POLNÍ POŠTY INFORMACE SEKCE POLNÍCH POŠT Číslo 2 (2), ročník I
září 2001
PS 1: MÍROVÉ MISE CELOSVĚTOVĚ Základní informace o mírových misích K problematice mírových misí celosvětově jsme vydali určitou „zásobu“ výchozích materiálů, statistických a evidenčních seznamů. Úvodním článkem v prvním čísle jsme se principielně zmínili o významu mírových misí celosvětově a zdůraznili jejich více než padesátiletou historii. Pro komplexní poznávání této oblasti by bylo dobře se zajímat o hlubší informace, které však nelze postihnout články v našem zpravodaji. Proto Vás odkazujeme na dostupné základní zdroje těchto informací: 1) INFORMAČNÍ CENTRUM OSN v Praze (právě se stěhuje z Panské ul. v Praze 1 do Prahy 5) (tel. 02 / 24 21 10 49, fax 02 / 24 22 54 25, e-mail:
[email protected], web: http://www.unicprague.cz). Dostupná základní publikace: Základní údaje OSN – fakta a čísla OSN / New York – Prague 1999 (k 50. letům činnosti včetně mírových misí). 2) Doplňující písemné informace o mírových misích, často i v anglickém, německém a francouzském jazyce – dodáme dle osobních přání a požadavků (občas včetně mapek a obrazových příloh). 3) Postupně můžete získat korespondenční kontakty s našimi zahraničními členy (již z devíti států světa) a tím i možnosti výměny celistvostí PP. Informační činnost PS 1 na stránkách našeho zpravodaje bude zaměřena na: - méně dostupné údaje, zejména formou odpovědí na vaše dotazy; - obrazové dokládání dokumentace sběratelského zájmu a méně dostupné příklady; - poznatky z nejnovějších aktivit mírových sil OSN aj. (dnes např. o misi UNMEE – Eritrea / Etiopie; - možné kontaktní adresy do probíhajících misí za účelem získávání dokumentů a celistvostí a další novinky a poznatky.
Mírová mise OSN v Etiopii a Eritrei (UNMEE – UNITED NATIONS IN ETHIOPIA AND ERITREA)
V květnu 1998 propukly těžké boje na hranicích mezi Etiopií a Eritreou o příhraniční území, které přerostly v těžkou válku. Výsledkem bylo 100 000 mrtvých a 1 300 000 uprchlíků. V červenci 1999 v Alžíru podepsaly obě strany dokument, podle kterého se měla vojska stáhnout na svá území za hranice, platné do 6. května 1998, ale válka pokračovala a v květnu 2000 dosáhla svého vrcholu. 18. července 2000 byl učiněn další pokus o ukončení války o hraniční území těchto států, opět v Alžíru oboustranně podepsaly vzájemnou dohodu, ale neúspěšně. Teprve 6. prosince 2000 se obě znesvářené strany sešli s generálním tajemníkem OSN Kofi Annanem a dohodli další schůzku k usmíření. Byla uskutečněna 12. prosince 2000 opět v Alžíru za účasti generálního tajemníka Kofi Annana, prezidentů Alžírska, Toga a Nigerie a ministryně zahraničí USA paní Albrightové. Podepsané rozhodnutí nařídi-
-9-
lo oběma stranám stáhnout se zpět za původní hranice z 6. května 1998. Byla též ustavena komise pro dohled na plnění této úmluvy. Vzhledem k vážnosti následků války na obyvatele obou států přijala Bezpečnostní rada OSN dne 31. července 2000 Rezoluci č. 1312/2000 pro vyhlášení mírové mise UNMEE, původně pouze pro účast 100 vojenských pozorovatelů a civilistů OSN pro přípravu definitivního Mandátu OSN pro řešení Etiopsko-Eritrejské krize, kterým bylo rozhodnuto vyslat rozsáhlé mírové síly k další stabilizaci. Mandátem ze dne 9. srpna 2000 bylo stanoveno vyslání celkem 4 200 vojenských osob (včetně 200 vojenských pozorovatelů, 3 pěších praporů a podpůrných složek) a platnost mandátu byla stanovena v první etapě do 15. března 2001, poté z jara letošního roku prodloužen o dalších 6 měsíců. V pásmu válečného konfliktu byly stanoveny tři bezpečnostní zóny (sektory), vždy s jedním praporem a přiměřenými ostatními silami. Velitelem mise (FORCE COMMANDER) byl ustanoven holandský generálmajor Patrick C. Cammaert a vojenské síly vyslalo celkem 30 členských zemí OSN: Alžír, Argentina, Bangladež, Čína, Dánsko, Finsko, Ghana, Holandsko, Indie, Itálie, Jordánsko, Kanada, Keňa, Malajsie, Nepál, Nigerie, Norsko, Rakousko, Peru, Polsko, Rumunsko, Rusko, Švédsko, Švýcarsko, Španělsko, Tanzanie, Tunis, Ukrajina, Uruguay a Zambie. Poštovní služby byly (nejdříve pro pozorovatele) poskytovány místními civilními poštami podle rozmístění vojsk, tedy v pásmu území eritrejské nebo etiopské pošty. Koncem prosince 2000 a počátkem ledna 2001, kdy se přisunuly vojenské jednotky včetně vojenských polních pošt, převzaly tento úkol vojenské polní pošty hlavních sil. Až dosud jsou známé fungující: NAPO 1000 UNMEE – holandská PP; DANCON UNMEE – dánská PP; CFPO UNMEE – kanadská PP.
