POLITICKÁ RESOLUCE. Schválená ustavujícím kongresem industriall European Trade Union. Brusel, 16. května May 2012

Ind. 2/2012

POLITICKÁ RESOLUCE Schválená ustavujícím kongresem industriAll European Trade Union Brusel, 16. května May 2012 Nikdy dříve v historii evropské integrace nebyla situace tolik zatížená krizí, jako je tomu dnes. Krize Evropské unie je výsledkem chybného politického kurzu, za který nejsou odpovědní evropští zaměstnanci, ale kterým nejvíce trpí. Podle neoliberální ideologie, „neviditelná ruka“ trhu garantuje makroekonomickou stabilitu a tak slouží společnému dobru. V současné době se však ukázalo, že tato ideologie je neplatná v důsledku rozšiřující se ekonomické a finanční krize do národních rozpočtů členských států. To co potřebujeme je zaměřit se zpátky na lidi, jejichž kvalita života a blahobyt by měly být zvýšeny prostřednictvím důstojných, jistých a ekologických pracovních míst a kteří nebudou ani předmětem shovívavých politik, sloužících zájmům podniků a hráčů na finančních trzích. Tato ideologická nerovnost je v převážné míře odpovědná za krizi, a musí být opuštěna. Jen tak je možné krizi omezit a opět oživit hluboce integrovanou Evropu. V tomto smyslu se další politická, ekonomická a sociální evropská integrace nachází na křižovatce. Ekonomické svobody by neměly být upřednostňovány před sociálními právy evropských zaměstnanců. Voláme po realizaci sociální Evropy a skutečné politické unii, mající prospěch z plné demokratické legitimnosti. Evropa potřebuje nové myšlení. Společnost v mnohých evropských zemích stárne, a bude třeba financovat nárůst zdravotní a sociální péče. Budeme muset přizpůsobit naše schémata výroby a spotřeby tak, abychom těmto výzvám čelili. Odborové svazy Evropy nejen že podporovaly integrační proces po devastujících zkušenostech druhé světové války, ale fakticky byly i aktivně zapojeny do jeho prosazování. To je faktem, zejména pokud jde o průmyslové odborové svazy. Abychom posílili hlas evropských zaměstnanců a napomohli realizaci naší vize sociální Evropy, rozhodli jsme se vytvořit silnou novou organizaci bránící zájmy evropských zaměstnanců. My, odborové svazy evropských průmyslových sektorů jsme pro regulaci aktérů ekonomického a finančního trhu. Odmítáme sebeklamání se neoliberálními ideologiemi. Bojujeme proti převládajícím úsporným politikám považovaným za výhradní anti-krizová opatření, zatímco dopady kontraproduktivních opatření lze zaznamenat všude. Zvyšujeme náš hlas tak, aby instituce EU vyslyšely to, co chceme říci o sociální Evropě pro zaměstnance a abychom je přinutily uvědomit si, že spravedlivá a demokratická Evropa se zakládá na solidaritě.

1 International Trade Union House (ITUH) - Boulevard du Roi Albert II 5 (bte 10) - B-1210 Brussels Tel: +32 (0)2/227 10 10 [email protected] www.industriall-europe.eu

Touto resolucí se zakládající členové industriAll European Trade Union rozhodli spojit síly v boji za důstojné pracovní podmínky a zajištění zaměstnanosti pro všechny evropské průmyslové zaměstnance. Události posledních let krize více než dostatečně demonstrovaly, že široká, silná a odhodlaná evropská odborová koalice je nutná pro zajištění a ochranu zájmů zaměstnanců evropského zpracovatelského sektoru v globalizované ekonomice 21. století. V tomto smyslu industriAll European Trade Union podporuje milióny zaměstnanců v jejich boji za obranu svých základních práv. Všechny vlády v Evropě, zejména v Turecku a v různých zemích Jihovýchodní Evropy, vyzýváme ke garantování a zajištění pracovních a lidských práv. IndustriAll European Trade Union v tomto ohledu podporuje korespondující kampaně s vhodnými opatřeními. Globalizace s sebou nese rostoucí provázanost s ohledem na pracovní podmínky a zejména také práv mezi všemi regiony a zeměmi světa. Proto je pro odborové hnutí tak zásadní ukazovat solidaritu skupinám zaměstnanců kdekoli na světě, když jsou jejich práva napadána. Navíc, stát po boku kolegů ve světě v rámci mezinárodní solidarity rovněž potvrzuje práva bojovat za lepší pracovní a životní podmínky kde již existují a také odmítat strategie izolací a sociálního dumpingu. Pochopit to znamená akceptovat ten fakt, že obrana práv pracujících po celém světě rovněž znamená obranu evropského sociálního modelu. To by mělo platit obzvláště v provázanosti výrobních řetězců nadnárodních společností, se speciální odpovědností odborů v mateřské společnosti. Ke klíčovým aktivitám odborů patří požadovat aplikování globálních rámcových dohod, uzavíraných mezi globálními federacemi společně s jejich členy a podnikovým managementem. Totéž platí pro posílení historického odborového požadavku vytvořit Světovou obchodní organizaci zajišťující důstojnou práci při produkci jakéhokoli předmětu světového obchodu. IndustriAll European Trade Union sjednocující širokou koalici odborových svazů základních, výrobních a energetických průmyslů bude silou uznávanou občanskou společností, pokrývající více než 7 milionů zaměstnanců a více než 196 členských organizací. Mnohem efektivněji využijeme naší síly jako protiváhy evropským zaměstnavatelským a obchodním federacím, zejména pokud jde o zastupování zájmů průmyslových zaměstnanců vůči Evropské unii a jejím institucím. Silný svaz evropských průmyslových zaměstnanců závisí na síle národních odborových svazů. IndustriAll European Trade Union podpoří své členské organizace a jejich boj za vybudování silných organizací na národní úrovni. IndustriAll European Trade Union uznává, že organizování, získávání a udržení členů musí být top prioritou národních členských organizací. V Evropě existují milióny neorganizovaných zaměstnanců. Zaměstnavatelé a vlády nyní útočí na odborové právo


