PODMOKLY ÚZEMNÍ PLÁN-ODŮVODNĚNÍ. Železniční 28, Plzeň, Telefon-záznamník-fax , O D Ů V O D N Ě N Í

PODMOKLY ÚZEMNÍ PLÁN-ODŮVODNĚNÍ

A. F. I. A T E L I E R P L Z E Ň , I N G . A R C H . O . F Á R A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, URBANISMUS, ARCHITEKTURA, PROJEKTOVÁ, PORADENSKÁ A KONZULTAČNÍ ČINNOST Železniční 28 , 326 00 Plzeň, Telefon-záznamník-fax-377241839, [email protected]

PODMOKLY Ú Z E M N Í

P L Á N

O D Ů VO D N Ě N Í

Příloha č. 3 - opatření obecné povahy - ze dne 12.10.2010 Záznam o účinnosti Správní orgán, který územní plán vydal: Číslo usnesení: Datum vydání: Datum nabytí účinnosti: Pořizovatel: Jméno a příjmení: Funkce:

Zastupitelstvo obce Podmokly Zasedání ze dne 12.10.2010, bod F) 12.10.2010 28.10.2010 Obecní úřad Podmokly Petr Šandera Fyzická osoba splňující kvalifikační požadavky podle § 24 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu Otisk úředního razítka:

Podpis (oprávněné úřední osoby pořizovatele):

1 A.F.I.ATELIER PLZEŇ, Ing.arch.O.Fára


Obec Pořizovatel územního plánu Starosta Určený zastupitel ORP Úřad územního plánování NOÚP Projektant Spolupracující projektanti a konzultanti

Podmokly Obecní úřad Podmokly ve spolupráci s Petrem Šanderou ve smyslu § 24 zákona č. 183/2006 Sb. Václav Beneš Václav Beneš Město Rokycany MěÚ Rokycany, odbor stavební Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor regionálního rozvoje Ing.arch.Oldřich Fára, autorizovaný architekt ČKA číslo autorizace ČKA 00459 A.F.I.Atelier Plzeň, Železniční 28 Ing.Václav Chvátal – Vodní hospodářství

OBSAH: a) b) c) d) e) f)

Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů ..................................................................................................................... 3 Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování ................................................................................................................. 5 Údaje o splnění zadání........................................................................................................................................................................ 5 Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj .............................................................................................................................................. 7 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ................................................................................................................................................................. 7 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa .....................................................................................................................................................................................................24 Tab. 1 Bilance předpokládaného odnětí půdy náležející do ZPF pro realizaci urbanistického řešení podle jednotlivých zastavitelných ploch a ploch přestavby v k.ú. Podmokly nad Berounkou: ....................................................................................27 Tab. 2 Přehled navrhovaného odnětí půdy ze ZPF podle druhu pozemků (kultur) náležejících do ZPF ...................................28 Tab. 3 Přehled navrhovaného odnětí půdy ze ZPF podle funkčního využití ................................................................................28 Tab. 4 Seznam dotčených parcel dle k. ú. a základní údaje o dotčených parcelách na zastavitelných plochách a plochách přestavby v katastrální území Podmokly nad Berounkou ..............................................................................................................28



kraje stanovena podmínka pořízení územní studie SON 3 nejpozději do 31.12.2010.

a) Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů Obyvatelstvo a osídlení severního Radnicka v rámci dnešního POÚ Zbiroh (pověřený obecní úřad), ORP Rokycany (obec s rozšířenou působností) a Plzeňského kraje prošlo v předchozím období poměrně složitým vývojem. Převážně zemědělská oblast od poloviny 19. století si zachovala svůj charakter až do nedávné doby s tím, že došlo k určitému útlumu výroby v dané oblasti. Mikroregion Radnicka společně se Zbirožskem patří k ekonomicky nejslabší oblasti okresu Rokycany a svojí hospodářskou výkonností náleží k tzv. vnitřní periferii Čech zahrnující Žluticko, Podbořansko, Karlovicko, Radnicko a Rakovnicko, což jsou vesměs hospodářsky slabé oblasti. Věková struktura obyvatel není, stejně jako v dalších regionech ČR, příznivá. Klesá počet obyvatel v produktivním a mladším věku a naopak stále stoupá počet obyvatel ve věku postproduktivním. V posledních letech dochází v Plzeňském kraji , zejména v Plzni k významnému nárůstu počtu cizinců s trvalým či dlouhodobým pobytem. V řešeném území se dle výsledků sčítání (2001) cizinci vyskytují s velmi nízkým zastoupením. Sídelní struktura se vyznačuje nízkou hustotou zalidnění. Hlavní urbanizační osy a oblasti se nachází mimo řešené území. Uvedené údaje dokumentují vysoký podíl sídel nejnižších velikostních kategorií do 100 obyvatel (klasické vesnické osídlení). Osídlení předmětného území lze hodnotit jako decentralizované klasické venkovské bez výrazné dominance městských sídel. V území se projevují intenzivní vazby v rámci aglomerace zejména k městům Rokycany a Plzeň. Výhledově bude vývoj osídlení výrazně ovlivněn dalším vývojem rekreace, cestovního ruchu a rozvojem dalších ekonomických aktivit vázaných zejména na sídla Radnice, Zbiroh a Břasy. Nejsou předpokládány zásadní změny ve struktuře osídlení.

Jsou stanovena kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: - posilovat stabilitu sídelní struktury regionu, zejména menších vesnických sídel s cílem obnovy vyvážených podmínek udržitelného rozvoje území. - podmínky pro podnikání rozvíjet s ohledem na místní předpoklady a tradice. - stanovit podmínky pro využití rekreačního potenciálu rekreačních krajinných celků. - vycházet i z vazeb na území sousedního Středočeského kraje Úkoly pro územní plánování obcí jsou následující: - rozvoj zástavby orientovat zejména na posílení obytných, rekreačních a podnikatelských funkcí sídel. - zástavbu koncentrovat v návaznosti na stávající sídla. - v územních plánech prověřit návrhy změn vedení silniční sítě včetně výhledů, které budou zapracovány jako územní rezervy - chránit hodnoty krajin hluboce zaříznutých údolí Berounky a krajinných vedut, zejména nerozvíjet individuální rekreační zástavbu a dochované části údolí využívat především pro rekreaci. Ze ZÚR PK dále vyplývá a muselo být do ÚPD řešeného území zapracováno: - upřesnit vymezené skladebné části regionálního a nadregionálního ÚSES - zajistit podmínky pro spojitost a funkčnost ÚSES a jeho návaznost na sousedící území. - na skladebné části ÚSES vyšších úrovní bude navazovat ÚSES lokální úrovně pro jednotlivé obce a města. - při návrhu nových rozvojových ploch upřednostňovat volné plochy v zastavěném území, brownfields a plochy s III., IV. a V. třídou ochrany ZPF. - zajištění ochrany krajinného typu hluboce zaříznutých údolí - zabezpečit územní podmínky pro přiměřenou ochranu a dotváření krajiny a její rázovitosti na místní úrovni. - respektovat a rozpracovat návrhy na tvorbu a ochranu krajiny regionálního významu. - minimalizovat zábory zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany ZPF - zajistit ochranu rezervního území pro vodní nádrž (LAPV) Skryje, jejíž hranice vymezené v ZÚR PK jsou limitem využití území

- Základní předpoklady a podmínky rozvoje území vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR Řešené území se nachází mimo rozvojovou oblast OB5 Plzeň včetně rozvojové osy OS1, která prochází územím ORP Rokycany. - Předpoklady a podmínky rozvoje území vyplývající ze Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje Předmětné území se nachází mimo rozvojové koridory a plochy. Území obce Podmokly se však nachází v rámci SON3 (specifická oblast Radnicko). Vymezení je provedeno v hranicích těchto obcí: Bujesily, Čilá, Hlohovice, Hradiště, Chlum, Kamenec, Kladruby, Lhotka u Radnic, Liblín Mlečice, Němčovice, Ostrovec-Lhotka, Podmokly, Radnice, Terešov, Újezd u Svatého Kříže, Zvíkovec. Pro řízení změn v území je v ZÚR Plzeňského

- Předpoklady a podmínky rozvoje území vyplývající z programu obnovy a rozvoje obce a mikroregionu Kromě požadavků vyplývajících z nadřazené ÚPD a ÚPP bylo nutné z důvodu komplexního pohledu na budoucí rozvoj území za účelem zajištění územní kontinuity vývoje a



- zlepšování kvality života - obnova a kultivace veřejných prostranství jako míst k setkávání - zachování a obnova tradičního vzhledu a venkovského charakteru sídel - obnova a vytváření veřejných prostranství - obnova rybníků, vodních prvků a zeleně v intravilánu obcí - rekonstrukce, budování a vybavení vzdělávacích a volnočasových zařízení (školky, školy, domy dětí a mládeže, klubovny, hřiště, sportoviště apod.) především v souvislosti s inovativními formami vzdělávání a trávení volného času - zlepšení dopravní dostupnosti a obslužnosti - opravy, obnova a budování autobusových zastávek, úpravy jejich okolí včetně zeleně - rozvoj cestovního ruchu - výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení ubytovacích (včetně tábořišť a kempů) a stravovacích zařízení - budování, obnova a vybavení dalších zařízení, poskytující služby v cestovním ruchu (rekreační sportoviště, půjčovny, úschovny apod.) - budování, obnova a rekonstrukce turistických tras a stezek včetně odpočívadel a další způsoby značení v terénu, které usnadní orientaci návštěvníků (např. značení turistických cílů, místní informační systémy, apod.) - využití místních atraktivit pro venkovský cestovní ruch a budování doprovodné infrastruktury (parkoviště, přístupové cesty apod.) - vznik nových turistických atraktivit (rozhledny, inovativní produkty apod.) - vznik a podpora informačních a návštěvnických center a jejich spolupráce - vybudování, rekonstrukce a vybavení informačních a návštěvnických center a míst - dlouhodobě udržitelný rozvoj - šetrné nakládání a hospodaření s odpady, energií a vodou - aktivity směřující ke kvalitnímu a účinnému třídění odpadů, odstraňování nebezpečných odpadů a likvidaci nepovolených skládek - likvidace a využívání bioodpadu - výstavba, rekonstrukce a modernizace čističek odpadních vod - výstavba, rekonstrukce a modernizace zařízení zásobování pitnou vodou drobného rozsahu - využívání alternativních zdrojů energie - podpora pěstování a zpracování energetických plodin včetně pořizování strojního vybavení - modernizace malých vodních elektráren - využívání alternativních zdrojů energie - zlepšení ekonomické soběstačnosti území - diverzifikace činností zemědělských subjektů - výstavba a rekonstrukce hospodářských budov pro diverzifikaci činnosti zemědělských subjektů

