Pojem Dresser Stopy trvalé anglické inspirace evropského uïitého umûní v mobiliáfii zámku Le ná u Zlína

mastr_02_11a.qxd

26.4.2011

15:31

Stránka 111

Pojem Dresser Stopy trvalé anglické inspirace evropského uÏitého umûní v mobiliáfii zámku Le‰ná u Zlína Anna GROSSOVÁ

Cílem textu je upozornit na nûkolik málo pfiedmûtÛ navrÏen˘ch skotsk˘m návrháfiem Christopherem Dresserem, realizovan˘ch v poslední ãtvrtinû 19. století anglickou firmou Hukin & Heath (pozdûji Heath & Middleton) a napodobovan˘ch jiÏ záhy po svém uvedení na trh konkurenãními v˘robci z Velké Británie i kontinentální Evropy, které se nalézají v kolekci uÏitkového stfiíbra rodiny SeilernÛ-AspangÛ na zámku Le‰ná u Zlína. A N O TA C E :

Soubory uÏitkov˘ch pfiedmûtÛ ze stfiíbra a postfiíbfieného kovu v mobiliárních fondech hradÛ a zámkÛ, nyní spravovan˘ch Národním památkov˘m ústavem, byly pÛvodními majiteli pofiizovány, na rozdíl od obrazov˘ch ãi grafick˘ch sbírek, jako pfiedmûty bûÏné denní potfieby. Odli‰nû od kolekcí uÏitého umûní muzejních a galerijních institucí, v nichÏ jsou soustfieìovány jako objekty sledující historické styly a dokumentující jejich tvarové, materiálové i konstrukãní promûny, jsou hradní a zámecké mobiliáfie ãasto pfiímou v˘povûdí o smyslu pro úãelnost a vkusu konkrétních osob v praktickém Ïivotû. Ty nám pfiibliÏuje i rozsáhlá kolekce rodinného stfiíbrného nádobí a náãiní, shromáÏdûná nûkolika generacemi rodu SeilernÛ-AspangÛ bûhem 19. a v první polovinû 20. století, dochovaná 1

v zámku Le‰ná u Zlína. Poslední drÏitelé panství, 1

Franti‰ek Josef Seilern-Aspang (1914–2004) a jeho Ïena Aglaja Waldsteinová-War tenbergová (1923–1996), ji zde zanechali o Velikonocích ro-

■ Poznámky

Obr. 1. Christopher Dresser, James Dixon & Sons, konvi-

ku 1945, kdy odcestovali na své rakouské pan-

1 Zámek Le‰ná, vzdálen˘ 8 km severnû od centra mûsta

ce na ãaj, kolem 1879, alpaka. (Pfievzato z WHITEWAY,

ství Litschau. O nûkolik mûsícÛ pozdûji jim byl

Zlína, je spolu s dal‰ími budovami souãástí padesátihek-

Michael (ed.). Christopher Dresser. A Design Revolution,

ve‰ker˘ majetek na území âeskoslovenska coby

tarového lesoparku. Cel˘ komplex vãetnû zámku vybudo-

London 2004)

2

pfiíslu‰níkÛm nûmecké národnosti zkonfiskován.