organizovat zaměstnance – proto je “organizování neorganizovaných” základem úspěchu evropského odborového hnutí. Průmysl zůstává základem evropské ekonomiky a základem síly našich odborů. Průmyslová výroba je klíčově důležitá pro tvorbu skutečného bohatství v Evropě. Průmysl EU zaměstnává více než 34 milionů lidí, představuje tři-čtvrtiny exportu EU a reprezentuje více než 80% výdajů privátních fondů EU na R&D (výzkum a vývoj). Ve velkém rozsahu přispívá k zajištění bohatství evropských zaměstnanců a jejich rodin a je „motorem“ evropské ekonomiky. Průmysl je rovněž řídící jednotkou tvorby pracovních míst v sektoru služeb. Průmysl byl a opět v budoucnu bude základem pro růst a bohatství v Evropě a musí být chápán jako takový evropskými politiky. Průmysl samotný odpovídá za udržitelnost výroby. Musí poskytovat řešení s ohledem na nepropojení ekonomického růstu od narůstajícího využívání nedostatkových surovin, snížení emisí skleníkových plynů, zajistit efektivní výrobu obnovitelných energií a zvýšit energetickou efektivnost. Průmyslová produkce vyžaduje sadu spolehlivých a stabilních podmínek, aby bylo možné garantovat vysoké ekonomické, technologické a sociální standardy, které tvoří „Evropský model“ a konec konců umožní náš sociální, ekonomický a ekologický rozvoj. Jakékoli změny tohoto ekonomického a sociálního modelu musí být určeny zájmy všech evropských občanů a založeny na demokratických a sociálních principech. Proto trváme na bezvýhradném uznání odborové pozice jako jediného legitimního orgánu, který zastupuje zájmy zaměstnanců při kolektivním vyjednávání. Práva zaměstnanců na stávku a shromažďování musí být posílena. Požadujeme, aby byly všem zaměstnancům bez ohledu na jejich místo v dodavatelském řetězci vypláceny mzdy zajišťující vyžití. Proto posílíme naše nadnárodní sítě a budeme hájit a podporovat odborová práva v Evropě. Životní podmínky zaměstnanců migrantů jsou vážnou oblastí evropského sociálního, politického a ekonomického života. IndustriAll European Trade Union bojuje za poskytnutí práv zaměstnancům migrantům, zaměřuje se na zvýšení solidarity mezi lokálními zaměstnanci a zaměstnanci migranty a na zajištění společného boje za lepší životní a pracovní podmínky. Rovněž silně odmítá rasismus a xenofobii, narůstající po celém světě a je zastáncem bratrství a internacionalismu. Jádrem naší práce – a samozřejmě ve všech oblastech našich aktivit - je usilovat o zajištění důstojných a jistých pracovních míst. Využijeme všech synergií, vyplývajících ze sjednocení členů evropských průmyslových odborových svazů k boji proti rizikovým pracovním podmínkám a sociálnímu vyloučení a budeme prosazovat, aby měl každý zaměstnanec v Evropě stejné příležitosti k získání důstojné mzdy, ze které je možné vyžít. Odmítáme všechny formy diskriminace a přijmeme specifické kroky za účelem zlepšení zastoupení žen v naší organizaci. Ženy zaměstnanci trpí důsledky politické a ekonomické krize kapitalistického sytsému více než jiní. Ženy zaměstnanci jsou nuceny pracovat za nižší mzdy, čelí mobbingu a různým


druhům diskriminace na pracovišti a jsou propouštěny snadněji než zaměstnanci muži. Ženy zaměstnanci jsou ty, kdo byly nuceny zůstat doma a sloužit svým rodinám a jsou to ty, kdo jsou zaměstnávány v rizikových podmínkách. Pozice zpracovatelského průmyslu při skutečné tvorbě bohatství je primární. Proto považujeme za obzvláště důležité, aby tyto podmínky byly reflektovány ve spolupráci mezi reálnou ekonomikou a finančním sektorem a co je ještě důležitější, aby byla průmyslová zaměstnanost ochráněna před současnou nejistotou obklopující bankovní sektor. To vyžaduje rozsáhlou re-regulaci finančního sektoru, za účelem vyhnutí se znovuobjevení krize současných let. Finanční sektor musí sloužit zájmům průmyslu a ne naopak. V tomto duchu se zakládající organizace dohodly na následující resoluci, obsahující cíle čtyř hlavních politických oblastí nové federace: 1. Vize průmyslových zaměstnanců pro udržitelný evropský průmysl Jsme přesvědčeni, že Evropa musí zvýšit své ambice v oblasti udržení a posílení své průmyslové základny, při transformaci výrobních procesů v udržitelné výrobní řetězce. Za tímto účelem je nutná komplexní a udržitelná evropská průmyslová politika, která propojuje základní průmysly s kapitálovým zbožím a průmysly produkujícími energie. Průmysl a s průmyslem provázané služby zůstávají klíčem tvorby pracovních míst, produktivity, růstu, inovací – zejména v oblasti zdrojů a energetické efektivity, včetně prostředí – přátelských řešení a zvýšení sociálních standardů. Prostřednictvím využití adekvátních finančních a regulačních nástrojů, a také zvýšeného zapojení zaměstnanců do rozhodování o průmyslových a zaměstnaneckých politikách, musí evropská průmyslová politika anticipovat a zvládat změny sociálně odpovědným způsobem. Vzhledem k tomu, že se tak nestává automaticky, je třeba rozvinout cílené sektorově-specifické a mezisektorové průmyslověpolitické nástroje, které musí být posuzovány s ohledem na tvorbu a zajištění kvalitních pracovních míst v evropském průmyslu, prostřednictvím hodnotových řetězců. Sociální Evropa nemůže existovat bez konstruktivního sociálního dialogu a rozvinutých práv kolektivního vyjednávání. Existující sektorové sociální dialogy poskytují příklady dobré praxe v podmínkách spolupráce se zaměstnavateli. Další kroky směrem k zajištění aktivního zapojení jsou zásadní pro formování politik. Silně věříme, že jen efektivní sociální Evropa může oživit entusiasmus občanů pro evropskou myšlenku a omezit proti evropské nálady. Náš stát blahobytu zaznamenal ostré škrty a sociální Evropa stagnovala, zatímco liberalizace trhů práce vytvořila více rizikové a atypické zaměstnanosti. Pokles jistoty pracovních míst podkopal důvěru spotřebitelů. Kupní síla a domácí potřeba byly poškozeny zacílením na snižování nákladů. Navíc vzrostla propast v oblasti kvalifikací, zpomalily investice a smluvní přístup k úvěrům. Evropský průmysl musí být připraven na globální mega trendy - zlepšených zdrojů a výkonu energetické efektivity, vývoj udržitelných konceptů mobility a usnadnění adaptace demografických změn prostřednictvím technologií. Bez silné průmyslové základny nebude Evropa schopná čelit těmto mega trendům, ale ani nebude schopná udržet současné standardy života. Politici se proto budou muset znovu zaměřit na reálnou ekonomiku. Nyní


