Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management
Bakalářská práce:
Pohyb zboží v rámci společnosti NYK Logistics (Czech Republic) s.r.o.
Vypracovala: Tereza Kavanová Vedoucí práce : Ing. Michal Mervart, Ph.D.
prosinec 2008
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Pohyb zboží v rámci společnosti NYK Logistics (Czech Republic) s.r.o.“ vypracovala samostatně. Použitá literatura a další zdroje jsou uvedeny v seznamu literatury.
V Kutné Hoře dne 15.12.2008
podpis: -2-
Poděkování: Děkuji vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Michalovi Mervartovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky. Dále bych chtěla poděkovat Petře Holubové, vedoucí směny ve společnosti NYK Logistics ( Czech Republic) s.r.o. za podněty z praxe.
-3-
Obsah: 1. Úvod............................................................................................................................................ 5 2. Teoretická část ............................................................................................................................ 8 2.1 Typy přepravy ve společnosti, základní pojmy .................................................................... 8 2.1.1 Silniční nákladní přeprava ............................................................................................. 8 2.1.2 Železniční nákladní přeprava....................................................................................... 10 2.1.3 Letecká nákladní přeprava ........................................................................................... 10 2.1.4 Námořní nákladní přeprava ......................................................................................... 11 2.1.5 Multimodální přeprava ................................................................................................ 12 2.2 Slovník důležitých pojmů ................................................................................................... 15 2.3 Skladování .......................................................................................................................... 17 2.4 Stav automobilového průmyslu v současné době ............................................................... 21 3. Praktická část ............................................................................................................................ 23 3.1 Obecná charakteristika společnosti NYK Logistics (Czech Republic), s.r.o. .................... 23 3.2 Moje stáž ve společnosti ..................................................................................................... 26 3.3 Optimalizace vykládky ....................................................................................................... 27 3.3.1 Typy variant ................................................................................................................. 28 3.4 Výsledky měření ................................................................................................................. 32 3.4.1 Varianta A.................................................................................................................... 32 3.4.2 Varianta B .................................................................................................................... 32 3.4.3 Varianta C .................................................................................................................... 33 3.4.4 Varianta D.................................................................................................................... 33 3.5 Doporučení společnosti....................................................................................................... 34 4. Závěr........................................................................................................................................ 36 5. Seznam literatury a pramenů .................................................................................................... 37 6. Přílohy....................................................................................................................................... 39 6.1 Slovník japonských pojmů.................................................................................................. 39
-4-
1. Úvod V posledních letech došlo v České republice k enormnímu tlaku na kvalitu poskytovaných komplexních logistických služeb. Zároveň se výrazně zvýšila konkurence v této oblasti. Důvodem proč roste počet společností, které v tomto oboru podnikají je, že Česká republika má velice strategickou polohu v rámci celé Evropy. V bakalářské práci se zaměřím na optimalizaci vykládky ve společnosti NYK Logistics (Czech Republic),s.r.o., (Nippon Yusen Kaisha = Japonská přepravní společnost) – dále jen NYK. Tato mezinárodní společnost původem z Japonska má ředitelství v Praze, pod které spadají pobočky v Říčanech, Kolíně- Ovčárech a zároveň pod toto ředitelství patří i pobočka na Slovensku. Měla jsem možnost spolupracovat konkrétně s pobočkou v Kolíně-Ovčárech, která nabízí logistické služby. Mezi její nejvýznamnější zákazníky patří dodavatelé automobilového průmyslu, dále podporuje interní & externí logistiku1 pro TPCA (Toyota Peugeot Citroën Automobile). Kromě těchto činností se tato pobočka zabývá zajišťováním cross-dockových operací pro zákazníka TME (Toyota Motor Europe). Zde je důležité uvést, že společný projekt automobilek Toyota, Peugeot a Citroën (TPCA) je nutno považovat za samostatný a do značné míry nezávislý na ostatních aktivitách automobilky Toyota. Logistika obou projektů TPCA a TME je prakticky nezávislá, přestože používá společné know-how. Tato bakalářská práce se bude zabývat analýzou specifické činnosti v cross-docku pracujícím pro společnost TME. V cross-docku NYK v Ovčárech jsou manipulovány výrobní a náhradní díly od dodavatelů, které dále pokračují do výrobních závodů a do centrálního skladu náhradních dílů. Tyto destinace rozdělujeme do dvou základních oblastí, a to na zboží dále pokračující do zemí EU a druhou skupinu tvoří zboží, které dále pokračuje do zemí mimo EU (tzv. na export). Do exportu mimo EU spadá i významná část dílů pro výrobní závod TMMT v Turecku (Toyota Motor Manufacturing Turkey). Tato druhá skupina zboží, která jde na export, podléhá přísnější kontrole v inspekční zóně. Vedení cross-docku momentálně řeší optimalizaci vykládky zboží a provádění vstupní kontroly. Snaží se najít nejvhodnější způsob vykládek, a to z hlediska času i finančních nákladů pro společnost a zároveň s ohledem na náročnost na personál i technické zázemí. Mým cílem je na základě analýzy stávající situace a různých variant řešení navrhnout optimální postup vykládky a vstupní kontroly. Své závěry bych chtěla podpořit přesným měřením přímo ve společnosti. Doufám, že mé poznatky by mohly usnadnit rozhodování managementu NYK Logistics (Czech Republic) s.r.o. v otázce optimalizace vykládky. 1
interní logistika – přímo v závodě, externí logistika – mimo závod
-5-
Jedním z důvodů, proč jsem si vybrala toto téma je, že zároveň s Vysokou školou ekonomickou v Praze studuji Univerzitu Pardubice, konkrétně Dopravní fakultu Jana Pernera obor Dopravní marketing a management v logistice. Věřím tedy, že získané poznatky při tvorbě této bakalářské práce uplatním na obou školách a že poznatky nabyté při studiu na obou školách uplatním v této bakalářské práci.
V první kapitole teoretické části bakalářské práce nabídnu přehled různých typů přeprav, který využívá společnost NYK Logistics (Czech Republic) s.r.o. a definuji základní pojmy, s nimiž budu pracovat, jako např. dopravní služby, dopravce, přepravní služby nebo přepravce. V jejích podkapitolách podrobněji rozeberu silniční, železniční, leteckou, námořní a multimodální přepravu, a to vždy nejprve na obecné úrovni a potom ve vztahu k analyzované společnosti. Ve druhé kapitole teoretické části uvedu slovník některých důležitých pojmů z oblasti crossdockingu, distribuce a integrované logistiky. Dále se zde objeví pojmy Just in time a Just in sequence. Kapitola tři se bude věnovat problematice skladování. Zdůrazním rozdíl mezi skladem a distribučním centrem, podrobněji se budu zabývat popisem manipulačních jednotek. Teoretickou část zakončím v kapitole čtyři krátkým zamyšlením nad stavem automobilového průmyslu s ohledem na v současné době probíhající ekonomickou krizi.
V praktické části bych chtěla nejdříve představit společnost NYK Logistics (Czech Republic) s.r.o. Změřím se zejména na vysvětlení její úzké provázanosti se společností Toyota. Společnost Toyota je jedním z důležitých zákazníků a významně ovlivňuje chod firmy NYK Logistics (Czech Republic) s.r.o. Dále podrobně popíši problematiku vykládky. Společnosti nyní zjišťuje, zda je její způsob vykládky zboží optimální. Mým úkolem v rámci stáže ve společnosti bude změřit časovou náročnost několika variant vykládky. Momentálně jsem po konzultaci s vedením cross-docku stanovila 4 různé varianty (A,B,C,D),
které budu měřit a analyzovat. Měření
proběhne pomocí stopek a celkový čas poté bude přepočítám na kompletní vyložení jedné palety. Pro variantu A znamená kompletní vyložení následující kroky: vyložení všech palet z návěsu do inspekční zóny, část je následovně popsána řidičem vysokozdvižného vozíku, druhou část detailně kontroluje a popisuje administrátor, kompletní vyložení končí rozvozem zboží na určená místa v rámci cross-dockového centra. Varianta B počítá s tím, že řidič popíše první typ zboží hned při vykládce, zbytek vyloží do inspekční zóny, toto zboží zkontroluje administrátor a řidič poté rozveze i druhý typ zboží. Varianta C, která je nyní ve společnosti provozována, operuje -6-
s rozdělením zboží při vykládce na dvě skupiny do odlišných řad. Následuje popis, kontrola a rozvoz. V poslední variantě D řidič projíždí se zbožím, které dále pokračuje do zemí EU okolo administrátora, který jej popíše a tím odpadá kontrola řidičem. Administrátor by tak mohl být schopen věnovat se více vykládkám najednou. Jednotlivým typům variant se budu více věnovat ve speciální kapitole, kde je i graficky znázorním. Také zde uvedu jejich výhody a nevýhody pro společnost.
Následovat bude praktické měření ve společnosti. Na základě zjištěných výsledků doporučím optimální způsob vykládky.