M. Čech
- 10 -
PS 2: MISE BALKÁNSKÉ KRIZE Místní poštovní služby v bývalé Jugoslávii Chceme-li postihnout existenci a fungování poštovních služeb v době Balkánské krize je dobré si něco připomenout ke stavu sítě pošt bývalé Jugoslávie a o permanentní snaze poskytovat byť omezené, poštovní služby místnímu obyvatelstvu i příslušníkům mezinárodních mírových sil. Složitost situace vyžaduje nejdříve písemné vyjádření a poté postupné dokumentování poštovních služeb včetně polní pošty OSN nasazených vojsk. Ve dvou částech (v č. 2. a 3. naší přílohy POSTILIONU) můžete načerpat dnes již historická fakta o místních poštách a jejich činnosti. Navazovat budou polní pošty misí OSN/ NATO/ EU/ WEU a OSCE, počínaje misí UNPROFOR (1992 – 1995). Kdo by se nemohl dočkat, má možnost se hodně dovědět o polních poštách misí na Balkáně (v článcích Ing. Čecha) ve FILATELII č. 5, 6 a 7/1996 (UNPROFOR), 8 a 9/1996 (IFOR), 4 a 5/1998 (SFOR) a 8/1999 (Čeští vojáci v misích 1998 – 1999). Úvodem článku o poštách a poštovních službách na území bývalé Jugoslávie v období balkánské krize (přibližně od června 1991) uvádím pro přehlednost nejdříve základní geopolitické informace a mezní data vývoje událostí, které ovlivnily postupné tříštění sítě a organizace poštovních služeb. Do června 1991 sdružovala Jugoslávie svazové republiky Srbsko (vč. Vojvodiny a Kosova), Černou Horu, Slovinsko, Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu a Makedonii. Poštovní služby včetně emisní činnosti do té doby zajišťovala jugoslávská pošta, známky nesly označení vydavatelské země - PTT JUGOSLAVIJA. Vojensko-politické změny se projevily téměř bezprostředně i v poštovních službách. Slovinsko vyhlásilo 25. 6. 1991 samostatnost a přijalo název REPUBLIKA SLOVENIJA. 8. 10. 1991 byla oznámena úplná odluka od Jugoslávie a vyhlášena vlastní měna tolar. 26. 6. 1991 byla vydána první známka s označením PTT SLOVENIJA. 15. 1. 1992 bylo Slovinsko uznáno mezinárodně a 22. 5. 1992 přijato za člena OSN. V Makedonii bylo 8. 9. 1991 provedeno referendum o ustavení samostatné REPUBLIKY MAKEDONIE a 21. 11. 1991 byla vyhlášena samostatnost. 8. 9. 1992 byla vydána první známka s názvem PTT MAKEDONIA. 8. 4. 1993 byla Makedonie přijata do OSN a 12. 7. 1993 za člena UPU. Od samého počátku samostatné Republiky Makedonie trval spor o název země se sousedním Řeckem. To nechtělo připustit název Republika Makedonie, protože Makedonii považuje za historicky řecké území. Proto se pro Makedonii na mezinárodní scéně doposud používá oficiální název FYROM (FORMER YUGOSLAVIAN REPUBLIC OF MACEDONIA). V Chorvatsku byl počátek změn obdobný jako ve Slovinsku, ale další průběh událostí již nikoliv. 26. 6. 1991 byla vyhlášena samostatnost a přijat název REPUBLIKA HRVATSKA. 9. 9. 1991 byla vydána první chorvatská známka. Známky však platily jen na okleštěném území Chorvatska (2/3 historického území). 18. 5. 1992 bylo Chorvatsko (jako celek) přijato do OSN. Na území Chorvatska osídleném majoritně Srby vznikla v regionech Krajiny (Plitvická oblast), Západní Slavonie a Východní Slavonie (vč. Baranje a Sremu) samozvaná REPUBLIKA SRBSKÁ KRAJINA. Území bývalé svazové republiky Jugoslávie Bosny a Hercegoviny se stalo nejsložitějším regionem bývalé Jugoslávie. 9. 1. 1992 byla v Sarajevu vyhlášena samostatnost Bosny a Hercegoviny jako celku, ta se však po několika měsících začala rozpadat na tři národnostní celky: srbský, chorvatský a většinově muslimský (bošn-
- 11 -