nastal čas pro nás, abychom spojili síly a bojovali společně za udržení a vytvoření kvalitních pracovních míst v evropském zpracovatelském průmyslu. Nutně potřebujeme koordinovanou a udržitelnou sociální, ekonomickou a průmyslovou politiku, stimulující poptávku, chránící pracovní místa v reálné ekonomice a obnovující veřejnou důvěru, která byla ztracena během finanční krize. Evropa potřebuje jiný styl myšlení. Naše společnost stárne a musí být financována zvyšující se zdravotní a sociální péče. Musíme tedy adaptovat naše schémata výroby a spotřeby, abychom mohli čelit této výzvě. Proto by měla být průmyslová politika zacílena na rozvoj nového modelu růstu, který se bude zakládat na inovacích, udržitelných technologiích, energetické a zdrojově efektivní produkci a na internacionalizaci ekologických nákladů prostřednictvím celého výrobního řetězce. Z hlediska industriAll European Trade Union má udržitelnost tři dimenze: sociální, ekologickou a ekonomickou. Za „sociální“ dimenzí chápeme převzetí odpovědnosti jak za blaho zaměstnanců, tak za společnost, která je ovlivněna průmyslovými aktivitami. Abychom toho dosáhli, požadujeme, aby průmyslová politika stanovená ve strategii Evropa 2020 a „Průmyslová politika pro éru globalizace“ byly upraveny. Je třeba je přeskupit v souladu s následujícími šesti body: 1.1. Evropa potřebuje silnou výrobní a solidní sociální základnu, zahrnující: • • • • • • • •

Uznání sociální dimenze průmyslové politiky v agendě EU Sociální soudržnost a podporu sociální a ekonomické jistoty Rozšíření participace zaměstnanců při rozhodováních k ekonomických a zaměstnaneckých politikách Systematickou revizi přidané hodnoty průmyslových řetězců Komisí prostřednictvím nástrojů průmyslové politiky se zapojením sociálních partnerů Důvěryhodné programy celoživotního učení Zohlednění zdraví a bezpečnosti pracujících při RDI aktivitách v průmyslu Sociálně přijatelné aktivní průmyslové politiky a politiky trhu práce, aplikovatelné na všechny zaměstnance bez ohledu na typ kontraktu Efektivní a adekvátně financované vzdělávací systémy splňující všechny požadavky na školení a vzdělávání vysoce kvalifikovaných zaměstnanců a absolventů vědy, technologií, inženýrů a matematiky podporující inovační výroby zboží a udržitelné služby v Evropě

1.2. Růstově orientované měnové, fiskální a rozpočtové politiky, jako jsou: • • • •

Opatření k posílení domácí poptávky Provázání makroekonomické a průmyslové politiky, za účelem vytvoření vysoce kvalitních průmyslových pracovních míst Vývoj a postupná implementace společné evropské ekonomické politiky, včetně harmonizace a minimální úrovně podnikových daní EU, za účelem zabránění fiskálnímu dumpingu a zabránění konkurence mezi lokacemi v rámci EU Aktivity proti daňovým rájům a vyhýbání se placení daní


• • •

Posunutí zacílení ekonomické politiky EU od boje s inflací a umírněnosti mezd směrem ke zvýšení kupní síly k přijatelným životním podmínkám Finanční trhy musí být re-regulovány prostřednictvím zavedením opatření jako je zdanění finančních transakcí (FTT) Zvýšení ekonomického růstu, boj se spekulacemi a podpora zaměstnanosti prostřednictvím: o Vytvoření eurobondů k zastavení spekulací vůči veřejnému zadlužení členských států o Rozšíření úlohy demokraticky kontrolované ECB při stabilizaci finančních trhů a stimulaci produktivního růstu o Evropského investičního plánu, financovanému vydáváním bondů na projekty a pro privátní/veřejné partnery za účelem posílení evropské infrastruktury (tj. nadnárodní přepravní nebo energetické sítě, atd.)

1.3. Podmínky pro investice do evropského zpracovatelského průmyslu musí být urgentně řešeny: • Musí být zajištěny úvěry pro průmyslové podniky, zejména pro malé a středně velké podniky (SMEs) • Evropské strukturální a regionální fondy by měly být přeorientovány na zajištění tvorby pracovních míst a průmyslově politické cíle • Závazek soukromého sektoru svému cíli vynaložit 3 % celkového ekonomického outputu na R&D by měl být zajištěn a stimulován • Měla by být poskytnuta podpora na R&D v oblasti environmentálních technologií tak, aby Evropa naplnila své ambiciózní klimatické cíle a stala se globálním a vysoce konkurenceschopným pionýrem v oblasti udržitelné průmyslové produkce • Cílená podpora by měla být poskytnuta novým průmyslovým technologiím a sektorům, zejména pokud jde o biotechnologie, genotechnologie, obnovitelné energie, nové materiály a aktivní substance a nanotechnologie, v kombinaci s komplexním, vědeckým výzkumem a expertízou dopadů posudků BOZP a technologického vyhodnocení. • Měla by být přijata sociální a ekologická kritéria veřejných zakázek • Tržní mechanismy a rozdělení rizik by měly být znovu vyváženy, za účelem zajištění výhodnějších dlouhodobých investičních politik než krátkodobých spekulací 1.4 Udržitelný vývoj, zacílený zejména na sociálně spravedlivou transformaci všech průmyslů, musí být podporován: • • •

Je třeba rozvinout nové průmyslové strategie pro udržení a průběžné zlepšování evropské průmyslové infrastruktury Je vyžadována globálně ukotvená politika klimatických změn EU, zajišťující aby všechny průmysly celosvětově průběžně zvyšovaly svůj environmentální výkon a odpovědnost, při udržení mezinárodní konkurence Bojovat s únikem uhlíku prostřednictví kontinuálního zlepšení ekologického výkonu, úzkého monitorování politik EU EII, aktivní participaci ve společných iniciativách R&D a v neposlední řadě prostřednictvím opatření jako jsou mechanismy hraničního přizpůsobení


