ˇ OSECAN 3/2004
Z OBSAHU: ´ Zpr´avy z OU ˇ ˇ Informace z MS a MZS ˇ Podzimn´ı akce NADEJE o.p.s. Z historie Velk´eho Oseka (1869-1945) Rozpis fotbalov´ ych z´apas˚ u - podzim 2004 TPCA - Informace o nov´em automobilu Z fotbalov´e historie - Oseˇct´ı internacion´alov´e vzpom´ınaj´ı Dˇejiny Spolku sportovn´ıch ryb´aˇr˚ u ve V. Oseku Zaj´ımavosti, kv´ız
1
´ ZPRAVY Z RADNICE 22.6.2004 - se konalo IX.zased´an´ı obecn´ıho zastupitelstva, na kter´em byla mimo jin´e ozn´amena rezignace p. Hany Zaj´ıˇckov´e na mand´at ˇclena OZ, byl schv´alen z´avˇereˇcn´ y u ´ˇcet obce Velk´ y Osek na rok 2004 a pˇrednesena zpr´ava o v´ ysledc´ıch pˇrezkoum´an´ı ˇ Praha, hospodaˇren´ı obce Velk´ y Osek. D´ale bylo rozhodnuto o koupi pozemku od EZ a.s. a pˇrihl´aˇsen´ı se obce do Sdruˇzen´ı obc´ı za u ´ˇcelem moˇznosti z´ıskat dotaci z Fondu soudrˇznosti (EU) na dostavbu splaˇskov´e kanalizace. 24.6.2004 - se uskuteˇcnila v m´ıstn´ı sokolovnˇe beseda zamˇeˇren´a na sportovn´ı a kulturn´ı vyˇzit´ı v obci. Z ”hojn´e u ´ˇcasti” ( 3 beseduj´ıc´ı ) je patrn´e, ˇze osud velkooseck´eho Sokola nikoho nezaj´ım´a. 29.6.2004 - pˇrevzal starosta obce z rukou prezidenta spoleˇcnosti TPCA Masatake Enomota ˇsek na 580 tis.Kˇc. Pen´ıze jsou urˇcen´e na vybudov´an´ı v´ıce´ uˇcelov´eho hˇriˇstˇe s umˇel´ ym povrchem u Masarykovy z´akladn´ı ˇskoly. 30.6.2004 - na Obecn´ım u ´ˇradˇe ve Velk´em Oseku probˇehlo veˇrejn´e pˇredjedn´an´ı n´avrhu o zaˇrazen´ı lokality ”Libick´e luhy” do n´arodn´ıho seznamu evropsky v´ yznamn´ ych u ´zem´ı. 22.7.2004 - u Zdymadla Velk´ y Osek, na lev´em bˇrehu ˇreky Labe probˇehlo m´ıstn´ı ˇsetˇren´ı t´ ykaj´ıc´ı se posouzen´ı n´avrhu v´ ystavby mal´e vodn´ı elektr´arny. 13.8.2004 - na Obecn´ı u ´ˇrad ve Velk´em Oseku pˇriˇsli z´astupci Exekutorsk´eho u ´ˇradu Blanˇ sko s exekuˇcn´ım pˇr´ıkazem k uspokojen´ı pohled´avky Ceskomoravsk´ e plyn´arensk´e a.s. ˇ ve v´ yˇsi 5.272.521,-Kˇc. Spor s CMP a.s. se t´ahne od roku 1999, kdy se tehdy jeˇstˇe pod n´azvem Priv´atn´ı ˇcesk´a plyn´arensk´a, a.s. chtˇela firma pod´ılet na plynofikaci naˇs´ı obce. 23.8.2004 - jedn´an´ı na STP, a.s. o odkupu plynovodn´ıho rozvodn´eho zaˇr´ızen´ı ve v´ yˇsi 5,8 mil.Kˇc. ˇ o povolen´ı pˇrevodu vlast24.8.2004 - jedn´an´ı na St´atn´ım fondu ˇzivotn´ıho prostˇred´ı CR nictv´ı plynovodn´ıho rozvodn´eho zaˇr´ızen´ı v obci Velk´ y Osek. ´ 31.8.2004 - Ing.arch. Vˇera Souken´ıkov´a pˇrivezla vypracovanou Zmˇenu ˇc.1 Uzemn´ ıho pl´anu s´ıdeln´ıho u ´tvaru Velk´ y Osek. Tento velmi d˚ uleˇzit´ y dokument pro rozvoj obce je k nahl´ednut´ı na obecn´ım u ´ˇradˇe. ˇ ˇ 2.-3.9.2004 - se konalo v Brnˇe-Bystrci jedn´an´ı Skolsk´ e komise Pˇredsednictva SMO CR. ´ S pr´avem hlasovac´ım byl pˇr´ıtomen i starosta naˇs´ı obce. Uˇcastn´ıci se shodli na nutnosti vˇetˇs´ı podpory vl´ady v oblasti ˇskolstv´ı.
2
Oˇ cem se hovoˇ r´ı? Na obec Velk´ y Osek byla vyps´ ana exekuce? Ano, byly znemoˇznˇeny pˇrevody majetku na Katastr´aln´ım u ´ˇradˇe pro Stˇredoˇcesk´ y kraj, Katastr´aln´ım pracoviˇst´ı Kol´ın. ˇ Proˇc? Naˇse obec vede dlouholet´ y spor s Ceskomoravskou plyn´arenskou,a.s.. Tento spor je datov´an od roku 1999, kdy z´ astupci tehdy jeˇstˇe Priv´atn´ı ˇcesk´e plyn´arensk´e,a.s. pˇriˇsli se z´amˇerem plynofikovat naˇsi obec. Proto jsme provedli nezbytn´e kroky k naplnˇen´ı tohoto c´ıle, vybrali dodavatele, podali ˇz´adost ˇ o poskytnut´ı podpory jak na plynofikaci obce, tak obecn´ıch objekt˚ na St´atn´ı fond ˇzivotn´ıho prostˇred´ı CR u - Mateˇrsk´e a Masarykovy z´ akladn´ı ˇskoly, nechali vypracovat projektovou dokumentaci, z´ıskali stavebn´ı povolen´ı a podepsali Smlouvu ˇc.OBCH/07/115/99 o budouc´ı kupn´ı smlouvˇe na n´akup technick´eho zaˇr´ızen´ı pro rozvod plynu dne 19.10.1999. ˇ A zde byl k´ amen u ´razu. Pˇrestoˇze podle t´eto smlouvy se budouc´ı kupuj´ıc´ı - PCP,a.s. zav´azala poskytnou Obci Velk´ y Osek do 14 dn˚ u podpisu 19 mil.Kˇc, nic takov´eho se nestalo! Doˇslo k mnoha jedn´an´ım, a protoˇze firma pen´ıze nedala, nestavˇelo se. Teprve 10.4.2000 poskytla firma 3 mil.Kˇc a 31.8.2000 dalˇs´ı 4 mil.Kˇc. ˇ CR ˇ byla zplynofikovat do konce roku 2000. Za t´eto situace to nebylo moˇzn´e Jenˇze podm´ınka SFZP stihnout a hrozilo odejmut´ı dotac´ı a sankce. Marnˇe jsme si l´ amali hlavu co vede firmu k takov´emu neseri´ozn´ımu jedn´an´ı. P´atrali jsme, a v´ ysledek se dostavil. Firma k datu podpisu smlouvy nemˇela provedenu zmˇenu v rozhodnut´ı Ministerstva pr˚ umyslu ˇ o udˇelen´ı st´ a obchodu CR atn´ı autorizace s nov´ ym vymezen´ ym u ´zem´ım pro podnik´an´ı - Velk´ y Osek. Tato zmˇena byla provedena aˇz 7.4.2000. Co ale bylo daleko z´avaˇznˇejˇs´ı, firma nemˇela zajiˇstˇeny dod´avky plynu za konkurence-schopn´e ceny tzn., ˇze by firma pˇri regulaci cen plynu na jeho prodeji do dom´acnost´ı prodˇel´avala. ˇ Proto zastupitelstvo obce Velk´ y Osek jednomyslnˇe odsouhlasilo odstoupen´ı od smlouvy s CMP,a.s. ˇ a schv´alilo nov´e smlouvy se Stˇredoˇceskou plyn´arenskou, a.s. Z´astupci CMP, a.s. pak poˇzadovali po Obci Velk´ y Osek vr´ acen´ı cel´e ˇc´astky 7 mil.Kˇc, pˇrestoˇze ve smlouvˇe byly vyps´any majetkov´e sankce ( u ´roky z proˇ dlen´ı a n´ahrada pˇr´ıpadnˇe vznikl´e ˇskody ). Protoˇze Obec Velk´ y Osek trvala na uplatnˇen´ı sankc´ı, CMP,a.s. podala ke Krajsk´emu soudu v Praze ˇzalobu o vyd´an´ı bezd˚ uvodn´eho obohacen´ı 7 mil.Kˇc, a dom´ahala se zneplatnˇen´ı smlouvy jako takov´e, a to od sam´eho poˇc´atku. Krajsk´ y soud rozhodl ˇze, I. Obec Velk´ y Osek m´a zaplatit 5,272.521,-Kˇc a ˇze, II. ve zb´ yvaj´ıc´ı ˇc´asti se ˇzaloba zam´ıt´ a. Soud v od˚ uvodnˇen´ı uznal pr´avo Obce Velk´ y Osek na u ´hradu u ´rok˚ u a odeˇcetl je od 7 mil.Kˇc a uznal platnost smlouvy a pr´ avo od n´ı odstoupit. D´ale konstatoval, ˇze dalˇs´ı n´aroky Obce Velk´ y ˇ Osek z titulu n´ ahrady ˇskody mohou b´ yt pˇredmˇetem pˇr´ıpadn´e dohody nebo uplatnˇeny ˇzalobou. CMP, a.s. se odvolala proti rozsudku k Vrchn´ımu soudu v Praze. Ten potvrdil I. a vr´atil II. proto, ˇze v´ yrok Krajsk´eho soudu (”ve zb´ yvaj´ıc´ı ˇc´ asti se ˇzaloba zam´ıt´a”) byl neurˇcit´ y, a proto nemohl nab´ yt pr´avn´ı moci. ˇ Poˇz´adali jsme CMP,a.s. dopisem ze dne 30.4.2004 o poseˇck´an´ı s vym´ah´an´ım n´aroku do doby vyˇc´ıslen´ı ˇ ˇskod, pˇr´ıpadnˇe navrhli prodej plynovodn´ıho rozvodn´eho zaˇr´ızen´ı do vlastnictv´ı CMP,a.s. Na tento dopis ˇ n´am nebylo v˚ ubec odpovˇezeno a aˇz po pˇr´ıchodu exekurtora jsme se dozvˇedˇeli, ˇze CMP, a.s. podala n´avrh na exekuci majetku obce. Tento vysoce neseri´ ozn´ı postup firmy, kterou vlastn´ı nˇemeck´a spoleˇcnost ERDGAS-BETEILIGUNGS¨ MBH se s´ıdlem ve Stuttgartu (SRN), n´as vede k dojmu, ˇze vlastn´ıci nejsou GESELLSCHAFT SUD o sporu ˇr´adnˇe informov´ ani. Proto jsme zaˇcali jednat pˇr´ımo s nimi s t´ım, ˇze k dohodˇe pˇreci jen dojde. Dalˇs´ı jedn´ an´ı Krajsk´eho soudu je 13.ˇr´ıjna. Do t´e doby by mˇela b´ yt situace kolem exekuce vyˇreˇsena. A jak? V souladu se schv´ alen´ ym rozpoˇctem obce vedeme intenzivn´ı jedn´an´ı se STP,a.s. o prodeji dalˇs´ı ˇc´asti plynovodn´ıho rozvodn´eho zaˇr´ızen´ı ve v´ yˇsi 5,8 mil.Kˇc. Tyto prostˇredky pouˇzijeme na zaplacen´ı ˇ exekuce. Pr´avn´ı z´ astupce obce pak pˇripravuje ˇzalobu na CMP, a.s. o n´ahradu ˇskody. To pro pˇr´ıpad, ˇ ˇze CMP, a.s. svou chybu neuzn´ a a ˇr´ adnˇe ji nenaprav´ı. Z´aroveˇ n Obec Velk´ y Osek poˇz´ad´a Ministerstvo ˇ o odebr´ ˇ ˇ Domn´ıv´ame se, ˇze firma, kter´a pˇriprav´ı pr˚ umyslu a obchodu CR an´ı licence CMP, a.s. v cel´e CR. smlouvu, podep´ıˇse ji a pak u ´ˇcelovˇe tvrd´ı, ˇze je neplatn´a, nem´a pr´avo v naˇs´ı republice podnikat. Ing.Jiˇr´ı Otta - starosta