val hrabû Franti‰ek Seilern-Aspang (1859–1919) v letech

Vedle pfiedmûtÛ z produkce vídeÀsk˘ch v˘rob-

1887–1896. Po znárodnûní lukovského panství, k nûmuÏ

cÛ a dvou velk˘ch meziváleãn˘ch ãeskosloven-

areál patfiil, byly objekty na Le‰né pfiidûleny v˘nosem mi-

tí, byla velká ãást mobiliárního fondu zámku pfievedena

sk˘ch firem – Franz (Franti‰ek) Bibus a Sandrik –

nisterstva zemûdûlství z 1. ãervna 1946 mûstu Zlínu, jeÏ

v roce 2002 na Úfiad pro zastupování státu ve vûcech ma-

vlastnili Seilernové-Aspangové i pfiedmûty anglic-

zámek urãilo jako sídlo Muzea Zlína a okolního kraje. Po-

jetkov˘ch (4819 poloÏek), jeho zb˘vající ãást (171 polo-

kého pÛvodu, z nichÏ mnohé jsou opatfieny dovo-

ãátkem 50. let 20. století, kdy bylo rozhodnuto o zfiízení

Ïek) pak aÏ v roce 2005. Nikoliv v‰ak budova zámku, kte-

zov˘mi puncy vídeÀského c. k. Puncovního úfiadu

krajského muzea v Gottwaldovû, které pfievzalo muzejní

rá spolu se zoologickou zahradou pfiipadla statutárnímu

dokládajícími jejich bûÏnou dostupnost obyvate-

sbírky dosud uloÏené v zámku Le‰ná, zvítûzil zámûr umís-

mûstu Zlínu. NPÚ – ÚOP v KromûfiíÏi získal mobiliární fond

lÛm Rakouska-Uherska na domácím trhu. Mezi

tit do lesoparku zoologickou zahradu, spravující i zámek

zámku Le‰ná do své správy nejprve smlouvou ze dne

produkty anglického stfiíbrnictví, patfiícími po celé

vãetnû pÛvodního mobiliárního vybavení. Pfiesto byla jeho

20. dubna 2009 a posléze dne 22. února 2010 i fyzicky.

19. století aÏ do poãátku první svûtové války

ãást pfiemístûna jako „svoz Le‰ná“ na zámek Vranov nad

Za informace o pfievodu mobiliáfie dûkuji Ing. Janû Lange-

k nejv˘znamnûj‰ím formálním inspiracím vídeÀ-

Dyjí a zb˘vající mobiliáfi, ponechan˘ na zámku, byl aÏ po-

rové z Úfiadu pro zastupování státu ve vûcech majetkov˘ch

sk˘ch stfiíbrníkÛ, dominují práce skotského ná-

ãátkem 70. let zapsán do Ústfiedního seznamu kulturních

a Mgr. Evû Koláfiové z právního oddûlení NPÚ – ÚOP v Kro-

vrháfie Christophera Dressera z poslední ãtvrtiny

památek âR pod rejstfiíkov˘m ãíslem 51843/37-120434.

mûfiíÏi. K historii zámku Le‰ná u Zlína podrobnû

19. století. Dresserovy v˘robky poutají pozornost

Po zru‰ení Okresního úfiadu ve Zlínû, spravujícího zoolo-

POKLUDA, Zdenûk. Zámek Le‰ná. In Gottwaldovsko

neobvyklou kompoziãní a tvarovou ãistotou,

gickou zahradu a zámek Le‰nou aÏ do poãátku 21. stole-

od minulosti k souãasnosti : Sborník Okresního

3

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | A n n a G R O S S O VÁ / P o j e m D r e s s e r . S t o p y t r v a l é a n g l i c k é i n s p i r a c e e v r o p s k é h o u Ï i t é h o u m û n í v mobiliáfii zámku Le‰ná u Zlína

111

mastr_02_11a.qxd

26.4.2011

15:31

Stránka 112

3

2

Obr. 2. Christopher Dresser, Elkington & Co., stojánek na vajíãka, 1888–1889, stfiíbro. (Pfievzato z THOMAS, Mienke S. (ed.). A Personal Touch. Late 19th and 20th Century Silver from the Seawolf Collection, Rotterdam 2003) Obr. 3. Christopher Dresser, Hukin & Heath, trojice konvic, 1881–1883, stfiíbro, alpaka, sklo, ebenové dfievo. (Pfievzato z WHITEWAY, Michael (ed.). Christopher Dresser.

4

A Design Revolution, London 2004) Obr. 4. Christopher Dresser, James Dixon & Sons, stojá-

ka budoucích uãitelÛ kreslení, majících za úkol vy-

2 POKLUDA, Z., 2004, cit. v pozn. 1, s. 157; T˘Ï, 1982,

nek na toasty, kolem 1879, alpaka. (Pfievzato z WHITE-

‰kolit dostateãné mnoÏství schopn˘ch kresliãÛ

cit. v pozn. 1, s. 39.

