se sídlem Markova 238, 506 01 Jičín, s přiděleným IČ 63999447 (dále také „provozovatel“), pro zařízení „Chemické výroby v závodě SpofaDental a.s. Jičín“ (dále také „zařízení“), kategorie průmyslových činností 4.1.b) Výroba organických chemických látek, jako jsou kyslíkaté deriváty uhlovodíků jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery a směsi esterů, acetáty, ethery, peroxidy a epoxidové pryskyřice, 4.2.d) Výroba anorganických látek, jako jsou soli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný a 4.2.e) Výroba anorganických látek, jako jsou nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku dle přílohy 1 zákona o integrované prevenci. Popis umístění zařízení a popis zařízení Popis umístění zařízení Zařízení je umístěno v Královéhradeckém kraji, obci Jičín, katastrální území Jičín. Zařízením jsou dotčeny pozemky: st.p.č. 1679/1, 1679/3, 1679/4, 2162, 2163, 2164, 2165, 2166, 3290, 3291, 3292, 3293, 4387, 4388 a p.p.č 409/18, 409/27, 409/61, 418/1. Přímé určení polohy* (souřadnice X, Y): X = - 672 149 m, Y = - 1 012 205,42 m. *
Určení souřadnic dle rovinného souřadnicového systému S JTSK Křovák East Nord.
Popis zařízení Kategorie
Projektovaná kapacita
Technologická linka na výrobu vulkanitů
9 500 kg/rok
Technologická linka na výrobu fosfátocementových liquid
Technologická linka na výrobu fosfátového cementu
11 000 kg/rok
30 500 kg/rok
Zařazení dle přílohy 1 zákona o integrované prevenci Výroba organických chemických látek, jako jsou kyslíkaté deriváty uhlovodíků jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery a směsi esterů, acetáty, ethery, peroxidy a epoxidové pryskyřice; kategorie 4.2.b) Výroba anorganických látek, jako jsou soli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný; kategorie 4.2.d) Výroba anorganických látek, jako jsou nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku; kategorie 4.2.e)
V zařízení probíhá výroba zdravotnických prostředků pro stomatologické laboratoře a ordinace, zejména silikonových otiskovacích hmot s příslušným katalyzátorem, cementů pro zubní výplně, zubů atd. Technologická linka na výrobu fosfátového cementu Kategorie: 4.2.e) Výroba anorganických látek, jako jsou nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku Projektovaná kapacita: 30 500 kg/rok Princip technologie: Výroba fosfátového cementu spočívá ve slinování oxidů zinku, hořčíku, boru a hydroxidu hlinitého při teplotě 1 000 °C po dobu 32 hod. za tvorby společných solí. 1
V následujících technologických krocích se provádí fyzikální modifikace za účelem získání částic požadované velikosti a distribuce (drcení, mletí, třídění, sítování), čímž se dosáhne potřebných kvalitativních parametrů pro následné vytvrzení (tuhnutí) s fosfátocementovými či karboxycementovými liquidy. Pro některé typy hotových výrobků se provádí v konečné fázi ještě barvení na požadovaný odstín přídavkem malého množství anorganických pigmentů. Umístění: přízemí a 1. NP výrobní haly JB 02, místnosti J071, J076, J077 Z hlediska kategorizace zdroje znečišťování ovzduší se jedná o vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší kategorie 11.1. (11.1. Stacionární zdroje, jejichž roční emise tuhých znečišťujících látek překračuje 5 t/rok) přílohy 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ovzduší“). Technologická linka na výrobu fosfátocementových liquid Kategorie: 4.2.d) Výroba anorganických látek, jako jsou soli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný Projektovaná kapacita: 11 000 kg/rok Princip technologie: Výroba fosfátocementových liquid spočívá v částečné neutralizaci kyseliny fosforečné hydroxidem hlinitým a oxidem zinečnatým. Výsledkem je roztok hydrogenfosorečnanu hlinitého nebo zinečnatého, který tvoří jednu složku dvousložkového zubního cementu. Výrobek je plněn do lahviček a kompletován spolu s fosfátovým cementem. Umístění: 1. NP výrobní haly JB 02, místnost J080 Z hlediska kategorizace zdroje znečišťování ovzduší se jedná o nevyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší. Technologická linka na výrobu vulkanitů Kategorie: 4.1.b) Výroba organických chemických látek, jako jsou kyslíkaté deriváty uhlovodíků jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery a směsi esterů, acetáty, ethery, peroxidy a epoxidové pryskyřice Projektovaná kapacita: 9 500 kg/rok Princip technologie: Vulkanity jsou kondenzační silikonové otiskovací hmoty s velmi vysokou přesností otisku. Popis technologických kroků: - výroba polotovarů pro kapalné katalyzátory, - výroba gelového katalyzátoru Siloflex Plus Catalyst, - výroba kapalných katalyzátorů vulkanitů pro Stomaflexy. Příprava polotovaru probíhá v reaktoru smícháním surovin a zahříváním. Etanol vznikající reakcí se oddestiluje. Kapalný katalyzátor Siloflex Plus Catalyst se vyrábí v míchacím stojanu smícháním surovin a jejich ohřevem na předepsanou teplotu a setrváním na této teplotě po dobu tří hodin. Dále se zahájí chlazení, za stálého míchání se přidává oxid křemičitý do vzniku gelu požadované konzistence. Vyrobený materiál je plněn do PE tub. Kapalné katalyzátory vulkanity pro Stomaflex Creme a Pasta se vyrábějí smísením surovin a polotovarů za studena v PE konvi, kde se nechají dvě hodiny proreagovat. Během reakce vzniká směsice oligomerních řetězců esterů kyseliny křemičité. Kapalné katalyzátory vulkanity pro Stomaflex Solid se vyrábějí smísením surovin a ohřevem za stálého míchání pod dusíkovou atmosférou. Dále následuje chlazení a kontrola výrobku. Vyrobený katalyzátor je vypuštěn do PE konví, ze kterých je dále plněn do lahviček. Umístění: 2. NP výrobní haly JB 01, místnosti J153 až J157
2
Z hlediska kategorizace zdroje znečišťování ovzduší se jedná o vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší kategorie 11.4. (11.4. Stacionární zdroje, jejichž roční emise těkavých organických látek překračuje 1 t/rok) přílohy 2 zákona o ochraně ovzduší. Technologická linka na výrobu karboxycementových liquid Projektovaná kapacita: Celkem carboxycementového liquida 9 000 kg/rok. Ve stejném objektu probíhá: výroba liquid pro KAVITAN PRO, KAVITAN CEM a KAVITAN PLUS s projektovanou kapacitou 1500 kg/rok, výroba KAVITAN kondicioneru 1500 kg/rok, výroba makromeru pro KAVITAN LC s projektovanou kapacitou 60 kg/rok. Popis technologie: Výroba karboxycementových liquid spočívá v roztokové radikálové polymeraci a kopolymeraci kyseliny akrylové a maleinanhydridu. Polymerace probíhá v nízkotlakou parou vyhřívaném duplikátorovém kotli při bodu varu isopropylalkoholu a v ochranné atmosféře dusíku. Kyselina akrylová a iniciátor polymerace (roztok persíranu amonného) jsou postupně přikapávány do reaktoru, kde probíhá samotná polymerace a kopolymerace s maleinanhydridem. Po ukončení polymerace je koncentrace kyseliny polyakrylové v roztoku zvýšena na 42,5 % odpařováním isopropylalkoholu a vody na rotační vakuové odparce. Zahuštěný produkt se stočí do přepravních obalů. Výroba karboxycementových liquid spočívá v procesu polymerace kyseliny akrylové. Polymer se používá jako jedna složka dvousložkového zubního cementu („plomby“). Dochází ke vzniku základního polymeru polymerací monomerních jednotek - kyseliny akrylové na polyakrylát. Ve stejné výrobní místnosti probíhá také výroba liquid pro KAVITAN PRO, KAVITAN CEM a KAVITAN PLUS, kde je chemický proces obdobný jako u výroby karboxycementových liquid. Polymerace kyseliny akrylové a itakonové s použitím persíranu amonného jako iniciátoru. Pro úpravu parametrů výsledného produktu se používá přídavek kyseliny vinné. Výroba KAVITAN kondicionéru probíhá bez chemické reakce. KAVITAN kondicionér je 10 % roztok kyseliny polyakrylové. Makromer pro KAVITAN LC vzniká dvoustupňovou syntézou, při níž se nejprve v bezvodém prostředí tetetrahydrofuranu připraví pomocí iniciátoru 2,2-azo-bis-(2methylpropannitrilu) kopolymer kyseliny akrylové a itakonanhydridu. V druhém stupni se 2-hydroxyethylmetakrylátem otevírá anhydridový kruh za katalýzy 4-dimethylaminopyridinem a trietylamínem a vzniká částečný ester polykyseliny s volnými dvojnými vazbami, které jsou během esterifikace chráněné antioxidantem. Tento makromer se isoluje srážením do etylacetátu a po vysrážení se suší. Výrobky jsou skloionomerní chemicky tuhnoucí cementy pro použití ve stomatologické protetice a ortodoncii. Umístění: 1. NP výrobní haly JB 02, v místnosti J 075 Z hlediska kategorizace zdroje znečišťování ovzduší se jedná o nevyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší. Technologická linka na výrobu polymetylmetakrylátových pryskyřičných zubů Projektovaná kapacita: 30 t/rok (18 mil. zubů /rok) Popis technologie: Výroba polymetylmetakrylátových zubů je založena na polymeraci methyl methakrylátu a 1,4 butandioldimetakrylátu s polymethylmethakrylátem. Technologie se skládá z několika operací: homogenizace perlového polymeru s kapalnou složkou, lisování vzniklé směsi a její polymerace za zvýšené teploty a tlaku. Výrobkem jsou síťované akrylátové zuby SPOFADENT PLUS a MIFAM SUPER LUX. Umístění: hala JB 03 v celém přízemí, místnosti J088, J093 až J098
3
Z hlediska kategorizace zdroje znečišťování ovzduší se jedná o vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší kategorie 11.4. (11.4. Stacionární zdroje, jejichž roční emise těkavých organických látek překračuje 1 t/rok) přílohy 2 zákona o ochraně ovzduší. Barvení a balení pryskyřic Popis: Pryskyřice z perlového polymeru polymethymetakrylátu se barví míšením s pigmenty. Část výroby je určena na prodej a cca druhá polovina slouží jako polotovar pro lisování pryskyřičných zubů Spofadent Plus a Mifam Super Lux. Míšení pryskyřice probíhá buď v porcelánových bubnových mlýnech o různém obsahu, nebo mísících kostkách. Nově se zavádí míšení ve vznosu proudícího vzduchu. Pryskyřice určené k prodeji se plní buď ručně, nebo na plničce prášků do nádobek a balí do prodejního obalu. Umístění: hala JB 06A Z hlediska kategorizace zdroje znečišťování ovzduší se jedná o nevyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší. Kapslování a balení amalgámových kapslí Popis: Kapslování a balení amalgámových kapslí spočívá ve vložení malého sáčku s kapsovanou rtutí a vložení určené dávky amalgamového prášku do spodní části plastové kapsle a uzavření horní části kapsle, čímž jsou obě součásti neprodyšně uzavřeny v prostoru kapsle. Kapslování probíhá na kapslovací poloautomatické lince. Při výrobě amalgámových kapslí se používá výhradně kapsovaná (uzavřená) rtuť, která od dodavatele přichází již v této podobě. Při výrobě běžně nedochází ke vzniku emisí nebezpečných látek do vnějšího prostředí. V zařízení není nakládáno s volnou rtutí. Linka je vybavena záchytnými jímkami. Při nestandardních případech při uvolnění rtuti z PE kapsy je rtuť odsáta a zneškodněna speciálním přípravkem. Z hlediska kategorizace zdroje znečišťování ovzduší se jedná o nevyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší. Výroba ostatních výplňových materiálů Projektovaná kapacita: 5000 kg Popis: Mletím upravené suroviny (křemen a frity) se mísí s dalšími složkami. Polotovary se obarví a prášky se dále sítují. V menším rozsahu se připravují také pasty v malých míchačkách. Umístění: hala JB 02, místnosti J066, J085, J075, J074 Z hlediska kategorizace zdroje znečišťování ovzduší se jedná o nevyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší. Výroba otiskovacích alginátových a formovacích hmot Projektovaná kapacita: 300 t Popis: Suroviny se připraví mletím na kulových nebo úderových mlýnech a mísí se s dalšími komponentami v kuželových homogenizátorech, alginátové otiskovací hmoty také v bubnových míchačkách. Po kontrole vlastností se eventuálně upraví regulátory a plní do alobalových sáčků nebo PE nádob. Na míchací stroje práškových hmot jsou napojena plnící zařízení, aby se omezilo rozptýlení prachových částic. Umístění: hala JB 01, místnost J054, J055, J057, J146 – J149 Z hlediska kategorizace zdroje znečišťování ovzduší se jedná o nevyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší.