návazností na ostatní záměry v území i v širších vztazích zohlednit také požadavky vyplývající z programu obnovy a rozvoje obce a mikroregionu: z hlediska záměrů obce - výstavba ČOV - úpravy parteru, návsi, včetně doplnění vybavení - celková oprava a dostavba VO - ozelenění veřejných prostranství a ploch podél cest a silnic - postupná oprava a rekonstrukce místních, účelových komunikací a cest pro pěší a cyklisty včetně zřízení odpočivných a informačních míst - revitalizace a pravidelná údržba koryt vodních toků včetně doprovodné zeleně - zvýšená starostlivost o památkové a sakrální objekty - zlepšení přístupu do okolní krajiny budováním cest a udržováním cest stávajících a historicky založených - podpora společenského a kulturního života v obci z hlediska priorit a cílů rozvoje mikroregionu, který se má stát: - územím vytvářejícím výborné zázemí pro trvalé bydlení v poklidném venkovském prostředí v přímé vazbě na atraktivní přírodní prostředí, zdravé životní prostředí, při kvalitní dostupnosti obchodu a služeb a kulturního, sportovního a společenského vyžití nejen v městských centrech. - územím, jehož ekonomika je založena na rozvoji malého a středního podnikání zemědělské i nezemědělské povahy využívajícím a zhodnocujícím místní zdroje a tradiční zemědělské produkty. - územím respektujícím tradice a stavějící na zásadách trvale udržitelného rozvoje s maximální šetrností k životnímu prostředí - územím, které díky atraktivnímu krajinnému rázu (řeka Berounka, CHKO Křivoklátsko, přírodní rezervace „Třímanské skály“, přírodní park Radeč a přírodní park Horní Berounka a jiné), zachovalému charakteru venkovských sídel a široké nabídce kulturně-historických památek, je vyhledávaným rekreačním územím a cílovou destinací pro turisty preferující tradiční i moderní formy cestovního ruchu. Za účelem postupného naplnění výše uvedených strategických cílů jsou stanoveny dílčí cíle a úkoly , z kterých je možné pro účely územního plánu uvést: - zachování a zhodnocení přírodního a historického dědictví - podpora tradičních přístupů k péči o venkovskou krajinu včetně aktivit směřujících k prostupnosti krajiny - budování, ochrana a obnova původních krajinotvorných prvků (např. aleje, vodní prvky v krajině, meze, polní cesty apod.) - obnova a ochrana staveb v krajině ve vazbě na historický, kulturní, a přírodní vývoj regionu



- rozvoj agroturistiky - rozvoj tradičních řemesel a drobného podnikání, výstavba, rekonstrukce a vybavení řemeslných výroben a provozoven služeb

- vzhledem k vyváženému plošnému rozvoji obce převážně určující nové plochy pro bydlení jako stabilizačního prvku obyvatel nemůže dojít k ohrožení udržitelného rozvoje území v souladu s koncepcí dle územního plánu, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích - změnami v území dle územního plánu není ohrožena nad únosnou míru ochrana veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů zejména tím, že je kladen důraz na využití ploch stabilizovaných, stabilizované plochy mimo souvislé urbanizované území sídla Podmokly nebudou plošně rozšiřovány a jsou stanoveny podmínky pro jejich využití a plochy nově vymezené jako zastavitelné jsou diferencovány dle způsobu zástavby a jejího urbanistického uspořádání - vzhledem k umístění, charakteru a rozsahu nových zastavitelných ploch včetně jejich diferencovaného způsobu využití a stanovení dalších podmínek včetně zajištění územní studie pro vybrané plochy za účelem určení podrobných podmínek pro jejich využití nejsou nad únosnou míru ohroženy přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Vzhledem ke kompaktnosti stávající zástavby chráněné jako VPZ jsou určeny plochy zastavitelné nad rámec zastavěného území ale v přímé návaznosti na něj při zohlednění reálných rozvojových možností ve vztahu k vývoji počtu obyvatel a postavení sídla ve struktuře osídlení - z hlediska koordinace veřejných a soukromých zájmů v území jsou stanoveny základní podmínky využití území a to zejména ve vztahu k ochraně přírody a ve vztahu k ochranným a bezpečnostním pásmům dopravní a technické infrastruktury. - koncepce rozvoje obce v územním plánu nemá negativní vliv na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, veřejnou infrastrukturu a její hospodárné využívání při respektování stanovených podmínek pro uspořádání budoucí zástavby a způsob využití ploch. - vzhledem k umístění zastavitelných ploch a jejich charakteru se nepředpokládá negativní vliv záměru na území, který by vyžadoval kompenzační opatření v území

- Širší vztahy v území Obec Podmokly je s širším zájmovým územím spjata řadou vazeb v oblasti ekonomické, pohybu za prací, občanské vybavenosti a technické infrastruktury. Obec je tvořena vlastním sídlem Podmokly a samotami Bučiny a Podmokelský Mlýn v rámci jednoho katastrálního území Podmokly nad Berounkou. V severní části zasahuje do k.ú. drobná rekreační zástavba obce Zvíkovec. Sousední obce jsou: - Zvíkovec - Hradiště - Čilá - Skryje - Ostrovec - Lhotka - Mlečice - Chlum Vzájemné vztahy části obce jsou z hlediska územně technického založeny zejména na vazbách v oblasti veřejné infrastruktury (doprava, zásobování el. energií, základní vybavenost apod.) a ochrany přírody a krajiny (CHKO Křivoklátsko, CHKO Horní Berounka, segmenty ÚSES na nadregionální, regionální a místní úrovni apod.). Z hlediska vztahů se sousedními obcemi z pohledu minulého a budoucího vývoje předmětného území se jedná zejména o následující územně technické vazby: - energetické (zásobování el. energií) - dopravní (silnice III. třídy) - systém ÚSES nadregionální, regionální a místní - velkoplošná a maloplošná chráněná území přírody Z vnějšku přichází do vlastního území především následující vlivy: - koncepce územního systému ekologické stability krajiny na nadregionální a regionální úrovni vyplývající ze ZÚR Plzeňského kraje - koncepce územního systému ekologické stability krajiny na místní úrovni vyplývající z Generelu MÚSES ČiláHradiště- Lhotka- Mlečice- Ostrovec- Podmokly- Terešov a Zvíkovec v CHKO Křivoklátsko

c) Údaje o splnění zadání Zadání územního plánu je splněno a požadavky z něj vyplývající byly v dokumentaci zapracovány následujícím způsobem: - na podkladě průzkumů a rozborů, které byly zpracovány v rozsahu ÚAP a následně ORP Rokycany vydaných ÚAP byly zapracovány všechny známé limity využití území včetně požadavků vyplývajících z PÚR ČR a ZÚR PK - územní rozvoj obce se opírá o základní členění území na tři sektory, severní (1), střední (2) a východní (3), které

Vně nevychází z vlastního území žádné významné vlivy vyplývající k oncepce ÚP. b) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Územní plán je v souladu s cíli a úkoly územního plánování a to zejména z následujících důvodů: - plochy nově určené jako zastavitelné jsou umístěny v přímé vazbě na zastavěné území



pro rekreaci- R(z) rezervní území pro zahrady a sady s podmíněně přípustnou výstavbou RD - lokalita 007 je řešena jako plocha Z-102-U pro rekreaciR(z) pro zahrady a sady s podmíněně přípustnou výstavbou RD s ohledem na hygienické požadavky v okolí zemědělské farmy - lokalita 008 byla značně zmenšena s využitím pozemků v zastavěném území tak, aby nezasahovala vymezené LBC a je řešena jako plocha Z-101-0 pro rekreaci- R(z) pro zahrady a sady s podmíněně přípustnou výstavbou RD s ohledem na hygienické požadavky v okolí zemědělské farmy a jako plocha Z-105-0 pro rekreaci- R(z) pro zahrady a sady s nepřípustnou výstavbou - smyslem výše uvedené koncepce ploch je vytvoření podmínek převážně pro umístění obytných a rekreačních zahrad na okraji zastavěných a zastavitelných ploch s přechodem do volné krajiny v blízkém okolí sídla - plocha bývalého podmokelského pivovaru je v rámci ploch přestavby určena pro smíšené využití s dostatečnou flexibilitou přípustného využití území - vzhledem k místním rizikům z hlediska splavování půdy a lokálního zatopení zástavby za potokem jsou navrženy plochy pro protierozní opatření v krajině v koordinaci s rozpracovanými KPÚ (komplexní pozemkové úpravy) a v rámci ploch s rozdílným způsobem využití jsou dány možnosti realizace takových opatření i jinde v krajině dle místních podmínek a požadavků - s ohledem na hodnotný vesnický soubor a nesporné hodnoty krajinného rázu jsou v rámci zastavěného území a na vybraných zastavitelných plochách určeny podmínky z hlediska prostorového uspořádání, které vychází ze zhodnocení stávajících hodnot hustoty zástavby, její výškové hladiny apod. - zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod je řešeno koncepčně s lokalizací ČOV I. a II.(čistírna odpadních vod) včetně ČS (čerpací stanice splaškových vod) s umožněním alternativního řešení čištění odpadních vod vzhledem k terénní situaci sídla - zásobování el. energií je řešeno koncepčně s ohledem na možné posílení hlavního přívodu VN 22 kV a přeložku části vzdušného vedení v závislosti na konkrétních potřebách rozvoje zastavitelných ploch v rámci sídla Podmokly - plynofikace obce se vzhledem k poloze sídla a územně technickým podmínkám neuvažuje - v předmětném území se koncepce jeho rozvoje opírá zejména o ochranu hodnot v území a to jak ochrany přírody a krajiny tak i kulturně historických památek včetně vazby venkovského sídla na volnou krajinu zejména celkovou koncepcí území a zachováním plošně významných zahrad lemujících původní zástavbu v rámci podmínek využití ploch s rozdílným využitím při respektování limitů využití území - ochrana ZPF ve smyslu zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů včetně požadavků vyplývajících z vyhlášky MŽP č.

budou rozvíjeny v souladu s jejich základní charakteristikou, kdy v sektoru středním a východním je prvořadá ochrana přírody a krajiny z důvodu existence III., II.a I. zóny CHKO Křivoklátsko a dalších ZCHÚP (zvláště chráněná území přírody) včetně kulturních památek a v sektoru severním bude v rámci zemědělské krajiny sídlo Podmokly rozvíjeno jako souvisle urbanizovaný celek - nabídka disponibilních ploch je optimalizována s ohledem na postavení sídla ve struktuře osídlení a požadavky obce s tím, že zastavitelné plochy určené převážně pro bydlení jsou lokalizovány v přímé návaznosti na zastavěné území - nové zastavitelné plochy vyplývající z předchozích etap prací na ÚP byly s ohledem na požadavky ze zadání respektive závazné stanovisko Správy CHKO Křivoklátsko č.j. 00697/KV/09 ze dne 12.3.2009 po dohodě s určeným zastupitelem, starostou obce Václavem Benešem dne 2.3.2010 a výsledku společného jednání k ÚP upraveny takto s tím, že označení lokalit a ploch je následující: Označení plochy dle ÚP Původní označení lokality zrušena 001 Z-002-U a Z-104-0 002 Z-003-0 003 Z-051-U 004 zrušena 005 Z-001-U a R-103-0 006 Z-102-U 007 Z-101-0 a Z-105-0 008 -lokalita s původním označením 001 byla s ohledem na vymezení LBC zrušena a zahrnuta do ploch stabilizovaných, tj. plochy smíšené nezastavěného územíSN - lokalita 002 je řešena ve dvou plochách Z-002-U pro bydlení- B podél místní komunikace s podmínkou schválení územní studie a Z-104-0 jako plochy rekreace- R(z) pro zahrady a sady s nepřípustnou výstavbou s ohledem na vymezené zastavěné území, kdy se zarovnává hranice ZÚ využitím vzniklých proluk se zahrnutím již realizovaného RD - lokalita 003 je řešena jako plocha Z-003-0 pro bydlení- B s hloubkou do 45 m vzhledem k souběžné silnici III. tř. s ochranným pásmem 15 od osy vozovky - lokalita 004 byla značně zmenšena a zahrnuta do plochy Z-051-U pro bydlení s hloubkou parcel 30 až 45 s podmínkou vypracování územní studie podél nové místní komunikace v rámci veřejného prostranství, která z důvodů územně technických (napojení na nadřazenou síť komunikací včetně vedení technických sítí) zpřístupňuje plochu Z-003-0 -lokalita s původním označením 005 byla s ohledem na požadavky zrušena a zahrnuta do ploch stabilizovaných, tj. plochy veřejných prostranství- VP(n) pro veřejnou zeleň, parky, a zeleň doprovodnou, ochrannou a clonící - původní rozsah lokality 006 byl značně zmenšen a je rozdělena do plochy Z-051-U (viz výše), Z-001-U pro bydlení- B s podmínkou schválení územní studie a R-103-0