WAY, Michael (ed.). Christopher Dresser. A Design Revo-

pro britsk˘ prÛmysl. Av‰ak hlubok˘ zájem o stu-

3 Typick˘m pfiíkladem jsou stfiíbrné dózy na ãaj, inspiro-

lution, London 2004)

dium botaniky, jeÏ byla na této ‰kole souãástí

vané anglick˘mi pfiedlohami z druhé tfietiny 18. století,

v˘uky ornamentiky, záhy pfiivedl Dressera k roz-

jeÏ ve 40. a 50. letech 19. století vyrábûla vídeÀská fir-

pro niÏ je autor oznaãován britsk˘m historikem

hodnutí vûnovat se nadále tomuto oboru profesio-

ma Mayerhofer & Klinkosch. Viz GROSSOVÁ, Anna. UÏi-

umûní nûmeckého pÛvodu Nikolausem Pevsne-

nálnû. Po ukonãení studia v roce 1854 skuteãnû

teãné a okouzlující : stfiíbro ve Vídni a habsburské monar-

rem (1902–1983) za prÛkopníka moderního de-

nastoupil krátkou dráhu úspû‰ného pfiírodovûdce,

chii v letech 1780–1920. V Brnû : Moravská galerie,

4

signu. Nûkolik málo jím navrÏen˘ch pfiedmûtÛ,

aby ji v‰ak jiÏ roku 1860 opustil a aÏ do konce

2005, s. 79, ã. k. 69. ISBN 80-7027-135-3.

realizovan˘ch anglickou firmou Jonathan Wilson

Ïivota se intenzivnû vûnoval produktovému návr-

4 NAYLOR, Gilian. Britské stfiíbro: design, fiemeslo a prÛ-

Hukin & John Thomas Heath (dále jen Hukin &

háfiství. V dobû své pfiírodovûdecké ãinnosti for-

mysl. In CLIFFORD, Helen; GOLDSCHEIDEROVÁ, Irena;

Heath), pozdûji John Thomas Heath & John

muloval vztahy mezi botanikou a umûním v jede-

NAYLOR, Gillian (eds.). Promûny kovÛ : tradice a inovace

Harfshorne Middleton (dále jen Heath & Middle-

náctidílném ãlánku nazvaném Botany as adapted

britského stfiíbra 1880–1998. V Praze : UmûleckoprÛmys-

ton), se nalézá i v kolekci stolního stfiíbra rodiny

to the Arts and Art Manufactures (Rostlinstvo pfii-

lové muzeum v Praze ve spolupráci s Britskou radou,

SeilernÛ-AspangÛ v zámku Le‰ná u Zlína.

zpÛsobené umûní a umûleckému prÛmyslu), oti‰-

1998, s. 16. ISBN 80-7101-064-2. 5 Îivotopisné údaje Christophera Dressera v tomto textu

Christopher Dresser a anglick˘ design 5

byly ãerpány z následujících publikací: Christopher Dres■ Poznámky

ser. Ein viktorianischer Designer 1834–1904. Köln : Das

1834 v Glasgowû jako tfietí dítû berního úfiedníka

archivu v Gottwaldovû 1982. Svazek 4. Gottwaldov :

Kunstgewerbemuseum, 1981. 88 s.; NAYLOR, G., cit.

Christophera Dressera (1807–1869) a jeho Ïeny

[nákl. vl.] 1982, s. 135–197; T˘Ï. Zámeck˘ areál Le‰ná :

v pozn. 4, s. 16–22 a 28; WHITEWAY, Michael (ed.). Chris-

Mary. Od roku 1847 studoval v Central School of

[sídlo rodu SeilernÛ a lukovského panství]. Zlín : ESprint

topher Dresser : a design revolution. London : V&A Publi-

Design (pozdûj‰í South Kensington School of De-

ve spolupráci s âR-MZA Brno – Státním okresním archi-

cation, 2004. 240 s. ISBN 9781851774272.

sign) v Lond˘nû, zaloÏené roku 1837 jako pfiíprav-

vem Zlín, 2004. 43 s. ISBN 80-239-4878-4.

