POKYNY PRO ŽADATELE O PODPORU v Programu podpory environmentálního vzdělávání, osvěty a poradenství, podle Příloh III Směrnice MŽP č. 6/2010
Pokyny pro žadatele o podporu v rámci Programu podpory environmentálního vzdělávání, osvěty a poradenství v rámci Národních programů, dle Příloh III Směrnice MŽP č. 6/2010
OBSAH 1.
ÚVOD
3
2.
OBECNÁ UPŘESNĚNÍ K PODMÍNKÁM PROGRAMU
3
3.
PŘÍLOHY K ŽÁDOSTI O PODPORU (VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ A UZAVŘENÍ SMLOUVY)
3
4. 4.1. 4.2. 4.3. 4.4.
UPŘESNĚNÍ NĚKTERÝCH PŘÍLOH K ŽÁDOSTI O PODPORU Stanovisko místně příslušného krajského úřadu z hlediska potřeb životního prostředí Odborný posudek Podrobný popis projektového záměru Rozpočet projektu
4 4 4 5 8
5. 5.1. 5.2. 5.3. 5.4. 5.5.
OBECNÁ PRAVIDLA UZNATELNOSTI NÁKLADŮ Osobní náklady - lidské zdroje Cestovní náhrady Zařízení a vybavení Služby Režijní náklady (nepřímé náklady)
10 10 11 11 11 12
6.
PŘÍJMY
12
7. 7.1. 7.2. 7.2.1. 7.3.
VEŘEJNÁ PODPORA Veřejná podpora v rámci programu Podpora de minimis Žadatel příjemcem de minimis Bloková výjimka
13 13 13 14 14
8.
PODÁNÍ ŽÁDOSTI
14
9.
PODPOROVANÁ OPATŘENÍ
14
10.
FORMA A VÝŠE PODPORY
15
11.
VÝZVY PRO PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTÍ
15
12. 12.1. 12.2. 12.3. 12.4. 12.5.
POSTUP PŘI PODÁNÍ ŽÁDOSTI Vyplnění žádosti Kompletace žádosti včetně příloh Doručení žádosti na podací místo Opravy a doplnění žádosti Akceptace žádosti
15 15 17 17 18 18
13. ZPŮSOB HODNOCENÍ A VÝBĚR PROJEKTŮ K PODPOŘE 13.1. Hodnotící kritéria zpravidla představují tato hlediska:
18 19
14.
PUBLICITA
22
15.
KONTAKTY
22
16.
PŘÍLOHY K POKYNŮM PRO ŽADATELE
23
2
1.
ÚVOD
Tyto pokyny jsou základním informačním materiálem pro potenciální žadatele o poskytnutí finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR (dále jen „žádost o podporu“) v Programu podpory environmentálního vzdělávání, osvěty a poradenství (dále jen Program). Všechny zdrojové informace k Programu a k možnosti podání žádosti o podporu jsou k dispozici na webových stránkách www.sfzp.cz (sekce Národní programy). Žadatel je povinen seznámit se s podmínkami poskytnutí podpory definovanými v základních dokumentech viz níže, což stvrzuje svým podpisem ve formuláři žádosti (list – Prohlášení žadatele). Základní dokumenty, které se vztahují k Programu, jsou následující: SMĚRNICE MŽP č. 6/2010 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí České republiky (dále jen Směrnice) včetně dodatků Přílohy III Směrnice (dále jen Přílohy III) Aktuální výzva pro předkládání žádostí podle Příloh III Formulář žádosti včetně seznamu požadovaných příloh a další (např. dokumenty vztahující se k zadávání veřejných zakázek) Pokyny pro příjemce podpory z národních programů Závazné pokyny pro zadávání veřejných zakázek v rámci národních programů Státního fondu životního prostředí ČR
2.
OBECNÁ UPŘESNĚNÍ K PODMÍNKÁM PROGRAMU
Prostředky ze Státního fondu životního prostředí ČR (dále jen „Fond“) se poskytují žadatelům za podmínek stanovených statutem Fondu a Směrnicí. Základním principem je objektivní posouzení žádosti z hlediska ekologické a ekonomické výhodnosti a celoplošných zájmů. Na poskytnutí prostředků z Fondu není právní nárok. Součástí žádosti je odborný posudek, viz kapitola 4.2, který doplní Fond vlastním stanoviskem. Žádost posuzuje Rada Fondu (poradní orgán ministra životního prostředí). Poskytnuté prostředky z Fondu musí být vráceny zpět Fondu, jestliže nebyly použity v souladu s podmínkami určenými podle závazných dokumentů (kapitola 1) nebo jestliže účel pro poskytnutí prostředků nebyl naplněn.
3.
PŘÍLOHY K ŽÁDOSTI O PODPORU (VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ A UZAVŘENÍ SMLOUVY)
Žádost o podporu podává žadatel na formuláři v tištěné podobě, který je podepsán statutárním zástupcem (u fyzických osob žadatelem), a to 1x originál, 1x v kopii a 1x na nosiči CD. Žádost v elektronické podobě musí obsahovat formulář žádosti, podrobný popis projektu, rozpočet projektu a zpravidla poslední výroční zprávu. Nezbytné doklady, které jsou předkládány jako příloha k žádosti o podporu: Stanovisko místně příslušného krajského úřadu z hlediska potřeb životního prostředí (pouze u podprogramu III.2); Doklad, ze kterého je patrná právní subjektivita žadatele – výpis z obchodního rejstříku (ne starší 3 měsíce) či jiného registru, zřizovací listina, stanovy organizace; nedokládá se u obcí, měst a krajů; Doklad o jmenování statutárního zástupce žadatele (fyzická osoba nedokládá), např. jmenovací dekret, u obcí výpis z ustavujícího zasedání zastupitelstva apod.; Čestné prohlášení žadatele, že má dostatečnou administrativní a provozní kapacitu pro splnění povinností týkající se poskytnutí finančních prostředků; Výroční zprávy za poslední období u organizací, u nichž je to relevantní;
3
Profesní životopisy členů realizačního týmu (týká se podprogramu III.2) Podrobný popis projektu; Podrobný rozpočet projektu je součástí formuláře žádosti; 1
Doklady o ekonomické situaci žadatele včetně údajů o zdrojích financování akce ; Aktuální výpis z katastru nemovitostí a snímek katastrální mapy, tam kde je to relevantní; Rozhodnutí orgánů státní správy požadovaná pro daný druh opatření příslušnými obecně závaznými právními předpisy a věcně a místně příslušnými orgány státní správy (např. územní rozhodnutí, stavební povolení či vyjádření věcně a místně příslušného orgánu státní správy, že opatření nepodléhá vydání územního rozhodnutí či stavebního povolení). Rozhodnutí vydaná ve správním řízení musí být opatřeny doložkou právní moci; V případě veřejné podpory čestné prohlášení k podpoře de minimis. Čestné prohlášení je přílohou těchto Pokynů. POZOR! U projektové dokumentace a všech čestných prohlášení je dokládán vždy originál dokumentu. U dokladů typu územních rozhodnutí, stavebních povolení, výpisů z katastru nemovitostí, fotografií, účetních a finančních výkazů (za rok předcházející roku podání žádosti a za aktuální měsíc, čtvrtletí či pololetí), různých doplňujících informací apod. postačí kopie dokumentu. Fond má právo i u těchto dokladů v opodstatněných případech vyžadovat originál nebo úředně ověřenou kopii dokladu k nahlédnutí. Fond je oprávněn stanovit další požadavky na doložení údajů uvedených v žádosti specifickými doklady.
4.
UPŘESNĚNÍ NĚKTERÝCH PŘÍLOH K ŽÁDOSTI O PODPORU
4.1. Stanovisko místně příslušného krajského úřadu z hlediska potřeb životního prostředí V tomto stanovisku uvede krajský úřad následující informace: -
-
Název projektu, program a podprogram, pro který je stanovisko vydáno; Zda je navrhované opatření v souladu s platnou krajskou koncepcí environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (dále jen „EVVO“) a místní koncepcí EVVO (pokud je zpracována); Zda navrhované opatření má prokazatelný přínos pro rozvoj kompetencí (znalostí, dovedností a postojů) v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje a pro informovanost obyvatelstva v environmentálních otázkách; Jednoznačné stanovisko, zda navrhované opatření doporučuje k podpoře;
4.2. Odborný posudek Odborný posudek ve smyslu § 4 odst. 3 zákona ČNR č. 388/1991 Sb., resp. čl. 3 odst. 2 Směrnice je zpracováván odborně způsobilou právnickou nebo fyzickou osobou nezainteresovanou na realizaci navrhovaného opatření. Požadovaná obecná struktura odborného posudku: Obecné údaje; Identifikace předkladatele žádosti (poskytovatel podpory); Adresát a účel posudku; Souhrnné údaje žádosti: Celková požadovaná podpora z Fondu, rozsah hlavních i doprovodných aktivit Posouzení potřebnosti projektu a účelnosti navrženého řešení z hlediska ochrany životního prostředí a ekologického přínosu, posouzení koncepčnosti navrženého řešení včetně posouzení reálnosti úspěšné realizace projektu z hlediska kvalifikačních předpokladů žadatele, Finanční výkazy dle typu subjektu (např. Fin 2 – 12M, výkaz zisku a ztrát, výkaz příjmů a výdajů, po případě výkaz o majetku a závazcích, rozvaha, schválený rozpočet, po případě rozpočtový výlet, zajištění zdrojů žadatele – doložit čestné prohlášení o zajištění vlastních zdrojů + informace o zdrojích, ze kterých bude projekt financován) 1
4
spolupracujících subjektů a partnerů, z hlediska skladby rozpočtu akce a jejího krytí dostupnými finančními zdroji, apod; Posouzení výše předpokládaných výdajů na realizaci opatření, skladby rozpočtu projektu a jejího krytí dostupnými finančními zdroji; Stanovisko, zda opatření odpovídá podmínkám podpory v rámci příslušného Programu a podprogramu a zda se doporučuje realizovat opatření z prostředků Fondu.
Pro všechny podprogramy odborné posudky dodává MŽP v rámci ekologického hodnocení až po podání žádosti na Fond (odborný posudek není povinnou přílohou žádosti).
