POJETÍ STÁTU V DĚJINÁCH FILOZOFIE I. • Platón:
panovník jako osvícený filozof (mýtus o jeskyni)
• Aristoteles:
člověk a jako zoón politikon, formy stát
• Tomáš Akvinský:
teorie tří zákonů (lex aeterna, lex naturalis, lex humana)
• Niccolo Macchiavelli:
důraz na silného jedince, který je schopen získat a udržet si moc i za použití jakýchkoli prostředků nezávisle na legitimitě jejího uchopení
POJETÍ STÁTU V DĚJINÁCH FILOZOFIE II. Thomas Hobbes:
v přirozeném stavu válka všech proti všem (homo homini lupus), po uzavření společenské smlouvy absolutistická vláda jedince
John Locke:
důraz na vlastnictví a lidskou svobodu jako základní pilíře státu, uzavření společenské smlouvy za účelem ochrany vlastnictví, zakladatel politického liberalismu
Charles de Montesquieu:
teorie dělby moci na tří navzájem se kontrolující složky
POJETÍ STÁTU V DĚJINÁCH FILOZOFIE III. Jean J. Rousseau:
teorie společenské smlouvy, kdy přirozený stav je stavem rajským, kdy je člověk svobodný, naopak vstup do společnosti je zdrojem nerovností
Karel Marx:
teorie základny a nástavby, třídní boj směrem ke komunistické společnosti
Max Weber:
stát jako monopol legitimního výkonu donucovací státní moci, tři druhy autorit: charismatická, legální a tradiční
POJETÍ STÁTU A JEHO ZÁKLADNÍ SLOŢKY POJETÍ STÁTU:
•SLOŢKY STÁTU:
korporace usedlého národa s původní mocí vládní (Jellinek) trvalý organický svazek lidstva, jisté teritorium obývajícího, s jedinou vůlí a jedinou mocí nejvyšší (Pražák) státní národ státní území státní moc
•BLÍZKÉ POJMY
stát, národ, etnikum, lid, občané státní občanství (ius sanguinis vs. soli)
STÁTNÍ SUVERENITA, LEGALITA A LEGITIMITA STÁTNÍ MOCI • STÁTNÍ SUVERENITA:
schopnost státu prosazovat na svém území obecnou vůli vnitřní suverenita státu vnější suverenita státu
• LEGALITA STÁTNÍ MOCI:
pojem zákonnosti ve vztahu k občanům pojem zákonnosti ve vztahu k státní moci
•LEGITIMITA STÁTNÍ MOCI:
lid jako zdroj legitimity státní moci legitimační řetězec jiné zdroje legitimity státní moci
PRÁVNÍ STÁT • POJEM PRÁVNÍHO STÁTU: zákonnost i užívání státní moci • ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY PRÁVNÍHO STÁTU: - legitimita vzniku státní moci - pravidelně se opakující volby (všeobecné, rovné, tajné) - legalita výkonu státní moci - ochrana základních lidských práv a svobod - horizontální dělba moci - systém brzd a rovnovah - fungující tržní hospodářství
STÁTNÍ FORMY • monarchie: absolutní, stavovská, konstituční • tyranie, diktatura, totalita • aristokracie • oligarchie, plutokracie • demokracie: přímá vs. nepřímá • anarchie, ochlokracie
PŘÍMÁ DEMOKRACIE • historicky: - Aténský stát - town-meetings - Landsgemeinde • referendum • plebiscit • lidová iniciativa • petice • recall
POLITICKÉ SYSTÉMY (horizontální dělba moci)
• PARLAMENTNÍ SYSTÉM - např. Itálie, Irsko, ČR atd. - instituty vyslovení důvěry, kontrasignace
• PREZIDENTSKÝ SYSTÉM - např. Spojené státy, Brazílie, Argentina atd. - instituty přímé volby hlavy státu, prezident v čele vlády
• KOMBINOVANÉ SYSTÉMY - poloprezidentský systém (Francie) - kancléřský systém (Spolková republika Německo) - direktoriální systém (Švýcarsko)
JEDNOTNÝ STÁT, SLOŢENÝ STÁT, SOUSTÁTÍ (vertikální dělba moci)
• UNITÁRNÍ STÁT - centralizovaný koncentrovaný - centralizovaný dekoncentrovaný - decentralizovaný - unitární stát s autonomní oblastí
• SLOŢENÝ STÁT - federace
• SOUSTÁTÍ - reálná unie - konfederace - aliance
POLITICKÉ REŢIMY • DEMOKRATICKÝ REŢIM - přímá vs. zastupitelská demokracie
