K o m e ta T h o m a s 1968j, ex p o n o v a n á lOOem r e fl e k t o r e m h v ěz d á rn y na K leti. N a h o ře v n o c i 13./14. 1. 1969, d o le v n o c i 15./16. I. 1968. (R. P etrov iO ov áj — Na p rv n í str. o b á lk y je p r o tu b e r a n c e , fo t o g r a fo v a n á 22. IX. 1968 k o r o n o g r a fe m h v ěz d á rn y na P etřín ě. [ J . K le p e S ta )
R o č n í k 5 0 ( 1969) , č. 4
Říše hvězd
Vladimír
Vanýsek:
OBLAKA K O SM IC K ÉH O PRACHU V L I B R A Č N Í C H B O D E C H SOUSTAVY Z E M Ě — MĚSÍC Problém tří těles v nebeské m e ch a n ice je m ožno v so u časn é době ře šit n u m erick y a p om ocí m od ern ích sam o čin n ý ch p o čítačů . Ryze a n a lytick é řešen í je m ožné jen pro z ce la sin gu lárn í p řípady. Jedním z ta k o vých zvláštn ích případů je problém tří těles, zvaný restrin g o v an ý , je hož řešen í podal již v ro c e 1772 L ag ran g e. U kázal, že v g ra v ita čn ím poli dvou těles existují body, ve k te rý c h tře tí těleso s nulovou hm otou m ůže být — vzájem ným působením g ra v ita čn ích sil d alších dvou těles — relativ n ě velm i dlouhou dobu „u vězněn o". Tyto body označujem e většinou jak o L ag ran g eo v a lib račn í c e n tra nebo librační body. Nebudem e se zabývat podrobně v lastn ostm i tě ch to bodů, p o sta čí pouze zjištěn í, že v sou stavě dvou tě le s je tak o v ý ch bodů pět, a nejdůleži tější pro n aše další úvahy jsou body obvykle ozn ačo v an é L 4 a i 5. Tyto body tvo ří s těžišti dvou h lavn ích těles Aíi a M2 ro v n o stran n é tro jú h el níky. V rcholy těch to trojúhelníků tedy jsou: Lit M y M2 a L5, M y M2. Je-li h m ota Aíi m nohem větší než h m ota M2, pak to zn am en á, že body Li a L5 obíhají kolem Mi v téže vzd álen osti a v téže oběžné době jako těleso M-2 , ovšem bod L 4 p řed ch ází M2, kdežto £5 jej n ásleduje. Jestliže um ístím e do bodu Z.4 nebo L5 tře tí těleso s velm i m alou hm o tou, pak se toto těleso může pohybovat kolem tě le sa M y aniž by lib račn í bod opustilo. K onkrétním důkažem , že lib račn í body „vězn í“ m alá tě le sa , jsou p la n etk y skupiny tzv. T rojanů (n ejzn ám ější z nich jsou 588 A chiles, 617 P atro clu s, 624 H ek to r], k te ré byly objeveny na p očátk u toh oto sto le tí v lib račn ích bodech soustavy S lu n ce— Jupiter. Je n asn ad ě o tázk a, zda existují tak é v lib račn ích bodech sou stavy Ze m ě— M ěsíc podobná tě le sa . T eo retick y n elze tuto m ožnost vyloučit, i když rušivé ú činky Slunce řešen í celéh o problém u kom plikují. S ta b ilita d rah v lib račn ích bodech sou stavy Z em ě— M ěsíc je m enší než v p říp ad ě S lu n ce— Jupiter, n icm én ě alesp oň d o ča sn á p řítom n ost m en ších tě le s — m eteo ritů či m ik ro m eteo ritů v bodech L 4 nebo L 5 — je velm i pravděpodobná. Velm i m alá tělísk a, jejich ž rozm ěry n epřesahu jí několik m ikronů, m ohou být snadno z jistiteln á v m eziplanetárn ím p ro sto ru , tv o ří-li oblak větších rozm ěrů . T ypickým přík lad em jsou střed n ě jasn é k om ety s vý razn ým spojitým sp ek trem . Celková h m ota kosm ického p rach u v atm o-
65
Obr. 1. P ln á k ř iv k a z n a č í d rá h u M ě s íc e (M ), t e č k o v a n á k ř iv k a Je e k l ip t i k a ( E ) a P je p ro tisv it. <*
sféře tak ové k om ety n ep řesah u je 1 0 8 gram ů, i když celkový jas p ra chové čá sti se v yrovn á jasu prů m ěrn é p lan etk y. Lze tedy o ček á v a t, že n evelké m nožství k osm ick éh o p rach u v libračn ích m od ech soustavy Zem ě— M ěsíc se projeví jako m lhavý objekt v blíz kosti zdánlivé m ěsíční d ráh y, přibližně 60° od m ěsíčního středu. O přím ý důkaz e x iste n ce oblaků m eteo rick é hm oty v lib račn ích bo d ech se pokusil v le te ch 1959 až 1961 polský astron om K ordylew ski. N a zák lad ě velkého m nožství fo to g ra fick ý ch p ozorován í (k te r á konal p řevážn ě n a Lom nickém štítě ve V ysok ých T a trá c h ) oznám il v ro ce 1961 objev1) dvou m en ších velm i slab ý ch m lhavých objektů v blízkosti L 5 a jednoho většího v blízkosti L 4. N icm éně trv alo d alších p ět let, než se p odařilo K ordylew ského objev ověřit. V ro c e 1961 byla o v ěřen a e x iste n ce lu n árn ě-lib račn ích oblaků m e te o rickéh o p rach u (d á le je označujem e LLC — lu n ar libration clo u d s), dvěm a n ezávislým i skupinam i p o zorovatelů 2) . 3). Pozorování byla p ro vád ěna z letad el typu C onvair 990 ve v ý šce 12 km, v době, kdy librační body byly přibližně v opozici se Sluncem . Ve d nech 28. ú nora až 2. břez! ) K o rd y lew sk i K., In t. A str. U nion C irc u la r, 1760 (1 9 6 1 ). 2 ) A lle n H. W., Krum J. W ., R an d le J. R., T he Z o d lacal L ig h t and In te rp la n e ta ry M edium p. 91, (NASA Sym posium , 150, NASA, W a sh in g to n , D. C., 1987). 3 ) Sim p so n , J. W., T he Z o d la ca l L ig h t and In te rp la n e ta ry M edium p. 97, (NASA Sym posium , 150, NASA, W a sh in g to n , D. C., 1967).
