Vyhodnocení projektu
POMOC RODINÁM JINAK
Azylový dům pro ženy a matky s dětmi o.p.s.
Ing. Petra Juráňová
Sídlo: Hrbová 1561, 755 01 Vsetín, Zlínský kraj
Mgr. Eva Juříčková Mgr. Veronika Filáková Mgr. Jarmila Studeníková Mgr. Tereza Kalužíková
1
Obsah 1.
Popis projektu.................................................................................................................................. 3
2.
Metodika FIE – Feuerstein Insrumental Enrichment....................................................................... 6
3.
Metodika ÚOP – Úkolově orientovaný přístup ............................................................................... 8
4.
Kazuistiky – metoda FIE ................................................................................................................. 10 4.1 Mgr. Eva Juříčková - Aplikace metody FIE u 11-leté Romany.................................................. 10 4.2 Mgr. Veronika Filáková - Aplikace metody FIE u 10-leté Adély ............................................... 12
5. Kazuistiky – metoda ÚOP .................................................................................................................. 14 5.1 MGR. JARMILA STUDENÍKOVÁ - APLIKACE METODY ÚOP RODINA 1 .................................. 14 5.2 MGR. JARMILA STUDENÍKOVÁ - APLIKACE METODY ÚOP RODINA 2 .................................. 15 5.3 MGR. JARMILA STUDENÍKOVÁ - APLIKACE METODY ÚOP RODINA 3 .................................. 16 5.4 MGR. JARMILA STUDENÍKOVÁ – CELKOVÉ HODNOCENÍ ............................................................ 18 5.5 MGR. TEREZA KALUŽÍKOVÁ – APLIKACE METODY ÚOP RODINA 1 ........................................... 18 5.6 MGR. TEREZA KALUŽÍKOVÁ – APLIKACE METODY ÚOP RODINA 2 ............................................ 19 5.7 MGR. TEREZA KALUŽÍKOVÁ – APLIKACE METODY ÚOP RODINA 3 ........................................... 21 5.8 MGR. TEREZA KALUŽÍKOVÁ – CELKOVÉ HODNOCENÍ ...................................................................... 22 6.
ZÁVĚR ............................................................................................................................................. 23
2
1. Popis projektu Projekt Pomoc rodinám jinak byl napsán v rámci dotačního programu MPSV ČR Rodina a Ochrana práv dětí. V roce 2013 MPSV ČR podporovalo následující tři oblasti: Preventivní aktivity rodiny Podpora rodin v agendě SPOD Zavádění nových a inovovaných postupů a metod do přímé práce s rodinami, jejich pilotní ověření Projekt Pomoc rodinám jinak byl zaměřen na třetí oblast, tedy na zavádění nových a inovovaných postupů a metod do přímé práce s rodinami, jejich pilotní ověření. Celá realizace projektu trvala 10 měsíců (březen-prosinec 2013) s celkovým rozpočtem 260 000 Kč. První metodou byla Feuersteinova metoda instrumentálního obohacení (dále jen FIE). Jedná se o podporu vzdělávacích potřeb dětí klientů terénní asistenční služby, u nichž vázne školní prospěch a tím i o napomáhání jejich integraci v procesu učení/vzdělávání. Zdůvodnění potřebnosti aplikace FIE - projekt vychází ze zkušeností terénních sociálních pracovnic, které dokazují, že podpora vzdělávání a motivace k plnění školních povinností přímo v domácím prostředí hraje jak nezastupitelnou preventivní úlohu, tak napomáhá těm žákům, kteří jsou ohroženi předčasným odchodem ze vzdělávacího systému. Projekt pracuje s metodou FIE, která je ve Zlínském kraji téměř neznámá. Až na několik vyškolených jednotlivců není metoda organizovaně využívána ani medializována, i když její pozitivní výstupy jsou obecně uznávány. Metoda je na celém světě využívána již přes 50 let. Protože je časově náročná, ale přitom nepředpokládá pedagogické vzdělání, je vhodná i pro sociální pracovníky, kteří tak mohou terénní sociální práci obohatit o tuto vzdělávací dimenzi. Druhou metodou, kterou jsme v rámci projektu pilotně ověřili, je "úkolově orientovaný přístup" (dále ÚOP) - jedná se o metodu intervence, která je orientována na řešení problémů, má krátkodobý charakter, je časově ohraničená a je orientována na současnost. Klade důraz na autonomii klienta a jeho zodpovědnost za svou životní situaci a definuje klienta jako hlavního aktéra změny. ÚOP je metoda sociální práce, která se osvědčila v zahraničí a je vhodná k použití do praxe sociální práce v českém prostředí, konkrétně pro sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, jež jsou ohroženy sociální exkluzí. V praxi to znamená, že se jedná o krátkodobou terapii, při které je prostřednictvím šesti základních kroků směřováno k dosažení cílů klienta. Přitom jsou posilovány silné stránky klienta, jenž je veden k samostatnosti při plnění jednotlivých kroků a provázen sociálním pracovníkem při jejich plnění. V rámci přístupu mohou být řešeny problémy týkající se bydlení klienta, vyřizování dokladů či sociálních dávek, hospodaření s příjmy domácnosti, zvyšování kvalifikace, získání zaměstnání, jednání s úřady a další. Zdůvodnění potřebnosti aplikace ÚOP: V souvislosti s probíhajícími trendy se jeví riziko redukce sociální práce právě na poskytování sociálních služeb, aniž by byla hlouběji zkoumána životní situace a cíleně aplikovány metody práce, které vychází z teorií. Sociální pracovníci jsou zmateni představou, že prostřednictvím poskytování předem definované a standardizované služby vyřeší problém klienta. Potřeby klientů je však nutné chápat nad rámec nabízených služeb a možnost ovlivnění intervence samotným klientem jako partnerem ve spolupráci je nedílnou součástí změny jeho životní situace. 3
Podstatným znakem je dlouhodobě setrvání v evidenci terénní služby hraničící se závislostí a na službě či pracovníkovi. Terénní pracovnice mají zkušenosti, že ve většině případů je práce s klienty dlouhodobá, klient může ztrácet důvěru ve své schopnosti zvládnout problém a stane se tak na pracovníkovi poskytující sociální služby závislým. Proto bylo cílem projektu ověřit, zda krátké trvání poskytované služby a zaměření na časově ohraničené cíle zvolené klientem je efektivnější a trvalejší než dlouhodobá spolupráce s otevřeným koncem. Specifika cílové skupiny: Metoda FIE - cílové skupiny A) žáci ZŠ se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a ti žáci, kteří jsou ohroženi předčasným odchodem ze vzdělávání, jejichž rodiny jsou zároveň klienty TAS (terénní asistenční služby). SVP této cílové skupiny jsou dány zejména sociálním znevýhodněním. Toto prostředí se negativně odráží na školních výsledcích, které jsou převážně podprůměrné, častým výsledkem je rezignace v procesu vzdělávání. Tato metoda představuje nejpropracovanější systém pro rozvoj dovedností myslet a učit se - tím podpoří úspěšnou integraci CS mezi ostatní žáky. B) 2 pracovníci terénní asistenční služby, kteří byli v dané metodě FIE vyškoleni, zvýšila se tak jejich kompetence dovedností, které mohli v rodinách aplikovat. Pracovníci s výše uvedenou CS žáků potom v přirozeném prostředí individuálně pracovali. Terénní pracovníci při návštěvách rodiny motivovali rodiče k zodpovědnosti ve vztahu k dítěti a jeho školním povinnostem, zprostředkovávali doučování, podporovali zájmové vzdělávání - tím vším významně posilovali integraci dětí se SVP. Cílem byla vyšší vzdělanost v oblasti SVP u pracovníků TAS. Metoda ÚOP - cílové skupiny A) Jednou z cílových skupin, u kterých má metoda své opodstatnění, jsou ohrožené rodiny s dětmi. ÚOP vychází z jednoduché myšlenky, že malý úspěch posiluje sebedůvěru a sebeúctu a lidé se nasazují na úkoly, které si zvolili a vychází z pozitivních zkušeností zvládání. Hlavními aspekty jsou partnerství a posilování a k tomu, že je tyto úkoly schopen zvládnout sám nebo za pomoci pomáhajícího pracovníka, který do procesu vstoupí. Hlavními principy je empatie, akceptace a kongruence. Metoda klade důraz na autonomii klienta a jeho zodpovědnost za svou životní situaci a definuje a jako hlavního aktéra změny. B) 2 pracovníci terénní asistenční služby, kteří byli v dané metodě ÚOP vyškoleni a kteří následně výše uvedenou metodu aplikovali u svých klientů, terénní pracovníci při svých návštěvách motivovali rodiny k zodpovědnosti v jejich životních situacích. Počet klientů: Terénní pracovníci implementovali metodu FIE celkem u 6 žáků v rodinách (u klientů) TAS a metodu Úkolově orientovaného přístupu uplatňovali u celkem 20 rodin (klientů) TAS. Seznam cílů (aktivit) projektu: Cíl: zvýšit vzdělanost pracovníků TAS při práci s dětmi Popis: Vyškoleni byli 2 pracovníci TAS, kteří aktivně metodu FIE uplatňovali v rodinách klientů TAS. Cílem bylo zvýšení profesní kompetence pracovníků v akreditované metodě, která je v našem kraji 4
téměř neznámá a u žáků se SVP neuplatňována. Cílem bylo zvýšení vzdělanosti v přístupu k žákům se SVP. Cíl: zvýšit vzdělanost pracovníků TAS v metodě ÚOP Popis: vyškoleni byli 2 pracovníci TAS, kteří metodu během projektu aktivně uplatňovali u svých vytipovaných klientů. Cílem bylo zvýšení profesní kompetence pracovníků v této metodě, která je v našem kraji téměř neznámá a u klientů TAS neuplatňována. Cílem byla proaktivní práce terénních pracovníků s klienty TAS. Cíl: pilotně ověřit zprostředkované vyučování metodou FIE Popis: Cílem bylo pilotně ověřit v praxi Feuersteinovu metodu instrumentálního obohacení u žáků, kteří pochází z rodin ze sociálně znevýhodněného prostředí způsobem, že terénní pracovníci budou docházet do přirozeného prostředí rodin a tuto metodu na žácích aplikovat. Cílem bylo potvrdit, že tato metoda pomůže žákům se speciálními vzdělávacími potřebami překonat potíže, které je při učení provází a tím zlepší jejich školní prospěch. Cíl: podpořit vzdělávací potřeby dětí klientů TAS, u nichž vázne školní prospěch Popis: Terénní pracovník docházel do rodin (klienti TAS) s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami a s dětmi, kde hrozí předčasný odchod ze vzdělávání. Cílem byla podpora vzdělávání a motivace k plnění školních povinností přímo v domácím prostředí. Cílem bylo zlepšit školní prospěch žáků a napomoci tak jejich integraci v procesu vzdělávání. Cílem byla také prevence předčasného odchodu ze vzdělávání žáků. Výuka v rámci projektu podporovala rozvoj učebních strategií, efektivních učebních návyku a dovedností myslet. Cílem bylo pomoci dítěti překonat učební potíže, které jej provází.