• AUTORITATIVNÍ REŢIM - charakteristické prvky - Chile za éry gen. Pinocheta
• TOTALITNÍ REŢIM - charakteristické prvky - nacismus - komunismus
FUNKCE A DRUHY ÚSTAV • funkce
ústav:
politická funkce (pravidla boje o moc)
právní funkce
(vrchol hierarchie právních předpisů)
kulturní funkce (vyjádření státní ideje)
• druhy
ústav:
psaná vs. nepsaná ústava materiální vs. formální ústava monolegální vs. polylegální ústava reálná (de facto) vs. nominální (de iure) ústava rigidní vs. flexibilní ústava
HLAVNÍ ETAPY ÚSTAVNÍHO VÝVOJE ČESKÝCH ZEMÍ • období od revolučního roku 1848 do vzniku ČSR (1848-1918) • období tzv. První republiky a Druhé republiky (1918-1939) • období Protektorátu Č+M a tzv. Třetí republiky (1939-1948) • období komunistického reţimu (1948-1989) • období od Sametové revoluce do zániku ČSFR (1989-1992)
KLÍČOVÉ DĚJINNÉ OKAMŢIKY LET 1848-1993 • • • • • • • • • • • • • •
1848 1851-1860 1867-1918 1918-1938 1938 1938-1939 1939-1945 1945-1948 1948 1948-1989 1968 1989 1989-1992 1993
revoluční rok v Habsburské monarchii Bachův absolutismus Rakousko-Uhersko I. Československá republika Mnichovská dohoda II. Československá republika Protektorát Čechy a Morava III. Československá republika Únorový puč Československá socialistická republika Praţské jaro a sovětská okupace Sametová revoluce Československá federativní republika vznik České republiky
ZÁKLADNÍ ÚSTAVNÍ DOKUMENTY • • • • • • • •
• • • • •
Prosincová ústava (1867) Tříkrálová deklarace, Washingtonská deklarace (1918) zák. č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného státu čs. (recepční norma) zák. č. 37/1918 Sb., Prozatímní ústava zák. č. 121/1920 Sb., Ústavní listina Československé republiky Mnichovská dohoda (1938) Výnos říšského kancléře č. 75/1939 Sb., o zřízení Protektorátu Č+M dekrety prezidenta republiky E. Beneše, zejm. dekret č. 11/1944 Sb., o obnovení právního pořádku; č. 16/1945 Sb., o potrestání nacistických zločinců; č. 33/1945 Sb., o úpravě čs. státního občanství osob národnosti německé a maďarské úst. zák. č. 150/1948 Sb., Ústava ČSR (Ústava 9. května) úst. zák. č. 100/1960 Sb., Ústava ČSSR (Socialistická ústava) úst. zák. č. 143/1968 Sb., o Československé federaci úst. zák. č. 23/1991 Sb., Listina základních práv a svobod úst. zák. č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
ÚSTAVNÍ VÝVOJ V LETECH 1848-1918 1848: - revoluční rok 1848 (Frankfurt, Paříţ, Berlín, Vídeň) - Praţské petice (jazyková rovnoprávnost, nezávislost) - Dubnová, Pillersdorfova ústava (oktrojovaná) - Praţské revoluční nepokoje - abdikace cís. Ferdinanda ve prospěch Františka Josefa I. 1849: - Březnová, Stadionova ústava (oktrojovaná) 1851: - Silvestrovské patenty - začátek Bachova absolutismu 1860: - Říjnový diplom - konec Bachova absolutismu 1861: - Únorová, Schmerlingova ústava (oktrojovaná) 1867: - Prosincová ústava - reální unie Rakousko-Uhersko
VÝVOJ VOLEBNÍHO PRÁVA 1861 - zavedení voleb do zemských sněmů - vznik Říšské rady se dvěma komorami: s dolní Poslaneckou sněmovnou obsazovanou delegací ze zemských sněmů a s horní Panskou sněmovnou obsazenou členy dědičnými, členy z titulu zastávané funkce a členy jmenovanými císařem za zásluhy 1867 - Rakousko-Uherské vyrovnání: uţší a širší sněmovna 1873 - zavedení přímé volby do dolní sněmovny - kuriální volební systém: kurie velkostatkářů, kurie měst, kurie obchodních komor, kurie venkovských obcí 1882 - Taaffeho volební reforma: sníţení majetkového censu 1896 - Badeniho volební reforma: zavedení páté dělnické kurie 1907 - Beckova volební reforma: zavedení všeobecného volebního práva 1919 - rozšíření volebního práva na ţeny