jacký). Jednotlivá území nebyla celistvá, neustále se měnila podle válečných aktivit tří znesvářených vojenských uskupení. 20. 5. 1992 byla Bosna a Hercegovina jako celek přijata do OSN (byla však reprezentována vládou kolem Izetbegoviče se sídlem v Sarajevu). 26. 1. 1993 byla Bosna a Hercegovina jako celek přijata do UPU. 27. 10. 1993 byly vydány první oficiální známky (sedmikusová série se státním znakem Bosny a Hercegoviny s vládou v Sarajevu). Od 25. 2. 1994 platilo mezi chorvatskou a muslimskou částí Bosny a Hercegoviny příměří a v dubnu 1994 byla vyhlášena formální federace mezi chorvatskou a muslimsko bosenskou částí Bosny a Hercegoviny. Od emise známek k 15. 4. 1996 je na oficiálně vydávaných „muslimskobosenských“ známkách používán název: PTT BOSNA I HERCEGOVINA. Známky vydávané sarajevskou poštou platily a dosud platí pouze na územích, resp. poštách v Bosně a Hercegovině, které jsou pod správou sarajevské vlády. V srbské a chorvatské části Bosny a Hercegoviny neplatí a nejsou uznávány. Přehled názvů, emisní činnosti a faktického používání poštovních známek na teritoriu bývalé Jugoslávie od vzniku balkánské krize až dosud: Název na známkách *Teritorium* používaly některé funkční pošty v teritoriu PTT JUGOSLAVIA (v cyrilici) *Srbsko, Černá Hora vč. Vojvodiny a Kosova* hl. m. Bělehrad a všechny dřívější pošty; PTT SLOVENIJA (v latince)*historické území Slovinska*hl. m. Lublaň a všechny dřívější pošty bývalé Jugoslávie; HPT REPUBLIKA HRVATSKA (v latince) *do léta 1995 jen Střední a severozápadní Chorvatsko (2/3 hist. území Chorvatska)*, hl. m. Záhřeb a všechny dřívější pošty na tomto území; PTT REPUBLIKA SRPSKA KRAJINA (v cyrilici) – platily zde též původní známky PTT Jugoslavia *Plitvická oblast* hl. m. KNIN pošty KORENICA, SISAK, SLUNJ, TOPUSKO, omezeně další p. ú. (do srpna 1995), (nikdy mezinárodně neuznaná republika ani známky) také *Západní Slavonie* největší město a pošta OKUČANI (do jara 1995), *Východní Slavonie vč. Sremu a Baranje úz.*, hl. m. VUKOVAR, pošty DALJ, ERDUT, BELI MONASTIR a další p. ú. bývalé Jugoslávie (do podzimu 1997). Od počátku r .1997 nové názvy: SREMSKO-BARANSKA OBLAST (v cyrilici) *region Sremu a Baranje (2 okresy)*, BELI MONASTIR a malé pošty. V bosensko-hercegovském teritoriu (bývalá jugoslávská republika Bosna a Hercegovina): PTT REPUBLIKA BOSNA I HERCEGOVlNA (v latince) - mezinárodně uznaná rep. i pošt. známky *pouze část území a enklávy v držení sarajevské vlády* hl. m. Sarajevo, Tuzla, východní Mostar, Bihač, Bugojno, Visoko, Gor. Vakuf, Goražde ap. PTT REPUBLIKA SRPSKA REFERENDUM (15. – 16. 5. 93) a krátce poté jen PTT REPUBLIKA SRPSKA (vše vždy v cyrilici) – mezinárodně neuznáno *více než 50 % území BaH v držení bosenských Srbů*, hl. m. PALE, resp. BANJA LUKA, pošty v ostatních místech velmi sporadicky v závislosti na válečné situaci. Přetisk REPUBLIKA SRPSKA (v cyrilici) na původních výplat. známkách "JUGOSLAVIA"; PT HRVATSKA ZAJEDNICA HERCEG BOSNA REPUBLIKA BOSNA I HERCEGOVlNA byla vyhlášena 28. 8. 1993 a zahájila vydávání vlastních poštovních známek nezávisle na SARAJEVU (muslim. rep. BaH). Nebyla mezinárodně uznána jako samostatná republika ani její známky (v latince) *Jihozáp. oblast území BaH, menší enklávy ve střední Bosně a ve vých. cípu BaH (u města Brčko)* za hl. m. považován Chorvaty západní MOSTAR, dále MEDŽUGORJE, TOMISLAVGRAD a další původní pošty v oblasti;
- 12 -
