radost z objevování, na způsob a tempo přizpůsobené každému dítěti, ale zároveň i na výkony žáků v základních dovednostech. „Na konci devadesátých let došlo k dalšímu centrálnímu zásahu do vyučování v primární škole – zavedení tzv. národních strategií, nejprve národní strategie pro gramotnost (National Literacy Strategy) v roce 1998 a poté národní strategie pro matematickou gramotnost (National Numeracy Strategy) v roce 1999. Příčinou byl šok ze špatných výsledků testů na konci klíčových období. Ve strategiích šlo v zásadě o to, aby se každý den věnovala jedna hodina jen výuce mateřského jazyka a hodina pouze matematice bez snahy integrovat je s dalšími předměty, dokonce se požadovalo, aby největší část času pracovala třída frontálně (ovšem s velkou mírou interaktivity).“ 20

1.2.6 Sekundární vzdělávání v Británii Sekundární školství prošlo v posledním století bouřlivým vývojem. Ještě před sto lety existovaly pouze soukromé placené sekundární školy. Později byl zaveden tripartitní systém – grammar schools, secondary technical schools a secondary modern schools. Již v jedenácti letech tak bylo na základě zkoušky 11+ stanoveno, zda dítě bude moci studovat na univerzitě. 19

JEŽKOVÁ, V., DVOŘÁK, D., CHAPMAN, C. a kol. Školní vzdělávání ve Velké Británii, Praha: Karolinum, 2010, s. 46. ISBN 978-80-246-1784-8 20 JEŽKOVÁ, V., DVOŘÁK, D., CHAPMAN, C. a kol. Školní vzdělávání ve Velké Británii, Praha: Karolinum, 2010, s. 54-55. ISBN 978-80-246-1784-8

13

To bylo totiž možné jen na základě studia na grammar school. Proto bylo sekundární školství restrukturalizováno a dnes naprostá většina žáků navštěvuje jednotné veřejné sekundární školy. 21 V 16 letech - na konci povinné školní docházky žáci obvykle skládají zkoušky k získání Všeobecného vysvědčení o sekundárním vzdělání (General Certificate of Secondary Education, GCSE). Dále

žáci

mohou

získat

odbornou

kvalifikaci

v řemeslech

(National

Vocational

Qualifications) a to buď ve školách k tomu určených, nebo na základě znalostí získaných v praxi. Na povinné vzdělávání mohou žáci navázat v šestnácti letech dvouletým studiem zakončeným po prvním roce zkouškami Advanced Subsidiary a po druhém roce Advanced 2. Tyto zkoušky jsou ze třech předmětů a vzdáleně odpovídají české maturitě. Tímto studiem získá student kvalifikaci pokročilé úrovně A-level a dále se může ucházet o studium na vysoké škole.22

1.2.7 Schéma vzdělávání v Británii a v ČR Následující dvě tabulky porovnávají strukturu vzdělávacích systémů v ČR a VB. Ze srovnání vyplývá jednak rozdílná délka školní docházky (od 5 do 16 let v ČR a od 6 do 15 let v Británii), dále rozdílné uspořádání základního i středního vzdělávání.

21

JEŽKOVÁ, V., DVOŘÁK, D., CHAPMAN, C. a kol. Školní vzdělávání ve Velké Británii, Praha: Karolinum, 2010, s. 56. ISBN 978-80-246-1784-8 22 JEŽKOVÁ, V., DVOŘÁK, D., CHAPMAN, C. a kol. Školní vzdělávání ve Velké Británii, Praha: Karolinum, 2010, s. 60. ISBN 978-80-246-1784-8

14

Tabulka č. 1 Vzdělávání ve Velké Británii23 Věk 2,5 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

Kurikulum

Státní školy

Soukromé školy

Foundation stage

Nursery school / Kindergarten

Nursery school / Kindergarten

Key stage 1

Infant School

Key stage 2 Junior School Junior School Key stage 3 Senior School - Comprehensive - Grammar - Modern 6th Forms

Key stage 4 A Levels, GVNQ, NVQ

Senior School 6th Forms

Vysoká škola nebo zaměstnání

Tabulka č. 2 Vzdělávání v České republice24 Věk

ISCED

Školy

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

ISCED 0

Mateřská škola

ISCED 1 + 2

Základní škola 1. stupeň

Základní škola 2. stupeň

Gymn. Gymn.

ISCED 3

S U

S O U

Střední škola, gymnáz.

