POHROMA V ŠÁLKU Z OBSAHU:

POHROMA V ŠÁLKU Medellínský drogový kartel. Bílý prášek a sušené lístky, které tento kartel ilegálnì exportuje za hranice, zpùsobují nevýslovné utrpení a roènì stojí spoleènost nevyèíslitelné èástky. Mnozí se drog obávají, dokonce je nenávidí. Existuje však ještì jeden kolumbijský drogový kartel, který bychom mohli považovat ze ještì nebezpeènìjší. Èerného prášku a sušených lístkù, které se legálnì vyvážejí do celého svìta, se však lidé neobávají, mnozí se z nìj tìší a dokonce jej milují. Tato droga je jistì více rozšíøená, je snadnìji k mání a její úèinky jsou jemnìjší a zákeønìjší. Stojí naši spoleènost rovnìž obrovské èástky – v nákladech na psychi-

Z OBSAHU: ZÁNÌT TLUSTÉHO STØEVA ..4 ZDRAVÍ NENÍ VŠECHNO........4 DŽUSOVÝ PÙST ....................6 OPUŠTÌNÝ MUŽ ...................8 CO VÍTE O SPÁNKU? ...........10 ANDÌL POMALOSTI ............11 SEBEÚCTA JAKO KLÍÈ........12 VÌDA O STVOØENÍ................14 TOMÁŠ ................................16 MÁTE U DOMU ARONII? .....18

atrickou a lékaøskou péèi a za ušlou práci. Cena, kterou platí uživatel, je ještì vìtší – projevuje se poškozením mnoha orgánù lidského tìla. Používání této látky se dává do souvislosti s øadou civilizaèních chorob, jako je napø. rakovina, cukrovka a nemoci srdce a cév.

poradna zdravé výživy • mýty a omyly zdraví a nemoc • pøírodní léèebné prostøedky životní styl • ekologie • dìti a rodièe vztahy a komunikace • duchovní zamyšlení produkty a recepty • pøednášky a semináøe

Kofein a srdeèní onemocnìní Zrychluje tep a mùže zpùsobovat èetné nepravidelnosti v srdeèní frekvenci. (Primary Cardiology 10/84, 104-110) Zvyšuje hladinu cholesterolu. (Am J of Epidemiology 128:124-136, 1988) Zvyšuje srážlivost krve, což mùže vést k srdeènímu záchvatu. (Biochemical Journal 109(5) 841-849) Pìt šálkù kávy dennì zvyšuje riziko onemocnìní srdce o 300%. (NEJM 315(6) 977-982, 1986)

Kofein a vysoký krevní tlak Èiní léky na snižování krevního tlaku neúèinné, protože zvyšuje tlak. (Psychosomatic Medicine 45:447-451, 1983) Mùže ovlivnit urèování diagnózy i léèby hypertenze. 2-3 šálky kávy dennì zvýší na tøi hodiny diastolický krevní tlak. (Am J of Hypertension 7:755-58, 1994)

Pokud jste to ještì neuhádli, øeè je o kávì a jejích katastrofálních pøíbuzných: èaji, nápojích typu kola a kakau (èi èokoládì). Kofein. Preferovaná droga pro devìt z deseti Severoamerièanù. Ale nejsou to jenom dospìlí, kdo tuto drogu konzumují. Podle dr. Gaila Bernsteina, který se zabývá výzkumem úèinkù kofeinu, požívá pravidelnì kofein 77% dìtí starších 6 mìsícù. Výsledkem je, že se nᚠživot stává každým dnem zjitøenìjším. Nervy jsou na pochodu. Tak napø. Amerièané zkonzumují za rok neuvìøitelných 600 tun práškù na spaní – v beznadìjném pokusu uklidnit se po rušném dni. Zdá se, že stresu pøibývá a sil k jeho zvládání ubývá. Mohlo by to být èásteènì tím, že tolik z nás se snaží vyrovnat se s prùbìhem dne užíváním kofeinu, „svìtovì nejužívanìjší mysl ovlivòující drogy?“ Drogy, která vyvolá pøíliv energie – a pak ponechá svého uživatele unaveného, mrzutého a vyèerpaného? Jedna studie došla k závìru, že: „Užívání kofeinu je v naší spoleènosti tak bìžné, že s úèinky kofeinu se èasto jako s pøedmìtem klinického zkoumání vùbec nepoèítá.“ Rovnìž uvedla, že „pøíznaky

Dva šálky kávy dennì zvýší krevní tlak o 20%. (Psychosomatic Medicine 52: 320-336, 1990)

Kofein a rakovina Ztrojnásobuje riziko rakoviny slinivky bøišní (3 šálky kávy dennì). (NEJM 304:630-633, 1981) Zdvojnásobuje riziko úmrtí na rakovinu moèového mìchýøe (2 šálky kávy dennì). (Am J of Pub. Health 74(8) 820823, 1984) Zvyšuje riziko rakoviny tlustého støeva o 250% (2 šálky kávy dennì). (Family Pract. News 116(18), 1986) Zvyšuje riziko fibrocystického onemocnìní (3 šálky kávy dennì). (Surgery 86:105-109, 1979) Zvyšuje riziko rakoviny prsu (3 šálky kávy dennì). (Surgery 86:105-109, 1979)

Zdvojnásobuje u žen riziko onemocnìní rakovinou moèového mìchýøe (1 šálek kávy dennì). (Medical World News 6373, 1/26/76)

2 / PRAMENY ZDRAVÍ

Podle jedné studie konzumují napø. Amerièané skoro 9 miliónù litrù kávy dennì! Užívání takového množství jakékoliv stimulující látky by nás skuteènì mìlo znepokojit! Toto èíslo pøitom ještì nezahrnuje èaj, kakao, kolu a mnohé bìžnì užívané a volnì prodávané léky, které kofein rovnìž obsahují. Kofeinismus pøedstavuje i v naší zemi nejèastìjší zdroj závislosti. Ano, kofein je návykový. Šálek kávy mùže obsahovat mezi 68 a 150 mg kofeinu. Prùmìrná denní „dávka“ 80% dospìlých je 280 mg kofeinu, neboli 2-3 šálky kávy dennì. Toto množství významnì ovlivòuje stav konzumenta (hlavnì jeho náladu a chování); pøi vynechání zakouší mnohý pomìrnì vážné abstinenèní pøíznaky. Káva ovšem není jediným obvinìným v této rodinì stimulujících látek. Káva tvoøí s dalšími nápoji, mezi které patøí èaj, kola a kakao, skupinu nápojù, které jsou chemicky pøíbuzné. Všechny obsahují toxické alkaloidy zvané metylxantiny, mezi které patøí i kofein, teobromin a teofylin. Kofein je hlavním metylxantinem v kávì, zatímco teofylin je hlavním metylxantinem v èaji. Hlavním metylxantinem pøítomným v kakau je teobromin (èaj a kakao pøitom rovnìž obsahují kofein).

KOKAINOVÉ SOUVISLOSTI

Lidé pohybující se na hranici hypertenze a vystavení dennì stresu, by se mìli kofeinu zcela vyhnout. (Psychosomatic Medicine 56:147-180, 1994)

Zvyšuje riziko rakoviny vajeèníku (2 šálky kávy dennì). (Int'l J of Cancer 28(6) 691-693, 1981)

JE ÈÍM SE ZNEPOKOJOVAT!

užívání této drogy (kofeinu)“ bývají èasto chybnì diagnostikovány jako pøíznaky duševního èi tìlesného onemocnìní! „Kofeinismus“ mùže svými projevy pøipomínat nìkteré vážné nemoci, jako napøíklad manické záchvaty, úzkostné poruchy èi poruchy osobnosti.

Metylxantiny, a zvláštì kofein, jsou mocnými stimulanty centrálního nervového systému – dokáží povzbudit k èinnosti jak mozek, tak svaly, a to na všech úrovních. Kofein pochází ze skupiny drog (pøíbuzných amfetaminùm), které se nazývají analeptika. Je èlenem stejné skupiny návykových alkaloidù jako morfium, nikotin, kokain a strychnin. Bìhem tøiceti minut po požití se objeví kofein v krvi: maximálních hladin dosahuje bìhem dvou hodin. Jakým zpùsobem metylxantiny na tìlo pùsobí? Jak uvidíte, seznam jejich fyziologických úèinkù je znaènì alarmující. Metylxantiny, a zvláštì kofein, jsou napø. schopné poškozovat chromozomy a nìkteré tìlesné systémy. Když se objevily první takové poznatky, vydalo v roce 1980 FDA (Food and Drug Administration) varování tìhotným ženám ohlednì nadmìrného pøíjmu kofeinu. Kofein byl souèasnì stažen ze seznamu GRAS (Generally Recognized As

Safe) – látek považovaných za bezpeèné. I pøes tyto poznatky mnozí pokládají známou „kafaøskou rozklepanost“ za jedinou cenu, kterou platí za „rychlé nastartování". Nápoj zvaný káva však potenciálními potížemi doslova pøetéká.

RADOSTNÉ PROBUZENÍ? Kofein se mùže stát problémem napø. pro lidi trpící dnou, tìlo jej totiž pøemìòuje do kyseliny moèové, která mùže pøíznaky onemocnìní dnou ještì zhoršit. Kofein rovnìž stimuluje mozkovou kùru a mùže pùsobit poruchy rovnováhy, bušení srdce, vysoko posazený hlas, nespavost, neuspoøádané myšlenky, vynechávající pamì, únavu, „syndrom nepokojných nohou“, chvìní rukou, úzkostlivost, pocity nepøátelství, poruchy spánku, bolesti hlavy, podráždìnost, nadmìrnou vzrušivost, neklid, dehydrataci a celkový pocit nepohody! Je-li toto seznam „požitkù“ plynoucích ze známého životobudièe, možná by na tom byl leckterý kafaø lépe, kdyby ráno vùbec nevstal! Po zjištìní, že požívání kofeinu pøináší akutní psychotické pøíznaky, vylouèil personál jedné americké nemocnice nápoje s obsahem kofeinu ze stravy hospitalizovaných pacientù. Prakticky okamžitì se pacienti zklidnili, ménì trpìli nespavostí a nervozitou. Projevy fyzické agresivity vùèi lidem i zaøízení se též významnì snížily. Studie ukazují, že lidé s psychickými problémy konzumují témìø dvakrát více kofeinu než prùmìrný obèan. Dokonce i „normální“ lidé, kterým byl podáván kofein, vykazovali pøi psychiatrickém vyšetøení zvýšenou hladinu úzkosti, deprese a pocitù nepøátelství. Udivující je, že dávky kofeinu podávané pøi tìchto testech byly o mnoho nižší než dávka kofeinu, kterou prùmìrný kafaø zkonzumuje každý den! I když kofein doèasnì stimuluje nervy, dùsledkem jeho požití je nakonec „kocovina“, pøi které duševní výkonnost upadá pod normál. Studie ukazují, že užívání kofeinu pracovní výkonnost nezlepšuje, naopak dokonce stupòuje škodlivé úèinky stresu, a to tím, že vyvolává neúmìrné reakce na každodenní stresující situace – a že také významnì snižuje sociabilitu èlovìka.

OBCHODNÍ ARTIKL È. 2 Více než 80% lidí dnes pije kávu, mimochodem svìtovou obchodní komoditu è. 2, kterou ve výši prodeje pøedstihuje objemem pouze nafta. Káva se podbízí jako neškodný povzbuzující prostøedek, jako „startér“ do nového dne. Kolik z tìch, kdo kávu pijí, však ví, že: Ti, kteøí pijí kávu, mají v porovnání s tìmi, kdo ji nepijí, vyšší výskyt nadváhy a konzumují vìtší množství alkoholu a cigaret… (American Journal of Cardiology 52:1238-42, 1983) Kofein zøejmì zvyšuje úmrtnost na koronární nemoc srdeèní, a to nezávisle na

Užívání kofeinu je v naší spoleènosti tak bìžné, že s úèinky kofeinu se èasto jako s pøedmìtem klinického zkoumání vùbec nepoèítá. hladinì cholesterolu. (British Medical Journal 300:566-569, 1990) Konzumace kofeinu by se mìla považovat za rizikový faktor pro infarkt myokardu. (Am J Epidemiology 138 (8) 602, 1993) Krysy, kterým byla podávána rafinovaná potrava (stejného typu, jaký konzumuje typický americký teenager) a byly jim nabízeny alkoholické nápoje a voda, zaèaly postupnì konzumovat stoupající množství alkoholu. Když jim byl podáván kofein, spotøeba alkoholu se ještì dramaticky zvýšila. (J Am Dietetic Assoc 61:159162, 1972) Ti, kteøí pijí kávu, jsou náchylnìjší i k užívání dalších drog. Nejenom, že více kouøí, èastìji užívají také sedativa nebo hypnotika. (Comprehensive Psychiatry 22:565-571, 1981) Dávka 500-600 mg kofeinu dennì (tj. 5-6 šálkù kávy) pøedstavuje znaèné zdravotní riziko. (British Journal of Addiction 78:251-258, 1988) Proè má mnoho lidí pocit, že jejich ruce jsou svázány, když pøijde na to vzdát se kofeinu? Protože kofein dokáže být silnì návykový. V jedné studii se ukázalo, že: Již u lidí konzumujících tak málo jako 100 mg (asi 1 šálek kávy) kofeinu dennì se projevovaly (když kofein vysadili) abstinenèní pøíznaky. (New England Journal of Medicine 327(16) 1160, 1992) Taková (a mnohá další) zjištìní o kofeinu a jeho katastrofických „pøíbuzných“ vedla nìkteré odborníky k prohlášení, že: „Vìdecká fakta o kávì (plus èaji, nápojích typu kola, kakau a èokoládì) ve vtahu ke zdraví jsou pøibližnì ve stejném stadiu poznání jako fakta známá ve ètyøicátých letech o tabáku. Mùžeme pøedpovìdìt, že v prùbìhu nìkolika mála let se káva a jí pøíbuzné nápoje dostanou z kategorie podezøelých do kategorie usvìdèených viníkù poškozování zdraví.“ (John Scharffenberg, MD, MPH). G

První èást textu z brožurky „Calamity in a Cup“ pojednávající pomìrnì vyèerpávajícím zpùsobem o mnohostranných úèincích kofeinu na zdraví èlovìka. Vydalo nakladatelství Let’s Eat!

FAKTA FAKTA FAKTA Šálek kávy snižuje vstøebávání železa o 39%, šálek èaje o 64%. Pøekapávaná káva sníží vstøebávání železa o 72%, zatímco zdvojnásobení síly kávy vede ke snížení dokonce o 91%! Pro porovnání: pomeranèová šáva se svým obsahem vitamínu C dokáže zvýšit vstøebávání železa ze stravy až o 250%! Am J of Clinical Nutr 37:416-420, 1983; 32:2484-2489, 1979 Smrtelná dávka kofeinu je 10 gramù, neboli asi 70 šálkù kávy. Mnozí lidé tak užívají dennì desetinu smrtelné dávky! Journal of Family Practice 4(6) 1183, 1977 Kofein nepomáhá k vystøízlivìní, naopak zintenzivòuje nepøíznivé úèinky alkoholu. Medical World News 7/5/94, 32A Dva šálky kávy dokáží zvýšit krevní tlak o tolik jako jedna cigareta, na rozdíl od cigarety, kdy úèinek trvá asi 15 minut, jej však dokáží udržet na zvýšené hodnotì jednu až dvì hodiny. American Journal of Medicine, 73:348-353, 1982 Mladé krysy, kterým byla podávána káva bez kofeinu, podstatnì ménì pøibývaly na váze. Life & Health, Sept. 1974, str. 5 Šestiletá studie na 85 000 ženách ukázala pozitivní vztah mezi zlomeninou krèku a konzumací kofeinu. Am J of Clin Nutrition 54:157-163, 1991 V kávì se nacházející kyselina chlorogenová zpùsobuje alergie, které patøí k nejsilnìjším, se kterými se lze v lékaøské praxi setkat. JAMA 187(5)380, 1964 Káva zvyšuje tvorbu trávicích šáv a uvolòuje svalovinu jícnu, èímž pøispívá k pálení žáhy a bolestem bránice. Modern Nutrition in Health & Disease, str. 1093 Je to šokující, ale kofein rovnìž: Napomáhá vzniku poruch pøíjmu potravy. – Mùže zvýšit neplodnost až o 50%. – Zhoršuje pøíznaky pøedmenstruaèního syndromu. – Zvyšuje hladinu cholesterolu a triglyceridù. – Mùže zpùsobit vyrážku na kùži. – Mùže zhoršovat ekzém a uhry. – Jeho užívání matkou v tìhotenství zvyšuje riziko vzniku cukrovky u novorozence.