PT HRVATSKA REPUBLIKA HERCEG BOSNA BOSNA I HERCEGOVlNA, občas byly záměrně použity smíšené frankatury se známkami HPT REPUBLIKA HRVATSKA pro podporu politické sounáležitosti (v latince) *dtto *dtto PTT REPUBLIKA MAKEDONIJA od 1. 2. 1993 jen PTT MAKEDONIJA (v latince nebo cyrilici) *celé území bývalé jugoslávské svazové republiky Makedonie.* hl. m. SKOPJE a všechny býv. pošty v Makedonii. Poznámka: Podle dostupných materiálů a poznatků získaných z regionů s válečnou aktivitou je zřejmé, že z mezinárodně uznaných republik po rozdělení bývalé Jugoslávie byl zajišťován normální poštovní provoz (v mezích možností a okamžité situace). Tzv. samozvaně vzniklé republiky (viz výše) byly odkázány na pomoc jiných poštovních správ (zejména pro listovní zásilky): - Republika Srbská Krajina a Republika Srbská v Bosně prostřednictvím poštovní služby nově vzniklé federace Svazové republiky Jugoslávie (Srbsko, Černá Hora), - Republika Herceg-Bosna v BaH prostřednictvím poštovní služby Chorvatska, - Republika BaH (převážně muslimská část) většinou s využitím polních pošt sil OSN, nejčastěji přes Záhřeb nebo Split v Chorvatsku a pak dále s využitím mezinárodní sítě pošt. služeb. - Jediná PTT Chorvatska absolutně blokovala a vracela listovní zásilky frankované známkami tzv. Republiky Srbska Krajina nebo Republiky Srbské v Bosně. Poštovní známky mezinárodně neuznávané, spekulativní (podvody) a přetisky známek bývalé Jugoslávie: Poštovní známky Republiky Srbské Krajiny, Republiky Srbské v Bosně, Chorvatské republiky Herceg-Bosny byly vydávány z národnostního pohledu oficiálně samozvanými vládními orgány. Hlavním důvodem bylo podpořit úsilí o získání mezinárodního uznání těchto republik, jejich vnitřní i mezinárodní propagaci. Skutečně poštou prošlé listovní zásilky i v mezinárodním styku potvrzují jejich určitou legalizaci ve vnitřním poštovním i mezinárodním poštovním styku. Z hlediska filatelistického však nejsou zatím ve známých periodikách katalogizovány. Vyskytly se však i další známky, u kterých je zcela zřejmý jakýsi soukromě spekulativní charakter. S nimi jsem se zatím nikdy nesetkal v poštovním provozu. Těmito známkami frankované a denními razítky opatřené obálky byly vždy "udělány" pro soukromé "obchodní" účely. Většinou byly soukromě vyvezeny do sousedních zemí a rozprodávány na filatelistických burzách ke škodě filatelistů. Je velmi pravděpodobné, že některé z těchto " cenin " byly vyhotoveny mimo území bývalé Jugoslávie a nikdy Balkán „neviděly“ (vyskytují se zejména v nabídce jednoho bavorského obchodníka). Charakter falzifikátů mají také veškeré rádoby celistvosti rusko-ukrajinské „mafiánské“ provenience, typické svými xeroxovanými stříhanými známkami, či přetisky různých názvů na původních sovětských, ruských či ukrajinských známkách. K této problematice se vrátíme samostatným článkem později. Ukázky z provozu nově vznikajících známkových zemí po rozpadu bývalé Jugoslávie (vše ze skutečného poštovního provozu). PTT REPUBLIKA HRVATSKA (všechna území, která byla od r. 1992 pod správou chorvatské vlády v Zagrebu)
- 13 -
PTT SLOVENIJA (Slovinsko)
Až do vydání známek PTT REPUBLIKA SRPSKA KRAJINA platily na všech územích pod správou Srbů známky PTT JUGOSLAVIA
PTT REPUBLIKA SRPSKA KRAJINA (v oblastech Knin, Plitvice a Západní Slavonie)
PTT REPUBLIKA SRPSKA KRAJINA (na území Východní Slavonie)
PTT REPUBLIKA BOSNA I HERCEGOVINA na všech územích Bosny pod správou muslimské vlády v Sarajevu
Známky z doby snahy o samostatnou republiku bosenských Chorvatů PTT HRVATSKA REPUBLIKA HERCEG BOSNA PTT REPUBLIKA BOSNA I HERCEGOVINA – HRVATSKA ZAJEDNICA HERCEG BOSNA
PTT MAKEDONIA (z počátku název FYROM = FORMER YUGOSLAVIAN REPUBLIC OF MACEDONIA)
PTT JUGOSLAVIA na „zbytkovém“ území nové Jugoslávské federace (SRBSKO, ČERNÁ HORA, KOSOVO)
(Dokončení příště)