m = n — ti' i n 1,25 1,25 1,33 1,33 1,33 1,33 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,56 2,00 2,00 2,20 2,20 2,20
1,51
rí ____ — - —
0,01 0,20 — — ____ —
0,01 0,05 — — ____ —
0,02 0,20 1,63
2 Jí x = -j-a ; (A = 0354iO min m ax 0,8 5,0 0,8 20,0 5,0 5,0 0,8 0,8 10,0 20,0 5,0 5,0 7,0 0,8 10,0 1,0 1,0 1,0 1,0
5,0 15,0 10,0 30,0 15,0 15,0 5,0 10,0 15,0 30,0 15,0 15,0 50,0 10,0 15,0 55,0 55,0 55,0 55,0
& Sc
90° 80° 60° 40° 85° 125° 75° 55° 35° 40° 55° 70° 30° 25° 17° 20° 40° 110° - 1 5 0°
@ 1 0 Sc
45° 35° 20° 15° 40° 47° 30° 20° 10° 70 15° 23° 5° 5° 2° 5° 15° 30° 30°
sz
S c, 10 5,
0,90 0,78 0,45 0,20 0,86 1,10 0,95 0,50 0,14 0,20 0,48 0,75 1,10 0,06 0,03 0,03 0,20 0,95 0,95
1,6 1,4 0,3 0,2 2,0 4,0 1,6 0,2 0,03 0,01 0,03 0,5 0,01 0,01 0,01 0,01 0,2 1,0 1,0
-
druh částic
—
— ] !> led
) . silikáty
, lim onity
železo
n a 1966 byl iden tifik ován slabý m lhavý objekt asi 5° severn ě od L 4. Podobně byl sp atřen 9. až 12. března 1966 slabý m lhavý objekt 5° jižně od ce n tra L 5. Ilu stra ce jednoho pozorování je n a obr. 1. Oblaka byla ú tvary eliptick ého tvaru 3 ° X 4 ° až 4 ° X 5 ° bez v ý razn éh o o h ran ičen í. P o zorovatelé n ezávisle n a sobě zan ášeli polohu LLCi a LLCS a protisvitu zvířetníkového sv ětla ( G egenschein) do m apy hvězdné oblohy. Z aznam enan é polohy se vesm ěs p řek rý v aly a p ozorován í z jed n otlivých dnů bezpečně reg istru je denní pohyb LLC přibližně podél zdánlivé m ě síčn í dráhy. P rotisvit zvířetníkového sv ětla, p rojevující se zvýšením jasu noční oblohy v an tiso lárn ím bodě, byl pozorován té m ě ř vždy všem i p o zo ro vateli, kdežto LLCi i LLC5 v n ě k te rý ch p říp ad ech byly sp a tře n y jen polo vičním p očtem p ozorovatelů. Je tedy zřejm é, že — jak se o sta tn ě dalo o ček áv at — LLCi i LLC$ m ají m enší plošný jas než p rotisvit. C entráln í p lošn á jasn o st p rotisvitu je ek vivalentní asi 180 hvězdám d esáté vizuální velikosti sp ek tráln íh o typu G^V na jeden čtv e re čn í stu peň. (P lo šn ý jas noční oblohy v zenitu je asi 400 hvězd 10m na č tv e r e č ní stu p eň .) Pro jas LLCi i LLC5 m ůžem e přijm out hodnotu asi 125 hvězd 1 0 m na čtv e re čn í stupeň, co ž je 25 % jasu n o čn í oblohy v zenitu za id eáln ích podm ínek, a 70 % jasu c e n trá ln ích č á s tí protisvitu. Tento nízký plošný jas LLC však nem usí být nutně m axim áln í — i když se vztahuje k době, kdy č á stice v oblaku jsou blízko „úplňku". Je znám o, že velm i m alé č á stic e u rčitéh o druhu rozp tylují světlo p ře devším do původního sm ěru d opadajícího paprsku. Z ávislost jasu o sv ět lené č á stice n a fázovém úhlu je v takovém p řípadě o p ačn á než u v el
67
kých těles. M ěsíc, p lan ety a v še ch n a v ětší tě le s a kulového tvaru jsou n ejjasn ější v „úplňku", tedy kdy p o zo ro v atel je m ezi zdrojem a o světleným tělesem , a kdy fázový úhel 8 = 180°. Pokud jejich po= v rch není lesklý, řídí se závislost jasu na fázovém úhlu Lam bertovým zákonem . Pokud LLC jsou složen y v re la tivně v elk ý ch č á s tic , pak je velm i m alá n ad ěje s p a třit je m imo obdo bí opozice se Sluncem . Avšak je s tj liže v lib račn ích bodech soustavy Zem ě— M ěsíc jsou z a ch y ce n y mikro m eteo rity o velm i m alý ch ťozm ěre ch (d esetin y až několik desítek m ik ron ů ], pak m ohou existo v at fá zové úhly, ve k te rý ch by bylo m ožno LLC relativ n ě snadno pozoro v at. A utor toh oto člán k u p ro p o čítal fázové fu n kce pro n ě k te ré m odely o p ticky te n k ý ch oblaků, složených ze sfé rick ý ch velm i m alý ch čá stic s různým i op tick ým i vlastn o stm i.4) Několik příkladů fázo v ý ch funkcí V ( 0 ) je zn ázorn ěno na obr. 2 . o* 30" eo' 90* \zo" 150* iso* F ázový ú hel je definován pro zp ětný od raz <9 = 1 8 0 °, pro původní sm ěr paprsku 8 = 0 °. V eličin a V m ( 0 ) je v y jád řen a ve hvězdných tříd á ch a n orm alizo v án a pro V m (1 8 0 ° ) = 10. Křivky Ai a A2 jsou m o dely s čá ste čn ě absorbujícím i čá stice m i, kdežto N±, N 2 a IV3 pro oblaka s čá stice m i d ielek trick ým i. Jak p atrn o z průběhu křivek, m axim áln í jas oblaku je možno o ček áv at při k onjunkci se Sluncem , nikoli při opozici. P om ocí fázo v ý ch funkcí *Pm ( 0 ) je možno odhadnout fázové úhly, ve k terý ch je LLC alespoň stejn ě jasn ý jako v opozici se Sluncem , nebo d e se tk rá t jasn ější. V ýsledky jsou sh rn uty v tab u lce, ve k te ré m = n — n'i je kom plexní index lom u (je h o ž im ag in árn í č á s t n 'i = 0 pro čistě diej lek trick é č á s ti c e ), x = 2 n a je p a ra m e tr rozm ěru , kde A je vlnová d élk a sv ětla a a p o lo m ěr č á s tic e . Ohiy d s c a dlO sc jsou fázové úhly, ve k te rý ch je te o re tick y možno o č e k á v a t tý ž, nebo d e se tk rá t v ětší jas, n ež m á LLC v opozici se Sluncem . Pom ěry S c /S z a S lO c/S z m ají re la tiv ní jas LLC vzhledem k jasu zvířetníkového sv ětla v p říslušn ých úhlech 8 s c a dlO sc. Z těch to výsledků je p atrn o , že úspěšné pozorování LLC je možno o če k á v a t v e lo n g a cích 15° až 30° od Slunce, pokud č á s tice nejsou příliš veliké. Pravděpodobnost sp a tře n í oblaků, ob sahujících č á s tic e slabě * ) V a n ý sek , V., Ic a r u s , 8, 510 (1968].
68
absorbující nebo kovové, je m nohem větší, než oblaku, k terý by byl složen z čá s tic čistě d ielek trick ý ch . P ozorování LLC v blízkosti Slunce m ohou být vhodným in d ik átorem k odhadu velikosti a fyzikálního složen í in te rp la n e tá rn ích m ik ro čá stic. Je p ochop iteln é, že tak o v á pozorování je nutno p rovád ět mimo zem skou atm osféru , nebo v in fračerv en ém oboru sp e k tra , kde vliv rozp tylu sv ětla v zem ské atm o sféře je p od statn ě nižší. Není sp oru o tom , že v této době, kdy lety n a M ěsíc jsou tém ěř sku tečn o stí, studium LLC m á velký význam , neboť h u sto ta m eteo rick ý ch čá s tic je zde alesp oň s to k rá t vyšší, než je p rů m ěr v m eziplanetárn ím p ro storu ve vzd álen osti jedné astro n o m ick é jed n otk y od Slunce. Mojmír
Eliáš:
PROGRAM APOLLO V GEOLOGII * V sou časn é době se dokončují poslední p říp ravy pro s ta r t k o sm ic k ých lodí s lidskou posádkou k M ěsíci a p řip ravu je se též jejich při= stán í na tom to n ašem nejbližším tě le se slu n ečn í soustavy. Hodnotím e-Ii ten to výsledek lidské píle a rozum u ze v šech strá n e k , kladem e si jistě otázku, jak ý význam m á to to lidské snažení. N aše zn alosti dokazují, že žád n á z p lan et slu n ečn í sou stavy n em á tak o v é podm ínky, aby je mohl člověk k olon izovat. Enorm ní n áklady n a kosm ick é cesty rovněž vylu čují využití byť nejbližších k o sm ick ý ch těles jako zdrojů surovin pro Zemi. Z realistick é h o h odn ocen í nám p roto vyplývá, že ty to k osm ické výzkum y m ají pouze věd eckou n áv ratn o st, a že ren tab ilita tě ch to v ý j zkum ů je dána hlavně m nožstvím in form ací, k te ré budu jimi získány. B ezprostřed n ím cílem sou časn ého k osm ick éh o výzkumu je poznání M ěsíce — jeho složení, vývoje a p ro střed í. Tyto poznatky je možno zísj k at rozborem hornin, příp ad ně m inerálů, tv o řících M ěsíc, studiem jejich stru k tu rn ích vztahů, su perpozice a zkoum áním en dogen n ích a exo g en j n ich p rocesů , k teré n a M ěsíci probíhaly a probíhají. T ato h lediska jsou hledisky g eologick ým i, a jako tak o v á musí být stu d ován a. Je p ro to zá= konitým jevem , že i v p ro g ram u Apollo se na vedoucí m ísta dostala prob lem atik a g eo lo g ick á (p říp ad n ě a stro g e o lo g ick á , tj. problem atika kom binující p rin cip y a m etodiku geologie a a stro n o m ie ). Výzkum M ěsíce z g eologick éh o hled isk a vyžaduje pečlivou přípra^ vu, k tero u lze sh rn out do tě ch to zák lad n ích bodů: (1 ) su m arizace dostupných g e o lo g ick ý ch údajů o M ěsíci, form u lo vání g eo lo gick é prob lem atik y, kterou bude nutno řešit, volba p řistá v a cího m ísta a p ro g ram p ra c í v jed n otlivých e tap ách , ( 2 ) vývoj g eo lo g ick é a geo fy zik áln í m etodiky výzkumu, volba vhod ného p řístrojovéh o vybavení, plynulé sled ován í p ro v ád ěn ý ch výzkumů v říd ícím cen tru n a Zemi p om ocí p o čítačů , aby bylo možno p ro g ram p lynule m ěnit a přizpůsobovat p o d 'e n ových poznatků. G eologické výzkum y M ěsíce budou probíhat za ztížen ý ch podm ínek, v om ezeném čase. Nebude m ožno jednotlivé problém y studovat etap o* Č lán ek je z k rá ce n ý m o b sa h em p řed n á šk y , p ře d n esen é v listo p ad u m. r. n a h v ěz d á rn ě v Ď á b lic íc h . Byl z p ra co v á n pod le m a te riá lů z X X III. M ezin árod n íh o g e o lo g ic k é h o k o n g resu , k t e r ý se k o n a l v srp n u m. r. v P raze.