VZNIK ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY 1915:
- Clevelandská dohoda: původní záměr federace
1918:
- Tříkrálová deklarace: vyslovení všech říšských a zemských poslanců pro sebeurčení - Pittsburská dohoda: přihlášení se Slováků k ČSR - Manifest císaře Karla I.: federalizace monarchie - Washingtonská deklarace: odmítnutí císařského manifestu, prohlášení nezávislosti - Československá národní rada (TGM, Beneš, Štefánik) - Národní výbor československý (Švehla, Kramář, Rašín aj.) - 28.10.: proklamace nezávislosti a vzniku ČSR - 30.10.: Martinská deklarace - úst. zák. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného státu československého (recepční norma, kontinuita vs. diskontinuita) - úst. zák. 37/1918 Sb., Prozatímní ústava (1 kom. NS 256-270)
HRANICE ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY – Versailleská mírová smlouva ze dne 28.6.1919, zvěřejněná jako zák.č. 217/1921 Sb., která stanovila hranici Československa s Německem, – Saint-Germainská smlouva ze dne 10.9.1919, vydaná jako zák.č. 507/1919Sb., v níž Rakousko uznalo státní svrchovanost nově vzniklého státu i průběh hranic Československa s Rakouskem; do této smlouvy bylo včleněno rovněž ust. o připojení Podkarpatské Rusi k Československu publikované jako zák.č. 508/1921 Sb., – Trianonská smlouva ze dne 4.6.1920, zveřejněná jako zák.č. 102/ 1922 Sb., stanovící hranice mezi Československem a Maďarskem, – Sévreská smlouva ze dne 10.8.1920 týkající se hranice mezi Československem a Polskem
ÚSTAVNÍ LISTINA ČSR 1920 - úst. zák. 121/1920 Sb., 6 hlav, 134 článků; rigidní, polylegální - preambule: národ československý - 10 uvozovacích článků, Ústavní soud
- Malá Saint-Germainská smlouva: Podkarpatská Rus - Národní shromáždění: 300 poslanců (6, 21, 30), 150 senátorů (8, 26, 45) - poměrný volební systém u obou komor, volební reverzy - sésiový systém, 24 členný Stálý výbor - prezident republiky, každý úkon kontrasignován, reálné postavení TGM - vláda, soustava soudů (ÚS, NS, NSS) - katalog lidských práv - hodnocení: idea čechoslovakismu, župní zřízení, Pětka
MNICHOVSKÁ DOHODA, II. REPUBLIKA - 29.9.1938: Mnichovská dohoda (41.000 km², 4,8 mil. obyv.) - právní nulita Mnichovské dohody ex tunc díky absenci ratifikace parlamentem (prohlášena za neplatnou Velkou Británií 1942, Francií 1942, Itálii 1944, NDR 1950, NSR 1973) - 30.9.1938-16.3.1939: II. Republika - 6.10.1938: Žilinské dohody (požadavek po autonomní vládě) - 2.11.1938: Vídeňská arbitráž (10.400 km², 0,86 mil. obyv.) - kusý parlament: postupný rozklad parlamentu na podzim 1938 zrušením mandátů poslanců, zejména KSČ
- úst. zák. 330/1938 Sb.: oslabení parlamentu, zavedení dekretální pravomoci - úst. zák. 299/1938 Sb.: o autonomii Slovenské krajiny, kvazikonfederační uspořádání (Česko-Slovensko)
PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA - 15.3.1939: návštěva prezidenta E. Háchy a ministra zahraničí F. Chvalkovského u Hitlera v Berlíně, „vložení osudu českého národa do rukou vůdce“ - 16.3.1939: Výnos říšského kancléře o zřízení Protektorátu Čechy a Morava č. 75/1939 Sb. - orgány Protektorátu: Říšský protektor, státní prezident, Protektorátní vláda - dvojkolejnost veřejné správy, mnohočetnost právních řádů - podzim 1939: studentské demonstrace, postřelení a úmrtí Jana Opletala, uzavření vysokých škol, odvlečení studentů do koncentračních táborů (75 let od popravy studentských vůdců) - 27.5.1942: atentát na R. Heydricha (Jan Kubiš, Jozef Gabčík), heydrichiáda (vyhlazení obcí Lidice a Ležáky)