Cíl: pilotně ověřit metodu Úkolově orientovaného přístupu v rodinách ze sociálně znevýhodněného prostředí Popis: cílem bylo pilotně ověřit metodu úkolově orientovaného přístupu u klientů TAS, se kterými pracovníci TAS pracovali v jejich přirozeném prostředí - u nich doma. Cílem bylo, aby se rodiny v nepříznivé situaci samy podílely na jejím aktivním řešení, aby rodiny přijaly zodpovědnost za danou situaci a naučily se nepřízni čelit. Cíl: podpořit aktivní řešení nepříznivé životní situace klientů TAS Popis: Terénní pracovník docházel do rodin (klienti TAS), kde vedli dialog o jejich životní situaci a diskutovali, jak předejít nebo zabránit různým nepříznivým stavům (interpersonální konflikty, neuspokojení v sociálních vztazích, problémy s formálními organizacemi, potíže v naplňování rolí, problémy vznikající v souvislosti se sociálními změnami, reaktivní emocionální úzkosti, neadekvátní zdroje, jiné potíže s chováním). Cílem práce terénního pracovníka bylo zamezit sociální exkluzi klienta. Cíl: informovat odbornou veřejnost o uplatněných metodách FIE a ÚOP Popis: na konci projektu byl uspořádán seminář určený pro odbornou veřejnost (pracovníci azylových domů a sociálně aktivizační služby) Zlínského kraje. Byla vytvořena tato elektronická publikace, jejíž součástí je popis jednotlivých metod, vytvořená metodika obou odborných postupů a kazuistiky.
5
2. Metodika FIE – Feuerstein Insrumental Enrichment Metoda Feuersteinova instrumentálního obohacení vyniká svou rozpracovaností a uceleností. Jedná se o metodu současného odborníka Reuvena Feuersteina. Narodil se v roce 1922 v Rumunsku, po druhé světové válce emigroval do Izraele, během života studoval u J. Piageta a A. Reye v Ženevě. Získal doktorát z vývojové psychologie na pařížské univerzitě Sorboně. Je zakladatelem a ředitelem výzkumného institutu v Jeruzalémě. Během své praxe si všímal, že některé děti selhávají ve škole příčinou toho, že se nenaučily myslet v souvislostech. Něčemu se naučily, ale nebyly schopny naučený poznatek aplikovat v nové situaci. Jejich jednání a myšlení bylo charakteristické impulzivitou, přijímaly informace jednotlivě a neměly potřebu mezi nimi vytvářet vztahy. R. Feuerstein proto začal studovat otázky kognitivní (poznávací) a vývojové psychologie. Zpočátku vytvořil spolu s A. Reyem systém vyšetření intelektových schopností dětí se zaměřením na jejich mentální obtíže. Tyto děti potom začal záměrně vyučovat s cílem nápravy obtíží. Potom děti znovu otestoval a zjistil, že se jejich výkony změnily v pozitivním směru. Způsob vyšetření nazval Learning Potential Assessment Device, který neměl zjišťovat jen aktuální intelekt dítěte, ale i hlavní faktory, které ovlivňují zjištěné nedostatky. V dalších letech vytvořil vlastní metodiku, která má sloužit k rozvoji kognitivních schopností dětí i dospělých - Instrumental Enrichment (Instrumentální obohacování). Vytvořil tak vlastní teoretický i metodický aparát pro rozvoj kognitivních funkcí, který se dnes uplatňuje na všech kontinentech. V posledních letech ho odborníci používají i v České republice. Teoretické předpoklady metody - metoda je teoreticky postavena na třech předpokladech: a) na relativizaci inteligence jako jednou pro vždy danou charakteristikou b) na strukturální kognitivní modifikaci c) na zprostředkovaném vyučování. Program FIE se skládá z více než 500 stránek cvičení „papír a tužka", tato cvičení jsou rozdělena do 20 instrumentů. Každý instrument je zaměřen na jiný kognitivní deficit a dále je však také určen k získávání mnoha dalších předpokladů učení. 14 z těchto instrumentů jsou pravidelně používány ve třídách při hodinových lekcích, jejichž frekvence je 3-5x týdně po dobu 2 let, což je dle Feuersteina optimální délka vyučování. Cvičení FIE mohou být rozdělena do dvou kategorií podle úrovně gramotnosti. I. Organizace bodů, analytická percepce a ilustrace jsou dostupné více méně zcela nebo funkčně negramotným jedincům. Orientace v prostoru I, II, III, porovnávání, rodinné vztahy, početní postupy, vzory ze šablon používají omezeně slovník a vyžadují asistenci učitele při čtení instrukcí. II. Kategorizace, časové vztahy, přechodné vztahy a sylogismy vyžadují relativně dobrou úroveň gramotnosti a verbálního porozumění. Instrumenty, které nejsou obsaženy ve dvouletém nácviku, které však je vhodné použít na různé úrovni vývoje, jsou: absurdity, analogie, konvergentní a divergentní myšlení, iluze, jazykové a
6
symbolické porozumění, mapy a auditivní a haptická diskriminace. Všechna cvičení instrumentů jsou konstruována tak, že je stupňována jejich obtížnost a komplexita. Při práci s FIE metodou se klade důraz na rozvíjení řeči. Řeč je nástrojem každé intelektuální činnosti, proto dítě musí umět vyjádřit řečí každou myšlenku, každou strategii, kterou používá. U dětí je podporována vnitřní motivace k učení prostřednictvím slovní formulace „rozmysli si to". Logo celého programu zní: „Nechte mě, já si to rozmyslím“. Děti jsou k tomu vybízeny u každého úkolu, takže se to postupně stává součástí jejich strategie. Tím je také kontrolována a omezována jejich hyperaktivita. Dítě kromě toho přijímá podíl odpovědnosti na učení. Učitel působí proti pasivitě žáků, demonstruje, že jsou schopní a mohou podat výkon. Nehodnotí se známkami, děti se nedělí na dobré a špatné. Mají být motivovány způsobem práce. Dítěti se má umožnit, aby bylo úspěšné. Jsou stimulovány otázkami. Nepoužívá se soutěžení, protože se respektuje osobnostní tempo každého dítěte, klade se důraz na omezení hyperaktivity dětí, na spolupráci a naslouchání. Dítě se má naučit reflektovat své myšlení a vhled, hodnotit své poznávací dovednosti, zobecnit způsoby uvažování. Zdroj: podle doc. PhDr. Věry Pokorné
7
3. Metodika ÚOP – Úkolově orientovaného přístupu Metoda úkolově orientovaného přístupu je metoda, která je, jak poznáme z názvu, orientovaná na úkoly. Vznikla přímo v rámci sociální práce na základě empirických výzkumů a jedná se v současné době pravděpodobně o nejrozšířenější model této praxe. Tento model je zaměřený na řešení praktických problémů. Opírá se o tezi, že právě malý úspěch rozvíjí sebedůvěru. Cílem vytvoření této metody bylo zvýšit efektivitu intervence a vůbec experimentovat s novými učebními metodami. Pro metodiku úkolově orientovaného přístupu je charakteristickým znakem struktura práce s klientem do jednotlivých fází. Někteří odborníci na tuto metodu rozlišují pět etap řešení nepříznivé situace, v jejichž rámci se přístup realizuje. Jsou jimi zjištění problému, dohoda s klientem na plánu změny, formulace společného cíle, naplňování cílů (zde nejsou stanoveny konkrétní metody) a časové ohraničení. PhDr. Navrátil definuje obdobně 6 kroků - příprava (ověřování legitimity intervence), explorace problému, dohoda o cílech, formulace a plnění úkolů a ukončování (terminace). Tyto fáze jsou naznačeny v reálném čase podle počtu provedených schůzek: Schůzka 1-6 - Explorace problému 1.část - v této fázi dochází k otevření problému a jeho určení (explorace). Cílem je ze seznamu obtíží klienta vybrat okruhy problémů, kterými se budou dále zabývat. 2.část – hlubší zaměření se na podrobnosti problémů, zde je na místě požadovat od klienta maximální konkrétnost. Pracovník se snaží rozsah problémů limitovat max. 6 okruhy. 3.část – stanovení priorit
Které problémy klienta nejvíce zatěžují? Které problémy by v případě jejich neřešení měly pro klienta nejtěžší důsledky? Které problémy by v případě jejich vyřešení měly pro klienta nejpříznivější důsledky? Které problémy mají pro klienta největší význam? Které problémy lze řešit s menším nasazením energie, zdrojů? Které problémy jsou v podstatě neřešitelné?