• • •

V případě absence takových podmínek by měla Evropská unie usilovat o ambiciózní cíle snížení emisí, ale měla by být vždy opatrná a dbát na dopady na průmyslovou konkurenceschopnost a pracovní místa Garantovat odpovědný přístup k surovým materiálům a recyklaci Stimulovat tvorbu pracovních míst prostřednictvím nárůstu energetické efektivity, kvalifikací zaměstnanců a efektivnějšího využívání zdrojů

1.5 Evropský průmysl vyžaduje efektivní a odpovědnou evropskou energetickou politiku, na podporu soběstačnosti: • • • • • • • • • •

Masivní rozvoj obnovitelných energií za účelem zajištění udržitelných a ekologickypřátelských energetických dodávek za dostupné ceny a redukce naší závislosti na dovozu energií Musí být zavedeny evropské standardy a zlepšení podnětů k energetické efektivitě Podpora chytrých sítí pro evropskou energetickou produkci Udržitelný energetický mix, garantující jistotu a dostupnost dodávek Kdekoli to bude možné využívat evropské energetické zdroje Přehodnotit strategii Komise o liberalizaci energetických trhů Zvýšit úlohu evropských a národních veřejných orgánů na energetických trzích Vytvořit Evropskou energetickou agenturu a zvýšit národní plánování Iniciovat nové hlavní projekty v oblasti energetické produkce, zajišťující dlouhodobé dodávky elektrické energie, zejména udržitelné elektřiny Investovat do lepších energetických technologií

1.6. Spravedlivá úroveň hrací plochy musí garantovat: • • •

• • • • • •

Respektování základních pracovních standardů MOP (ILO) Intenzívní boj za důstojné pracovní podmínky a to celosvětově, ve spolupráci s IndustriAll Global Union Udržitelný přístup k EU a globální obchodní politice, která chrání průmysl před nespravedlivou konkurencí, vyplývající z výroby, kde nejsou základní práva pracujících respektována a kde jsou standardy v podmínkách udržitelnosti výrazně nižší Vysoké standardy zdraví a bezpečnosti při práci Ekologické standardy Ochrana duševního vlastnictví a znalostí Strategie pro růst a prosperitu v rozvinutém a rozvojovém světě Implementaci spravedlivých opatření při jakýchkoli případech rekonstrukce pracovních míst zapříčiněné liberalizací obchodu Celosvětovou transparenci státních dotací

Implementation of the described aims throughout Europe requires an active trade union industrial and sectoral policy. In order to maintain industrial locations and employment it is of major importance for Europe to ensure active employee involvement in drawing up industrial policy at all levels - European, national, regional, sectoral and company levels. Europe needs more than just joint projects for the future; it needs concrete projects that people can become involved in, commit to and be inspired by.


The prime aim of the is to influence policy related to our interests via cross-sectoral industrial policy and a sectoral policy for each branch of industry. This implies an active trade union culture of dialogue with employers. Social dialogue has led to tangible results in several sectors. This has specifically included controversial issues. Furthermore, an independent trade union industrial and sectoral policy geared towards representing workers’ interests is intensified vis-à-vis the European institutions. Worker participation will therefore be a cornerstone of European industrial policy in the coming years. Implementace popsaných cílů v Evropě vyžaduje aktivní odborovou průmyslovou a sektorovou politiku. Za účelem udržení průmyslových lokací a zaměstnanosti je pro Evropu obzvláště důležité zajistit aktivní zapojení zaměstnanců do navrhování průmyslové politiky na všech úrovních – evropská, národní, regionální, sektorová a podniková úroveň. Evropa potřebuje více než jen společné projekty do budoucna; potřebuje konkrétní projekty, do kterých by se mohli lidé zapojit, zavázat se jim a inspirovat se jimi. Primárním cílem industriAll European Trade Union je ovlivňovat politiku související s našimi zájmy prostřednictvím mezisektorové průmyslové politiky a sektorové politiky každého odvětví průmyslu. To s sebou nese aktivní odborovou kulturu dialogu se zaměstnavateli. V několika sektorech sociální dialog vedl k hmatatelným výsledkům. Došlo k zahrnutí i kontroverzních otázek. Dále, nezávislá odborová průmyslová a sektorová politika zaměřená na zastupování zájmů zaměstnanců se intenzívní vis-à-vis Evropským institucím. Participace zaměstnanců proto bude jádrem evropské průmyslové politiky v nadcházejících letech. 2. Aktivní podniková politika pro udržitelná pracovní místa a pracovní podmínky Zapojení zaměstnanců na podnikové úrovni je pilířem evropského sociálního modelu. Práva na informování, projednání a participaci a také na kolektivní vyjednávání na podnikové a/nebo odvětvové úrovni, jsou zásadní pro rozvoj zájmů zaměstnanců a podporu udržitelné a kvalitní zaměstnanosti. Zapojení zaměstnanců je rovněž klíčem k zajištění dlouhodobé udržitelnosti podniku. Podniky jsou jasně stabilnější a robustnější, pokud jsou jejich zaměstnanci aktivně zapojeni prostřednictvím práv na informování, projednání a participaci jak na národní, tak na evropské úrovni. Podpora udržitelného vývoje na podnikové úrovni rovněž znamená anticipaci a řízení změn sociálně odpovědným způsobem. Tlak na zaměstnance zaměstnané ve zpracovatelském průmyslu v Evropě vzrostl. IndustriAll European Trade Union odmítá podnikové strategie, vedoucí k tomu, že jsou zaměstnanci stavěni proti sobě, vedoucí ke generaci sociálního dumpingu a rizikové práce, a podkopání sociálních a odborových práv. Dosažení udržitelného oživení a vytvoření podmínek pro růst a sociální soudržnost v Evropě v sobě zahrnuje podporu nového modelu růstu, který je založen na inovacích, re-industrializaci, udržitelných technologiích a energeticky a zdrojově efektivní výrobě, za účelem naplnění nových sociálních potřeb a zvládnutí objevujících se výzev.


