POČÍTAČOVÁ GRAMOTNOST JAKO KLÍČ K EFEKTIVNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVĚ COMPUTER LITERACY AS A KEY TO EFFECTIVE PUBLIC ADMINISTRATION Lukáš Herout Abstrakt Obecně je gramotnost vnímána jako k umění psát, číst a počítat. V posledních letech se ale prosazují nové gramotnosti, označované také jako druhé gramotnosti, nové gramotnosti, případně současné gramotnosti. Mezi takové můžeme zařadit finanční gramotnost, informační gramotnost… a také soustavu gramotností souvisejících s informačními a komunikačními technologiemi a Internetem. Základnímu ovládání počítače a jeho softwarového vybavení na uživatelské úrovni se věnuje počítačová gramotnost. Tento příspěvek se věnuje stavu počítačové gramotnost zaměstnanců veřejné správy. Jeho cílem je zejména zmapování ICT kompetencí pracovníků ve veřejné správě a to s využitím porovnání deklarované a skutečné počítačové gramotnosti. Klíčová slova: počítačová gramotnost, veřejná správa, celoživotní učení, výzkum Abstract Literacy is widely viewed as the ability to write, read and count. However, in the recent time there has appeared new literacies which are called either Second Literacies, New Literacies or Contemporary Literacies. Among these can be included financial literacy, information literacy... and also a set of literacies related to information and communication technologies and the Internet. Basic controlling of a computer and its software on user level is a matter of Computer Literacy. This paper deals with the state of the computer literacy of the employees in public administration. Its aim is to map ICT competencies of public administration employees using the comparison of declared and actual computer literacy. Key words: computer literacy, public administration, life-long education, research
1
ÚVOD
Vývoj informačních a komunikačních technologií patrný v posledních 20 letech významnou měrou ovlivňuje všechny oblasti lidské činnosti. V současné době v některých oblastech nahrazují moderní technologie celé profese a v jiných se tyto změny v brzké době očekávají [1]. Díky tomu se popředí zájmu dostává systém gramotností. Za základní gramotnost je vnímána schopnost číst, psát a počítat, ale rychlý rozvoj a s ním spojené proměny společnosti v posledních desetiletích přinesly změny i do systému gramotností. Objevují se tzv. druhé gramotnosti, nové gramotnosti, případně současné gramotnosti, které obsahově reflektují kompetence potřebné k plnohodnotnému zapojení do současného způsobu života. Rozvoj druhých gramotností nastal s příchodem konceptu informační společnosti, která vychází z předpokladu, že vytváření, šíření a využívání informací je významná ekonomická, politická a kulturní aktivita, realizovaná skrze informační a komunikační technologie [2]. Informační společnost se stala základem informační gramotnosti, kterou je možné nalézt
- 1041 -
nejen ve strategických dokumentech mnoha států, ale věnují se jí také přední světové organizace, jako je UNESCO, OECD a další. Soudobé pojetí informační gramotnosti definoval například American Library Association Pressidential Committee on Information Literacy: Informační gramotnost je soubor schopností umožňujících člověku rozpoznat, kdy potřebuje informace, a dále potřebné informace vyhledat, vyhodnotit a efektivně využít“. [3] V České republice je na informační gramotnost nahlíženo jako na ovládnutí práce s informacemi s využitím počítače, resp. informačních a komunikačních technologií, což bylo definováno v Koncepci informační politiky ve vzdělávání (1999). Tento dokument se mimo jiné zaměřil na oblast veřejné správy, kde počítačovou gramotnost popisuje jako jeden ze stěžejních pilířů zvyšující její efektivitu. Po vzoru okolních zemí se začal prosazovat nadnárodní koncept testování počítačové gramotnosti zakončený mezinárodním certifikátem, zajišťujícím jeho akceptaci v zemích EU (projekt ECDL - European Computer Driving Licence). Sjednocený způsob testování a mezinárodně platných certifikátů je standardem v rozvinutých západních zemích. Bohužel Česká republika se rozhodla jít jiným směrem a k plošnému ověřování pomocí standardizovaných testů nikdy nedošlo.