3
46.roˇ cn´ık silniˇ cn´ıho bˇ ehu na 20 km
Kol´ın - Velk´ y Osek - Kol´ın V nedˇeli 19. z´aˇr´ı 2004 se uskuteˇcn´ı 46.roˇcn´ık tradiˇcn´ıho z´avodu v bˇehu na 20 km zn´am´em pod zkratkou KVOK. Poˇradatelem je Atletick´ y odd´ıl TJ Sokol Kol´ın, Mˇestsk´ y u ´ˇrad Kol´ın a Obecn´ı u ´ˇrad Velk´ y Osek. Start z´avodu je v 10 hodin na atletick´em stadionu v Bork´ach. Z´avodu se mohou z´ uˇcastnit z´avodn´ıci starˇs´ı 18 let, startovn´e je 40,-Kˇc. Trat’ov´ y rekord m´a hodnotu 1:00,09. Prvn´ı z´avodn´ıci jsou v naˇs´ı obci oˇcek´av´ani v 10:25. Pro prvn´ıho na obr´atce je pˇripravena zvl´aˇstn´ı cena. Vˇeˇr´ıme, ˇze z´avodn´ıky pˇrijde na trat’ povzbudit hojn´ y poˇcet div´ak˚ u. Poˇradatel´e
´ ´I OZNAMEN V u ´ter´ y 5. ˇr´ıjna 2004 od 15 hod. se uskuteˇcn´ı v zasedac´ı m´ıstnosti Obecn´ıho u ´ˇradu ´ ve Velk´em Oseku v´ yklad ke zmˇenˇe ˇc.1 Uzemn´ıho pl´ anu s´ıdeln´ıho u ´tvaru Velk´ y Osek. Vˇsichni obˇcan´e jsou srdeˇcnˇe zv´ani. Ing.Jiˇr´ı Otta - starosta
´ ZABAVA ´ ˇZ ˇ O NEJLEPS ˇ´I KOLA ´ CE ˇ POSV´ICENSKA + SOUTE Nadˇeje o.p.s. poˇr´ad´a v sobotu 16. ˇr´ıjna 2004 od 20 hod. na s´ale Dˇelnick´eho domu ˇ Z´aroveˇ posv´ıcenskou z´ abavu. K tanci a poslechu bude hr´at obl´ıben´a skupina KAPRI. n ´ poˇradatel´e vyhlaˇsuj´ı Soutˇ eˇ z o nejlepˇ s´ı posv´ıcensk´ e kol´ aˇ ce. Uˇcastn´ıci soutˇeˇze pˇrinesou sv˚ uj vzorek ( nejm´enˇe 10 ks ) pˇred komisi mezi 17-18 hod. na s´al. Prvn´ı tˇri budou pak v pr˚ ubˇehu z´abavy odmˇenˇeni hodnotn´ ymi cenami. Nadˇeje o.p.s.
Podˇ ekov´ an´ı R´ad bych touto cestou jm´enem sv´ ym i Zastupitelstva obce Velk´ y Osek podˇekoval p. Hanˇ e Zaj´ıˇ ckov´ e za jej´ı pˇr´ınos pro naˇsi obec. T´ım, ˇze se pˇrestˇehovala do jin´e obce, nemohla ˇr´adnˇe plnit roli zastupitele, a proto rezignovala na mand´at. Sv´ ym svˇedomit´ ym pˇr´ıstupem po celou dobu jej´ıho p˚ usoben´ı jak v obecn´ım zastupitelstvu, tak i pˇri veden´ı v´ yboru ˇskolstv´ı, kultury a sportu dok´azala ˇr´adnˇe pracovat pro obˇcany naˇs´ı obce. Mimo jin´e zˇr´ıdila webov´e str´anky Velk´eho Oseka a zabezpeˇcovala pravideln´ y v´ ytisk tohoto ˇcasopisu. D´ıky, d´ıky, d´ıky. Ing.Jiˇr´ı Otta starosta obce Velk´ y Osek
V´ yzva ˇ Chcete sv˚ uj n´azor ˇci myˇslenku sdˇelit ostatn´ım? Casopis Oseˇcan je v´am k dispozici. Staˇc´ı ´ napsat pˇr´ıspˇevek a nechat ho u pan´ı Fraˇ nkov´e na OU nebo jeˇstˇe l´epe zaslat na e-mail
[email protected]. Uz´avˇerka pˇr´ıˇst´ıho ˇc´ısla je 20.11.2004. L.Pavelkov´a 4
Rozpis fotbal. z´apas˚ u - podzim 2004 (fotbal04.xls)
5
ˇ ´IDEN ˇ ´I ODPADU Na aktu´aln´ı t´ema - TR V´aˇzen´ı spoluobˇcan´e, trocha osvˇety nikdy neuˇskod´ı, a tak v dneˇsn´ım ˇc´ısle Oseˇcanu nastartujeme seri´al o odpadech. Proˇ c tˇ r´ıdit? D˚ uvod˚ u je mnoho. Na prvn´ım m´ıstˇe jsou samozˇrejmˇe ekologick´e d˚ uvody. Tˇr´ıdˇen´ı odpad˚ u a jejich recyklace ˇsetˇr´ı pˇr´ırodn´ı zdroje surovin a energie. V´ yroba 1 tuny pap´ıru ze sbˇerov´eho pap´ıru m˚ uˇze uˇsetˇrit aˇz dva vzrostl´e stromy. Tˇr´ıdˇen´ı dokonce ukl´ad´a i z´akon o odpadech a nakonec, poplatek za odpad se stanovuje podle n´aklad˚ u na netˇr´ıdˇen´ y odpad. Tedy ˇc´ım v´ıce odpadu se vytˇr´ıd´ı, o to v´ıce by mohla obec a n´aslednˇe obyvatel´e uˇsetˇrit na poplatku za odpad. Nav´ıc obec m´a v souˇcasn´e dobˇe uzavˇrenou smlouvu se spoleˇcnost´ı ˇ ım v´ıce EKO-KOM, kter´a na n´aklady spojen´e s tˇr´ıdˇen´ım odpad˚ u finanˇcnˇe pˇrisp´ıv´a. C´ odpadu obec vytˇr´ıd´ı, t´ım v´ıce penˇez dostane zp´atky. Jak kontejnery spr´ avnˇ e pouˇ z´ıvat? Do kontejner˚ u na sklo lze odkl´adat veˇsker´e obalov´e (sklenice, l´ahve) a tabulov´e sklo. V kontejnerech nesm´ı skonˇcit sklo s dr´atˇen´ ym v´ ypletem, bezpeˇcnostn´ı autoskla, zrcadla, porcel´an, keramika. Pozor, mnoz´ı si ˇcasto pletou keramiku a porcel´an se sklem! Sklo je pr˚ usvitn´e. Pokud m˚ uˇzete, zbavujte l´ahve kovov´ ych uz´avˇer˚ u, zjednoduˇs´ıte tak jejich recyklaci. Do kontejner˚ u na plasty patˇr´ı pouze seˇsl´apnut´e a ˇcist´e l´ahve od n´apoj˚ u, ˇcist´e f´olie, plastov´e v´ yrobky, kel´ımky od potravin, pr´azdn´e obaly od kosmetiky. V kontejnerech nesm´ı skonˇcit plasty zneˇciˇstˇen´e zbytky potravin, chemik´aliemi, oleji, nebo bl´atem, novodurov´e trubky, linolea a jin´e v´ yrobky z PVC, automobilov´e plasty. Seˇslap´av´an´ım plastov´ ych l´ahv´ı, v´ yraznˇe uˇsetˇr´ıte m´ısto v kontejneru. Seˇsl´apnut´ ych l´ahv´ı se vejde do kontejneru 3x v´ıce a v´ yraznˇe se tak zlevn´ı cel´ y sbˇer. U l´ahv´ı nedotahujte uz´avˇery, uzavˇren´e l´ahve se nedaj´ı lisovat do bal´ık˚ u. Do kontejner˚ u na pap´ır patˇr´ı noviny, ˇcasopisy, let´aky, seˇsity, pap´ırov´e obaly, karton a lepenka. V kontejnerech nesm´ı skonˇcit pap´ır mastn´ y, mokr´ y, zneˇciˇstˇen´ y zbytky potravin, nebo krabice od n´apoj˚ u, pouˇzit´e pleny, obvazy, hygienick´e potˇreby, voskovan´ y pap´ır, kop´ır´aky, dehtov´ y pap´ır. Pap´ırov´e krabice pˇred vloˇzen´ım do kontejneru rozkl´adejte. Uˇsetˇr´ıte tak m´ısto v kontejneru. Pros´ıme dodrˇzujte tyto pokyny pˇri tˇr´ıdˇen´ı odpad˚ u. Neˇz´adouc´ı pˇr´ımˇesi znehodnocuj´ı vytˇr´ıdˇenou surovinu, kter´a pak nem˚ uˇze b´ yt recyklov´ana a odv´aˇz´ı se na skl´adku. A co d´ al? Svoz tˇr´ıdˇen´ ych odpad˚ u v naˇs´ı obci prov´ad´ı firma NYKOS a.s. speci´aln´ım vozem s kontejnerem a hydraulickou rukou, kterou jsou n´adoby vysyp´av´any (sklo), nebo klasick´ ym popel´aˇrsk´ ym autem, kter´e m˚ uˇze po vyˇciˇstˇen´ı sv´aˇzet tˇr´ıdˇen´ y odpad. Sklo se po svezen´ı po urˇcitou dobu skladuje na pˇrekladiˇsti, po shrom´aˇzdˇen´ı dostateˇcn´eho mnoˇzstv´ı se pˇred´av´a firmˇe AMT Pˇr´ıbram, kde se sklo na automatick´e lince tˇr´ıd´ı podle barev, drt´ı se na stˇrepy, kter´e jsou n´aslednˇe pouˇz´ıv´any na v´ yrobu nov´eho skla. Plasty se odv´aˇzej´ı k dotˇr´ıdˇen´ı jako celek. Ze smˇesi plast˚ u se na tˇr´ıd´ıc´ı lince vyb´ıraj´ı PET l´ahve, f´olie a pˇenov´ y polystyren. PET l´ahve se ruˇcnˇe dotˇr´ıd´ı podle barev, slisuj´ı do bal´ık˚ u a pak n´aslednˇe expeduj´ı do Silonu Plan´a nad Luˇznic´ı, kde se z nich vyr´abˇej´ı netkan´e 6
textilie, vl´akna a p´asky, pˇr´ıpadnˇe jin´ ym firm´am, kter´e se zab´ yvaj´ı v´ yvozem PETu do ˇ C´ıny. Pouˇzit´e f´olie se vytˇr´ıd´ı podle materi´alu a barev a znovu se zpracov´avaj´ı na v´ yrobu granul´atu pro v´ yrobu f´oli´ı. Pˇenov´ y polystyren se m˚ uˇze pˇrid´avat do betonu pˇri v´ yrobˇe speci´aln´ıch tv´arnic s vysokou izolaˇcn´ı schopnost´ı. Ostatn´ı plasty se mohou d´ale tˇr´ıdit dle z´ajmu zpracovatel˚ u, vˇetˇsinou se vˇsak zbyl´a smˇes pouˇz´ıv´a na v´ yrobu zahradn´ıho n´abytku, z´amkov´e dlaˇzby, nebo obrubn´ık˚ u. Ing.Jiˇr´ı Otta - starosta
BURZA ROSTLIN Tak je tady opˇet podzim a s n´ım pˇrich´az´ı uˇz tradiˇcn´ı burza rostlin. Bude se konat 25.-26.9. v Dˇelnick´em domˇe. Pˇr´ıjem: sobota 25.9. Prodej: nedˇele 26.9.
