Populační trendy ptáků lesní a zemědělské krajiny v České republice v letech a jejich využití jako indikátorů

SYLVIA 40 / 2004

Populační trendy ptáků lesní a zemědělské krajiny v České republice v letech 1982–2001 a jejich využití jako indikátorů Population trends of farmland and woodland birds in the Czech Republic in 1982–2001 and their use as indicators Karel Šťastný1, Vladimír Bejček1, Petr Voříšek2 & Jiří Flousek3 1

Fakulta lesnická a environmentální ČZU, katedra ekologie a životního prostředí, Kamýcká 129, CZ-165 21 Praha 6; e-mail: [email protected], [email protected] 2 Pan-European Common Bird Monitoring, koordinátor, Česká společnost ornitologická, V Olšinách 449/41, CZ-100 00 Praha 10; e-mail: [email protected] 3 Správa KRNAP, Dobrovského 3, CZ-543 01 Vrchlabí; e-mail: [email protected]

Šťastný K., Bejček V., Voříšek P. & Flousek J. 2004: Populační trendy ptáků lesní a zemědělské krajiny v České republice v letech 1982–2001 a jejich využití jako indikátorů. Sylvia 40: 27–48.. Jednotný program sčítání ptáků v České republice byl zahájen v roce 1981 s použitím metody bodového transektu. Pro analýzu bylo vybráno 46 druhů – 22 druhů zemědělské krajiny a 24 druhů lesních na základě klasifikace podle Pan-European Common Bird Monitoring Project. K odhadu chybějících hodnot a výpočtu indexů a trendů byly použity loglineární modely (program TRIM). Analyzována byla data z období 1982–2001, přičemž index v roce 1982 byl brán jako referenční. Větší úbytek početnosti byl zjištěn u ptačích druhů zemědělské krajiny než u druhů lesních: zemědělská krajina – pokles u 8 (36 %), nedostatečně známý trend u dalších 8 (36 %) a nárůst u 6 druhů (27 %), žádný druh se stabilní početností; druhy lesních ekosystémů – pokles u 5 (21 %), nedostatečně známý trend u dalších 5 (21 %), nárůst u 11 (46 %) a stabilní početnost u 3 druhů (13 %). Složený index (indikátor) ptáků zemědělské krajiny vykázal v letech 1982–2001 pokles o 13,5 % a u lesních druhů naopak nárůst o 18,7 %. Breeding Bird Monitoring Programme in the Czech Republic started in 1981. Point count transect method has been used for census. Altogether 46 species were selected for the further analysis – 22 farmland and 24 woodland species according to the classification adopted in the Pan-European Common Bird Monitoring Project. Log linear models were used to estimate missing counts and to calculate indices and trends (program TRIM). Time period 1982–2001 was analysed with 1982 as the base year with the index 1. Farmland birds have declined more than woodland species: farmland – 8 decreasing (36%), 8 poorly known (36%), 6 increasing (27%) and no stable species; woodland – 5 decreasing (21%), 5 poorly known (21%), 11 increasing (46%) and 3 stable species (13%). Combined index (indicator) of farmland birds declined by 13.5% between 1982 and 2001, while woodland birds indicator increased by 18.7%. Keywords: indicator, monitoring, Breeding Bird Monitoring Programme, population trend

27

Šťastný K. et al. / Populační trendy ptáků v ČR

ÚVOD Výsledky monitoringu ptačích populací začínají stále více nacházet uplatnění i mimo okruh vlastní ornitologie. Údaje o dlouhodobých změnách početnosti ptačích druhů stály u rozvoje dalších vědeckých disciplín jako např. populační ekologie (např. Newton 1998), bez výsledků monitoringu si lze jen stěží představit tvorbu seznamů ohrožených druhů (např. Gregory et al. 2002). K monitoringu ptačích populací zavazuje Českou republiku i řada mezinárodních konvencí a dohod, směrnice Evropské unie a také národní legislativa na ochranu přírody. Význam a využití monitoringu lze ilustrovat na třech základních okruzích problémů: (1) sledování celkového stavu a změn biodiverzity, (2) hodnocení účinnosti legislativních a dalších nástrojů zaměřených na ochranu biodiverzity na regionální, národní i mezinárodní úrovni, (3) podávání zpráv o plnění mezinárodních závazků státu plynoucích z konvencí a dohod (Ramsarská konvence, Bonnská konvence, Bernská konvence, Konvence o biologické diverzitě atd.) (Richard et al. 2002). V neposlední řadě se monitoring úzce dotýká i závazků Světového summitu o trvale udržitelném rozvoji (2002) a summitu Evropské unie v Göteborgu (2001), kde se politici zavázali zpomalit, nebo dokonce zastavit pokles biodiverzity k roku 2010. Kromě řady jiných tak vyvstává otázka, jak se bude úspěšnost těchto závazků měřit. Je tudíž třeba mít k dispozici indikátory odrážející dopady změn ve využívání krajiny na složky biodiverzity. Takový indikátor by měl být kvantitativní, jednoduchý, snadno pochopitelný, relevantní ve vztahu k politikám ovlivňujícím využívání krajiny (např. tzv. Common Agricultural Policy v rámci Evropské unie), vědecky obhajitelný,

28

měl by být citlivý na změny, mělo by být realistické získat data potřebná k jeho konstrukci a měl by být snadno analyzovatelný (Gregory et al. 2003). Úroveň znalostí, množství a kvalita dostupných dat se výrazně liší mezi taxony. Z tohoto pohledu se naskýtá možnost využít jako bioindikátory právě ty skupiny, u nichž to dovoluje stav jejich poznání. Tradičně velmi dobrá data existují o ptácích, jejichž využití jako indikátorů má značné výhody. Vyskytují se prakticky všude, ve všech typech prostředí, na změny prostředí citlivě reagují, existují standardně zavedené a vědecky ověřené metody pro jejich sledování, existuje mnoho vysoce erudovaných ornitologů-amatérů, kteří jsou schopni s využitím minimálních nákladů sbírat potřebná data. Navíc jsou ptáci obecně populární skupinou živočichů a využití údajů o změnách v jejich populacích může mít významný dopad na širokou veřejnost (Gregory et al. 2003, Greenwood 2004). Vhodnost ptáků jako indikátorů neplatí bez výhrad, v některých případech je nutno k interpretaci indikátorů založených na změnách početnosti ptáků přistupovat opatrně, neboť výzkum toho, do jaké míry a za jakých okolností odrážejí ptáci i změny v ostatních složkách biodiverzity, stále pokračuje (Gregory et al. 1999). Nicméně v současnosti jsou ptáci pravděpodobně jedinou skupinou, na které lze takové indikátory založit, a v některých evropských zemích jsou již takové indikátory oficiálně používány, např. ve Velké Británii (Gregory et al. 1999, http://www.sustainable-development. gov.uk/indicators/headline/h13.htm). Právě britský model byl do značné míry využit při konstrukci prvního evropského indikátoru biodiverzity založeného na údajích o změnách početnosti 24 ptačích druhů zemědělské krajiny a 24 druhů lesních. Tento indikátor patří