Christopher Dresser se narodil 4. ãervence

112


mastr_02_11a.qxd

26.4.2011

15:31

Stránka 113

7

tûném v letech 1857–1858 v ãasopise Art Jour-

souãasnû a ovlivÀovat tak vkus obou. Stejnû ja-

nal. Bohaté znalosti botaniky uplatnil i v fiadû

ko mnozí pozdûj‰í pfiedstavitelé funkcionalismu

sv˘ch pozdûj‰ích teoretick˘ch prací. Roku 1862

i Dresser zastával názor, Ïe podstatou kvalitního

vydal The Art of Decorative Design (Umûní dekora-

uÏitkového pfiedmûtu, krásného i praktického zá-

tivního návrhu), v letech 1870–1872 v Technical

roveÀ, je v˘sledn˘ tvar („umûlecká forma“), niko-

Educator Principles of Decorative Design (Základy

li materiál nebo v˘robní technologie. Nároãné

dekorativního návrhu) a roku 1886 pak publikaci

(„zu‰lechÈující“) v˘robní postupy (napfiíklad brou-

Modern Ornamentation (Moderní v˘zdoba).

‰ení skla) povaÏoval za neekonomické, protoÏe

Poãátkem 60. let 19. století otevfiel Christopher

nezvy‰ují uÏitnou hodnotu pfiedmûtu, ale jeho fi-

Dresser s nûkolika spolupracovníky návrháfiské

nanãní cenu. Zfiejmû pro zdÛraznûní v˘znamu je-

studio v Lond˘nû. Aã to zní neuvûfiitelnû, spolupra-

ho pracovního kréda „Knowledge is Power“ (vol-

coval s více neÏ padesáti firmami, roztrou‰en˘mi

nû pfieloÏeno „Ve znalosti je síla“), vyjadfiujícího

po celé Británii. V jeho ateliéru vznikaly podoby v˘-

pfiesvûdãení, Ïe vedle detailních znalostí o mate-

robkÛ z kovu, skla a keramiky, ale i návrhy textilu,

riálech a technologiích musí mít návrháfi i vûdo-

tapet a nábytku. O zpÛsobu komunikace Dressero-

mosti z pfiírodních vûd a kulturních dûjin, nesou

va lond˘nského ateliéru s v˘robci se mÛÏeme

mnohé v˘robky z rÛzn˘ch materiálÛ navrÏené

pouze dohadovat, jelikoÏ obchodní koresponden-

Dresserem vedle znaãky v˘robce i jeho jméno

ce se nedochovala a fiada z tûchto firem dnes jiÏ

vãetnû titulu. Práci návrháfie, kterou povaÏoval

neexistuje. Jistû v‰ak byl nucen posílat mnoh˘m

za hospodáfisky nezbytnou, by podle nûj mûli vy-

z nich své návrhy po‰tou a nemohl b˘t ani scho-

konávat jen ti nejkomplexnûji pfiipravení, nejkva-

pen dohlíÏet na v˘robu ãi provádût koneãné ko-

litnûj‰í umûlci, vzdûlávaní na Královské akademii

rekce. K jeho obchodním partnerÛm patfiily velké

uÏitého umûní.

8

9

5

10

prÛmyslové firmy jako Elkington’s, Minton a Weg-

K nejproslulej‰ím Dresserov˘m pracím, jeÏ mu

wood, ale i malá v˘robní studia jako Linthorpe,

získaly povûst „protomodernisty“, patfií dokonale

Ault a James Couper, ãasto pracoval souãasnû

funkãní uÏitkové pfiedmûty promy‰lené tvarové

i pro rÛzné v˘robce z jednoho oboru.

