PODSTATA A ÚLOHA PRÁVA Úvod do práva
O ekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní, v em spo ívá odlišnost mezi morálními a právními normami, od vodní ú el sankcí p i porušení právní normy rozlišuje fyzickou a právnickou osobu, uvede jejich p íklady uvede, které státní orgány vydávají právní p edpisy i jak a kde je uve ej ují, rozlišuje základní a provád cí právní p edpisy vymezí podmínky vzniku a zániku d ležitých právních vztah (vlastnictví, pracovní pom r, manželství) i práva a povinnosti ú astník t chto právních vztah rozlišuje funkce a úkoly advokát , notá a soustavy soud , uvede p íklady právních problém , s nimiž se na n mohou ob ané obracet Užite né internetové adresy: www.justice.cz - oficiální stránky Ministerstva spravedlnosti a eského soudnictví, najdete zde odkazy na ministerstvo, Státní zastupitelství, celou soustavu soud R, V ze skou službu, Rejst ík trest apod. www.statnisprava.cz www.portal.gov.cz - oba servery odkazují na kompletní seznam státních institucí www.epravo.cz - p ehledné stránky jak už název napovídá o právu, najdete zde teoretické i praktické informace (nap . oddíly Právo a bydlení, Právo a podnikání, Zdraví a rodina…) Další odkazy a adresy najdete v textu a u úkol a otázek. Právo
Všichni sice víme a tak n jak cítíme, co to je právo, co to znamená mít i nemít právo na n co, být v právu, p esto vlastn nikdo, ani soudci Ústavního soudu, ani profeso i právnických fakult nemohou s ur itostí vymezit, co P ESN právo je. V podstat je to záležitost toho, co vše pod tento pojem zahrneme. úkol: Napište krátkou úvahu na téma nap . Co je to právo? Co to znamená „být v právu“? Co je to spravedlnost? Pro je spravedlnost slepá? je spravedlnost slepá? Sk. práce/ téma na diskusi/ téma na úvahu: Co je to p irozené právo? Existují n jaká práva „vrozená“ lidem, samoz ejmá, platná bez ohledu na as a prostor? Právo se neustále vyvíjí, je sou ástí lidské civilizace a kultury. Je to jev, bez n jž bychom si dnešní spole nost t žko dokázali p edstavit. Lze ho zkoumat a vykládat mnoha metodami a z t ch nejr zn jších úhl . ada dnešních p edpis má své ko eny v hlubokém dávnov ku (viz nap . desatero a trestní zákon), na druhou stranu se však neustále vyvíjí a reaguje na nové situace a otázky (nap . problematika klonování). úkol: Najdi další p íklady „starých, tradi ních ko en “ v sou asném právu a zárove p íklady, kdy právo musí pružn reagovat na sou asný sv t. Sk. práce:
další
Rozd lte t ídu na „staromilce- konzervativce“, jejichž úkolem bude nalézt co nejvíce souvislostí dnešního práva s historickými prameny i s odkazy k mýt m, pohádkám a pod., a na „novátory“, kte í se zam í na nejaktuáln jší témata, na n ž musí právo n jak reagovat i kde zrovna probíhají úpravy. Na konfrontaci sledujte vztah práva k aktuální situaci a zárove jeho nad asovost. Tradi n se rozlišují dva pohledy na právo: Subjektivní právo znamená oprávn ní, které nám právo dává, možnost každého z nás, chovat se i nechovat ur itým zp sobem. D ležité je, že se každý z nás m že rozhodnout, zda bude i nebude jednat v souladu s právem (viz Kant v imperativ a sv domí). Subjektivní právo znamená to, co z práva pro nás vyplývá- možnost n co konat, nekonat, požadovat, získat. Pochopiteln jak praví stará pravda: svoboda jedince kon í na hranicích svobody druhého a stejn tak subjektivní právo jednoho vstupuje do kontaktu se subjektivním právem druhých. Objektivní právo je soubor všech obecn závazných norem, všech pravidel, co smíme i nesmíme, p íkaz , zákaz a na ízení. Jsou závazná pro všechny, tzn. že se jimi musí ídit všichni lenové spole nosti, i ti, kterým se tato pravidla nelíbí, mají jiný názor. Objektivní právo