4
Výroba otiskovacích past Projektovaná kapacita: 100 t Popis: Suroviny se plní do hnětacích a mísicích strojů z připojených zásobních nádrží, nebo ručně a za ohřevu se připraví více nebo méně viskózní pasty. Připravené pasty se plní do tub nebo do nádobek. U pasty Repin hnědé se do vyhřátého řepkového oleje rozpouští kalafuna, u pasty Repin bílé se do řepkového oleje vmíchá oxid zinečnatý. Obě pasty se před plněním do tub protírají v třecím stroji. Umístění: hala JB 01, v místnosti J063 až J67 Z hlediska kategorizace zdroje znečišťování ovzduší se jedná o nevyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší. Výroba voskových výrobků a šelakových destiček Projektovaná kapacita: 70 000 ks výrobků Popis: Smísení namletých i kusových vosků a pryskyřic s příměsí barviv, eventuálně anorganických plniv a homogenizace směsi tavením. Tavenina se nechá ztuhnout na platech nebo ve formách, čímž vznikne rovnou výrobek nebo polotovar, který se dále válcuje, lisuje nebo vysekává. Umístění: levá část 2.NP haly JB 03 (místnost J182 a J183-sklad) a na pravé straně místnosti J191 a J192 Z hlediska kategorizace zdroje znečišťování ovzduší se jedná o nevyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší. Mísení tekutin pro akrylátové pryskyřice Projektovaná kapacita: 150 00 ks Popis: Smísením metylmetakrylátu s komponentami se připravují různé varianty tohoto výrobku. Popis technologických kroků: − smísení surovin ve skleněných zásobnících 100 l – 3 ks, − plnění tekutin do skleněných lahviček. Umístění: hala JB 03 v 2.NP místnost J190 Z hlediska kategorizace zdroje znečišťování ovzduší se jedná o nevyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší. Výroba dezinfekčních roztoků Projektovaná kapacita: 90 t Popis: Smísení surovin v zásobnících (pro Jodisol skleněných, pro Desident Cavicide v nerezových). Plnění tekutin do skleněných lahviček nebo nádobek případně kanystrů. Výrobek Jodisol je schválen a kontrolován v režimu léčivého přípravku. Výroba je vybavena speciální vzduchotechnikou a pracuje v režimu čistých prostor. K výrobě je přidruženo čištění vody reversní osmózou s následnou demineralizací na iontoměničích. Umístění: hala JB 03 v 2.NP místnost J185, J186 a J196 Z hlediska kategorizace zdroje znečišťování ovzduší se jedná o nevyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší.
5
Související činnosti Výroba demineralizované vody Projektovaná kapacita: 80 l/hod. Popis: Pitná voda se čistí pomocí reverzní osmózy s následným odsolením průchodem přes iontoměnič na zařízení od firmy Watek. Periodicky se provádí regenerace iontoměničů, resp. jeho výměna a výroba čištěné vody na zařízení SOWA C20T, podle aktuální potřeby. Čištěná voda se zbytečně neskladuje. Voda demineralizovaná je určena hlavně pro liquida cementů. Voda čištěná se získává z vody demineralizované průchodem přes komoru s UV lampou. Voda čištěná se spotřebovává bezprostředně ve stejné místnosti pro Desident Cavicide. Výroba je součástí zařízení na výrobu dezinfekčních roztoků Jodisol a Desident Cavicide. Umístění: hala JB 03 v 2.NP místnost J186 Plynové kotelny − kotelna 1 (kotel K1 a K2), výrobce: BUDERUS, výkon 2 x 455 kW, jmenovitý tepelný příkon 2 x 475 kW. Každý kotel má samostatný výduch (č. 101 a 102). Výduchy je možné technicky spojit. Umístění: hala JB 01, místnost J030. Z hlediska kategorizace zdroje znečišťování ovzduší se jedná o vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší kategorie 1.1. (1.1. Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepleném příkonu od 0,3 MW do 5 MW) přílohy 2 zákona o ochraně ovzduší. Další zdroje znečišťování ovzduší: −
kotelna 2 (kotel K3 a K4), výrobce: BUDERUS, výkon 2 x 118,3 kW, jmenovitý tepelný příkon 2 x 118,3 kW, společný výduch č. 103. Umístění: hala JB 06, místnost J247,
− kotel K5, K6, K7 – výrobce: Viessmann Vitoped 100, výkon 24 kW, jmenovitý tepelný příkon 26 kW. Umístění: hala JB10 (výduch č. 110), JB05 (výduch č. 111) a JB21 (výduch č. 112), − teplovzdušné jednotky ve skladu hotových výrobků – jednotka: Monzum VH 300, výkon 3 x 34 kW, jmenovitý tepelný příkon 3 x 36 kW (výduchy č. 113, 114, a 115) a jednotka: Monzum VH 350, výkon 2 x 40 kW, jmenovitý tepelný příkon 43 kW (výduchy č. 116 a 117), − kotel BUDERUS (dílna montáže KaVo) – výkon 2 x 42,5 kW, jmenovitý tepelný příkon 44,9 kW. Umístění: hala JB07 (výduchy č. 104 a 105). Z hlediska kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší se jedná se o nevyjmenované zdroje znečišťování ovzduší. Sklad MTZ Projektovaná kapacita: 1 080 palet Popis: Suroviny a vznikající výrobní odpady (většinou nebezpečné) jsou shromažďovány ve skladu MTZ s oddělenou samostatnou sekcí určenou pro skladování hořlavých kapalin. Umístění: hala JB 10 Sklad finálních výrobků Projektovaná kapacita: 927 palet
6
Popis: Expedice a sklad výrobků se nachází v jižní části areálu v dvoulodní hale JB 11 s připojenou manipulační rampou pro nakládání výrobků do kamionů. Manipulace s výrobky je prováděna pomocí elektrických vysokozdvižných vozíků. Umístění: hala JB 11 Sklad hořlavin a shromaždiště nebezpečných odpadů Projektovaná kapacita: 40 m3 Popis: Hala je vybavena záchytnou jímkou, je součástí skladu MTZ. Umístění: hala JB 10, místnost J682 Kompresorové stanice Projektovaná kapacita: 3 kompresory (8 bar, 2,2 m3/min, 15 kW) Popis: Kompresory slouží k výrobě tlakového vzduchu pro technologie. Pro chemické výroby v halách JB 01, 02 a 03 jsou instalovány celkem 3 kompresory typu SCK. Umístění: haly JB 01, 02 a 03 Vzduchotechnika Popis: Větrání výrobních prostor se skládá z technologického odtahu a popřípadě i přívodu čerstvého vzduchu. Vzduchotechnika slouží k přívodu čerstvého vzduchu do technologických místností a k nucenému odtahu emisí škodlivin z technologických místností do venkovního prostředí většinou vedených přes zařízení k omezení emisí. Vzduchotechnika je instalována ve všech posuzovaných technologiích. Chladící jednotka Projektovaná kapacita: chladící výkon 5,2 kW Popis: Zařízení sestává z jedné venkovní jednotky. Použité chladivo je ekologické R 407c. Výroba přípravků pro zdravotnictví Popis: Poměrně nová provozní část zřízená v místě původní plnírny výplňových hmot. Zde se mechanické pomůcky pro zubaře, vyráběné v sesterském podniku ve Švýcarsku, buď jen balí, nebo i slisovávají některé díly, stříhají se kovové pásky z větších kotoučů a následně adjustují. Tyto výrobky sami neprodáváme, odváží se zpět původnímu výrobci. Umístění: 2. NP hala JB 02, místnost J167 Nakládání se surovinami a přípravky Popis: Provádí se ve skladu surovin – rozvažování a odvoz na určená výrobní místa. Kompletace výrobku Popis: Výrobky se kompletují přímo ve výrobních částech. Původní místnost kompletace výrobků v 1. NP na hale JB 03 byla zrušena, na její místo byla přesunuta část výroby zubů. Zásobování vodou Popis: Voda je odebírána pouze z městského rozvodu pitné vody. Nakládání s odpadními vodami Popis: Voda z výroby a z ostatních budov se vypouští do městské kanalizace. Nakládání s odpady Popis: V areálu závodu je zaveden systém nakládání s odpady, který určuje předpis OP11. Odpady jsou v provozech odděleně shromažďovány na místech k tomu určených. Nádoby se po naplnění převáží do skladu nebezpečných odpadů JB 18, hořlavé tekutiny do vymezené části skladu hořlavin. Následně jsou odpady předány oprávněné osobě. 7
Výroková část II. integrovaného povolení s e n a h r a z u j e novým zněním t a k t o:
II. V souladu s ustanovením § 13 odst. 3 písm. d) zákona o integrované prevenci krajský úřad stanovuje provozovateli závazné podmínky provozu zařízení, dále postupy a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek (dále jen „závazné podmínky provozu“): 1. Ochrana ovzduší 1.1. Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, povolení k provozu vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší „Technologická linka na výrobu polymetylmetakrylátových pryskyřičných zubů (výduch č. 25 a 30)“ a „Technologická linka na výrobu vulkanitu (výduch č. 19)“ za podmínek a) vnášení nižšího množství znečišťujících látek do ovzduší než jsou emisní limity uvedené v tabulce 1)
Emisní limit [mg/m3]
Emisní zdroj
Znečišťující látka
Technologická linka na výrobu polymetylmetakrylátových pryskyřičných zubů výduch č. 25 Míchání těsta (odtah z místnosti J 097 – MMA) výduch č. 30
VOC vyjádřené jako TOC
50
Technologická linka na výrobu vulkanitu výduch č. 19
VOC vyjádřené jako TOC
50
Poznámka: 1)Emisní limity platí pro koncentrace znečišťujících látek ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek (vztažné podmínky B).
b) provozovatel provádí jednorázová autorizovaná měření emisí ve schváleném měřícím místě (výduch č. 25, 30, 19) u znečišťující látky uvedené v tabulce s četností 1 x za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího měření, c) výsledky měření jsou předávány krajskému úřadu v rámci souhrnné zprávy o plnění podmínek, d) provozovatel provozuje zdroje znečišťování ovzduší v souladu s technickými podmínkami a technickoorganizačními opatřeními v provozu zdroje stanovenými provozními řády: − „Výroba zubů“, vypracoval Ing. Michal Krúpa, v říjnu 2015, − „Výroba vulkanitů“, vypracoval Ing. Michal Krúpa, v říjnu 2015, e) provozovatel provozní řád průběžně kontroluje a předkládá ke schválení krajskému úřadu návrhy na jeho změnu před tím, než nastanou změny v provozu zdroje znečišťování 8
ovzduší nebo jiné závažné okolnosti, které nejsou v souladu s výrobním programem a používanými technologiemi; bez schválené změny provozního řádu nesmí být změna v provozu zdroje znečišťování ovzduší provedena, f) provozní řád zdroje je spolu s platným integrovaným povolením přiložen k místním provozním předpisům jako závazný dokument pro provoz předmětného zdroje tak, aby byl kdykoliv dostupný pro příslušné kontrolní orgány, g) je vedena evidence o provozu, poruchách, údržbě a změnách zdroje znečišťování ovzduší a předkládána na vyžádání příslušným kontrolním orgánům. 1.2. Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, povolení k provozu vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší „Technologická linka na výrobu fosfátového cementu“ (výduchy č. 12 a 13)“ a „Mletí silikátových výplní (výduch č. 6)“ za podmínek a) vnášení nižšího množství znečišťujících látek do ovzduší než jsou emisní limity uvedené v tabulce Emisní zdroj
Znečišťující látka
1)
Emisní limit [mg/m3]
Technologická linka na výrobu fosfátového cementu výduchy č. 12 a 13 Mletí silikátových výplní
Tuhé znečišťující látky (TZL)
10
výduch č. 6 1)
Poznámka: Emisní limity platí pro koncentrace znečišťujících látek ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek (vztažné podmínky B).
b) provozovatel provádí jednorázová autorizovaná měření emisí ve schváleném měřícím místě (výduch č. 6, 12, 13) u znečišťující látky uvedené v tabulce s četností 1 x za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího měření, c) v případě, že průměrná hodnota hmotnostní koncentrace TZL ve dvou po sobě jdoucích jednorázových měřeních emisí nedosáhne 10% stanoveného specifického emisního limitu, bude od měření upuštěno a další měření emisí bude provedeno pouze při změně zdroje znečišťování ovzduší, která by mohla mít vliv na emise znečišťujících látek, d) první jednorázové autorizované měření emisí provozovatel provede do 3 měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, e) provozovatel provozuje zdroje znečišťování ovzduší v souladu s technickými podmínkami a technickoorganizačními opatřeními v provozu zdrojů stanoveným provozními řády („provozní řád“): − „Výroba a mletí cementů“, vypracoval Ing. Michal Krúpa, v říjnu 2015, − „Mlýnice silikátů“, vypracoval Ing. Michal Krúpa, v prosinci 2015, f) provozovatel provozní řád průběžně kontroluje a předkládá ke schválení krajskému úřadu návrhy na jeho změnu před tím, než nastanou změny v provozu zdroje znečišťování ovzduší nebo jiné závažné okolnosti, které nejsou v souladu s výrobním programem
9
a používanými technologiemi; bez schválené změny provozního řádu nesmí být změna v provozu zdroje znečišťování ovzduší provedena, g) provozní řád zdroje je spolu s platným integrovaným povolením přiložen k místním provozním předpisům jako závazný dokument pro provoz předmětného zdroje tak, aby byl kdykoliv dostupný pro příslušné kontrolní orgány, h) je vedena evidence o provozu, poruchách, údržbě a změnách zdroje znečišťování ovzduší a předkládána na vyžádání příslušným kontrolním orgánům. 1.3. Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, povolení k provozu vyjmenovaného stacionárního zdroje znečišťování ovzduší „Kotelna 1 (kotel K1 a K2)“, celkový jmenovitý tepelný příkon 950 kW za podmínek a) vnášení nižšího množství znečišťujících látek do ovzduší než jsou emisní limity uvedené v tabulce
Emisní zdroj
Znečišťující látka
Emisní limity [mg/m3] 1) platné do 31. 12. 2017
Emisní limity [mg/m3] 1) platné od 1. 1. 2018
Kotelna 1 (kotel K1 a K2)
Oxidy dusíku (NOx)
200
99 2)
výduchy č. 101 a 102
Oxid uhelnatý (CO)
99
50
Poznámka: 1)Emisní limity jsou vztaženy na normální stavové podmínky (101,325 kPa, 273,15 K), suchý plyn, referenční obsah kyslíku 3 %. 2) Pokud nelze této hodnoty z technických důvodů dosáhnout použitím nízkoemisních hořáků, platí specifický emisní limit 200 mg/m3.