Vysoká škola, VOŠ nebo zaměstnání

23

SLAVÍKOVÁ, L., KARABEC, S., MURDEN, B., NICOLAIDOU, M.,DERING, A. Ředitel školy – leader i manager, Praha: British Council, 2003, s. 18. ISBN 80-239-2209-2 24 Portál MŠMT, dostupný z WWW: //http://www.msmt.cz/vzdelavani/system-vzdelavani-v-cr, 10.4.2012

15

1.2.8 Vzdělávání pedagogů v Británii a v České republice Vzdělávání pedagogů v Británii obvykle probíhá ve tříletých nebo čtyřletých bakalářských programech. Po jejich ukončení získávají absolventi titul bakalář pedagogiky (Bachelor of Education), nebo bakalář společenských věd (Bachelor of Arts). Zároveň může student vystudovat přípravu kvalifikovaného učitele (Qualified Teacher Status, QTS). Obě formy studia mohou probíhat najednou, nebo může student nejdříve získat vysokoškolské vzdělání v určitém oboru a poté studovat kvalifikační studium QTS. Učitelé mateřských škol také studují tříleté vysokoškolské studium zakončené získáním statusu aprobovaného učitele. Velká pozornost je v Británii věnována pedagogické praxi v průběhu studia. Studenti musí ve školách absolvovat praxi dlouhou od 18 do 32 týdnů v závislosti na stupni školy a druhu vzdělání. Všichni učitelé učící na britských školách by měli mít dosažen titul Qualified Teacher Status - QTS, nebo na jeho získání pracovat. „QTS lze získat také studiem při zaměstnání, v rámci různých vysokoškolských programů a programů pro diplomované učitele (graduate and registreted teacher programes).“ 25 Zde nesmím zapomenout zmínit podobnosti a rozdíly ve vzdělávání pedagogů v Británii a v České republice. Povinné vzdělání učitelů základních a středních škol u nás není na bakalářském, ale na magisterském stupni. Oproti tomu učitelům v mateřských školách stačí střední pedagogické vzdělání. Pedagogická praxe během studia u nás obvykle probíhá formou průběžné praxe (např. jeden den v týdnu) a souvislé praxe (např. jeden měsíc). Její délka se na jednotlivých školách, oborech a formách studia liší, ale obvykle nedosahuje takové délky jako v Británii. Možnost dodělání pedagogické kvalifikace pro absolventy nepedagogických programů vysokých škol u nás existuje také. Organizují ji pedagogické fakulty a je nekvalifikovanými pedagogy hojně využívána. V současné době dokonce Pedagogická fakulta univerzity Karlovy v Praze nabízí v rámci realizace projektu Další vzdělávání pedagogických pracovníků na PedF UK Praha vzdělávací 25

JEŽKOVÁ, V., DVOŘÁK, D., CHAPMAN, C. a kol. Školní vzdělávání ve Velké Británii, Praha: Karolinum, 2010, s. 64-66. ISBN 978-80-246-1784-8

16

programy ke splnění kvalifikačních předpokladů pro zájemce z některých krajů zdarma. Studium je spolufinancováno z Evropského sociálního fondu, Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost. 26 Dále v Británii učitel po získání kvalifikace stráví jeden rok na škole jako nově kvalifikovaný učitel (newly qualified teacher). Na tento rok má přiděleného svého uvádějícího učitele a část své pracovní doby tráví dalším studiem, náslechy a prohlubováním kvalifikace. U nás v současné době pojem uvádějícího učitele neexistuje. Až po ukončení prvního roku je učitel v Británii považován za plně kvalifikovaného. V Británii je kladen velký důraz i na celoživotní vzdělávání pedagogů. Toto vzdělávání je uskutečňováno podobně jako u nás různými krátkodobými i delšími kurzy. 27

1.3 Pedagogové a ředitelé škol v Británii 1.3.1 Profesní život pedagogů v Británii Učitelé v Británii jsou podobně jako u nás zaměstnáni na základě smlouvy na dobu určitou či neurčitou, na plný nebo částečný úvazek. Na rozdíl od našich učitelů ale nejsou státními úředníky, ale zaměstnanci různých institucí. Například Výborů pro vzdělávání a knihovny (Education and Library Boards), Rady státních katolických škol (Council for Catholic-Maintained Schools), či jiného orgánu. Všichni učitelé ve státních školách musí být registrováni u Všeobecné učitelské rady (General Teaching Council). Pracovní náplň učitelů v Británii se skládá z vyučování, plánování, přípravy a hodnocení. Dalšími důležitými částmi práce učitele je individuální práce s dětmi, pracovní setkávání s kolegy a v neposlední řadě s rodiči žáků.