PRAMENY ZDRAVÍ / 3

ZÁNÌT STØEVA K zánìtlivému onemocnìní støev dochází takøka výluènì v tìch èástech svìta, kde strava obsahuje hodnì masa a mléèných výrobkù; vzácné je toto onemocnìní naopak v zemích, kde se lidé živí prakticky vegetariánskou stravou založenou v první øadì na konzumaci škrobù (komplexních uhlohydrátù).

poradna lékaøe

Pøepokládá se, že pøíèinou tìchto onemocnìní jsou silné (nìkdy až alergické) reakce na urèitá tìžká (tuèná) jídla. V nìkterých rodinách dochází ke zvýšenému výskytu tìchto onemocnìní – to souvisí s faktem, že pøebíráme jídelní návyky od svých rodièù. Napø. Židé jsou známí svou náchylností k chorobám typickým pro bohaté zemì – jsou na èele žebøíèku výskytu obou typù zánìtlivého onemocnìní støev – zøejmì právì v dùsledku konzumace tuèných jídel. Chceme-li dosáhnout znatelného a trvalého zlepšení, je tøeba natrvalo zmìnit obsah støev. U mnoha pacientù pøineslo snížení poètu záchvatù a zmírnìní projevù nemoci prosté zvýšení obsahu vlákniny ve stravì. Strava založená na vysokém obsahu komplexních uhlohydrátù (která již ze své podstaty obsahuje hodnì vlákniny) je v tomto ohledu nejúèinnìjší. Dalším krokem pøi úèinné léèbì je vyhýbat se potravinám, které nejèastìji pùsobí alergie – mléèným produktùm, vajíèkùm, èokoládì, pšenici, citrusovým plodùm; plus tukùm všeho druhu. Nepomùže-li tento pøístup, posledním krokem k urèení problematické potraviny je eliminaèní dieta. Dùležitá studie byla vypracována na skupinì pacientù s Crohnovou chorobou, kteøí trpìli po mnoho let tìžkým prùjmem (dvacet a více stolic dennì). Pacienti pøešli ze stravy s vysokým obsahem tuku na stravu s nízkým obsahem tuku. To pøineslo bìhem dvou èi tøí dnù úlevu od èastých vodnatých stolic. U vìtšiny pacientù poté docházelo k tvorbì pevné stolice – když znovu nezaøadili do své stravy žádné živoèišné ani rostlinné tuky. Èlovìk se zdravým a funkèním tenkým støevem reabsorbuje žluè z jater v poslední èásti tenkého støeva, která se nazývá ileum. U pacientù s Crohnovou chorobou je tato èást støeva èasto poškozena a ne-

4 / PRAMENY ZDRAVÍ

dokáže žluè vstøebat. Žluè pak protéká dále do tlustého støeva, kde zpùsobuje podráždìní – výtok slizu a vody. U tìchto pacientù pøináší okamžitý prospìch snížení produkce žluèových kyselin v játrech, ke kterému dojde v dùsledku nižšího množství tuku ve stravì. Navíc vláknina nacházející se v rostlinné stravì váže a neutralizuje mnohé žluèové kyseliny a absorbuje volnou vodu, která se ve stolici nachází. Podobnì dramatický je prospìch pro pacienty trpící ulcerózní kolitidou (vøedovým zánìtem tlustého støeva). I pøi tomto onemocnìní pøináší dietní pøístup úspìch. U velkého množství pacientù došlo ke zlepšení jejich stavu; mnozí byli z této vážné nemoci zcela vyléèení pouhým vylouèením mléka (mléèné bílkoviny) ze své stravy. Jiní badatelé se zabývali tímto problémem z širší perspektivy vylouèení mnoha možných potravinových alergenù ze stravy – a dosáhli rovnìž vynikajících výsledkù (bez negativních vedlejších úèinkù). Dalším dùležitým dùvodem ke zmìnì jídelníèku osoby trpící zánìtlivým onemocnìním støev je skuteènost, že strava s vysokým obsahem tuku a cholesterolu a s nízkým obsahem vlákniny zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého støeva. U lidí se zánìtlivým onemocnìním støev je toto riziko vyšší než u prùmìrného èlovìka, který má to štìstí, že jeho støevní trakt je v poøádku. Pro pacienta s Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou, který dennì trpí bolestmi a prùjmem, není obvykle pøechod na jednoduchý jídelníèek velkým problémem – tím spíše, když trest za obèasnou dietní chybu (èi pøípadné podlehnutí pokušení „tuèné minulosti“), je okamžitì tak zøejmý. Moje doporuèení: Pacienti, kteøí jsou vážnì nemocni, musí nìkdy pøejít na velmi prostou stravu doplnìnou nìkolika málo léky – než se jejich støeva uklidní. Jakmile mùže pacient jíst bez problémù normální potraviny, mìl by zaèít se stravou založenou na škrobech (komplexních uhlohydrátech), a to zpoèátku bez pšenice a citrusového ovoce (tyto dva druhy potravin lze zaøadit pozdìji). V úporných pøípadech mùže být nutné použít eliminaèní dietu. G

Z knihy Johna McDougalla „The McDougall Program“. Dr. McDougall je známým prùkopníkem používání nízkotuèné vegetariánské stravy pøi léèení øady civilizaèních nemocí. Pøi formulování svých doporuèení vychází z rozsáhlého studia vìdecké literatury i z vlastní více než dvacetileté klinické praxe.

ZDRAVÍ NENÍ VŠECHNO Zdraví není všechno. Existují i jiné dùležité vìci v našem životì jako je rodina, dìti, možná vnouèata, naše zamìstnání a zájmy, chalupa, zahrada nebo chata. Pro nìkoho je to vkladní knížka, pro jiného dovolená nebo posezení mezi pøáteli. Zdraví opravdu není všechno, ale bez zdraví je všechno takøka nanic. Narušené zdraví nám mùže vzít radost ze života, nebo nás pøivést takøka k zoufalství. Lidský organizmus je neuvìøitelnì složitý a citlivý systém, který má úžasné regeneraèní schopnosti, svùj vlastní systém obrany proti invazi mikrobù, virù a toxických látek. Pro mnoho lidí, zvláštì tìch mladších, tento systém funguje na 100%. Neporuchovost se jednoduše oèekává. Málokdo ví, že plícní sklípky mají povrch stejnì veliký jako tenisový dvorec, délka všech krevních vláseènic je více než 100 000 km, nebo že lidské srdce protlaèí za život krevním øeèištìm více než pùl milionù kubických metrù krve. Narození dítìte, funkce lidského mozku nebo neuvìøitelná „elegance“ genetického kódování v buòkách dodnes fascinuje lidi s vysokoškolským vzdìláním i ty, kteøí pouze hloubku tìchto „zázrakù"tuší. Lidský mozek je zvláštì poutavá tkáò. Na dotek pouhý kus rosolovité hmoty – mozek skrývá tajemství, které se vìdcùm dodnes nepodaøilo kompletnì odhalit. Nezasvìcenému èlovìku by se mohlo zdát, že dnešní poèítaèe svou rychlostí a schopnostmi lidský mozek lehce pøedèí. Neporazil poèítaè i nejlepšího šachového velmistra? Nevyøeší za nìkolik minut balistické výpoèty, které trvaly døíve matematikùm mìsíce? Ano. Logické matematické úkoly øeší poèítaè snadno a s astronomickou rychlostí. Rozpoznat lidskou tváø, na což potøebuje lidský mozek necelou vteøinu, trvá ale i superpoèítaèi dlouhé minuty a orientace v prostoru dlouhé hodiny. Poèítaèový èip, který by mìl kapacitu lidského mozku by musel být stejnì veliký jako koncertní hala a musel by vážit kolem deseti tun. Navíc, lidský mozek má úžasnou schopnost dennì vytváøet tisíce nových synapsí – spojení mezi jednotlivými neurony, èímž se jeho možnosti dále exponenciálnì navyšují. Lidský organizmus by se dal pøirovnat k novì zakoupenému modernímu automobilu. Taková koupì pøedstavuje nejen

životní styl (53%) – to znamená naše stravovací návyky, pohybový režim, zpùsob jakým èelíme stresùm a množství toxických látek, které do systému dobrovolnì pøijímáme (alkohol, cigarety, drogy). Systém zdravotnictví, který se do té doby nekontrolovatelnì rozvíjel, stejnì tak jako politici, si s tímto novým „know how“ zpoèátku nevìdìli rady. Takøka posvátná dùvìra a úcta veøejnosti k medicínì a její neomylnosti, spojená s pøesvìdèením, že lékaø je schopen vyøešit všechny problémy èlovìka zpùsobily, že i politici se angažovali více pro rozvoj dalších drahých zdravotnických zaøízení místo toho, aby propagovali daleko levnìjší preventivní opatøení a zdravý životní styl. Ministerstva zdravotnictví v nìkterých zemích dodnes pøidìlují 95% finanèních prostøedkù ze svých rozpoètù na akutní péèi a pouhých 5% na preventivní opatøení a podporu zdraví. Lalonde ale nebyl zapomenut. Probudil v lidech obrovský zájem o zdraví a zdravý životní styl, který se dnes jako pøívalová vlna šíøí z Ameriky do ostatních zemí svìta. V USA se za posledních 10 let rapidnì snížil poèet kuøákù a vláda vytvoøila zákony, které podstatnì omezují práva kuøákù i tabákových spoleèností. Miliony lidí pøestaly jíst tmavé maso, což zpùsobilo krizi v tomto multimiliardovém prùmyslu. McDonald pøišel na trh s kuøecím hamburgerem a restaurace zaèaly nabízet kvalitní vegetariánskou stravu. Lidé zaèali èíst etikety na prodávaných potravinách a tuk se stal veøejným nepøítelem. Za neuvìøitelné podpory vlády prostøednictvím sdìlovacích prostøedkù vyšli lidé do ulic a zaèali bìhat, jezdit na koleèkových bruslích a kolech. Zaèala nová éra, éra zdravého životního stylu a podpory zdraví. Øada svìtoznámých univerzit (Harvard, Loma Linda, John Hopkins) zaèala poøádat kurzy zdraví a jejich lektoøi se tìšili a stále tìší vysoké popularitì. Díky vìdcùm jako jsou dr. Dean Ornish (reverze kardiovaskulárních chorob), skupinì lékaøù z Weimar Institute, nebo dr. Hans Diehlovi z university Loma Linda se dostává „know how“ z oblasti životního stylu do všech koutù svìta. Dobrou zprávou pro ty, kteøí doposud nemìli valné vyhlídky co se týèe jejich zdraví právì proto, že byli geneticky predisponování (diabetes, zhoubné nádory, kardiovaskulární choroby, reumatická artritida, vysoký krevní tlak, obezita) je to, že zmìnou životního stylu lze oddálit poèátek takových onemocnìní a v pøípadì, že se objeví, zmírnit jejich následky. Hans Diehl øíká: „Špatná genetika je nabitá pistole, ale životní styl je prst na spoušti“. Životní styl a podpora zdraví nejsou již pouhou módní novinkou, nejsou

pouze heslem firem, které nabízí potravinové suplementy. Životní styl je jedinou cestou jak zachránit naše zdravotnictví a jak zlepšit kvalitu našeho vlastního života. John Harvey Kellogg, (1852-1943), jeden z nejvìtších svìtových lékaøù, známý prùkopník zdravého životního stylu, používal již v roce 1880 s nesmírným úspìchem jednoduché léèebné prostøedky jako jsou vzduch, voda, pohyb, relaxace a bezmasá strava. Jeho grandiózní sanatorium v Battle Creek, Michigan, USA, vyhledávaly nejslavnìjší osobnosti té doby. „Kellogg cornflakes“ vdìèí rovnìž za svùj objev tomuto úžasnému lékaøi. Ve stejné dobì žil Sylvester Graham (chléb graham), dr. James Johnson, Vincent Priessnitz, Sebastian Kneipp a jiní prùkopníci, kteøí svými nápady a racionálním pøístupem k léèbì svých pacientù pøedbìhli svou dobu o øadu let. Za samostatnou zmínku stojí americká prùkopnice zdravého životního stylu E.G. Whiteová, která svými poznatky v oblasti zdraví a výživy inspirovala èleny církve adventistù sedmého dne. Tøicet tisíc èlenù této církve z Kalifornie participovalo v nejvìtší a nejdéle trvající studii v oblasti zdraví a životního stylu. Závìry této obrovské studie jasnì potvrzují, že zdravý životní styl (pøedevším vegetariánství a odmítání všech toxických látek) mùže nejen prodloužit délku života, ale také dramaticky snížit výskyt takøka všech zhoubných onemocnìní a civilizaèních chorob. G

cesty ke zdraví

vysokou poèáteèní investici, ale také další náklady spojené s údržbou a provozem. Podívá-li se èlovìk na složitý motor nových vozù, žasne, jak je možné, že tyto vozy nejsou v opravnách èastìji. Majitel vozu si je akutnì vìdom toho, že množství oprav je pøímo úmìrné péèi, kterou svému vozu vìnuje a že výrobce vozu zná potøeby vozu nejlépe. Proto vìnuje hned zpoèátku patøiènou pozornost „uživatelskému manuálu“. Automobil je pouhou hraèkou v porovnání s lidským organizmem. Èlovìk je nejkomplexnìjším mechanismem všeho stvoøení. Pøesto, že jsou naše zdravotnická zaøízení stále pøeplnìna lidmi, je pøekvapivé, že tam nejsme všichni èastìji. Když se lidé dostanou do nemocnice, je to vìtšinou díky jejich vlastnímu pøièinìní – jejich nedbalosti. Mnoho z nás vìnuje více péèe svému automobilu než vlastnímu tìlu. Auto, které se nám rozpadne následkem naší nedbalosti, mùžeme vymìnit nebo si koupit nové. Tìla, která máme, nám ale musí vydržet celý život. Pro èlovìka, který neustále zápasí s èasem je snadnìjší odskoèit si z práce do nìkterého bistra nebo restaurací typu McDonald, kde se mu nabízí „kompletní“ obìd sestávající z hamburgeru, zmrzlinového nápoje a bramborových hranolkù. Jinde je to pizza, párek v rohlíku nebo jiné kulinární výtvory, které sice masírují chuové pohárky celého spektra nadšených uživatelù, ale zároveò zpùsobují nesèetné zdravotní komplikace. Tyto, spolu s ostatními problémy moderní doby – nedostatek pohybu, stresy a zneèištìné prostøedí – zpùsobují tolik známé a rozmáhající se civilizaèní choroby. Není divu, že se v Èeské republice tolik lidí nepodobá krásnému výkonnému automobilu, ale spíše odøenému starému Velorexu. Èeská populace se v oblasti kvality zdraví pohybuje na jedné z nejspodnìjších pøíèek svìtového žebøíèku, nebereme-li v úvahu rozvojové zemì. Každý druhý obyvatel této zemì zemøe na nìjakou chorobu kardiovaskulárního systému a každý tøetí obyvatel na rakovinu. To je smutná bilance. Nejsmutnìjší na tom je, že vìtšinì z tìchto pøípadù by se dalo snadno pøedejít. Zásadní zvrat v této oblasti poznání nastal v roce 1967, kdy kanadský ministr zdravotnictví Lalonde publikoval výsledky vìdeckých výzkumù, které jasnì dokázaly, že medicína (systém zdravotnictví) má neuvìøitelnì malý vliv na zdraví populace (prùmìr 12%). Podstatnì dùležitìjšími faktory, které mají vliv na naše zdraví jsou lidská genetika, ten genetický balíèek, který jedinec zdìdí po svých pøedcích (20%) a životní prostøedí (15%). Co svìtovou veøejnost pøekvapilo nejvíce, bylo zjištìní, že nejdùležitìjším faktorem, na kterém závisí kvalita našeho zdraví, je

Petr Škrla, Magda Škrlová

PRAMENY ZDRAVÍ / 5

Kofein a mateøství Tìhotné ženy by si mìly dát pozor na užívání drog – kofein mezi nì jistì patøí. (The Harvard Med School Health Letter, 7/82) Hladina kofeinu v mateøském mléce je o 50% vyšší než v krvi matky; droga však zùstává v tìle dítìte více než 80 hodin – oproti 5-6 hodinám u matky. (The Female Patient 13:52, 1988) Lidský plod nemá enzymy, které štìpí kofein; výsledkem mùže být nízká porodní váha, problémy s kostmi a pomalejší rùst plodu. (J of Am Dietetic Assoc 87: 1048-1053, 1987) Kofein mùže u lidí poškozovat chromozomy; z toho vyplývá zvýšené riziko porodních defektù. (Cancer Research 28:2375-2389, 1968) Tøi šálky kávy dennì témìø zdvojnásobují riziko spontánního potratu. (Am J of Epidemiology 126:813-820, 1987) Ženy, které èastìji požívají kofein, mají vìtší problém otìhotnìt. (Lancet 10: 1453-1455, 1988)