a kompoziãní ãistoty, mnohdy aÏ stroze geome-

Vedle studia botaniky byl pro Dresserovu návr-

trick˘ch tvarÛ. PfiestoÏe jejich kresebné návrhy

háfiskou tvorbu urãující i jeho celoÏivotní obdiv

vznikaly jiÏ poãátkem 70. let 19. století, první

k mimoevropskému, pfiedev‰ím japonskému umû-

konvice na víno a ãaj, stojánky s kofienkami,

ní, o nûmÏ psal jiÏ v 60. letech 19. století a jehoÏ

misky, ko‰íky na cukr a sladkosti a dal‰í, vyrábûné

ukázky mohl studovat na svûtov˘ch v˘stavách

podle jeho návrhÛ zejména firmami Hukin & Heath

v Lond˘nû (1862) a ve Vídni (1873). KdyÏ na pfie-

(pozdûji Heath & Middleton) a James Dixon

lomu let 1876 a 1877 Japonsko koneãnû nav‰tí-

& Sons, se na trhu poprvé objevily aÏ v roce

vil, vezl s sebou v˘robky nûkolika anglick˘ch

1878. Mnohé z tûchto v˘robkÛ, navrhovan˘ch

prÛmyslov˘ch firem (Doulton, Elkington’s, John

i v souladu s poÏadavky viktoriánské éry na origi-

Lewis, John Brinton & Co. a dal‰ích), které jako

nalitu, nezapfiou stylistické inspirace a v˘pÛjãky

Obr. 5. Pod vlivem Christophera Dressera, Heath &

dar pfiedal japonskému Císafiskému muzeu v To-

z japonského umûní. Mimo ty, ktefií si vÏdy pofiizo-

Middleton, dÏbán na víno, 1891–1892, stfiíbro, sklo. Pfie-

kiu. Zaãátkem dubna pak odcestoval pfies âínu

vali stfiíbrné stolní nádobí a náãiní na objednávku,

vzato z THOMAS, Mienke S. (ed.). A Personal Touch.

zpût do Anglie. V roce 1879 zaloÏil firmu Dresser

si je tou dobou jiÏ znaãná ãást obyvatelstva Velké

Late 19th and 20th Century Silver from the Seawolf Col-

& Holme (existovala v‰ak pouze do roku 1882),

Británie mohla vybírat pfiímo ze sortimentu nabí-

lection, Rotterdam 2003)

dováÏející z Asie do Velké Británie produkty umû-

zeného v˘robci na soudobém trhu, neustále vyÏa-

Obr. 6. Christopher Dresser, návrhy nádob. (Pfievzato

leckého fiemesla. Roku 1882 vydal knihu o Ja-

dujícím nová tvarová fie‰ení. Jednotlivé firmy pfied-

z DRESSER, Christopher. Principles of Design. The Tech-

ponsku pod názvem Japan, its Architecture, Ar t

kládaly zákazníkÛm ve sv˘ch v˘robních katalozích

nical Educator, s. 104.)

and Art Manufactures (Japonsko, jeho architektu-

moÏn˘ v˘bûr z poãetné fiady modelÛ, od dekoru

ra, umûní a umûleck˘ prÛmysl).

opro‰tûn˘ch aÏ po dekorativní a historizující.

6

11

■ Poznámky

Na rozdíl od jeho souãasníkÛ – pfiedstavitelÛ hnutí Ar ts and Crafts – Johna Ruskina (1819–1900)

Soubor uÏitkov˘ch pfiedmûtÛ ze zámku Le‰ná

6 NAYLOR, G., cit. v pozn. 4, s. 16.

a Williama Morrise (1834–1896), kritizujících

u Zlína

7 RÜDIGER, Joppien. Christopher Dresser – ein viktoria-

a odmítajících masovou tovární v˘robu nesenou

V souboru uÏitkov˘ch pfiedmûtÛ ze stfiíbra a al-

nischer Designer zwischen Historismus und Moderne.

prÛmyslovou revolucí, orientující se pfiedev‰ím

paky rodiny SeilernÛ-AspangÛ v zámku Le‰ná

In Christopher Dresser. Ein viktorianischer Designer

na finanãní zisk a ãasto produkující funkãnû i es-

u Zlína se nachází nûkolik v˘robkÛ birmingham-

1834–1904. Köln : Das Kunstgewerbemuseum, 1981,

teticky nekvalitní zboÏí, bylo Dresserov˘m cílem

ské firmy Hukin & Heath, od roku 1880 pÛsobící

s. 31.

navrhovat vkusné, praktické a cenovû dostupné

i v Lond˘nû, pro kterou Christopher Dresser vy-

8 TamtéÏ, s. 31.

pfiedmûty právû pro tuto levnou tovární v˘robu.