najdeme vt leno do právních norem- viz níže. Krom definování toho, co se smí a co ne, objektivní právo stanovuje také, co se stane, když „neposlechnete“- tj. objektivní právo definuje také sankce za porušení pravidel. Obvykle se jako právo ozna uje ur itý uspo ádaný soubor právních norem. Pak se však musíme ptát, co znamená pojem právní norma? Právní normy jsou pravidla chování, která stanoví, že n co má být tak i onak uspo ádáno. Právní norma má státem uznanou formu a její zachování je státní mocí vynutitelné. Vznik normativních právních akt (tj. právních norem) je výsledkem legislativního procesu, tj. procesu navrhování, schvalování a p ijetí právních norem. Pro normativní akty existuje celá ada názv : právní ád, právní p edpisy, zákony a podzákonné normy, obecn závazné právní p edpisy apod. V této terminologii jsou jisté nesrovnalosti, v podstat lze íci, že co u ebnice práva, to jiný terminologický odstín (s tím se však p i studiu zejména v oblasti humanitních v d musíme smí it...). Právní normy jsou vnit n strukturovány a mohou obsahovat tyto prvky (n které normy obsahují všechny, jiné nap . jen n které): 1. hypotéza- stanovuje, jakých podmínek se daná norma týká, za jakých podmínek bude pravidlo chování realizováno. Podle zp sobu, jak je toto chování vymezeno, rozlišují se právní normy zavazující a oprav ující. úkol: Na základ významu slov „zavazující“ a „oprav ující“ vysv tli, eho se týkají tyto normy a pokus se uvést p íklad. 2. dispozice- to je p ímo ono pravidlo chování, které íká, kdo má jaké oprávn ní i povinnost 3. sankce- když nesplníš, nedodržíš, porušíš, tak... Právo a morálka Stát právními normami upravuje pouze takové vztahy, které vyžadují „asistenci“ státu, tj. spole enské vztahy, v nichž je nutné za p isp ní státní moci poskytovat jejich ú astník m právní pomoc, ochranu.
Pokud nejsou ostatní spole enské vztahy právem upraveny, pak nezbývá, než posuzovat dané situace podle norem morálních. Dodržování morálních norem sice není státní mocí vynutitelné, ale podle Kantova imperativu, ídit se jimi musíme, a neptejte se pro , dob e víte pro ... Pom r mezi morálkou a právem by mohla vystihnout ok ídlená v ta: Právo je minimum morálky- tj. právo by m lo vymezovat tu dolní „nepodkro itelnou“ mez morálky, kdy její „podkro ení“ znamená ohrožení druhých, ohrožení spole nosti, tudíž lze p edpokládat, že p ijde zásah státu- sankce. úkol/sk. práce: Zamyslete se nad vztahem morálky a práva. Naleznete takové oblasti lidského života, kam právo nem že „sáhnout“, ale morálka ano? Viz. „z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranovi není zlo inem“ (in Vyšší princip). Znáte antický p íb h tragédie hrdinky Antigony? V tomto p íb hu se st etává právo „pozemské“ s ádem vyšším, „božským“, ale zárove i „obecn lidským“ nebo chcete-li „mravním“. Zrekonstruujte spole n její p íb h a prodiskutujte podstatu tohoto tragického konfliktu. Antické tragedie v bec otevírají velmi zajímavým zp sobem otázku lidské viny, zlo inu a trestu. Nalezn te další mýtické p íb hy s touto tematikou. Právní síla a právní ád Jednotlivé právní normy se od sebe liší tím, která je „siln jší“, tj. má vyšší platnost a v p ípad „kolize“ musí nižší norma „ustoupit“. pokud „neustoupí“, eší tento rozpor Ústavní soud, který m že spornou normu zrušit. Právní síla se ídí orgánem, který normu vydal, tj. vyhláška obce bude mít logicky nižší sílu než nap . vyhláška ministerstva. Právní síla iní jednu normu nad azenou druhé. Právní normy uspo ádané podle právní síly pak tvo í právní ád. Právní ád R lze velmi p ehledn znázornit formou pyramidy, kdy vrchol tvo í pochopiteln normy nejvyšší právní síly, kterými jsou normy ústavní.