08:30-11:00 13:00-16:00 09:00-13:00 –
Pˇredem dˇekujeme za pˇrebytky z vaˇs´ı zahr´adky - sazeniˇcky, semena, cibulky,... a tak´e pokojov´e rostliny. V´ ytˇeˇzek akce bude vˇenov´an na konto Nadˇeje, o.p.s.
ˇ ´ ˇ ´I A SPORTOVN´ICH POTREB ˇ BURZA DETSK EHO OBLECEN Burza probˇehne 24.-26.9. v Dˇelnick´em domˇe. Budeme pˇrij´ımat dˇetsk´e zimn´ı obleˇcen´ı a obuv, lyˇze, brusle, hraˇcky. Dˇekujeme, ˇze budete m´ıt vˇeci pˇredem ocenˇen´e. Pˇr´ıjem: Prodej: V´ ydej vˇec´ı a penˇez:
p´atek 24.9. – sobota 25.9. 08:30-11:00 nedˇele 26.9. 10:00-13:00
14:30-18:30 13:00-16:00 –
ˇ ´I: Zmˇena m´ısta kon´an´ı - obˇe burzy budou letos v Dˇelnick´em domˇe!!! UPOZORNEN
ˇ´I AKCE DO KONCE ROKU DALS Lampion´ ada probˇehne bˇehem prvn´ıho adventn´ıho v´ıkendu. D´ale se dˇeti mohou tˇeˇsit na Mikul´ aˇ sskou bes´ıdku s nad´ılkou.
Za Klub maminek - L. Pavelkov´a
7
Vybr´ano z obecn´ı kroniky Mˇel jsem moˇznost pˇreˇc´ıst si nejstarˇs´ı oseckou obecn´ı kroniku, popisuj´ıc´ı ˇzivot v obci od poloviny 19. stolet´ı do konce 2. svˇetov´e v´alky. Z kroniky jsem vybral pro Oseˇcan nˇekter´a v´ yznamn´a data a ud´alosti. Snad v´as budou zaj´ımat. 1869 - byla postavena ˇzelezniˇcn´ı stanice 1871 - byl zah´ajen provoz ˇzelezniˇcn´ı stanice prodejem l´ıstk˚ u a pˇr´ıjmem zboˇz´ı k pˇrepravˇe drahou 1873 - z oseck´eho n´adraˇz´ı byla postavena 4 km dlouh´a vleˇcka do zemˇedˇelsk´eho dvora Karol´ın (pozdˇeji Karl´ın, Baˇcov - pozn. autora). Kdyˇz majitel Karol´ına, ryt´ıˇr Horsk´ y, poˇr´adal ve dvoˇre hospod´aˇrskou v´ ystavu, byl z Prahy aˇz do Karol´ına vypraven zvl´aˇstn´ı salonn´ı vlak z 5 vagon˚ u I. tˇr´ıdy pro ofici´aln´ı zahraniˇcn´ı n´avˇstˇevn´ıky. 1883 - proti n´adraˇzn´ı budovˇe byl postaven dvoupatrov´ y d˚ um zvan´ y ”´ uˇrednick´ y” (stoj´ı dodnes a ˇr´ık´a se mu ”n´adraˇzn´ı” - pozn. autora) 1884 - na n´adraˇz´ı byla zˇr´ızena ˇcek´arna a restaurace 1884 - v obci byl zaloˇzen Sbor dobrovoln´ ych hasiˇc˚ u 1885 - byl zˇr´ızen Poˇstovn´ı u ´ˇrad 1896 - byla postavena suˇs´arna ˇcekanky (pozdˇeji Hera, Dˇrevaˇrsk´e z´avody
- pozn. autora)
1904 - p. Frantiˇsek Konyvka postavil tov´arnu na ˇsrouby do dˇreva 1904 - byl postaven Dˇelnick´ y d˚ um s nejvˇetˇs´ım taneˇcn´ım a divadeln´ım s´alem v Oseku 1907 - byla postavena tov´arna na v´alcov´an´ı ˇzeleza - firma Jouza a syn (pozdˇeji Stavokonstrukce - pozn. autora) 1909 - byla zaloˇzena DTJ (Dˇelnick´a tˇelov´ ychovn´a jednota- pozn. autora) 1911 - byl zaloˇzen Sokol 1913 - na n´adraˇz´ı bylo zavedeno elektrick´e osvˇetlen´ı 1924 - bˇehem 4 mˇes´ıc˚ u bylo vybudov´ano za dr´ahou prvn´ı fotbalov´e hˇriˇstˇe ˇ (nyn´ı Elektrizace na Sanghaji - pozn. autora) ˇ 1925 - za dr´ahou bylo postaveno 25 dom˚ u - vznikla ˇctvrt’ Sanghaj 1926 - ve Velk´em Oseku se zastavil na sv´e cestˇe vlakem do mˇest ˇcesk´eho severov´ ychodu prezident T.G.Masaryk 1929 - byly postaveny Elektrick´e podniky p.Kosiny (nyn´ı Elektrizace vedle zdravotn´ıho stˇrediska - pozn. autora) 1930 - firma Vavrouˇs koupila suˇs´arnu ˇcekanky a zˇr´ıdila v n´ı tov´arnu na n´abytek a stavebn´ı potˇreby 1932 - byla zˇr´ızena cement´arna p.Holeˇcka 8
1933 - postaven´ım dom˚ u u tov´arny p.Vavrouˇse (Hera - pozn. autora) vznikla ˇctvrt’ Na str´aˇzi 1933 - Sokol zakoupil od Pivovaru Dymokury hostinec Veselka (potom hostinec Sokolovna - pozn. autora) 1934 - byl postaven katolick´ y kostel 1935 - bˇehem 5 mˇes´ıc˚ u byla na m´ıstˇe obecn´e ˇskoly postavena mˇeˇst’ansk´a ˇskola - Masarykovy n´arodn´ı ˇskoly. 25. kvˇetna bylo ukonˇceno vyuˇcov´an´ı a 28. z´aˇr´ı ˇsli ˇz´aci poprv´e do ˇskoly 1936 - na konci roku mˇel Velk´ y Osek 555 popisn´ ych ˇc´ısel 1936 - byla otevˇrena Sokolovna (objekt se vstupn´ı halou, ˇsatnou, toaletami, pˇr´ıs´al´ım a s´alem s jeviˇstˇem
- pozn. autora)
1943 - rozˇs´ıˇren´ı koncese hostinsk´e z´avodu Hera na drobn´ y v´ yˇcep a prodej lihovin - Velk´ y Osek bude tak m´ıti 10 hospod, 2 vin´arny a 1 v´ yˇcep lihovin = 13 putyk na otravov´an´ı lidu alkoholov´ ym jedem (citace z kroniky - pozn. autora) 1944 - 28.prosince n´alet na Kol´ın, poˇskozen z´avod na v´ yrobu ˇzelezniˇcn´ıch vagon˚ u (Tatra - pozn. autora) a Sendraˇ zice 1944 - t´ yˇz den leteck´ yu ´tok na vlak mezi Osekem a Libic´ı. Kdyˇz po prvn´ım varovn´em n´aletu strojvedouc´ı nezastavil a lid´e neopustili vlak, zah´ajil pilot pˇri druh´em n´aletu stˇrelbu z kulometu - v´ ysledkem bylo pˇres 100 zranˇen´ ych a pˇres 20 mrtv´ ych. Z Velk´eho Oseka byli ranˇeni L.Voborov´a do nohou (bez n´asledk˚ u), V.Kyri´an do nohy (bez n´asledk˚ u), 17-let´e A.Matˇejov´e musela b´ yt amputov´ana ruka v z´apˇest´ı 1945 - 27.ledna nˇemeck´e vojsko obsadilo ˇskolu, ˇz´aci dost´avali dom´ac´ı u ´koly - mˇeˇst’anka ve stˇredu a obecn´a ˇskola ve ˇctvrtek 1945 - velk´ y n´alet na Kol´ın, poˇskozeno Z´alab´ı, nˇekolik bomb spadlo i do Velk´eho Oseka, naˇstˇest´ı do lesa vedle libick´e silnice ˇ 1945 - 7.-8. kvˇetna nˇemeck´e vojsko opustilo ˇskolu. Reditel Simmer s nˇekolika obˇcany provedli prohl´ıdku ˇskoly - nalezli nepoˇr´adek, ˇsp´ınu, ˇc´asti vojensk´e v´ yzbroje a v´ ystroje, n´aboje, gran´aty, uniformy, potraviny. N´arodn´ı v´ ybor poslal hl´ıdky na ochranu cenn´ ych vˇec´ı. Pˇred polednem 8. kvˇetna se vr´atilo auto pln´e nˇemeck´ ych voj´ak˚ u, kteˇr´ı hl´ıdky i ˇreditele vyhnali ze ˇskoly. Na dvoˇre potom voj´aci zaˇcali p´alit listiny a jin´ y materi´al. Tak´e tam um´ıstili bedniˇcku s v´ ybuˇsninou. Upozornili ˇskoln´ıka, aby s rodinou opustil ˇskolu, ˇze po jejich odjezdu dojde k v´ ybuchu. Jeden nˇemeck´ y voj´ak, Sudet’´ak, staˇcil zap´alen´ y doutn´ak uˇr´ıznout a zabr´anil tak v´ ybuchu i znaˇcn´emu poˇskozen´ı ˇskoly. Pohozen´e zbranˇe byly pˇr´ıˇcinou usmrcen´ı dvou oseck´ ych ˇskol´ak˚ u. Student Vladim´ır Hus´ak v ˇzertu nam´ıˇril puˇsku na ˇz´aka IV. tˇr´ıdy mˇeˇst’anky Vlastimila Bezdˇeka, a v domnˇen´ı, ˇze nen´ı nabit´a, zm´aˇckl spouˇst’ a spoluˇz´aka zastˇrelil. Student Boleslav Pol´ıvka neopatrnˇe manipuloval s odjiˇstˇen´ ym gran´atem, ten vybuchl a roztrhal ho. Takto smutnˇe konˇc´ı prvn´ı proch´azka velkooseck´ ymi kronikami. Douf´am, ˇze ta pˇr´ıˇst´ı, kter´a pˇrinese data a ud´alosti z let po 2.svˇetov´e v´alce, bude radostnˇejˇs´ı. I kdyˇz pomyˇslen´ı na u ´nor ’48 a n´asleduj´ıc´ı 50. l´eta pˇr´ıliˇs nadˇej´ı na dobr´e zpr´avy ned´av´a. ˇ u V´aclav Zid˚ 9