Na podnikové úrovni, řízení přechodu k udržitelnému růstu znamená investování do technologií a produktů a investování do lidí, prostřednictvím podpory politik pro odborné školení a celoživotní učení. Kvalifikace jsou zásadní pro demokratickou účast v podnicích. Za účelem dosažení svých ambicí se industriAll European Trade Union zavázala podporovat politiky koordinované na evropské úrovni, aby zajistila, že jsou zaměstnanci a jejich zástupci lépe vybaveni pro řešení se nadnárodních strategií nadnárodních společností. 2.1. Vývoj práv na informování a projednání evropských rad zaměstnanců Zástupci zaměstnanců musí mít slovo při korporačních strategiích, aby mohli hájit zájmy zaměstnanců a stabilní zaměstnanost a prosazovat udržitelný vývoj podniku. Musí však být informováni a konzultováni včas, aby mohli hrát aktivní úlohu v procesu rozhodování. Členové ERZ by měli být schopní vzájemně koordinovat různé lokální strategie a také by je měli uskutečňovat jak na lokální, tak na evropské úrovni. V tomto ohledu EIWF věří, že nová směrnice o evropských radách zaměstnanců (ERZ) vytvoří nové příležitosti. Nabízí možnost mít větší vliv na průmyslová a strategická rozhodnutí, podporovat udržitelnou zaměstnanost a lépe anticipovat a řídit změny. Cílem naší podnikové politiky musí být prostřednictvím nadnárodní podpory našich členských organizací, dostat ERZ do postavení, kdy budou moci budovat efektivní mosty mezi zeměmi: v ERZ mohou a musí být koordinovány dané lokální strategie a oblasti aktivit s ohledem na zastupování zaměstnanců a to optimálním způsobem a pro kolektivní dobro celkové evropské pracovní síly. IndustriAll European Trade Union bude: • Podporovat rozvoj vyjednávání a znovu projednávání ERZ • Rozvíjet strategie za účelem využití plného potenciálu nové směrnice ERZ • Posilovat odborovou koordinaci ERZ, zejména prostřednictvím školení a aktivního sdílení znalostí a dobrých praktik • Školit, podporovat a posilovat sítě koordinátorů ERZ a lépe je zapojovat do sektorových aktivit industriAll European Trade Union • Lépe podporovat ERZ prostřednictvím zvýšené pomoci ze strany koordinátorů • Podporovat a rozvíjet fungování ERZ, prostřednictvím ovlivňování agend ERZ v souladu s agendou průmyslové politiky industriAll European Trade Union a plně využívat nových práv na školení ERZ. 2.2. Podpora participace v Evropských společnostech (SE) Participace zaměstnanců v rozhodovacích orgánech SE je důležitým nástrojem pro zvýšení vlivu zaměstnanců na korporační řízení a podporu jejich zájmů v podnicích. V naší strategii vyjednávání o SE-PR platí stejné minimální politické standardy jako pro ERZ. Je naším cílem posílit a dále rozvíjet zapojení zaměstnanců ve všech evropských zemích. Již v článku 17 Charty Společenství o základních sociálních právech zaměstnanců je uvedeno, jen je třeba zapojení zaměstnanců dále rozvíjet. IndustriAll European Trade Union bude:


• • •

Aktivně podporovat vytváření účasti zaměstnanců v SE Zajišťovat vysokou úroveň účasti zástupců zaměstnanců a zástupců odborů ve správních a dozorčích orgánech Zavázala se k posílení struktur a práv spojených se zapojením zaměstnanců na podnikové úrovni ve všech zemích a prosazovat strategické propojování zastoupení zaměstnanců na všech úrovních podniků.

2.3. Vývoj odborové koordinace v nadnárodních společnostech Odborová koordinace v nadnárodních společnostech je klíčem podpory vzájemných závazků posunovat se spolu kupředu, budovat společné strategie a bránit tomu, aby byli zaměstnanci postaveni proti sobě, a také rozhodování o společných aktivitách na evropské úrovni. IndustriAll European Trade Union bude: • Realizovat konkrétní akce, zejména v případech nadnárodní restrukturalizace, za účelem podpory progresu budování důvěry a hledání společných základů. • Využívat odborové koordinační skupiny, které ve spolupráci s ERZ, poskytnou ideální fórum pro koordinaci odborových a zaměstnaneckých strategií a rozhodování společných akcí a tím přispívat ke generování řešení spravedlivých pro všechny.

2.4. Zacílení na anticipaci a management změn Je třeba, aby byly změny lépe anticipovány a řízeny na podnikové úrovni, aby byla zajištěna udržitelnost vývoje v podniku a zabráněno negativním dopadům změn na zaměstnance a zaměstnanost. IndustriAll European Trade Union bude: • Podporovat inovační praktiky pro lepší anticipaci a zabývání se změnami • Zohlední využití práv na informace/projednání/participaci a vyjednávání Evropských rámcových dohod o anticipaci při zlepšování úsilí s ohledem na anticipaci a adaptování se na změny • Podporovat udržení a rozvoj kvalifikací a expertních znalostí, rovněž s ohledem na nahrazení penzionovaných zaměstnanců a odborné školení • Pokračovat v podpoře rozvoje pracovních míst, která podporují získání kvalifikace a nepoškodí zdraví • Prosazovat adaptaci a management změn v souladu s hodnotovým řetězcem sociálně odpovědným způsobem. Je třeba zejména rozvíjet inovační praktiky zlepšující práva pracujících vedle hodnotového řetězce, zejména mezi přímými dodavateli a subdodavateli. 2.5. Vyjednávání evropských rámcových dohod Vyjednávání Evropských rámcových dohod je klíčem k zajištění vzestupné harmonizace pracovních podmínek a garantování spravedlivých řešení pro všechny.