Každá společnost, které se chce dále udržet na trhu, musí vynakládat velké úsilí na neustálé zlepšování svých postupů. Doc. Ing. Pernica CSc. definoval ve své práci „Jak úspěšně zavést logistiku (Logistické desatero)“2 deset logistických zásad. Pro potřeby této bakalářské práce bych se ráda zaměřila na zásadu číslo 4: „Zpružněte logistické řetězce“: „Klíč k efektům, které logistika slibuje, spočívá skutečně ve strukturní a procesní stránce logistických řetězců, a sice ve zrychlení hmotných a informačních toků a v plynulosti, nepřerušenosti hmotných toků.“3 Dále bych se ještě ráda zmínila o zásadě číslo 7: „Kvantifikujte, měřte a počítejte“. Tato zásada mimo jiné poukazuje na nutnost odhalování úzkých míst v podniku a potřebu jejich optimalizace. Tyto zásady považuji při tvorbě mé práce za naprosto stěžejní. Optimalizace vykládky ve společnosti NYK Logistics (Czech Republic) s.r.o. je ve své podstatě snaha o zdokonalení logistického řetězce v rámci společnosti. Tohoto zdokonalení může být dosáhnuto hlavně přesným měřením v rámci dané společnosti. Toto měření se ovšem nemůže zaměřit pouze na matematické výsledky, musí se zohlednit nejen požadavky na čas (tedy rychlost dané vykládky), ale i na ostatní náklady a požadavky na zdroje, které by případná změna přinesla. Zejména se jedná o požadavky na techniku, zaměstnance, zohlednění názoru vedení a zákazníka. Přínosem může být i názor i řidičů vysokozdvižných vozíků, kteří vykonávání procesu fakticky zajišťují. Hypotézy: 1. Varianta A (vykládka všeho zboží do inspekční zóny bez rozdělování) nebude optimální variantou vykládky. 2. Varianta B (popis řidičem v okamžiku vykládky) bude optimální variantou vykládky. 3. Podaří se realizovat měření všech variant.
2 3
PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století (Supply Chain Management) 2.díl stránka 572 PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století (Supply Chain Management) 2.díl, stránka 575
-7-
2. Teoretická část 2.1 Typy přepravy ve společnosti, základní pojmy Společnost NYK Logistics se v pojetí celé mezinárodní společnosti zabývá komplexním zajišťováním logistických služeb, především námořní přepravou, ale i přepravou
silniční,
železniční i leteckou. Pobočka v Kolíně-Ovčárech je napojena pouze silniční sítí. Často ale využívá multimodální přepravy. „Multimodální přeprava je přeprava, využívající alespoň dva dopravní obory.“4 V této kapitole se budu blíže věnovat terminologii a popisu těchto oblastí. „Dopravní služby jsou služby, které jsou bezprostředně spojené s vlastním procesem přemísťování substrátů (zboží) v prostoru a čase.“5 „Dopravce je provozovatel (dopravy či vozidel), mnohdy zároveň vlastník dopravních prostředků – může však být jen jejich nájemcem (např. u finančního leasingu apod.). Vždy se však jedná o subjekt realizující vlastní přemisťovací činnost v prostoru a v čase. Jde o producenta, ale i realizátora dopravních služeb na trhu (tzn. o prodávajícího dopravních či přepravních služeb). Přepravní služby tvoří bezesporu nejvýznamnější část komplementárních služeb (dnes tvoří cca 60-70% jejich celosvětového objemu). Zahrnují celý komplex činností souvisejících s vlastním procesem přemisťování substrátů (zboží), a to včetně samotného přemístění (tj. včetně vlastní dopravní služby). Přepravce je především zákazník dopravce, prodávající nebo kupující, zpravidla vlastník hmotného zboží (samo vlastnictví přepravované zásilky/nákladu je však z přepravního pohledu irelevantní), tj. spotřebitel dopravních resp. přepravních služeb. Zahrnuje řadu subjektů (určených z jiného než dopravně-přepravního hlediska jejich postavení na trhu apod.): odesílatel, příjemce, výrobce, obchodník, exportér, importér apod.“6
2.1.1 Silniční nákladní přeprava „Silniční doprava je v legislativním vymezení souhrn činností, jímž se zajišťuje přeprava osob, zvířat a věcí silničními vozidly, jakož i přemísťování vozidel samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu. V logistických řetězcích jde o nejčastěji zastoupený obor dopravy vzhledem k jeho přijatelné 4
NOVÁK, Radek, PERNICA, Petr, SVOBODA, Vladimír, ZELENÝ, Lubomír. Nákladní doprava a zasilatelství, stránka 261 5 NOVÁK, Radek, PERNICA, Petr, SVOBODA, Vladimír, ZELENÝ, Lubomír. Nákladní doprava a zasilatelství, stránka 175 6 NOVÁK, Radek, PERNICA, Petr, SVOBODA, Vladimír, ZELENÝ, Lubomír. Nákladní doprava a zasilatelství, stránka 176
-8-
ceně, rychlosti, dostupnosti a operativnosti, přizpůsobivosti kapacitní i teritoriální. Z dlouhodobé perspektivy stojí na počátku obtíží pro očekávaný progresivní růst cen pohonných hmot. V logistických řetězcích zajišťuje hlavně celovozové (kamionové) přepravy, sběrnou službu a speciální přepravy.“7 Silniční nákladní přeprava má několik významných kladů, ale bohužel i záporů. Mezi největší klady patří vysoká pružnost, schopnost operativně řešit dané úkoly. V našich podmínkách je vysoká hustota silnic, i v místech kde není železniční síť najdeme silniční dostupnost. Mezi největší zápory můžeme řadit vysoké náklady (na dlouhé vzdálenosti). Náklady a tím i cenu přepravy ovlivňuje i cena ropy, která neustále kolísá. V červenci roku 2008 dosáhla cena ropy rekordních 147,5 USD za barel8, ovšem dne 17.10.2008 činila cena za barel ropy na světových trzích 69,15 USD9. Tato cenová nejistota nemá dobrý dopad na automobilovou přepravu a nutí společnosti k tvoření peněžních rezerv pro případný další vysoký výkyv směrem k vyšším cenám paliv. Další nevýhodou silniční nákladní přepravy je vysoká nehodovost v této oblasti. Velice zajímavým názorem, který zmiňuje Pernica ve své knize „ Logistika pro 21. století“ je, že velká část nákladní dopravy je důsledkem špatných logistických strategií10. Pernica se domnívá, že nejlepší možností jak předcházet zbytečným výkonům v nákladní dopravě je internalizace externalit pomocí principu PPP, tedy „Polluter Pays Principle“11. Tento princip znamená, že veškeré náklady, které se v souvislosti s nákladní dopravou objevují (např. škody na životním prostředí) by měly být zahrnuty do ceny za dopravu. V praxi tento princip naráží na obtížnou vyčíslitelnost daných ukazatelů. S tímto tématem je úzce spoje termín externí náklad. Za externí náklad můžeme považovat náklad, který konečný zákazník nezaplatil. Tyto náklady vznikají například z důvodu hluku, který již poškozuje zdraví, nebo znečištění ovzduší, které se stále prohlubuje s rostoucí dopravou všeobecně.
Společnost NYK Logistics (Czech Republic) s.r.o., pobočka v Kolíně – Ovčárech využívá pouze silniční nákladní přepravu. Často se jedná pouze o přepravu na místo, kde zboží změní typ přepravního oboru. Tato možnost bude blíže specifikována v dalších kapitolách.
7
PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století (Supply Chain Management) 3.díl, stránka 1679 http://www.cnb.cz/cs/verejnost/publikace/mesicni_buletin_ecb/download/ecb_mb200809cz.pdf, ověřeno 26.10.08 9 http://hn.ihned.cz/c4-10123700-29075820-500000_d-cena-ropy-klesla-pod-70-dolaru-za-barel, ověřeno 26.10.08 10 PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století (Supply Chain Management) 3.díl, stránka 1292, teze 264 11 PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století (Supply Chain Management) 3díl, stránka 1293 8
-9-
2.1.2 Železniční nákladní přeprava „V legislativním vymezení (zákon o drahách) jde o provozování drážní dopravy jako činnosti, při níž mezi provozovatelem a osobou, jejíž přepravní potřeba se uspokojuje, vzniká právní vztah, jehož předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí, resp. činnost, kterou se zajišťuje podnikání podle zvláštních předpisů. Dráhou se rozumí cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy.“12 Největší výhodou železniční nákladní přepravy je její ohleduplnost k životnímu prostředí, v našich podmínkách i velice hustá železniční síť nebo poměrně příznivá finanční stránka. Na druhou stranu je zhodnocení tohoto potenciálu Českými drahami více než diskutabilní. V roce 2007 vznikla společnost ČD Cargo a.s.. Ta se zabývá přepravou průmyslových a zemědělských komodit, kontejnerů, nadměrných nákladů i zboží.13 Způsoby přepravy14: A. vozové zásilky – nejméně jeden samostatný vůz B. kusové zásilky – není potřeba samostatného vozu, rozměrové omezení C. spěšniny – možnost přepravy i osobními vlaky D. nedoprovázená kombinovaná, resp. především kontejnerová přeprava E. doprovázená kombinovaná přeprava – přeprava silničních vozidel i s jejich posádkami, které jsou přepravovány v doprovodném železničním osobním voze
Společnost NYK Logistics (Czech Republic) s.r.o. tento typ nákladní přepravy realizuje pouze nepřímo. Zhruba 35% objemu zboží je následně přeloženo na železnici na kontejnerových terminálech.