4.3. Podrobný popis projektového záměru Podrobný popis projektového záměru je klíčový pro nastavení projektu pro jeho řádné a včasné zrealizování. Projektem se rozumí věcně, časově a nákladově vymezená změna původního stavu směřující k naplnění definovaného cíle. Projektový záměr by měl být formulován stručně, jasně a výstižně. Zejména je nutné přesně vymezit posloupnost cílů, výstupů a aktivit, definovat a kvantifikovat cílové skupiny projektu, přehledně prezentovat výchozí situaci a závěry analýz, které byly provedeny v rámci přípravy projektu, a popsat způsob realizace projektu včetně potřebných financí, organizačního zajištění a udržitelnosti projektu. Pokud žadatel bude schopen jednoznačně a co nejpodrobněji definovat výchozí stav, cíle, vymezit náklady, termíny i vykonávané činnosti, bude také na základě výše popsaného i lépe formulovat zdůvodnění potřebnosti projektu. Pokud se však žadateli nedaří již v této fázi přípravy projektu výše popsané jasně formulovat, je pravděpodobné, že záměr je pro realizaci projektu nevhodný. Při přípravě projektové žádosti je třeba zvážit, jaké informace a v jaké struktuře jsou v projektu uvedeny. Žadatel by měl zvážit, zda všechny uvedené informace jsou důležité pro posouzení projektu, zda jsou logicky uspořádané a nejsou zbytečně květnaté. Přílišný rozsah textu v popisu projektu může vést k tomu, že skutečně důležité informace zapadnou a nebudou mít zamýšlený dopad. Žadatel by neměl rovněž zapomínat na to, že hodnotitel se o organizaci žadatele a projektovém záměru dozví právě a jen to, co je uvedeno v žádosti a popisu projektu. Vhodným vodítkem k tomu, kam které informace umístit v rámci popisu projektu, je osnova popisu projektu viz níže a podrobně rozepsaná kritéria pro hodnocení žádosti, která jsou nedílnou součásti těchto Pokynů. Stává se, že žadatel přesně ví, co všechno by chtěl v rámci projektu realizovat, tzn., že zná aktivity a teprve následně se snaží nesourodým aktivitám vymyslet společného jmenovatele v podobě cíle a dalších charakteristik. Tento postup je zcela nesprávný, vede k tomu, že je projekt celkově nekonzistentní a žadatel tak není schopen formulovat výstupy a výsledky projektu. Proto doporučujeme postupovat dle logické posloupnosti, tzn. definovat potřebu – cíl – výstup – aktivitu (odpovědět si na otázku: proč je potřeba projekt realizovat, k jakému cíli realizace projektu směřuje, jaké konkrétní výstupy jsou třeba pro dosažení cíle a jaké aktivity k vytvoření výstupů povedou. Pozor – žadatel je povinen důkladně popsat v popisu projektu i činnosti realizované dodavatelsky. Bez důkladné specifikace nebude možné posoudit její finanční náročnost a vystavujete se tak riziku krácení prostředků. Také nedostatečný popis zapojení realizačního týmu do jednotlivých aktivit může být důvodem ke krácení výdajů na osobní náklady.
PODROBNÝ POPIS PROJEKTU Název projektu – název projektu musí být totožný s názvem uvedeným v žádosti Obsah 1. Úvodní informace – krátká anotace (cca 5 řádků) 2. Předkladatel projektu – identifikační údaje, uvedení jeho zkušeností s obdobnými projekty a kontaktní osoby, případně další zainteresované subjekty v rámci projektu. 3. Zdůvodnění projektu – vysvětlit a odůvodnit potřebnost a případně nezbytnost realizace projektu. Popsat současnou situaci v oblasti, kterou projekt řeší a definovat nedostatky v současné situaci,
5
problémy a možnosti dalšího rozvoje. Důležité je, aby zdůvodnění bylo formulováno co možná nejkonkrétněji a nejobjektivněji a neopomíjelo žádný z důležitých aspektů a argumentů. Je také potřeba zdůvodnit, proč právě tento projekt má být financován z prostředků Fondu v rámci tohoto programu. Žadatel musí zejména odůvodnit, proč není možné financovat daný záměr např. ze strukturálních fondů EU nebo jiných zdrojů. Analýza vnějšího prostředí organizace Na základě definování cílové skupiny, žadatel prokáže, že má tato cílová skupina o plánované činnosti zájem a je ochotná v budoucnu nabízené služby využívat (analýza poptávky) a/nebo aby si udělal představu o činnostech, které v daném oboru a lokalitě realizují další organizace a které činnosti v daném oboru a lokalitě chybí (analýza konkurence). Žadatel si jejím prostřednictvím ověří, zda není jím plánovaná činnost nabízena v dostatečné kapacitě jinými subjekty, seznámí se se strukturou jejich nabídky a důkladně zváží potřebnost svého záměru. Konkrétní podoba analýz závisí na charakteru činností, ke kterým se projekt váže. Nejčastěji je analýza poptávky realizována prostřednictvím komunikace s cílovou skupinou (dotazníkovým šetřením, řízenými rozhovory, anketami, apod.); informacemi od dalších poskytovatelů obdobných služeb o nedostatečnosti nabídky, velkém převisu poptávky apod.; uvedením širšího kontextu (vývojových trendů v rámci cílové skupiny, vývojem jejích potřeb, apod. Velmi žádoucí je i proklamace cílové skupiny, nebo jiného subjektu – např. veřejné správy, o ochotě nabízené činnosti financovat po skončení realizace projektu (udržitelnost projektu). Důležité je, aby provedené analýzy odpovídaly územnímu zaměření plánovaných činností – tzn., že pokud jde o aktivity vázané na konkrétní lokalitu, mají být analýzy provedeny na místní úrovni; pokud mají oslovit cílovou skupinu ze širšího okolí, budou provedeny na mikroregionální nebo regionální úrovni. Pokud jde o velmi specifické aktivity, které dosud zajišťoval např. jediný subjekt pro celou ČR, bude analýza konkurence provedena na celostátní úrovni, analýza poptávky ale musí byt směřována do podporovaných území. Obvykle platí, že pro aktivity místního dopadu je vhodné vycházet z konkrétních údajů získaných od cílové skupiny nebo dalších poskytovatelů. Čím širší je dopad projektu, tím těžší je získat konkrétní data a je vhodné více pracovat s celkovým kontextem, statistickými daty a strategickými dokumenty. Analýza potřeb organizace Podoba této analýzy je závislá na charakteru aktivit projektu. Je důležité si uvědomit a identifikovat příležitosti či nedostatky ve fungování organizace, definovat potřeby pracovníků ve vztahu k výkonu jejich práce nebo k jejich administrativní a řídicí kapacitě, apod. Je důležité, aby si na základě této analýzy hodnotitel udělal představu o situaci organizace, jejím fungování a potřebách, ve vztahu k aktivitám projektu. Je velmi obtížné stanovit závaznou strukturu a rozsah analýz. Opět doporučujeme dívat se zejména na předkládané informace pohledem hodnotitele a ptát se, zda je předkládaný obraz výchozí situace jasný, přehledný, dostatečně přesvědčivý a maximálně objektivní. Je potřeba, aby žadatel nezapomínal, že hodnotitelé jsou lidé z oboru – obecné problémy a trendy určitě znají, zajímá je ale konkrétní situace ve vazbě na předkládaný projekt. V popisu souladu se strategiemi (např. kraje, státu) uvádí žadatel pouze strategie a koncepce, na které se přímo vážou aktivity projektu. Nehodnotí se množství, ale stručný popis toho, jak projekt k naplnění strategie přispívá. 4.
Cíl a výsledky projektu – již zmiňované zdůvodnění projektu popisuje současnou situaci a její nedostatky. Na druhé straně cíl projektu popisuje, k čemu realizací projektu žadatel směřuje. Je odpovědí na otázku, jakou pozitivní změnu chce projektem iniciovat, popřípadě realizovat. Výsledky projektu popisují dosažení cíle. Výsledky tedy bude žadatel formulovat jako skutečnosti popisující budoucí stav po realizaci projektu. Výsledky projektu jsou méně konkrétní než výstupy projektu, a proto je často obtížné je formulovat a kvantifikovat. Sdělují, proč to všechno v rámci projektu žadatel dělá a jsou tedy nesmírně důležitým sdělením o podstatě projektu, jeho přínosu společnosti z hlediska ochrany životního prostředí (cílovým skupinám) a dávají také představu o budoucí udržitelnosti projektu. Asi nejsnáze lze podstatu výsledků projektu pochopit při jejich srovnání s výstupy projektu. Výstupy definují, co vše je třeba udělat a zajistit pro to, aby tyto „balíčky“ předpokladů, které když v rámci
6
projektu žadatel realizuje, povedou k výsledkům. Výsledky pak popisují onu pozitivní změnu, ke které realizace projektu vede. 5.
Výstupy projektu - výstupy projektu je třeba definovat jako vše, co je třeba zajistit k dosažení cíle projektu. Jde o konkrétní hmotné nebo nehmotné statky, které budou vytvořeny v průběhu realizace projektu za účelem naplnění cíle projektu. Výstupy si lze pro zjednodušení dosadit do první části následujícího konstatování: když budeme mít … (10 proškolených učitelů, 4 nově připravené kurzy, 1 vybavenou učebnu, podrobnou nabídku na webu a efektivní objednávkový systém), dokážeme … (zvýšit dostupnost EVVO v mikroregionu o 50 %, školit xy učitelů ročně, atd.). Druhá část věty pak již hovoří o výsledcích projektu. Výstupy projektu jsou natolik konkrétní, že je lze bez velké námahy kvantifikovat. To je velmi důležité jak pro žadatele při formulaci aktivit a vytváření rozpočtu projektu, tak i pro hodnotitele, který pouze na základě kvantifikovaných výstupů může posoudit efektivitu předkládaného projektu. Při formulaci výstupů projektu se je žadatel nesmí snažit odvozovat z aktivit. Aktivity musí vést k dosažení výstupů projektu a výstupy k dosažení výsledků, tedy cíle projektu, nikdy ne naopak. Výstupy mají vedle kvantitativní také svoji kvalitativní stránku – i ta je důležitá pro hodnocení projektu, proto je důležité vždy konkrétní výstup rámcově popsat (např. u studií a publikací počet stran, barevnost tisku, způsob vazby, atd.).
6.