Kofein a mozek Mnozí pacienti v psychiatrických zaøízeních trpící depresemi a úzkostnými stavy nepotøebují jinou léèbu než vyøadit kofein. (Am J of Psychiatry 131:10, 1974; 133:12, 1976) Pøíjem kofeinu je u mnoha pacientù na psychiatrii dvojnásobkem prùmìrného pøíjmu kofeinu. (Canad Psych Assoc 20: 577-583, 1975) Nìkteøí pacienti trpící depresemi a úzkostnými stavy mohli být propuštìni z nemocnice, když pøestali konzumovat kofein. (American J Psychiatry 133: 12, 1976)

LEPŠÍ STAV? VÍCE ŠÁV! Známý kanadský „léèitel stresu“ Hans Selye, øekl: „Život – tento biologický øetìz, který nás drží pohromadì, je silný tak jako jeho nejslabší èlánek“. Jste tak mladí nebo tak staøí jako vaše nejslabší životní èlánky, buòky. Stárnutí zaèíná tehdy, když se zpomalí normální proces regenerace a obnovy bunìk. Toto zpomalení je zpùsobeno akumulací odpadních produktù ve tkáních, což narušuje výživu bunìk. Každá buòka lidského tìla je uceleným životním celkem se svým vlastním metabolismem, potøebuje neustálou zásobu kyslíku a dostateènou výživu ve formì všech známých výživných látek. Díky nedostateènému vyživování, narušenému metabolismu, sedavému zpùsobu života, pøejídání a následnému špatnému trávení a asimilaci stravy, nedostatku èerstvého vzduchu, pohybu a odpoèinku, zaèínají buòky degenerovat a rozpadat se. Normální proces nahrazování a obnovování bunìk se zpomalí a tìlo zaène stárnout; jeho odolnost vùèi nemocem se sníží a zaènou se objevovat choroby. To mùže nastat v jakémkoliv vìku. Narušený metabolismus, zácpa a následné nedostaèující vyluèování jsou pøíèinou akumulace toxických odpadových látek ve tkáních, což narušuje výživu

Káva (nejenom kofein) dokáže blokovat normální funkci látek pøenášejících nervové impulsy v mozku. (Nature, Jan 26, 1983)

Kofein a cukrovka Dva šálky kávy dennì významnì zvyšují hladinu krevního cukru a vedou tak u konzumentù kávy k vyššímu výskytu funkèní hypoglykémie. (Lancet 1:527529, 3/11/67) Kofein je možno považovat za rizikový faktor vzniku cukrovky. (JAMA 231: 965, 1975) Pøi pokusech na myších se ukázalo, že káva u nich významnì zhoršuje prùbìh cukrovky. (Medical World News 33, 2/19/65) Káva mùže stát v pozadí mylných hladin pøi mìøení krevního cukru. (Annals Int Med 119(8) 799-804, 1993)

6 / PRAMENY ZDRAVÍ

bunìk a zapøíèiòuje nemoci a pøedèasné stárnutí. Jen asi polovina bunìk je na vrcholu vývoje, životnosti a pracovní schopnosti. Jedna ètvrtina je vìtšinou v procesu vývoje a rùstu a další ètvrtina v procesu odu-

mírání a obnovování. Zdravý, vitální život a stálá mladost jsou zachovány, existuje-li v tomto procesu rozpadu a obnovování bunìk dokonalá rovnováha. Pokud se buòky rozpadají a odumírají rychleji, než se tvoøí nové, zaène proces stárnutí. Je rovnìž životnì dùležité, aby staré a odumøelé buòky byly co nejúèinnìji rozloženy a eliminovány z organismu. Právì zde se džusový pùst stává nejúèinnìjší cestou k obnovení zdraví a omlazení tìla. Bìhem pùstu o šávách se urychlí proces eliminace mrtvých a odumírajících bunìk a vytváøení nových bunìk je urychleno a povzbuzeno. Souèasnì jsou toxické odpadové prvky, které narušují výživu bunìk, úèinnì eliminovány a je obnoven zdravý pomìr výmìny a okyslièování bunìk. Jak mùže pouhé zdržení se od jídla vést k tak dobrým výsledkùm? Následovnì: 1. Bìhem prodlouženého pùstu (po prvních tøech dnech), bude vaše tìlo žít ze svých vlastních látek. Když je pøipraveno o potøebnou výživu, zejména o bílkoviny a tuky, bude Vaše tìlo spalovat a trávit své vlastní tkánì – a to procesem autolýzy, neboli sebetrávení. Ale vaše tìlo to nebude provádìt nahodile! Ve své moudrosti – a v tom tkví tajemství neobvyklého úèinku pùstu jako léèivé a omlazující terapie! – bude vaše tìlo nejdøíve vybírat a spalovat ty buòky a tkánì, které jsou nemocné, poškozené, staré nebo mrtvé. Bìhem pùstu se vaše tìlo bude živit nejvíce zneèištìným a poškozeným materiálem, jako jsou odumøelé buòky a chorobné uloženiny, nádory, abscesy, poškozené tkánì, uložené tuky atd. Tyto mrtvé buòky a podøadné tkánì jsou stráveny a zužitkovány jako první. Nezbytnì dùležité tkánì a životní orgány, žlázy, nervový systém a mozek jsou ušetøeny. 2. V prùbìhu pùstu, kdy jsou staré buòky a nemocné tkánì vyøazeny a spáleny, je podporována a urychlována tvorba bunìk nových, zdravých. Mùže se to zdát neuvìøitelné, protože bìhem džusového pùstu neprobíhá (anebo pouze v omezeném množství) zásobování výživou. Nicménì je to psychologická záležitost. Bìhem známých švédských pùstních pochodù bylo zjištìno, že hladina bílkovin v krvi postících se osob, bez ohledu na to, že žádné bílkoviny nebyly konzumovány, zùstávala stejná a normální po celou dobu pùstu. Pøíèinou toho je, že bílkoviny ve vašem tì-

le zùstávají v tzv. dynamickém stavu. To znamená, že pøecházejí z jednoho stadia do jiného a jsou stále rozkládány a znovu sluèovány a používány pro rùzné potøeby tìla. Aminokyseliny, stavební kameny bílkovin, nezùstanou nevyužity, ale jsou uvolnìny z rozložených bunìk a znovu upotøebeny pøi tvorbì nových, životních bunìk. Jak víte, jsou vaše buòky složeny pøevážnì z bílkovin. Pro úèinnou tvorbu bunìk je tøeba úplného souboru všech dùležitých aminokyselin. Bílkoviny potøebné pro stavbu nových bunìk jsou bìhem pùstu znovu slouèeny z rozložených bunìk. Tímto zpùsobem tìlo používá a znovuvyužívá tytéž bílkoviny a živiny znovu a znovu, tam, kde je tøeba. 3. Bìhem šávového pùstu je vyluèující a èistící kapacita vyluèovacích orgánù – plic, jater, ledvin a kùže znaènì zvýšena a masy nahromadìných metabolických odpadù a toxinù jsou rychle vyluèovány. Bìhem pùstu mùže být napøíklad koncentrace toxinù v moèi desetkrát vyšší než normálnì. To proto, že vyluèovací orgány jsou zbaveny obvyklé zátìže vyluèování odpadù vzniklých ze strávených jídel a mohou se soustøedit na èištìní starých nahromadìných odpadù a toxinù, jako je kyselina moèová, puriny atd. z tkání. Tento vyluèovací proces je provázen následujícími typickými pøíznaky pùstu: zrychlený dech, tmavá moè, stálé a vydatné výtoky z koneèníku pøi použití klystýru, podráždìná kùže, nadmìrné pocení, katarální vymìšování ze sliznic atd. Mìjte na pamìti, že èinnost lidského støevního systému není omezena na absorbci živin ze stravy a vyluèování nestrávených èástí jídla. Støeva jsou také jedním z vašich vyluèovacích a detoxikaèních orgánù v obecném slova smyslu: støevními stìnami se toxiny a metabolické odpady z krve a tkání vyluèují do trávicí trubice, aby byly vylouèeny z tìla. Toto vnitøní vymìšování je bìhem pùstu zrychleno. 4. Džusový pùst umožòuje fyziologický odpoèinek zažívacím, asimilaèním a obranným orgánùm tìla. Èerstvá zelenina a ovocné šávy témìø nevyžadují trávení a jsou lehce asimilovány z horního zažívacího traktu, aniž by zatìžovaly trávicí orgány. Po ukonèení pùstu je trávení stravy a využití živin výraznì zlepšeno a je zabránìno opakovanému hromadìní odpadù. Omlazené buòky jsou proto zásobeny živinami a kyslíkem mnohem úèinnìji. 5. Nakonec, džusový pùst má normalizující, stabilizující a omlazující úèinky na všechny životní psychologické, nervové a duševní funkce. Nervový systém je omlazen; duševní síly upevnìny, èinnost žláz a hormonální sekrece stimulovány; biochemická a minerální rovnováha ve tkáních je normalizována. Z výše uvedeného je zøetelnì vidìt, proè je džusový pùst tak úèinným, zdraví obnovujícím a omlazujícím nástrojem;

vedle toho, že je bezpeènou a rychlou cestou ke snížení tìlesné váhy.

PØEDNOSTI ŠÁVOVÉHO PÙSTU PØED VODOVÝM Klasickým zpùsobem postìní se je pùst o èisté vodì – zdržení se veškerého jídla a nápojù kromì èisté vody. Renesance vodového pùstu nastoupila v USA na pøelomu tohoto století. Byl tam popularizován hlavnì pøíchozími evropskými pøírodními léèiteli. Zatímco se v posledních desetiletích pùstní metody v Evropì úplnì zmìnily – a nyní témìø na všech evropských klinikách používají výhradnì džusový pùst – vìtšina amerických lékaøù a klinik, zamìøených na diety, stále používá zastaralou metodu vodového pùstu. Øídil jsem oba typy pùstu a jsem jednoznaènì pøesvìdèen o pøednostech džusového pùstu. Doktor Otto H. F. Buchinger, který dohlížel na více pùstù než kterýkoliv jiný lékaø (pøes 80 000 pùstù), používá pouze šávový pùst. Øekl mi, že podle jeho zkušeností postìní se o šávách z èerstvého syrového ovoce a zeleniny, zeleninových vývarech a bylinkových èajích vede k mnohem rychlejšímu uzdravení se z chorob a èistí a obnovuje tkánì mnohem úèinnìji nežli tradièní vodový pùst.

VÌDECKÉ ZHODNOCENÍ ŠÁVOVÉHO PÙSTU Vìdecké zhodnocení šávového pùstu vychází z následujících zkušeností: Štávy z èerstvých produktù podobnì jako èerstvì pøipravené zeleninové vývary mají bohatý obsah vitamínù, minerálù, stopových prvkù a enzymù. Tyto životnì dùležité prvky jsou velice jednoduše asimilovány pøímo do krevního obìhu, aniž by zatìžovaly zažívací orgány – tudíž nenarušují uzdravující a omlazující

proces autolýzy nebo vlastní zažívání, jak tvrdí nìkteøí zastánci vodového pùstu. Na rozdíl od mínìní nìkterých autorù, ovocné a zeleninové džusy nestimulují sekreci kyseliny chlorovodíkové v žaludku, která mùže vést k žaludeèním vøedùm. Kyselina chlorovodíková je vyluèována zejména pøi konzumaci potravy s vysokým obsahem bílkovin. Výživné prvky obsažené v džusech jsou mimoøádnì prospìšné pøi normalizaci všech procesù probíhajících v tìle, dodávají prvky potøebné pro vlastní léèivou èinnost tìla a regeneraci bunìk, a tak urychlují uzdravení. Èerstvé džusy a zeleninové vývary poskytují alkalické pøebytky, které jsou velice dùležité pro správnou acidobazickou rovnováhu v krvi a tkáních, protože v prùbìhu pùstu obsahují krev a tkánì velké množství kyselin. Bohatý obsah minerálù v džusech, zejména v zeleninových vývarech, napomáhá obnovit biochemickou rovnováhu minerálù ve tkáních a buòkách. Nevyvážený obsah minerálù ve tkáních je jednou z hlavních pøíèin sníženého okyslièování, což vede k rùzným chorobám a pøedèasnému stárnutí bunìk. Podle doktora Ralpha Birchera obsahují èerstvé džusy zatím neidentifikovatelný faktor, který ovlivòuje schopnost bunìk absorbovat výživu z krevního obìhu a efektivní vyluèování metabolických odpadù. Tím je džusový pùst zvláštì dùležitý, pokud se postíte za úèelem regenerace a omlazení vašeho tìla. Džusový pùst pomùže rozložit a zužitkovat staré odumøelé buòky, oživit èinné buòky a urychlit znovuvytváøení mladých, vitálních bunìk. Dr. Ragnar Berg, odborník na výživu a biochemii, prohlásil o pøednostech džusového pùstu pøed vodovým následující: „Bìhem pùstu tìlo spálí a vyluèuje velké množství nahromadìných odpadù. Tomuto èistícímu procesu mùžeme bìhem pùstu napomoci pitím alkalických džusù místo vody. Øídil jsem mnoho pùstù a provedl rozsáhlé testy u postících se pacientù a jsem pøesvìdèen, že pitím alkalických ovocných a zeleninových džusù namísto vody se zvýší léèebný efekt pùstu. Vyluèování kyseliny moèové a jiných neorganických kyselin bude urychleno. A cukry obsažené v džusech posilní srdce... Džusový pùst je proto nejlepším zpùsobem postìní.“ G

pokraèování pøíštì (klystýr) Z knihy „Džusový pùst“ od Paava Airoly. Dr. Airola byl jedním z prùkopníkù používání pøírodních léèebných prostøedkù. Díky poèinu nakladatelství Pragma, které knihu vydalo, se mùžeme nyní s jeho myšlenkami seznámit i u nás.

PRAMENY ZDRAVÍ / 7

MUŽI A ŽENY SE OD SEBE LIŠÍ 1. Muži a ženy se od sebe liší každou buòkou svého tìla. Rozdíl v kombinaci chromozomù je pak hlavní pøíèinou vývoje odlišného pohlaví. 2. Žena má, snad pro tuto chromozomální odlišnost, od pøírody danou vìtší vitalitu. Bìžnì pøežívá muže o tøi až ètyøi roky. 3. Každé pohlaví má odlišný bazální metabolismus – u ženy je obvykle nižší než u muže. 4. Mají odlišnou kosterní strukturu, kdy žena má menší hlavu, širší oblièej, ménì vysunutou bradu, kratší nohy a delší trup. Ukazováèek ženské ruky je obvykle delší než prsteníèek, u mužù je tomu naopak. Chrup chlapcù vydrží déle než chrup dívek. 5. Žena má vìtší žaludek, ledviny, játra a slepé støevo a menší plíce. 6. Žena má nìkolik dùležitých funkcí, které u muže zcela chybìjí – menstruaci, tìhotenství a laktaci. Všechny tyto funkce mají vliv na její chování a cítìní. Žena má jiné hormony než muž. Stejná žláza se u každého z pohlaví chová jinak. Štítná žláza ženy je vìtší a aktivnìjší; zvìtšuje se v tìhotenství a pøi menstruaci. Pùsobí vìtší náchylnost ženy k tvorbì strumy, zajišuje odolnost proti chladu, je dávána do souvislosti s jemností pokožky, relativnì menším ochlupením tìla a tenkou vrstvou podkožního tuku, což jsou dùležité prvky v pojmu osobní krása. Pøispívá rovnìž k emocionální nestabilitì – žena se hned smìje, hned pláèe. 7. Krev ženy obsahuje více vody a o 20% ménì èervených krvinek. Protože ty dodávají buòkám v tìle kyslík, unaví se žena mnohem rychleji a je náchylnìjší k mdlobám. Když se za války prodloužil pracovní den z deseti na dvanáct hodin, vzrostla nehodovost žen o 150%, u mužù ke zvýšení nehodovosti vùbec nedošlo. 8. V hrubé síle pøevyšují muži ženy o 50%. 9. Srdce ženy tepe mnohem rychleji (80 tepù proti 72 u mužù); krevní tlak (o 10 bodù nižší než u muže) je promìnlivý; žena má mnohem menší sklon k vyššímu krevnímu tlaku – alespoò do doby menopauzy. 10. Životnì dùležitá funkce – síla dechu je u ženy slabší v pomìru 7 : 10. 11. Vysoké teploty snáší žena lépe; metabolismus zpomaluje ménì. Z knihy Jamese Dobsona „Žena si pøeje, aby jí muž rozumìl“ (vydal Návrat domù).

