Podpora bydlení pro seniory - současné trendy

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management

Studijní obor:

Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

Podpora bydlení pro seniory - současné trendy BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Zuzana KREJČOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph.D., MBA

Znojmo, 2013

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Podpora bydlení pro seniory – současné trendy“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Mirky Wildmannové, PhD., MBA a uvedla v seznamu použité literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

Ve Znojmě dne………………… ______________________________ vlastnoruční podpis autora

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce Ing. Mirce Wildmannové, PhD., MBA za obětavý přístup, odborné konzultace a cenné připomínky, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

Abstrakt Tématem této bakalářské práce je objasnění sociální politiky, bytové politiky, charakteristika bytového fondu v ČR se zaměřením na seniory, ústavní pobytová zařízení pro seniory, financování, druhy služeb sociální péče, srovnání bytové politiky v Rakousku. V praktické části vyhodnotit dotazníkové šetření, které bylo prováděno se seniory v domovech pro seniory a s aktivními seniory. Cílem práce je na základě zjištěných problémů navrhnout možné varianty bydlení seniorů, také s přihlédnutím na zdravotní stav seniora, finanční možnosti zajištění bydlení a současné nové trendy v bydlení seniorů.

Klíčová slova: Senior, bydlení seniorů, sociální péče; sociální politika, sociální služby

Abstract The topic of this thesis is to explain social policy, housing policy, characteristics of housing in the Czech Republic with a focus on the elderly, institutional residential facilities for the elderly, funding, types of social care services, compared to housing policy in Austria. In the practical part to evaluate a survey, which was carried out with the elderly in retirement homes and with active seniors. The aim of the work is suggesting possible options for seniors housing following the survey findings, as well as the health status of the elderly, their financial capabilities, housing provision and present trends in housing for seniors.

Keywords: Senior, seniors housing, social care, social policy, social services

Obsah 1 Úvod ................................................................................................................................... 9 2 Cíl práce a metodika ....................................................................................................... 11 3 Teoretická část ................................................................................................................ 12 3.1 Nastavení sociální politiky a bytové politiky v ČR ................................................... 12 3.1.1 Sociální politika v ČR ......................................................................................... 12 3.1.2 Bytová politika v ČR .......................................................................................... 16 3.1.3 Typy bytové politiky ........................................................................................... 17 3.1.4 Cíle bytové politiky ............................................................................................ 18 3.1.5 Nástroje bytové politiky...................................................................................... 19 3.1.6 Charakteristika bytového fondu v ČR ................................................................ 19 3.1.7 Hlavní ukazatele bytového fondu ....................................................................... 22 3.2 Charakteristika bydlení pro seniory ........................................................................... 22 3.2.1 Ústavní pobytová zařízení pro seniory ............................................................... 23 3.2.2 Financování zařízení pro seniory ........................................................................ 24 3.2.3 Druhy služeb sociální péče ................................................................................. 26 3.3 Charakteristika bytové politiky v Rakousku .............................................................. 30 3.3.1 Rakousko ............................................................................................................ 30 3.3.2 Bydlení seniorů ve Vídni .................................................................................... 32 3.3.3 Dům Gustava Klimta – Haus Gustav Klimt ....................................................... 34 3.4 Shrnutí teoretické části............................................................................................... 35 3.5 Metodologie pro praktickou část ............................................................................... 36 4 Praktická část .................................................................................................................. 37

4.1. Dotazníkové šetření .................................................................................................. 37 4.1.1 Dotazníkové šetření v domově pro seniory ........................................................ 38 4.1.2 Dotazníkové šetření s aktivními seniory v domově pro seniory ......................... 45 4.1.3 Řízený rozhovor .................................................................................................. 54 4.2 Současné trendy v bydlení pro seniory, zhodnocení šetření, diskuze ........................ 56 5 Závěr ................................................................................................................................ 58 6 Seznam použité literatury .............................................................................................. 60 6.1 Literatura .................................................................................................................... 60 6.2 Internetové zdroje ...................................................................................................... 61 6.3 Odborné časopisy ....................................................................................................... 62 6.4 Seznamy ..................................................................................................................... 62 6.4.1 Seznamy grafů .................................................................................................... 62 6.4.2 Seznam tabulek ................................................................................................... 64 7 Přílohy .............................................................................................................................. 65

1 Úvod Hlavním důvodem, proč jsem si vybrala toto téma, jsou moji prarodiče, s kterými mám krásný vztah a velmi si jich vážím a také každodenní kontakt se seniory v běžném životě. Zastávám názor, že každý starý člověk dokáže mladého člověka obohatit o své zkušenosti a moudra. Nejen proto by se k nim měli lidé chovat s úctou a pomáhat jim zachovat základní důstojné potřeby pro bydlení. Vzhledem k tomu, že také jednou zestárnu, chtěla bych svou prací přispět ke zkvalitnění a rozšíření ubytovacích služeb pro seniory. Zpracováním této bakalářské práce budu moci nahlédnout na tuto problematiku a poznat názory seniorů na jejich bydlení. Toto téma jsem také zvolila z důvodu aktuálnosti. Z demografického vývoje je zřejmé, že seniorů stále přibývá a tento problém začíná být stále diskutovanějším tématem. Seniory můžeme rozdělit na aktivní a neaktivní. Aktivní senioři jsou soběstační. Neaktivní senioři se o sebe nedokážou postarat sami a jsou vázáni na pomoc druhých. Příkladem je rodina, pečovatelská služba, domovy pro seniory či další pomoc, která je seniorům nabídnuta. Senioři často nechtějí opustit svůj domov, ve kterém žili mnoho let, jelikož se v něm cítí bezpečně. Tito lidé jsou také většinou zvyklí žít sami a nechtějí bydlet s více lidmi pohromadě či mají strach, zda o ně bude v pečovatelském domě dobře postaráno. Tyto obavy bych chtěla svou prací vyvrátit a poukázat na to, že bydlení seniorů se stále dynamicky rozvíjí a zdokonaluje. „Stárnutí obyvatelstva a demografické prognózy vyvolávají otázku, zda jsme schopni seniorům v naší zemi zabezpečit na sklonku života vhodné a bezpečné bydlení, které bude odpovídat jejich fyzickým, ale i ekonomickým možnostem, reportovat osobní soukromí a podporovat nezávislý způsob života“. „Současným trendem společnosti, a to nejen české, je postupné stárnutí obyvatelstva. Tento jev začíná ovlivňovat nejrůznější oblasti života a seniorská problematika se stala diskutovaným tématem. Kvalita života ve stáří je jedním z největších problémů naší doby a společnost by měla mít snahu vytvořit vhodné podmínky pro životní styl, zdravotní a sociální péči, jakož i důstojné podmínky pro bydlení seniorů“. Gerontologie (obor 9

zabývající se stářím a stárnutím) za „seniora“ považuje obyvatele starší 65 let. Odborná literatura dodatečně člení stáří na základě charakteristických rysů následovně: -

mladý senior – jedná se o seniora ve věku 65 až 74 let, jehož charakteristickým rysem je penzionování, tzn. odchod do starobního důchodu

-

starý senior – je senior ve věku 75 až 84 let, jehož charakteristickým rysem je problém adaptace

-

velmi starý senior – je senior ve věku 85 a více let, pro něhož je charakteristický problém v soběstačnosti a zabezpečení“.1

1

LUX, Martin; KOSTELECKÝ, Tomáš. Bytová politika – teorie a inovace pro praxi. 1. SLON, 2011. 229 s.

ISBN 978-80-7419-068-1., str. 128, 129

10

2 Cíl práce a metodika Cílem práce je zhodnocení bytové politiky v ČR se zaměřením na možnosti bydlení seniorů. Bude provedena komparace bydlení seniorů s Rakouskem. Na závěr práce bude na základě zjištěných problémů navrhnout možné varianty bydlení seniorů, také s přihlédnutím na zdravotní stav seniora, finanční možnosti zajištění bydlení a současné nové trendy v bydlení seniorů. Hlavním úkolem teoretické části je objasnit pojmy sociální politiky, její funkce a nástroje. Dále nastolit bytovou politiku v České republice, její typy, cíle a nástroje. Charakterizovat bytový fond v České republice a jeho ukazatele, se zaměřením na bydlení pro seniory, ústavní pobytová zařízení pro seniory a financování zařízení pro seniory. V následujících tabulkách poukazuji na počet služeb sociální péče vedených v registru poskytovatelů sociálních služeb, počet služeb a sociální péče vedených v registru poskytovatelů sociálních služeb dle právní formy poskytovatele sociální služby a počet lůžek dle jednotlivých druhů sociálních služeb pro rok 2010. Dále jsem pro srovnání uvedla charakteristiku bytové politiky v Rakousku, s výběrem města Vídně a uvedla jsem zde konkrétní příklad Domu Gustava Klimta (Haus Gustav Klimt). Nástrojem praktické části je dotazníkové šetření, které se zabývá bydlením seniorů v České republice. Dotazníky jsou dvojího typu a to pro aktivní seniory, kteří se o sebe starají sami a pro neaktivní seniory, kteří jsou odkázání na pomoc a žijí v domově pro seniory. Cílem bude zhodnotit toto dotazníkové šetření a následně doporučit a navrhnout možnosti podpory bydlení pro seniory. Dalším nástrojem je provést řízený rozhovor s majitelem soukromého zařízení pro seniory, který zrealizoval developerský projekt. Metody, které používám v mé bakalářské práci je dotazníkové šetření, řízené rozhovory, deskripce odborné literatury, komparace, analýza.

11

3 Teoretická část 3.1 Nastavení sociální politiky a bytové politiky v ČR Cílem teoretické kapitoly je objasnit problematiku sociální politiky, bytové politiky v České republice a bytový fond v České republice. Charakterizovat bydlení seniorů, financování zařízení pro seniory. Dále charakterizovat bytovou politiku v Rakousku, s výběrem města Vídně a uvedeným příkladem Domu Gustava Klimta (Haus Gustav Klimt). V České republice bylo v roce 2001 podle sčítání lidu, domů a bytů sečteno celkem 4,4 milionů všech bytů, ke konci roku 2010 to je asi 4,66 milionů bytů po započtení nových bytů či domů. Podle zkoumání Českého statistického úřadu bydlí ve vlastním domě či bytě 63,0% domácností, v bytech nájemních je to 22,6 %, v družstevních bytech 11,1% a v ostatních domech 3,3% domácností.2 3.1.1 Sociální politika v ČR Potůček uvádí: „Sociální politika jako praktická aktivita formuje vztah jedinců a sociálních podmínek jejich života. Každý je nějak účasten sociální politiky, nějakým způsobem ji spoluutváří, ať už jde o něj samého, o život jeho rodiny, o život společenství. Zároveň je však každý vystaven sociálním podmínkám, které nemá ve své moci, které jsou pro něj – až na další – jistou objektivní daností, něčím vnějším“. „Sociální politika jako vědní obor je zkoumáním sociální politiky jako praktické aktivity, to jest analýzou procesů tvorby a realizace politik dotýkajících se vztahů občanů a sociálních podmínek jejich života. Na pomezí sociální politiky a dalších věd se

2

MMR-III.

Bytová

politika.

Www.mmr.cz

[online].

[cit.

2012-12-01].

z:http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/FAQ/III-BYTOVA-POLITIKA

12

Dostupné

konstituují specializované obory: sociální správa (social administration), sociální právo (social law), pracovní právo a právo sociálního zabezpečení, sociální práce (social work)“.3 Sociální politika je politikou, která se hlavně orientuje na člověka, vývoj a kultivaci jeho životních podmínek, předpokladů, na rozvoj jeho osobnosti a kvality jeho života. Přísluší jí významné místo v rámci celého společenského systému. Sociální politiku můžeme rozdělit na aktivní a pasivní. Aktivní sociální politika se stará o prevenci, tj. přijímá určitá sociální opatření, aby předcházela vzniku sociálních problémů. Prevencí rozumíme přijímání systémových opatření, tj. změny a úpravy samotného sociálního systému a pravidla jeho fungování, nebo přijímání opatření, kterými se předem vytváří předpoklady pro účinné řešení možných následků sociálních problémů. Pasivní sociální politika se zabývá řešením již vyvinutých sociálních problémů. „V sociální politice jako v systému, který se vyznačuje značnou složitostí, jde nutně vždy o soustavu cílů, jimiž je naplňován cíl obecný, který lze zformulovat jako zdokonalování životních podmínek lidí a rozvoj osobnosti člověka“.4 Petrášek uvádí: „Sociální doktrína představuje základní orientaci pro tvorbu takové sociální politiky, která poskytne garance základních nezadatelných lidských a občanských práv a současně bude i sociálně integrujícím prvkem, stejně jako prvkem aktivujícím a dynamizujícím společenský vývoj žádoucím směrem. Sociální politika vytváří rámec, jehož prostřednictvím stát umožňuje svým občanům, aby se cítili pro společnost užitečnými a cennými členy, podporuje dlouhodobou prosperitu společnosti a prosazuje solidaritu, stabilitu a legitimitu společného řádu a tím upevňuje sociální soudržnost společnosti. Tyto cíle jsou navzájem provázány – starost o rozvoj lidského potenciálu je základní strategií, od níž se dosažení těchto cílů odvíjí. Sociální politika je investicí do lidí a tím i investicí do sociálního a ekonomického rozvoje společnosti. Perspektiva takové sociální politiky je perspektivou dlouhodobé prosperity zajišťování především sociálními investicemi do lidského potenciálu. Tato perspektiva musí převážit nad hlediskem

3

POTŮČEK, Martin. Sociální politika. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 142 s. ISBN 80-8585001-x., str. 30,31,33 4 KREBS, Vojtěch et al. Sociální politika. 5. Wolters Kluwer, 2010. 542 s. brožovaná. ISBN 978-80-7357585-4., str. 17, 25, 40

13

krátkodobého zisku, hledajícím okamžité úspory v oblasti vkladů do zkvalitňování lidského potenciálu“.5 Dle Krebse: Do oborů sociální politiky se řadí bytová politika, zdravotní politika, rodinná politika, vzdělávací politika, politika sociálního zabezpečení, chudoby a sociálního vyloučení. 6 Funkce sociální politiky Jednotlivé funkce sociální politiky se vyvíjí postupně s ohledem na prostor a čas. Nejčastěji užívané funkce jsou ochranná funkce, rozdělovací a přerozdělovací funkce, homogenizační funkce, stimulační funkce a preventivní funkce. Ochranná funkce řeší už vzniklé sociální situace, kdy dojde k znevýhodnění jednotlivce či skupiny ve vztahu k jiným jedincům či skupinám v sociální oblasti. Je to tedy zmírnění či zbavení špatných důsledků sociálních událostí, které mohou být způsobeny stářím, nezaměstnaností, nemocí a jinými. Tato funkce je historicky nejstarší funkcí sociální politiky a je brána jako stabilní prvek sociální politiky. Rozdělovací a přerozdělovací (redistribuční) funkce je brána jako nejvýznamnější a nejsložitější funkci sociální politiky. Tato funkce řeší co, jak, komu, za co a podle čeho rozdělit. Tím pádem je tato funkce orientována na vývoj příjmů, mezd a ostatních důchodů. Důvody rozdělovací a přerozdělovací funkce jsou zajištění důstojných podmínek všem občanům, zajištění všem rovné šance, zabezpečení bezporuchových fungování společenského systému a odstraňování nedokonalosti konkurence. Přerozdělovací funkce se zabývá daněmi a sociálními transfery. Mezi sociální transfery patří výplaty penzí, dávky důchodového pojištění, nemocenské dávky a státní sociální podpora. Hlavními nástroji přerozdělovací funkce je státní rozpočet a rozpočty veřejné, soustavy pojištění a množství jiných

institucí,

jako

jsou

neziskové

organizace,

nadace,

církve.