Aktivity projektu a jejich popis - aktivity projektu jsou jednotlivé dílčí činnosti, které vedou k realizaci výstupů. Jedná se o procesy, nikoli o hmotné nebo nehmotné produkty. Již na úrovni aktivit by žadatel měl dokázat zcela přesně kvantifikovat vše potřebné (vstupy) k dosažení výstupů. Proto je podrobné definování aktivit podkladem pro rozpočet projektu a také pro určení podílu a odpovědnosti jednotlivých pracovníků zapojených do realizace projektu. Příklad: Jako výstupy jsme definovali 10 proškolených učitelů, 4 nově připravené kurzy, 1 vybavenou učebnu, atd. Vcelku jasně si tedy dokážeme představit aktivity, které povedou k jejich dosažení: školení učitelů v environmentálních tématech, tvorba nových kurzů, rekonstrukce a nákup vybavení učebny, atd. Tento základní rozklad činností se pak většinou bude dále větvit, např. u proškolení cílové skupiny na: stanovení vzdělávacích plánů, objednání kurzů, účast učitelů na kurzech, atd. Z popisu aktivity by mělo být zcela zřejmé, co je potřeba k dosažení výstupů udělat, kdo to zajistí a v jakém časovém horizontu. Proto je součástí popisu aktivity také stanovení časového rozmezí její realizace. Často opomíjenou, ale velmi důležitou součástí popisu aktivity je určení, kdo se na realizaci dané aktivity nebo její části podílí. Podstatné je uvést, kdo z realizačního týmu bude do realizace aktivity zapojen a v jakém rozsahu, i zda se na aktivitě podílí externí dodavatel a v jakém rozsahu. Při zapojení dodavatelů je potřeba si uvědomit, že prostředky z Fondu podléhají pravidlům pro zadávání veřejných zakázek, tedy je nezbytnou součástí aktivity i proces výběru dodavatele. To, že bude nějaká činnost realizována dodavatelsky, nezbavuje žadatele povinnosti ji v popisu aktivity důkladně popsat. Bez důkladné specifikace nebude možné posoudit její finanční náročnost a žadatel se tak vystavuje riziku krácení prostředků. Také nedostatečný popis zapojení realizačního týmu do jednotlivých aktivit může být důvodem ke krácení výdajů na osobní náklady.
7.
Cílová skupina projektu - popis cílové skupiny projektu by měl podat přesnou a jednoduchou informaci o tom, na koho je projekt zaměřen a co mu přináší. Nezbytné je popsat cílovou skupinu minimálně v těchto aspektech: Definice cílové skupiny – jde o jednoduchou charakteristiku cílové skupiny (např. žáků ZŠ, pracovníků úřadu, učitelů, lektorů apod.) Regionální vymezení cílové skupiny – obsahuje informace o geografickém vymezení oblasti, v níž se cílová skupina vyskytuje (např. obyvatelé části obce, celé obce, více obcí, mikroregionu, apod.) Kvantifikace cílové skupiny – určuje velikost cílové skupiny vyjádřenou v počtu jedinců, přesnost se bude lišit dle velikosti a zaměření projektu Potřeby cílové skupiny – může byt shrnutím analýzy poptávky, odůvodňuje zaměření projektu a jeho potřebnost vzhledem k aktuální situaci cílové skupiny
7
Přínos pro cílovou skupinu – vysvětluje, jak realizace projektu přispěje k naplňování výše definovaných potřeb cílové skupiny, jak zlepší její situaci. 8.
Udržitelnost projektu – udržitelnost je pro projekt důležitým aspektem a je nezbytně nutné důkladně popsat, jak projekt přispívá k udržitelnosti aktivit a jak bude tato udržitelnost zajištěna. Prvotní je samotné nastavení projektu, to jestli jsou jeho aktivity správně pojaty jako rozvojový impulz nebo prostředek pro zajištění zázemí a efektivity činností organizace. V další rovině je pak třeba popsat, jak bude institucionálně zajištěno využívání výstupů, a tím i pokračování výsledků v budoucnosti. To znamená, zda v rámci projektu bylo vytvořeno potřebné zázemí, byla zajištěna dostatečná kapacita a vše potřebné pro efektivní fungování těchto výstupů a jak si organizace tyto vytvořené skutečnosti udrží a zajistí jejich další využívání. Nároky na institucionální udržitelnost se pak promítnou i do dalšího důležitého aspektu udržitelnosti, kterou je třeba důkladně promyslet a popsat, do udržitelnosti finanční. Ideální je, pokud má žadatel přesnou představu o finanční náročnosti pokračování podpořených aktivit a na druhé straně i představu o tom, z jakých zdrojů tyto náklady pokryje. Ne vždy je možné všechny položky kvantifikovat a ocenit, ale minimálně rámcová představa je důležitá pro hodnotitele a samozřejmě i pro samotného žadatele. Proto je nutné této části udržitelnosti věnovat patřičnou pozornost a pokud možno pracovat s konkrétními čísly. Negativním signálem pro hodnotitele je bezesporu konstatování, že budoucí náklady budou pokryty z grantů a dotací. Pokud opravdu není možné zajistit pokrytí nákladů z jiných zdrojů, je vhodné alespoň přesně specifikovat zdroje, o které se žadatel v budoucnu bude ucházet. Tuto informaci je vhodné doplnit informací na základě jakých strategických dokumentů, příslibů, jiných závazků a smluv žadatel předpokládá, že bude v získávání těchto zdrojů úspěšný. U většiny podporovaných aktivit se ale předpokládá, že žadatel bude v rámci projektu pracovat na tom, aby zajistil pro činnosti či organizaci i jiné zdroje než jsou dotace z veřejných zdrojů, bude pracovat s firemními i individuálními dárci, vytvářet produkty, za které bude cílová skupina ochotna platit, navazovat konkrétní spolupráci s veřejnou správou, apod. Popisu zajištění udržitelnosti tedy musí žadatel věnovat dostatek pozornosti (dobré promyšlení, kvantifikaci a popis), jedná se o klíčovou náležitost projektu, které jsou věnována specifická hodnoticí kritéria.
9.
Publicita projektu Tato část popisuje, jak a koho bude žadatel o projektu informovat. Je nutné vysvětlit, jakým způsobem bude o projektu informovat cílovou skupinu a jakým způsobem bude informovat veřejnost. Do žádosti je nezbytné uvést odhadované náklady na publicitu a také to, kdo bude publicitu zajišťovat. Před vyplněním této části žádosti by se měl žadatel seznámit s pravidly pro publicitu projektů, které se nalézají v kapitole 15 těchto Pokynů.
10. Jiné informace o projektu – Další informace, skutečnosti a souvislosti, které jsou důležité pro popis projektu nebo jeho hodnocení. Jedná se o informace, pro které není prostor v předcházejících kapitolách či jiných přílohách žádosti o podporu, např. komentáře k rozpočtu, metodika výpočtu jednotlivých režijních nákladů apod.
4.4. Rozpočet projektu Projekt je mimo jiné definován nákladově, tj. finančními prostředky potřebnými pro jeho úspěšnou realizaci. Proto je rozpočet důležitou (a povinnou) součástí žádosti o podporu. Formulář pro vypracování podrobného rozpočtu projektu je součástí formuláře žádosti. 2 Žadatel je povinen uvést podrobný položkový rozpočet nákladů na realizaci daného opatření , přičemž vychází primárně z vyčíslení uznatelných nákladů projektu podle jednotlivých kapitol: 1. Osobní náklady - Pracovní smlouvy - Dohody o pracovní činnosti 2
V rámci podprogramu III.1 u stavebních projektů bude struktura rozpočtu odpovídat členění na stavební objekty a provozní soubory dle textové části projektové dokumentace. V rámci těchto objektů bude dále členěn na položky, které mohou být agregované, avšak pouze do té míry, aby bylo možno posoudit základní technické parametry stavby. Předložený rozpočet musí být stvrzen zpracovatelem rozpočtu a ověřen žadatelem.
8
-
Dohody o provedení práce Jiné osobní náklady
2. Cestovní náhrady 3. -
Zařízení a vybavení Neodpisovaný hmotný majetek Neodpisovaný nehmotný majetek Odpisovaný nehmotný majetek Výukový a výrobní materiál/pomůcky
4. Služby 5. Režijní náklady (nepřímé náklady) Nepodání podrobného rozpočtu, nebo jeho podání na jiném formuláři, zakládá neoprávněnost žádosti. Za neuznatelný náklad v rozpočtu bude považován takový náklad, který nebude v příslušné podkapitole rozpočtu rozepsán na jednotlivé položky, a každá z těchto položek nebude vyčíslena v samostatném řádku. Kumulované jednotky typu „externí služby – 1 kus – 300 tisíc“ nebo „nákup audiovizuální techniky – 1 soubor – 250 tisíc“ neumožňují posoudit efektivitu a naznačují, že žadatel neví, co bude za dané prostředky chtít. Vystavuje se tak riziku vyškrtnutí celé položky nebo jejího výrazného zkrácení. Je třeba dbát, aby každá kvantifikovaná položka byla vyčíslena v samostatném řádku. Poněkud jiná je situace u režijních nákladů (přesné vymezení viz kapitola 5.5 Režijní náklady (nepřímé náklady)). Při zpracování rozpočtu se nesmí zapomenout na to, že jednotlivé položky musejí být prokazatelně navázány na projektové aktivity a tato návaznost musí být zjevná v kvalitativní i kvantitativní rovině. Tzn., že pokud je v rozpočtu v osobních nákladech zaměstnanec na 1 úvazek, musí byt v popisu aktivit napsáno, co tento zaměstnanec dělá a v jakém rozsahu. Stejné pravidlo se týká nákupů služeb a zboží. Pro posouzení efektivnosti rozpočtu je potřebné, aby byla stanovena jednotková cena dané položky, počet položek, a teprve na základě tohoto propočtu stanovena celková cena položky. Při sestavování rozpočtu je potřeba si uvědomit a následně v rozpočtu pohlídat % výši nákladů na subdodávky, která nesmí přesáhnout % výši z uznatelných nákladů, viz tabulka níže v Příloze III. Jde o takový typ zakázky, kdy dochází k přenesení realizace části projektu na dodavatele. Na subdodávky se tudíž vztahují všechna obecná pravidla platná pro zakázky. Procentní výše režijních nákladů bude stanovena v závislosti na výši podílu služeb k celkovým uznatelným nákladům projektu – viz tabulka níže. Tímto opatřením se zohledňuje skutečnost, že nákup služeb od externích dodavatelů zpravidla snižuje nároky na technickou podporu realizace projektu (např. náklady na pronájem místností, platby za elektřinu, apod.). Vychází se z principu, že si příjemce podpory zajišťuje maximum naplánovaných úloh (prací, díla) projektu vlastními silami. Pokud tomu tak není a příjemce tyto úlohy zadává třetím stranám, kvalifikuje se tato úloha jako subdodávka.
Snížení limitu režijních nákladů dle podílu nákupu služeb Podíl nákupu služeb na celkových Výše režijních nákladů uznatelných nákladech projektu do 50 % 10 % 50 % včetně a méně než 65 % 7% 65 % včetně a méně než 75 % 4% 75 % včetně a výše 0% Do subdodávek patří také malé služby (úlohy), které samy o sobě nepředstavují zásadní úlohy projektu, nicméně pro zajištění běhu projektu jsou potřebné. Příklad malé služby: zajištění prostor, tisk materiálů, letáků atd.
