Politika ochrany klimatu a závazky ČR
Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu
3 základní úrovně •
Mezinárodní – Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UN FCCC), Kjótský protokol, Pařížská dohoda a související rozhodnutí konference smluvních stran (CP)
•
Evropská unie – Politické závazky (úroveň závěrů Evropské rady) cíle redukce emisí GHG do 2020, 2030 a 2050. Závazky vyplývající ze legislativy EU - zejména EU ETS a non-ETS do 2020 a 2030 (návrh EK) a dalších směrnic a nařízení (CCS, Mechanismus monitorování a vykazování emisí, aj.).
•
Česká republika – Implementace výše uvedeného skrze politiky – Státní energetická koncepce, Politika ochrany klimatu v ČR (a jiné sektorové strategie) a legislativu (zákon o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v EU ETS), resp. zřízení a provoz Národního inventarizačního systému (ČHMÚ) a rejstřík pro obchodování s emisními povolenkami (OTE)
Mezinárodní úroveň
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu •
1992 – UNFCCC -> vstup v platnost 1995
•
1997 – Kjótský protokol > vstup v platnost 2005
•
2009 – COP-15 Kodaň – neúspěšný pokus o novou dohodu
•
2011 – COP-17 – Durban -> ustanovení Ad hoc pracovní skupiny pro Durbanskou platformu
•
2014 – COP-20 – Lima -> Lima Call for Climate Action •
•
3/2015 -> předložení tzv. INDC – vnitrostátně stanovených redukčních příspěvků (doposud 188 zemí)
2015 – COP-21 – Paříž (30. listopad – 11. prosinec) -> přijetí nové Pařížské dohody o ochraně klimatu a široké zapojení hospodářsky vyspělých i rozvojových států
Pařížská dohoda • Schválená všemi (téměř 200) smluvními stranami, včetně největších světových producentů emisí skleníkových plynů jako jsou Čína, USA, Rusko či Indie – historický úspěch v rámci mezinárodních vyjednávání v OSN • Právně závazná dohoda zahrnující všechny strany • Cíl uhlíkové neutrality v souladu s IPCC v druhé polovině století • 5-leté cykly pro přezkum závazků • Transparentnost a přehledné započítávání emisí • Posílení významu dlouhodobého plánování • Podpora pro rozvojové státy
Ambiciózní dohoda • Dlouhodobý cíl udržení nárůstu průměrné globální teploty pod hranicí alespoň 2°C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a vyvinutí úsilí o udržení oteplení do hranice 1,5 °C • Globální emise by měly dosáhnout vrcholu v co možná nejkratší možné době a do 2100 by se měly blížit nule (emise=propady) • Právně závazná povinnost předložit navazující cíle a vytvářet národní mitigační opatření – přes 188 států podalo vnitrostátně stanovené národní příspěvky (INDCs), cca 96 % celosvětových emisí • Každých pět let proběhne proces globálního posuzování dlouhodobých cílů dohody tzv. „stocktake“ začínající v roce 2018, který má vést k postupnému navyšování ambice
INDCs (vnitrostátně stanovené redukční příspěvky)
Zdroj: Climate Data Explorer
Vazba INDCs na stanovení ceny uhlíku Národní ETS a uhlíkové daně Plánované/ možnost využití mezinárodních tržních mechanismů Není zmíněno v INDC nebo nebylo zatím podáno
Zdroj dat: Climate Data Explorer
Globální posuzování dlouhodobých cílů dohody - stocktake Příspěvky
2018
2023
2028+
•Dialog o úrovni snížení emisí
•První globální stocktake
•Stocktake každých 5 let
•Nové vědecké poznatky o hranici 1.5°C vypracované IPCC
• Proběhne posouzení dosaženého pokroku při dosažení globálního cíle pro nízkoemisní a klimaticky-odolný vývoj
• Po 2030 budou všechny strany předkládat nové emisní příspěvky každých
• Nové a aktualizované příspěvky předloženy do 2020
5 let • Navýšení úsilí z předchozího období
Dopad INDCs na globální emise
Zdroj dat: EC-JRC
Vliv na globální energetický mix (Mtoe)
Dopad INDCs na globální investice v energetice, 2015 – 2040
Zdroj dat: WEO 2015
Transparentní dohoda •
V maximální možné míře odbourání rozdílných pravidel a přístupů pro tzv. rozvinuté a rozvojové státy
•
Všichni reportují o svých emisích a pokroku v plnění cílů – reporty budou posuzovány v rámci nezávislých UN přezkumů (expert reviews)
•
Bude se vycházet ze společné metodiky a postupů
•
Zlepšení rámce pro transparentnost a přehledné započítávání emisí – dvouleté zprávy, národní sdělení a expertní přezkumy