8 / PRAMENY ZDRAVÍ

JAK ZNOVU ZAÈÍNÁ MUŽ Jedním z nejvìtších rozdílù mezi novým zaèátkem mužù a žen po ztrátì partnera nebo po rozchodu je skuteènost, že muži mají sklon navázat nový dùvìrný vztah pøíliš brzy a ženy ho zase pøíliš dlouho odkládají. Muž po ztrátì partnerky støídá vztahy jeden za druhým. Neuvìdomuje si, že tím se pøipravuje o pøíležitost zahojit si srdce. Navázání vztahu hned po ztrátì mùže jeho bolest utišit, ale zahojit ji nedokáže. Nepochopí-li muž základní principy truchlení nad ztrátou, pak zaène vìèný kolobìh. Muž ucítí bolest, naèež ihned vyrazí do akce a problém vyøeší. Muži jsou typiètí øešitelé problémù. Pøedstava, že sedí nìkde v klidu a „prociují své pocity", jim jde proti srsti. Pokud muž pocítí bolest nad tím, že nemá peníze, zkrátka se sebere a nìjaké vydìlá. Prožívá-li bolest nad tím, že ztratil ženinu lásku, sebere se a najde si ženu, jež ho bude milovat. Muž si po ztrátì vztahu neuvìdomuje, že láska další ženy mu zlomené srdce

Nový vztah by mìl muž navazovat nejlépe až ve chvíli, kdy nemusí. Dokud má pocit, že „musí“ mít vztah, aby unikl bolesti, není na vážný vztah pøipraven. Naváže-li muž vztah vzápìtí po ztrátì, jen obtížnì ho udrží. Nakonec mu samotnému zaène být divné, proè se nedokáže rozhodnout, nebo dojde k pøesvìdèení, že nová partnerka pro nìho není ta pravá. Vìtšina vztahù navázaných mužem tìsnì po ztrátì nemá dlouhé trvání. Hladový èlovìk zhltne skoro všechno. Sotva však ukojí bezprostøední a nejvìtší hlad, mùže si dovolit vìtší vybíravost. Muž tìsnì po rozchodu je jako èlovìk vyhládlý k smrti. Dovede se zamilovat skoro do každé ženy, jež mu nabídne pár drobeèkù lásky. Jakmile však ukojí ten nejvìtší hlad, zaène se chovat zmlsanìji. Jako kdyby se ze svého pobláznìní probudil a zèistajasna ztratil zájem. Vážný vztah je dnes pro muže nároèný sám o sobì, ale pokud vznikne vzápìtí po rozchodu, ještì umocní jeho nevyøešený problém ohlednì rozchodu. Po rozpadu vztahu má muž pocit, že selhal. Aby si dokázal svou mužnost èi schopnosti jako muž, vyhledá sexuální partnerku a „zaboduje“. Možná se potom zaène cítit lépe, ale souèasnì jde o vynikající pøíležitost potlaèit pocity, jež se automaticky vynoøují na povrch. Po skonèení vztahu by si mìl muž dopøát dost èasu, aby si ukvapenì nevytvoøil nové závazky. Mužova budoucí síla a úspìšnost vycházejí z jeho schopnosti mít o sobì dobré mínìní i bez toho, že by závisel na jistotì závazného a zavazujícího vztahu. Nový vztah v pravý èas

nezahojí. Její láska mu ukonejší duši a uklidní jeho bolestné pocity. Muž však musí pøevzít zodpovìdnost za to, že bolest procítí, nesmí pøed ní utíkat. Musí si prociovat ètyøi hojivé emoce – hnìv, smutek, strach a žal – tak dlouho, dokud bolest nezmizí. To ovšem neznamená, že to celé musí uskuteènit sám. Naopak, je to období vhodné k tomu, aby hledal podporu u pøátel a rodiny.

Pravý èas pro navázání nového vztahu pøijde pro muže až tehdy, když jeho touha dávat je vìtší než potøeba dostávat. Vstoupí-li muž do vztahu, v nìmž dostává více, než dává, oslabuje ho to. Musí si dávat dobrý pozor, aby do vztahu vstupoval výhradnì z pozice síly. Být pøesvìdèený, že je v jeho moci zajistit ženì štìstí. Nestaèí cítit, že právì tato žena ho mùže uspokojit. Má-li muž sex ještì døíve, než je schopen závazného vztahu, mìl by dát své úmysly jasnì najevo, mìl by pøiznat, že se uzdravuje ze ztráty, že hledá pouze útìchu ženské lásky a že na vážný vztah není ještì pøipravený. Ovšem vìtšinou to je žena, kdo nese vìtší èást bolesti pramenící z tohoto mužova omylu. Ranìný muž vtrhne do jejího života a zaène ji zahrnovat vøelostí svého uznání, vdìènosti a lásky – a pak jí to všechno naráz sebere. Jednoho dne se jeho city bez zjevného dùvodu radikálnì zmìní. Žena sama se v nièem nezmìnila, mužovy city ano. Protože už ho nepohání hlad zoufalství a bolesti, už ji nepotøebuje

ani neoceòuje. Zahájil vztah prudce a bouølivì, ale stejnì rychle ho i ukonèí. Tento zpùsob chování ženì neprospívá, neposlouží však ani muži. Jak poznat toho pravého Nevyøešené pocity bolesti a provinilosti nám brání spatøit èi poznat, kdo je pro nás pravý. Jakmile uzavøeme vztah tìsnì po rozchodu, mùžeme si být skoro jisti, že jsme si vybrali nesprávného partnera. Èím silnìjší pocit provinilosti muž pociuje (èi potlaèuje) v dùsledku toho, že zklamal ženu, tím déle musí poèkat, než bude schopen poznat, která je pro nìho ta pravá. Vstupuje-li muž do vztahu se ženou z pozice slabosti a závislosti, témìø vždy si ve chvíli, kdy se mu pocit vlastní síly a nezávislosti vrátí, zaène hledat jinou partnerku. Ze své nové pozice moci a síly bude chtít ženu, o kterou se bude moci starat, a ne „maminku“, která by se starala o nìho. Bude stát o ženu, jež vidí a oceòuje jeho sílu, ne jeho slabost. Bohužel, ve vìtšinì pøípadù ženy, s nimiž muži navážou vztah ještì pøed svým zahojením, pro nì nejsou ty pravé. A stejnì tak platí, že takoví muži nejsou ti praví ani pro nì. Mùže to být i tak, že žena je pro muže ta pravá, ale on to nevidí ani necítí. Právì skuteènost, že navázal vztah ještì se zlomeným srdcem, mu znemožní poznat v ní vhodnou partnerku. Pokud mu poskytla podporu, když byl na dnì, oba budou mít pocit, že jakmile se opìt vzpamatuje, bude jí za tu pomoc zavázán. Toto vìdomí dluhu èi závazku èasto muži zabrání, aby cítil svou lásku k ní. Tráva na druhé stranì plotu se mu zdá mnohem zelenìjší. Pocit, že nìkomu nìco dluží, brání muži svobodnì se rozhodnout, zda ve vztahu zùstane èi nikoliv. Jakmile získá dojem, že by s ženou mìl zùstat, protože jí nìco dluží, pak toho èasto není schopen. Jeho dluh mu pøipomíná kouli a øetìz na noze. Pøedstava nové partnerky mu pak pøipadá podobnì lákavá jako dostat se z vìzení bez záznamu v trestním rejstøíku. G Ukázka z knihy Johna Graye „Mars a Venuše zaèínají znovu“. Kniha je praktickým prùvodcem pøi hledání nové lásky po bolestném rozchodu èi ztrátì milované osoby. Vydalo nakladatelství Práh.

OTESTUJTE VAŠE „SPACÍ IQ“ Zjistìte, kolik vlastnì víte o tom, jak trávíte tøetinu svého èasu! Následující pravdivá nebo nepravdivá prohlášení vám pomohou zjistit, co víte o spánku. 1. Spánek je období, kdy kvùli odpoèinku a relaxaci tìlo a mozek vypínají. GANO

GNE

2. Pokud pravidelnì neúmyslnì usínáte bìhem dne, možná potøebujete víc, než jen se dobøe v noci vyspat. GANO

GNE

3. Jestliže v noci vytrvale a nahlas chrápete a bìhem dne jste ospalí, máte možná poruchu spánku. GANO

GNE

4. Ospalého øidièe udrží vzhùru, když otevøe okno u auta anebo si dá nahlas rádio. GANO

GNE

5. Narkolepsie je porucha charakterizovaná "záchvaty spánku". GANO

GNE

6. Hlavní pøíèinou nespavosti (insomnie) jsou starosti. GANO

GNE

7. Jednou z pøíèin nedostatku spánku je „syndrom nepokojných nohou“. GANO

GNE

8. Tìlo má pøirozenou schopnost rychle se pøizpùsobit rùzným spánkovým režimùm, napø. práci ve smìnách èi cestování napøíè èasových pásem. GANO

GNE

9. Starší lidé potøebují ménì spánku než lidé mladší. GANO

GNE

10. Více lidí usíná za volantem automobilu èasnì ráno nebo brzy odpoledne než veèer. GANO

test

Muž tìsnì po rozchodu je jako èlovìk vyhládlý k smrti. Dovede se zamilovat skoro do každé ženy, která mu nabídne pár drobeèkù lásky.

GNE

Správné odpovìdi najdete na pøíští stránce!

PØÍZNAKY „SLEEP APNEA“: RANNÍ BOLESTI HLAVY, HYPERTENZE, SUCHO V ÚSTECH, BOLAVÉ HRDLO PO PROBUZENÍ, DEPRESE, PROBLÉMY S KONCENTRACÍ, S PAMÌTÍ, IMPOTENCE, OSPALOST VE DNE, NEKLIDNÝ SPÁNEK, POCITY DUŠENÍ, ÈASTÉ PROBOUZENÍ SE, NEPRAVIDELNÝ TEP.

PRAMENY ZDRAVÍ / 9

Usnuli i výzkumníci Podle zprávy prezentované na 14. výroèním setkání APSS (Asociace spoleèností zabývajících se výzkumem spánku), dokonce i vìdci zabývající se studiem poruch spánku mají problémy, aby zùstali vzhùru na vlastních vìdeckých setkáních. Dr. Duntley s kolegy z Washington University v St. Louis zkoumal, zda odborníci na spánek aplikují své poznatky v praxi. V dopoledních hodinách projevovalo známky ospalosti pouze asi 16% zúèastnìných, jak se však den nachyloval, ospalosti pøibývalo. Po obìdì jevilo známky snížené pozornosti již plných 35% zúèastìných. „Studie ovšem zahrnovala pouze prvních patnáct øad v sále. Mùžeme proto jen odhadovat, že v zadních øadách by byl zjištìný výskyt poruch vnímání ještì vyšší,“ poznamenal dr. Duntley.

Tìhotenská rizika stoupají s vìkem Podle výsledkù výzkumu provedeného v Dánsku (založeného na všech ženách, které otìhotnìly v letech 1978 až 1992, což reprezentuje více než 1,2 milionu tìhotenství u 634 272 žen) se ukázalo, že asi jedna pìtina tìhotenství u pìtatøicetiletých žen a více než polovina tìhotenství u dvaaètyøicetiletých žen konèí neúspìchem. Riziko potratu stoupalo od 8,7% u žen mladších dvaadvaceti let až po 84,1% u žen ve vìku 48 let èi více. British Medical Journal 2000;320:1681-1682, 1708-1712

Puberta: už v osmi letech? Dìti rostou pøíliš rychle, øíká mnoho rodièù. Pøedbìžné výsledky britské studie naznaèují, že možná dokonce ještì rychleji, než si myslíme. Vìdci totiž zjistili, že u každého šestého britského dìvèete (ze vzorku 630 dívek narozených v letech 1991 a 1992) se projevují známky puberty již v osmi letech! Podle zprávy BBC o generaci døíve toto platilo pouze pro jednu dívku ze sta. (U osmiletých chlapcù platí nyní obdobné u 1 ze 14, o generaci døíve byl tak raný nástup puberty zaznamenáván pouze u jednoho chlapce z padesáti.) Podle vedoucího studie, prof. Goldinga, mùže v pozadí tohoto jevu stát øada faktorù, jedním z nich mùže být souèasná bohatší (tuènìjší) strava, v jejímž dùsledku dìti rychleji pøibývají na váze.

10 / PRAMENY ZDRAVÍ

CO VÍTE O SPÁNKU? Zde jsou otištìny správné odpovìdi na otázky formulované v testu na pøedchozí stránce. Mùžete se tedy pøesvìdèit, zda vaše „IQ“ týkající se znalostí o spánku je na takové úrovni, jakou byste si pøedstavovali: 1. NE. I když je spánek obdobím, kdy tìlo odpoèívá a doplòuje hladinu energie, pøesto se jedná o aktivní stav, který se dotýká jak tìlesné, tak duševní pohody èlovìka. Dostatek plnohodnotného spánku je – podobnì jako zdravá strava a dostatek pohybu – podmínkou dobrého zdraví. Nedostatek spánku mùže vyústit do tìlesných i duševních problémù a možná i do pøedèasného úmrtí. 2. ANO. Mnozí lidé upadají bìhem dne do døímoty, i když v noci normálnì spali. To mùže být pøíznakem nìjaké spánkové poruchy. Pøibližnì 40 miliónù Amerièanù trpí poruchami spánku, jako je sleep apnea, nespavost, narkolepsie a „syndrom nepokojných nohou". Není-li porucha spánku léèena, mùže znamenat snížení vaší produktivity, zvýšení rizika nìjaké nehody a vystavit vás také vyššímu riziku onemocnìní èi dokonce brzkého úmrtí. 3. ANO. Vytrvalé hlasité chrápání v noci a ospalost bìhem dne jsou hlavními symptomy bìžné a vážné poruchy spánku, které se øíká sleep apnea. Dalšími pøíznaky jsou èasté dlouhé pøestávky v dýchání bìhem spánku, které jsou následovány dušením se a lapáním po vzduchu. Lidé trpící sleep apnea si ve spánku dostateènì neodpoèinou a jejich výkonnost pøes den je èasto vážnì narušena. Sleep apnea mùže také vést k hypertenzi, srdeènímu onemocnìní a mozkové mrtvici. Sleep apnea je však léèitelná a pacient s touto nemocí mùže vést normální život. 4. NE. Otevøení okénka u auta èi puštìní rádia mùže nakrátko ospalého øidièe probrat, ale tato opatøení jej neudrží za volantem v èilém stavu. Dokonce i mírná ospalost staèí ke snížení soustøedìní a reakèní doby. Øidiè trpící nedostateèným vyspáním mùže usínat na pár sekund bez toho, že by o tom vùbec vìdìl – a to staèí na to, aby zabil sebe èi pøípadnì nìkoho jiného. 5. ANO. Lidé s narkolepsií upadají do spánku zcela nekontrolovanì – kdykoliv bìhem dne, za jakékoliv situace – nezávisle na tom, kolik spánku a v jaké kvalitì se jim pøedešlé noci dostalo. Narko-

lepsie je charakterizována tìmito „spánkovými záchvaty“ podobnì jako ospalostí bìhem dne, epizodami svalové slabosti nebo paralýzy a pøerušovaným spánkem v noci. I když neexistuje žádná známá léèba, léky a behaviorální terapie dokáží dostat pod kontrolu pøíznaky, a lidé s narkolepsií tak mohou vést normální životy. 6. NE. Nespavost má mnoho rùzných pøíèin, vèetnì tìlesných a duševních poruch a stresu. Nespavost je dojem, že se vám nedostává dostatku spánku, protože nemùžete usnout anebo spát souvisle anebo znovu usnout, když se v noci vzbudíte. Postihuje lidi všeho vìku, obvykle jenom tu a tam, noc èi dvì, u nìkoho se však mùže jednat o týdny, mìsíce anebo dokonce roky. Protože se nespavost mùže stát chronickým problémem, je dùležité ji diagnostikovat a léèit, trvá-li déle než jeden mìsíc. 7. ANO. „Syndrom nepokojných nohou“ je stav, který se vyznaèuje pocitem štípání v nohou – nìkdy i v pažích – a to vsedì èi vleže, zvláštì v posteli bìhem noci. Osoba postižená tímto syndromem musí svými konèetinami neustále pohybovat a protahovat se ve snaze ulevit si od tìchto nepøíjemných a bolestivých pøíznakù. Výsledkem je, že postižená osoba má potíže s usínáním a setrváním ve spánku a obvykle se cítí bìhem dne velmi ospalá a neschopná plného výkonu. Dobré spánkové návyky a léky mohou pacientùm s tímto syndromem pomoci. 8. NE. Biologické hodiny lidského tìla programují každého èlovìka k tomu, aby se cítil ospalý bìhem noci a byl aktivní bìhem dne. Lidé, kteøí pracují v noci a snaží se spát bìhem dne, tak soustavnì vedou boj proti svým biologickým hodinám. To je vystavuje riziku chyb a nehod v práci a narušeného spánku. Totéž platí pro lidi, kteøí cestují rychle napøíè nìkolika èasových pásem, dostanou tzv. jet lag, protože nemohou udržet pravidelný cyklus spánku a aktivity. Spánek bìhem dne v tmavých, tichých ložnicích a vystavení dostatku jasného svìtla v pravý èas jim mohou pomoci v boji proti jejich denní èilosti. 9. NE. Jak stárneme, nepotøebujeme ménì spánku, èasto se nám ho však ménì dostává. Je to proto, že naše schopnost spát souvisle po dlouhou dobu a upadnout do hlubších fází spánku, které pøinášejí vìtší odpoèinek, se se stoupajícím vìkem snižuje. Spánek starších lidí je køehèí, snadnìji je ruší svìtlo, hluk èi bolest. Mohou rovnìž trpìt zdravotními problémy, které pøispívají k problémùm se spánkem. Pomoci mùže dodržování pravidelné doby usínání a vstávání, dosta-