tvofiil nûkolik desítek návrhÛ. S tímto v˘robcem

9 TamtéÏ, s. 30 a 33.

6

kovového stolního nádobí a náãiní zaãal spolupra-

10 TamtéÏ, s. 30.

snaÏícím se aktivnû pÛsobit na v˘robce i kupující

covat zfiejmû krátce po svém návratu z Japonska

11 TamtéÏ, s. 29–30.

Sám se hrdû naz˘val „komerãním“ návrháfiem,


113

mastr_02_11a.qxd

26.4.2011

15:31

Stránka 114

Obr. 7. Christopher Dresser, Hukin & Heath, dÏbán na víno, 1880 nebo 1883, stfiíbro, sklo, v. 16 cm. Zámek Le‰ná u Zlína, inv. ã. LA 1406. (Foto Jan Woloszczuk, 2010) Obr. 8. Christopher Dresser, Hukin & Heath, konvice na víno, 1882, stfiíbro, sklo, ebenové dfievo, v. 24,8 cm. Zámek Le‰ná u Zlína, inv. ã. LA 1154. (Foto Jan Woloszczuk, 2010) Obr. 9. Christopher Dresser(?), Heath & Middleton, ãí‰e, 1890, stfiíbro, sklo, v. 13,2 cm. Zámek Le‰ná u Zlína, inv. ã. LA 1152. (Foto Jan Woloszczuk, 2010). Obr. 10. Firma Josef Karl Klinkosch, dÏbán na víno, VídeÀ, po 1882, stfiíbro, sklo, slonovina, v. 22,5 cm. Zámek Le‰ná u Zlína, inv. ã. LA 1153. (Foto Jan Woloszczuk, 2010)

v˘robnou v Birminghamu, má sklenûné kulovité tûlo, zdobené celoplo‰n˘m hlubok˘m brusem, z nûhoÏ vyrÛstá krátké válcovité hrdlo, opatfiené 7

8

hladkou stfiíbrnou montáÏí a kryté ploch˘m víkem na stûÏejce s ryt˘m znakem hrabûcího rodu SeilernÛ-AspangÛ. K hrdlu pfiiléhá trojhranná zobcovitá v˘levka a citlivû objemovû tvarovaná, v ostrém úhlu zalomená úchytka konãící na obvodu tûla 12

dÏbánu.

Jisté pochybnosti o pÛvodnosti sklenû-

né ãásti nádoby vzbuzuje její brou‰en˘ povrch, netypick˘ pro tento model, vyrábûn˘ firmou Hukin 13

& Heat nejãastûji z ãirého, nezdobeného skla.

Druh˘m pfiedmûtem, zfietelnû inspirovan˘m japonsk˘mi pfiedlohami, je sklenûná válcovitá kónická konvice na víno z ãirého skla, s hrdelní ãástí vsazenou do hladké dvoudílné stfiíbrné montáÏe s ploch˘m víkem a pfiiléhající zobcovitou v˘levkou. Stfied tûla nádoby obepíná stfiíbrn˘ prstenec nesoucí spoleãnû s montáÏí hrdla úchyt k provleãení ebenového drÏadla. Ploché dno sklenûné nádoby zdobí radiální paprsãit˘ v˘brus. Konvici, jejíÏ vzor

9

10

■ Poznámky 12 DÏbán na víno; stfiíbro, sklo, v. 16 cm, ø dna 7 cm,

v roce 1877 a první v˘robky realizované podle je-

dlouho Dresser pro tuto firmu pracoval, a nezná-

ø víãka 5,5 cm, znaãeno: H&H, hlava královny, lev, kotva,

ho návrhÛ, vzbuzující v‰eobecnou senzaci, se na

me ani pfiesn˘ poãet návrhÛ, které pro ni vytvofiil,

písmeno letopoãtu F nebo I = Birmingham 1880 nebo

trhu objevily na jafie následujícího roku. V roce

jelikoÏ byla v roce 1952 zlikvidována a v‰echny je-

1883, vídeÀsk˘ dovozov˘ punc z let 1872–1901; inv. ã.

1879 referoval ãasopis Art Journal o jiÏ déle trva-

jí písemnosti byly zniãeny. Jisté v‰ak je, Ïe uÏit-

LA 1406.

jící nespokojenosti firmy s tradiãn˘mi tvary stfiíbr-

kové pfiedmûty ze stfiíbra a postfiíbfieného kovu

13 Christopher Dresser. Ein viktorianischer Designer

ného nádobí a ohlásil pfiedstavení nové kolekce

navrÏené Christopherem Dresserem vyrábûla aÏ


modernû tvarovan˘ch v˘robkÛ, uspokojujících sou-

do poãátku 20. století.