26

Portál Vzdělávání DVPP EU, Dostupný z:http://vzdelavani-dvvp.eu, 1.4.2012 JEŽKOVÁ, V., DVOŘÁK, D., CHAPMAN, C. a kol. Školní vzdělávání ve Velké Británii, Praha: Karolinum, 2010, s. 66. ISBN 978-80-246-1784-8 27

17

Velký význam má existence podpůrného personálu na školách. Jsou to obvykle asistenti učitelů, kteří např. pomáhají žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, emocionálními, či kázeňskými problémy.28 Podobně jako u nás učitelé primárního stupně obvykle vyučují všechny předměty. Rozdíl je v aprobacích učitelů na sekundárním stupni, kdy u nás jsou obvykle aprobováni k výuce dvou předmětů, zatímco v Británii zpravidla učí jen jeden předmět. Výjimku tvoří učitelé cizích jazyků a přírodních věd. Ti často učí předměty dva nebo i více. Také v Británii mají problém obsadit učitelská místa na školách kvalifikovanými učiteli. „Anglické školství se dlouhodobě potýká s nedostatkem kvalifikovaných učitelů. Studie anglické vlády z roku 2008 uvádí, že na středních školách se projevuje v posledních letech značný nedostatek učitelů matematiky. Dosažené odpovídající vzdělání v oboru má pouze 47% učitelů. V ostatních přírodovědných předmětech je situace podstatně lepší – biologii učí 85% plně aprobovaných učitelů, chemii 83% a fyziku 72%.“ 29 U nás v České republice je podle Zprávy České školní inspekce za školní rok 2008/2009 situace o něco lepší. „V celkovém pohledu je asi 15 % nekvalifikovaných učitelek/učitelů, dlouhodobým problémem jsou učitelky/učitelé cizích jazyků – 19 % nekvalifikovaných. V základních školách je dále nejvyšší nekvalifikovanost ve skupině společenskovědních předmětů – 39,2 %, krizovou úroveň lze konstatovat také v českém jazyce – 15,3 % v ZŠ 1 a 12,3 % v ZŠ 2, v matematice 14,1 % v ZŠ 1 a 11,3 % v ZŠ 2, podobně i v přírodovědných předmětech – 18,4 % v ZŠ 1 a 11,7% v ZŠ 2? Na středních školách byl podíl plně kvalifikovaných 84,1 %. V celkovém pohledu bylo ve vzorku 15,9 % nekvalifikovaných učitelek/učitelů SŠ. Nadále přetrvávají vysoká segmentová rizika v zajištění výuky v některých předmětech kurikula. Byl zjištěn vysoký počet nekvalifikovaných učitelek/učitelů cizích jazyků. Vysokoškolskou přípravu pro výuku anglického jazyka absolvovalo na ZŠ pouze 25 % vyučujících. V navštívených gymnáziích zajišťovalo výuku 94,2 % kvalifikovaných učitelů/učitelek AJ, v ostatních SŠ

28

JEŽKOVÁ, V., DVOŘÁK, D., CHAPMAN, C. a kol. Školní vzdělávání ve Velké Británii, Praha: Karolinum, 2010, s. 69. ISBN 978-80-246-1784-8 29 JEŽKOVÁ, V., DVOŘÁK, D., CHAPMAN, C. a kol. Školní vzdělávání ve Velké Británii, Praha: Karolinum, 2010, s. 70. ISBN 978-80-246-1784-8

18

to bylo 64,4 %. Zpráva konstatuje: „V současnosti vyučují cizí jazyk nejen neaprobovaní, ale dokonce i nekvalifikovaní bez VŠ (např. v ZŠ to je 20 % učitelek/učitelů AJ).“ 30.

1.3.2 Platy britských učitelů Cílem národních vlád v Británii je zvýšení počtu kvalifikovaných učitelů. V jejich platech se proto mimo jiné odráží délka praxe, jejich dovednosti, kvality práce a celoživotní vzdělávání. Nástupní plat učitele činí 15-17 tisíc liber ročně a dále může učitel postupovat po devítibodové platové stupnici až na 24 tisíc liber ročně. Poté (obvykle po sedmi letech praxe) může požádat o zařazení do vyšší pětibodové stupnice a zde po několika letech dosáhnout platu až 30 tisíc liber ročně. Ještě vyššího platu (až 43 tisíc liber ročně) může dosáhnout tzv. učitel s pokročilými schopnostmi, který ve vyšší stupnici hodnocení dosáhl nejvyššího stupně, má vynikající pedagogické schopnosti a dobré jméno u kolegů ve škole i mimo ni. Učitel s pokročilými schopnostmi učí část úvazku u dětí, dále pracuje jako uvádějící učitel nových kolegů, vede praxe studentů, předmětové skupiny, podporuje kolegy, pomáhá řešit problémy a tak podobně. 31

1.3.3 Historický vývoj funkce ředitele školy ve Velké Británii V Británii se na vysokých školách přednášelo o úloze ředitele školy již koncem 19. a začátkem 20. století. Prvním profesorem na světě v oboru studia vedení škol se stal až v roce 1991 John Adair na University of Surrey. Postupně se docházelo ke zjištění, že je potřeba efektivně řídit školu nejen po pedagogické, ale i po manažerské stránce. V 70. letech 20. století začínají vysoké školy pořádat první speciální kurzy školského managementu. Tyto snahy o zlepšení vedení škol pokračovaly i v 80. letech na různých univerzitách. Podobně jako u nás je ředitel školy v Británii v současné době jednak řídícím učitelem a zároveň manažerem školy.