PROZATÍMNÍ STÁTNÍ ZŘÍZENÍ SLOVENSKÝ STÁT - 5.10.1938: abdikace prezidenta E. Beneše - 1940: vznik Prozatímního státního zřízení v Londýně - struktura: prezident E.Beneš, vláda, státní rada - 14.3.1939: vznik Slovenského státu - unitární stát s fašistickým režimem s vládou jedné strany, totiž Hlinkovy slovenské lidové strany - „Schutzvertrag“ (ochrana Německé říše na dobu 25 let) - úst. zák. 185/1939 Sb., Ústava Slovenského státu (Sněm o 80 poslancích, prezident J. Tiso) - 1942: vyhlášení války SSSR, VB, USA - deportace Židů ze Slovenska: okolo 60.000 do koncentračních táborů - 1944: Slovenské národní povstání
DEKRETY PREZIDENTA BENEŠE - úst. dekret č.2/1940 Sb., o prozatímním výkonu moci zákonodárné - období dekretální normotvorby: červenec 1940 až říjen 1945 - 124 prezidentských dekretů, 17 ústavních dekretů, celkem 141 - dekret č. 11/1944 Sb., o obnovení právního pořádku (návrat k právn. řádu 1. republiky) - dekret č. 5/1945 Sb. o neplatnosti některých majetkově právních jednání z doby nesvobody a o nár. správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů (zneplatnění převodů) - dekret č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slov. Národa (konfiskace zemědělské půdy) - dekret č. 108/1945 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy (konfiskace movitého a nemovitého majetku) - ústavní dekret č. 33/1945 Sb. o úpravě československého občanství osob národnosti německé a maďarské (odnětí čs. občanství s výjimkou osob aktivně bojujících proti III. říši) - dekret č. 16/1945 Sb. o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech (velký retribuční dekret – 38.000 rozsudků, z toho přes 700 k trestům smrti, ukládané lidovými soudy - 1 soudce 4 přísedící, bez opravného prostředku, popravy 2 hod. po vyhlášení) - květen 1945 – červenec 1945: fáze tzv. „divokého odsunu“ („Brněnský pochod smrti“, „Ústecký masakr“ a další), problematika kolektivní viny - zák. č. 115/1946 Sb., o právnosti jednání souvisejících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků (ocenění odboje, ale i beztrestnost poválečných zvěrstev)
III. REPUBLIKA A ÚNOROVÝ PUČ - zák. č. 12/1946 Sb. , o obnově právního pořádku - říjen 1945: ustavení Prozatímního shromáždění - Košický vládní program (př. Zdeněk Fierlinger) a vznik Národní fronty - zák. č. 57/1946 Sb., kterým se schvalují dekrety prezidenta republiky (ratihabice)
- květen 1946: volby do Ústavodárného shromáždění (vítěž KSČ s 38% hlasů) - září 1947: Krčmaňské aféry (výbušniny) a neochota je vyšetřit - 20.2.1948: demise 12 nekomunistických ministrů - 21.-24.2.1948: ustavení lidových milicí, demonstrace, generální stávka, obsazení sekretariátu nekomunistických stran a zatýkání jejich příslušníků - 25.2.1948: „vítězný únor“, souhlas prezidenta E. Beneše s demisí (12+2) - 10.3.1946: smrt Jana Masaryka