b) provozovatel zjišťuje emise znečišťujících látek výpočtem, c) výsledky jsou předávány krajskému úřadu v rámci souhrnné zprávy o plnění podmínek, d) je vedena evidence o provozu, poruchách, údržbě a změnách zdroje znečišťování ovzduší a předkládána na vyžádání příslušným kontrolním orgánům. 2. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky a technickou charakteristiku zařízení a) provozovatel sleduje specifické spotřeby energie, surovin a vody. O výsledcích vede dokumentaci a jedenkrát ročně provádí vyhodnocení. Vyhodnocení specifické spotřeby energie předkládá krajskému úřadu v rámci souhrnné zprávy. V případě zvyšování specifických spotřeb energie, surovin a vody provozovatel navrhuje nápravná opatření, b) provozovatel prokazatelně zajistí 1 x ročně školení svých zaměstnanců v oblasti ochrany životního prostředí (zahrnující odpadové hospodářství, nakládání se závadnými látkami, hospodaření energií, předcházení emisím atd.). Rovněž jsou všichni příslušní zaměstnanci prokazatelně seznámeni s provozním řádem, havarijním plánem a všemi provozními instrukcemi včetně míst, kde jsou uloženy a to minimálně 1 x ročně a dále při každé aktualizaci,
10
Monitoring podzemních vod c) provozovatel provádí monitoring podzemních vod v pravidelném intervalu 1 x za 5 let nebo do 6 měsíců od vzniku havárie nebo úniku nebezpečných či zvláště nebezpečných látek vodám za podmínek 1. monitoring je realizován prostřednictvím monitorovacích objektů HV1, umístěného na p.p.č. 418/1 v k.ú. Jičín, a HV2, umístěného na p.p.č. 409/27 v k.ú. Jičín, 2. vyhodnocení monitoringu se provádí pro parametry uvedené v tabulce: Parametr Hg, Zn, C10 – C40
Četnost měření 1 x za pět let
3. vzorky jsou odebírány oprávněnou osobou a vyhodnocovány akreditovanou laboratoří. Před odběrem vzorků vod je změřena úroveň hladiny v monitorovacích vrtech a jejich hloubka. Po ukončení čerpání je opět změřena úroveň hladiny v monitorovacích vrtech, 4. výsledky prováděného monitoringu jsou předávány krajskému úřadu v rámci souhrnné zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení a archivovány po dobu minimálně 5 let, 5. první pravidelný monitoring podzemních vod bude proveden do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, Linky pro výrobu amalgámových kapslí d) linky na výrobu amalgámových kapslí jsou vybaveny bezodtokými záchytnými vanami pro případ úniku rtuti, e) podlahy místností, kde je nakládáno se rtutí, tvoří bezodtokou záchytnou vanu, f) výrobní prostor je vybaven vzduchotechnikou umožňující v případě úniku rtuti přepnutí do zvláštního režimu se zvýšeným průchodem vzduchu. Vzdušina z výrobního prostoru je předčištěna vhodným odlučovacím zařízením, g) ve výrobním prostoru je prováděno měření koncentrace rtuťových par autorizovanou osobou s četností minimálně 1 x ročně, h) záchytná vana místnosti i záchytná vana linky pro výrobu amalgámových kapslí je denně vizuálně kontrolována a je prováděn kontrolní stěr v nejnižším místě vany pomocí soupravy na kontrolu ulpělé rtuti. Případná shromážděná rtuť je bezodkladně odebrána a zneškodněna, i) vzniklý odpad z likvidace uniklé rtuti je shromažďován v zabezpečených shromažďovacích prostředcích a následně předáván oprávněné osobě, j) o provedených kontrolách záchytných jímek a podlah, množství uniklé rtuti, sanaci zasažených ploch jsou vedeny záznamy. Záznamy jsou uchovávány po dobu minimálně 5 let, k) plocha zasažená únikem rtuti je následně sanována určeným prostředkem, l) odpadní vody vzniklé při sanaci zasažené plochy nesmí být vypouštěny do veřejné kanalizace, ale shromažďovány v zabezpečených nádobách do doby předání oprávněné osobě, Ochrana ovzduší m) provozovatel zajišťuje kontrolu účinnosti filtrů zachycujících emise TZL u zdrojů znečišťování ovzduší s četností předepsanou výrobcem filtračního zařízení a provozním
11
předpisem. O všech kontrolách jsou prováděny záznamy, které jsou uchovávány po dobu minimálně 5 let, n) při poruše koncových zařízení na zachycování emisí škodlivých látek do ovzduší se postupuje v souladu s provozní dokumentací zařízení předepsanou výrobcem. O všech poruchách jsou prováděny záznamy, které jsou uchovávány po dobu minimálně 5 let. 3. Opatření pro přecházení haváriím a omezování jejich případných následků 3.1. Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením § 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů schvaluje plán opatření pro případ havárie (havarijní plán) - „Chemické výroby v závodě SpofaDental a.s. Jičín“, vypracovaný společností EMPLA s r.o. Hradec Králové, upravil RNDr. Jiří Pfeifer, v dubnu 2016 za podmínek a) provozovatel plán opatření pro případ havárie průběžně kontroluje, aktualizuje a předkládá ke schválení krajskému úřadu návrhy na jeho změnu před tím než, než nastane změna v provozu zařízení nebo jiná závažná okolnost, která může ovlivnit jeho činnost a použitelnost; bez schválené změny havarijního plánu nesmí být změna v provozu zařízení provedeny; o provedených aktualizacích je informován rovněž podnik Povodí Labe, státní podnik a Vodohospodářská a obchodní společnost, a.s. Jičín, b) v případě havárie (ohrožení jakosti povrchových a podzemních vod) postupovat dle schváleného havarijního plánu, c) havarijní plán je spolu s platným integrovaným povolením přiložen k místním provozním předpisům jako závazný dokument pro provoz zařízení a je kdykoliv dostupný pro příslušné kontrolní orgány, d) v prostorách, kde je nakládáno se škodlivými látkami, jsou k dispozici prostředky pro sanaci případných úkapů. Použité sanační materiály jsou likvidovány oprávněnou osobou. Do doby odvozu jsou uskladněny tak, aby bylo zabráněno kontaminaci povrchových nebo podzemních vod, e) 1 x za 5 let (počínaje od posledního provedeného měření) sledovat následující ukazatele nezávislou autorizovanou osobou: − těsnost potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek, a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy. Všechna měření musí být provedena v souladu s platnou legislativou a dle platných norem. Záznamy o zjišťování vodotěsnosti je provozovatel povinen uchovávat minimálně 5 let.
4. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti 4.1. Integrovaným povolení se v souladu s ustanovením § 33 písm. h) zákona o integrované prevenci schvaluje „Základní zpráva“ o stavu znečištění půdy a podzemních vod příslušnými nebezpečnými látkami, kterou vypracoval RNDr. Peter Horváth, jako odborně způsobilá osoba v inženýrské geologii a hydrogeologii, v dubnu 2015 (dále jen „základní zpráva“).
12
4.2. Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením § 15a zákona o integrované prevenci stanovuje postup pro ukončování provozu zařízení 1. Provozovatel zařízení ohlásí krajskému úřadu přerušení, dočasné ukončení nebo trvalé ukončení provozu (dále jen „ohlášení“), jakmile se o tom dozví nebo je o tom rozhodnuto, nejpozději do 1 měsíce. 2. Před plánovaným přerušením nebo dočasným ukončením provozu zařízení nebo jeho části, při nevyužívání integrovaného povolení déle než 4 roky provozovatel zařízení předloží krajskému úřadu do 6 měsíců od ohlášení podrobný návrh opatření a podrobný postup uvedení místa provozu zařízení do stavu, který nepředstavuje žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Minimální výčet opatření, která provází případné přerušení anebo dočasné ukončení provozu zařízení nebo jeho části, je následující: a) postupný odvoz všech uskladněných surovin, materiálů, částí zařízení, chemických látek, a přípravků, b) vypuštění všech médií ze zařízení a jejich bezpečné využití, případně odstranění, prostřednictvím oprávněné osoby, c) předání všech vzniklých odpadů, které provozovatel sám nemůže využít nebo odstranit, oprávněné osobě k využití, odstranění případně k jinému způsobu nakládání s těmito odpady dle platné legislativy. Nejpozději do 1 měsíce po splnění výše uvedených opatření je krajskému úřadu předložena zpráva o přerušení nebo dočasném ukončení provozu zařízení nebo jeho části a doklady o odstranění, popř. využití, všech surovin, materiálů, odpadů a částí zařízení v souladu s platnou legislativou v ochraně životního prostředí. 3. Před plánovaným trvalým ukončením provozu zařízení nebo jeho části, provozovatel zařízení předloží krajskému úřadu do 6 měsíců od ohlášení podrobný návrh opatření a podrobný postup uvedení zařízení a místa provozu zařízení nebo jeho části do stavu, který nepředstavuje a v budoucnu nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí dle popsaného stavu v základní zprávě (dále jen „stav dle základní zprávy“). Minimální výčet opatření, včetně opatření uvedených v bodě 2 písm. a) až c), která provází trvalé ukončení provozu zařízení nebo jeho části, je následující: a) posouzení stavu znečištění zařízení, tj. staveb a provozních zařízení, b) posouzení stavu znečištění podzemních vod nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými v místě provozu zařízení prostřednictvím odborné autorizované, akreditované nebo oprávněné osoby, c) posouzení stavu znečištění půdy nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými v místě provozu zařízení prostřednictvím odborné autorizované, akreditované nebo oprávněné osoby. 4. Pokud provozovatel zařízení zjistí prostřednictvím odborné autorizované, akreditované nebo oprávněné osoby, že zařízení nezpůsobilo oproti stavu dle základní zprávy významné znečištění půdy nebo podzemních vod anebo že stavby a provozní zařízení nejsou znečištěné nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením, nejpozději do 1 měsíce je krajskému úřadu předložena zpráva spolu s výsledky výše uvedeného posouzení. 5. Pokud provozovatel zařízení zjistí prostřednictvím odborné autorizované, akreditované nebo oprávněné osoby, že zařízení způsobilo (oproti stavu dle základní zprávy) významné
13
znečištění půdy nebo podzemních vod, anebo že stavby a provozní zařízení jsou znečištěné nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením, nejpozději do 1 měsíce je krajskému úřadu předložena zpráva spolu s výsledky výše uvedeného posouzení znečištění. Nejpozději do 6 měsíců je krajskému úřadu předložen návrh projektového řešení a podrobný postup uvedení místa provozu zařízení nebo jeho části do stavu, který nepředstavuje a v budoucnu nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí (oproti stavu dle základní zprávy), (dále jen „projektové řešení a podrobný postup“). Projektové řešení a podrobný postup, který obsahuje zejména postup asanačních a dekontaminačních prací k odstranění znečištění z půdy a/nebo z podzemní vody v místě zjištěného znečištění a/nebo odstranění znečištění staveb a provozních zařízení dle výsledků a doporučení posouzení, včetně časového harmonogramu tohoto postupu, následně po odsouhlasení krajským úřadem provozovatel uskuteční. 6. V případě neplánovaného ukončení provozu zařízení z důvodu závažné havárie se postupuje dle bodu 3 přiměřeně s přihlédnutím ke skutečnému stavu zařízení.“ 5. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení 1. Každoročně do 1. června je vypracována a krajskému úřadu předložena v elektronické podobě souhrnná zpráva dokladující plnění všech podmínek integrovaného povolení za předchozí rok. 2. Provozovatel zařízení je dále povinen: a) písemně ohlásit krajskému úřadu plánovanou změnu zařízení, b) neprodleně písemně oznámit krajskému úřadu všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení a bezodkladně nejpozději do 1 měsíce od této skutečnosti doručit krajskému úřadu písemný návrh nápravných opatření, c) vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu stanovených tímto rozhodnutím.
Výroková část IV. integrovaného povolení s e n a h r a z u j e novým zněním t a k t o:
III. V souladu s ustanovením § 13 odst. 3 písm. e) zákona o integrované prevenci krajský úřad nahrazuje rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které by byly vydány na základě zvláštních právních předpisů: 1. Povolení provozu vyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší. 2. Schválení plánu opatření pro případy havárie dle ustanovení § 39 vodního zákona. Povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštních právních předpisů a správních aktů, které toto integrované povolení nezahrnuje, zůstávají v souladu s § 46 odst. 3 zákona o integrované prevenci integrovaným povolením nedotčeny.
14
Výroková část III. integrovaného povolení s e n a h r a z u j e novým zněním t a k t o:
IV. V souladu s ustanovením § 44 odst. 2 zákona o integrované prevenci krajský úřad ruší následující pravomocná rozhodnutí, vyjádření a stanoviska: 1. Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady vydaný Městským úřadem Jičín, odborem životního prostředí, č.j.: ŽP-02/30567/2005/Sk-OH/10/33, ze dne 21. 10. 2005.
