Masarykova univerzita Filosofická fakulta Ústav českého jazyka Český jazyk a literatura
Michaela Ficnarová
Pomístní jména na katastrálním území Bohutín a Nový Malín (okres Šumperk) Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Michaela Čornejová, Ph.D. 2009
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury. ………...........…………………………… Michaela Ficnarová
Ráda bych na tomto místě poděkovala za odborné vedení bakalářské práce, mnoho cenných rad a velkou trpělivost Mgr. Michaele Čornejové, Ph.D. Děkuji také svému příteli, ţe mi byl oporou.
Obsah 1. Úvod.................................................................................................................................................... 6 2. Charakteristika zkoumaných oblastí .............................................................................................. 7 2.1 Obec Bohutín ................................................................................................................................................ 7 2.2 Obec Nový Malín ......................................................................................................................................... 9 2.3 Nářeční charakteristika ............................................................................................................................... 11
3. Východiska ........................................................................................................................................15 3.1 Materiálová východiska .............................................................................................................................. 15 3.2 Teoretická východiska ................................................................................................................................ 15 3.2.1 Pomístní jména.................................................................................................................................... 15 3.2.2 Modelová klasifikace pomístních jmen .............................................................................................. 17
4. Heslová část.......................................................................................................................................19 4.1 Výstavba slovníku a hesel .......................................................................................................................... 19 4.2 Slovník anoikonym ..................................................................................................................................... 21 4.2.1 Obec Bohutín ...................................................................................................................................... 21 4.2.2 Obec Nový Malín ................................................................................................................................ 52
5. Shrnutí MKPJ ..................................................................................................................................73 5.1 Vztahové modely ........................................................................................................................................ 73 5.2 Anoikonyma z hlediska struktury ............................................................................................................... 75 5.3 Strukturní modely ....................................................................................................................................... 78
6. Závěr..................................................................................................................................................84 7. Seznam zkratek ................................................................................................................................85 7.1 Zkratky pramenů a literatury ...................................................................................................................... 85 7.2 Zkratky lingvistických termínů ................................................................................................................... 85 7.3 Modelová klasifikace pomístních jmen ...................................................................................................... 86 7.4 Zeměpisné zkratky ...................................................................................................................................... 86 7.5 Ostatní zkratky ............................................................................................................................................ 87
8. Seznam pramenů a literatury..........................................................................................................88 8.1 Prameny ...................................................................................................................................................... 88 8.2 Literatura .................................................................................................................................................... 88 8.3 Elektronické zdroje ..................................................................................................................................... 91 8.4 Mapy ........................................................................................................................................................... 91
9. Přílohy ...............................................................................................................................................93 9.1 Přehled PJ podle pramenů .......................................................................................................................... 93 9.1.1 Bohutín................................................................................................................................................ 93 9.1.2 Nový Malín ......................................................................................................................................... 95 9.2 Přehled VM a SM ....................................................................................................................................... 97 9.2.1 Bohutín................................................................................................................................................ 97
9.2.2 Nový Malín ......................................................................................................................................... 98 9.3 Fotografie.................................................................................................................................................... 99 9.3.1 Bohutín................................................................................................................................................ 99 9.3.2 Nový Malín ....................................................................................................................................... 105 9.4 Katastrální mapy se zakreslenými PJ ........................................................................................................ 111 9.4.1 Bohutín.............................................................................................................................................. 111 9.4.2 Nový Malín ....................................................................................................................................... 113
1. Úvod Předmětem této bakalářské práce je anoikonymie na katastrálním území obcí Bohutín a Nový Malín, patřících do Olomouckého kraje a šumperského okresu. V případě Nového Malína (do r. 1947 Frankštát), který byl aţ do r. 1945 obcí s výraznou převahou německého obyvatelstva, se jedná o první snahu shromáţdit zdejší pomístní jména, provést jejich rozbor a charakterizovat je. Tímto se odlišuje od ryze české obce Bohutín, z níţ byla některá anoikonyma získána v rámci celonárodního anketového soupisu pomístních jmen. Materiálová základna vychází především z vlastního terénního výzkumu, další jména byla vyexcerpována z různých pramenů. Práce je rozdělena do několika kapitol. V úvodní části jsou obce představeny z hlediska geografického a historického, zahrnuty jsou také informace o dialektech. Poté následuje popis materiálových a teoretických východisek, obsahující charakteristiku pomístních jmen a popis modelové klasifikace pomístních jmen. Tato klasifikace je představena před samotnou heslovou částí z toho důvodu, ţe jiţ v rámci hesláře budou podle ní všechna získaná anoikonyma analyzována. Stěţejní část práce představuje Slovník anoikonym, na nějţ navazuje závěrečné shrnutí výsledků vztahově modelové a strukturní analýzy a zdůraznění podstatných rysů anoikonymie obou obcí. Zde je pozornost soustředěna i na to, zda (a jak) se odráţí odlišný historický vývoj obcí v jejich anoikonymii. Součástí práce jsou i přílohy (katastrální mapy obcí se zakreslenými anoikonymy, přehled pomístních jmen podle pramenů, seznam všech zjištěných vztahových a strukturních modelů, fotografie z obou obcí).
6
2. Charakteristika zkoumaných oblastí 2.1 Obec Bohutín Obec Bohutín leţí v Olomouckém kraji v okrese Šumperk. Nachází se 6,5 km z. aţ jz. od města Šumperk a sousedí s katastry těchto obcí: na s. s Bartoňovem, na z. s Kláštercem, na j. s Chromčí, na jv. a v. s Bludovem, na sv. s Radomilovem. Úředně stanovená nadmořská výška je 320 m n. m. Vlastní katastr, jehoţ rozloha činí 226 ha, je velmi rozmanitý, „z téměř ideální roviny u toku Moravy se prudce zvedá na východ ke Zbové (445 m n. m.) a na sever na Burdovu horu (498 m n. m.). Tyto vrcholy jsou nejjiţnější částí Brannenské vrchoviny. Niva Moravy potom patří do Mohelnické brázdy. V obecném povědomí však katastr Bohutína a sousedního Kláštěrce uzavírá nejsevernější část Hornomoravského úvalu.“ (500 LET BOHUTÍNA 1993, s. 5). Naprostá většina katastru je tvořena loukami a pastvinami, zhruba jednu třetinu výměry obce pokrývá lesní porost. Poměrně úrodná půda v rovinách umoţňuje pěstování všech zemědělských kultur, hlavně obilovin, okopanin, ale i ovoce a zeleniny. Bohutínem vede ţelezniční trať ze Šumperka do Hanušovic. K 1. 1. 2008 měla obec 809 obyvatel. Název obce vznikl připojením přivlastňovacího sufixu -ín k OJ Bohuta, domácké podobě některého sloţeného OJ se základem Boh- a znamená ‚ves lidí Bohutových‘. V pramenech jsou zaznamenány tyto názvy: 1371 Engelsdorf (předchozí německý kolonizační název ‚Andělova ves‘ byl zapomenut), 1492 Bohutinka, 1545 Bohutina, 1677 Bohudin, 1718 Bohuttin, 1720 a 1751 Bohutin, 1846 Bohutin, Bohautjn, 1872 Bohutin, Bohutín, 1881 Bohotín, 1893 Bohutín (HOSÁK-ŠRÁMEK 1970, s. 88). Místními je Bohutín nazýván jako Bótin, či Ţabí město nebo Ţabákov. Ţába, jeţ se hojně vyskytovala na zamokřených Horních a Dolních lukách, se stala symbolem obce, objevuje se např. v bohutínské hymně (500 LET BOHUTÍNA 1993, s. 61) nebo ve znaku fotbalového klubu. Nejstarší záznam o Bohutíně pochází z konce 15. st., v této době ves náleţela Jiřímu Tunklovi st. R. 1500 se Bohutín stal příslušenstvím Chromče, kterou nabyl Petr ze Ţerotína, pán na Šumperku, Bludově a Velkých Losinách. Přibliţně v 60. letech 16. st. se ves dostala společně se sousedními vesnicemi Bartoňovem a Radmilovem do drţení Fylčanů z Hrabové. V r. 1562 se zde usadil protestantský kazatel Wolfgang Schulweiss, který pocházel ze Zvíkova a na kněze byl vysvěcen ve Wittenberku. Historické prameny sice nezmiňují
7
náboţenské vyznání obyvatel Bohutína, ale skutečnost, ţe zde působil protestantský kněz a nejvýznamnější rod v okolí Ţerotínové byli aţ do Bílé hory zastánci českobratrského vyznání, poukazuje na protestantismus. Dalším vlastníkem Bohutína byl rod Bokůvků, který jej r. 1658 společně s Chromčí prodal Maxmiliánu Lichtenštejnovi-Kastelkornovi, pánu Bludova, a ves byla trvale sloučena s bludovským panstvím. Údaje ve starém obecním registru Bohutína poukazují na český charakter obce, vyskytují se v něm pouze česká osobní jména. S příchodem Linchtenštejnů na severní Moravu se však situace komplikuje, počínají snahy o náboţenskou protireformaci a jazykové poněmčování. Nová vrchnost chtěla mít přehled o svém majetku, dochován je doklad z lánské vizitace, podle nějţ měl Bohutín v r. 1677 celkem 17 usedlostí. Jejich počet výrazně stoupal v následujících stoletích, r. 1793 jich bylo 47, r. 1839 78 a r. 1930 jiţ 98. Poslední čtvrtina 17. st. na severní Moravě neblaze proslula tzv. čarodějnickými procesy, při kterých byl upálen šumperský děkan K. A. Lautner. Bludovský farář Čapek, který se Kryštofa Lautnera jako jediný z okolí zastal, byl nucen bludovskou farnost urychleně opustit. R. 1710 odkoupil zpět celé bludovské panství velkolosinský Ţerotín, který v r. 1652 přestoupil na katolickou víru a v r. 1740 pořídil důkladný hospodářský elaborát s mapami. Z r. 1742 je dochována vůbec první mapa bohutínského katastru, překvapivé je, ţe aţ na nepatrné výjimky je katastr rozparcelovaný na jednotlivé pozemky shodně s dnešním stavem. Jsou zde poprvé zmíněny rybníky nacházející se přímo v centru obce, jeţ předtím nebyly uváděny ţádným historikem. Pro označení hory Zbová je uţit český název, v dalších mapách je pomístní jméno Zázboví zkomoleno na Za Bovy. Je patrné, ţe i přes nátlak vrchnosti obec neztratila svůj český charakter. R. 1801 byla postavena a vysvěcena kaple Narození Panny Marie. Pravděpodobně od téhoţ roku se začalo v Bohutíně vyučovat. Po r. 1848 připadl Bohutín k šumperskému politickému i soudnímu okresu, r. 1850 se volil první starosta a vedení obce. Krutě se do bohutínskch dějin zapsaly obě světové války, z té první se nevrátilo 15 zdejších muţů. Během 2. sv. války byly v obci zabírány majetky, došlo k uzavření místní knihovny a české dvoutřídní obecné školy. Němci vyuţívali i kamenolom na Zbové, který byl v provozu v meziválečném období a v němţ se kutaly vzácné měděné rudy. Ve 30. letech byly otevřeny i doly na baryt v Podšachtí, byla zde nalezena vydatná loţiska, těţba však definitivně skončila v 50. letech. Na poválečný vývoj obce měl velký vliv bezprostřední kontakt s olšanskou papírnou, která nechala v 70. letech pro své zaměstnance postavit panelové bytovky a dodnes zaměstnává nemalý počet bohutínských obyvatel. Po r. 1948 nebyla obec překvapivě postiţena formálně administrativními integracemi. Místní JZD bylo zaloţeno aţ r. 1957 a o pět let později bylo
8
připojeno k druţstvu bludovskému. (Vlastivěda moravská 1932, s. 244–246; Vlastivěda šumpreského okresu 1993, s. 205–206; 500 LET BOHUTÍNA 1993, s. 8–82). V současnosti v obci funguje obecní úřad, 1. stupeň základní školy, mateřská škola a knihovna. Jsou zde dva obchody se smíšeným zboţím, dvě restaurace a ţelezniční zastávka. V r. 1993 byla dokončena stavba nové sportovní haly, o deset let později vzniklo fotbalové hřiště druţstva FK Bohutín. Dodnes proslulé jsou kulturní akce pořádané v areálu letního divadla Pod Zbovou, vybudovaného v letech 1952 aţ 1986.
2.2 Obec Nový Malín Obec Nový Malín leţí v Olomouckém kraji v okrese Šumperk. Nachází se 1 km v. aţ jv. od města Šumperk a sousedí s katastry těchto obcí: na s. s Vikýřovicemi, na sv. s Hraběšicemi, na v. s Oskavou (s částí Třemešek), na j. s Hrabišínem, na z. s Dolními Studénkami. Na s. sousedí také s katastrem osady Krásné, patřící k Hraběšicím. Katastrální území tvoří tři části, a to Nový Malín, Plechy a Mladoňov. Plechy jsou součástí Nového Malína od roku 1973, původně patřila osada k obci Dolní Studénky. Mladoňov, který byl k Novému Malínu připojen 1. 3. 2003, dříve náleţel k obci Oskava. Úředně stanovená nadmořská výška je 317 m. Katastr o výměře 2732 ha se nachází převáţně v Šumperské kotlině, zalesněným výběţkem na v. zasahuje do kopců Hraběšické hornatiny aţ ke Kamennému vrchu (952 m n. m.). Pod ním pramení Malínský potok, který směřuje do řeky Desné a podél nějţ se rozkládá celá obec. Na z. okraj Nového Malína souvisle navazuje osada Plechy, jeţ leţí v údolí Desné. Část malínského katastru (cca 400 ha) protíná CHKO Jeseníky. Katastrem obce prochází ţelezniční trať ze Šumperka do Olomouce, silnicemi je obec spojena se Šumperkem, Hrabišínem, Mladoňovem i Hraběšicemi. K 31. 12. 2008 měl Nový Malín 3070 obyvatel. (Vlastivěda šumperského okresu 1993, s. 372; Frankštát – Nový Malín 650 let 2000, s. 6). Někdejší název obce vykládají Hosák se Šrámkem jako odvozený z OJ Frank ‚Frank‘ – Stadt eines Franken pak označuje ‚město Frankovo‘, zkráceno na Frankstadt, česky Frankštát. Uvádí také, ţe se dříve odvozovalo od německého Stadt der Franken – Frankenstadt ‚město lidí z kmene Franků‘, kloní se však k první moţnosti. Od r. 1872 se poprvé vedle německé podoby Frankstadt objevuje i český název Frankštát. (HOSÁK-ŠRÁMEK 1970, s. 220). Současný název Nový Malín, jenţ je pouţíván od r. 1947, zachycuje skutečnost, ţe mnoho nových obyvatel po r. 1945 přišlo z osady Český Malín na Volyni (dnešní Ukrajina), viz dále.
9
Nejstarší písemná zmínka o Frankštátu pochází z r. 1350, tehdy Markéta z Mladče odstoupila statky v Mladči svým vnukům, synům Wiskera z Frankštátu. Během 14. a 15. st. patřil hned několika rodům. V r. 1398 bylo městečko ve vlastnictví loupeţivého rytíře Pročka z Bouzova, jemuţ patřil i hrad Rabštein. R. 1480 si na něj dělal nárok majitel zábřeţského panství Jiří st. Tunkl a od r. 1496 náleţel k bludovskému panství pánů ze Ţerotína. V této době byl několikrát jmenován městečkem, avšak r. 1569 byl prodán městu Šumperk a od r. 1583 uváděn opět jako ves. Od r. 1550 byl Frankštát protestantský, ale poté, co jej v r. 1622 dostal Karel z Lichtenštejna od císaře Ferdinanda II. jako dědičný dar, byli obyvatelé nuceni znovu přestoupit ke katolické církvi. Za třicetileté války byla ves vydrancována Švédy (r. 1643) a na konci téhoţ století ji zasáhly čarodějnické procesy. V Šumperku bylo odsouzeno 25 lidí, ve Frankštátu a přilehlých obcích 11. V 18. st. došlo k mnoha změnám. Ve 20. letech byl do barokního slohu přestavěn kostel Narození Panny Marie, jehoţ existence je doloţena uţ v r. 1412 a dnes patří mezi kulturní památky. V 70. letech bylo provedeno číslování domů a mezi prvními obcemi Rakouska-Uherska tu proběhla pozemková reforma. Byla také postavena nová škola a hasičská zbrojnice. Součástí šumperského politického i soudního okresu je obec od r. 1848, v druhé pol. 19. st. a na poč. 20. st. nastává její dynamický rozvoj. Funguje zde hrnčířská výroba, výroba tkalcovských člunků, tzv. „špulkárna“, výroba hedvábí i místní likérka. Je zřízena ţelezniční zastávka, jeţ je součástí tratě Šumperk – Olomouc. Od pol. 19. st. také vzrůstá počet obyvatel, z 1715 v r. 1850 na 2330 v r. 1900, vrcholu však dosáhl r. 1910, tehdy ve Frankštátu ţilo 2539 občanů. Více neţ samotný počet je však zajímavé národností sloţení obyvatelstva. Poslední sčítání před 2. sv. válkou z r. 1930 uvádí, ţe v obci ţilo 2326 obyvatel, z toho se 2075 (89 %) hlásilo k německé národnosti a pouze 236 (10 %) k české. Jednalo se převáţně o státní zaměstnance pracující na dráze, poště, četnické stanici apod. Z období okupace a ţivota v Sudetech je poměrně málo dostupných a objektivních informací. 7. 10. 1938, den před zabráním Frankštátu, byla do vnitrozemí násilně vystěhována většina obyvatel české národnosti. Obec byla obsazena dne 8. 10. 1938, do konce roku zde vznikla organizace Hitlerjugend (Hitlerova mládeţ), která pravidelně oslavovala vítězství německých vojsk na frontách a Hitlerovy narozeniny. Došlo k uzavření všech českých spolků i knihovny, zakázáno bylo veřejné shromaţďování. V průběhu války se v obci zvyšoval počet obyvatel, jednalo se hlavně o uprchlíky z bombardovaných měst Porúří. Osvobození Frankštátu se uskutečnilo 8. 5. 1945. Vysoký je počet obyvatel, kteří se jiţ z války nevrátili, na frontách padlo 91 frankštátských občanů, 61 zůstalo nezvěstných a 7 zemřelo na následky válečných zranění. Ihned po osvobození a odsunu německého obyvatelstva počalo nové osídlování, v první vlně vojáky z východní 10
armády (31 vojáků z Českého Malína), další noví osídlenci přicházeli hlavně ze Slovácka, Hané, Valašska, Ostravska. V březnu 1947 se do obce přistěhovalo 120 volyňských Čechů, šlo převáţně o příbuzné vojáků II. odboje z oblasti Českého Malína. Jako volyňští Češi jsou nazýváni ti, kteří v letech 1868 aţ 1880 odešli z Rakouska-Uherska do carského Ruska (na dnešní Ukrajinu). Důvodem jejich odchodu byly nelehké ţivotní podmínky v českých zemích a víra v prosperitu ruské říše, ve které bylo velké mnoţství nevyuţité zemědělské půdy. Zakládali zde nové vesnice, některé „na zelené louce“, jiné při ukrajinských vesnicích, kde tvořily místní části s původním názvem vesnice, který byl doplněn přídomkem „český“ např. České Noviny, Český Malín (http://cs.wikipedia.org/wiki/Volyňští_Češi). Během 2. sv. války nacisté vypálili na Ukrajině několik set vesnic. Český Malín byl přepaden a vypálen 13. 7. 1943, celkem v něm zahynulo 374 obyvatel, ušetřeny nebyly ani ţeny a děti. Na památku této hrůzné události byla obec Frankštát na mírové manifestaci a národní pouti dne 13. 7. 1947 přejmenována na Nový Malín. Stalo se tak na přání volyňských Čechů usídlených ve Frankštátu. Poválečný vývoj obce je spojen se zaloţením JZD (1950), které bylo r. 1976 sloučeno s JZD Bludov. Část obyvatel byla zaměstnána v malínském polesí. Krátce pokračovala tradiční výroba hrnčířského zboţí, v provozu byla i cihelna. Malínu byly poskytnuty nenávratné půjčky, které umoţnily vybudování nových domů. V současnosti je Nový Malín dynamicky se rozvíjející obcí, neustále dochází k výstavbám nových rodinných domů. V obci funguje mnoho zájmových organizací, a to Sokol, Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecký svaz, Svaz chovatelů, Svaz zahrádkářů, včelařů, Červený kříţ, Svaz protifašistických bojovníků, Svaz invalidů a další. Je zde obecní úřad, úplná základní škola, zdravotní středisko, knihovna, několik obchodů se smíšeným zboţím, restaurace, cukrárna a mnoho dalších. (Vlastivěda moravská 1932, s. 248–253; Vlastivěda šumperského okresu 1993, s. 372–373; Frankštát – Nový Malín 650 let, s. 6–70; http://www.novymalin.cz/obecni-urad.html).