SYLVIA 40 / 2004

mezi hlavní výstupy programu Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků (Pan-European Common Bird Monitoring – Gregory & Voříšek 2003). V České republice žádný podobný indikátor nebyl dosud vytvořen. Populační trendy ptáků jsou v ČR monitorovány od roku 1981 v rámci Jednotného programu sčítání ptáků, jehož výsledky byly několikrát publikovány (Janda & Šťastný 1984, Šťastný & Janda 1984, Janda et al. 1987, Janda et al. 1989, Flousek et al. 1994). Dříve byla data Jednotného programu hodnocena metodou tzv. „chaining indexu“ (Flousek et al. 1994), avšak tento přístup se časem ukázal jako nevhodný (Ter Braak et al. 1994). Je tedy žádoucí reagovat na mezinárodní přístup k vývoji indikátorů biodiverzity také na úrovni regionální, testovat vhodnost využití výsledků Jednotného programu sčítání ptáků v ČR pro konstrukci indikátorů a další využití v ekologii a ochraně přírody a současně aplikovat modernější metody zpracování výsledků, které jsou dnes k dispozici. Cílem této práce je předložit populační trendy ptačích druhů zemědělské krajiny a druhů lesních, které byly vybrány na celoevropské úrovni, prezentovat výsledky navrženého indikátoru biodiverzity v ČR, identifikovat jeho nedostatky a navrhnout možné postupy do budoucna.

METODIKA Sběr dat v terénu Jednotný program sčítání ptáků je založen na sčítání ptáků metodou bodového transektu v hnízdním období. Transekt obsahuje 20 bodů, které jsou od sebe vzdáleny nejméně 300 m. Na každém bodu se v neomezené vzdálenosti po dobu přesně 5 minut zaznamenávají

všichni ptáci registrovaní vizuálně i akusticky. Každý transekt by měl být sčítán při vhodném počasí (bez deště, mlhy či silného větru) nejlépe dvakrát během hnízdního období (duben až červen), avšak je tolerováno i jedno či tři sčítání (vyšší počet se nedoporučuje). Ta provádějí dobrovolní spolupracovníci, od nichž se očekává, že na vybraném transektu budou ve stejnou dobu (povolená tolerance v datu sčítání je ± 7 dní, v začátku sčítání ± 30 min) sčítat alespoň dva roky za sebou. Vlastní sčítání je orientováno do doby největší aktivity ptáků (zejména pěvců), tedy od rozednění zhruba do 9:00 hodin SEČ. Terénní pracovníci zaznamenávají i základní charakteristiky prostředí na každém bodu. Vše se zaznamenává do jednotného formuláře. Spolupracovníci, jichž je do programu zapojeno několik desítek, si vybírají sami, kde budou sčítat a kde bude transekt umístěn (podrobný popis metodiky viz Janda & Řepa 1986). Zpracování a hodnocení dat Program byl zahájen již v roce 1981, avšak v předkládané práci byla hodnocena terénní data získaná v letech 1982 až 2001. Důvodem je malé množství dat z prvního roku sčítání (1981) a dosud neúplné podklady z roku 2002 v době zpracování předkládaných výsledků. Hodnocení je založeno na indexech změn početnosti. Pro každý druh zvlášť je počet nasčítaných jedinců v referenčním roce, kterým je v našem případě výchozí rok 1982, brán jako 100 %. K tomuto roku se pak v procentech vztahují počty v následujících letech. Získaná data byla analyzována programem TRIM (Pannekoek & Van Strien 2001), který používá loglineární modely založené na Poissonově rozdělení (Ter Braak et al. 1994, Van Strien et al. 2004). Tento program je schopen se pomocí

29


modelů vyrovnat s chybějícími hodnotami v časových řadách, tj. tyto chybějící hodnoty odhadovat. Tím odstraňuje zásadní nedostatek dříve široce používaného tzv. „chaining indexu“ (Ter Braak et al. 1994). Program TRIM byl odsouhlasen jako nástroj pro analýzu dat v rámci projektu Pan-European Common Bird Monitoring a v současnosti je asi nejpoužívanějším programem pro analýzu dat z monitoringu ptáků v Evropě (Voříšek 2002). Program TRIM je volně k dispozici na internetu na adrese www.ebcc.info, sekce Monitoring software and methods. Na této adrese a též v Pannekoek & Van Strien (2001) lze nalézt i podrobný popis používaných modelů. Pro analýzu byly vybrány stejné dvě skupiny druhů jako pro celou Evropu v rámci projektu Pan-European Common Bird Monitoring (Voříšek 2002), do něhož Jednotný program sčítání ptáků též přispívá. Bylo tedy vybráno 24 druhů zemědělské krajiny a 24 druhů lesních, z nichž ne všechny druhy však byly použitelné v ČR, především kvůli nedostatku dat. Druhy zemědělské krajiny: Alauda arvensis, Athene noctua, Carduelis cannabina, Carduelis carduelis, Carduelis chloris, Columba palumbus, Corvus corone (oba poddruhy hodnoceny společně), Corvus monedula, Coturnix coturnix, Emberiza citrinella, Emberiza schoeniclus, Falco subbuteo, Falco tinnunculus, Hirundo rustica, Lanius collurio, Miliaria calandra, Motacilla flava, Passer montanus, Pica pica, Saxicola rubetra, Streptopelia turtur, Sturnus vulgaris, Sylvia communis, Vanellus vanellus. Lesní druhy: Accipiter nisus, Aegithalos caudatus, Anthus trivialis, Buteo buteo, Dendrocopos major, Erithacus rubecula, Fringilla coelebs, Garrulus glandarius, Jynx torquilla, Muscicapa

30

striata, Parus ater, Parus caeruleus, Parus major, Phoenicurus phoenicurus, Phylloscopus collybita, Phylloscopus trochilus, Prunella modularis, Regulus regulus, Sylvia atricapilla, Sylvia borin, Troglodytes troglodytes, Turdus merula, Turdus philomelos, Turdus viscivorus. U všech druhů s dostatkem dat byly spočteny indexy změn početnosti s referenčním rokem 1982 (100 %). Pro naprostou většinu druhů byl využit model počítající s vlivem každého roku – „effects for each time point“ (Pannekoek & Van Strien 2001). Pouze u druhů Aegithalos caudatus, Coturnix coturnix, Miliaria calandra a Motacilla flava byl vzhledem k malému materiálu využit lineární model s maximálním počtem roků předpokládající změnu. Výpočet byl navíc komplikován nestejným počtem sčítání na jednotlivých liniích. Aby bylo možno kombinovat výsledky z linií s nestejným počtem sčítání, byly počty nasčítaných ptáků na každé linii váženy – jako váhový faktor začleněný do modelu byl použit poměr 1/počet sčítání na linii v hnízdní sezóně. Kromě indexů změn početnosti byl pro každý druh vypočítán též trend početnosti za celé sledované období. Pro názornost je zde uváděna hodnota tzv. multiplikativního trendu s průsečíkem („overall slope, multiplicative, with intercept“). Hodnota trendu vyjadřuje průměrnou změnu v početnosti za rok, tj. jeli hodnota rovna jedné, není trend ani klesající, ani stoupající, je-li větší než jedna, jde o trend stoupající (např. trend 1,01 znamená nárůst početnosti o 1 % za rok), je-li trend menší než jedna, jedná se o pokles (např. trend 0,97 znamená pokles početnosti o 3 % za rok). Trendy jednotlivých druhů byly zařazeny do kategorií, jejichž dělení odpovídá kombinaci statistické významnosti trendu a rozsahu změny početnosti (viz tab. 1).