Schůzka 4-7 - Stanovení cílů a úkolů Zde se řeší otázka, čeho chce klient dosáhnout. Sociální pracovník by měl mít v této fázi na zřeteli, že nejlepší cíl je takový, který si klient vytvořil sám, ale zároveň musí brát v potaz překážky, které musí klient překonat, aby cíl splnil. V této etapě je také důležité si vše načasovat a dohodnout s klientem termíny plnění stanovených úkolů. Schůzka 7-10 – Plnění úkolů V této fázi sociální pracovník motivuje klienta při plnění stanovených úkolů formou připomínání souvislostí úkolů s konkrétním cílem. Pracovník každou schůzku kontroluje plnění úkolů a stanovuje úkoly další. Na plnění se mohou také podílet osoby klientovi blízké, či pracovníci jiných organizací.
8
Poslední schůzky (dvě až tři) – Terminace Délka spolupráce je uvedena již v dohodě o cílech. Zde hrozí nenaplnění cíle klienta ukončení spolupráce až v případě, kdy se tak fakticky stane. Někdy se může stát, že se klient ukončení brání, má strach z nových situací. Sociální pracovník by měl o této fázi včas a informovat a připravit ho na ni. Jednotlivé kroky metody ÚOP mají své opodstatnění a odpovídají vývoji řešení problému a směrem k dosažení konkrétních cílů. Celková délka spolupráce s pracovníkem TAS se pohybuje v rozmezí 9 až 13 návštěv. Délka kontaktů se však může podle PhDr. Navrátila prodloužit, zejména v případě řešení nových úkolů, či při prodloužení plnění konkrétních cílů. Zdroj: podle P. Bajera, workshop 25.3.2013 Vsetín
9
4. Kazuistiky – metoda FIE 4.1 Mgr. Eva Juříčková - Aplikace metody FIE u 11-leté Romany Popis rodinné situace: Romana je narozena v r. 2002, v současné době je žákyně 4. ročníku ZŠ Integra, 3. ročník opakovala. Nyní žije pouze s matkou v pronajatém bytě, otec zemřel letos v srpnu. Matka je pro své omezené rozumové schopnosti poživatelka částečného invalidního důchodu, také je již přes 10 let v evidenci úřadu práce. Rodina se dlouhodobě nachází ve finanční tísni, zadluženost rodiny přesahovala před úmrtím otce 1,5 milionu korun, řešilo se několik exekucí. Úmrtím otce většina dluhů pominula, zadluženost výrazně poklesla, hospodaření rodiny se začalo řešit formou institutu zvláštního příjemce sociálních dávek. Kromě řešení financí a řešení běžných záležitostí spojených s chodem domácnosti, je sociální práce v rodině zaměřena na podporu výchovy, vzdělání a volnočasových aktivit u nezletilé Romany. Rodiče od počátku školní docházky nezvládali školní přípravu dcery, nerozuměli učivu, avšak podporovali doučování ve škole a v charitním centru Zrnko. Matka má dceru velmi ráda, přistupuje k ní však jako ke kamarádce, výchovné metody příliš neuplatňuje. V rodině chybí řád a pravidla (např. úkoly se často píší brzy ráno, před odchodem do školy), dívce schází kromě systematické přípravy do školy také vhodné volnočasové aktivity. Rodinné prostředí je pro dívku málo podnětné, dívka prospívá se čtyřkami a pětkami. Pomoc se školní přípravou často odmítá, protože se jí nechce pracovat. Odmítá se zamyslet a spolupracovat, chce být venku a hrát si – nabízená pomoc se tak stává neúčinnou – to potvrdila i terénní asistentka pro výuku, která do rodiny cca 1 školní rok docházela. Pokud nastane problém, Romana jej doposud ve svých 11-letech řeší fňukáním či pláčem. Romana mívá problémy i v kolektivu – vůči chování k vrstevníkům si vypěstovala neadekvátní obranné reakce. Dívka i proto spolupracuje se školní psycholožkou. Rodina je typicky sociálně znevýhodněnou rodinou se všemi jejími znaky - od chudoby, zadluženosti až po nemožnost využívat vzdělávacích, společenských aktivit. V rodině se generačně odráží nízká mentálně úroveň všech členů. Cíl metody u Romany: Obecně: -
Utvářet více podnětné prostředí směřující k rozvoji jejího myšlení a poznání, a to za pomocí asistovaného učení a předem daných pracovních sešitů
Konkrétněji: -
-
Pozměnit nevhodné učební návyky Romany a neefektivní pracovní strategie (např. učit porozumění složitější slovní instrukci jako předpoklad úspěšného splnění úkolu, předem rozmýšlet alternativy místo práce způsobem „pokus-omyl“ apod.) učit propojovat naučené školní teorie s praktickým životem (vysvětlovat význam výuky určitých teorií a školních požadavků)
10
-
trénovat tzv. divergentní – rozbíhavé myšlení předpokládající práci s pojmy (např. rozebírat pojem tvar: tvárnice – útvar – vytvarovaný – patvar – tvárný apod.) učit hledat souvislosti mezi vztahy a předměty a učit vyvozovat závěry, logické důsledky (např. pokud nezvládneš počítání, v obchodě se ošidíš) porozumět pravidlům a zásadám práce, které pomohou při plnění školních povinností (např. mít připravené pomůcky, dodržovat nastavená pravidla, dokončit započatou práci …) Podpořit sebedůvěru a sebevědomí, zprostředkovávat pocit kompetence Učit vidět svět z jiného úhlu pohledu, očima druhých lidí – podporovat empatii k druhým
Vyhodnocení metody FIE pro Romanu Průběh výuky -
-
Probírány 2 typy pracovních listů zvaných instrumentů – uspořádání bodů a porovnávání Výuka jednou týdně po dobu 60 – 120 minut Výuka předem daných pracovních listů byla provázena či zpestřována dalšími podnětnými aktivitami – např. návštěvou knihovny, úklidem dětského pokoje, tvořením výstavy obrázků, tvořením plánu cesty do školy, hraním kostek, tříděním ošacení, společnou diskusí s rodiči, psaním příběhu apod. V rámci práce na instrumentech procvičování nedostatků při čtení, psaní, násobení Důraz kladen na jazyk a formu komunikace - učení omezování zájmen v hovoru a tvoření přesnějších formulací v celých větách
Příklady probíraných témat: -
Práce s pojmy, význam pojmů, význam učení - např. význam svého jména, význam čísel domů apod. orientace v kalendáři orientace v knihovně, v knize, význam čtení význam uspořádání svých věcí význam přesnosti a pečlivosti při plnění úkolů práce se vztahy - geometrické pojmy a vztahy, rodinné vztahy zkreslené sebehodnocení formulace pravidel, význam dodržování pravidel – při práci, na táboře, mezi lidmi… zevšeobecňování a vyvozování závěrů, tvoření kategorií (směr, tvar, barva…)
Úskalí při výuce -
Obranné reakce – pláč, hněv, rezignace a mlčení, smlouvání a vyjednávání, které znemožňovaly průběh výuky a to tak, že někdy výuka vůbec neproběhla „Já nechci“ a „já nevím“ – odmítavý postoj k tomu zamyslet se – naučená strategie povrchního myšlení Nedodržování časového režimu výuky ze strany rodičů, narušování potřebné časové posloupnosti – např. rušení vyučovacích hodin zejména během letních prázdnin Neschopnost koncentrace a únava znatelná při výuce v odpoledních hodinách Reakce Romany na rušivé podněty z okolí a z domácnosti – např. při hlasitém hovoru mezi rodiči, očekávané návštěvě 11