M. Čech.
- 14 -
PS 3: ČESKOSLOVENSKÁ A ČESKÁ ÚČAST NA MISÍCH Úvod k PS 3 K problematice participace vojenských osob (ale i některých jiných specialistů) Československé, od r. 1993 České armády, několik základních faktů. Komplexní základní přehled misí s Českou (Československou) účastí obdrželi všichni členové SPP v balíčku materiálů k datu ustavující valné hromady. Od první účasti příslušníků čs. armády, což byla Dohlížitelská mise na 38. rovnoběžce na Korejském poloostrově (podzim 1953) až do vzniku války v Perském zálivu (leden 1991) šlo ze strany České republiky vždy jen o účast jednotlivců, nebo menších skupin (do 15, max. 20 osob) a to ve funkcích: - vojenský pozorovatel (monitor) = MILITARY OBSERVER - bezpečnostní dohlížitel = SAFETY GUARDIAN - zdravotnický (chemický aj.) specialista = MEDICAL (CHEMICAL) SPECIALIST - poradce resp. dozorce = ADVISER (SUPERVISOR) atd. V tomto období nebyla nikdy nasazena formovaná vojenská jednotka. Teprve od války v Perském zálivu dochází ke kvalitativní i kvantitativní změně a nasazování i bojových jednotek: - v Perském zálivu chemická rota v síle kolem 169 až 248 vojáků, - v misi UNPROFOR (+UNCRO) mechanizovaný prapor v síle 500 až 1000 vojáků a vojenská polní nemocnice v síle 80 až 140 zdravotníků, - v misi UNTAES vojenská polní nemocnice v síle kolem 120 zdravotníků, - v misi AFOR vojenská polní nemocnice v síle kolem 100 zdravotníků, část posléze přesunuta do Turecka pro pomoc po zemětřesení, - v misích IFOR/SFOR mechanizovaný prapor v síle 500 až 800 vojáků, - v misi KFOR průzkumná rota v síle kolem 140 vojáků + 56 členů podpory. V ostatních misích OSN a od r. 1991 i v misích EU, OSCE a WEU jsou začleňováni příslušníci ČSR/ČR v obdobných funkcích a počtech (1 až 20 osob), jak uvádím výše. DŮLEŽITÉ JE VĚDĚT, že po celou popisovanou dobu, tedy od roku 1948 až do současnosti neměla a nemá naše armáda zorganizovánu a v praxi používánu vlastní VOJENSKOU POLNÍ POŠTU ani jinou poštovní službu pro činnost v polních podmínkách. Existují pouze administrativní směrnice a dokumenty pro případné aktivování polní poštovní služby. Jakékoli poštovní celiny či doklady s označením POLNÍ POŠTA ČSA resp. AČR jsou pouze „fiktivní“ nebo „zcizené“ doklady ze skladů vojenské administrativy. Přesto, že vojenská polní poštovní služba nebyla (od r. 1949) a není dosud organizována a zavedena, lze podle osobní korespondence jednotlivých československých, resp. českých, účastníků v misích vysledovat a dokumentovat podíl našich lidí na mírových misích ve světě. Odhadem lze předpokládat, že to bylo již kolem 15 000 našich spoluobčanů. Jak a čím začít, když naše armáda vlastní polní poštu neměla a nemá dodnes? Je třeba vědět, že většina lidí dočasně odloučených od rodin a přátel, vyvíjí maximální snahu alespoň o korespondenční kontakty a hledá tedy všechny možné poštovní a „kurýrní“ cesty. Tady jsou ty nejčastější z pohledu českého vojáka: - „polní“ poštovní služby, organizované Poštovní správou OSN (UNPA), kdy v místech misí je na stanoveném pracovišti sběrna osobní i služební korespondence,
- 15 -
ze které se pytlovkou odesílají dopisy na centrální pošty OSN, především v New Yorku, Ženevě a Vídni a poté obvyklou mezinárodní poštovní sítí až k adresátovi (nejčastěji používáno vojenskými pozorovateli a specialisty, známky OSN, razítka OSN, oficiální kašety misí atd.); - polní poštovní službou OSN, která využívá technické a organizační prvky vojenských polních pošt nejsilnějších národních kontingentů (francouzské, americké, britské armády apod.). Nejčastěji je používáno denní znehodnocovaní razítko OSN (UNPA = FREE MAIL) bez poštovních známek (aerogramy a osobní dopisy do 10 gramů). Nárok na tento způsob