Výsledek

přerozdělovacího procesu je konečné rozdělení důchodů.7

5

PETRÁŠEK, Josef. Sociální politika. 1. Praha 3: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. 120 s. ISBN 978-80-86723-41-9., str. 11,12 6 KREBS, Vojtěch et al. Sociální politika. 5. Wolters Kluwer, 2010. 542 s. brožovaná. ISBN 978-80-7357585-4. 7 FRANCOVÁ Hana; NOVOTNÝ Aleš. Sociální politika v základech. 1. Praha: Triton, 2008. 185 s. ISBN 978-80-7387-125-3., str. 58, 59, 65

14

Homogenizační funkce je pokládána za novou funkci sociální politiky. V této funkci jde o uspokojování základních životních podmínek a potřeb, o odstraňování neodůvodněných rozdílů. Je to postup, který zajišťuje stejné možnosti jedincům v péči o zdraví, vzděláváním se, prací. Nejvýrazněji se homogenizační funkce projevuje obzvláště v sociální pomoci nízko příjmovým skupinám obyvatelstva.8 Stimulační funkce má podporovat, podmiňovat a vyvolávat konání jedinců a skupin ve všech odvětvích lidské činnosti. Tato funkce ovlivňuje produktivitu a výkonnost člověka, proto tuto funkci někdy označujeme jako funkci produktivity. Těmito opatřeními sociální politika napomáhá všeobecné ekonomické prosperitě, podporuje vzdělanost, kultivuje lidský potenciál, utváří podmínky pro důstojný život člověka a využití volného času. 9 Preventivní funkce se snaží předcházet škodám na životě a na zdraví, předcházet nepříznivým sociálním okolnostem. Tato preventivní funkce, která byla vyvinuta z původní hygienické a bezpečnostní prevence vzrostla na sociální prevenci. Snahou je zamezit, aby nikdy k žádným nežádoucím sociálním situacím nedocházelo. Tuto funkci může splňovat každý obor sociální politiky a obzvláště vzdělávací politika, která napomáhá ke vzdělání jedince k výkonu povolání, zdravotní politika, která dbá na prevenci jedince. Preventivní funkce je v dnešní době velice rozsáhlá a pomáhá v prevenci, která se zaměřuje na životní styl. Předpokládá osvětovou činnost a rozvoj poradenství ve všech směrech.10 Nástroje sociální politiky Nejdůležitějším nástrojem sociální politiky je sociální zabezpečení, kterým se uskutečňuje sociální politika státu. Sociální zabezpečí je organizace z 19. a 20. století, tudíž je brána za mladou organizaci. Zajisté některé prvky tu byly již dříve a to například v roce 1854 byl dán základ pro samostatné hornické pojištění v České republice.

8

KREBS, Vojtěch et al. Sociální politika. 5. Wolters Kluwer, 2010. 542 s. brožovaná. ISBN 978-80-7357585-4., str. 57, 58 9 FRANCOVÁ, Hana; NOVOTNÝ, Aleš. Sociální politika v základech. 1. Praha: Triton, 2008. 185 s. ISBN 978-80-7387-125-3., str. 65 10 KREBS, Vojtěch et al. Sociální politika. 5. Wolters Kluwer, 2010. 542 s. brožovaná. ISBN 978-80-7357585-4., str. 64

15

Pojem sociální zabezpečení označuje soubor právních norem, institucí, vztahů a institutů, jejichž úkolem je odstraňování nepříznivých následkům, předcházení různým sociálním rizikům, které vznikají jednotlivcům jako následek sociálních událostí a utváří tím pádem dobré podmínky pro univerzální sociální rozvoj jedince.11 3.1.2 Bytová politika v ČR Způsob rozdělování a přerozdělování bytů je rozhodující prvek bytových systémů. Tento způsob rozdělování může být založen na administrativním přidělování bytů nebo ovlivněn prostřednictvím tržního mechanismu. V praxi využíváme však kompromis těchto způsobů. Administrativní přídělový systém by měl zajistit přidělování bytů podle stanovených pravidel a výstavbu nových bytů, aby zmírnil či odstranil pociťovaný deficit z nedostatku bydlení. Tento systém říká, že zvýšíme-li nabídku, může být odstraněna neuspokojená poptávka. Chyba, která se v tomto systému objevuje, je ta, že nemůžeme přesně změřit nedostatek bytů, proto je vždy nedostatek bytů relativní. V tomto systému také cena bydlení nevyjadřuje míru vynaložených nákladů. Tržní systém nám říká, že byty jsou zboží a jsou rozdělovány podle cen, nabídky a poptávky. Bytový fond znázorňuje nabídku. Jako nevýhoda tohoto systému je brán sociální dopad tržního systému, který může mít silné následky. Proto se v každém státě nachází státem regulovaný bytový trh. Státní zásahy ovšem musí být uskutečňovány tak, aby nenarušovali plynulý chod bytového fondu. Hlavní faktory ovlivňující bytovou politiku jsou pokládány za demografické faktory, především přírůstek cenzových domácností a jejich struktura podle věkových skupin a členů. Bytovou politiku ovlivňuje bytový fond, struktura bytů podle územního rozložení, jejich

velikosti,

technické

vybavenosti

a

dalších

kvalitativních

charakteristik.

Nezanedbatelné faktory jsou vývoj a změny životního stylu a změny v úrovni životního standardu.12

11

WILDMANNOVÁ, Mirka. Sociální politika:Distanční forma studia. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 131 s. ISBN 80-210-3657-5., str. 18 12 KREBS, Vojtěch et al. Sociální politika. 5. Wolters Kluwer, 2010. 542 s. brožovaná. ISBN 978-80-7357585-4., str. 399

16

3.1.3 Typy bytové politiky Bytová politika je rozdělena do dvou skupin. První skupinou je doplňková bytová politika a druhou skupinou je komplexní bytová politika. Charakteristika doplňkové bytové politiky je, že se spoléhá na tržní mechanismus, kde se ovšem stát orientuje hlavně na pomoc nízko příjmovým a znevýhodněným skupinám obyvatel. Komplexní bytová politika se zaměřuje na všechny vrstvy obyvatelstva a vyznačuje se intervencí státu do trhu s byty. Podrobněji lze bytovou politiku členit dle druhu sociálního státu. Podle Espinga Andersena můžeme odvodit čtyři základní typy evropské bytové politiky. Od sociálně demokratického modelu sociálního státu je odvozen první typ bytové politiky. Tento typ je založen na zajištění bydlení ve velké míře z veřejných zdrojů a na celospolečenské solidaritě, podporuje rovný přístup všech občanů k bydlení. Stát podporuje hlavně družstevní a nájemní bydlení, intervenuje do trhu s byty a tím se snaží pomáhat jednotlivcům v bydlení. Úskalí tohoto typu se zakládá obzvláště na vysokých finančních nárocích na veřejné zdroje a také v předpokladu vysoké míry sociální tolerance ze strany daňových plátců. Tento typ není dlouhodobě udržitelný a je ekonomicky neefektivní. Tento typ se používá především v severských státech. Korporativistický, resp. pracovně výkonový systém sociálního státu je řazen do druhého typu, jehož politika je zaměřena na pracovní činnosti jedince na trhu práce. Je založen na vlastním podílu občana na bydlení, tudíž základem se považují soukromé finanční prostředky jednotlivců. Vznikají tu i nároky na veřejné rozpočty. V tomto případě je podpora nasměrována na všechny formy bydlení. Hlavním smyslem je zajistit bydlení občanům, kteří si bydlení nezajistí vlastními financemi. Tento typ je typický pro Rakousko, Německo, Francii atd.13 Liberální model sociálního státu je třetí typ bytové politiky, který je zaměřen na činnost jedince. Předností je vysoká míra odpovědnosti na zajištění bydlení, soběstačnost a formální svoboda. Hlavní roli tu hraje trh, protože hrozí, že některé domácnosti, které 13

POLÁKOVÁ, Olga. Bydlení a bytová politika. 1. Praha: Ekopress, 2006. 294 s. ISBN 80-86929-03-5., str.

28,29

17

mají nižší příjem, budou neschopné si zajistit bydlení. Stát pomáhá těm, kteří si nejsou schopni zajistit bydlení sami. Tento typ je reprezentován Velkou Británií, USA, Austrálií, Irskem atd. Čtvrtým typem bytové politiky je rudimentární model sociálního státu. Považuje se za extrémní typ. Stát svým občanům nabízí pouze určitou záchrannou sociální síť, angažuje se minimálně, péči o bydlení tak nechává úplně na občanech. Patří sem například Řecko, Portugalsko. Z těchto modelů ani z dlouholetých zkušeností různých zemí nejde vyvodit model, který by plně fungoval a byl bezchybný. Česká republika má nejblíže k typu korporativistickému, jelikož je zde vlastní účastnictví občanů při zajišťování bydlení, ale zároveň ponechává silné vládní intervence do trhu s byty.14 3.1.4 Cíle bytové politiky Základním cílem bytové politiky je obecně dosáhnout dostatečné úrovně bydlení jednotlivých občanů dané země, tedy zvýšení tzv. celkové a finanční dostupnosti bydlení. Kromě hlavního cíle bytové politiky jsou i doplňkové cíle, které jsou formulovány v jednotlivých zemích. Do státní bytové politiky zařazujeme tyto cíle: - zvýšení objemu bytové výstavby - podpora vlastnického bydlení - podpora péče o současný bytový fond a jeho optimální využívání - podpora nájemního bydlení - podpora výstavby sociálního bydlení - podpora nízko příjmových či jinak znevýhodněných domácností

14

POLÁKOVÁ, Olga. Bydlení a bytová politika. 1. Praha: Ekopress, 2006. 294 s. ISBN 80-86929-03-5., str.

28,29

18

- zvýšení účinnosti a efektivnosti poskytovaných dotací do oblasti bydlení - zlepšení právní úpravy vztahů jednotlivých subjektů na trhu s byty. 15 3.1.5 Nástroje bytové politiky Nástroje bytové politiky rozdělujeme do čtyř skupin, kterými stát intervenuje do trhu s byty. Je to regulace, podpora výzkumu a poskytování informací, posilování konkurence a subvencování. Regulace se zabývá nájemným. Systém přidělování bytů podle určitých pravidel je formou regulace, která představuje administrativní přidělování bytů v době akutní nouze. Do této skupiny řadíme i tvorbu stavebních standardů ve formě stavebních norem, které se stávají současným trendem v Evropě. Druhým nástrojem je podpora výzkumu a poskytování informací. Pokud sbíráme informace a šíříme informace o situaci na trhu, můžeme tím pomoct při hledání vhodného bydlení. Zvyšování konkurence je bráno jako třetí nástroj bytové politiky. Aktivní rolí je tu obec, která zajišťuje například poskytování obecních pozemků na výstavbu nebo obecním bytovým fondem s nižším nájemným. Cílem je snížení cen bydlení na trhu. Subvencování neboli podpora bydlení z veřejných prostředků je nejznámější formou. Tato forma však nemusí vždy přinášet prospěch cílové skupině.16 3.1.6 Charakteristika bytového fondu v ČR „Státní fond rozvoje bydlení je jeden z nástrojů uskutečnění bytové politiky, který byl vytvořen zákonem č. 211/2000 Sb. ze dne 21. června 2000. Fond má za úkol vytvářet,

15

POLÁKOVÁ, Olga. Bydlení a bytová politika. 1. Praha: Ekopress, 2006. 294 s. ISBN 80-86929-03-5., str.

