Pohodové vánoční svátky (historické foto 2. oddílu Srdíčka)

*** SKAUTSKÝ

ZPRAVODAJ PRO TŘEBÍČ A OKOLÍ © ***

Pohodové vánoční svátky (historické foto 2. oddílu Srdíčka)

Neptejte se na rok, ale určitě je z minulého tisíciletí. Některé lidi zaručeně na fotografii poznáte. Tento Čeloudův nádherný obraz zapůjčil s laskavostí sobě vlastní bývalý střediskový vůdce Srdíčka Mirča Brátka. Malíř Cyril Čeloud (1872-1928), syn Antonína Čelouda. Kostelník a pozlacovač, významný třebíčský betlemář. Obraz byl použit na lícní stranu pohlednic, které vydala Žlutá ponorka k výročí 80 let třebíčského skautingu a k výročí 35 let PVS.

Abahoa č.120 / prosinec 2oo3

» 1461 »

InterCamp 2oo4 - letáček


» 1462 »

Zápis ze schůze ORJ konané ve čtvrtek 4. prosince 2oo3 Přítomni: Pučalík, Bělková, Sládková, Zeibert, Bublan, Pořízová, Blažek. Omluveni: Uher, Bělka, Šťastný, Nejezchleba. Nemluveni:Ostatní

Zahájil bratr Pučalík Ali. 1/ Úkoly z minula : a) Na zdravotnický kurz se přihlásila 3 děvčata. Na vůdcovské zkoušky se přihlásilo 9 žadatelů, nedodali přihlášky a práce - urychleně dodat Alimu. b) Projekt na sněm byl podán koncem listopadu, zatím nebyl jiný zájemce. c) Vyúčtování dotací dodala střediska MB, VM, Jemnice, PVS. Nedodali: Srdíčko, Budišov, Kouty - urychleně dodají protože jde o peníze. 2/ Přišel balíček z ústředí. Podrobně prostudovat registraci. 3/ Střediskové sněmy a okresní sněmy změna termínů : střediskový nejpozději první týden v září, okresní bude v říjnu. 4/ Předběžný návrh na kandidátní komisi br. Vrána a br. Uher. Návrhy ze středisek budou doplněny v prvním čtvrtletí roku 2004. 5/ Sestra Bělková: - brigády na Dobré vodě budou až na jaře (březen, duben dle počasí). Harmonogram prací bude vypracován do jara. Zájemci ze řad oddílů ať se hlásí u sestry Bělkové. Odpracované oddílohodiny budou vyměněny za pobytové hodiny za režijní cenu. 6/ Br. Blažek: - nabídka pro účast na akci RVVZ Vysočina - bude 27.4. -29.4.2004. Podrobnější informace v Abahoa. 7/ Br. Pučalík žádá vůdce středisek, aby v případě nezájmu o vůdcovské zkoušky dali vědět na jeho adresu. 8/ Termíny vůdcovské zkoušky: 21.2.2004 v 9 hodin. Poslední termín odevzdání přihlášek je 21.1.2004 zároveň bude dodána i písemná práce. Pokud bude odevzdáno po termínu nebude žadateli vyhověno. Po individuální domluvě se zkušebním komisařem ji může skládat zkoušku individuálně. 9/ Na krajskou radu jede 12.12.2003 br. Blažek a ses. Bělková. 10/ Br. Vrána připomíná, že i po mnoha urgencích nedodali podklady k revizi Jemnice, „4“ a MB. Materiály dodat za rok 2001 nejpozději do konce roku 2003 br Vránovi. Připomínám za nedostatky zodpovídá statutární zástupce střediska. Tak si to dejte do pořádku. Příští schůze ORJ se koná opět ve středu 7.1.2oo4 v 17 hodin v klubovně PVS na Svojsíkově nábřeží.

Zapsala: Marie Pořízová Packa Přepsala a revidovala:Hana Bělková Viťouš

PF2oo4 V příštím roce přejeme vše NEJ a hlavně maximální pohodu.


» 1463 »

Poslední hodiny plk. Jindřicha Svobody (úryvek z Fajtlovi knihy, bohužel nám nějak z oseknu uteklo z které knihy, ale víme, že je to ze stran 30-39)

Přišel 17. leden roku 1942. Ten den se parádil jiskřícím sněhem pod oslnivými paprsky slunce při několika stupních pod nulou. Na East Wrethamu v Anglii, letišti 311. čs. bombardovací perutě, klidně seděly těžké mohutné dvoumotorové Wellingtony a čekaly na mechaniky. Ti se pomalu trousili k těm, které byly určeny na dnešní noční operaci. Mechanici je nejdříve zahřáli a potom jim nahodili motory. Zanedlouho se objevily osádky. Kapitán prohodil pár slov s pozemním personálem, největší zájem projevil, jak mašina šlape a potom dal povel ostatním, aby nasedli. Za kapitánem "skiprem" nastoupil druhý pilot, potom navigátor, radiotelegrafista a nakonec zadní a přední střelec. Celkem šest mužů. Provedou předoperační zalétací let, přesvědčí se, zda je všechno v pořádku, potom se vrátí a půjdou na oběd. Těší se na něj, protože jej vaří čeští kuchaři, a česká jídla, začínající výbornou polévkou, každému nesmírně chutnají. Dokonce i Angličané se po nich olizují. Ve 13.30 hod. se všichni shromáždili ve velké operační místnosti, kde vyslechli předletovou přípravu, tzv. brífing. Přesně ve stanovený čas jej zahájil velitel perutě štábní kapitán Josef Ocelka, přísný, ale spravedlivý a velice oblíbený důstojník, protože on sám je jedním z nich, operačně chodí nad nepřátelské území za každé situace. Neslevuje nikomu nic, ale sobě rovněž ne. »Dnešní cíl je nádraží Brémy,« ujal se řízení přípravy. »Než přikročíme k podrobnostem, žádám meteorologa, aby podal informace o počasí.« »Dnes v noci bude jasno, klidno, nad mořem je možno očekávat tvoření námrazy. Ve výšce patnáct tisíc stop je čtyřicet stupňů mrazu.« Po něm pokračoval Ocelka: »V důsledku tohoto počasí nepovede trasa letu jako jindy po moři, ale přeletíte Kanál směrem na Berlín. Před Hannoverem změníte kurs na Brémy. Nad cílem se dlouho nezdržujte, nejvýše deset až patnáct minut, protože tam nebudete sami. Přijdou vám na pomoc další perutě. Doba startu 18.30 hod. Dodržíte-li časový limit, budete nad cílem jako první, a na vás bude záležet, jak svůj náklad umístíte, protože podle vás se budou orientovat další.« Při těch slovech Brož zbystřil sluch. Jako by to byla výzva přímo pro něho - na tobě, Jaromíre, to bude záležet nejvíce, ty to povedeš, je to úloha navigátora, který musí stále vědět, kde je a jak na to. Osádky se dozvěděly další podrobnosti týkající se nákladu, bomb, značek světelných majáků nad Anglií ve směru trasy letu, informace o prostorech nočních stíhačů Luftwaffe a o světlometech, eventuálně klamných stavbách nepřítele, směrech větru v různých výškách atd. Abahoa č.120 / prosinec 2oo3