-
Potřeba okamžitého uspokojování potřeb, která rušila výuku – pití a jídlo při vyučování, časté návštěvy WC Nepochopení podstaty metody ze strany rodičů – pouhé nucení „běž se učit“
Pozitiva, které výuky metody FIE u Romany nastartovala: 1. Výraznější regulace, ovládání svého chování při práci – výrazné omezení obranných reakcí (pláč, apatie,…), omezení náladovosti 2. Prodlužující se doba koncentrace během výuky – ke konci projektu se dokázala daleko déle na práci soustředit 3. Zlepšení kvality myšlení - myšlení ztrácelo svou povrchnost – více hledání souvislostí, vztahů, detailů, zamýšlení se, odpovídání formou rozvitějších vět apod. 4. Zlepšení sebevědomí na základě navázání vztahu důvěry 5. Doprovodná pozitiva (nesouvisející se vzdělávacím procesem): zlepšení hygieny v domácnosti, registrace v knihovně včetně zavedení pravidelných návštěv, výrazné zlepšení spolupráce s rodiči při práci na cílech terénní asistenční služby
Vyhodnocení metody pro terénní asistenční službu: -
Výstupy jsou velmi těžko měřitelné a vysoce subjektivní Je nutná delší časová dotace, která by mohla mít vliv na školní výsledky žáka i na objektivnější hodnotící mechanismy (např. Reyův test ověřující pracovní strategie) S ohledem na výběr žáků - před aplikací metody FIE nepodcenit objasnění významu metody rodičům, rodiče musí podporovat výuku a spolupracovat s lektorem Velmi vysoká náročnost na přípravu lektora a administrativní vyhodnocování výuky Práce lektora s vysokou úrovní abstrakcí, výhodou předchozí studium psychologie a pedagogiky Složitost pracovních listů (instrumentů) pro děti z málo podnětného prostředí – zprostředkovat pocit kompetence je třeba na jednodušších pracovních listech Význam pro terénní sociální práci – práce s dětmi na jejich vzdělávacích potřebách významně otevírá spolupráci s rodiči a přispívá k lepšímu plnění individuálních plánů
4.2 Mgr. Veronika Filáková - Aplikace metody FIE u 10-leté Adély Rodinná situace: Adéla je narozena v roce 2003, má deset let, navštěvuje 4. ročník základní školy. Žije s matkou v pronajatém bytě. Rodina je v péči oddělení sociálně právní ochrany dětí a terénní asistenční služby pro rodiny s dětmi (TAS), do rodiny pravidelně dochází terénní sociální pracovnice. S rodinou je také mimo sociální oblast navázána spolupráce v oblasti vzdělávání a přípravy do školy. V průběhu roku 2012 docházela do rodiny terénní asistentka pro výuku, která se s Adélou věnovala školní přípravě. Dlouhodobě se Adéle v oblasti školní přípravy věnuje i terénní sociální pracovnice TAS. Adéla má problémy v téměř všech školních předmětech. Objektivně se tyto školní problémy projevují na školním prospěchu. Matka se dceři v oblasti školní přípravy věnuje, snaží se ji k výuce a domácí přípravě motivovat a podporovat. Adéla by však potřebovala důslednější a přísnější přístup, větší řád. 12
Domácí příprava v jejím případě by měla být pravidelná a neměla by se podceňovat, neboť látku Adéla uchopí často jen povrchně, bez širších souvislostí, kdy nedojde k zafixování učiva. Při intenzivnější práci s rodinou v minulosti docházelo ke zlepšení školního prospěchu, ovšem v okamžiku snížení intenzity schůzek došlo k opětovnému zhoršení. Adéla je zvídavá, temperamentní a komunikativní dívka, která však často působí roztěkaně a nepozorně. Při plnění úkolů je impulsivní, chce mít úkol rychle splněný a nezáleží jí tolik na kvalitě. S tím souvisí také povrchní uchopení látky, nedostatečné udržení učiva v dlouhodobé paměti a následné školní neúspěchy. Cíle výuky:
Rozvíjet učební předpoklady dítěte
Propojit školní látku s praktickým životem
Podporovat přesnost, pečlivost, snížit impulsivitu dítěte při plnění úkolů
Podporovat vymýšlení příkladů vycházejících ze zkušenosti (důraz na praktický život)
Naučit dítě, že chyba je součást života
Podporovat rozvoj řeči, povzbuzovat ke slovnímu vyjadřování, vést dítě ke kladení otázek
Průběh výuky: Výuka pomocí metody FIE byla zahájena v dubnu 2013 a probíhala do listopadu 2013. Probíhala 1x týdně, jedna lekce trvala po dobu 60 – 120 minut. Ve výuce byly využívány pracovní listy - tzv. instrumenty. Byly probírány pracovní listy ze dvou instrumentů - uspořádání bodu a porovnávání. V každé lekci bylo probíráno téma vztahující se k instrumentu (uspořádání bodů v obrazci, obrazce, čtverec, obdélník, trojúhelník, porovnávání bodů, hledání společných a rozdílných znaků…). Témata byla prokládána praktickými příklady a poučeními (význam uspořádání, význam barvy, význam shody a odlišnosti, vztahy, rodina, láska…). Výuka byla doplněna aktuálními tématy probíranými ve škole. Adéla při výuce spolupracovala, probírané téma ji většinou bavilo. Problém nastal v situaci, kdy ji téma nebavilo, nebo kdy byla rušena jinými podněty či vlivy (zvonící mobil, návštěva, únava, neúspěch ve škole). Pak se u ní objevovaly obranné reakce (odpovědi „já nevím,“ „nebaví mě to“, „nechce se mi přemýšlet“), což někdy bylo nutno řešit změnou tématu či ukončením lekce. Přínos výuky:
Snížení impulsivity a zlepšení soustředění - Adéla je temperamentní a impulsivní. Impulsivita se projevovala v počátku výuky velmi výrazně, v průběhu výuky se však snižovala. Adéla se začala na témata probíraná v jednotlivých lekcích více soustředit, déle hledala správnou odpověď a nevykřikovala první myšlenku, která ji napadla.
Podpora přesnosti a pečlivosti - Při zahájení výuky a plnění prvních úkolů nezáleželo Adéle na tom, jak přesně a pečlivě bude úkol splněn. Postupem času začala úkoly plnit přesněji a pečlivěji. Důvodem bylo upozorňování na přesnost a pečlivost, pochvala a také stoupající náročnost úkolů, které by bez přesného a pečlivého postupu nebylo možno splnit. 13
Podpora rozvoje řeči - Adéla odpovídala zpočátku na otázky jednoslovně, bez širšího vyjadřování. V průběhu výuky se naučila odpovídat na otázky celou větou, používala více slov.
Zlepšení kvality myšlení - Adéla se naučila hledat souvislosti a vztahy, stala se zvídavější, sama pokládala otázky, které ji zrovna napadly k danému tématu.
Význam pro praxi TAS: Metoda FIE svůj význam má, pracovník by se však musel věnovat metodě intenzivně. Příprava lekcí je velice časově náročná, bez důkladné přípravy nemá výuka smysl. Při probírání jednotlivých instrumentů je vždy potřeba mít připraveny témata k diskuzi, je potřeba pracovat se spoustou materiálů a odborných knih, aby prostřednictvím výuky mohlo docházet k rozvoji učebních předpokladů dítěte. Nezbytné je také důkladné vysvětlení obsahu metody FIE rodičům, kteří by měli pochopit smysl metody. Pro děti z málo podnětného prostředí by bylo vhodnější používat jednodušší pracovní listy.