ÚSTAVA 9. KVĚTNA LEGALIZACE TRESTNÍ REPRESE - úst. zák. 150/1948 Sb., Ústava Československé republiky („Ústava 9.5.“) - 10 kapitol, 178 paragrafů, ústava reálná vs. nominální - odmítnutí podpisu ústavy, abdikace prezidenta republiky, zvolení Gottwalda - jednotný stát o dvou národech - moc zákonodárná: jednokomorové NS o 300 poslancích, sesiový systém, 24-členné předsednictvo NS - Slovensko: Slovenská národní rada o 100 poslancích, Sbor pověřenců - zák. č. 231/1948 Sb., na ochranu lidové demokratické republiky (vágní skutkové podstaty typu „rozvracení lidově demokratického zřízení, pobuřování proti lidově demokratickému zřízení atd.) - zák. č. 232/1948 Sb., o státním soudu (dnes sídlo VS Praha) - zák. č. 247/1948 Sb., o táborech nucených prací (3-členné komise národních výborů, až dva roky nucených prací bez soudu) - politické procesy: gen. Heliodor Píka (+ 1949), Milada Horákova (+ 1950), církevní procesy (1949-1954), Rudolf Slánský (+ 1952), 280.000 rozsudků, přes 4.000 osob ubito při výsleších (př. J.Toufar), či zastřeleno na útěku, téměř 180 vykonaných rozsudků smrti)
SOCIALISTICKÁ ÚSTAVA A PRAŢSKÉ JARO - úst. zák. 100/1948 Sb., Ústava ČSSR („Socialistická ústava“) - 9 hlav, 112 článků, vzor: Ústava SSSR z r. 1936 - zakotvení KSČ jakožto „vedoucí síly ve společnosti a ve státě“ či „předvoj dělnické třídy“
- kolektivní pojetí lidských práv, jež měla být uplatňována jen „v souladu se zájmy pracujícího lidu“ - hierarchie vlastnictví: státní, družstevní a velmi omezené vlastnictví osobní - koncept plánovaného socialistického hospodářství - moc zákonodárná: jednokomorové NS o 300 poslancích, na Slov. SNR - Pražské jaro: „socialismus s lidskou tváří“ - Alexander Dubček (1921-1992), generální tajemník ÚV KSČ - známky reforem: politický pluralismus („KAN“), oslabení cenzury, obnova občanských sdružení i církevních organizací - reakce Moskvy: vpád vojsk Varšavské smlouvy, Moskevský protokol, - normalizace, upálení Jana Palacha, Charta 77
FEDERALIZACE ČSSR - úst. zák. 143/1968 Sb., o Československé federaci - 8 kap. , 151 čl., novelizace Socialistické ústavy - koncepce tří suverenit - rozdělení pravomocí mezi federaci a obě republiky: federální, sdílené, národní kompetence - zavedení trojího občanství, každý občan dvě - federální orgány na úrovni moci výkonné, zákonodárné i soudní - Federální shromáždění: Sněmovna lidu + Sněmovna národů - Slovenská národní rada, Česká národní rada
- zákaz majorizace
LÉTA NORMALIZACE A SAMETOVÁ REVOLUCE - léta normalizace: 1968-1989 - do 1988 přijato celkem 21 úst. zákonů zavádějících mj. centralizaci států na úkor federální koncepce z r. 1968; dále volitelnost soudce vč. možnosti jejich odvolání; možnost volby prezidenta, nemůže-li dosavadní zastávat svoji funkci déle než jeden rok; možnost odnětí státního občanství; možnost propustit někoho ze zaměstnání, či vyloučit ze studia pokud svojí činností „narušil socialistický společenský řád a ztratil tím důvěru“ - 17.11.1989: Sametová revoluce, prosinec 1989: Havel zvolen prezidentem ČSFR, přechodná vláda v čele s M. Čalfou - 1990: vítězství Občanského fóra, premiér P. Pithart
POREVOLUČNÍ ZMĚNY A ROZDĚLENÍ ČSFR - do 1992 celkem 51 ústavních zákonů obsahujících porevoluční změny, mj. vypuštění zmínky o KSČ z ústavy, zrušení Národní fronty, náprava koncepce vlastnictví, zrušení národních výborů, rozšíření pravomocí republikových orgánů, přijetí Listiny zákl. práv a svobod, zavedení Ústavního soudu - volby červen 1992: krize federace, ODS-KDS ČR, HZDS SR - září 1992: úst. zák. č. 460/1992 Sb., Ústava SR, k 1.10.1992 vystoupení z federace - úst. zák. č. 542/1992 Sb., o zániku České a Slov. federativní republiky; další zákony o dělení majetku, převodu kompetencí - 16.12.1992: úst. zák. č. 1/1993 Sb., Ústava ČR
ÚSTAVNÍ POŘÁDEK ČR – –
úst. zák. č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky úst. zák. č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod
–