2.1.3 Letecká nákladní přeprava „V logistických řetězcích zajišťuje přepravu leteckých zásilek (leteckého carga) mezi cargo terminály, které tvoří celosvětovou síť, hierarchicky uspořádanou. Zboží je dopravováno, manipulováno, event. meziskladováno ložené na speciálních leteckých paletách nebo v leteckých kontejnerech.“15
12
PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století (Supply Chain Management) 3.díl, stránka 1697 http://www.cdcargo.cz/cd-cargo/profil-spolecnosti/historie/-75/ 14 NOVÁK, Radek, PERNICA, Petr, SVOBODA, Vladimír, ZELENÝ, Lubomír. Nákladní doprava a zasilatelství,stránka 210 15 PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století (Supply Chain Management) 3.díl, stránka 1653 13
- 10 -
Klady letecké nákladní přepravy jsou jednoznačně její rychlost a bezpečnost. Největšími zápory naopak vysoké náklady pro společnosti a relativně intenzivní zatížení životního prostředí. V České republice leteckou nákladní přepravu provozuje např. společnost České aerolinie a.s. Cargo16. Jako příklad můžeme uvést pravidelnou linku z Prahy do Hong Kongu. Provoz této linky byl zahájen v roce 2007.17
Společnost NYK Logistics (Czech Republic) s.r.o., pobočka v Kolíně – Ovčárech využívá leteckou nákladní přepravu pouze v méně než 1 % objemu zboží. Využívá se jí pouze v případě abnormálních událostí a pouze pro přepravu do vzdálených zemí - do Japonska, Ruska, Turecka a Jižní Afriky. Do evropských destinací jsou v případě extrémně naléhavých zásilek vypravována speciální silniční vozidla s malou tonáží. Flexibilita a rychlost vypravení těchto vozidel vyváží v Evropě - v porovnání s leteckou přepravou- pomalejší přepravu zboží k finálnímu zákazníkovi.
2.1.4 Námořní nákladní přeprava „Námořní doprava je nejvýznamnější realizátor dopravní stránky mezinárodního obchodu, napomáhající globalizaci. Prochází revolučním vývojem. Vedle dálkové plavby roste význam feederové plavby (resp. kabotáže, příbřežní plavby) jako námořního svozu a rozvozu zboží mezi velkými a menšími námořními přístavy, je evropskou dopravní politikou podporovanou dílčí alternativou ke kamionové dopravě. Námořní doprava v logistických řetězcích může být využita jako liniová (pravidelná) nebo trampová (nepravidelná, svobodná) plavba. Rozhodující podíl např. na kontejnerové námořní přepravě jako převládající formě přepravy kusového zboží má liniová plavba mezi technicky dobře vybavenými terminály ve velkých námořních přístavech.“18 Mezi klady námořní nákladní přepravy můžeme zahrnout poměrně nízké náklady ve srovnání s ostatními obory dopravy, nevýhodou je bezesporu časová náročnost tohoto typu přepravy.
Nákladní obchodní lodě se dělí na dvě skupiny podle nákladu jaký vezou, tedy na lodě pro suchý náklad (Dry Cargo Vessels) a tekutý náklad (Tankers). Dry Cargo Vessels dále dělíme na plavidla pro kusové zboží a pro hromadné substráty, kam patří i kontejnerové lodě. Tankers mají jednu velkou nevýhodu, a to že havarijní události mají velký dopad na životní prostředí vzhledem k povaze většiny přepravovaných tekutin. Jako příklad z poslední doby 16
http://www.czechairlines.com/cs/cargo/car_preprava/car_index.htm http://www.dnoviny.cz/Letecka-doprava/Nakladni-Boeing-747-zahajil-provoz-na-lince-z-Prah/ 18 PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století (Supply Chain Management) 3.díl, stránka 1666 17
- 11 -
můžeme uvést havárii tankeru 23.7.2008 v řece Mississippi, kdy vyteklo milion a půl litrů ropy19.
Společnost NYK Logistics (Czech Republic) s.r.o., pobočka v Kolíně – Ovčárech přepraví silniční a železniční nákladní přepravou zhruba 8% objemu zboží do Hamburku, kde se zboží přeloží na lodě do Afriky, nebo do Japonska. Týdně tento objem představuje cca 8 kontejnerů.
2.1.5 Multimodální přeprava Jak již bylo řečeno v kapitole 2.1, jde o přepravu využívající alespoň dva přepravní obory. Může se dělit na : A. multimodální přeprava B. intermodální přeprava – přeprava jedné přepravní jednotky pomocí několika dopravních oborů aniž by došlo k manipulaci s jejím obsahem C. kombinovaná přeprava – jedná se o intermodální přepravu s převažující železniční, říční, námořní či leteckou dopravou, kdy počáteční a konečná silniční doprava je podle možností co nejkratší.20
2.1.5.1 Kontejnerová přeprava Přepravní jednotky jsou zde kontejnery. Kontejnery rozdělujeme nejčastěji dle přepravního objemu (viz následující obrázky). Mohou se ale členit i podle druhu, a to na: universálnískříňové, open top, výsypné a bulk (pro suchý hromadný substrát, plošinové, nádržkové, izotermické a chladící atd.21) Kontejnery22 (obecně) „jsou přepravní prostředky, tvořící zcela nebo zčásti uzavřený prostor, určené k přemísťování materiálu. Mají trvalé technické charakteristiky a dostatečné pevnosti pro opakované používání a takovou konstrukci, která usnadňuje přepravu jedním nebo několika druhy dopravy bez překládky vlastního obsahu. Kontejnery jsou upraveny pro pohotovou manipulaci, většinou mechanizovanou nebo automatizovanou.“
19
http://zpravy.idnes.cz/obrazem-do-mississippi-vyteklo-pres-milion-a-pul-litru-ropy-prk/zahranicni.asp?c=A080725_113529_zahranicni_pje 20 NOVÁK, Radek, PERNICA, Petr, SVOBODA, Vladimír, ZELENÝ, Lubomír. Nákladní doprava a zasilatelství, stránka 262 21 NOVÁK, Radek, PERNICA, Petr, SVOBODA, Vladimír, ZELENÝ, Lubomír. Nákladní doprava a zasilatelství, stránka 264 22 PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století (Supply Chain Management) 2.díl, stránka 869
- 12 -
Kontejnery můžeme rozdělovat do několika skupin podle různých hledisek. Jedna z variant dělení je podle ložného prostoru do tří velikostí: na malé, střední a velké kontejnery. Další varianta členění je dle určení a druhu přepravovaného materiálu, a to na všeobecné náklady a specifické náklady.
Příklad členění kontejnerů: A. přepravní objem 20 stop – rozměry 20’ x 8’6” x 8’
Obrázek 123 www.tsicontainers.com/tsi/container.htm
Mezinárodní jednotkou kapacity kontejnerů je Twentyfoot equivalent unit (neboli TEU). Tato jednotka odpovídá velikosti kontejneru 20 stop ISO 1 C.
B. přepravní objem 40 stop – tento typ se také nazývá rejdařský kontejner, využívá se tedy nejvíce v námořní nákladní přepravě
Obrázek 2 http://www.buildingandconstructioncontractors.com/pb/wp_7d804731/wp_7d804731.html
- 13 -
C.High Cube kontejnery - tyto kontejnery jsou specifické svojí výškou Na obrázku se jedná o kontejner délky 40 stop, HC( tedy High Cube)
Obrázek 3 http://www.chinesemol.com/member/upload/product/7576699/2007451355925775.jpg
D. přepravní objem 45 stop
Obrázek
4
http://www.sfe-
containertechnology.de/englische_version/images/Container_start/container_45.jpg
Tento typ kontejneru má rozměry 45´ x 2,55 m x 9´6´, objem 82,1 m3 a vejde se do něj 33 europalet.
Společnost NYK Logistics (Czech Republic) s.r.o. provozuje svoji činnost pomocí všech výše zmíněných typů kontejnerů. Dále pak pallet wide container, který se od standardního kontejneru liší vnitřní šířkou (standard=235cm, wide=242 cm). Rozdíl 7 cm zvýší využitelnost pro standardní palety 80x120 cm o 20%.
- 14 -
Obrázek 5 http://www.thedesignassoc.com/en/solutions/branding/br_nyk.html
2.2 Slovník důležitých pojmů24 Cross-docking Technologie přímých dodávek nejčastěji potravinářského zboží, spočívající v začlenění průtokového článku – cross-dockového centra - do logistického řetězce mezi dodavatele (výrobce, dovozce) a maloobchod. Cross-dockové centrum překládá, eventuálně dekonsoliduje (rozdružuje), třídí, kompletuje a konsoliduje (sdružuje) zboží, a to v okamžitém režimu, bez skladování. Iniciátory cross-dockingu jsou hlavně řetězce hypermarketů a supermarketů. Smyslem cross-docku je snížit logistické náklady a konsolidovat dodávky pro finálního zákazníka.
Distribuční centrum Centrální článek logistického řetězce (logistické sítě) distribučního typu. Druh logistického centra. Distribuční centra mohou mít globální, panevropskou, regionální nebo místní působnost a lišit se sortimentem, frekvencí dodávek nebo rozsahem poskytovaných služeb.