2
METODOLOGIE
Tento příspěvek se věnuje analýze vládní vzdělávací politiky v oblasti celoživotního vzdělávání se zaměřením na počítačovou gramotnost zaměstnanců veřejné správy doplněné o kvantitativní průzkum. Hlavní výzkumnou metodou je dotazník zjišťující očekávanou počítačovou gramotnost a test praktických dovedností při práci s textovým editorem. Obě části výzkumu na sebe navazují a to jak v rovině obsahové, kdy v praktickém testu je ověřena skutečná míra osvojení kompetencí, kterou jednotlivý respondenti deklarovali v dotazníkovém šetření (očekávaná četnost), tak v rovině časové. Respondenti byli o jednotlivých částech výzkumu informováni postupně, tudíž v době vyplňování dotazníkového šetření neměli povědomí o návazném praktickém testování ověřujícím skutečný stav jejich kompetencí ve zkoumané oblasti. Porovnání očekávané (O – co si myslí) a předpokládané (P – co ukázal praktický test) počítačové gramotnosti probíhalo na konkrétních činnostech z oblasti tvorby a úpravy textu, jakožto jedné z klíčových činností spadající do počítačové gramotnosti u zaměstnanců veřejné správy. V první fázi byli respondenti požádáni o vyplnění dotazníku, který obsahoval osm dichotomických otázek s možnou odpovědí ano/ne. Jednotlivé oblasti byly detailně specifikovány, aby bylo zřejmé, jaké části a zejména činnosti zahrnují. Respondenty deklarovaná úroveň byla poté při testování ověřena a porovnána s úrovní skutečnou. K tomu byl využit testovací soubor, který po formální a obsahové stránce odpovídal běžně zpracovávaným typům dokumentů. Tento soubor měli respondenti upravit dle stanovených požadavků, které byly zaměřeny na jednotlivé dílčí kompetence. Součástí zadání prakticky zaměřené části výzkumu byla také předloha požadovaného dokumentu, respektive jeho výsledné podoby, ke které měli respondenti dojít. Na základě faktorů nepřímo ovlivňujících úroveň počítačové gramotnosti (nejednotnost testování počítačové gramotnosti v ČR, případně úplná absence evaluace; nízká úroveň ICT kompetencí u absolventů středních škol [4]; nízké zaměření na kompetence počítačové, respektive informační gramotnosti v terciálním vzdělávání) byla stanovena obecná hypotéza: H: Předpokládaná počítačová gramotnost (P), respektive její část zaměřující se na práci s textovými dokumenty, je u zaměstnanců veřejné správy na nižší úrovni, než kterou oni sami očekávají (O).
- 1042 -
Vzhledem ke stavbě výzkumu lze hlavní hypotézu lze rozpracovat do dílčích hypotéz reflektujících oblasti, které jsou následně ve výzkumu ověřovány. Vzhledem k pracovní náplni respondentů ve vazbě na práci s textovými soubory byly na základě časových snímků 20 respondentů identifikovány tyto stěžejní oblasti: formátování dokumentu; formátování odstavců; tvorba a práce se styly; práce s tabulkami; využití kontroly pravopisu. H1: Předpokládaná dovednost spojená s formátováním dokumentu, která byla zjištěna při testování, je statisticky významně nižší než očekávaná dovednost vycházející z deklarací v dotazníkovém šetření. H2: Předpokládaná dovednost spojená s formátováním odstavců, která byla zjištěna při testování, je statisticky významně nižší než očekávaná dovednost vycházející z deklarací v dotazníkovém šetření. H3: Předpokládaná dovednost spojená s tvorbou a prací se styly, která byla zjištěna při testování, je statisticky významně nižší než očekávaná dovednost vycházející z deklarací v dotazníkovém šetření. H4: Předpokládaná dovednost spojená s prací s tabulkami, která byla zjištěna při testování, je statisticky významně nižší než očekávaná dovednost vycházející z deklarací v dotazníkovém šetření. H5: Předpokládaná dovednost spojená s užíváním automatické kontroly pravopisu, která byla zjištěna při testování, je statisticky významně nižší než očekávaná dovednost vycházející z deklarací v dotazníkovém šetření. Na výsledky dotazníkového šetření a praktického testu byly aplikovány statistické metody, konkrétně chí-kvadrát test.