IndustriAll European Trade Union bude: • Využívat proceduru interního mandátu pro vyjednávání na podnikové úrovni, přijatá industriAll European Trade Union, která stanoví jasná a demokratická pravidla pro vyjednávání v nadnárodních podnicích a zajišťuje, že odborové výsady, jako jsou například kolektivní smlouvy, jsou respektovány. Očekává se, že tato procedura bude použita vždy ze strany odborů na evropské úrovni. • Podporovat vyjednávání mezinárodních rámcových dohod, v souladu se směrnicemi GUF (Globální odborové federace) a zapojit všechny zainteresované členské organizace. • Podporovat korporační sociální odpovědnost, Evropskou sociální chartu, vodítka OECD pro nadnárodní společnosti a úmluvy MOP (ILO) v podmínkách evropských nebo mezinárodních rámcových dohod. 2.6. Podpora odborových práv Odborová práva jsou všude ohrožena, ale situace je obzvláště dramatická v Turecku a také v některých zemích a podnicích Východní a Jihovýchodní Evropy. IndustriAll European Trade Union bude: • Využívat ERZ, členství ve správních orgánech a v odborech v zemi, kde se nachází evropské sídlo společnosti, za účelem podpory odborových práv v celém výrobním řetězci. • Bránit odborová práva jako integrální součást odborové strategie při zabývání se relokacemi a vyjednávání sociálních důsledků korporačních akcí. 3. Kolektivní vyjednávání a sociální politika Naše strategie kolektivního vyjednávání zůstává zaměřená na zlepšování pracovních a životních podmínek zaměstnanců, koordinaci národních politik kolektivního vyjednávání a další vývoj, posílení a podporu aktivní agendy evropského kolektivního vyjednávání a sociální politiky, zacílené rovněž na aktivní mzdovou politiku. Za účelem dosažení těchto cílů je absolutně nezbytné zvýšit míru pokrytí kolektivními smlouvami. V posledních několika letech odbory na evropské úrovni čelily poklesu míry pokrytí kolektivními smlouvami a negativnímu mzdovému vývoji. V posledním desetiletí došlo k dramatické změně schémat průmyslové zaměstnanosti. Došlo k obrovskému a rozsáhlému nárůstu rizikové práce ve všech evropských zemích a průmyslových sektorech, z čehož pramení hlavní obavy. Došlo k narušení toho, co bylo považováno za „normu“, „standard“ nebo „typické“ formy zaměstnanosti, přičemž nejvíce ovlivněni tímto vývojem jsou mladí lidé, ženy a migranti. Kromě toho, ekonomická a finanční krize a její výstupy nepochybně měly a stále mají silný vliv na kolektivní vyjednávání a sociální politiku v Evropě, včetně viditelných dopadů na výsledky, strategie, jádro struktury kolektivního vyjednávání a sociální politiky, prováděné zaměstnavateli a vládami. Jak zaměstnavatelé, tak vlády se toho snaží zneužít a pokoušejí se snížit mzdy a pracovní podmínky a zavést více rizikových pracovních míst.


Ještě před přijetím “six-pack” (balíček šesti oblastí), zahájila Komise EU screeningový proces – nazvaný Evropský semestr – ve vztahu na národní rozpočtové plány členských států. V tomto rámci Komise EU a Rada EU vypracovaly detailnější doporučení různým členským státům – zejména zemím s vysokým finančním deficitem – jako např.: snížit mzdy ve veřejném sektoru, zrušit indexaci mezd a preferovat decentralizované mzdové vyjednávání na podnikové úrovni. To znamená, že ekonomické vládnutí – navzdory rozhodnutí Evropského parlamentu – již zasáhlo do kolektivního vyjednávání a bude do něj zasahovat i v budoucnosti, protože doporučení EU jsou transformována do národních legislativ. My tyto útoky na nezávislé kolektivní vyjednávání a na existující systémy kolektivního vyjednávání striktně odmítáme a budeme těmto neoliberálním útokům čelit. Je zde však jasná převažující tendence – rovněž mezi členy odborů – vyzvat k zastavení tohoto procesu, odolat těmto strategiím a vyvinout vlastní strategie k překonání tohoto dilematu. Musíme pokračovat ve zviditelňování našich politik a v jejich úzkém provázání na členství v odborech, včetně zájmů narůstajícího členství ze strany bílých límečků. Silné národní odborové svazy, silná industriAll European Trade Union a celoevropské strategie koordinace kolektivního vyjednávání jsou stále tou nejlepší životaschopnou odpovědí na korespondující nebezpečí sociální konkurence, mzdového dumpingu, zdravotních a bezpečnostních rizik a klesající spirály mzdových a pracovních podmínek. V koordinovaném přístupu všech politických domén potřebujeme podporu odborů v Evropě a jejich kampaní zaměřených na více organizovaných zaměstnanců, bez přehlížení nových a tradičně méně organizovaných sektorů. Za účelem dosažení této sady politických cílů, vyzýváme k následování následujících principů: 3.1. Mzdová politika Evropská koordinace kolektivního vyjednávání se stává podstatně obtížnější. Zatímco v minulosti byla omezena zejména negativním mzdovým vývojem, nyní se potýká s dalšími obtížemi z důvodů restrikcí, uvalených nadnárodními organizacemi, jako jsou Evropská komise a Mezinárodní měnový fond. Konsolidace programů zadlužených zemí Evropské unie fakticky vede k drastickým škrtům v oblasti mezd a omezení autonomie kolektivního vyjednávání. Musíme: • Bránit aktivní mzdovou politiku s cílem silného mzdového nárůstu, pokrývajícího míru inflace a zajišťující že příjmy zaměstnanců budou mít stále prospěch z nárůstu produktivity • Pokračovat a posilovat naší evropskou strategii mzdové koordinace • Přezkoumat vliv mzdového koordinačního pravidla za účelem jeho posílení a zlepšení – pokud bude považováno za užitečné • Rozšířit a bránit míru pokrytí kolektivně sjednanými mzdami • Redukovat nízko-mzdový sektor v Evropě prostřednictvím kolektivního vyjednávání a/nebo zákonné regulace – např. minimální mzdy – v souladu s praktikami v jednotlivých zemích • Podporovat humanizaci práce a modelů vyvážení práce-života


3.2. Pracovní doba Organizace a regulace pracovní doby zůstává v čele agendy kolektivního vyjednávání – důležitý nástroj v boji proti nezaměstnanosti. Musíme: • Sledovat proces možného zavedení nové směrnice o pracovní době (WTD) anebo možné vyjednávání o této oblasti • Vyhodnocovat jak zlepšit a posílit Chartu k pracovní době • Nalézt řešení pracovní doby garantující spravedlivou rovnováhu pracovníhorodinného života. • Dále rozvíjet a podporovat práci na zkrácený úvazek (kurzarbeit), kontrakty solidarity a zkrácení pracovní doby jako možné opatření k překonání ekonomické krize (bez negativních dopadů na výpočet penzí) 3.3 Riziková zaměstnanost Riziková práce podkopává řádnou průmyslovou zaměstnanost. Rovněž podkopává kvalifikace, mzdy a pracovní podmínky a naší kolektivní sílu. Omezené využívání flexibilní práce je nezbytné k překlenutí vrcholů nebo práce sezónní povahy, ale industriAll European Trade Union musí bojovat proti využívání rizikové práce.