13/1994 jsou respektovány a zapracovány s tím, že plochy zastavitelné navazují na zastavěné území obce, využívá se ploch s nižší třídou ochrany půdního fondu, nejsou tak negativně zasaženy organizace zemědělské výroby, sítě zemědělských a lesních cest ani funkčnost meliorací s tím, že v rámci ploch s rozdílným způsobem využití je zajištěna možnost realizace polní cestní sítě, společných zařízení vodohospodářských i protierozních opatření dle místních potřeb a v souvislosti s rozpracovanými KPÚ (komplexní pozemkové úpravy) - na základě rozpracovaných KPÚ respektive společných zařízení bylo upraveno vymezení místního ÚSES a ploch protierozních opatření včetně koordinace ostatních ploch z hlediska rozdílného způsobu využití - VPS a VPO jsou vymezeny pouze v nejnutnějším rozsahu a to především pro veřejná prostranství a technickou infrastrukturu na úseku vodního hospodářství a zásobování el. energií. Vzhledem k vymezení protierozních opatření a prvků SES (systém ekologiské stability) v rozpracovaných KPÚ (komplexní pozemkové úpravy) nevymezují se tyto prvky k založení jako VPO (veřejně prospěšná opatření). Koncepce ploch VPS (veřejně prospěšné stavby) zohledňuje vlastnické vztahy v území zejména jejich rozsahem, umístěním na podkladě DÚKM (digitální účelové katastrální mapy) předané pořizovatelem ÚP - splnění hygienických požadavků z hlediska hluku a zápachu je zajištěno podmíněností budoucí výstavby v sousedství zemědělské farmy a požadavkem na prověření území vypracováním územní studie s požadavkem na větší zastoupení zeleně na straně přivrácené k souvislé obytné zástavbě - v odůvodnění územního plánu jsou zapracovány požadavky civilní ochrany v souladu s § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů civilní ochrany obyvatelstva ve znění pozdějších předpisů s tím, že zvláštní požadavky v daném území vzhledem k jeho charakteru a postavení v systému osídlení nejsou uplatněny - vybrané zastavitelné plochy na citlivé výškové úrovni 392 m.n.m. respektive 414 m.n.m. z hlediska ochrany krajinného rázu byly plošně optimalizovány a určeny přísnější podmínky jejich využití včetně určení požadavku na vypracování územní studie tak, aby byla zaručena maximální ochrana hodnot v území - případné nevhodné využití stabilizovaných ploch v zastavěném území a na zastavitelných plochách je z hlediska hygienického limitováno podmínkami v rámci ploch s rozdílným způsobem využití - vzhledem ke skutečnosti, že obec Podmokly se nachází mimo rozvojové oblasti i rozvojové osy je rozvoj obce přizpůsoben požadavkům především z hlediska omezených místních územně technických zdrojů s důrazem na lokalizaci zastavitelných ploch bydlení a technické infrastruktury včetně využití ploch přestavby

- v řešeném území nejsou umisťovány zastavitelné plochy rovné nebo větší než 10 ha. - skladba a forma dokumentace územního plánu byla dle požadavků zadání zachována s tím, že vzhledem k přehlednosti a jednoznačnosti ÚPD je celé území obce dokumentováno na výkresech v měřítku 1:5000 (bez výřezů) a požadovaný výkres veřejné technické infrastruktury byl pojat komplexně jako výkres koncepce veřejné infrastruktury. d) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj Ve schváleném zadání územního plánu nebylo požadováno a proto nebylo vypracováno vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území respektive posouzení z hlediska vlivu koncepce územního plánu na životní prostředí a EVL (evropsky významná lokalita) nebo PO (ptačí oblast) evropského systému ochrany přírody a krajiny NATURA 2000 především z následujícíh důvodů: - koncepcí nových zastavitelných ploch nebo ploch přestavby převážně v přímé návaznosti na zastavěné území sídla Podmokly nejsou negativně nad únosnou míru zasaženy zájmy z hlediska ochrany přírody a krajiny - PO se nachází na území obce, ale nedochází k negativnímu ovlivnění tím, že se koncepce ÚP se orientuje na stabilizaci obyvatel při optimalizované nabídce disponibilních ploch převážně pro vesnické bydlení, nejsou lokalizovány provozy ani dopravní nebo jiné stavby zvyšující možné riziko narušení životního prostředí a krajiny jak v detailu tak v celku - celé území obce je součástí CHKO Křivoklátsko s tím, že dochází k rozšíření stavebních ploch pro rodinné bydlení pouze v návaznosti na vlastní sídlo Podmokly a ostatní zastavěná území, samoty nebo jednotlivé objekty (Bučiny, Podmokelský Mlýn) jsou stabilizovány bez nároků na další plošné rozšiřování objekty chat na lesních pozemcích nebo mimo les umístěné v krajině jsou stabilizovány s tím, že není dovoleno jejich další stavební rozšiřování kromě udržovacích prací na nich. e) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území - Vymezení zastavěného území Vymezení zastavěného ve smyslu §58 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. vychází z následujících výchozích podmínek a podkladů: - intravilán, zákres zastavěného území v katastrální mapě - zákres současného zastavěného území na podkladě katastrální mapy včetně údajů KN a průzkumů a rozborů v rozsahu ÚAP (2008) - zastavěné území, které bylo ve smyslu §§ 59 a 60 zákona č. 183/2006, stavební zákon ve znění pozdějších předpisů na území obce vymezeno podle § 58 odst. 1 a 2 stavebního zákona a vydáno formou opatření obecné povahy (OOP) ÚÚP v Rokycanech



V úzké vazbě na rozvoj dané obce je také ekonomická výkonnost širšího území, která je poměrně nízká. Jedná se o ekonomicky slabou oblast s jedním z nejmenších podílů pracujících v průmyslu. Ekonomika předmětného území bude i nadále závislá také na zemědělské produkci. Hospodářský rozvoj regionu v 19. a 20. století byl založen na využití místních surovin a zdrojů. V důsledku znárodnění došlo k úplné likvidaci soukromého sektoru v průmyslu, zemědělství a službách a k vytvoření socialistických struktur. Jednoznačná přednost byla dávána těžbě nerostných surovin, energetice, strojírenství a zemědělské velkovýrobě. Velkovýrobní způsob v průmyslu, zemědělství, těžbě a energetice vedl k postupnému zhoršování životního prostředí s výrazným negativním dopadem na obyvatelstvo i krajinu. V období od roku 1989 dochází postupně ke změně vlastnických vztahů v hospodářské sféře, k přechodu od centrálně plánovaného hospodářství k hospodářství tržnímu. Změny politického a hospodářského systému vedly k zásadním změnám v průmyslu, zemědělství i v sociální sféře. Rozpad velkovýrobních struktur v průmyslu i zemědělství a jejich vystavení vnějším konkurenčním tlakům vedly na jedné straně ke značným problémům v oblasti trhu práce a k postupně narůstajícímu problému nezaměstnanosti, na druhé straně je znatelné zlepšování životního prostředí. V předmětném území je i přes velice kvalitní krajinné prostředí poměrně nízká intenzita cestovního ruchu. Ekonomická základna Radnicka ovlivňuje zásadním způsobem stabilitu a možnosti rozvoje předmětného území. S jejím klesajícím výkonem vzrůstají destabilizační faktory. Území Rokycanska jako celek nepatří mezi ekonomicky nejslabší okresy české republiky ani Plzeňského kraje. Mikroregion Radnicko však patří k ekonomicky nejslabší oblastí bývalého okresu Rokycany a svojí hospodářskou výkonností náleží k tzv. vnitřní periferii Čech zahrnující Žluticko, Podbořansko, Karlovicko, Radnicko a Rakovnicko, což jsou vesměs hospodářsky slabé oblasti. V mikroregionu dosud nebyly umístěny významnější investice ze zahraničí, ani z jiných regionů ČR. Nízký zájem investorů lze přičítat zejména horší dopravní dostupnosti mikroregionu, jeho nízké vybavenosti službami, málo významnému odbytovému trhu, nedostatečné úrovni celkového podnikatelského prostředí, i malé nabídce živnostenských a průmyslových zón. Stav na trhu práce je syntézou vlivů mnoha oblastí charakterizujících vývoj a implicitně má vliv na další oblasti. Trh práce je výslednicí situace v průmyslu a zemědělství. Výrazně kladný vliv na něj může mít rozvoj cestovního ruchu a rekreace.

- Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot Rozvoj obce bude záviset zejména na demografickém vývoji a hospodářském rozvoji regionu. Sídlo se jeví spíše jako stabilizované až regresivní. Z hlediska rozvojových možností jako mírně progresivní. Základním cílem je do budoucna v prvé řadě udržení současného stavu počtu obyvatel a následně rozvoj pracovních příležitostí v širší oblasti a případný nárůst počtu obyvatel v souvislosti s rozvojem rekreace a cestovního ruchu v souladu s předpoklady rozvoje specifické oblasti Radnicka dle PÚR ČR a ZÚR Plzeňského kraje. Předmětné území je charakteristické kontinuitou osídlení s průběžně klesajícím počtem obyvatel již od roku 1869. Výrazné změny v počtu obyvatel v roce 1980 a v roce 1991 byly způsobeny změnou územního rozsahu administrativní obce. Pro dané území respektive region je z hlediska minulého vývoje a budoucích vývojových trendů charakteristické: - postupné snižování počtu obyvatel - z hlediska věkové skladby obyvatel vyšší podíl seniorů, tedy obyvatel starších šedesáti let - obyvatel, kteří se hlásí k náboženskému vyznání je méně - vyjížďka do zaměstnání a do škol je vyšší ale vzhledem k charakteru sídla na srovnatelné úrovni - výrazně vyšší podíl ekonomicky neaktivních - vyšší podíl osob zdržujících se respektive bydlících v rekreačních nebo nebytových domech a jiných objektech Kromě vlastního úbytku počtu obyvatel bude klíčovým problémem další stárnutí populace a snižování podílu práceschopného obyvatelstva. Počet obyvatel sice ovlivňuje váhu území a jeho podíl na daňových příjmech, významnější ekonomické vlivy má však stárnutí populace, které snižuje celkovou aktivitu obyvatelstva, odvahu podnikat, schopnost přijetí inovací a podílet se na jejich vzniku a v neposlední řade ovlivňuje i politickou orientaci. Nedostatek demografických zdrojů pro místní ekonomiku se již projevil a bude se nadále zřejmě prohlubovat. V dalších letech lze očekávat zesílení nastolených trendů a zvýšení migračních ztrát vázaných především na mladou a vzdělanější generaci. - Předpokládaný vývoj celkového počtu obyvatel: Rok Podmokly

2 015 Min. 230 Max. 280

2 025 Min. 240 Max. 290

Minimální hodnoty počtu obyvatel jsou limitujícím faktorem pro udržení životaschopného sídla s udržitelným rozvojem daného společenství. Maximální hodnoty vystihují limitující rozvoj sídla vzhledem k omezeným místním zdrojům jako jsou disponibilní plochy ve vztahu k ochraně přírody a krajiny i vesnického chrakteru sídla nebo omezeným zdrojům zásobování vodou a energiemi vzhledem k odlehlejší poloze sídla i z hlediska sídelní struktury.