Odůvodnění Krajský úřad obdržel dne 11. 3. 2016 od provozovatele zařízení žádost o vydání změny integrovaného povolení. Dopisem ze dne 29. 3. 2015 pod č.j. 18546/ZP/2015-14 krajský úřad oznámil zahájení řízení v souladu s ustanovením § 47 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a v souladu s ustanovením § 8 odst. 1 zákona o integrované prevenci postoupil žádost o vydání změny integrovaného povolení k vyjádření do 15 dnů účastníkům řízení, dotčeným správním úřadům a České inspekci životního prostředí, oblastní inspektorát Hradec Králové (dále jen „ČIŽP“). Současně ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 a 3 zákona o integrované prevenci krajský úřad požádal odborně způsobilou osobu o odborné vyjádření k žádosti a k aplikaci nejlepších dostupných technik nejpozději do 30 dnů po obdržení žádosti. Dne 7. 4. 2016 krajský úřad obdržel vyjádření odborně způsobilé osoby, ve kterém bylo uvedeno, že CENIA nedisponuje odbornou způsobilostí podle § 6 odst. 1 zákona o integrované prevenci pro kategorie průmyslových činností 4.1. b), 4.2. d) a 4.2. e) dle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci. V kontextu výše uvedeného krajský úřad požádal odborně způsobilou osobu o zpracování odborného stanoviska dle ustanovení § 5 zákona o integrované prevenci. K žádosti o změnu integrovaného povolení bylo krajskému úřadu doručeno stanovisko ČIŽP ze dne 13. 4. 2016, č.j. ČIŽP/45/IPP/1509717.002/16/KDR. ČIŽP ve svém vyjádření upozornila, že se provozovatel odkazuje na přílohy žádosti, které však nejsou její součástí. ČIŽP, oddělení ochrany vod ve svém stanovisku požadovala provést v rámci probíhající změny integrovaného povolení přepracování havarijního plánu tak, aby byl v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 350/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Krajský úřad se s obdrženými připomínkami ČIŽP ztotožnil, a proto v souladu s ustanovením § 45 odst. 2 správního řádu vyzval provozovatele zařízení k odstranění nedostatků žádosti předložením výše uvedených podkladů, a to do 31. 5. 2016. Současně bylo řízení v souladu s ustanovením § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu přerušeno. Dne 6. 5. 2016 byly krajskému úřadu doručeny chybějící podklady, a proto krajský úřad dne 10. 5. 2016 pod č.j. 18546/ZP/2015-24 oznámil v souladu s ustanovením § 47 odst. 1 správního řádu zahájení řízení o změně integrovaného povolení a postoupil doplněnou žádost
15
o vydání změny integrovaného povolení k vyjádření do 15 dnů účastníkům řízení, dotčeným správním úřadům a ČIŽP. Dne 19. 5. 2016 krajský úřad obdržel vyjádření podniku Povodí Labe, státní podnik, ve kterém podnik uplatnil připomínky k návrhu povodňového plánu. Podnik Povodí Labe, státní podnik (dále jen „Povodí Labe, s.p.“) dále požadoval upřesnit, které části zařízení a při jakých průtocích jsou ohroženy, dále stanovit vlastní (vyšší) stavy pro jednotlivé stupně povodňové aktivity s popisem aktivit při jednotlivých stupních a jmenování vlastní povodňové komise. Dne 2. 6. 2016 a 28. 6. 2016 proběhla v zařízení kontrola ze strany ČIŽP. Na základě vyjádření Povodí Labe, s.p. a zjištěných skutečností během kontroly ČIŽP provozovatel zaslal dne 30. 6. 2016 dvě datové zprávy s aktualizovanou žádostí o změnu integrovaného povolení. Krajský úřad požádal provozovatele o zaslání aktualizované žádosti v elektronické podobě na CD. Dne 4. 7. 2016 byla krajskému úřadu tato žádost doručena. Na základě výše uvedeného krajský úřad dne 11. 7. 2016 pod č.j. 18546/ZP/2015-31 oznámil v souladu s ustanovením § 47 odst. 1 správního řádu pokračování řízení o změně integrovaného povolení a postoupil aktualizovanou žádost o vydání změny integrovaného povolení k vyjádření do 15 dnů účastníkům řízení, dotčeným správním úřadům a ČIŽP. Dne 9. 8. 2016 krajský úřad v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 správního řádu oznámil, že ukončil shromažďování podkladů potřebných pro vydání rozhodnutí. Současně umožnil účastníkům řízení vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě. V rámci řízení o změně integrovaného povolení krajský úřad postupoval dle ustanovení § 19a zákona o integrované prevenci jako v řízení o nepodstatné změně integrovaného povolení, protože se jednalo o změnu v provozu zařízení, která nemůže mít v souladu s ustanovením § 2 písm. j) zákona o integrované prevenci významné nepříznivé účinky na zdraví člověka nebo životní prostředí. Nejednalo se o změnu v užívání, způsobu provozu a ani rozsahu zařízení, která by sama o sobě dosahovala prahových hodnot uvedených v příloze 1 zákona o integrované prevenci. Předmětem žádosti byly změny vycházející z platné legislativy na úseku ochrany ovzduší, odpadového hospodářství, zákona o vodovodech a kanalizacích, zákona o ochraně veřejného zdraví a v neposlední řadě též zákona o integrované prevenci. Krajský úřad dále prováděl jazykové a formální změny v podmínkách integrovaného povolení, které jsou vyvolány požadavkem krajského úřadu na srozumitelnost a přehlednost vydávaných integrovaných povolení. Těmito změnami, nebyly měněny ani rušeny žádné závazné podmínky provozu zařízení, které by mohly vést k negativnímu dopadu na zdraví člověka nebo životní prostředí. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení o vydání změny integrovaného povolení nevyplynula ze strany účastníků řízení ani dotčených správních úřad potřeba ústního jednání, ani nebyly vzneseny zásadní připomínky od účastníků řízení anebo dotčených správních úřadů, bylo upuštěno od ústního jednání dle ustanovení § 12 zákona o integrované prevenci. Krajský úřad následně rozhodl dle ustanovení § 19a zákona o integrované prevenci o vydání změny integrovaného povolení tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Při vydání změny integrovaného povolení krajský úřad vycházel z následujících podkladů: - žádost o změnu integrovaného povolení, včetně příloh, 16
- platné integrované povolení, - protokol z přezkumu plnění podmínek integrovaného povolení ze dne 17. 12. 2014, - stanovisko k zařazení průmyslové činnosti – Ministerstvo životního prostředí ze dne 30. 1. 2015, č.j. 1442/ENV/15, - zpráva o plnění podmínek integrovaného povolení za rok 2014 a 2015, - obdržené připomínky v průběhu řízení. Vypořádání připomínek obsažených ve vyjádřeních podaných podle § 8 až 11 zákona o integrované prevenci V rámci řízení o nepodstatné změně v provozu zařízení mohli účastníci řízení, dotčené správní úřady a ČIŽP zaslat do 15 dnů svá vyjádření k výše uvedené změně integrovaného povolení. Zároveň se v souladu s ustanovením § 19a odst. 4 zákona o integrované prevenci ke změně integrovaného povolení vyjádřili: − Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Hradec Králové, vyjádření ze dne 21. 7. 2015, 13. 4. 2016, 20. 5. 2016 (bez připomínek) a 22. 7. 2016, − Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové, vyjádření ze dne 20. 7. 2015 a 6. 4. 2016 – bez připomínek, − CENIA, česká informační agentura životního prostředí, vyjádření ze dne 7. 4. 2016, 28. 4. 2016, 12. 5. 2016 (bez připomínek) a 27. 7. 2016, − Povodí Labe, s.p., vyjádření ze dne 7. 4. 2016, 19. 5. 2016, 25. 7. 2016 a 16. 8. 2016 (bez připomínek. Česká inspekce životního prostředí, úsek integrace (dále jen „ČIŽP, úsek integrace“) – ze dne 21. 7. 2015 ČIŽP, úsek integrace bere na vědomí předloženou základní zprávu dle ustanovení § 4a zákona o integrované prevenci. ČIŽP požaduje v rámci probíhajícího správního řízení dát do souladu popis umístění zařízení s aktuálním stavem. Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Krajský úřad vyhověl připomínce ČIŽP a do popisu umístění zařízení doplnil všechny dotčené pozemky zařízením uvedené v žádosti o změnu integrovaného povolení a výpisu z katastru nemovitostí, tak aby činnosti probíhající v zařízení byly v integrovaném povolení vymezeny v souladu s jejich skutečným umístěním. Česká inspekce životního prostředí, oddělení ochrany ovzduší (dále jen „ČIŽP, oddělení ochrany ovzduší“) – ze dne 21. 7. 2015 ČIŽP, oddělení ochrany ovzduší má k návrhu změny integrovaného povolení následující připomínky: 1) ČIŽP nesouhlasí s označením kódů zdrojů znečišťování ovzduší uvedené v kapitole 9.1. žádosti o změnu integrovaného povolení, u technologického zařízení na „Výrobu vulkanitů“, u „Lisování zubů“ a u „Výroby zubních cementů“. Uvedené označení není v souladu se zařazením zdrojů dle přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ovzduší“). Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Krajský úřad se ztotožňuje s připomínkou ČIŽP. V žádosti o změnu integrovaného povolení nejsou uvedeny kódy zdrojů znečišťování ovzduší dle přílohy 2 zákona o ochraně ovzduší, ale pouze znečišťující látka, která je z daného zdroje znečišťování ovzduší vypouštěna. 2) Před změnou právní úpravy na úseku ochrany ovzduší byly zdroje umístěné v provozovně zařazeny rozhodnutím ČIŽP č.j. 45/OOO/06033404.01/06 – u výduchů č. 19 a 25 se 17
jednalo o střední zdroj znečišťování ovzduší a u výduchů č. 8 a 9 se jednalo o malý zdroj znečišťování ovzduší. S ohledem na změnu právní úpravy požaduje ČIŽP revizi zařazení těchto stacionárních zdrojů. Ostatní stacionární zdroje uvedené pod kódem 11. jsou zařazovány výpočtem. Dle názoru ČIŽP se jedná u zdroje „Výroba vulkanitů“ a „Lisování zubů“ a ostatní zdroje uvedené pod kódem 11.4., tj. zdroje zařazené na základě roční emise těkavých organických látek, ev. tuhých znečišťujících látek (zdroj „Výroba zubních cementů“). Vypočtená roční emise znečišťující látky je stanovena na základě projektovaného výkonu nebo kapacity, předpokládaného využití provozní doby a emisí na úrovni emisního limitu, resp. nejvyššího možného množství emisí, které může být do ovzduší vypuštěno. Při stanovení ročního hmotnostního toku emisí se vychází z údajů uvedených v odborném posudku, technické dokumentaci ke stacionárnímu zdroji, z údajů garantovaných výrobcem stacionárního zdroje, případně z jiné obdobné dokumentace obsahující relevantní údaje. Pro vyjmenované zdroje uvedené pod kódem 11.4. ev. 11.1. je vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu. Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Krajský úřad se ztotožňuje s připomínkou ČIŽP, oddělení ochrany ovzduší, a proto v návaznosti na výše uvedené vyzval dne 29. 7. 2015 pod č.j. 18546/ZP/2015-5 provozovatele zařízení k doložení podkladů pro revizi zařazení zdrojů znečišťování ovzduší a současně řízení v souladu s ustanovením § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu přerušil do 31. 10. 2015. Provozovatel ve stanovené lhůtě nezaslal krajskému úřadu požadované podklady, a proto se krajský úřad rozhodl v souladu s ustanovením § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu řízení o změně integrovaného povolení zastavit. Dne 11. 3. 2016 byly krajskému úřadu doručeny všechny požadované podklady, a proto dne 29. 3. 2016 pod č.j. 18546/ZP/2015-14 krajský úřad oznámil zahájení správního řízení o změně integrovaného povolení. Česká inspekce životního prostředí (dále jen „ČIŽP“) – ze dne 13. 4. 2016 ČIŽP má k návrhu změny integrovaného povolení následující připomínky: 1) V příloze předložené žádosti o změnu č. 4 ze dne 17. 2. 2016 inspekce nedohledala základní zprávu dle ustanovení § 4a zákona o integrované prevenci, ačkoliv je tento dokument uveden na str. 108 v přehledu ostatních příloh jako příloha č. 10. Základní zpráva z dubna 2015 byla přiložena k původní žádosti ze dne 23. 6. 2015, a pokud se její obsah nezměnil, ČIŽP bere tento dokument na vědomí. Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Ke změně základní zprávy, která byla součástí žádosti ze dne 30. 6. 2015, nedošlo. 2) ČIŽP s ohledem na přílohy žádosti považuje za nepřehlednou skutečnost, že čísla 1, 4 a 5 jsou použita jak pro grafické přílohy, tak i pro zcela jiné přílohy uvedené v přehledu ostatních příloh. Obdobně inspekce přistupuje ke skutečnosti, že v přehledu ostatních příloh je u příloh č. 4 až 7 uveden odkaz, že tyto přílohy nejsou přiloženy a je možno si je vyžádat, kdy podle ČIŽP se tak nejedná o přílohy žádosti, ale o dokumenty, ze kterých žádost vychází. Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Krajský úřad souhlasí, že číslování příloh je poněkud nepřehledné. Krajský úřad však tuto zmatečnost nepovažuje za faktickou (obsahovou) chybu žádosti, ze které by nebylo patrné, o co provozovatel žádá (viz ustanovení § 45 odst. 1 správního řádu). 3) Ve vztahu k přílohám žádosti je zcela nepřehledná skutečnost, že v textu žádosti je použito oproti jejich přehledu zcela jiné číslování příloh (např. příloha č. XVIII. – 2 Povodňový plán na str. č. 98, příloha č. XIII – Protokol o měření hluku na str. 84, příloha č. V – Technická zpráva skladovací haly na str. 61, nespecifikovaná příloha – ILNO pro odpady obsahující rtuť na str. 90 atd., přičemž ani v tomto případě tyto citované přílohy uvedené v textu ČIŽP v příloze předložené žádosti nedohledala). Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Krajský úřad se ztotožňuje s názorem ČIŽP ohledně