poštovní služby je vždy stanoven směrnicí velitele mise (platí vesměs pro nasazené vojenské jednotky); - vojenské polní pošty účastnících se armád zemí, které mají tuto poštovní službu organizovánu (povětšinou jen armády některých členských zemí NATO, přitom ne vždy a ve všech misích). Využívání národních vojenských polních pošt všemi ostatními nasazenými kontingenty je možné, ale je nutné za tyto služby platit a to v příslušném národním tarifu, s využitím příslušných národních poštovních známek. Korespondence je z místa dislokace vojenské pošty zasílána do příslušné sběrné pošty v dané zemi a poté rozesílána sítí mezinárodní poštovní služby k adresátům; - využívání místních civilních pošt z území, kde mise probíhá, případně ze sousedních zemí (když jsou místní poštovní služby nefunkční, jako např. při misi UNGCI v sev. Iráku, odkud lze posílat dopisy pouze z pošt na území Turecka apod.). Zde je pak pro identifikaci příslušnosti k misi důležité, krom denního razítka pošty, také oficiální logo nebo kašet mise a zpáteční adresa odesílatele; - služební nebo soukromá „kurýrní pošta“ je nejčastější formou doručování osobní korespondence vojáků zejména z misí na Balkáně, také proto, že je nejlevnější. „Osoba“ odjíždějící z lokalit v misích veze do republiky dopisy, na nejbližší poště pak ofrankuje podle českého tarifu dopis českými známkami (dnes za 5,40 Kč) a odešle jej z dané pošty adresátovi. Statisticky lze odhadnout, že od českých vojáků je touto cestou posíláno až 80 % osobní korespondence. U těchto dokumentů je třeba konfrontovat krom denního poštovního razítka hlavně zpáteční adresu a další identifikační znaky (služební razítko, logo, kašetové razítko či přítisk apod.). Podrobněji o sběrných poštách, systémech přepravy poštovních zásilek z misí do domovů (ale i opačně) a identifikačních prvcích této korespondence příště. Dlužno dodat, že výše popsané „poštovní služby“ využívají obdobně příslušníci všech armád světa, které nemají vlastní vojenskou polní poštu organizovánu.
Dopis dovezen „kurýrem“ do ČR, pak s českou frankaturou k adresátovi.
Dopis odeslán prostřednictvím voj. polní pošty US-Army APO AE 09780 v sektoru US. M. Čech
- 16 -
PS 5: POHLEDNICE, DOPISNICE A FORMULÁŘE POLNÍCH POŠT Úvod Na soukromé korespondenci účastníků mírových misí mají značný podíl speciální a příležitostné dopisnice, celiny včetně FDC a CDV. Existuje také řada formalizovaných dokladů, které mají značnou hodnotu pro identifikace praktického poštovního provozu. V této pracovní skupině bychom rádi přispěli k orientaci sběratelů pohlednic a dopisnic polní pošty podle různých hledisek (podle misí, národní provenience, mezinárodní propagace mírových sil atd.). Armády s organizovanou polní poštou ve své struktuře vydávají ke své propagaci také obálky prvního dne (FDC), celiny a příležitostná razítka. Používají pro zabezpečení poštovního provozu všechny běžné druhy doplňujícího materiálu apod. (R-nálepky, APOST, štítky pytlovek atd.). Existence např. pohlednic polní pošty mírových misí je velmi rozsáhlá, někdy jsou to jednotlivé, jindy desítky až stovky tematických, motivových nebo propagačních pohlednic. Z důvodu prostorových v našem zpravodaji vás chceme seznamovat s ukázkami podle národností, podle konkrétních misí apod. a to hlavně s důrazem na zásadní identifikační znaky. Doufáme, že vaše dotazy, popřípadě dílčí příspěvky a kopie pomohou tuto oblast v maximální míře vyhodnocovat a zveřejňovat. Dnes tedy uvádíme příklady výskytu pohlednic s největším výskytem a to jsou: a) Pohlednice internacionálního charakteru, vydávané hlavní administrativou OSN pro mírové mise. b) Pohlednice polní pošty německé armády pro příslušníky BW v mírových misích.