- Základní charakteristika urbanistických sektorů V závislosti na charakteru území, limitech jeho využití a jeho hodnotách společenských, krajinných, urbanistických a stavebně architektonických je celé řešené území rozděleno na následující urbanistické sektory:



- severní sektor (1) převážně urbanizované zemědělsky využívané krajiny s vlastní zastavěnou částí obce a zemědělskou farmou, který je na jihu vymezen okrajem zástavby a na východě cestou do Hradiště. Sektor náleží do 3. a 4. zóny CHKO Křivoklátsko. - střední sektor (2) převážně neurbanizované zemědělsky využívané krajiny s osadou Bučiny, který je na východě vymezen okrajem lesního komplexu Bučiny. Sektor náleží do 3. zóny CHKO Křivoklátsko - východní sektor (3) převážně zalesněný, s výraznými přírodními a krajinářskými hodnotami, který náleží do 2. zóny a částečně do 1. zóny CHKO Křivoklátsko. Základní členění území obce na urbanistické sektory určuje celkovou koncepci rozvoje území obce z obecnějšího a širšího hlediska s tím, že v sektoru středním a východním je prvořadá ochrana přírody, krajiny a kulturně historických hodnot. V sektoru severním bude zachován převažující charakter krajiny zemědělský při optimálním stavebním rozvoji vlastní obce.

v přímém dotyku s ní uplatňovat zpřísněná kriteria z hlediska urbanistického uspořádání a jejich architektonického řešení. Jedná se zejména o zachování urbanistického charakteru vesnice jako celku jak z hlediska panoramatických pohledů ve směru od jihu až jihozápadu ve směru příjezdu do Podmokel a ve směru od severu až severozápadu ve směru příjezdu od Zvíkovce, tak i uvnitř sídla Podmokly z hlediska uspořádání a charakteru zástavby v rámci vybraných veřejných prostranství, které jsou určující pro celkový charakter VPZ (vesnická památková zóna). - Vesnická památková zóna Podmokly Vesnická památková zóna (dále VPZ) Podmokly byla vyhlášena v roce 1995 vyhláškou MK ČR č.249/1995 Sb. V hranicích VPZ jsou stanoveny: - plochy veřejných prostranství určující charakter zóny - objekty v památkovém zájmu určující a dotvářející charakter památkové zóny - objekty rušivé

- Kulturně historické podmínky Pro budoucí rozvoj obce je důležitá kontinuita historického vývoje osídlení. První písemná zpráva o obci je z 11. století. Obec původně patřící benediktinům z břevnovského kláštera prošla v minulosti několika významnými etapami stavebně historického vývoje. Nejstarší stavbou byla zřejmě tvrz z 11. století, na jejím místě byl později postaven zámek s polozavřeným panským dvorem z 18. století. Spodní část vsi je zřejmě mladšího původu (16. století) s typickým kolmým řazením chalup a hospodářských stavení doplněná domy drobných chalupníků a rolníků za potokem. Relativně nejmladší je zástavba vrchu „Spitzberg“ z 19. a 20. století. Architektonickými dominantami jsou bývalý Furstenberský zámek z roku 1709, budova bývalé školy a komplex budov bývalého Podmokelského pivovaru z 19. století. Dalšími zajímavými stavbami jsou dochované srubové stavby. Jako technickou památku lze označit vodovod Vodovodního družstva Podmokly z roku 1908 s vodojemem na vrcholu „Spitzbergu“ včetně litinových pump rozmístěných po obci.

- Seznam kulturních památek Na území obce Podmokly se nachází nemovité kulturní památky: - socha Immaculaty – r.č. ÚSKP ČR 39457/4-2568 u školy - socha sv. Jana Nepomuckého – r.č. ÚSKP ČR 18077/42569 u č.p. 13 - sousoší Kalvárie – r.č. ÚSKP ČR 25395/4-2570 na návrší východně od obce - Boží muka – r.č. ÚSKP ČR 49735/4-2571 při cestě do Zvíkovce Na území obce se dále nachází následující nemovité objekty v památkovém zájmu a z hlediska historického důležité jako doklad vývoje osídlení: - bývalý zámek - bývalý areál a komplex budov Podmokelského pivovaru - bývalá školní budova - ostatní objekty v památkovém zájmu určující nebo dotvářející charakter vesnické památkové zóny dle grafické přílohy VPZ (pracoviště GIS OkÚ Rokycany, 3.12.1999)

- Ochrana památkových souborů a objektů Z historické struktury obce se do současné doby zachovala podstatná část původní zástavby s více či méně přestavěnými původními objekty doplněné v menších lokalitách a prolukách objekty novými často nevhodné architektonické formy. Dominanty obce, škola, bývalý zámek a pivovar nejsou adekvátně ke své kulturně historické hodnotě využívány. Za účelem ochrany hodnot v urbanizovaném území zejména vesnické pmátkové zóny a v navazujících urbanizovaných částech sídla s prvořadou ochranou památkových souborů, jednotlivých objektů a archeologických lokalit je nutné na všech stavbách a jejich změnách v rámci zastavěného území nebo zastavitelných ploch, které se nachází v rámci VPZ Podmokly nebo

- Archeologické zóny a ÚAN I. a II. Na území obce Podmokly je ochranným pásmem archeologické zóny 1 chráněn širší obvod zastavěného území Podmokly s propojením na území obce Zvíkovec a Hradiště, širší obvod na území vrchu Čihátko u Podmokelského Mlýna a širší obvod vstupující z jihu od Mlečic. Jako ÚAN II.(území archeologického naleziště) je chráněn obvod zastavěné části obce Podmokly a dále lokality V Hájku (část), pole u pokladu, depot, pole u Hradiště (část), pole k Bučinám a Čihátko, kde se jedná o území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie tomu nasvědčují -



pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů je vysoká. ÚAN I. s pozitivně prokázaným výskytem archeologických nálezů nejsou na území obce doloženy.

Sledována je přiměřená nabídka ploch v přímé návaznosti na zastavěné území Podmokel pro bydlení se zohledněním předpokládaného budoucího vývoje obyvatel a omezených zdrojů v území včetně odkanalizování, čištění odpadních vod a zásobování vodou a elektřinou při stabilizaci stávajících rekreačních lokalit, jednotlivých objektů a samot s omezením jejich plošného rozšiřování z důvodu existence CHKO a jejího zónování. Dopravní koridory silniční dopravy jsou stabilizovány s tím, že pro připojení ploch bydlení musí být zajištěno dostatečné dopravní připojení na nadřazenou síť komunikací. Zásobování vodou je nutné řešit z místních vodních zdrojů samostatně stejně jako odkanalizování a čištění odpadních vod. Případné posílení zásobování el. energií včetně přeložky větve VN bude závislé na postupu výstavby a přenosových možnostech energetických sítí. Na území obce je prvořadá ochrana přírody a krajiny při zabezpečení přiměřeného rozvoje za účelem stabilizace obyvatel.

- Urbanistická kompozice a výtvarný obraz řešeného území Obec Podmokly leží ve výšce cca 386 - 430 m.n.m. v trojúhelníku vymezeném Zeleným Vrchem, Spitzbergem a návrším k Bučinám. Obytné území dnes zahrnuje převážně rodinnou zástavbu objektů bydlení a usedlostí. Negativně lze chápat minulou výstavbu zemědělských areálů na východním a severozápadním okraji obce z hlediska krajinného rázu s ohledem na umístění na horizontu krajiny a některé nevhodné dostavby objektů podél hlavních ulic. Mimo vlastní ves Podmokly se na území obce nachází osada respektive samota Bučiny a Podmokelský Mlýn. V severní části okrajově zasahuje na území obce zástavba Zvíkovce s rekreačními objekty. - Urbanisticky, architektonicky a historicky významná místa a objekty Významná urbanistická nebo architektonická dominanta regionálního nebo nadregionálního významu se v urbanistické struktuře vzhledem k vývoji osídlení nevyskytuje. Struktura sídla a jeho měřítko jsou podřízeny konfiguraci terénu s řídícím prvkem Podmokelského potoka, jeho údolní nivy a převážně zalesněných strání nad obcí včetně prostorově určujících vrchů. V obci Podmokly se nachází místní dominanty, bývalá škola, zámek a pivovar. Severně od obce v údolní nivě Podmokelského potoka se nachází historicky významné místo nálezu tzv. Podmokelského pokladu z roku 1771.

Regenerace a přestavba území Vzhledem k charakteru sídla a jeho okolí z hlediska budoucí regenerace a přestavby území přicházejí v úvahu následující druhy přestavby a opatření v krajině: - přestavba smíšená - rekultivační zásahy za účelem zahlazení důsledků na území bývalé skládky TKO - opatření v krajině za účelem zajištění protierozní a protipovodňové ochrany území Při smíšené přestavbě se může částečně změnit prostorová struktura a zlepší se technické a provozní parametry funkční struktury tak, aby odpovídaly současným požadavkům. Smíšená přestavba bude probíhat dle konkrétních podmínek částečně jako demolice vybraných objektů , dostavba na volných nebo uvolněných plochách volně i v prolukách, soustředěná modernizace nebo modernizace v rozptylu, rekonstrukce vybraných částí nebo objektů, rekonstrukce vybraných cenných objektů, rekonstrukce technické infrastruktury zahrnující rovněž úpravu komunikací a ploch zeleně. Rekultivační zásahy za účelem zahlazení důsledků na území bývalé skládky TKO budou spočívat v udržování v minulosti upravené plochy bývalé skládky TKO včetně monitoringu a zapojení do krajiny formou zalesnění a podobně včetně možnosti jiného využití plochy v souladu s podmínkami rozdílného způsobu využití ploch Opatření v krajině za účelem zajištění protierozní a protipovodňové ochrany území budou soustředěna na plochy které jsou potenciálním zdrojem místních záplav a eroze půdy v návaznosti na společná zařízení v rámci rozpracovaných KPÚ (komplexní pozemkové úpravy) a jiné investice v dané oblasti.

- Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně - Urbanistická koncepce Urbanistická koncepce předmětného území vychází z předpokladů a podmínek rozvoje a určuje prioritní úkoly při rozvoji území obce v následném období na základě současného stavu a předchozího vývoje. Základní rozvržení funkčních ploch, provozních a komunikačních vazeb na území obce Podmokly je v mnoha aspektech předznamenáno předešlým vývojem vesnického organizmu poznamenaného zvýšenou exploatací krajiny zemědělskou výrobou. Z hlediska budoucího rozvoje je významná poloha sídla v blízkosti silnice II/233 směr Plzeň – Rakovník. Význam sídla je posílen existencí památkově chráněných, kulturních a přírodních zajímavostí, navazujícího přírodního parku Horní Berounka, CHKO Křivoklátsko. Pro budoucí úspěšný přiměřený rozvoj předmětného území je nutné nadále prosazovat rovnováhu mezi přírodně, kulturně a historicky danými fenomény území a nově založenými rozvojovými možnostmi.