5. Kazuistiky – metoda ÚOP 5.1 MGR. JARMILA STUDENÍKOVÁ - APLIKACE METODY ÚOP RODINA 1 Případ: Pracovní vytíženost matky, slabá finanční situace, špatný prospěch dcery. Výchozí stav rodiny Rodinu tvoří matka (nar. 1977) a tři děti, nejstarší syn (nar. 1996) dochází do prvního ročníku SOŠ, starší dcera (nar. 2000) dochází do 7. třídy ZŠ a s nejmladší dcerou (nar. 2011) je matka v současnosti na rodičovské dovolené. Rodina bydlí v domě společně s bývalým partnerem matky, jenž je otcem nejmladší dcery. Matka v uplynulých měsících absolvovala rekvalifikační kurz a nyní začala docházet do zaměstnání, přičemž toto pracovní místo bylo vytvořeno a dotováno taktéž v rámci projektu rekvalifikačního kurzu. Dcera pobývá po tuto dobu v mateřské škole. Matka je nyní časově velmi zaneprázdněna, aktivně se snaží najít si další přivýdělek. Z práce přijíždí unavená, starost o domácnost částečně přenechává starší dceři. Věnuje se především nejmladšímu dítěti, které dle slov matky bylo tzv. vymodlené, starší děti se o sebe starají spíše samy. Finanční situace rodiny je prozatím slabá. Klientka pobírá dávky státní sociální podpory – rodičovský příspěvek a přídavky na děti, dále sirotčí důchod na syna a nepravidelně výživné na obě dcery. Vzhledem ke společnému bydlení s bývalým partnerem, jenž je výdělečně činný, nemá nárok na přiznání dávek pomoci v hmotné nouzi. Matka splácí dluh u Providentu a přispívá na bydlení. Proto je nyní možnost přivýdělku, dokud je na rodičovské dovolené, velkým přínosem a je za to ráda, práce si cení. Průběh ÚOP v rodině Matka si během setkání ÚOP vytyčila konkrétní a velmi aktuální cíl, jímž je potřeba připravit starší dceru na reparát z matematiky. Matka byla již v průběhu školního roku pracovnicí motivována k tomu, aby dceři zajistila doučování. Matka tak učinila v prvním pololetí. Ve druhém pololetí se dceřin prospěch zhoršil a byla jí udělena nedostatečná s termínem možného reparátu o letních prázdninách. Dcera jej absolvovala již minulý rok. Matka si uvědomuje, že je třeba zajistit řádnou přípravu dcery na opravnou zkoušku, motivovat ji k procvičování a podporovat ji v opakování zadaných cvičení. Během 14
setkávání a aktivní snahy o zvládnutí vytyčeného cíle v rámci ÚOP byla matka vedena především k uvědomění si, že pracovní vytíženost by neměla narušovat řádnou péči a projevovaný zájem o děti, především pak o ty starší. Matka tak v průběhu ÚOP spatřuje, že dcera, s níž se připravuje na reparát, je za projevený zájem velmi ráda a cení si jej, k matce má blíže. Sociální práce ÚOP byla časově ohraničena, a to po dobu trvání letních prázdnin a termínem opravné zkoušky. Tímto byla matka s dcerou aktivizována a neoddalovala tak plnění dohodnutých kroků, ke komplikacím po tuto dobu nedocházelo. Závěr a další výhled V rodině bylo uskutečněno v rámci ÚOP 11 setkání, během nichž se především stanovil konkrétní, výše zmíněný cíl. Matka byla v rámci jeho plnění aktivní, dceru podporovala a motivovala při učení. Ke konci setkání se dcera svěřila, že na škole a ve třídě panují špatné vztahy, sama nezapadá do kolektivu, nemá zde kamarády a nejraději by se do dané ZŠ již nevrátila. Proto byla její pohnutka pro zvládnutí reparátu velmi slabá. S matkou a pracovnicí se dcera dohodla na tom, že jakmile reparát složí, matka navštíví druhou ZŠ a bude vyjednávat o přestupu dcery na začátku nového školního roku. Dcera reparát zvládla na výbornou, dle pedagogů byla dobře připravena. S matkou si tedy stanovila další úkol, jenž je orientován právě na vyřízení možnosti přestupu do vybrané ZŠ. Matka se během ÚOP s dcerou více sblížila, dceři se hodlá věnovat více, než tomu bylo dosud. Rodina po celou dobu setkávání v rámci ÚOP spolupracovala a naplněním svého cíle byla úspěšná.
5.2 MGR. JARMILA STUDENÍKOVÁ - APLIKACE METODY ÚOP RODINA 2 Případ: Nejednotný výchovný přístup rodičů, špatný prospěch starší dcery, absence organizovaného trávení volného času dětí aj. Výchozí stav rodiny Rodina je dlouhodobě vedena v evidenci odboru sociálně právní ochrany dětí. Tvoří ji matka (narozená v r. 1977), otec (narozen v r. 1973) a tři nezletilé děti, dcery narozeny v r. 2002 a 2006, syn narozen v r. 2010. Rodina žije v pronajatém dvoupokojovém městském bytě. Finanční prostředky jsou zde slabé, rodina pobírá dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory. Otec pracuje brigádně jako řidič taxi, často tráví odpoledne a noci mimo domov ve službě. Matka se nachází s nejmladším synem na mateřské dovolené. Sociální pracovnice se zabývá několika problémy v rodině. Matka např. zaostává v péči o domácnost, v rodině panoval nepořádek, matka neměla osvojen návyk pravidelného úklidu. V rodině zcela chybělo přerozdělení úkolů i mezi ostatní členy. Matka po dětech nevyžadovala v této oblasti pomoc, nebyla tak vychována a uvítala podporu a vedení ze strany pracovnice. Dalším problémem je velmi slabý prospěch nejstarší dcery. Samotná matka poukazuje pravidelně na problém nejednotného výchovného přístupu rodičů. Co otec zakáže, matka povolí. Otec tak spatřuje výchovný styl manželky jako slabý, nedůsledný a vše dovolující. Matka spatřuje výchovný styl manžela naopak jako velmi přísný, s nesplnitelnými nároky. Právě špatný prospěch dcery je zdrojem konfliktů mezi rodiči. Otec pravidelně ukládá dceři domácí vězení, ačkoli se tato do školy připravuje, školní výsledky tomu neodpovídají.
15
Průběh ÚOP v rodině Během aplikace metody ÚOP se rodiče domlouvají na kompromisu svého výchovného vedení dětí. Matka nebude povolovat, co otec zakáže, otec však nebude bezdůvodně, pravidelně a dlouhodobě ukládat tresty domácího vězení pro dcery. Otec také souhlasí s tím, že je zapotřebí, aby dcery trávily volný čas i mimo domov. Je však podstatné, aby si dcery plnily své povinnosti a na následující školní den se připravily, i když budou docházet do kroužků. Vyjednání kompromisu mezi rodiči nebylo jednoduché, otec zpočátku odmítal na téma volnočasových aktivit dětí diskutovat. V rodině bylo uskutečněno v rámci užití ÚOP 8 setkání, během nichž se především stanovil konkrétní, výše zmíněný cíl, a to dohoda mezi rodiči na organizovaném trávení volného času dcer, tj. zajištění konkrétních zájmových kroužků, popř. letního táboru. Vzhledem k omezeným finančním možnostem rodiny bylo důležité, aby se tato pokusila uspět s žádostí poskytnutí mimořádné okamžité pomoci na ÚP. Matce byla dávka přiznána a kroužky s letním táborem tak byly částečně proplaceny z ÚP. Matka souhlasila s pravidelností a vždy byla v dohodnutou dobu s dětmi doma. Zajímala se o nabídky, do volnočasových organizací sama zašla, byla aktivní. U dcer nastolila partnerský přístup, zvolila kroužky a téma táboru dle jejich zájmů. Pro matku znamená naplnění cíle velký úspěch, neboť dosud dcery do žádných kroužků nedocházely, protože to otec dětí odmítal, matka neměla přehled o nabídce a nebyla informována o možnosti finanční pomoci ÚP. S manželem se dokázala dohodnout a překonat jeho odmítavý přístup, sama si tímto dle svých slov posilnila sebevědomí. Závěr a další výhled Sociální práce ÚOP byla časově ohraničená, matka tak byla více aktivizována. Zaměřila se na krajní termín podání přihlášek účasti v kroužcích a pobytu na letním táboře, tomuto pak přizpůsobila dohodnuté dílčí kroky, které včas naplnila. Dosud děvčata do žádných zájmových činností (tč. 1. a 5. třída ZŠ) nedocházela, matka se nedokázala s manželem a otcem dětí domluvit a přesvědčit jej o významu organizovaného trávení volného času dcer. Užití úkolově orientovaného přístupu v rodině tak bylo vzhledem k úspěšnému naplnění stanoveného cíle přínosné, rodina byla obohacena o schopnost sjednání kompromisu a vzájemné dohody. Matka si sama dále stanovuje další konkrétní cíle, a to rozdělení a dodržování zadaných úkolů v péči o domácnost tak, aby si děti osvojily návyk plnění těchto povinností a byly v této oblasti více zodpovědné.