Platnost, ú innost a p sobnost právní normy Jestliže norma prošla legislativním procesem (viz další kapitoly) a byly spln ny všechny náležitosti pro její p ijetí, pak norma vchází v platnost dnem jejího vydání ve Sbírce zákon , p ípadn u místních orgán vyhlášením zákonem stanoveným zp sobem. úkol: Ve svých obcích zjist te, jakým zp sobem jsou vyhlašovány obecní vyhláška a jakých témat, oblastí se vyhlášky týkají. Zjist te, jaké vyhlášky vaše obec vydala v poslední dob a porovnejte je s vyhláškami ostatních obcí. V em se shodují/rozcházejí? M že se stát, že zákonodárci p i tvorb normy myslí na to, že bude t eba nejprve p ipravit podmínky pro realizaci všeho nového, co daná norma p ináší, Proto existuje možnost normu sice p ijmout, ale její napln ní odložit- pak norma nabývá ú innosti až dnem, který je v norm stanoven. Pro dobu mezi vyhlášením zákona (tj. nabytím platnosti) a po átkem ú innosti zákona nemá eština žádný výraz. V právní terminologii se tato doba ozna uje tradi ním latinským výrazem vaccatio legis, což m žeme voln p eložit tak, že má zákon prázdniny. Pokud není stanoveno jinak, shoduje se ú innost s dnem platnosti. Oblast, kterou norma svým záb rem postihuje, pak ozna ujeme jako p sobnost dané normy (tj. kam, kdy, na koho norma „p sobí“). Rozlišujeme p sobnost v ase („od kdy do kdy“ norma platí, odpovídá ú innosti normy), v prostoru (na kterém teritoriu platí- nap . p sobnost obecní vyhlášky je na území obce), v cná (tj. vymezuje, kterých náležitostí se p edpis týká) a osobní p sobnost (všechny osoby vyskytující se na území naší zem - nap .
trestné iny, všichni ob ané naší zem - nap . volební právo). Zajímavé je, že na n které ob any se právní normy nevztahují- jsou v i nim „imunní“- je jim p iznána imunita. úkol: Zjist te, co je to tzv. poslanecká imunita a jaký je její rozsah. M že být poslanec souzen? Za jakých podmínek. Pokuste se vyhledat, jak je problematika imunity upravena v jiných zemích. Prodiskutujte, do jaké míry je pot ebné, nutné zachovat tuto výjimku. Právní vztahy jsou vztahy upravené právními normami, kterými se ú astníci t chto vztah mají ídit. Právním vztah m neujdeme, prakticky od okamžiku po etí se stáváme jejich sou ástí. úkol/sk. práce: Vymyslete maximum možností, do jakých právních vztah se lov k dostane nap . b hem jednoho dne od rána do ve era, nebo lidský život od po etí k smrti a pod. Každý právní vztah má tyto prvky: ú astníci právního vztahu (subjekty)- tj. ti, kterým vzniká n jaké právo i povinnost; rozlišuje osoby fyzické a právnické (viz další kapitoly); možnost vstoupit do právních vztah je podmín na právní subjektivitou (viz dále) obsah právního vztahu- neboli ta daná práva i povinnosti ú astník p edm t právního vztahu- tj. cíl, ú el, k n muž daný právní vztah sm uje úkol: Vymezte jednotlivé prvky na t chto právních situacích. koup ojetého vozidla v autobazaru, uzav ení manželství, uzav ení úrazového pojišt ní, adopce dít te, rozvázání pracovního pom ru.... Vymyslete další situace a vymezte jejich ú astníky, obsah a p edm t. Právní subjektivita Aby mohly jednotliví ú astníci vstupovat do právních vztah , musí být právn zp sobilý, tj. mít tzv. právní subjektivitu. Naše