30,31 16

POLÁKOVÁ, Olga. Bydlení a bytová politika. 1. Praha: Ekopress, 2006. 294 s. ISBN 80-86929-03-5.,

39,40

19

hromadit a zvyšovat finanční prostředky určené na podporu investic na bydlení a užívat je v souladu se zákonem na podporu především těchto tří směrů: 1. podpora výstavby bytů, hlavně bytů nájemních 2. podpora oprav bytového fondu, hlavně na podporu oprav domů vystavěných panelovou technologií 3. podpora výstavby technické infrastruktury v obcích, tedy na zainvestování pozemků vhodných pro budoucí bytovou výstavbu. Státní fond rozvoje bydlení je individuální právnickou osobou, je řízen výborem Fondu, v jehož čele je ze zákona ministr pro místní rozvoj. Ostatní členové výboru jsou ustanoveni vládou. Majetek Fondu patří do majetku státu. Vnitřní organizace a činnost je upravena statutem, který byl schválen usnesením vlády č. 948 ze dne 27. 9. 2000. Dále tento fond umožňuje napřed vymezit objemy prostředků na dané cíle. Finanční prostředky nemusí být vráceny do konce roku do rozpočtu, mohou přecházet do dalšího roku. Tato realita je téměř významnější než souhrnný objem prostředků, protože překonává celou řadu potíží, které jsou doprovázeny dotacemi ze státního rozpočtu a mohou směřovat k nehospodárnosti a menšímu efektu využít státní peníze“.17 Bytový fond je u nás ve velmi špatném stavu a to i přesto, že byla provedena velká bytová výstavba v šedesátých až osmdesátých letech. Kvalita izolačních materiálů je z technického hlediska velmi nízká a proto se spotřebovává mnoho energie na vytápění.18 „Bydlení v současné době patří sice mezi základní životní potřeby a dosažená úroveň bydlení je jedním z důležitých ukazatelů celkové životní úrovně, ale je statkem (službou) soukromého charakteru a jeho zajišťování nemůže být v tržní ekonomice považováno za nárok občana vůči společnosti nebo za svého druhu veřejný statek, který musí stát každému občanu garantovat“.

17

Státní fond rozvoje bydlení: úvodní strana. Www.sfrb.cz [online]. [cit. 2012-11-30]. Dostupné z:

http://www.sfrb.cz/ 18

HORÁK, Milan; NOVÁKOVÁ Helena. Privatizace bytového fondu podle zákona o vlastnictví bytů ve znění zákona č. 103/2000Sb. a vzory potřebných písemností. 1. Praha: Polygon, 2001. 240 s. ISBN 80-7273035-5., str. 10,11

20

„Ze státního rozpočtu jsou finanční prostředky poskytovány na podporu bytové výstavby a bydlení několika formami: příspěvky ke stavebnímu spoření, půjčky obcím na modernizaci stávajícího bytového fondu, podpora hypotečních úvěrů, podpora vybudování infrastruktury atd.“19 Tabulka č. 1 Bytový fond v České republice k 1. 3. 2001

19

HORÁK, Milan; NOVÁKOVÁ, Helena. Privatizace bytového fondu podle zákona o vlastnictví bytů ve znění zákona č. 103/2000Sb. a vzory potřebných písemností. 1. Praha: Polygon, 2001. 240 s. ISBN 80-7273035-5., str. 10,11

21

Zdroj:MMR-Bytový fond v České republice k 1. 3. 2001. Www.mmr.cz [online]. [cit. 2012-11-30]. Dostupné z:

http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytova-politika/Bytova-politika/Statistiky-Analyzy/Statistiky-z-

oblasti-bytove-politiky/Vybrane-udaje-o-bydleni/Vybrane-udaje-o-bydleni-2004/2-Zakladni-charakteristikybytoveho-fondu-udaje/Bytovy-fond-v-Ceske-republice-k-1-3-200120

3.1.7 Hlavní ukazatele bytového fondu Základními ukazateli bytového fondu jsou byty v osobním vlastnictví, nájemní bydlení, obecní nájemní bydlení, družstevní bydlení a jiné užívání bydlení. Tyto všechny typy jsou zastoupeny ve struktuře bydlení. V Evropě je velmi odlišná struktura bytového fondu podle vlastnictví a uživatelskému vztahu k nemovitosti. I přes tyto odlišnosti se dají zpozorovat trendy ve vývoji bydlení v evropských zemích. Hlavní formy bydlení:  bydlení vlastnické  bydlení soukromé nájemní  bydlení sociální i neziskové bytové organizace21

3.2 Charakteristika bydlení pro seniory „V souvislosti s očekávaným demografickým vývojem přijala Česká republika několik strategických dokumentů, ve kterých je problematika seniorského bydlení řešena. Základním strategickým dokumentem České republiky v otázce přípravy na stárnutí je Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 – 2012, který přijala vláda v roce 2008. Cílem tohoto dokumentu je postarat se, aby dílčí politiky adekvátně reagovaly na demografické změny a na potřeby a problémy starších lidí“.22

20

MMR-Bytový fond v České republice k 1. 3. 2001. Www.mmr.cz [online]. [cit. 2012-11-30]. Dostupné z:

http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytova-politika/Bytova-politika/Statistiky-Analyzy/Statistiky-zoblasti-bytove-politiky/Vybrane-udaje-o-bydleni/Vybrane-udaje-o-bydleni-2004/2-Zakladni-charakteristikybytoveho-fondu-udaje/Bytovy-fond-v-Ceske-republice-k-1-3-2001 21

GOLLER, Stanislav; PROSTĚJOVSKÁ, Zita; BROŽOVÁ, Lucie. Bytová politika a limity reprodukce bytového fondu. 1. Praha: České vysoké učení v Praze, 2009. 172 s. ISBN 978-80-01-04419-3. Str. 20,21 22 LUX, Martin; KOSTELECKÝ, Tomáš. Bytová politika – teorie a inovace pro praxi. 1. SLON, 2011. 229 s. ISBN 978-80-7419-068-1., str. 130

22

3.2.1 Ústavní pobytová zařízení pro seniory V malém i velkém rozsahu zajišťuje seniorům rezidenční péči ústavní bydlení. Máme několik forem ústavního zařízení. Jednou formou je bydlení v domovech či penzionech pro seniory. Penzion je určen pro méně seniorů, kteří spolu mohou navazovat sousedské vztahy. Tyto penziony se starají o ubytování soběstačných seniorů, kteří nemají lehkou bytovou situaci a sociální situaci. Jsou zde ubytováni senioři, buď samostatně, nebo také v páru, kteří nevyžadují intenzivní péči. Těmto obyvatelům jsou poskytovány služby, jako jsou úklid, praní prádla a základní služby. Tito obyvatelé mohou využít i jiných služeb, za příplatek a to například lékařské prohlídky, zajišťování obědů, různá cvičení, nákupy, kadeřnictví, pedikúra, doprovody na úřady a jiné služby, které poskytují domovy. Tradiční forma ústavního bydlení je řešena domovem pro seniory, který zahrnuje komplexní péči včetně ubytování, stravy, celodenní lékařskou péči a různé jiné aktivity. Domovy seniorů zajišťují velkou kapacitu pro seniory, což může vyvolat u některých seniorů deprese ze stěhování. Toto zařízení spadá do institucionálních zařízení. V nových bytech pro seniory jsou oddělené pokoje jednolůžkové nebo dvoulůžkové, senioři mají možnost využít společnou kuchyň, komfortní koupelnu a společný prostor. Komerční služby slouží jak seniorům, tak široké veřejnosti. Malá ústavní zařízení s komplexní výbavou jsou charakterizována pro malé vesnice, která odpovídají potřebám jednotlivým seniorům. Těchto zařízení je ovšem velmi málo. Všechny tyto vyjmenované typy bydlení pro seniory v jednom místě s komplexním vybavením je nazýváno Centrum pro seniory. Poskytuje služby seniorům odkázaným na pomoc druhých a to v rezidenční péči centra pro seniory. Pomáhají seniorům, kteří bydlí ve vlastních bytech, jsou soběstační. Je zde kvalitní péče, velikost prostoru je pro seniory řešena tak, aby si na něj senioři zvykli a přijali ho za své. Toto centrum se nachází například v Brně – Ivanovicích.23

23

GLOSOVÁ, Dagmar et al. Bydlení pro seniory. 1. Brno: ERA, 2006. 179 s. ISBN 80-7366-057-1., str. 92,

94, 96,97

23

3.2.2 Financování zařízení pro seniory Ústavní sociální péči zřizují a financují krajské úřady a pověřené obce. Do této péče spadají ústavy sociální péče s trvalým pobytem, kam zařazujeme například domovy pro seniory a penziony po seniory. Dále to jsou zařízení sociální péče pro jednorázovou pomoc, kam patří například jídelny pro seniory.24 „Na financování sociálních ústavů se podílí hlavně krajský úřad a částečně i obce. Z ekonomického hlediska fungují tyto ústavy jako příspěvkové organizace. Z rozpočtu na MPSV dostávají na jedno lůžko ročně cca 65 000 Kč (stav v r. 2009)“. „V rámci ústavu lze zřídit kulturní fond, který je financován z prostředků příslušného krajského úřadu. Do fondu plyne 50 % z čistého výnosu pomocného hospodářství a ústavní výroby. O povinnosti příjemce nahradit náklady za poskytnutou službu sociální péče rozhoduje příslušný státní orgán obec nebo krajský úřad“. „Za pobyt ústavu sociální péče, zřízeným MPSV ČR, KÚ a obcemi, hradí občané náklady za stravu, bydlení a nezbytné služby. Po úhradě nákladů musí občanovi zůstat z jeho příjmu alespoň 30 % částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Mezi nejčastější typy sociálních zařízení, kterých je vždy několik v regionu (kraji), patří domovy seniorů a penziony pro seniory. Ekonomicky fungují převážně jako organizační složky, které jsou svými rozpočty přímo napojeny na rozpočty svých zřizovatelů, tj. nejčastěji krajský úřad“.25 Pečovatelská služba umožňuje zajištění stravy a poskytování hygienických služeb seniorům, kteří žijí ve vlastních bytech. Na rozdíl od zdravotní péče na tuto pečovatelskou službu není právní nárok. Ústavní péče je z hlediska náročnosti na finanční prostředky dražší. Stát dotuje zhruba 5x vyšší částkou jedno místo v ústavu sociální péče, než je tomu u pečovatelské služby. Obec poskytuje občanům a organizacím, kteří poskytují sociální služby příspěvek na sociální služby, který je předem dohodnutý. Organizace či občan poskytující tyto služby uzavírají písemnou dohodu s obcí nebo krajským úřadem. Krajský 24

PEKOVÁ, Jitka; PILNÝ, Jaroslav; JETMAR, Marek. Veřejný sektor – řízení a financování. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. 488 s. ISBN 978-80-7357-936-4., str. 294, 295 25 PEKOVÁ, Jitka; PILNÝ, Jaroslav; JETMAR, Marek. Veřejný sektor – řízení a financování. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. 488 s. ISBN 978-80-7357-936-4., str. 294, 295

24

úřad dohlíží a kontroluje úroveň poskytovaných služeb a hospodaření s finančními prostředky na tyto služby.26 „Rozpočet pro pečovatelskou službu je sestavován s těmito předpoklady – 1/3 finančních prostředků je přímo od uživatelů služeb, 1/3 poskytne Ministerstvo práce a sociálních věcí a 1/3 poskytne kraj a město, kde je služba poskytována.“27 „Příspěvek na péči je určen osobám, které se při zvládání základních životních potřeb neobejdou bez pomoci jiných osob. Z poskytnutého příspěvku pak tyto osoby hradí pomoc, kterou jim může dle jejich rozhodnutí poskytovat buď osoba blízká, asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb, dětský domov nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu.“28 Příspěvek na bydlení seniorů je dávka státní sociální podpory, o kterou mohou senioři zažádat na kontaktních místech úřadu práce dle trvalého bydliště. Tento úřad o tomto příspěvku rozhoduje. Podmínky na příspěvek a jeho nárok vysvětlují pracovníci úřadu práce a dále poradny ministerstva práce a sociálních věcí, poradny Rady seniorů České republiky, Občanské poradny, poradny Sdružení nájemníků České republiky, poradny odborových centrál. Příspěvek na péči přiznávají obecní úřady také dle žadatelova místa trvalého bydliště. Podmínky tohoto příspěvku vysvětlují pracovníci obecního úřadu, poradny ministerstva práce a sociálních věcí, poradny Rady seniorů České republiky, Občanské poradny, poradny odborových centrál.29

26

PEKOVÁ, Jitka; PILNÝ, Jaroslav; JETMAR, Marek. Veřejný sektor – řízení a financování. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. 488 s. ISBN 978-80-7357-936-4., str. 294, 295 27 MAŠKOVÁ, Alena. Pečovatelky nebo popelky?. Rezidenční péče: odborný čtvrtletník pro management ústavů sociální péče, 2009, roč. 5, č. 4, s. 10. 28 MMR-Dávky na bydlení. Www.mmr.cz: Příspěvek na bydlení [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssl/prispevek 29 55plus-Na co mají čeští důchodci nárok: www.padesatpetplus.cz. [online]. [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.padesatpetplus.cz/cs/site/penize/na-co-mate-narok/na_co_maji_cz_duchodci_narok.htm

25

3.2.3 Druhy služeb sociální péče Všechna zařízení poskytující sociální služby jsou uvedeny v zákoně o sociálních službách. Domovy pro seniory jsou celoročním pobytovým zařízením. Tyto zařízení jsou poskytována seniorům, kteří se o sebe nejsou schopni postarat sami a vyžadují komplexní péči. Podobné domovům pro seniory jsou domovy se zvláštním režimem, které jsou poskytované také po celý rok. Mají větší počet zaměstnanců, kteří jsou specializováni na danou poruchu jedince. Jsou zde přijímáni lidé s celoživotními duševními poruchami, mentálně postižení a lidé závislí na návykových látkách, tímto se liší od domovů pro seniory. Domy s pečovatelskou službou jsou zaměřeny na seniory a manželské páry seniorů, kteří jsou relativně zdraví. Tito senioři nejsou závislí na pomoci ošetřujících osob, ani nepotřebují komplexní zdravotní péči. Potřebují pomoc pouze při nějakých činnostech jako je např. hygienická péče v koupelně a jiné. Je zde kvalitní bydlení. Ubytování seniorů je zajištěné v samostatné bytové jednotce na základě smlouvy. Mohou si zvolit pečovatelské i jiné služby. Další centra denních služeb jsou domovinky, které poskytují seniorům s psychickými nebo omezenými fyzickými schopnostmi denní pobyt. Senioři jsou zde přijímáni, když pečující příbuzní jsou v práci či potřebují zařídit jiné věci a nemohou se zrovna o seniora postarat. Seniorovi jsou poskytnuty například společenské a tělovýchovné služby, které mají na starost kvalifikovaní pracovníci. K dispozici jsou tu i obědy. Pokud se pečující rodina rozhodne odjet na dovolenou, může seniora ponechat v tomto zařízení. Senior bude přijat na přechodnou dobu do lůžkové části zařízení a bude o něj postaráno. Denní stacionáře jsou ambulantní službou. Senior, který potřebuje pravidelně pomoc druhé osoby, dochází sám do tohoto stacionáře. Je mu zde poskytována socializační a všestranná péče.