18
skutečnosti, že výše zmíněné přílohou v žádosti chybí. Proto v souladu s tím krajský úřad dne 18. 4. 2016 pod č.j. 18546/ZP/2015-19 vyzval provozovatele dle ustanovení § 45 odst. 2 správního řádu k odstranění nedostatků žádosti doplněním chybějících příloh. Současně krajský úřad dle ustanovení § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu řízení přerušil, a to do 31. 5. 2016. Dne 6. 5. 2016 krajský úřad obdržel výše uvedené podklady, které krajský úřad dne 10. 5. 2016 pod č.j. 18546/ZP/2015-24 postoupil účastníkům řízení, dotčeným správním úřadům a ČIŽP k vyjádření. 4) ČIŽP se neztotožňuje s názorem zpracovatele aktualizovaného havarijního plánu, že je vypracován podle vyhlášky č. 450/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s využitím a zapracováním požadavků zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“), jakož i dalších zákonů uvedených na str. 12 aktualizovaného havarijního plánu. Inspekce považuje např. za zcela nadbytečné nad rámec příslušných právních předpisů a s ohledem na účel tohoto dokumentu, aby havarijní plán obsahoval podrobnou historii města Jičína (str. 8). ČIŽP upozorňuje, že vyhláška č. 450/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pouze požaduje vymezit provozní území, pro které je havarijní plán zpracován (areál příslušného výrobního závodu, odtokové poměry apod.). ČIŽP zejména upozorňuje na skutečnost, že postup ohlašování havárie uvedený v aktualizovaném havarijním plánu pro personální zajištění činností na str. 28 až 30 není v souladu s ustanovením § 41 odst. 2 vodního zákona. ČIŽP s odkazem na ustanovení § 301 písm. a) zákoníku práce upozorňuje, že pokyn stanovený pracovníkům v rozporu s platnými právními předpisy je neplatný. ČIŽP dále upozorňuje, že dle textu aktualizovaného havarijního plánu by příloha č. 3 měla obsahovat postup pro ohlášení havárie (str. 27), avšak ve skutečnosti příloha č. 3 obsahuje popis způsobů vedení záznamů a fotodokumentace o opatřeních prováděných podle havarijního plánu a žádná příloha havarijního plánu postup při ohlášení havárie neřeší. V souvislosti na odkaz na zákon č. 350/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který je uveden v aktualizovaném havarijním plánu, ČIŽP upozorňuje na současně platnou legislativu na úseku nakládání s chemickými látkami a směsmi. ČIŽP s ohledem na výše uvedené požaduje, aby byl aktualizovaný plán opatření pro případy havárie (havarijní plán) přepracován v souladu s ustanoveními vodního zákona a vyhlášky č. 450/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Krajský úřad se ztotožňuje s výše uvedenými připomínkami, a proto dne 18. 4. 2016 pod č.j. 18546/ZP/2015-19 vyzval provozovatele v souladu s ustanovením § 45 odst. 2 správního řádu k přepracování havarijního plánu dle výše uvedených požadavků ČIŽP, oddělení ochrany vod. Současně krajský úřad dle ustanovení § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu řízení přerušil, a to do 31. 5. 2016. Provozovatel zaslal aktualizovaný havarijní plán krajskému úřadu dne 6. 5. 2016. Dne 10. 5. 2016 pod č.j. 18546/ZP/2015-24 krajský úřad postoupil aktualizovaný havarijní plán spolu s dalšími podklady účastníkům řízení, dotčeným správním úřadům a ČIŽP k vyjádření. 5) K návrhu závazných podmínek provozu: v návrhu není uvedeno technologické zařízení pro výrobu vulkanitů – výduch č. 19 (EL VOC vyjádřené jako TOC). Přílohou žádosti je odborný posudek, přičemž i v odborném posudku chybí na str. 16 tento emisní limit v „Doporučení podmínek provozu technologické zařízení pro výrobu vulkanitů“. Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Připomínka ČIŽP byla zohledněna v bodě 1.1. výrokové části II., kde krajský úřad v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší udělil povolení k provozu zdroje znečišťování ovzduší „Technologická linka na výrobu vulkanitu (výduch č. 19)“. Současně byl stanoven emisní limit pro znečišťující látku VOC vyjádřené jako TOC, a to 50 mg/m3 bez stanovení
19
hmotnostního toku, za normální stavových podmínek, ve vlhkém plynu. Četnost autorizovaného měření emisí 1 x za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího měřen byla stanovena dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) a § 3 odst. 3 písm. d) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „emisní vyhláška“). 6) Při stanovení závazných podmínek provozu ČIŽP navrhuje (na rozdíl od návrhu uvedeného v odborném posudku na str. 16 v „Doporučení podmínek provozu technologické zařízení pro výrobu vulkanitů“), aby byl navržen specifický emisní limit: − pro vyjmenované zdroje, pro které bude stanoven emisní limit TZL, stanovit jeho hodnotu jako hmotnostní koncentraci 100 mg/m3 bez udání hmotnostního toku, − pro které bude stanoven emisní limit VOC vyjádřené jako TOC, stanovit jeho hodnotu jako hmotnostní koncentraci 50 mg/m3 bez udání hmotnostního toku, normální stavové podmínky, vlhký plyn, s četnostní měření 1 x 3 kalendářní roky. Tyto hodnoty jsou dle názoru ČIŽP adekvátní na základě výsledků dříve provedených autorizovaných měření a ve vazbě na dříve stanovené emisní limity dané IP. Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Při stanovení emisního limitu pro tuhé znečišťující látky a VOC vyjádřené jako TOC krajský úřad také přihlédl k vyjádření odborně způsobilé osoby ze dne 28. 4. 2016 a předloženému odbornému posudku, který zpracovala společnost EMPLA AG spol s r. o., Ing. Petr Badžgoň a Ing. Vladimír Plachý, v říjnu – prosinci 2015, a protokolu z kontroly ČIŽP, která proběhla dne 2. 6. 2016 a 28. 6. 2016. Odborný posudek zařadil jednotlivé zdroje znečišťování ovzduší podle výkonu ventilátorů vzduchotechniky, která je instalována ve všech posuzovaných technologiích (halách), takže objem odtahovaného vzduchu je mnohem větší než skutečné množství emitovaných látek. Výroby jsou provozovány v jedné směně a jsou v provozu podle poptávky, tedy omezený počet hodin. Odborně způsobilá osoba doporučovala všechny vyjmenované zdroje kategorizovat podle skutečného množství emitovaných látek do ovzduší a stanovit emisní limity pro látky, které se v jednotlivých výrobách používají. Na základě všech dostupných podkladů krajský úřad v bodě 1.1. stanovil u zdrojů znečišťování ovzduší „Technologická linka na výrobu polymetylmetakrylátových pryskyřičných zubů (výduch č. 25 a 30)“ a „Technologická linka na výrobu vulkanitu (výduch č. 19)“ emisní limit 50 mg/m3 pro znečišťující látku VOC vyjádřené jako TOC. Četnost měření 1 x za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího měření byla stanovena v souladu s ustanovením § 3 odst. 2 písm. b) a § 3 odst. 3 písm. d) emisní vyhlášky. V bodě 1.2. krajský úřad stanovil u zdrojů znečišťování ovzduší „Technologická linka na výrobu fosfátového cementu (výduch č. 12 a 13)“ a „Mletí silikátových výplní (výduch č. 6“) emisní limit 10 mg/m3 pro znečišťující látku TZL bez udání hmotnostního toku. S ohledem na výše uvedené provozovatel provede dvě jednorázová autorizovaná měření emisí s četností 1 x za 3 kalendářní roky (ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího měření) a v případě, že průměrná hodnota hmotnostní koncentrace TZL ve dvou po sobě jdoucích jednorázových měřeních emisí nedosáhne 10% stanoveného specifického emisního limitu má provozovatel možnost požádat krajský úřad o upuštění od měření a další měření bude provedeno pouze při změně zdroje znečišťování ovzduší, která by mohla mít vliv na emise znečišťujících látek (viz ustanovení § 3 odst. 1 emisní vyhlášky). Krajský úřad tak učinil zejména proto, že v roce 2015 bylo provedeno měření výduchů č. 6, 12 a 13 a byly naměřeny velmi nízké koncentrace TZL - 0,3 mg/m3, 0,9 mg/m3, 0,6 mg/m3. Stanovené závazné podmínky provozu jsou v souladu s návrhem závazných podmínek ČIŽP uvedených ve vyjádření ze dne 22. 7. 2016.
20
7) V žádosti jsou uvedeny vyjmenované zdroje znečišťování ovzduší, u nichž není zřejmé, kdy byly uvedeny do provozu, tj. zda byly provozovány na základě povolení provozu vydaného krajským úřadem podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší nebo se jedná o zdroje uváděné do provozu teprve na základě této žádosti. V případě, že se jedná o nové vyjmenované zdroje, mělo by na nich být provedeno autorizované měření emisí. Předmětnými vyjmenovanými zdroji jsou „Barvení pryskyřic“ (výduch č. 26: TZL), „Kotlová výroba“ (2 výduchy č. 22: TOC), „Liquida pro pryskyřice“ (výduch č. 41: TOC), „Výroba Jodisolu“ (výduch č. 18: TOC), „Výroba kyselin“ (výduch č. 36: TOC), „Výroba otiskovacích past“ (výduch č. 29: TOC), „Výroba voskových materiálů“ (výduch č. 47, 46, 43: TOC, výduch č. 35: TZL). Dle názoru ČIŽP by mělo být provedeno jednorázové měření těchto zdrojů do 3 měsíců od nabytí právní moci nového IP. Inspekce navrhuje, aby byl na základě výsledků měření stanoven specifický emisní limit a to zejména u odlučovacích systémů, které jsou schopny zajistit výrazně nižší výstupní koncentrace TZL než je obecný emisní limit. V takovém případě inspekce navrhuje stanovit specifický emisní limit TZL jako hmotnostní koncentraci TZL za normálních podmínek ve vlhkém plynu. Hodnota specifického emisního limitu bude stanovena jako 300% naměřené průměrné koncentrace TZL (max. 100 mg.m3). Měření bude prováděno s četností 1 x za 3 kalendářní roky ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od posledního měření. V případě, že průměrná hodnota hmotnostní koncentrace TZL ve dvou po sobě jdoucích jednorázových měřeních emisí nedosáhne 10% stanoveného specifického emisního limitu, bude od měření upuštěno a další měření emisí bude provedeno pouze při změně zdroje znečišťování ovzduší, která by mohla mít vliv na emise znečišťujících látek. Obdobně inspekce navrhuje postupovat i v případě stanovení specifického emisního limitu TOC s tím, že s ohledem na umístění zdroje v zástavbě, doporučuje stanovit hodnotu specifického emisního limitu 50 mg/m3. Emisní limity budou stanoveny jako hmotnostní koncentrace znečišťující látky za normálních podmínek ve vlhkém plynu. Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Při stanovování emisních limitů a závazných podmínek provozu pro výše uvedené zdroje znečišťování ovzduší krajský úřad vycházel ze všech obdržených připomínek ČIŽP, vyjádření odborně způsobilé osoby ze dne 28. 4. 2016 a protokolu z kontroly ČIŽP ze dne 2. 6. 2016 a 28. 6. 2016. Na základě všech dostupných podkladů se krajský úřad přiklonil ke kontrolnímu zjištění ČIŽP a návrhu závazných podmínek uvedených ve vyjádření ze dne 22. 7. 2016 a výše uvedené zdroje neklasifikoval jako vyjmenované zdroje znečišťování, a proto pro ně nestanovil emisní limity dle „původního“ návrhu ČIŽP. Současně krajský úřad stanovil provozovateli povinnost kontrolovat účinnost filtrů zachycujících emise tuhých znečišťujících látek s četností předepsanou výrobcem filtračního zařízení a provozním předpisem a o všech kontrolách provádět záznam a ten archivovat po dobu minimálně 5 let (viz nový bod 2. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky a technickou charakteristiku zařízení). ČIŽP – ze dne 22. 7. 2016 1) Dle názoru inspekce bude nutno popis zařízení při následující změně dopracovat (např. pozemky, na kterých se nakládá se surovinami). Krajský úřad k připomínce uvádí následující: ČIŽP bude mít možnost uplatnit své připomínky, případně navrhnout změnu popisu zařízení u příští změny integrovaného povolení. Výčet pozemků dotčených zařízením krajský úřad aktualizoval dle výpisu z katastru nemovitostí, který byl přílohou žádosti, protokolu z kontroly ČIŽP ze dne 28. 6. 2016 (č.j. ČIŽP/45/IPP/1607280.005/16/KJN) a projednání s provozovatelem zařízení.