69
vitě, v delším časovém úseku, jak se to pravid eln ě děje 11a Zemi. N e bude ani m ožno se k jednotlivým otázk ám a již získaným poznatkům v ra c e t a v íce k rá t je ověřovat. To vše klad e zvýšené p ožadavky n a p lá nování výzkumů. V p osledních d eseti le te ch zn ačn ě p o k ro čil g eo lo g ick ý výzkum Měj sice . Hlavním zd rojem poznatků je v so u časn é době g eo lo g ick é h odn o cen í snímků, získ an ých telesk o p ick ý m pozorováním ze Země (d á v a jící celk ový r á z ) , dále pak zp raco v án í fo to g rafií získ an ých sondam i typu R anger, S urveyor a Lun ar Orbiter (p o d áv ající d etaily a údaje o o d v rá cen é stra n ě M ě síce ), a k o n ečn ě i výsledky fy zik áln ích m ěření (fo to m etrie, p o lariza ce , in fra če rv e n á sp ektrosk opie, ra d a r, m ikrovlnná ra d ia ce a p o d .). V ýznam n eztratilo ani vizuální pozorování, p odávající často n en ah rad iteln é p oznatky o n ě k te rý ch d etailech. V ýsledkem tě ch to studií, jež provádí zejm éna „Centrum a stro g eo lo g ie am erick é geolo g ick é služby" ve F la g sta ffu (A riz o n a ), je soubor g e o lo g ick ý ch m ap v m ěřítku 1 :1 000 000. P rincipem tě ch to m ap je zobrazení jed n otek lišících se svým i fyzikálním i v lastn o stm i '(zejm én a albedem ) a svou m orfologií. M apování dosud v p rvé fázi zach ytilo rovníkový pás viditelné stran y M ěsíce v rozsah u asi 3 000 000 km 2. Poznatky získané tím to m apováním jsou gen eralizo v án y v m apě m ěřítk a 1:5 000 000. Spo lu je ře še n a g en eze jed n otlivých zob razovan ých útvarů porovnáním s podobným i ú tv ary na Zemi, a to jak z hled isk a im paktní, tak i vu lk a n ick é teorie. Podrobná a n alý za g eo lo g ick ý ch pom ěrů dovolila v y člen it hlavní n adějné oblasti g eologick éh o průzkumu, kde bude možno kom p lexn ě ře šit geologick ou problem atiku. N ěk teré z tě ch to oblastí byly již cílem au to m atick ý ch sta n ic (n ap ř. oblast k rá te ru Lubboc na západní stra n ě M are F o ecu n d itatis, jihozápadní čá s t Sinu Medii, oblast k ráteru Flam steed v O ceánu P ro cellaru m a j.) . Aby ten to n á ro čn ý g eologický p rogram m ohl býť splněn, provádí G eologická služba USA geologický výcvik kosm onautů a vyvíjí vhodnou p racovn í m etodiku a potřebné p ří stro je. Pozem ské geo lo g ick é výzkum y probíhají již několik d esetiletí bez pod sta tn ý ch zm ěn. Jejich základním ry sem je dlouhodobost a etapovité zp raco váv án í poznatků jak v terénu, tak i v lab oratoři a odluka g eo lo g ick ý ch a geofyzik áln ích p ra cí, k teré jsou prováděny sam o statn ě a je jich výsledky se shrnují až při k onečn ém vyhodnocení. K om pletizace údajů je p roto dlouhodobým p rocesem , což je pro výzkum M ěsíce zcela n ep řijateln é. M etodika výzkum u M ěsíce musí být ry ch lá, kom plexní. Získané po zn atk y je nutno ok am žitě v y h od n ocovat a p orovn ávat, aby již během výzkum u bylo možno p ro v ést potřebné zm ěny v původním plánu a zís k áv at potřebné doplňující údaje. T erénní výzkum y musí být prováděny sou časn ě s výzkum y lab oratorn ím i. G eofyzikální m ěření a geologick é výzkum y musí být při pohybu n a pochodových tra s á c h prováděny n a jednou. Používané p řístro je musí být m axim álně au tom atizované, m inia turní, lehké a snadno přenosné. M etodika terénn íh o výzkum u byla ro zp raco v án a tak , aby p raco v n í kům odpadly (nebo se m axim áln ě zjednodušily] nejm éně produktivní, ale časově n ejn áro čn ější p rá ce . K nim p atří zejm éna zjišťování polohy a záznam zjištění.
70
Pro zam ěřování m á být užíván lasero v ý systém , k terý je dosud ve vý voji. V šech n y výsledky pozorování, tj. jak zjištěn í sam o tn ý ch kosm o nautů, tak údaje p řístrojů, se k terým i budou p ra co v a t a výsledky telev iz ního pozorování, budou se p řen ášet do pozem ského výpočtového ce n tra , kde se zazn am en ají a budou je vyhodn ocovat od borníci. V pozdějších fázích , kdy se p o čítá i s lab oratorn ím výzkum em n a m ěsíční základně, budou do tohoto ce n tra p řen ášen y i výsledky provedených rozborů. P o čítač uloží všech n y údaje do své pam ěti. Uvažuje se, že p o číta če bu dou vy n ášet získané údaje au to m atick y do map a profilů. V první e ta p ě se o ček áv ají jisté kom plikace při geofyzik áln ích m ě řen ích . Na M ěsíci je nutno p o číta t ve srovn án í se Zemí s odlišným pro středím a zejm éna s odlišným „pozadím " jedn otlivých polí. Výzkumy budou proto vyžadovat p ečlivou k alib raci přístrojů. P ro g ram Apollo je ro zd ělen do tří etap : (1 ) R aná e tap a uvažuje k rátk od obý pobyt (1 — 2 d n y ). Při tom to svém pobytu m ají kosm on auti p ro v ést na M ěsíci dvě tříh odinové tú ry . Budou vybaveni pouze základním i geologickým i pom ůckam i. Mají prostudovat povahu a u rčit původ svrch n í č á sti povrchu m are do hloubky asi 1 m, p rostu d ovat při své tú ře o d élce asi 1 km různé typ y k rá te rů a odebrat co n ejvíce m ěsíčního m ateriálu (a si 35 k g ). (2 ) Aplikovaný p ro g ram Apollo uvažuje s pobytem o d élce asi 14 dnů. Při tom to pobytu, n a k terý již budou kosm onauti vybaveni i krytem s lab oratoří, zp racu jí z geologickéh o hlediska kruhové územ í o p olo m ěru asi 8 km. Mimo zák lad ní g eo lo g ick é potřeby budou kosm onauti vybaveni seism ick ou, m agn etickou a g rav im etrick o u ap aratu ro u (v m ě síčn ím vo zítk u ), p olarizačním m ikroskopem a p řístro ji n a rentgenovou flu o rescen ci a d ifrak ci (v k ry tu ). Při tom to výzkum u m ají b ý t získány d etailní in form ace o u rčitý ch ty p ech m ěsíčního p ovrchu (m oře, vyso čin y, hlavní k rátery a j .), o m ěsíčn ích h o rn in ách a p ro ce se ch , k te ré na M ěsíci probíhaly a probíhají. Má být celkově odebráno a s i 100 kg vzor ků. K osm onauti budou podnikat d enně při svém pobytu jednu šestihodinovou túru. (3 ) N ásledující p rogram výzkum ů p o čítá již s pobytem o d élce 14 až 90 dní a se zřízením m alé m ěsíční zák lad ny. Skupina kosm onautů bude vybavena vozítkem o akčním rádiu 2 0 0 — 400 km. Má u sku tečnit jednu exk urzi, p ři k teré m á být získán široký kom plexní obraz p o v rch o vých g eo logick ých pom ěrů a stru k tu ry m ěsíční kůry. Tyto výzkum y m ají syn tetizovat v šech n y dosavadní poznatky, získané jak au to m a tic kým i stan icem i, tak i přím ým i výzkum y. V d alších etap ách , k teré ještě nebyly d etailněji publikovány, m á být provedeno geologick é srovnání m ezi jednotlivým i podrobně zkoum aný mi oblastm i. P rogram geologickéh o výzkum u M ěsíce je velm i n á ro čn ý . Přípravy na něj a jeho provádění nejen přinese poznatky o povaze M ěsíce, na k teré již po několik g e n e ra cí netrp ělivě ček ám e, ale přin ese i m nohé m eto d ick é poznatky, k te ré povedou k vylepšení pozem ská výzkum né m e todiky. V ědecké poznatky získané přím ým průzkum em M ěsíce budou dalším cen ným přínosem ke kulturním u b ohatství lidstva.