Co mohl, zanesl si Brož do své mapy. Vedl ji velmi pečlivě, zvýraznil barvami důležité „postupné cíle" eventuální změny a vepsal předpokládané časy, vedle nichž uvede podle situace skutečné. Nic nevynechal, na nic nezapomněl. Měl sice výtečnou paměť, ale dobrý zvyk všechno zaznamenávat i do deníku a to pečlivě, svědomitě a přehledně, se vyplácel. Do startu zbývalo ještě hodně času na odpočinek, který strávili většinou na světnicích. Potom je svezli autem k Wellingtonům po důkladné, dobré večeři, kde se hlučně bavili a kde padla sem tam i šibeniční poznámka. Jaromír jim nikdy neholdoval, byl velmi klidným typem muže, nicméně bral je jako samozřejmost, možná i nutnost jakoby na kuráž. Věděl, že každý let v sobě skrývá hrozbu sestřelu, věřil, jako všichni ostatní, že to bude asi někdo jiný než jeho osádka. Oblékli se do teplé výstroje a vybaveni padáky a lahvemi horkého čaje, začali nastupovat k boji proti přírodě, granátům a rozmarům techniky do Wellingtonu KX-J, T 2971. Každý chtěl zvítězit, každý se chtěl vrátil. Nejdříve převzal od mechanika hlášení kapitánskipper Sgt. Jindřich Svoboda, který potom vydal osádce pokyn, aby ho následovala. Za ním vstoupil do trupu po schůdkách telegrafista Sgt. Rudolf Mašek, za ním Brož, potom přední střelec. Sgt. Karel Baletka, zadní střelec Sgt. Josef Šnajdr a jako poslední druhý pilot Sgt. Zdeněk Sichrovský. Všichni se odebrali na svá místa až na předního střelce, který vleze do přední věže až po startu. Druhý pilot si sloupne vedle kabiny, nebo si sedne na jejím prahu, neboť Wellington má jenom jedno pilotní sedadlo. Jaromír si srovnal všechno na svém stolku hned za místem radiotelegrafisty a čekal. Mechanici nahodili motory, Jindřich Svoboda provedl motorovou zkoušku, která zaburácela jako hrom. Potom dal mechanikům pokyn, aby odstranili špalky od kol podvozku. „Velouš" se rozjel a zamířil na práh vzletové a přistávací dráhy. Tam skipper bombardéra pomalu stočil do směru startu, pozoroval řídícího létání, který mu blikl modrým světlem povolení k zahájení operace, jejíž čas se počítal od okamžiku rozjezdu. Zahájily jej mohutné listy vrtulí hnané 2750 koňskými silami dvou motorů Bristol Hercules. Bombardér naložený až po „hrdlo" nabíral

» 1464 »

na rychlosti. Hnal se po zemi téměř až k okraji letiště a potom se zvedl do majestátního vzletu. Odstartováno. Bezchybně fungující hnací jednotky táhly celý živý i mrtvý náklad k temnému nebi, které bylo jasné, bez mráčků, osvětlené jenom měsícem. Při přeletu anglického pobřeží Jaromír zaznamenal čas, souhlasil s vypočítaným, zakreslil místo a kurs na předpokládaný bod přeletu Evropy. Nad mořem si vyžádali oba střelci od skippera povolení, aby si několika dávkami vyzkoušeli kulomety. Telegrafista vylaďoval frekvence a byl stále na příjmu. Skipper ve velmi pěkné náladě přehlížel palubní přístroje a slíbil si, že po návratu mechaniky pochválí, jak mašina bezvadně běží. Při letu nad Kanálem odešel Jaromír do astrokupole na hřbetě starého dobrého tahouna a několikrát zamířil teodolitem na hvězdy. Spíše pro potěšení a jakýsi trénink, než z nutnosti, neboť v jasném, klidném ovzduší pokračoval Wellington bez potíží po předpokládané trase. Když se blížili k Holandsku, navigátor jasně rozpoznal čáru styku moře s pevninou. Zjistil nepatrnou úchylku způsobenou větrem, kterou si poznamená do mapy, až se zase vrátí ke svému stolku. V dáli do evropské pevniny zahlédl mraky, které by mohly působit potíže, ale i úkryt před stíhači. Upustil od prognózy, počká, co se toho vyvine. Podobně uvažoval i kapitán letounu, který se zájmem pozoroval kouzlo noční přírody v místech, kde vytváří společnost voda, země a nebe s mraky v pozadí. Na vychutnávání požitku měl stále ještě čas. Za chvíli od toho upustil, protože Wellington probudil dělostřelce, kteří za nimi poslali červeně svítící střely, podobné čerstvým vuřtům. Dva poměrně slabé paprsky světlometu se otřely o jeho kabinu, ale netrefily se, vlastně teprve tehdy, kdy jim už nemohly ublížit, zjistil, že prognostik měl na předletové přípravě pravdu, když tvrdil, že během letu nenarazí na tvrdou obranu. Letěli klidně a neobtěžováni dál. »Před námi mraky, za chvíli jsme v nich,« hlásil Svoboda z pilotní kabiny domácím telefonemintercomem. »Vlezem do nich.« Museli, protože měli nařízeno bombardovat cíl z 15 000 stop. Hlášení bylo určeno hlavně radiotelegrafistovi, který podobu celého letu je připoután ke svým radiostanicím se sluchátky na uších. Střelci vidí situaci vlastníma očima, čas od času se o ní muže přesvědčit i druhý pilot, který vidí skrz kabinu pilota a předního střelce. I navigátor, také sedící v trupu, se může podívat astrokopulí, co se děje venku.


Let stále probíhal normálně, podivný klid byl všem velmi podezřelý, zvláště když prolétávali velkou dírou v mracích. Neobtěžovali je ani dělostřelci, ani stíhači, ani světlomety. Téměř neuvěřitelné, protože neobvyklé. Zanedlouho se tvář pilota pokryla vráskami. Mraky zhoustly v tlustou deku. To by ostatně nevadilo, ale na křídlech a trupu i vrtulích se začala tvořit námraza, krutý nepřítel, někdy horší než všechny ostatní dohromady. Dokáže nakupenou váhou ledu rozlomit sebevětší vzdušný koráb jako sirku. »Ne, to nepůjde,« sdělil osádce pilot, »slezu pod mraky a shodíme to z devíti tisíc stop.« Jaromír, který stále sledoval let podle kompasu, rychloměru a hodinek, změnu poznamenal a byl vcelku spokojen. „Uvidí" na zem, může i srovnávat. Velké vodní plochy, toky řek i temná místa měst se stávají velmi cennými navigačními pomůckami. Poznamenal si změnu do deníku, vyhodnocoval snešení větrem, kalkuloval, až došel k jistotě polohy letounu. Těsně před Hannoverem sdělil pilotovi změnu kursu a to přímo na Brémy. Nyní nastala nejužší spolupráce s radiotelegrafistou, od kterého si vyžádal kursy radiomajáků k Wellingtonu. Zakresloval „trojúhelníčky", v jejichž středu byla přesná poloha jejich welouše. Blížili se k cíli. Oba střelci smejčili po obloze zrakem po stíhačích. Neobjevili ani jednoho. Ani protiletadlová střelba je neobtěžovala. Jako by nepřítel svým klidem a pasivitou chtěl něco utajovat. Anebo všechnu obranu soustředil jinde. Každý v letounu však byl přesvědčen, že Němci o nich vědí, a že určitě udeří, a ne slabě, jak ostatně už několikrát zjistili na předešlých náletech. Celá osádka se navzájem informovala, co vidí, vlastně že nevidí nic. Napětí stoupalo, Jaromír se připravil na předposlední úkol. Opustil svůj stolek a odešel do přídě Wellingtonu a zapojil se do domácího telefonu. Zalehl nad pumovým zaměřovačem umístěným nad oknem. Oznámil to skipperovi. Za několik vteřin ho žádal, aby otevřel pumovnici. »Pumovnice otevřena,« oznamoval pilot. Jaromír nebyl spokojen s viditelností. Už předtím se domluvil s radiotelegrafistou o fléře - osvětlovací pumě, která v prudké záři směřující k zemi odhalí detaily cíle. Bylo to nutné, i když tušil, vlastně věděl, že jdou na cíl přesně. »Rudo, hoď fléru,« žádal. »Už letí.« Vzápětí se rozlilo pod ním do širokého prostoru oslnivé světlo. »Jindro, trocho doleva,« zavolal pilota telefonem a zmáčkl červené, světlo, čímž opticky svůj příkaz