5.3 MGR. JARMILA STUDENÍKOVÁ - APLIKACE METODY ÚOP RODINA 3 Případ: Konflikty mezi matkou a babičkou, mezi matkou a dětmi, nevhodný výchovný přístup matky k dětem, neplnění povinností (neplacení dluhů, nájemného, školného a stravného, nezajištění vhodných bytových podmínek pro děti, absence návštěvy logopeda, psychologa, grafomotorického kurzu aj.), nepřipravenost syna na nástup do školy. Výchozí stav rodiny Matka je dlouhodobě vedena v evidenci odboru sociálně právní ochrany dětí, a to nejprve jako nezletilá a poté jako samotná matka. Rodinu tvoří tedy matka (narozená v r. 1987), dvě nezletilé děti a babička, matka ky. Rodina žije v pronajatém třípokojovém bytě, děti již zažily několik stěhování po různých podnájmech, přičemž krátkou dobu rodina žila i na ulici a u přátel. Starší syn Ondřej, narozený v r. 2006, nevidí v matce autoritu. Citově spíše lne k babičce, kterou skutečně poslouchá. Matka jej vychovává příkazy a zákazy, křikem a pohlavky. Mladší dcera Viktorie je narozena v r. 2009. Matka tvrdí, že rozděluje lásku rovnoměrně mezi obě děti, nicméně více se věnuje dceři, po synovi vyžaduje 16
naprostou samostatnost a zodpovědnost. Každé dítě má jiného otce, přičemž ani u jednoho není otcovství určeno, nejsou zapsáni v rodném listě a neplatí tedy výživné. Matka nemá snahu tuto situaci řešit, protože uvádí, že by jim nebylo z čeho peníze brát. Matka sama neměla jednoduché dětství. Otec její matku fyzicky napadal, po brzkém rozvodu rodičů zůstala u ní. Tato se o ni příliš nestarala, nechávala ji často a na dlouhou dobu samotnou. Dodnes babička matce vyčítá, že se raději neměla narodit, že ji měla někde pohodit. Vztah mezi nimi je velmi komplikovaný, matka je na babičku podle svých slov značně alergická a příliš se s ní nesnese. Přesto žijí obě pořád ve společné domácnosti. Matka by se ráda osamostatnila, ale tvrdí, že její matka toto neumožní. Obě ženy jsou na sobě svým způsobem závislé – matka finančně a babička citově. Babička totiž platí téměř celé nájemné a rodinu v podstatě živí, i když je v důchodu, pracuje jako pomocná síla v kuchyni a pravidelně domů nosí obědy. Vnoučata má velmi ráda a nerada by byla bez nich. Matka si je této pomoci vědoma, avšak babička ji neustále napomíná a vychovává její děti tzv. podle svého, rozmazluje je. Matce se toto chování nelíbí, nevydrží s ní komunikovat v klidu. Pokud jsou obě doma, v rodině dochází k neustálým hádkám, matka neustále křičí. Sousedé si na hluk často stěžují. Finanční situace rodiny je špatná. Babička splácí půjčky, matka své dluhy však neřeší a říká, že „nemá z čeho“. Matka bude s dcerou na rodičovské dovolené ještě rok, možnost hledání přivýdělku odmítá s tím, že nemá pro dceru hlídání. Matce vznikl dluh v mateřské škole, kam docházel syn Ondřej. Matka se nejprve zpožďovala s platbami a ani po vyjednání splátkového kalendáře nebyla schopna dohodnuté částky hradit. Ondra se tedy ocitl doma a do MŠ již nedochází. Syn však dětský kolektiv velmi potřebuje, pokud je doma, matka jej nechává volně si hrát a dívat na televizi, není smysluplně zabaven. Syn měl již jednou stanoven odklad školní docházky, nyní se má již připravovat na nástup do první třídy. Matka s ním však nic neprocvičuje, přestala docházet na logopedii, na sjednané termíny v psychologické ambulanci nedorazila. Syn na matku žaluje, co všechno dělá nebo nedělá. Na otázku, zda bude maminku poslouchat, odpovídá, že ne. Průběh ÚOP v rodině Sociální práce v rodině dosud nebyla příliš úspěšná. Rodina je typická multiproblémovostí, pokud si matka vytyčila více stěžejních úkolů, nenaplnila žádný z nich. V rámci aplikace úkolově orientovaného přístupu při sociální práci s rodinou si matka zvolila konkrétní cíl, jehož časové ohraničení zvolila po dobu, než syn nastoupí do první třídy. Matka si vyjednala možnost účasti syna na grafomotorickém kurzu, absolvovala s ním však pouze dvě setkání. Nyní však souhlasí s potřebou připravovat syna do školy, toto spočívá v pravidelném procvičování grafomotorických a jiných cvičení, ve vypěstování návyku na plnění zadaných úkolů a v postupném pořizování školních pomůcek, vzhledem k finanční situaci rodiny. V rodině bylo uskutečněno v rámci ÚOP 9 setkání, během nichž se především stanovil konkrétní, výše zmíněný cíl. Matka souhlasila s pravidelností, během setkání byla matka s dětmi vždy doma zastižena, což se doposud nedařilo. Matka cíl naplnila, syn si pečlivě procvičoval grafomotoriku a má pořízeny všechny pomůcky a potřeby ze seznamu školy, jež jsou nezbytné pro nástup do první třídy. Matka si se synem i dle svých slov více upevnila vztah a posilnila své rodičovské kompetence. Závěr a další výhled Aplikace úkolově orientovaného přístupu se projevila jako velmi přínosná, matka se zaměřila na plnění úkolů, které byly časově ohraničeny. I přes překážky v podobě nedostatečné výchovné autority 17
a nedostatku financí matka svůj cíl naplnila. Je dále motivována a podporována, aby se dětem dále věnovala a s nástupem syna do školy nepřestala s projevovanou pozorností a pomocí při procvičování. Matka si již uvědomuje, že ačkoli je syn značně samostatný, společně strávené chvíle a vedení při přípravě do školy jsou žádoucí a přispívají také k upevnění vztahu matka – syn.
5.4 MGR. JARMILA STUDENÍKOVÁ – CELKOVÉ HODNOCENÍ Úkolově orientovaný přístup byl naprosto úspěšný v sedmi rodinách z celkových deseti. Zbylé tři rodiny naplnily svůj cíl pouze částečně, a to následujícím způsobem: jedna matka si začala šetřit, tedy odkládat finanční rezervu na kauci bytu, pronájem dosud však nenašla; druhá matka si dokázala zažádat o dávky pomoci v hmotné nouzi, avšak vzhledem k okolnostem byla žádost pracovnicí úřadu práce zamítnuta; třetí matce byla prodloužena a nově sepsána nájemní smlouva, o dávky pomoci v hmotné nouzi si však nakonec nezažádala. Všech deset rodin bylo naprosto spolupracujících, plánovaným setkáním se nevyhýbaly. Spolupráci na aktivním plnění daného cíle předčasně ukončila jedna rodina. U všech rodin, kde byl jednoznačně naplněn cíl, byly taktéž rozebrány další možné kroky a směr, kudy by se měla rodina ubírat. Úkolově orientovaný přístup se tedy osvědčil téměř ve všech rodinách, neboť zde stanovené cíle byly poměrně jednoznačné, rodiny se s nimi ztotožnily a měly zájem pracovat na jejich naplnění. Silnou stránkou ÚOP je rychlost a efektivnost, výsledky jsou rychle vidět a jsou snadno měřitelné, pokud jsou cíle jednoznačně formulované. Především z hlediska krátkodobého charakteru ÚOP však není jeho aplikace vhodná pro rodiny méně spolupracující a bez zájmu o změnu, zde je zapotřebí dlouhodobější motivace a působení na rodinu. Metoda ÚOP není tedy příliš vhodná pro y, jež nejsou dobrovolnými, se stanoveným cílem se neztotožnili, nemají k pracovníkovi důvěru anebo jsou jejich cíle nereálnými či jsou dlouhodobého charakteru. 5.5 MGR. TEREZA KALUŽÍKOVÁ – APLIKACE METODY ÚOP RODINA 1 Případ: Matka umístěna dočasně do azylového domu, špatná finanční situace, dluhy, snížená schopnost při manipulaci s financemi, tendence situaci změnit, zlepšit současnou situaci bydlení. Výchozí stav rodiny: Klientka má v současné době ve své péči jedno dítě, syna (2 roky). Klientka se musela přestěhovat do azylového domu, jelikož ji její bývalý partner- otec syna vyhodil z bytu. Byla mu nevěrná, svou chybu uznává. Nelze se však již vrátit zpět. Klientka je zadlužená, nemá peníze na kauci, aby se mohla přestěhovat do pronájmu. Jediná možnost jak matce pomoci je získat startovací byt. Klientka o startovací byt velmi stojí, zdá se být k jeho získání motivovaná. V současné době klientka pobírá rodičovský příspěvek. Klientka se snaží ušetřit si nějaké peníze, zařadila se také do evidence žádající o startovací byt. Nejprve se klientce daří peníze šetřit, brzy však klientka ve svém jednání a rozhodnutí polevuje. Začíná se stýkat s jinými muži, syna jí často po dohodě hlídají její známé z azylového domu. Jednoho dne klientka i se synem azylový dům bez zaplacení nájmu a jakékoliv zprávy opouští. Po čase se dozvídáme, že žije u nového partnera. V současné době se klientka přestěhovala za novým partnerem do nového okresu. Startovací byt by byl klientce přidělen, pokud by projevila o něj zájem a dostavila se na danou schůzku ohledně startovacího bytu na bytovém úřadě. 18