30

Učitelské listy on line. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2010/04/jana-hruba-jak-jsou-na-tom-

ceske-skoly.html, 11.4.2012 31

JEŽKOVÁ, V., DVOŘÁK, D., CHAPMAN, C. a kol. Školní vzdělávání ve Velké Británii, Praha: Karolinum, 2010, s. 71. ISBN 978-80-246-1784-8

19

Vzdělávání ředitelů škol se v současné době v Británii odehrává splněním Národních profesních kvalifikačních požadavků pro funkci ředitele školy (National Professional Qualification for Headship, HPQH). Tyto požadavky musí každý ředitel školy splnit v programu, který se skládá ze tří částí. 1. Vstupní etapa Je složena z části vedené tutorem a čtyř on-line studijních modulů: a. Strategie rozvoje školy b. Řízení pedagogického procesu c. Vedení a řízení lidí d. Efektivní využívání lidských, materiálních i finančních zdrojů 2. Rozvojová etapa Je založena na analýze silných a slabých stránek ředitele, podmínky konkrétní školy, je prohloubeno úvodní studium čtyř modulů, v rámci praxe jsou navštěvovány jiné školy. 3. Závěrečná etapa Závěrečnou etapou je dvoudenní praktický seminář s výměnou zkušeností s ostatními řediteli, prokázáním schopnosti řídit školu a, v případě úspěšného absolvování, obdržením certifikátu HPQH. 32

1.3.4 Znalosti a schopnosti vyžadované na řediteli školy ve Velké Británii podle Národního standardu ředitele školy Ředitel školy by měl rozumět zejména těmto oblastem: 

ovlivňování kvality výchovně vzdělávacího procesu



efektivní strategie výuky a hodnocení



principy e-learningu



používání komparativních údajů



hodnocení kurikula



strategické a operativní plánování a vlivy, které na ně působí



zákony, směrnice, normy, praktická politika, správa a občanství



funkce inspekce pro kvalitu školy

32

SLAVÍKOVÁ, L., KARABEC, S., MURDEN, B., NICOLAIDOU, M.,DERING, A. Ředitel školy – leader i manager, Praha: British Council, 2003, s. 22. ISBN 80-239-2209-2

20



schopnost učit žáky o kulturních a etnických rozdílech

Dále by měl ředitel školy mít tyto schopnosti: 

vést lidi k usilování o dosažení společného cíle



řešit problém a rozhodnout se



komunikovat, vysvětlovat a vnímat názory ostatních



efektivně plánovat čas



být čestný, spolehlivý, pro školu zapálený

Podle Národního standardu ředitele školy se funkce ředitele týká těchto klíčových oblastí: 

strategie rozvoje školy



řízení pedagogického procesu



vedení lidí



efektivní využívání lidských, materiálních a finančních zdrojů



sebehodnocení33

1.3.5 Platy britských ředitelů škol Platové ohodnocení ředitele školy v Anglii je ovlivněno počtem žáků školy, zodpovědností místa, socioekonomickým a kulturním zázemím žáků školy, obtížností obsadit místo ředitele, plněním výkonových ukazatelů stanovených zřizovatelem. Plat ředitele se pohybuje v širokém rozmezí mezi 20 a 140 tisíci liber ročně. 34

33

SLAVÍKOVÁ, L., KARABEC, S., MURDEN, B., NICOLAIDOU, M.,DERING, A. Ředitel školy – leader i manager, Praha: British Council, 2003, s. 23. ISBN 80-239-2209-2 34 JEŽKOVÁ, V., DVOŘÁK, D., CHAPMAN, C. a kol. Školní vzdělávání ve Velké Británii, Praha: Karolinum, 2010, s. 71. ISBN 978-80-246-1784-8