» 1465 »

pilotovi zdvojil.

motor vysadil. »Letíme už jenom na jeden motor. Jaromíre, jak to vypadá, kde jsme?«

»Ještě kousek, dobrý, to je vono, drž.« Skipper přesně vykonával pokyny navigátora. Jaromír, který viděl vše jako na dlani, stiskl knoflík. »Pumy odhozeny,« zvolal do interkomu. »Ještě to vyfotografuju.« Čtyři dvěstěpadesátilibrové pumy vyklouzly z pumovnice a za nimi dvě krabice vysypaly malé zápalné bomby. Odlehčený Wellington povyskočil. Napětí osádky opadlo, ale nebylo to důsledkem oddechu, že to mají za sebou, nýbrž náhlou změnou situace. Nebe i země se otevřely obrovskými světly, výbuchy a požáry. Protiletadlová obrana se rozzuřila a posílala za jejich Wellingtonem, prvním, který se objevil nad cílem a opovážil se útočit, hromy a blesky. Granáty vybuchovaly v těsné blízkosti letounu, byly slyšet i cítit protivným pachem korditu a hrozícím smrtelným nebezpečím. Přes všechen rachot a zmatek, který nepřítel působil, práce osádky pokračovala. Radiotelegrafista už nemusel mlčet. Rychle odvysílal splnění úkolu a čas. Střelci usilovně pátrali po zásazích shozených pum, neboť až přistanou, všechno budou hlásit. Druhým okem prohledávali nebe, zda se neobjeví stíhači. Pilot okamžitě udělal prudký obrat a spěchal od cíle a vzrůstající obrany. Jaromír se vrátil do trupy a zaujal místo v astrokupoli. Konečně byli z pekla venku. Nepřítel je nechtěl pustit jen tak. Zakousl se do nich světlomety. Než je dostal, vykřikl Jaromír. »Shora zprava stíhač.« »Jdou po nás stíhači,« řval i zadní střelec a otáčel své dvojče do směru útočníka. Pilot sevřel ještě pevněji volant, a sklonil prudce Wellingtona vlevo dolů stylem stíhače, že každý v osádce cítil žaludek až v krku. Vzápětí přední střelec hlásil žlutočervený záblesk, náraz kovu na kov a příšerné zaskřípání. »Co to bylo?« zvolal pilot. »U pravého motoru záblesk. Nemůžu votáčet věž, « hlásil poněkud vyděšený přední střelec Baletka. »Drží jako přikovaná. « Jaromír, který situaci prožíval v astrokupoli, se znovu rozhlížel, až došel k přesvědčení, že stíhači zmizeli. »Stíhači jsou pryč, ale pravý motor to těžce dostal, asi od flaku.« Pilot na palubních přístrojích zjistil dramatickou změnu. Dostaly to i palivové nádrže, přestal fungovat pilotní kompas i další přístroje si stěžovaly na zranění. Jedna závada se nabalovala na druhou, až celý Abahoa č.120 / prosinec 2oo3

»Okamžik, hned to zjistím.« Slezl z věže a společně s radiotelegrafistou zjistili polohu a hned ji pilotovi řekli. Radiotelegrafista. kterému zatím jeho přístroje fungovaly, se ohlásil Anglii a kódovaně jí vysvětlil celou situaci. Navigátor začal pilota vodit "telefonem". Letěli nejkratší cestou domů, blížili se k Holandsku. Situace se horšila. Stále klesali, vletěli do chuchvalců mlhy, kde se tvořila námraza. Skipperovi bylo jasné, že se domů nedostanou, protože začal zlobit i zdravý motor. Ustaraný velitel letounu to věděl nejlépe. Musí informovat všechny. Když vypadly z mlhy a Jaromír hlásil, že jsou nad Holandskem, provedl konečné rozhodnutí. Zapnul na vysílání interkom a řekl: »Skipper celé posadce. Střelci opusťte věže a vlezte do trupu. Budeme nouzově sedat.« Všichni vzali příkaz na vědomí a začali jej realizovat až na Batelku, kterého uvěznila přední věž. »Zasekla se mi věž,« hlásil vzrušeně. Nemohl ji dostat do polohy, aby se kryly její dveře s dveřmi do prostoru trupu. Zdeněk Sichrovský, který byl nejblíže, okamžitě přispěchal na pomoc. Společnými silami se jim podařilo s věží hnout alespoň natolik, že Batelka se protáhl a byl osvobozen. Setkal se s kolegou ze zadní věže, sedli si na polní lůžko a čekali, jak to všechno dopadne. »Mizérie,« špitnul zadní střelec a potom se odmlčel. Škoda, mohl to bejt pěknej let, pomyslel si Batelka, sundal ze sebe padák, už ho nebude potřebovat, rovněž kurty, šňůry nezapojil do telefonu, ale zastrčil si ji za plovací vestu, kterou si naopak ještě více utáhl a kterou bude asi potřebovat, protože ještě ve věži zaslechl rozhovor pilota s navigátorem, že možná přistanou na vodu. Radiotelegrafista vyslal několikrát SOS, navigátor skončil definitivně svou práci, čekal a přál si, aby přistání dopadlo šťastně. Hrobové ticho a napětí, v němž jediný pilot usilovně pokračoval ve své práci, trvalo několik vteřin. V nich soustředil veškerou pozornost a úsilí, aby přivedl Wellingtona na zem. V posledním okamžiku zahlédl stromy a průsmyk, na který chtěl welouše posadit. V tom se ozvala strašná rána. Těžký stroj zachytil křídlem