ústavní zákony NS ČSR, FS ČSSR a ČNR upravující státní hranice ČR, např. - úst. zák. č. 102/1930 Sb., o úpravě státních hranic s Německem, Rakouskem a Maďarskem - úst. zák. č. 62/1958 Sb., o konečném vytyčení hranic s Polskou lidovou republikou - úst. zák. č. 37/1982 Sb., o změnách státních hranic s Německou demokratickou republikou
–
ústavní zákony České národní rady přijaté po 6.6.1992, konkrétně - úst. zák. č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR - úst. zák. č. 29/1993 Sb., o některých dalších opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR
–
ústavní zákony přijaté dle platné Ústavy ČR, tedy po vzniku ČR, zejména - úst. zák. č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně Ústavy ČR - úst. zák. č. 69/1998 Sb., o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny - úst. zák. č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky - úst. zák. č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení České republiky k EU
-
některé zákony s ústavněprávní materií - zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu ČR - zák. č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR - zák. č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny PČR - zák. č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu PČR -zák. č. 6/1993 Sb., o České národní bance - zák. č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ ÚSTAVY ČR I. •
Preambule:
- státní idea - odkaz na dávné tradice Koruny České i státnosti českoslov. - základní hodnoty právního státu a občanské společnosti
•
článek 1:
- charakter státu: svrchovaný, jednotný, demokratický
•
článek 2:
- lid zdrojem stát. moci: suverenita lidu a legitimita stát. moci - zásada legality výkonu státní moci, pokud jde o stát. orgány - zásada legální licence, pokud jde o občany
•
článek 3:
- Listina součásti ústavního pořádku
•
článek 4:
- lidská práva pod soudní ochranou
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ ÚSTAVY ČR I. •článek 5:
•článek 6: •článek 8: •článek 10: •článek 11: •článek 12:
- politický systém založený na svobodném vzniku a soutěži politických stran - zákaz ozbrojování stran a zřizování ozbrojených stranických složek - zásada rozhodování většinou za současného respektu k menšinám - záruka samosprávy územních samosprávných celků - aplikační přednost mezinárod. smluv před zákonem - nedílnost území ČR - nemožnost zbavit někoho státního občanství proti jeho vůli - způsoby nabývání občanství v ČR: narozením jednomu z rodičů, občanu ČR, osvojením občanem ČR, určením otcovství u matkycizinky a otce-občana ČR, nalezením na území ČR, prohlášením v případě občanů ČSFR, udělením cizinci - pozbytí občanství: jen dobrovolným prohlášením o vzdání se občanství, nabytím cizího stát. občanství
MOC ZÁKONODÁRNÁ • volby do Parlamentu ČR, mandát - aktivní a pasivní volební právo - volební období - poslanecký, senátorský mandát - poměrný volební systém - uzavírací klauzule, preferenční hlasy - absolutní a relativní imunita - dvoukolový většinový volební systém - neslučitelnost funkcí •
funkce Parlamentu ČR: - zákonodárná: zákony, zákonná opatření Senátu - kontrolní: institut důvěry vs. nedůvěry, vyšetřovací komise, interpelace; do jisté míry i veřejná slyšení - kreační: ombudsman, mediální rady, soudci Ústavního soudu
ZÁKONODÁRNÍ PROCES • zákonodárná iniciativa - subjekty zákonodárné iniciativy - důvodová zpráva
• průběh přijímání zákonů v Poslanecké sněmovně - kvórum, většiny, čtení - role výborů - obecná, podrobná rozprava