26

Týdenní stacionáře fungují jako denní stacionáře s rozdílem pobytu seniora. Fungují většinou od neděle večer, nebo pondělí ráno do pátku, potom si je rodina bere na víkend domů. V domácím prostředí je seniorům poskytována pečovatelská služba. Jsou to ošetřovatelské úkony, jako je hygienická péče, krmení, nakupování, žehlení, doprovod k lékaři a jiné služby. Tyto služby jsou placené. Střediska osobní hygieny, rozvoz obědů a prádelny jsou zřizovány pečovatelskou službou.30 „Sociální služby se neustále profesionalizují. Přestože je hodnota pomoci lidem v nouzi pro společnost i život člověka nevyčíslitelná, neodráží se to ani v morálním kreditu lidí pracujících v oboru, ani se to nereflektuje v ohodnocení práce.31

30

MLÝNKOVÁ, Jana. Péče o staré občany: učebnice pro obor sociální činnost. 1. Praha: Grada, 2011, 192

s. ISBN 978-80-247-3872-7., str. 65, 66, 67 31

TICHÁ, Michaela. Motivace a motivování v sociálních službách. Odborný časopis Sociální služby: Měsíčník vydávaný Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR, 2013, roč. 15, č. 2, s. 20.

27

Tabulka č. 2 Počet služeb sociální péče vedených v registru poskytovatelů sociálních služeb Druh služby sociální péče

Počet služeb

centra denních služeb

107

denní stacionáře

274

domovy pro osoby se zdravotním postižením

232

domovy pro seniory

485

domovy se zvláštním režimem

179

chráněné bydlení

153

odlehčovací služby

264

osobní asistence

219

pečovatelská služba

816

podpora samostatného bydlení

36

průvodcovské a předčitatelské služby

41

sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní 135 péče tísňová péče

18

týdenní stacionáře

81

Celkem

3 040

Pramen: MPSV.CZ: Analytické dokumenty k sociálním službám. Www.mpsv.cz [online]. [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/9198/Analyza_fin_SS.pdf 32

Počet lůžek dle jednotlivých druhů sociálních služeb (rok 2010) „Níže uvedená tabulka ukazuje, že jednoznačně dominujícím druhem služby z hlediska kapacity počtu lůžek jsou domovy pro seniory a k této kategorii lze připočíst také 32

MPSV.CZ: Analytické dokumenty k sociálním službám. Www.mpsv.cz [online]. [cit. 2012-12-03].

Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/9198/Analyza_fin_SS.pdf

28

kapacity domovů se zvláštním režimem, ve kterých je poskytována služba především seniorům. Kapacita těchto služeb činí celkem 46 092 lůžek, což znamená, že 1 lůžko připadá na 31 osob ve věku 65+. S ohledem na očekávaný demografický vývoj lze předpokládat, že již ve střednědobém horizontu nebude tato kapacita dostačovat. Kapacita domovů pro osoby se ZP se již v současnosti jeví jako dostatečná a poptávka po tomto druhu služby má spíše snižující se tendenci.“33 Tabulka č. 3 Druhy pobytové/ambulantní sociální služby počet lůžek azylové domy

2 272

domovy pro osoby se zdravotním postižením

13 836

domovy pro seniory

37 696

domovy se zvláštním režimem

8 396

domy na půl cesty

124

chráněné bydlení

2 626

krizová pomoc

106

noclehárny

1 215

odlehčovací služby

1 520

služby následné péče

141

sociální rehabilitace

599

Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče

1 225

terapeutické komunity

222

týdenní stacionáře

968

Celkový součet

70 946

Zdroj: MPSV.CZ: Analytické dokumenty k sociálním službám. Www.mpsv.cz [online]. [cit.2012-12-03]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/9198/Analyza_fin_SS.pdf34

33

MPSV.CZ: Analytické dokumenty k sociálním službám. Www.mpsv.cz [online]. [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/9198/Analyza_fin_SS.pdf 34

MPSV.CZ: Analytické dokumenty k sociálním službám. Www.mpsv.cz [online]. [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/9198/Analyza_fin_SS.pdf

29

Lidé v těžké sociální situaci, jejichž malá soběstačnost je způsobená těmito vlivy: -

věkem – senioři ve věku 70 let a více

-

zdravotním stavem, kdy soběstačnost dosahuje minimálně I. stupně závislosti podle zákona o sociálních službách.35

Pokud je senior přijímán do nějakého druhu sociální péče, je to velký proces, který může nést různou řadu problémů. Určitě je dobré na to seniora připravit, popřípadě mu pomoci, aby se rozhodl dobrovolně, neměl by k tomu být nucen. Po přijetí klienta do zařízení, je potřeba mu věnovat maximální pozornost, aby si postupně zvykl na nové prostředí. Je to úkol pro celý tým, který pracuje s tímto klientem a měla by se zapojit i rodina. Každý klient má mít individuální plán, založen na zhodnocení zdravotního i duševního stavu klienta. Plán stanoví postup, který řeší nejvážnější problémy klienta a kroky, které mohou pomoci jeho aktuálnímu stavu.36

3.3 Charakteristika bytové politiky v Rakousku 3.3.1 Rakousko Charakteristika rakouské ekonomiky a bydlení „V Rakousku žije 8,2 mil. obyvatel, počet obyvatel roste. Spolupůsobí zde především kladné saldo zahraniční migrace. Po roce 2001 se projevil mírný ekonomický útlum, který je od roku 2005 vystřídán opětným vzestupem. Tendence snižování úrokových sazeb přetrvává, počet domácností jako uživatelů bydlení a jako hlavní finanční zdroj dlouhodobě roste a udržuje poptávku po bytech na ekonomicky významné úrovni. Bytová výstavba v ročním rozsahu kolem 40 tis. bytů musí reagovat na stárnutí obyvatel a změny ve skladbě domácností (třetina domácností je jednočlenná, ve Vídni dokonce 35

KADLECOVÁ, Milada; VAŘEJKOVÁ, Helena. Zvýšení variability bytového fondu: nové nástroje pro

zvýšení dostupnosti bydlení se zřetelem na seniory. 1. Brno: Institut regionálních informací, 2010. 44 s. ISBN 978-80-254-7946-9., str. 16 36

MATOUŠEK, Oldřich; KODYMOVÁ, Pavla; KOLÁČKOVÁ, Jana. Sociální práce v praxi: Specifika

různých cílových skupin a práce s nimi. 2. Praha: Portál s. r. o., 2010. 352 s. ISBN 978-80-7367-818-0., str. 181, 182

30

45%). Při 8,2 mil. obyvatel je v Rakousku 3,8 mil. bytů, tj. 468 bytů na 1000 obyvatel. Ve výstavbě se počítá s tím, aby kromě komerčních bytů bylo dostatečné zastoupení i bytů finančně dostupných. Vychází se i z toho, že komerční bytová výstavba se vyznačuje i dosti velkými výkyvy v počtech dokončených bytů. Například na přelomu století se snížila až na 1/4 předchozího rozsahu. Stabilizující úlohu naopak sehrává výstavba s určitou mírou regulace. Důvodem, proč se setrvává na významném podílu nájemního sociálního bydlení, je, že kromě sociální funkce se tím posiluje i funkce stabilizujícího prvku v národním hospodářství. V systému podpor z veřejných zdrojů lze pozorovat, že se v posledních letech stává pružnější, zvyšuje se počet kooperačních aktivit všech účastníků procesu bydlení. Celkově je systém financování bydlení a podpor z veřejných zdrojů charakterizován zhruba takto: 1) Bylo dosaženo vysoké dostupnosti a sociální stability v bydlení. Téměř všechny domácnosti nalézají bez velkých potíží úměrné (standardní) bydlení, bydlí v bytech samostatně, bez vynuceného soužití. 2) Podpory z veřejných zdrojů sehrávají důležitou úlohu, aniž by potlačily tržní principy. Podílejí se při posílení dostupnosti bydlení na nákladech a výdajích obyvatel na bydlení. 3) Za stále významnou je pokládána činnost vzájemně prospěšných bytových společností, do systémů podpor jsou však zapojovány i soukromé fyzické a právnické osoby pracující na ziskovém principu i podniky, jejichž hlavní zaměření je mimo oblast bydlení. 4) V podporách zcela převládají úvěrové formy. V současné době se stabilně rozděluje kolem 2 mld. EUR. Zhruba asi 670 mil. EUR je získáno z tzv. zpětných toků (splátky úvěrů a úroky), asi 125 mil. EUR poskytují v sumě spolkové země. Od roku 1945 byla podpořena výstavba cca 3/4 dokončených nájemních bytů a 45% bytů vlastnických. Zvláštní zvýhodnění se v poslední době používá ve výstavbě bytových objektů využívajících obnovitelnou energii, energeticky úsporných. 5) Na financování bydlení se podílí významně úvěry získané ze stavebního spoření. V roce 2000 se podílely 30,6% na celkových úvěrech v sektoru bydlení. Průměrné zatížení domácností v podmínkách tohoto úvěru činí zhruba 22% průměrného příjmu. 31

6) Podle zdrojů 34% financování připadalo na vlastní prostředky, 6,5% na dotace a 59,5% na úvěrové prostředky.“37 3.3.2 Bydlení seniorů ve Vídni Domovy důchodců se staly „domy pro život“. Domovy důchodců z 50. let potřebovaly reformu. Nejdůležitější bylo vyhledat nový fungující model. Inspirací byly domovy důchodců ve Švédsku a Dánsku, kde měli obyvatelé vlastní byty. Kuratorium vídeňských domovů důchodců bylo založeno v roce 1960. S rokem 1997 přišlo přejmenování z názvu domovy důchodců na bytové domy důchodců. Sociální služby se zasloužily o to, aby starší lidé zůstali déle ve svých domech, byly rozšířeny pečovatelské stanice a domovy důchodců byly změněny na pečovatelské domy. Pro péči a opatrování seniorů je ve Vídni zřízena rozlehlá škála nabídek na velmi kvalitní péči. Fond sociální Vídeň se stará o přidělování a podporu neboli financování pečovatelských služeb. Město Vídeň podporuje ambulantní péči pro starší lidi, aby mohli žít ve svých bytech nebo prostředí jim známé. O služby Fondu sociální Vídeň požádalo v roce 2010 okolo 27 780 obyvatelů. Vídeň má k dispozici osm poradenských center, které jsou určeny pro starší občany, kterým jsou poskytovány služby v oblasti opatrovnictví a péče. Jsou tu kompetenční centra pro stacionární nabídky, denní centra pro seniory, domácí lékařské péče o nemocné. Sociální systém tu byl nastaven na požadavky 21. století, kterému odpovídá zřízení Vídeňského sociálního fondu. Cíl fondu zabezpečuje podporu základních sociálních potřeb bydlení, práci s občany, zlepšení zdraví obyvatelstva, k rehabilitacím a jiným ošetření. Vídeňský fond zajišťuje efektivnost finančních prostředků v sociální a zdravotnické oblasti. Asi 630 milionů euro ročně z daní, dává městu Vídni vysokou šanci, že sociální služby budou mít vysokou úroveň.38

37

Česká společnost pro rozvoj bydlení. Www.csrb.cz [online]. [cit. 2012-12-01]. Dostupné z:

http://www.csrb.cz/zahranicni%5Cbytpol_Rak.pdf 38

Vídeňský sociální systém. Www.wieninternational.at [online]. [cit. 2012-12-01]. Dostupné z:

http://www.wieninternational.at/en/node/3577

32

Příklad bydlení seniorů ve Vídni Nový prvek ve struktuře služeb je chráněné bydlení pro seniory, které je řešeno speciálně upravenými byty, které se nalézají v bytových domech s různorodou skladbou obyvatel. Tento způsob bydlení je určen seniorům, kteří nemohou nebo nechtějí z nějakého zdravotního nebo sociálního důvodu bydlet sami a nemusí být stále ošetřováni. Tyto byty mají bezbariérový přístup a jsou různě velké (3-8 ložnic). Postup bydlení seniorů je ve všech bytech stejný. Klienti mají k dispozici vlastní ložnici, kterou si mohou sami vybavit podle svých představ. V bytě se nachází bezbariérová koupelna a podle počtu obyvatel na jednotlivé byty jedna nebo dvě toalety. Společná kuchyň, jídelní kout a obývací pokoj slouží k setkání s ostatními klienty. Těmto klientům jsou poskytovány služby podle jejich jednotlivých potřeb. Pro klienty, kteří potřebují zdravotní péči, přichází dle potřeby ošetřovatelka nebo lékař. Dále jsou klientům k dispozici jedna nebo dvě pečovatelky v době od 7 do 15 hodin. V odpoledních a večerních hodinách se klienti ocitnou sami, ale pokud mají nějaký problém, mohou si přivolat okamžitou pomoc speciálním nainstalovaným zařízením, které je umístěno v bytech. Pokud senior onemocní na krátkou dobu, je poslán do nemocnice, potom se vrací zpět do chráněného bydlení. Pokud člověk onemocní natolik, že vyžaduje každodenní péči, která dochází za klientem, je tato péče dohodnuta s ošetřovatelskou agenturou, která je hrazena se zdravotním pojištěním. Hlavní náplní této péče je poskytnout seniorovi toto bydlení do konce jeho života. Poskytovatel těchto služeb zaměstnává také sociální pracovníky a psychologa, kteří se věnují seniorům. Tito pracovníci pomáhají klientům řešit jejich osobní problémy, starosti, ale také dlouhodobé nemoci některých obyvatel, úmrtí nebo příchod nového klienta. Pokud si senioři sami nevaří a neuklízí, mohou využít dovážky jídla nebo úklidové služby. Nebo si senioři mohou pomáhat navzájem. Toto bydlení znamená pro obyvatele mnoho, nejsou izolováni od společnosti, ale mají dostatek vlastního soukromí. Klientovi může pomáhat s péčí, úklidem, nákupem nebo jinými potřebnými věcmi rodina, kamarádi, příbuzní. Senioři se mohou účastnit různých kulturních a společenských akcí, setkání. Ve Vídni je v dnešní době šestnáct těchto bytů. Tyto byty mají různí majitelé, ale většinou to je samo město. Poskytovatelé těchto služeb jsou nestátní neziskové organizace. Tyto organizace platí městu za používání bytu nekomerční nájem a na začátku mohou získat půjčku. Senioři 33