» 1466 »

o strom, stočil se, vrazil celou vahou a silou do země a vzplanul. Bylo 22.36 hodin. Sgt. Jindřich Svoboda byl vymrštěn z kabiny na rozlomený strom, jehož rozštěpené větve, ostré jako nože, nešťastníka zabily. Jaromír Brož a jeho kamarád Rudolf Mušek, kteří seděli vedle sebe, se doslali mezi zborcený trup a nárazem se smrtelně zranili. Jejich osudy zpečetily plameny, které šlehaly všude, kde byl rozlitý benzin z explodovaných nádrží. Po hrozivém nárazu ucítil Batelka, že na něho naletěl zadní střelec. Vyprostil se a znovu usedl na lůžko, které kupodivu zůstalo netknuté. Dostal se zřejmě do šoku, z kterého procitl hrozivým tichem. Nic se nedělo. Zjistil, že je v hluboké tmě najednou sám. Když jeho organismus začal zase fungovat normálně, spatřil plameny, ucítil kouř. Dusil ho a přinutil ho jednat. Strhl z rukou rukavice, s obličeje kyslíkovou masku a zakryl si oběma rukama obličej. Ucítil škvaření kůže. Rozhlédl se a vpravo v ohnivém pekle plamenů zahlédl černou díru. Vstoupil do ní, a poznal, že šlape po zemi. Asi po dvou krocích narazil na klubíčko lidské hmoty, které se nepohybovalo. Chytil ho za popruhy a odtáhl od hořících trosek. Chtěl je odtáhnout do bezpečí, ale síly mu na to nestačily. V tom se ohlédl a spatřil zadního střelce, jak se potácí přímo k němu. »Josefe, pojď mi s ním pomoct. Já ho nemůžu utáhnout.« Ale Josef, zřejmě v šoku, vyrazil jako zběsilý a utíkal do lesa. »Počkej, neutíkej, vrať se, musíme mu pomoct.« Teprve když Batelka znovu a znovu zavolal, Josef se otočil a přišel. »Karle, musíme utýct.« »Kam chceš utíkat, když jsme zraněni,« namítal Batelka. To už byly bezpečně mimo dosah plamenu i s klubíčkem, v němž poznali druhého pilota Zdeňka Sichrovského, který pomalu přišel k sobě a začal naříkat, neboť měl polámané obě nohy. Podložili pod jeho tělo kabáty, aby neprochladl od sněhu, kterého tu leželo na půl metru. Mezitím si Josef Šnajdr začal ohořelé tváře a ruce chladit sněhem. »Nechej to, tím si jenom uškodíš,« varoval ho Baletka, zapálil si cigaretu a nabídl i těžce zraněnému Zdeňkovi. V několika minutách se všichni roztřásli jako osiky. Ne ani tak zimou, jako strachem po tom všem, co bezprostředně prožili a snad i tím, co je čeká, neboť

určitě se dostanou do rukou bezohledného nepřítele. Když se trosečníci, kteří přežili, podívali za sebe, viděli, že pravé křídlo bylo urváno přímo u trupu, přední věž kompletně demolována, zadní část Wellingtonu čněla vysoko k nebi. Kolem dokola dohořívaly další trosky. Teprve za chvíli si Batelka uvědomil, že jich bylo šest a ne jenom tři. Ani se nesnažil nikoho hledat. Šok ze strašné tragédie stále působil. Za drahnou chvíli uslyšeli hluk auta. Přijeli hasiči, naštěstí též lékař, který okamžitě pátral po lidech. Ošetřil rozlámaného pilota a nařídil odvoz do nemocnice osobním autem, které přijelo za hasiči. Nohu od kolena až po kotník měl doslova rozdrcenou, několikrát zlomenou a druhou zlomenou jedenkrát. Kromě toho měl zlomená žebra a prasklou lebku. Oba střelce a druhého pilota naložili Holanďané na hasičský vůz a odvezli do města Tilburgu, kde se několik dní léčili v nemocnici z popálenin druhého stupně. Odtud je odvezli k výslechu do zajateckého tranzitního tábora Dulag Luft, Frankfurt nad Mohanem. Do konce války trávili nudné měsíce a roky v zajateckých táborech. Dvacetišestiletý navigátor Jaromír Brož, rodák z Brda u Nové Paky, radiotelegrafista četař aspirant Sgt. Rudolf Mašek, narozený v Rozzářím 9. září 1918 a první pilot rotmistr Sgt. Jindřich Svoboda rodák z Třebíče, jsou společně pochováni na hřbitově Gilzerbaen Tilburg, Holandsko. Válka pokračovala s narůstající intenzitou k velkolepému vítěznému konci a denně nám přinášela vznešený pocit jistoty v budoucnost a mír. Dočkali jsme se po dlouhé době zápasů triumfu pravdy, svobody a spravedlnosti, které přinesly i naší zemi toužené osvobození. Vrátili jsme se do ní s velkou úlevou a nadšením. Lidé našich obcí a měst nás vděčně vítali. Byli jsme šťastni. Vrhli jsme se s vervou do budování vojenského i civilního letectva. Vedle toho jsme také chtěli stavět domy, mít děti a sázet stromy. Přáli jsme si, aby naši historici, spisovatelé a výtvarníci postavili Šálům, Brožům, Maškům, Svobodům a dalším padlým kamarádům památníky, budované nikoliv bombasticky z nákladných kovů na náměstích, ale z pouhých slov ve slabikářích a čítankách. Nedočkali jsme se. Ani ve snu jsme netušili, že se proti nám chystá nový úder pod pás, nejstrašnější, nejpodivnější ze všech, neboť nám jej zasadili vlastní lidé.

Materiál dodal Ježek, napsal to (doufám) pan Fajtl v nevím jaké knize – hanba mi. Tento článek opravuje omyl, že Jindřich Svoboda uhořel, tak jak bylo chybně uvedeno v Abahoa 114/2oo3.


» 1467 »

Kuchařský koutek kutila Jáchima IV Perníčky od Otěcka (tohle je vděčná a trvanlivá pochoutka i na výpravy dlouho po Vánocích) Ingredience: 250g prosátého pískového cukru, 3 vejce, 1 kávová lžička skořice, tlučený anýz, hřebíček, špetka nového koření, citrónová kůra z 1 citronu (chemicky neošetřeného), 50g másla nebo Héry, 100g medu, 650g hladké mouky, 10g jedlé sody. Postup: V míse smícháme 250g prosátého pískového cukru se 3 vejci, kořením, citrónovou kůrou, 50g másla nebo Hery, 100g medu. Med zahřejeme tak aby byl tekutý a vychladlý ho nalijeme do mísy. Vše dobře promícháme. Potom do mísy prosejeme 150g hladké mouky, s 10g jedlé sody a opět promícháme. Nakonec vypracujeme s 500g hladké mouky, až vznikne hladké těsto, která vložíme do mikrotenového sáčku a dáme do chladna odležet. Na plech děláme tvary, dobře se dají použít plechová vykrajovátka. Poté můžeme péci perníčky. Poleva na zdobení perníčků pomocí kornoutku Ingredience: dvakrát prosátý (podle potřeby) moučkový cukr, 1/2 lžičky šťávy z citrónu (možno použit též ocet) a 1 bílek Postup: Bílek s citrónovou šťávou třeme a postupně přidáváme cukr, až poleva dostatečně hustá. Vyzkoušíme kornoutkem. Jestliže se trochu rozlévá, přidáme ještě cukr. Polevu přikrýváme vlhkou utěrkou, aby neoschla. Takto vydrží i kolik dní. Bílou polevu podle potřeby obarvíme bretonem. Polevou zdobíme tak, že ji dáme do plastového pytlíku a vytlačujeme na upečené perníčky přes děravý růžek pytlíku. Recept z rodinné sbírky od Jezevců