ˇ ´IHO ZIVOTA ˇ ZE SKOLN ˇ Skola pokraˇ cuje v u ´ spˇ eˇ sn´ e spolupr´ aci ˇ Skoln´ ı rok 2003/04 byl druh´ ym rokem naˇs´ı mezin´arodn´ı spolupr´ace v r´amci programu Socrates-Comenius 1. Bˇehem tˇechto dvou let jsme mˇeli moˇznost sezn´amit se s kulturou ˇ edsku, Spanˇ ˇ a vzdˇel´avac´ım syst´emem v naˇsich partnersk´ ych zem´ıch - ve Sv´ elsku a Portugalsku. Dˇeti i uˇcitel´e mohou zdokonalovat sv´e jazykov´e dovednosti, z´ıskali jsme i mnoho nov´ ych pˇr´atel. V loˇ nsk´em roce probˇehly dvˇe partnersk´e sch˚ uzky. Prvn´ı se uskuteˇcnila v ˇr´ıjnu 2003 v Portugalsku nedaleko Lisabonu. Navˇst´ıvili jsme ˇskolu, sezn´amili se vzdˇel´avac´ım syst´emem a pˇripravili pl´an pr´ace na dalˇs´ı obdob´ı naˇseho projektu. Druh´e setk´an´ı se uskuteˇcnilo ˇ edsku (viz foto). Tato sch˚ v bˇreznu 2004 ve Sv´ uzka mˇela za u ´kol zhodnotit naˇsi dosavadn´ı pr´aci a vz´ajemnou v´ ymˇenu zkuˇsenost´ı.
Souˇc´ast´ı projektu jsou i vz´ajemn´e n´avˇstˇevy uˇcitel˚ u a ˇreditel˚ u. V kvˇetnu 2004 naˇse ˇskola ˇ edska a Portugalska. Naˇsi uˇcitel´e navˇst´ıvili ˇskolu v Portugalsku. Skola ˇ pˇriv´ıtala hosty ze Sv´ se zapojila do evropsk´eho t´ ydne Comenius Week. Pozvali jsme kamar´ady ze Speci´aln´ı ˇskoly v Podˇebradech a dˇeti spoleˇcnˇe vypustily t´emˇeˇr 200 bal´onk˚ u s obr´azkem nebo kr´atkou zpr´avou. 10
Pracovn´ı ˇc´ast projektu byla tak´e velice u ´spˇeˇsn´a. Hlavn´ım t´ematem naˇseho projektu jsou Narozeniny, proto jsme se letos zamˇeˇrili na narozeninov´e d´arky. Dˇeti v jednotliv´ ych zem´ıch vyr´abˇely r˚ uzn´e d´arky, zakoupily jeden d´arek, kter´ y nˇejak´ ym zp˚ usobem charakterizuje danou zemi. Potom jsme si d´arky vymˇenili a uspoˇr´adali v´ ystavu, kterou si mohli prohl´ednout rodiˇce a dalˇs´ı veˇrejnost. Na jaˇre jsme se pustili do pr´ace na knize narozeninov´ ych recept˚ u, kter´a bude slouˇzit i jako kalend´aˇr. Pˇrestoˇze souˇc´ast´ı tohoto druhu projektu nemohou b´ yt v´ ymˇenn´e pobyty dˇet´ı, podaˇrilo se n´am za velk´e podpory rodiˇc˚ u uspoˇr´adat v´ ymˇenu naˇsich dˇet´ı se slovinskou ˇskolou nedaleko Ljubljanˇe. Letoˇsn´ı ˇskoln´ı rok bude ofici´alnˇe posledn´ım rokem naˇseho projektu, ale urˇcitˇe ne posledn´ım rokem naˇs´ı spolupr´aci. R´adi bychom udrˇzeli pˇr´atelsk´e vztahy mezi evropsk´ ymi ˇskolami. p. uˇcitelka Zuzana Strejˇckov´a
Mezin´ arodn´ı v´ ymˇ ena Letos na jaˇre naˇse ˇskola uskuteˇcnila zahraniˇcn´ı v´ ymˇenn´ y pobyt se Slovinskou ˇskolou. T´eto akce se u ´ˇcastnilo jeden´act dˇet´ı sedm´ ych a osm´ ych tˇr´ıd. Jmenovitˇe - Singrov´a Renata, Petr Radina, Machurkov´a Anna, Sabo Josef, Drahovzalov´a Tereza, Svatoˇs Jan, Strejˇckov´a Anna, Kureˇs Petr, Nobilisov´a Helena, Surovcov´a Michaela, Koˇsnerov´a Martina. V t´ ydnu od 28.3. do 3.4.2004 se uskuteˇcnila 1. ˇc´ast v´ ymˇenn´eho pobytu Slovinsk´ ych dˇet´ı u n´as, ve Velk´em Oseku. Slovinci byli ubytov´ani v ˇcesk´ ych rodin´ach. Pro vˇsechny byl pˇripraven program projektov´eho typu, zamˇeˇren na zdokonalen´ı komunikace v anglick´em jazyce. Jeho ˇ hlavn´ım motem byla povˇest ” O praotci Cechovi”. Spoleˇcnˇe jsme navˇst´ıvili mˇesta Kol´ın, Prahu, baz´en v Hradci Kr´alov´e a na kolech jsme uspoˇr´adali v´ ylet do Libice nad Cidlinou a Podˇebrad. Slovinˇst´ı ˇz´aci se sezn´amili s naˇs´ı ˇskolou nejen pˇri n´avˇstˇevˇe v´ yuky, ale i pˇri noˇcn´ım span´ı ve tˇr´ıdˇe. A tak´e poznali, jak se ˇzije v ˇcesk´ ych rodin´ach. 2.ˇc´ast probˇehla v ˇcervnov´em t´ ydnu od 6.6. do 12.6.2004, kdy naˇse dˇeti odjely do Sloˇ aci tak´e spali vinska. Slovinsk´a ˇskola se nach´az´ı v pˇredmˇest´ı hlavn´ıho mˇesta Lublanˇe. Z´ v rodin´ach sv´ ych kamar´ad˚ u. Program pro n´as byl zamˇeˇren na pozn´an´ı pˇr´ırodn´ıch kr´as Slovinsk´e zemˇe. Proˇsli jsme Historick´e pam´atky mˇesta Lublanˇe.Vidˇeli jsme n´adhern´e mˇesteˇcko Bled se stˇredovˇek´ ym hradem a pr˚ uzraˇcnˇe modr´ ym jezerem. Lanovkou jsme vyjeli do v´ yˇsky 1535 m a mohli jsme se kochat kr´asou Slovinsk´ ych Alp lyˇzaˇrsk´eho centra Vogel.Spoleˇcnˇe jsme navˇst´ıvili kr´apn´ıkov´e jeskynˇe ”Postojnsk´e jamy”, kter´e n´as pˇrekvapily sv´ ymi obrovsk´ ymi podzemn´ımi prostory. Zastavili jsme se tak´e na prohl´ıdce hˇrebˇc´ına Lipice. Dva dny jsme str´avili u moˇrsk´eho pobˇreˇz´ı v mˇesteˇck´ach Izola, Portoroˇz a Piran. Jelikoˇz n´am poˇcas´ı nesm´ırnˇe pˇr´alo, vˇsichni okusili moˇrsk´e vlny. Mysl´ım si, ˇze dˇeti poznaly spoustu kr´asn´ ych m´ıst tak mal´e zemˇe jako je Slovinsko. Zdokonalily se v samostatnosti komunikovat v ciz´ım jazyce a nav´azaly nov´a pˇr´atelstv´ı. A douf´am, ˇze maj´ı spoustu nezapomenuteln´ ych z´aˇzitk˚ u. p. uˇcitelka Marcela Muniov´a
11
´ ˇ ´ SKOLY ˇ ZPRAVY Z MATERSK E
Svˇ et bez hranic Jako kaˇzdoroˇcnˇe jsme pro dˇeti, kter´e jdou v z´aˇr´ı do ˇskoly, pˇripravily odpoledne pln´e her, soutˇeˇz´ı, zpˇevu a tance. Nechybˇelo ani op´ek´an´ı, noˇcn´ı stopovan´a a span´ı ve ˇskolce bez rodiˇc˚ u. Letoˇsn´ı t´ema bylo ”Svˇet bez hranic”. Pˇr´ıprava her, kreseb, soutˇeˇz´ı a u ´kol˚ u trv´a prakticky po cel´ y rok. Vzhledem k tomu, ˇze ”span´ı” dˇel´ame uˇz p´at´ ym rokem, nebyl to zas tak velk´ y probl´em. Kaˇzdoroˇcn´ım probl´emem vˇsak je u ´bor zamˇestnankyˇ n a uˇcitelek. Ono nen´ı jednoduch´e j´ıt za trpasl´ıka, a pˇritom b´ yt d´amou v nejlepˇs´ıch letech. Letos to bylo o to zaj´ımavˇejˇs´ı, ˇze kost´ ymy n´arod˚ u dorazily pouh´ ych nˇekolik hodin pˇred zah´ajen´ım akce. Vˇsechny jsme se vrhly na velk´ y koˇs a rvaly, braly, tahaly a zkouˇsely, co komu ˇslo nejl´epe k pleti. Kupodivu jsme vˇsechny pˇreˇzily, a v´ ysledek dopadl nad oˇcek´av´an´ı dobˇre, jak m˚ uˇzete vidˇet na fotografii.