s. 58, ã. k. K 29, obr. 90 na s. 75.

dobé volání po umûleckém „pokroku“ a pfiimûfie-

Produkce této anglické firmy je v souboru ro-

nosti ceny. Na mnoha pfiedmûtech navrÏen˘ch

dinného stfiíbra SeilernÛ-AspangÛ zastoupena

15 Konvice na víno; stfiíbro, sklo, v. 24,8 cm, ø víka

Christopherem Dresserem pro Hukin & Heath, od

celkem ‰esti kusy, z nichÏ dva byly prokazatelnû

6,1 cm, ø dna 11,4 cm, d. horního okraje 8,5 cm, znaãe-

ledna 1887 (do listopadu 1909) nesoucí název

navrÏeny Christopherem Dresserem. Jsou to sty-

no: JWH/JTH, lev, hlava leoparda, hlava královny, písme-

Heath & Middleton, byl vedle firemní znaãky raÏen

listicky nápaditû fie‰ené dÏbány hmotovû geome-

no letopoãtu G = Lond˘n 1882; na spodní objímce mon-

téÏ nápis „DESIGNED BY DR. C. DRESSER“ s re-

trick˘ch proporcí, urãené k podávání vína. První

táÏe registraãní znaãka pro 9. 5. 1881(?); inv. ã. LA

gistraãním razítkem a datem. Dnes jiÏ nevíme, jak

z nich, realizovan˘ poãátkem 80. let 19. století

1154.

114

14 TamtéÏ, s. 58, ã. k. K 25, obr. 87 na s. 74.


mastr_02_11a.qxd

26.4.2011

15:31

Stránka 115

Obr. 11. Kofienka, Nûmecko, konec 19. století, stfiíbro, v. 7,2 cm. Zámek Le‰ná u Zlína, inv. ã. LA 1516. (Foto Jan Woloszczuk, 2010) Obr. 12. Stojánek, pfielom 19. a 20. století, stfiíbro, v. 15 cm. Zámek Le‰ná u Zlína, inv. ã. LA 1725. (Foto Anna Grossová, 2010)

14

byl registrován 9. kvûtna 1881,

vyrobila lond˘n-

ská poboãka firmy Hukin & Heat v roce 1882.

15

Pro tuto firmu ji Dresser navrhl v nûkolika variantách, li‰ících se zejména tvarem sklenûného tû16

la.

Soudû dle v˘tvarn˘ch atributÛ je Dresser i autorem návrhu sklenûné ãí‰e s hladk˘m stfiíbrn˘m prstencem okraje a radiálním paprsãit˘m v˘bru-

11

sem dna, vyrobené v Birminghamu v roce 1890 jiÏ pod hlaviãkou firmy Heath & Middleton.

17

Druh˘

kus, vyroben˘ o rok pozdûji, se v le‰enském souboru dochoval pouze ve fragmentu.

18

TotéÏ platí

i o zb˘vajících dvou sklenûn˘ch dÏbánech ze stejné doby, nesoucích v˘robní znaãení této firmy, jejichÏ tvar v‰ak vzhledem ke znaãnému po‰kození nelze jednoznaãnû urãit.

19

Produkty firmy Hukin & Heat (posléze Heath & Middleton), ale téÏ James Dixon & Sons, navrÏené Christopherem Dresserem a ve své dobû vyvolávající údiv, byly jiÏ záhy po uvedení na trh napodobovány konkurenãními v˘robci ve Velké Británii i na evropském kontinentu. DresserÛv vliv 12

lze sledovat napfiíklad na drÏadle kofienky vyrobené koncem 19. století v Nûmecku 21

20

i na plochém

jehoÏ pÛvod zatím nelze urãit. V tom-

úctyhodn˘ poãet návrhÛ uÏitkov˘ch pfiedmûtÛ

12 cm; znaãeno: JTH/JHM, lev, kotva, písmeno letopoãtu

to smyslu nejprÛkaznûj‰í ukázkou je sklenûn˘

a mnoÏství teoretick˘ch spisÛ, jeÏ do své smr ti

R = Birmingham 1891; inv. ã. LA 4705.

dÏbán ve stfiíbrné montáÏi vídeÀské firmy Josef

vytvofiil, se na nûj kupodivu r ychle zapomnûlo.