platí nájemné, které činí dvě stě až tři sta euro za měsíc podle velikosti bytu a pokoje. Také si hradí ostatní služby jako je dovoz jídla nebo úklid, pečovatelská služba a jiné, tato cena se odvíjí od příjmu seniora, jeho penze a příspěvku pro bezmocnost. Jestliže to nestačí na pokrytí služeb, rozdíl zaplatí město. Náklady jsou v průměru asi sto euro za měsíc na osobu. Tato péče je více než třikrát levnější než při pobytu v domově pro seniory. Na začátku tohoto bydlení bylo zapotřebí informovat veřejnost s tímto projektem. O tento druh služby je neustále větší a větší zájem. Doba čekání na toto chráněné bydlení je dva a více roků. Vídeňský magistrát přemýšlí o výstavbě dalších speciálních bytů. Prvotně jsou zde bráni senioři rezidenční péče, kteří mají o tuto službu zájem a jsou vytipováni psychologem. Většině seniorů se po umístění do tohoto chráněného bydlení zlepší zdravotní stav a jsou více samostatní.39 3.3.3 Dům Gustava Klimta – Haus Gustav Klimt Tento dům byl vybudován za finanční podpory města Vídně a v roce 1985 byl otevřen. Nachází se tedy ve Vídni na ulici Felbigergasse 81. Skládá se z 258 jednopokojových a 14 dvoupokojových apartmánů. Jednolůžkové apartmány jsou velké přibližně 34 m2 včetně balkónu. Dvoulůžkové jsou velké zhruba 53 m2 také včetně balkónu. Každý apartmán má vstupní halu s šatnou, vestavěnou skříň, lednici, mikrovlnou troubu. Dále má koupelnu se sprchovým koutem, lékárničku, umyvadlo a toaletu, obývací pokoj s prostorem na spaní, dvoulůžkový apartmán má ložnici oddělenou. Chodba a koupelna jsou plně vybaveny. Obývací pokoje a ložnice jsou vybaveny podle osobního vkusu obyvatel s jejich vlastním nábytkem. Každý apartmán má telefon a je možné připojení na internet.

39

GLOSOVÁ, Dagmar et al. Bydlení pro seniory. 1. Brno: ERA, 2006. 179 s. ISBN 80-7366-057-1., str. 23,

24

34

Společné aktivity, jednotlivé aktivity a různé příležitostní setkání se uskutečňují ve společných prostorách a komunitních zařízení. Jsou zde společné prostory, které mohou obyvatelé využívat a to je například velké foyer s recepcí, velký sál s jevištěm, knihovna.40 Pracovní místnosti a místnosti pro koníčky, které obyvatelé mají, jsou internet, televize, terasa, lázně s krytým bazénem, parní lázně, sauna a solárium, bowling, dobře vybavená posilovna s různými zařízeními, stolní tenis, kulečník. Jsou zde i oddělené prostory jako jsou prádelna, kde jsou mincovní pračky se sušičkou. Potom zde máme nejrůznější služby jako je kadeřnictví, lékaře, sociální poradenství, animace, psychologické poradenství. Je tu dostatek parkovacích míst. Každý den se tu čerstvě vaří. Kolem domu se nachází park, který je rozlehlý a pokrývá otevřený prostor o 3800 m2, většinou patří k hotelové zahradě. Park má krásné staré stromy, vybavenou pergolu a terasu, která slouží obyvatelům k posezení a relaxaci. Pokud pacienti vyžadují péči, tak o ně pečují kvalifikované sestry. Někdy jsou přítomni i lékaři.41

3.4 Shrnutí teoretické části V teoretické části jsem objasnila pojem sociální politika a pod ni spadající bytová politika, na kterou jsem se zaměřila. Bytová politika se stará o seniory v oblasti bydlení. Dále jsem se zabývala otázkou, jak systém podporuje seniory ústavními pobytovými zařízeními a službami sociální péče. V tabulkách poukazuji na počet služeb sociální péče vedených v registru poskytovatelů sociálních služeb, počet služeb a sociální péče vedených v registru poskytovatelů sociálních služeb dle právní formy poskytovatele sociální služby a počet lůžek dle jednotlivých druhů sociálních služeb pro rok 2010. Charakterizuji zde bytovou politiku Rakouska, bydlení seniorů ve Vídni a jako příklad bydlení pro seniory jsem uvedla Dům Gustava Klimta ( Haus Gustav Klimt).

40

Haus Gustav Klimt, Seniorenheim-Altersheim-Pflegeheim-Wien. Www.seniorenheimfuehrer.at [online].

[cit. 2012-12-01]. Dostupné z: http://www.seniorenheimfuehrer.at/Haus%20Gustav%20Klmit.htm 41

Haus-Kuratorium Wiener Pensionisten-Wohnhäuser. Www.kwp.at [online]. [cit. 2012-12-01]. Dostupné z:

http://www.kwp.at/GustavKlimt.aspx

35

3.5 Metodologie pro praktickou část V praktické části použiji dotazníkové šetření, které je složeno ze dvou dotazníků. První dotazník je určen pro seniory nezávislé na cizí pomoci, kteří bydlí sami, a druhý dotazník pro seniory, kteří jsou odkázáni na pomoc druhých, žijících v domově pro seniory. Na základě těchto dotazníků vytvořím grafy. Následně zpracuji a vyhodnotím výsledky mého šetření. Dále budu provádět řízený rozhovor s majitelem soukromého sektoru pro seniory, který realizuje developerský projekt.

36

4 Praktická část K cílům, které jsem si v této bakalářské práci stanovila, jsem potřebovala získat primární data z dotazníkového šetření, které bylo provedeno v prvním dotazníku se seniory v domově pro seniory a v druhém dotazníku s aktivními seniory v Jihomoravském kraji. Dotazníkové šetření jsem provedla s 225 seniory a bylo prováděno v měsíci lednu, únoru, březnu 2013. 118 seniorů bylo ze třech domovů pro seniory. Z toho 55 seniorů bylo z Domova pro seniory ve Vyškově, kde jsem spolupracovala přes sestřičky. 28 seniorů z Domova pro seniory na adrese Vychodilova v Brně, kde jsem spolupracovala s vedoucí zdravotně-sociálního úseku paní Olgou Smutnou. Dalších 35 seniorů bylo vyplněno v Domově pro seniory v Sokolnicích, kde jsem spolupracovala přímo s panem ředitelem MVDr. Petrem Nováčkem. Všichni tito lidé byli velice příjemní a ochotní. Aktivních seniorů, kteří vyplnili dotazník, bylo 107. Tyto dotazníky byly prováděny na několika různých místech. 27 dotazníků bylo provedeno se seniory, kteří se schází pravidelně v Brně na Křenové 67 v Městském výboru, 39 dotazníků bylo vyplněno v Senior pointu v Brně na Mendlově náměstí 1a, kde jsem spolupracovala s panem ředitelem projektu Senior Point Ing. Lukášem Vaculíkem a 41 dotazníků bylo uděláno s rodinou, po známých babičky a dědy, prarodičů mých známých.

4.1. Dotazníkové šetření První dotazníkové šetření je zaměřeno na bydlení pro seniory v domovech pro seniory v Jihomoravském kraji. U dotazníků bylo použito 16 otázek. Bylo vyplněno a zpracováno 118 dotazníků. Druhé dotazníkové šetření se zabývá aktivními seniory v Jihomoravském kraji. U tohoto dotazníku bylo použito 14 otázek. Vyplnilo to 107 seniorů a potom byly dotazníky zpracovány.

37

4.1.1 Dotazníkové šetření v domově pro seniory Otázka č. 1: Rozdělení respondentů podle pohlaví Graf č. 1: Respondenti podle pohlaví

Zdroj: Zpracováno autorem První otázka v dotazníku se vztahuje k pohlaví respondentů. V grafu 1 můžeme vidět procentuální vyjádření odpovědí. Na tuto otázku odpovědělo 64 % žen a 36 % mužů.

Otázka č. 2: Rozdělení respondentů podle věku Graf č. 2: Respondenti podle věku

Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce se respondenti museli zařadit do jedné ze tří nabízených možností věkových kategorií. V nabídce byla věková skupina 60 - 70 let, 70 - 80 let, 80 a více. Nejvyšší počet respondentů, tedy 53 % uvedl věk 80 a více, 32 % pak 70 - 80 let a 15 % 60 - 70 let. 38

Otázka č. 3: Rozdělení respondentů podle dosaženého vzdělání Graf č. 3: Respondenti podle dosaženého vzdělání

Zdroj: Zpracováno autorem Tady si respondenti mohli vybrat z pěti možností a to ze základního vzdělání, střední odborné s výučním listem, střední odborné s maturitou, vyšší odborné, vysokoškolské. Nejvyšší zastoupení 46 % dostalo základní vzdělání, 25 % střední odborné s výučním listem, 20 % střední odborné s maturitou, 7 % vysokoškolské a 2 % vyšší odborné.

Otázka č. 4: Rozdělení respondentů podle důchodu Graf č. 4: Respondenti podle výše jejich důchodu

Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce si mohli dotazovaní lidé vybrat ze čtyř možností. Z výsledků vyplývá, že 39 % odpovědělo, že pobírají důchod do 10 000 Kč, 30 % odpovědělo, že pobírají důchod do 12 000 Kč, 16 % do 8 000 Kč a 15 % 12 000 Kč a více. 39

Otázka č. 5: Rozdělení respondentů podle zdravotního stavu Graf č. 5: Respondenti podle zdravotního stavu

Zdroj: Zpracováno autorem Tady jsme se zaměřili na zdravotní stav dotazovaných, kde mohli zvolit mezi třemi varianty a to pokud se o sebe zvládnou postrat sami, pokud potřebují odbornou péči nebo pomoc rodiny. V tomto případě varianta postarám se o sebe sám a varianta potřebuji odbornou péči získala stejně 43 %. Varianta, kdy potřebují pomoc rodiny je 14 %.

Otázka č. 6: Rozdělení respondentů podle toho jak často navštěvují lékaře Graf č. 6: Respondenti podle toho jak často navštěvují lékaře

Zdroj: Zpracováno autorem U této otázky byly na výběr tři možnosti. A to denně, týdně, měsíčně. Odpověď denně se neobjevila ani jednou, tudíž má 0 %, odpověď týdně získala 3 % a odpověď měsíčně získala 97 %. 40

Otázka č. 7: Rozdělení respondentů podle spokojenosti s jejich domovem V této otázce jsme se zaměřili, zda jsou či nejsou senioři spokojeni se svým domovem. Z toho 99 % odpovědělo, že jsou spokojeni se svým domovem a pouze 1 % odpovědělo, že ne. Z toho 1 % je 1 člověk, a to muž ve věku 80 a více.

Otázka č. 8: Rozdělení respondentů podle možnosti návštěvnosti stravovacího zařízení V této otázce, zda mají možnost v domově pro seniory navštěvovat pravidelně stravovací zařízení, odpověděli všichni, že tuto možnost mají. Ve všech třech domovech pro seniory je strava zajištěna a senioři mohou této možnosti využívat.

Otázka č. 9: Rozdělení respondentů podle nástrojů kontaktu s okolím Graf č. 9: Respondenti podle nástrojů kontaktu s okolím

Zdroj: Zpracováno autorem V tomto grafu je vidět, jaké možnosti používají senioři ke kontaktu s okolím. 53 % dotazovaných zde odpovědělo, že používají telefon, 44 % dobré vztahy se sousedy, rodinou, 2 % seniorský klub a 1 % internetové připojení.

41

Otázka č. 10: Rozdělení respondentů podle spokojenosti s kvalitou služeb Graf č. 10: Respondenti podle spokojenosti s kvalitou služeb

Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce byly použity čtyři varianty, kde dvě nebyly zvoleny vůbec, málo spokojen(a) a nespokojen(a). Další dvě byly zastoupeny, a to s 86 % odpověď zcela spokojen(a) a 14 % částečně spokojen(a). Otázka č. 11: Rozdělení respondentů podle důvodů přestěhování Graf č. 11: Respondenti podle důvodů přestěhování

Zdroj: Zpracováno autorem

42

V této otázce jsme řešili situaci, zda se respondenti přestěhovali do tohoto domova na jejich přání, protože museli, nebo na přání rodiny. 52 % respondentů odpovědělo, že se přestěhovali na vlastní přání do tohoto domova, 34 % odpovědělo, že se museli přestěhovat, protože potřebovali celodenní péči a 14 % odpovědělo, že se přestěhovali na přání rodiny. Z tohoto grafu vyplývá, že se více jak polovina přestěhovala dobrovolně, podle vlastního uvážení. Rodina tu nehraje takovou úlohu, pouze 14 % se přestěhovala do domova na doporučení rodiny.

Otázka č. 12: Rozdělení respondentů z jakého důvodu zvolili tuto péči Graf č. 12: Respondenti z jakého důvodu zvolili tuto péči

Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce si mohli dotazovaní vybrat ze čtyř možností, pokud si zvolili péči z důvodu zdravotního stavu, nebo nechtěli být sami či nechtěli obtěžovat rodinu, ovšem možnost, že bydlení bylo drahé nebyla ani jednou zvolena. Z toho vyplývá, že se většinou jedná o individuální rozhodnutí seniora. Tuto péči zvolilo 62 % tázaných lidí ze zdravotních důvodů, 24 % z důvodu, že nechtěli být sami, 14 %, že nechtěli obtěžovat rodinu a 0 %, že bydlení bylo drahé.