Chřiby (dříve zvané Hříběcí hory) S nejvyšším vrcholem Brdo (587 m.n.m.), tvoří nejzápadnější oblouk Karpat. Horské pásmo Chřiby se střední výškou 346,6 m, nejvyšší a nejčlenitější území Středomoravských Karpat, se táhne téměř středem Moravy a odděluje severně položené roviny Hané od jižních rovin Slovácka. V popisovaném území se nachází 12 maloplošných zvláště chráněných území (4 přírodní rezervace, 8 přírodních památek), 2 přírodní parky. Jedná se o ekologicky vysoce stabilní území s nadprůměrnou lesnatostí. Lesy jsou převážně listnaté (buk, dub, habr). Na úpatí Chřibů byly původní lesy nahrazeny nepůvodními smrky. Na výslunných loukách se vyskytují zástupci teplomilné karpatské květeny (různé druhy vstavačů). Fauna je zde pestrá a druhově bohatá. Nejbohatší skupinou jsou bezobratlí živočichové včetně zajímavých a vzácných korýšů. Z obratlovců jsou zastoupeny i vzácnější druhy obojživelníků, plazů a ptáků. A jak zde prožít pohodový třídenní výlet? Tož, poslyšte návrh cesty, který jsem na vlastní nohy už dvakrát vyzkoušel. Vlakem dojedeme do stanice Jestřabice - je to vesnička poblíž Koryčan. Odtud po modré značce vyrazíme směrem na Zavadilku. Cestou projdeme vesnicí Jestřabice a vstoupíme do lesa, ze kterého tři dny nevystrčíme nos a pokud budeme mít štěstí, tak nepotkáme ani nohu… Zavadilka je křižovatka několika turistických značek. Nenecháme se zblbnout a vyrazíme po červené značce směřující na rozcestí U Křížku. Zde se oddělíme od červené značky a půjdeme po žluté až na zříceninu hradu Cimburk, kde se dá pohodově přespat pod střechou. Další den doporučuji malou zacházku, ale rozhodně za to stojí. Takže : sejdeme z hradu na zelenou značku a jdeme směrem ke studánce U Mísy, odtud po červené značce kolem skály Kozel, až se dostaneme zase na rozcestí U Křížku, tentokrát ovšem nepůjdeme na Cimburk, ale přesně na druhou stranu, kde je sv. Kliment. Kostelík postavený v místě, kde stávala vesnice z 9. století. Ze sv. Klimenta po zelené značce dojdeme zpět na červenou v místě, které se jmenuje Kazatelna (vřele doporučuji zjistit proč se to tam asi tak jmenuje). Po červené značce dojdeme až na rozcestí Na Pile, zde je krásné zastřešené spaní s pitnou studánkou. Ráno pokračujeme po červené značce až na hrad Buchlov. Z hradu po zelené značce na sv.Barboru a dál do místa, kde se opět napojíme na červenou značku. Přes Břesteckou skálu dojdeme do Velehradu (poutní místo). Za Velehradem jsou dva rybníky, na tom zadnějším je postaven altánek nad vodou - no přepychovej hotel. Pak už jen 6 km do Starého Města u Uherského Hradiště na vlak a domů. Kdesi na(o)psal Jáchim


» 1468 »

Studentská čajovna – nabídka pro rovery a rangers otevřeno: ÚTERÝ (17.oo - 21.oo)

PÁTEK (18.3o - 23.oo)

bohatý výběr čajů – příjemné prostředí - hudba - kvalitní literatura - páteční program ( besedy, koncerty, přednášky … )

H E R N A STOLNÍCH A DESKOVÝCH HER Naleznete zde výběr nejlepších deskových her posledního desetiletí Přijít může každý. Nemusíte umět žádná pravidla. Rádi vás naučíme kteroukoliv hru z naší bohaté sbírky. Máme přes 70 druhů her všech možných typů. Kromě toho máme bohatou sbírku hlavolamů a knih o hrách. Hry jsou určeny pro hráče všech generací, od dětí přes teenagery, dospělé až po seniory. Zkrátka pro celou rodinu. KDO PŘIJDE – TEN HRAJE !!! VSTUP A ZAPŮJČENÍ HER JE ZDARMA !!! otevřeno: ÚTERÝ

a STŘEDA (15:00 – 18:00)

Pro skautské oddíly je možné domluvit speciální termíny (schůzky, víkendy aj.), kdy si v rámci oddílové schůzky můžete zpestřit program a v zimních měsících přijít si s celým oddílem zahrát a naučit se nové hry. Vítek Oplatek 604 251 512, [email protected] STUDENTSKÝ KLUB KATOLICKÉHO GYMNÁZIA

www.H A L A H O J.wz.cz ·

·

12.12. – EVOLUCE A KŘESŤANSTVÍ – beseda o vývoji života na Zemi, o člověku a o Bohu … přednáší katolický kněz, cestovatel, biolog a spisovatel Marek ORKO Vácha - od 19:30 v čajovně SK KG H 19.12. – ISLAND – beseda s promítáním videoprojekce o měsíčním putování ČTYŘ SKAUTŮ Z NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ - tří dívek a jednoho mladíka po této zemi … - od 19:30 v čajovně SK KG H

I S L A N D VÝSTAVA FOTOGRAFIÍ Z MĚSÍČNÍHO PUTOVÁNÍ PO TÉTO ZEMI - V GALERII CHODBA KATOLICKÉ GYMNÁZIUM TŘEBÍČ výstava je přístupna od 14. 11. do 19. 12. ve dnech školního vyučování pondělí až čtvrtek 8:00 – 16.00, pátek 8:00 – 12:30 nebo po domluvě kdykoliv ( 604 251 512 ) Najdete nás v dřevěném domečku za tělocvičnou v areálu Katolického gymnázia. Kontakt: 604 251 512 www.abahoa.cz- www.abahoa.cz- www.abahoa.cz- www.abahoa.cz- www.abahoa.cz- www.abahoa.cz- www.abahoa.cz- www.abahoa.cz- www.abahoa.cz- www.abahoa.cz- www.abahoa.cz

Novinky na našem webu Abahoa Na naší doméně ABAHOA.CZ jsou dvě nové internetové adresy, které zjednodušily cestu na tyto báječné weby oddílu a střediska. - http://petka.abahoa.cz - stránky 5. oddílu vodních skautů z přístavu Žluté ponorky. Administruje ho Milan Maxa Žížal, email: [email protected] nebo [email protected], mobil: 776-857513 - http://orlice.abahoa.cz – stránky střediska Moravská Orlice z Moravských Budějovic. Administruje ho Tomáš Novák Vlk, email: [email protected] , email na středisko: [email protected] . Abahoa č.120 / prosinec 2oo3

» 1469 »

Skautský prosinec – výroba dárečků a jiné Adventní věnec - získává v poslední době stále větší oblibu. Některé oddíly si jejich výrobou přivydělávají. Věší se na dveře, se svíčkami se pokládá na stůl. Každou neděli se zapaluje o svíčku víc. Jako základ použijeme slaměný nebo polystyrénový kruh, který omotáme krepovým papírem. V nouzi stačí silnější drát stočený do kruhu, obalený mechem. Nastříhané větévky z jedle, túje nebo jalovce o délce 5-7 cm klademe na kruh a vždy 2x obtočíme drátem. Pak do zeleného základu umístíme svíčky. Ty upevníme tak, že do každé svíčky zasuneme dva nahřáté dráty o průměru 1 mm a zapíchneme do kruhu. Pak po obvodu rozmístíme kaštany na drátku, ořechy, sušené švestky, malé šišky, šípky, a p. Dozdobíme stuhou a mašličkami. Nepoužíváme chvojí ze smrku, které rychle opadává.