3
VÝSLEDKY
Výzkum byl realizován ve spolupráci s vybranou městskou částí hlavního města Prahy. Celkem se do výzkumu zapojilo 104 respondentů z oslovených 182 zaměstnanců úřadu. To představuje návratnost ve výši 57 %. Testování proběhlo v červnu 2015. Výsledky první fáze jsou uvedeny v tabulce 1. Ve sloupci Dovednosti jsou uvedeny zkoumané (dotazované) oblasti. Sloupec Ovládnutí obsahuje hodnoty vyplývající z dotazníkového šetření – konkrétně procentuální hodnotu znázorňující očekávanou míru osvojení kompetence. Hodnoty jsou seřazeny sestupně. Tabulka 1 – Sestupně seřazené výsledky dotazníkového šetření
Dovednosti Užívání automatické kontroly pravopisu Formátování dokumentu Práce s tabulkami Formátování odstavců Tvorba a práce se styly
Ovládnutí (%) 98,1 92,3 89,4 88,5 81,7
V návaznosti na 1. fázi výzkumu byl zaměstnancům zaslán prakticky zaměřený test s přesným návodem, jak postupovat. Pro zajištění anonymity respondentů bylo vytvořeno webové úložiště, kam výsledný dokument po zpracování umístili a to bez nutnosti autentizace. Právě zajištění anonymity bylo jedním ze stěžejních bodů vyplývajícího z pilotního ověření. Vzhledem k tomu, že testování probíhalo na pracovních stanicích jednotlivých respondentů a to se souhlasem vedoucích pracovníků, mohli se mu věnovat během pracovní doby a dle
- 1043 -
svých časových preferencí. Sestupně seřazené výsledky praktického testování jsou zobrazeny v tabulce 2. Tabulka 2 - Sestupně seřazené výsledky praktického testování
Dovednosti Formátování dokumentu Práce s tabulkami Formátování odstavců Užívání automatické kontroly pravopisu Tvorba a práce se styly
Ovládnutí (%) 72 68,4 55,6 23,7 23,3
Na první pohled jsou patrné rozdíly mezi očekávanou a předpokládanou čestností. Průměr procentuálních hodnot v odpovědích dotazníkového šetření je 90 %. Oproti tomu výsledky průměr procentuálních hodnot předpokládané četnosti vycházející z výsledků testování je 48,6 %. Jednotlivé části byly následně podrobně analyzovány a to s využitím statistických metod, konkrétně výše uvedeným chí-kvadrát testem a to podle vzorce:
3.1 Statistické vyhodnocení testu T1 H 1_0 : Předpokládaná dovednost spojená s formátováním dokumentu, která byla zjištěna při testování, je shodná s očekávanou dovednost vycházející z deklarací v dotazníkovém šetření. H 1_A : Předpokládaná dovednost spojená s formátováním dokumentu, která byla zjištěna při testování, je statisticky významně nižší než očekávaná dovednost vycházející z deklarací v dotazníkovém šetření. Tabulka 3 – Výpočet chi-kvadrát testu
ANO NE SOUČET
Očekávaná
Předpokládaná
96 8 104
75 29 104
X2
𝑋2 = ∑
(P −O)2 𝑂
= 2,608
Vypočtená hodnota testového kritéria podle uvedeného vzorce je 2,608. Tato hodnota je nižší než kritická hodnota na hladině významnosti α = 0,05 pro jeden stupeň volnosti (3,841). Na základě výše uvedeného není možné zamítnout nulovou hypotézu H 1_0 – Předpokládaná dovednost spojená s formátováním dokumentu, která byla zjištěna při testování, je shodná s očekávanou dovednost vycházející z deklarací v dotazníkovém šetření. 3.2 Statistické vyhodnocení testu T2 H 2_0 : Předpokládaná dovednost spojená s formátováním odstavců, která byla zjištěna při testování, je shodná s očekávanou dovednost vycházející z deklarací v dotazníkovém šetření. H 2_A : Předpokládaná dovednost spojená s formátováním odstavců, která byla zjištěna při testování, je statisticky významně nižší než očekávaná dovednost vycházející z deklarací v dotazníkovém šetření.