71
Zprávy D R.
LADISLAV
BE NEŠ
ZEMŘEL
Dne 3. listopadu 1968 zem řel v Pardu bicích ve věku 86 le t náš v y n ik ající astronom a geodet, plukovník v. v. dr. tech n. L adislav Beneš. Po studiu astronom ie na tech n ice a na K arlově uni v ersitě v Praze pracoval dr. Beneš na zah ra n ičn ích hvězdárnách, zejm éna ve Štrasbu rku, v Paříži a v Pulkově, kde ho zastih la první svě tová v álka. Jako legion ář se zúčastn il bojů na západní frontě. Po v álce pom áhal při zřízení našeho V ojenskéh o zem ěpisného ústavu, kde vedl astronom ícko-geod etický odbor. Postupně zde zorganizoval všechny m ěřické a te o re tick é p rá ce, potřebné pro podklady te h d e jších v o jen ských map. I když pro nem oc m usil Již r. 1938 od ejít do výslužby, p okračoval ve své vědecké čin nosti podle m ožnosti až do pozdních le t své ho života. V oboru astronom ie provedl řadu různých po zorování m eteorů, prom ěnných hvězd, s lu n e č ních a m ěsíčn ích zatm ění a m ěřen í dvojhvězd. Mimoto zpracoval systém d ek lin ací hvězd Pulkovské hvězdárny, studoval pohyb Země v pros toru a zevrubně se zabýval vlastnostm i cirkum zenitálu, který potom zavedl do soustavného používání při určování zem ěpis ných souřadnic bodů n aší trigono m etrické sítě. Velm i hodnotné jsou i Jeho te o re tick é p ráce v problém u stab ility ro tu jícíc h nebeských těles. V oboru geodézie Je známý svým i pracem i o výsled cích n iv elačn ích , tria n gu lačních, základnových a gravim etrický ch m ěření, provedených v něk terých o b la ste ch našeho státu . V rám ci m ezinárodního m ěřen í poledníkového oblouku mezi Severním a Středozem ním m ořem zpracoval čá st oblouku, p ro ch ázející Z akarpatskou Rusí, jež te n k rá t je š tě p atřila k nám . Do našeho v ojensk ého m a pování zavedl konform ní kuželové zobrazení a soustavu rovinných pravoúhlých souřadnic. N ěkteré jeho člán ky n áleží do vojensk é nauky. Své vědecké a odborné p ráce u v eřejn il d r. Beneš v dom ácích a zah ran ičn ích časop isech a sb o rn ících . Obětavě pracoval též v Národním kom itétu geod e tickém a geofyzikálním , v M asarykově akadem ii p ráce a velmi aktiv n ě se zúčastnil n ěk olika kongresů M ezinárodní unie geod etické a geofyzikální. Kromě význam ného přínosu astro n om ick é vědě je jeh o hlavní zásluhou Jeho spolu účast na vybudování astronom ick o-geod etických základů mapového díla n a šeho státu. Plukovník dr. Ladislav Ben eš byl typem h luboce vzdělaného vědce, houževna tého pracovníka a vysoce čestného, skrom ného člověka, kteréh o nezapom enem e. E. B u ch a r D O C E N T I N G . DR . B E D Ř I C H POLÁK Š E D E S Á T N Í K E M Dne 1. března 1969 se dožil šed esáti let dlouholetý člen CAS ing. dr. techn. Bed řich Polák, docent geodézie na Stavební fak u ltě ČVUT v Praze. Po ukončení studia stavebního inženýrství na tech n ice v Praze ju b ilan t pracoval řadu let ve V ojenském zem ěpisném ústavě a během války v Zem ěm ěřickém úřadě. Poz d ěji p řešel do Státního n ak lad atelstv í tech n ick é literatu ry , n ěk o lik let učil na prům yslové škole a od r. 1964 působí na Stavební faku ltě ČVUT.
72
P ro tu b e ra n c e z 16. V III. 1968. (V š e c h n y sn ím k y v p ř ílo z e ex p o n o v a l /. K lep e š ta k o r o n o g r a fe m S te fá n lk o v y h v ěz d á rn y v P raze na P etřín ě. K e z p r á v ě na sír. 76.)
P ro tu b e ra n c e z 28. lis to p a d u 1968 v 11 h o d . 13 m in.
P r o tu b e r a n c e z 28. lis to p a d u 1968 v e 13 h o d . 36 min.
N a h o ře p r o tu b e r a n c e z 22. IX. 1968, d o le 23. XI. 1968.
Odborná a vědecká čin nost doc. P oláka náleží do n ěkolika o b lastí geod etické vědy, neboť se zúčastnil skoro všech druhů pracf při budování naší geode tick é sítě, p o čín aje astronom ickým určováním zem ěpisných souřadnic a azimutů n a Laplaceových bodech, m ěřením základ en a úhlů v geod etické síti, až po určování nadm ořských výšek a polygonová m ěření. Doktorátu tech n ick ých věd dosáhl r. 1946 na základ ě d isertačn í práce, p o jed n áv ající o v ýsled cích m ěřen í základny u Feledinců. Je autorem řady článků, m nohých s astro n o m ickou tém atikou, dvou knih „Podíl astronom ie na tvorbě mapy“ a „Inženýrská astro n o m ie" a spoluautorem učebnice geodézie, k te rá je v tisku. Jako č le n subkom ise pro geod etické základny pracoval též pilně v Národním kom itétu geodetickém . 1 když se doc. Polák nyní věnuje především své pedagogické činnosti v oboru geodézie, zůstává i nad ále věrný své původní zálibě v astronom ii a je jí h isto rii. Své síly rozd ělu je harm onicky mezi své povinnosti na fak u ltě i péči o rodinu. Rád m alu je a m nohé panoram a s horských vrcholů, na nichž m ěřil, zachytil na svých akv arelech . Pro svou m írnou povahu je u svých p řátel i posluchačů v šeobecně o blíben . P řejem e mu, aby jeh o slu n ečn í hodiny v Roztokách mu odm ěřily je š tě hodně šťastn ý ch a úspěšných le t. E. B. RUDOL F
PŠI KAL
ZE MŘ E L
Začátkem září m inulého roku — v době pohnutých událostí v n aší zemi — zem řel ve věku 62 roků brn ěn ský geodet ing. Rudolf P šikal, v posledních le tech profesor prům yslové školy stavební, m nohaletý člen ČAS a spolubudovatel a spolupracovník b rn ěn sk é hvězdárny. Zabýval se geod etickou astronom ií,, v ě noval se gnóm onice a přednášel v řad ě kursů sférick o u astronom ii. Provedl n ěk olik ko n stru kcí slu n ečn ích hodin a slu n ečn ích kom pasů a byl znalcem h isto rick ých astro n o m ick ých přístro jů . Při stavbě b rn ěn sk é hvězdárny a p lan etária provedl potřebné zem ěm ěřičské p ráce a zmapoval podrobně tem eno Kraví
hory-
■,
.
i
;
{(
Odešel tichý, nevýbojný, poctivý pracovník a přítel. Členové brněnské a s tro nom ické obce mu zacho v ají vždy p řátelsk o u vzpomínku. Ob.