Musíme: • Podporovat využívání smluv na dobu neurčitou u jednoho zaměstnavatele • Bojovat s rizikovou prací • Omezit využívání agenturních zaměstnanců na absolutní minimum • Omezit využívání dočasných a fixně stanovených kontraktů • Odmítat nadměrné využívání nucených smluv na dobu určitou a podporovat práva zaměstnanců na transfer z dočasných k otevřeným kontraktům, pokud si to budou přát • Odmítat využívání falešných OSVČ a nulových hodinových kontraktů 3.4. Evropské rámcové dohody Vyjednávání a implementace Evropských rámcových dohod na podnikové úrovni je pro odbory stále důležitějším nástrojem. 3.5. Společné požadavky Považujeme společné požadavky týkající se školení a rizikové práce za možnost posílení společných pozic a strategií a jejich zavedení do praxe.


Musíme: • Pokračovat v podpoře a monitorování implementace daných společných požadavků a organizování specifických akcí a vyhodnocení • Pokračovat ve spolupráci v této oblasti s ostatními Evropskými odborovými federacemi (ETUFs), s ‘GUF’ a ETUC (Evropská odborová konfederace) • Vypracovat rozsáhlé vyhodnocení výsledků společného požadavku k rizikové práci 3.6. Otázky sociální politiky Otázky sociální politiky jsou úzce propojeny s kolektivním vyjednáváním. Musíme: • • •

Věnovat zvláštní pozornost jakékoli legislativní iniciativě nebo iniciativě v oblasti strukturální sociální politiky ze strany Komise, tj. k flexikuritě, penzím, BOZP, pracovní době a vysílání zaměstnanců. Znovu potvrdit naše stanovisko, týkající se směrnice o službách a směrnice o vysílání zaměstnanců s cílem zabránit jakékoli klesající spirále v oblasti mzdové konkurence, mzdových podmínek a trhu práce. Prověřit existující systémy interního informování a s nimi související problémy – často začleněné do etických kodexů – a prověřit možnosti ochrany zaměstnanců před možnými negativními vlivy těchto systémů.

3.7. Zaměstnanost a jistota pracovních míst Riziková práce není omezena pouze na rizikové kontrakty; všichni zaměstnanci, bez ohledu na typ jejich kontraktu, se mohou dostat do rizikové situace. Proto považujeme za prioritu ochranu a boj za průmyslovou zaměstnanost v Evropě. 3.8. Nástroje Pro dosažení našich politických cílů je třeba rozvinout nebo optimalizovat následující sadu nástrojů: • Síť Eucob@n: Mzdová koordinace je centrem naší politiky kolektivního vyjednávání; proto je důležité monitorovat všechny aspekty pravidla, včetně negativního mzdového vývoje a všechny kvalitativní elementy kolektivních smluv. Musíme: o Posílit síť Eucob@n o Rozšířit síť směrem k podnikové politice a začlenit důležitá vyjednávání na podnikové úrovni o Vypracovávat výroční zprávu Eucob@n i nadále • Regionální sítě kolektivního vyjednávání: Tyto sítě zdůrazňují, že kolektivní vyjednávání již není jen národním zájmem, ale že hraje důležitou úlohu při praktické koordinaci politik vyjednávání. Tuto část naší strategie musíme posilnit jako takovou a musíme mít přehled a vyhodnocovat tyto regionální sítě. • Evropský systém průmyslových vztahů: Musíme se rovněž zaměřit na další vývoj budoucího systému evropských průmyslových vztahů a iniciativu Komise k systému nadnárodních kolektivních smluv. To zahrnuje prosazení evropského legislativního rámce pro kolektivní vyjednávání a práva na stávku, při plném respektování jak základních práv, tak národních zákonů a praxe v této oblasti.


Kolektivní vyjednávání zůstává v srdci odborového hnutí. Musíme pravidelně přehodnocovat naše směrnice a minimální standardy a zajistit, aby tyto hrály konkrétnější a aktivnější úlohu v národních a evropských odborových strategiích. Abychom toho dosáhli, budeme muset zajistit úzkou koordinaci mezi různými výbory, a to jak operační, tak v podmínkách způsobu komunikace. 4. Evropský sociální dialog: budování našich kapacit pro společné maximalizace politického vlivu, vývoj našich kapacit pro vyjednávání

akce,

Členské organizace industriAll European Trade Union jsou přesvědčeny, že evropský sociální dialog nabízí důležité možnosti, které je třeba uchopit v politickém kontextu. Na sektorové úrovni je fórem pro evropské odborové federace a evropské zaměstnavatelské asociace, kde lze diskutovat a projednávat evropské veřejné politiky, relevantní danému sektoru. Evropský sociální dialog nám především poskytuje nástroj a platformu pro podporu politik industriAll European Trade Union vis-à-vis evropským průmyslovým a zaměstnavatelským asociacím a také Evropským institucím. Podpora na výsledek orientovaného, efektivního a solidního evropského sociálního dialogu v našich sektorech je jedním ze základních kamenů industriAll European Trade Union. Současně uznáváme, že evropský sociální dialog většinou nenaplnil očekávání evropských odborových svazů. Co hodnotíme pozitivně je, že sociální dialog v mnoha individuálních případech v sektorech, prokázal, že je důležitým průmyslovým nástrojem přizpůsobení a také podnikové politiky. Na druhou stranu nebyl ustaven jako řídící síla pro oblast harmonizace sociálních standardů a pracovních podmínek v Evropě. Navzdory jeho jasně definované úloze ve Smlouvě ES, zatím nevedl k situaci, kdy je sociální politika rozpracována na základě vyjednávání mezi evropskými sociálními partnery. Při zohlednění existujících omezení jsme se zavázali k využití a dalšímu rozvoji evropského sektorového sociálního dialogu jako nástroje k ovlivnění evropských politik, jako platformy pro společné akce na obranu zájmů našich sektorů a na postupné budování našich kapacit pro vyjednávání. Výbory pro evropský sektorový sociální dialog (SSDC) jsou v tomto kontextu obzvláště důležité. V současné době je industriAll European Trade Union oficiálním sociálním partnerem v 11 ze 42 existujících výborů: kovo zpracovatelství; chemie; těžební průmysl; plyn; elektřina; ocel; loďařství; papír; textil & odívání; vydělávání kůží & kůže; obuvnictví. Ekonomická a finanční krize ilustrovaly, že silný sociální dialog a sjednaná řešení akceptovaná oběma stranami průmyslu jsou zásadní při řízení našich průmyslů v obtížných časech. To je pravdou zejména na národní úrovni, kde sociální partneři mnohých evropských zemí sjednávají politické odpovědi v souvislosti s krizí. Na druhou stranu sociální dialog na evropské úrovni může přispět k tomuto procesu tím, že se bude snažit ovlivnit evropské politiky, aby tyto byly zaměřeny na udržení silného a udržitelného průmyslového sektoru, s vysokou úrovní vysoce kvalitní zaměstnanosti v Evropě. V rámci naší nové organizace existují různé tradice, zkušenosti a úrovně progresu s ohledem na evropský sektorový sociální dialog. Společně musíme usilovat o vnesení nové