21
2) V kapitole 9. „Emise a další vlivy zařízení na životní prostředí“ je uveden výčet zdrojů znečišťování ovzduší. V tabulce 9.1. je nesprávně uvedena znečišťující látka namísto kódu pro zařazení zdrojů dle přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší, tzn. u vyjmenovaných zdrojů by měl být uveden kód 11.4., resp. 11.1. a pro spalovací zdroje 1.1. v případě, že se jedná o zdroje splňující kritéria pro zařazení pod příslušný kód. Vyjmenované zdroje by měly být přehledně uvedeny v této tabulce. Dále v tabulce nejsou uvedeny výsledky měření emisí všech změřených výduchů, provozovatel v roce 2015 provedl proměření i dalších výduchů (viz dílčí protokol o průběhu kontroly č.j. ČIŽP/45/IPP/1607280.002/16/KJN, str. 5). Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Krajský úřad souhlasí se zjištěním ČIŽP. Provozovatel zařízení byl na výše popsanou skutečnost upozorněn, zejména s ohledem na v budoucnu podávané žádosti o změnu integrovaného povolení. Krajský úřad je však toho názoru, že s žádosti je patrné, o co provozovatel žádá (viz ustanovení § 45 odst. 1 správního řádu), a navíc v současném stadiu správního řízení, tj. před vydáním rozhodnutí, není nutné žádost přepracovávat (doplňovat), neboť krajský úřad má k dispozici veškeré informace pro vydání rozhodnutí o změně integrovaného povolení. 3) U spalovacích zdrojů je uveden pouze výkon, chybí údaj o jmenovitém tepelném příkonu. Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Jmenovité tepelné příkony nevyjmenovaných spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší byly na základě připomínky ČIŽP doplněny do popisu těchto zařízení. Jmenovitý tepelný příkon vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší „Kotelna 1 (kotel K1 a K2)“ je uveden v popisu zařízení i povolení k provozu tohoto zdroje v bodě 1.3. výrokové části II. 4) V kapitole 12 je uvedeno „Monitorování vlivů zařízení na životní prostředí (Monitoring)“ a jsou zde uvedeny u sledovaných výduchů nebo výpustí pouze výduchy č. 19, 25, 30 a komíny kotlů K1, K2. Chybí výduchy č. 6, 12, 13 (v kapitole 16 jsou uvedeny). Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Krajský úřad na toto zjištění upozornil provozovatele zařízení, zejména s ohledem na v budoucnu podávané žádosti o změnu integrovaného povolení. Krajský úřad je však toho názoru, že s žádosti je patrné, o co provozovatel žádá (viz ustanovení § 45 odst. 1 správního řádu), a pravděpodobně se jednalo o administrativní chybu bez vlivu na rozhodnutí o podané žádosti o změnu integrovaného povolení. Výduchy č. 6, 12 a 13 je provozovatel povinen monitorovat s četností 1 x za 3 kalendářní roky ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data posledního měření (viz bod 1.2. výrokové části II.). Pokud průměrná hodnota hmotnostní koncentrace TZL ze dvou po sobě následujících měření nedosáhne 10 % stanoveného specifického emisního limitu, provozovatel požádá krajský úřad o upuštění měření emisí TZL. 5) Co se týká návrhu specifického emisního limitu TZL, ČIŽP při kontrole navrhovala, aby byl na základě výsledků měření stanoven specifický emisní limit, a to zejména u odlučovacích systémů, které jsou schopny zajistit výrazně nižší výstupní koncentrace TZL, než je obecný emisní limit. V takovém případě inspekce navrhla stanovit specifický emisní limit TZL jako hmotnostní koncentraci TZL za normálních podmínek ve vlhkém plynu. Hodnota specifického emisního limitu bude stanovena jako 300% naměřené průměrné koncentrace TZL (max. 100 mg/m3). Měření bude prováděno s četností 1 x za 3 kalendářní roky ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od posledního měření. V případě, že průměrná hodnota hmotnostní koncentrace TZL ve dvou po sobě jdoucích jednorázových měřeních emisí nedosáhne 10% stanoveného specifického emisního limitu, bude od měření upuštěno a další měření emisí bude provedeno pouze při změně zdroje znečišťování ovzduší, která by mohla mít vliv na emise znečišťujících látek.
22
V roce 2015 bylo provedeno měření výduchů č. 6, 12 a 13 a byly naměřeny koncentrace TZL 0,3 mg/m3, 0,9 mg/m3, 0,6 mg/m3. ČIŽP navrhuje, aby byl na základě výsledků měření a použité technologie stanoven emisní limit TZL 10 mg/m3 a byla zachována výše uvedená podmínka. Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Krajský úřad se vzhledem k výsledkům měření z roku 2015 i ostatním dostupným podkladům přiklání k návrhu specifického emisního limitu pro znečišťující látku TZL ve výši 10 mg/m3 u vyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší „Technologická linka na výrobu fosfátového cementu“ (výduch č. 12 a 13) a „Mletí silikonových výplní“ (výduch č. 6). Krajský úřad dále v bodě 1.2. uvedl podmínku, na základě které provozovatel provede 2 jednorázová autorizovaná měření emisí s četností 1 x za 3 roky (ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od posledního měření), a pokud průměrná hodnota hmotnostní koncentrace TZL z těchto dvou měření nedosáhne 10 % stanoveného specifického emisního limitu, provozovatel požádá krajský úřad o upuštění měření emisí TZL. Další měření emisí bude provedeno v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 písm. c) emisní vyhlášky v případě změny zdroje znečišťování ovzduší, která by mohla mít vliv na emise znečišťujících látek, a to nejpozději do 3 měsíců od vzniku této změny. CENIA, česká informační agentura životního prostředí (dále jen „CENIA“) – ze dne 7. 4. 2016 CENIA nedisponuje odbornou způsobilostí podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona o integrované prevenci pro kategorie 4.1 b) Výroba organických chemických látek, jako jsou kyslíkaté deriváty uhlovodíků jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery a směsi esterů, acetáty, ethery, peroxidy a epoxidové pryskyřice, 4.2 d) Výroba anorganických látek, jako jsou soli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný, 4.2 e) Výroba anorganických látek, jako jsou nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku. K žádosti o změnu integrovaného povolení CENIA může v rámci odborné podpory výkonu státní správy podle ustanovení § 5 zákona o integrované prevenci zpracovat odborné stanovisko k žádosti a k aplikaci nejlepších dostupných technik. Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Krajský úřad dne 26. 4. 2016 pod č.j. 18546/ZP/2015-20 požádal CENII v souvislosti s ustanovením § 5 zákona o integrované prevenci o vypracování odborného stanoviska k aplikaci nejlepších dostupných technik. CENIA – ze dne 28. 4. 2016 S návrhem na vydání změny integrovaného povolení souhlasí po zapracování doporučení a podmínek uvedených ve svém vyjádření. 1) CENIA doporučuje všechny nové vyjmenované zdroje znečišťování ovzduší kategorizovat podle skutečného množství emitovaných látek do ovzduší a stanovit emisní limity pro látky, které se v jednotlivých výrobách používají. Krajský úřad k připomínce uvádí následující: CENIA ve svém vyjádření popsala předmětné zařízení a porovnala ho s nejlepšími dostupnými technikami. Odborný posudek, který zpracovala společnost EMPLA AG spol. s r. o., Ing. Petr Badžgoň a Ing. Vladimír Plachý, v říjnu – prosinci 2015, zařadil jednotlivé zdroje znečišťování ovzduší podle výkonu ventilátorů vzduchotechniky, která je instalována ve všech posuzovaných technologiích (halách), takže objem odtahovaného je mnohem větší než skutečné množství emitovaných látek. Krajský úřad se na základě všech dostupných podkladů, obdržených vyjádření a kontrolního zjištění ČIŽP ze dne 2. 6. 2016 a 28. 6. 2016 přiklonil k návrhu závazných podmínek a emisních limitů v doplněné žádosti provozovatele ze dne 8. 7. 2016 a vyjádření ČIŽP ze dne 22. 7. 2016.
23
2) CENIA dále upozornila, že dle § 16 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), nemusí mít původce nebezpečného odpadu souhlas ke shromažďování a přeprav nebezpečného odpadu. Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Krajský úřad v souladu s platnou legislativou zrušil závaznou podmínku týkající se povolení k nakládání s nebezpečnými odpady spočívající v jejich shromažďování a třídění na určených místech, včetně tabulky s výčtem povolených nebezpečných odpadů a podmínek pro nakládání s nimi. Souhlas ke shromažďování nebezpečných odpadů dle ustanovení § 16 odst. 3 zákona o odpadech se postupem dle ustanovení § 82 odst. 2 zákona o odpadech v integrovaném povolení již nevydá. 3) CENIA dále doporučila zestručnit kapitolu Opatření k vyloučení rizik po ukončení činnosti zařízení, neboť se mnohdy jedná o citaci zákona. Podmínka podle § 20 odst. 1 písm. b) zákona o integrované prevenci se vztahuje podle výkladu MŽP pouze na zařízení, která nikdy nebyla v provozu. Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Krajský úřad souhlasí s doporučením CENIE, a proto z původního bodu 5. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. b) (nově bod 4.) vyjmul formulaci týkající se nevyužívání integrovaného povolení bez uvedení vážného důvodu po dobu delší než 4 roky, a to v souladu s ustanovením § 20 odst. 2 písm. b) zákona o integrované prevenci. 4) Předložený havarijní plán doporučujeme schválit po zapracování všech připomínek, které jsou uvedeny ve vyjádření ČIŽP, č.j. ČIŽP/45/IPP/1509717.002/16/KDR, ze dne 13. 4. 2016. Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Krajský úřad se taktéž ztotožnil s připomínkami ČIŽP k havarijnímu plánu, a proto dne 18. 4. 2016 pod č.j. 18546/ZP/2015-19 vyzval provozovatele v souladu s ustanovením § 45 odst. 2 správního řádu k přepracování havarijního plánu dle požadavků ČIŽP, oddělení ochrany vod ve vyjádření ze dne 13. 4. 2016. Současně krajský úřad dle ustanovení § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu řízení přerušil, a to do 31. 5. 2016. Provozovatel zaslal aktualizovaný havarijní plán krajskému úřadu dne 6. 5. 2016. Dne 10. 5. 2016 pod č.j. 18546/ZP/2015-24 krajský úřad postoupil aktualizovaný havarijní plán spolu s dalšími podklady účastníkům řízení, dotčeným správním úřadům a ČIŽP k vyjádření. 5) Doporučujeme aktualizovat PŘ podle navržených závazných podmínek provozu zařízení a v rámci změny IP předložené PŘ schválit. Ve všech PŘ doporučujeme uvést, podle jaké legislativy byly vypracovány. Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Krajský úřad předal připomínku provozovateli zařízení, který následně zaslal aktualizované provozní řády krajskému úřadu zpět ke schválení. CENIA – ze dne 27. 7. 2016 CENIA doporučuje ve všech PŘ uvést, podle jaké legislativy byly v rámci změny IP vypracovány. Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Připomínka byla předána provozovateli zařízení, který následně zaslal provozní řády krajskému úřadu zpět ke schválení. Povodí Labe, státní podnik – 7. 4. 2016 Povodí Labe, státní podnik souhlasí s vydáním požadované změny integrovaného povolení a upozorňuje, že se předmětné zařízení nachází v záplavovém území Q20 vodního toku Cidlina. Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Provozovatel má zpracovaný povodňový plán, který vypracoval Václav Veleba, aktualizace červen 2016, a ustanovenou
24
povodňovou komisy (str. 5 povodňového plánu). Záplavové území stanovil Okresní úřad Jičín rozhodnutím č.j. ŽP 03/67/2000/231.2/Vo/A/20-16 ze dne 31. 1. 2001. Povodí Labe, státní podnik – 19. 5. 2016 Povodí Labe, státní podnik souhlasí s vydáním požadované změny integrovaného povolení. K předloženému havarijnímu plánu nemá z hlediska správce povodí a vodního toku Cidlina připomínek. Povodí Labe, státní podnik má k návrhu povodňovému plánu následující připomínky: 1) Z textu povodňového plánu není patrné, které části a při jakých průtocích jsou ohroženy. Část areálu se nachází v záplavovém území při Q100, přičemž některé z objektů jsou ohrožovány již při průtocích cca Q20. Záplavové území stanovil Okresní úřad Jičín rozhodnutím č.j. ŽP 03/67/2000/231.2/Vo/A/20-16 ze dne 31. 1. 2001. Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Krajský úřad předal připomínku provozovateli zařízení, který dne 30. 6. 2016 zaslal aktualizovaný povodňový plán zpět krajskému úřadu. Dne 11. 7. 2016 pod č.j. 18546/ZP/2015-31 krajský úřad oznámil v souladu s ustanovením § 47 odst. 1 správního řádu zahájení řízení a postoupil aktualizovanou žádost o změnu integrovaného povolení k vyjádření do 15 dnů všem účastníkům řízení, dotčeným správním úřadům a ČIŽP. 2) Pro horní úsek Cidliny, kde se nachází i areál provozovatele, jsou pro jednotlivé stupně povodňové aktivity směrodatné následující vodní stavy na vodočtu v Jičíně (ř. km 76,005, cca 1 200 m pod hrází rybníka Kníže): 1. SPA (bdělost) 55 cm/2,8 m3/s 2. SPA (pohotovost) 70 cm/4,3 m3/s 3. SPA (ohrožení) 80 cm/5,4 m3/s Je třeba si uvědomit, že při 3. SPA je průtok na úrovni Q1 a že velikost Q100 je podle evidenčního listu hlášeného profilu 37,8 m3/s. Pro areál provozovatele je proto možno navrhnout vlastní (vyšší) stavy pro jednotlivé stupně povodňové aktivity. Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Krajský úřad předal připomínku provozovateli zařízení, který následně zaslal aktualizovaný povodňový plán zpět krajskému úřadu. Povodňový plán byl spolu s aktualizovanou žádostí postoupen účastníkům řízení, dotčeným správním úřadům a ČIŽP dne 11. 7. 2016 pod č.j. 18546/ZP/2015-31. 3) V povodňovém plánu je třeba uvést, že k zabezpečení ochrany areálu před povodněmi vedení společnosti jmenuje vlastní povodňovou komisi. Povodí Labe, s.p. požaduje uvést jmenovité složení této komise včetně telefonních spojení. Povodňová komise provozovatele spolupracuje s povodňovou komisí města – získává od ní upozornění na hrozící povodňové nebezpečí a informace o vyhlášených stupních povodňové aktivity. Na druhé straně zástupce provozovatele za povodně informuje zástupce povodňového orgánu města Jičína o situaci v prostoru areálu a o provedených opatřeních. Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Krajský úřad předal připomínku provozovateli zařízení, který následně zaslal aktualizovaný povodňový plán zpět krajskému úřadu. Členové povodňové komise jsou uvedeni na str. 5. Povodňový plán byl spolu s aktualizovanou žádostí postoupen účastníkům řízení, dotčeným správním úřadům a ČIŽP dne 11. 7. 2016 pod č.j. 18546/ZP/2015-31. 4) Povodí Labe, s.p. doporučuje podrobně popsat činnost při jednotlivých stupních povodňové aktivity, a to včetně stanovení úkolů povodňové komise. Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Krajský úřad předal připomínku provozovateli zařízení, který následně zaslal aktualizovaný povodňový plán zpět krajskému úřadu. Doplnění činnosti při jednotlivých stupních povodňové aktivity je uvedeno na str. 6