Distribuční sklad Článek logistického řetězce blízký výrobě s dominantní funkcí rozdělovat výrobní sortiment a expedovat jej na jednotlivé trhy. Někdejší sítě těchto skladů jsou koncentrovány a sklady jsou centralizovány. Řízeny jsou z hlediska průtoku zboží celým distribučním řetězcem, takže množství zásob v nich uchovávaných je silně redukováno a dodací lhůty jsou zkráceny. 24
PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století (Supply Chain Management) 3.díl, stránky 1636 až 1649
- 15 -
Hub and Spokes Jedna z technologií poskytovatelů logistických služeb. Spočívá ve sdružování (konsolidaci) menších zásilek do větších celků, které jsou přepraveny některým z kapacitních dopravních systémů do oblasti určení, kde jsou rozdruženy (dekonsolidovány). Využívá logistických center (hubs) a zpravidla silničního svozu a rozvozu. Eliminuje negativní účinky na Just in Time ( JIT, viz. níže) na dopravu a životní prostředí.
Just in sequence (JIS) Dodávky (zpravidla v režimu JIT) komponentů
k finální montáži v pořadí (sekvenci)
požadovaném montáží (v případě průběžné montáže výrobků v různých variantách na jedné a téže montážní lince).
Just in time (JIT) Eliminace ztrát času, primárně uvnitř výrobního závodu, sekundárně ve vnějších tocích. Na úrovni materiálových toků spočívá v častých dodávkách malých množství v přesně dohodnutých a dodržených termínech, „právě včas“ podle potřeby odebírajícího článku, jemuž se dodávající článek zásadně přizpůsobuje. Dochází k přehodnocení vztahů s dodavateli, často i ke změně prostorových vztahů. JIT vede k výrobě synchronní s poptávkou, k zásobování synchronnímu s výrobou, ke zkrácení průběžných dob, k redukci zásob, ke zvýšení kvality a k růstu produktivity a efektivnosti. Uplatňuje se v zásobování a ve výrobě i v distribuci. Ve vnější silniční dopravě může však přispívat ke kongescím a negativně ovlivňovat životní prostředí.
Kanban Bezzásobová technologie na bázi samořídících regulačních okruhů tvořených dodávajícím a odebírajícím článkem, které jsou spojeny jednosměrným řetězcem a jejichž vztahy se řídí pull principem. Objednáváno a dodáváno je množství striktně odpovídající kapacitě přepravního prostředku (nebo jejímu násobku). Kvalita dodávaného materiálu je zaručena dodávajícím článkem. Technologie vhodná
v podmínkách rovnoměrné spotřeby bez větších výkyvů a
sortimentních změn. Vede k plynulosti procesů, k vysoké produktivitě a efektivnosti.
Integrace logistického systému Vnitřní integrace: odstranění kompetenčních hranic mezi útvary v podniku zabezpečujícími podnikové logistické procesy počínaje nákupem a konče prodejem, případně i organizační - 16 -
sloučení útvarů (např. logistiky, marketingu či služeb zákazníkům) do jednoho týmu. Vnější integrace: propojení podniku s jeho dodavateli a s distribučními partnery až po konečné zákazníky celistvými logistickými řetězci, rozšiřujícími se i na zpětné toky. Pro logistické řetězce integrované v takovémto rozsahu se vžil termín „Total Supply Chain“. Propojení podniků, útvarů a článků spoluvytvářejících logistické řetězce je horizontální dimenzí integrace, propojení a sladění výroby s vývojem, s tvorbou strategií a s marketingem, tedy propojení od úrovně operativní až po úroveň strategickou je vertikální dimenzí integrace.
Integrovaná logistika Vrcholná vývojová fáze logistiky, kdy dochází ke spojování dosud autonomních podnikových funkcí (a často i podnikových útvarů) do jednoho procesně orientovaného systému a poté k propojení podniku s dodavateli i distribučními partnery až po konečné zákazníky do integrovaných logistických řetězců. Zároveň se logistika stává spolutvůrcem podnikové strategie.
2.3 Skladování Skladování je považováno za hlavní spojovací článek mezi výrobci a zákazníky. Je nedílnou součástí mnoha logistických systémů. Definice skladování:25 „Skladování můžeme definovat jako tu část podnikového logistického systému, která zabezpečuje uskladnění produktů (surovin, dílů, zboží ve výrobě, hotových výrobků) v místech jejich vzniku a mezi místem vzniku a místem jejich spotřeby, a poskytuje managementu informace o stavu, podmínkách a rozmístění skladovaných produktů. Někdy se namísto termínu „sklad“ používá termín „distribuční centrum“, ale tyto dva pojmy nejsou zcela totožné. Sklad je obecnější pojem.
Důvody používání skladů jsou velmi spjaty s náklady. Společnosti se snaží o minimalizaci celkových nákladů na jedné straně a o spokojenost jejich zákazníků na straně druhé. Pro zákazníky je výhodou rychlá dostupnost zboží, bez nutnosti dlouhého čekání na výrobek. Naopak pro firmu jsou zásoby ve skladu velikou přítěží. Dochází k zastarávání zboží (morálnímu
25
LAMBERT, Douglas M., STOCK, James R., ELLRAM, Lisa M., Logistika: příkladové studie, řízení zásob, přeprava a skladování, balení zboží, strana 266
- 17 -
i fyzickému), pro firmy jsou sklady nákladem. Je nutné nalézt optimální řešení pro danou konkrétní společnost.“
Podle Douglas M. Lamberta můžeme definovat sklady ve společnosti NYK Logistics (Czech Republic), s.r.o. primárně jako distribuční směšovací centrum. Zboží se v centrech tohoto typu nikdy neskladuje. Tato konkrétní společnost vyznává techniku Just in sequence. Distribuční centrum plní funkce:26 •
rozdělovací
•
kompletační
•
event. konsolidační
•
omezeně vyrovnávací
Podle postavení v logistickém řetězci se rozlišují: •
sklady ve výrobě (zásobovací sklady surovin, materiálů a dílů, výrobní a ,montážní mezisklady, sklady hotových výrobků)
•
distribuční sklady a distribuční centra, sklady velkoobchodů (event. sklady a centra maloobchodu)
•
dopravní vyrovnávací sklady (bez obchodní funkce), konsolidační a dekonsolidační sklady (centra)
Sklady a distribuční centra mohou být objekty: •
vlastní (firemní),
•
pronajaté (firma si v nich zajišťuje provoz zpravidla vlastními silami),
•
poskytovatelů logistických, zasílatelských či skladových služeb (kteří spolu s objektem skladu nebo distribučního centra poskytují i služby provozu, které se k objektu váží), a to buď: veřejné (univerzální objekty k operativnímu využití různými klientskými firmami podle potřeby), vyhrazené (v rámci outsourcingu - na základě dlouhodobé smlouvy mezi firmou a poskytovatelem, popř. strategického partnerství)
26
PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století (Supply Chain Management) 2.díl, stránka 710
- 18 -
Distribuční centra (a veřejná logistická centra) jsou:27 •
pro paletizované nebo nepaletizované kusové zboží (zásilky),
•
s vozíkovou technologií nebo s různými dopravníkovými technologiemi.
Praktické důvody, které vedou k volbě distribučních center místo skladů, jsou především tyto:28 •
poptávka je trvale sledována, vyhodnocována a dostatečně spolehlivě predikována, což umožňuje řídit logistický řetězec podle pull-principu,
•
sortiment je tvořen velkým počtem samostatných položek,
•
objem toku je velký,
•
zboží je citlivé na čas, je třeba je denně expedovat,
•
odběratelé jsou předem známí,
•
dodavatelé jsou schopni distribuční jednotky předpřipravovat k doplnění zboží u odběratelů, označovat potřebnými údaji k automatické identifikace, cenovými údaji apod.,
•
odběratelé jsou připraveni objednané zboží ihned přijmout.
Výhody, které distribuční centra přinášejí: •
soustředěním dopravních tras do jednoho místa se skokem snižuje potřeba výkonů při dopravní obsluze logistického řetězce ve srovnání s přímými jízdami od každého dodavatele ke každému odběrateli,
•
soustředěním příjmu zboží se přenášejí fyzické příjmové operace z odběratelů na centrum, zjednodušují se administrativní úkony, snižuje chybovost a racionalizuje reklamační řízení; je také snazší a levnější sledování kvality dodávek jednotlivých dodavatelů,
•
prostřednictvím centra je možné rozšířit nabídku služeb přidávajících hodnotu a zlepšit jejich kvalitu,
•
expedicí z jednoho místa lze dosáhnout vyššího využití dopravních prostředků při rozvozu zboží odběratelům, pro odběratele jsou výhodné dodávky uceleného sortimentu jedním vozidlem, zlepšuje se spolehlivost dodávek a je možné zvýšit četnost dodávek,
•
řetězec bez skladových zásob v distribučním (velkoobchodním) článku a s nižší hladinou zásob u odběratelů funguje pružněji, s menší vázaností kapitálu v zásobách a s nižšími náklady.
27 28
PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století (Supply Chain Management) 2.díl, stránka 711 PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století (Supply Chain Management) 2.díl, stránka 791
- 19 -
MANIPULAČNÍ JEDNOTKA29 „Manipulační jednotka je jakýkoliv materiál (balený i nebalený, ložený na přepravním prostředku nebo i bez něho, svazkovaný apod.), který tvoří jednotku schopnou manipulace, aniž by bylo nutno dále ji upravovat. S manipulační jednotkou se manipuluje jako s jediným kusem. Podobně za přepravní jednotku považujeme jakýkoliv materiál tvořící jednotku způsobilou bez dalších úprav k přepravě.“
Manipulační jednotky rozdělujeme dále do čtyř řádů. Manipulační jednotka I. řádu se také nazývá základní jednotkou. Primárně je určená k ruční manipulaci a její hmotnost je omezena na 15 kg. Jako příklad můžeme uvést různé přepravky či bedny.