Ostatní podrobnější údaje o plochách změn jsou uvedeny v tab. 2. územního plánu Plochy změn v území.

- Vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a ploch rezervních území Vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a ploch rezervních území je provedeno v souladu s celkovou urbanistickou koncepcí území s ohledem na udržitelný rozvoj při koordinaci všech známých faktorů ovlivňujících budoucí vývoj daného území. Vymezení je provedeno graficky a v textové části jsou stanoveny podrobné podmínky jak z hlediska rozdílného způsobu využití tak i z hlediska prostorového. Celkové plošné nároky na rozvoj obce jsou cca 10,10 ha. Z toho činí souhrn zastavitelných ploch a ploch přestavby pro bydlení je cca 4,60 ha, pro zahrady s podmíněně přípustnou výstavbou RD je cca 3,60 ha, pro veřejná prostranství 1,00 ha, pro smíšené bydlení 0,75 ha, a pro technickou infrastrukturu 0,15 ha.

- Sídelní zeleň Nezbytnou složkou životního prostředí je sídelní zeleň. V řešeném území je důraz kladen na vytvoření předpokladů pro uplatnění požadavků na zastoupení zeleně na všech plochách s rozdílným způsobem využití území se záměrem vytvoření uceleného systému sídelní zeleně , která v sobě zahrnuje všechny plochy zeleně i solitéry v obci a přilehlé krajinné oblasti. Jedná se o funkční systémy zeleně zahrad, sadů, obytné zeleně vyhrazené, parků a v neposlední řadě také zeleně ochranné, clonící a doprovodné. - Životní prostředí Hlavním zdrojem znečišťování ovzduší jsou především domovní kotelny na pevná paliva. Obec není plynofikována. Větší tepelný zdroj způsobující znečištěni ovzduší se v řešeném území nenachází. Větší zdroje znečištění se nachází mimo řešené území ve vzdálenější poloze. Provoz na silnicích II. a III. třídy přesto, že se oproti roku 2000 zvýšil téměř dvojnásobně není významným zdrojem negativních vlivů. Problémem je zejména existence zemědělské výroby s nároky na zvýšenou dopravu v blízkosti obytných domů a integrace některých výrobních služeb do obytných domů. Obec nemá vybudovanou soustavnou kanalizační síť zakončenou centrální ČOV. Odpadní vody z jednotlivých nemovitostí jsou zachycovány v jímkách nebo septicích, případně domovních ČOV a vypouštěny do dílčích úseků jednotné kanalizace a následně volnými výustěmi do Podmokelského potoka a Lubné. Vodovodní systém v části obce funguje již od začátku 20. století. Místní zdroje vody nejsou dostatečné pro současný stav, ani pro další rozvoj obce. Kvalita vody v tocích a vodních nádržích není dobrá z důvodů výše uvedených. Celkový stav životního prostředí lze v obci hodnotit jako dobrý s tím, že se na dobrém životním prostředí podílejí zejména přírodní složky (lesy, vzrostlá zeleň rostoucí mimo les) jak v krajině tak i na obvodu a uvnitř sídla. Neméně podstatnou skutečností je, že v širším území Radnicka a Zbirožska se nenachází významné zdroje znečištění ovzduší. Obec Podmokly se dle radonových map ČGÚ nachází v území s nízkým až středním radonovým rizikem z geologického podloží. Jedná se o kategorii 1 s objemovou aktivitou 222Rn (kBq.m-3) menší než 30 a o kategorii 2 s objemovou aktivitou 222Rn (kBq.m-3) menší než 100. Jedná se o oblast předpokládané redistribuce uranu s možností výskytu lokálních kontrastních anomálií objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Plochy bydlení jsou převážně lokalizovány v území s nižší úrovní uvolňování radonu z podloží ve smyslu výše uvedených hodnot.

Plochy změn v území respektive plochy zastavitelné, plochy přestavby a plochy územních rezerv jsou označeny jmenovitě několikamístným kódem 0-000-0/0, který vyjadřuje: - 0-…-.. charakter plochy podle významu, míry a způsobu zásahu do území včetně jeho změn takto: - Z-…-.. plochy zastavitelné - P-…-.. plochy přestavby - R-…-.. plochy územních rezerv - .-000-.. pořadové číslo plochy, kde první a druhá číslice odkazuje na způsob využití plochy dle níže uvedného přehledu: - .-000-.. plochy bydlení - .-100-.. plochy rekreace - .-200-.. plochy občanského vybavení - .-300-.. plochy veřejných prostranství - .-400-.. plochy smíšené obytné - .-500-.. plochy dopravní infrastruktury - .-600-.. plochy technické infrastruktury - .-700-.. plochy výroby a skladování - .-800-.. plochy smíšené nezastavěného území - .-840-.. plochy zemědělské - .-880-.. plochy přírodní - .-900-.. ostatní plochy změn v území - .-…-0/0 další podmínky z hlediska přípravy výstavby a povolování staveb v dané ploše - U - plocha, kde změny prověří územní studie - R - plocha, kde podmínky stanoví regulační plán - I/II - pořadí výstavby, etapa I. / II. - A - plocha se stavbou, pro kterou může vypracovat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt - X - stavby nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení Charakteristika ploch změn v území z hlediska RZV (rozdílný způsob využití) je uvedena z důvodu zajištění přehlednosti souhrnně v tab. 1 územního plánu Plochy s rozdílným způsobem využití (RZV).



- Zvláštní zájmy Koncepce rozvoje obce v územním plánu respektuje požadavky CO vyplývající z vyhlášky MV ČR č. 380/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Školská zařízení jsou mimo řešené území. V obci je velká vyjížďka do zaměstnání mimo obec cca 43 %. V obci nejsou podniky s vyšším počtem zaměstnanců. Prakticky celé zastavění tvoří nízkopodlažní zástavba (RD, vily, vesnické usedlosti,smíšená zástavba), ve kterých lze předpokládat , že je dostatečná kapacita pro ukrytí jejich obyvatel v improvizovaných úkrytech. Ve výhledových plochách, které budou určeny v územním plánu pro stejný druh zástavby je nutno uvažovat s plošným rozmístěním improvizovaných úkrytů pro 100% obyvatel takových zón. Stávající úkryty určené pro obyvatelstvo jsou umístěny převážně v suterénních a sklepních prostorách bytových domů a rodinných domů.

- Protipožární ochrana Z hlediska protipožární ochrany je nutné počítat se zajištěním vnějších zdrojů požární vody a dostatečného množství nadzemních požárních hydrantů podle požadavků ČSN 73 0873. Stávající rozvody vody nemají dostatečnou kapacitu z hlediska požadavků na připojení hydrantů. Na přístupových komunikacích je nutno zajistit dostatečné šířkové parametry a průjezdnost pro požární vozidla v souladu s požadavky dle ČSN 73 0802 a 73 0804. Mnohé místní komunikace nedosahují požadovaných parametrů pro připojení nové zástavby.

- Evakuace a ubytování evakuovaného obyvatelstva Nouzové ubytování nelze v rámci stávajících zařízení v obci vzhledem k jejich kapacitě uvažovat. Alternativně lze uvažovat pouze s určitou kapacitou kulturního domu nebo využitím jiných soukromých objektů.

- Charakteristika možného ohrožení a krizových situací V předmětném území mohou vzniknout krizové situace , které vyplývají ze záplav (jarní tání, prudké deště, posuv uvolněných svahů apod. rizikových území, ucpání koryt potoků především v částech překrytých , přemostěných , zaplavení částí obce a veřejných komunikací, zaplavení podzemních staveb technické infrastruktury a jiných podzemních objektů nebo jejich částí), z vlivu silného větru (spadané stromy, poškozené střechy , části budov, porušená vedení spojová a elektrická, neprůjezdnost hlavních komunikací vlivem zavalení ) a vlivem silných případně rozsáhlých požárů s postižením více bytů a občanů. Jako nejvýznamnější ohrožení se jeví možnost vzniku zvláštní povodně pod vodním dílem Hracholusky s dopadem v severním cípu k.ú. Podmokly nad Berounkou u Zvíkovce. Jednalo by se o hydrologickou povodeň PV 1000 (UAP ORP Rokycany 2009). V předmětné území není situováno významnější liniové vedení technické infrastruktury a dopravy , které mají nadmístní význam. V daném území proto nemohou vzniknout rozsáhlé havárie vyplývající z poruch plynovodů, parovodů, havárií na železnici, havárií na silně frekventovaných komunikacích, havárií s dopadem na ekologii z velkochovů hospodářského zvířectva a apod..

- Zásobování potravinami Z hlediska nouzového zásobování obyvatelstva nemá vybavení obce vzhledem k jeho kapacitě význam. - Zdravotnictví Ve obci není zřízeno zdravotní středisko ani zařízení lékárenské služby. Zdravotnické služby jsou poskytovány v lékařských zařízeních v Radnicích, Zbirohu a Rokycanech. Zdravotnické služby budou i nadále poskytovány v lékařských zařízeních mimo obec. - Technická infrastruktura z hlediska nouzového zásobování obyvatelstva Základním principem zajištění zásobování vodou při haváriích aj. krizových situacích je zookruhování hlavních zásobovacích vodovodních řadů. Z hlediska zdrojů nouzového zásobování vodou přichází v úvahu následující zdroje: - voda balená a v cisternách - případně zachované místní zdroje vody (farma) a studny veřejné i soukromé Zdroje užitkové vody a vody pro hasební účely jsou: - Podmokelský potok a Lubná - Požární a vodní nádrže uvnitř i mimo sídlo Pro nouzové zásobování el. energií vybraných objektů (důležitých objektů a zařízení v případě mimořádné události) je možno využít buď stálých (zabudovaných) nebo mobilních náhradních zdrojů el. energie.

- Zóny havarijního plánování Na území obce Podmokly nezasahuje zóna havarijního plánování. - Ochrana a návrh řešení ukrytí obyvatelstva Ochranu obyvatelstva obce řeší plány (Plán ukrytí a Plán výdeje prostředků PIO), které určují základní podmínky a potřeby ochrany obyvatelstva. Obec Podmokly nemá takové plány zpracovány. Celkem žije v obci cca 250 až 350 obyvatel včetně rekreantů (chatařů a chalupářů). Z trvale žijících obyvatel v obci je cca 9 % dětí do 14 let a cca 9 % mladistvých.

- Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Obec Podmokly nemá a do budoucna nepočítá se skladovacími plochami pro požadované potřeby skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci.



- Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce V územním plánu se neuvažuje zastavitelnou plochou pro požadované uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěné území. Vyčleňování ploch pro potřeby HZS Plzeňského kraje se nevyžaduje.

lesních a polních cest často nevyhovujících parametrů zejména z hlediska jejich průjezdnosti a stavebně technického stavu. V rámci ploch dopravy silniční je třeba chránit dostatečně široké koridory pro případné úpravy na silnicích III. třídy které mohou být následující: intravilán MS 9/50, MK sběrná B2 extravilán S 9,5/80 Úpravy na síti místních komunikací a to zejména s ohledem na připojení nových zastavitelných ploch se předpokládají v následujících kategoriích : MO 8/50,40 - C2 , C3 MO 7/40,30 - C3 MONO 7/20 - D1 - obousměrná obytná MONO 6/20 - D1 - obousměrná obytná MONJ 5/20 - D1 - jednosměrná obytná

- Záchranné, likvidační a obnovovací práce, pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých mimořádnou události Obec se řídí krizovým plánem HZS Plzeňského kraje a spolupracuje se složkami IZS, které odstraňují škodlivé účinky kontaminace. V územním plánu se nepočítá s plochou pro tento požadavek. - Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území Obec Podmokly nemá žádné speciální opatření týkající se ochrany před vlivy nebezpečných látek. V předmětném území se takové sklady nevyskytují ani se nenavrhují.