„Spìch vynalezl ïábel,“ praví turecké pøísloví. My leckdy mluvíme „o nebeském klidu“. Kéž nám tuto rajskou kvalitu pøipamatovává andìl pomalosti!

teèné vystavení venkovnímu dennímu svìtlu a spaní v chladné, temné a tiché místnosti. 10. ANO. Naše tìlo je naprogramováno našimi biologickými hodinami k zakoušení dvou pøirozených období ospalosti bìhem dne (24 hodin), a to nezávisle na množství spánku, kterého se nám v pøedešlých ètyøiadvaceti hodinách dostalo. První období je asi mezi pùlnocí a sedmou hodinou ranní. Druhým obdobím ménì intenzivní ospalosti je rané odpoledne, nìkdy mezi jednou a tøetí hodinou odpolední. To znamená, že v tìchto hodinách je riziko, že za volantem usneme vyšší než veèer – a to zvláštì, když jsme se dostateènì nevyspali. G Pøetištìno z èasopisu Vibrant Life, March/April 2000

V románu „Objev pomalosti“ se jeho autor Sten Nadolny dotkl nervu – i hluboké touhy – naší doby. Tento román se stal témìø kultovní knihou. Nejen obnažené nervy mnohých souèasníkù jsou vystaveny stálému stresu, ale škodí i naší duši, protože trpí hektikou a nelítostným tlakem souèasné ekonomizované doby. Musí-li všechno jít stále rychleji, musí-li se pøi pracovním procesu šetøit každou minutou, nesmìjí-li už být žádné pøestávky a všechno se musí stále více zrychlovat, pak to pøímo volá po protiváze: po nástupu pomalosti. Pomalost a klid by nám pak mohly pomoci mnohé objevit. Místo zrychlení bychom spíše potøebovali pøibrzdit. Díváme-li se na levharta v kleci, žasneme nad jeho suverenními, pomalými pohyby. Víme, že se v nejbližším okamžiku dovede neuvìøitelnì rychle vrhnout na nìjakou obì. On však má èas, dává si na èas. Pro nás platí, že èas jsou peníze. Musíme ušetøit co nejvíce èasu, abychom jej mìli pro to, co považujeme za dùležitìjší. Zbývá pak jen otázka: Co je pro nás to dùležitìjší? S tím, co nám pak zbude, si dost èasto nevíme rady. Vìtšinou se štveme. Ale kam? Stali jsme se obìtí vlastní hektiky a ta se nám vkrádá i do našeho volna. I v nìm musíme prožít v co nejkratším èase co nejvíce! Pøi tomto permanentním zrychlování se ale mnozí odnauèí vùbec nìco cítit èi prožít. Mají pocit, že žijí v nìjaké vøavì. Život sám už ale nejsou schopni cítit. Necítí sebe, svùj dech, své tìlo ani hnutí svého srdce. Básníøka Ingeborg Bachmannová kdysi øekla: „Klidná pohoda je poèátek vší lásky.“ Této pohodì se mùžeme zaèít uèit klidnou každodenní chùzí. Chodit pomalu, uvìdomovat si každý krok, nièím se nedat honit – nièím! To nám umožní „být“ zcela v pøítomném okamžiku, to dodá našim prožitkùm na intenzitì a našemu nitru mír. Pomalost má svou krásu. Kráèí-li nìjaká žena ulicí co noha nohu mine, pak si za ní spousta mužù div hlavu neukroutí. Mùže si dovolit jít pomalu: vychutnává své kroky. Žena, která pìší zónou proletí, nechce být vidìna. Jde jí o cíl, v jehož dosažení jí lidský dav jen pøekáží. Není skuteènì na cestì, není ve svém tìle. Je pouze nasmìrována k cíli a pøitom ztrácí schopnost cítit sama sebe, slavit sebe samu. Pro

stoickou filozofii je nᚠživot permanentním svátkem. Slavíme své lidství, vybavené božskou dùstojností. Na pomalostí naších pohybù je patrnì cosi z tohoto svátku. Pomalu bereme do rukou vìci, pomalu kráèíme. Udìláme si èas k rozhovoru, èas k jídlu. Jíme docela pomalu, vìdomì – a náhle zpozorujeme, jak nám to chutná. Umíme jídelní rituál vychutnat. Jaká je to slavnost, i když žvýkáme tøeba jen krajíc chleba! Kéž tì andìl pomalosti uvede do umìní být, do umìní intenzivnì žít. Zkus jít jednou pomaleji, pøecházíš li v práci od kanceláøe ke kanceláøi. Pokus se vychutnávat na procházce každý krok, vnímat, jak se dotýkᚠzemì a jak ji opìt opouštíš. Pokus se brát do ruky svùj hrneèek pomalu a vìdomì. Veèer se pomalu svlékej a uvidíš, jak se všechno mùže stát symbolem, jak s odkládáním šatù odkládᚠi uplynulý den s jeho námahou. Pokus se ráno pomalu mýt,

aby sis vychutnal chladivou vodu, která tì osvìžuje. V liturgii je pomalé oblékání pøímo plánováno. Tak se budeš i ty vìdomì radovat ze šatù, které si bereš na sebe, které budou pro tento den tvou výstrojí – i tvou ozdobou. Pak podìkuj Bohu žalmem 139: „Tobì vzdávám chválu za èiny, jež budí bázeò: podivuhodnì jsem utvoøen!“ (139,14). Kéž tì tedy andìl pomalosti vede k bdìlosti, k vìdomému žití a uvede tì v umìní, jak žít svùj život jako ustaviènou, nepomíjející slavnost. G

životní styl

ANDÌL POMALOSTI

Z knihy Anselma Grüna „Poselství shùry“ (aneb 50 andìlských inspirací pro všední den). Vydalo Karmelitánské nakladatelství.

PRAMENY ZDRAVÍ / 11

SEBEÚCTA JAKO KLÍÈ Byl ètvrtý z osmi dìtí. Narodil se v rodinì pøistìhovalcù, kteøí do Michiganu pøišli z Polska. To bylo ètyøi mìsíce pøed jeho narozením. Otec pracoval v podniku údržby mìsta a matka v èistírnì. Zpoèátku se jeho rodina èasto stìhovala.

rodièe a dìti

Doby byly tìžké a jejich sny o lepším živobytí se rozplynuly. Matka zemøela, když chlapci bylo teprve dvanáct let – krátce poté, co pøivedla na svìt osmé dítì. Byla jediným èlovìkem, který se o chlapce staral, jediným èlovìkem, kterého mìl rád. V tomto dùležitém vývojovém období si tak pøipadal nesmírnì opuštìný a odvržený. Otec nevìdìl, jak dál. Byl zavalen vlastními problémy a na potøeby rodiny už nestaèil. Nakonec se znovu oženil a rodina se pøestìhovala na malou farmu. Tam se jeho dìtství už definitivnì zhroutilo. Nikdo se o nìj nestaral, a tak se uchýlil k samotáøskému životu. Absolvoval pìt a pùl roku školní docházky a stal se z nìj tak „nejstudovanìjší“ èlen rodiny. Stále více zaèal unikat do tichého svìta novin a èasopisù, a to zpùsobilo, že z nìj vyrostl mimoøádnì plachý èlovìk. Kromì jednoho bratra nemìl žádné blízké pøátele. Byl nadmíru poøádkumilovný a peèlivý a z duše nesnášel jakoukoli krutost – by namíøenou tøeba jen vùèi hmyzu. Když tøeba do jejich bytu vlétla moucha, chytil ji do dlaní a opatrnì ji vypustil oknem ven. Ve tøinácti letech nastoupil do zamìstnání v továrnì na výrobu lahví, které pozdìji vymìnil za ubíjející práci v drátovnách. Se svou samotáøskou povahou si jen tìžko a obtížnì hledal pøátele. Zvl᚝ nesnadné pro nìj bylo navázat vztah s ženou. Vlastnì nikdy nemìl žádné dìvèe. Byl štíhlý a vzrùstem nijak vysoký (mìøil asi 170 centimetrù a vážil 52 kilogramù).

V práci byl výkonný a spolehlivý. Spoleènost však nevyhledával a nikdy se mezi lidmi dlouho nezdržel. Bavil se obvykle ètením novin a èasopisù vydávaných radikály. Navštìvoval mítinky socialistù a zaèaly ho zajímat doktríny anarchistù. Když mu bylo pìtadvacet, výraznì se zmìnil. Kdysi zdravý a celkem normální dìlník z továrny se zmìnil v bledého, roztøeseného mladíka, aspirujícího na potenciálního nièemu. Špinavá práce v drátovnách jakoby zrcadlila i jeho existenci: pustou a studenou – jako drát. V té dobì však své zamìstnání definitivnì opustil a odstìhoval se na farmu svého otce. Zde trávil dlouhé hodiny tím, že spal, pøípadnì èetl anarchistickou propagandu. Léky pøedepsané na zmírnìní nepøíjemných symptomù nezabíraly a jeho psychický stav se stále zhoršoval. Den co den ho pronásledovaly záchvaty zou-

12 / PRAMENY ZDRAVÍ

falství – chtìl být stále sám, hádal se se svou nevlastní matkou, stále více se uzavíral do sebe a byl èím dál popudlivìjší. Pøestal stolovat spoleènì s ostatními, s jídlem se zavíral do svého pokoje. Stále

žíznil po senzacích – v tom mu nejvíc uspokojení poskytovaly místní noviny, kde každý veèer èetl èernou kroniku. Tak uplynuly další tøi roky. Nakonec se rozhodl z farmy odejít. Potuloval se bez cíle po okolních mìstech a navštìvoval rùzná shromáždìní anarchistù. Tím posledním, co otøáslo jeho sebevìdomím, byl vyhazov z jednoho klubu, kam se snažil dostat. Tato zkušenost v nìm ještì více utvrdila pocit neúspìchu. Od té doby zaèal sám sebe nenávidìt. Pak se v novinách doèetl, že prezident Spojených státù chce zaèátkem záøí navštívit Panamerickou výstavu v Buffalu a osobnì se pozdravit s lidmi. Tu zprávu èetl nìkolikrát po sobì. Velmi ho zaujala. Rozhodl se, že tam pojede. Tak se mezi návštìvníky výstavy dostal i jeden osamìlý mrzout, který zde mìl svùj tajný zámìr. Nìkolik dní se tiše a zasmušile toulal výstavištìm. Pøitom se obèas posadil a zdálo se, že poslouchá právì probíhající koncert. Mnozí si jej všimli, ale nikoho zvl᚝ nezaujal. On zatím peèlivì proèítal všechny novinové zprávy o nadcházející prezidentovì návštìvì a tiše a nenápadnì dokonèoval poslední pøípravy. Koupil si revolver a nacvièoval si držení kapesníku pøes ruku tak, aby zbraò byla dobøe ukrytá. A pak se to stalo. Šestého záøí byl horký den a tomu drobnému muži v elegantním šedém obleku, který pøišel spolu s tisíci dalšími pozdravit prezidenta, nevìnoval nikdo pozornost. Souèástí prezidentova programu bylo i desetiminutové setkání na veøejnosti, pøi kterém si mìl prezident také s lidmi potøásat rukou. Asi po sedmi minutách se k prezidentovi pøiblížil i nᚠmladý muž. Za tónù Bachovy sonáty napøáhl mladík levou ruku. Prezident si všiml, že má pravou ruku obvázanou, a proto mu potøásl levaèkou. V tu chvíli práskly dva výstøely. Atentátník stál velmi blízko, takže zbytky støelného prachu se objevily i na prezidentovì vestì. Prezident William McKinley zemøel

Pokud je dítì vystaveno neustálému ponižování èi pohrdání, by nevyslovenému, pokud je zanedbáváno citovì, zaèíná v nìm narùstat pocit studu a nespokojenosti se sebou samým. Tak v nìm zaèínají klíèit semínka myšlenek typu: „Jsem špatný“, nebo „Nikdy nedokážu to, co ode mì rodièe chtìjí“. o osm dní pozdìji. A již ètyøi dny po pohøbu zaèal soud s Leonem F. Czolgoszem. Po osmi hodinách bylo rozhodnuto. Podle usnesení poroty byl viník pøi èinu zcela pøíèetný. Byl vynesen nejt잚í trest. Dva mìsíce po atentátu byl Czolgosz pøipoután k elektrickému køeslu ve státním vìzení. Byl spuštìn vypínaè... Czolgosz poslouchal McKinleye, když den pøed atentátem mluvil ke ètyøicetitisícovému zástupu. „Vidìl jsem zástupy, které ho zdravily, smekaly pøed ním a vzdávaly mu èest. To vùbec nebylo správné.“ V cele smrti napsal toto vyznání: „Zabil jsem ho, protože to byla moje povinnost. Nevìøím, že by se jednomu èlovìku mìlo prokazovat tolik obøadné pozornosti a jinému žádná.“ Nikdo ho nemiloval, nikdo si ho nevážil, všichni ho pøehlíželi. Proto L. F. Czolgosz ukonèil život jednoho z nejoblíbenìjších amerických prezidentù. Snad každého trápí pocit, že za mnoho nestojí. Dùsledky této masové tragédie vidíme všude kolem sebe. Nejvyšší úmrtnost dnes v Americe zpùsobují srdeènìcévní onemocnìní. Roènì na jejich následky zemøe více než milion lidí. Ale ve svìtì øádí ještì jeden masový vrah. Nedostatek sebeúcty znehodnocuje a mrzaèí celé miliony životù – a to je mnohem více než v pøípadì infarktu myokardu! Mám-li být konkrétní, pak to musím øíct takto: Budoucí štìstí vašeho dítìte závisí na jeho vlastní pøedstavì o sobì. Všechno ostatní je pøedznamenáno tímto základním faktem. To, co vaše dítì cítí vùèi sobì samému, pøedurèuje jeho úspìch, nebo naopak selhání v jeho veš-

kerém životním úsilí. To, jak vnímá samo sebe, ovlivòuje jeho životní normy a chování. Podle toho si vybírá kamarády, školu i budoucí povolání. Sebepojetí ovlivòuje dokonce i jeho morální a duchovní hodnoty a v koneèném dùsledku i každé jeho rozhodnutí. Kde má svùj pùvod negativní sebepojetí? Struènì øeèeno v raném dìtství. Rodièùm obvykle nestaèí øíci dítìti NE, když nìco provede. Zpravidla následují vìty typu: „Ty jsi ale dareba. Jsi zlobivý kluk (holèièka). To, co jsi udìlal, je moc ošklivé.“ Slova jako špatný, pomalý, ošklivý, hloupý nešika, pitomec, budižknièemu, nemehlo snižují sebevìdomí dítìte. Vìty jako „Nikdy neudìlᚠnic dobøe“, „Stydím se za tebe“, nebo „Co je s tebou? Jsi blbej, nebo co?“ v dítìti jeho špatný obraz o sobì samém jen utvrzují. Pokud je dítì vystaveno neustálému ponižování èi pohrdání, by nevyslovenému, pokud je zanedbáváno citovì, zaèíná v nìm narùstat pocit studu a nespokojenosti se sebou samým. Tak v nìm zaèínají klíèit semínka myšlenek typu: „Jsem špatný“, nebo „Nikdy nedokážu to, co ode mì rodièe chtìjí“. Naneštìstí spoleènost negativní pocity podporuje. Soutìživost, snaha „být nejlepší“ se projevuje v každé školní tøídì. Odmìny a výhry provázejí vítìzství ve sportu i v jiných aktivitách. Vítìzové soutìží dostávají ceny. Potøeba popularity se nejvýraznìji projevuje v dospívání. Svìt reklamy nám øíká, že musíme používat ty a ty produkty, aby nás ostatní akceptovali. Ovšem tam, kde jsou vítìzové, musí být také poražení. Hráè, který prohraje, cítí ponížení a neschopnost. Ponižující oznaèení z domova, umocnìné postojem spoleènosti, zpùsobuje, že se dítì cítí k nièemu a nedokáže se akceptovat. Ne z každého dítìte, které vyrùstalo v prostøedí s nedostateènou péèí, vyroste zloèinec. Je však pravdìpodobné, že takové dítì bude mít problémy s vìdomím vlastní hodnoty. Nemusí jednat tak agresivnì jako Leon Czolgosz, nicménì jednání zakomplexovaného èlovìka bude mít své dùsledky. Celý život jej mùže provázet nedostatek sebevìdomí a pocit vlastní nedostateènosti. A to jenom proto, že se jeho rodièe nezamysleli nad tím, jak dìtské sebevìdomí podporovat a jak je nenièit. G

Z knihy Nancy van Peltové „Dítì v dobrých rukou“. Knihu vydalo nakladatelství Advent-Orion a je k zakoupení v prodejnì Country Life v Melantrichovì ulici v Praze.