Manipulační jednotka II. řádu je již odvozená jednotka a je určená k mechanizované nebo automatizované manipulaci. Typickým příkladem tohoto řádu jsou palety, dále pak roltejnery nebo
malé
kontejnery.
K přepravě
těchto
jednotek
dochází
nejčastěji
nízko
nebo
vysokozdvižnými vozíky. Manipulační jednotka III. řádu je určená pro dálkovou přepravu, hmotnost je zde omezena na 30500 kg. Jedná se zejména o velké kontejnery a k manipulaci dochází hlavně pomocí jeřábů.
Manipulační jednotka IV. řádu je určená pro dálkovou kombinovanou vnitrozemskou vodní a námořní přepravu v bárkových systémech. Hmotnost je omezena v horní výši do 2000 t. V tomto typu řádu jde o bárky a lichtery, což jsou člunové kontejnery. K manipulaci dochází pomocí palubních jeřábů nebo prostřednictvím zdvižných plošin.
V souvislosti se společností NYK Logistics jsou nejvíce využívány palety. Palety jsou určeny k vidlicovému způsobu manipulace pomocí vysokozdvižných vozíků. Typy palet, které jsou ve společnosti využívány, jsou uzpůsobeny ke stohování. Společnost se zároveň snaží o maximální ekologické chování a tudíž je velká část manipulačních jednotek vratná a používá se vícekrát. V této oblasti NYK Logistics využívá know-how zákazníka, tedy Toyoty.
29
PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století (Supply Chain Management) 2.díl, stránka 841
- 20 -
Obrázek 6 http://www.havelka.cz/images/europaleta.jpg
Obrázek tzv. europalety, jejíž rozměr je 1200mm x 800 mm. Europalety se vyrábějí dle normy ČSN ISO 445 (26 9006).30
2.4 Stav automobilového průmyslu v současné době Současná situace v automobilovém průmyslu je vysoce turbulentní. V současné době světové ekonomické krize klesá zájem o automobily. Průmysl v České republice je s výrobou automobilů silně spjatý. „Pětina hrubého domácího produktu vzniká právě výrobou vozů či dílů do nich.“31 Jan Sůra ve svém článku pro Mf Dnes ze dne 1.10.200832 uvádí, že: „mezi manažery vládne spíše pesimistická nálada“. Zajímavé informace ovšem přichází z kolínské TPCA. Tato továrna nepociťuje přímo dopady krize, protože jejím výrobním artiklem jsou malé vozy a nízkou spotřebou. Po tomto typu automobilů je v nynější době zvýšená poptávka.
Situace v Evropě ještě ale zdaleka nedosahuje rozměrů krize v USA. Zde se krize nejvíce odráží na automobilkách General Motors, Ford a Chrysler33. Důvody, proč mají největší problémy právě tito výrobci, a ne třeba Toyota, jsou různé. Za velice zajímavý fakt považuji, že se Toyota stala letos jedničkou na americkém trhu34. Jiří Sobota ve svém článku35 nastiňuje tři možnosti řešení, které se dle mého názoru dají přenést i do lokálního prostředí. První možné řešení je vyhlášení bankrotu u nejvíce postižených společností. Následovat by měla celková restrukturalizace a některým společnostem by se třeba podařilo za pomoci trhu odrazit od dna. Druhý návrh řešení počítá s určitou finanční pomocí 30
http://www.europal.cz/admin/userfiles/File/EUR%20%C4%8CSN%2026%209110.pdf Nezájem o auta škodí Česku, Jan Sůra, Mf Dnes 6.10.2008 32 Škodovka omezí výrobu aur déle, než plánovala Jan Sůra, Mf Dnes 1.10.2008 33 Jděte třeba do Detroitu, Jiří Sobota, Respekt 24-30.11.2008, strana 30 34 Jděte třeba do Detroitu, Jiří Sobota, Respekt 24-30.11.2008, strana 31 35 Jděte třeba do Detroitu, Jiří Sobota, Respekt 24-30.11.2008, strana 30 - 31 31
- 21 -
státu, ale za jasných a striktních podmínek od vlády. Třetí varianta řešení je nejvíce diskutabilní. Jednalo by se o překlenovací úvěr nebo přímo dar od vlády. Autor citovaného článku považuje třetí variantu za hrozbu, protože se domnívá, že situace by se za několik let opakovala. Naopak za nejvíce reálnou považuje druhou variantu řešení.
Myslím si, že v českých podmínkách by se zvažovaly zejména první dvě varianty řešení krize. Jak jsme již mohli sledovat v jiných odvětvích průmyslu, např. sklářství, vláda nepřebírá pozici zachránce. Jako příklad můžeme uvést sklárny v Poděbradech a ve Světlé. Ministerstvo financí se rozhodlo, že jejich závazky platit nebude.36
36
http://ekonomika.idnes.cz/sklarny-ve-svetle-a-v-podebradech-prestanou-vyrabet-fyj/ekoakcie.asp?c=A080930_121337_ekoakcie_fih ověřeno 26.11.2008
- 22 -
3. Praktická část 3.1 Obecná charakteristika společnosti NYK Logistics (Czech Republic), s.r.o.
Tato původem japonská společnost se zabývá poskytování služeb a to zejména v oblasti skladování, dopravy a komplexní logistiky. Jedná se o mezinárodní společnost, která nabízí specializovaný servis pro své zákazníky. Mezi její priority patří profesionalita v rámci celého Supply Chain managementu. Pobočka v České republice byla založena v roce 2004 a společně s pobočkou na Slovensku (založenou roku 2006) zaměstnává 650 osob. Mezi zákazníky NYK Logistics (Czech Republic) s.r.o. patří např. Volvo, Ford, Jaguar, ale i třeba TESCO.
Jde o „společnost se 120-ti letou tradicí působí na 240 místech ve 27 zemích pěti kontinentů. Roční obrat skupiny NYK dosáhl v roce 2006 hodnoty 18,3 miliard USD. NYK Logistics je společně s NYK Line, Yusen Air, MTI atd. dceřinou společností NYK Group.“37 Evropské logistické řetězce mají dohromady 600 000 m2 skladových ploch, 40 terminálů, 6000 zaměstnanců a 1000 vlastních kamionů. Mezi země, kde NYK v Evropě operuje, patří např. Velká Británie, Švédsko, Maďarsko.
Prezidentem celé společnosti je Koji Miyahara.
Obrázek 7 http://info.hktdc.com/shippers/img/vol27_5_logistic_02.jpg
37
interní materiály společnosti
- 23 -
NYK Logistics (Czech Republic) provozuje dva sklady o celkové kapacitě 33.000m2 38:
1/ Cross-dock & sklad Říčany - Jažlovice Sklad je situován na dálnici D1 Praha - Brno (exit 11 Jesenice/Říčany) Skvělé umístění pro distribuci do zemí střední a východní Evropy Regály i volná plocha pro variabilní způsob skladování Přebalování, pikování a další služby dle přání klienta Tento cross-dock a sklad disponuje plochou 13 000 m2. Nabízí individuální logistická řešení dle přání klienta. Nosnost podlahy je 5000 kg/m2. Tento cross-dock a sklad je vybaven protipožárními sprinklery.
2/ Cross-dock & sklad Kolín - Ovčáry Sklad je situován na dálnici D11 Praha - Hradec Králové (exit 50) Možnost zadní i boční nakládky/vykládky Logistické služby především pro dodavatele automobilového průmyslu Interní&externí logistika pro TPCA Cross-dock pro TME Tento cross-dock a sklad disponuje plochou větší než 20 000 m2.
Na tento Cross Dock & sklad Kolín – Ovčáry jsem se v bakalářské práci zaměřila.
IT řešení ve skladování Společnost využívá tzv. WMS - Warehouse Management System. Tento systém je jednotný pro celý NYK Europe. Využívá moderní způsob komunikace a skladové evidence a to konkrétně EDI a RFID (viz. níže). Je zde tedy možnost online sledování zásob zákazníka jak v lokálním skladu, tak ve všech napojených skladech NYK v Evropě přes jedno rozhraní a možnost sledovat stav skladu přes internet.
EDI - Electronic Data Interchange, elektronická výměna dat
RFID- Radio Frequency Identification, identifikace na rádiové frekvenci. V tomto systému jsou rádiové vlny zabudovány do čipů, kterými je označeno zboží.
38
http://www.cz.nyklogistics.com/Solutions/Warehousing/tabid/79/language/cs-CZ/Default.aspx
- 24 -
IT řešení v dopravě Zde se používá TMS – Transport Management System. Zajímavá je zde možnost propojení TMS s logistickým systémem zákazníka ( tzv. automatizované zadávání přeprav). Dále pak online sledování vozidel s využitím GPS a automatizace kontroly dodržování časů příjezdu na nakládku/vykládku.