Cyklistická a pěší doprava Řešeným územím prochází hlavní cyklistické trasy nadmístního významu vyplývající z nadřazených podkladů ve směru Zvíkovec – Hradiště a v úseku Čilá – Podmokelský Mlýn a dále. Do budoucna je nutné se více zabývat provozem cyklistů v rámci dopravních systémů z důvodu jejich zvyšujícího se podílu a za účelem zvýšení atraktivity řešeného území pro turistiku, rekreaci a cestovní ruch. V rámci budování cyklistických komunikací tvoří rovnocennou složku doprovodná infrastruktura: - přístřešky a odpočívadla; - odstavná parkoviště; - informační tabule; V souvislosti s větším využitím turistických a cyklistických tras nabude na významu také rozšíření služeb spojených s tímto druhem turistiky jako jsou: - půjčovny kol; - úschovny kol; - kombinovaná přeprava cykloturistů (cyklobusy). V rámci koncepce předmětného území jak urbanistická tak i koncepce krajiny s takovou perspektivou počítá a je umožněno takové služby v území zakládat a poskytovat.

- Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování - Dopravní infrastruktura Severní Radnicko nezaujímá z dopravního hlediska významnou polohu v nadregionálním železničním a silničním spojení. V území Radnicka jsou pouze komunikace II. a III. třídy. Pro mikroregion je významná silnice II/232 spojující Kralovicko s Radnickem. Druhou významnou dopravní osou mikroregionu je v návaznosti na dálnici D5 Praha – Plzeň silnice č. II/233, která propojuje Radnicko s okresem Rakovník. Silnice II/233 Plzeň - Chrást - Radnice - Zvíkovec je jednou z regionálních os, ve vazbě na Plzeň obsluhující “ekonomicky utlumený” prostor Radnicka. Silnice je nejvíce využívána v úseku Plzeň - Chrást (2 900 voz./den), návazné úseky směrem od Plzně slábnou a dosahují průměrné denní intenzity 1 300 - 400 voz./den. Silnice je výhledově sledována k zásadní přestavbě s úpravami průtahů a dílčích úseků silnice. Výhledově je respektována jako potenciální přepravní osa, rozhodující pro “oživování” a rozvoj prostoru Radnicka a Zvíkovce s přímou vazbou na rozvojový prostor Chrást - Dýšina a aglomerační jádro Plzeň. Mikroregionem v úseku Smedčice –Radnice prochází lokální železniční trať ČD č. 176, která má v Chrástu napojení na trať ČD nadregionálního významu č. 170 Praha – Plzeň.

Z hlediska pěší dopravy ve vlastním sídle je nutné doplnit chodníky podél frekventovaných komunikací. Napříč územím prochází zelená turistická trasa KČT v trase Zvíkovec – Ostrovec. Okrajovou částí podél Zbirožského potoka prochází modrá turistická trasa a ve směru Zvíkovec – Hradiště červená turistická trasa. Dopravní plochy Vzhledem ke struktuře sídla je parkování řešeno téměř výhradně na plochách vlastních obytných domů a zemědělských výrobních ploch. Parkování pro návštěvníky obce a odstavení autobusu v souvislosti s předpokládaným rozvojem obce je zajištěno na veřejném prostranství v okolí kulturního domu.

Silniční doprava Obec Podmokly leží na silnici III/23314 , na kterou se v lokalitě Podmokelský Mlýn připojuje silnice III/20123. Základní dopravní síť nadřazených komunikací nevykazuje významnější dopravní závady. Síť těchto komunikací doplňují místní komunikace a účelové komunikace včetně



Zařízení dopravy Plochy pro služby motoristům zejména veřejné čerpací stanice PHM v obci nejsou a neuvažují se.

zásobována zemědělská farma východně od Podmokel včetně několika objektů Kladrubské a.s., Kladruby. Vodovodní rozvod malého rozsahu z vlastního zdroje (studny) má obecní úřad, na který je napojen také kulturní dům. Povolený odběr podzemní vody (Rozhodnutí č.j.42561/OŽP/07 ze dne 4.10.2007) je průměrně 0,15 l/s, maximálně 0,3 l/s, respektive maximálně 40 m3/měsíc a 480 m3/rok. Studna na p.p.č. 248/2 v k.ú. Podmokly nad Berounkou je šachtová kopaná vyzděná s hloubkou do 12 m. Kolem studny je rozhodnutím vymezeno ochranné pásmo o poloměru 10 m. Nouzové zásobování pitnou vodou je zajišťováno v případě potřeby cisternami ze Zbiroha vzdáleného cca 16 km. Voda dopravovaná těmito prostředky musí odpovídat Vyhlášce MZdr. ČR č. 252/2004 Sb.. Nouzové zásobování užitkovou vodou lze zajistit z Lubné a Podmokelského potoka.

Hromadná doprava Stávající autobusová doprava je zajišťována meziměstskými spoji ČSAD autobusy a.s. Plzeň. Zastávka je umístěna u budovy smíšeného zboží uprostřed obce a na rozcestí ve východní části obce. Přímé spojení je zajištěno do Radnic, Zbirohu i Rokycan a Rakovníka. V rámci koncepce veřejné infrastruktury se zachovává současný stav, který vcelku vyhovuje současným potřebám dopravy jak obyvatel tak i rekreantů. Železniční doprava Nejbližší železniční stanice je na trati č. 176 Chrást – Radnice v Radnicích vzdálených cca 16 km jihozápadně.

Předpokládané bilance celkové potřeby vody pro střednědobý výhled včetně rezerv pro rekreanty, drobné služby a výrobu (směrná čísla dle příl č.12 k vyhl.č.428/2001 Sb.): Stav: denní průměr: Qp = 270 obyv. x 156 l(os.den)-1 = 42120 l.den-1 = 0,488 l.s-1 denní maximum: Qm = 1,5 x Qp = 63,18 m3.den-1 = 0,731 l.s-1 hodinové maximum: Qh = 4,1 x Qm = 2,998 l.s-1 Výhled minimální: denní průměr. Qp = 280 x 156 = 43680 l.den-1 = 0,506 l.s-1 denní maximum: Qm = 1,5 x Qp = 65,52 m3.den-1 = 0,758 l.s-1 hodinové maximum: Qh = 4,0 x Qm = 3,03 l.s-1 Výhled maximální: denní průměr: Qp = 290 x 156 = 45240 l.den-1 = 0,524 l.s-1 denní maximum: Qm = 1,5 x Qp = 67,86 m3.den-1 = 0,785 l.s-1 hodinové maximum. Qh = 4,0 x Qm = 3,14 l.s-1 Nárok na vydatnost vodního zdroje (max. výhled): Qm max = 67,86 m3.den-1 = 0,785 l.s-1

Letecká doprava Nejblíže je z hlediska širších vztahů lokalizováno neveřejné vnitrostátní letiště v Rokycanech. Negativní vlivy dopravy Vyšší zatížení hlukem, prachem a otřesy je podél vybraných úseků III.třídy zejména ve větších stoupáních. Hladiny hluku nepřekračují podél všech průtahů povolené hygienické předpisy. - Technická infrastruktura Systém technických sítí na úseku vodního hospodářství, energetiky a spojů je koncepčně řešen s ohledem na celkový urbanistický rozvoj obce s tím, že nejzávažnější jsou následující opatření z hlediska jejich umístění: - dislokace čistírny odpadních vod - koridor pro přeložku el. vzdušného vedení VN 22 kV Vodní hospodářství - zásobování vodou Soukromý subjekt „Vodovodní družstvo“ zásobuje pitnou vodou 44 % obyvatel (členů družstva) obce Podmokly. Zdrojem pitné vody je kopaná šachtová studna hluboká cca 7 m (číslo hydrogeologického rajónu 623) na p.p.č. 170 v k.ú. Podmokly nad Berounkou, odkud je voda čerpána do vodojemu. Kolem studny je rozhodnutím vymezeno ochranné pásmo o poloměru 10 m. Obec je z vodojemu zásobena gravitačně. Vodovodní síť je ve vlastnictví Vodovodního družstva od roku 1907. Povolený odběr podzemní vody (Rozhodnutí č.j.51762/OŽP/07 ze dne 21.2.2008) je průměrně 0,1 l/s, maximálně 0,14 l/s, respektive maximálně 280 m3/měsíc a 3200 m3/rok. 56 % obyvatel obce mají jako zdroj pitné vody domovní studny. Kromě systému Vodovodního družstva je samostatným rozvodem z vlastních zdrojů vody (vrtané studny)

Povolené odběry vody z dosavadních zdrojů pro veřejnou potřebu tomuto nároku nepostačují. Bude nutno nalézt doplňující vodní zdroj o vydatnosti min. 0,4 l.s-1. Kapacita vodojemů Vodojem (název)

Úroveň (m n.m.)

Podmokly CELKEM

430,00(nezjištěno)


Kapacita vodojemu (m3) 50 50


přečerpávaly do kanalizace západní části, čerpací stanice odpadních vod by byla umístěna na pozemku vyčleněném pro čištění odpadních vod u Podmokelského potoka.

Potřebná kapacita pro maximální výhledový počet obyvatel je vyšší než současná akumulace umožňuje. Dostatečná akumulace vody a zajištění doplňujícího vodního zdroje pro zásobování obyvatel vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu bude limitující z hlediska využití nových zastavitelných ploch. Dle PRVK PK (plán rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje) má být realizována rekonstrukce a rozšíření vodovodu pro veřejnou potřebu po roce 2015.

Energetika - zásobování el. energií, slaboproudé rozvody a radiokomunikace Na území Radnicka nejsou žádné významné zdroje elektrické energie. V širší oblasti na Zbirožském potoce a na řece Berounce jsou umístěny MVE (malé vodní elektrárny). V oblasti je zajištěna dodávka a rozvod elektrické energie sítí Západočeské energetiky, rozvodného závodu Plzeň. Kapacita rozvodné sítě elektrické energie je dostačující, v případě požadavků je technicky realizovatelné její navýšení. Na Rokycansku jsou transformace 110 kV v Rokycanech, Hrádku, Mýtě a Zbirohu. Na jih a východ od obce Podmokly je vedena trasa vedení 22kV ve směru Kralovice - Zbiroh, z kterého jsou připojeny trafostanice: - TS 1 (suška) - TS 2 (obec 1) - TS 3 (obec 2) - TS 4 (ZD) - TS 5 (Bučiny) - TS 6 (Podmokelský Mlýn) Kapacita trafostanice v obci je prakticky vyčerpána. V současné době je v obci cca 166 bytů, které lze rozdělit podle spotřeby el. energie do tří kategorií : - kategorie "A" jsou byty, ve kterých se elektřiny užívá k osvětlení a pro drobné spotřebiče s příkonem do 3,5 kVA. - kategorie "B" jsou byty, kde se el. energie užívá kromě "A" k vaření a pečení. - kategorie "C" jsou byty se 100% elektrizací, byty ve kterých je i el. vytápění. Největší množství bytů je možno zahrnout do kategorie B a C , protože je v území není rozveden zemní plyn. U nové výstavby se předpokládá 100% zařazení do skupiny B a C. V bilancích musí být zahrnuta rezerva pro případný požadavek na el. vytápění. U výroby a výrobních služeb musí být příkon odhadnut, přesný požadavek investora se zahrne do dalších stupňů ÚPD, tj. územních studií nebo regulačních plánů.