2.3 Nářeční charakteristika Bohutín a Nový Malín leţí v těsné blízkosti okresního města Šumperk, na pomezí bývalého pohraničního území Sudety a oblasti se střm. nářečím. Mezi oběma obcemi je pak zásadní rozdíl v předválečném národnostním sloţení obyvatelstva a v poválečném uchování kontinuity těchto původních obyvatel. Zatímco v Bohutíně se po 2. sv. válce národnostní
11
sloţení původního výhradně českého obyvatelstva nezměnilo, v Novém Malíně, před válkou výrazně německém (89 % občanů s německou národností), došlo k nucenému vystěhování německých usedlíků a k dosídlení obyvateli z jiných oblastí (specifický je příchod tzv. volyňských Čechů, viz 2. 2 Obec Nový Malín). Ti sice přinášeli do pohraničí své dialekty, docházelo však často ke kontaktům mluvčích z různých nářečních oblastí. Následující generace jiţ zpravidla nejsou nositeli těchto nářečních rysů. Působí na ně vzdělávání ve spisovném jazyce a stále výraznější je vliv obecné češtiny. Lze proto konstatovat, ţe pohraniční území osídlená před r. 1945 Němci jsou nářečně různorodá. Ve zkoumané oblasti se jako nejsilnější norma ovlivňující jazykové sjednocení uplatila spisovná čeština (BĚLIČ 1972, s. 331) a v současnosti není zanedbatelný ani vliv obecné češtiny. Tento stav platí pro Nový Malín. Obec Bohutín patří do střm. nářeční skupiny, jeţ zaujímá území střední Moravy. „Na západě souvisí s českou nářeční skupinou, na severu je oddělena pásmem bez tradičních nářečí od nářeční skupiny slezské, na východě sousedí s nářeční skupinou východomoravskou a na jihu sahá po hranici území s tradičními nářečními místy aţ po hranici státní.“ (ESČ 2002, s. 401) Tato poloha mezi ostatními nářečními skupinami má vliv na charakter střm. nářečí, územím prochází řada diferenčních izoglos. A) s mluvou Čech spojuje střm. nářečí 1. vývoj dlouhých samohlásek ý, ú > ej, ou, ve střm. dialektech se měnily dále na > é, ó (zlé pes, móka) 2. úţení é > í (mlíko, malí kotě) 3. koncovka instr. pl. všech deklinačních typů -ma (mladýma hochama) B) s ostatními nářečími na Moravě, příp. ve Slezku mají společné 1. neprovedení přehlásky u, ú (ou, ó) > i, í na konci slov po měkkých souhláskách (na našu kočku, s našó kočkó) 2. neprovedení přehlásky a > e ve skloňovacích koncovkách na většině střm. území (s výjimkou sz. okraje) (naša slepica) 3. zachování tzv. moravského krácení u původně dvouslabičných subst. a u infinitivu se základem zakončeným na vokál (psat, mucha, blato) 4. výslovnost ešče, ščestí proti českému eště, štěstí 5. rozlišení ţivotnosti v pl. u adj. a zájm. (ťi staři chlapi x ti stari stromi)
12
6. zakončení minulého příč. mask. na -l (nesl x české nes) 7. existencionální a sponové sloveso být v podobě já su, ti seš C) specifické rysy střm. nářečí 1. existence é, ó v systému dlouhých samohlásek (staré bék, nesó) 2. nejednotný vývoj krátkých samohlásek, y > ê/e, u > ô/o (na většině území vokály ê, ô splynuly s pův. e, o, zachovány jsou pouze v centrální podskupině) 3. existence tvrdého ł na sv. skupiny 4. nejednotné uţívání protetických souhlásek v a h (na z. v, na z. a jz. h) 5. 3. osoba pl. sloves 4. třídy zakončena na -ijó (nosijó, trpijó) 6. 3. osoba pl. sloves 5. třídy zakončena na -i, -ijó (volaji, volajó) 7. v jednotlivých oblastech různé výsledky vyrovnávání tvarů gen. a akuz. sg. typu předseda, Laďa ve prospěch gen. nebo akuz. (vot přecedô, vidím přecedê) 8. vyrovnávání dat. a lok. mask. a neuter měkkých subst. (např. k noţo/srco, na noţo/srco) Z výše uvedených charakteristik je patrná určitá nejednotnost střm. nářeční skupiny. Obecně můţeme konstatovat, ţe směrem na východ ubývá rysů poukazujících na české sousedství a objevují se archaičtější rysy nářečí východomoravských. Střm. skupina se dále dělí na čtyři podskupiny: a) centrální, b) jiţní, c) západní a d) východní. Bohutín se nachází na hranici mezi centrální podskupinou (sz. část) a západní okrajovou podskupinou (typ zábřeţský) (BĚLIČ 1972, příloha mapka č. 36). Nejprve uvedu výčet základních znaků obou podskupin, poté vyberu ty, které jsou pro zkoumanou oblast typické. Základní znaky centrální podskupiny: 1. sedmičlenná soustava krátkých vokálů (i, u, e, o, ê, ô, a) 2. tříčlenná soustava dlouhých vokálů (é, á, ó) 3. znělá výslovnost na švu slov a tvarů před vokálem a jedinečnou souhláskou (g autu, uţ mám, kubme) 4. vyrovnávání tvarů gen. a akuz. sg. typu předseda, Laďa ve prospěch akuz. (mám to ot přecedô) 5. na s. podskupiny provedena ve shodě s Čechami přehláska a > e 13
6. uţívání protetického v (z. voheň, vokno x v. oheň, okno) 7. uţívání protetického h (jz. hiné) 8. zakončení infinitivu na -t (z. dělat) nebo -ť (v. dělať) 9. rozlišování dvojího l (jv. příč. min. jedła x jedla ‚jedle‘)
Základní znaky západní podskupiny, typu zábřeţského: 1. nejčastěji šestičlenná soustava vokálů, a to buď a) se změnou y > ê (rêbê), ojediněle v polosamohlásku Ə (rƏbƏ), b) se zbytky výslovnosti y (v nejsevernější části), c) změna neproběhla vůbec (ribi), nebo d) hlásky ê, ô splynuly s pův. e, o (rebo). 2. tříčlenná soustava dlouhých vokálů (é, á, ó) kolem Zábřehu, na sz. pětičlenná (í, é, á, ó, ú) 3. vyrovnávání tvarů gen. a akuz. sg. typu předseda, Laďa ve prospěch gen. (zavolé přecede) 4. progresivní asimilace skupiny sh > sch (schoda) 5. neznělá výslovnost na švu slov a tvarů před vokálem a jedinečnou souhláskou (k autu, uš mám, kupme) 6. přehlasované tvary typu čepice, kaše 7. formy min. příč. von nes, spad (Body 4. aţ 7. představují rysy společné s českými nářečími.) V nářečí uţívaném v Bohutíně není provedena změna y > ê a u > ô, jeţ je typická pro centrální podskupinu. Doloţena je však podoba s o namísto u (moţu < můţu), po krácení í, ú > i, u, které zde probíhá důsledně. Systém dlouhých vokálů je tříčlenný (é, á, ó). Mezi další charakteristické znaky patří vyuţití protetického v, provedení přehlásky a > e, znělá výslovnost skupiny zh (ČJA 1 1992, s. 49–61). (ESC 2002, s. 399–401; LAMPRECHT 1976, s. 152–156; BĚLIČ 1972, s. 240–256).
14
3. Východiska 3.1 Materiálová východiska Sběr materiálu jsem započala vlastním terénním výzkumem v obou obcích. V případě Nového Malína, jehoţ anoikonymie nebyla dosud zmapována, tvoří materiál získaný tímto způsobem naprostou většinu. Zbývající anoikonyma byla vyexcerpována ze současných katastrálních
map,
které
jsou
přístupné
na
adrese:
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/Mapa.aspx?typ=KU&id=707813
nebo
http://geoportal.cuzk.cz/wmsportal/. Některá novomalínská PJ nejasného původu jsem doplnila podobami z císařských povinných otisků stabilního katastru (dále jen CPO), vyhovených
v letech
1824–1843
a
v současnosti
přístupných
na
adrese:
http://archivnimapy.cuzk.cz/. Zde jsou k dispozici také tisky topografických sekcí 3. vojenského mapování, které proběhlo mezi lety 1869–1885 (dále jen 3. VM). Velká část bohutínských PJ je zaznamenána v publikaci 500 LET BOHUTÍNA, vydané r. 1993. Jde především o jména typu U Kvapilíků, U Valouchů a významnější anoikonyma, která jsou zakreslena do přehledné mapy. Vyuţila jsem také informace ze soupisu pomístních jmen (dále jen SPJ), který byl pro obec Bohutín vyhotoven r. 1969. Dalším zdrojem mi byla mapa
pozemkového
katastru
(s
posledními
úpravami
z r.
1955)
přístupná
z http://nahlizenidokn.cuzk.cz/Mapa.aspx?typ=KU&id=606715 po zatrţení volby pozemkový katastr
a
současné
katastrální
mapy
dostupné
z téţe
adresy
nebo
na
http://geoportal.cuzk.cz/wmsportal/.
3.2 Teoretická východiska 3.2.1 Pomístní jména Pomístní jména (dále jen PJ), anoikonyma, jsou názvy neobydlených objektů (především terénních útvarů, pozemků, vod, komunikací a různých orientačních bodů), jeţ bývají definovány jako vlastní jména neţivých přírodních objektů a jevů na Zemi a těch člověkem vytvořených objektů na Zemi, které nejsou určeny k obývání a jsou v krajině pevně fixovány. Tradičně se k nim přiřazují i názvy samot, osad a místních částí, které sice patří k obydleným objektům, ale mnohdy své označení převzaly právě z PJ. 15
Podle druhu objektu, který pojmenovávají, se rozlišují: hydronyma – jména vod: moře, zálivy, průlivy, jezera, baţiny, rybníky, přehrady, studánky, prameny, řeky, potoky, vodopády apod. oronyma – jména tvarů vertikální členitosti zemského povrchu a mořského dna: pohoří, vrchoviny, hory, kopce, skály, údolí, průsmyky, propasti, níţiny, roviny apod. agronyma (jména pozemková, dříve jména traťová) – jména pozemků, nebo jejich seskupení, a to pozemků obdělávaných i neobdělávaných: pole, louky, pastviny, zahrady, les, obora apod. hodonyma – jména cest: silnice, dálnice, polní a lesní cesty, tunely, mosty, ţeleznice, lanovky apod. jména jiných neživých objektů, které jsou v krajině pevně fixovány a neslouţí k obývání: kapličky, kříţky, hřbitovy, pomníky, mohyly, lomy, doly, rozhledny apod. (ESČ 2002, s. 204–205; PLESKALOVÁ 1992, s. 7). Anoikonymy se zabývá toponomastika (věda o vlastních jménech zeměpisných). Mimo ně zkoumá také choronyma (jména větších přírodních nebo správních celků z hlediska horizontálního členění; názvy států, světadílů apod.) a oikonyma (jména místní). Anoikonyma vytváří v rámci proprií specifickou skupinu jmen. Mezi jejich charakteristické znaky patří, ţe se primárně realizují v mluvené podobě, psaná podoba je aţ sekundární. Jsou pevně spojena s mluvou určitého regionu, mají tedy blíţe k nářečí neţ ke spisovnému jazyku. Jejich fungování je zpravidla omezeno na malý okruh uţivatelů, typická je formální variabilita (Strakův kopec, Strakáč) a těsnější sepětí s apelativní slovní zásobou neţ u jiných tříd proprií. Rozlišujícím kritériem mezi apelativy a PJ je potom plnění onymických funkcí. Kaţdé anoikonymum, ač po formální stránce shodné s apelativem (U cihelny), musí daný objekt pojmenovat a jednoznačně identifikovat. Spojení mezi anoikonymem a pojmenovaným objektem je velmi těsné, PJ často existují déle neţ tento objekt a jeho prostřednictvím je moţné doloţit např. existenci zaniklých osad. Z toho důvodu je studium PJ důleţité i pro jiné vědní obory, např. pro pomocné vědy historické, archeologii, antroponomastiku a další. PJ jsou pevně vázána na potřeby uţivatelů, změny v anoikonymii zpravidla odráţí vývoj společnosti či krajiny. Na vzniku anoikonym se podílí hned několik faktorů: nejdůleţitější je charakter terénu, dále velikost katastru, hustota osídlení a sídelní kontinuita. Soubory PJ v jednotlivých obcích vytváří vnitřně uspořádané celky, tzv.
16
anoikonymické mikrosystémy. (PLESKALOVÁ 1992, s. 7–11; OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ 1995, s. 20). 3.2.2 Modelová klasifikace pomístních jmen Pro třídění PJ existují nejrůznější klasifikace. Jednou z nich je tzv. modelová klasifikace pomístních jmen (dále jen MKPJ), která zohledňuje ty systémové vlastnosti, jimiţ se v rámci vlastních jmen vyčleňují PJ jako specifická třída. Uvedenou klasifikaci aplikovala na bohatém anoikonymickém materiálu z Moravy a Slezska v publikaci Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku Jana Pleskalová a navázala tak na modelovou klasifikaci vlastních jmen místních Rudolfa Šrámka a slovotvornou teorii Miloše Dokulila a jeho pokračovatelů. Tento způsob třídění jsem zvolila pro jeho komplexnost, zohledňuje nejen princip lexikálně-sémantický, ale i slovotvorný. Liší se tak od sémantického třídění Vladimíra Šmilauera, který seskupuje anoikonyma podle apelativních významů slov, ze kterých jsou utvořena (viz ŠMILAUER 1960, s. 149–171). Významné je také to, ţe dílčí části MKPJ postupně odráţí jednotlivé fáze pojmenovacího procesu aţ k jeho výsledku. V následujícím popisu MKPJ uvádím příklady z vlastního materiálu. Primárně vzniká potřeba pojmenovat, přičemţ nejdůleţitější je vztah pojmenovatele k pojmenovávané realitě. Pojmenovatel vytváří PJ podle těch znaků objektu, které povaţuje za podstatné. Základní pojmenovací motivy postihuje tzv. vztahový model (dále jen VM). Rozlišují se zde čtyři kategorie: VM A – poloha, nebo směr pojmenovávaného objektu (Na Hóvoze, Hrabišínská) VM B – druh objektu (Důl, Hrnčírna) VM C – vlastnosti objektu, a to inherentní (C1 Krásné), nebo zaloţené na ději (C2 Vyhnálov) VM D – posesivita a jiný vztah k osobám (Uherka, Pospíšilák) Tyto jednoduché VM jsou kombinovány do VM dvoučlenných (Burdova hora D+B) a vícečlenných (U mrtvýho muţe A+C+D), přitom člen základní je ve vzorci podtrţen, vedlejší je vyjádřen jako +A+, +B+, +C+, +D+.
17
Rovině VM je podřazena rovina strukturních modelů (SM) a strukturních typů (ST), jeţ vystihuje způsob vyjádření jednotlivých pojmenovacích motivů. Při tvoření PJ jmen se uplatňuje: pouhá toponymizace (Stráň, V dole) tvoření na základě metaforické, nebo metonymické souvislosti (Cigán, Na Americe) derivace: prefixace, sufixace, konverze, smíšený způsob prefixálně-sufixální, prefixálně-konverzní (Strakáč, Zázboví), sem jsou řazena i subst. v pl. (Za šraňkama) kompozice: čistá kompozice, způsob kompozičně-derivační, kompozičně-konverzní, juxtapozice (Burgstein, Totman) tvoření dvouslovných a víceslovných PJ (Malínský les, V kótě na Horní lóce) tvoření předloţkových PJ (U Člupků, Za sokolovnou) přejímání z cizích jazyků a adaptace v češtině (Šentál) SM je potom vyjádřen konkrétním ST, tvořeným určitým topoformantem (Dřevák ST -ák, Uherka ST -ka). (ESC 2002, s. 213–214; PLESKALOVÁ 1992, s. 13–22). Kompletní MKPJ získaného anoikonymického materiálu je provedena v rámci jednotlivých hesel slovníku anoikonym (viz 4. 2 Slovník anoikonym). Její výsledky jsou potom shrnuty v kapitole 5. Shrnutí MKPJ a součástí kapitoly 10. Přílohy je přehled všech zjištěných VM a SM rozdělených podle obcí. Zkratky pouţívané v MKPJ viz kapitola 8. Seznam zkratek.
18
4. Heslová část 4.1 Výstavba slovníku a hesel V této části práce jsou uvedena všechna zjištěná PJ obcí Bohutín a Nový Malín (s výjimkou PJ katastrálního území Mladoňov, připojeného k Novému Malínu v r. 2003, která do výzkumu nejsou zahrnuta). Rozhodla jsem se, ţe anoikonyma obou obcí nebudu v rámci slovníku slučovat dohromady. Nejdříve jsou uvedeny názvy bohutínské, poté novomalínské. K tomuto kroku mě vedla skutečnost, ţe se Bohutín a Nový Malín odlišují uchováním kontinuity pomístního názvosloví. V obci Nový Malín (dříve německá obec Frankštát) byl vývoj anoikonymie násilně přerušen poválečnými událostmi (viz část 2. 2 Obec Nový Malín). Dnešní české názvy jsou převáţně nově utvořené, pouze v některých PJ lze najít pozůstatky německého vlivu. Anoikonymie výhradně české obce Bohutín nebyla postiţena ţádnými vnějšími zásahy a současný stav pomístního názvosloví je výsledkem nepřetrţitého vývoje. Jak ukazují např. zápisy v CPO z roku 1835, některá jména jsou velmi stará a fungují v nezměněné podobě bezmála dvě století. PJ jsou ve slovníku řazena podle základního substantiva, popř. substantivizovaného adjektiva. Pokud se anoikonyma vyskytují v nářeční podobě, respektuji tento zápis a ponechávám jej v hesláři beze změny. Úpravy jsem naopak prováděla u chybně zapsaných velkých písmem. Zde vycházím z Pravidel českého pravopisu a zásady Jany Pleskalové, která uvádí: „V kaţdém konkrétním PJ nelze spolehlivě stanovit propriální či apelativní vyjádření relačního objektu. PJ trvají často déle neţ objekty, které nazývají (pojmenované i relační). […] Za vlastní jméno relačního objektu pokládám jen takové jeho pojmenování, které ještě uţivatelé znají jako samostatné anoikonymum.“ (PLESKALOVÁ 1992, s. 68). Konkrétně se jednalo o tato PJ: Na Tónovské cestě, Za dolem, Na hóvoze, Na Chocholouši, V kótě na horní lóce, Horní Luka, U Rechtorčinů, U Rybníčku, Pod strání, Pod Stráňkó, malý trávník, velký trávník, Na Vyhnálově, jeţ byla podle výše uvedeného převedena do podoby Na tónovské cestě, Za Dolem, Na Hóvoze, Na chocholouši, V kótě na Horní lóce, Horní luka, U rechtorčinů, U rybníčku, Pod Strání, Pod stráňkó, Malý Trávník, Velký Trávník, Na vyhnálově. Fonetický zápis anoikonyma Dolňí lóka jsem opravila na Dolní lóka. Do heslové části jsou zařazena i německá jména, resp. adaptovaná jména německého původu.
19
Jak je patrné z předchozího odstavce, u některých anoikonym se vyskytují variantní či paralelní názvy. V rámci jednoho hesla uvádím pouze: varianty s prepozicemi na, v (Důl, V dole), (viz ŠRÁMEK 1980, s. 646–648) názvy, které koexistují v podobě spisovné a nářeční (Za Zbovó, Za Zbovou) Jakákoli jiná anoikonyma, jeţ se vztahují k jednomu objektu, mají ve slovníku své vlastní heslo. Jde o variantní PJ typu Strakáč, Strakův kopec; Mohyla, U mohyly; Dub v Malínském dolíku, U dubu. Kromě nich se objevují paralelní názvy, které spolu formálně nesouvisí, ale označují jediný objekt, např. U Bohušů, U zahradníka; Na hrázi, U rybníčků. Na tyto dvojice je v heslech odkázáno prostřednictvím bodu 1) Popis objektu, který rozepisuji pouze u jednoho z názvů, u druhého názvu na něj odkazuji, např. u hesla Strakáč je v bodě 1) uvedeno viz heslo Strakův kopec. V bodě 2) nazvaném Zdroje PJ jsou pak jednotlivé podoby přiřazeny ke zdrojům, z nichţ byly získány. Struktura hesla Základem hesla je anoikonymum zapsané v původní, nezměněné podobě, v níţ bylo získáno. V případě variantních názvů je uvedena podoba spisovná a nářeční, podoba předloţková a bezpředloţková (pouze u PJ s prepozicemi na, v). Kaţdé heslo se skládá ze čtyř částí: 1. Popis objektu – druh objektu, přibliţná poloha v obci (katastru), stručná charakteristika (vlastnosti, terén, jakost půdy, další informace relevantní pro výklad motivace názvu). 2. Zdroje PJ – výskyt anoikonyma v mapách pozemkového katastru (pouze obec Bohutín), v publikaci 500 LET BOHUTÍNA (pouze obec Bohutín), PJ zjištěná terénním výzkumem, PJ v současné katastrální mapě, u některých anoikonym s nejasným původem je uvedena i podoba z CPO a 3. VM (pouze obec Nový Malín). 3. Jazykový rozbor – struktura PJ, způsob tvoření, určení pojmenovacího motivu (motivů), popis nářečních jevů. 4. MKPJ – určení VM, SM, ST. V rámci vedlejšího vztahu u VM C, tedy u +C+, nerozlišuji C1 a C2. ST uvádím pouze u PJ jednoslovných (s výjimkou PJ Morava, Kobyla, Krásné, Plechy). Z důvodu velkého mnoţství získaných anoikonym (celkem 180 hesel) neusiluji v bodě 3) o vyčerpávající popis. Jde mi hlavně o zjištění motivace a určení struktury PJ. Bod 4) neuvádím u jmen, jejichţ původ není moţné prokázat a nelze u nich jednoznačně určit pojmenovací motiv. Konkrétně se jedná o jména: Na Kozačce, Kozáčka; Zbová; Kobyla; Plechy.