Následující obrázek nám přibližuje postavení cross-docku v rámci celkové výroby nějakého produktu:
Obrázek 8 http://www.nyklogistics.com/regional/industry_auto_map.shtml?page=auto0
- 25 -
Obrázek 9 http://www.nyklogistics.com/regional/ourApproach_ourApproach.shtml?searchText=kaizen
Tento obrázek nám obecně ukazuje začlenění cross-docku do celkového pohybu zboží. Na počátku jsou suroviny, na konci pak finální výrobek (tedy v podstatě zákazník).
3.2 Moje stáž ve společnosti Při výběru společnosti jsem upřednostnila její lokaci a také vstřícnost, se kterou jsme zahájili naši spolupráci. Tato spolupráce byla výhodná pro obě strany. Já jsem se ve společnosti zaměřila na optimalizaci vykládky a vstupní kontroly, což byl aktuálně prověřovaný proces. Výsledky mého měření byly společnosti dány k dispozici pro jednání se zákazníkem. Na druhé straně mi společnost poskytla vhodné podmínky pro analýzu a měření. Také jsem se seznámila s chodem společnosti jako celku, v čemž osobně vidím největší přínos této bakalářské práce pro mé budoucí studium. Domnívám se totiž, že nejdůležitější jsou praktické poznatky, které staví na teoretických znalostech, a které mi ukáží věci přímo v chodu. Ve společnosti jsem se nechala zaměstnat na neplacenou pozici stážistky v září roku 2008. Prošla jsem všemi povinnými školeními (např. BOZP). Specialistka personálního oddělení mně podrobněji představila společnost. Měření probíhala nárazově z toho důvodu, že chod crossdocku nesměl být nijak omezen. Velmi mi pomohla ochota všech zaměstnanců, kteří mi v měření vycházeli vstříc.
- 26 -
3.3 Optimalizace vykládky Moje stáž v rámci společnosti NYK Logistics (Czech Republic) s.r.o. spočívala v analýze a změření optimální vykládky zboží v cross-docku. Po dohodě s vedením cross-docku jsem navrhla čtyři varianty vykládky zboží. Nyní přesně popíši každou z variant, spolu s jejími výhodami nebo nevýhodami. Všechny varianty jsem doplnila přehledným obrázkem,shrnujícím celý proces. Přínosem této bakalářské práce je výběr optimální varianty vykládky ve společnosti NYK Logistics (Czech Republic) s.r.o. Cílem bylo každou z variant přesně změřit a dané výsledky porovnat. Měření probíhalo přímo ve společnosti za využití stopek. Konkrétně měření probíhalo tak, že jsem stála se stopkami u návěsu nákladního vozidla a do poznámkového bloku jsem si poznamenávala počty palet a jejich typ. Součet palet jsem poté zpětně zkontrolovala s dokumentací k danému zboží. K celkovému času vykládky jsem poté přičetla veškeré kontroly obou typů zboží a jeho rozvoz na určená místa v rámci cross-dockového centra. Celkový čas jsem poté vydělila počtem palet; výsledkem byl čas potřebný k celkové výkladce jedné palety.
- 27 -
3.3.1 Typy variant 3.3.1.1 Varianta A
Tato varianta počítá s vykládkou 100% zboží z návěsu do inspekční zóny. Žlutá barva zde symbolizuje palety dále pokračující do evropských zemí, modrá barva je pro palety na export a TMMT (Toyota Motor Manufacturing Turkey) palety. „Žluté palety“ kontrolují řidiči vysokozdvižných vozíků. U tohoto typu zboží je nutné pouze vyhledat kam a kdy budou palety opět naloženy a dle zjištěných dat palety popsat. „Modré palety“ vyžadují větší časovou náročnost, protože u nich dochází k detailnější kontrole obsahu. Tyto palety kontrolují administrátoři. Následuje rozvoz pomocí vysokozdvižných vozíků na určená místa ve skladě.
Trailer
U11 Můstek
SET LANE 4 / INSPE CTION AREA 1
Výhodou této varianty je nenáročnost pro řidiče vysokozdvižných vozíků v první fázi vykládky. Dochází tak i k úspoře místa v inspekční zóně. Nevýhodou této varianty je nepromyšlené uspořádání palet v inspekční zóně. Administrátoři i řidiči mají později ztížené pracovní podmínky, tím jak si musí „své“ palety pro popis a kontrolu vyhledávat. Snáze může dojít k přehlédnutí nějaké palety, to by pak vedlo k neefektivnímu stylu práce zaměstnanců.
Inspekční zóna
Tato varianta může být nejvhodnější pro začínající řidiče VZV ve společnosti, kteří se ještě stoprocentně neorientují v odlišnostech palet.
A
Administrátor
- 28 -
3.3.1.2 Varianta B Varianta B počítá s tím, že ihned při vykládce řidič VZV (vysokozdvižného vozíku) popíše palety, které pokračují do evropských zemí a tedy nepotřebují další kontrolu od administrátora. Zboží na export a TMMT vyloží do inspekční zóny a s rozvozem na určená místa pokračuje až po kontrole administrátorem.
Trailer
U11
Výhodou je ušetření práce pro administrátory, kteří nemusí vyhledávat exportní palety v celé zóně.
D
D –driver, řidič
Nevýhodou mohou být zvýšené nároky na řidiče VZV, kteří musí umět rozeznat palety do správných skupin. Dále se musí plně orientovat v dokumentech. Před inspekční zónou se musí z vozíku odpoutat, sesednout, najít dokumenty k paletám, palety popsat, nasednout, připoutat se a dovézt paletu(y) na své určené místo ve skladu.
INSPE CTION AREA
Další nevýhodou je neplnohodnotné využití VZV, existují zde prostoje ve využití techniky v době kdy řidič popisuje palety. Administrátor také nemůže začít s kontrolou palet na export a TMMT, protože veškerá dokumentace se nachází na pomocném vozíku u vjezdu na návěs pro potřeby řidiče VZV. Řešením by mohlo být roztřídění daných dokumentů na dvě skupiny před vykládkou což ovšem z povahy dokumentů nelze provést.
- 29 -
3.3.1.3 Varianta C Varianta C realizuje 100% vykládku zboží do inspekční zóny. Řidič VZV vozíku rozpozná typ zboží a již při vykládce ho člení do oddělených skupin. Tato varianta počítá s úsporou času u administrátorů, kteří mají jasně oddělené zboží. Po popsání palet a kontrole obsahu u zboží na export a TMMT dochází k rozvozu palet na určená místa ve skladě.
U11
Tato varianta se nyní ve společnosti NYK Logistics (Czech Republic) s.r.o. – pobočka Kolín – Ovčáry realizuje. Tento typ vykládky společnost realizuje již po dva roky. Podklady pro měření této varianty jsou tedy nejobsáhlejší.
INSPE CTION AREA
Tato varianta klade vysoké požadavky řidiče VZV, kteří musí stoprocentně rozeznávat typ zboží. Administrátor spoléhá na přesně rozdělení do dvou řad. Pokud variantu realizují zkušení zaměstnanci, dochází k vysoké úspoře času.
A
- 30 -
3.3.1. 4 Varianta D
Varianta D realizuje vykládku zboží (do evropských zemí) přímo na místa k tomu určená. Řidič při cestě na určená místa projede okolo stanoviště administrátora. Administrátor paletu popíše a sdělí řidiči místo určení. Palety na export a TMMT palety jsou vyloženy do inspekční zóny. Následně dochází k popisu palet administrátorem a rozvozu řidičů na stanoviště.
U11
Výhodou této varianty je, že administrátor může popisovat několik vykládek najednou. Tato výhoda se ale může stát i úzkým místem, a to v případě, že by docházelo k čekání vysokozdvižných vozíků na popsání u administrátora. Řidič VZV musí třídit palety do dvou skupin. Při chybě by došlo k velké časové ztrátě.
INSPE CTION AREA
Výhodou je jasné určení zodpovědností za jednotlivé procesy, nevýhodou může být těžší koordinace všech pracovníků skladu.
A
- 31 -
3.4 Výsledky měření Varianty A, B a C byly prakticky vyzkoušeny a měřeny v průběhu podzimu 2008. Danému měření předcházelo celkové seznámení s chodem cross-docku. Vyzkoušela jsem si několik typů práce, abych co nejlépe pochopila mechanismus v rámci společnosti.
3.4.1 Varianta A Varianta A byla vyzkoušena dne 23.10.2008 v 10:30. V návěsu nákladního vozidla se nacházelo 28 palet, které dále pokračovaly do evropských zemí a 30 palet, které byly určeny na export a TMMT (Toyota Motor Manufacturing Turkey). Varianta A
Evropa
Export+TMMT celkem
počet palet
28
30
58
2534
2912
5446
90,5
97,07
93,90
celkový
čas
v
sekundách čas
na
paletu
v
sekundách
Výsledek varianty A je 93,90 sekund na paletu.
3.4.2 Varianta B Varianta B byla vyzkoušena dne 16.10.2008 ve 12:00. Řidič vysokozdvižného vozíku měl ve společnosti dlouholeté zkušenosti a byl instruován, aby pracoval ve své obvyklé rychlosti. Řidič nenosí dioptrické brýle, tudíž odpadla časová prodleva na jejich případnou výměnu při práci s dokumenty. V návěsu nákladního vozidla se nacházelo 56 palet, z nichž 25 palet dále pokračovalo do evropských zemí, 31 palet bylo na export a TMMT palety. Výsledky měření jsou uvedeny v tabulce níže. Při daném měření byla započítána kontrola administrátorem palet na export a TMMT a následný rozvoz na určená místa ve skladu.