- 1044 -
Tabulka 4 – Výpočet chi-kvadrát testu
ANO NE SOUČET
Očekávaná
Předpokládaná
92 12 104
58 46 104
X2
𝑋2 = ∑
(P −O)2 𝑂
= 7,812
Vypočtená hodnota testového kritéria podle uvedeného vzorce je 7,812. Tato hodnota je vyšší než kritická hodnota na hladině významnosti α = 0,05 pro jeden stupeň volnosti (3,841). Na základě výše uvedeného je možné zamítnout nulovou hypotézu H 2_0 a přijmout hypotézu alternativní H 2_A – Předpokládaná dovednost spojená s formátováním odstavců, která byla zjištěna při testování, je statisticky významně nižší než očekávaná dovednost vycházející z deklarací v dotazníkovém šetření. 3.3 Statistické vyhodnocení testu T3 H 3_0 : Předpokládaná dovednost spojená s tvorbou a prací se styly, která byla zjištěna při testování, je shodná s očekávanou dovednost vycházející z deklarací v dotazníkovém šetření. H 3_A : Předpokládaná dovednost spojená s tvorbou a prací se styly, která byla zjištěna při testování, je statisticky významně nižší než očekávaná dovednost vycházející z deklarací v dotazníkovém šetření. Tabulka 5 – Výpočet chi-kvadrát testu
ANO NE SOUČET
Očekávaná
Předpokládaná
85 19 104
24 80 104
X2
𝑋2 = ∑
(P −O)2 𝑂
= 33,781
Vypočtená hodnota testového kritéria podle uvedeného vzorce je 33,781. Tato hodnota je významně vyšší než kritická hodnota na hladině významnosti α = 0,05 pro jeden stupeň volnosti (3,841). Na základě výše uvedeného je možné zamítnout nulovou hypotézu H 3_0 a přijmout hypotézu alternativní H 3_A – Předpokládaná dovednost spojená s tvorbou a prací se styly, která byla zjištěna při testování, je statisticky významně nižší než očekávaná dovednost vycházející z deklarací v dotazníkovém šetření. 3.4 Statistické vyhodnocení testu T4 H 4_0 : Předpokládaná dovednost spojená s prací s tabulkami, která byla zjištěna při testování, je shodná s očekávanou dovednost vycházející z deklarací v dotazníkovém šetření. H 4_A : Předpokládaná dovednost spojená s prací s tabulkami, která byla zjištěna při testování, je statisticky významně nižší než očekávaná dovednost vycházející z deklarací v dotazníkovém šetření. Tabulka 6 – Výpočet chi-kvadrát testu
ANO NE SOUČET
Očekávaná
Předpokládaná
93 11 104
71 33 104
X2
𝑋2 = ∑
(P −O)2 𝑂
= 2,906
- 1045 -
Vypočtená hodnota testového kritéria podle uvedeného vzorce je 2,906. Tato hodnota je nižší než kritická hodnota na hladině významnosti α = 0,05 pro jeden stupeň volnosti (3,841). Na základě výše uvedeného není možné zamítnout nulovou hypotézu H 4_0 – Předpokládaná dovednost spojená s prací s tabulkami, která byla zjištěna při testování, je shodná s očekávanou dovednost vycházející z deklarací v dotazníkovém šetření. 3.5 Statistické vyhodnocení testu T5 H 5_0 : Předpokládaná dovednost spojená s užíváním automatické kontroly pravopisu, která byla zjištěna při testování, je shodná s očekávanou dovednost vycházející z deklarací v dotazníkovém šetření. H 5_A : Předpokládaná dovednost spojená s užíváním automatické kontroly pravopisu, která byla zjištěna při testování, je statisticky významně nižší než očekávaná dovednost vycházející z deklarací v dotazníkovém šetření. Tabulka 7 – Výpočet chi-kvadrát testu
ANO NE SOUČET
Očekávaná
Předpokládaná
102 2 104
25 79 104
X2
𝑋2 = ∑
(P −O)2 𝑂
= 47,264
Vypočtená hodnota testového kritéria podle uvedeného vzorce je 47,264. Tato hodnota je výrazně vyšší než kritická hodnota na hladině významnosti α = 0,05 pro jeden stupeň volnosti (3,841). Na základě výše uvedeného je možné zamítnout nulovou hypotézu H 5_0 a přijmout hypotézu alternativní H 5_A – Předpokládaná dovednost spojená s užíváním automatické kontroly pravopisu, která byla zjištěna při testování, je statisticky významně nižší než očekávaná dovednost vycházející z deklarací v dotazníkovém šetření. Uvedené výsledky poukazují na rozdílnou úroveň ovládnutí kompetencí souvisejících s úpravou textového dokumentu, jakožto stěžejní činnosti zaměstnanců veřejné správy při komunikaci s občany. Při pohledu na stanovené hypotézy je zřejmé, že za problematické oblasti, ve kterých se statisticky významně odlišila očekávaná úroveň nad předpokládanou je možné považovat zejména:
Užívání kontroly pravopisu
Tvorba a práce se styly
Formátování odstavců
Naopak za části, v kterých nebyla nalezena statistická odlišnost, tzn. respondenti v dotazníku uvedli shodnou míru osvojení kompetencí, jakou prokázalo následné testování, je možné označit části:
Formátování dokumentu
Práce s tabulkami
Na základě výše uvedených výsledků a prezentovaných dílčích hypotéz je možné vyhodnotit hypotézu hlavní. H0: Předpokládaná počítačová gramotnost, respektive její část zaměřující se na práci s textovými dokumenty, je u zaměstnanců veřejné správy na shodné úrovni s očekávanou.