20
4.2 Slovník anoikonym 4.2.1 Obec Bohutín Na Americe, V Americe 1) Úrodné pole se nachází na sv. katastru v blízkosti silnice vedoucí do Bludova. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí na nebo v a toponymem Amerika v lok. sg., které je v názvu pouţito na základě metonymické souvislosti. Z motivací, které k tomuto typu PJ uvádí Jana Pleskalová (PLESKALOVÁ 1992, s. 83) či Ivan Honl (HONL 1964, s. 304– 307), se k anoikonymu vztahuje ‚úrodné pole‘. O PJ s prepozicemi na, v Jana Pleskalová píše: „V případě PJ typu Na nivě, Ve ţlebě je pojmenovaný objekt určen polohou identickou s polohou relačního objektu. Jsou to PJ dvouobjektová, polohově leţí jakoby na sobě, takţe se částečně nebo úplně svým rozměrem kryjí. Z hlediska VM však patří k A, protoţe jejich hlavním cílem je pojmenovat objekt skrze lokalizační příznak.“ (PLESKALOVÁ 1992, s. 26). Upozorňuje také na to, ţe tato PJ často existují i v podobě přímého pojmenování Niva, Ţleb a ač jde o odlišné VM, jsou chápána jako jediné anoikonymum ve dvou variantách. (Můţe se ale jednat i o dvě odlišná PJ, nebo existuje pouze jedna varianta). Prostřednictvím předloţky na, v zde tedy dochází ke ztotoţnění polohy pojmenovávaného objektu s polohou relačního objektu. Pojmenovacím motivem je poloha a vlastnost pojmenovávaného objektu, anoikonymum označuje úrodné pole. 4) VM A+C, PJ dvouslovné, SM P+S Na Balkáně 1) Oblast se nachází sv. od středu obce, j. od Podšachtí. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí na a toponymem Balkán v lok. sg. Pojmenovacím motivem je poloha a vlastnost pojmenovávaného objektu, anoikonymum označuje oblast mající podobnost s Balkánem (dnes jiţ není jasné, o jakou podobnost se jednalo). K PJ s prepozicemi na, v viz heslo Na Americe, V Americe. 4) VM A+C, PJ dvouslovné, SM P+S
21
U Bohušů 1) Obydlí s č. p. 96 se nachází ve střední části obce pod Jánětovou strání. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a hypokoristikem Bohuš v gen. pl., které vzniklo z rodného jména Bohuslav a bylo v PJ pouţito pro označení celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině Bohuše. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD Goliášův buben 1) Místo na vršku Zbové, kde „silně duní půda“. Je zmiňováno v pověsti O původu jména obce Bohutín (500 LET BOHUTÍNA 1993, s. 63). 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA. 3) Základem PJ je subst. buben, které je blíţe specifikováno poses. adj. Goliášův, vytvořeným z příjmení bohutínského učitele Goliáše. Pojmenovacím motivem je metonymicky vyjádřená vlastnost zdejší půdy a relace k osobě, která toto místo objevila. 4) VM D+C2, PJ dvouslovné, SM ADd+S Zázbovská cesta 1) Měkká polní cesta v mírném svahu vede okolo Zbové v sv. aţ jv. části katastru. 2) 1969 SPJ, 2009 terénní výzkum. 3) Základem PJ je subst. cesta, které je blíţe specifikováno adj. zázbovská, utvořeným sufixem -ská z PJ Zázboví. Pojmenovacím motivem je druh a poloha pojmenovávaného objektu, anoikonymun označuje cestu vedoucí směrem k Zázboví. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM ADd+S Na tónovské cestě 1) Cesta vede j. aţ jv. částí katastru za Zbovou. 2) 1969 SPJ (Na Tónovské cestě). 3) Základem víceslovného PJ je subst. cesta v lok. sg., které je blíţe specifikováno adj. tónovská, utvořeným sufixem -ovská z OJ Tóna. Primárním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená prepozicí na, vedlejší motivací druh pojmenovávaného objektu a
22
relace k osobě. K PJ s prepozicemi na, v viz heslo Na Americe, V Americe. 4) VM A+D+B, PJ víceslovné, SM P+ADd+S U Čičáků 1) Roubenka s č. p. 2 se nacházela v MČ Pod Zbovou. Dnes na jejím místě stojí rodinný dům. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a přezdívkou Čičáci/Čičákovi v gen. pl., která vznikla na základě tradování, ţe obyvatelé domu jedí kočky (číča = ‚dětskou mluvou kočka‘; SSJČ I 1989, s. 254). Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině s touto přezdívkou. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD U Člupků 1) Obydlí s č. p. 75 se nachází ve střední části obce. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a přezdívkou Člupci/Člupkovi v gen. pl., která vznikla proprializací apelativa člupek, řídce uţívaného ve významu ‚vrchol‘ (PSJČ 1935, s. 333), nebo ve významu ‚jamka pod oknem, v níţ bývá nádobka na stékající vodu‘, doloţeném pro z. Moravu (BARTOŠ 1904, s. 50). První moţnost podporuje poloha domu na kopci, druhou variantu jiţ nelze ověřit. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině s touto přezdívkou. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD Na dílečkách 1) Viz heslo Pod Zbovó, Pod Zbovou. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA. 3) PJ je tvořeno prepozicí na a subst. díleček v lok. pl. Deminutivum díleček je derivováno a) sufixem -ek ze subst. dílek, b) sufixem -eček ze subst. díl. Pojmenovacím
motivem
je
poloha
a
vlastnost
pojmenovávaného
objektu,
anoikonymum označuje MČ, ve které byly jednotlivé pozemky rozděleny na stejné dílečky. K PJ s prepozicemi na, v viz heslo Na Americe, V Americe. 4) VM A+C, PJ dvouslovné, SM P+Sd 23
Ptáčkův doleček 1) Pozemek leţí s. od MČ Na trávnici, zvedá se nahoru mezi Velkou a Malou Karaskou. 2) 2009 terénní výzkum. 3) Základem PJ je subst. doleček, které je blíţe specifikováno poses. adj. Ptáčkův, odvozeným z příjmení Ptáček. Deminutivum doleček je derivováno a) sufixem -ek ze subst. důlek, b) sufixem -eček ze subst. důl. Pojmenovacím motivem je druh objektu a přivlastnění osobě s tímto příjmením. 4) VM D+B, PJ dvouslovné, SM ADd+Sd Za Dolem 1) Pole se nachází v mírném svahu na sv. katastru v blízkosti cesty vedoucí do Bludova, „hraničí s úvozem, kterému se říká Důl“ (SPJ 1969). Má obdélníkový tvar a kvalitní půdu. 2) 1955 pozemkový katastr (Za dolem), 1969 SPJ (Za dolem), 1993 500 LET BOHUTÍNA (Za dolem), 2009 terénní výzkum (Za Dolem), 2009 katastrální mapa (Za dolem). 3) PJ je tvořeno prepozicí za a anoikonymem Důl v instr. sg. Pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená přeloţkou za, PJ Důl je v pozici relačního objektu. Anoikonymum poznačuje pole, která se nachází za Dolem. 4) VM A+A, PJ dvouslovné, SM P+S U Dominů 1) Obydlí s č. p. 8 se nachází ve středu obce pod Jánětovou strání. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a hypokoristikem Domin v gen. pl., které vzniklo z rodného jména Dominik a bylo v PJ pouţito pro označení celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině Domina. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD Důl, V dole 1) Zalesněný důl se nachází v sv. části obce nedaleko MČ Na trávnici. Protéká jím Bohutínský potok. 2) 1969 SPJ (Dúl), 1993 500 LET BOHUTÍNA (Důl, V dole), 2009 terénní výzkum (Důl). 24
3) Anoikonymum vzniklo toponymizací subst. důl. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu. Apelativum důl v místních jménech označuje ‚údolí‘ (SSČ 2006, s. 73). (V SPJ 1969 je PJ zapsáno v podobě Dúl a je uţito pro označení lesa. Došlo zde k přenesení pojmenování na základě metonymie, název zalesněného údolí byl přenesen na samotný les.) Dvouslovná varianta je tvořena prepozicí v a subst. důl v lok. sg. Pojmenovacím motivem je poloha a druh pojmenovávaného objektu. K PJ s prepozicemi na, v viz heslo Na Americe, V Americe. 4) Důl VM B, PJ jednoslovné, SM S, toponymizace V dole VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S Dymák, V dymáku 1) Louka obdélníkového tvaru a mokrého terénu se nachází na katastrální hranici s Kláštercem v jz. části katastru. 2) 1955 pozemkový katastr (Dymák), 1969 SPJ (V dymáku), 1993 500 LET BOHUTÍNA (Dymák), 2009 terénní výzkum (Dymák), 2009 katastrální mapa: a) mapová vrstva ©ČÚZK (Dymák); b) mapová vrstva ZÚ – WMS (Dimák). 3) PJ Dymák vzniklo pravděpodobně připojením sufixu -ák ke slovesnému kmenu slovesa dýmati, dýmiti s významem ‚vydávat, vypouštět dým, kouř n. páru; kouřit, čoudit‘ (SSJČ I 1989, s. 441). Malý staročeský slovník uvádí apelativum dymač ve významu ‚přístroj k vyvíjení kouře, k dýmání‘ (BĚLIČ 1979, s. 59), u Jungmanna je dymač označení někoho ‚kdo dýmá‘, dymáček jako deminutivum od dymače (JUNGMANN I 1989, s. 530). Dle lidového výkladu byl motivací PJ zamokřený terén louky, na němţ docházelo k samovolnému odpařování vody, doprovázenému stoupající parou. Vzhledem k tomu, ţe se nedaleko Dymáku nachází rybník a Chromečský potok, nelze vyloučit souvislost se slovem nadymač, které Jungmann vysvětluje jako úpravu na řece slouţící ke zdviţení vodní hladiny nebo jako vedlejší rybníček slouţící v dobách sucha jako zásobárna vody (JUNGMANN II 1990, s. 558). Pak by došlo k přenesení názvu na blízkou louku. Existence nadymače v obci však není místními obyvateli známa. Jana Pleskalová anoikonymum řadí mezi jména vzniklá na základě lidské činnosti, a to „sporadické nebo ne zcela jednoznačně zařaditelné“ (PLESKALOVÁ 1992, s. 83). Pojmenovacím motivem je charakter objektu. 25
Dvouslovná varianta je tvořena prepozicí v a der. subst. dymák. Pojmenovacím motivem je poloha a vlastnost pojmenovávaného objektu. K PJ s prepozicemi na, v viz heslo Na Americe, V Americe. 4) Dymák VM C2, PJ jednoslovné, SM Sd, ST -ák V dymáku VM A+C, PJ dvouslovné, SM P+Sd U fojtů 1) Původně zemědělská usedlost, dnes rodinný dům s č. p. 15, se nachází ve středu obce. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. fojt v gen. pl. Apelativum fojt (nářečně ‚rychtář, starosta‘; PSJČ I 1935, s. 736) označuje funkci, kterou vykonával dřívější majitel, a je v PJ pouţito pro pojmenování celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině fojta. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD U fojtů 1) Obydlí s č. p. 9 nachází se ve středu obce, je někdejším výměnkem za zemědělskou usedlostí U fojtů. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) Anoikonymum mohlo vzniknout dvěma způsoby: a) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. fojt v gen. pl. Apelativum fojt označuje funkci, kterou dříve vykonával někdejší majitel zemědělské usedlosti, a je v PJ pouţito pro pojmenování celé rodiny, b) PJ vzniklo transonymizací názvu zemědělské usedlosti U fojtů. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině fojta. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD U Hatoňů 1) Roubenka s č. p. 57 se nacházela na sv. obce v MČ Trávník, Na trávnici, dnes je na tomto místě pouze nezastavěný pozemek. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a příjmením Hatoň v gen. pl., které bylo pouţito pro označení celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině Hatoně. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD 26
Burdova hora 1) Příkrý zalesněný kopec s půdou kamenitého charakteru a vrcholem s nadmořskou výškou 489 m leţí v sz. části obce nazývané Vyhnálov. Pod Burdovou horou byly vybudovány bunkry, do kterých se při náletech za 2. sv. války chodili obyvatelé Bohutína schovávat. Váţe se k ní místní pověst o tajné chodbě vedoucí sem z kláštereckého kostela. 2) 1969 SPJ, 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) Základem PJ je subst. hora, které je blíţe specifikováno poses. adj. Burdova, odvozeným z příjmení bohutínského rychtáře ze 17. st. Burdy. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu a přivlastnění osobě. (V SPJ 1969 je tento název uţit pro označení lesa na Burdově hoře. Došlo zde k přenesení pojmenování na základě metonymie, název zalesněného kopce byl přenesen na samotný les.) 4) VM D+B, PJ dvouslovné, SM ADd+S Hóvoz 1) Dnes jiţ neexistující rybník se nacházel ve středu obce. Nyní je zde restaurace Na rybníčku. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ vzniklo toponymizací apelativa úvoz (v nářeční podobě hóvoz s protetickým h a ó namísto ú). Motivací pro pojmenování rybníka byl charakter terénu. O stálém povědomí, ţe na tomto místě byl rybník, svědčí současný název restaurace Na rybníčku. 4) VM B, PJ jednoslovné, SM S, ST Ø Na Hóvoze 1) MČ se nachází ve středu obce. Původně tu byl obecní rybník Hovóz, který ukončoval náves, dnes je zde restaurace Na rybníčku. 2) 1969 SPJ (Na hóvoze), 2009 terénní výzkum (Na Hóvoze). 3) PJ je tvořeno prepozicí na a anoikonymem Hóvoz v lok. sg. Pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou na, PJ Hóvoz je v pozici relačního objektu. K PJ s prepozicemi na, v viz heslo Na Americe, V Americe. 4) VM A+A, PJ dvouslovné, SM P+S
27
Na hrázi 1) MČ se nachází s. od středu obce, v minulosti zde byla hráz dnes jiţ úplně vysušeného rybníka. 2) 1969 SPJ, 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí na a subst. hráz v lok. sg. Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje MČ nacházející se v místech, kde dříve byly rybníky a hráz. K PJ s prepozicemi na, v viz heslo Na Americe, V Americe. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S Na chocholouši, Na chocholóšu 1) Dříve pole obdélníkového tvaru s kamenitou půdou, dnes pastviny leţí ve svahu na v. katastru v blízkosti cesty vedoucí do Bludova. 2) 1969 SPJ (Na chocholóšu), 1993 500 LET BOHUTÍNA (Na Chocholouši), 2009 terénní výzkum (Na chocholouši, Na chocholóšu). 3) PJ je tvořeno prepozicí na a subst. chocholouš v lok. sg. (ve dvou podobách, v nářeční s ó a koncovkou -u a s ou a koncovkou -i), utvořeným sufixem -ouš ze subst. chochol. Lenka Kusáková uvádí, ţe chochol je dnes jiţ neznámý termín s významem ‚vrchol hory‘. Na základě synekdochy dochází k přenesení části (vrchol vyvýšeniny) na celek (vyvýšenina). V PJ má pak chochol význam ‚vyvýšenina‘ (KUSÁKOVÁ 1979, s. 34–39). V případě anoikonyma Na chocholouši, Na chocholóšu se pojmenovávaný objekt (pastviny) nachází ve svahu kopce. Pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou na vzhledem k relačnímu objektu chocholouš, chocholóš. K PJ s prepozicemi na, v viz heslo Na Americe, V Americe. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+Sd U Jozéfků 1) Původní obydlí s č. p. 47 se nacházelo v z. části katastru, dnes zde stojí jiný rodinný dům. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a hypokoristikem Jozéfek v gen. pl. Deminutivní podoba Jozéfek (s nářeční podobou vokálu í > é a fonetickým zápisem sykavky s) vznikla z rodného jména Josef a byla v PJ pouţita pro označení celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací
28
přivlastnění rodině Jozéfka. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD Za kapló 1) Louka ve tvaru lichoběţníku se nacházela na mokrém terénu j. od středu obce. Dnes je zde fotbalové hříště, tenisový kurt a čistička odpadních vod. 2) 1969 SPJ, 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí za a subst. kapla v instr. sg. Nářeční podoba koncovky je dána změnou ou > ó, subst. se v nářečí řadí k deklinačnímu typu ţena. Pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou za, apelativum kapla je v pozici relačního objektu. Anoikonymum poznačuje prostranství, které se nachází za kapló. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S Malá Karaska 1) Jehličnatý les obdélníkového tvaru leţí v sv. části obce v blízkosti Velké Karasky. 2) 1969 SPJ, 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno adj. malá a VJ Karaska, utvořeným sufixem -ka z OJ Karas. Pojmenovacím motivem je relace k osobě a vlastnost (velikost) pojmenovávaného objektu. 4) VM C+D, PJ dvouslovné, SM AD+Sd Velká Karaska 1) Les neurčitého tvaru se nachází v sv. části obce v blízkosti Malé Karasky. 2) 1969 SPJ. 3) PJ je tvořeno adj. velká a VJ Karaska, utvořeným sufixem -ka z OJ Karas. Pojmenovacím motivem je relace k osobě a vlastnost (velikost) pojmenovávaného objektu. 4) VM C+D, PJ dvouslovné, SM AD+Sd Mezi Karaskama 1) Pastvina s kamenitou půdou se nachází mezi lesy Malá a Velká Karaska v sv. části obce. 2) 1969 SPJ.
29
3) PJ je tvořeno prepozicí mezi a subst. částí anoikonym Malá a Velká Karaska v instr. pl. (s nářeční koncovkou -ama). Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje pastvinu mezi Malou a Velkou Karaskou. 4) VM A+A, PJ dvouslovné, SM P+Sd Pod Karaskou 1) Louka se nachází v sv. části obce pod lesem Malá Karaska. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno předloţkou pod a subst. částí PJ Malá Karaska v instr. sg. Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje louku, která se nachází pod Malou Karaskou. 4) VM A+A, PJ dvouslovné, SM P+S U Kóbů 1) Původně roubenka, dnes obydlí s č. p. 24, se nachází ve středu obce. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a hypokoristikem Kóba (v nářeční podobě po provedené změny ou > ó) v gen. pl., jeţ vzniklo z rodného jména Jakub/Jakoubek a bylo v PJ pouţito pro označení celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině Kóby. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD U Kolomazníků 1) Původní obydlí, roubenka s č. p. 42 byla zbourána (nacházela se u rozcestí v Podšachtí). Název byl přenesen na novostavbu v MČ Pod Zbovou s č. p. 123, kam se obyvatelé přestěhovali. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a OJ Kolomazník v gen. pl. Přezdívka Kolomazník vznikla proprializací činitelského jména kolomazník, utvořeného sufixem -ník ze základu kolomaz, a byla v PJ pouţita pro označení celé rodiny. Kolomazník je ‚výrobce nebo prodavač kolomazi‘ (SSJČ II 1989, s. 357), kolomaz potom ‚mazadlo na nápravy vozů‘ (SSČ 2006, s. 139). Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině s touto přezdívkou. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD 30
V kótě na Horní lóce 1) Louka mokré půdy leţí v MČ Vyhnálov v blízkosti sz. hranice katastru u řeky Moravy a u Olšanských papíren. 2) 1969 SPJ. 3) Základem víceslovného PJ je předloţkové spojení v kótě, které je blíţe specifikováno neshodným přívlastkem na horní lóce, vyjádřeným taktéţ předloţkovým spojením. Pojmenovacím motivem je poloha. Subst. kout (zde v nářeční podobě kót) označuje objekty, které se nachází v zadní části obce (PLESKALOVÁ 1992, s. 25). 4) VM (A+A)+(A+A), PJ víceslovné, SM (P+S)+(P+S) U kovářů 1) Obydlí s č. p. 10 se nachází nedaleko oblasti zvané Na Balkáně. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. kovář v gen. pl. Apelativum kovář označuje povolání, které vykonával bývalý majitel, a je v PJ pouţito pro pojmenování celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině kováře. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD Na Kozačce, Kozáčka 1) Pole se nachází na sv. části katastru v blízkosti katastrální hranice s Bludovem a Radomilovem. 2) 1969 SPJ (Na Kozačce), 1993 500 LET BOHUTÍNA (Kozáčka). 3) PJ nejasné. U kříže 1) Pole se nachází ve v. části katastru u silnice vedoucí do Bludova. Stojí zde velký dřevěný kříţ. 2) 1969 SPJ, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. kříţ v gen. sg. Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje pole leţící v blízkosti kříţe. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S
31
Dolní Kvapilík 1) Obydlí s č. p. 21 se nachází v blízkosti ţelezničního přejezdu na jz. obce. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) Základem PJ je příjmení Kvapilík, které je blíţe specifikováno adj. dolní. Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě a poloha vzhledem k Hornímu Kvapilíkovi. PJ označuje usedlost, která byla majetkem Kvapilíka. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM ADd+S Horní Kvapilík 1) Obydlí s č. p. 61 se nachází v MČ Trávník, Na trávnici. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) Základem PJ je příjmení Kvapilík, které je blíţe specifikováno adj. horní. Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě a poloha vzhledem k Dolnímu Kvapilíkovi. PJ označuje dům a drobné hospodářství, které vlastnil Kvapilík. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM ADd+S U Kvapilíků 1) Viz heslo Horní Kvapilík. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a příjmením Kvapilík v gen. pl, jeţ bylo pouţito pro označení celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině Kvapilíka. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD Obecní lom 1) Lom se nachází v sz. části obce, zvedá se nad začátkem MČ Vyhnálov. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) Základem PJ je subst. lom, které je blíţe specifikováno adj. obecní. Pojmenovacím motivem je druh objektu a vyjádření vlastníka tohoto objektu, anoikonymum označuje lom v majetku obce. Jana Pleskalová uvádí, ţe podíl apelativ na vyjadřování posesivity není tak významný. Často se uţívá pouze apelativ zámek, dvůr, město, obec, škola, hospoda, fara, klášter, které vyjadřují majetek světských a církevních organizací (PLESKALOVÁ 1992, s. 106). 4) VM D+B, PJ dvouslovné, SM ADd+S 32
Dolní lóka 1) Rozlehlé louky se nachází j. od obce v blízkosti řeky Moravy a ţelezniční tratě. 2) SPJ (Dolňí lóka). 3) Základem PJ je subst. louka v nářeční podobě, které je blíţe specifikováno adj. dolní. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu a jeho poloha vzhledem k Horní lóce. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM ADd+S Dolní luka 1) Viz heslo Dolní lóka. 2) 1955 pozemkový katastr, 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum, 2009 katastrální mapa. 3) Základem PJ je pomn. subst. luka, které je blíţe specifikováno adj. dolní. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu a jeho poloha vzhledem k Horním lukám. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM ADd+Sd Horní lóka 1) Rozlehlé louky se nachází sz. aţ jz. od obce v blízkosti řeky Moravy a ţelezniční tratě. 2) 1969 SPJ. 3) Základem PJ je subst. louka v nářeční podobě, které je blíţe specifikováno adj. horní. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu a jeho poloha vzhledem k Dolní lóce. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM ADd+S Horní luka 1) Viz heslo Horní lóka. 2) 1955 pozemkový katastr (Horní luka), 2009 terénní výzkum (Horní luka), 2009 katastrální mapa: a) mapová vrstva ©ČÚZK (Horní Luka); b) mapová vrstva ZÚ – WMS (Horní luka). 3) Základem PJ je pomn. subst. luka, které je blíţe specifikováno relačním adj. horní. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu a jeho poloha vzhledem k Dolním lukám. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM ADd+Sd 33
U Martinů 1) Obydlí s č. p. 6 se nachází v MČ Pod Strání. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a rodným jménem Martin v gen. pl., které je pouţito pro označení celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině Martina. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD U Masláků 1) Viz heslo U Jozéfků. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a přezdívkou Masláci/Maslákovi v gen. pl. Apelativum maslák, podle nějţ přezdívka vznikla, označuje klouzka (SSJČ III 1989, s. 33), ‚jedlou hřibovitou houbu se slizkým kloboukem‘ (SSČ 2006, s. 135), kterou nosily děti ţeně ţijící v tomto domě. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině s touto přezdívkou. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD U Metudů 1) Obydlí s č. p. 23 se nachází ve středu obce. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a hypokoristikem Metud v gen. pl., které vzniklo z rodného jména Metoděj a bylo v PJ pouţito pro označení celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině Metuda. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD Mezihoří, Na mezihoří 1) Pastvina obdélníkového tvaru s kamenitou půdou leţí ve svahu nedaleko Burdovy hory v sz. části obce zvané Vyhnálov. 2) 1969 SPJ (Na mezihoří), 1993 500 LET BOHUTÍNA (Mezihoří), 2009 terénní výzkum (Mezihoří, Na mezihoří). 3) PJ mohlo vzniknout a) toponymizací apelativa mezihoří, jeţ je v SSJČ definováno jako ‚horský celek rušící souvislost mezi dvěma sousedními horskými celky a odlišný 34
od nich jak menší nadmořskou výškou, tak i svým přirozeným utvářením‘ (SSJČ III 1989, s. 71), b) PJ je utvořeno prefixálně-konverzním způsobem s tvaroslovnou charakteristikou -í. Základem takto vytvořených anoikonym je dvouslovný předloţkový výraz sloţený z předloţky a apelativního či propriálního označení relačního objektu. PJ vznikají univerbizací a konverzí tohoto předloţkového spojení, dochází přitom k přehodnocení prepozice na prefix, který však tímto neztrácí schopnost vyjadřovat polohu (PLESKALOVÁ 1992, s. 41). PJ Mezihoří vzniklo z předloţkového spojení mezi horami. Pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená prefixem mezi vzhledem k apelativně vyjádřenému relačnímu objektu hory. Dvouslovná varianta Na mezihoří je tvořena prepozicí na a der. subst. mezihoří v lok. sg. Anoikonymum označuje pastvinu, která se nachází na mezihoří. K PJ s prepozicemi na, v viz heslo Na Americe, V Americe. 4) Mezihoří VM AB, PJ jednoslovné, SM dSd, ST toponymizace/Mezi- -í Na mezihoří VM A+AB, PJ dvouslovné, SM P+dSd U Michalů 1) Původně zemědělská usedlost, dnes obydlí s č. p. 22, se nachází v blízkosti ţelezničního přejezdu na jz. obce. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a rodným jménem Michal v gen. pl., jeţ je pouţito pro označení celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině Michala. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD Morava 1) Řeka protéká katastrem obce od sz. k jv. 2) 1955 pozemkový katastr, 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum, 2009 katastrální mapa. 3) Jméno řeky Moravy patří mezi nejstarší hydronyma a jeho původní význam je ‚voda, močál‘; je známo uţ z antických pramenů (Maro, Marus). V germánském prostředí byl základ mar- rozšířen o druhou část ahwa ‚voda, řeka‘, ve slovanských názvech řek se z ní vyvinulo -ava, odtud Mor-ava. Podle názvu řeky Morava byla pojmenována i země rozkládající podél jejího toku (LUTTERER-MAJTÁNŠRÁMEK 1982, s. 202). Pojmenovacím motivem je poloha, Jana Pleskalová uvádí, ţe 35
jako anoikonyma s lokalizační funkcí se chovají v mikroregionu významnější hydronyma, která katastrem protékají (PLESKALOVÁ 1992, s. 32). 4) VM A, PJ jednoslovné, SM S U mostu 1) Pole se nachází v z. části katastru na Horních lukách nedaleko řeky Moravy a mostu. 2) 1969 SPJ. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. most v gen. sg. Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje pole leţící u mostu. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S Mrchoviště 1) Pozemek o rozměru cca 30×30 metrů, kam se zakopávala mrtvá zvířata (krávy, koně, kozy). Naposledy byl vyuţíván zhruba před 70 lety. Nachází se těsně za obydlenou v. částí obce u cesty vedoucí do Bludova. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ mohlo vzniknout a) toponymizací subst. mrchoviště označujícího ‚místo, kde se zakopávají mršiny‘ (SSJČ III 1989, s. 141), b) připojením sufixu -oviště k základu mrch-. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu. 4) VM B, PJ jednoslovné, SM S/Sd, ST toponymizace/-oviště U Osladilů 1) Obydlí s č. p. 94 se nachází v MČ Vyhnálov. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a příjmením Osladil v gen. pl., jeţ je pouţito pro označení celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině Osladila. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD U Paraplářů 1) Obydlí s č. p. 90 se nachází v MČ Vyhnálov. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a přezdívkou Parapláři v gen. pl. Apelativum paraplář je ‚zastarávající obecně český výraz pro deštníkáře‘ (SSJČ IV 1989, s. 41). Přezdívka 36
vznikla podle ţeny, která zde dříve bydlela a opravovala deštníky, a byla pouţita pro označení celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině takto nazývané. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD U Pavlů 1) Obydlí s č. p. 17 se nachází ve středu obce. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a rodným jménem Pavel v gen. pl., jeţ bylo pouţito pro označení celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině Pavla. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD U pekařů 1) Obydlí s č. p. 80 se nachází ve středu obce v blízkosti panelových domů. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. pekař v gen. pl. Apelativum pekař označuje povolání, které vykonával dřívější majitel, a je v PJ pouţito pro pojmenování celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině pekaře. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD U Petrů 1) Obydlí s č. p. 39 se nachází ve středu obce. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a rodným jménem Petr v gen. pl., jeţ bylo pouţito pro označení celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině Petra. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD Podšachtí 1) MČ leţí ve svahu s. od obce. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum, 2009 katastrální mapa.