20 Kofienka; stfiíbro, v. 7,2 cm, d. 22,4 cm, h. 16,5 cm,

Do trvalého povûdomí odborné vefiejnosti jej

znaãeno: neãitelná mistrovská znaãka, 800, pÛlmûsíc,

stojánku,

Karl Klinkosch,

22

li‰ící se od Dresserova návrhu 23

jen mate-

pfiivedl historik umûní Nikolaus Pevsner aÏ roku

císafiská koruna, vídeÀsk˘ dovozov˘ punc z let 1872–1901;

riálem drÏadla. Av‰ak vídeÀsk˘mi stfiíbrníky nejví-

1937 sv˘m objevn˘m ãlánkem v Architectual

ryt˘ monogram NP(?); inv. ã. LA 1516.

ce napodobovan˘m v˘robkem této anglické firmy

Rewiew.

z roku 1881 pro firmu Hukin & Heat

25

byl jiÏ zmínûn˘ dÏbán s kulovit˘m tûlem a válco-

21 Stojánek; stfiíbro, v. 15 cm, d. 22,4 cm, h. 16,5 cm, znaãeno: koruna/BP a písmena W, W, H a S; inv. ã. LA

v˘m hrdlem v hladkém provedení.

1725. ■ Poznámky

22 DÏbán na víno; stfiíbro, sklo, slonovina, v. 22,5 cm,

vu smr tí, hodnotil jeho schopnosti britsk˘ ãaso-


ø dna 9,2 cm, ø víãka 6,8 cm, d. horního okraje 10 cm,

pis Studio následujícími slovy: „V Christophe-


znaãeno: J.C.K., vídeÀsk˘ punc pro stfiíbro 800/1000

rovi Dresserovi vidíme snad nejvût‰ího komerã-

s. 71 (obr. 78), 73–75 (obr. 85–90).

z let 1872–1922, dvouhlav˘ orel; na víku ryt˘ monogram

ního návrháfie, kter ˘ vyuÏil svou fantazii a vyna-

17 âí‰e; stfiíbro, sklo, v. 13,2 cm, ø okraje 7,8 cm, ø dna

TJ pod hrabûcí korunkou; inv. ã. LA 1153.

lézavost na v‰ední produkty britského prÛmys-

6,7 cm; znaãeno: JTH/JHM, lev, kotva, písmeno letopo-


lu… Vlastní podivuhodné znalosti v umûleck˘ch

ãtu Q = Birmingham 1890; inv. ã. LA 1152.


stylech minulosti a je neuvûfiitelnû dÛvûrnû zna-

18 Dochovala se pouze stfiíbrná montáÏ; znaãeno:

s. 57, ã. k. 23, s. 73 (obr. 86).

l˘ praktick˘ch detailÛ moderní tovární v˘roby.

JTH/JHM, lev, kotva, písmeno letopoãtu R = Birmingham

24 TamtéÏ, s. 27.

Tyto obû vlastnosti se jen zfiídka sluãují v jediné

1891; inv. ã. LA 4706.

25 Nûmecké znûní textu viz PEVSNER, Nikolaus. Chris-

osobû; k tomu pfiistupuje jeho nanejv˘‰ Ïivá vy-

19 DÏbán; stfiíbro (sklenûná ãást chybí), d. 12,2 cm,

topher Dresser – Industrialdesigner. In Christopher Dres-

Christopher Dresser zemfiel

‰. 10,8 cm; znaãeno: JTH/JHM, lev, kotva, písmeno leto-

ser. Ein viktorianischer Designer 1834–1904. Köln : Das

24. listopadu 1904 na obchodní cestû do Mühl-

poãtu Q = Birmingham 1890; inv. ã. LA 4704. DÏbán;

Kunstgewerbemuseum, 1981, s. 20–26.

hausenu v Alsasku, kde je téÏ pohfiben. I pfies

stfiíbro, sklo, d. 10,3 cm, ‰. 9,2 cm, v. rozbitého skla cca

V roce 1899, tedy nûkolik let pfied Dressero-

nalézavost.“

24


115

Pojem Dresser Stopy trvalé anglické inspirace evropského uïitého umûní v mobiliáfii zámku Le ná u Zlína

Recommend Documents