21

PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Výzkum Ve výzkumné části své bakalářské práce se pokusím najít možnosti, jak využít britské zkušenosti pro české pedagogy a ředitele škol. Dále se pokusím zjistit, jestli jsou pro využití informací z Británie vstřícnější mladší či starší pedagogové. Pro první hypotézu jsem stanovila věkovou hranici 40 let, protože dle mého názoru a zkušeností je tato hranice vhodná na rozdělení na mladší a starší pedagogy. Hypotézy: 1. Vedoucí pracovníci škol a pedagogové mladší 40 let jsou vstřícnější myšlence inspirovat se britským školstvím. 2. Učitelé angličtiny mají větší zájem o zkušenosti z britského školství, než učitelé jiných předmětů. 3. I přes rozdílnost školských systémů v České republice a Velké Británii existují oblasti, kterými by se český manažer školy či pedagog mohl inspirovat ve své praxi. Výzkumnou činnost jsem zahájila v prosinci 2011. Sestavila jsem dotazník a oslovila jsem s žádostí o jeho vyplnění 56 kolegů pedagogů a vedoucích pracovníků škol v okolí svého bydliště tj. v okolí Prahy.

2.2 Metodologie Pomocí dotazníkového šetření chci dojít ke zjištění, zda jsou pedagogičtí pracovníci na vybraných základních školách v okolí Prahy ochotni inspirovat se britskými školskými zvyklostmi. Metodologický postup:  Charakteristika respondentů - pedagogové a vedoucí pracovníci základních škol  Dotazník – uzavřené i otevřené otázky  Pilotáž – pro zjištění efektivity dotazníku jsem nejprve oslovila 2 vedoucí pracovníky a 2 pedagogy  Stanovení respondentů – bylo náhodně vybráno celkem 56 respondentů – z toho 18 vedoucích pracovníků a 38 pedagogů 22

 Počet vyplněných dotazníků – 39, z toho 16 od vedoucích pracovníků a 23 od učitelů

2.3 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření probíhalo v prosinci 2011 a lednu 2012. Bylo rozdáno 56 dotazníků a vyplněných se mi jich podařilo získat 39, což je téměř 70 procent dotazníků, jak vyplývá z tabulky č. 3. Dotazník se skládal z 12 otázek, z nichž první dvě zjišťují pracovní zařazení a věk respondentů a dalších deset zjišťuje, ve kterých oblastech britského školství odlišných od naší praxe, by se respondenti chtěli poučit či inspirovat. Tabulka č. 3 Množství rozdaných a vyplněných dotazníků Rozdáno dotazníků

Vyplněno dotazníků

Vráceno dotazníků v %

56

39

69,64 %

2.4 Otázky a vyhodnocení dat Otázka č. 1 Jaké je Vaše pracovní zařazení ve školství? a. učitel angličtiny b. učitel jiných předmětů c. vedoucí pracovník ve školství (ŘŠ, ZŘ) Z odpovědí na otázku č. 1 vyplynulo, že je v dotazníkovém řízení dostatečně zastoupen počet učitelů angličtiny, dále počet učitelů ostatních předmětů a i počet vedoucích pracovníků školy. Viz tabulka č. 3

23

Tabulka č. 4 - Počet respondentů podle profese Z toho: Počet respondentů: Počet učitelů angličtiny:

11 Počet učitelů ostatních předmětů:

39

12 Počet vedoucích pracovníků:

16

Otázka č. 2 Jaký je Váš věk? a. méně než 40 let b. více než 40 let Druhá otázka nám upřesnila, kolik respondentů je ve věkové kategorii pod 40 let a kolik nad 40 let. V této a všech následujících tabulkách pro přehlednost vyznačím věkovou kategorii do 40 let žlutou a nad 40 let modrou barvou.

24

Tabulka č. 5 - Počet respondentů podle věku Počet respondentů pod 40 let: Počet respondentů

15

celkem: Počet respondentů nad 40 let:

39 24

Z obou prvních otázek nám vyšly přesné počty respondentů v jednotlivých věkových a profesních kategoriích. Tabulka č. 6 - Počet respondentů podle profese a věku Počet

Dle profese:

Dle věku:

Počet učitelů angličtiny:

Pod 40 let:

respondentů:

5 11

Nad 40 let:

6 39

Počet učitelů ostatních

Pod 40 let:

předmětů:

5 Nad 40 let:

12

7

Počet vedoucích

Pod 40 let:

pracovníků:

5 Nad 40 let:

16

11 25

Otázka č. 3 V Británii je povinná školní docházka zahajována již v pěti letech dítěte. Bylo by to podle Vašeho názoru přínosné i v našich podmínkách? Byl/a byste pro zařadit poslední ročník předškolního vzdělávání do povinné školní docházky? a. ano Proč? b. ne Proč? Tabulka č. 7 Kategorie / Odpověď

ano

ne

Učitelé angličtiny 40-

4

1

Učitelé angličtiny 40+

3

3

Učitelé ostatních předmětů 40-

4

1

Učitelé ostatních předmětů 40+

4

3

Vedoucí pracovníci 40-

3

2

Vedoucí pracovníci 40+

7

4

Celkem

25

14

Z odpovědí na otázku č. 3 plyne, že většina všech respondentů je pro zavedení povinné školní docházky již od posledního ročníku předškolního vzdělávání. Z odpovědí na doplňující otázku plyne, že pedagogové považují předškolní výchovu velmi důležitou pro vyrovnání sociálních i vědomostních rozdílů mezi dětmi a zdárný vstup do 1. třídy.