Pohlednice OSN – REF 376 – CHECK POINT ČESKÉHO PRAPORU
Rub a líc polní pohlednice (OSN) REF 910 (SFOR / GECON); REF 721 (české OT 64)
Pohlednice OSN: mají číslování na rubu a existuje jich asi 1 000; identifikace číselná na rubu: REF 1, …, 991, …; vyobrazení barevné, různá tematika, zastoupení různých národních kontingentů (též např. voj. technika AČR) apod.; distribuci provádí obchodní síť prodejen OSN – tzv. PX-SHOPy.
- 17 -
Pohlednice BW SRN: rozlišení na čelní straně, kde je umístěn emblém (znak) mise; popis čelního obrazu na zadní straně; vyobrazení barevné, různá tematika aktivit vojenských jednotek v misích; vydáváno v sériích o 2 000 až 10 000 kusech; distribuce prostřednictvím orgánů velení v misích a stanovišť polních pošt. Obrazová strana s erbem mise.
Rubová strana s popisem motivu a vydavatelem.
Rozlišovací – identifikační znaky (erby misí) a přibližný počet pohlednic (sérií).
GECON UNPF 6 pohl.
GECON SFOR II 47 pohl.
GECON AFOR / ALB 4 pohl.
GECON KVM 9 pohl.
GECON SFOR I 42 pohl.
GECON IFOR 53 pohl.
GECON KFOR 53 pohl. I v ostatních misích, kde působily jednotky BW SRN, byly vydávány pohlednice německé polní pošty – vždy, ale v menších počtech.
Příklad vlevo: Pohlednice GECON v misi UNOMIG (pozorovatelská mise v Gruzii)
M. Čech
- 18 -
PS X: HISTORICKÉ POLNÍ POŠTY (do r. 1945) Úvod k PS X Původně jsme předpokládali zabývat se problematikou „historických polních pošt“ (tedy od počátku jejich existence až do roku 1945) spíše okrajově. Téměř polovina přihlášených členů naší sekce projevila o tuto oblast zájem a proto bychom rádi zařadili pracovní skupinu – PS X – na úroveň ostatních hlavních PS (PS 1, PS 2, PS 3 + PS X). Pro tento účel doporučujeme v PS X vytypovat základní okruhy zájmu o zpracovávání informací takto: 1. Napoleonské pošty, manévrové pošty a PP rakousko-uherské armády do I. světové války (dále jen WWI, resp. WWII). 2. Účast Čechů a Slováků v polních službách armád ve WWII. 3. Polní pošty českých a československých legií ve dvacátých letech minulého století (1917–1921). 4. Polní pošta Československé armády v r. 1938. 5. Vojenské a služební polní pošty v době WWII včetně polní pošty čs. vojenských jednotek v zahraničí. 6. Pošty se zajateckých, internačních a podobných táborů v období WWI a WWII. 7. Cenzura poštovních zásilek ve vojenských a civilních poštovních službách. Podle zkušeností z další práce a na základě doporučení členů a čtenářů našeho zpravodaje předpokládáme další doplnění, či úpravy okruhů výše uvedených témat. Nebude to jednoduché, o všem již byla řada článků napsána. Proto vás dnes tímto prosíme o připomínky, náměty, poznatky a jakékoliv kopie dokumentů, které bychom mohli postupně publikovat a popřípadě naši činnost rozšiřovat. Hlavně bude také důležité, abyste nám sdělovali vaše dílčí, či obsáhlejší otázky na dané téma. Chceme se pokusit průběžně reagovat na dílčí problémy a ve spolupráci s různými institucemi postupně zpracovávat komplexnější práce. Tak například v příštích číslech uvedeme souhrnnou informaci o polních poštách Československé armády pro mobilizační potřeby v r. 1938 (okruh 4), kterou připravujeme ve spolupráci s panem majorem Pavlem Minaříkem z Vojenského historického archivu v Praze. První část této zprávy bude obsahovat velmi přesné plánovací údaje pro mobilizační situaci (v r. 1937. Druhá část bude souhrnem skutečných událostí kolem polních pošt v r. 1938. M. Čech