43

Otázka č. 13: Rozdělení respondentů podle toho jak dlouho žijí v domově Graf č. 13: Respondenti podle toho jak dlouho žijí v domově

Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce odpovědělo 38 % respondentů, že více jak 3 roky žijí v domově pro seniory a další dvě možnosti, a to méně jak rok a 1 - 3 roky po 31 %.

Otázka č. 14: Rozdělení respondentů zda mohou používat osobní majetek, který jim v instituci přibližuje domácí prostředí Graf č. 14: Respondenti podle toho zda mohou používat osobní majetek

Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce 96 % respondentů odpovědělo ano, že mohou a 4 %, že nemohou. Otázka č. 15: Rozdělení respondentů podle toho zda by měl stát podporovat ústavní péči V této otázce, zda by měl stát podporovat ústavní péči, se shodli všichni na odpovědi ANO. 44

4.1.2 Dotazníkové šetření s aktivními seniory v domově pro seniory

Otázka č. 1: Rozdělení respondentů podle pohlaví Graf č. 1: Respondenti podle pohlaví

Zdroj: Zpracováno autorem Jako v předchozím dotazníku i tady se v první otázce ptám na pohlaví. V tomto případě jsem se dotazovala 70 % žen a 30 % mužů.

Otázka č. 2: Rozdělení respondentů podle věku Graf č. 2: Respondenti podle věkové skupiny

Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce byly na výběr tři možnosti a to věk 60 - 70let, věk 70 - 80 a věk 80 a více. V tomto případě odpovědělo 50 %, že jsou ve věkové kategorii 60 – 70let, 35 % je ve věku 70 - 80let a 15 % ve věku 80 a více. 45

Otázka č. 3: Rozdělení respondentů podle dosaženého vzdělání Graf č. 3: Respondenti podle dosaženého vzdělání

Zdroj: Zpracováno autorem V tomto případě si mohli respondenti vybírat z pěti odpovědí. 36 % dotazovaných odpovědělo, že mají vzdělání střední odborné s výučním listem, 28 % respondentů odpovědělo, že mají střední odborné s maturitou, 18 % vysokoškolské, 12 % základní a 6% vyšší odborné.

Otázka č. 4: Rozdělení respondentů podle počtu obyvatel v místě bydliště Graf č. 4: Respondenti podle počtu obyvatel v místě bydliště

Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce měli dotazovaní na výběr ze čtyř odpovědí. Zde odpovědělo 73 %, že žijí v místě bydliště s 50 001 a více obyvateli, 15 % 1 000 až 5 000, 7 % 5 001 až 10 000 a 5 % 10 001 až 50 000 obyvatel. 46

Otázka č. 5: Rozdělení respondentů podle výše důchodu Graf č. 5: Respondenti podle výše důchodu

Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce jsem se ptala na výši jejich důchodu, důchod do 12 000 Kč zatrhlo 36 % respondentů, důchod do 10 000Kč zatrhlo 34 % respondentů, důchod 12 000 Kč a více 22 % respondentů a do 8 000 Kč 8 %.

Otázka č. 6: Rozdělení respondentů podle toho zda jim jejich výše důchodu stačí Graf č. 6: Respondenti podle toho zda jim jejich výše důchodu stačí

Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce byly dvě možnosti ANO a NE, a to pokud jim stačí nebo nestačí výše jejich důchodu. Respondentů, kteří odpověděli ano, bylo 59 % a těch, kteří odpověděli ne, bylo 41 %. 47

Otázka č. 7: Rozdělení respondentů podle bydlení Graf č. 7: Respondenti podle bydlení

Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce, měli respondenti na výběr z pěti možností. 28 % získaly dvě možnosti a to bydlení ve vlastním domě a bydlení v bytě v osobním vlastnictví. 25 % získala odpověď v nájemním bytě, 10 % v družstevním bytě a 9 % bydlení s rodinou.

Otázka č. 8: Rozdělení respondentů podle zdravotního stavu Graf č. 8: Respondenti podle zdravotního stavu

Zdroj: Zpracováno autorem Tato otázka nabízela tři odpovědi, pokud se člověk o sebe postará sám, pokud potřebuje odbornou pomoc, nebo pokud potřebuje pomoc rodiny. 82 % respondentů odpovědělo, že se o sebe postarají sami, 16 % odpovědělo, že potřebují pomoc rodiny a 2 % odpovědělo, že potřebují odbornou pomoc. 48

Otázka č. 9: Rozdělení respondentů podle toho jak často navštěvujete lékaře Graf č. 9: Respondenti podle toho jak často navštěvujete lékaře

Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce byly na výběr tři možnosti, a to denně, týdně a měsíčně. Možnost denně se ani jednou neobjevila, možnost týdně obdržela 7 % a měsíčně 93 %. Otázka č. 10: Rozdělení respondentů podle stravování Graf č. 10: Respondenti podle stravování

Zdroj: Zpracováno autorem V tomto případě 73 % dotazovaných odpovědělo, že se stravují sami, 19 % že jim stravu zajišťuje rodina a 8 % že jim stravu zajišťuje pečovatelská služba.

49

Otázka č. 11: Rozdělení respondentů podle stravování Graf č. 11: Respondenti podle stravování

Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce jsem se ptala, co používají senioři ke kontaktu s okolím. Byly na výběr čtyři možnosti: telefon, seniorský klub, internetové spojení a dobré vztahy se sousedy a s rodinou. Nejvíc procent získal telefon a to 57 %, 25 % získaly dobré vztahy se sousedy a s rodinou, 15 % internetové spojení a 3 % seniorský klub.

12. Rozdělení respondentů podle toho zda přemýšlí o přesunu do Domova pro seniory Respondentů, kteří odpovědli, že přemýšlí nad Domovem pro seniory je 37. Senioři, kteří o této možnosti nepřemýšlí je daleko víc a to 70. Ti potom museli vypsat důvod, proč o této variantě nepřemýšlí. 12 respondentů odpovědělo, že jsou schopni se o sebe postarat sami, že jsou aktivní. 11 respondentů odpovědělo, že chtějí bydlet s rodinou, nebo mají rodinu, rodina se o ně postará. 8 respondentům vyhovuje žít single a nechtějí být v kolektivu. Všechny uvedené i neuvedené možnosti znázorňuje tabulka. 50

Tabulka č. 4 Rozdělení respondentů podle toho zda přemýšlí o přesunu do Domova pro seniory Ano

37

Ne, neměl bych tam co dělat, 1 potřebuji k životu dům, zahradu

Ne, ---

6

Ne, chci žít doma, vl. bydlení,vl. 4 dům, doma je doma

Ne, bojím se toho

2

Ne, zatím ne, zatím to nepotřebuji

7

Ne, bydlím s rodinou

3

Ne, jen v krajním případě

1

Ne, věk

1

Ne,

nechci

být

s kolektivem, 8

vyhovuje mi žít single Ne, pokud to bude jen možné

1

Ne, jsem schopen se o sebe 12 postarat, soběstačný, aktivní

Ne, cena a nedostatek míst

1

Ne, máme velký dům a rodina se o 1 mě postará

Ne, dcera by to nedovolila

1

Ne, mám ráda noc bez chrápání

1

Ne, dle zdrav. Stavu

1

Ne, jsem zvyklá na své

1

Ne, nepotřebuji péči

1

Ne, jsme dva, s manželem, zatím 4 to jde se postarat, soběstační

Ne, chci bydlet s rodinou, být 11

Ne,

komu

by

s rodinou, mám rodinu, rodina se

budoucnost ukáže!

se

chtělo, 1

postará Ne, vyhovuje mi to

1

Celkem

Zdroj: Zpracováno autorem, dle vyplněných dotazníků

51

107

13. Rozdělení respondentů podle toho jak si představují bydlení pro seniory V této otázce odpovědělo 24 seniorů, že by chtěli bydlet v 1 pokojovém bytě se zařízením, výtahem, topením, dostatečným prostorem a s blízkostí dopravy. 16 seniorů chtějí bydlet s rodinou nebo v dosahu s rodinou, z čehož vyplývá, že mají silné vazby na rodinu. Samostatný pokoj se sociálním zařízením, s možností stravování, s případnou lékařskou péčí a s kulturními akcemi by si přálo 14 seniorů. 12 seniorů odpovědělo, že neví. 7 seniorů, by chtělo klidné, bezpečné stáří se slušným zacházením, 6 seniorů by chtělo finančně dostupné, s péčí lékaře a bezbariérovým zařízením. Ostatních 28 seniorů odpovídalo různě. Všechny odpovědi zaznamenávám v tabulce.

52

Tabulka č. 5 Rozdělení respondentů podle toho jak si představují bydlení pro seniory ----

2

1 pokojový byt se zařízením (sprcha), výtah v domě, doprava blízko, topení, klid, dostatečný prostor

24

Bydlení s kvalitní péčí

1

Byty pro mladou rodinu a vedle menší pro rodiče

zařízením, TV, toaleta Pohodlné bydlení s přístupem do přírody

1

Při dobrém zdr. stavu sama, v případě nemoci-domov. důch.

1

S příjemnými lidmi

1

1

S rodinou, v dosahu rodiny

16

Cenově dostupné (do 5 tis. /měs.), hygienicky vybavené( vl. toaleta a koupelna), se zajištěním soukromí (možnost bydlet s manželem/lkou nebo sám )

14

1

Samost. pokoj+soc. zařízení, možnost stravování a příp. lék.péči, kulturní akce Služby v domě (jídlo, holič, pedikér, ev. lékař)

1

Doma, pokud moji blízcí budou schopni mi pomoci, když budu potřebovat

1

Soukromí, aktivní přístup k životu, 2 blízko rodiny

Důstojné dožití života

1

Soužití se všemi věkovými skupinami

1

Finančně dostupné, přítomnost lékaře, bezbariérové

6

Společnost, svoboda rozhodování

1

Jako dosud, ale s (pečovatelskou službou)

1

Ubytovna s lékařem, zajištěná strava, TV

1

Umřít ve vlastní posteli

1

Vlastní byt sportovní akce

1

Zajištění stravy, lékařské péče, styk s rodinou

1

Celkem

107

Jako v Pasohlávkách, nebo jako Melrose v Austrálii (Sydney)

1

Jsem spokojená, jak bydlím

1

Jsme ve svém domě se zahrádkou

1

Klidné a spokojené prostředí, které 2 lze uhradit ze svého důchodu Klidné stáří, bezpečné, klidné zázemí, čisté, slušné zacházení

7

Kontakt s lidmi, zdr. péče, kultura, cvičení

2

Nevím

12

Pěkné bydlení s bezbariérovým

1 53

Zdroj: Zpracováno autorem, dle vyplněných dotazníků

Otázka č. 14: Rozdělení respondentů podle toho zda by se měl stát starat o bydlení pro seniory Graf č. 14: Respondenti podle toho zda by se měl stát starat o bydlení pro seniory

Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce se ptám na to, jestli by se měl stát starat o bydlení pro seniory. V tomto případě odpovědělo 95 %, že ano. Zbylých 5 % odpovědělo ne. 4.1.3 Řízený rozhovor Řízený rozhovor jsem měla v plánu udělat s panem ředitelem Jiřím Duškem, který má několik soukromých domovů pro seniory jako je například v Šanově nebo i nově v Brně, Modřicích. Měla jsem s panem ředitelem domluvenou i schůzku, já se dostavila, on prý musel narychlo odjet. Tak jsem mu volala znovu, dohodli jsme se, že mi to vyplní pan ředitel mailem. Bohužel ani to se nestalo. Takže jsem se rozhodla najít někoho jiného. Na internetu, jsem objevila, penzion Jiřinka, kde jsem se spojila s paní majitelkou Evou Žaludovou, která byla velice příjemná, a domluvily jsme si schůzku. Řízený rozhovor jsem

54

provedla 8. 4. 2013 s paní majitelkou Evou Žaludovou v penzionu Jiřinka, na ulici Terezy Novákové 354/22 v Brně.

1. Co Vás přimělo k podnikatelskému projektu „ Penzion Jiřinka“? Paní ředitelka mi popsala, že její otec, který žil plnohodnotný aktivní život, se jednoho dne dostal do situace, kdy se o sebe nedokázal postarat sám. Se sestrou se tedy musely rozhodnout co dál, jak tento problém budou řešit. Paní ředitelka dříve pracovala jako zdravotní sestra. Po této situaci se rozhodla odejít z práce a začít pracovat v nějakém domově pro seniory. 1. 9. 2011 se její kamarádka rozhodla a otevřela penzion pro seniory s názvem Maňulka, kde naše zmiňovaná paní ředitelka začala pracovat, aby mohla pečovat o svého otce. Bohužel její tatínek se toho už nedožil. Penzion neprosperoval, proto dřívější majitelka odešla a nynější paní ředitelka od 1. 12. 2012 se stala majitelkou, pojmenovala domov pro seniory jako penzion Jiřinka, protože její tatínek se jmenoval Jiří. Tato práce ji začala naplňovat. 2. Co všechno jste musela pro vytvoření tohoto penzionu udělat? Tento penzion převzala paní ředitelka 1. 12. 2012 a to jako neprosperující a ve stavu, který rozhodně chtěla zlepšit. Proto se snaží o rekonstrukci domu, snaží se pořizovat kvalitní vybavení a vybavení, která jsou vhodná pro klienty. Momentálně se opravuje kuchyň. Také chce mít vše čisté a kvalitní jak je ze svého povolání zvyklá. 3. Jak je tento domov přizpůsoben pro seniory? Bylo mi řečeno, že dům je přizpůsoben jak pro seniory na lůžku, tak pro samostatné seniory. Tito senioři platí 23 000kč za měsíc za služby, které jsou poskytovány. V těchto službách je zahrnuta 24 hodinová péče, individuální přístup ke klientovi, návštěvy ošetřujícího lékaře, zdravotní personál, rehabilitace s odborníky, pedikúra, manikúra, kadeřnictví, 5 x denně domácí strava (diety dle potřeby), 1-4 lůžkové pokoje, aktivity dle zájmů, praní veškerého prádla, posezení na zahradě, úřední záležitosti, drobné nákupy. Senioři doplácí pouze na léky.