VEGETARIÁNSKÁ RESTAURACE COUNTRY LIFE Melantrichova 15 Praha 1 dennì 9-20.30 v pátek 9-18 (v sobotu zavøeno) Byl Napoleon zavraždìn – anebo snìdl korýše? Pøední francouzští kriminální patologové se setkali k diskusi nad otázkou, zda arsen, který byl nalezen ve vzorcích vlasù Napoleona, znamená, že císaø byl kýmsi otráven – anebo, že jen krátce pøed smrtí snìdl moøského korýše. „Dnes bychom analyzovali vzorky krve nebo moèi. Ze zkušenosti mohu øíci, že, když sníte korýše, hladina arsenu v moèi stoupne na dvaceti- až tøicetinásobek normální hodnoty,“ uvedl Roland Molinaro z hlavní kriminální laboratoøe. Jedinou cestou, jak poznat pravdu, by bylo exhumování tìla, které leží v masivní hrobce pod zlatou kupolí komplexu Les Invalides na bøehu Seiny. Opatrnou odpovìdí patologù na otázku, zda byl Napoleon skuteènì otráven arsenem, proto zatím zùstává: Možná.

V šedesáti cévy jako ètyøicátník Není žádným tajemstvím, že aktivní pohyb snižuje riziko nemocí srdce a cév. Výsledky nové studie ukázaly, že cvièení udržuje v dobrém stavu výstelku cév zvanou endotel, která hraje dùležitou roli ve funkci kardiovaskulárního systému. Endotel totiž produkuje oxid dusièný, který signalizuje krevním cévám, aby se roztáhly v pøípadì, že srdce potøebuje pøeèerpat více krve. Výzkumníci porovnávali vyluèování oxidu dusièného u dvanácti mladších (prùmìr 37 let) a dvanácti starších (prùmìr 63 let) „usedlých“ (fyzicky neaktivních) úèastníkù studie s jedenácti mladšími a ètrnácti staršími atlety (vytrvalostními bìžci, cyklisty èi triatlonisty). U všech mladších úèastníkù studie byla reakce na podání acetylcholinu, látky, která rozšiøuje cévy, prakticky stejná, u skupiny starších však byla u neaktivních úèastníkù studie zaznamenána podstatnì slabší reakce. Circulation 2000;101

PRAMENY ZDRAVÍ / 13

VÌDA O STVOØENÍ Nᚠvìk je vìkem soustavné mediální kampanì ve prospìch evoluce. Nìkteøí lidé dokonce prohlašují, že na evoluèní teorii spoèívá celá biologie. Bylo proto velmi osvìžující hovoøit s profesorem Veithem z Jihoafrické republiky, zoologem té nejvyšší akademické tøídy – který je naopak pevnì pøesvìdèen o realitì biblického stvoøení.

tajemství života

Když jsme se na úvod profesora Veitha zeptali, jak se vlastnì stal køesanem, odpovìdìl: „To by byla dlouhá historie – pùvodnì jsem byl evolucionistou a ateistou. Zaèal jsem se však zajímat o biblická proroctví: napø. o proroctví ve druhé kapitole knihy Daniel. I když bylo toto proroctví napsáno dlouho pøed popisovanými událostmi, království skuteènì následovala jedno po druhém, jak je tam popisováno. Svitky od Mrtvého moøe pøitom autenticitu a stáøí knihy Daniele potvrzují. Tak jsem se zaèal zajímat i o zbytek Písma, vèetnì knihy Genesis.“ Dr. Veith øíká, že i on sám již tehdy prošel urèitou „evolucí“ – zaèínal jako klasický darwinista, který vìøil, že k evoluci došlo pomalým hromadìním malých zmìn. Protože však fosilní nálezy neukazují, že by se jedno stvoøení mìnilo pomalu na druhé, zaèal se zabývat myšlenkou, že k evoluci muselo dojít náhle. Totéž pøipouštìli i nìkteøí evolucionisté, mìlo k tomu dojít v kambriu, zøejmì nedlouho po vzniku vícebunìèných forem života. „V literatuøe se objevovaly èlánky o „explozivní evoluci“ v kambriu – kdy již ale existovali strunatci, kmen, ke kterému náleží i èlovìk. Takže k víøe ve stvoøení pro mne následoval již jen jeden logický krok.“

PO POTOPÌ

pouze jej snižuje. Mùj problém tedy byl: jak mùže mechanismus, který tvoøí ménì a ménì, nakonec vytvoøit více? Odpovìï je zøejmá: nemùže a nevytváøí. Tím nám zbývají jako jediný zdroj nové informace již jen náhodné mutace. Pro náhodné mutace však musíte mít všechny nové geny kódované pro nové znaky, všechny v dokonalé interakci jeden s druhým (a postupnì se vyvíjející, jak se zvíøata stávají složitìjšími), a to všechno náhodou. Chcete-li tomu vìøit, musí být vaše víra skuteènì velmi veliká. Rozhodnì se nejedná o nìco, s èím bych se setkával pøi své práci zoologa.“ Skuteènì fascinující poznámky dr. Veitha se týkaly ohromné schopnosti nìkterých zvíøat pøizpùsobovat se mìnícím podmínkám, a to daleko rychleji, než aby to mohlo mít co do èinìní s jakýmkoliv uvažovaným evoluèním mechanismem anebo s èasovým rozpìtím milionù let. Napøíklad urèitý druh jelena dokázal zareagovat na nedostatek potravy snížením velikosti svého tìla o plné dvì tøetiny. Dr. Veith dále uvedl: „Jeden druh hlodavce (angl. naked mole rat) reaguje na zhoršující se stav okolního prostøedí celou øadou drastických pøemìn svého genetického materiálu (s využitím tzv. „skákajících genù“). To vytváøí u jeho potomkù daleko vìtší rùznorodost, což má samozøejmì vliv na výbìr. Myslím, že organismy byly obdaøeny velkou schopností variací a že jsme ještì ani nezaèali pøicházet na všechny možné mechanismy nacházející se v latentní DNA. Evolucionisté se pokusili odepsat tuto DNA jako jakýsi „odpad“, ale ono se

Zeptali jsme se profesora Veitha, jestli by takové vestavìné mechanismy umožòující rychlou tvorbu variant mohly být pozùstatkem tìch mechanismù, které u pùvodních druhù umožnily po potopì nìkterým populacím, jako napø. pùvodnímu „psu“ rychle se rozèlenit na vlky, kojoty, dingo atd.? Odpovìdìl: „Rozhodnì ano. K mnoha zmìnám mùže dojít prostì tím, že hrajete na stejný nástroj rùzné melodie. U nìkterých organismù zøejmì došlo k jakémusi splynutí chromozomù; v podstatì je zde však stále stejná informace, pouze poøadí, v jakém je uspoøádána, je jiné – a to má na organismy samotné obrovský úèinek.“ K èemu došlo, když dr. Veith uvìøil ve stvoøení? „Když jsem zaèal na svém pùsobišti pøednášet studentùm o stvoøení, zpùsobilo to velký poprask, a já jsem musel kvùli tomu odejít.“ A jak je tomu na jeho souèasné univerzitì? „Stále ještì se jedná o velmi sekulární a evolucionisticky zamìøené prostøedí, mnohem více zde však tolerují jiné názory. Nejsou sice pøíliš naklonìni tomu nechat mne pøednášet o otázkách evoluce, nicménì pøíležitosti prezentovat svùj pohled se mi dostane. Mé obèasné pøednášky o evoluci a stvoøení mimo bìžný školní program jsou hojnì navštìvované a vysoce cenìné. Místní studenti jsou také více zakotveni v náboženství, takže evolucionistické zamìøení není u nich tak silné. Øada z nich pochází z døíve znevýhodòo-

stále více ukazuje, že hraje dùležitou (i když do znaèné míry neprozkoumanou) roli."

vaných vrstev obyvatelstva – a když museli lidé projít tìžkými èasy, a to oni museli, mívají pak blíže k Bohu.“

PØIROZENÝ VÝBÌR

S evoluèní teorií jsou spojeny i další problémy, na které dr. Veitha upozornilo jeho vzdìlání i jeho vìdecká zkušenost. Napøíklad pøirozený výbìr. Dr. Veith øíká: „Již samotný výraz „výbìr“ naznaèuje, že se vybírá – mezi dvìma nebo více variantami. To tedy znamená, že výsledkem je zánik jednoho živoèišného druhu ve prospìch druhého. Pøirozený výbìr nikdy nezvyšuje poèet variant,

14 / PRAMENY ZDRAVÍ

RASISMUS Zde se naskytla pøíležitost zmínit se o apartheidu. Dr. Veith souhlasil s tím, že kdyby lidé vzali vážnì historii lidstva tak, jak je popsána v knize Genesis, uvìdomili by si, že jsou všichni v podstatì blízkými pøíbuznými, takže rozdíly mezi „rasami“ musí být nepodstatné (což ostatnì potvrzují souèasné genetické a molekulární studie). Øekl: „Paradigma evoluce – a to dokonce i v jeho pøeddarwinovských projevech – je jedním z koøenù rasismu.“

ZVÍØATA BEZE SMRTI? Vzhledem k jeho ekologickým zkušenostem jsme se dr. Veitha zeptali na jeden bìžný argument, který se uvádí proti biblickému uèení, že smrt a prolévání krve mezi zvíøaty zaèalo až po pádu Adama: když pohlédneme na dnešní svìt, zdá se totiž, že má-li být potravní øetìzec vyrovnaný, smrt je nevyhnutelná. „To ale vychází ze souèasného stavu, ne z toho, co bylo na poèátku. Dnes máme jen zlomek flory a fauny, která byla na poèátku – fosilní nálezy to potvrzují. My nevíme, co jedla zvíøata v minulosti. Stavba chrupu není dobrým indikátorem. Medvìd panda je klasifikován na základì stavby chrupu jako masožravec, ale živí se bambusem. Zvíøe vybavené pro konzumaci pùvodní rostlinné stravy mùže v pøípadì potøeby konzumovat i maso.

O této skuteènosti svìdèí mnoho pøíkladù. Napøíklad v dùsledku nièení lesù na severní polokouli kyselými dešti konzumuje dnes tøeba èipmunk, který se normálnì živí semeny, i zvíøata na silnici pøejetá auty. Jeden novozélandský papoušek zaèal dokonce napadat a konzumovat ovce. Má stejné paøáty a stejnou strukturu zobáku jako dravci, ale až dosud ji nevyužíval – dokud jeho pùvodní zdroj potravy nevyschnul. Anebo medvìdi – vìtšina z nich se živí rybami pouze v dobì tahu lososù, protože tak brzy v sezónì nejsou ještì žádné lesní plody. Pozdìji se stávají medvìdi ze 70-80% býložravými, i když jsou „vybaveni“ ke konzumaci masa. Dokonce i jedové žlázy u hadù mohou sloužit ke vstøikování enzymu sloužícího ke „zmìkèování“ potravy. Mnohé nemuselo být tedy vytvoøeno za úèelem zabíjení druhých zvíøat. V Bibli se však objevují známky toho, že Bùh nìkteré organismy pøebudoval. Myslím, že prostì použil existující genetický materiál a reorganizoval zpùsob, jakým se projevoval. Napøíklad trn je modifikovaný list, pouze do sebe zkroucený. Gen se tedy nemusel nutnì zmìnit; zmìnil se pouze zpùsob, jakým se tento gen projevuje. Anebo byla možná po Pádu spuštìna nìjaká latentní genetická informace.“

HRANÍ SI NA BOHA Souèasný výzkum, kterému se dr. Veith vìnuje, ukazuje, že jsou-li býložravá zvíøata krmena velkým množství živoèišných bílkovin, stupòuje se u nich v dùsledku nadbytku vyluèovaného vápníku riziko osteoporózy. Dr. Veith k tomu øekl: „Zavírají ta zvíøata a krmí je doslova èímkoliv – poèínaje jedlými plasty pøes chlévskou mrvu až po rozemletá tìla jejich zvíøecích druhù. To je jedním z faktorù, které stojí za šíøením nemoci šílených krav – což je jedna z vìcí, na kterých pracuji. Lidé zacházejí s hospodáøskými zvíøaty jako se zbožím; protože si myslí, že se jedná jen o náhodné akumulace rozvinutých genù. A tak, jestliže se domníváme, že zvíøe nemá všechno, co by mìlo mít, proè si nezahrát na Boha, nìkde vzít pár genù (èi nìco jiného) a pøidat je? Zvíøata byla stvoøena k lidskému potìšení a spoleèenství, ne jako pouhé továrny na potraviny. Dnes se mùžeme ovšem setkat i s druhou stranou evoluèní mince, s hnutím za práva zvíøat, které naopak vyzdvihuje zvíøata na úroveò lidí, protože se na nì nahlíží podobnì jako na lidi, rovnìž jako na produkty náhodného vývoje.“ Dr. Veith je také pevnì pøesvìdèen o dùkazech svìdèících pro malé stáøí našeho svìta a globální celosvìtovou potopu. K této problematice nám øekl:

EKOLOGICKÉ MYCÍ, ÈISTÍCÍ A PRACÍ PROSTØEDKY ECOVER COUNTRY LIFE Melantrichova 15 Praha 1

„Jednou jsem mìl pøednášku na Univerzitì Kapského mìsta, pøi které jsem na diapozitivech prezentoval dùkazy o tom, že známé zkamenìlé „lesy“ v americkém Yellowstone nejsou dùsledkem „kamenìní“ rùzných lesù oddìlených celými vìky, ale výsledkem jediné katastrofické události. Pøítomní geologové byli tak nepøíèetní, že doslova explodovali a nazvali mne lháøem: tvrdili, že takový výzkum nebyl nikdy proveden. Já jsem vìdìl, kde to bylo vytištìno, a tak jsem se jich zeptal: „Ve kterém èasopise byste chtìli, aby to bylo publikováno?“ Øekli: „Kdyby se to objevilo nìkde jako v The Journal of Paleontology, pak by to bylo pøijatelné.“ Já jsem øekl: „Pøesnì tam byl tento výzkum publikován a vy dostanete kopii na stùl.“ Tak jsem jim poslal výtisk pøíslušného èísla tohoto odborného èasopisu s oním èlánkem, který vypracoval jistý kreacionista. Pøíštího dne za mnou pøišli a øekli: „Tady ale není nic o celosvìtové potopì.“ Øekl jsem: „Pøesnì tak. Kdyby tam bylo øeèeno nìco o svìtové potopì, nikdo by to nepublikoval. Ale je jasné, že ty kmeny tam byly uloženy v dùsledku obrovské katastrofy.“ Požádali jsme dr. Veitha o závìreèný komentáø. Øekl: „Ètìte Genesis tak, jak je napsána. Existuje velké množství dùkazù, které podporují její slova. Pro evoluci a dlouhé vìky nesvìdèí nic než pouhé teorie, které musí být stále znovu pøepracovávány. Boží slovo je však vìèné.“ G

Dr. Walter Veith, B.Sc., M.Sc., Ph.D. je profesorem na University of Western Cape (Jihoafrická republika), kde je vedoucím katedry zoologie. Rozhovor byl pøetištìn z Creation Ex Nihilo 22(1): 36-38, Dec 1999 - Feb 2000

PRAMENY ZDRAVÍ / 15

Limonády a riziko zlomenin u teenagerù Vìdci z Harvard Medical School v Bostonu zjistili na základì dotazníku u 460 dospívajících dívek ve vìku 15 a 16 let, že dívky, které èasto pily rùzné limonády, mìly až trojnásobnì zvýšené riziko zlomenin (a tedy vzniku osteoporózy). Dívky, které pily kolu, mìly riziko zlomenin dokonce pìtkrát vyšší oproti tìm, které kolu nepily. „Dospívání je kritickým obdobím pro dobrý vývin kostí a každý faktor, který v tomto období negativnì ovlivòuje tvorbu kostí, mùže pøinést dlouhodobé škodlivé následky“, napsal dr. Golden z Long Island Jewish Medical Center v New Yorku, který rovnìž uvedl, že 4060% hmoty kostí se buduje právì v období dospívání. Archives of Pediatrics and Adolescent Medicine 2000;154:542-543, 610-613

Kravské mléko zvyšuje riziko juvenilní cukrovky Tým finských vìdcù v dlouhodobé studii zjistil, že dìti, u jejichž sourozence se vyskytla cukrovka, mìly pozdìji v životì až pìtkrát zvýšené riziko vzniku tzv. juvenilní cukrovky, a to když pily dennì více než pùl litru kravského mléka – v porovnání s dìtmi, které pily kravského mléka ménì. Konzumování velkých množství kravského mléka v dìtství tak u geneticky predisponovaných dìtí zvyšuje riziko vzniku této choroby, která je obvykle diagnostikována pøed dosažením 30 let. Vìdci se domnívají, že na vinì je zøejmì jedna z bílkovin, které kravské mléko obsahuje.