Kanalizace a čištění odpadních vod Obec Podmokly má částečně vybudovanou jednotnou kanalizační síť převážně z betonových trub DN 300 - 600 o celkové délce 2,8 km. Do této kanalizace jsou po předčištění v septicích a domovních mikročistírnách odváděny odpadní vody od 70 % obyvatel. Odpadní vody jsou touto kanalizací odváděny 4 volnými výustmi do potoka Lubná a Podmokelského potoka. Cca 30 % obyvatel zachycuje odpadní vody v bezodtokových jímkách, které jsou vyváženy na polní a jiné pozemky. Jednotná kanalizace odvádí cca 70 % dešťové vody. Zbývajících 30 % je odváděno systémem příkopů, struh a propustků do povodí potoka Lubná a Podmokelského potoka. Vlastníkem i provozovatelem jednotné kanalizace je obec Podmokly. Odpadní vody jednotné kanalizační sítě jsou vyústěny 4 volnými výustmi do Podmokelského potoka a Lubné. Uložení kanalizace je mělké a pohybuje se od 1,00 m do 2,40 m. Do veřejné kanalizace nejsou zaústěny odpadní vody ani technologické vody ze žádného rozsáhlého průmyslového nebo zemědělského podniku. Recipientem je Podmokelský potok a Lubná č. hg. pořadí 111-02-100. Rozhodnutím k vypouštění odpadních vod z volných kanalizačních výustí VV1 až VV4 č.j.1550/OŽP/07 ze dne 25.6.2007 má obec povoleno vypouštět odpadní vody do května roku 2017 v množství 8100 m3/rok, tj. 22,19 m3/den, průměrně 0,25 l/s a max. 0,38 l/s. Dle PRVK PK (plán rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje) má být realizováno rozšíření kanalizační sítě a výstavba ČOV po roce 2015. Obec nemá centrální čistírnu odpadních vod. Zastavěná část obce je rozdělena do dvou povodí – větší západní část se sklání do údolí potoka Lubná, menší východní část do povodí Podmokelského potoka. Proto jsou navrženy také dvě plochy pro možné umístění obecních čistíren odpadních vod při realizaci kanalizace pro veřejnou potřebu – jedna na pravém břehu potoka Lubná severozápadně od zástavby obce, druhá na levém břehu Podmokelského potoka východně od zastavěného území. Jinou variantou řešení by mohlo být vybudování centrální ČOV pouze na severozápadě u Lubné a v menším východním povodí budovat pouze splaškovou kanalizaci. Splaškové odpadní vody by se z východní části obce

Telefon a meziměstské a telefonní kabely Obcí prochází trasa DOK, který byl položen v roce 19971998. Připojení obce na sdělovací vedení je stabilizováno a v ÚP se nemění. Radiokomunikace Základní televizní vysílače pokrývající řešené území jsou Plzeň - Krašov a Plzeň-město - Krkavec, které rovněž slouží pro šíření rozhlasových signálů. Rozhlasový signál vysílá i vysílač Plzeň-město - Radeč.



Vysílače Krašov a Krkavec jsou součástí páteřní digitální radioreléové sítě a zajišťují radioreléové spojení ve směru na Prahu, Jáchymov - Klínovec a Domažlice. Řešeným územím prochází provozované RR trasy ve směru na vysílač Radeč, které musí být při plánované nadzemní výstavbě respektovány.

Odpad v současné době v okrese svážejí cca 4 firmy oprávněné k nakládání s odpadem. Sdružení měst a obcí POLYGON (vzniklé v r. 1993) zahrnuje kromě Rokycan většinu obcí v okrese Rokycany i některé obce v okrajových částech sousedních okresů. Organizuje třídění a svoz separovaných složek TKO (papír, sklo, plast) a nebezpečných složek komunálního odpadu. Rozvoj separovaného sběru složek odpadu a jejich další využití je přímo úměrně svázaný s prodlužováním stávajících kapacit skládek (dochází k ukládání menšího objemu odpadu, a tím k prodlužování jejich životnosti). Zařízení na termické zneškodňování nebezpečného odpadu na Rokycansku není. Potřeby jsou saturovány spalovnou “Plzeň” (zejména zdravotnický odpad), eventuelně zařízeními v severních Čechách (nebezpečný průmyslový odpad). Na území obce Podmokly není umístěna žádná funkční skládka TKO. Odpad je svážen odbornou firmou na skládku Chotětín. Celkový roční objem TKO činí dle údajů obce cca 68,33 t. V obci je umístěn sběrný dvůr. Na území obce nebo v jejím sousedství se nachází staré zátěže dle níže uvedeného přehledu. Plocha bývalé skládky U Lípy v Podmoklech je v ÚP zahrnuta do ploch smíšených nezastavitelného území s možností rekultivačních zásahů a opatření za účelem zahlazení negativních důsledků v krajině.

Zásobování plynem a teplem Pro rozvoj plynofikace Radnicka má velký význam hlavní větev vysokotlakého potrubí vedoucí od Rokycan k Berounu s několika odbočkami. Obce v oblasti Radnicka budují často zařízení (regulační stanice) společné pro několik sídel. Rozšiřování zemního plynu bude zřejmě pokračovat především do sídel bližších plynovodním trasám. V sídlech, kde není perspektiva zavedení zemního plynu se částečně využívá lokálních zásobníků propanu, tuhá paliva a elektřina. Předpokládá se v budoucnu širší uplatnění netradičních zdrojů energií včetně využití tepelných čerpadel apod. V současné době má zhruba 40 až 45 % bytů v obci Podmokly ústřední nebo etážové topení. Topným mediem jsou převážně pevná paliva výjimečně propan-butan a elektřina. Vzhledem k terénní konfiguraci a urbanistické struktuře sídla se v topném období výrazně zhoršuje kvalita ovzduší v obci. Obec Podmokly není plynofikována. Nejbližší plynofikovaná obec je město Radnice, které bylo plynofikováno v letech 1993 až 1996. S plynofikací vzhledem k investičním nákladům a limitům v území není uvažováno.

Staré zátěže Lokalita

Místní název Podmokly U Lípy

- Hospodaření s odpady Koncepce odpadového hospodářství na Rokycansku spočívá na existenci 4 skládek TKO s možností ukládání i průmyslového odpadu a jedné průmyslové skládky, na kterou se rovněž ukládá TKO. Jedná se o tyto lokality: - Rokycany – Němčičky - Břasy – Flora - Zbiroh – Chotětín - Strašice - Hrádek Nejblížší využívané skládky pro ukládání odpadu jsou: - Břasy – Flora - Zbiroh – Chotětín Obě skládky mají časově omezenou kapacitu. Skládka Chotětín je navíc prostorově omezená. Na Rokycansku je skládka Strašice jediná perspektivní z hlediska dlouhodobější využitelnosti a kapacity, jejíž provoz byl zahájen cca před deseti lety. Všechny skládky jsou vícedruhové, tj. ukládá se na nich TKO i odpad z výroby s vlastnostmi blízkými TKO, tj. odpad skládkovatelný. Pro okres jsou pro návrhové období rozhodující skládkové lokality Rokycany - Němčičky a Strašice s životností za r. 2010, resp. s možností budování dalších etap skládkování.

Zvíkovec

ProvozovatelRizikovost Poznámky Není

nízká

Bývalá skládka TKO

Za Není hřbitovem

nízká

Bývalá skládka TKO se nachází mimo řešené území západně od Podmokel na k.ú. Zvíkovec u cesty za hřbitovem

Zdroj: Portál veřejné správy ČR

Z krajské koncepce hospodaření s odpady vyplývají pro následné období z hlediska uplatnění v ÚPD tyto principy nakládání s odpady: - podpora prevence vzniku odpadů, zpomalení trendu nárůstu produkce odpadů v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje - vytvářet podmínky pro snižování měrné produkce odpadů - podpora vytváření systému sběrných dvorů v obcích - podpora efektivity systémů obcí pro nakládání s odpady - podpora systému separace dále využitelných složek komunálního odpadu a odděleného sběru nebezpečných složek KO - podpora odděleného sběru bioodpadu a realizace zařízení na jeho zpracování



-

-

-

nemocnice v Rokycanech. Nutností pro region Radnicka a Zbirožska se jeví potřeba zřídit výjezdové místo zdravotnické záchranné služby. Problémem je horší dostupnost zdravotnických služeb pro staré a osamocené lidi, zejména v malých či od většího sídla vzdálených obcích v důsledku nedostatečné dopravní obslužnosti. Limitujícím faktorem je nedostatek finančních prostředků obcí. Stárnoucí populace je však celostátním problémem a zajištění sociální péče včetně výstavby vhodných zařízení musí být řešeno za finanční účasti státu, krajů i nestátních organizací. Oblast sociálních služeb je nutno řešit koncepčně zejména s ohledem na očekávané stárnutí populace regionu, změny ve fungování rodiny i změny ve struktuře poskytovaných služeb. Je třeba zhodnotit umístění , kapacitu i typ sociálního zařízení. Na území obce Podmokly vzhledem k poloze a postavení ve struktuře osídlení není lokalizováno žádné zařízení zdravotnictví nebo sociální péče.

útlum skládkování odpadů obecně, především u komunálního odpadu, snížení počtu skládek, rekultivace zaplněných skládkových ploch integrovaný systém nakládání s odpady - realizace střediska pro využívání a zpracování odpadů s doplňkovým využitím skládkových kapacit vybudování krajského informačního centra pro odpadové hospodářství podpora integrace obcí sdružených za účelem společného řešení oblasti nakládání s odpady podpora ekologické výchovy a osvěty veřejnosti především na místní úrovni vytvoření systému zajištění zpětného odběru vybraných druhů odpadů prostřednictvím systémů sběrných dvorů obcí

- Veřejné občanské vybavení Školská zařízení Vzhledem k velikosti jednotlivých obcí v oblasti Radnicka a Zbirožska je nabídka vzdělávacích zařízení omezená. Školská zařízení lokalizovaná v území svou spádovostí neobsahují celé území avšak spolu s možností docházky do zařízení v blízkých obcích vně regionu umožňují dostatečnou dostupnost základního vzdělání. Území mikroregionu nedisponuje, ani nemá předpoklady ke zřízení střední školy všeobecného zaměření, neboť potřeby oblasti dostatečně uspokojí gymnázia v Rokycanech a Hořovicích. V obci Podmokly není umístěno školské ani předškolní zařízení. Děti dochází převážně do základní školy v Radnicích vzdálených cca 13,5 km (cca do 30 dětí). Zřídka dojíždí do Zbirohu nebo vzdálenějších Rokycan. Se zřízením školského zařízení se vzhledem k předpokládanému vývoji počtu obyvatel a postavení sídla ve struktuře osídlení v obci neuvažuje.