Co nového v astronomii D A L L A S Čtvrté d allaské sympózium o r e la tivistické astro fy zice proběhlo těsně před vánoci loňského roku. Středem pozornosti pětidenního jed nání byly pochopitelně pulsary. Byly zde sh rn u ty dosavadní výsledky pozorování, o nichž jsm e většinou již referov ali. S přibývajícím počtem pulsarů se v průměru zdá, že zdroje s větší d is perzí rádiových pulsů jsou blíže ke galak tick é rovině. Jelik ož větší d is perze znam ená i větší vzdálenost, pak to znam ená, že pulsary patří k diskové populací v Galaxii. Pulsary ve vyso kých galak tick ý ch šířk á ch jev í naopak vesm ěs m alou disperzi a leží tudíž v našem nejbližším okolí. V ariace intenzity pulsů může být zčásti způso
1968 bena scin tila c í v mezihvězdném pro středí, takže pulsary se stanou po můckou pro studium rozložení hmoty mezi hvězdami. K onečně pak proká zané zpom alování periody Umožňuje odhadnout životní dobu pulsarů v roz mezí 106— 108 le t, v řádové shodě s ji nými odhady. Kromě pulsarů byly v D allasu roze bírány m ožnosti d etekce gravitačn ích vln a slu n ečn ích neutrin. V obou p ří padech jde o v eličin y n em ěřitelné soudobými p řístro ji. Naproti tomu se zdařilo zachytit na 600 případů v ýro nu záření gam a (s energií přes 100 M eV), p řich áze jícíh o z o b la sti g a la k tického rovníku. Pokud jd e o zd roje rentgenového záření, soudí se, že je
73
ru pro Diekovo tvrzení, že jád ro Slun ce je zploštělé d aleko v íce, a že ta k to by šlo bez ap lik ace ob ecn é teorie relativ ity vysvětlit stá če n í M erkurova perihelu. Nový pokus dokazující p lat nost o becn é teorie relativ ity navrhl Shapiro. Jde o m ěření přesných poloh rádiových zdrojů v závislosti na ú h lo vé vzdálenosti od Slunce. Potřebné p řesn osti lze dosáhnout pom oci in te r ferom etrů s velm i dlouhou základnou ( VLB in te rfe ro m e try ], kdy společně p racu jí nap říklad rad ioteleskopy na dvou různých kon tin en tech . Rádiová m ěření n ejso u vázána na okam žik úplného zatm ění Slu nce a je jic h p řes nost při užití interferom etrů VLB je vyšší, než u fo to g rafick y u rčených po loh hvězd. D allaská sympózia, první z nichž se konalo pod dojm em vše obecného nadšení nad objevem qua sarů (1963), s í získala v krátké době pověst světového fóra pro vým ěnu n á zorů na n e ja k tu á ln ě jší astro fyzikáln í problém y a objevy a v této trad ici c h tě jí v D allasu zjevně nokračovat i v budoucnu. g
jic h příčinou je e je k c e horkého plynu z nov, přičem ž plyn byl gravitačně zachycen v těsn é dvojhvězdě. Víme to tiž, že novy jsou nutně těsným i dvoj hvězdami, a že zdroje X byly zčásti identifikovány s bývalými novami. M. Schm idt hovořil pesim isticky o sou čas né situ aci ve výzkumu quasarů. Sou dí, že je méně přehledná než tomu bylo v prvních úrodných le te c h po objevu. G. R. Burbidge soudí, že rudý posuv quasarů je nápadně často c e listvým násobkem hodnoty 0,061, a p ři kládá tom uto zjištěn í závažný význam pro pochopení p říčin rudého posuvu. Reliktové zářen í o tep lotě 3° K (k o s m ické rádiové záře n í černého tělesa) se stále považuje za n e js iln ě jš í arg u m ent proti teo rii stacio n árn íh o vesm í ru. Izotropie jeh o rozložení je tak o vá, že n aše slu n ečn í sou stava se po hybuje vůči in e rciáln í soustavě sp jaté s reliktovýrii zářením ry ch lo stí menší než 300 kim/s. V šeobecně se uznává správnost Dickových m ěření zploštění Slu n ce, jež je š tě nedávno budila po chybnosti. To však neznam ená podpoZMĚNY
QUASARU
JASNOSTI
P. K. Lil a J. H. H unter z Y aleské u n iversitn í hvězdárny v USA oznám ili, že podle předběžného rozboru sv ětel né křivky quasaru 3C 454.3 je v í tento o b je k t pravidelné změny ja sn o sti s pe E L E M E N T Y
DRÁHY
O
ROZPADU
Komety — zejm éna dlouhoperiodické — se překvapivě často rozpadají. R. P. S tefan ik uveřejn il v roce 1966 seznam 13 dobře doložených případů rozpadu kom et. Zdůraznil, že pouze několik^z těch to kom et se rozpadlo vli
74
454.3
riodou 340 dní. Jasn o st quasaru byla v první polovině ledna t. r. poblíže m inim a — v oboru B byla 16,8m. Vze stup do m axim a (a s i 15,8” ) lze o č e kávat počátkem Července t. r.
KOMETY
V ýpočet elem entů dráhy byl vzhledem k pohybu této kom ety dosti obtížný. První (předběžné elem enty parabo lické dráhy uv eřejn il dr. L. E. Cunningham ( Leuschnerova hvězdářna, USA). P očítal je z poloh, k teré získal G íclas ve dnech 19. a 24. p ro sin ce
3C
THOMAS
1968j
1968 a 7. ledna 1969. Pozoruhodná je velká vzdálenost perihelu. j> —jggg i. 19,822 EC w = 84,50° "I Q = 15,12 > 1950,0 = 45,26 q = 3,3280 a str. jed n .
i
J
KOMET vem působení slapových sil při blíz kém přiblížení kom et ke Slu ncí nebo k Jupiteru. Jiné kom ety s e rozpadly z neznám ých p říčin, někdy před prů chodem perihelem , někdy po prů cho du, někdy blízko Slunce, jindy ve v el
ké vzdálenosti. S te fan ik podotkl, že nejvýznam nější v lastn ostí těch to ko m et je, že krom ě dvou m ají všechny parabo lick é drálhy a jsou „nové ‘ v Oortově sm yslu slova. Problém em rozpadu kom et se v ro ce 1968 zabýval také M. Harwit, který zdůraznil, že k rozpadu kom et dochází vždy v blízkosti roviny ekliptiky. Zkou m al rozpady kom et 1846 II, 1860 I, 1899 I, 1905 IV, 1915 II, 1916 I, 1947 X II, 1951 II, 1955 V a 1957 VI. Harwit uvádí pro zm íněné kom ety m. j. do bu rozpadu podle S tefan ik a (výpočet je velm i obtížný, a proto ]e přesnost om ezena), dále datum průchodu kom e ty rovinou ekliptiky, vzdálenost kom e ty od roviny ekliptiky a vzdálenost od S lu nce, ve které se kom eta rozpadla. Z Harwitovy stud ie vyplývá, že k rozpadu kom et dochází v době, kdy kom ety p roch ázejí rovinou ekliptiky. Jedním z m ožných vysvětlení této sku tečn osti by m ohly být srážky kom et s m eziplanetárním i „bludnými balva ny", zhruba 10 m velkým i m eteority, které lze předpokládat v m eziplane tárním prostoru. Harwit již v roce 1987 poukázal na možnost, že se tato tělesa vyskytují ve slu n ečn í soustavě ve velkém množství. Ačkoliv kinetick á energie „bludného balvan u", s rá ž e jí cího se s p arabolickou kom etou, by m ohla být vysoká natolik , aby způso bila pozorované ry ch lo sti oddělování jed notlivých č á stí jád ra kom ety, je pravděpodobnější, že sám n áraz pou ze uvádí celou a k ci rozpadu do po hybu. Zvýšení teploty jád ra způsobené im paktem by m ohlo v ést k exploziv ním exoterm ním reak cím v kom etárním m ateriálu. Je však také možné, že napětí, v y tv ářející se po dlouhou do bu působením radioaktivního ohřevu v nitru kom et, by imohlo být uvolněno
srážkou a m ohlo by vést k rozpadu jád ra kom ety na dvě nebo i v íce částí. Srážková hypotéza může vysvětlit, proč zejm éna u nových kom et je n ejv ětší pravděpodobnost rozpadu. Jádra těch to kom et mohou mít prům ěr ř á dově 50 km, tj. možná až Skrát větší než jsou typické prům ěry period ic kých kom et. To zvětšu je pravděpodob nost srážky 25krát. Kromě toho, je likož krátko p erio d ické kom ety — a pravděpodobně i „bludné kam eny" — převážně o b íh a jí kolenn Slu nce v d ra h ách s nízkým sklonem a m alou vý středností, č etn o st srážek na dráze kolem Slunce, Jakož i ry ch lo st nárazu při srážce, u krátkop eriod ických ko m et bude nízká. K inetická energie při srážce „bludných kam enů" s novými kom etam i by m ohla být a s i lOOkrát v ětší než při srážce s krátko p erio d ic kými kom etam i. U srážkové hypotézy se před poklá dá, že rozpad by byl poněkud pravdě podobnější u kom et, pohybujících se zpětným sm ěrem , než u kom et s p ří mými draham i. Použitelných statistik je však příliš m álo, aby se tento před poklad mohl o věřit. Je možné, že náhlé vzplanutí dříve „n ečin n ých " kom et může být také vysvětleno pomocí sráž-. ky. Bylo by zajím avé zjistit, zdali k těm to náhlým změnám v činnosti kom et dochází také, když kom ety jsou blízko roviny ekliptiky. Podobný vý zkum bude však pravděpodobně slo žitý, protože dosažitelná pozorovací data neum ožňují vždy jasn ě rozlišit mezi činností, způsobenou uvolněním nového kom etárního m ateriálu n á sled kem srážek, a čin ností způsobenou ionizací, příp. rozptylem dříve uvol něného kom etárního m ateriálu n ásled kem zesílen í slu nečního větru. A pJ 151, 789 (1988]