Otázka č. 4 V Británii je na základních školách vyučování denně od 9 do 15 hodin. Odpoledne jsou obvykle výchovy a sporty, hodiny i přestávky jsou o něco delší, pauza na oběd je 60 minut. Byl/a byste pro zavedení stejného modelu u nás? a. ano Proč? b. ne Proč?

26

Tabulka č. 8 Kategorie / Odpověď

ano

ne


2

3


1

5


2

3


2

5


3

2


3

8

Celkem

13

26

Návrh uvedený v otázce č. 4 oslovení pedagogové výraznou většinou odmítli. V upřesňujících odpovědích nejčastěji zaznělo, že zde není důvod měnit zažité osvědčené rozvrhy hodin, které s vyššími ročníky přibírají větší množství hodin denně. Také byli pedagogové striktně proti začátku vyučování v 9 hodin. Nicméně jedné třetině pedagogů by toto schéma vyhovovalo.

Otázka č. 5 Vyučování na britských školách obvykle začíná ranním shromážděním – setkáním všech učitelů a žáků školy s panem ředitelem/ paní ředitelkou. Všichni se navzájem pozdraví a žákům jsou sděleny potřebné organizační záležitosti na daný den. Byl/a byste pro zavedení stejného modelu u nás? a. ano Proč? b. ne Proč? Tabulka č. 9 Kategorie / Odpověď

ano

ne


2

3


2

4


3

2


1

6


3

2


4

7

Celkem

15

24 27

Ani otázka o ranním shromáždění se nesetkala s velkým ohlasem. V upřesňujících odpovědích respondenti poukazovali na to, že ne každý den je potřeba sdělovat něco všem žákům. Navíc někteří učitelé angličtiny, znalí britských poměrů, konstatovali, že jde v podstatě o nástupce ranní modlitby, což je v našich podmínkách nevhodné.

Otázka č. 6 Školní klub (obdoba naší školní družiny) je na mnoha britských školách pro děti otevřen až do 18 hodin. Byl/a byste pro zavedení stejného modelu u nás? a. ano Proč? b. ne Proč? Tabulka č. 10 Kategorie / Odpověď

ano

ne


4

1


4

2


4

1


4

3


3

2


6

5

Celkem

25

14

Otázka prodloužení otevření školního zařízení až do večerních hodin se vesměs setkala se souhlasem respondentů. Uváděli, že je dobré mít v případě potřeby o dítě postaráno pedagogem. Na druhou stranu jsem zaznamenala názory, že v pozdních odpoledních hodinách má již být dítě doma a připravovat se na výuku na příští den, případně v letních měsících být venku, ale na zodpovědnost rodičů.

Otázka č. 7 V některých školách v Británii mají děti možnost učit se i jiným cizím jazykům než evropským, např. arabštině nebo madarinské čínštině. Uvítal/a byste tuto možnost i u nás? a. ano Proč? b. ne Proč? 28


ano

ne


5

0


5

1


4

1


6

2


4

1


8

3

Celkem

32

7

Odpovědi na otázku možnosti výuky neevropského jazyka byly téměř jednoznačné. V upřesňujících odpovědích respondenti ale striktně uváděli zavést tuto možnost jen jako nepovinný předmět či ještě lépe kroužek pro skutečné zájemce. Ti z respondentů, kteří odpověděli záporně, uvažovali pragmaticky: Stejně na to nebudou peníze, tak proč o tom mluvit…

Otázka č. 8 Ve většině britských (i nenábožensky orientovaných) škol je povinným běžným předmětem Náboženská výchova. Byl/a byste pro zavedení stejného předmětu u nás? a. ano Proč? b. ne Proč? Tabulka č. 12 Kategorie / Odpověď

ano

ne


1

4


2

4


2

3


2

5


1

4


4

7

Celkem

12

27

29

Většina respondentů se vyjádřila proti zavedení výuky náboženství. Potvrzuje to naši pověst národa ateistů. Na druhou stranu obě skupiny respondentů – ať již odpověděli kladně či záporně, připouštěli možnost nepovinného předmětu, nebo zájmového kroužku náboženství.