9
5. 5.1.
OBECNÁ PRAVIDLA UZNATELNOSTI NÁKLADŮ Osobní náklady - lidské zdroje
Mzdové náklady na zaměstnance žadatele a jeho partnera v rámci projektu, který je přímo zapojen do realizace projektu (včetně pracovníků zaměstnaných na základě dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce), tyto výdaje nesmí přesáhnout obvyklou výši v daném místě, čase a oboru.
Poskytování podpory v rámci kapitoly se nevztahuje na mzdové náklady pracovníků, kteří vykonávají v rámci organizace příjemce podpory či partnera tyto aktivity: Vedení účetnictví, vedení mezd pracovníků, vedení rozpočtu, personalista, zajištění školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v režimu stanoveném právními předpisy ČR; zajištění ostrahy; zajištění úklidu; zajištění opravy a údržby zařízení a vybavení a využívaných nemovitostí; a další pracovní činnosti, které přímo nesouvisí s projektem.
Počet odpracovaných hodin na projektu se uvádí v pracovním výkazu, který musí odpovídat skutečně odpracovaným hodinám daného pracovníka na projektu. Tuto skutečnost potvrzuje pracovník a nadřízený pracovník svým podpisem na pracovním výkaze.
Výdaje musí odpovídat mzdám, event. platům a zákonným odvodům na sociální a zdravotní pojištění hrazeným zaměstnavatelem a současně musí být na úrovni mzdy za srovnatelnou činnost vykonávanou v rozpočtové sféře, v níž je aplikován zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tabulka platových tarifů je upravena nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Poskytovatel podpory je oprávněn stanovit limity mzdových výdajů.
Případné další výdaje na zaměstnance, které je zaměstnavatel povinen hradit na základě platných právních předpisů.
Čas skutečně strávený realizací projektu je třeba dokladovat pracovními výkazy jednotlivých osob zapojených do projektu. Formulář pracovního výkazu je přílohou těchto Pokynů.
Pokud se zaměstnanec podílí na projektu pouze částí svého pracovního úvazku, musí být výdaje související s jeho pracovní činností rozděleny na základě prokazatelného kritéria na výdaje související s projektem a na výdaje s projektem nesouvisející. Použití zvoleného kritéria musí být žadatel (partner) schopen kdykoliv (v průběhu i po skončení projektu) doložit. Rozsah práce na projektu je povinnou náležitostí pracovních smluv, dohod a jejich změn. Ve výkazu práce je vykazována pouze práce uskutečněná na projektu v rámci určené části úvazku.
Pracovní úvazky zaměstnance se nesmí překrývat a není možné, aby byl placen za stejnou práci vícekrát. Pokud je pracovník zapojen do realizace jiného projektu je nutné zajistit, aby jeho úvazek byl v součtu maximálně 1,0 u daného zaměstnavatele (tj. součet veškerých úvazků zaměstnance u zaměstnavatele včetně případných DPP a DPČ nesmí překročit jeden pracovní úvazek).
Náhrada za čerpanou dovolenou musí být pracovníkovi poukázaná v době realizace projektu, musí příslušet k období realizace projektu, dále je nutné zohlednit rozsah práce pro projekt (bude se krátit u pracovníků pracujících částí svého úvazku na projektu). Stejně tak je nutné toto zohlednit u náhrady mzdy nebo platu. Způsobilým výdajem je náhrada mzdy nebo platu za 4 týdny/20 dnů dovolené (nebo poměrná část z těchto 4 týdnů).
Dále je způsobilým výdajem náhrada mzdy nebo platu (resp. poměrná část) za dny dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, ve výši a trvání, ve kterém je zaměstnavatel povinen tuto náhradu mzdy nebo platu poskytovat podle platných právních předpisů.
10
5.2.
Cestovní náhrady
Cestovní náhrady hrazené zaměstnancům, kteří se přímo podílejí na projektu, zaměstnaným na základě smluv, dohod o provedení práce či dohod o pracovní činnosti (stravné, ubytování, veřejné dopravní prostředky, náklady na pohonné hmoty). Tyto náklady musí být v souladu s výkazy práce. Amortizace vozidel se nehradí.
5.3.
Zařízení a vybavení
Veškeré výdaje na pořízení zařízení a vybavení jsou způsobilé pouze v rámci rozpočtové kapitoly 3. Způsobilé jsou v rámci této kapitoly rozpočtu výdaje spojené s nákupem nového vybavení či zařízení hmotné povahy a také veškeré výdaje na nehmotný majetek, které přímo souvisejí s projektem. Také pro zařízení a vybavení musí platit, že výdaje musí být hospodárné. Výše cen musí odpovídat cenám v místě a čase obvyklým. Vnitřní členění kapitoly Zařízení a vybavení: Neodpisovaný hmotný majetek (v rámci neodpisovaného majetku např. standardní PC sestava); Neodpisovaný nehmotný majetek (v rámci neodpisovaného majetku např. software s pořizovací cenou do 60 000 Kč); Odpisovaný nehmotný majetek (např. software s pořizovací cenou nad 60 000 Kč); Dlouhodobý hmotný majetek s dobou použitelnosti delší než 1 rok a v pořizovací ceně nad 40 000 Kč. Musí se jednat o speciální vybavení nebo zařízení, které není možné pořídit v nezbytné kvalitě za cenu nižší než 40 000 Kč a zařízení/vybavení musí být používáno k realizaci aktivit, na kterých se podílí cílová skupina (např. věda a výzkum, školení, výuka, praxe, práce, výcvik atd.); Výukový/é a výrobní materiál/pomůcky (např. učebnice pro účastníky vzdělávání, jež nejsou drobným hmotným majetkem dle vymezení v platných účetních předpisech; podstatné je, že v rámci této kapitoly je možné financovat výukový a výrobní materiál/pomůcky pro potřeby práce s cílovou skupinou projektu, nikoli na administraci projektu).
5.4.
Služby
Dodání služby musí být nezbytné k realizaci projektu. Pokud bude s dodavatelem služeb uzavírána smlouva, musí v ní být uvedena přesná specifikace služeb a jejich rozsah. V oblasti služeb nejsou uznatelné náklady na zajištění činností spojených s chodem organizace jako takové a nikoli primárně s realizací projektu podpořeného z prostředků Fondu, např. vedení účetnictví, personalistika apod. Předmětem nákupu v rámci kapitoly přímých nákladů Služby mohou být zejména: zpracování analýz, průzkumů, studií; lektorské služby; odborné služby; školení a kurzy pořádané jinými společnostmi;
ubytování a stravné - ubytování, stravné účastníků tam, kde to je výslovně předmětem podpory daného programu (např. pobytové akce); vytvoření nových publikací, školících materiálů nebo manuálů, CD, DVD atd. (pozn.: nejedná se o nákup původních děl); pronájem technického zařízení či vybavení, které pro své zapojení do projektu používá cílová skupina, tyto náklady mohou být uznány pouze pokud se jedná o pronájem s přímým pronajímatelem, tj. přímo s majitelem resp. dlouhodobým nájemcem; pronájem prostor pro práci s cílovou skupinou (neplatí pro nájem kanceláří organizace, tento náklad je zahrnut v režiích). Při nákupu služeb musí být doloženo, jakým způsobem proběhl výběr dodavatele v souladu se zákonem 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a dle Závazných pokynů pro zadávání veřejných zakázek v rámci národních programů SFŽP ČR pro zakázky zadávaných mimo režim zákona.
11
5.5.
Režijní náklady (nepřímé náklady)
Režijní náklady zahrnují náklady za prostory využívané k administraci projektu a náklady spojené s prací nezbytnou ke splnění projektu, nicméně vznikají v rámci běžných činností organizace příjemce či partnera, a nelze je proto jednoznačně přiřadit k aktivitám projektu. U režijních nákladů se předpokládá, že rozepisování do jednotlivých kvantifikovaných položek při plánování projektu není zcela efektivní. Proto jsou tyto výdaje určeny procentem z ostatních uznatelných nákladů, ostatní pravidla pro oprávněnost výdajů však platí bezezbytku, včetně podmínky, že režijní náklady odpovídají cenám v místě a čase obvyklým. Rovněž zůstává podmínka režijní náklady prokazovat přímo jednotlivými účetními doklady znějícími na celkové částky těchto výdajů (např. za elektřinu), a k tomu musí být vyčíslena alikvotní část, o jejíž proplacení konečný příjemce žádá v rámci vyúčtování. Například pokud není provoz kanceláře využíván zcela pro účely projektu, je za způsobilý režijní výdaj možné považovat pouze jeho alikvotní část. Propočet způsobilé části se může odvíjet např. od poměrného využití zařízení zaměstnanci pracujícími na projektu a zaměstnanci ostatními. Pokud součet takto vyčíslených režijních nákladů překročí maximální % limit ostatních uznatelných nákladů (tzn. uznatelných nákladů přímo souvisejících s projektem bez nákladů spadajících do režií), bude vyplacena pouze částka do výše tohoto limitu. Je velmi důležité, aby byla ze strany žadatele předem doložena a řádně odůvodněna v Podrobném popisu projektu (bod 10 – Jiné informace o projektu) metoda výpočtu alikvotní části jednotlivých režijních výdajů a tato metoda musí být zachována po celou dobu projektu včetně závěrečného vyúčtování projektu. Nedoložením metodiky výpočtu alikvotní časti pro jednotlivé výdaje (např. za elektřinu, teplo, vodu, telefony, internet, nájem apod.) se žadatel vystavuje riziku vyškrtnutí celé kapitoly Režijní náklady. Doporučujeme stanovit klíč v závislosti na počtu úvazků v organizaci k počtu úvazků podílejících se na projektu. Uznatelné režijní náklady v rámci programu jsou: -
nájemné za prostory využívané k administraci projektu; nákup vody (vodné, stočné), paliv a energie, v prostorech využívaných k realizaci projektu; internetové a telefonické připojení; vedení účetnictví včetně vedení mezd pracovníků; daňové a právní poradenství a konzultace; zajištění opravy a údržby drobného hmotného majetku; správa počítačových sítí a internetových stránek, včetně jejich aktualizace; kopírování, tisk pro administraci projektu a pro publicitu; realizace výběrových řízení nezbytných pro projekt (inzerce, poradenství atd.); notářské a správní poplatky nutné pro realizaci projektu (např. ověřování dokumentů atd.); úklidové a čisticí služby;
Režijní náklady musí být přiměřené a musí být doloženy prvotními účetními doklady, smlouvami s majiteli případně s přímými nájemci. Druhy nákladů vykázané jako režijní již nemohou být vykázány jinde v rozpočtu.
6.