SYLVIA 40 / 2004

Tab. 1. Kategorie použité pro hodnocení populačních trendů (Pannekoek & Van Strien 2001, Van Strien et al. 2001). Table 1. Categories used for evaluation of population trends (Pannekoek & Van Strien 2001, Van Strien et al. 2001). změna větší než 20 % za 20 let changes > 20% in 20 years

trend signifikantní trend significant

trend nesignifikantní trend non-significant

změna menší než 20 % za 20 let changes < 20% in 20 years

významná significant

nevýznamná non-significant

nevýznamná non-significant

významná significant

výrazný pokles nebo nárůst substantial decline or increase

pokles nebo nárůst decline or increase

pokles nebo nárůst decline or increase

nevýrazný pokles nebo nárůst non-substantial decline or increase

nelze impossible

nedostatečně známý poorly known

nedostatečně známý poorly known

stabilní stable

Kombinovaný index (indikátor) pro obě skupiny druhů (ptáci zemědělské krajiny a lesní ptáci) byl vypočten jako geometrický průměr indexů všech druhů v příslušné skupině (Gregory et al. 1999). Tento složený index je zjednodušeným ukazatelem změn, který ukazuje na celkové trendy početnosti v rámci určité skupiny druhů a splňuje požadavky kladené na indikátory (Gregory et al. 1999). Jako doplňující byl pro každý druh odhadnut podíl populace hnízdící nebo jinak (např. potravně) závislé na daném typu prostředí v ČR. Tyto odhady zařadily všechny hodnocené druhy ptáků do čtyř kategorií: 0–25 %, 25–50 %, 50–75 % nebo 75–100 % populace druhu hnízdí v daném typu prostředí nebo na něm jinak závisí (viz tab. 2 a 3). Tyto odhady byly brány v úvahu jako doplňující informace pro závěrečné hodnocení, do jaké míry je daný druh vhodný jako indikátor příslušného typu prostředí. Tento postup je totožný s postupem použitým v Celoevropském monitoringu běžných druhů ptáků.

VÝSLEDKY Ptáci zemědělské krajiny U druhů Athene noctua a Falco subbuteo nebyla pro výpočet získána dostatečná data. Podle klasifikace trendu (viz Metodika, tab. 1) byl u pěti druhů ze zbývajících 22 (23 %) – Alauda arvensis, Carduelis chloris, Corvus corone, Corvus monedula a Vanellus vanellus – prokázán výrazný pokles; 3 druhy (14 %) – Carduelis cannabina, Emberiza citrinella a Streptopelia turtur vykazovaly pokles; 2 druhy (9 %) – Carduelis carduelis a Sturnus vulgaris nárůst a 4 druhy (18 %) – Columba palumbus, Coturnix coturnix, Lanius collurio a Saxicola rubetra výrazný nárůst. Trend žádného z hodnocených druhů nelze označit jako stabilní. U zbývajících 8 druhů (36 %) byl trend klasifikován jako nedostatečně známý (tab. 2, obr. 1–4). Indikátor ptáků zemědělské krajiny vytvořený z indexů změn početnosti 22 druhů zemědělské krajiny naznačuje, že početnost ptačích druhů vázaných na

31


Tab. 2. Trendy početnosti druhů zemědělské krajiny v České republice v letech 1982–2001. Table 2. Trends of farmland bird species in the Czech Republic in 1982–2001. Podíl populace: odhadovaná velikost populace hodnocených ptačích druhů, která hnízdí v zemědělské krajině ČR Estimated part of population of each bird species that breeds in farmland of the Czech Republic (categories: <25%, 25–50%, 50–75%, >75%) Trend: nedostatek dat / insufficient data S. E.: střední chyba / standard error Kategorie trendu (viz tab. 1) / Trend category: výrazný nárůst – substantial increase, nárůst – increase, pokles – decline, výrazný pokles – substantial decline, nedostatečně známý – poorly known (see Table 1). druh species Alauda arvensis Athene noctua Carduelis cannabina Carduelis carduelis Carduelis chloris Columba palumbus Corvus corone Corvus monedula Coturnix coturnix Emberiza citrinella Emberiza schoeniclus Falco subbuteo Falco tinnunculus Hirundo rustica Lanius collurio Miliaria calandra Motacilla flava Passer montanus Pica pica Saxicola rubetra Streptopelia turtur Sturnus vulgaris Sylvia communis Vanellus vanellus

podíl populace

trend

S. E.

kategorie trendu trend category

> 75% 50–75% > 75% > 75% 50–75% < 25% 50–75% < 25% > 75% > 75% < 25% < 25% 50–75% 50–75% > 75% > 75% > 75% 50–75% > 75% > 75% 25–50% 25–50% > 75% > 75%

0,9768 nedostatek dat 0,9768 1,0152 0,9486 1,0325 0,9724 0,9001 1,1967 0,988 1,0079 nedostatek dat 1,0064 1,0018 1,0473 0,9678 0,973 0,9916 1,0118 1,0396 0,9814 1,0169 1,0031 0,8903

0,0027

výrazný pokles

0,0103 0,0067 0,005 0,0058 0,0079 0,0279 0,0563 0,003 0,0116

pokles nárůst výrazný pokles výrazný nárůst výrazný pokles výrazný pokles výrazný nárůst pokles nedostatečně známý

0,0084 0,0064 0,0099 0,0942 0,062 0,0069 0,0088 0,0102 0,0059 0,0049 0,0056 0,0109

nedostatečně známý nedostatečně známý výrazný nárůst nedostatečně známý nedostatečně známý nedostatečně známý nedostatečně známý výrazný nárůst pokles nárůst nedostatečně známý výrazný pokles

tento typ prostředí klesala hlavně v první polovině 80. let minulého století, přičemž nejnižší hodnoty dosáhl index v roce 1988 a velmi podobné hodnoty rovněž v roce 1991. Koncem 80. let dochází ke stabilizaci stavů a od počátku 90. let dokonce k nárůstu. V letech 1994 a 1995 se úroveň indexu blížila referenčnímu roku 1982 a poté došlo opět k mírnému poklesu. Relativní změna v počet-