- 1046 -
H A : Předpokládaná počítačová gramotnost, respektive její část zaměřující se na práci s textovými dokumenty, je u zaměstnanců veřejné správy na nižší úrovni, než kterou oni sami očekávají. Tabulka 8 – Výpočet chi-kvadrát testu
ANO NE SOUČET
Očekávaná
Předpokládaná
90 14 104
52 52 104
X2
𝑋2 = ∑
(P −O)2 𝑂
= 12,861
Vypočtená hodnota testového kritéria podle uvedeného vzorce je 10,600. Tato hodnota je vyšší než kritická hodnota na hladině významnosti α = 0,05 pro jeden stupeň volnosti (3,841). Na základě výše uvedeného je možné zamítnout nulovou hypotézu H 0 a přijmout hypotézu alternativní H A – Předpokládaná počítačová gramotnost, respektive její část zaměřující se na práci s textovými dokumenty, je u zaměstnanců veřejné správy na nižší úrovni, než kterou oni sami očekávají.
4
ZÁVĚR
Výše uvedené výsledky výzkumu se primárně zaměřují na rozdíly mezi očekávanou počítačovou gramotností, respektive její část zaměřující se na práci s textovými soubory a její porovnání s úrovní předpokládanou, který vychází z výsledků prakticky zaměřeného testování. Z tohoto pohledu jsou patrné rozdíly mezi tím, co si respondenti o úrovni svých kompetencí myslí a na jaké úrovni je mají osvojené. Z výsledků realizovaného výzkumu je možné vysledovat také problémové části práce s textem, kterými jsou zejména využívání automatické kontroly pravopisu, tvorba a práce se styly a práce s automatickým textem. Jedná se o dovednosti vyšší úrovně, přesahující základní ovládání textového editoru, které by bylo možné považovat za intuitivní a automatické. Za oblasti méně problematické je ve vztahu k výsledkům možné vyhodnotit formátování odstavců, práci s tabulkami a tvorbu a úpravu záhlaví a zápatí dokumentu. Vzhledem k tomu, že se jedná o základní a každodenní činnosti úředníků ve veřejné sféře, bylo by vhodné standardizovat úroveň jejich ICT kompetencí. Jedním z nástrojů může být například koncept ECDL, který se mimo jiné zaměřuje v jedno ze svých modulů shodným oblastem, jako realizovaný výzkum. Samotné standardizaci by muselo předcházet znovuzavedení školení zaměstnanců veřejné správy, které by systematicky připravovalo zaměstnance nejen na případnou standardizaci, ale také na další změny a vývoj v oblasti užívání informačních a komunikačních technologií. Výsledky empirické studie nelze zobecňovat a výzkumný projekt je třeba chápat spíše jako pilotní projekt se závěry platnými pouze v prostředí zkoumané skupiny. Příspěvek vznikl za podpory Interní grantové agentury BIVŠ s názvem Počítačová gramotnost – jeden z pilířů úspěšné a efektivní státní správy. Použitá literatura 1. MATHIESON, Kieran, Eileen PEACOCK & Wynne W. CHIN. Extending the technology acceptance model. ACM SIGMIS Database. 2001, 32(3): 86-. DOI: 10.1145/506724.506730. ISSN 00950033.
- 1047 -
2. 3.
WEBSTER, Frank. Theories of the information society. Fourth edition. Abingdon, Oxon: Routledge, 2014, xii, 404 pages. ISBN 9780415718790. AMERICAN LIBRARY ASSOCIATION. Presidential committee on information literacy: Final report. 1989. http://www.ala.org/acrl/publications/whitepap ers/presidential
Kontaktní údaje Ing. Lukáš Herout, Ph.D. Výzkumné centrum BIVŠ Bankovní institut vysoká škola Nárožní 2600/9, 158 00 Praha 5 email:
[email protected]
- 1048 -