Průběh ÚOP v rodině: S matkou jsem probrala konkrétní situaci, klientka si poté stanovila cíl, kterého by v nejbližší době chtěla dosáhnout. Ráda by získala a následně se přestěhovala do startovacího bytu. V minulosti již matka jednou v azylovém domě žila. Podobného cíle se již v minulosti pokoušela dosáhnout v jiném městě. Informuji se, proč cíle v minulosti nedosáhla, klientka tvrdí, že se situace brzy změnila v její prospěch a ona se přestěhovala za novým partnerem. Tenkrát na cíli spolupracovala s pracovnicemi z azylového domu a také s pracovnicí OSPOD. Klientka tvrdí, že tentokrát by velmi ráda cíle dosáhla. Zdá se být motivovaná. Nejprve společně s klientkou prodiskutujeme, co všechno bude třeba zajistit, podniknout a zvládnout tak, aby mohlo být cíle dosaženo. Snažím se klientku motivovat na drobné dílčí kroky, aby bylo možné cíle dosáhnout. Jde o zaevidování se na bytovém úřadě, kde se bude jednat o přidělení bytu, následně spolupráce s pracovnicí bytového úřadu, při třech schůzkách, kdy je nutné popsat svou stávající situaci. Dále si klientka stanovila pravidelné odkládání peněz na výbavu do budoucího bytu a také na uhrazení nájmu. Následně začíná klientka sama postupovat. Snažím se jí poskytnout podporu, doprovod. Z e začátku se klientce daří v práci postupovat krok za krokem. Po 7. schůzce začíná klientka měnit názor, upouští od svého cíle. Snaží se ze schůzek omlouvat, záměrně na ně zapomíná. Po čase klientka mění místo bydliště a stěhuje se k novému partnerovi, mimo dosah TAS Zlín. S klientkou je přerušena spolupráce. Klientka měla naspořit nějaké finance na zaplacení nájmu s tím, aby si také byla schopna vytvořit rezervu, případně aby mohla našetřené peníze použít na potřeby do domácnosti, případně drobné úpravy v bytě. Klientka se musela nejprve zaregistrovat na evidenci na bytovém úřadu. Poté se měla aktivně zajímat o volné byty a dostavit se na předem dohodnuté schůzky na bytovém úřadu. Posledním krokem bylo dostavit se na dohodnutou schůzku a projevit tak zájem o startovací byt. Sociální práce UOP byla časově ohraničena do doby velké porady na bytovém oddělení (cca 2 měsíceod začátku stanovení cíle klientky), kdy se mělo rozhodnout o přiřazení startovacího bytu. Závěr a další výhled: S klientkou se uskutečnilo 10 setkání v rámci UOP. Stanovil se konkrétní cíl, probraly se dílčí kroky k dosažení cíle. Matka byla z počátku velmi motivovaná, aktivní, po sedmé schůzce se svěřila, že přehodnotila svůj cíl. Situace se pro ni vyvíjela jinak, než-li původně měla, proto se cíle nepodařilo dosáhnout. Přesto, že se klientce nepodařilo cíle dosáhnout, byla klientka po určitou dobu schopna systematicky postupovat v krocích, které jsme společně u stanovení cíle vytvořily. 5.6 MGR. TEREZA KALUŽÍKOVÁ – APLIKACE METODY ÚOP RODINA 2 Případ: Matka s nízkým sebevědomí, pouze se základním vzděláním, dlouhodobě nezaměstnaná, špatná finanční situace. Výchozí stav rodiny: Klientka má v současné době jedno dítě, dceru (5 let). Klientka žije s dcerou v garsonce. Partner, otec dcery je před nedávnem opustil kvůli jiné ženě. Rodina je sociálně slabší, zadlužená. Klientka má první stupeň invalidního důchodu s ohledem na její nedostatečné rozumové schopnosti a snížený intelekt. Klientka dosáhla základního vzdělání, poté se chtěla vyučit pomocnicí v kuchyni. Během studia však s partnerem otěhotněla. Matka po odchodu partnera trpí velmi nízkým sebevědomím, 19
nevěří si, ráda by však něco dokázala. Sama přestává zvládat domácnost a výchovu dcery. Finanční situace se zhoršuje, matka se pokouší intenzivně hledat práci, stále však žádnou nedostala. Matka dříve žila z dávek rodičovského příspěvku, invalidního důchodu a z peněz, které přinesl partner domů z práce. V současné době je klientka na úřadu práce, ráda by si našla práci, ale nemá dostatečné vzdělání ani kvalifikaci. Sama neví, co by ji přesně bavilo. Klientka je však velmi pořádkumilovná, ráda uklízí, začala tedy studovat rekvalifikační kurz úklidového pracovníka, který posléze úspěšně dokončila. Klientka by ráda našla zaměstnání a postupně začala splácet své dluhy. V současné době se klientka přestěhovala za novým partnerem. Našla si práci v úklidové firmě, kterou ji zprostředkovala jedna její známá z rekvalifikačního kurzu, který klientka úspěšně dokončila. Průběh ÚOP v rodině: Na počátku jsem s matkou hodnotila její současnou situaci. Klientka projevila zájem o práci, nebyla si však konkrétně jistá, co všechno by pro to měla udělat. Tvrdila, že pokud bude mít práci, bude klidnější, vyrovnanější, bude mít peníze na nájem. Snažila jsem se tedy matku navést tak, aby pochopila, v čem jsou její silné stránky a z čeho by se mohla odrazit. Matka je velmi pořádkumilovná, má ráda prakticky jakékoliv domácí práce, v budoucnu by si také ráda našla práci jako uklízečka. Informovala jsem klientku o možnosti studia rekvalifikačního kurzu úklidový pracovník, který by měl v blízké době proběhnout. Klientka si tedy stanovila cíl, zdokonalit se v oblasti, která ji zajímá, doplnit si tak vzdělání a do budoucna tak získat praxi a tedy i větší šanci se uplatnit na trhu práce. Společně s klientkou jsme vypracovaly kroky, které by měly klientku dovést k stanovenému cíli, tj. úspěšné ukončení rekvalifikačního kurzu. Klientka se zdá dostatečně motivovaná. Dílčí kroky k dosažení cíle jsou, přihlášení se do kurzu, pravidelná docházka a plnění všech povinností, které kurz ukládá, aktivní spolupráce s vyučujícími, aktivita na praxi. Dílčí kroky jsou jasné, přehledné a jednoduché. Klientce se daří v krocích systematicky postupovat. Podporuji klientku během jejího studia. Při každé návštěvě s klientkou hovořím o kurzu, jak vše zvládá, chválím ji za získané zkušenosti a dovednosti. Po 6 schůzce, kdy už byla klientka téměř v půlce rekvalifikačního kurzu, začala ka ve své snaze kurz dokončit polevovat. Nechtělo se jí chodit na praxi a pracovat zadarmo. Začala ztrácet motivaci. Přestala dbát na povinnou docházku. S klientkou tedy opět probírám její zvolený cíl. Snažím se ji motivovat zpět k jejímu cíli. Hovořím s ní o budoucnosti, snažím se ji opět navést k aktivitě. Sociální práce UOP byla časově ohraničena po dobu 4 měsíců, včetně 3 měsíční doby trvání rekvalifikačního kurzu. Závěr a další výhled: S klientkou se uskutečnilo 15 setkání v rámci UOP. Nejprve se zhodnotily klientčiny silné stránky. Poté se s klientkou probraly její plány a očekávání. Stanovil se konkrétní cíl, probraly se dílčí kroky k dosažení cíle. Matka si cíl zvolila podle svých schopností. Byla motivovaná cíle dosáhnout. K plnění dílčích kroků přistupovala aktivně. Přibližně v půlce rekvalifikačního kurzu začala klientka méně spolupracovat. Nechtěly se jí respektovat jisté podmínky kurzu, brzy ráno vstávat apod. Snažila jsem se klientku motivovat zpět k jejímu cíli, hovořily jsme o blízké budoucnosti, chválila jsem ji za již získané zkušenosti a dovednosti. Klientka přehodnotila svůj přístup k práci a snažila se opět zapojit do rekvalifikačního procesu. Kurz nakonec úspěšně dokončila. Klientka si posílila sebevědomí. Jelikož byly na klientku kladeny jisté nároky, posílila si také svou zodpovědnost, zlepšila se v komunikaci s lidmi, začala k problémům a povinnostem přistupovat více konstruktivně. Klientka začala myslet 20