32

nosti ptáků zemědělské krajiny v roce 2001 oproti roku 1982 odpovídala –13,5 % (obr. 5). Lesní ptáci Podle klasifikace trendu (viz tab. 1) došlo pouze u jednoho druhu ze 24 (4 %) – Aegithalos caudatus – k výraznému poklesu; trend u 4 druhů (17 %) – Anthus trivialis, Fringilla coelebs, Parus

SYLVIA 40 / 2004

Tab. 3. Trendy početnosti lesních druhů v České republice v letech 1982–2001. Table 3. Trends of woodland bird species in the Czech Republic in 1982–2001. Podíl populace: Odhadovaná velikost populace hodnocených ptačích druhů, která hnízdí v lesích ČR Estimated part of population of each bird species that breeds in woodland of the Czech Republic (categories: <25%, 25–50%, 50–75%, >75%) S. E.: střední chyba / standard error Kategorie trendu (viz tab. 1) / Trend category: výrazný nárůst – substantial increase, nárůst – increase, stabilní – stable, pokles – decline, výrazný pokles – substantial decline, nedostatečně známý – poorly known (see Table 1).

druh species

podíl populace

Accipiter nisus Aegithalos caudatus Anthus trivialis Buteo buteo Dendrocopos major Erithacus rubecula Fringilla coelebs Garrulus glandarius Jynx torquilla Muscicapa striata Parus ater Parus caeruleus Parus major Phoenicurus phoenicurus Phylloscopus collybita Phylloscopus trochilus Prunella modularis Regulus regulus Sylvia atricapilla Sylvia borin Troglodytes troglodytes Turdus merula Turdus philomelos Turdus viscivorus

> 75% > 75% > 75% > 75% > 75% > 75% > 75% > 75% 25–50% > 75% > 75% > 75% > 75% 50–75% > 75% > 75% > 75% > 75% > 75% > 75% > 75% 50–75% 50–75% > 75%

trend

S. E.

kategorie trendu trend category

0,9675 0,9279 0,9915 1,0215 1,0148 1,002 0,9894 1,027 0,9714 1,0586 1,0148 0,9986 0,9925 1,0463 1,0176 0,9837 0,9999 0,9952 1,0526 0,994 1,0248 1,0116 0,9943 1,019

0,0215 0,0131 0,0041 0,0066 0,0037 0,003 0,0017 0,0056 0,0152 0,0113 0,0045 0,0044 0,0027 0,0085 0,0029 0,0038 0,0036 0,0039 0,0027 0,0036 0,0038 0,0026 0,0035 0,0085

nedostatečně známý výrazný pokles pokles nárůst nárůst stabilní pokles výrazný nárůst nedostatečně známý výrazný nárůst nárůst stabilní pokles výrazný nárůst výrazný nárůst pokles stabilní nedostatečně známý výrazný nárůst nedostatečně známý výrazný nárůst nárůst nedostatečně známý nárůst

major a Phylloscopus trochilus – vykazoval pokles; u 3 druhů (13 %) – Erithacus rubecula, Parus caeruleus, Prunella modularis – byl trend stabilní; u 5 druhů (21 %) – Buteo buteo, Dendrocopos major, Parus ater, Turdus merula a Turdus viscivorus – byl pozorován nárůst a u 6 druhů (25 %) – Garrulus glandarius, Muscicapa striata, Phoenicurus phoenicurus, Phylloscopus collybita, Sylvia

atricapilla a Troglodytes troglodytes – dokonce výrazný nárůst. U 5 druhů (21 %) byl trend hodnocen jako nedostatečně známý (tab. 3, obr. 6–10). Složený index (indikátor) lesních druhů mírně vzrůstal s několika výraznějšími výkyvy v půli 80. let a na počátku 90. let. Celkově došlo u lesních druhů ptáků v letech 1982 až 2001 k nárůstu o 18,7 % (obr. 11).

33


A. arvensis

C. chloris

C. corone

C. monedula

V. vanellus

Obr. 1. Druhy zemědělské krajiny vykazující výrazný pokles v ČR (Alauda arvensis, Carduelis chloris, Corvus corone, Corvus monedula, Vanellus vanellus) (index ± 1,96*střední chyba; rok 1982 = 100 %). Fig. 1. Farmland bird species with substantially declining populations in the Czech Republic (index ± 1.96*standard error, year 1982 = 100%).

34

SYLVIA 40 / 2004

Obr. 2. Druhy zemědělské krajiny vykazující pokles v ČR (Carduelis cannabina, Emberiza citrinella, Streptopelia turtur) (index ± 1,96*střední chyba, rok 1982 = 100 %). Fig. 2. Farmland bird species with declining populations in the Czech Republic (Carduelis cannabina, Emberiza citrinella, Streptopelia turtur) (index ± 1.96*standard error, year 1982 = 100%).

DISKUSE Trendy početnosti ptáků zemědělské krajiny naznačují, že v období 1982–2001 u více druhů převládal pokles a výrazný pokles (37 %). Pouze 27 % druhů svým trendem spadá do kategorií nárůst a výrazný nárůst. U poměrně vysokého počtu druhů však nelze trend vzhledem k velkému rozptylu hodnot spolehlivě klasifikovat. V časovém průběhu hodnot souhrnného indexu (indikátoru) je možné vysledovat zajímavé souvislosti. Jeho pokles během 80. let minulého století a následný nárůst počátkem 90. let lze zřejmě dát do souvislosti se způsobem zemědělského obhospodařování krajiny.

Na počátku 90. let došlo v České republice k ekonomickým změnám vedoucím k poklesu intenzifikace v zemědělství. Právě ta je považována za hlavní příčinu poklesu početnosti ptáků v zemědělské krajině v rámci Evropské unie (Donald et al. 2001a, Donald et al. 2001b, Anderson et al. 2001). Podobné trendy jako v ČR lze vysledovat i u dalších zemí bývalého východního bloku, které disponují dostatečně dlouhou časovou řadou dat z monitoringu (Estonsko a bývalá NDR). Přestože tedy podrobnější analýza vztahu intenzifikace zemědělství a změn početnosti běžných druhů ptáků nebyla v ČR dosud provedena, je možné díky nepřímým důkazům z jiných zemí usuzovat na to, že trendy

35


Obr. 3. Druhy zemědělské krajiny vykazující nárůst v ČR (Carduelis carduelis, Sturnus vulgaris) (index ± 1,96*střední chyba, rok 1982 = 100 %). Fig. 3. Farmland bird species with increasing populations in the Czech Republic (Carduelis carduelis, Sturnus vulgaris) (index ± 1.96*standard error, year 1982 = 100%).