Uv´ıt´an´ı rodiˇc˚ u a dˇet´ı jsme zah´ajily kr´atk´ ym proslovem a zpˇevem p´ısn´ı. Rodiˇce se pˇridali aˇz po chvilce, kdy nabrali dech po tom, co n´as spatˇrili v kost´ ymech jako Skota, Araba, ˇ ˇ ıˇ Spanˇ elku, Mexiˇcany, Japonku, C´ nana, a d´ale tak´e ˇsejka, bˇriˇsn´ı taneˇcnici a R´omku. Nutno podotknout, ˇze nˇekteˇr´ı pˇr´ıchoz´ı nez˚ ustali pozadu a pˇriˇsli tak´e v mask´ach. A dokonce i cel´e rodiny. Z´abava se rychle rozjela. Dˇet´ı s chut´ı soutˇeˇzily, za kaˇzd´ y splnˇen´ yu ´kol je totiˇz ˇcekala sladk´a odmˇena. Pˇridali se i ”dospˇel´aci” - ne snad pro chut’ na sladk´e, ale pro pocit b´ yt ’ zase na chviliˇcku d´ıtˇetem. Vˇzdyt pˇr´ıleˇzitost lovit ryby pro Eskym´aka, navl´ekat kor´ale pro ˇcernoˇsskou d´ıvku ˇci zastavit rozzuˇren´eho b´ yka m´ıˇckem, nezaˇz´ıvaj´ı kaˇzd´ y den. 12
Uhodnete, co spojuje vˇsechny lidi na svˇetˇe? ... HLAD. A proto se mezin´arodn´ı osazenstvo vrhlo na ˇceskou klasiku - op´ekan´e buˇrty. Vˇsem chutnalo. A s pln´ ym ˇzaludkem n´as napadaj´ı uˇslechtil´e vˇeci. A co je uˇslechtilejˇs´ıho neˇz hudba a tanec? Ke zpˇevu se pˇridali skoro vˇsichni. Nˇekter´ ym babiˇck´am, kdyˇz slyˇsely p´ısnˇe z ml´ad´ı, naskoˇcil potuteln´ yu ´smˇev na rtu, a v oˇc´ıch se zaleskla i slziˇcka. Z´aˇzitkem pro dˇeti byla i stopovan´a (jiˇz bez rodiˇc˚ u) a hled´an´ı pokladu. Z´aˇzitkem pro sousedy ”mateˇrinky” bylo pozorovat houf dˇet´ı a uˇcitelek v mask´ach, pl´ıˇz´ıc´ıch se Osekem za u ´ˇcelem chycen´ı stopy a splnˇen´ı potˇrebn´ ych u ´kol˚ u. Na dˇeti ˇcekalo jeˇstˇe jedno pˇrekvapen´ı - hygienu, na kterou cel´ y rok tak pˇr´ısnˇe db´ame, vol´ıme tento veˇcer sp´ıˇse v duchu z´ales´ak˚ u - ”umyj si to, co chceˇs, a co je vidˇet”. To uv´ıtali ”kupodivu” pˇredevˇs´ım p´anov´e. A pak uˇz ˇsup do hajan! Jeˇstˇe poh´adku na dobrou noc a sp´at. Dˇetiˇcky hezky na leh´atku a my ostatn´ı na zemi. A ten, kdo si jako Mexiˇcanka z Libice, zapomnˇel spac´ak, pouze pod dˇetskou dekou. Tedy pˇresnˇeji deˇckou. R´ano posledn´ı spoleˇcn´a fotka (v negliˇz´e), sn´ıdanˇe, pˇred´an´ı d´ark˚ u a mls˚ u a pak jiˇz jen - rozlouˇcen´ı s dˇetmi i s rodiˇci a hur´a na pr´azdniny !
ˇ Jana Matˇejkov´a + Alena V´avrov´a Za MS: Upozornˇ en´ı: V´ıce fotografi´ı (a v barvˇe) naleznete na str´ank´ach Velk´eho Oseka ˇ (http://www.velky-osek.cz) - v ˇc´asti Obec - MS.
13
Kryc´ı n´azev ”B Zero” - Nov´e auto z Kol´ına ˇ e republice vrchol´ı rozjezd nov´e automobilky, spoleˇcn´eho projektu automobilek Toyota a PSA V Cesk´ Peugeot Citro¨en. Od bˇrezna pˇr´ıˇst´ıho roku zaˇcnou z kol´ınsk´eho z´avodu vyj´ıˇzdˇet prvn´ı vozy tˇrech svˇetov´ ych znaˇcek. Jak se budou nov´e modely jmenovat, management automobilek st´ale taj´ı. Prozat´ım je koncepce nov´eho vozu oznaˇcov´ ana jako projekt ”B Zero”. A co stoj´ı za spojen´ım tˇechto automobilek? Hlavn´ı hledisko je ekonomick´e. Br´any automobilky opust´ı roˇcnˇe aˇz 300 tis´ıc voz˚ u. Takov´e mnoˇzstv´ı by kaˇzd´a automobilka samostatnˇe velmi tˇeˇzko produkovala a hlavnˇe prod´ avala. Spoleˇcn´ y projekt sn´ıˇz´ı n´aklady na v´ yrobu, a d´ıky tomu bude jedn´ım z hlavn´ıch triumf˚ u vozu n´ızk´ a cena. Japonci a Francouzi tak chtˇej´ı v˚ uz prosadit jako druh´e ˇci tˇret´ı auto do rodiny. V´ yvoj nov´eho automobilu je jiˇz ukonˇcen. Modely voz˚ u budou m´ıt jasnˇe odliˇsenou a specifickou podobu. Nov´ y v˚ uz bude m´ıt u ´plnˇe jin´ y vzhled, neˇz na jak´ y jsme byli dosud zvykl´ı. Automobilka pˇredstav´ı zcela nov´ y koncept mal´ ych mˇestsk´ ych voz˚ u. Z´ akladem bude modern´ı ˇctyˇrsedadlov´ y model, kter´ y bude vynikat nejnovˇejˇs´ımi technologick´ ymi vymoˇzenostmi. Hlavn´ımi krit´erii jsou bezpeˇcnost, spolehlivost, n´ızk´e provozn´ı n´aklady a ohleduplnost k ˇzivotn´ımu prostˇred´ı. Automobily budou vybaveny benzinov´ ymi motory posledn´ı generace o objemu 1.000 cm3, kter´e vyr´ab´ı spoleˇcnost Toyota, a dieselov´ ymi motory o objemu 1.400 cm3 spoleˇcnosti PSA Peugeot Citroen. D´ıky tˇemto motor˚ um bude provoz automobil˚ u velmi u ´sporn´ y. Na jedn´e v´ yrobn´ı lince budou montov´ any tˇr´ıdveˇrov´e i pˇetidveˇrov´e karoserie, kter´e se budou liˇsit vzhledem. Jak je moˇzn´e vyr´ abˇet r˚ uzn´e modely aut na jedn´e v´ yrobn´ı lince? To je specialitou a dom´enou automobilky Toyota. PSA zajiˇst’uje logistiku a v´ ybˇer dodavatel˚ u. Pro v´ yrobu 300 tis´ıc voz˚ u roˇcnˇe bude automobilka zamˇestn´ avat na 3 000 lid´ı. Nˇekomu se tento poˇcet m˚ uˇze zd´at n´ızk´ y, nˇekdo se moˇzn´a ob´av´a vraˇzedn´eho pracovn´ıho tempa. Ve skuteˇcnosti je tak vysok´a efektivita a produktivita pr´ace zajiˇstˇena jedineˇcn´ ym a dokonale propracovan´ ym v´ yrobn´ım syst´emem Toyota Production System (TPS). Tento syst´em se neust´ ale vyv´ıj´ı a optimalizuje. Odstraˇ nuje jak´ekoli zbyteˇcn´e ztr´aty pˇri v´ yrobˇe a ihned upozorˇ nuje na probl´emy, at’ se objev´ı kdekoliv. Co pˇrin´aˇs´ı TPS z´ akazn´ık˚ um, zamˇestnanc˚ um a automobilce? Z´akazn´ık obdrˇz´ı kvalitn´ı automobil v nejlepˇs´ım moˇzn´em pomˇeru ceny a v´ ykonu. Zamˇestnanec prac´ı v syst´emu TPS z´ısk´a dobr´e zach´azen´ı, pracovn´ı uspokojen´ı a jistotu zamˇestn´ an´ı, a to pˇredevˇs´ım d´ıky tomu, ˇze syst´em eliminuje chybovost ve v´ yrobˇe, a t´ım minimalizuje stresy a tlaky. Vyskytnou-li se pˇrece jen nˇejak´e nedostatky, jsou obratem odstranˇeny a okamˇzitˇe zohlednˇeny v cel´em v´ yrobn´ım syst´emu. Dˇeln´ık je schopen na m´ısto jedn´e operace vykonat operac´ı hned nˇekolik, aniˇz ho to stoj´ı u ´sil´ı nav´ıc. V´ yraznˇe se tak eliminuj´ı prostoje. Napˇr. v dobˇe, kdy stroj vykon´av´ a urˇcitou operaci, dˇeln´ık neˇcek´a na jej´ı dokonˇcen´ı, aby ji mohl opakovat, ale vykon´av´a mezit´ım u ´kon jin´ y. Dalˇs´ım z v´ yrazn´ ych prvk˚ u TPS je to, ˇze patˇriˇcn´ y komponent je na m´ıstˇe, kde ho dˇeln´ık potˇrebuje, vˇzdy vˇcas, na st´ ale stejn´em m´ıstˇe a v potˇrebn´em mnoˇzstv´ı. Dˇr´ıve byl vzorem s´eriov´e (p´ asov´e, linkov´e) v´ yroby Ford. Nyn´ı je to v´ yrobn´ı syst´em spoleˇcnosti Toyota. V minulosti to vˇsak byla pr´ avˇe Toyota, stejnˇe jako mnoho jin´ ych v´ yrobn´ıch spoleˇcnost´ı, kter´a pˇreb´ırala syst´em Ford. Toyota syst´em automobilky Ford postupnˇe vylepˇsila a pˇretvoˇrila ve sv˚ uj vlastn´ı, t´emˇeˇr ide´aln´ı. Dnes je syst´em TPS povaˇzov´ an za vrchol svˇetov´ ych v´ yrobn´ıch syst´em˚ u, kter´ y v r˚ uzn´ ych obdob´ach pˇreb´ıraj´ı dalˇs´ı v´ yrobn´ı spoleˇcnosti po cel´em svˇetˇe. V syst´emu s minimalizac´ı chyb a stres˚ u se bude dobˇre pracovat i nov´ ym ˇcesk´ ym zamˇestnanc˚ um. T.V.