Otázka č. 9 Ve většině britských škol je povinností žáků nosit školní uniformy. Byl/a byste pro zavedení školních uniforem u nás? a. ano Proč? b. ne Proč? Tabulka č. 13 Kategorie / Odpověď

ano

ne


2

3


4

2


3

2


5

2


3

2


7

4

Celkem

24

15

Zavedení školních uniforem se k mému překvapení setkalo s úspěchem u většiny respondentů. Výrazně vyšší zaujetí pro uniformy má starší věková kategorie. Ve vysvětlujících poznámkách je několikrát uvedeno odstranění sociálních rozdílů mezi žáky a nutnost chovat se na veřejnosti v uniformě slušně, neboť žák reprezentuje svou školu. Mladší ročníky se dle odpovědí lépe vpravily do pocitu dítěte, kterého by najednou kdosi nutil nosit stejnokroj. Jeden kolega také zmínil zkušenost z pobytu v Británii, kde měl možnost vidět, jak děti školní uniformy nemají rády. Další dva kolegové také zmínili chybějící historický kontext – uniformy z ničeho nic by dle jejich názoru nebyl dobrý nápad.

30

Otázka č. 10 Součástí vzdělávání pedagogů v Británii je instituce uvádějícího učitele. Byl/a byste pro zavedení této instituce u nás? a. ano Proč? b. ne Proč? Tabulka č. 14 Kategorie / Odpověď

ano

ne


3

2


4

2


4

1


4

3


3

2


8

3

Celkem

26

13

V otázce zavedení (či spíše znovuzavedení) instituce uvádějícího učitele převládají odpovědi kladné. Mnozí ze starších kolegů si na tuto funkci ještě pamatují a z odpovědí vyplývá, že často i nyní, když uvádějící učitelé v České republice oficiálně nejsou, dohodnou se nově nastupující kolegové s těmi zkušenějšími a pracují společně.

Otázka č. 11 Měl/a byste zájem o podrobnější seznámení s britským školstvím formou přednášek či seminářů? a. ano Proč? b. ne Proč?

31


ano

ne


4

1


5

1


3

2


3

4


4

1


8

3

Celkem

27

12

Zájem o seznámení s britským školstvím formou přednášek či seminářů má většina oslovených pedagogů. Pouze 12 respondentů se vyslovilo proti. Byli to hlavně vyučující jiných předmětů než angličtiny a starší vedoucí pracovníci. Ve vysvětlujících odpovědích zaznělo, že by dali přednost seminářům dle vlastní kvalifikace.

Otázka č. 12 Měla byste zájem vycestovat do Velké Británie a formou návštěv škol a komunikace s tamními učiteli a manažery se podrobněji seznámit s britským školstvím? a. ano Proč? b. ne Proč? Tabulka č. 16 Kategorie / Odpověď

ano

ne


5

0


6

0


3

2


3

4


4

1


7

4

Celkem

28

11

Možnost vycestovat do Velké Británie a zažít tamní školství na vlastní kůži by přivítala valná většina dotázaných. Učitelé angličtiny dokonce v plném počtu a také mladší 32

vedoucí pracovníci by neváhali. Ti, kdo odpověděli ano, vesměs psali, že osobní zkušenost mnohokrát předčí všechny semináře. Dva z učitelů angličtiny připsali, že již v Anglii byli i studovali a rádi by se tam vrátili. Skeptici opět narazili na otázku peněz – financování exkurzí pedagogů do Británie si opravdu nemůže dovolit každá škola.

2.5 Vyhodnocení dotazníkového šetření Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 37 respondentů. Všichni vybrali odpověď ano či ne u všech otázek a u většiny připsali i doplňující odpovědi. Z dotazníkového šetření vyplynula platnost mé 3. hypotézy, že existují v britském školství oblasti, kterými by se český manažer školy či pedagog mohl inspirovat ve své praxi. Těmito oblastmi je například zařazení předškolního roku do povinné školní docházky, dlouhá pracovní doba školního klubu, možnost učení se neevropským jazykům, či instituce uvádějícího učitele. Ale i oblasti britského školství, které nezaujaly nadpoloviční většinu respondentů, si získaly své příznivce. Mezi tyto oblasti patří například vyučovací doba od 9 do 15 hodin, ranní shromáždění, náboženská výchova, či školní uniformy. Příjemným potvrzením mých domněnek byl i projevený zájem respondentů o bližší seznámení s britským školstvím ať už pomocí seminářů či přednášek, nebo přímo cestou do Británie. I hypotéza, že mladší pedagogové jsou vstřícnější myšlence inspirovat se britským školstvím, se potvrdila. Většinou odpovídali kladně, většina uvedených britských činností se jim zdála dobrá, rádi by je použili. Oproti tomu v odpovědích starších kolegů jsem často zaznamenala myšlenku, že: „Co bychom to dělali po anglicku, když tady to děláme jinak a lépe“. Hypotéza, že učitelé angličtiny mají větší zájem o zkušenosti z britského školství, než učitelé jiných předmětů, se potvrdila beze zbytku. Už jenom tím, že když jsem jim předávala dotazníky k vyplnění, setkala jsem se nejednou s nadšeným zvoláním: „Jé, Británie, tak to vyplním rád!“ Na jejich odpovědích bylo často znát, že britské prostředí znají a mají na ně jasný názor. Proto například ty odmítavé odpovědi na otázky ranního shromáždění či školních uniforem. Nezbývá než zopakovat, všechny tři hypotézy byly potvrzeny. 33