v početnosti ptáků, jak je ukazuje složený index (indikátor), skutečně odrážejí změny ve způsobu využívání zemědělské krajiny. Obtížněji je vysvětlitelný pokles indikátoru od poloviny 90. let přetrvávající až do roku 2001. Dílem by šlo tyto změny dát do souvislostí s opětovným růstem intenzifikace zemědělství nebo ekologickou sukcesí na opuštěných pozemcích, ovšem toto období je zatím příliš krátké. Situace u lesních druhů je diametrálně odlišná. Jednoznačně převažují druhy s rostoucím trendem (nárůst a výrazný nárůst u 46 % druhů) nad trendem klesajícím (pokles a výrazný pokles u 21 % druhů). Celkově tedy můžeme u lesních druhů mluvit o nárůstu početnosti. Výkyvy v hodnotách indikátoru, které se ve sledovaném období vyskytly, se vysvětlují obtížněji než u ptáků zemědělské krajiny. V případě některých výrazných fluktuací by bylo

36

možno spekulovat o vlivu mimořádně tuhých zim. Přesvědčivé studie stanovující příčiny změn početnosti jednotlivých druhů chybí nejen u nás, ale nejsou k dispozici ani v zahraničí, alespoň tedy ne v takové míře jako u ptáků zemědělské krajiny. Podobně jako u nich není však analýza vlivů jednotlivých možných faktorů předmětem této studie. Hlavní výsledek, tj. klesající trendy početnosti ptáků zemědělské krajiny a stabilní či mírně stoupající trendy lesních ptáků, odpovídá poměrně dobře i celoevropským indikátorům vypočítaným stejným způsobem a zahrnujícím i údaje z České republiky (http://www.birdlife.net/action/science/indicators/eu_briefing_bird_indicator.pdf). V případě jednotlivých druhů jsou trendy v ČR téměř shodné s trendy zjištěnými v nových státech Evropské unie,

SYLVIA 40 / 2004

C. palumbus

C. coturnix

L. collurio

S. rubetra

Obr. 4. Druhy zemědělské krajiny vykazující výrazný nárůst v ČR (Columba palumbus, Coturnix coturnix, Lanius collurio, Saxicola rubetra) (index ± 1,96*střední chyba, rok 1982 = 100 %). Fig. 4. Farmland bird species with substantially increasing populations in the Czech Republic (Columba palumbus, Coturnix coturnix, Lanius collurio, Saxicola rubetra) (index ± 1.96*standard error, year 1982 = 100%).

tj. zhruba ve střední a severovýchodní Evropě (tab. 4: nová EU). Je třeba si však uvědomit, že při výpočtu těchto trendů byla použita také data z naší republiky. Rovněž při porovnání trendů v ČR s původními státy EU, tj. s trendy ptačích populací v západní a severní Evropě (tab. 4: stará EU), převažuje u většiny druhů srovnatelná tendence, lišící se pouze mí-

rou vzrůstu či poklesu. Přesto existuje řada nápadných odlišností, četnější u lesních druhů než u druhů zemědělské krajiny. U tří druhů zemědělské krajiny (Corvus monedula, Corvus corone, Carduelis chloris) byl v ČR zaznamenán výrazný pokles početnosti, v západní Evropě však stabilní populace. Hledání

37


příčin tohoto rozdílu by bylo pouhou spekulací, na rozdíl od dalších dvou druhů (Saxicola rubetra, Sturnus vulgaris). Pokles jejich početnosti v západní Evropě (na rozdíl od vzestupu v ČR) lze hle-

dat především v tamní intenzivní zemědělské činnosti, podporované politikou EU (hlavně tzv. Common Agricultural Policy). U druhů táhnoucích na zimoviště mimo hnízdní areál rozšíření

Obr. 5. Indikátor ptáků zemědělské krajiny v ČR, 22 druhů: Falco tinnunculus, Coturnix coturnix, Vanellus vanellus, Columba palumbus, Streptopelia turtur, Alauda arvensis, Hirundo rustica, Motacilla flava, Saxicola rubetra, Sylvia communis, Lanius collurio, Pica pica, Corvus monedula, Corvus corone, Sturnus vulgaris, Passer montanus, Carduelis chloris, Carduelis carduelis, Carduelis cannabina, Emberiza citrinella, Emberiza schoeniclus, Miliaria calandra. Fig. 5. Farmland bird indicator in the Czech Republic, 22 species: Falco tinnunculus, Coturnix coturnix, Vanellus vanellus, Columba palumbus, Streptopelia turtur, Alauda arvensis, Hirundo rustica, Motacilla flava, Saxicola rubetra, Sylvia communis, Lanius collurio, Pica pica, Corvus monedula, Corvus corone, Sturnus vulgaris, Passer montanus, Carduelis chloris, Carduelis carduelis, Carduelis cannabina, Emberiza citrinella, Emberiza schoeniclus, Miliaria calandra.

Obr. 6. Lesní druh vykazující výrazný pokles v ČR (Aegithalos caudatus) (index ± 1,96*střední chyba, rok 1982 = 100 %). Fig. 6. Woodland bird species with substantially declining population in the Czech Republic (Aegithalos caudatus) (index ± 1.96*standard error, year 1982 = 100%).

38

SYLVIA 40 / 2004

Obr. 7. Lesní druhy vykazující pokles v ČR (Anthus trivialis, Fringilla coelebs, Parus major, Phylloscopus trochilus) (index ± 1,96*střední chyba, rok 1982 = 100 %). Fig. 7. Woodland bird species with declining populations in the Czech Republic (Anthus trivialis, Fringilla coelebs, Parus major, Phylloscopus trochilus) (index ± 1.96*standard error, year 1982 = 100%).

v Evropě, jako je např. právě Saxicola rubetra nebo Lanius collurio, však nelze ignorovat ani možnost, že vývoj jejich populací je ovlivněn faktory mimo oblast hnízdišť a analýza příčin změn v početnosti by tak nutně musela ještě zohledňovat situaci na tahových cestách a zimovištích (Newton 2004). V lesních biotopech vykazuje plných

8 druhů pozitivnější vývoj v ČR než v západní Evropě (většinou vzestup v ČR a pokles ve staré EU: Dendrocopos major, Prunella modularis, Phoenicurus phoenicurus, Turdus merula, Turdus viscivorus, Muscicapa striata, Parus ater, Garrulus glandarius). I zde je hledání příčin obtížné, jedním z možných vysvětlení však paradoxně může být velkoplošné

39


Obr. 8. Lesní druhy vykazující stabilní trend v ČR (Erithacus rubecula, Parus caeruleus, Prunella modularis) (index ± 1,96*střední chyba, rok 1982 = 100 %). Fig. 8. Woodland bird species with stable populations in the Czech Republic (Erithacus rubecula, Parus caeruleus, Prunella modularis) (index ± 1.96*standard error, year 1982 = 100%).

působení imisí na lesní porosty v ČR v 70. a v první polovině 80. let minulého století. V prosychajících a odumírajících porostech pohraničních oblastí výrazně poklesla početnost řady ptačích druhů, se zlepšováním kvality lesů zhruba od přelomu 80. a 90. let se však nepříznivý trend obrátil a populace některých druhů rostou (např. Parus ater, Turdus merula, Turdus viscivorus). Toto vysvětlení ale neplatí pro druhy Dendrocopos major či Phoenicurus phoenicurus (u něho byla zjištěna pozitivní reakce na rozpad lesů), jejichž populace rostou přinejmenším již od počátku 80. let. Interpretace výsledků u obou skupin druhů (ptáků zemědělské krajiny a ptá-

40

ků lesních) je však omezena ještě několika dalšími faktory, které nelze opominout při jejich hodnocení, a měly by být v budoucnu zohledněny. V první řadě je to výběr druhů pro konstrukci indikátoru. U některých druhů je sporné zařazení do jedné ze skupin, např. Columba palumbus, Corvus monedula a Emberiza schoeniclus mezi druhy zemědělské krajiny. Podíl jejich populace závislé na zemědělské krajině v ČR byl odhadnut na méně než 25 %. Jako nevhodné se jeví i druhy u nás nehojné (Athene noctua, Falco subbuteo), u nichž lze předpokládat nedostatek dat umožňujících spolehlivé vyhodnocení. Situace s výběrem lesních druhů je lepší.