R A DI OAKTI VNÍ
u h l ÍK V MEZIHVĚZDNÉM PROS' ' ORU i z jistili, že jde o reálnou čáru, a nikoliv V. J. B ortolot a P. Thaddeus z Mt. Palom aru identifikov ali ve spektru náhodné fluktu ace ve zčern án í em ul hvězdy £ Ophiuchi čáru o vlnové délce ze. Uvádějí, že obdobnou syntézou na 4232,08 A, jež podle je jic h názoru p ří p o číta čích lze d o cílit až pětinásobn é sluší m olekule C13H +. Na objevu je ho zisku v prahové rozlišovací schop pozoruhodný i způsob, jím ž autoři1 č á n osti pro čáry na hvězdných spektroru n alezli. Složili totiž na p o čítačí 25 gram ech. g spektrogram ů hvězdy a teprve odtud
75
s n í m k y
p r o t u b e r a
HV E Z V minulém ro ce se pokračovalo na Štefán ikově hvězdárně v Praze na P etříně v system atickém fotografování p rotu berancí koronografem . Byla zís kána řad a fo to grafií, z nichž několik n e jzajím av ějších o tisku jem e na 1. str. obálky a v příloze. F o to g rafie na 1. str. obálky ukazuje jihozápadní o k ra j slu nečního kotou če 22. IX. 1968 v době, kdy sko n čilo čá stečn é zatm ění Slunce. Dne 16. V III. došlo v ran n ích hodi n ách ke vzniku v elk é protu berance. Velm i zajím avý byl pohled v korono grafu v llhi3n>, kdy vyvržená hm ota dosahovala m axim ální výšky (a si 180 tisíc km ) a odtud pad ala zpět jak o spleť velm i jem ných vláken. Občas, v p rotu beranci zářily jed notlivé body. V téže době byla v id itelná i m enší N O V É
S U
Prof. F. Zwicky (C aliforn ia In stitu te of Technology, USA) n alezl při po rovnávání sním ků Palom arského fo to grafickéh o atlasu z 18. května 1953 s fo to g rafií, exponovanou 25. říjn a 1968, na sním ku z roku 1953 superno vu v bezejm enné sp iráln í g alaxii (fo to g rafick á ja sn o st 15,3m). Supernova m ěla 18. května 1953 fotograficko u ja s nost 17,5m a byla ve vzdálenosti 20" východně a 16" jižn ě od jád ra galaxie, je jíž poloha (1950,0) Je: a = 16hl9,2m S= + 40°14’ Prof. Zwicky nalezl d alší dvě super novy v bezejm enných sípirálních g a laxiích , je jic h ž souřadnice (1950,0) jsou : n a = 23fl3 5 ,lm S= + 26°33' a = 16h25,3m S= + 41°22' První g alaxie patři k typu S a a má foto graficko u jasn o st 16,5m, druhá k typu S c a má ja sn o st 15,2m. Sním ky byly exponovány 122cm Schmidtovou J ÁDRO
G A I A X I E
V
IN
Jádro n aší G alaxie v infračerv en ém sp ektrálním oboru zkoum ali W. Hoffmann a C. F red erick infračerveným d etektorem pro vlnovou délku 100 mik-
76
ICI A
NA
ŠTEFÁNIKOVĚ
r n ě
p rotu b erance (vlevo od v e lk é ). Sním ek tohoto úkazu je na 1. str. přílohy. D alší zajím avá p rotu berance byla pozorována 28. listopadu (2. a 3. str. p říloh y ). První sním ek byl exponován v l l h l 3 m, kdy intenzívně Jasné m ísto v základně p rotu berance bylo a k tiv ním zdrojem energie. Druhý sním ek byl zachycen ve 13&3801, kdy byla hm o ta protu berance vyvržena do výšky asi 200 000 km. D etailní fo to g rafie p rotu berance z 22.— 23. září reprodukujem e n a 4. stra n ě přílohy; ukazují stále se m ě n ící člen ito st protu berančního pole. V jižn í části pole (d olní o b rázek ) do šlo k výronu a k vým ěně plynu mezi dvěma mohutnými a stále se zv ed ající mi sloupy. J o s e f K lep eS ta E R N OV Y kom orou na hvězdárně na Mt. Palom aru, první 20.—21. červen ce 1968, dru hý 17. říjn a 1968. První supernova byla 5 " západně a 3" jižně, druhá 2 " vý chodně a 14" jižn ě od Jádra g alaxie ; Jasnosti supernov byly 16,8m a 18,0m. P. Wild z A stronom ického ústavu university v Bernu nalezl supernovu ve sp iráln í galaxii NGC 4939. Poloha této g alax ie je (1950,0) a
-
1 3 h01,7m
& =
— 10°05'
Supernova byla 3 5 " západně a 8 " s e verně od Jádra galaxie, je jíž fo to g ra fick á ja sn o st je 1 2 ,2 m. Dne 27. lis to padu m ěla supernova foto graficko u jasn o st 1 6 ,0 m. E. Chavira (N árodní hvězdárna, Me xiko) n alezl 8 . ledna 1969 supernovu o Jasno sti asi 17m v bezejm enné g a laxii, Jejíž poloha (1950,0) je: a = 3^35® S = — 36° 25' 1AUC 2110, 2113, 2116, 2126 RACERV EN ÍM
ZÁŘENÍ
ronů, jen ž byl vynesen do atm osféry balónem . N alezli, že intenzívní zdroj v Jádře má průměr 6,5°, Jasovou tep lo tu 16° K a svítivost 2 ,7 X 1042 erg/s.
P L A N E T K A
Před 16 lety byla objevena zajím a vá planetka, označená 1953 EA, k terá se každé čty ři roky p řibližu je k Zemi. L e t o s k takovém uto p řiblíženi došlo 14. února, kdy p lan e tk a byla vzdálena od Země je n 0,223 a str. jednotky. P la netk a však nebyla pozorována od ob jev en í. Nyní u v eřejn ila dr. E. Roemerová něk olik dosud nepublikovaných pozorování, získaných A. R. Sandageem
1953
EA
508cm reflek to rem na Mt. Palom aru v červnu 1953. Polohy planetky zm ěřil na sn ím cích A. G. M owbray a z nich vynočetl B. G. M arsden nové elem enty dráhy a efem eridu pro letošn í p řib lí žení. P lan etk a m ěla m ít v době n ejvětšfho přiblížení ja sn o st pouze 18,2m, což spolu s je jím pom ěrně velkým po hybem n a obloze značně ztěžovalo je jí opětné nalezení.
USTAVENI MEZINÁRODNI UNIE ASTRONOMU AMATÉRU Ve d nech 18. až 22. dubna t. r. se. bude kon at v ita lsk é Bologni ustavu jíc í kon gres M ezinárodní unie a s tro nomů am atérů , k te rá bude sdružovat am atérsk é astron o m ick é sp o lečn o sti a případně i jed notlivé am atéry z c e lého světa. Předpokládá se, že při n o vé společnosti budou zřízeny tyto od borné sek ce : slu nečn í, m ěsíční, plane tární, pro prom ěnné hvězdy, pro po zorování p olárních září, pro pozorová n í m eteorů, kom et a um ělých družic, pro hled án í nov, sek ce p řístrojov á, h is POMATURI TNÍ
to rick á a sek ce pro popularizaci a s tro nom ie. Vzhledem k rozsahu odborné, pedagogické a ku ltu rně osvětové p rá ce řady našich hvězdáren lze před pokládat, že se n a ši pracov níci budou m oci zúčastňovat čin nosti v rám ci no vé unie. Společnost bude do značné míry in stitu cí koordinační, k terá umož ní, aby se dobrovolní astronom ičtí pracovníci na celém světě dovídali o p racov ních program ech i úsp ěších pracovníků jin ý ch zemí. O sjezdu při nesem e v ŘH zprávu. Ob.
STUDIUM
T řetí běh pom aturitního studia astronom ie bude o tev řen počátkem školního roku 1969/70 při Střední vše obecn ě vzdělávací ško le ve V alašském M eziříčí. Pom aturitní studium a s tro nom ie je dvouleté dálkové, stud uje se při zam ěstnání. In tern átn í čtyřdenní sou středění jsou jed en k rát za dva m ě síce, po prvém i po druhém ro ce jsou in tern átn í čtrn áctid en n í odborné p ra xe. Z ávěrečná zikouška bude v říjn u
ASTRONOMIE
1971. Podm ínkou p řije tí je m atu rita na SVVŠ nebo na odborné škole. Kon zultačním střediskem je hvězdárna ve Valašském M eziříčí. Tam ta k é probí h a jí v šechna sou středění. P řihlášky nutno podat n ejp o zd ěji do 31. května 1969. Počet poslu chačů je omezený. Bližší inform ace sdělí: K onzultační středisko pom aturitního studia a s tro nom ie, hvězdárna, V alašsk é M eziříčí. M ál.
