Podnikatelské prostředí, pojetí legislativních změn a etika Michal Mejstřík
Příspěvek na národní konferenci v Senátu Efektivní stát-partner podnikatelů konané 13.dubna 2006 v Praze 1
Základní ekonomické koncepty podnikatelské etiky
Povaha a okolnosti vzniku nových směrnic Závěrem
2
Úvodem • V
současné době již žijeme v tržní ekonomice, které dominují podniky vlastněné ať již zahraničními tak soukromými subjekty, v ekonomice která již dosáhla určité zralosti a opustila fázi transformace.
• Jak toto konstatování ovlivňuje dvě základní
komponenty etického chování: i) Etické chování podnikatelů ii) Právní prostředí pro podnikání 3
Základní ekonomické koncepty podnikatelské etiky a prostředí • Tento pohled lze plasticky ilustrovat na odlišnosti podnikání v uplynulé
fázi transformace v prostředí vznikající tržní ekonomiky a překotně vznikající legislativy. Šlo o prostředí „kreativní destrukce“ poznamenané mnoha unikátními podnikatelskými příležitostmi: těžkopádné (postupně privatizované) státní podniky nepokrývaly poptávku po mnoha druzích zboží a služeb, naopak vyráběly za státem regulované, deformované ceny často nepotřebné zboží. Mnoho čerstvých podnikatelů bez dostatečného kapitálu se snažilo pružně a odvážně tyto mezery zaplnit, těžko však dosahovali na financování (neměli podnikatelskou historii). Vznikající „pro-tržní“ právní systém však nevynucoval plnění uzavíraných mezipodnikových smluv. Přežilá odvětvová ministerstva, která v minulosti neuměle řídila státem vlastněné podniky, byla pochopitelně buď likvidována či byrokraticky hledala novou náplň práce. 4
Etika a pokušení v prostředí „kreativní destrukce“ •Ekonomové ve světě se shodují, že v takové situaci vzniká
řada pokušení jak při podnikání využít mezery v nekonzistentních a stále se měnících právních pravidlech. V celém světě platí, že v neuspořádaném prostředí si podnikatele můžeme představit jako hráče v neopakovatelné hře, který je v pokušení „vězňova dilematu“. Rozumnou strategií poprvé obviněného vězně je totiž zapírat a spoléhat se, že soud mu obvinění neprokáže. • Obecně v takových podmínkách (při absenci průhledných
tržních pravidel a při stále přetrvávající závislosti na byrokratických státních orgánech) platí, že někteří podnikatelé (s krátkou historií podnikání) riskují, podlehnou pokušení porušit etiku podnikání a místo férové konkurence zkorumpují svévolně rozhodující úředníky, kteří nejsou vázáni transparentními pravidly. 5
Vývoj prostředí V průběhu posledních 15 let se však situace vyvíjí : I. Privatizace II.Existuje mnohem méně unikátních příležitostí, ale přežívá minulé chování... III.Většina podnikatelů má již svoji historii, mnozí i slibný kapitál ale i svoji pověst, která je často vstupenkou do řady tendrů ať již veřejných nebo soukromých IV.Deregulace. Již by se neměl regulovat soukromý sektor jako státní podniky... V.Protichůdný rozvoj pravidel a institucí regulace – byrokratické skrývání za hradbou přeurčených směrnic, stát stále často přehlíží soukromý charakter regulovaných subjektů 6
Počet frází “s vyjímkou, vyjma” v českém zákoně o dani z příjmu (1993-2002) 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 1
2
3
4
5 6
7
8
9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43
Number of Novels s ince the Income Tax Law Firs t Came into Force in 1993 Zdroj: Hanousek, CERGE-EI
7
Základní koncepty regulace a deregulace –A
právě od povahy deregulace, liberalizace a přeregulace, efektivnější legislativy i jejího vynucení se odvíjí živá diskuse.
– Na jedné straně se postupně dlouhodobě uvažující
podnikatelé stávají „hráči v opakované hře“ – Regulatorní riziko – nákladné přizpůsobení změnám
předpisům – Na straně druhé „regulatory contract breach“
8
Základní koncepty regulace a deregulace
Povaha a okolnosti vzniku nových směrnic Závěrem
9
Vznik programu EU better regulation za britského předsednictví 22.-23.září 2005 a Regulatory impact assessment - Evropská komise SEC (2005) 791
hrozba porušení soukromovlastnických práv vyvolaných nedokonalou právní úpravou způsobující škody soudně vymáhané poškozenými stranami (hovoří se o regulatory contract breach) je v rozvinutém právním systému významným motivem pro vytvoření tzv. analýzy důsledků právní úpravy (RIA – Regulatory Impact Assessment);
-Nový proces: otevřít Pandořinu skříňku (odhalení zájmů dotčených skupin) -Začarované kruhy – „evropské okurky a perverzní zájmy“ -EU směrnice dle britského vzoru
10
European Social model ? Existuje jeden?
11
Závěrem hrozba porušení soukromovlastnických práv vyvolaných nedokonalou právní úpravou způsobující škody soudně vymáhané poškozenými stranami (hovoří se o regulatory contract breach) je v rozvinutém právním systému významným motivem pro vytvoření tzv. analýzy důsledků právní úpravy (RIA – Regulatory Impact Assessment); RIA je doporučována nejenom OECD (viz Zpráva OECD o regulatorní reformě, 1997), ale je již dlouho využívána ve Velké Británii a USA aj.
• v posledních letech se v rámci akčního plánu na zlepšení regulace rozvíjí i v EU (EC Impact Assessment guidelines, 2005) - nejde o náhražku politického rozhodování, ale o pomůcku rozhodování o právní úpravě 12
Přehled legislativy EU – důsledky její aplikace do národních legislativ Nelze předpokládat, že aplikace směrnic EU s mnohostrannými důsledky do národních podmínek může být snadná – v ČR je již běžné a i v případě zpracování novel zákonů se plně uplatnila právně – technická analýza (porovnání s předpisy EU). Nicméně ani správné použití definic nelze odtrhovat od domýšlení účinků nového zákona na činnost občanů a podniků a na organizaci veřejné správy, neboť prvoplánové účinky mohou být zřetězeny - nechtěné výsledky např. přijetí nekonzistentních až konfliktních dalších, intervenčních zákonů lze snadno doložit. A jak jsem již uvedl na rozdíl od minulosti nové zákony upravují prostředí pro trh převážně soukromých subjektů. ⇒ právě uvedená RIA by umožnila posílení návrhů zákona díky systematické analýze podstatných důsledků právní úpravy. Samotný akt právního oddělení by měl být respektovat daňové důsledky – být důsledně daňově neutrální a brát v potaz i řešení těchto otázek v sousedních zemích (v Německu, Maďarsku, Rakousku) a nepodlamovat zbytečně konkurenceschopnost domácích společností. K tomu je ovšem třeba alespoň simulovat RIA následně a systematicky všechny současné i připravované právní úpravy energetické, daňové aj. provázat a nebrat je zcela izolovaně. .
Věřím, že uplatnění metodiky hodnocení důsledků právní úpravy bude zvažováno v PS či Senátu v budoucnosti.
13