37
3) PJ je utvořeno prefixálně-konverzním způsobem s tvaroslovnou charakteristikou -í. Základem anoikonyma Podšachtí je předloţkový výraz pod šachtami. PJ vzniklo univerbizací a konverzí tohoto předloţkového spojení, došlo přitom k přehodnocení prepozice na prefix. Pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená prefixem pod vzhledem k apelativně vyjádřenému relačnímu objektu šachty. Anoikonymum označuje MČ leţící pod šachtami. 4) VM AB, PJ jednoslovné, SM dSd, ST Pod- -í Na Podšachtí 1) Pole písčité půdy a obdélníkového tvaru leţí ve svahu s. od obce v MČ zvané Podšachtí. 2) 1969 SPJ. 3) PJ je tvořeno prepozicí na a anoikonymem Podšachtí v lok. sg. Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje pole, které leţí na Podšachtí. K PJ s prepozicemi na, v viz heslo Na Americe, V Americe. 4) VM A+A, PJ dvouslovné, SM P+S U Popelářů 1) Původní roubenka s č. p. 37, v níţ zasedal „bohutínský parlament“, stála nedaleko oblasti zvané Na Balkáně. Dnes je na jejím místě rodinný dům s č. p. 7. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a přezdívkou Popeláři v gen. pl., která vznikla podle toho, ţe obyvatelé domu vozili na pole popel. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině takto nazývané. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD Bohutínský potok 1) Potok pramení v příkrém srázu na úpatí Zbové. Protéká Dolem, přes obec je veden pod zemí, Za kapló se vlévá do rybníka a v Dolních lukách do řeky Moravy. 2) 1955 pozemkový katastr, 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) Základem PJ je subst. potok, které je blíţe specifikováno adj. bohutínský, utvořeným sufixem -ský z MJ Bohutín.
Pojmenovacím motivem je druh a poloha
38
pojmenovávaného objektu, anoikonymum označuje potok protékající katastrem obce Bohutín. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM ADd+S Chromečský potok 1) Potok pramení v zamokřených Horních lukách v z. části katastru a pokračuje směrem na j. (na Chromeč). 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 katastrální mapa. 3) Základem PJ je subst. potok, které je blíţe specifikováno adj. chromečský, utvořeným sufixem -ský z MJ Chromeč. Pojmenovacím motivem je druh a poloha pojmenovávaného objektu, anoikonymum označuje potok tekoucí směrem na Chromeč. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM ADd+S U Ptáčků 1) Původně zemědělská usedlost, dnes obydlí s č. p. 19, se nachází v těsné blízkosti ţelezničního přejezdu na jz. obce. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a příjmením Ptáček v gen. pl, které bylo pouţito pro označení celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině Ptáčka. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD U radů 1) Roubenka s č. p. 41 se nacházela ve středu obce. Dnes na jejím místě stojí rodinný dům. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. rada v gen. pl. Apelativum rada ve významu ‚člen některé rady‘ nebo ‚vyšší úředník veřejné správy‘ (SSČ 2006, s. 346) označuje funkci, kterou vykonával dřívější majitel, a je v PJ pouţito pro pojmenování celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině rady. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD
39
U rechtorčinů 1) Původně roubenka, dnes obydlí s č. p. 52, se nachází ve v. části obce nedaleko oblasti Na Balkáně. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA (U Rechtorčinů), 2009 terénní výzkum (U rechtorčinů). 3) PJ je tvořeno prepozicí u a substantivizovaným poses. adj. rechtorčin v gen. pl., odvozeným z apelativa rechtor (zde v nářeční podobě po provedení disimilace skupiny kt > cht) ve významu ‚někdejší (řídící) učitel‘ (SSJČ V 1989, s. 43). Označuje povolání, které vykonával tehdejší majitel, „podle ústního podání […] první učitel v Bohutíně“ (500 LET BOHUTÍNA 1993, s. 70). Zajímavé je, ţe ač byla přezdívka vytvořena podle povolání muţe, základem anoikonyma se stalo poses. adj. ţenského rodu. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině učitele. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SADd Na rybníčku 1) Restaurace Na rybníčku se nachází ve středu obce v místech, kde byl dříve obecní rybník Hóvoz. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. rybníček v lok. sg., jeţ vzniklo připojením sufixu -ek k základu rybník. Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje restauraci, která stojí na místě někdejšího rybníka Hóvoz. K PJ s prepozicemi na, v viz heslo Na Americe, V Americe. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+Sd U rybníčku 1) Dnes jiţ neexistující obydlí, roubenka s č. p. 73 v MČ Pod Strání byla zbourána při výstavbě panelových domů. Stála v těsné blízkosti dnes vysušeného rybníka. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. rybníček v gen. sg., které vzniklo připojením sufixu -ek k základu rybník. Pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená přeloţkou u vzhledem k relačnímu objektu rybníček. Anoikonymum označuje dnes jiţ neexistující roubenku, která stála nedaleko rybníčka. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+Sd
40
U rybníčků 1) Viz heslo Na hrázi. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. rybníček v gen. pl., jeţ vzniklo připojením sufixu -ek k základu rybník. Pojmenovacím motivem je poloha určená přeloţkou u vzhledem k relačnímu objektu rybníčky. Anoikonymum označuje MČ, která se nachází v místech, kde dříve byly rybníky a hráz. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+Sd Na husím rynku 1) MČ se nachází z. od středu obce v blízkosti ţelezničního přejezdu a restaurace Na rybníčku. Bývalo zde velké mnoţství hus. 2) 1969 SPJ. 3) Základem víceslovného PJ je subst. rynk v lok. sg., jeţ je blíţe specifikováno adj. husí. Společně vytváří metaforické sousloví husí rynk (PLESKALOVÁ 1992, s. 85). Pojmenovacím
motivem
je
poloha
vyjádřená
předloţkou
na
a
vlastnost
pojmenovávaného objektu (hojný výskyt hus). K PJ s prepozicemi na, v viz heslo Na Americe, V Americe. 4) VM A+C+C, PJ víceslovné, SM P+ADd+S Na řádkách 1) Viz heslo Vyhnálov, Na vyhnálově. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA. 3) PJ je tvořeno prepozicí na a subst. řádek v lok. pl. Základním pojmenovacím motivem je poloha, vedlejším vlastnost pojmenovávaného objektu, jeţ poukazuje na rozdělení – „nařádkování“ jednotlivých pozemků. K PJ s prepozicemi na, v viz heslo Na Americe, V Americe. 4) VM A+C, PJ dvouslovné, SM P+Sd U sedláků 1) Někdejší zemědělská usedlost, dnes obydlí s č. p. 20, se nachází v blízkosti ţelezničního přejezdu na jz. obce. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum.
41
3) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. sedlák v gen. pl. Apelativum sedlák, dříve ‚hospodář na větší zemědělské usedlosti, zámoţný rolník‘ (SSJČ V 1989, s. 281), označuje povolání, které vykonával bývalý majitel, a je v PJ pouţito pro pojmenování celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině sedláka. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD Nad skaló 1) Pole neurčitého tvaru se nachází ve svahu nad skálou (Obecním lomem). 2) 1969 SPJ, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí nad a subst. skála v instr. sg. (zde v nářeční podobě se zkráceným kořenovým vokálem á > a a koncovkou -ó namísto -ou). Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje pole leţící nad skálou. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S Malá strana 1) Menší část obydlené MČ Trávník, Na trávnici. 2) 1969 SPJ. 3) Základem PJ je subst. strana, které je blíţe specifikováno adj. malá. Pojmenovacím motivem je poloha a vlastnost (velikost) pojmenovávaného objektu, anoikonymum označuje několik domů, které „jsou stranou“ v MČ Trávník, Na trávnici. 4) VM C+A, PJ dvouslovné, SM AD+S Stráň, Na stráni 1) Částečně zalesněná stráň se nachází s. od obce. 2) 1955 pozemkový katastr (Stráň), 1969 SPJ (Na stráni), 1993 500 LET BOHUTÍNA (Na stráni), 2009 terénní výzkum (Stráň, Na stráni), 2009 katastrální mapa (Stráň). 3) PJ Stráň vzniklo toponymizací apelativa stráň. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu. Dvouslovná varianta Na stráni je tvořena prepozicí na a subst. stráň v lok. sg. Pojmenovacím motivem je poloha a druh pojmenovávaného objektu. K PJ s prepozicemi na, v viz heslo Na Americe, V Americe. 4) Stráň VM B, PJ jednoslovné, SM S, toponymizace Na stráni VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S 42
Indrova stráň 1) Stráň se nachází vedle místního rybníka v. od středu obce nedaleko Dolních luk. 2) 2009 terénní výzkum. 3) Základem PJ je subst. stráň, které je blíţe specifikováno poses. adj. Indrova, odvozeným z příjmení bývalého majitele Indry. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu a jeho přivlastnění osobě s tímto příjmením. 4) VM D+B, PJ dvouslovné, SM ADd+S Jánětova stráň 1) Stráň leţí s. od střední části obce. Nachází se nad obydlenou oblastí, v níţ jeden z domů patřil Jánětovi. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) Základem PJ je subst. stráň, které je blíţe specifikováno poses. adj. Jánětova, utvořeným z OJ Jáně. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu a přivlastnění osobě. PJ označuje stráň leţící nad obydlím starosty z konce 19. st. Jáněte. 4) VM D+B, PJ dvouslovné, SM ADd+S Pod Strání 1) MČ se nachází s. od středu obce, zahrnuje obydlenou oblast leţící pod zalesněnou Strání. 2) 1969 SPJ (Pod strání), 1993 500 LET BOHUTÍNA (Pod strání), 2009 terénní výzkum (Pod Strání). 3) PJ je tvořeno prepozicí pod a anoikonymem Stráň v instr. sg. Pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou pod, PJ Stráň je v pozici relačního objektu. Anoikonymum označuje MČ nacházející se pod Strání. 4) VM A+A, PJ dvouslovné, SM P+S Pod stráňkó 1) Pole se nachází v blízkosti bývalého kravína z. od středu obce. Nad ním se zvedá Stráň. 2) 1969 SPJ (Pod Stráňkó).
43
3) PJ je tvořeno prepozicí pod a subst. stráňka v instr. sg (s nářeční koncovkou -ó). Apelativem stráňka je derivováno sufixem -ka ze základu stráň. Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje pole, které leţí pod Strání. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+Sd U struhy 1) Louka leţí v z. části katastru na Horních lukách nedaleko řeky Moravy v místech, kde je strouha. 2) 1969 SPJ. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. struha v gen. sg., které je v této podobě rozšířeno po celé Moravě (ČJA V 2005, s. 245) a označuje strouhu, tedy ‚umělé otevřené vodní koryto‘ (SSČ 2006, s. 418–419). Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje louku leţící v blízkosti struhy. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S Pod šachtem 1) Viz heslo Podšachtí. 2) 1955 pozemkový katastr, 2009 katastrální mapa. 3) PJ je tvořeno prepozicí pod a subst. (mask.) šacht v instr. sg. Na rozdíl od spisovné češtiny, do níţ je německé subst. Schacht ve významu ‚šachta, jáma, důl‘ (pův. mask.), adaptováno jako šachta (fem.), je v tomto PJ uchován – patrně vlivem rodového zařazení v němčině – muţský rod. Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje MČ nacházející se pod šachtou. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S U šenkýřů 1) Dřívější zemědělská usedlost a hostinec, dnes obydlí s č. p. 27, se nachází ve středu obce. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. šenkýř v gen. pl. Apelativum šenkýř je ‚zastarávající obecně český výraz pro hostinského, hospodského přejatý z němčiny‘ (SSJČ VI 1989, s. 14). Zde označuje povolání, které vykonával někdejší majitel, a je pouţito pro pojmenování celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená
44
předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině šenkýře. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD U Ševčíků 1) Obydlí s č. p. 25 se nachází ve v. části obce. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a přezdívkou Ševčík v gen. pl., která vznikla z příjmení někdejšího majitele Švece a byla v PJ pouţita pro označení celé rodiny Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací je přivlastnění rodině s touto přezdívkou. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD Kovářova štěpnice 1) Pozemek, na kterém bývalý majitel pěstoval nejrůznější ovocné stromy, se nachází ve střední části obce pod Jánětovou strání. 2) 2009 terénní výzkum. 3) Základem PJ je subst. štěpnice, které označuje ‚ovocný sad‘ (SSJČ VI 1989, s. 75). Blíţe jej specifikuje poses. adj. kovářova, odvozené z povolání bývalého majitele. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu a přivlastnění osobě kováře. 4) VM D+B, PJ dvouslovné, SM ADd+S U Štiků 1) Viz heslo U rybníčku. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a příjmením Štika v gen. pl., jeţ bylo pouţito pro označení celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině Štiky. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+ SAD Nová štvrť 1) MČ se nachází ve v. části katastru, označuje nejnovější domy v MČ Pod Zbovou. 2) 1969 SPJ.
45
3) Základem PJ je subst. štvrť (proběhla zde disimilace skupiny čt > št), které je blíţe specifikováno adj. nová. Dle SSČ má subst. čtvrť význam ‚část velkého města‘ (SSČ 2006, s. 51), v tomto případě však označuje MČ obce v oblasti Pod Zbovou, kde se nachází nejpozději postavené domy. Pojmenovacím motivem je druh a vlastnost pojmenovávaného objektu. 4) VM C+B, PJ dvouslovné, SM AD+S U Tomášů 1) Obydlí s č. p. 53 se nachází v MČ Trávník, Na trávnici. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a rodným jménem Tomáš v gen. pl., které bylo pouţito pro označení celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině Tomáše. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD Na trávnici 1) MČ se nachází na kopci v sv. části obce. Kdysi zde byly obecní pozemky (trávník), nyní je tato oblast obydlená. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA. 3) PJ je tvořeno prepozicí na a subst. trávnice v lok. sg., jeţ je utvořeno ze subst. trávník sufixem -ice. Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje dřívější obecní trávník, dnes obydlenou MČ. K PJ s prepozicemi na, v viz heslo Na Americe, V Americe. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+Sd Trávník 1) Viz heslo Na trávnici. 2) 1969 SPJ, 2009 terénní výzkum. 3) PJ Trávník vzniklo toponymizací apelativa trávník. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu, anoikonymum označuje MČ, kde dříve rostl trávník. 4) VM B, PJ jednoslovné, SM S, toponymizace Malý Trávník 1) Viz heslo Malá strana. 46
2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) Základem PJ je anoikonymum Trávník, které je blíţe specifikováno adj. malý. Pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená prostřednictvím lokalizační funkce PJ Trávník a vlastnost (velikost) pojmenovávaného objektu. Anoikonymum označuje několik domů s vlastní přístupovou cestou, které se nachází v MČ Trávník, Na trávnici. 4) VM C+A, PJ dvouslovné, SM AD+S Velký Trávník 1) Větší část obydlené MČ Trávník, Na trávnici se nachází na sv. obce v těsné blízkosti Malého Trávníku. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) Základem PJ je anoikonymum Trávník, které je blíţe specifikováno adj. velký. Pojmenovacím motivem je poloha a vlastnost (velikost) pojmenovávaného objektu, anoikonymum označuje větší obydlenou část (vzhledem k Malému Trávníku) v MČ Trávník, Na trávnici. 4) VM C+A, PJ dvouslovné, SM AD+S Uherka 1) Obydlí s č. p. 78 se nachází v MČ Trávník, Na trávnici. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ vzniklo transonymizací přezdívky Uherka, odvozené sufixem -ka z toponyma Uhry. Motivací přezdívky byl původ manţelky bývalého majitele, jeţ pocházela z Uher. Pojmenovacím motivem PJ je přivlastnění osobě s touto přezdívkou. 4) VM D, PJ jednoslovné, SM Sd, ST -ka U Valouchů 1) Obydlí s č. p. 99 se nachází v MČ Vyhnálov. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a přezdívkou Valouch v gen. pl., která byla vytvořena z příjmení dřívějších obyvatel Valentových. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině s touto přezdívkou. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD 47
U Vašků 1) Dnes jiţ neexistující roubenka s č. p. 74 byla zbourána při výstavbě panelových domů. 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a hypokoristikem Vašek v gen. pl., jeţ vzniklo z rodného jména Václav a bylo v PJ pouţito pro označení celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině Vaška. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD Burdův vrch 1) Viz heslo Burdova hora. 2) 2009 katastrální mapa. 3) Základem PJ je subst. vrch, které je blíţe specifikováno poses. adj. Burdův, utvořeným z příjmení Burda. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu a přivlastnění osobě. 4) VM D+B, PJ dvouslovné, SM ADd+S Horácký vrch 1) Les neurčitého tvaru se nachází v kamenitém terénu na stráni v s. části katastru s. od Podšachtí. 2) 1969 SPJ. 3) Základem PJ je subst. vrch, které je blíţe specifikováno adj. horácký. Podle lidového výkladu je adj. odvozeno ze subst. horník a odráţí skutečnost, ţe se v nedalekém Podšachtí těţil baryt. Nelze vyloučit ani souvislost se subst. horák ve významu ‚obyvatel hor, člověk odtamtud pocházející‘ a od něj odvozeným adj. horácký s významem ‚horákům vlastní, horáky vyznačující‘ (SSJČ II 1989, s. 70). Dle SPJ 1969 anoikonymum označuje les. Je moţné, ţe se jedná o obdobný případ jako u PJ Burdova hora (viz Burdova hora), kde došlo k přenesení pojmenování na základě metonymie, a název zalesněného kopce byl přenesen na samotný les. PJ Horácký vrch je však doloţeno pouze jako název lesa. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu a relace k osobě (osobám). 4) VM D+B, PJ dvouslovné, SM ADd+S
48
Vyhnálov, Na vyhnálově 1) MČ leţí v sz. části obce ve směru na Bartoňov, v SPJ je charakterizována jako „menší část obce, oddělená od větší části obce“ (SPJ 1969). 2) 1969 SPJ (Na Vyhnálově), 1993 500 LET BOHUTÍNA (Vyhnálov), 2009 terénní výzkum (Vyhnálov, Na vyhnálově). 3) Derivované PJ je utvořeno z minulého příčestí slovesa vyhnat sufixem -ov. K typu PJ s formantem -ov Jana Pleskalová uvádí, ţe jsou tvořena od slovesných nebo substantivních základů analogicky podle vlastních jmen místních na -ov a slouţí většinou jako označení místních částí (PLESKALOVÁ 1992, s. 99). Pojmenovacím motivem se stala vlastnost vyplývající z umístění objektu. Dle údajů v publikaci 500 LET BOHUTÍNA se zde první obyvatelka cítila jakoby vyhnána z obce (500 LET BOHUTÍNA 1993, s. 74). Dvouslovná varianta je tvořena prefixem na a der. subst. vyhnálov v lok. sg. K PJ s prepozicemi na, v viz heslo Na Americe, V Americe. 4) Vyhnálov VM C2, PJ jednoslovné, SM Sd, ST -ov Na vyhnálově VM A+C, PJ dvouslovné, SM P+Sd U zahradníka 1) Viz heslo U Bohušů. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. zahradník v gen. sg. Apelativum zahradník označuje povolání, které vykonával bývalý majitel. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění osobě. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+S U zastávky 1) MČ se nachází z. od středu obce v místech, kde je ţelezniční přejezd a zastávka. 2) 1969 SPJ, 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. zastávka v gen. sg. Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje MČ nacházející se v blízkosti ţelezniční zastávky. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S U zastávky 1) Louka ve tvaru lichoběţníku leţí nedaleko ţelezniční zastávky a řeky Moravy v jz. 49
části katastru. 2) 1969 SPJ. 3) Anoikonymum mohlo vzniknout dvěma způsoby: a) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. zastávka v gen. sg. Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje pole leţící v blízkosti ţelezniční zastávky, b) PJ vzniklo transonymizací názvu U zastávky. Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje louku, jeţ se nachází v MČ U zastávky. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S Zázboví 1) Pole a louky se nachází v jv. části obce za Zbovou a obydlenou MČ Pod Zbovou. 2) 1955 pozemkový katastr (Za Bovy), 1993 500 LET BOHUTÍNA (Zázboví), 2009 katastrální mapa (Za Bovy). 3) PJ je utvořeno prefixálně-konverzním způsobem s tvaroslovnou charakteristikou -í. Základem anoikonyma je předloţkový výraz za Zbovou, nebo PJ Za Zbovou. Zázboví vzniklo univerbizací a konverzí tohoto předloţkového spojení, došlo přitom k přehodnocení prepozice na prefix. Pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená prefixem za vzhledem k propriálně vyjádřenému relačnímu objektu Zbová. Anoikonymum označuje pole a louky, které se nachází za Zbovou. Překvapivý je doklad anoikonyma v mapě pozemkového katastru i současné katastrální mapě Za Bovy. Upozorňují na něj jiţ autoři publikace 500 LET BOHUTÍNA (500 LET BOHUTÍNA 1993, s. 23). Jedná se o zkomolený zápis PJ Zázboví. 4) VM AA, PJ jednoslovné, SM dSd, ST Zá- -í Zbová 1) Zalesněný kopec se smíšeným porostem se nachází ve v. části obce. Jeho vrchol má nadmořskou výšku 445 m. Ke Zbové se váţe místní pověst O původu jména obce Bohutín (500 LET BOHUTÍNA 1993, s. 63). 2) 1969 SPJ, 1993 500 LET BOHUTÍNA, 2009 terénní výzkum, 2009 katastrální mapa. 3) PJ nejasné. Pod Zbovó, Pod Zbovou 1) MČ se nachází na v. obce, zdejší obydlí patří mezi nejpozději postavená. Dříve byla nazývána Na dílečkách (viz heslo Na dílečkách). 50
2) 1969 SPJ (Pod Zbovó), 2009 terénní výzkum (Pod Zbovó, Pod Zbovou). 3) PJ je tvořeno prepozicí pod a anoikonymem Zbová v instr. sg (ve dvou podobách, s koncovkou -ou a nářeční koncovkou -ó). Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje MČ obce, která se nachází pod Zbovou. 4) VM A+A, PJ dvouslovné, SM P+SAD Pod Zbovó, Pod Zbovou 1) Letní divadlo se nachází v MČ Pod Zbovou. Areál byl budován od r. 1952 do r. 1986. Konají se zde letní karnevaly, kulturní, společenské i tělovýchovné akce (500 LET BOHUTÍNA 1993, s. 80). 2) 1993 500 LET BOHUTÍNA (Pod Zbovou), 2009 terénní výzkum (Pod Zbovó, Pod Zbovou). 3) PJ vzniklo transonymizací anoikonyma Pod Zbovou. Pojmenovacím motivem je poloha, PJ označuje letní divadlo, které se nachází v MČ Pod Zbovou. 4) VM A+A, PJ dvouslovné, SM P+SAD Za Zbovó, Za Zbovou 1) Viz heslo Zázboví. 2) 1969 SPJ (Za Zbovó), 1993 500 LET BOHUTÍNA (Za Zbovou), 2009 terénní výzkum (Za Zbovó, Za Zbovou). 3) PJ je tvořeno prepozicí za a anoikonymem Zbová v instr. sg. (ve dvou podobách, s koncovkou -ou a nářeční koncovkou -ó) Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje pole a louky, jeţ se nachází za Zbovou. 4) VM A+A, PJ dvouslovné, SM P+SAD Za Zbovó na dolečku 1) Louka obdélníkového tvaru leţí v blízkosti ţelezniční tratě a Zázboví v jv. aţ j. části katastru. 2) 1969 SPJ. 3) Základem víceslovného PJ je anoikonymum Za Zbovó, které je blíţe specifikováno předloţkovým spojením na dolečku. Pojmenovacím motivem je poloha. 4) VM A+(A+B), PJ víceslovné, SM S+(P+Sd)
51
4.2.2 Obec Nový Malín Liebe alej 1) Lesní pěšina se nachází nad hájenkou ve v. části katastru, vede lesem od studánky u silnice aţ nahoru na hřeben. Byla a stále je oblíbeným místem setkání zamilovaných párů. 2) 2009 terénní výzkum. 3) Základem PJ je subst. alej, které je blíţe specifikováno německým subst. Liebe ‚láska‘. Pojmenovacím motivem je druh a vlastnost pojmenovávaného objektu, anoikonymum označuje lesní cestičku zamilovaných. 4) VM C+B, PJ dvouslovné, SM S+S Burgstein 1) Nepatrné zbytky starého kamenného hradu se nachází na vrcholcích skalních stěn Malínské rokle ve v. části katastru. 2) 2009 terénní výzkum. 3) Německé PJ vzniklo spojením substantiv Burg ‚hrad‘ a Stein ‚kámen‘. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu, anoikonymum označovalo kamenný hrad. 4) VM B, PJ jednoslovné, SM S, ST Ø Telefonní cesta 1) Cesta směřuje lesem podél telefonního vedení od hájenky k Hraběšicím. 2) 2009 terénní výzkum. 3) Základem PJ je subst. cesta, které je blíţe specifikováno adj. telefonní, utvořeným ze subst.