55

4. Proč jste si vybrala tuto lokalitu pro zřízení tohoto projektu? Paní ředitelka bydlí 500m od penzionu Jiřinka. Takže pokud ji v noci zazvoní telefon, děje se něco akutního je během chvíle v penzionu. Je tam i blízko městská hromadná doprava, jak jsem se sama přesvědčila. Dá se zde dopravit i autem. Je to v klidné části na okraji města. 5. V čem se lišíte od veřejného zřizovatele, kde vidíte rozdíl? Tento penzion se liší hlavně v přístupu ke klientovi. Jak jsem se sama přesvědčila, věnují klientovi individuální péči a jsou na klienty hodní. Je zde menší počet klientů, právě kvůli kvalitní péči. Liší se i kvalitním vybavením, jako jsou například speciální polohovací a vysoce kvalitní postele, kde náklad jedné činil 25 000kč. 6. Kde vidíte slabiny v podnikání? Majitelka vidí nedostatky hlavně v dotacích od státu a v úřední podpoře. Nemá žádné dotace, pouze na některé zaměstnance, které přijala s úřadu práce. 7. Vaše přání Přání paní ředitelky je, aby takových zařízení jako se snaží vybudovat ona, bylo více, mělo kvalitní péči a čisté prostředí. Z mého pohledu, je tento penzion velice pěkný, a hlavně co se týká péče o seniory. Sestřičky jsou tu velice ochotné a hodné, snaží se seniorům vyhovět. Jsem zvědavá, jak se tento penzion bude dále vyvíjet, určitě se tam půjdu podívat, až bude hotová kuchyň a budou se vylepšovat třeba i jiné věci jako je dvůr. Tento dům bych seniorům doporučila, hlavně kvůli té péči, kterou jsem tam viděla. Obávám se však, že tato péče není pro každého seniora, protože je drahá.

4.2 Současné trendy v bydlení pro seniory, zhodnocení šetření, diskuze Z praktické části jsem zjistila, že dotazníkového šetření se zúčastnilo více žen, než mužů. Z čehož plyne, že více seniorů je žen, což potvrzuje demografická analýza Českého statistického úřadu. Senioři, kteří se podrobili dotazníkovému šetření, mají většinou základní vzdělání nebo střední vzdělání, a jejich důchod se pohybuje ve většině případů do 12 000 Kč. Senioři nejčastěji používají telefon a využívají dobré vztahy se sousedy a 56

s rodinou. V obou dotaznících se kromě 5 % senioři shodli, že stát by měl podporovat péči o seniory. Dále jsem se dozvěděla, že senioři, kteří žijí v domově pro seniory, jsou z velké části spokojeni se svým pobytem a službami, přestěhovali se většinou na vlastní přání nebo z důvodu zdravotního stavu, z čehož plyne, že k tomuto rozhodnutí nebyli nuceni rodinou. Žijí v domovech různě dlouho dobu a skoro všichni mohou používat osobní majetek. Senioři, kteří jsou aktivní, se o sebe zvládnou postarat sami a bydlí ve většině případů s rodinou nebo v nájemním bytě. V řízeném rozhovoru jsem se dozvěděla, že paní ředitelka má jasno, že chce pro své klienty tu nejlepší péči. Dělá to proto, že v tom objevila zalíbení a získala zkušenosti. Na základě těchto zkušeností zjistila, že seniorům chce dopřát kvalitní péčí v čistém pěkném prostředí, s dostatečnými službami jako je strava, komplexní individuální péče, zdravotní cvičení a různé seniorské aktivity, které si senioři přejí vykonávat. Snaží se tento dům vylepšit a zrekonstruovat, aby se zde líbilo hlavně seniorům. Časově a hlavně finančně je to ovšem velice náročné, i přesto doufá, že se jí to povede, její klienti budou spokojeni a ona začne prosperovat. Můj vlastní názor na budování objektů pro seniory a rekonstrukce je takový, že v dnešní době je to strašně těžké začít něco takového jako je vybudovat domov pro seniory. Jsou k tomu potřeba finanční prostředky, protože stát nám neposkytuje takové finanční ohodnocení, které bychom si představovali. Postavit dům není možná takový problém, ale mít v něm kvalitní vybavení, kvalitní personál, krásné prostředí a služby, které by si přáli senioři je velice finančně náročné. Musíte k tomu mít odhodlání a sílu. Také ze strany seniorů je třeba říci, že tyto služby by měli být dostupné pro všechny seniory. Doufám, že tato situace se zlepší, protože věřím, že každý senior si zaslouží důstojné a pěkné stáří. Všichni jednou zestárneme a budeme chtít v klidu dožít.

57

5 Závěr V teoretické části jsem objasnila pojmy, jako jsou sociální politika, její funkce a nástroje. Dále jsem vysvětlila pojmy jako je bytová politika v České republice, její typy, cíle a nástroje. Uvedla jsem co je bytový fond v České republice, jeho ukazatele a zaměření na bydlení seniorů, ústavní pobytová zařízení pro seniory a financování seniorů. Znázornila jsem tabulky, ve kterých se opírám o počet služeb sociální péče vedených v registru poskytovatelů sociálních služeb, počet lůžek v jednotlivých zařízeních. Provedla jsem komparaci bytové politiky v Rakousku se zaměřením pro seniory. Vybrala jsem si město Vídeň, kde jsem jako příklad uvedla Dům Gustava Klimta (Haus Gustav Klimt). V praktické části jsem udělala dotazníkové šetření. Šetření bylo provedeno s 225 respondenty. Dotazníky byly prováděny ve třech domovech pro seniory, kde jich bylo vyplněno 118. Dotazníky, které jsem dělala s aktivními seniory, byly vyplňovány na různých místech a bylo jich 107. Z tohoto dotazníkového šetření jsem vytvořila grafy, ve kterých jsem zjistila, že skoro všichni senioři, kteří žijí v domově pro seniory, jsou v tomto domově spokojení, jsou spokojeni se službami, které tyto domy nabízejí, a přestěhovali se do těchto domů většinou na svoje přání nebo rozhodnutí. Všichni senioři z domovů pro seniory se shodli, že by stát měl podporovat bydlení pro seniory. Druhý typ dotazníků, který je určen, pro aktivní seniory byl vyplněn 107 respondenty. Mezi aktivními seniory bylo více žen a senioři byli převážně ve věku 80 a více let. Přes polovinu seniorů vyplnilo, že jim jejich důchod stačí. Bydlí většinou v bytech v osobním vlastnictví, ve vlastních bytech nebo nájemných a ve většině případů jsou schopni se o sebe postarat sami. Aktivní senioři ve většině případů nepřemýšlejí o přesunu do domova pro seniory, protože jsou aktivní, dokážou se o sebe postarat sami a chtějí být s rodinou. Představu o jejich bydlení do budoucnosti je, že by si přáli většinou malý byt s výtahem, blízko dopravu, nablízku mít rodinu nebo samostatný pokoj se službami. 95% aktivních seniorů uvedlo, že by se stát měl starat o bydlení seniorů. Dále jsem provedla řízený rozhovor s paní majitelkou domova pro seniory. V rozhovoru jsem se dozvěděla, že paní majitelka chce pro své klienty ty nejkvalitnější služby, nejkvalitnější vybavení, nejlepší stravu pro své klienty a hlavně, aby se senioři cítili spokojeně a jako doma. Zjistila jsem, že tato práce je velmi náročná jak po finanční 58

stránce, tak po stránce časové. Paní ředitelka tomu věnuje celé své srdce a veškerý svůj čas. Snaží se svůj domov rekonstruovat a vylepšovat, ovšem pouze ze svých finančních dostupných zdrojů. Bylo mi řečeno, že pobyt v tomto zařízení a veškeré služby pro seniora činí 21 000 Kč za měsíc. Z dotazníkového šetření jsem si vyvodila jako výsledek, že senioři jsou spokojeni v zařízeních, které mají k dispozici. Proto si myslím, že by takových zařízení mělo přibývat, protože je mnoho seniorů, kteří mají podanou žádost a nedostanou se do takového domova, protože tyto domovy jsou přeplněné. Aktivní senioři, kteří přemýšlí nad budoucností a nad tím jak dále budou bydlet, nejsou podle mého názoru nároční, chtějí většinou malý byt s dostatečnou péčí a dopravou u domova. Proto si myslím, že by tu mělo být více domovů pro seniory a měli by být také finančně dostupnější, aby si je mohl dovolit každý senior. Z řízeného rozhovoru jsem si odnesla velmi příjemný pocit, protože paní ředitelka je hodná žena, která chce pro seniory to nejlepší. Ovšem se obávám, že spousta seniorů by na tuto péči neměla peníze, jelikož jejich důchod jak se dovídám z dotazníků je ve většině případů nejvíce 12 000 Kč. Samozřejmě, že jim může pomoci rodina, ale nejsem si jistá kolik dcer, synů, vnuků a vnuček je ochotných pomáhat jejich rodinným seniorům, a i kdyby chtěli, jestli by k tomu měli finanční možnosti, které by jim mohli poskytnout.

59

6 Seznam použité literatury 6.1 Literatura 1. FRANCOVÁ, Hana; NOVOTNÝ, Aleš. Sociální politika v základech. 1. Praha: Triton 2008. 180s. ISBN 978-80-7387-125-3. 2. GLOSOVÁ, Dagmar et al. Bydlení pro seniory. 1. Brno: ERA, 2006. 179 s. ISBN 807366-057-1. 3. GOLLER, Stanislav; PROSTĚJOVSKÁ, Zita; BROŽOVÁ, Lucie. Bytová politika a limity reprodukce bytového fondu. 1. Praha: České vysoké učení v Praze, 2009. 172 s. ISBN 978-80-01-04419-3. 4. KADLECOVÁ, Milada; VAŘEJKOVÁ, Helena. Zvýšení variability bytového fondu: nové nástroje pro zvýšení dostupnosti bydlení se zřetelem na seniory. 1. Brno: Institut regionálních informací, 2010. 44 s. ISBN 978-80-254-7946-9. 5. KREBS, Vojtěch et al. Sociální politika. 5. Wolters Kluwer, 2010. 542 s. brožovaná. ISBN 978-80-7357-585-4. 6. LUX, Martin; KOSTELECKÝ, Tomáš. Bytová politika – teorie a inovace pro praxi. 1. SLON, 2011. 229 s. ISBN 978-80-7419-068-1. 7. MATOUŠEK, Oldřich; KODYMOVÁ, Pavla; KOLÁČKOVÁ, Jana. Sociální práce v praxi: Specifika různých cílových skupin a práce s nimi. 2. Praha: Portál s. r. o., 2010. 352 s. ISBN 978-80-7367-818-0. 8. MLÝNKOVÁ, Jana. Péče o staré občany: učebnice pro obor sociální činnost. 1. Praha: Grada, 2011, 192 s. ISBN 978-80-247-3872-7. 9. PEKOVÁ, Jitka; PILNÝ, Jaroslav; JETMAR, Marek. Veřejný sektor – řízení a financování. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. 488 s. ISBN 978-80-7357-936-4. 10. PETRÁŠEK, Josef. Sociální politika. 1. Praha 3: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007. 120 s. ISBN 978-80-86723-41-9.

60

11. POLÁKOVÁ, Olga. Bydlení a bytová politika. 1. Praha: Ekopress, 2006. 294 s. ISBN 80-86929-03-5. 12. POTŮČEK, Martin. Sociální politika. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 142 s. ISBN 80-85850-01-x. 13. WILDMANNOVÁ, Mirka. Sociální politika: Distanční studijní opora. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 131 s. ISBN 80-210-3657-5.

6.2 Internetové zdroje 1. Česká společnost pro rozvoj bydlení. Www.csrb.cz [online]. [cit. 2012-12-01]. Dostupné z: http://www.csrb.cz/zahranicni%5Cbytpol_Rak.pdf 2.

Haus

Gustav

Klimt,

Www.seniorenheimfuehrer.at

Seniorenheim-Altersheim-Pflegeheim-Wien.

[online].

[cit.

2012-12-01].

Dostupné

z:

http://www.seniorenheimfuehrer.at/Haus%20Gustav%20Klmit.htm 3. Haus-Kuratorium Wiener Pensionisten-Wohnhäuser. Www.kwp.at [online]. [cit. 201212-01]. Dostupné z: http://www.kwp.at/GustavKlimt.aspx 4. MMR-Bytový fond v České republice k 1. 3. 2001. Www.mmr.cz [online]. [cit. 2012-1130].

Dostupné

z:

http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytova-politika/Bytova-

politika/Statistiky-Analyzy/Statistiky-z-oblasti-bytove-politiky/Vybrane-udaje-obydleni/Vybrane-udaje-o-bydleni-2004/2-Zakladni-charakteristiky-bytoveho-fonduudaje/Bytovy-fond-v-Ceske-republice-k-1-3-2001 5. MMR-Dávky na bydlení. Www.mmr.cz: Příspěvek na bydlení [online]. [cit. 2012-1209]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssl/prispevek 6. MPSV.CZ: Analytické dokumenty k sociálním službám. Www.mpsv.cz [online]. [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/9198/Analyza_fin_SS.pdf

61

7. 55plus-Na co mají čeští důchodci nárok: www.padesatpetplus.cz. [online]. [cit. 2013-0414].

