ENERSOL 2011
STŘEDOČESKÝ KRAJ OCHRANA MATKY ZEMĚ
Adresa autora projektu: Jméno, příjmení autora projektu Enersol 2011: Jana Mašková Učební, studijní obor, ročník studia: Informační technologie, 2. ročník Adresa školy:
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Jana Palacha 1840 272 01 KLADNO
Jméno učitele-koordinátora projektu: Mgr. Šárka Čečrdlová Kontakt: SPŠ a VOŠ Kladno Tel/fax: Email:
[email protected] Webové stránky školy: www.spskladno.cz
Práce zaslána regionálnímu centru dne: 28. 1. 2011
Podpis autora projektu:
Podpis učitele-koordinátora projektu:
Antihmota
2
Kladno, 2011
Proč jsem si vybrala uvedené téma? Minulý rok se soutěž Enersol konala na Kladně v Domě Kultury a já jsem dostala šanci s dalšími třemi kamarádkami vypomáhat při této soutěži. Ve volném čase jsme měly možnost shlédnout několik prací. Některé práce mě uchvátily, a jiné se mi zase nelíbily co do zpracování projektu. Témata si vybrali moc hezká, ale řekla jsem si: „Na co je dobré téma, když ho daný člověk neumí ani prodat?“. Kdyby se Enersol jeden rok neuspořádal na Kladně, o soutěži bych nejspíš vůbec nevěděla, a tak mě napadlo, že dost dětí, ale i dospělých nemá ponětí o tom, že něco jako Enersol existuje. A tak jsem se rozhodla udělat „upoutávku“, či reklamu na Enersol a dopomoci tak ušetřit nerostné suroviny.
Reklama – shrnutí Chcete pomoct Zemi, tak tady už nepanuje otázka jak nahradit nerostné suroviny, ale jak je vůbec nepoužívat. Nahradit je úplně něčím jiným. Co lidstvo dokáže vypěstovat, vyrobit či vynalézt. Máte nějaký nápad, který by se dal využít, ale nevíte jak na to? Ukaž nám svůj výtvor. Třeba jsi to zrovna ty, na koho lidstvo čeká! Tvůj nápad může zachránit Zemi a společně s ní i všechno živé na ní. Pokud se tvůj nápad bude porotě líbit, postoupíš do dalšího kola. Neváhej, na nic nečekej. Prodej svůj nápad a vyhraj s ním krásné ceny!.
Nerostné suroviny vs. vodní, větrná a sluneční elektrárna Žijeme již v 21. Stoletím, každé století nese s sebou určité vynálezy, ale s tím i spojená rizika. Například v 19. Století se rozvinul těžební průmysl, jak ropy, uhlí, zemního plynu a dalších nerostných surovin, tak jsme začali s kácením stromů, jak já říkám všechno pouze „ve prospěch lidí“. Ovšem ze začátku se těžilo ještě v „únosném“ množství až posléze s vývojem se začalo těžit ve velkém. Až tehdy si lidstvo uvědomilo, že nerostné suroviny jsou nerostné kvůli tomu, že jich je omezené množství. Že ložiska nejsou bezedná a nejen to, díky těžení pomocí strojů se do ovzduší dostalo obrovské množství oxidu uhličitého (CO2) a díky kácení lesů, nestíhá zbytek „plící“ Země oxid uhličitý spotřebovávat a vyrábět místo toho kyslík, a tak přebytečný oxid uhličitý zůstává v ovzduší. Lidstvo si už dlouhá desetiletí pokládá otázku „Kdy dojdou nerostné suroviny?“. Zatím nedošly, ale množství se pomalu zmenšuje; před časem se začaly hojně využívat vodní elektrárny, ty pak byly nahrazeny větrnými, a teď prožívá rozmach sluneční energie. Vodní elektrárny mají svou výhodu i nevýhodu. Jsou ekologické, ale závisí na přírodě. Sice postavit takovou vodní elektrárnu není levné, ale v poslední době není nic levné, a pokud Antihmota
3
Kladno, 2011
chceme trochu pomoct přírodě, budeme se muset s tím smířit. Vodní elektrárna je poutaná na vodní tok, který závisí na počasí (období sucha, období dešťů, …). Vodní elektrárna nikdy nedosáhne výkonu jako tepelná elektrárna, ale dokáže uchránit náš kousek ráje. Stejně na tom je větrná elektrárna. Tam kde fouká vítr, se jí vyplatí postavit, ale problém je ten, že větrné elektrárny vydávají živým organismům nepříjemný zvuk, a tak není moc vhodné budovat je v blízkosti lidského obydlí. Využívání sluneční energie je velice dobrý nápad. Sluneční elektrárny jsou poslední době na rozmachu, hlavně se rozmohlo, že si lidé pořídí domů sluneční kolektory. Osobně o tom něco vím, jelikož je máme doma. Doporučovala bych, aby si každý pořídil kolektory domů, skutečně se to vyplatí, zvlášť v období státních dotací; ovšem šetřit se musí, že? A tak byly dotace zrušeny. Pro velké firmy či pro rodinné domky se to vyplatí, splatí se vám to během 13 let, a pak už jenom vyděláváte. Ovšem i s těmito elektrárnami musí být něco špatně. Nic není dokonalé, ne? Elektrárny zaměřené na sluneční záření zaberou velkou rozlohu. A místa na zemi už takhle dost ubývá. Ale nejen rozloha je jejich zápor. To největší mínus jsou fotovoltaické články, které obsahuje každý kolektor, jelikož je sice firmy vyrábějí, ale pro zatím jenom minimum firem poskytují také recyklaci těchto panelů. Přece jenom stavět velkoplošnou sluneční elektrárnu je zbytečné, kdyby měl každý možnost si pořídit sluneční kolektory, ušetřili bychom jak celkem velkou plochu půdy, tak i přírodu. Tam, kde nesvítí moc slunce, bude vát vítr a kopce jsou všude. Tak proč sem nepostavit větrnou elektrárnu dosti vzdálenou od lidských obydlí? A tam kde nám teče řeka, nebylo by dobré postavit vodní elektrárnu? Sice nic z toho není levná záležitost. Ale jsme lidé, ne? Na co nám budou peníze, když nebudeme mít čistou vodu? Přírodu, do které chodíme na procházky? Všude okolo bude pusto. Smutno. Já miluju přírodu. Její bohatost, rozmanitost, barvy, vůně, … Vy ne?
Enersol se zabývá právě touto problematikou spojenou s docházením nerostných surovin a znečišťování ovzduší. Jak nahradit nerostné suroviny, či jak efektivněji využít přírodní energii (vítr, vodu, slunce). Nenapadla někoho otázka, jak by se dala využít zemská gravitace nebo gravitace Měsíce (příliv, odliv)? Popřemýšlejte o tom. Věci, které se nám můžou zdát jednoznačné, či samozřejmé nás mohou překvapit, pokud se přijde na to jak jich využít.
Antihmota
4
Kladno, 2011
Toto téma bych shrnula do reklamy, ve které bych ukázala výhody používání větrných, vodních a slunečních elektráren; jak přispívají k ochraně naší přírody. Zároveň bych ukázala možné následky toho, kdybychom pro přírodu nic neudělali. A do třetice všeho dobrého bych do této reklamy zapojila upoutávku na soutěž Enersol, podpořila bych chytré hlavy, aby neváhaly a pomohly.
Antihmota
5
Kladno, 2011