více pozitivně, to se také odrazilo na její psychice, a přístupu k lidem ve svém okolí. Klientka lépe vychází se svou babičkou, našla si nového partnera a také dostala práci na poloviční úvazek v uklízecí firmě. 5.7 MGR. TEREZA KALUŽÍKOVÁ – APLIKACE METODY ÚOP RODINA 3 Případ: Matka se základním vzděláním, nízké sebevědomí, špatná finanční situace, po mateřské dovolené. Výchozí stav rodiny: Klientka je rozvedená, v současné době má dvě děti. Dcera 19 let a mladší dcera 3 roky. Klientka s dcerami žije v malé garsonce s jedním pokojem. Vztahy v rodině jsou dobré. Rodina je sociálně slabší, zadlužená. Klientka do nedávna pobírala rodičovský příspěvek, dále rodina žila z výživného na obě dcery. Klientka žije na hranici životního minima, trpí depresemi, má velmi nízké sebevědomí, navštěvuje psychiatra. Klientka je vyučená švadlena. Vzhledem k tomu, že klientce končila mateřská dovolená, začala studovat rekvalifikační kurz, který byl možný vystudovat i pro matky na mateřské dovolené. Tím si klientka doplnila vzdělání a úspěšně rekvalifikační kurz úklidového pracovníka dokončila. Po měsíci byla klientce nabídnuta práce úklidového pracovníka na plný úvazek. Vzhledem k tomu, že klientka má pro dceru školku zajištěnou, bylo možné do práce nastoupit. Průběh ÚOP v rodině: Klientka se obává, že po ukončení mateřské dovolené bude velmi obtížné, najít si zaměstnání. V minulosti byla klientka párkrát zaměstnaná jako prodavačka, nebo skladnice. U žádné práce však déle než dva roky nevydržela. Klientka má velmi nízké sebevědomí, trpí depresemi. Na počátku jsem s matkou hodnotila její současnou situaci. Klientku jsem informovala o možnosti doplnění si vzdělání. S klientkou jsem probírala její silné stránky, co by ji v budoucnu bavilo, na co se matka cítí. Klientka se rozhodla studovat rekvalifikační kurz úklidového pracovníka. Klientka tvrdí, že by v budoucnu ráda pracovala jako uklizečka. Bojí se zkusit jinou práci, jelikož si nevěří. Proto jí přišel rekvalifikační kurz úklidového pracovníka pro ni vhodný. Klientka si tedy stanovila cíl, zdokonalit se v oblasti, která ji zajímá, doplnit si tak vzdělání a do budoucna tak získat praxi a tedy i větší šanci se uplatnit na trhu práce. Společně s klientkou jsme vypracovaly kroky, které by měly klientku dovést k stanovenému cíli, tj. úspěšné ukončení rekvalifikačního kurzu. Klientka se zdá dostatečně motivovaná. Dílčí kroky k dosažení cíle jsou, přihlášení se do kurzu, pravidelná docházka a plnění všech povinností, které kurz ukládá, aktivní spolupráce s vyučujícími, aktivita na praxi. Dílčí kroky jsou jasné, přehledné a jednoduché. Klientce se daří v krocích systematicky postupovat. Podporuji klientku během jejího studia. Při každé návštěvě s klientkou hovořím o kurzu, jak vše zvládá, chválím ji za získané zkušenosti a dovednosti. Klientka je v kurzu velmi aktivní, daří se jí, je motivovaná. Sociální práce UOP byla časově ohraničena po dobu 4 měsíců, včetně 3 měsíční doby trvání rekvalifikačního kurzu. Závěr a další výhled: S klientkou se uskutečnilo 17 setkání v rámci UOP. Nejprve se zhodnotily klientčiny silné stránky. Poté se s klientkou probraly její plány a očekávání. Stanovil se konkrétní cíl, probraly se dílčí kroky k dosažení cíle. Matka si cíl zvolila podle svých schopností. Byla motivovaná cíle dosáhnout. K plnění dílčích kroků přistupovala aktivně. Součástí kurzu byla i zkouška ze základů PC. Klientka si s ní 21
nevěděla rady, dvě schůzky jsme tedy věnovaly výkladu učiva a praktického nacvičování. Kurz klientka úspěšně dokončila. Klientka si posílila sebevědomí. Jelikož byly na klientku kladeny jisté nároky, posílila si také svou zodpovědnost, zlepšila se v komunikaci s lidmi, začala k problémům a povinnostem přistupovat více konstruktivně. Klientka začala myslet více pozitivně, to se také odrazilo na její psychice, a přístupu k lidem ve svém okolí. Klientka po kurzu nastoupila jako pracovnice úklidové firmy. Začala pravidelně platit nájem, zlepšila se její finanční situace, klientka byla schopna začít splácet dluhy. 5.8 MGR. TEREZA KALUŽÍKOVÁ – CELKOVÉ HODNOCENÍ Úkolově orientovaný přístup si klade otázku ,,Jak řešit praktické problémy?“ Dosahování daných cílů je velmi podstatné pro zdravý rozvoj lidské psychiky a sebevědomí. Dochází k posilování pozitivních stránek člověka, k naučení se novým věcem, řádu, systematiky, k rozvoji konstruktivního myšlení a také k lepšímu poznání sebe sama. V jistých případech samotné dosažení cíle nemusí být tolik podstatné, jako cesta a dílčí kroky k dosažení cíle, jelikož dochází k posilování lidských schopností. Je velmi podstatné zvolit cíl dle osobnosti a schopností člověka. Pozn. z praxe: jako velkou výhodu vidím v možnosti zapojit do dosažení cíle blízké osoby, (případně další odborné pracovníky dle dané problematiky) tak, že budou danou osobu motivovat, případně pomáhat při dosahování dílčích kroku na cestě k cíli. Z deseti zkoumaných rodin bylo úspěšných sedm. Zbylé tři rodiny byly zpočátku aktivní, motivované, po čase však buď přehodnotily své cíle, případně změnily plány a rozhodly se dosáhnout cíle jiného. Ve všech deseti rodinách probíhaly pravidelné návštěvy dle dohody a potřeby. U jedné rodiny byla vzhledem ke změně bydliště, přerušena spolupráce. Cíle byly volené vzhledem k současné situaci rodiny. U všech deseti rodin bylo dosažení cíle velmi žádoucí. Klientky byly motivované. Rodiny se aktivně podílely na plánování dílčích kroků, byly seznámeny s postupem a povinnostmi, které s dosažením cíle souvisely. Při tendenci od cíle ustupovat byla snaha je motivovat zpět tak, aby dosáhly úspěchu. V případě, že se u rodin neosvědčily původně stanovené kroky a klientkám se nedařilo je naplňovat, volily a upravovaly se další varianty dle prostředí, situace, schopnosti a intelektu osoby. Z praxe vyplynulo, že tuto metodu nevidím vhodnou u rodin tam, kde je dosahování cíle rušeno další osobou (velmi často druhým partnerem), který o změnu stavu nestojí. Dále pokud není osoba dostatečně motivovaná, a neustále podporovaná, je snadnější od cílů ustupovat a přesouvat je na jindy, případně je měnit nebo vůbec nedosahovat.
22
6. ZÁVĚR V Azylovém domě pro ženy a matky s dětmi ve Vsetíně byly v roce 2013 pilotně ověřeny dvě inovativní metody v praxi terénní asistenční služby. Jednalo se o metodu Feuersteinova instrumentálního obohacení a metodu úkolově orientovaného přístupu. Feuersteinova metoda instrumentálního obohacení má svůj opodstatněný význam, pro praxi TAS je však velmi časově a realizačně náročná a bez důkladné přípravy nemá výuka dle metody FIE smysl. Při aplikaci této metody je důležitá také komunikace s rodiči, což otevírá nové možnosti spolupráce pracovníka s em. V rámci projektu jsme se věnovali s touto metodou 6 žákům z málo podnětného prostředí. Všichni vykázali zlepšení kognitivního myšlení a jejich výukové obtíže se zmírnily. Pro kompletní posouzení úspěšnosti metody bychom se měly metodě věnovat u jednoho žáka minimálně dva roky. Naše hodnocení je tedy spíše v této fázi subjektivní. Metoda úkolově orientovaného přístupu byla aplikována u 20 klientů, přičemž jako úspěšná byla stanovena u 14 rodin, což je 70%. Byly dosaženy stanovené cíle, což je dostatečně měřitelný výsledek a proto můžeme zcela objektivně závěrem říci, že metodu ÚOP do praxe TAS doporučujeme. Vzhledem ke krátkodobému charakteru metody, není však vhodné ji aplikovat u rodin, kde není vnitřní zájem měnit jejich současnou nepříznivou situaci, nespolupracují a neztotožnili se s danými cíli. Dovolte mi, jako koordinátorce projektu „Pomoc rodinám jinak“, abych jménem všech kolegů Azylového domu pro ženy a matky s dětmi ve Vsetíně a jménem klientů poděkovala všem terénním sociálním pracovnicím, které se na aplikaci metod v praxi podílely – jmenovitě Mgr. Evě Juříčkové, Mgr. Veronice Filákové, Mgr. Jarmile Studeníkové a Mgr. Tereze Kalužíkové. Také jsme vděčni MPSV ČR za poskytnutou dotaci, bez které by se projekt neuskutečnil.
23