•
průběh přijímání zákonů v Senátu - obdobně jako ve Sněmovně - způsoby reakce Senátu na zákon postoupený Sněmovnou - reakce Sněmovny na postupy Senátu
• role prezidenta republiky v zákonodárném procesu - právo suspenzívního veta - zveřejnění zákona ve Sb. zák., platnost a účinnost zákona
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY • vznik vlády - neformální část povolebních jednání - jmenování předsedy vlády a s ním i celé vlády - vyslovení důvěry vzniklé vládě, lh. 30 dnů - následky nevyslovení důvěry vládě •
vláda během volebního období - vrcholný kolektivní orgán moci výkonné - kompetence jednotlivých ministerstev v zák. č. 2/1969 Sb. - stávající vláda: premiér, 16 ministrů vč. 2 místopředsedů - normativní činnost vlády: nařízení vlády - systém veřejné správy: státní správa vs. samospráva
•
zánik vlády - vyslovení nedůvěry vládě - riziko rozpuštění sněmovny při nevyslovení na 3. pokus - demise vlády, odvolání vlády
PREZIDENT ČESKÉ REPUBLIKY • vznik mandátu - do r. 2011 volen na společné schůzi obou komor PČR - od r. 2012 přímá volba prezidenta republiky - subjekty oprávněné navrhovat kandidáta na prezidenta (20 poslanců, 10 senátorů, 50.000 občanů) - dvoukolový systém relativní většiny - mandát na 5 let, hmotněprávní exempce •
role prezidenta republiky - hlava státu reprezentující ČR navenek - kontrasignační pravomoci prezidenta republiky - nekontrasignační pravomoci prezidenta republiky
•
odpovědnost - není odpovědný bezprostředně nikomu - problematika velezrady - usnesení PČR, že prezident nemůže svoji funkci vykonávat
PRAVOMOCI PREZIDENTA ČR • nekontrasignační pravomoci - ve vztahu k moci výkonné: jmenování předsedy vlády a na jeho návrh ostatních členů vlády, přijímání demise vlády - ve vztahu k moci zákonodárné: podepisování zákonů, právo suspenzívního veta, právo rozpuštění Sněmovny - ve vztahu k moci soudní: jmenování předsedy Nejvyššího soudu, jmenování soudců Ústavního soudu - právo milosti: agraciace, rehabilitace - ve vztahu k dalším orgánům: jmenování členů bankovní rady ČNB, jmenování prezidenta a viceprezidenta NKÚ •
kontrasignační pravomoci - sjednávání a ratifikace mezinárodních smluv - jmenování ostatních soudců - udělovaní abolice, vyhlašování amnestie - výkon funkce vrchního velitele ozbrojených sil ČR - jmenování profesorů, generálů - udělování, propůjčování státních vyznamenání
SOUDNÍ SOUSTAVA ČR •
vznik funkce soudce
•
soudní soustava ČR - okresní soudy (celkem 86, v Praze s názvem obvodní soudy) - krajské soudy (celkem 8, v Praze s názvem Městský soud v Praze) - vrchní soudy (celkem dva, v Praze a v Olomouci) - Nejvyšší soud (v Brně) - Nejvyšší správní soud (v Brně)
•
základní zásady soudního řízení - zásada apelační - zásada suspenzívní - zásada devolutivní - zásada veřejnosti a ústnosti - zásada dispozitivní - zásada oficiality - zásada kasační - zásada akuzační
PRAVOMOC, VĚCNÁ, MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST SOUDŮ •
pravomoci soudů: - občanskoprávní spory (občanské, obchodní, rodinné spory) - pracovněprávní spory - správně soudní věci (přezkum správních rozhodnutí) - trestní věci (řízení před soudem navazující na přípravné řízení)
•
místní příslušnost soudů - v občanskoprávních věcech (místo bydliště žalovaného, sídlo P.O.) - v trestních věcech (místo, kde došlo ke spáchání trestného činu)
•