C o nového v astrologii a pavědách příbuzných H O R O S K O P Y
NA
SAM
Sekce pro stro jo vé zpracování osu dů Čs. astro lo g ick é sp o lečn o sti při Čech ii Líheň (d ále je n ČSAS) obdrží v n ejb ližšícli dnech letecko u poštou sa m o č in n ý p o čítač IBM 360 jak o dar M ezinárodní a stro lo g ick é fed erace. Vzhledem k tomu, že obřího p o číta če bude užito výhradně pro astro lo -
Č
i n n ý c h
p o
CI
t a
CI
ch
g ické výpočty a věštby, povolila am e rick á vláda výjim ku z em barga na tyto obři (výkonem ) a m iniaturní (rozm ě ry) s tro je . Pan Nýtečška, k rajsk ý po krývač ČSAS pro říši velkom oravskou, pro h lásil na im provizované tiskové k o n feren ci, že dodávka p o čítače umož ní ČSAS vyhotovovat žádané horosko-
77
planet, M ěsíce a Slunce, ja k to dosud činí astrolog ov é v mnoha m nohem m é ně vyvinutých zem ích, ale i působení m alých p lanetek, význačných m eteo rick ých rojů, slu nečn ího větru a do konce i Proximy Tauri. (Proxim a Tauri je přesně sto k rát blíže než P roxi ma Centauri.) Tímto způsobem se zda řilo zvýšit dosavadní výtěžnost h o ro skopů ze 33 % n a pouhých 32,4238 % — a to je ště není poslední slovo počí tačové techniky, dodal doc. N ýtečka. Výhledově se uvažuje o pokusných ho roskopech pro tisk, rozhlas a telev i zi, jak ož i drobné dom ácí zvířectvo v četně papoušků.
py v reálném čase. Zatím, ja k zná mo, pro dlouhé dodací lhůty, během nichž se začasté stávala budoucnost m inulostí, od cházeli četn í žad atelé o horoskopy neuspokojeni. Stávali se tak snadnou k o řistí nezodpovědných m elouchářů, k te ří si pletou ekliptiku s politikou. Pan N ýtečka d ále sdělil, že o horoskopy projevily zájem 1 č e t né polovládní in stitu ce a před sed nic tva mnoha m asových o rg an izací. Zdů raznil, že horoskopy o p atřené o ch ra n nou znám kou ČSAS „Jetovehvězd ách" jsou sestavovány za dodržování úzkostlivé hygieny na ryze vědeckých základ ech a berou v úvahu n ejen vliv BEZ
HOROSKOPU
Bez horoskopu a n i ránu nedá dnes ani Cassius Clay. O hcete-li znát bu doucnost, co vás ček á a nem ine, n e sp o léh ejte se už nadále na naivní v ě decké pohádky o determ inism u a prin cipu n eu rčito stil Obraťte se s důvěrou na n ejb ližší astrolo g ickou poradnu. Státně zkoušení astrologové vám zod poví ( 1 ) kdy vám zvýší plat (za p ří p latek též o k o lik ], ( 2 ) kam na do CHLAPEC Tuto odvěkou otázku se zdařilo de finitivně vyřešit ing. Tingltanglovi z Výzkumného ústavu pro rozm nožo vání o fsetem (VCfPRO) v H om ej Doli ně. Ing. T ingltangl zvolil zcela osobitý přístup k obtížné problem atice, neboť usoudil, že k početí je nejv h o d n ější noční doba, ja k též dokazuje m noha letá praxe, ba i statistik y . V n o ci pak, ja k známo, svítí hvězdy, a to i tehdy, když kvůli m rakům nesvítí. Odtud ply ne, že hvězdy a p říležitostně i Slu nce se rozhod u jící m ěrou p od ílejí na tom, zda je počat hoch čí osoba n ěkteréh o jin éh o pohlaví. Bedlivé studium kos m ických vlivů, jak o jsou červánky, úplněk nebo um ělé družice, pak vedlo ing. T ingltang la k prajednoduché m e todě stanovení n ejv h od n ějších okam ži • Koupím op tik u n a C a sse g ra ln 0 nad M etu jí.
ANI
RÁNU!
volenou (s Čedokem) a (3) kdy bude konec světa, jak ož i spoustu jin ých ak tu áln ích o tázek, jež by vám jin ak ani nepřišly na mysl. Rodinné, ško ln í a družstevní horoskopy vázané v kůži se slevou. Naši ško len í předvídači vám pomohou v každé životní strázni nějak ou tou svízelí. H oroskopy od od borníků! Pro u celen é kolektivy z ú řa dů, továren a JZD zvláštní slevy! Cl
DĚ VCE? ků pro p očetí čl nep očetí, ba i pro zá počty. I když konzervativní od borníci je v ili k nové m etodě značnou zdržen livost, výsledky velkého pokusu VÚPRO postavily všechno zase na hlavu: hned napoprvé bylo dosaženo 91 % a ve druhém kontrolním pokusu dokonce 105% úspěchu. Jedné paní se totiž n arod ila kýžená p a te rča ta přesně napolovic: tři hoši a tři dívky. „Bezm ez ná rad ost a díky rod ičů jsou pro mne tou jedinou odm ěnou," pravil šťastný ing. T ingltangl u východu z porodni ce, kde p řijím al gratu lace zástupců p racu jících . Současně sd ělil, že po p latek za jed en rozbor hodlá snížit z dosavadních 100 Kčs na 97 Kčs, čímž se m etoda stává dostupnou i rodinám s více dětmi. g
250— 300 mm. — Ja r o s la v M alijo v sk ý , Nové M ěsto
• P rodám So m et B in a r 2 5 X 1 0 0 . — Ja n N ev rk la , L a h o v ice 118, Pra-ha 5.
78
Úkazy
na
o b l o z e v květnu
S lu n c e vychází 1. května ve 4t’37>n, zapadá v 19h18m. Dne 31. května vy chází ve 3h57m, zapadá v 19h59m. Za květen se prodlouží délka dne o 1 hod. 21 m in. a polední výška Slunce nad obzorem se zvětší o 7°. M ěsíc je 2. května v 6h v úplňku, 8. května ve 21h v poslední čtvrti, 16. května v 9h v novu, 24. května ve 13h v první čtv rti a 31. května ve 14h o p ět v úplňku. V přízem í bude M ěsíc 4. května, v odzem í 20. května. Během května nastanou kon ju n k ce Mě síce s těm ito planetam i: 3. V. s Neptu nem, 4. V. s M arsem, 13. V. s Venuší, 14. V. se Saturnem , 17. V. s M erku rem , 26.. V. s ju p iterem a s Uranem, 30. V. s Neptunem a 31. V. s Marsem. V květnu nastanou také apulsy M ěsíce s těm ito hvězdam i: 1. V. v 0h se Spikou, 4. V. ve 4h s A ntarem , 28. V. s 10h o p ět se Spikou a 31. V. ve 13h opět s A ntarem . V noci 25./26. května k rá tce po půlnoci n astan e zákryt hvězdy r Leonis M ěsícem . Hvězda je 5. velikosti a v Praze bude začátek zákrytu v 0h01,9m, kon ec v 0h13,6m. Pro jin á m ísta můžeme vypočítat ř a sy zákrytu podle údajů ve Hvězdářské ro čen ce 1969 (str. 85 ). M erku r je v první polovině května krátce po západu Slu nce na v ečern í obloze; v tuto dobu zapadá kolem 21h30m. P očátkem m ěsíce má hvězd nou v elikost 0,0m, v polovině května + l ,5 m. N ejp říh o d n ější pozorovací pod m ínky jsou kolem n e jv ě tší východní elon gace planety, k te rá nastává dne 6. května a pří níž bude p lan eta vzdá lena 21° od Slu nce. Ve v e če rn ích ho d inách 11. května bude M erkur v kon ju n k ci s A ldebaranem . Dolní k on ju n k ce M erkura se Sluncem nastane 29. května. V en u še je p ozorovatelná n a ran ní obloze. P očátkem 'května vychází ve 3 h22m, koncem m ěsíce jíž ve 2h19m. P lan eta má hvězdnou velikost a si —4,2®, n ejv ětší ja sn o sti d osahuje 14. května. M ars je v souhvězdí Š tíra. Dne 31.