25
a 7. Povodňový plán byl spolu s aktualizovanou žádostí postoupen účastníkům řízení, dotčeným správním úřadům a ČIŽP dne 11. 7. 2016 pod č.j. 18546/ZP/2015-31. 5) V seznamu důležitých telefonních spojení Povodí Labe, s.p. doporučuje kromě rozšíření počtu uváděných spojení na povodňovou komisi města Jičína uvést u Povodí Labe, státní podnik i spojení na pracoviště vodohospodářského dispečinku – tel. 495 088 720, 495 088 730 (na obou číslech je zajištěna stálá sužba). Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Krajský úřad předal připomínku provozovateli zařízení, který následně zaslal aktualizovaný povodňový plán zpět krajskému úřadu. Povodňový plán byl spolu s aktualizovanou žádostí postoupen účastníkům řízení, dotčeným správním úřadům a ČIŽP dne 11. 7. 2016 pod č.j. 18546/ZP/2015-31. Povodí Labe, státní podnik – ze dne 25. 7. 2016 Povodí Labe, státní podnik ve svém vyjádření uvedlo, že v textu povodňového plánu není uvedeno, na základě čeho (vodní stavy na vodočtu – XY) budou vyhlašovány jednotlivé stupně povodňové aktivity platné pro areál společnosti. Krajský úřad k připomínce uvádí následující: Provozovatel zaslal předmětný povodňový plán se zapracovanou připomínkou zpět na Povodí Labe, státní podnik k odsouhlasení. Dne 17. 8. 2016 krajský úřad obdržel souhlasné vyjádření Povodí Labe, státní podnik k aktualizovanému povodňovému plánu. Další připomínky účastníků řízení a dotčených správních úřadů nebyly v průběhu řízení vzneseny. Požadavky k ochraně životního prostředí uvedené ve stanovisku k posouzení vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu dle § 13 odst. 5 zákona o integrované prevenci Záměr nebyl posuzován dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Důvody výroku rozhodnutí Na základě výše uvedených podkladů dospěl krajský úřad k závěru, že je nezbytné provést změnu integrovaného povolení v následujícím rozsahu: Výroková část I. (úvodní odstavec) Krajský úřad formulačně upravil výrokovou část I., a to z důvodu větší přehlednosti a sjednocení integrovaného povolení. Do úvodního odstavce byly doplněny kategorie průmyslových činností dle přílohy 1 zákona o integrované prevenci. Na základě stanoviska Ministerstva životního prostředí ze dne 30. 1. 2015 č.j. 1442/ENV/15 krajský úřad vypustil z integrovaného povolení text o zařazení zařízení pod bod průmyslové činnosti 4.1.h) (4.1. h) Výroba organických chemických látek jakou jsou polymery určené jako suroviny k dalšímu zpracování, syntetická vlákna a vlákna na bázi celulózy), a to z důvodu, že činnost jejímž výstupem jsou akrylátové zuby SPOFADENT PLUS a MIFAM SUPER LUX a současně ani činnost, při které se vyrábí karboxycementový liquid a produkty označené jako KAVITAN, nejsou surovinou pro další zpracování a nenaplňují definici kategorie průmyslové činnosti 4.1.h). Výroková část I. Popis umístění zařízení a popis zařízení Krajský úřad upravil část integrovaného povolení týkající se popisu a umístění zařízení, a to z důvodu jednoznačnosti integrovaného povolení. Krajský úřad rozdělil tuto část na Popis umístění zařízení a popis zařízení a Související činnosti. Do popisu umístění zařízení byly 26
doplněny všechny pozemky dotčené zařízením včetně souvisejících činností. V souladu s ustanovením § 13 odst. 3 písm. c) zákona integrované prevenci a vyhlášky č. 288/2013 Sb., která provází zákon o integrované prevenci, krajský úřad doplnil přímé určení polohy zařízení, a to s ohledem na požadavky na popis umístnění zařízení. K jednotlivým částem zařízení krajský úřad doplnil jejich přesné umístění (výrobní hala a místnost), ve které daná činnost probíhá. Krajský úřad z popisu zařízení vypustil označení průmyslové činnosti pro výroby, které již definici průmyslové činnosti 4.1.h) nesplňují. Popis výroby a podmínky provozu však zůstanou v integrovaném povolení zachovány, a to jako součást probíhající výroby pod působností zákona o integrované prevenci. Krajský úřad dále k jednotlivým vyjmenovaným zdrojům znečišťování ovzduší doplnil kategorii dle přílohy 2 zákona č. 201/2012 Sb., zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ovzduší“). Na základě předložené žádosti krajský úřad doplnil popis činností „Barvení a balení pryskyřic“, „Výroba otiskovacích alginátových a formovacích hmot“, „ Výroba otiskovacích past“, „Výroba voskových a šelakových destiček“, „Mísení tekutin pro akrylátové pryskyřice“, „Výroba dezinfekčních roztoků“, „Výroba demineralozované vody“, které bezprostředně souvisí s provozem předmětného zařízení. Na základě aktualizace žádosti ze dne 30. 6. 2016 krajský úřad dále doplnil popis „Výroba ostatních výplňových materiálů“. Krajský úřad dále s ohledem na rozsah zařízení blíže specifikoval popis jednotlivých souvisejících činností. Krajský úřad také aktualizoval popis zařízení týkající se spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší. V dosud platném integrovaném povolení byly uvedeny pojmy podle dnes již neplatné legislativy na úseku ochrany ovzduší. Krajský úřad doplnil do popisu zařízení umístění spalovacích zdrojů, jmenovité tepelné příkony pro jednotlivé zdroje a současné také informaci, zda se jedná o vyjmenovaný či nevyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší a příslušný kód dle přílohy 2 zákona o ochraně ovzduší. Na základě aktualizace žádosti ze dne 30. 6. 2016 krajský úřad změnil označení kotle a výkonu v materiálovém skladu a dílny montáže KaVo. Výroková část II. (úvodní odstavec) Krajský úřad upravil úvodní odstavec výrokové části II., a to z důvodu přehlednosti a jednoznačnosti integrovaného povolení. Výroková část II. bod 1. Krajský úřad v této části integrovaného povolení formulačně upravil bod 1. Emisní limity dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. a) zákona o integrované prevenci, a to z důvodu sjednocení formální struktury integrovaného povolení, a to tak že změnil název celého bodu 1. Emisní limity dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. a) zákona o integrované prevenci na bod 1. Ochrana ovzduší. Povolení provozu zdrojů znečišťování ovzduší bylo vydáno podle starého zákona o ochraně ovzduší (č. 86/2002 Sb.). Krajský úřad na žádost provozovatele zařízení a z důvodu změny legislativy a požadavků krajského úřadu na změnu struktury integrovaných povoleních vydávaných krajským úřadem upravil výroky, kterými byly povoleny jednotlivé zdroje znečišťování ovzduší tak, aby byly v souladu se zákonem o ochraně ovzduší a k němu prováděcími právními předpisy. Výroková část II., nový bod 1.1. Krajský úřad v této části integrovaného povolení udělil v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší povolení k provozu vyjmenovaných zdrojů znečišťování ovzduší
27
„Technologická linka na výrobu polymetylmetakrylátových pryskyřičných zubů (výduch č. 25 a 30)“ a „Technologická linka na výrobu vulkanitu (výduch č. 19). Současně krajský úřad schválil provozní řády „Výroba zubů“, který vypracoval Ing. Michal Krúpa, v říjnu 2015, a „Výroba vulkanitů“, který vypracoval Ing. Michal Krúpa, v říjnu 2015. Krajský úřad z původního povolení k provozu odstranil již neplatnou podmínku o povinnosti provozovatele provést v termínu do 3 měsíců autorizované měření emisí u výduchu č. 30 (odtah z místnosti J097 – MMA) od realizace odtahu z místnosti J097 – MMA. Krajský úřad také odstranil podmínku, na základě které měl provozovatel povinnost oznámit termín pro každé měření ČIŽP a krajskému úřadu. Tato podmínka vychází z legislativy na úseku ochrany ovzduší. Krajský úřad dále z podmínek odstranil budoucí čas, tak aby podmínky byly platné pro současnou dobu. Výroková část II., nový bod 1.2. Krajský úřad v této části integrovaného povolení vyhověl žádosti provozovatele a dle ustanovení § 40 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší udělil povolení k provozu vyjmenovaným zdrojům znečišťování ovzduší „Technologická linka na výrobu fosfátového cementu“ (výduchy č. 12, 13)“ a „Mletí silikátových výplní (výduch č. 6)“ zařazeným do kategorie 11.1. (11.1. Stacionární zdroje, jejichž roční emise tuhých znečišťujících látek překračuje 5 t/rok) dle přílohy 2 zákona o ochraně ovzduší. Při stanovování emisních limitů a závazných podmínek provozu pro výše uvedené zdroje znečišťování ovzduší krajský úřad vycházel z legislativy na úseku ochrany ovzduší, obdržených připomínek, návrhu ČIŽP uvedeném v připomínce ze dne 22. 7. 2016, protokolu z kontroly ze dne 2. 6. 2016 a 28. 6. 2016, tak i z obdrženého vyjádření odborně způsobilé osoby ze dne 28. 4. 2016. Krajský úřad dále přihlédl k předloženému odbornému posudku, který vypracovala společnost EMPLA AG, spol. s.r.o., Ing. Petr Badžgoň, říjen – prosinec 2015. Na základě výše uvedených podkladů a vyjádření krajský úřad rozhodl, že provozovatel provede dvě jednorázová autorizovaná měření emisí s četností 1 x 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od posledního měření. První autorizované měření bude provedeno do 3 měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. V případě, že průměrná hodnota hmotnostní koncentrace TZL ve dvou po sobě jdoucích jednorázových měřeních emisí nedosáhne 10% stanoveného specifického emisního limitu, má provozovatel možnost požádat krajský úřad o upuštění od měření. Další měření emisí bude v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 emisní vyhlášky provedeno pouze při změně zdroje znečišťování ovzduší, která by mohla mít vliv na emise znečišťujících látek. Současně krajský úřad schválil provozní rády „Výroba a mletí cementů“, který vypracoval Ing. Michal Krúpa, v říjnu 2015, a „Mlýnice silikátů“, který vypracoval Ing. Michal Krúpa, v prosinci 2015. Výroková část II., nový bod 1.3. Krajský úřad na základě podkladů poskytnutých provozovatelem zařízení ke spalovacím stacionárním zdrojům znečišťování ovzduší, tj. jmenovitých tepelných příkonů pro jednotlivé kotle, upravil povolení k provozu těchto spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší. Z instalovaných spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší v zařízení (viz popis zařízení) se pouze u kotelny 1, resp. kotlů K1 a K2 jedná o vyjmenované zdroje znečišťování ovzduší kód 1.1. (1.1. Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně) dle přílohy 2 zákona o ochraně ovzduší, pro které je vyžadováno povolení provozu dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší, resp. ustanovení, § 40 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší. Emisní limity byly stanoveny dle přílohy 2 části II emisní vyhlášky. Celkový jmenovitý tepelný příkon je 950 kW – emisní limity jsou stanoveny pro znečišťující látky NO2 a CO dle tabulky 1.2. (emisní limity platné do 31. 12. 2017) a dále také
28
dle tabulky 1.1. (emisní limity platné od 1. 1. 2018). Přísnější emisní limity platné od 1. 1. 2018 stanovil krajský úřad na základě výsledků předložených ve zprávách o plnění podmínek integrovaného povolení z let 2014 a 2015. Stanovení emisního limitu pro znečišťující látku SO2 již není platnou legislativou vyžadováno, proto nebyl emisní limit stanoven. V souladu s ustanovením § 3 odst. 5 písm. a) emisní vyhlášky bylo stanoveno zjišťování úrovně znečišťování ovzduší výpočtem, namísto zjišťování úrovně znečištění jednorázovým autorizovaným měřením. Výsledky zjišťování úrovně znečišťování emisí budou předány každoročně krajskému úřadu v rámci zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení. Provozní řád zdroje znečišťování ovzduší nebyl krajským úřadem schválen, a to z důvodu, že není legislativou vyžadován. Krajský úřad zrušil podmínku o informování České inspekce životního prostředí o provedení jednorázového autorizovaného měření emisí, a to z důvodu změny provádění zjišťování úrovně znečišťování. Nově je úrovně znečišťování zjišťována výpočtem. Výroková část II., původní bod 1.2. zrušen Krajský úřad ve výrokové části II. zrušil část závazných podmínek provozu z hlediska ochrany před hlukem, a to proto, že se jedná o zákonnou podmínku, která je obecně platná, i přestože není uvedena v integrovaném povolení dle ustanovení § 31 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platným nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací bylo zrušeno). Provozovatel je povinen dodržovat tyto hodnoty akustického tlaku, i když nejsou stanoveny jako závazné podmínky provozu zařízení. Výroková část II., původní bod 1.3. zrušen Krajský úřad ve výrokové části II. zrušil část závazných podmínek provozu z hlediska dodržování emisních limitů a četnosti sledování znečištění odpadních a dešťových vod odváděných do kanalizace pro veřejnou potřebu. Dodržování emisních limitů a četnosti měření je vázáno smluvním vztahem mezi provozovatelem zařízení a provozovatelem kanalizace. Zákon č. 274/2014 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, již neupravuje povolení k vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu. Před novelou zákona o vodovodech a kanalizacích č. 275/2013 Sb., muselo být vypouštění odpadních vod do kanalizace povoleno vodoprávním úřadem. Současná právní úprava zákona o vodovodech a kanalizacích již tuto povinnost neupravuje. Množství a jakost vypouštěných odpadních vod je upravena kanalizačním řádem a dodavatelsko-odběrateskou smlouvou uzavřenou mezi odběratelem (provozovatelem zařízení) a provozovatelem kanalizace (Vodohospodářská a obchodní společnost, a.s. Jičín). Výroková část II., původní bod 2. zrušen Krajský úřad v souladu s platnou legislativou zrušil souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady spočívající v jejich shromažďování a třídění na určených místech v návaznosti na účinnost (od 1. října 2013) zákona č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, včetně tabulky s výčtem povolených nebezpečných odpadů a podmínek pro nakládání s nimi. Souhlas ke shromažďování nebezpečných odpadů dle ustanovení § 16 odst. 3 zákona o odpadech se postupem dle ustanovení § 82 odst. 2 zákona o odpadech v integrovaném povolení již nevydá.