SYLVIA 40 / 2004

Obr. 9. Lesní druhy vykazující nárůst v ČR (Buteo buteo, Dendrocopos major, Parus ater, Turdus merula, Turdus viscivorus) (index ± 1,96*střední chyba, rok 1982 = 100 %). Fig. 9. Woodland bird species with increasing populations in the Czech Republic (Buteo buteo, Dendrocopos major, Parus ater, Turdus merula, Turdus viscivorus) (index ± 1.96*standard error, year 1982 = 100%).

41


Obr. 10. Lesní druhy vykazující výrazný nárůst v ČR (Garrulus glandarius, Muscicapa striata, Phoenicurus phoenicurus, Phylloscopus collybita, Sylvia atricapilla, Troglodytes troglodytes) (index ± 1,96*střední chyba, rok 1982 = 100 %). Fig. 10.. Woodland bird species with substantially increasing populations in the Czech Republic (Garrulus glandarius, Muscicapa striata, Phoenicurus phoenicurus, Phylloscopus collybita, Sylvia atricapilla, Troglodytes troglodytes) (index ± 1.96*standard error, year 1982 = 100%).

42

SYLVIA 40 / 2004

Obr. 11. Indikátor lesních druhů ptáků v ČR, 24 druhů: Accipiter nisus, Buteo buteo, Jynx torquilla, Dendrocopos major, Anthus trivialis, Troglodytes troglodytes, Prunella modularis, Erithacus rubecula, Phoenicurus phoenicurus, Turdus merula, Turdus philomelos, Turdus viscivorus, Sylvia borin, Sylvia atricapilla, Phylloscopus collybita, Phylloscopus trochilus, Regulus regulus, Muscicapa striata, Aegithalos caudatus, Parus ater, Parus caeruleus, Parus major, Garrulus glandarius, Fringilla coelebs. Fig. 11. Indicator of woodland bird species in the Czech Republic, 24 species: Accipiter nisus, Buteo buteo, Jynx torquilla, Dendrocopos major, Anthus trivialis, Troglodytes troglodytes, Prunella modularis, Erithacus rubecula, Phoenicurus phoenicurus, Turdus merula, Turdus philomelos, Turdus viscivorus, Sylvia borin, Sylvia atricapilla, Phylloscopus collybita, Phylloscopus trochilus, Regulus regulus, Muscicapa striata, Aegithalos caudatus, Parus ater, Parus caeruleus, Parus major, Garrulus glandarius, Fringilla coelebs.

Odhady podílu jejich populací hnízdících v lesích ukazují na to, že naprostá většina druhů by měla být pro lesní prostředí České republiky reprezentativní. Problém výběru vhodných druhů je dán hlavním rozporem mezi požadavky na indikátory z celoevropského hlediska a na indikátory na národní úrovni. Celoevropský indikátor totiž nutně ignoruje rozdíly v nárocích na prostředí u jednotlivých druhů mezi jednotlivými zeměmi. Zejména v případech, kdy podíl populace v dané zemi, kde se třeba biotopové nároky druhu liší, není z celoevropského hlediska významný. Nutně tak bude docházet k rozporu, kdy na celoevropské úrovni budou jako charakteristické pro daný typ prostředí vybrány druhy, které nemusejí být typické pro stejný typ prostředí v některé zemi. Řešením by bylo nalezení obecných krité-

rií pro výběr indikátorových druhů na národní i mezinárodní úrovni. To však bude nutno provést koordinovaně na celoevropské úrovni. Druhy vybrané v ČR by pak měly zohledňovat obě měřítka, celoevropské i národní. Dokud taková kritéria nebudou k dispozici, je třeba při výběru druhů pracovat s více zdroji informací používajícími originální data z území ČR, např. atlasy hnízdního rozšíření ptáků (Šťastný et al. 1987, Šťastný et al. 1997). Další možností, jak řešit problém reprezentativnosti druhů pro jednotlivé typy prostředí, by bylo přímé propojení informací o počtech nasčítaných ptáků s informacemi o charakteru prostředí na lokalitě. Program TRIM umožňuje s takovými informacemi pracovat a konstruovat např. trendy zvlášť pro jednotlivé typy prostředí. Předpokladem při interpretaci výsled-

43


Tab. 4. Srovnání trendů ptáků zemědělské a lesní krajiny v ČR a dalších evropských státech. Zdroj: RSPB/EBCC/BirdLife – Pan-European Common Bird Monitoring Scheme, viz též www.ebcc.info, sekce Pan-European Common Bird Monitoring. Table 4. Comparison of trends of farmland and woodland bird species in the Czech Republic and other European countries. Source: RSPB/EBCC/BirdLife – Pan-European Common Bird Monitoring Scheme, see also www.ebcc.info, part Pan-European Common Bird Monitoring. ČR: Česká republika (trendy 1982–2001) / Czech Republic (trends 1982–2001) nová EU: nové státy Evropské unie (ČR, Estonsko, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko: trendy 1980–2002) / new EU member states (Czech Republic, Estonia, Hungary, Latvia, Poland: trends 1980–2002) stará EU: staré státy Evropské unie (Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie: trendy 1980–2002) / old EU member states (Austria, Belgium, Denmark, France, Germany, Ireland, Italy, the Netherlands, Spain, Sweden, United Kingdom: trends 1980–2002) trendy / trends: ++ výrazný nárůst/substantial increase, + nárůst / increase, 0 stabilní / stable, – pokles / decline — výrazný pokles / substantial decline, ? nedostatečně známý (v závorce uvedena možná kategorie nesignifikantního trendu) / poorly known (possible category of non-significant trend in brackets) Falco subbuteo a Athene noctua: nedostatek dat pro ČR a nové státy EU / insufficient data in the Czech Republic and new EU countries druh / species

ČR

nová EU

stará EU

? (0)

–

++ – ++ –

++ – + –

– ? (0) ? (–) ++ ? (0) ++ ? (+) – – + ? (0) – + – – ? (0) ? (–)