dynamiky do sociálního dialogu, zejména do těch odvětví, která zatím sociálním dialogem pokrytá nejsou. Sociální dialog v zásadě rovněž vyžaduje závazky ze strany zaměstnavatelských organizací našich sektorů, působících na evropské úrovni. 4.1. Zlepšení fungování, participace a politické koordinace Evropský sociální dialog by měl být relevantní, orientovaný na výsledky a měl by přinášet přidanou hodnotu našim členským organizacím. To vyžaduje aktivní participaci, závazky a iniciační úlohu zástupců odborů. Rovněž vyžaduje, aby aktivity sociálního dialogu byly způsobem vyjádření naší průmyslové politiky a sektorových aktivit a také našich strategií kolektivního vyjednání a podnikové politiky. IndustriAll European Trade Union zřizuje výbor pro sociální dialog, aby tak poskytla propojení mezi různými výbory sektorového sociálního dialogu (SSDCs), za účelem výměny informací a politické koordinace. Mezi-sektorové otázky v zájmu několika SSDCs, jako jsou školení a sektorové kvalifikace nebo témata související s energeticky-náročnými průmysly, by měly být předmětem společného přístupu industriAll European Trade Union. Mimo to bude industriAll European Trade Union organizovat strategické debaty se zástupci politických, sektorových a horizontálních výborů, aby tak byly naše aktivity v oblasti sociálního dialogu dobře zakotveny do našich politik. Důležité rovněž bude vytvářet synergie mezi aktivitami sociálního dialogu industriAll European Trade Union a evropským mezisektorovým sociálním dialogem. 4.2 Sociální dialog jako konzultační nástroj IndustriAll European Trade Union vítá tu skutečnost, že konzultativní funkce výborů pro sektorové sociální dialogy byla v nedávné době posílena. Jako výsledek Lisabonské smlouvy má SSDCs právo být konzultován Evropskou komisí o legislativních iniciativách v kontextu vyhodnocení dopadů. Jde pro nás o důležitý výdobytek, týkající se vývoje politických strategií EU, majících sociální dopady, dopady do zaměstnanosti a na konkurenceschopnost, které jsou zásadní pro sektory industriAll European Trade Union. IndustriAll European Trade Union požaduje, aby služby Komise systematicky informovaly a konzultovaly SSDCs o relevantních iniciativách, ale současně varuje, aby se ze SSDCs opět nestaly jen technické výbory. Jako vyjádření jejich autonomie, by sektoroví sociální partneři měli být vždy schopni nakládat s tímto nástrojem flexibilně a podle svých potřeb. Je zřejmé, že efektivní participace v této oblasti bude vyžadovat nárůst investic v podmínkách času a odborných znalostí. 4.3. Zlepšení výsledků a dopadů IndustriAll European Trade Union se zavázala kontinuálně zlepšovat výstupy evropského sociálního dialogu. Navzdory důležitosti výměny informací a diseminaci myšlenek, by práce SSDCs měla v rostoucí míře vyústit ve společné akce, společná stanoviska a závazky.


Budeme rovněž pokračovat v práci ve směru k závazným dohodám a vyzýváme zaměstnavatelské organizace, aby si vytvořily nezbytné kapacity pro vyjednávání. Sledování dopadů výsledků evropského sociálního dialogu na národní úroveň bude zásadní. Naše dohoda o sociálním dialogu o ochraně zaměstnanců před křemičitým prachem již obsahuje nejsofistikovanější proces monitorování implementace evropské dohody o sociálním dialogu na národní úrovni. Dalším příkladem je „Evropská rámcová dohoda o kompetenčních profilech pro procesní operátory a dozorující osoby v chemickém průmyslu“, kterou je třeba implementovat na národní úrovni. Oba příklady proto mohou sloužit jako důležitý benchmark. 4.4. Budování kapacit Absence dobře fungujících, reprezentativních struktur sociálního dialogu v některých nových členských státech EU, a také přistupujících, kandidátských a potenciálních kandidátských zemích způsobuje u industriAll European Trade Union obavy. Jednou z podmínek úspěšnosti evropského sociálního dialogu je, že staví na dobrých, existujících strukturách a praktikách národních struktur sociálních dialogů. Budeme proto podporovat aktivity zaměřené na budování kapacit, organizované ETUC, ILO nebo EU a budeme podporovat naše členské organizace v těchto zemích. 4.5. Rozsah aktivit SSDCs budou a nadále aktivní v následujících oblastech: • Monitorování průmyslového vývoje a vývoje zaměstnanosti • Konzultování relevantních politik EU a formulování stanovisek (tj. průmyslová, obchodní politika, politika konkurenceschopnosti, energetická, hornická politika, REACH, a environmentální politika, atd.) • Rozšíření a posílení zapojení zaměstnanců v podnicích a také práva na informování a projednání na všech úrovních • Zdraví a bezpečnost při práci • Image sektoru • Demografické změny • Korporační sociální odpovědnost • Vzdělávání, školení a celoživotní učení (včetně rad pro sektorové kvalifikace) • Podpora inovačních praktik na pracovištích Sociální partneři v našich různých sektorech budou rovněž kooperovat formou společných projektů, s využitím výhod rozpočtové řady EU 01 o průmyslových vztazích a sociálním dialogu. Práce na společných projektech nejen napomůže propojení strategií sociálních partnerů různých sektorů, ale může být považována i za prostředek zlepšení kvality evropského sociálního dialogu, závazků, důvěry a spolupráce mezi sociálními partnery.


4.6. Úloha Evropské komise Pokračující finanční a administrativní podpora ze strany Evropské komise je zásadní pro fungování SSDCs a industriAll European Trade Union, tyto zdroje by měly být navýšeny. Současně je zásadní, aby Evropská komise plně respektovala autonomii sociálních partnerů.

______________________


POLITICKÁ RESOLUCE. Schválená ustavujícím kongresem industriall European Trade Union. Brusel, 16. května May 2012

Recommend Documents