telefon
sufixem
-ní.
Pojmenovacím
motivem
je
druh
a
vlastnost
pojmenovávaného objektu. Anoikonymum označuje cestu, která vede podél telefonního vedení. 4) VM C+B, PJ dvouslovné, SM ADd+S Cigán 1) Místo, na které byl nelegálně vyváţen odpad, a vznikla zde skládka, se nachází na okraji lesa, těsně za obydlenou částí obce směrem na Hrabišín. 2) 2009 terénní výzkum.
52
3) PJ vzniklo toponymizací nářeční podoby apelativa cigán (SSJČ I 1989, s. 210). Jde o metaforické PJ, subst. cigán bylo pouţito pro označení místa, kde se hromadí nepořádek. Srov.: ţít cikánsky = ‚neklidně, potulně, nepořádně‘ ( SSČ 2006, s. 42). 4) VM C1, PJ jednoslovné, SM S, toponymizace U cihelny 1) MČ se nachází ve střední části obce v blízkosti cihelny. 2) 2009 terénní výzkum, 2009 katastrální mapa. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. cihelna v gen. sg. K tomuto typu jmen Jana Pleskalová uvádí: „Formace se suf. -n(a) a s variantami -árn(a), -írn(a), -ovn(a), popř. -k(a) tvoří společnou sémanticko-slovotvornou podskupinu apelativních jmen místních, která označují ohraničený prostor slouţící jako zařízení (místnost, budovu…), kde se něco vyrábí […], dobývá nebo upravuje […]. V témţ významu vstupují jako celek (beze změny) do PJ, které pak označuje obvykle plochu, na níţ je uvedené zařízení umístěno […].“ (PLESKALOVÁ 1992, s. 65). Apelativa s uvedenými sufixy jsou tedy chápána jako neodvozená a vznikají pouhou změnou funkce, toponymizací. Ve dvouslovných i víceslovných PJ jsou pokládána za substantivní část anoikonyma.
Pojmenovacím motivem je poloha
a druh
pojmenovávaného objektu, anoikonymum označuje MČ nacházející se v blízkosti cihelny. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S U Cikrytů 1) Bývalý statek, dnes obydlí s č. p. 111, se nachází ve v. části obce v blízkosti kostela. Dodnes zde bydlí Cikrytovi. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a příjmením Cikryt v gen. pl., které bylo pouţito pro označení celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině Cikryta. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD Malínský dolík 1) Malé údolí leţí sv. od obce ve směru na Hraběšice. 2) 2009 terénní výzkum, 2009 katastrální mapa. 53
3) Základem PJ je subst. dolík, utvořené deminutivním sufixem -ík z apelativa důl. Identifikační
funkci
zde
plní
adj.
malínský,
vytvořené
sufixem
-ský
ze
substantivní části MJ Nový Malín. Pojmenovacím motivem je druh a poloha pojmenovávaného objektu, anoikonymum označuje dolík nacházející se v katastru obce Nový Malín. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM ADd+Sd Dřevák 1) Uţitková stavba, která dříve slouţila jako jídelna a dílna malínské základní školy, se nachází ve střední části obce v blízkosti malínské ZŠ. V současnosti uţ škole nepatří. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ Dřevák mohlo vzniknout a) univerbizací dvouslovného spojení s přívlastkem dřevěný, b) derivací sufixem -ák ze subst. dřevo. Pojmenovacím motivem je vlastnost objektu, anoikonymum označuje dřevěnou budovu. 4) VM C1, PJ jednoslovné, SM Sd, ST -ák Dub v Malínském dolíku 1) Dub se nachází v sv. části katastru, v blízkosti cesty vedoucí do Malínského dolíku. 2) 2009 terénní výzkum. 3) Základem víceslovného PJ je subst. dub, které je blíţe specifikováno předloţkovým spojením
v Malínském
dolíku. Pojmenovacím
motivem je
druh
a
poloha
pojmenovávaného objektu. 4) VM B+(A+A), PJ víceslovné, SM S+(P+S) U dubu 1) Viz heslo Dub v Malínském dolíku. 2) 2009 katastrální mapa. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. dub v gen. sg. Pojmenovacím motivem je poloha a druh pojmenovávaného objektu, anoikonymum označuje místo v Malínském dolíku, kde roste velký dub. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S
54
Verebelího dub 1) Dub se nachází ve v. části obce v těsné blízkosti silnice směrem na Mladoňov. Stojí na pozemku Verebelího. 2) 2009 terénní výzkum. 3) Základem PJ je subst. dub, které je blíţe specifikováno poses. adj. Verebelího. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu a relace k osobě s tímto příjmením. Anoikonymum označuje dub nacházející se na pozemku Verebelího. 4) VM D+B, PJ dvouslovné, SM ADd+S Velký Fibich 1) Pole a louky se nachází v sv. části obce v blízkosti ţelezniční tratě a cesty Šentálská, jeţ vede na Krásné. 2) 1834 CPO (Großsfiebig), 2009 terénní výzkum (Velký Fibich), 2009 katastrální mapa (Velký Fibich). 3) Základem anoikonyma je OJ Fibich, které je blíţe specifikováno adj. velký. Vzhledem k zápisu německého PJ v CPO Großsfiebig nelze vyloučit, ţe dnešní podoba Velký Fibich vznikla přímým překladem. Vyloučit nelze ani koexistenci obou variant. Pojmenovacím motivem je relace k osobě a vlastnost pojmenovávaného objektu. 4) VM C+D, PJ dvouslovné, SM AD+S Nad hájenkou 1) Zalesněná oblast se nachází nad hájenkou ve v. části katastru za hranicí obce směrem na Mladoňov. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí nad a subst. hájenka v instr. sg. Pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou nad vzhledem k relačnímu objektu hájenka. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S U hájenky 1) Oblast se nachází ve v. části katastru na hranici obce u silnice vedoucí do Mladoňova. Stojí zde hájenka, okolo jsou lesy. 2) 2009 terénní výzkum.
55
3) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. hájenka v gen. sg. Pojmenovacím motivem je poloha. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S Hrabišínská, Na hrabišínské 1) Silnice vede ze střední části Nového Malína směrem na Hrabišín. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno substantivizovaným adj. hrabišínská, jeţ bylo derivováno sufixem -ská z MJ Hrabišín. Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje silnici vedoucí směrem na Hrabišín. Dvouslovné PJ je tvořeno prepozicí na a substantivizovaným adj. hrabišínská v lok. sg. Pojmenovacím motivem je poloha. K PJ s prepozicemi na, v viz heslo Na Americe, V Americe (obec Bohutín). 4) Hrabišínská VM A, PJ jednoslovné, SM SADd, ST -ská Na hrabišínské VM A+A, PJ dvouslovné, SM P+SADd Na hrázi 1) Místo v Malínském lese, kde se nachází hráz Malínského potoka, leţí ve v. části katastru. 2) 2009 katastrální mapa. 3) PJ je tvořeno prepozicí na a subst. hráz v lok. sg. Pojmenovacím motivem je poloha. K PJ s prepozicemi na, v viz heslo Na Americe, V Americe (obec Bohutín). 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S Hrnčírna 1) Budova, ve které se v minulosti vyráběly hrnce, je situována v sz. části obce. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ vzniklo toponymizací subst. hrnčírna. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu, anoikonymum označuje budovu, v níţ se vyráběly hrnce. K PJ se sufixem -írna viz heslo U cihelny. 4) VM B, PJ jednoslovné, SM S, toponymizace U Šulákové chaty 1) Chata se nachází v j. části katastru v blízkosti silnice vedoucí na Hrabišín. 56
2) 2009 terénní výzkum. 3) Základem víceslovného PJ je subst. chata v gen. sg., které je blíţe specifikováno poses. adj. Šulákové s koncovkou sloţené deklinace, utvořeným z příjmení Šulák. Primárním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená prepozicí u, vedlejší motivací druh pojmenovávaného objektu a relace k osobě. 4) VM A+D+B, PJ víceslovné, SM P+ADd+S Kamenec 1) Kopec, jehoţ vrchol s nadmořskou výškou 952 m je nejvýše poloţeným místem v okolí, se nachází na v. od obce na katastrální hranici s obcí Hraběšice. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ mohlo vzniknout a) univerbizací dvouslovného spojení Kamenný vrch, b) derivací sufixem -ec ze základu kámen. Osobně bych upřednostnila první moţnost, varianta Kamenný vrch byla při terénním výzkumu prokázána a je uţívána jako standardizované PJ v mapách. Pojmenovacím motivem je vlastnost objektu. 4) VM C1, PJ jednoslovné, SM Sd, ST -ec Klapačka 1) Malý domek se nachází ve v. části obce v MČ Za šraňkama. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ vzniklo transonymizací. Klapačka je přezdívka ţeny, která zde ţila. Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě. 4) VM D, PJ jednoslovné, SM S, transonymizace U Fiat klubu 1) MČ se nachází ve střední části obce v blízkosti autobusové zastávky Nový Malín, obchod. Dříve zde byla autoopravna Fiat klub a konala se tu setkání automobilistů, v současnosti je na tomto místě autoservis. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a VJ Fiat klub v gen sg. Pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, VJ Fiat klub je v pozici relačního objektu. Anoikonymum označuje MČ, která se nachází v blízkosti autoservisu (dříve Fiat klubu). 4) VM A+A, PJ dvouslovné, SM P+S
57
Kobyla 1) Pole a louky se nacházejí j. aţ jv. od obce. 2) 1834 CPO (Koobel), 2009 terénní výzkum (Kobyla), 2009 katastrální mapa (Kobyla). 3) Původ anoikonyma není znám. Vzhledem k dokladu pův. německého názvu Koobel v CPO nelze vyloučit, ţe se jedná o názvukové jméno, které se německému anoikonymu podobá pouze zvukovou stránkou (HANZALOVÁ 1975, s. 602). Malínský kopec 1) Kopec se nachází v sv. části katastru nedaleko Mohyly. 2) 2009 katastrální mapa. 3) Základem PJ je subst. kopec, které je blíţe specifikováno adj. malínský utvořeným sufixem -ský ze substantivní části MJ Nový Malín. Pojmenovacím motivem je druh a poloha pojmenovávaného objektu, anoikonymum označuje kopec nacházející se v katastru obce Nový Malín. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM ADd+S Srnčí kopec 1) Zalesněný kopec se nachází ve v. části katastru v blízkosti katastrální hranice s Oskavou. Pramení zde Malínský potok. 2) 2009 terénní výzkum. 3) Základem PJ je subst. kopec, které je blíţe specifikováno adj. srnčí. Pojmenovacím motivem je druh a vlastnost pojmenovávaného objektu, anoikonymum označuje kopec, kde se hojně vyskytovali srny a srnci. 4) VM C+B, PJ dvouslovné, SM ADd+S Strakův kopec 1) Kopec se nachází ve střední části obce v blízkosti obytné zóny a autobusové zastávky Nový Malín, obchod. 2) 2009 terénní výzkum. 3) Základem PJ je subst. kopec, které je blíţe specifikováno poses. adj. Strakův, odvozeným z příjmení Straka. Pojmenovacím motivem je druh objektu a relace k osobě s tímto jménem. Anoikonymum označuje kopec nacházející se nad obydlím někdejšího majitele Straky. 4) VM D+B, PJ dvouslovné, SM ADd+S 58
Vidmuchův kopec 1) Kopec se nachází v jv. části obce vedle obydlené oblasti. 2) 2009 terénní výzkum. 3) Základem PJ je subst. kopec, které je blíţe specifikováno poses. adj. Vidmuchův, odvozeným z příjmení Vidmuch. Pojmenovacím motivem je druh objektu a relace k osobě s tímto jménem. Anoikonymum označuje kopec nacházející se nad domem Vidmucha. 4) VM D+B, PJ dvouslovné, SM ADd+S Kopka 1) Kopec s vrcholem 692 m n. m. se nachází jv. od obce nedaleko katastrální hranice s Mladoňovem. 2) 2009 terénní výzkum, 2009 katastrální mapa. 3) PJ je utvořeno sufixem -ka ze subst. kopa ve významu ‚vyrovnaná, zaoblená hromada, kupa‘ (SSČ 2006 s. 144, 155). Jde o metaforické PJ, subst. kopka bylo pouţito pro označení kopce, který dle lidového výkladu svým tvarem připomíná mravenčí kopku. Pojmenovacím motivem je tvar objektu. 4) VM C1, PJ jednoslovné, SM Sd, ST -ka U kostela 1) MČ se nachází v blízkosti barokního kostela Narození Pany Marie ve v., výše poloţené části obce. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. kostel v gen. sg. Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje MČ, která se nachází u kostela. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S U kovárny 1) Oblast se nachází ve v. části obce v MČ Za šraňkama. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. kovárna v gen. sg. Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje oblast nacházející se u kovárny v MČ Za šraňkama. K PJ se sufixem -árna viz heslo U cihelny. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S 59
Krásné 1) Vodní nádrţ se nachází v s. části katastru v blízkosti letiště. 2) CPO (Schön), 2009 terénní výzkum (Krásné). 3) PJ vzniklo toponymizací substantivizovaného adj. krásné. Vzhledem k tomu, ţe na CPO jsou pozemky na místě později zbudované vodní nádrţe pojmenovány Schön, nelze vyloučit ani přímý překlad (transonymizaci) pův. německého názvu. Další moţností vzniku PJ je přenesení názvu sousední osady Krásné (kat. Hraběšic), dříve Šentál (z pův. Schönthal). Název Šentál je doloţen i jako paralelní název pro vodní nádrţ. Viz heslo Šentál. Pojmenovacím motivem je vlastnost pojmenovávaného objektu. 4) VM C1, PJ jednoslovné, SM SAD Za kravínem 1) Pole a louky se nachází j. od střední části obce. 2) 2009 katastrální mapa. 3) PJ je tvořeno prepozicí za a subst. kravín v instr. sg. Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje pole a louky nacházející se za kravínem. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S Pod křížkem 1) Les se nachází j. aţ jv. od obce, v. od Kobyly. Leţí pod kopcem nedaleko místa zvaného U kříţku. 2) 2009 katastrální mapa. 3) PJ je tvořeno prepozicí pod a subst. kříţek v instr. sg., utvořeným sufixem -ek ze subst. kříţ. Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje pole leţící pod kříţkem. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+Sd U křížku 1) Místo se nachází na okraji lesa u hlavní silnice v jv. části katastru. Na stromě je zde připevněna cedule s červeným kříţkem. 2) 2009 terénní výzkum, 2009 katastrální mapa. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. kříţek v gen. sg., jeţ vzniklo připojením sufixu -ek
60
k subst. kříţ. Pojmenovacím motivem je poloha. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+Sd Malínský les 1) Les se nachází v. od obce v blízkosti katastrální hranice s Oskavou. 2) 1834 CPO (Frankstädter Wald), 2009 terénní výzkum (Malínský les), 2009 katastrální mapa (Malínský les). 3) Základem PJ je subst. les, které je blíţe specifikováno adj. malínský, utvořeným sufixem -ský ze subst. části MJ Nový Malín. Pojmenovacím motivem je druh a poloha pojmenovávaného objektu, anoikonymum označuje les nacházející se v katastru obce Nový Malín. PJ Frankstädter Wald ukazuje, ţe uvedené pojmenovací motivy byly vyuţity i ve starém německém názvu. Je moţné, ţe existovalo i PJ *Frankštátský les, jeţ bylo přímým překladem německého PJ, a v souvislosti s přejmenováním obce došlo ke změně přívlastku Frankštátský na Malínský. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM ADd+S U letiště 1) Pole se nachází v sz. části katastru v těsné blízkosti letiště. 2) 2009 katastrální mapa. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. letiště v gen. sg. Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje pole leţící u letiště. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S Za letištěm 1) Pole se nachází na s. katastru v blízkosti letiště a vodní nádrţe Krásné. 2) 2009 katastrální mapa. 3) PJ je tvořeno prepozicí za a subst. letiště v instr. sg. Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje pole leţící za letištěm. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S Srnčí louka 1) Viz heslo Srnčí kopec. 2) 2009 katastrální mapa. 61
3) Základem PJ je subst. louka, které je blíţe specifikováno adj. srnčí. Apelativum louka v tomto případě neodpovídá pojmenovávanému objektu, zalesněnému kopci. Pokud se nejedná o chybný mapový zápis PJ, lze předpokládat, ţe anoikonymum vzniklo přenesením názvu louky, jeţ se dříve nacházela na zalesněném kopci, na zalesněný kopec. V mluveném úzu je doloţena varianta Srnčí kopec. Pojmenovacím motivem je druh a vlastnost pojmenovávaného objektu, anoikonymum označuje zalesněný kopec, kde se hojně vyskytovali srny a srnci. 4) VM C+B, PJ dvouslovné, SM ADd+S Malínský meze 1) Meze se nachází ve v. části katastru nedaleko cesty Šentálská. 2) 2009 terénní výzkum. 3) Základem PJ je pl. tvar subst. mez majícího význam ‚úzký pruh neobdělané půdy tvořící hranici mezi dvěma pozemky‘ (SSJČ III 1989, s. 69–70). Identifikační funkci plní adj. malínský, utvořené sufixem -ský ze substantivní části MJ Nový Malín. PJ zachycuje nářeční změnu é > í. Pojmenovacím motivem je druh a poloha pojmenovávaného objektu, anoikonymum označuje meze nacházející se v katastru obce Nový Malín. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM ADd+Sd Mohyla, Na mohyle 1) Kamenný památník leţí na kopci v lese ve v. části obce nedaleko posledních obydlí. Podle ústního podání tu kaţdoročně Němci oslavovali slunovrat. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ vzniklo toponymizací subst. mohyla majícího význam ‚památník, pomník větších rozměrů z hlíny nebo z kamene‘ (SSJČ III 1989, s. 120). Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu. Dvouslovná varianta je tvořena prepozicí na a subst. mohyla v lok. sg. Pojmenovacím motivem je poloha a druh pojmenovávaného objektu. K PJ s prepozicemi na, v viz heslo Na Americe, V Americe (obec Bohutín). 4) Mohyla VM B, PJ jednoslovné, SM S, toponymizace Na mohyle VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S
62
U mohyly 1) Viz heslo Mohyla, Na mohyle. 2) 2009 katastrální mapa. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. mohyla v gen. sg. Pojmenovacím motivem je poloha. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S Mrtvý muž 1) Místo se nachází v Malínském lese u skály, na níţ byla chatová osada. Byl zde nalezen mrtvý muţ, jenţ pravděpodobně zemřel po pádu ze skály. 2) 2009 terénní výzkum. 3) Základem PJ je subst. muţ, které je blíţe specifikováno adj. mrtvý. Pojmenovacím motivem se stala událost spojená s pojmenovávaným objektem, anoikonymum označuje místo, kde byl nalezen mrtvý muţ. 4) VM C+B, PJ dvouslovné, SM AD+S U mrtvýho muže, U mrtvého muže 1) Viz heslo Mrtvý muţ. 2) 2009 terénní výzkum (U mrtvýho muţe), 2009 katastrální mapa (U mrtvého muţe). 3) Víceslovné anoikonymum je tvořeno prepozicí u a spojením mrtvý muţ v gen. sg. (s adj. zachycujícím jak pův. é, tak jeho úţení v í). Pojmenovacím motivem je poloha, předloţka u zprostředkovává vztah k osobě, které se událost přímo dotýkala. Anoikonymum označuje místo, kde byl nalezen mrtvý muţ. 4) VM A+C+B, PJ víceslovné, SM P+AD+S Nádrž Krásné 1) Viz heslo Krásné. 2) 2009 katastrální mapa. 3) PJ je tvořeno subst. nádrţ a PJ Krásné (o jeho vzniku viz heslo Krásné). Pojmenovacím motivem je druh a vlastnost pojmenovávaného objektu. Anoikonymum představuje typický oficiální název. 4) VM B+A, PJ dvouslovné, SM S+SAD U Navrátila 1) Obydlí s č. p. 292 se nachází ve střední části obce. 63
2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a příjmením Navrátil v gen. sg. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění osobě s tímto příjmením. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+S U Pagáčů 1) Obydlí s č. p. 24 se nachází ve střední části obce. Dříve zde byla prodejna plynových bomb. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a příjmením Pagáč v gen. pl, jeţ bylo pouţito pro označení celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině. Anoikonymum označuje dům a obchod, který vlastnili Pagáčovi. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD U pískoviště 1) Pole a louky se nachází ve svahu v j. části katastru u silnice vedoucí do Hrabišína. V jejich těsné blízkosti je místo, kde se těţí písek. 2) 2009 katastrální mapa. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. pískoviště v gen. sg. Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje pole a louky leţící v blízkosti místa, kde probíhá těţba písku. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S Plechy, Na Plechách 1) MČ se nachází v z. části obce směrem na Šumperk. Součástí Nového Malína je od roku 1973, dříve patřila osada k obci Dolní Studénky. 2) 1834 CPO (Plätsch), 1936 3. VM (Plötsch), 2009 terénní výzkum (Plechy, Na Plechách), 2009 katastrální mapa (Plechy). 3) Původ anoikonyma není znám. Vzhledem k dokladům německých anoikonym Plätsch (CPO) a Plötsch (VM) nelze vyloučit, ţe se jedná o názvukové jméno, které se německým názvům podobá pouze zvukovou stránkou.