************************************************************************** Podzim sv´e barvy za pestˇrejˇs´ı mˇen´ı jak ˇzena kdyˇz jde na maˇskarn´ı ples Chci aby tˇe m´e pol´ıben´ı budilo kaˇzd´e r´ano jako dnes
Odl´etli pt´aci zbyla pr´azdn´a mez kvetlo tam kaprad´ı a jeden pozdn´ı vˇres Chci aby mˇe tv´e pol´ıben´ı budilo kaˇzd´e r´ano jako dnes V. Nezval 14
Oseˇct´ı internacion´alov´e vzpom´ınaj´ı Pod t´ımto n´azvem se budete v dalˇs´ıch ˇc´ıslech 0seˇcanu setk´avat s kr´atk´ ym seri´alem, sestaven´ ym ze vzpom´ınek nˇekolika oseck´ ych fotbalist˚ u. Mˇelo by to b´ yt takov´e mal´e doplnˇen´ı jiˇz vydan´e Historie velkooseck´eho sportu, srovn´an´ı toho, v jak´ ych podm´ınk´ach fotbalist´e r˚ uzn´ ych generac´ı hr´ali, jak tr´enovali, jak´e mˇeli vybaven´ı. Dojde i na nˇekter´e zaj´ımav´e historky z jejich fotbalov´eho i osobn´ıho ˇzivota. Jako prvn´ı bude vzpom´ınat nejstarˇs´ı ˇzij´ıc´ı oseck´ y fotbalista Zdenˇ ek Nov´ ak I. ”Narodil jsem se v Cerhenic´ıch v r. 1921. Tam jsem tak´e zaˇcal s fotbalem, sice jen na pl´acku s partou kamar´ad˚ u, bosky a s hadr´akem, ale s ohromn´ ym z´apalem a zaujet´ım, kaˇzd´ y den aˇz do tmy. V r. 1932 jsme se pˇrestˇehovali do Oseˇcka k Labi, kde si rodiˇce pronajali v´ yletn´ı restauraci. A protoˇze se v Oseˇcku ˇz´adn´ y fotbal nehr´al, zaˇcal jsem za n´ım jezdit na kole do Pˇredhr´ad´ı. Tam se n´as, dvan´acti-, tˇrin´acti-let´ ych kluk˚ u, ujal jeden z hr´aˇc˚ u muˇzstva dospˇel´ ych a zaˇcal s n´ami 2x t´ ydnˇe tr´enovat. To uˇz bylo na opravdov´em hˇriˇsti, s opravdov´ ym fotbalov´ ym m´ıˇcem. Tr´enovali jsme ve vlastn´ım obleˇcen´ı i ve vlastn´ıch bot´ach. Uˇcili jsme se z´aklad˚ um ovl´ad´an´ı m´ıˇce, stopovat, kliˇckovat, pˇrihr´avat na bl´ızko i na d´alku. Hodnˇe ˇcasu jsme vˇenovali stˇrelbˇe, a to z klidu i z pohybu, plac´ırkou, n´artem i tenkr´at obl´ıben´ ym bodlem. A protoˇze se tenkr´at hr´alo hodnˇe po kˇr´ıdlech, uˇcili jsme se centrovat z bˇehu z kˇr´ıdla, ostatn´ı potom z toho centru stˇr´ıleli na branku hlavou i nohama. Hodnˇe jsme hr´ali ”na dvˇe”. Fyziˇcku jsme zvl´aˇst’ netr´enovali, tu jsme mˇeli z toho, ˇze jsme hr´ali fotbal prakticky kaˇzd´ y den, i mimo tr´enink. Z nejˇsikovnˇejˇs´ıch kluk˚ u bylo sestaveno ˇz´akovsk´e muˇzstvo, kter´e vˇsak ˇz´adnou mistrovskou soutˇeˇz nehr´alo, protoˇze tehdy ˇz´adn´e nebyly. Hr´ali jsme pouze pˇr´atelsk´e z´apasy jako pˇredz´apas dospˇel´ ym nebo jsme jezdili na kolech hr´at ”pˇr´atel´ak” do nˇekter´e bl´ızk´e vsi. Prvn´ı dresy n´am uˇsily naˇse maminky z ˇcerven´ ych sokolsk´ ych koˇsil, ke kter´ ym pˇriˇsily b´ıl´e l´ımeˇcky a b´ıl´e lemov´an´ı na ruk´avy. K triˇck˚ um n´am uˇsily b´ıl´e tren´ yrky a dresy byly na svˇetˇe. Tak´e boty jsme mˇeli vlastn´ı. Podobn´e to bylo i v dorostu, kam jsme ve vˇeku 15 let automaticky pˇreˇsli. Ani tam jsme nehr´ali ˇz´adnou soutˇeˇz, jenom pˇr´atelsk´e z´apasy. Hr´ali jsme vˇsak uˇz v klubov´em obleˇcen´ı i obut´ı, kter´e jsme zdˇedili po dospˇel´ ych. Jen pro ilustraci pop´ıˇsu, jak tehdy vypadaly kopaˇcky. Byly to koˇzen´e boty nad kotn´ıky s tvrdou ˇspiˇckou, kter´e velmi dobˇre umoˇzn ˇovaly kopy bodlem, hr´aˇc vˇsak v nich nemˇel ˇ ˇz´adn´ y cit v noze. Spunty byly tvoˇreny nˇekolika koˇzen´ ymi p´asky, pˇribit´ ymi hˇreb´ıˇcky k podr´aˇzce. Na tyto p´asky bylo opˇet hˇreb´ıˇcky pˇribito do v´ yˇsky 8 mm nˇekolik koˇzen´ ych koleˇcek o pr˚ umˇeru asi 15 mm, kter´a mˇela zabraˇ novat uklouznut´ı hr´aˇce na mokr´em ter´enu. Tyto ˇspunty se velmi brzo opotˇrebily nebo uvolnily, takˇze spr´avce rekvizit mˇel st´ale co ˇ dˇelat. Casto se tak´e st´avalo, ˇze hˇreb´ıˇcky pronikly skrz podr´aˇzku aˇz do nohy hr´aˇce, a to nebylo nic pˇr´ıjemn´eho. A jeˇstˇe nˇeco o m´ıˇci, se kter´ ym se tenkr´at fotbal hr´al. Obal byl seˇsit´ y z koˇzen´ ych d´ılk˚ u a uzav´ıral se zaˇsnˇerov´an´ım koˇzen´ ym ˇrem´ınkem pomoc´ı tzv. ˇzengle. Do tohoto obalu byla vloˇzena gumov´a duˇse s asi 8 cm dlouh´ ym ˇslahounkem, kter´ ym se hustilkou na kolo duˇse nafukovala, a kter´ y se potom zasunul do obalu. Koˇzen´ y obal snadno nas´aval vodu, takˇze za deˇstˇe pˇeknˇe zvˇetˇsoval svou v´ahu. M´ıˇce mˇely kr´atkou ˇzivotnost, brzo mˇenily sv˚ uj objem i tvar, byly ˇsiˇsat´e. Stehy mezi koˇzen´ ymi d´ılky praskaly, takˇze ˇcasto doch´azelo k poˇskozen´ı gumov´e duˇse. Koˇzen´ y obal se oˇsetˇroval kr´emem na boty. Jeˇstˇe v dorosteneck´em vˇeku jsem byl s nˇekolika dalˇs´ımi spoluhr´aˇci zaˇrazen do muˇzstva 15
dospˇel´ ych SK Pˇredhr´ad´ı. Tam jsem vˇsak hr´al jen jeden rok. V roce 1939 mˇe spolu s Literou ˇ koupila za 2500 Kˇc Viktorie Velk´ y Osek, kter´a pr´avˇe postoupila do I.A tˇr´ıdy PSZF. Asi jsem nehr´al ˇspatnˇe, protoˇze jsem se zabydlel na prav´em kˇr´ıdle vedle takov´ ych v´ yborn´ ych fotbalist˚ u jako byli Chyba, Melichar, Musil a Vondra. Hr´ali jsme na star´em ˇ hˇriˇsti na Sanghaji (dnes tam stoj´ı z´avod Elektrizace), a asi ne ˇspatnˇe, protoˇze n´avˇstˇevy 500 div´ak˚ u na z´apas nebyly vz´acnost´ı. Povrch hˇriˇstˇe byl hlinit´ y, m´ısty s drnovit´ ym tr´avn´ıkem. Za brankou, smˇerem k ˇzelezniˇcn´ı trati, st´aly dˇrevˇen´e kabiny, jedna pro dom´ac´ı, druh´a pro hosty a tˇret´ı pro rozhodˇc´ıho. Jestliˇze hr´al dorost pˇredz´apas, musela muˇzstva dospˇel´ ych poˇckat, aˇz se kabiny uvoln´ı a teprve potom se mohli j´ıt hr´aˇci pˇrevl´ekat. Kv˚ uli lepˇs´ı izolaci byly kabiny pobity ”veloskami”, izolaˇcn´ımi deskami z dˇrevˇen´ ych hoblin a betonu, vyr´abˇen´ ymi v m´ıstn´ı tov´arnˇe (pozdˇeji ISOL). Um´ yv´arna pod ˇsir´ ym nebem byla tvoˇrena ˇzelezn´ ymi koryty se studenou vodou. Toalety tvoˇrily dva such´e z´achody vzadu za kabinami. Tr´enovali jsme 2x t´ ydnˇe pod veden´ım starˇs´ıch hr´aˇc˚ u, pˇredevˇs´ım Fr. Musila. Tenkr´at se hr´al u ´toˇcn´ y fotbal, a tak se tr´enovala hlavnˇe stˇrelba vˇsemi zp˚ usoby a ze vˇsech pozic, pasy na kˇr´ıdlo a n´asledn´ y centr pˇred brankou, spojen´ y se stˇrelbou hlavou. Hlavnˇe jsme vˇsak hr´ali na dvˇe branky, mohli jsme hr´at na cel´e hˇriˇstˇe, protoˇze s n´ami chodili tr´enovat i dorostenci, a hr´aˇc˚ u bylo dostatek. Po pˇrestupu do Oseka jsem bydlel se svou matkou a bratrem Jarkou st´ale u Labe, zamˇestn´an jsem byl v ”ˇzelez´arnˇe” fy Jouza. Na z´apasy jsme jezdili vˇetˇsinou vlakem, ˇ y osobn´ımi auty. Hr´alo se z´asadnˇe do bliˇzˇs´ıch m´ıst n´as nˇekdy dovezli p. Mˇelnick´ y a p. Cern´ v nedˇeli, sobota byla pracovn´ım dnem. Vzpom´ın´am, ˇze napˇr. na z´apasy do Semil nebo Turnova jsme odj´ıˇzdˇeli v pˇet hodin r´ano a vraceli jsme se o p˚ ulnoci. A v pondˇel´ı r´ano do pr´ace. J´ıdlo jsme si vezli kaˇzd´ y s sebou, ˇz´adn´e diety jsme nedost´avali, nanejv´ yˇs nˇeco k pit´ı. Cestovn´e