•
Žádné dvojí započítávání: klíčové pro propojení systémů emisního obchodování
Další důležité aspekty Pařížské dohody •
Strany by měly zformulovat své dlouhodobé (2050) nízkoemisní a adaptační strategie do 2020 – týká se ČR i EU
•
Ustanoven globální cíl pro adaptaci – snížit zranitelnost a posílit odolnost a spolupráci všech zemí – sdílení zkušeností a pomoc nejchudším zemím světa
•
Explicitní zmínka o ustanovení schématu emisního obchodování s cílem dosažení nákladově efektivního snižování emisí
•
Ustanoven výbor pro dodržování závazků dohody
•
22/04/16 – v NY podpis dohody představiteli 170 států (za ČR ministr ŽP) – následuje ratifikace – nyní již 15 států, další budou následovat, USA a Čína patrně do konce 2016
•
Vstup v platnost – minimálně 55 stran s alespoň 55% podílem na globálních emisí skleníkových plynů Implementace PD – další jednání – květen Bonn, listopad Marrákeš (COP22)
•
Úroveň EU
EU INDC a klimaticko-energetický balíček/rámec 2020
20% Snížení emisí skleníkových plynů
20% Obnovitelné zdroje energie
20% energetické úspory
40% Snížení emisí skleníkových plynů
2030
≥27%
≥27/30%
Obnovitelné zdroje energie
Energetická účinnost
Implementace na úrovni EU •
INDC EU založené na cílech ER z října 2014 – 40% cíl do 2030
•
Sdělení k výstupům COP 21 (EK-2/3) a následná ministerská debata na ENVI Radě (4/3)
•
Revize směrnice o EU ETS (běží od 6/2015)
•
Návrh cílů a legislativy pro non-EU ETS a LULUCF (návrh EK 6-7/2016)
•
Návrh revize směrnic k novému designu trhu s elektřinou, EE, OZE a systému národních plánů v rámci EnU (2. pol. 2016)
•
2018 – aktualizace strategií EU pro mitigaci a adaptaci + dokončení revize ETS/non-ETS (reakce na úrovni ČS/ČR)
•
2018 - ratifikace Pařížské dohody (EU + ČS vč. ČR)
Úroveň ČR
Cíle, politiky a nástroje v oblasti emisí GHG •
Cíle přímo odvozené z úrovně UNFCCC resp. EU 2020 2030 2050
• •
Cíl GHG (1990)
Cíl ETS (2005)
-20% -40% (-)80 - 95%
-21% -43% tbc
Cíl no-ETS (2005) -10% -30% tbc
Cíl non-ETS ČR (2005) 9% -13% -80%
Aktuálně emise GHG -37% pod úrovní 1990/ -11% pod úrovní 2005 v non-ETS a - 19,5 % v EU ETS
Politika ochrany klimatu v ČR (POK) – cíle a priority • Dlouhodobá strategie nízkouhlíkového rozvoje ČR (nařízení EP a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí/ Pařížská dohoda) – komplementární k Adaptační strategii • Cíle vycházejí především z Klimaticko-energetického balíčku do 2020 a Rámce politiky pro klima a energetiku do roku 2030 (odhad cíle pro non-ETS: - 13 %) • Vzájemná provázanost s resortními strategiemi (SEK, NAP ČM, NPSE, aj) • Indikativní cíl snížení emisí skleníkových plynů o 80 % mezi roky 1990 a 2050 • Prioritou nákladově efektivní naplnění stanovených cílů
POK – příprava a implementace • Návrh POK byl vytvořen ve spolupráci s členy meziresortní
pracovní skupiny pro otázky ochrany klimatu • Identifikováno více jak 40 zásadních opatření ve všech klíčových sektorech • Prohloubení meziresortní spolupráce a koordinace • Povinnost resortů vyhodnocovat politiky, opatření a programy z hlediska dopadů na emise GHG • Národní systém pro politiky, opatření a projekce • Potřeba integrace do sektorových politik a strategií • Vyhodnocení POK každých 5 let (vyhodnocení a aktualizace 2020+)
POK – harmonogram • Projednání + připomínky v rámci MPS ve 2015 • VPŘ proběhlo v lednu 2016, • Materiál v MPŘ (připomínky do 1.3.2016) • Předložení do vlády (do 31. 5. 2016) • Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA) • Finální schválení vládou: předpoklad do 31. 3. 2017
Legislativa v oblasti snižování závislosti na fosilních palivech • Aktuálně probíhá příprava paragrafového znění zákona (cca 3-4 strany textu) • Důkladné posouzení ekonomických dopadů/vlivu na konkurenceschopnost (vč. RIA) • Návrh bude projednán v MPS (6/2016) • MPŘ (8/2016) • Klíčové otázky: nastavení cíle/ů (GHG, n-ETS), příprava 5-letých plánů (POK) a načasování aktualizace – vzhledem k revizním cyklům v rámci EU/PD. Role výboru nebo rady při přípravě a kontrole – zapojení Parlamentu ČR, aj.
Děkuji za pozornost