TOMÁŠ

Na první pohled mì zaujal. Mìl dlouhé vlasy, svìtlé jako len, spadaly mu hluboko pod ramena. Chlapce s tak dlouhými vlasy jsem ještì nevidìl. Myslím, že to právì pøicházelo do módy. Vím, že nezáleží na tom, co je na hlavì, nýbrž na tom, co je v ní, ale v tu chvíli mì to pøekvapilo a trochu pohoršilo. Okamžitì jsem si Tomáše zaøadil pod písmeno D – divný, divous. Pøi hodinách teologie víry byl Tomᚠjakýmsi „místním ateistou“. Neustále nìco namítal proti existenci Boha, Otce, který nás bez podmínek miluje. Pochybovaènì se usmíval, provázel výklad posmìšky. Celý jeden semestr jsme spolu žili v relativním míru, i když pøiznávám, že mi Tomᚠobèas šel dost na nervy. Když po skonèení pøednášek pøišel ke zkoušce, zeptal se trochu cynickým tónem: „Myslíte, že nìkdy najdu Boha?“ Náhle jsem se rozhodl pro malou dávku šokové terapie. „Vùbec ne!“ øekl jsem s velkým dùrazem. On odpovìdìl: „Ale já jsem myslel, že to byl cíl vašich pøednášek.“ Nechal jsem ho odejít pár krokù a pak jsem zvolal: „Tomáši! Nemyslím, že ho nìkdy najdete,

jsem se, že Tomᚠmá rakovinu. Než jsem ho vyhledal, pøišel za mnou sám. Vešel do mé pracovny, jeho tìlo bylo zle zpustošené, dlouhé vlasy mu vypadaly následkem chemoterapie. Ale oèi mìl jasné a hlas pevný, snad poprvé, co jsem ho znal: „Tomáši, èasto na vás myslím. Slyšel jsem, že jste nemocný!“ vyrazil jsem bez rozmyslu. „Ano, velmi nemocný. Mám oboustrannou rakovinu plic. Je to otázka nìkolika týdnù.“ „Mùžete o tom mluvit, Tome?“ „Jistì. Co byste chtìl vìdìt?“ „Jaké je to, když je èlovìku ètyøiadvacet a umírá?“ „Mohlo by to být horší.“ „Jak to?“ „Horší by bylo tøeba být starý padesát let a nemít žádné hodnoty ani ideály nebo si v padesáti myslet, že pití, ženy a peníze jsou v životì to hlavní.“ Zaèal jsem hledat ve svém duševním rejstøíku pod písmenem D, kam jsem zaøadil Toma jako „divného“. (Ujišuji vás, že každého, koho se snažím touto klasifikací nìjak vyøadit, mi Bùh pošle zpátky do života, aby mì vychovával.) „Ale hlavní dùvod, proè jsem vás navštívil,“ øekl Tomáš, „je to, co jste mi øekl po zkoušce.“ (Pamatoval si to!) Pokraèoval: „Ptal jsem se vás, jestli si myslíte, že nìkdy vùbec najdu Boha, a vy jste øekl, že ne, což mì pøekvapilo. Pak jste øekl: ,On najde vás.` Pøemýšlel jsem o tom hodnì, i když jsem tehdy Boha pøíliš intenzivnì

ale jsem si naprosto jist, že on najde vás!“ Pokrèil trochu rameny a odešel z mé tøídy i z mého života (na èas). Cítil jsem trochu zklamání, že neocenil mou vtipnou vìtu: „On najde vás!“ Myslel jsem si, že to bylo dost vtipné. Pozdìji jsem slyšel, že Tomᚠpromoval, a byl jsem za to náležitì vdìèný. Potom pøišla smutná zpráva. Dovìdìl

nehledal.“ (Aha, moje „vtipnᓠvìta. Pøemýšlel o tom hodnì!) „Ale když mi doktoøi vyoperovali nádor a øekli mi, že je zhoubný, zaèal jsem se vážnì Bohem zabývat. A když se zhoubné nádory rozšíøily do životnì dùležitých orgánù, zaèal jsem doopravdy bušit na bronzovou bránu nebes. Ale Bùh nevycházel. Vlastnì se nedìlo vùbec nic. Snažil jste se

Stalo se to asi pøed dvanácti lety. Stál jsem a pozoroval studenty pøicházející do posluchárny na mou první pøednášku z teologie víry. Ten den jsem poprvé uvidìl Tomáše.

Diabetes 2000;49:912-917

Jablko dennì Vìdci z Cornell University hlásí, že èerstvá jablka jsou silnìjším antioxidantem než velké dávky vitamínu C. Dr. Rui Hai Lui s kolegy navíc v laboratoøi zjistil, že extrakt z jablek brání nìkterým rakovinným buòkám v rùstu. Pøi svých experimentech vìdci zjistili, že antioxidaèní úèinek jednoho jablka odpovídá dávce 1500 mg vitamínu C, tedy více než patnáctinásobku doporuèené dávky tohoto vitamínu. Podle dr. Lui vykazují fytolátky obsažené v jablku „až neuvìøitelnì vysokou antioxidaèní aktivitu“. „Chceme-li konzumovat antioxidanty“, zdùraznil dr. Lui, „mìli bychom je získávat z ovoce a ze zeleniny, ne z práškù.“ Nature 2000;405:903-904

16 / PRAMENY ZDRAVÍ

Nejvìtším smutkem je prožít život bez lásky. Ale skoro stejnì smutné by bylo projít životem a opustit tento svìt, aniž jsme tìm, které jsme milovali, øekli, že je milujeme. nìkdy o nìco dlouhou dobu, s obrovským úsilím a bez úspìchu? Jste z toho psychicky vyèerpaný a máte toho všeho po krk. A pak toho necháte. A tak jsem se jednou ráno probudil, a místo abych vyslal nìkolik dalších marných výzev pøes vysokou cihlovou zeï k jakémusi Bohu, který tam mùže nebo nemusí být, jsem to prostì vzdal. Došel jsem k závìru, že mi nezáleží... na Bohu, na posmrtném životì ani na nièem podobném. Rozhodl jsem se, že èas, který mi ještì zbývá, strávím nìèím užiteènìjším. Pøemýšlel jsem o vás a o vašich pøednáškách a vzpomnìl jsem si na nìco jiného, co jste øekl: „Nejvìtším smutkem je prožít život bez lásky. Ale skoro stejnì smutné by bylo projít životem a opustit tento svìt, aniž jsme tìm, které jsme milovali, øekli, že je milujeme.“ A tak jsem zaèal tím nejt잚ím: svým tátou. Když jsem k nìmu pøišel, èetl zrovna noviny. „Táto...“ „Copak?“ zeptal se a èetl dál. „Táto, chtìl bych s tebou mluvit.“ „Dobøe, tak mluv.“ „Chci øíct ... je to opravdu dùležité.“ Noviny zvolna klesly. „A co je to?“ „Táto, já tì mám rád. Chtìl jsem jen, abys to vìdìl.“ Tom se na mì usmíval a se zøejmým uspokojením, jako kdyby v nitru cítil proud teplé, utajené radosti, øekl: „Noviny spadly na zem. Pak otec udìlal dvì vìci, které jsem u nìho pøedtím nikdy nevidìl. Plakal a objímal mì. A povídali jsme si celou noc, aèkoli musel ráno do práce. Cítil jsem se dobøe, byl jsem rád, že jsem blízko u otce, že vidím jeho slzy, že cítím jeho objetí, že ho slyším øíkat, jak on má rád mì. S matkou a s mladším bráchou to bylo snazší. Plakali se mnou také, objímali jsme se a zaèali si navzájem øíkat hezké vìci. Svìøovali jsme si vìci, které jsme mnoho let drželi v tajnosti. Litoval jsem jen jednoho: že jsem s tím tak dlouho èekal. Teprve teï, ve stínu smrti, jsem se zaèal otevírat

lidem, k nimž jsem mìl ve skuteènosti tak blízko. Tak jsem jednoho dne zmìnil svùj postoj a Bùh byl tady. Když jsem ho usilovnì prosil, nepøicházel. Pøipadá mi, že jsem tehdy byl jako krotitel, který drží pøed zvíøetem obruè a øíká: ,Jen pojï, proskoè!` Tak jsem i já øíkal Bohu: ,Pøijï, dávám ti tøi dny ... tøi týdny.` Bùh zøejmì dìlá vìci svým zpùsobem a ve chvíli, kdy sám chce. Ale dùležitá vìc byla, že byl tady. Našel mì. Mìl jste pravdu. Našel mì, pøestože já jsem ho pøestal hledat.“ „Tomáši,“ lapal jsem doslova po dechu, „mám dojem, že øíkáte nìco velmi dùležitého a mnohem významnìjšího, než si uvìdomujete. Mnì aspoò øíkáte, že nejjistìjší cestou, jak nalézt Boha, je otevøít se lásce, a ne si z Boha dìlat soukromé vlastnictví, øešitele problémù nebo okamžitou útìchu ve chvíli potøeby. Víte, svatý Jan to øekl takhle: ,Bùh je láska, a kdo žije v lásce, zùstává v Bohu a Bùh v nìm.` Tomáši, mohl bych vás poprosit o laskavost? Víte, když jsem vás mìl na pøednáškách, dost jste se mì natrápil. Ale (se smíchem) mùžete mi teï všechno vynahradit. Mohl byste pøijít do mého nynìjšího kursu teologie víry a povìdìt jim to, co jste teï øíkal mnì? Kdybych tutéž vìc øekl já, nebylo by to ani z poloviny tak úèinné, jako povíte-li jim to vy.“ „Hmm ... Dokázal jsem to øíct vám, ale nevím, jestli bych byl schopen to povìdìt celé tøídì...“ „Pøemýšlejte o tom, Tomáši. A když ano, zatelefonujte mi, až budete pøipraven.“ Za nìkolik dní Tomᚠzavolal, øekl, že je pøipraven to øíci pøed tøídou a že to chce udìlat pro Boha a pro mne. Tak jsme si domluvili datum. Ale už k tomu nedošlo. Mìl jinou schùzku, mnohem dùležitìjší, než byla schùzka se mnou a s mou tøídou. Než zemøel, ještì jsme spolu naposled mluvili. „Už to ve vaší tøídì neøeknu,“ øekl. „Já vím, Tomáši.“ „Øeknete jim to místo mne? Øeknete to za mne celému svìtu?“ „Øeknu, Tomáši. Øeknu jim to. Jak nejlépe budu umìt.“ A tak vám všem, kteøí jste byli tak laskavi a poslouchali toto prosté svìdectví o lásce, dìkuji za vyslechnutí. A tobì, Tomáši, tam nìkde na sluncem ozáøených zelených pahorcích nebeských: „Øekl jsem jim to, Tome, ... jak nejlépe jsem umìl.“ G

BIOPOTRAVINY? COUNTRY LIFE! Melantrichova 15 & Jungmannova 1, P-1

Chutì již v dìloze Výsledky nové studie naznaèují, že s výchovou pøíštího gurmána nemùžeme zaèít pøíliš brzy. Ve studii prezentované na setkání Americké psychiatrické spoleènosti v Miami pily skupiny tìhotných žen bìhem tìhotenství a kojení vodu nebo mrkvovou šávu. Jedna skupina dostávala dennì 300 mililitrù mrkvové šávy, a to ètyøi dny v týdnu po dobu tøí týdnù v posledních tøech mìsících tìhotenství a opìt v prvních dvou mìsících kojení. Druhá skupina pila bìhem tìhotenství vodu a bìhem kojení mrkvovou šávu a tøetí skupina pila vodu bìhem tìhotenství i bìhem kojení. Dìti, které pøišly do styku s mrkvovou šávou již v matèinì bøíšku a poté i pøi kojení (prostøednictvím mateøského mléka), vykazovaly pozdìji znatelnì vìtší zálibu (i vìtší spotøebu) v obilovinách ochucených mrkví.

Nejen rajèatový protlak Bìžné rajèe, oblíbený doplnìk zeleninových salátù a rùzných omáèek, mùže být podle skotských výzkumníkù klíèem k prevenci krevních sraženin, které zpùsobují infarkt a mozkovou mrtvici. Vìdci z Rowett Research Institute v Aberdeenu zjistili, že žlutá dužina okolo jader brání krevním destièkám lepit se na sebe – a tak eliminuje tvorbu nebezpeèných sraženin, jejichž dùsledkem jsou miliony úmrtí každý rok. Testy na skupince dobrovolníkù ukázaly, že již dužina z pouhých ètyø rajèat dokázala snížit aktivitu destièek o 72%, pøièemž ovšem nedocházelo ke krvácení. Rajèata jsou tak vhodnou alternativou k aspirinu, který se hojnì používá k zabránìní tvorby sraženin, ale mùže zpùsobovat žaludeèní potíže a krvácení.

MASÁŽE COUNTRY LIFE Melantrichova 15, P-1

Z Z knihy Johna Powella „Láska bez podmínek“. Vydalo nakladatelství Portál.

objednávky na tel. 2421-3366 l. 22

PRAMENY ZDRAVÍ / 17

MÁTE U DOMU TAKÉ ARONII? Kolem rodinných domkù, v alejích a zatím ještì poménì v ovocných zahradách vídáme menší vzhledný okrasný stromek (nìkdy i keøík) s dekorativními chocholíky èistì bílých kvìtù na jaøe a s neménì zdobnými èernými plody (pøipomínajícími vìtší èerné jeøabiny) na podzim. Velmi ozdobné je na podzim i listí podobné tvarem listí tøešòovému, které v tuto dobu hraje všemi barvami až po krásnou, výraznì èervenou. Je to aronie èernoplodá – skuteènì blízká pøíbuzná našich známých jeøabin. Mnozí pìstitelé již ví, že zdaleka nejde jen o okrasný stromek.

O CO VLASTNÌ JDE „Tento rod z èeledi rùžovitých (Rosaceae) zastupují tøi druhy velmi pøíbuzné a podobné jeøábùm. Ze Severní Ameriky pochází temnoplodec planikolistý – Aronia arbutifolia (L.) Pers. a temnoplodec tøešòolistý – Aronia prunifolia (Marsch.) Redh. Tøetím druhem, který se v poslední dobì stal opìt pøedmìtem pìstitelského i šlechtitelského zájmu, je aronie èerná (temnoplodec èerný) – Aronia melanocarpa (Michx.) Elliot. Tato je domovem rovnìž v Severní Americe, kde ve volné pøírodì vytváøí nižší kompaktní keøe vysoké asi dva metry.“ (A. Dolejší).