Varianta B
Evropa
Export+TMMT celkem
počet palet
25
31
56
2028
2747
4775
81,12
88,61
85,26
celkový
čas
v
sekundách čas
na
sekundách
paletu
v
- 32 -
Výsledek varianty B je 85,26 sekund na paletu.
3.4.3 Varianta C Varianta C se momentálně ve firmě uplatňuje. Při daném měření musíme počítat s určitou rutinou ve výkonu zaměstnanců. Výsledný čas je tedy teoreticky již na svém absolutním minimu.
Měření proběhlo 23.10.2008. Vykládku zajišťoval vysoce zkušený dlouholetý zaměstnanec společnosti. Varianta C
Evropa
Export+TMMT celkem
počet palet
20
31
51
1506
2680
4186
75,3
86,45
82,08
celkový
čas
v
sekundách čas
na
paletu
sekundách
v
Výsledek varianty B je 82,08 sekund na paletu.
3.4.4 Varianta D Tuto variantu se mi bohužel nepodařilo ve společnosti vyzkoušet. Samotné měření této varianty by představovalo vysoké omezení plynulosti chodu zboží v rámci společnosti. Po konzultaci s managementem cross-docku jsem došla k závěru, že tato varianta, jak ji navrhuji, je v praxi těžko proveditelná. Důvodů je několik. Ráda bych jmenovala hlavně bezpečnost administrátora. Uvedení této varianty do praxe by nutně muselo znamenat určité úpravy v rámci crossdockového centra. Administrátor by musel mít jasně určenou pozici, kde by byla nutná zvýšená pozornost řidičů vysokozdvižných vozíků. Nejvíce zajímavá část měření této varianty by jistě nastala v souvislosti s využitím času administrátora. Bylo by vysoce přínosné vidět, zda by se administrátor stal úzkým místem v logistickém řetězci, nebo zda by jeho čas nebyl plnohodnotně využit.
- 33 -
3.5 Doporučení společnosti Měření ve společnosti NYK Logistics (Czech Republic) s.r.o. přineslo velice zajímavé výsledky. Původně se očekával mnohem lepší výsledek u varianty B. Měření nám jasně ukázalo, že nejvýhodnější pro společnost je zůstat při variantě C. Nejtěsnější výsledek byl mezi variantami B a C, i zde ale rozdíl činil 3.7 %. Varianta A byla dokonce o 14,4% horší než varianta C. Otázkou zůstává, zda varianta C nedosáhla nejlepších výsledků jenom proto, že je už rutinní záležitostí. Domnívám se, že kdyby se společnost rozhodla pro zavedení varianty B, mohla by dosáhnout stejné časové náročnosti jako u varianty C. Když jsem zvážila, jaká negativa by společnosti mohla kompletní změna vykládek přinést (nejvíce by se daná změna týkala řidičů vysokozdvižných vozíků) rozhodla jsem se jí nedoporučit změnu systému vykládek. Myslím si, že společnost by měla zachovat stávající systém a dbát na vysokou odbornost zaškolování nových zaměstnanců tak, aby se mohli plynule začlenit do chodu cross-dockového centra.
- 34 -
4. Závěr Cílem této bakalářské práce byl popis toku zboží v rámci společnosti NYK Logistics (Czech Republic) s.r.o. se zaměřením na optimalizaci vykládky. Práce je rozdělena do několika celků. Teoretická část obsahuje čtyři kapitoly. První kapitola se věnuje typům přepravy ve společnosti a základním pojmům. V druhé kapitole jsem uvedla slovník důležitých pojmů, kde jsem například objasnila pojmy just in time nebo integrovaná logistika. Ve třetí kapitole jsem se zaměřila na oblast skladování. Uvedla jsem rozdíl mezi skladem a distribučním centrem, výhody distribučních center a funkci jakou plní. Dále jsem se v této kapitole věnovala manipulační jednotce a jejím řádům. Teoretickou část jsem zakončila kapitolou o stavu automobilového průmyslu v dnešní době. Tady jsem větší prostor věnovala společnosti Toyota, která je důležitým zákazníkem společnosti NYK Logistics (Czech Republic) s.r.o. Praktickou část jsem rozdělila do pěti kapitol. V první kapitole jsem představila společnost NYK Logistics (Czech Republic) s.r.o. Zaměřila jsem se na celkové začlenění cross-dockových center do chodu společnosti a pomocí obrázků jsem znázornila jeho pozici. Ve druhé kapitole jsem blíže popsala moji stáž ve společnosti. Ve třetí kapitole jsem popsala čtyři varianty vykládky. Největší výhoda varianty A spočívá v tom, že řidič vysokozdvižného vozíku nemusí rozlišovat zboží do skupin při vykládce. Tato výhoda ovšem nevyvážila časovou náročnost pro následnou kontrolu a to jak řidiči, tak i administrátory. Po přesném měření, kdy nám vyšel čas 93,90 vteřin na paletu jsem tuto variantu vykládky nemohla nedoporučit. Tento čas je o 14,4 % horší než varianta C. Při měření varianty B jsem dosáhla překvapivých výsledků. Mezi klady této varianty rozhodně řadím jasné rozlišení zboží. Naopak záporem jsou zvýšené požadavky na řidiče vysokozdvižných vozíků. Moje hypotéza byla, že v časovém porovnání se varianta B prokáže jako optimální. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože v tomto srovnání nejlépe vyšla varianta C. Varianta B dosáhla výsledku 85,26 vteřin na paletu, zatímco varianta C vyžadovala 82,08 vteřin na vykládku palety. Varianta C je nyní ve společnosti uplatňována a pomocí daného měření se prokázalo, že společnost používá optimální variantu vykládky. Domnívám se, že největší výhodou této varianty je určitá stávající rutina zaměstnanců. Ti poté mají více času, kterého mohou využít např. k důkladnější kontrole zboží nebo stihnou více práce za stejný čas. Vhodnost varianty D se mi nepodařilo prokázat. Od měření této varianty jsem po konzultaci se zaměstnanci společnosti upustila. Jedním v hlavních důvodů tohoto rozhodnutí byla bezpečnost daného pokusu. Administrátor by byl nucen stát v prostoru a řidiči vysokozdvižných vozíků by
- 35 -
kolem něj projížděli. Myslím si, že tato varianta by jistě přinesla zajímavé výsledky, ale pro praxi by byla obtížně aplikovatelná. Společnosti tedy doporučuji zachovat stávající způsob vykládky. Velký důraz bych kladla na proškolování nových zaměstnanců. Tato varianta totiž zásadně stojí na kvalitně zaškolených zaměstnancích. Myslím si, že jestliže se společnosti podaří zachovat stávající úroveň kvalitních zaměstnanců, mohla by tato varianta přinést do budoucna i další ušetřený čas. Cross-dockem by mohlo projít větší množství zboží a zvýšit se tak zisk pro společnost. Nebo by mohlo dojít ke snížení nároků na počet zaměstnanců a tím k ušetření nákladů. Domnívám se, že cíl této bakalářské práce byl splněn. nalezla jsem optimální způsob vykládky. Hypotéza č.1 (Varianta A nebude optimální variantou vykládky) z úvodu bakalářské práce se potvrdila, hypotéza č. 2 (Varianta B bude optimální variantou vykládky) se nepotvrdila, optimální variantou vykládky se ukázala být varianta C. Poslední hypotéza č. 3 (Podaří se realizovat měření všech variant) se nepotvrdila, protože se nepodařilo uskutečnit měření varianty D. Přínos této práce vidím v získání cenných poznatků z praxe. Seznámila jsem se s chodem celé společnosti. Tím, že mi společnost umožnila měření v jejích prostorách, se obohatily obě strany. Já jsem mohla detailně sledovat chod cross-docku a ušetřila jsem společnosti čas, který by její zaměstnanci strávili měřením a následným vyhodnocováním dat.