právo p iznává jednotlivým subjekt m trojí druh právní zp sobilosti: zp sobilost k práv m a povinnostem= zp sobilost mít práva a nést povinnosti; u fyzických osob se v jednotlivých právních odv tvích liší. nap . v ob anském právu je tato zp sobilost dána už okamžikem po etí. úkol: Napadne vás situace, v níž m že být uplatn no n jaké právo s ohledem na to, že zp sobilost mít práva nabýváme už od po etí? zp sobilost k právním úkon m= zp sobilost vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti; tato zp sobilost závisí na v ku a duševním zdraví ob ana. úkol: Vyhledejte, jaká práva a povinnosti na vás p echázejí s dosažením 15 let, 18 let, 21 let, 40 let. Kdo je to tzv. zákonný zástupce a jaká má práva a povinnosti? M že být lov k zbaven této zp sobilosti, Kým a za jakých podmínek? Jak je možné, že si od 18 let m žete omlouvat absence, i když jste stále žáci a rodi e vás živí? zp sobilost k protiprávnímu jednání úkol: Myslím, že je jasné, co znamená tento druh zp sobilosti. Samostatn jej vysv tlete a ur ete v kové hranice. Více viz další kapitoly. Je pravda, že dít neodpovídá za škodu, kterou zp sobí? A co jeho rodi e? Fyzická a právnická osoba
Fyzická osoba Fyzické osoby jsou prost lidé, s jejich identitou, jménem a p íjmením, každý sám za sebe, lov k „z masa a kostí“, „ve svém fyzickém t le“. Do roku 1991 znalo naše právo jen pojmy ob an a organizace- fyzická osoba je však pojem širší než ob an. Pro ? Pokuste se definovat rozdíl mezi pojmy ob an a fyzická osoba. To, že každý z nás je fyzická osoba, s sebou nese i ur itá práva a povinnosti, tj. právní subjektivitu (viz výše). Stejn jako má fyzická osoba zp sobilost k právním úkon m, má také zp sobilost k úkon m protiprávním, z ehož vyplývá, že nese zodpov dnost za svoje jednání, za své iny, jimiž zp sobí škodu nebo jinou újmu. Je asi z ejmé, že ten, kdo nemá zp sobilost k právním úkon m, nebude mít ani zp sobilost k protiprávnímu jednání- tj. nemá právní zodpov dnost. Právnická osoba S rozvojem pr myslu a obchodu se stále více ukazovalo, že do právních vztah pot ebují vstupovat nejen lidé „z masa a kostí“, ale také jiné subjekty. Právo tak vytvo ilo „neživou osobu“ jako subjekt právních vztah . Od té doby v právu vedle sebe stojí jak lidé fyzi tí, tak osoby právnické, vzniklé za podmínek, které stanoví zákon. Zákon také stanovuje jednotlivé typy právnických osob. Podstatou právnické osoby jsou bu lidé, nebo majetek, nebo oboje. Protože se jedná o subjekt vytvo ený na základ práva, který nemá „svou v li“, musí být stanoveny osoby/orgány, které budou za tuto osobu jednat- takovým orgán m se íká statutární. úkol: Jaké typy právnických osob existují? Poradím, že se d lí do ty skupin: Sdružení fyzických nebo právnických osob, ú elové sdružení majetku, jednotky územní samosprávy a jiné subjekty, o nichž to stanoví zákon. Vyhledejte p íklady. N které z t chto subjekt jsou ziskové, jiné neziskové. Rozhodn te se ve skupinách, kterou právnickou osobu založíte. Vyhledejte v zákon náležitosti, p ipravte projekt, se kterým seznámíte ostatní. M že se z fyzické osoby stát právnická a naopak? Systém práva Právo je obrovský souhrn fakt , složitý labyrint, který by bez vnit