května je planeta v opozici se Slu n cem , takže je ve velm i výhodné polo ze k pozorování. Počátkem m ěsíce v y c h á z í ve 22h24m, koncem m ěsíce je nad obzorem po celo u noc (vychází v 19h58m, zapadá ve 3h50m). Avšak vzhledem k velké jižn í d ek lin aci bude planeta v době kulm inace pouze asi 16° nad jižním obzorem. Během květ na se zvětšu je hvězdná v elikost M ar su z — l,im n a — 2,0m. J u p ite r je v souhvězdí Panny. N ej výhodnější pozorovací podmínky jsou ve v ečern ích hodinách, kdy planeta kulm inuje. Jup iter zapadá počátkem května ve 3 h28m, koncem m ěsíce jíž v l h28m. Hvězdná v elikost planety se během května zm enšuje z — l,9 m n a — 1,7">. S atu rn je v souhvězdí B e r a n a ; po k o n ju n k ci se Sluncem 18. dubna je v květnu v nepříznivé poloze k pozo rování. Satu rn a lze pozorovat až kon cem m ěsíce rán o k rá tce před výcho dem Slunce, kdy vychází ve 2h38m. Má hvězdnou velikost + 0 ,7 m. U ran je v souhvězdí Panny a n e j p řízn iv ější pozorovací podmínky jsou ve v ečern ích hodinách, kdy planeta kulm inuje. Z ačátkem května Uran za padá ve 3h30mr koncem m ěsíce jíž v l h30m. P lan eta má hvězdnou v eli kost + 5,8™. Urana můžeme snadno vyhledat podle mapky č. 1 v minulém čísle RH (str. 63). N eptu n je v souhvězdí Vah a p la neta je v květnu ve velm i příznivé po loze k pozorování, protože je 18. V. v opozici se Sluncem . Je proto také nad obzorem p rak ticky po celou noc a kulm inuje kolem půlnocí. Neptuna, jehož jasn o st je + 7 ,7 m, můžeme vy hledat podle mapky č. 2 v minulém č ísle RH (str. 63). M eteo ry . V dopoledních hodinách 5. května n astáv á maximum čin n osti m eteorického ro je rj-Akvarid. Trvání tohoto ro je je asi 18 dní, m axim ální p očet je asi 15 m eteorů za hodinu. Z v ed lejších rojů m ají maximum č in nosti /3-Delfiniidy 8. května. J. B.
79
Z K O U Š K A
V Ě R N O S T I
Od d ru h éh o Č tv rtletí Jsm e n u cen i po d ro b it v ě rn o st n a š ic h Č tenářů n esn a d n é z k o u šce , Ikterou sl n a v y d a v a telstv í (a si v šech Č eských i s lo v e n sk ý c h ) period ik v y n u cu jí s to u p a jíc í cen y pap íru i tisk , i nový d ra ž ší ta r if P o što v n í n ovin ové s lu ž by. Ja k o k ažd á h o sp o d á řsk á o rg a n iz a c e m usí ted y n a p říš tě i v y d a v a telsk ý podnik h o sp o d a řit ta k , aby n ez a tě ž o v a l s tá tn í ro z p o čet, a n i ro z p o č e t jin ý c h stá te m vy d ržo v an ý ch in s titu c í. Z nam ená to pov in n o st vy d áv at re n ta b iln ě a má-11 nová h o sp o d á řsk á so u sta v a m ít vů b ec n ě ja k ý sm ysl, n esm ím e v žádném p říp a d ě z h o r šo v a t h o sp o d á řsk é v ý sled k y n a š i vyda v a te ls k é č in n o sti. Jsm e proto n u cen i sta n o v it od druhého č tv r tle tí 1969 i pro n a še ča so p isy cen y h o sp o d á řsk y zdů vod něné, sp rá v n ě k a lk u lo v a n é, podle c en , k te r é budem e p la tit d o d a v a telsk ý m podnikům . V dů sled k u tě c h to tv rd ý ch a pro c e lé č e sk o slo v e n sk é n á ro d n í h o sp o d á řstv í z á vazn ých p od m ínek m usím e u p ra v it i u č a so p isu Ř íše hvězd p o č ín a je č ís le m 4 cen u z K čs 2,— n a K čs 2,50, p ře d p la tn é z Kčs 24,— ro č n ě n a le to s K čs 28,50 ro č n ě . Bý valo kd ysi zvykem podobné cen o v é o p e ra ce om lo u vat a ro zm lo u v at, h o v o řit o n ic h n ik o li Ja k o o zv ý šen í, a le Jako o „ ú p ra v ě " c e n n eb o v té to so u v islo sti d o k o n ce i o Ja k ém si p řá n í o d b ě ra te lů , aby cen o v é r e la c e b yly sp ra v ed liv ě o p ra veny apod. Tyto doby Jsou , ja k pevně dou fám e, Již za n ám i. M ůžem e a ch c e m e n a še o p a tře n í n a z v a t prav ým jm én em , tím , čím ve s k u te č n o s ti Je : zd ražen ím cen y p e rio d ic k é h o t;isku, je ž vy plývá ze z d ra ž en í pap íru , p o ly g ra fic k é p rá c e a s lu žeb PNS. Sn ad již Jen to lik pro č te n á ře , k te ř í m a jí sm y sl pro nové ek o n o m ick é p ro cesy v n a š í s p o le č n o sti: cen y p e rio d ic k é h o tis k u b yly u n á s po c e lá dvě d e se ti le t í a d m in is tra tiv n í c e sto u (p okud n edo šlo k ro z š íře n í ro z sa h u , n eb o k p řech o d u na n á r o č n ě jš í tisk a řsk o u te c h n ik u ) p ra k tic k y d ire k tiv n ě z m razen ý, a č k o li cen ový ind ex v p a p írn á ch a tis k á r n á c h n e u stá le sto u p a l, Jed n o d u še p ro to , že p a p íre n sk é a tis k á re n s k é k a p a c ity js o u ú zk o m ístn é a d ů lež ité i p ro vývoz.
OB S AH V.
V an ý sek :
p ra ch u
O blaka
k o sm ick éh o
v lib ra č n íc h
stav y Z em ě— M ěsíc
b o d e ch so u —
M. E liá š :
P ro g ram A pollo v g e o lo g ii — Z prá vy — Co nového v a stro n o m ii — Co nového v a s tro lo g ii a p av ěd ách p říb u zn ý ch
—
Ú kazy
na
obloze
v květn u CONTENTS V, V an ý sek : In te rp la n e ta ry M atter in th e Lu nar L ib ra tio n C en ters — M. E liá š : P r o je c t A pollo in G eolo gy — N otes — N ew s in A stronom y — P h en om en a in May
CO JIEP^AH H E B . BaHbiceK: MejKnjiaHeTHaa MaTepns H
TOqKH
JIHĎpailHH
JlyHhi
—
M.
riporpaM Ma A hojijioh b reojiorHH —• Coo6m,eHHH — ^ T0 h ob oto b
acTpoHOMHH — JíBjíeHHS! Ha ne6e b Mae
Jd e tedy pro n á s, ja k k o li je to n em ilé, o n ez b y tn o st, p ři níž p o čítá m e ja k o s je diným klad em , k te rý n ám m ůže pom oci sv íz eln o u s itu a c i p ře k o n a t, s v ě rn o stí a s porozu m ěn ím n a š íc h č te n á řů . Za n ě Vám všem p řed em d ěk u jem e. V y d a v a te lstv í časo p isů n . p. O rbis
Ř íši hvězd říd í r e d a k č n í ra d a : J. M ohr (v ed o u cí r e d .J, Jiř í B o u šk a (v ýkon , re d .), J. G rygar, O. Hlad, F . K adavý, M. K opeck ý, B. M a leček , L. M iler, O. O bů rka, Z. P la v c o v é, J. S to h l; ta j. re d . E. V o k a lo v á , te c h . re d . V. S u ch á n k o v á . V ydává m in iste rstv o k u ltu ry v n a k la d a te ls tv í O rbis, n . p., V in o h ra d sk á 46, P ra h a 2. T isk n e S tá tn í tisk á rn a , n. p., závod 2, S le z sk á 13, P ra h a 2. V y ch á z í 1 2 k rá t ro č n ě , c e n a je d n o tliv é h o vý tisku K čs 2,50, le to š n í p ře d p la tn é K čs 28,50. R o z šiřu je P oštovn í n ovin o vá slu žb a. In fo rm a c e o p ře d p la tn ém podá a o b je d n á v k y p řijím á k a ž d á p o šta 1 d o ru č o v a tel. O bjednávky do z a h ra n ič í v y řiz u je PNS — ú stře d n í e x p ed ice tisk u , odd. vývoz tisk u , jin d ř iš s k á 14, P ra h a 1. P řísp ě v k y z a s íle jte n a re d a k c i Ř íše hvězd, Šv éd sk á 8, P ra h a 5, te l. 54 03 95. R ukop isy a o b rá z k y se n e v r a c e jí, za o d b o rn o u sp rá v n o st odpovídá a u to r. — Toto č íslo b y lo dáno do tisk u 3. b ře z n a , vy šlo v dubnu 1909.
V lon i na ja ř e v z p lá la v g a la x ii NGC 2713 s u p e r n o v a f viz ŘH 8/1968, str. 117). H orní s n ím e k z 28. III. 1968 u k a z u je g a la x ii s e su p er n o v o u (m = 13,5), na d o ln ím o b r á z k u z 21. IV. 1968 již su p er n o v a n en í p a trn á . ( F o t o A. M rkos, lOOcm r e f l e k t o r na K le ti.) — Na č tv rté str. o b á lk y je v e lk á m lh o v in a v Orionu. ( S n ím e k D. C h o c h o l, lOOcm r e fl e k t o r na K leti.)