- 36 -
5. Seznam literatury a pramenů Literatura: NOVÁK, Radek, PERNICA, Petr, SVOBODA, Vladimír, ZELENÝ, Lubomír. Nákladní doprava a zasilatelství. Praha: ASPI, a.s., 2005, s. 412, 2. vydání, ISBN 80-7357-086-6 PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století (Supply Chain Management) 2.díl, Praha: Radix, spol. s r.o., 2005, 1. vydání, ISBN 80-86031-59-4 PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století (Supply Chain Management) 3.díl, Praha: Radix, spol. s r.o., 2005, 1. vydání, ISBN 80-86031-59-4 LAMBERT, Douglas M., STOCK, James R., ELLRAM, Lisa M., Logistika: příkladové studie, řízení zásob, přeprava a skladování, balení zboží, Brno: CP Books a.s., 2. vydání, ISBN 80-2510504-0 Novinové články: SŮRA, J., Nezájem o auta škodí Česku, Mf Dnes 6.10.2008 SŮRA, J., Škodovka omezí výrobu aur déle, než plánovala, Mf Dnes 1.10.2008 SOBOTA, J., Jděte třeba do Detroitu, Respekt 24-30.11.2008. Internetové odkazy: http://www.cz.nyklogistics.com http://cz.kaizen.com/kaizen-slovnicek.html#K http://www.cnb.cz/cs/verejnost/publikace/mesicni_buletin_ecb/download/ecb_mb200809cz.pdf http://hn.ihned.cz/c4-10123700-29075820-500000_d-cena-ropy-klesla-pod-70-dolaru-za-barel http://www.cdcargo.cz/cd-cargo/profil-spolecnosti/historie/-75/ http://www.czechairlines.com/cs/cargo/car_preprava/car_index.htm http://www.dnoviny.cz/Letecka-doprava/Nakladni-Boeing-747-zahajil-provoz-na-lince-z-Prah/ http://zpravy.idnes.cz/obrazem-do-mississippi-vyteklo-pres-milion-a-pul-litru-ropy-prk/zahranicni.asp?c=A080725_113529_zahranicni_pje http://ekonomika.idnes.cz/sklarny-ve-svetle-a-v-podebradech-prestanou-vyrabet-fyj/ekoakcie.asp?c=A080930_121337_ekoakcie_fih ověřeno 26.11.2008 http://www.europal.cz/admin/userfiles/File/EUR%20%C4%8CSN%2026%209110.pdf http://info.hktdc.com/shippers/img/vol27_5_logistic_02.jpg
- 37 -
Zdroje obrázků: Obrázek 1 www.tsicontainers.com/tsi/container.htm ................................................................... 13 Obrázek 2 http://www.buildingandconstructioncontractors.com/pb/wp_7d804731/wp_7d804731.html ..... 13 Obrázek 3 http://www.chinesemol.com/member/upload/product/7576699/2007451355925775.jpg ........... 14 Obrázek 4 http://www.sfecontainertechnology.de/englische_version/images/Container_start/container_45.jpg................. 14 Obrázek 5 http://www.thedesignassoc.com/en/solutions/branding/br_nyk.html ......................... 15 Obrázek 6 http://www.havelka.cz/images/europaleta.jpg ............................................................ 21 Obrázek 7 http://info.hktdc.com/shippers/img/vol27_5_logistic_02.jpg ..................................... 23 Obrázek 8 http://www.nyklogistics.com/regional/industry_auto_map.shtml?page=auto0.......... 25 Obrázek 9 http://www.nyklogistics.com/regional/ourApproach_ourApproach.shtml?searchText=kaizen... 26
- 38 -
6. Přílohy 6.1 Slovník japonských pojmů39 Gemba japonsky pracoviště, řešení problémů přímo na místě vzniku hodnoty japonské slovo, znamenající skutečné místo - v manažerské terminologii ovšem znamená pracoviště či provoz, tedy místo, kde je přidávána hodnota. Ve výrobních závodech se tím obvykle míní výrobní provoz. Gembutsu: hmotné objekty na pracovišti (gemba), jako jsou obrobky, zmetky, nástroje a zařízení. Go to gemba (Navštivte pracoviště): první princip gemba kaizen. Tento princip připomíná, že jakmile se objeví jakékoli abnormality nebo kdykoli chce manažer znát okamžitý stav provozu, měl by se podívat na pracoviště, protože to je zdrojem všech informací. Hiyari KYT (kiken-yochi training) (Hiyar Školení kiken-yochi) postup umožňující předvídat nebezpečí a vyhýbat se mu. Hiyari report (scare report) (Zpráva hyiari (pohotovostní zpráva)) psaná zpráva zaměstnance určená nadřízenému, která popisuje podmínky, jež jsou nebezpečné nebo by mohly vést k problémům s kvalitou nebo k nehodě. Hoshin Hoshin je japonská metoda přímé racionalizace výroby. Ishikawa (físhbone) diagram (Ishikawův diagram (diagram rybí kost)) diagram původně vytvořený profesorem Kaoru Ishikawou, jenž zobrazuje příčiny (proces) a následky (výsledek). Tento diagram se používá k určování skutečných příčin a je jedním ze sedmi základních nástrojů řešení problémů. Jidhoka (autonomation) (Jidhoka (autonematizace)) zařízení, které automaticky zastaví stroj, kdykoli je vyroben vadný výrobek. Toto zařízení je nezbytné při zavádění systému JIT. Jishuken gemba kaizen počátkem 60. let začaly v podnicích v rámci Toyota Group fungovat jishuken (samostatné) studijní týmy, které zaváděly systém JIT v rámci gemba (jednotlivých pracovišť). JIT - Just in Time princip optimalizace zásob, právě včas na správné místo, v kvalitě a mnoství JIT: Just In Time (Právě včas)
39
http://cz.kaizen.com/kaizen-slovnicek.html#K, ověřeno dne 5.11.08
- 39 -
systém pro dosahování nejlepší možné kvality, nákladů a plnění dodávek produktů a služeb pomocí odstraňování všech forem muda v rámci vnitropodnikových procesů a dodávání produktů „právě včas" podle požadavků zákazníka (interního i externího). Systém byl původně vyvinut ve společnosti Toyota Motor Company a je známý rovněž pod jmény výrobní systém Toyota, zeštíhlený výrobní systém či systém kanban JK (jishu kanrí) termín jishu kanri znamená v japonštině samostatný management a týká se účasti zaměstnanců na aktivitách kaizen co by součásti jejich denních úkolů pod vedením úsekových vedoucích; liší se od kroužků kontroly kvality, jež jsou dobrovolné. KAIZEN KAI – japonsky změna, ZEN – dobrý k lepšímu, filozofie kontinuálního zlepšování za účasti všech zaměstnanců KAIZEN znamená zdokonalení. Rovněž to znamená zdokonalení v osobním životě, domácím životě, společenském životě a pracovním životě. V aplikaci na pracovišti znamená KAIZEN neustálé zdokonalování, týkající se všech - manažerů i řadových zaměstnanců. Kaizen je japonské slovo, které znamená „nepřetržitý proces malých pokroků“. Tento životní princip je jádrem pokroku, kterého japonské hospodářství (elektronika a automobilový průmysl) dosáhlo ve 20. století. Kaizen concepts (Základní koncepce kaizen) hlavní koncepce, kterou je nutno pochopit a praktikovat při zavádění kaizen. ■ Kaizen a management ■ Proces versus výsledek ■ Realizace cyklů PDCA/SDCA ■ Kvalita na prvním místě ■ Mluví za vás data ■ Dalším procesem je zákazník Kaizen story (Příběh kaizen) standardizovaný postup řešení problémů, používaný na každé úrovni organizace. Příběh kaizen má osm kroků: (1) vybrat projekt, (2) pochopit stávající situaci a stanovit cíle, (3) analyzovat data a identifikovat tak původní příčiny problémů, (4) zavést protiopatření, (6) potvrdit jejich účinek, (7) vše standardizovat, (8) prozkoumat výše popsaný proces a pracovat na dalších krocích. Kaizen systems (Systémy kaizen) hlavní systémy, jež je nutno zavést pro dosažení světové kvality. ■ Absolutní kontrola kvality (Absolutní řízení kvality) ■ Výrobní systém „právě včas" ■ Absolutní údržba výrobních prostředků ■ Realizace politiky ■ Systém zlepšovacích návrhů ■ Činnost dobrovolných kroužků Kanban japonsky karta,jedná se o princip „tahu“ – vyrábím jen to, co je potřeba
- 40 -
Kanban komunikační nástroj ve výrobě typu „právě včas" a systém kontroly zásob vyvinutý Taiichi Ohněm ve společnosti Toyota. Kanban, neboli „štítek", je připojen ke specifické části výrobní linky, kde označuje dodávku určitého množství. Když jsou všechny tyto díly použity, stejný štítek se vrátí na původní místo, kde slouží jako objednávka na další díly. Systém kanban je pouze jedním z mnoha prvků v plně integrovaném systému absolutní kontroly kvality a nelze jej zavést do jakéhokoli výrobního procesu bez těchto dalších prvků. Kanban: komunikační nástroj v sériové výrobě typu „právě včas". Kanban neboli štítek je připojen ke specifické části výrobní linky, kde označuje dodávku určitého množství. Když jsou všechny tyto díly použity, stejný štítek se vrátí na původní místo, kde slouží jako objednávka na další díly. Kobetsu 16 druhů plýtvání na strojích Muda v japonštině znamená slovo muda plýtvání či zmar, ale v oblasti řízení provozu označuje celou řadu činností, které nepřidávají hodnotu. Na pracovišti probíhají pouze dva typy činnosti: ty, které hodnotu přidávají a ty, které hodnotu nepřidávají. V rámci gemba kaizen se úsilí nejdříve soustředí na odstranění všech typů činností, které nepřidávají hodnotu. Odstranění muda v následujících oblastech může přispět k významnému zlepšení QCD: nadměrná výroba, zásoby, zmetky, pohyb, zpracování, prostoje, doprava a čas. Odstranění muda symbolizuje přístup založený na zdravém rozumu a nízkých nákladech. Poka – Yoke metoda předcházení vadám Warusa-kagen (Warusa-kagen) termín používaný v absolutní kontrole kvality pro označení věcí, které ještě nepředstavují problém, ale již nejsou úplně v pořádku. Pokud jim nebude věnována pozornost, mohou vést k vážným problémům. Warusa-kagen je často počátečním bodem zdokonalovacích aktivit. Na pracovišti je to obvykle dělník, jenž si povšimne warusa-kagen, a právě proto jsou dělníci v první linii procesů udržování a zdokonalování.
- 41 -