PŘÍJMY
Pokud realizace projektu vytvoří příjmy v částce vyšší, než odpovídá objemu vlastního financování projektu ze zdrojů příjemce podpory, musí být částka příjmů nad příjemcovým vkladem do financování zahrnuta mezi zdroje financování způsobilých nákladů projektu a adekvátně se tak sníží podpora z prostředků Fondu. Příjmy, které nepřesáhnou částku, kterou do financování projektu vkládá příjemce podpory, nesnižují podporu projektu ze zdrojů Fondu; tj. příjemce může vlastní financování projektu zajistit např. prodejem služeb v rámci projektu Veškeré příjmy projektu (bez ohledu na to, zda jejich celková výše dosahuje nebo nedosahuje částky vlastního financování projektu ze zdrojů příjemce), musí být příjemcem průběžně vykazovány v průběžných zprávách. Ověření, zda převýšily vlastní vklad příjemce do financování projektu či nikoli, se provede i na základě předloženého celkového výčtu příjmů za celé období realizace projektu v rámci závěrečného vyhodnocení akce. Mezi příjmy projektu patří:
příjmy za poskytované služby, které jsou i jen částečně financované v rámci projektu (konferenční poplatky, poplatky za školení apod.);
12
příjmy za prodej výrobků a zboží, které jsou přímo vyrobeny z materiálů nebo zboží i jen částečně financovaného v rámci projektu;
příjmy za prodej výrobků a zboží, na jejichž výrobě či prodeji se přímo podílí zakoupené služby i jen částečně financované v rámci projektu;
pronájem prostor, zařízení, software atd. financované v rámci projektu.
Do příjmů projektu se nezapočítávají, např. úroky z bankovního účtu projektu mezi příjmy nepatří. Příjemce ani partner nejsou oprávněni zařízení či vybavení nakoupené z prostředků Fondu, a to i v případě, že podpora byla na nákup použita jen částečně, během realizace projektu až do konce udržitelnosti prodat. Předpokládané příjmy projektu Pokud realizace projektu bude generovat příjmy v částce vyšší, než odpovídá částce vlastního financování projektu ze zdrojů příjemce, pak jsou příjmy ve výši rozdílu těchto částek jedním ze zdrojů financování projektu a při závěrečném vyhodnocení akce tak budou brány jako vlastní zdroje příjemce a adekvátně k tomu bude snížena dotace. V případě, že tyto prostředky budou v následujících letech reinvestovány opět do stejných opatření, na které příjemce obdržel finanční prostředky z Fondu pro zabezpečení udržitelnosti projektu, dotace nebude snížena. Toto musí v závěrečné zprávě prokázat prostřednictvím finanční analýzy, v níž jsou vyčísleny příjmy generované projektem a plán činností, z něhož vyplyne doba po, kterou je příjemce schopen projekt pomocí těchto příjmů udržet. Udržitelnost je blíže popsána v kapitole 4.3 – Podrobný popis projektu (bod 8). Pokud projekt generuje příjmy, které nebyly předpokládány před podpisem smlouvy, je povinností příjemce Fond o těchto příjmech informovat nejpozději v závěrečné zprávě. 7.
VEŘEJNÁ PODPORA
Veřejnou podporou se rozumí každá podpora poskytnutá v jakékoli formě státem (případně územně samosprávným celkem) nebo jinými veřejnými prostředky, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby a která ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Podpora, která splňuje tato kritéria, je neslučitelná se společným trhem EU, a je tedy zakázána. Existují však výjimky z obecného zákazu narušovat hospodářskou soutěž v rámci EU. Veřejnou podporou se rozumí jakákoli hospodářská výhoda pro jeden nebo více podniků, kterou by v běžném průběhu podnikání nezískaly. Příkladem jsou podpory podnikům na investice, vzdělávání, výzkum a vývoj, půjčky a záruky, pomoc v oblasti poradenství, daňová zvýhodnění nebo např. pomoc s investicemi do projektů na ochranu životního prostředí. Podstatné pro určení, zda se jedná o podporu, která zvýhodňuje určitý subjekt, a lze ji proto charakterizovat jako veřejnou, je skutečnost, komu podporovaný projekt přinese výhodu v hospodářské soutěži. Rozhodujícím prvkem není typ organizace příjemce nebo jeho partnerů, ale okruh osob nebo organizací, které díky projektu získají nové znalosti nebo možnosti. 7.1.
Veřejná podpora v rámci programu
Podnikáním se v kontextu práva o veřejné podpoře rozumí provozování ekonomické činnosti – nabízení takových služeb a zboží, které jsou běžně předmětem nabídky trhu. Jakýkoli subjekt, ať už fyzická či právnická osoba, tak může být příjemcem veřejné podpory, pokud činnost, na kterou čerpá podporu z prostředků Fondu, vykonává na trhu v rámci hospodářské soutěže s ostatními hospodářskými subjekty. Platí, že na právní formě příjemce v této souvislosti nezáleží. Neziskové subjekty mohou být v návaznosti na uvedené vymezení také kvalifikovány jako příjemci veřejné podpory. Pojem „podnikání“ v kontextu práva veřejné podpory nelze zaměňovat s jinými termíny, které se vyskytují v právu ČR. 7.2.
Podpora de minimis
Předpisy EU vymezují, že prostředky, které sice splňují znaky veřejné podpory uvedené výše, avšak nedosahují stanovené minimální částky, nemají sílu narušit hospodářskou soutěž, a proto se za veřejnou podporu nepovažují. Toto pravidlo je stanoveno v nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis.
13
Nařízení definuje pojem „jeden podnik“. U subjektu, kterému má být podpora de minimis poskytnuta, je nutné zjistit, zdali není propojen s jiným subjektem nebo i více subjekty. Propojené subjekty jsou pro účely de minimis považovány za „jeden podnik“. Podpory de minimis udělené jednotlivým subjektům v rámci propojeného podniku se sčítají. Znaky jednoho podniku: Podnik vlastní většinu hlasovacích práv v jiném podniku. Jeden podnik má právo jmenovat nebo odvolávat většinu správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku. Jeden podnik může uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy, stanov či zakladatelské listiny. Jeden podnik ovládá většinu hlasovacích práv v jiném podniku. Celková výše podpory de minimis poskytnutá jednomu podniku nesmí v kterémkoli období tří ročních účetních období přesáhnout částku 200 000 €. 7.2.1. Žadatel příjemcem de minimis Před podpisem smlouvy je nutné ověřit, zda podpora de minimis poskytnutá příjemci za poslední 2 uzavřená a aktuální účetní období umožňuje poskytnutí podpory z prostředků Fondu. Podpory de minimis poskytnuté 1. ledna 2010 a později jsou evidované v Centrálním registru podpor malého rozsahu (de minimis). Fond nicméně od příjemce musí získat informaci o tom, jaká účetní období používá. Pokud nastavení účetního období příjemce způsobuje, že evidence podpor de minimis v Centrálním registru podpor malého rozsahu (de minimis) nezahrnuje celé posuzované období, bude Fond od příjemce vyžadovat písemné prohlášení o všech podporách de minimis, které v části rozhodného období neevidované v Centrálním registru podpor malého rozsahu (de minimis) získal. Pokud v projektu figuruje partner s finančním podílem na rozpočtu, může finanční podíl partnera na rozpočtu spadat do režimu de minimis. 7.3.
Bloková výjimka
Kromě podpory de minimis lze v rámci programu aplikovat tzv. blokové výjimky ze zákazu veřejné podpory. Tyto výjimky jsou stanoveny nařízením Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014. Blokové výjimky jsou dány nařízením Komise uvedeným výše upravujícím veřejnou podporu určenou malým a středním podnikům, veřejnou podporu na zaměstnanost, veřejnou podporu na vzdělávání, vnitrostátní regionální investiční podporu a další. Zjednodušeně se jedná o zvýhodněný režim, ve kterém mohou žadatelé čerpat vyšší procentuální míru dotace. Pravidla pro blokové výjimky zpravidla vyžadují spoluúčast na způsobilých nákladech projektu ze strany subjektu, kterému je veřejná podpora poskytována. Výjimky vždy stanovují, jaký maximální podíl ze způsobilých nákladů může být poskytnut z veřejných zdrojů jakožto podpora. Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 vymezuje 13 tzv. režimů podpor, které se liší tím, na jaké aktivity či za jakých podmínek je možné veřejnou podporu poskytovat bez nutného předchozího souhlasu Evropské komise. Aktivity podporované v rámci programu teoreticky spadají jen pod část takto vymezených režimů podpory. 8.
PODÁNÍ ŽÁDOSTI
Pro správné podání žádosti je důležité, aby se žadatel seznámil se závaznými dokumenty, viz kapitola 1 těchto Pokynů. Vyvaruje se tak přehlédnutí některé z podmínek a z toho vyplývajícího pozdního zjištění, že na připravovanou akci není možné finanční podporu získat. Důležitým podkladem pro rozhodování potenciálních příjemců podpory při identifikaci jejich projektových záměrů jsou Přílohy III, aktuální Výzva pro předkládání žádostí a tyto Pokyny. 9.
PODPOROVANÁ OPATŘENÍ
V rámci tohoto Programu je možné žádat na následující podprogramy: III. 1 Vybavení učeben a poraden pro EVVO a EP III. 2 Pilíře EVVO a EP
14
Podrobnosti o cílech jednotlivých opatření a specifikace předmětu podpory jsou uvedeny v Přílohách III Směrnice. Stejně tak výčet oprávněných žadatelů je uveden v Přílohách III. Zpřesnění či omezení Programu a dílčích podprogramů naleznete v aktuální výzvě pro předkládání žádostí, tj. v rámci konkrétní výzvy mohou být vyhlášena pouze některá opatření k podpoře. 10. FORMA A VÝŠE PODPORY Maximální výše podpory na jeden projekt v rámci tohoto Programu, respektive jednotlivých podprogramů, je stanovena v Přílohách III a může být upřesněna v aktuální výzvě. Jde o formu dotace na úhradu nákladů definovaných v cíli programu. Na určení celkové výše podpory může mít vliv stanovení uznatelných nákladů projektu (odečítají se neuznatelné náklady projektu). Dále je konkrétní finanční výše podpory limitována disponibilitou prostředků z celkové alokace na Program a danou výzvu. 11. VÝZVY PRO PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTÍ Vyhlášení výzvy se provádí prostřednictvím webových stránek www.sfzp.cz. Každá výzva má své průběžné pořadové číslo. Obsahem každé výzvy jsou také následující informace:
oblasti podpory,
typy projektů, na které jsou žádosti aktuálně přijímány,
typy žadatelů, kteří v rámci výzvy mohou podávat žádosti, pokud nejsou v plném rozsahu dle Příloh III
termíny pro podání žádostí,
upřesnění pravidel příjmu žádostí,
finanční alokace v rámci dané výzvy,
případná omezení či zpřesnění podmínek stanovených Směrnicí a jejími Přílohami III (finanční omezení, další povinné přílohy atd.).