platil klub. Pen´ıze na ˇcinnost z´ısk´avala Viktorie od mecen´aˇs˚ u, nejvˇetˇs´ım byl p. Vykydal, majitel velkoobchodu elektro. Drobn´ ymi ˇc´astkami pˇrisp´ıvali i oseˇct´ı obchodn´ıci a ˇremesln´ıci. Hlavn´ım zdrojem vˇsak byl pˇr´ıjem z taneˇcn´ıch z´abav, ples˚ u, nedˇeln´ıch odpoledn´ıch taneˇcn´ıch ˇcaj˚ u a divadeln´ıch pˇredstaven´ı, jejichˇz poˇradatelem byla Viktorie. I. A tˇr´ıdu jsem s Viktorkou hr´al do poloviny r. 1942, kdy jsem byl Nˇemci tot´alnˇe nasazen na nucen´e pr´ace do Rakouska, do stroj´ırensk´eho podniku v Neudorfu u V´ıdnˇe. ˇ Ani tam jsem fotbalovˇe nezah´alel, jeˇstˇe s dalˇs´ımi Cechy jsem hr´al za firemn´ı jeden´actku. V r. 1944 Nˇemci pˇrestˇehovali tov´arnu na Slovensko, do Dubnice nad V´ahom. Tam uˇz jsme fotbal nehr´ali, Nˇemci veˇsker´e mimopracovn´ı aktivity zak´azali. Po skonˇcen´ı v´alky a n´avratu z nucen´ ych prac´ı jsem opˇet zaˇcal hr´at fotbal za Viktorku. Zamˇestn´an jsem byl ve firmˇe sv´eho str´ yce v Praze. Kdyˇz byla v r. 1952 tato firma zn´arodnˇena, vr´atil jsem se do Oseka, a zaˇcal pracovat v z´avodˇe INGSTAV (SVIS, Vodn´ı stavby), kde pracovalo hodnˇe oseck´ ych hr´aˇc˚ u i funkcion´aˇr˚ u. V r. 1951 jsem se oˇzenil a pamatuji se, ˇze pˇr´ımo na svatebn´ı hostinu mi delegace Viktorie pˇrinesla svatebn´ı dar - r´adio, a z´aroveˇ n jsem byl poˇz´ad´an, abych odpoledne (bylo to v nedˇeli) jel hr´at do Velimi. Tentokr´at vˇsak pˇred fotbalem dostala pˇrednost ˇ novomanˇzelka. Po svatbˇe jsme deset let bydleli v domku u Spink˚ u (Olda byl vynikaj´ıc´ım hr´aˇcem Viktorie a jedn´ım z jej´ıch zakl´adaj´ıc´ıch ˇclen˚ u). V r. 1946 pˇriˇsel do Viktorie z Pˇredhr´ad´ı m˚ uj bratr Jaroslav, v´ ymˇenou za Literu. Hr´ali
16
jsme I. B tˇr´ıdu, koncem 40. let jsme dokonce v KP II. tˇr. jezdili hr´at do Prahy. Nezapomenu na z´apas s Teslou XIII ve Straˇsnic´ıch. Dom´ac´ı mˇeli drtivou pˇrevahu, hr´alo se st´ale na naˇs´ı polovinˇe. Brank´aˇr Jech vˇsak podal vynikaj´ıc´ı v´ ykon, Praˇz´aci mu nemohli d´at g´ol. N´am se podaˇrilo ˇctyˇrikr´at poslat dlouh´ ym pasem do u ´niku ”Sirotka” Kub´ıˇcka, kter´ y ˇcekal na p˚ ul´ıc´ı ˇc´aˇre. Ten unikl obr´anc˚ um, a dal ˇctyˇri g´oly. Takˇze jsme 4:0 vyhr´ali, aˇckoliv jsme se cel´ y z´apas br´anili. A jeˇstˇe nˇeco o Josefu Kub´ıˇckovi, kter´emu nikdo neˇrekl jinak neˇz Sirotku. Byl to typick´ y koncov´ yu ´toˇcn´ık-stˇrelec. Menˇs´ı postavy, podsadit´ y, rychl´ y a tvrd´ y. Moc toho nenabˇehal, z´asadnˇe se nevracel br´anit. Kdyˇz se ale dostal ke stˇrelbˇe, tak to vˇzycky zav´anˇelo g´olem. Povˇestn´e byly zvl´aˇst’ jeho trestˇ n´aky, to si udˇelal kopeˇcek z hl´ıny, na nˇej posadil m´ıˇc a n´artem poslal na branku r´anu ”jako z dˇela”. Na star´em hˇriˇsti jsme hr´ali jeˇstˇe na jaˇre 1949, na podzim uˇz se hr´alo na nov´em hˇriˇsti u lesa. Jako kabiny tam hr´aˇc˚ um i rozhodˇc´ım slouˇzil star´ y ˇzelezniˇcn´ı vag´on, kter´ y byl postaven vlevo od vchodu na hˇriˇstˇe. V rohu st´aly provizorn´ı ”kadibudky”. V rozestavˇen´e tribunˇe, jej´ıˇz stavba zaˇcala v r. 1947, byla d´ana do provozu alespoˇ n um´ yv´arna se studenou vodou, tepl´a byla zavedena aˇz po ˇcase. Kabiny byly dokonˇceny pozdˇeji, a cel´a tribuna aˇz koncem 50. let. N´avˇstˇevy na nov´em hˇriˇsti se pohybovaly kolem 400 div´ak˚ u, dobr´ y fotbal st´ale t´ahl. Za Viktorku jsem hr´al do r. 1961, tedy do sv´ ych 40 let. V t´e dobˇe jsme se tak´e ˇ odstˇehovali od Spink˚ u do nov´e druˇzstevn´ı bytovky u ˇskoly. Dalˇs´ıch 30 let jsem potom ve v´ yborn´e partˇe funkcionaˇril, ve v´ yboru fotbalov´eho odd´ılu jsem pracoval aˇz do r. 1991. Potom uˇz jsem na fotbal chodil (ze sv´eho domku v Zahradn´ı ulici) jenom jako div´ak. A chod´ım tam ve sv´ ych 83 letech se zbytkem sv´ ych spoluhr´aˇc˚ u a kamar´ad˚ u dodnes. Za nejlepˇs´ıho hr´aˇce, se kter´ ym jsem ve Viktorce hr´al, povaˇzuji Frantiˇska Musila. Dalˇs´ımi v´ yborn´ ymi fotbalisty, se kter´ ymi jsem se potkal jako hr´aˇc, funkcion´aˇr nebo div´ak, byli Melichar, Chyba, Mal´aˇcek, Bejlek, bratˇri Patoˇckov´e, Matˇej´ıˇcek, m˚ uj bratr Jarka, Vil´ımek, ˇ Jan Nigrin, V. Spinka, Frant. Konyvka a jeˇstˇe mnoho dalˇs´ıch. M´ ym nejlepˇs´ım kamar´adem ˇ v Oseku byl Jindra Cerven´ y. Pokraˇcovateli rodinn´e tradice Nov´ak˚ u ve Viktorce byl m˚ uj syn Zdenˇek II., potom jeho syn a m˚ uj vnuk Zdenˇek III. a moˇzn´a j´ım bude i jeho syn a m˚ uj pravnuk Zdenˇek IV.” Potud vzpom´ınky Zdeˇ nka Nov´aka I. Zb´ yv´a jen dodat, ˇze hned po pˇr´ıchodu do Velk´eho Oseka se Zdenˇek zabydlel na prav´em kˇr´ıdle pravdˇepodobnˇe nejlepˇs´ıho u ´toku, jak´ y kdy Viktorka mˇela, a stal se jedn´ım z nejlepˇs´ıch stˇrelc˚ u. I v pozdˇejˇs´ıch pov´aleˇcn´ ych letech patˇril k nejlepˇs´ım hr´aˇc˚ um Viktorky. Povaˇzuji za ˇcest, ˇze jsem si s n´ım na sklonku jeho aktivn´ı kari´ery mohl zahr´at v 1. muˇzstvu, tenkr´at Tatranu. Po skonˇcen´ı aktivn´ı kari´ery, na rozd´ıl od vˇetˇsiny hr´aˇc˚ u, kteˇr´ı skonˇcili s aktivn´ım fotbalem, pracoval potom dlouh´a l´eta ve v´ yboru fotbalov´eho odd´ılu. M˚ uˇzeme proto konstatovat, ˇze investice 2500,- Kˇc, kter´e Viktorie zaplatila za jeho pˇrestup, se j´ı bohatˇe vyplatila. Zdeˇ nka Nov´aka zpov´ıdal a jeho vzpom´ınky upravil ˇ u V´aclav Zid˚
17
Dˇejiny spolku ryb´aˇr˚ u ve Velk´em Oseku - pokraˇcov´an´ı z Oseˇcanu 2/2004 ˇ ´I SPOLKU V. HOSPODAREN V.1 Nakupov´an´ı n´asady V prvn´ıch letech existence spolku se n´asada nekupovala, protoˇze spolek jeˇstˇe nevlastnil ˇz´adnou vodu. Prvn´ı z´apis o koupi n´asady je z 16.2.1928. Ryb´aˇrsk´a unie dodala spolku 75 kg kapˇr´ı n´asady po 0,25 kg. Na v´ yborov´e sch˚ uzi 16.2.1929 bylo schv´aleno nakoupit 30 ks u ´hoˇr´ı n´asady. V kvˇetnu t´ehoˇz roku doˇsla n´asada l´ın˚ u - 440 ks o v´aze 15 kg. Z let 1930-33 v knize ˇz´adn´e z´apisy o n´akupu nejsou. Teprve v roce 1934 ˇ je zaps´ano, ˇze se nakoup´ı 40 kg kapˇr´ı n´asady z v´ ylovu v Zehuˇ nsk´em rybn´ıku. Nakonec bylo ale nakoupeno 40 kg ˇstiˇc´ı n´asady a dvˇe voznice pleveln´ ych ryb (bˇelice a cejn). Na valn´e hromadˇe 17.1.1935 bylo schv´aleno koupit 1 kg kapˇr´ı n´asady, 10 kg cejna velk´eho a 50 kg kapr˚ u. Na rok 1936 bylo stanoveno nasadit do M´aˇcidla jen kapˇr´ı n´asadu. Do Star´eho Labe se n´asada nedala, protoˇze by se muselo pˇredem upravit tak, aby pˇri stoup´an´ı vody n´asada neunikala. 