Kvetoucí třešňová větvička - 4.12. v třešňové aleji si ulomíme třešňové větvičky s květními pupeny. Těch pár větviček strom nezahubí a na Vánoce nám rozkvetou.

Výroba dárečků

Skautský Mikuláš – říkanka

Voňavé korále - jadérka z jablek propíchneme jehlou a navlékáme na nit. Podobně i nové koření, kuchyňský hřebíček. Taštička na drobnosti - netřepivá látka obdélníkového tvaru se přeloží na polovinu (obrátíme na rub) sešijeme po stranách a obrátíme na líc. Na taštičku vyšijeme monogram nebo přišijeme hvězdičku či jiný obrazec z barevného filcu. Šňůrka na ucho a výrobek je hotov. Sešíváme vyšívací bavlnkou.

- oblázky umyjeme mýdlem, temperovými barvami kreslíme pruhy, puntíky, zvířátka, obličejíček, totemové symboly, indiánské měsíce, atd. Kameny-těžítka

Co má asi říkat, když přijde na schůzku vlčat nebo světlušek? Třeba: "Mám zde knihu vašich hříchů, kdo celý rok jen zlobil, na schůzky málo nebo pozdě chodil, vedoucím na nervy lezl, s každou neplechou se svezl. Ten ať skrýši rychle hledá, dokud mu čert metlou nedá. A vy, kteří vedoucí své posloucháte, morseovku, uzly, první pomoc znáte a vespolek se rádi mátetakové má Pán Bůh rád. Proto mě dnes k vám posílá za odměnu vám dárky dát."

Košíček z ořechu - do skořápky nakapeme vosk (nebo lepidlo kanagon) a dokud je měkký

napícháme do něj miniaturní slaměnky. Ouško košíčku uděláme z velmi úzké stužky, kterou připevníme lepidlem na stěnu košíčku. Jablíčkový ježek - na jednotlivé špejle napícháme rozinky, sušené švestky, kandované ovoce.

Nazdobené špejle pak napícháme do vyleštěného jablka. Je to prostá, ale působivá ozdoba stolu. Jablíčka možno vyzdobit proužkem staniolu a nebo spojit i několik jablek do pyramidky, na poslední zapíchnout i svíčku. Připravil pro vás Rikitan


» 1470 »

Návštěva v keramické dílně Když jsme se s děckama, někdy v září vraceli z výpravy z Pálavy, pozval nás Pavel Khek na návštěvu do keramické dílny. Moc jsme se těšili, ale čas tak nějak rychle ubíhal, a jedno s druhým odkládalo tuto návštěvu. A tak až 7.listopadu jsme mohli, my, vlčata a světlušky ze 7.oddílu SPS zazvonit na zvonek. I když nás lákal zvon nade dveřmi, ale byl nakřáplý, a tak jsme tedy zvolili (ale neradi) moderní tlačítko. Pavel nás uvítal velmi uctivě. Vřelé přivítání a příjemné prostředí nás téměř hned uvedli do prima nálady. A dušičkové počasí s vlezlou zimou a drobným deštěm zůstaly zavřeny venku. Pavel nás uvedl nejdříve ke studni. (Že by přece jen byl domluvený s vodníkama?) Rozsvítil reflektory abychom lépe na studnu viděli a zhasnul světla v místnosti. Na studni tam mají sklo, aby tam někdo nespadnul, a reflektory nasvěcují kameny ve studni. Je to dost nezvyklé v dnešní době, ale Pavel nás hned uvedl na pravou míru. Studna byla postavena v roce 1723, letos měla kulatiny, 280 let - to je tedy babička. Je hluboká 4,5m a voda dosahuje hladinou do výšky 3-3,5m. Záplavy se jí prý netýkají a sucha též přežívá bez znatelnějších problémů. Ale samotná studna není nejstarší. Tento domek, co jí poskytuje stín a střechu, postavili již v roce 1711 - to je teda dědek, ale Khekovi se k němu chovají moc dobře a nikdo by mu tolik křížků určitě nehádal. A domek je zajímavý ještě něčím. Má takový křivý komín. Je to proto, že je samonosný, stavěli jej po klenbách, a je průlezný. Dřív se to tak stavělo, proto je tak stáčený. Samozřejmě, že i zde namontoval Pavel osvětlení. Ale ta čarodějnice na koštěti tam dřív určitě nebyla. Časem to z něj vytáhneme, kdo ji tam nastražil. A pak šup a už jsme byli zase u studny!?? Pavel se sám nabídnul, že nás u ní vyfotí!!? Opatrně jsme se kolem ní rozmístnili a pak už jen cvakala spoušť foťáčku. Pak Pavel oddělal vázu s květinami ze skla studny a stoupnul si doprostřed místo ní. Nevěřícně jsme na něj koukali, co to dělá? A to ještě nebylo vše! Pomalu nás nasoukal na sklo nad studní. Nejdřív trochu nevěřícně, ale za okamžik už nás tam bylo plno. Až pak nám Pavel prozradil, že to sklo má unést 2400kg! Má to dokonce garantovaný dodavatelem. A už přišla Pavlova manželka, paní Lýdie Kheková a hned se nás ujala. Zavedla nás do své dílny, a my si mohli vybrat co před našima očima vytvoří z té hromádky hlíny. Jak to dělala, to nechápu. Hlína jí pod rukama jen kvetla. Že by jí něco slíbila? I když někteří malí skauti uznale pokyvovali hlavičkami a bedlivě pozorovali jak jí to pěkně jde od ruky, já tedy nevím, ale asi mám nějaký volšový ručičky. Nebo, že by to bylo tím poplácáním? Nevím, hold kdo umí, ten umí. Kdo neumí, ten čumí. Ale ucho džbánku nedala. Zobáček mu udělá hned, ale ucho ne. U džbánků je to tak, že jeden den zobáček, a druhý den ouško. Všechno má svůj čas, ukončila naše debaty paní Kheková. Ani když dostane džbánek ouško není konec práce s ním. Nejdřív musí vyschnout, pak se vypálí na 900 stupňů, pak naglazuje, načančá a znova do pece a to už na 1200 stupňů a až zchladne, tak je hezkej a máme z něj radost. A už tu zas byl Pavel a spoušť jen cvakala. Pak jsme šli do vedlejší místnosti, galerie.Těch krásnejch věcí. Co všechno nádherného se dá udělat z tý mazlavý hlíny. Kluci a holky jen koukali a nevěděli co dřív obdivovat. A to ještě Pavel, ani nevíme proč, asi měl moc dobrou náladu, vyhlásil: „dnes na všechno 5 korun sleva“. To je teda dobrý! Na keramiku téměř nevidím, ani se k ní neproderu. Je tam najednou nějak plno. Slyším jen švitoření dětskejch hlásků. Tohle stojí 25, tak 20. Já už mám nakoupíno, mám pro mamku dárek. Já si eště něco koupím. Já už mám podruhé. A mezi dětma paní Kheková „Děcka musíte pomalu, já to nestihnu!“ „Tohle je za 5?, tak zadarmo, dobrýýý! A těch věcí! To je fakt zadarmo? Tak jó.“ „Tak to si vemte“, volá přes děti Pavel. Když už děti utratily, co měli, zazvonil Pavel na zvonec. Taky moc pěknej. A to nám ještě paní Kheková slíbila, že až bude venku teplo, tak nás pozve na dvorek, a tam si budeme moct vyzkoušet svoje volšovky. Paní Kheková nám určitě ale poradí, či pomůže.Ona je fakt moc hodná. Návštěva se nám moc líbila. Hezké prostředí, krásná keramika, příjemní lidé v Blahoslavově ulici 28. Teď ale teda ještě nechápu, jak nás tak rychle mohl Pavel přesvědčit? Stoupnout si na sklo nad studní, a tolik lidí najednou? Nemá ten Pavel s těma vodníkama přece jen něco dohodnutý? Nebo, jak je to s tou pecí? A vedle hned ta čarodějnice na koštěti? Není to nakonec jažibaba? A v peci nepeče perníčky, ale Jeníčky! A maskuje se koštětem? A nebo, . . . že to ten Pavel táhne s obouma! Stejně to bylo PRÍMA. Pro časopis Abahoa Zdenek Abahoa č.120 / prosinec 2oo3