Dostupné

z:

http://www.padesatpetplus.cz/cs/site/penize/na-co-mate-

narok/na_co_maji_cz_duchodci_narok.htm 8. Státní fond rozvoje bydlení: Úvodní strana. Www.sfbr.cz [online]. [cit. 2012-12-02]. Dostupné z: http://www.sfrb.cz/ 9. Vídeňský sociální systém. Www.wieninternational.at [online]. [cit. 2012-12-01]. Dostupné z: http://www.wieninternational.at/en/node/3577

6.3 Odborné časopisy 1. MAŠKOVÁ, Alena. Pečovatelky nebo popelky?. Rezidenční péče: odborný čtvrtletník pro management ústavů sociální péče, 2009, roč. 5, č. 4, s. 10. 2. TICHÁ, Michaela. Motivace a motivování v sociálních službách. Odborný časopis Sociální služby: Měsíčník vydávaný Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR, 2013, roč. 15, č. 2, s. 20.

6.4 Seznamy 6.4.1 Seznamy grafů Grafy se seniory v domovech pro seniory Graf č. 1 Pohlaví…………………………………………………………………………...38 Graf č. 2 Věková skupina………………………………………………………………….38 Graf č. 3 Dosažené vzdělání……………………………………………………………….39 Graf č. 4 Výše důchodu……………………………………………………………………39 Graf č. 5 Zdravotní stav……………………………………………………………………40 Graf č. 6 Jak často navštěvujete lékaře?...............................................................................40 Graf č. 9 Podle nástrojů kontaktu s okolím………………………………………………..41 62

Graf č. 10 Jak jste spokojen(a) s kvalitou služeb?...............................................................42 Graf č. 11 Přestěhovat se do domova bylo na přání? .........................................................42 Graf č. 12 Z jakého důvodu jste zvolil(a) tuto péči? ...........................................................43 Graf č. 13 Jak dlouho žijete v domově?...............................................................................44 Graf č. 14 Můžete používat osobní majetek? ……………………………………………..44

Grafy s aktivními seniory Graf č. 1 Pohlaví………………………………………………………………………..45 Graf č. 2 Věková skupina……………………………………………………………….45 Graf č. 3 Dosažené vzdělání…………………………………………………………….46 Graf č. 4 Podle počtu obyvatel v místě bydliště………………………………………..46 Graf č. 5 Podle výše důchodu…………………………………………………………..47 Graf č. 6 Stačí Vám výše důchodu……………………………………………………..47 Graf č. 7 Podle bydlení…………………………………………………………………48 Graf č. 8 Podle zdravotního stavu………………………………………………………48 Graf č. 9 Jak často navštěvujete lékaře? ………………………………………………...49 Graf č. 10. Podle stravování…………………………………………………………..…49 Graf č. 11 Co používáte ke kontaktu s okolím? …………………………………………50 Graf č. 14 Měl by se stát starat o bydlení pro seniory? ………………………………….54

63

6.4.2 Seznam tabulek Tabulka č. 1 Bytový fond v České republice k 1. 3. 2001……………………………….21 Tabulka č. 2 Počet služeb sociální péče uvedených v registru poskytovatelů sociálních služeb …………………………………………………………………………………….28 Tabulka č. 3 Druhy pobytové/ambulantní sociální služby, počet lůžek………………….29 Tabulka č. 4 Rozdělení respondentů podle toho zda přemýšlí o přesunu do Domova pro seniory…………………………………………………………………………………….51 Tabulka č. 5 Rozdělení respondentů podle toho jak si představují bydlení pro seniory…..53

64

7 Přílohy Příloha 1: Tabulka s počtem služeb sociální péče vedených v registru poskytovatelů sociálních služeb dle právní formy poskytovatele sociální služby Příloha 2: Dotazník pro seniory v domově pro seniory Příloha 3: Dotazník pro aktivní seniory Příloha 4: Řízený rozhovor

65

Příloha 1 Tabulka s počtem služeb sociální péče vedených v registru poskytovatelů sociálních služeb dle právní formy poskytovatele sociální služby Druh služby Centra denních služeb Denní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Odlehčovací služby Osobní asistence Pečovatelská služba Podpora samostatného bydlení Průvodcovské a předčitatelské služby Sociální služby poskytované ve zdravot. zařízeních ústavní péče Tísňová péče Týdenní stacionáře Celkem

NNO

Obchodní společnosti

Fyzické osoby

města/obce

Obce příspěvkové organizace

ostatní

77

0

0

5

25

0

144

2

3

5

117

3

23

1

0

0

204

4

102

14

4

5

360

0

33

10

2

0

134

0

82

0

2

6

60

3

143

9

3

12

94

3

189

5

9

2

14

0

279

20

30

301

179

7

25

0

0

0

11

0

37

1

1

0

2

0

11

71

0

0

53

0

9

1

2

1

5

0

29

1

0

0

50

1

1183

135

56

337

1308

21

NNO – nestátní nezisková organizace (především se jedná o občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, církevní právnické osoby), Obchodní společnosti – především se jedná o společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, družstva

Příspěvkové organizace – především se jedná o příspěvkové organizace zřizované městy a kraji, Města/obce – případy, kdy služby poskytuje přímo obec či město vlastní organizační složkou bez právní subjektivity Ostatní – např. organizační složky státu, školské právnické osoby. Pramen: MPSV.CZ: Analytické dokumenty k sociálním službám. Www.mpsv.cz [online]. [cit. 2012-12-03]. Dostupné z:http://www.mpsv.cz/files/clanky/9198/Analyza_fin_SS.pdf

Příloha 2 Dotazník pro seniory v domově pro seniory Dobrý den, dovoluji si Vás požádat o vyplnění mého dotazníku. Tento dotazník poslouží ke zpracování mé bakalářské práce na téma "Podpora bydlení pro seniory- současné trendy". Vyplnění tohoto dotazníku je anonymní. Děkuji Vám za čas, který jste dotazníků věnovali a za ochotu při vyplňování tohoto dotazníku. Zuzana Krejčová 1. Pohlaví: 

Žena



Muž 2. Věková skupina: Vyberte jednu z následujících možností.



60-70



70-80



80 a více 3. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání: Vyberte jednu z následujících možností.



Základní



Střední odborné s výučním listem



Střední odborné s maturitou



Vyšší odborné



Vysokoškolské 4. Bydlíte v místě, kde je počet obyvatel: Vyberte jednu z následujících možností.



1000 až 5000



5001 až 10 000



10 001 až 50 000



50 001 a více

5. Jaká je výše vašeho důchodu: Vyberte jednu z následujících možností. 

Do 8 000Kč



Do 10 000Kč



Do 12 000Kč



12 000 a více 6. Jaký je Váš zdravotní stav? Vyberte jednu z následujících možností.



Postarám se o sebe sám



Potřebuji pomoc rodiny



Potřebuji odbornou péči 7. Jak často navštěvujete lékaře? Vyberte jednu z následujících možností.



Denně



Týdně



Měsíčně 8. Jste spokojen/a s Vaším domovem? Vyberte jednu z následujících možností.



Ano



Ne 9. Máte možnost v domově pro seniory navštěvovat pravidelně stravovací zařízení? Vyberte jednu z následujících možností.



Ano



Ne

10. Používáte ke kontaktu s okolím: Vyberte jednu z následujících možností. 

Telefon



Internetové připojení



Dobré vztahy se sousedy, rodinou



Seniorský klub 11. Jak jste spokojen (a) s kvalitou poskytovaných služeb? Vyberte jednu z následujících možností.



Zcela spokojen (a)



Částečně spokojen (a)



Málo spokojen (a)



Nespokojen (a) 12. Přestěhovat se do tohoto domova bylo: Vyberte jednu z následujících možností.



Na Vaše přání



Na přání rodiny



Protože jsem musel (celodenní péče) 13. Z jakého důvodu jste zvolil/a tuto péči? Vyberte jednu z následujících možností.



Zdravotní stav



Nechtěl/a jsem být sám/sama



Bydlení bylo drahé



Nechtěl/a jsem obtěžovat rodinu

14. Jak dlouho žijete v domově? Vyberte jednu z následujících možností. 

Méně jak rok



1-3 roky



Více jak 3 roky 15. Je mi umožněno používat osobní majetek, který mi v instituci přibližuje domácí prostředí? Vyberte jednu z následujících možností.



Ano



Ne 16. Měl by stát podporovat ústavní péči? Vyberte jednu z následujících možností.



Ano



Ne

Příloha 3 Dotazník pro aktivní seniory Dobrý den, dovoluji si Vás požádat o vyplnění mého dotazníku. Tento dotazník poslouží ke zpracování mé bakalářské práce na téma " Podpora bydlení pro seniory-současné trendy". Vyplnění tohoto dotazníku je anonymní. Děkuji Vám za čas, který jste dotazníku věnovali a za ochotu při vyplnění tohoto dotazníku. Zuzana Krejčová

1. Pohlaví: Vyberte jednu z následujících možností 

Žena



Muž

2. Věková skupina: Vyberte jednu z následujících možností 

60-70



70-80



80 a více

3. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání: Vyberte jednu z následujících možností 

Základní



Střední odborné s výučním listem



Střední odborné s maturitou



Vyšší odborné



Vysokoškolské

4. Bydlíte v místě, kde je počet obyvatel: Vyberte jednu z následujících možností 

1000 až 5000



5001 až 10 000



10 001 až 50 000



50 001 a více

5. Jaká je výše vašeho důchodu: Vyberte jednu z následujících možností 

Do 8000Kč



Do 10 000Kč



Do 12 000Kč



12 000Kč a více

6. Stačí Vám výše důchodu? Vyberte jednu z následujících možností 

Ano



Ne

7. Bydlíte: Vyberte jednu z následujících možností 

V bytě v osobním vlastnictví



V nájemním bytě



V družstevním bytě



Ve vlastním domě



Bydlím s rodinou

8. Jaký je Váš zdravotní stav? Vyberte jednu z následujících možností 

Postarám se o sebe sám



Potřebuji pomoc rodiny



Potřebuji odbornou pomoc

9. Jak často navštěvujete lékaře Vyberte jednu z následujících možností 

Denně



Týdně



Měsíčně

10. Jak se stravujete? Vyberte jednu z následujících možností 

Sám



Zajišťuje rodina



Zajišťuje pečovatelská služba

11. Používáte ke kontaktu s okolím: Vyberte jednu z následujících možností 

Telefon



Internetové spojení



Dobré vztahy se sousedy, rodinnou



Seniorský klub

12. Přemýšlíte o přesunu do Domova pro seniory? Vyberte jednu z následujících možností 

Ano



Ne - vypište důvod: 13. Jak byste si představovali bydlení pro seniory?

14. Měl by se stát starat o bydlení pro seniory? Vyberte jednu z následujících možností 

Ano



Ne

Příloha 4 Řízený rozhovor 1. Co Vás přimělo k podnikatelskému projektu „ Penzion Jiřinka“? Přimělo mě k tomu moje a sestřino řešení otázky, před kterou jsme byly nečekaně postaveny. Náš otec, který byl aktivní a vážený pan doktor, se ze dne na den ocitl v nelehké situaci, kdy se o sebe nemohl sám postarat, najíst se a vykonat základní lidské potřeby. Nevěděly jsme se sestrou, co budeme dělat, jelikož naše matka zemřela, když jsme byly mladé, tudíž se otec mohl spolehnout jen na nás. A tehdy jsem si řekla, že odejdu ze svého zaměstnání, které jsem vykonávala jako zdravotní sestra a půjdu pracovat do nějakého domova pro seniory. 1. 9. 2011 kamarádka otevřela penzion pro seniory s názvem Maňulka, kam jsem nastoupila a chtěla vzít svého otce. Bohužel se toho otec nedožil. Penzion neprosperoval, proto majitelka odešla a já 1. 12. 2012 jsem se stala majitelkou (sice jsem tu v pronájmu) těchto služeb a přejmenovala jsem tento penzion na Jiřinku, protože můj otec se jmenoval Jiří. Tato práce mě strašně naplňuje. Máme zde pouze 10 lůžek a to z důvodu kvality péče, aby každý senior měl opravdu kvalitní individuální péči. 2. Co všechno jste musela pro vytvoření tohoto penzionu udělat? Tento penzion jsem převzala nedávno 1. 12. 2012 a to jako neprosperující. Jelikož nebyl ve stavu, který se mi líbil, se snažím tento dům vylepšovat. Momentálně jsou hotové pokoje, kde jsem pořídila nové kvalitní postele, které se dají polohovat a jsou ideální pro klienta. V rekonstrukci je momentálně kuchyň, kde bude všechno nové, jsem zvyklá na čisto a kvalitu z mého povolání zdravotní sestry, tak se o to snažím pro všechny. Je tu přístupný i dvůr se zahradou, který časem také upravím. 3. Jak je tento domov přizpůsoben pro seniory? Je přizpůsoben jak pro seniory na lůžku tak pro seniory, kteří chodí sami. Senioři tu platí 23 000kč za měsíc a jsou v tom všechny tyto služby: 24 hodinová péče, individuální přístup ke klientům, zdravotní personál, návštěvy ošetřujícího lékaře, rehabilitace, pedikúra, manikúra, kadeřnictví, 5x denně domácí stravy (diety dle potřeby), 1-4 lůžkové pokoje, aktivity dle zájmů, praní veškerého prádla, posezení na zahradě, úřední záležitosti, drobné nákupy. Senioři doplácí pouze na léky.

4. Proč jste si vybrala tuto lokalitu pro zřízení tohoto projektu? Protože bydlím 500m odtud, takže když mě ve tři hodiny v noci vzbudí telefon, doběhnu sem. Je zde blízko městská hromadná doprava. Dá se sem dostat i autem bez problémů. Je na okraji města, je tu relativně klid. 5. V čem se lišíte od veřejného zřizovatele, kde vidíte rozdíl? Hlavně v individuálním přístupu ke klientovi. V menším počtu klientů. A v kvalitních věcech jako je například postel. Koupila jsem sem postele, kdy jedna postel přišla na 25 000kč, je vysoce kvalitní a polohovací. 6. Kde vidíte slabiny v podnikání? V dotacích od státu to každopádně a taky úřední podporu. Já nemám žádné dotace, pouze na některé zaměstnance, které jsem vzala s úřadu práce.

7. Vaše přání Přeji si více zařízení pro třeba jen deset lidí s kvalitní péčí v čistém prostředí.