ního uspo ádání do systému znemož oval orientaci. Proto se právo tradi n d lí na odv tví podle r zných kritérií. Prvním kritériem je vztah mezi státem a ostatními subjekty- pak hovo íme o právu soukromém a ve ejném, potom je to t íd ní podle obsahu jednotlivých norem a oblasti, k niž se normy vztahují. Základní d lení je d lení na právo soukromé a ve ejné. Právo soukromé se týká našich soukromích život a zásadní charakteristikou tohoto odv tví je rovné postavení všech subjekt - tj. i stát vystupuje jako rovnocenný partner (nap . m žete se soudit se státem o majetek, stát je na stejné úrovni jako vy, jako byste se soudili se sousedem). Právo ve ejné se týká ve ejného života a stát zde má roli jasn „nad azenou“- Ve ve ejném zájmu je možné n co na izovat, kontrolovat, stát má povinnost nás chránit, a tak to d lá. Ale pozor! V demokratickém stát je tato nad azenost d sledn hlídána, státní orgány nesmí p ekro it své pravomoci jasn dané zákonem, nesmí být porušována lidská práva, stát m že uplat ovat svou moc jen v mezích jemu vymezených. úkol: Vzpomenete si ješt na v tu, která vymezuje, co smí ob an a co stát?
V rámci d lení na právo soukromé a ve ejné ješt dále postupujeme v d lení podle p edm tu úpravy, tj. podle vztah , ke kterým se norma vztahuje. Obvykle se uvád jí tato odv tví: právo ústavní právo správní právo rodinné právo pracovní právo finan ní právo trestní právo obchodní právo ob anské právo živnostenské právo sociálního zabezpe ení právo mezinárodní soukromé Sk. práce/hra: Pexeso- u itel p ipraví pexeso- na karti kách názvy oblastí a jejich stru ná charakteristika nebo ješt zajímav jší- konkrétní p ípady, výst ižky z novin- žáci hrají ve skupinách hru- musí p i adit k názvu oblasti její charakteristiku a/nebo p ípad. Dramatizace- žáci dostanou stru n popsanou situaci/p ípad, p ipraví si její dramatizaci, t ída za azuje k danému odv tví práva, soudí, rozebírá, hodnotí. Texty- u itel p ipraví soubor lánk z novin (bez problém , lze vyhledat v jednom vydání novin ne-li všechny, tak v tšinu oblastí) a žáci p i azují samostatn /ve dvojicích/ve skupinách jednotlivá odv tví. Tato základní odv tví se mohou ješt dále v tvit, d lit, p eskupovat- nap . jako samostatné odv tví se m že vyd lit oblast práva životního prost edí, jehož normy lze nalézt v právu ústavním, správním i trestním. Samo správní právo je snad nejširší oblast práva, která v sob zahrnuje celou adu norem z mnoha oblastí lidského života- pojítkem je, že o našich právech i povinnostech rozhoduje n jaký státní orgán (tady nejhlasit ji ehtá „ú ední šiml“). N která odv tví se lení na hmotné a procesní (viz další kapitoly). Právnické profese Na uvedených adresách se pokuste vyhledat, jakým zp sobem je možné stát se právníkem, advokátem, notá em, státním zástupce a soudcem a jaké pravomoci se k t mto profesím vztahují. Speciální „profesí“ je i pom rn nová postava ombudsmana. Jaké má pravomoci, do tuto funkci vykonává? Právnické fakulty: http://www.law.muni.cz/ http://www.prf.cuni.cz/ http://www.fpr.juristic.cz/ http://pf.upol.cz/ Advokátní komora: www.cak.cz Portál eského soudnictví: www.justice.cz Ve ejný ochránce práv = ombudsman: http://www.ochrance.cz/