64
Hraběšický potok 1) Potok pramení v Hraběšicích. Na katastru Nového Malína vtéká do vodní nádrţe Krásné, z níţ vytéká a pokračuje směrem na Plechy. V Šumperku se vlévá se do řeky Desné. 2) 2009 terénní výzkum, 2009 katastrální mapa. 3) Základem PJ je subst. potok, které je blíţe specifikováno adj. hraběšický, utvořeným sufixem -ský z MJ Hraběšice. Pojmenovacím motivem je druh a poloha pojmenovávaného objektu, anoikonymum označuje potok vtékající do Nového Malína z Hraběšic. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM ADd+S Malínský potok 1) Potok pramení na Srnčím kopci, protéká Malínskou roklí, celou obcí Nový Malín od v. na z. a v Šumperku se vlévá do řeky Desné. 2) 2009 terénní výzkum, 2009 katastrální mapa. 3) Základem PJ je subst. potok, které je blíţe specifikováno adj. malínský, utvořeným sufixem -ský ze substantivní části MJ Nový Malín. Pojmenovacím motivem je druh a poloha pojmenovávaného objektu, anoikonymum označuje potok protékající katastrem obce Nový Malín. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM ADd+S Pospíšilák 1) Kopec leţí ve v. části obce v blízkosti Klapačky. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je vytvořeno a) univerbizací dvouslovného spojení Pospíšilův kopec, b) derivací sufixem -ák z příjmení Pospíšil. Přiklonila bych se zde k derivaci, varianta Pospíšilův kopec nebyla při terénním výzkumu doloţena. Tímto se PJ Pospíšilák liší od podobných názvů kopců Strakáč a Vidmušák, jeţ jsou v obci uţívány i v podobě dvouslovné. Pojmenovacím motivem je relace k osobě, anoikonymum označuje kopec leţící nad obydlím Pospíšila. 4) VM D, PJ jednoslovné, SM Sd, ST -ák
65
Průmyslová prodejna 1) Obchod se nachází ve střední části obce. Dřívějším majitelem byl Sokol (viz heslo Sokol, U Sokola), dnes ve vlastnictví jiného majitele nese název Průmyslová prodejna, Průmyslovka. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno adj. průmyslová a subst. prodejna. Pojmenovacím motivem je druh a vlastnost pojmenovávaného objektu, anoikonymum označuje prodejnu s průmyslovým zboţím. 4) VM C+B, PJ dvouslovné, SM ADd+S Průmyslovka 1) Viz heslo Průmyslová prodejna. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ vzniklo univerbizací anoikonyma Průmyslová prodejna. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu, anoikonymum označuje prodejnu s průmyslovým zboţím 4) VM B, PJ jednoslovné, SM Sd, ST -ka Rébok 1) Viz heslo Srnčí kopec. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ vzniklo adaptací německého subst. Rehbock ‚srnec‘, nebo PJ *Rehbock. Pojmenovacím motivem je vlastnost pojmenovávaného objektu, anoikonymum označuje kopec, kde se hojně vyskytovali srny a srnci. 4) VM B, PJ jednoslovné, SM S, ST Ø Malínská rokle 1) Rokle se nachází ve v. části katastru v blízkosti Malínského potoka. 2) 2009 terénní výzkum. 3) Základem PJ je subst. rokle, které je blíţe specifikováno adj. malínská, utvořeným sufixem -ská ze substantivní části MJ Nový Malín. Pojmenovacím motivem je druh a poloha pojmenovávaného objektu, anoikonymum označuje rokli leţící v katastru obce Nový Malín. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM ADd+S 66
Na rychtě 1) Hospoda se nachází ve v. části obce v místech, kde dříve stála rychta. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí na a subst. rychta v lok. sg, jeţ označuje ‚obydlí, sídlo rychtáře‘ (SSJČ V 1989, s. 212). Prostřednictvím předloţky na dochází ke ztotoţnění polohy pojmenovávaného objektu s polohou dnes jiţ zaniklého relačního objektu rychta. Pojmenovacím motivem je poloha. K PJ s prepozicemi na, v viz heslo Na Americe, V Americe (obec Bohutín). 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S U smrka 1) Usedlost se nacházela ve střední části obce, rostl u ní velký smrk. Podle lidového výkladu zde bydlel muţ, který po úrazu neohýbal při chůzi nohu v koleně, a ta připomínala nehybný kmen stromu. Dostal proto přezdívku Smrk. Dnes tu stojí restaurace a zdravotní středisko. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. smrk v gen. sg. Pojmenovacím motivem je poloha určená přeloţkou u vzhledem k relačnímu objektu smrk, anoikonymum označuje usedlost u velkého smrku. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S U Sojáka 1) Obchod se nachází ve střední části obce v blízkosti zastávky Nový Malín, obchod. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a příjmením Soják v gen. sg. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací je relace k osobě s tímto příjmením. Anoikonymum označuje obchod, kde prodával Soják. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+S U Sojákové 1) Viz heslo U Sojáka. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a příjmením Sojáková v gen. sg, přechýleným z OJ Soják. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší 67
motivací je relace k manţelce Sojáka. Anoikonymum označuje obchod, kde prodávala Sojáková. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+Sd Sokol 1) Viz heslo Průmyslová prodejna. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ Sokol vzniklo transonymizací, pojmenovává objekt přímo prostřednictvím příjmení bývalého majitele. Pojmenovacím motivem je přivlastnění osobě. 4) VM D, PJ jednoslovné, SM S, transonymizace U Sokola 1) Viz heslo Průmyslová prodejna. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a příjmením Sokol v gen. sg. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací je přivlastnění osobě s tímto příjmením. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+S Za sokolovnou 1) Pole se nachází ve v. části obce nedaleko ţelezniční zastávky, fotbalového hřiště a místní sokolovny. 2) 2009 katastrální mapa. 3) PJ je tvořeno prepozicí za a subst. sokolovna v instr. sg. Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje pole nacházející se za budovou sokolovny. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S Strakáč 1) Viz heslo Strakův kopec. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ mohlo vzniknout a) univerbizací dvouslovné varianty Strakův kopec, b) derivací sufixem -áč z OJ Straka. Jelikoţ byla při výzkumu varianta Strakův kopec doloţena, přiklonila bych se k univerbizaci. Pojmenovacím motivem je relace k osobě,
68
anoikonymum označuje kopec nacházející se nad bývalým statkem Straky. 4) VM D, PJ jednoslovné, SM Sd, ST -áč Za zdravotním střediskem 1) MČ se nachází ve střední části obce za zdravotním střediskem. Předloţkou za se rozumí od střediska směrem na s. Dříve zde byla pole, nyní nově postavené rodinné domy. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí za a spojením zdravotní středisko v instr. sg. Prepozice za vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu objektu zdravotní středisko. Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje MČ leţící za zdravotním střediskem. 4) VM A+C+B, PJ víceslovné, SM P+ADd+S Střelnice 1) Louka v údolí, na které byla v minulosti vojenská střelnice, je situována za obcí směrem na Hrabišín v j. části katastru. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ vzniklo toponymizací subst. střelnice. Pojmenovacím motivem je druh pojmenovávaného objektu, střelnice, ‚místo určené k výcviku ve střelbě‘ (SSČ 2006, s. 419). 4) VM B, PJ jednoslovné, SM S, toponymizace Svazarm 1) Budova s č. p. 176, v níţ se scházeli členové organizace Svazarm, se nachází ve v. části obce. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ vzniklo transonymizací zkratkového slova Svazarm, jeţ bylo utvořeno ze spojení Svaz pro spolupráci s armádou a označovalo československou brannou organizaci (http://cs.wikipedia.org/wiki/Svazarm).
Pojmenovacím
motivem
je
druh
pojmenovávaného objektu. 4) VM B, PJ jednoslovné, SM S, transonymizace
69
U Svazarmu 1) MČ se nachází ve v. části obce v blízkosti Svazarmu. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a PJ Svazarm v gen. sg. Pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, PJ Svazarm je zde v pozici relačního objektu. Anoikonymum označuje MČ nacházející se v blízkosti budovy, v níţ se scházeli členové Svazarmu. 4) VM A+A, PJ dvouslovné, SM P+S Šentál 1) Viz heslo Krásné. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ vzniklo adaptací německého MJ *Schöntal (CPO Schönthall, VM Schönthal), sloţeného z částí schön ‚krásný‘ a Tal ‚údolí‘, dřívějšího názvu dnešní osady Krásné (katastr Hraběšic). Více viz heslo Krásné. 4) VM B, PJ jednoslovné, SM S, ST Ø Šentálská 1) Asfaltová cesta horší kvality vede od ţelezniční zastávky Nový Malín kolem Velkého Fibicha směrem na Krásné (Šentál). 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno substantivizovaným adj. šentálská, derivovaným sufixem -ská od PJ Šentál. Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje cestu vedoucí směrem na Šentál (Krásné). 4) VM A, PJ jednoslovné, SM SADd, ST -ská Za školou 1) Pole leţí ve střední části obce, s. od základní školy a obydlené oblasti. 2) 2009 katastrální mapa. 3) PJ je tvořeno prepozicí za a subst. škola v instr. sg. Pojmenovacím motivem je poloha, anoikonymum označuje pole nacházející se za školou. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S U špulkárny 1) MČ se nachází ve v. části obce v blízkosti budovy, ve které se dříve vyráběly cívky. 70
2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a subst. špulkárna v gen. sg, odvozeným sufixem -árna z apelativa špulka, coţ je ‚hovor. výraz pro cívku přejatý z němčiny‘ (SSČ 2006, s. 438). Pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená přeloţkou u vzhledem k relačnímu objektu špulkárna. K PJ se sufixem -árna viz heslo U cihelny. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+S Za šraňkama 1) MČ se nachází nad kostelem v blízkosti ţelezničního přejezdu se závorami ve v., výše poloţené části obce. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí za a subst. šraňk v instr. pl. (s nářeční koncovkou -ama). V SSČ je výraz šraňk uveden jako ‚obecně český název pro závory‘ (SSČ 2006, s. 438). Pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená přeloţkou za vzhledem k relačnímu objektu šraňky. 4) VM A+B, PJ dvouslovné, SM P+Sd Tep 1) Prodejna oděvů se nacházela ve středu obce v blízkosti rozcestí na Mladoňov a Hrabišín. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno zkratkovým slovem Tep, které vzniklo abreviací dvouslovného apelativního spojení textilní prodejna. Pojmenovacím motivem je druh objektu. 4) VM B, PJ jednoslovné, SM S, ST Ø Jak bydlí Totiš 1) Obydlí s č. p. 493 se nachází ve střední části obce. Bydlí zde muţ s přezdívkou Totiš. 2) 2009 terénní výzkum. 3) Víceslovné PJ je tvořeno predikativní syntaktickou konstrukcí, jeţ pojmenovává objekt podle události, která se zde odehrává. Anoikonymum vzniklo z elipsy určovaného členu (místo, kde se něco děje, kde se něco stalo) toponymizací. Tato konstrukce má stejnou schopnost plnit onymické funkce jako ostatní PJ (MAJTÁN 1972, s. 141; PLESKLALOVÁ 1992, s. 40). Pojmenovacím motivem je poloha. 4) VM A, PJ větné, SM V, toponymizace 71
Totman 1) Viz heslo Mrtvý muţ. 2) 2009 terénní výzkum. 3) Německé PJ je tvořeno adj. tot ‚mrtvý‘ a subst. Man ‚muţ‘. Jeho překladem vznikla česká varianta Mrtvý muţ. Pojmenovacím motivem se stala událost spojená s pojmenovávaným objektem, anoikonymum označuje místo, kde byl nalezen mrtvý muţ. 4) VM B, PJ jednoslovné, SM S, ST Ø Vidmušák 1) Viz heslo Vidmuchův kopec 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ mohlo vzniknout a) univerbizací dvouslovné varianty Vidmuchův kopec, b) derivací sufixem -ák z příjmení Vidmuch. Jelikoţ byla při výzkumu varianta Vidmuchův kopec doloţena, přiklonila bych se spíše k univerbizaci. Pojmenovacím motivem je relace k osobě, anoikonymum označuje kopec nacházející se nad domem Vidmucha. 4) VM D, PJ jednoslovné, SM Sd, ST -ák Kamenný vrch 1) Viz heslo Kamenec. 2) 2009 terénní výzkum, 2009 katastrální mapa. 3) Základem PJ je subst. vrch, které je blíţe specifikováno adj. kamenný, utvořeným sufixem -ný z apelativa kámen. Pojmenovacím motivem je druh a charakter pojmenovávaného objektu, anoikonymum označuje vrch s kamenitým terénem. 4) VM C+B, PJ dvouslovné, SM ADd+S U Vychodilů 1) Statek s č. p. 57 leţí v j. části obce nedaleko silnice Hrabišínská. 2) 2009 terénní výzkum. 3) PJ je tvořeno prepozicí u a příjmením Vychodil v gen. pl., jeţ je pouţito pro označení celé rodiny. Základním pojmenovacím motivem je poloha vyjádřená předloţkou u, vedlejší motivací přivlastnění rodině Vychodila. 4) VM A+D, PJ dvouslovné, SM P+SAD
72
5. Shrnutí MKPJ V následující kapitole jsou shrnuty výsledky MKPJ, jeţ byla provedena u jednotlivých hesel Slovníku anoikonym v předchozím oddíle. Na jejich základě se pokusím postihnout nejtypičtější znaky anoikonymie obou obcí a také zjistit, zda a jakým způsobem se odráţí v souborech PJ vnější vlivy jako např. předválečné národnostní sloţení obyvatelstva, kontinuita osídlení, kontinuita pomístního názvosloví, kterými se od sebe obce odlišují. MKPJ byla provedena u 183 PJ (včetně variantních názvů patřících k různým VM, např. Dymák – C2, V Dymáku – A+C, nebo náleţících ke stejnému VM, ale odlišujících se strukturou a způsobem vyjádření pojmenovacích motivů, např. Mezihoří – PJ jednoslovné, VM AB, prefix mezi; Na mezihoří – PJ dvouslovné, VM A+AB, prepozice na). Vynecháno bylo celkem 5 názvů nejasného původu, z toho 3 bohutínské (Na Kozačce, Kozáčka; Zbová) a 2 novomalínské (Kobyla; Plechy).
5.1 Vztahové modely Nejvýznamnějším VM v anoikonymii obou obcí je VM A, z celkového počtu 183 PJ je jich polohou motivováno 114, coţ představuje 62,3 %. V Bohutíně (dále jen B) se jako hlavní pojmenovací motiv uplatnil v 77 případech a činí tak 72,6 % z celkového počtu 106 PJ. Méně výrazný je v Novém Malíně (dále jen NM) kde tvoří „pouze“ 48,1 %, ze 77 PJ je takto utvořeno 37 anoikonym. Druhým v pořadí je VM B, celkem 50 PJ (27,3 %) je vytvořeno podle druhu pojmenovávaného objektu. Významnější je tento VM v NM, kde podle něj vzniklo 29 PJ (37,7 %), v B je zastoupen pouze 21 anoikonymy (19,8 %). VM C a D jsou doloţeny nejméně. Celkově tvoří VM D s 11 PJ 6,0 %, VM C s 8 PJ 4,4 %. Oba modely jsou více vyuţity v anoikonymii NM (VM D 7,8 %, VM C 6,5 %), v B představuje VM D 4,7 % a VM C pouze 2,8 % z celkového počtu jmen, coţ je způsobeno výraznou převahou VM A, která také objasňuje poloviční zastoupení VM B oproti NM. Tyto údaje jsou zaznamenány v tabulce 1 a grafu 1 na s. 74.
73
Tabulka 1: Zastoupení jednotlivých VM VM A B C D celkem PJ
obě obce počet PJ % 114 62,3 50 27,3 8 4,4 11 6,0
B počet PJ 77 21 3 5
183
106
NM počet
% 72,6 19,8 2,8 4,7
PJ 37 29 5 6
% 48,1 37,7 6,5 7,8
77
Graf 1: Zastoupení jednotlivých VM v obou obcích 90 80
77
70 60 50 40
37 29
30
21
20
5
10
5
6
3
0 VM A
Bohutín
VM B
VM C
VM D
Nový Malín
74
5.2 Anoikonyma z hlediska struktury V této podkapitole sleduji, jaké je početní a procentuální zastoupení jednoslovných, dvouslovných, víceslovných a větných PJ. Zaměřuji na míru jejich vyuţití celkově, tedy bez rozlišení VM (viz tabulka 2, graf 2), i v rámci jednotlivých VM (viz tabulka 3). V tabulce 4 jsou potom všechna PJ rozdělena podle VM a struktury, spolu s těmito údaji jsou zaznamenány také konkrétní VM a počet jmen k nim náleţících. Nejčetnější jsou PJ dvouslovná (celkem 140 PJ, 76,5 %; v B 90 PJ, 84,9 %; v NM 50 PJ, 64,9 %), jeţ tvoří naprostou většinu u VM A (celkem 100 PJ, 87,7 %; B 69 PJ, 89,6 %; NM 31 PJ, 83,8 %) a výrazně zastoupeny jsou i u VM B (celkem 34 PJ, 68,0 %; B 16 PJ, 76, 2 %; NM 18 PJ, 62,1 %). Dalším v pořadí je VM D (celkem 5 PJ, 45,5 %; B 4 PJ, 80,0 %; NM 1 PJ, 16,7 %) a VM C je doloţen pouze nepatrně (celkem 1 PJ, 12,5 %; B 1 PJ, 33,3 %). S poměrně velkým odstupem následují PJ jednoslovná (celkem 34 PJ, 18,6 %; B 12 PJ, 11,3 %; NM 22 PJ, 28,6 %), jejichţ doklad je nejvyšší u VM C (celkem 7 PJ, 87,5 %; B 2 PJ, 66,7 %; NM 5 PJ, 100 %), dále u VM D (celkem 6 PJ, 54,5 %; B 1 PJ, 20,0 %; NM 5 PJ, 83,3 %), následuje VM B (celkem 15 PJ, 30,0 %; B 5 PJ, 23,8 %; NM 10 PJ, 34,5 %) a nejméně zastoupený je VM A (celkem 6 PJ, 5,3 %; B 4 PJ, 5,2 %; NM 2 PJ, 5,4 %). VPJ jsou doloţena nejméně (celkem 8 PJ, 4,4 %; B 4 PJ, 3,8 %; NM 4 PJ, 5,2 %). Vyskytují se pouze u VM A (celkem 7 PJ, 6,1 %; B 4 PJ, 5,2 %; NM 3 PJ, 8,1 %) a VM B (celkem 1 PJ, 2 %; NM 1 PJ, 3,4 %). Specifický je výskyt PJ větného (celkem 1 PJ, 0,5 %, NM 1 PJ, 1,3 %) patřícího k VM A (celkem 1 PJ, 0,9 %, NM 1 PJ, 2,7 %).