4. ZÁVĚR V mé bakalářské práci nazvané „Porovnání britského a českého školství zejména z hlediska managementu školy“ jsem se zabývala srovnáním dvou odlišných zemí a školských systémů. Hlavním cílem mé bakalářské bylo srovnání školství (zejména základního) ve Velké Británii a v České republice se zaměřením na postavení ředitele – manažera školy. Uvedla jsem mnoho rozdílů i shodných znaků školství i funkce manažera školy. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit, v jakých oblastech by se ředitelé škol a pedagogové v České republice chtěli inspirovat britským školstvím a dále jestli jsou ke zkušenostem z Británie vstřícnější mladší či starší pedagogové. Z dotazníkového šetření vyplynula například ochota pedagogů a manažerů inspirovat se v oblasti zařazení předškolního roku do povinné školní docházky, v oblasti délky pracovní doby školního klubu, v oblasti výuky cizím jazykům, či při zavádění instituce uvádějícího učitele. Všechny tři hypotézy byly potvrzeny výsledky dotazníkového šetření a cíl práce byl splněn.

34

Příloha č. 1 - Dotazník Otázka č. 1 Jaké je Vaše pracovní zařazení ve školství? a. učitel angličtiny b. učitel jiných předmětů c. vedoucí pracovník ve školství (ŘŠ, ZŘ)

Otázka č. 2 Jaký je Váš věk? a. méně než 40 let b. více než 40 let

Otázka č. 3 V Británii je povinná školní docházka zahajována již v pěti letech dítěte. Bylo by to podle Vašeho názoru přínosné i v našich podmínkách? Byl/a byste pro zařadit poslední ročník předškolního vzdělávání do povinné školní docházky? a. ano Proč? b. ne Proč?

Otázka č. 4 V Británii je na základních školách vyučování denně od 9 do 15 hodin. Odpoledne jsou obvykle výchovy a sporty, hodiny i přestávky jsou o něco delší, pauza na oběd je 60 minut. Byl/a byste pro zavedení stejného modelu u nás? a. ano Proč? b. ne Proč?

Otázka č. 5 Vyučování na britských školách obvykle začíná ranním shromážděním – setkáním všech učitelů a žáků školy s panem ředitelem/ paní ředitelkou. Všichni se navzájem pozdraví a žákům jsou sděleny potřebné organizační záležitosti na daný den. Byl/a byste pro zavedení stejného modelu u nás? a. ano Proč? 35

b. ne Proč?

Otázka č. 6 Školní klub (obdoba naší školní družiny) je na mnoha britských školách pro děti otevřen až do 18 hodin. Byl/a byste pro zavedení stejného modelu u nás? a. ano Proč? b. ne Proč?

Otázka č. 7 V některých školách v Británii mají děti možnost učit se i jiným cizím jazykům než evropským, např. arabštině nebo madarinské čínštině. Uvítal/a byste tuto možnost i u nás? a. ano Proč? b. ne Proč?

Otázka č. 8 Ve většině britských (i nenábožensky orientovaných) škol je povinným běžným předmětem Náboženská výchova. Byl/a byste pro zavedení stejného předmětu u nás? a. ano Proč? b. ne Proč?

Otázka č. 9 Ve většině britských škol je povinností žáků nosit školní uniformy. Byl/a byste pro zavedení školních uniforem u nás? a. ano Proč? b. ne Proč?

Otázka č. 10 Součástí vzdělávání pedagogů v Británii je instituce uvádějícího učitele. Byl/a byste pro zavedení této instituce u nás? a. ano Proč? b. ne Proč?

Otázka č. 11 Měl/a byste zájem o podrobnější seznámení s britským školstvím formou přednášek či seminářů? a. ano Proč? 36

b. ne Proč?

Otázka č. 12 Měla byste zájem vycestovat do Velké Británie a formou návštěv škol a komunikace s tamními učiteli a manažery se podrobněji seznámit s britským školstvím? a. ano Proč? b. ne Proč?

37

Porovnání britského a českého školství zejména z hlediska managementu školy

Recommend Documents