12. POSTUP PŘI PODÁNÍ ŽÁDOSTI Podání žádosti v rámci výzvy do národních programů dle Příloh III jsou popsány v několika na sebe navazujících krocích, kterým jsou věnovány následující podkapitoly:
Vyplnění žádosti
Kompletace žádosti včetně příloh
Doručení žádosti na podací místo
Opravy a doplnění žádosti
Akceptace žádosti
12.1. Vyplnění žádosti Prvním krokem při podání žádosti o podporu z Fondu je vyplnění formuláře žádosti v elektronické podobě (soubor Excel). Formulář žádosti je součástí každé aktuální výzvy k předkládání žádostí a naleznete ho na adrese www.sfzp.cz (záložka Národní programy, dokumenty ke stažení). Formulář žádosti o podporu je zpracován v souboru MS Excel obsahuje následující listy: Úvod I. Žadatel II. Projekt III. Krycí list rozpočtu IV. Rozpočet projektu V. Osobní náklady 2015 V. Osobní náklady 2016 V. Osobní náklady 2017 VI. Ostatní žádosti žadatele VII. Prohlášení žadatele
15
Kontrolní seznam Průvodce vyplněním jednotlivých listů: List „Úvod“ Na tomto listě vyplňuje žadatel pouze 2 údaje – číslo výzvy a název žadatele, dále z nabídky podprogramů ponechá pouze ten, v rámci něhož žádá o podporu. List „Žadatel“ Žadatel vyplňuje základní identifikační údaje organizace, adresu, statutárního zástupce, kontaktní osobu, bankovní spojení. Tuto kontaktní osobu kontaktuje pracovník Fondu např. za účelem doplnění žádosti a je důležitá její dostupnost na e-mailu a telefonu. List „Projekt“ Žadatel vyplňuje název projektu, místo realizace, výši požadované dotace včetně celkových nákladů, celkových uznatelných nákladů, procentní vyjádření dotace se po vyplnění všech nákladů automaticky vypočítá. Rovněž 3 4 uvede předpokládaný termín zahájení a ukončení realizace projektu . Tento termín se uvádí do žádosti jako orientační a je upřesněn ve Smlouvě o poskytnutí podpory. Žádost podaná po termínu zahájení realizace opatření nebude akceptována. Dále žadatel v rozsahu max. 10 řádků popíše stručný obsah projektu a do tabulky „Parametry projektu“ uvede odhad rozsahu prací a výstupů projektu v počitatelných jednotkách. List „Krycí list rozpočtu“ Žadatel vyplní krycí list rozpočtu, který bude podepsán statutárním zástupcem (u fyzické osoby žadatelem). Žadatel vyčíslí všechny příjmy generované projektem. Příjmy generované projektem mohou mít vliv na výši přiznané podpory. Pokud žadatel žádné příjmy generované projektem neočekává, vyplní do příslušného pole číslo 0. List „Rozpočet“ Při tvorbě rozpočtu je třeba vzít v úvahu velikost realizačního týmu, organizační a technické zajištění aktivit a dobu trvání projektu. Projít podmínky pro posuzování nákladů projektu, zejména respektování obvyklých cen. Po srovnání celkových plánovaných nákladů projektu a podmínek pro čerpání prostředků z programu podpory vyplyne, zda bude nutné hledat ještě další zdroje pro financování projektu. Není dovoleno měnit šedě podbarvená pole, která jsou z tohoto důvodu uzamčena proti zápisu. Ostatní pole se vyplňují/editují, jen je třeba při vkládání dalších řádků zkontrolovat, zda se v rámci příslušné podkapitoly, ale i kapitoly sčítají všechny hodnoty, včetně přidaných položek. Při vyplňování rozpočtu vyplňte úvodní list, poté list osobních nákladů, poté list rozpočtu projektu. Listy jsou vzájemně provázané, je proto nutné postupovat dle výše uvedené posloupnosti.
U všech položek musí být vyplněna jednotka pro posouzení nákladovosti (úvazek, odměna za hodinu, odhadovaný počet hodin, cena za jednotku služby atd.) Rozpočet je rozpočtem realizačním a do listu „Rozpočet projektu“ se vyplňují všechny náklady akce. O uznatelnosti nákladů rozhoduje Fond. Částky v rozpočtu jsou maximální a mohou být měněny pouze v odůvodněných případech a stanoveným postupem (zveřejněným na www.sfzp.cz, sekce Národní programy). O změnu rozpočtu je potřeba žádat Fond předem. Bez písemného souhlasu (vyjádření) Fondu nelze akceptovat změny rozpočtu při žádosti o platbu.
Listy „Osobní náklady 2015 / Osobní náklady 2016 / Osobní náklady 2017“ Nevyplňuje se pro podprogram III.1 V ostatních případech žadatel vyplní list Osobních nákladů pro rok 2015 a v případě, že bude projekt realizovat i v dalším roce, bude třeba vyplnit i list Osobních nákladů pro rok 2016, případně i pro r. 2017. Souhrnná čísla se
3
Za termín zahájení realizace stavby se považuje den, kdy je objednavatelem předáno dodavateli staveniště se zpracováním protokolu o předání staveniště. U nestavebních akcí se za termín zahájení považuje den uzavření smlouvy o dílo. 4 Za termín dokončení stavby se považuje den, kdy je na stavbu vydán kolaudační souhlas podle příslušných ustanovení stavebního zákona v platném znění, resp. datum z předávacího protokolu o ukončení akce.
16
automaticky přesunou do příslušné části listu Rozpočet. Hrubá mzda se uvádí pro celý úvazek, výše úvazku pak desetinným číslem v intervalu 0-1. U DPP se uvede předpokládaný počet hodin za celý rok trvání projektu. List „Ostatní žádosti žadatele“ Záložka obsahuje dvě tabulky: Přehled grantů, smluv nebo půjček získaných během uplynulých tří let od evropských institucí, EDF, nebo ostatních členských zemí EU, státního rozpočtu ČR či jiných národních zdrojů. Přehled žádostí o poskytnutí grantu, které byly v roce podání žádosti předloženy (nebo budou předloženy) evropským institucím, EDF nebo ostatním členským státům EU, státnímu rozpočtu ČR či jiným národním zdrojům. Výsledná podpora může být stanovena ve spolupráci s ostatními poskytovateli finančních prostředků. List „Prohlášení žadatele“ Tento list podepisuje statutární zástupce (u fyzické osoby žadatel) a je nezbytnou součástí žádosti. Statutární zástupce (žadatel) stvrzuje svým podpisem řadu důležitých prohlášení, která jsou předpokladem získání dotace. List „Kontrolní seznam“ Tento list obsahuje výčet nezbytných příloh dokládaných pro jednotlivé podprogramy. Tyto přílohy tvoří nedílnou součást žádosti. Zelené pole slouží k zaškrtnutí, že je dokument fyzicky přiložen k žádosti. Pokud žadatel bude předkládat k žádosti dokument navíc, je potřeba dokument připsat do tohoto kontrolního seznamu. S případnými dotazy ohledně vyplňování žádosti či povinných příloh se může žadatel obracet na kontaktní místa uvedená v příslušné výzvě, na webových stránkách Fondu, případně na pracovníky oddělení koordinace, podpory NP a RF. Aby mohla být žádost prohlášena za formálně úplnou, musí být kompletně vyplněna, doložena všemi požadovanými přílohami (viz kontrolní seznam), podepsána statutárním zástupcem (u fyzické osoby žadatelem) včetně uvedení data podpisu. 12.2. Kompletace žádosti včetně příloh Žadatel vyplněný formulář žádosti o podporu společně s požadovanými přílohami doručí v zalepené a označené obálce v podatelně sídla Fondu na výše uvedené adrese. Žádost o poskytnutí podpory se podává 2x v tištěné podobě (originál a kopie) a 1x na nosiči CD. Žádost v elektronické podobě musí obsahovat formulář Žádosti, podrobný popis projektu/projektová dokumentace a zpravidla poslední výroční zprávu. Elektronická verze žádosti musí být zpracována v obvyklých formátech (Microsoft Word, Excel, případně Open Office).
12.3. Doručení žádosti na podací místo Žádost se všemi požadovanými údaji a doklady v zalepené a označené obálce (krabici apod.) musí být doručena (předána) na podací místo nejpozději do konce vyhlášené lhůty pro předkládání žádostí (termín specifikuje příslušná výzva) osobně či jiným vhodným způsobem. V případě zaslání poštou (doručovatelskou službou) je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou na doručení (rozhodující je datum a čas doručení). Obálka/krabice bude obsahovat název a adresu žadatele, adresu Fondu, označení Příloh a číslo výzvy, viz níže. Podací místo Název žadatele Ulice, číslo popisné/číslo orientační PSČ NÁZEV ADRESNÍ POŠTY Žádost o podporu –Národní programy, Přílohy III, 9. výzva Státní fond životního prostředí ČR Olbrachtova 2006/9 140 00 Praha 4
17
12.4. Opravy a doplnění žádosti Po doručení žádosti na Fond pověření pracovníci Fondu posoudí žádost z hlediska formální úplnosti a souladu s podmínkami stanovenými Směrnicí. Předložené žádosti, které nejsou: v souladu se základními podmínkami Fondu např. s vyhlášeným předmětem podpory, žadatel nepatří mezi oprávněné příjemce, žadatel překročil finanční omezení apod. žádost nebyla doručena v termínu výzvy nebyla žadatelem ve stanoveného termínu doplněna jsou vyřazeny z dalšího posuzování a hodnocení a žádost je na vyžádání žadatele vrácena. Pokud žádost obsahuje nedostatečné podklady, bude pracovník Fondu zpravidla elektronicky (e-mail, datovou zprávou) kontaktovat žadatele a upřesní požadavky na doplnění žádosti. Lhůtu pro dodání vyžádaných dokladů stanoví pracovník ve výzvě k doplnění. Lhůta pro dodání podkladů je 5 dnů, neurčí-li pracovník Fondu jinak. Na základě dosavadních zkušeností doporučujeme, aby v období od ukončení příjmu žádostí do akceptace žádosti byla k dostižení kontaktní osoba uvedená ve formuláři žádosti. Případné včasné doplnění/opravy žádosti pracovníci příslušného oddělení řeší právě s kontaktní osobou.