Tabulka 2: PJ z hlediska struktury (bez rozlišení VM) struktura PJ jednoslovné dvouslovné víceslovné větné celkem PJ
obě obce počet PJ % 34 18,6 140 76,5 8 4,4 1 0,5
B počet PJ 12 90 4 0
183
106
% 11,3 84,9 3,8 0,0
NM počet PJ 22 50 4 1
% 28,6 64,9 5,2 1,3
77
75
Graf 2: PJ z hlediska struktury (bez rozlišení VM)
100
90
90 80 70 60
50
50 40 30
22
20
12
10
4
4
0 jednoslovné
Bohutín
dvouslovné
víceslovné
1
0 větné
Nový Malín
Tabulka 3: PJ z hlediska VM a struktury obě obce VM
celkem PJ
B
NM
počet PJ počet PJ počet PJ
A
114
77
37
B
50
21
29
C
8
3
5
D
11
5
6
183
106
77
struktura PJ jednoslovné dvouslovné víceslovné větné jednoslovné dvouslovné víceslovné větné jednoslovné dvouslovné víceslovné větné jednoslovné dvouslovné víceslovné větné
obě obce počet PJ % 6 5,3 100 87,7 7 6,1 1 0,9 15 30,0 34 68,0 1 2,0 0 0,0 7 87,5 1 12,5 0 0,0 0 0,0 6 54,5 5 45,5 0 0,0 0 0,0
B počet PJ % 4 5,2 69 89,6 4 5,2 0 0,0 5 23,8 16 76,2 0 0,0 0 0,0 2 66,7 1 33,3 0 0,0 0 0,0 1 20,0 4 80,0 0 0,0 0 0,0
NM počet PJ % 2 5,4 31 83,8 3 8,1 1 2,7 10 34,5 18 62,1 1 3,4 0 0,0 5 100,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 5 83,3 1 16,7 0 0,0 0 0,0
183
106
77
76
Tabulka 4: PJ z hlediska struktury a vyuţití konkrétních VM Bohutín počet struktura PJ PJ
konkrétní VM
Nový Malín počet počet struktura PJ PJ PJ
konkrétní VM
Obě obce počet PJ
počet PJ
VM A jednoslovné
4
dvouslovné
69
víceslovné
4
A AA AB A+A A+B A+C A+D C+A A+AB A+(A+B) (A+A)+(A+A) A+C+C A+D+B
1 1 2 9 17 6 33 3 1 1 1 1 1
jednoslovné
2
A
2
6
dvouslovné
31
A+A A+B A+D
3 21 7
100
víceslovné
3
A+C+B A+D+B
2 1
7
větné
1
A
1
1
jednoslovné dvouslovné
10 18
1
10 7 7 3 1 1
15 34
víceslovné
B A+B C+B D+B B+A B+(A+A)
C1
5
7
VM B jednoslovné dvouslovné
5 16
víceslovné
0
B A+B C+B D+B
5 7 1 8
1
VM C jednoslovné
2
C2
2
jednoslovné
5
dvouslovné víceslovné
1 0
D+C2
1
dvouslovné víceslovné
0 0
1 0
VM D jednoslovné dvouslovné
1 4
víceslovné
0
D A+D C+D
1 2 2
jednoslovné dvouslovné
5 1
víceslovné
0
D C+D
5 1
6 5 0
77
5.3 Strukturní modely V této části práce je pozornost soustředěna na vyuţití jednotlivých SM. V tabulce 5 jsou uvedeny všechny zjištěné SM, zde jsou také přiřazeny ke VM a vypsána jsou u nich konkrétní PJ. Nejvýznamnější SM (a ST) spolu s dalšími specifickými rysy anoikonymií obou obcí jsou popsány pod tabulkou.
Tabulka 5: Rozdělení anoikonym podle VM a SM Bohutín počet SM PJ
VM
PJ
Nový Malín počet SM PJ
VM
PJ
VM A A
S
1
AA
dSd
1
AB
dSd
2
A+A
P+S
5
P+Sd
1
P+SAD
3
A+B
P+S
11
Morava
Zázboví Mezihoří Podšachtí Za Dolem Na Hóvoze Pod Karaskou Na Podšachtí Pod Strání Mezi Karaskama Pod Zbovou, Pod Zbovó Pod Zbovou, Pod Zbovó Za Zbovou, Za Zbovó
V dole Na hrázi Za kapló U kříže U mostu Nad skaló Na stráni U struhy Pod šachtem U zastávky U zastávky
A
A+A
A+B
SADd
2
V
1
P+S
2
P+SADd
1
P+S
18
Hrabišínská Šentálská Jak bydlí Totiš
U Fiat klubu U Svazarmu
Na hrabišínské U cihelny U dubu Nad hájenkou U hájenky Na hrázi U kostela U kovárny Za kravínem U letiště Za letištěm Na mohyle U mohyly U pískoviště Na rychtě U smrka Za sokolovnou Za školou U špulkárny
78
A+C
A+D
P+Sd
6
P+S
2
P+Sd
4
P+S
1
P+SAD
31
P+SADd
1
C+A
AD+S
3
A+AB
P+dSd
1
A+(A+B)
S+(P+Sd)
1
(A+A)+(A+A)
(P+S)+(P+S)
1
Na chocholouši, Na chocholóšu Na rybníčku U rybníčku U rybníčků Pod straňkó Na trávnici V Americe, Na Americe Na Balkáně Na dílečkách V dymáku Na řádkách Na vyhnálově U zahradníka
A+D
U Bohušů U Čičáků U Člupků U Dominů U fojtů U fojtů U Hatoňů U Jozéfků U Kóbů U Kolomazníků U kovářů U Kvapilíků U Martinů U Masláků U Metudů U Michalů U Osladilů U Paraplářů U Pavlů U pekařů U Petrů U Popelářů U Ptáčků U radů U sedláků U šenkýřů U Ševčíků U Štiků U Tomášů U Valouchů U Vašků U rechtorčinů Malá strana Malý Trávník Velký Trávník Na mezihoří Za Zbovó na dolečku V kótě na Horní lóce A+C+B
A+C+C
P+ADd+S
1
A+D+B
P+ADd+S
1
Na husím rynku Na tónovské cestě
A+D+B
P+Sd
3
P+S
3
P+Sd
1
P+SAD
3
P+AD+S
1
P+ADd+S
1
P+ADd+S
1
Pod křížkem U křížku Za šraňkama
U Navrátila U Sojáka U Sokola U Sojákové
U Cikrytů U Pagáčů U Vychodilů
U mrtvýho muže, U mrtvého muže Za zdravotním střediskem U Šulákové chaty
79
VM B
B
A+B
S
4
S/Sd
1
ADd+S
5
ADd+Sd
2
AD+S
1
Důl Hóvoz Stráň Trávník
B
Mrchoviště Zázbovská cesta Dolní lóka Horní lóka Bohutínský potok Chromečský potok Dolní luka Horní luka
A+B
C+B
D+B
7
ADd+Sd
1
Sd
1
5
ADd+Sd
2
S+S AD+S
1 1
ADd+S
5
D+B
ADd+S
3
B+A
S+SAD
1
B+(A+A)
S+(P+S)
1
S
1
Sd
3
SAD
1
S
2
Sd
3
AD+S
1
C+B
ADd+S
9
ADd+S
Nová štvrť
Burdova hora Obecní lom Indrova stráň Jánětova stráň Kovářova štěpnice Burdův vrch Horácký vrch Ptáčkův doleček
S
Burgstein Hrnčírna Mohyla Rébok Střelnice Svazarm Šentál Tep Totman Průmyslovka Malínský kopec Malínský les Hraběšický potok Malínský potok Malínská rokle Malínský dolík Malínský meze Liebe alej Mrtvý muž Telefonní cesta Srnčí kopec Srnčí louka Průmyslová prodejna Kamenný vrch Verebelího dub Strakův kopec Vidmuchův kopec
Nádrž Krásné Dub v Malínském dolíku
VM C C2
D+C2
Sd
ADd+S
2
1
Dymák Vyhnálov
C1
Cigán Dřevák Kamenec Kopka Krásné
Goliášův buben
VM D D
Sd
1
A+D
ADd+S
2
C+D
AD+Sd
2
Uherka
Dolní Kvapilík Horní Kvapilík Malá Karaska Velká Karaska
D
C+D
Klapačka Sokol Pospíšilák Strakáč Vidmušák
Velký Fibich
80
Z tabulky 5 je patrné, ţe nejrozmanitější z hlediska vyuţití SM je VM A. Celkem se v něm objevuje 14 různých SM (S, SADd, V, dSd, P+S, P+Sd, P+SAD, P+SADd, AD+S, P+dSd, S+(P+Sd), (P+S)+(P+S), P+AD+S, P+ADd+S), v B 11 SM (chybí SADd, V, P+AD+S) a v NM 8 SM (chybí S, dSd, AD+S, P+dSd, S+(P+Sd), (P+S)+(P+S)). V obou obcích jsou bohatě doloţena dvouslovná PJ, a to hlavně předloţková. V B naprosto převaţuje SM P+SAD (VM: 31 PJ A+D; 3 PJ A+A), vyšší zastoupení má také SM P+S (VM: 11 PJ A+B; 5 PJ A+A; 2 PJ A+C; 1 PJ A+D). Všechna anoikonyma patřící k VM A+D a SM P+SAD jsou typu U Bohušů, U Osladilů, U šenkýřů, U Čičáků. Tato PJ mimo základní motivaci polohou vyjadřují prostřednictvím vedlejšího vztahu posesivitu či jiný vztah k osobě (osobám), a to pouţitím rodného jména, příjmení, nebo přezdívky (vyplývající z povolání, nebo jiné činnosti), jeţ se vyuţívá pro pojmenování celé rodiny. Takto dominantní postavení ST U+SAD s rodinným jménem je ve zkoumané oblasti překvapivé, Jana Pleskalová uvádí, ţe ST je častější pouze na Valašsku a východním Slezsku (PLESKALOVÁ 1992, s. 57). 3 PJ tohoto typu jsou doloţena i v NM. Vysoký počet těchto anoikonym v B oproti NM je moţné vysvětlit uchováním sídelní kontinuity a kontinuity pomístního názvosloví. Svědčí o tom např. v B stále známá a uţívaná anoikonyma, jeţ označují dřívější majitele
(U
Valouchů),
povolání
někdejších
majitelů
(U
fojtů,
U
kovářů,
U šenkýřů, U pekařů), nebo dnes jiţ neexistující objekty (U Hatoňů, U rybníčku). Novomalínská anoikonyma odráţejí nově vzniklé majetkové vztahy po r. 1945, kdy do obce přišlo velké mnoţství nových usedlíků. Dalším faktorem, ovlivňujícím četnost jmen ST U+SAD na zkoumaném území, můţe být velikost katastru. Bohutínský katastr je velmi malý (226 ha), obyvatelé se vzájemně dobře znají a mají povědomí o dřívějších usedlících (některé rodiny v obci ţijí uţ po několik generací). Rozloha malínského katastru je více neţ 10 krát větší. Většina obyvatel ţije v obci teprve několik desítek let, neustále tu vznikají nové rodinné domy a stoupá počet obyvatel. Na základě toho je moţné konstatovat, ţe je v NM větší anonymita a současně menší doklad a znalost jmen ST U+SAD. V NM je nejvýraznější SM P+S (VM: 18 PJ A+B; 2 PJ A+A; 3 PJ A+D), a to u PJ VM A+B typu Nad hájenkou, U kostela, Za školou s apelativně vyjádřeným relačním objektem a vytvořených pouhou toponymizací. Tento typ jmen je pro NM typický. U nově osídlených obcí má totiţ největší vliv na jejich anoikonymii skutečnost, zda byla uchována, nebo přerušena sídelní kontinuita a současně početní poměr českých a německých obyvatel v obci. V anoikonymii NM, v němţ bylo v posledním předválečném sčítání obyvatelstva z r. 1930 89 % usedlíků hlásících se k německé národnosti a po 2. sv. válce byla sídelní kontinuita přerušena, se jako důleţitý motivační zdroj ukázala být jednoduchá a novým usedlíkům 81
známá fakta. Objekty jsou pojmenovány zejména podle své polohy, nejčastěji vzhledem k jinému obecně známému objektu (PLESKALOVÁ 1989, s. 113–118; MATÚŠOVÁ 1989, s. 119–126). Určité rozdíly mezi anoikonymiemi obou obcí je moţné sledovat u VPJ patřících k VM A (7 VPJ z celkových 8). Výskyt těchto jmen je velmi nízký (B 4 PJ; NM 3 PJ), coţ odpovídá charakteru zkoumané oblasti, jejíţ terén je bohatě členěn a umoţňuje vytvářet jednoznačně lokalizující jednoslovná a dvouslovná PJ. V NM je velmi důleţitá i skutečnost, ţe VPJ vyjadřují sloţité místní a sociální vztahy, a proto se na území nově osídleném, kde byly tyto vztahy přerušeny odsunem pův. obyvatel, téměř neobjevují (s výjimkou nejběţnějších tříslovných PJ typu Za zdravotním střediskem, U Šulákové chaty) (PLESKALOVÁ 1992, s. 9–10). Na rozdíl od takovýchto jednoduchých VPJ jsou v B doloţena i 2 anoikonyma odráţející sloţitější vztahy (V kótě na Horní lóce, Za Zbovó na dolečku). U VM B je v obou obcích nejfrekventovanější SM ADd+S, dále ADd+Sd. Ke VM A+B patří v B i NM 7 PJ těchto SM, VM C+B převaţuje v NM (6 PJ), naproti tomu VM D+B je výraznější v B (8 PJ). Zajímavá je však konkrétní realizace 7 novomalínských PJ VM A+B, v níţ se celkem v 6 případech uplatnil shodný adjektivní přívlastek malínský, specifikující pokaţdé jiný druh objektu (les, potok, meze atd.) a odráţející skutečnost, ţe obec byla r. 1947 přejmenována na NM. Jednoslovná PJ patřící ke VM B jsou zastoupena pouze 2 SM, a to S, Sd. Jejich počet je v NM dvojnásobný vůči B (NM 10 PJ; B 5 PJ), coţ je moţné vysvětlit tím, ţe přímé pojmenování je další významný motivační zdroj v obcích s přerušenou sídelní kontinuitou (PLESKALOVÁ 1989, s. 115). Hojný výskyt tohoto typu je podpořen také PJ přejatými z němčiny, která poukazují na dřívější osídlení německým obyvatelstvem (v NM 4 PJ: Totman, Burgstein, Šentál, Rébok). Jak jiţ bylo řečeno výše, počet PJ, v nichţ je moţné najít německý vliv, závisí na konkrétním národnostním sloţení obyvatelstva před r. 1945. Jana Matúšová uvádí, ţe čím vyrovnanější byl poměr mezi českými a německými obyvateli, tím více docházelo k přejímání německých názvů a jejich fungování po r. 1945 (MATÚŠOVÁ 1989, s. 119–120). V NM, kde bylo před r. 1945 pouze 10 % českých usedlíků, není takovýchto anoikonym mnoho, dochovalo se pouze několik původních německých názvů. Kromě výše uvedených jednoslovných PJ jsou doloţeny i další adaptované názvy, např. Liebe alej, či jména vytvořená přímým překladem, např. Velký Fibich z pův. Großsfiebig a nelze vyloučit, ţe na pozadí němčiny vznikla některá současně uţívaná anoikonyma, která se pův. německým podobají pouze svou zvukovou stránkou. V tomto případě jde o tzv. PJ názvuková, např. Kobyla z Koobel, Plechy z Plötsch, Plätsch (HANZALOVÁ 1975, s. 602). 82
Německý vliv je patrný (ale ne příliš častý) také v lexiku PJ, příkladem můţe být slovo špulkárna vytvořené z přejatého výrazu špulka (U špulkárny). Tento vliv se projevuje i v B, např. subst. šenkýř (U šenkýřů), subst. šacht (mask.) namísto českého šachta (fem.) v PJ Pod šachtem. Minimálně jsou vyuţívány VM C a D. V NM, kde jsou doloţeny více, u těchto modelů zcela převaţují jednoslovná PJ patřící ke SM S (3 PJ), Sd (6 PJ), která tak podporují celkově vyšší výskyt jednoslovných anoikonym oproti B. Na závěr je moţné říci, ţe výše uvedené informace jsou v souladu s charakteristikou, kterou podala Jana Pleskalová (PLESKALOVÁ 1992, s. 116–123). Obec Bohutín jakoţto kopcovitá, bohatě členitá oblast s kompaktním osídlením nejvíce vyuţívá VM A, dále VM B, jeţ však dohromady se zbývajícími modely (VM C a D) nepřekračuje míru vyuţití VM A. VM D je častěji uplatňován pouze ve formě vedlejšího vztahu, tedy +D+. V Novém Malíně je také nejvýznamnější VM A, počet PJ vytvořených podle polohy však sniţuje vyšší vyuţití VM B i C a D. Novomalínská anoikonymie nese rysy dříve výrazně německé a po r. 1945 nově osídlené oblasti. Jako pojmenovací motivaci hojně vyuţívá jednoduchá a obecně známá fakta, PJ vznikají pouhou toponymizací, nebo přímým pojmenováním objektu. Doloţena jsou i anoikonyma německá.
83
6. Závěr Za cíl této bakalářské práce byl vytyčen sběr, analýza a charakteristika PJ vyskytujících se na katastrech obcí Bohutín a Nový Malín a na základě odlišného historického vývoje obcí také jejich vzájemné srovnání. Počáteční kapitoly jsou věnovány stručné charakteristice obcí a nářečních oblastí, popisu materiálových a teoretických východisek. Stěţejní část práce představuje Slovník anoikonym, jehoţ hesla obsahují popis objektu, doklad PJ v pramenech, jazykový výklad PJ a jiţ v rámci nich je kaţdé PJ podrobeno modelové klasifikaci pomístních jmen. V následující kapitole jsou na základě této klasifikace popsány rysy typické pro anoikonymie obou obcí a je také upozorněno na to, v čem se zkoumané oblasti odlišují. Součástí práce je seznam zkratek, seznam pouţitých pramenů a literatury a přílohy. Po aplikaci MKPJ na soubor PJ Bohutína a Nového Malína je moţné určit následující: Nejčastějším pojmenovacím motivem je poloha, tedy VM A, a to jak v obou obcích dohromady, tak i kaţdé zvlášť, přičemţ výraznější je v Bohutíně, kde jsou takto motivovány téměř tři čtvrtiny všech anoikonym (v Novém Malíně necelá polovina). Druhou nejvýznamnější motivaci představuje druh pojmenovávaného objektu, VM B, který se více uplatnil v Novém Malíně (dvojnásobné zastoupení oproti Bohutínu). Velmi nízké je v obcích vyuţití VM C a D a obdobně jako u VM B převaţují tyto modely v Novém Malíně. Z hlediska struktury jsou nejčastější dvouslovná PJ, jeţ tvoří více neţ tři čtvrtiny z celkového počtu anoikonym, následují jednoslovná PJ a pouze pár anoikonym je víceslovných. V tomto směru se objevují mezi obcemi určité odlišnosti. Zatímco v Bohutíně převaţují dvouslovná PJ (hlavně u VM A) a ostatní typy jsou téměř zanedbatelné, v Novém Malíně jsou produktivní i jednoslovná PJ (u VM B, C a D). Nejvyuţívanějšími SM v bohutínské anoikonymii jsou P+SAD (U Valouchů) a P+S (U zastávky), tedy jména vytvořená spojením prepozice (nejčastěji u) a substantiva, či substantivizovaného adjektiva. V novomalínské anoikonymii převládá SM P+S (Za školou) a SM S. Na základě výše uvedeného lze konstatovat, ţe anoikonymie zkoumaných oblastí odpovídá obecným závěrům, které definovala Jana Pleskalová v publikaci Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Ačkoliv se mi nepodařilo vyloţit všechna anoikonyma beze zbytku, domnívám se, ţe cíle práce, vytyčené na samém počátku, byly splněny. Největší přínos práce spatřuji ve velkém mnoţství anoikonym získaných přímým terénním výzkumem, jeţ doplnila jiţ známá PJ a vytvořila tak soubor PJ uţívaný na katastrech obcí Bohutín a Nový Malín.
84
7. Seznam zkratek 7.1 Zkratky pramenů a literatury 3. VM
třetí vojenské mapování
CPO
císařské povinné otisky
SPJ
soupis pomístních jmen
ČJA
Český jazykový atlas
ESČ
Encyklopedický slovník češtiny
NŘ
Naše řeč
PČP
Pravidla českého pravopisu
PMČ
Příruční mluvnice češtiny
SaS
Slovo a slovesnost
SSČ
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost
SSJČ
Slovník spisovného jazyka českého
PSJČ
Příruční slovník jazyka českého
ZMK
Zpravodaj místopisné komise
7.2 Zkratky lingvistických termínů adj.
adjektivum
akuz.
akuzativ
dat.
dativ
fem.
femininum
gen.
genitiv
hovor.
hovorový
instr.
instrumentál
lok.
lokál
mask.
maskulinum
min.
minulé
poses.
posesivní
pl.
plurál
pomn.
pomnoţné
příč.
příčestí 85
sg.
singulár
subst.
substantivum
zájm.
zájmeno
*
nedoloţená podoba (rekonstruovaná, nebo předpokládaná)
7.3 Modelová klasifikace pomístních jmen AD
adjektivum nederivované
ADd
adjektivum derivované
dSd
substantivum prefixálně-konverzní
MJ
místní jméno
MKPJ
modelová klasifikace pomístních jmen
OJ
osobní jméno
PJ
pomístní jméno
S
substantivum nederivované
SAD
substantivizované adjektivum nederivované
SADd
substantivizované adjektivum derivované
Sd
substantivum derivované
P
prepozice
SM
strukturní model
ST
strukturní typ
V
verbum (PJ větné)
VJ
vlastní jméno
VM
vztahový model
VPJ
víceslovné PJ
7.4 Zeměpisné zkratky j.
jih, jiţní, -ě
s.
sever, severní, -ě
v.
východ, východní, -ě
z.
západ, západní, -ě
jv.
jihovýchod, jihovýchodní, -ě
jz.
jihozápad, jihozápadní, -ě 86
střm.
středomoravská nářečí
sv.
severovýchod, severovýchodní, -ě
sz.
severozápad, severozápadní, -ě
7.5 Ostatní zkratky apod.
podobně
B
Bohutín (pouze v kapitole 5. Shrnutí MKPJ)
cca
cirka
č. p.
číslo popisné
ed.
editor
ha
hektar
CHKO
chráněná krajinná oblast
JZD
jednotné zemědělské druţstvo
kat.
katastr
kol.
kolektiv
m n. m.
metrů nad mořem
MČ
místní část
např.
například
NM
Nový Malín (pouze v kapitole 5. Shrnutí MKPJ)
okr.
okres
poč.
počátek
příp.
případně
pův.
původní, -ě
r.
rok
resp.
respektive
roč.
ročník
s.
strana
srov.
srovnej
st.
století
sv.
světová
tzv.
tak zvaný
vyd.
vydání
ZŠ
základní škola 87
8. Seznam pramenů a literatury 8.1 Prameny Císařské povinné otisky stabilního katastru pro obec Frankštát (Nový Malín) z r. 1834. Uloţeno:
Ústřední
archiv
zeměměřičství
a
katastru
v Praze.