» 1471 »

Krtkoviny a kvízy (zápalky a hanojská věž) Řešení osmi zápalek (z minulé Abahoa) - osm vedle sebe ležících zápalek postupně přesuňte a pokládejte je křížem přes sebe. Musíte ale dodržet tyto pravidla: 1. Vezměte libovolnou samostatně ležící zápalku ,přeneste ji přes dvě sousední zápalky vpravo 2. nebo vlevo a položte ji křížem přes cílovou (tj.) třetí zápalku. 3. Dvojice křížem přes sebe položených zápalek se při překládání počítá za dvě zápalky. 4. Jednou vytvořené dvojice již nelze rozebírat.

Šest a deset zápalek - zkus

šest zápalek a nebo zkus deset zápalek.

Řešení: - šest zápalek - námaha je zbytečná. Nemá řešení. - deset zápalek - je to stejné,rozdíl je v tom, že sedmou zápalku přemístím vpravo a položím ji křížem přes poslední zápalku, desátou, další pokračování je shodné s předchozí situací.

Hanojská věž PRVNÍ LEVEL Úkolem je přemístnit kotouče na třetí kolík, ale při to zachovat tyto pravidla: 1. Na kterémkoli kolíku musí být vždy menší kotouč položen na větším a ne naopak 2. Naráz je možné přemístňovat pouze jediný kotouč. Úkol: Jakým nejmenším počtem tahů je možné přemístnit kotouče z prvního kolíku na poslední? DRUHÝ LEVEL Stejná pravidla. Úkol: 1. Jakým nejmenším počtem tahů je možné přemístnit kotouče z prvního kolíku na poslední? 2. Jak se změní řešení úlohy kdyby prostřední dva kotouče byly stejně velké a mohli by být na sobě v kterémkoli pořadí? TŘETÍ LEVEL Stejná pravidla. Úkol: Jakým nejmenším počtem tahů je možné přemístnit kotouče z prvního kolíku na poslední?

ŘEŠENÍ: 1/ LEVEL --- 7 tahů, 2/ LEVEL --- 15 tahů, 3/ LEVEL --- 9 tahů Čerpáno z knihy – Konec záhady hlavolamů, autor Stanislav Vejmula. Připravil Zdenek Štěpánek Abahoa č.120 / prosinec 2oo3

» 1472 »

Duchovní rozměr – družina roverů či rangers

Měla by být při každém oddíle, jinak dospívající mládež ztrácíme a ztrácíme tak i možnost výchovy mladých vůdců. Problém bývá sehnat vedoucího roverské družiny. Každý mladý člověk potřebuje projevit někde svůj názor. I v oblasti víry prožívají mladí pubertu. Je potřeba zbavit se dětské představy Boha jako supermana v oblacích. Aby to bylo možné, je třeba, udělat kroky k správnému čtení a chápání bible. Pozvaný kněz vysvětlí mnohé dotazy. Ideální družina je 8-10 lidí. Vztahy mezi dospívajícími a dospělými nebudou nikdy lehké. Proto by vedoucí družiny roverů měl mít nejméně 18 let. Práce v malých družinách má výhody. Každý tam má příležitost se projevit. Také si uvědomuje spolunáležitost a odpovědnost za jiné, je větší důvěra. Zde člověk nachází a vytváří nové vztahy, kamarádství, přátelství. Tato družina je i přirozeným místem výchovy ve víře. Je velmi těžké věřit, když, je člověk úplně sám a neví zda si někdo myslí a prožívá to stejné, co prožívám a věřím já. S každým jedincem je nutno jednat individuálně. Nedostatek sebedůvěry: Postoje, které jsou u dospělých samozřejmé, u dospívajících takové nejsou. Toto stadium

nerozhodnosti je nevyhnutelné, aby se možnosti staly reálnými. Přílišná jistota by mohla způsobit velké škody. Rozhodným postojům je třeba se učit postupně. Pocit osamělosti: Nejeden dospívající má pocit nedostatku lásky. Projevuje se to pasivitou ve škole, útěky z domu, agresivitou, někdy dokonce i sebevražednými myšlenkami. Někteří - zvlášť roverky - to řeší psaním deníku. Hledající duchovno: Někteří by si přáli, aby schůzky byly orientované na téma víry, modlitby a duchovního života. Chtějí jít "na hlubinu". Vedoucí by jim měl nabídnout literaturu nebo duchovní obnovu. Vůdci: Jsou takoví, kteří se snaží zaujmout pozici "lídra." Často strhnou skupinu na svou stranu. Vedoucí by měl přemýšlet, jak získat tyto jednotlivce na svou stranu, aby mu pomáhali uskutečnit společný cíl. Zároveň i pomáhat jiným členům družiny svobodně vyjádřit své názory. Mající svůj názor: Jsou to silné osobnosti, které hlubším studiem o některé věci si vytvořili svoje názory, někdy i nesouhlasícími s vedoucím. Ale netřeba vnímat takové členy jako tvrdohlavé, ale jako schopné obohatit družinu jinými pohledy. Tiší: Mají však často bohatý vnitřní život. Jejich reakce, i když málokdy, bývá velmi hodnotná. Respektujeme jejich postoje a zároveň hledat jiné formy jejich projevu. Dodal P.V.Hurník-Red

Liščí smyčka I když o vázání uzlů obecně neplatí, že čím je úvaz jednodušší, tím méně se na jeho funkčnost můžeme spolehnout, v případě liščí smyčky nesmíme na její „kašírovanost" zapomínat. Přesto má liščí smyčka své uplatnění a opodstatnění především jako provizorní, dočasný uzel. Ve standardní podobě ji vážeme ze dvou závitů kolem kruhového madla, lze ji však převléci i kolem tyče apod. Například při táboření využijeme liščí smyčku jako pomocný uzel při stavbě stanu v omezeném prostoru mezi stromy. Než srovnáme základnu, chvíli nám liščí smyčka udrží střechu stanu upnutou provizorně k větvi. Oblíbená je také při různých tábornických soutěžích a závodech, kde se nehledí na trvalejší funkčnost přístřešku z celty, ale naopak je nutno jej postavit co nejrychleji. Přichystal Jáchim


» 1473 »

Listopadový balíček z KÚJ pro ORJ a KRJ– 2oo3 Dokument "Tabulka provozních nákladů" pro jednotlivé okresy a kraje. Pozvánku na roverský seminář.