12.5. Akceptace žádosti Akceptace žádosti je potvrzením formální úplnosti a přijatelnosti žádosti a umožňuje postoupení žádosti v procesu administrace k věcnému hodnocení projektu. Žádosti je přiděleno akceptační číslo, které je identifikací konkrétní žádosti a používá se i ke komunikaci mezi žadatelem a Fondem. O akceptaci žádosti je žadatel srozuměn dopisem. Je-li žádost vyřazena z dalšího posuzování, protože nebyly splněny základní podmínky pro poskytnutí podpory, je žadatel informován o její neakceptaci. Administrace neakceptované žádosti je ukončena a na vyžádání žadateli bude vrácena zpět. Akceptovaná žádost je přidělena projektovému manažerovi, který ji posoudí z hlediska specifických podmínek přijatelnosti a zároveň prověří způsobilost/nezpůsobilost nákladů, základ pro stanovení podpory a další technické parametry projektu. V případě nejasností je žadatel požádán o vysvětlení či zdokumentování.
13. ZPŮSOB HODNOCENÍ A VÝBĚR PROJEKTŮ K PODPOŘE Po ukončení příjmu žádostí začíná několikastupňový proces hodnocení. Nejprve se žádost posuzuje z formálního hlediska, v další fázi se provádí technicko-ekonomické a souběžně s ním i odborné posuzování. Žádosti, které byly doporučené k financování, jsou dále projednávány Radou Fondu. Rada Fondu jako poradní orgán ministra životního prostředí posoudí vhodnost všech projektových žádostí k financování a doporučí ministrovi žádosti ke schválení nebo k zamítnutí. Po schválení ministrem následuje uzavření smlouvy s úspěšným žadatelem. O výsledku posouzení formální úplnosti bude žadatel informován akceptačním/neakceptačním dopisem, o výsledku z hodnocení o přijatelnosti poskytnutí podpory obdrží rozhodnutí ministra o poskytnutí či zamítnutí podpory. Všechny žádosti, které uspěly ve formálním posouzení, jsou podrobeny technicko-ekonomickému a odbornému posouzení. Každou projektovou žádost hodnotí dva pracovníci Fondu - odboru národních programů. Hodnotitel nesmí mít žádnou vazbu na žadatele nebo partnery, která by mohla vést ke zvýhodnění, nebo znevýhodnění v procesu posuzování. Zpravidla s vyhlášením výzvy k podávání žádostí o podporu jsou zveřejňována hodnotící kritéria, viz níže.
18
13.1. Hodnotící kritéria zpravidla představují tato hlediska: HODNOTÍCÍ KRITÉRIA 1. SCHOPNOST A PŘIPRAVENOST ŽADATELE PROJEKT REALIZOVAT 1.1
Žadatel je technicky schopen projekt realizovat.
20 5
Plný počet bodů získá ten žadatel, který prokáže: odbornou kapacitu pro realizaci projektu či činností, k jejichž zlepšení má projekt přispět (kvalifikace zaměstnanců a partnerů, objem poskytovaných služeb, významné výstupy činnosti, apod.) organizační zázemí, systém řízení či komunikace (počet zaměstnanců, funkční organizační členění, apod.) materiální zázemí (s výjimkou toho, které chce pořizovat v rámci projektu) zkušenosti v odborné části (historie činností souvisejících s projektem), nebo v oblasti organizování (stavby, pořizování investic, nákupy zařízení, pořádání vzdělávacích akcí, atd...). Při hodnocení je přihlíženo k historii organizace, objemu poskytovaných služeb i ke zkušenostem zaměstnanců uvedených v žádosti nebo v životopisech. Důležité je vztahovat tyto podmínky k plánovaným aktivitám projektu. 1.2
Žadatel má odpovídající administrativní kapacitu na zajištění realizace projektu.
5
Kritérium se soustředí na kapacity související s realizací projektů a jejich kvalitní administrací. Z žádosti nebo příloh musí být zjevné, že si je vědom zejména potřeby: řízení a koordinace – příp. delegování pravomocí finančního řízení podpůrných činností – logistika, atd. V popisu žadatele, v jeho organizačním uspořádání musí být patrno, že si je žadatel vědom činností potřebných pro zajištění administrace projektů – zda se vedení věnuje řízení projektů nebo je deleguje, zda je zajištěno finanční řízení a účetní činnosti, případné poradenství právní a jiné. Zde jsou pozitivně hodnoceny zkušenosti členů týmu s administrací projektů. 1.3
Organizační struktura řízení projektu je jasně popsána, včetně rozdělení a zajištění jednotlivých kroků během realizace. Role jednotlivých partnerů jsou jasně popsány
5
Hodnotí se, zda organizační struktura navržená v rámci konkrétního projektu pokrývá veškeré důležité oblasti jeho realizace a to dostatečnou kapacitou (PR a komunikace, finanční řízení, koordinace, odborná část apod.). Odpovědnosti jednotlivých členů týmu jsou jasně vymezeny (publicita, vyúčtování, výběrová řízení, příprava seminářů). Jsou popsány způsoby komunikace/organizace (schůzky projektového týmu, jejich četnost, sdílení informací). Pokud jsou zapojeni externisté nebo partneři – je popsán způsob jejich zapojení a důvody jejich zapojení – např. odbornost, know-how, způsob zapojení do projektového týmu. 1.4
Žadatel má zkušenosti s řízením alespoň jednoho podobně zaměřeného a objemově/finančně srovnatelného projektu.
3
V rámci kritéria se hodnotí zkušenosti žadatele jako organizace. Plný počet bodů získá žadatel, který má zkušenosti s projektem investičním/ neinvestičním nebo oběma (dle předkládaného projektu) a finančně srovnatelným – v řádu/násobku nákladů. Nehodnotí se zkušenosti členů týmu, ale žadatele jako takového. Financování projektu může být zajištěno z různých zdrojů – nejen veřejných např. v rámci Strukturálních fondů. 1.5
Publicita projektu je jasně popsána, včetně jednotlivých aktivit pro zajištění publicity.
19
2
Je hodnoceno, zda si je žadatel vědom povinnosti informovat o projektu i o zdroji financování a má plán využití alespoň 3 informačních kanálů: povinné označení místa realizace projektu – billboard, pamětní deska, banner, roll up, apod. webové stránky alespoň 1 další způsob informování cílové skupiny, stakeholderů (veřejné správy, dalších organizací a institucí), využití eventů (Dny otevřených dveří, slavnostní otevření), atd.
2. VÝZNAM (RELEVANCE) PROJEKTU 2.1 Projekt významně přispívá k naplňování cíle výzvy a daného programu
30 7
Kritérium hodnotí, zda projekt: vytváří podmínky pro udržitelnost existujících služeb/produktů (pokud je jeho součástí zlepšení podmínek pro realizaci již existujících služeb a produktů a jejich „vylepšená“ realizace, propagace, atd.) a/nebo vytváří produkty/služby přispívající k udržitelnosti organizace (pokud je jeho součástí vytvoření, realizace a propagace nových služeb) a/nebo vytváří podmínky pro zlepšení institucionálních a vnitřních kapacit organizace. A zároveň: je prokázána jeho potřebnost – je popsán způsob, jakým k udržitelnosti činnosti/organizace přispívá
2.2
Projekt přispívá k naplnění cílů příslušné strategie (místní/regionální/sektorové).
7
Kritérium sleduje, zda si je žadatel vědom existence relevantních strategií a jejich obsahu ve vztahu k projektu: Sektorově nebo místně relevantní strategie jsou zmíněny (záleží na typu přinášených aktivit – může se opírat rovněž o strategii na mezinárodní úrovni, pokud na téma české či místní strategie zapomínají). Je definována strategie nebo opatření, k jehož realizaci projekt přispívá. Vazba mezi projektem a příslušnou strategií/ opatřením je popsána tak, že je jasný příspěvek projektu k naplňování strategie. Není rozhodující množství strategií, ale přesvědčivost prokázání vazby a relevance strategie.
2.3
Zdůvodnění projektu je jasné a cíl projektu je reálný a v souladu s požadavky na výstupy projektu.
8
Kritérium hodnotí zda: Je projekt přesvědčivě zdůvodněn – je dobře popsána výchozí situace a definován problém, který je relevantní z hlediska podporovaných oblastí a aktivit. Zacílení projektu odpovídá definovanému problému (Pomůže dosažení cíle projektu, ke změně výchozí situace, k řešení daného problému?). Dosažení takto definovaného cíle projektu je přímo vázáno na vytvoření povinných výstupů projektu (zlepšení podmínek pro realizaci nebo zvýšení kvality stávajících služeb/vytvoření nové udržitelné služby/aktivita vedoucí k rozšíření či posílení povědomí/znalosti v oblasti životního prostředí včetně způsobů jejich ověření).
2.4
Projekt vhodným a účinným způsobem přispívá k řešení identifikovaného cíle a cílová skupina je dobře identifikována, jsou popsány její potřeby.
8
Kritérium se zaměřuje na vztah definovaného cíle a potřeb cílové skupiny. Hodnotí především zda: Je vhodným způsobem zvolena a popsána cílová skupina – geografické/demografické charakteristiky/ jiné charakteristiky/společné problémy a potřeby. Je cílová skupina kvantifikována. Jsou definovány její potřeby. Tyto potřeby byly zjištěny/definovány relevantním způsobem (např. průzkumem/vyplývají ze statistik, apod.). Cíl projektu reaguje na tyto potřeby.
3. KONCEPT A UCELENOST PROJEKTU, RIZIKA A VÝSTUPY 3.1
Struktura projektu je jasně definována a jednotlivé aktivity projektu jsou jasně stanoveny (činnosti, včetně kvantifikace a návazného rozpočtu).
20
25 7
Kritérium hodnotí, zda: Jsou aktivity projektu logicky a jasně členěny a vykazují vnitřní konzistenci. Každá aktivita prokazatelně přispívá k vytvoření některého z definovaných výstupů, je popsána vazba mezi aktivitami a výstupy. Je popsáno jakým způsobem bude aktivita realizována – způsob realizace, časová posloupnost činností, kdo bude danou aktivitu/činnost realizovat. Je jasná návaznost aktivit na položky rozpočtu.
3.2
Navržený harmonogram realizace projektu je konzistentní a realistický a odpovídá potřebám daného projektu.
6
Kritérium se soustředí na to, zda: Lze z dostupných informací konstatovat, že projekt je odpovídajícím způsobem připraven k realizaci. Je celkový harmonogram projektu úměrný aktivitám projektu (není neúměrně dlouhý/nebezpečně krátký). Aktivity na sebe logicky a s dostatečnou rezervou navazují (v případě, že realizace jedné aktivity podmiňuje zahájení další)/Pokud běží více aktivit paralelně, existuje v rámci projektového týmu dostatečná kapacita pro kvalitní a včasnou realizaci všech. Z dostupných informací o velikosti a finančních obratech organizace lze usuzovat, že harmonogram čerpání je nastaven úměrně možnostem organizace a jejího cash-flow.