20.3.1936 bylo nakoupeno od Klubu sportovn´ıch ryb´aˇr˚ u v Kol´ınˇe 70 kg kapˇr´ı n´asady (242 ks) a vpuˇstˇeno do M´aˇcidla. Pˇresto, ˇze bylo rozhodnuto d´avat do M´aˇcidla jen kapˇr´ı n´asadu, bylo tam 9.4.1936 vpuˇstˇeno 2,3 kg cand´at´ı n´asady. D´ale bylo v t´emˇze roce objedn´ano 2500 ks u ´hoˇr´ı n´asady ”Mont´e”. Roku 1937 bylo zakoupeno 70 kg kapˇr´ı n´asady o v´aze 10-25 kg a 10 kg cejna velk´eho. V roce 1938 se opˇet kupovala kapˇr´ı n´asada o v´aze 40 kg (386 ks), z toho se dalo do M´aˇcidla 320 ks a do Star´eho Labe 66 ks. Roku 1939 bylo koupeno 350 ks kapˇr´ıho pl˚ udku, 126 ks l´ına a 1466 ks kapr˚ u. V roce ´ 1941 bylo objedn´ano 400 ks kapra a 200 ks l´ına. Udaje o n´akupu n´asady z let 1942 a 1943 chyb´ı. Dalˇs´ı z´apisy jsou aˇz z roku 1944. Bylo zakoupeno 1500 ks kapˇr´ıho pl˚ udku, 500 ks kapˇr´ı n´asady a 1000 ks pl˚ udku cejna. V roce 1946 bylo zakoupeno 973 ks n´asady u ´hoˇr˚ u o v´aze 40 kg a 576 ks n´asady kapra o v´aze 40 kg. Obˇe n´asady byly d´any do Labe. V roce 1947 bylo vysazeno 30 kg l´ına, 40 kg kapra a 40 kg u ´hoˇre. V n´asleduj´ıc´ım roce 1948 bylo u pana Hul´ıka zakoupeno 41 kg kapˇr´ı n´asady (860 ks). M´aˇcidlo bylo v tomto roce obsazeno celkem 1560 ks kapˇr´ı n´asady. Roku 1949, kdy byl oseck´ y spolek jiˇz poboˇckou kol´ınsk´ ych ryb´aˇr˚ u, mˇel spolek za u ´kol vysadit do M´aˇcidla 9000 ks ˇstiˇc´ıho pl˚ udku a po roce je pˇresadit do tekouc´ı vody - tedy do Labe. V roce 1950 se mˇel do Labe nasadit na zkouˇsku cejn velk´ y a tak´e bylo objedn´ano 100kg kapˇr´ı n´asady K2 (ˇsupin´aˇci). Z toho se dalo 52 ks do Star´eho Labe a 180 ks do M´aˇcidla. Ze z´apis˚ u tedy vypl´ yv´a, ˇze se osazovalo hlavnˇe Velk´e M´aˇcidlo, m´enˇe Star´e Labe a jen obˇcas Mal´e M´aˇcidlo. Teprve kdyˇz spolek z´ıskal ˇc´ast Labe, d´avala se n´asada i do Labe. V.2 Udrˇzov´an´ı spolkov´ ych vod Po z´ısk´an´ı vod ke sportov´an´ı se museli ˇclenov´e o spolkov´e vody tak´e starat. Protoˇze M´aˇcidlo a Star´e Labe vlastnˇe spolku pronaj´ımala obec, byli ˇclenov´e spolku nˇekdy poˇz´ad´ani pˇr´ımo od ˇclen˚ u obecn´ıho zastupitelstva, aby provedli urˇcit´e u ´pravy spolkov´ ych vod. Vˇetˇsinou ale ˇclenov´e spolku organizovali u ´pravu vod sami. Prvn´ı u ´pravy prob´ıhaly roku 1928, kdyˇz na valn´e hromadˇe 3.2.1928 byla navrˇzena u ´prava stavidel pro zadrˇzen´ı vody v M´aˇcidle a Star´em Labi. Tak´e byla obci zasl´ana ˇz´adost o vysek´an´ı roˇst´ı a o k˚ uly na opravu hr´aze a stavidel ”u Bezdˇekov´ ych”. V t´eto souvislosti bylo usneseno, ˇze kdo pˇrijde pracovat na opravˇe stavidel a hr´aze, bude do spolku zaps´an jako nov´ y ˇclen. D´ale se upravilo stavidlo u Pinkasov´ ych. Pr´ace na spolkov´ ych vod´ach se mˇel u ´ˇcastnit kaˇzd´ y ˇclen a kdo nemohl pracovat, zaplatil penˇeˇzitou ˇc´astku. - pokraˇcov´an´ı v dalˇs´ım ˇc´ısle Oseˇcanu
18
Kv´ız pro voln´e chv´ıle 1. V´ıte, odkud poch´az´ı popov´a zpˇevaˇcka Celine Dion? a) z Mexika b) z Kanady c) z Izraele 2. Vzpomenete si, kdy padla berl´ınsk´a zed’? a) 1988 b) 1989 c) 1990 3. Jak se naz´ yv´a m´ısto, kde je uloˇzen zlat´ y poklad USA? a) Fort Gold b) Fort Cash c) Fort Knox 4. Zn´ate botanick´ y n´azev pampeliˇsky? Je to ... l´ekaˇrsk´a. a) chmyˇrivka b) smet´anka c) hvˇezdnice 5. V´ıte, kde se konala v r. 1951 prvn´ı Mezin´arodn´ı automobilov´a v´ ystava? a) Frankfurt b) Eifel c) Luˇzice 6. Jepice ˇzij´ı ˇcasto jen nˇekolik hodin. Jak dlouho trv´a v´ yvoj od larvy k dospˇel´emu jedinci? a) 1-3 dny b) 1-3 mˇes´ıce c) 1-3 roky 7. Kter´ y z ryt´ıˇr˚ u kulalat´eho stolu v legendˇe o svat´em gr´alu mˇel milostn´ y pomˇer se ˇzenou kr´ale Artuˇse? a) Lancelot b) Gawain c) Galahad ˇ 8. Kdo ˇrekl:”Zena hledaj´ıc´ı manˇzela jest nejˇsetrnˇejˇs´ı ze vˇsech dravc˚ u”? a) K. H. Borovsk´ y b) G. B. Shaw c) V´aclav Havel 9. V´ıte, kdy byl zah´ajem provoz na prvn´ı elektrick´e dr´aze vybudovan´e Fr. Kˇriˇz´ıkem na Letn´e? a) 1891 b) 1892 c) 1890 10. U jak´e ˇreky stoj´ı sk´ala, ze kter´e podle legendy d´ıvka Lorelei l´akala n´amoˇrn´ıky sv´ ym sv˚ udn´ ym zpˇevem? a) u Mohanu b) u R´ yna c) u Mosely 11. V´ıte, kdo je autorem rom´anu ”Idiot”? ˇ a) L. N. Tolstoj b) A. P. Cechov c) F. M. Dostojevskij 12. Co v´am ˇr´ık´a slovo ”fuga”? a) barokn´ı forma b) star´ y dechov´ y n´astroj
c) renesanˇcn´ı vok´aln´ı forma
(Spr´avn´e odpovˇedi najdete na str. 20)
Cit´aty pro kaˇzd´ y den ”Muˇz je tak star´ y, jak se c´ıt´ı, ˇzena tak star´a, jak vypad´a.” (M.Collins)
...
”Nejhorˇs´ı nen´ı, kdyˇz nˇekomu pukne srdce. Srdce jsou od toho, aby pukala; nejhorˇs´ı je, kdyˇz nˇekomu srdce zkamen´ı.” (O.Wilde)
19
Zaj´ımavosti Mozkov´ y navig´ ator L´ekaˇri v praˇzsk´e nemocnici Na Homolce maj´ı k dispozici poˇc´ıtaˇcem ˇr´ızen´ y navigaˇcn´ı syst´em, s jehoˇz pomoc´ı operuj´ı mozek a p´ateˇr. ”Pomoc´ı nˇej vid´ıme poˇskozen´e ˇc´asti mozku, i jeho funkˇcn´ı oblasti. Proto m˚ uˇzeme smˇerovat operaci tak, abychom nepoˇskodili d˚ uleˇzit´a mozkov´a centra, napˇr´ıklad centrum ˇreˇci a pohybu. Syst´em pom´ah´a pˇredevˇs´ım pˇri operac´ıch n´ador˚ u. praskl´ ych c´ev, ale i pˇri operac´ıch u epileptik˚ u.” Prim´aˇr Dbal´ y pˇredpov´ıd´a, ˇze pˇr´ıstroj poslouˇz´ı i pˇri terapii kmenov´ ymi buˇ nkami - d´ıky nˇemu totiˇz bude moˇzn´e pˇresnˇe stanovit, kam buˇ nky um´ıstit, aby poˇskozenou ˇc´ast mozku obnovily. Zdroj - RDA inc. Novˇ e na zniˇ cen´ e plot´ enky L´ekaˇri z Krajsk´e nemocnice v Liberci ned´avno provedli jako prvn´ı v post-komunistick´ ych zem´ıch unik´atn´ı operaci: ˇctyˇriapades´atilet´e pacientce nahradili meziobratlovou plot´enku nov´ ym typem plot´enky umˇel´e. ”Lid´e jsou po z´akroku plnˇe hybn´ı, coˇz je proti dˇr´ıvˇejˇs´ım postup˚ um v´ yrazn´ y pokrok”, ˇr´ık´a prim´aˇr libereck´e neurologie Petr Suchomel. ”Operace se nav´ıc zkr´atila za tˇr´ı hodin na ˇctyˇricet minut. Pracovn´ı neschopnost by nemˇela trvat d´ele neˇz tˇri mˇes´ıce.” Pacientka, kter´e hrozilo ochrnut´ı, si pochvalovala, ˇze hned po z´akroku pocit’ovala v´ yrazn´e zm´ırnˇen´ı obt´ıˇz´ı. Libereˇct´ı l´ekaˇri uˇz tak´e novou metodou odoperovali dalˇs´ı nemocn´e. Jejich pracoviˇstˇe se zaˇradilo mezi osm dalˇs´ıch v Evropˇe, kde se nov´a metoda m˚ uˇze pouˇz´ıvat. Zdroj - MF Dnes S hygienou to nepˇ reh´ anˇ ejte V l´ekaˇrsk´ ych kulo´arech se o tom mluv´ı st´ale ˇcastˇeji - dˇeti by nemˇely vyr˚ ustat v aseptick´em prostˇred´ı, protoˇze kontakt se ˇsp´ınou posiluje imunitn´ı syst´em. Zvl´aˇst’ u mal´ ych dˇet´ı by tak´e pˇrirozen´ y stav pokoˇzky nemˇelo naruˇsovat ˇcast´e mydlen´ı. Nˇemeck´ y ˇcasopis ˇ st´ı odborn´ıci doporuˇcuj´ı dokonce p´ıˇse, ˇze staˇc´ı jedno koup´an´ı nebo sprchov´an´ı za t´ yden. Ceˇ myt´ı m´ ydlem obden. Antibakteri´aln´ı m´ ydla a ˇcist´ıc´ı prostˇredky do dom´acnost´ı nepatˇr´ı. Lid´e, kteˇr´ı pouˇz´ıvaj´ı tyto m´ ydla kaˇzd´ y den, trp´ı infekˇcn´ımi chorobami stejnˇe ˇcasto jako ostatn´ı. Zdroj - Annals od international medicine Kv´ız - spr´ avn´ e odpovˇ edi: 1b, 2b, 3c, 4b, 5a, 6c, 7a, 8b, 9a, 10b, 11c, 12c Podklady pro kv´ız, zaj´ımavosti a cit´aty dodala p. Libuˇse Kirchnerov´a
20