– 0 – ++ 0 ++ + – – + ? (0) – ++ – – + –

– ? (0) ? (++) – + – ? (–) – – – – + ++ – 0 0 – – 0 ++ – – – –

druhy zemědělské krajiny / farmland species Falco tinnunculus Falco subbuteo Coturnix coturnix Vanellus vanellus Columba palumbus Streptopelia turtur Athene noctua Alauda arvensis Hirundo rustica Motacilla flava Saxicola rubetra Sylvia communis Lanius collurio Pica pica Corvus monedula Corvus corone Sturnus vulgaris Passer montanus Carduelis chloris Carduelis carduelis Carduelis cannabina Emberiza citrinella Emberiza schoeniclus Miliaria calandra

44

SYLVIA 40 / 2004

druh / species

ČR

nová EU

stará EU

? (–) + ? (--) + – ++ 0 0 ++ + ? (0) + ? (0) ++ ++ – ? (0) ++ -+ 0 – ++ –

– – – ++ – ++ 0 0 ++ ++ – ++ 0 ++ ++ – 0 ++ – 0 0 – 0 –

? (+) ++ ? (+) 0 – ++ – + – 0 – – – ++ ++ – – – ? (+) – 0 – – –

lesní druhy / woodland species Accipiter nisus Buteo buteo Jynx torquilla Dendrocopos major Anthus trivialis Troglodytes troglodytes Prunella modularis Erithacus rubecula Phoenicurus phoenicurus Turdus merula Turdus philomelos Turdus viscivorus Sylvia borin Sylvia atricapilla Phylloscopus collybita Phylloscopus trochilus Regulus regulus Muscicapa striata Aegithalos caudatus Parus ater Parus caeruleus Parus major Garrulus glandarius Fringilla coelebs *

* Trend Fringilla coelebs ve starých členských zemích EU klasifikován jako „non-substantial decline“ (viz tab. 1), zde pro zjednodušení uvedeno jako pokles. * Trend of Fringilla coelebs in old EU states classified as “non-substantial decline” (see Table 1), here classified for simplicity as “decline”.

ků monitoringu je to, že zjištěné údaje o početnosti jsou získané na základě reprezentativního vzorku. Jednotný program sčítání ptáků v ČR je ale založen na volném výběru lokalit, kdy si spolupracovníci podle vlastní úvahy stanovují, kde budou sledování provádět. V tomto přístupu může nastat reálné riziko, že si část spolupracovníků záměrně vybere atraktivnější lokality s pestřejší a bohatší avifaunou a tím bude ohrožena reprezentativnost výsledků pro území celého státu. Tento jev už byl prokázán např. v Holandsku (Foppen in verb.). Tato chyba zatěžuje řadu starších monitorovacích programů v Evropě, které byly založeny na volném výběru ploch (Voříšek &

Marchant 2003). Je tedy žádoucí možnou chybu kvantifikovat a provést tzv. „posthoc stratification“, pro niž musíme znát informace o zastoupení biotopů ve vzorku a na území státu. Tímto způsobem lze ošetřit data získaná ze starších monitorovacích programů založených na volném výběru ploch. Se zpracováním těchto dat jsou zkušenosti například v Holandsku (Van Turnhout et al. 2003, Foppen in verb.). Do budoucna je pak možno uvažovat o změně v organizaci monitoringu (ve výběru lokalit pro sčítání). Ideální by byl náhodný výběr dostatečného množství vzorkových ploch, jenž by zajistil reprezentativnost celého vzorku. Z praktických důvodů lze však využít i kompro-

45


misních přístupů, např. stratifikovaného náhodného výběru. Stratifikace může být provedena podle více kritérií, často jsou to bydliště potenciálních spolupracovníků. Na tomto základě probíhá jeden z nejkvalitnějších monitorovacích programů v Evropě – Breeding Bird Survey ve Velké Británii (Bibby et al. 2000), nebo podobně připravené programy v Polsku, Maďarsku či Francii (např. Szép & Gibbons 2000, Voříšek & Marchant 2003). Dalším problémem je nedostatek dat u některých druhů. Celkem u 13 hodnocených druhů nebylo možné na základě signifikance trendu a rozsahu změny jednoznačně charakterizovat trend (klasifikace „nedostatečně známý“), což odráží velké střední chyby trendu. Je to způsobeno malým množstvím dat a do budoucna je třeba zvýšit počet sčítaných linií. Množství a kvalita dat u jednotlivých druhů budou také jedním z důležitých kritérií pro definitivní výběr druhů pro indikátory. Přestože indikátory založené na změnách početnosti běžných druhů ptáků mohou být dobrými indikátory biodiverzity, stále jsou založeny na jediné taxonomické skupině a navíc ne celé (indikátor nezahrnuje všechny druhů ptáků vyskytující se na našem území). Je tedy žádoucí vyvinout podobné indikátory založené na jiných početnějších skupinách ptáků, které nejsou zachytitelné metodikou Jednotného programu sčítání ptáků v ČR, na druzích vzácných a ohrožených a na monitoringu významných lokalit (Významná ptačí území IBA – viz např. Málková & Lacina 2001). Příklady tohoto přístupu lze nalézt např. v BirdLife International (2004). Výsledky těchto dalších monitorovacích programů by měly být komplementární ke zde předloženým indikátorům založeným na početnosti běžných druhů ptáků.

46

Protože finanční i lidské zdroje na monitoring jsou a vždy budou omezené, je třeba, aby jednotlivé monitorovací programy byly vzájemně koordinované a jejich výsledky byly maximálně využité. Jistá forma centrálně koordinovaného integrovaného monitoringu ptáků v ČR by byla vítaným a jednoznačně doporučovaným řešením. PODĚKOVÁNÍ Za odborné rady ke zpracování dat děkujeme A. van Strienovi (Statistics Netherlands) a za pomoc s přípravou dat k analýze L. Šímové a M. Mackové. Zejména však děkujeme desítkám dobrovolných spolupracovníků, kteří ve svém volném čase sčítají ptáky bez nároku na materiální odměnu a bez nichž by nebylo nejen této studie, ale ani dalších dokumentů ochrany přírody založených na monitoringu ptačích populací. Dvěma anonymním recenzentům děkujeme za precizní a kritické posouzení rukopisu. Práce vznikla s částečnou podporou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. SUMMARY Breeding Bird Monitoring Programme in the Czech Republic started in 1981 and each year several tens of ornithologists have taken part in it. Point count method is used for census. All birds are registered at 20 points (unlimited distance) along a transect, 5 min on each point. Observers (volunteers) are allowed to select sample plots (free choice), number of counting sessions per breeding season is not fixed. However, two sessions during a season are realised in most cases. Up to the year 1997 indices were calculated by chaining method when only transects checked in any two consecutive years were taken into account.