Soubor elektronicky Dotace_PN 2003.xls 031125seminar_do_balicku.doc

Prosincový balíček z KÚJ pro ORJ a KRJ– 2oo3 Dokument Zprávy KÚJ Proč a jak na registraci - Metodický průvodní dopis k registraci 2004 Pokyn 2003/09 k registraci pro rok 2004 Směrnice pro registraci Formuláře k registraci (jen elektronicky) – nebyl v balíčku! Metodika k registraci oddílů (jen elektronicky) – nebyla v balíčku! Metodika k registraci okresů a krajů (jen elektronicky) – nebyla v balíčku! Metodika k registraci střediska (jen elektronicky) – nebyla v balíčku! Pokyn 2003/08 k hlášení vzdělávacích akcí, žádostem o dotace a vyúčtování v roce 2004 Informace pro zkušební komise k VZ Výzva k pomoci při přechodu na podvojné účetníctví Směrnice o náležitostech návrhu na udělení vyznamenání Formulář pro návrh na udělení skautského vyznamenání Pozvánka na setkání předsedů a hospodářů junáckých okresů a krajů Pozvánka na setkání s Ústřední revizní komisí Junáka Informace a přihláška k novému zimnímu projektu Archa č. 4/2003 PF 2004 Tabulka provozních nakladu

Soubor elektronicky Zpravy_1103.rtf dopis_metodika_registrace_2004(cti_nejdriv).pdf pokyn_k_registraci_2004.pdf smernice_pro_registraci_2004.pdf for_registrace_2004.pdf metodika_registrace_oddilu_2004.pdf metodika_registrace_orj_krj_2004.pdf metodika_registrace_srj_2004.pdf pokyn_vzdelavaci_akce_dotace_2004.pdf Informace_pro_ZK_VZ.doc vyzva_podvojne_ucetnictvi.doc smernice_k_vyznamenani.pdf for_navrh_na_vyznamenani.xls Setkani_s_hospodari_predsedy_orj_krj.doc Setkani_s_revizory_srj_orj_krj.doc Hratky_na_snehu.rtf Pouze papírově Pouze papírově Pouze papírově

Poznámka redakce: -starší balíčky naleznete na stažení (v ZIPech) na internetové adrese http://www.abahoa.cz [Spisovna (formuláře)] – Balíčky . . .

Kontakt: Junák - svaz skautů a skautek ČR, Senovážné náměstí 24, 116 47 Praha 1 Správní oddělení, tel.: +420 234 621 284, e-mail: [email protected], www.skaut.cz/ustredi

Vtip – satira na život »Oznamuji vam, ze vzhledem k narustu cen uhli a brambor, jsem se s ucinnosti od 5.12.2003 rozhodl, ze tem, kteri zlobili, budu davat rovnou pres drzku. Vas Mikulas« Jezevcovi přišlo SMS-kou od zde nejmenované osoby.


» 1474 »

Reklama našeho rozmnožovatele zpravodaje Abahoa Děkujeme


» 1475 »

Obsah prosincové Abahoa č. 120 vydané L.P. 2oo3 Pohodové vánoční svátky (historické foto 2. oddílu Srdíčka)................................................................... 1461 InterCamp 2oo4 - letáček ....................................................................................................................... 1462 Zápis ze schůze ORJ konané ve čtvrtek 4. prosince 2oo3 ...................................................................... 1463 PF2oo4 .................................................................................................................................................. 1463 Poslední hodiny plk. Jindřicha Svobody.................................................................................................. 1464 Kuchařský koutek kutila Jáchima IV........................................................................................................ 1468 Chřiby (dříve zvané Hříběcí hory)........................................................................................................... 1468 Studentská čajovna – nabídka pro rovery a rangers ............................................................................... 1469 Novinky na našem webu Abahoa ........................................................................................................... 1469 Skautský prosinec – výroba dárečků a jiné ............................................................................................. 1470 Návštěva v keramické dílně.................................................................................................................... 1471 Krtkoviny a kvízy (zápalky a hanojská věž)............................................................................................. 1472 Duchovní rozměr – družina roverů či rangers ......................................................................................... 1473 Liščí smyčka .......................................................................................................................................... 1473 Listopadový balíček z KÚJ pro ORJ a KRJ – 2oo3.................................................................................. 1474 Prosincový balíček z KÚJ pro ORJ a KRJ – 2oo3 ................................................................................... 1474 Vtip – satira na život............................................................................................................................... 1474 Reklama našeho rozmnožovatele zpravodaje Abahoa............................................................................ 1475 Prosincové KalendáriJun........................................................................................................................ 1476

Prosincové KalendáriJun 8.12.1852 ¶ - se narodil Karel Kovařovic, dirigent opery ND v Praze, skladatel Junácké hymny. Zemřel 6.12.1920. 10.-11.12.1938 J - mimořádný valný sjezd Svazu Junáků Skautů a Skautek v Praze. Začíná příprava na sjednocení čs. Skautingu v nový spolek Junák. Tento sněm usnesl doplnit skautský slib povinnou doložkou „Tak mi pomáhej Bůh.“ 17.12.1984 V - zemřel prof. František Němec, místostarosta a tajemník Čsl. Junáka, nositel řádu Stříbrného Vlka, člen Svojsíkova oddílu. 19.12. 1966 L - senát pražského soudu ruší rozsudky nad skautskými činovníky odsouzenými 17.5.1952. 23.12.1936 J - E.T. Seton přednáší v kině Skaut a navštěvuje loď Skaut se skautskými klubovnami. 23.12.1989 J - br.Radko Pavlovec se svými exilovými skauty z Vídně přiváží poprvé Betlémský oheň do Prahy. 27.12.1969 V - zemřela první náčelní Svazu junáků skautů RČS, nositelka Stříbrného trojlístku, sestra Emilie Milčicová. 30.12.1865 ¶ - se narodil Rudyard Kipling, anglický spisovatel a básník. 7. ledna 2oo4 J - ORJ, v 17 hodin !ve středu! V klubovně vodních skautů na Svojsíkově nábřeží. 12. ledna 2oo4 J - SRJ „Srdíčko“, v 17 hod., POZOR OPĚT, U Kostelíčku v klubovnách střediska. Na této Abahoa se spolupodíleli: & & kamelotka Viťouš & Jáchim & Zdenek Štěpánek & Jarka & Ježek & Pavča & Vítek & COL. Počet výtisků: Text je upravován minimálně. Omluvte případné prekljěpi. e-mail redakce: [email protected] cca 85 ks. Uzávěrka byla 7. prosince 2oo3. Internetová adresa obdoby Abahoa: http://www.abahoa.cz Vychází v pondělí 8. prosince 2oo3. WAP adresa: http://wap.abahoa.cz


» 1476 »

Pohodové vánoční svátky (historické foto 2. oddílu Srdíčka)

Recommend Documents