KVÌTY A PLODY

pro zahrádkáøe

Ve kvìtech mùžeme pøedpokládat fytohormony estrogenového typu, stejnì jako jsou v kvìtech jeøábu ptaèího, kde bylo na poèátku devadesátých let zjištìno 1000 jednotek na kilogram. Hlavní prospìch pro èlovìka však pøedstavují plody. Aronie má plody sice s nižším obsahem vitamínu C (10-60 mg na 100 g), ale s velkým množstvím dalších fyziologicky cenných látek. Obsahuje bioflavonoidy vèetnì vitamínu P, vitamíny PP, B2, B9, karoteny, pektinové látky, rutin (døíve oznaèovaný jako vitamín P), tøísloviny. Sorbitu obsahují až 3,5% – je náhražkou cukru pro nemocné cukrovkou. Mají znaèný obsah železa a mikroelementù – jako napø. bór, fluór, mangan, mìï, kobalt, molybden a další. Plody bez semen obsahují až 400 mikrogramù jódu na 100 g. Jde o prvek žádoucí zejména pro tìhotné a kojící ženy a dìti. U dìtí má jód dùležitou roli pøi

18 / PRAMENY ZDRAVÍ

rozvoji mozku a inteligence (údajnì i na školní známky), pøi prevenci zubního kazu, a s dalšími obsahovými látkami arónie i na posílení imunitního sytému. U dospìlých i dìtí je jód dùležitý pro èinnost štítné žlázy, hormonální rovnováhu a ochranu pøed pøípadným výskytem radioaktivního jódu. (Vysokým obsahem jódu je toto ovoce blízké plodùm feijoja – Orthostemon nebo kiwi). Bioflavonoidy aronie (podobnì jako u pohanky, èerného rybízu èi pomeranèové kùry) podporují pùsobení vitamínu C a pùsobí s ním èasto synergicky. Je proto dobré plody aronie kombinovat v prevenci a léèbì s vitamínem C v tabletách nebo ovocem s vyšším množstvím vitamínu C – zejména pøi zpevòování kapilár, léèbì hypertenze, aterosklerózy, nachlazení a zápalu plic. Konzumace ovoce s vyšším obsahem bioflavonoidù je velmi vhodná pøi vysokém krevním tlaku, stresu, chronických bolestech, zánìtech (vèetnì zápalu plic), nìkterých obìhových poruchách a skleróze. (Dlouhodobé podávání více než 200 mg vitamínu C dennì mùže u nìkoho vyvolat zduøení cév, proto vysoké dávky 500 až 2000 mg, v lékaøem odùvodnìných pøípadech až 7 000 mg dennì užíváme jen nárazovì, pøi zátìži nebo v nemoci, bez pøestávky nejvýše pod dobu tøí týdnù.)

ŠÁVY A DŽUSY Plody mají až 60% šávy. Tato šáva se dá s úspìchem také použít na pøibarvování svìtlých vín, rùzných nápojù, šáv atp. a na výrobu biologicky aktivního potravináøského barviva. Z plodù jsou výborné kompoty, zavaøenina, džem, vína, šávy, plody se dají také sušit a nepodléhají snadno plísni, kvasinkám a bakteriální hnilobì. Pøírodní šáva a plody arónie se doporuèují jako léèebný prostøedek pøi ateroskleróze, vysokém krevním tlaku a anacidních gastritidách. Je ovìøeno, že šáva snižuje hladinu cholesterolu v krvi nemocných aterosklerózou. Zvyšuje se rychlost proudìní krve, což je vhodné pøi léèení hypertenze. Veškeré výrobky z aronie projevují aktivitu pøi zpevòování kapilár. Zjistilo se, že pùsobením plodù a šávy jeøábu èernoplodého se vyrovnávají procesy vzruchu a útlumu v mozku a snižuje se emocionální nerovnováha. Šáva z jeøabin má podle výzkumu izraelských vìdcù z ovocných šáv nejvyšší vliv na imunitní systém a podobný efekt mùžeme oèekávat i u aronie. V dnešní dobì syntetických sirupù a nápojù je šáva z aronie vynikající pro pøípravu nápojù. Prodávané pøeslazené džusy se zvýšeným podílem aronie nebo èerného rybízu po zøedìní se stolní nebo pramenitou vodou vodou (1:1) pøedstavují doporuèovaný nápoj pro dìti i dospìlé. Džusy z aronie

Z plodù aronie jsou výborné kompoty, zavaøenina, džem, šávy; dají se sušit a nepodléhají snadno plísni, kvasinkám a bakteriální hnilobì. nejsou (na rozdíl napø. od jahodových, jableèných, meruòkových, hruškových a broskvových) zatíženy toxiny z nahnilých plodù, právì z dùvodù velké odolnosti plodù aronie vùèi hnilobì, a nezatìžují organizmus tìmito toxiny a zárodky plísní. Èerstvá šáva je také odolnìjší proti bakteriím a kvasinkám. Rutin obsažený v plodech se používá k výrobì léèiv proti vysokému krevnímu tlaku, ateroskleróze (arterioskleróze) i žaludeèním vøedùm.

JAK SE ARONIE PÌSTUJE Arónie se pìstuje buï jako keø (dosahuje výšky asi dvou metrù a šíøky 1,5 m), nebo roubovaná na jeøáb ptaèí, na kterém vytváøí menši koruny. Keøíèkové sazenice mùžeme získat odøízkováním, odnožemi (koøenovými odkopky), høížením, dìlením keøù i ze semen, protože potomstvo si celkem dobøe podržuje vlastnosti mateèné rostliny. Je však tøeba sledovat semenáèky a pøi pøípadných negativních vlastnostech (nízká plodnost, náchylnost na mráz, drobné plody apod.) nekvalitní jedince odstraòovat. Z jednoho keøe mùžeme obrat až 10 kg plodù, které mùžeme ve vhodných podmínkách uskladòovat až dva mìsíce, aniž by utrpìly na jakosti. Strom zùstává v dobré kondici a spolehlivì plodí i více než dvacet let. Nástup do plodnosti je velmi èasný, plodnost je pravidelná a vysoká. Pomìr velikosti stromku a hmotnosti úrody je nìkdy až zarážející. Plody uzrávají v první polovinì záøí. Po uzrání je potøeba úrodu brzy sklidit, protože plody záhy opadávají. Škùdci ani chorobami netrpí. Tento druh je samosprašný. Pro jeho nenároènost pìstování a využití v domácnosti je velmi vhodný pro pìstování na zahrádkách a bez investic do postøikù pøedstavuje pravidelnou úrodu a ekonomický efekt, jakého zahrádkáøi málokdy dosahují. Pøi výsadbì je však v urèitých místech (napø. v blízkosti lesa) tøeba mít pozemek zabezpeèený pøed zajíci a srnèí zvìøí, která ráda okusuje kùru. Dozrávající plody je tøeba nìkde chránit pøed ptactvem, nejlépe sítìmi.

STARÝ DOBRÝ MIÈURIN U nás se pìstuje jediná odrùda, která byla vyšlechtìna z materiálu dovezeného

RECEPTY COUNTRY LIFE

AKTUALITY CL

Kapustová polévka s brambory

Aloe vera je jedním z pozoruhodných výtvorù pøírody (výsledky nìkterých vìdeckých studií dokumentujících úèinky této rostliny byly publikovány v Pramenech zdraví 2/2000). Neuvìøitelná potence aloe vera se ale ztrácí brzy po sklizni. K zachování úèinnosti a èerstvosti musí být proto listy aloe vera rychle zpracovány a stabilizovány. A právì takové výrobky s pøírodní aloe vera nabízí prodejna Country Life, Melantrichova 15, P-1.

1/2 šálku vody, 1/2 šálku nakrájené cibule, 3 šálky nasekané kapusty, 1/2 lžièky drceného kmínu, 1 1/2 lžièky mleté papriky, 9 šálkù vody, voda z kapusty vaøené v páøe, 3 šálky oloupaných a nakrájených brambor, 4 lžíce hrubé mouky, 4-5 stroužkù èesneku, 2 lžièky Würzlu (solèanky), 2 lžièky moøské soli, 2 lžièky majoránky, 3 lžíce oleje Ve vodì podus cibulku, pøidej nasekanou, pøedvaøenou kapustu, zasyp drceným kmínem a mletou paprikou, zamíchej a zalij vodou. Pøidej na malé kostky nakrájené brambory a vaø domìkka. Za stálého míchání zasyp moukou (nejprve na pánvi lehce opraženou), nech pøejít varem (podle potøeby dolij vodu), pøidej prolisovaný èesnek, dochu a odstav. Navrch pokapej olejem.

Kedlubnová polévka 1/2 šálku cibule, 1/2 šálku vody, 3 šálky nastrouhaných kedluben, 1 lžièka Würzlu (solèanky), 1 lžièka soli, 6 šálkù vody, 3/4 šálku ovesných vloèek, 1 1/2 šálku sójového mléka, 2 lžíce polohrubé mouky, 1/6 strouhaného muškátového oøíšku, 2 lžíce oleje, 1 lžíce petrželové natì Cibulku podus ve vodì, po vydušení pøidej nastrouhané kedlubny s koøením, podus a zalij vodou, pøidej ovesné vloèky a vaø asi 10 minut. V sójovém mléku rozmíchej mouku a vlij do polévky, zamíchej, pøevaø a dochu muškátovým oøíškem. Podle potøeby (pokud je pøíliš hustá) dolij vodu, pøevaø a odstav. Pokapej olejem a posyp petrželovou natí.

Mrkvová polévka s kyselým zelím 3 šálky mrkve nakrájené na malé kousky, 2 šálky oloupaných a nakrájených brambor, 1 støednì velká cibule, 3 šálky rozmixovaného kyselého zelí, 12 šálkù vody, 4 lžíce oleje, 1 kostka zeleninového bujónu, 2 lžièky Würzlu (solèanky), 1/2 lžièky soli, 1/3 lžièky mletého fenyklu, 1/4 šálku nasekané petrželové natì Mrkev a nakrájené brambory dej vaøit do vody. Když jsou mìkké, na dvou lžících oleje osmaž nakrájenou cibuli a rozmixované kyselé zelí. Pøidej do polévky i s ostatními surovinami a povaø 5 minut, odstav. Navrch pokapej olejem a posyp posekanou petrželovou natí.

Z kuchaøky šéfkuchaøe Country Life Romana Uhrina „Zdraví, které chutnᓠ.

z Ruska, který ze severoamerických rostlin vyšlechtil již V. I. Mièurin. Z tìchto zdrojù inženýrka Holubová a kol. ze Šlechtitelské a ovocnáøské stanice ve Velkých Losinách vybrali a stabilizovali novou odrùdu, a ta byla u nás zapsána v roce 1973. Na pùdu a klima není aronie nároèná. Za dobrou péèi se však dokáže odvdìèit. Dosahuje pìkných výnosù i v té nejhorší pùdì a v nepøíznivých klimatických podmínkách. Má však ráda dostatek slunce. Z toho dùvodu vybíráme slunné stanovištì a pokud nejde právì o živý plot a vysazujeme více øad stromkù, vysazujeme je nejradìji tøi metry od sebe. Starší stromy mùžeme ponìkud prosvìtlit øezem. Dá se použít také jako plotový krycí keø, jako

stromek pro vymezení okraje parcely apod. – bez rizika, že by stromek v budoucnosti ohrožoval bujným vzrùstem práva našich sousedù, dopravní znaèky èi elektrické vedení.

Sestavil Darius Nosreti Zdroje: Antonín Dolejší, Vladimír Kott, Lubomír Šenk: Ménì známé ovoce, Zemìdìlské nakladatelství Brázda, Praha 1991 Údaje poskytnuté panem Bohumilem Èejkou ze Šlechtitelské a ovocnáøské stanice ve Velkých Losinách Zahradnické letáky a èlánky z tisku Archiv sestavovatele

ALOE FIRST (PRVNÍ POMOC) Jedná se o pøírodní utišující spray s vyrovnaným ph, který obsahuje vedle stabilizovaného gelu z aloe vera napø. vèelí propolis a extrakty z bylin: mìsíèku, øebøíèku, tymiánu, šalvìje, heømánku, pampelišky, blahovièníku, muèenky, zázvoru, brutnáku a santalu. Je urèený zejména ke zmírnìní kožních problémù a zvlhèení kùže, jeho úèinky se však neomezují jen na tyto oblasti, o èemž svìdèí i následující zkušenost jednoho uživatele: Bìhem února si moje žena pøinesla domù ukrutnou rýmu. Naše dítì, kterému je pøes rok, zaèalo také kýchat, chvílemi mìlo plný nos a v noci pokašlávalo. U nìho jsme to zvládali bìžnými dìtskými léky. Žena si kapala Nasivin a tu a tam si vzala nìjaký úèinný lék proti chøipce. Rýma jí ustupovala pomalu, dráždìní horních cest dýchacích mìla ponejvíce veèer. Ètvrtého dne k ránu se rýma nastìhovala i ke mnì. Poslechl jsem radu z reklamního katalogu a sáhl po sprejové lahvi s nápisem Aloe First. Každou hodinu jsem si jednou do každé nosní dírky støíkl zpùsobem „stream“ tekutinu. Bylo to protivné, ale pùsobilo to jako balzám. Aloe First se nosní dutinou dostává až do krku a vyhání bacil i odtud. Rýma už byla i v oèích a bez kapesníku jsem nemohl udìlat ani krok. Ale ještì nebylo poledne a já už cítil jasnou úlevu. Pokraèoval jsem dál. Odpoledne jsem kapesník potøeboval jen obèas, pálení v oèích ustalo a nos nebyl ani èervený. Aloe s pøídavkem propolisu a dalšími úèinnými bylinami spolehlivì chránila nos od zánìtu kùže a veèer nebylo po rýmì ani památky. Nechtìl jsem tomu vìøit. Chcete si to také vyzkoušet? Jen pro zajímavost: Z pùllitrové lahve byl vyèerpán obsah za asi 35 Kè. Srovnejte si to s cenou nosních kapek a dobou léèby! (M. Urban, Praha - Vršovice) G pøetištìno z Jonathan 7/2000

PRAMENY ZDRAVÍ / 19

AKTUALITY CL SMUTNÁ ZPRÁVA S hlubokým politováním si dovolujeme oznámit, že 10. 6. tohoto roku nešastnì zahynul ve vìku nedožitých jedenadvaceti let syn zakladatele a øeditele Country Life Michael Jiránek. Rodina Jiránkova dìkuje i touto cestou všem tìm, kteøí mìli Míšu rádi, za veškeré projevy soustrasti a za podporu, které se jí dostalo. G HANS DIEHL V PRAZE

OTEVØENO

V

COUNTRY

LIFE

Melantrichova 15, Praha 1 Obchod: Po-Èt 8-19, Pá 8-18, Ne 11-18 Restaurace: Po-Èt 9-20.30, Pá: 9-18, Ne 11-20.30 Kosmetika: Po-Èt 9-19, Pá 9-18 Jungmannova 1, Praha 1 Obchod: Po-Èt 8:30-18:30, Pá 8:30-18 Obèerstvení: Po-Èt 9:30-18:30, Pá 10-18 Ès. armády 20, Hostivice u Prahy Po-Pá 9-17

Objednávám závaznì pøedplatné èasopisu zdravého životního stylu

PRAMENY ZDRAVÍ

za èástku 78,- Kè/pùlroèní pøedplatné (è. 4-6/2000) za èástku 148,- Kè/roèní pøedplatné (è. 1-6/2000) - vèetnì poštovného

Prosím o zasílání na následující adresu: Jméno a pøíjmení Adresa

Pùlroèní pøedpl. Roèní pøedpl.

Datum

Jeden z pøedních amerických pionýrù zdravého životního stylu, výzkumný pracovník v oboru kardiovaskulárních onemocnìní, epidemiolog, autor nìkolika bestsellerù (mj. knihy Dynamický život – k zakoupení v Country Life), editor èasopisu Lifeline Health, øeditel Ústavu pro preventivní lékaøství a tvùrce úspìšného amerického programu CHIP (Coronary Health Improvement Program), Hans Diehl, DrHSc, MPH, pøijede do Prahy 3. srpna na krátkou nìkolikadenní návštìvu. Americké sdìlovací prostøedky jej hodnotí jako „vìdecky fundovaného, dynamického a informovaného lektora a výzkumníka, plnì oddaného principùm zdravého životního stylu, prevenci a podpoøe zdraví, jako øeèníka, kterému všichni rozumí a který motivuje a inspiruje posluchaèe k okamžité akci.“ Prestižní americký lékaøský èasopis JAMA (Journal of the American Medical Association) o programu CHIP, který dr. Diehl v Praze pøedstaví, napsal: „Tyto jednoduché principy pøijaté širokou veøejností mohou znamenat pro zlepšení zdraví a prodloužení života více než všechny zázraky moderní medicíny dohromady“. G

Podpis Vyplnìný lístek zašlete, prosím, na adresu redakce: U páté baterie 26, 162 00 Praha 6 (tel/fax: 02/2431-6406)

Na Slovensku rozesílá OZ Život a zdravie, Záhonok 1195/19, 960 01 Zvolen, tel/fax: (0855) 536-2585

Èasopis PRAMENY ZDRAVÍ Vydává Country Life s.r.o. U páté baterie 26, 162 00 Praha 6 tel/fax: (02) 2431-6406 Šéfredaktor: Ing. Robert Žižka Ilustrace: Olga Pazerini Registraèní èíslo MK ÈR 7115 Podávání novinových zásilek povolila Èeská pošta s.p., Odštìpný závod Praha, èj. nov 5445/95 ze dne 30.11. 1995