SYLVIA 40 / 2004

In 2003, all our results were re-analysed according to the suggestion of the Pan-European Common Bird Monitoring Project: 1 Log linear models were used to estimate missing counts and to calculate indices and trends (freeware TRIM, version 3.10 – Pannekoek & Van Strien 2001). 2 Model of effects for each time point was used, counts weighted by number of counting sessions on a route, no covariates; only in four cases (Aegithalos caudatus, Coturnix coturnix, Miliaria calandra, Motacilla flava) linear model with as many years as possible as change points was used because of sparse data. 3 Time period 1982–2001 was analysed with 1982 as the base year with the index 1. 4 Trends were classified according to their significance and magnitude of change into categories: substantial decline/increase, non-substantial decline/increase, decline/increase, stable, poorly known (e. g. Van Strien et al. 2001). Altogether 46 species were selected for the further analysis, 22 farmland and 24 woodland species according to the classification adopted in the PanEuropean Common Bird Monitoring Project. Farmland birds have declined more than woodland species: farmland – 8 decreasing (36%), 8 poorly known (36%), 6 increasing (27%) and no stable species; woodland – 5 decreasing (21%), 5 poorly known (21%), 11 increasing (46%) and 3 stable species (13%). However, several factors potentially affecting results should be taken into account: little is known about possible bias due to free choice of sample plots, some species might not be the best indicators of farmland or woodland in case

of the Czech Republic, quite a lot of trends have been classified as “poorly known”, other species should be analysed too. These weaknesses will be considered in future effort to improve the quality of the scheme.

LITERATURA Anderson G. Q. A., Bradbury R. B. & Evans A. D. 2001: Evidence for the effects of agricultural intensification on wild bird populations in the UK. RSPB, The Lodge, Sandy. Internal report. Bibby C. J., Burgess N. D., Hill D. A. & Mustoe S. 2000: Bird Census Techniques. Academic Press, London. BirdLife International 2004: State of the World’s Birds: Indicators for Our Changing World. BirdLife Int. Cambridge, UK. Donald E. P., Green R. E. & Heath M. F. 2001a: Agricultural intensification and the collapse of Europe’s farmland bird population. Proc. R. Soc. Lond. B 268: 25–29. Donald E. P., Pisano G., Rayment M. D. & Pain D. J. 2001b: The common agricultural policy, EU enlargement and the conservation of Europe’s farmland birds. Agriculture, Ecosystems and Environment 1823: 1–16. Flousek J., Šťastný K. & Bejček V. 1994: Jednotný program sčítání ptáků v České republice: 1981–1990. Zprávy ČSO 39: 9–23. Greenwood J. 2004: Birds as biomonitors: principles and practice. In: Anselin A. (ed.): Bird Numbers 1995, Proc. Int. Conf. and 13th EBCC Meeting, Pärnu, Estonia. Bird Census News 13 (2000): 1–10. Gregory R. D., Gibbons D. W., Impey A. & Marchant J. H. 1999: Generation of the headline indicator of wild bird populations. BTO Research Report 221, BTO, RSPB. Gregory R. D., Wilkinson N. I., Noble D. G., Robinson J. A., Brown A. F., Hughes J., Procter D., Gibbons D. W. & Galbraith C. A. 2002: The population status of birds in the United Kingdom, Channel Islands and Isle of Man: an analysis of conservation concern 2002–2007. British Birds 95: 410–448. Gregory R. D., Noble D., Field R., Marchant J., Raven M. & Gibbons D. W. 2003: Using

47


birds as indicators of biodiversity. Ornis Hungarica 12–13: 11–24. Gregory R. D. & Voříšek P. 2003: Report on the Pan-European Common Bird Monitoring workshop. Bird Census News 16/1: 2–13. Janda & Řepa 1986: Metody kvantitativního výzkumu v ornitologii. SZN Praha. Janda J. & Šťastný K. 1984: Jednotný program sčítání ptáků v ČSSR. Zprávy ČSO 26: 25–33. Janda J., Šťastný K. & Fuchs R. 1987: Jednotný program sčítání ptáků v ČSSR. Zprávy ČSO 30: 4–11. Janda J., Šťastný K. & Fuchs R. 1989: Jednotný program sčítání ptáků v ČSSR. Zprávy ČSO 31: 36–40. Málková P. & Lacina D. 2001: Významná ptačí území v České republice. Česká společnost ornitologická, Praha. Newton I. 1998: Population Limitation in Birds. Academic Press, London. Newton I. 2004: Population limitation in migrants. Ibis 146: 197–226. Pannekoek J. & Van Strien A. 2001: TRIM 3 Manual. Trends and Indices for Monitoring data. Statistics Netherlands, Voorburg. Richard D., Lois G. & Kolar J. 2002: From bird monitoring to policy-relevant indicators, a need at Pan-European level. In: Voříšek, P. (ed.): Pan-European Common Bird Monitoring Project workshop. Prague 16–19 September 2002. CD-ROM, Czech Society for Ornithology, Czech Republic. Szép T. & Gibbons D.W. 2000: Monitoring of common breeding birds in Hungary using a randomised sampling design. Ring 22: 45–55. Šťastný K. & Janda J. 1984: Jednotný program sčítání ptáků v ČSSR. Zprávy ČSO 27: 22–27. Šťastný K., Randík A. & Hudec K. 1987: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČSSR 1973/77. Academia, Praha. Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. 1997: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985–1989. H&H, Jinočany.

48

Ter Braak C. J. F., Van Strien A. J., Meijer R. & Verstrael T. J. 1994: Analysis of monitoring data with many missing values: which method? In: Hagemeijer W. & Verstrael T. J. (eds): Bird Numbers 1992. Distribution, Monitoring and Ecological Aspects. Proc. 12th Int. IBCC/EOAC Conf. Statistics Netherlands and SOVON, Netherlands: 663–673. Van Strien A. J., Pannekoek J. & Gibbons D. W. 2001: Indexing European bird population trends using results of national monitoring schemes: a trial of a new method. Bird Study 48: 200–213. Van Strien A., Pannekoek J., Hagemeijer W. & Verstrael T. 2004: A loglinear Poisson regression method to analyse bird monitoring data. In: Anselin A. (ed.) Bird Numbers 1995, Proc. Int. Conf. and 13th EBCC Meeting, Pärnu, Estonia. Bird Census News 13 (2000): 33–39. Van Turnhout C., Plate C., Willems F., Van Strien A., Teunissen W. & Foppen R. 2003: Weighting and stratifying population monitoring data, does it give us robust trend indices? Vogelwarte 42/1–2, Abstract Volume: 75. Voříšek P. (ed.) 2002: Pan-European Common Bird Monitoring Project workshop, Prague 16–19 September 2002. CD-ROM, Czech Society for Ornithology, Czech Republic. Voříšek P. & Marchant J. H. 2003: Review of large-scale generic population monitoring schemes in Europe. Bird Census News: 14–38.

Došlo 13. září 2004, přijato 11. října 2004. Received September 13, 2004; accepted October 11, 2004.

Populační trendy ptáků lesní a zemědělské krajiny v České republice v letech a jejich využití jako indikátorů

Recommend Documents