3.3
Zvolené projektové výstupy jsou relevantní a realistické, jsou kvantifikované a objektivně měřitelné.
6
Kritérium se koncentruje na výstupy a výsledky projektu, zejména zda: Jsou správně stanovené úrovně – výstupy (vznikají na základě realizace aktivit projektu, realizátor je může ovlivnit ze 100% svojí činnosti) a výsledky (jak se realizace projektu promítne do vnějšího světa; co se na základě výstupů projektu změní v okolí projektu, ovlivnitelné pouze částečně, vstupuje do toho velké množství vnějších faktorů). Jsou výstupy kvantifikovány rozumně, měřitelně. Jsou výsledky kvantifikovány rozumně, měřitelně. Je srozumitelně popsán způsob, jak žadatel došel k uvedeným hodnotám, z čeho vycházel. Odpovídají investovaným kapacitám/vycházejí z realistického posouzení situace.
3.4
Rizika projektu jsou jasně definována, navržená opatření uvedená rizika minimalizují.
6
Při hodnocení rizik projektu je třeba mít na zřeteli, že dobře popsaná rizika neznamenají větší rizikovost projektu, naopak větší šanci na jejich eliminaci. Hodnoceno bude zejména, zda: Jsou popsána rizika ve všech oblastech (finanční, řízení projektu, nastavení smluvních vztahů, atd.) a fázích (v průběhu výstavby, v době udržitelnosti, apod.) realizace projektu, kde je to relevantní. Jsou akceptovatelným způsobem posouzena pravděpodobnost a závažnost rizika. Jsou navržena opatření k minimalizaci rizika/pokud nelze rizika eliminovat, existuje „plán B“.
4. ROZPOČET 4.1
4.2
25
Uvedené položky rozpočtu jsou pro realizaci aktivit nezbytné, je doložena kvantifikace jednotek jednotlivých položek rozpočtu. Kritérium se zaměřuje na správnost struktury rozpočtu, jeho přehlednost, a správné nastavení objemů položek zejména ve vazbě aktivity-rozpočet: Rozpočet je přehledný. V rozpočtu jsou vyplněny všechny požadované listy. Jeho položky jsou srozumitelně formulované, dostatečně podrobné a zařazené do správných „kolonek“ (hmotný x nehmotný majetek, služby) Položky rozpočtu vycházejí z realizovaných aktivit – jsou identifikovatelné. V rozpočtu nejsou položky, které nejsou nezbytné nebo zcela navíc ve vztahu k aktivitám projektu Z porovnání rozpočtu a popisu aktivit je jasné, že kvantifikace položek je úměrná náročnosti realizace aktivit. Pokud není možné přiřadit položky k aktivitám projektu (zejména externí služby a další dodávky nejsou v popisu aktivit dostatečně zdůvodněny), nebo pokud jsou kvantifikace položek naddimenzované má hodnotitel právo navrhnout snížení objemu položky nebo položku zcela vyškrtnout. Pokud nejsou položky/aktivity nezbytné k realizaci projektu, má hodnotitel právo navrhnout vyškrtnutí položky nebo celé aktivity. Celkové uznatelné výdaje projektu jsou přiměřené a jednotkové ceny jsou přiměřené a odpovídají cenám na trhu.
21
9
7
Posuzuje přiměřenost rozpočtu jako celku v poměru cena/výkon, hodnotí přiměřenost jednotkových cen uvedených položek: Rozpočet jako celek je optimálně nastaven v poměru cena/výkon. Jednotkové ceny v relevantním formátu jsou uvedeny. Ceny odpovídají cenám obvyklým/mzdy odpovídají obvyklým cenám práce nebo je přesvědčivě zdůvodněno, proč jsou větší.
4.3
Udržitelnost ověřitelných výsledků projektu po dokončení bude zajištěna a je uveden její způsob.
9
Kritérium se soustředí na hodnocení udržitelnosti projektu: Navrhované způsoby udržení jsou adekvátní a realistické/příliš se nespoléhají na proměnlivé vnější prostředí (např. na politickou situaci, dotace). Přispívá k diverzifikaci zdrojů financování/rozšíření cílové skupiny/zvýšení kapacity služeb/zvýšení atraktivity pro cílovou skupinu/propagace služeb. Reflektuje institucionální udržitelnost – získané know-how zůstane v organizaci – bude dále rozvíjeno/vytvořené podmínky budou řádně spravovány – dále rozvíjeny. Reflektuje finanční udržitelnost – budoucí financování není primárně dotační/minimalizuje závislost na veřejných zdrojích/vytváří vlastní zdroje nebo vybuduje službě pevné místo, se kterým dlouhodobé dotační programy počítají/ nastartuje procesy fundraisingu a získávání dalších zdrojů. Další provoz investice/služby není nadměrně zatěžující, jsou rámcově vyčísleny náklady na další provozování a je jasné, z čeho budou financovány.
CELKEM
100
14. PUBLICITA Do nákladů na realizaci opatření lze započítat náklady na publicitu projektu nebo výrobu a umístění informačních tabulí či jiné vhodné opatření. Příjemce podpory je povinen učinit veškeré nezbytné úkony ke zveřejnění skutečnosti, že projekt financuje nebo spolufinancuje Fond ve spolupráci s MŽP. Příjemce podpory je zejména povinen zmínit se o projektu a finančním příspěvku Fondu a participaci MŽP v informacích poskytnutých konečným příjemcům výstupů projektu, ve svých interních a výročních zprávách, na konferencích a seminářích týkajících se projektu a při jakémkoli styku s médii. Jakékoli zveřejnění ze strany příjemce podpory v jakékoli formě a prostřednictvím jakéhokoli média včetně internetu musí obsahovat následující sdělení: „Tento projekt/publikace (dokument, leták atd.) byl/a vytvořen/a za finanční podpory Státního fondu životního prostředí České republiky a Ministerstva životního prostředí“. Příjemce podpory je povinen uvést logo Fondu a MŽP všude tam, kde je to vhodné. Povinně se obě loga uvádějí vždy na titulní nebo poslední straně letáku, publikace, plakátu, pozvánky apod. V případě elektronicky zveřejňovaných informací (webové stránky, audiovizuální materiály) platí, že logo musí být dobře viditelné a doplněné odkazem na stránky www.mzp.cz a www.sfzp.cz. Organizátoři akcí, jako jsou konference, semináře, výstavy, veletrhy apod., které souvisejí s podpořeným projektem, jsou povinni zřetelně informovat účastníky o podpoře ze strany Fondu a MŽP. Příjemci podpory jsou povinni informovat projektového manažera Fondu a odbor komunikace Fondu s dostatečným časovým předstihem (minimálně 14 dní předem) o plánovaných akcích tak, aby se zástupce Fondu mohl těchto akcí zúčastnit. Loga je třeba uvádět v souladu s grafickými pravidly platnými pro logo MŽP a Fondu. Pravidla jsou dostupná na adrese: http://www.sfzp.cz/sekce/461/loga-ke-stazeni/ . V případě nejasností, jak při naplňování pravidel publicity postupovat, je možné kontaktovat Odbor komunikace SFŽP ČR na e-mailové adrese
[email protected]. Podoba trvalé publicity na místě realizace projektu se dohodne individuálně s projektovým manažerem, který podobu zkonzultuje s odborem komunikace Fondu. Náklady, které vynaloží příjemce podpory při výrobě a instalaci pamětní desky nebo jiného schváleného prostředku publicity, jsou uznatelným výdajem. 15. KONTAKTY Státní fond životního prostředí ČR Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4 Tel.: 267 994 300 Fax: 272 936 597,
[email protected] , https://www.sfzp.cz
22
Elektronická adresa podatelny:
[email protected] ID datové schránky: favab6q Odbor národních programů: Oddělení II: Mgr. Edita Michalová, tel.: 267 994 592,
[email protected] Oddělení koordinace, podpory NP a RF: Lenka Weisová, tel.: 267 994 422,
[email protected] 16. PŘÍLOHY K POKYNŮM PRO ŽADATELE Výkaz práce k projektu Čestné prohlášení k podpoře malého rozsahu (de minimis)
23
Výkaz práce v rámci projektu: Číslo smlouvy: Výzva k proplacení č.: Příjemce dotace: Název partnerské organizace: Jméno pracovníka: Vykazovaný měsíc a rok: Výše pracovního úvazku v organizaci: Podíl projektu v rámci úvazku Počet pracovních dní v měsíci Den pá* so ne po út st čt pá so ne po út st čt pá so ne po út st čt pá so ne po út st čt pá so ne
Datum
Popis činnosti pro projekt
Odpracované hodiny
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 Celkem odpracovaných hodin pro projekt
* dny jsou nastaveny vzorově, vyplňte je dle příslušného měsíce
24
0
Čestné prohlášení k podpoře malého rozsahu (de minimis) Název subjektu (žadatele) IČ (RČ) Sídlo (adresa) Obdržené podpory de minimis Prohlašuji, že výše uvedený subjekt ke dni podpisu tohoto prohlášení v rozhodném období 5 (tj. v současném a dvou předcházejících účetních obdobích )
neobdržel žádné podpory malého rozsahu (de minimis), obdržel následující podpory malého rozsahu (de minimis): * Datum poskytnutí podpory
Účetní období
Výše obdržené podpory v Kč
Poskytovatel podpory
Výše obdržené 6 podpory v €
2
Počátek období
Konec období
Aktuální účetní období Poslední ukončené účetní období Předposlední ukončené účetní období
Prohlášení ke zpracování osobních údajů Souhlasím se zpracováním osobních údajů obsažených v tomto prohlášení ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění p. p., za účelem evidence podpor malého rozsahu v souladu se zákonem č. 7 8 215/2004 Sb.. Tento souhlas uděluji správci a zpracovateli pro všechny údaje obsažené v tomto prohlášení, a to po celou dobu 10 let ode dne udělení souhlasu. Zároveň jsem si vědom/a svých práv podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Všechny uvedené údaje jsou přesné a pravdivé a jsou poskytovány dobrovolně. V ……………………….…
dne …………………………
………………………………………………… Razítko, čitelný podpis oprávněné osoby
5
V souladu s § 3 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, je účetní období definováno jako nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. 6 K přepočtu CZK na EUR se použije kurz vydaný Evropskou centrální bankou platný k datu poskytnutí podpory de minimis. * Nehodící se škrtněte. 7 Správcem je koordinační orgán ve smyslu zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění p. p. 8 Zpracovatelem je poskytovatel veřejné podpory ve smyslu zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění p. p.
25