První americko-česká pojišťovna, a.s. nabízí široký rozsah pojistných a kapitálových produktů
• pojištění osob • pojištění majetku Bližší informace pro zájemce o spolupráci: Agentura AMCICO AIG Life, tel.: 02/ 66 72 53 36
- 19 -
PS 6: REDAKČNÍ A INFORMAČNÍ ČINNOST Kontakt na členy naší sekce Na základě jednotlivých písemných souhlasů uveřejňuje vaše osobní údaje pro možnou vzájemnou komunikaci. Leoš Bártík; PO Box 100, 161 00 Praha 6; e-mail:
[email protected]; PS 1, 2, 3. Ing. Miloslav Čech; Dr. Janského 1048, 252 28 Černošice; PS 1, 2, 3, 4, 5, X. MUDr. Jaroslav Dragon; Na Valech 11/485, 408 01 Rumburk; tel. domů (večer) 0413/332368, tel. do práce 0413/334293, ČS a Č polní pošty. Josef Korený; Soblahovská 39/81, 911 01 Trenčín; tel. 032/6525241, PS 1, 2, 3 aj participacia ASR, X len PP 2WW. František Kubernát; Voříškova 8, 623 00 Brno; tel. 05/47381937, PS 5. Miroslav Matza; Střelecká 70/1, 408 01 Rumburk; PS 3. Ing. Bohumil Michl; V Hájích 389/20, 149 00 Praha 4; PS 3, 5, X. Jan Semerád; Majakovského 900, 252 28 Černošice III.; tel. 02/51641043; PS 2, 3, 4, 5. Otakar Vahalík; Nad Šárkou 21, 160 00 Praha 6, tel. 02/24318237; PS 1, 2, 3, 4, X. Vobořil Břetislav; Pecháčkova 5, 150 00 Praha 5; PS 1, 2, 3, 4, 5, X. RNDr. Miroslav Vostatek; Bělehradská 271, 530 09 Pardubice – Polabiny II; tel. 040/6430826; polní pošty 1WW, 2WW, čs. p. p. 1919/20 a 1938. Dieter Bauer; PO Box 150566, 67030 Ludwighafen, Německo; (N, A). Armin Blase; Klingelstraße 10, 576 36 Mammelzen, Německo; (N, A). Wolfgand Bőttner; Kreuzweg 24, 985 59 Oberhof / Thür., Německo; (N, A). Gerard Gaarthuis; Fregatvogel 14, 3435VC Nieuwegein, Holansko; (Hol., A, N). Josef Nedomlel; 13. Mawson drive, Mawson ACT 2607, Austrálie; (Česky, A). Další členové zatím nezaslali souhlas s uveřejněním jejich osobních dat.
Možné kontaktní adresy na české kontingenty SFOR: Jméno, hodnost (popř. funkce) CZECH LO HQ MND (FW) BANJA LUKA BFPO 553 LONDON, G. B. Anglie
KFOR: Jméno, hodnost (popř. funkce) CZECH RECCE COY 1 RPW BATTLE GP HQ BFPO 559 ENGLAND Anglie
Vhodná rada: Napište krátkou prosbu o co žádáte. Nadepište vaši adresu na obálky a na každou z nich vylepte anglické známky dle tarifu, tj. v současnosti cca 38 p (nebo písmenkový index E), popřípadě napište jak se chcete vyrovnat. Dáte-li na obálky české známky, pak je někdo po oražení identifikačními znaky musí odvézt do ČR na nějakou poštu. Obecně platí tarif na dopis do 20 gr. v přepočtu 20 – 24 Kč (dovezený do ČR je za 5,40 Kč). POLNÍ POŠTY, INFORMACE SEKCE POLNÍCH POŠT, číslo 2 (2), 2001 Vychází jako příloha zpravodaje POSTILION vydávaného Českomoravskou společností pro poštovní historii při SČF Redaktor: Leoš Bártík, P. O. Box 100, 161 00 Praha 6 (
[email protected]) Internetová adresa SPP: http://philately.webpark.cz/polniposty.htm
- 20 -