Dostupné
z:
. Topografické sekce třetího vojenského mapování pro obec Frankštát (Nový Malín) z r. 1936. Uloţeno: Ústřední archiv zeměměřičství a katastru v Praze. Dostupné z: . Mapa pozemkového katastru obce Bohutín platná do r. 1956. Uloţeno: Katastrální úřad pro Olomoucký
kraj,
Katastrální
pracoviště
Šumperk.
po
Dostupné zatrţení
z: volby
pozemkový katastr. Soupis pomístních jmen obce Bohutín vyhotovený r. 1969 p. Josefem Maturou. Uloţeno: Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR, Oddělení dialektologické, Brno. Janíček, Karel a kol. 500 LET BOHUTÍNA. Bohutín: Obecní úřad a Osvětová beseda, 1993. Aktuálně platné katastrální mapy obcí Bohutín a Nový Malín. Uloţeno: Katastrální úřad pro
Olomoucký
kraj,
Katastrální
pracoviště
Šumperk.
Dostupné
z:
nebo .
8.2 Literatura 500 LET BOHUTÍNA 1993: Janíček, Karel a kol. 500 LET BOHUTÍNA. Bohutín: Obecní úřad a Osvětová beseda, 1993. BĚLIČ 1972: Bělič, Jaromír. Nástin české dialektologie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972. BĚLIČ 1979: Bělič, Jaromír – Kamiš, Adolf – Kučera, Karel. Malý staročeský slovník. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. BŘEZINA 1932: Březina, Jan. Vlastivěda moravská. Šumperský okres. Staroměstský okres. Vízmberský okres. Brno: Musejní spolek, 1932. ČJA: Balhar, Jan a kol. Český jazykový atlas 1–5. 1. vyd. Praha: Academia, 1992–2005.
88
ESČ 2002: Karlík, Petr – Nekula, Marek – Pleskalová, Jana (ed.). Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Lidové noviny, 2002. FRANKŠTÁT – NOVÝ MALÍN 650 LET 2000: Minář, Josef – Koverdynská, Dagmar – Vláčel, Rudolf. Frankštát – Nový Malín 650 let. Nový Malín: Obecní úřad, 2000. HANZALOVÁ 1975: Hanzalová, Libuše. Revize pomístního názvosloví po r. 1945. ZMK, 1975, roč. 16, s. 600–605. HONL 1964: Honl, Ivan. Amerika v našem místopisném názvosloví. ZMK, 1964, roč. 5, s. 304–307. HOSÁK-ŠRÁMEK 1970: Hosák, Ladislav – Šrámek, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku I (A–L). 1. vyd. Praha: Academia, 1970. JELÍNKOVÁ 2009: Jelínková, Jana. Pomístní jména na katastru obce Budkov (okr. Třebíč) [rukopis]. Brno: Masarykova univerzita. Filosofická fakulta. Ústav českého jazyka, 2009. Vedoucí bakalářské diplomové práce Mgr. Michaela Čornejová, Ph.D. JUNGMANN I 1989: Jungmann, Josef. Slovník česko-německý. Díl I. (A–J). Praha: Academia, 1989. JUNGMANN II 1990: Jungmann, Josef. Slovník česko-německý. Díl II. (K–O). Praha: Academia, 1990. KLOUDOVÁ 2009: Kloudová, Martina. Pomístní jména na katastrálním území Benecko (okres Semily) v 19. a 20. století [rukopis]. Brno: Masarykova univerzita. Filosofická fakulta. Ústav českého jazyka, 2009. Vedoucí bakalářské diplomové práce Mgr. Michaela Čornejová, Ph.D. KUSÁKOVÁ 1979: Kusáková, Lenka. Apelativum chochol a jeho vyuţití v toponymii. ZMK, 1979, roč. 20, s. 34–39. LAMPRECHT 1976: Lamprecht, Arnošt. České nářeční texty. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1976. LUTTERER-MAJTÁN-ŠRÁMEK 1982: Lutterer, Ivan – Majtán, Milan – Šrámek, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1982. MAJTÁN 1972: Majtán, Milan. Chotárne názvy vetného typu. SŘ, 1972, roč. 30, s.140–143. MATÚŠOVÁ 1989 : Matúšová, Jana. Vývoj a standardizace pomístních jmen a urbanonym v českém pohraničí. NŘ, 1989, roč. 72, s. 179–187. MATÚŠOVÁ 1989: Matúšová, Jana. Ustalování pomístních jmen v oblasti česko-německého jazykového kontaktu po r. 1945. In Aktuálne úlohy onomastiky z hl’adiska jazykovej politiky a jazykovej kultúry. Bratislava: Jazykovedný ústav L’udovíta Štúra Slovenskej akadémie vied, 1989, s. 119–126. 89
MEZLER-SCHULZ 1993: Mezler, Miloš – Schulz, Jindřich a kol. Vlastivěda šumperského okresu. 1. vyd. Šumperk: Okresní vlastivědné muzeum, 1993. NEKUDA 1961: Nekuda, Vladimír. Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. 1. vyd. Brno: Krajské nakladatelství, 1961. NOSKOVÁ
2007:
Nosková,
Jana.
Reemigrace
a
usídlování
volyňských
Čechů
v interpretacích aktérů a odborné literatury. 1. vyd. Brno: Ústav evropské etnologie, 2007. OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ 1995: Olivová-Nezbedová, Libuše a kol. Pomístní jména v Čechách: o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. PLESKALOVÁ 1989: Pleskalová, Jana. Vývoj anoikonymie v oblastech nově osídlených po roce 1945. In Aktuálne úlohy onomastiky z hl’adiska jazykovej politiky a jazykovej kultúry. Bratislava: Jazykovedný ústav L’udovíta Štúra Slovenskej akadémie vied, 1989, s. 113–118. PLESKALOVÁ 1992: Pleskalová, Jana. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Jinočany: H&H, 1992. PMČ 1995: Karlík, Petr – Nekula, Marek – Rusínová, Zdenka (ed.). Příruční mluvnice češtiny. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1995. PČP 2001: Pravidla českého pravopisu. 3. opravené vyd. Olomouc: FIN PUBLISHING, 2001. PSJČ I 1935: Příruční slovník jazyka českého. Díl I. (A–J). Česká akademie věd a umění. Praha: Státní nakladatelství, 1935–1937. SSČ 2006: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 4. vyd. Praha: Academia, 2006. SSJČ I 1989: Havránek, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého I (A–G). 2. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1989. SSJČ II 1989: Havránek, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého II (H–L). 2. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1989. SSJČ III 1989: Havránek, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého III (M–O). 2. vyd. Praha: Academia, 1989. SSJČ IV 1989: Havránek, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého IV (P–Q). 2. vyd. Praha: Academia, 1989. SSJČ V 1989: Havránek, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého V (R–S). 2. vyd. Praha: Academia, 1989. SSJČ VI 1989: Havránek, Bohuslav a kol. Slovník spisovného jazyka českého VI (Š–U). 2. vyd. Praha: Academia, 1989.
90
ŠMILAUER 1957 : Šmilauer, Vladimír. Revize českých pomístních jmen. NŘ, 1957, roč. 40, s. 260–277. ŠMILAUER 1963: Šmilauer, Vladimír. Úvod do toponomastiky: (nauky o vlastních jménech zeměpisných). 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1963. ŠRÁMEK 1972: Šrámek, Rudolf. Toponymické modely a toponymický systém. SaS, 1972, roč. 33, s. 304–318. ŠRÁMEK 1974: Šrámek, Rudolf. Metodický návod k výstavbě diplomové nebo seminární práce z onomastiky. ZMK, 1974, roč. 15, s. 201–211. ŠRÁMEK 1980: Šrámek, Rudolf. Pomístní jména typu „Za lesem, Na nivě“. ZKM, 1980, roč. 21, s. 638–650. WIDIMSKÝ 1971: Widimský, František. Německo-český a česko-německý slovník. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971.
8.3 Elektronické zdroje Malý lexikon obcí ČR 2008: Okres Šumperk [online]. [citováno 2009-06-25]. Dostupné z: . Města, obce a vesnice v ČR: Bohutín [online]. [citováno 2009-06-25]. Dostupné z: . Obec
Nový
Malín:
obecní
úřad
[online].
[citováno
2009-06-25].
Dostupné
z:
. Vybrané statistické údaje za obec Nový Malín. [databáze online]. [citováno 2009-06-25]. Dostupné
z:
. Wikipedie. Otevřená encyklopedie: Volyňští Češi [online]. [citováno 2009-06-25]. Dostupné z: . Wikipedie. Otevřená encyklopedie: Svazarm [online]. [citováno 2009-06-25]. Dostupné z: .
8.4 Mapy Archivní mapy [online]. [citováno 2009-06-10]. Dostupné z: . Prohlíţení archiválií Ústředního archivu zeměměřičství a katastru. 91
WMS
PORTAL
ZU
[online].
[citováno
2009-06-10].
Dostupné
z:
. Aktuálně platná mapa katastru obce Bohutín. WMS
PORTAL
ZU
[online].
[citováno
2009-06-10].
Dostupné
z:
. Aktuálně platná mapa katastru obce Nový Malín. Zobrazení
mapy
[online].
[citováno
2009-06-10].
.
Mapa
Dostupné
z:
pozemkového
katastru a aktuálně platná katastrální mapa obce Bohutín. Zobrazení
mapy
[online].
[citováno
2009-06-10].
Dostupné
z:
. Aktuálně platná katastrální mapa obce Nový Malín.
92
9. Přílohy 9.1 Přehled PJ podle pramenů 9.1.1 Bohutín POZEMKOVÝ KATASTR r. 1955
SPJ r. 1969
500 LET BOHUTÍNA r. 1993
KATASTRÁLNÍ MAPY r. 2009
TERÉNNÍ VÝZKUM r. 2009 Na Americe, V Americe Na Balkáně U Bohušů, U zahradníka
Na Balkáně
Goliášův buben Zázbovská cesta Na Tónovské cestě
Pod Zbovó
Za dolem
Za dolem
Dymák
Dúl V dymáku
Burdova hora Na hóvoze Na hrázi Na chocholóšu
Zázbovská cesta U Čičáků U Člupků Na dílečkách
U Čičáků
Za dolem U Dominů Důl, V dole Dymák U fojtů U fojtů
Za dolem
Burdova hora Hóvoz
Burdův vrch
Dymák, Dimák
Na hrázi, U rybníčků Na Chocholouši
Na chocholóšu, Na chocholouši U Jozéfků, U Masláků Za kapló Malá Karaska
U Jozéfků Za kapló Malá Karaska Velká Karaska Mezi Karaskama
Pod Zbovó, Pod Zbovou Ptáčkův doleček Za Dolem U Dominů Důl Dymák U fojtů U fojtů U Hatoňů Burdova hora Hóvoz Na Hóvoze Na hrázi
Za kapló Malá Karaska
Pod Karaskou
Pod Karaskou U Kóbů U Kolomazníků
U Kolomazníků V kótě na horní lóce Na Kozačce U kříţe
Dolní luka Horní luka
Dolňí lóka Horní lóka
U kovářů Kozáčka Dolní Kvapilík Horní Kvapilík, U Kvapilíků Obecní lom Dolní luka
U kovářů
Dolní luka Horní luka, Horní Luka
U kříţe Dolní Kvapilík Horní Kvapilík, U Kvapilíků Obecní lom Dolní luka Horní luka
93
Na mezihoří
U Martinů U Metudů Mezihoří U Michalů Morava
Morava
Morava
U Martinů U Metudů Mezihoří, Na mezihoří U Michalů Morava
U mostu
U Pavlů U Petrů Podšachtí
Pod šachtem
Podšachtí, Pod šachtem
Mrchoviště U Osladilů U Paraplářů U Pavlů U pekařů U Petrů Podšachtí
Na Podšachtí U Popelářů Bohutínský potok Chromečský potok
Bohutínský potok
U Popelářů Bohutínský potok Chromečský potok U Ptáčků
U radů U Rechtorčinů Na rybníčku U rybníčku Na husím rynku Na Vyhnálově
Stráň
Nad skaló Malá strana Na stráni
Pod strání Pod Stráňkó U struhy
U rechtorčinů Na rybníčku U Štiků
Na řádkách, Vyhnálov U sedláků Malý Trávník Na stráni
Stráň
Jánětova stráň Pod strání
Vyhnálov, Na vyhnálově U sedláků Nad skaló Malý Trávník Stráň, Na stráni Indrova stráň Jánětova stráň Pod Strání
U šenkýřů U Ševčíků
U šenkýřů U Ševčíků Kovářova štěpnice
U Tomášů Na trávnici Velký Trávník Uherka U Valouchů U Vašků
U Tomášů Trávník Velký Trávník Uherka U Valouchů U Vašků
Nová štvrť Trávník
Za Bovy
Horácký vrch U zastávky U zastávky Za Zbovó Zbová Pod Zbovó
U zastávky Zázboví, Za Zbovou
Za Bovy
Zbová
Zbová
Pod Zbovou
Za Zbovó, Za Zbovou Zbová Pod Zbovó, Pod Zbovou Pod Zbovó, Pod Zbovou
Za Zbovó na dolečku
94
9.1.2 Nový Malín CPO STABILNÍHO KATASTRU r. 1834
TOPOSEKCE 3. VM r. 1936
KATASTRÁLNÍ MAPY r. 2009
U cihelny Malínský dolík U dubu
Großsfiebig
Velký Fibich
TERÉNNÍ VÝZKUM r. 2009 Liebe alej Burgstein Telefonní cesta Cigán U cihelny U Cikrytů Malínský dolík Dřevák Dub v Malínském dolíku Verebelího dub Velký Fibich Nad hájenkou U hájenky Hrabišínská, Na hrabišínské
Na hrázi Hrnčírna Kamenný vrch
Koobel
Kobyla Malínský kopec Srnčí louka
Kopka
Schön
Nádrţ Krásné Za kravínem Pod kříţkem U kříţku Malínský les U letiště Za letištěm
Frankstädter Wald
U mohyly U mrtvého muţe
Plätsch
Plötsch
U Šulákové chaty Kamenec, Kamenný vrch Klapačka U Fiat klubu Kobyla Srnčí kopec, Rébok Strakův kopec, Strakáč Vidmuchův kopec, Vidmušák Kopka U kostela U kovárny Krásné, Šentál
U kříţku Malínský les
Malínský meze Mohyla, Na mohyle Mrtvý muţ, U mrtvýho muţe, Totman U Navrátila U Pagáčů
U pískoviště Plechy
Plechy, Na Plechách
Hraběšický potok
Hraběšický potok
95
Malínský potok
Malínský potok Pospíšilák Průmyslová prodejna, Průmyslovka, Sokol, U Sokola Malínská rokle Na rychtě U smrka U Sojáka, U Sojákové
Za sokolovnou Za zdravotním středikem Střelnice Svazarm U Svazarmu Šentálská Za školou U špulkárny Za šraňkama Tep Jak bydlí Totiš U Vychodilů
96
9.2 Přehled VM a SM 9.2.1 Bohutín VM
SM
PJ
A
S
Morava
AA
dSd
Zázboví
AB
dSd
Mezihoří
A+A
P+S
Za Dolem
P+Sd
Mezi Karaskama
P+SAD
Pod Zbovó
P+S
V dole
P+Sd
Na chocholóšu
P+S
Na Americe
P+Sd
Na dílečkách
P+S
U zahradníka
P+SAD
U Bohušů
P+SADd
U rechtorčinů
C+A
AD+S
Malá strana
A+AB
P+dSd
Na mezihoří
A+(A+B)
S+(P+Sd)
Za Zbovó na dolečku
(A+A)+(A+A)
(P+S)+(P+S)
V kótě na Horní lóce
A+C+C
P+ADd+S
Na husím rynku
A+D+B
P+ADd+S
Na tónovské cestě
B
S
Důl
S/Sd
Mrchoviště
ADd+S
Zázbovská cesta
ADd+Sd
Dolní luka
C+B
AD+S
Nová štvrť
D+B
ADd+S
Burdova hora
ADd+Sd
Ptáčkův doleček
C2
Sd
Dymák
D+C2
ADd+S
Goliášův buben
D
Sd
Uherka
A+D
ADd+S
Dolní Kvapilík
C+D
AD+Sd
Malá Karaska
A+B A+C A+D
A+B
97
9.2.2 Nový Malín VM
SM
PJ
A
SADd
Hrabišínská
V
Jak bydlí Totiš
P+S
U Fiat klubu
P+SADd
Na hrabišínské
P+S
U cihelny
P+Sd
Pod kříţkem
P+S
U Navrátila
P+Sd
U Sojákové
P+SAD
U Cikrytů
P+AD+S
U mrtvýho muţe
P+ADd+S
Za zdravotním střediskem
A+D+B
P+ADd+S
U Šulákové chaty
B
S
Burgstein
Sd
Průmyslovka
ADd+S
Malínský kopec
ADd+Sd
Malínský dolík
S+S
Liebe alej
AD+S
Mrtvý muţ
ADd+S
Telefonní cesta
D+B
ADd+S
Verebelího dub
B+A
S+SAD
Nádrţ Krásné
B+(A+A)
S+(P+S)
Dub v Malínském dolíku
C1
S
Cigán
Sd
Dřevák
SAD
Krásné
S
Klapačka
Sd
Pospíšilák
AD+S
Velký Fibich
A+A A+B A+D
A+C+B
A+B C+B
D C+D
98
9.3 Fotografie 9.3.1 Bohutín Morava
Zbová
99
Burdova hora
Obecní lom
100
U Valouchů
Trávník, Na trávnici
101
Velký Trávník
U fojtů
102
Restaurace Na rybníčku
U zastávky
103
Horní luka, Horní louka
Stráň, Na stráni
104
9.3.2 Nový Malín Za šraňkama
Svazarm, U Svazarmu
105
Nad hájenkou
U hájenky
106
Na rychtě
Průmyslová prodejna, Průmyslovka, Sokol, U sokola
107
Strakův kopec, Strakáč
Jak bydlí Totiš
108
U cihelny
U Pagáčů
109
U Fiat klubu
U Sojáka, U Sojákové
110
9.4 Katastrální mapy se zakreslenými PJ 9.4.1 Bohutín 1 Na Americe, V Americe 2 Na Balkáně 4 Goliášův buben 5 Zázbovská cesta 6 Na tónovské cestě 9 Na dílečkách 10 Ptáčkův doleček 11 Za Dolem 13 Důl, V dole 14 Dymák, V dymáku 18 Burdova hora 19 Hóvoz 20 Na Hóvoze 21 Na hrázi 22 Na chocholouši, Na chocholóšu 24 Za kapló 25 Malá Karaska 26 Velká Karaska 27 Mezi Karaskama 28 Pod Karaskou 31 V kótě na Horní lóce 33 Na Kozačce, Kozáčka 34 U kříţe 38 Obecní lom 39 Dolní lóka 40 Dolní luka 41 Horní lóka 42 Horní luka 46 Mezihoří, Na mezihoří 48 Morava 49 U mostu 50 Mrchoviště
56 Podšachtí 57 Na Podšachtí 59 Bohutínský potok 60 Chromečský potok 64 Na rybníčku 66 U rybníčků 67 Na husím rynku 68 Na řádkách 70 Nad skaló 71 Malá strana 72 Stráň, Na stráni 73 Indrova stráň 74 Jánětova stráň 75 Pod Strání 76 Pod stráňkó 77 U struhy 78 Pod šachtem 81 Kovářova štěpnice 83 Nová štvrť 85 Na trávnici 86 Trávník 87 Malý Trávník 88 Velký Trávník 92 Burdův vrch 93 Horácký vrch 94 Vyhnálov, Na vyhnálově 96 U zastávky 97 U zastávky 98 Zázboví 99 Zbová 100 Pod Zbovó, Pod Zbovou 101 Pod Zbovó, Pod Zbovou 102 Za Zbovó, Za Zbovou 103 Za Zbovó na dolečku
111
3 U Bohušů 7 U Čičáků 8 U Člupků 12 U Dominů 15 U fojtů 16 U fojtů 17 U Hatoňů 23 U Jozéfků
29 U Kóbů 30 U Kolomazníků 32 U kovářů 35 Dolní Kvapilík 36 Horní Kvapilík 37 U Kvapilíků 43 U Martinů 44 U Masláků
45 U Metudů 47 U Michalů 51 U Osladilů 52 U Paraplářů 53 U Pavlů 54 U pekařů 55 U Petrů 58 U Popelářů
61 U Ptáčků 62 U radů 63 U rechtorčinů 65 U rybníčku 69 U sedláků 79 U šenkýřů 80 U Ševčíků 82 U Štiků
84 U Tomášů 89 Uherka 90 U Valouchů 91 U Vašků
112
9.4.2 Nový Malín
Seznam PJ ke katastrální mapě Nového Malína viz s. 114.
113
Seznam PJ ke katastrální mapě Nového Malína 1 Liebe alej 2 Burgstein 3 Telefonní cesta 4 Cigán 5 U cihelny 6 U Cikrytů 7 Malínský dolík 8 Dřevák 9 Dub v Malínském dolíku 10 U dubu 11 Verebelího dub 12 Velký Fibich 13 Nad hájenkou 14 U hájenky 15 Hrabišínská, Na hrabišínské 16 Na hrázi 17 Hrnčírna 18 U Šulákové chaty 19 Kamenec 20 Klapačka 21 U Fiat klubu 22 Kobyla 23 Malínský kopec 24 Srnčí kopec 25 Strakův kopec 26 Vidmuchův kopec 27 Kopka 28 U kostela 29 U kovárny 30 Krásné 31 Za kravínem 32 Pod kříţkem 33 U kříţku 34 Malínský les 35 U letiště 36 Za letištěm 37 Srnčí louka 38 Malínský meze 39 Mohyla, Na mohyle
40 U mohyly 41 Mrtvý muţ 42 U mrtvýho muţe, U mrtvého muţe 43 Nádrţ Krásné 44 U Navrátila 45 U Pagáčů 46 U pískoviště 47 Plechy, Na Plechách 48 Hraběšický potok 49 Malínský potok 50 Pospíšilák 51 Průmyslová prodejna 52 Průmyslovka 53 Rébok 54 Malínská rokle 55 Na rychtě 56 U smrka 57 U Sojáka 58 U Sojákové 59 Sokol 60 U Sokola 61 Za sokolovnou 62 Strakáč 63 Za zdravotním střediskem 64 Střelnice 65 Svazarm 66 U Svazarmu 67 Šentál 68 Šentálská 69 Za školou 70 U špulkárny 71 Za šraňkama 72 Tep 73 Jak bydlí Totiš 74 Totman 75 Vidmušák 76 Kamenný vrch 77 U Vychodilů
114