29
Výroková část II., nový bod 2. Krajský úřad v této části integrovaného povolení za bod 1. Ochrana ovzduší vložil nový bod 2. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky a technickou charakteristiku zařízení. Tento bod slučuje podmínky z původního bodu 3. (3. Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. f) zákona o integrované prevenci), částečně podmínky z původního bodu 4. (4. Opatření pro předcházení haváriím dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. g) zákona o integrované prevenci) a podmínku z původního bodu 6. (6. Opatření k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku). Znění podmínek krajský úřad přepracoval z budoucího času do přítomného, tak aby integrované povolení bylo aktuální pro současnou dobu. Krajský úřad na základě závěrů předložené základní zprávy, kterou zpracovala společnost EMPLA AG spol. s r.o., RNDr. Peter Horváth, odborně způsobilá osoba v inženýrské geologii a hydrogeologii, v dubnu 2015, stanovil podmínky monitoringu podzemních vod v rozsahu doporučeném v základní zprávě, a to pro kontrolu jakosti podzemních vod před případným znečištěním pocházejícím z provozu zařízení. Při zpracování základní zprávy byl proveden rozbor podzemní vody a výsledky porovnány s hodnotami dle Metodického pokynu Ministerstva životního prostředí – Indikátory znečištění, 2013. Porovnávány byly následující ukazatele: Cd, Ni, Hg, Zn a C10 – C40. Z důvodu nízkých hodnot není nutné při dalším monitoringu sledovat parametry Cd a Ni. Parametry Hg a Zn je třeba v podzemní vodě dále monitorovat vzhledem k používání látek a přípravků obsahující tyto těžké kovy. Parametr C10 – C40 navrhl zpracovatel základní zprávy monitorovat jako sumární ukazatel znečištění organickými uhlovodíky. Zpracovatelem základní zprávy nebylo stanoveno provedení nápravných opatření. Body 3. (3. Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. f) zákona o integrované prevenci), 4. (4. Opatření pro předcházení haváriím dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. g) zákona o integrované prevenci) a 6. (6. Opatření k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku) původního znění integrovaného povolení byly přesunutím podmínek do nového bodu 2. (2. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky a technickou charakteristiku zařízení) zrušeny. Výroková část II., původní bod 3. zrušen Krajský úřad v této části integrovaného povolení zrušil původní bod 3. Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. f) zákona o integrované prevenci, a to z důvodu přehlednosti integrovaných povoleních vydávaných krajským úřadem. Podmínka týkající se sledování specifických potřeb energie, surovin a vody byla přesunuta do nového bodu 2. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky a technickou charakteristiku zařízení. Současně byl z podmínky odstraněn budoucí čas. Výroková část II., původní bod 4., nově bod 3. Krajský úřad změnil název a číslování původního bodu 4. Opatření pro předcházení haváriím dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. g) zákona o integrované prevenci, a to s ohledem na srozumitelnost integrovaných povolení, a to tak, že změnil název a číslování celého bodu 4. Opatření pro předcházení haváriím dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. g) zákona o integrované prevenci na bod 3. Opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků. V bodě 3.1. krajský úřad schválil aktualizovaný havarijní plán pro „Chemické výroby v závodě SpofaDental a.s. Jičín“, který vypracovala společnost EMPLA s.r.o. Hradec Králové, upravil RNDr. Jiří Pfeifer, v dubnu 2016, za stanovení podmínek pro jeho
30
aktualizaci, používání a dále podmínek pro zacházení se závadnými látkami, které s havarijním plánem bezprostředně souvisejí (viz původní podmínky z bodu 4. týkající se ochrany vod). Z podmínek byla vypuštěna podmínka týkající se aktualizace bezpečnostních listů, a to z důvodu, že tato povinnost není stanovena platnou legislativou provozovateli zařízení, ale výrobcům a distributorům látek, pro které je povinnost zpracovat bezpečnostní listy. Dále byla zrušena podmínka týkající se aktualizace havarijního plánu před uvedení linky na výrobu amalgámových kapslí do provozu, neboť tato podmínka již není relevantní. Podmínky uvedené podmínky v bodě 4.1. týkající se linky pro výrobu amalgámových kapslí a podmínky z hlediska ochrany ovzduší uvedené v bodě 4.2. byly přesunuty do nového bodu 2. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky a technickou charakteristiku zařízení. Současně byl z podmínek odstraněn budoucí čas. Výroková část II., původní bod 5., nově bod 4. Krajský úřad změnil název a číslování bodu 5. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. b) zákona o integrované prevenci, a to s ohledem na přehlednost integrovaných povolení, a to tak, že změnil název a číslování původního bodu 5. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. b) zákona o integrované prevenci na bod 4. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházející ze zařízení po ukončení jeho činnosti. V bodě 4.1. byla schválena Základní zpráva v souladu s ustanovením § 4a zákona o integrované prevenci, jako nezbytná podmínka popisu stavu znečištění půdy a podzemních vod nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými zařízením v době jejího zpracování. Základní zprávu zpracoval RNDr. Peter Horváth, jako odborně způsobilá osoba v inženýrské geologii a hydrogeologii, v dubnu 2015. Ze závěrů základní zprávy vyplývá, že pro úplnou eliminaci rizik spojených s ohrožením podzemních vod a půdy nebezpečnými látky by bylo nutné navrhnout provedení technických preventivních opatření. Zpracovatel základní zprávy navrhuje v intervalu 1 x za 5 let sledovat kvalitu podzemních vodách na monitorovacích objektech HV1 a HV2 v rozsahu uhlovodíků (C10 - C40), Hg a Zn, bez provedení jiných nápravných opatření. Na základě doporučení zpracovatele základní zprávy krajský úřad ve výrokové části tohoto rozhodnutí stanovil monitoring podzemních vod dle návrhu zpracovatele základní zprávy, a to z důvodu ochrany jakosti podzemních vod pravidelným sledováním jejich jakosti – viz nový bod 2. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledemna místní podmínky a technickou charakteristiku zařízení. Krajský úřad v bodě 4.2. považoval za vhodné blíže určit postup provozovatele zařízení včetně procesních lhůt jak při přerušení, tak také při ukončení provozu zařízení, s ohledem na vyšší informovanost provozovatele a požadavky na něj kladené krajským úřadem z hlediska ochrany životního prostředí. Původně stanovené podmínky pro ukončení provozu zařízení byly nahrazeny zcela novými podmínkami, které blíže specifikují povinnosti provozovatele zařízení při ukončení provozu zařízení. Provozovatel na základě splnění stanovených podmínek a povinností může požádat krajský úřad o vydání rozhodnutí o zániku integrovaného povolení dle ustanovení § 20 odst. 2 zákona o integrované prevenci pro celé zařízení nebo pro jeho část.
31
Výroková část II., původní bod 6. zrušen Krajský úřad v této části integrovaného povolení zrušil původní bod 6. Opatření k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí, a to z důvodu přehlednosti integrovaných povolení vydávaných krajským úřadem. Podmínka týkající se školení zaměstnanců v oblasti životního prostředí byla přesunuta do nově vzniklého bodu 2. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky a technickou charakteristiku zařízení. Výroková část II., původní bod 7., nově bod 5. Krajský úřad v této části integrovaného povolení změnil název a číslování bodu 7. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení dle § 13 odst. 4 písm. b) zákona o integrované prevenci, a to z důvodu přehlednosti integrovaného povolení, a to tak, že změnil název a číslování původního bodu 7. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení dle § 13 odst. 4 písm. b) zákona o integrované prevenci na bod 5. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení. Krajský úřad upravil bod 1. předložení zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení, resp. způsob předávání zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení. V souladu s ustanovením § 16a zákona o integrované prevenci je zpráva o plnění podmínek integrovaného povolení předkládána krajskému úřadu pouze v elektronické podobě a její náležitosti stanovuje prováděcí právní předpis. Krajský úřad dále administrativně technicky upravil bod 2., který zahrnuje povinnosti provozovatele zařízení. Podmínky jsou stanoveny obecně pro všechna zařízení pod působností zákona o integrované prevenci, pro která krajský úřad vydal integrované povolení. Výroková část III. a IV. Krajský úřad v této části integrovaného povolení změnil číslování a názvy výrokové části III. a IV. Ve výrokové části IV. jsou nově uvedeny rozhodnutí, stanoviska a souhlasy, které by byly vydány podle zvláštních právních předpisů a v souladu s ustanovením § 44 odst. 2 zákona o integrované prevenci je krajský úřad ruší. Ve výrokové části III. jsou uvedena rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, která by byla vydána podle zvláštních právních předpisů. Krajský úřad s ohledem na změnu zákona o ochraně ovzduší upravil bod týkající se povolení k provozu zdrojů znečišťování ovzduší a současně z důvodu zrušení souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady zrušil z tohoto výčtu uvedený souhlas.
Z hlediska závazného zavádění nejlepších dostupných technik a technologií (závazné BAT) pro chemickou výrobu organických a anorganických látek, dle ustanovení § 14 zákona o integrované prevenci uvedených v závazných podmínkách integrovaného povolení krajský úřad uvádí, že závazná povinnost zavedení BAT nastane v případě vydání rozhodnutí o jejich závaznosti na úrovni EU, tzv. závěry o BAT (http://www.ippc.cz/obsah/referencnidokumenty/zavery-o-bat/). Předložení konečného návrhu pro velkoobjemové organické chemikálie (bod 4.1.) proběhlo v roce 2015 a pro velkoobjemové anorganické chemikálie pevné látky (body 4.2. d) a 4.2.e)) v roce 2017. Následně nejpozději do 4 let od vydání těchto závěrů o BAT je provozovatel zařízení dle ustanovení § 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci povinen provozovat zařízení v souladu s BAT.
32
Poučení účastníků řízení Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení § 81 a násl. správního řádu odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Odvolání se podává u Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Rozhodovat o odvolání přísluší Ministerstvu životního prostředí ČR.
„otisk úředního razítka“ z p. Ing. Iveta Kottová odborná referentka na úseku integrované prevence
Rozdělovník: Účastníci řízení 1) SpofaDental, a.s., Markova 238, 506 01 Jičín Dotčené správní úřady 1) Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové, Habrmanova 19, 501 01 Hradec Králové 2) Městský úřad Jičín, Žižkovo náměstí 18, 506 01 Jičín Česká inspekce životního prostředí 1) Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Hradec Králové, Resslova 1229, 500 02 Hradec Králové Odborně způsobilá osoba 1) CENIA, Česká informační agentura životního prostředí, Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 Na vědomí 1) Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové 2) Vodohospodářská a obchodní společnost, a.s. Jičín, Na Tobolce 428, 506 01 Jičín
33