věcná příslušnost soudů - v občanskoprávních věcech: na krajských soudech spory týkající se duševního vlastnictví, jinak zbytek až na výjimky na okresních soudech - v pracovněprávních věcech: na krajských soudech věci týkající se zákonnosti stávky, či kolektivních smluv, jinak zbytek na okresních soudech - ve správně právních věcech: některé otázky týkající se volebního práva přímo u NSS, zbytek na krajských soudech - v trestních věcech: věci s dolní hranicí od 5 let výše, zbytek na okresních soudech
ÚSTAVNÍ SOUD ČR •
sloţení, vznik mandátu - 15 soudců, jmenování prezidentem se souhlasem senátu - nálezy Ústavního soudu
•
předběţná kontrola ústavnosti - řízení o souladu mezinárodních smluv s ústavními zákony - subjekty oprávněné navrhnout přezkum ústavnosti mezinárodní smlouvy: prezident, komora PČR, 41 poslanců, 17 senátorů - nálezem shledaný nesoulad mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem vs. nálezem shledaná fakt, ţe ratifikaci smlouvy nesoulad nebrání
•
konkrétní kontrola ústavnosti - fyzická i právnická osoba, která tvrdí, ţe rozhodnutím, či jiným zásahem státní moci bylo porušeno její základní lidské právo, zastupitelstvo obce, kraje při tvrzeném porušení práva na samosprávu - podmínky úspěšného podání stíţnosti: vyčerpání všech řádných a mimořádných opravných prostředků, souvislost s lidskými právy - výjimka: věc přesahující zájem stěžovatele, průtahy v řízení - lhůta dva měsíce; zamítnutí stíţnosti vs. zrušení rozhodnutí
ÚSTAVNÍ SOUD ČR •
abstraktní kontrola ústavnosti - subjekty oprávněné navrhnout přezkum ústavnosti zákona: prezident, vláda, 41 poslanců, 17 senátorů, senát Ústavního soudu, stěžovatel v rámci řízení o ústavní stížnosti - kontrola ústavnosti a zákonnosti podzákonných předpisů: vláda, 25 poslanců, 10 senátorů, senát ÚS, stěžovatel v rámci řízení o ústavní stížnosti, ombudsman, zastupitelstvo kraje, Ministerstvo vnitra (obecní, krajské vyhlášky), věcně příslušné ministerstvo (nařízení kraje), ředitel krajského úřadu (nařízení obce), obec (předpis kraje) - zamítnutí návrhu vs. zrušení zákona, podzákonného předpisu
•
další řízení před Ústavním soudem - řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance či senátora - řízení o ústavní ţalobě proti prezidentu republiky - řízení o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu dle čl. 66 Ústavy - řízení ve sporech o obsah kompetencí stát. orgánů a orgánů samosprávy
DALŠÍ ÚSTAVNÍ ORGÁNY, LISTINA ZPS •
Nejvyšší kontrolní úřad - nezávislý orgán vykonávající kontrolu hospodaření se státním majetkem, plnění státního rozpočtu, zadávání státních zakázek atd. - prezidenta a viceprezidenta NKÚ jmenuje na návrh Poslanecké sněmovny prezident ČR - sídlo Praha; výkon kontroly prostřednictvím kontrolorů
•
Česká národní banka - ústřední banka státu s hlavním cílem péče o cenovou stabilitu - členy 7-členné bankovní rady ČNB jmenuje prezident ČR, v čele guvernér ČNB - další úkoly: výkon dohledu nad finančními trhy, určování měnové politiky, vydávání bankovek a mincí, vedení účtů bank, vyhlašování kurzu koruny k cizím měnám atd.
•
Listina základních práv a svobod - struktura LZPS: obecná ustanovení (čl. 1-4), lidská práva a základní svobody (čl. 5-23), práva národnostních a etnických menšin (čl. 24-25), hospodářská, sociální a kulturní práva (čl. 26-35), práva na soudní a jinou právní ochranu (čl. 36-40) - vybraná nejdůleţitější ZLP: právo na svobodu projevu, právo shromažďovací, právo svobodně se sdružovat, právo na odpor, právo na život, právo na lidskou důstojnost, právo na vlastnictví, právo na soudní ochranu, právo na obhajobu atd.