Kultura a osvěta V kulturním životě mikroregionu má významné postavení zejména město Zbiroh a nejbližší město Radnice, kde je soustředěno nejvíce kulturních aktivit. Zbiroh i jeho okolí je spojováno zejména se jmény J.V.Sládka V. Vačkáře a A.Muchy kteří zde pobývali. Město Radnice provozuje kulturní dům „ U Růže“, ve kterém působí spolek ochotníků. V těchto městech se pořádají kulturní akce – poutě, trhy, slavnosti. Také ostatní obce rozvíjejí svoje kulturní tradice v souvislosti s možným rozvojem cestovního ruchu. Věnují velkou pozornost podpoře a rozvoji lidových řemesel i dalších tradic.V Radnicích a Zbirohu jsou zřízena muzea. Působí zde sdružení dobrovolných hasičů, myslivecká sdružení, organizace Junáka a Sokola, včelaři, rybáři, ochránci přírody, chovatelé a jiné. Ke kulturnímu vyžití obyvatel regionu přispívá systém obecních knihoven. Celkově je na území širšího regionu Radnicka a Zbirožska evidováno kolem 40 kulturních památek. V obci Podmokly funguje kulturní dům s možností stravování , který je obcí pronajímán pro kulturní a společenské akce. Tělovýchova a sport Podmínky pro činnost sportovních klubů jsou dány především existencí sportovních ploch a jejich kvalitou. V širším území se nachází řada sportovišť, prakticky ve většině obcí, avšak nejsou vždy ideálně udržované a vybavené. Z hlediska širších vztahů stojí za zmínku 18ti jamkové golfové hřiště v Třímanech, jízdárna v Němčovicích. K možným turistickým výletům místních obyvatel i turistů je k dispozici několik turistických tras a cyklotras, které navazují na další trasy Rokycanska. V Podmoklech funguje oddíl stolního tenisu a pro kopanou se využívá upravená plocha hřiště v lokalitě za kulturním domem. Obec usiluje o odkoupení pozemku. Nové plochy pro sportovní a tělovýchovné využití se nevymezují.

Zdravotnictví a sociální péče Na území Radnicka a Zbirožska žije cca přes 2500 obyvatel starších šedesáti let, což představuje cca 20 až 25 % všech zde žijících obyvatel. Oblast sociálních služeb se dá s ohledem na tuto skutečnost hodnotit, jako jedna z nejméně rozvinutých sfér. Dostupnost sociálních služeb je mizivá. Po převedení pečovatelské služby na obecní úřady, byla tato fakticky zrušena ve všech malých obcích a v součastné době je poskytována pouze v Radnicích, Zbiroze, Liblíně a Břasích. Síť zdravotní péče i její dostupnost ve spádovém území Radnicko je dostatečně zajištěna a je vyhovující potřebám obyvatel. Jsou zde zřízena a provozují svou činnost nestátní zdravotnická zařízení (NZZ)- ambulance základních lékařských oborů, dále několik odborných ambulantních zařízení s omezenou ordinací, ve zdravotnickém středisku v Radnicích funguje lékařská služba první pomoci + lékárna . Vyšší odbornou pomoc pro sledované území nabízí



- Veřejná prostranství Nejvýznamnějším veřejným prostranstvím jsou náves, hlavní ulice a plochy v jednotlivých urbanistických sektorech vsi Podmokly s navazujícími uličkami , které jsou určující pro charakter vesnice , jejíž obvod je památkově chráněn jako VPZ (vesnická památková zóna).

2000, vymezená nařízením vlády č. 371/2009 Sb. ze dne 26.10.2009 Z hlediska krajinného rázu je území obce Podmokly součástí nejsevernější oblasti Radnicka s přímou vazbou a kontaktem na Zbirožsko. Přirozený krajinný reliéf je poměrně členitý a pestrý. Charakteristické pro dané území jsou: - úzký zalesněný hřeben kopců vybíhajících z lesního masivu na Černé Skalce směrem západním přes Bučiny až k obci Podmokly - poměrně hluboká a úzká meandrující údolní niva Podmokelského potoka k severu k ústí do Berounky - místně výrazné kopce v okolí obce jako jsou „Spitzberg“, Zelená Hora (Greenberg) a Kopanina, Čihátko nad Podmokelským Mlýnem apod. - otevřené plochy zemědělské krajiny převážně orientované ve výseči od východu k jihu od obce - hluboce zaříznuté a meandrující údolní nivy Lubné a Zbirožského potoka v okrajových polohách předmětného území Nadmořská výška se v řešeném území pohybuje přibližně od nejnižší cca 254 mnm u Zvíkovce v severním cípu řešeného území až po nejvyšší ve východní části území s vrchem Černá Skalka ve výšce cca 468 mnm. Lesnatost daného území činí přes 35 %. Zemědělská využitelnost většiny území je velice dobrá. Podíl zornění zemědělské půdy činí více jak 79 % a je příliš vysoký. Estetická hodnota zastavěných území je střední až zvýšená a je chráněna jako vesnická památková zóna Podmokly. Historicky zvláště cenné stavby či areály regionálního až nadregionálního významu se nevyskytují. Jako nemovité kulturní památky jsou chráněny vybrané sochy a drobné objekty v obci i krajině. V rámci VPZ nejsou žádné objekty zachované původní vesnické zástavby chráněny jako nemovité kulturní památky. Krajinné hodnoty celku jsou nadprůměrné až vysoké zejména v přírodně zachovalých krajinných segmentech mimo intenzivně využívané zcelené zemědělské pěstební plochy. V řešeném území se vyskytují významné druhy zvláště chráněných živočichů dle vyhlášky č. 395/92 Sb. MŽP ČR ve znění pozdějších předpisů, které jsou chráněny v rámci chráněných území přírody. Dle ZÚR PK náleží krajina Podmokel převážně do krajinné oblasti 7 – Hornoberounská. V krajinných typech hluboce zaříznutých údolí v severní a jihovýchodní části katastru je cílem ochrany uspořádání ploch v typické údolní katéně, zalesněné srázné svahy, zalučněné úzké údolní nivy a pro pastviny využívaná boční, mírnější údolí, bez souvislejší zástavby, navazující na tradiční způsoby hospodaření i využívání. V území krajinných vedut a dominant v jižní až jihovýchodní části katastru je cílem jejich ochrany uchovávání dochovaných, případně dotvoření narušených siluet a struktur pohledově exponovaných svahů, odvíjejících se od tradičních způsobů využívání,

- Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci a dobývání nerostů Koncepce uspořádání krajiny vychází z celkového uspořádání krajiny a jejího rázu s existencí významných chráněných území přírody. Ochrana přírodního a kulturního dědictví v krajině Prakticky 100 % katastrálního území obce Podmokly náleží do CHKO Křivoklátsko vyhlášeném v roce 1978. Jen nepatrná část území obce v severním cípu k.ú. navazuje přímo na území přírodního parku Horní Berounka. Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko byla pro své vysoké přírodní hodnoty uznána již v roce 1977 organizací UNESCO jako biosférická rezervace v rámci programu MaB – člověk a biosféra (Man and Biosphere). Příroda Křivoklátska je z hlediska krajinného rázu určena dvěma základními fenomény: - říční fenomén s kaňonovitým údolím řeky a postranních přítoků s exponovanými skalními hranami a stěnami s různou zeměpisnou orientací - vrcholový fenomén s otevřeným bezlesím na některých vrcholech se suchomilnými trávníky a keřovými lemy označovanými jako „pleše“. Převážná část řešeného území je součástí 3. a 2. zóny CHKO. V rozsahu zastavěného území vsi Podmokly je vymezena 4. zóna CHKO a do nejvýchodnější části katastrálního území zasahuje 1. zóna CHKO. Na území obce Podmokly zejména ve východní až jihovýchodní části katastrálního území zasahují: - ZCHÚ Jezírka – přírodní rezervace, která se nachází po obou stranách dolního toku Zbirožského potoka zhruba 2,5 km proti proudu od ústí do Berounky - ochranné pásmo 50 m ZCHÚ Lípa – přírodní rezervace nacházející se mimo území obce Podmokly - Ptačí oblast Křivoklátsko (CZ0211001), soustavy chráněných území evropského významu tzv. NATURA 2000, vymezená nařízením vlády č.684/2004 Sb., byla vymezena s cílem zachování a obnovy ekosystémů významných pro vybrané druhy ptáků v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany. - EVL (evropská významná lokalita) Kohoutov soustavy chráněných území evropského významu tzv. NATURA



Z hlediska krajinného rázu a zapojení osídlení do krajiny jsou vyznačeny citlivé výškové úrovně, horizonty, v řešeném území ve výšce 392 a 414 mnm. Na specifické charakteristice krajinného rázu se kromě uvedených činitelů podílí také drobné lesní plochy a skupiny zeleně rostoucí mimo les včetně vzrostlé vegetace, skupin stromů, alejí a zahrad v návaznosti na zastavěné plochy sídla.

-

LBK podél jihovýchodní hranice k.ú. Podmokly nad Berounkou a Zbirožským potokem

Skladebné části ÚSES (územní systém ekologické stability) jsou upřesněny na hranice pozemků, lesnického detailu nebo výrazných krajinných rozhraní a jsou včetně IP (interakční prvky- viz výše) nezastavitelné ve smyslu podmínek ploch s rozdílným způsobem využití (RZV).

Koncepce ÚSES Zájmová oblast leží v bioregionu křivoklátském (1.19). Generel regionálního ÚSES Plzeňského kraje respektive ZÚR PK vymezil prvky regionálního a upřesnil prvky nadregionálního významu. Obec Podmokly se nachází v oblasti, pro kterou byl vymezen SES v Generelu MÚSES Čilá- Hradiště- Lhotka- Mlečice- Ostrovec- PodmoklyTerešov a Zvíkovec v CHKO Křivoklátsko (2003). Severní část území obce je dotčena průběhem ochranného pásma NRBK (nadregionální biokoridor) v ose řeky Berounky. Severní část území u Zvíkovce je částečně dotčena vymezeným RBC (1444 - Javornice). Za hranicí řešeného území jihovýchodně je vymezeno RBC 373 – Ostrovecké polesí. Regionální SES doplňuje MÚSES, jehož řídícím prvkem je Podmokelský potok a potok Lubná, ve východní části Zbirožský potok. Součástí MÚSES na území obce Podmokly jsou také interakční prvky dle odsouhlaseného plánu společných zařízení KPÚ (komplexní pozemková úprava), který řeší kromě jiného opatření pro zpřístupnění pozemků, vodohospodářská a protierozní opatření pro ochranu přírody a krajiny.

Vymezení prvků na místní úrovni vychází z Generelu MÚSES (viz výše) a bylo upřesněno dle návrhu společných zařízení rozpracovaných KPÚ (komplexních pozemkových úprav). Hydrologie, vodní toky a nádrže Největším vodním tokem a hlavní odvodňovací páteří regionu z hlediska širších vztahů je řeka Berounka. Zájmové území spadá do povodí Berounky respektive pravostranných přítoků. Jedná se o následující vodní toky: - Zbirožský potok (1-11-02-141) - Mléčický potok (1-11-02-137) - Vejvanovský potok (1-11-02-138) a místní vodoteče: - Podmokelský potok - Lubná , které spadají do dílčího povodí řeky Berounky č.h.p.1-11-02-100 Území obce Podmokly není hydrologicky zranitelná oblast dle Nařízení vlády ČR 103/2003 Sb. ve znění Nařízení vlády ČR 108/2008 Sb. Hlavím vodním tokem řešeného území je Podmokelský potok pramenící jihovýchodně nad obcí. Podél jižního a východního okraje katastrálního území protéká Zbirožský potok a jeho přítoky Mlečický a Vejvanovský potok. . Západní hranice katastrálního území Podmokly nad Berounkou se dotýká potok Lubná. Vodní toky na území obce Podmokly nemají vyhlášeno záplavové území. V severní části se řešeného území okrajově dotýká hranice vyhlášeného záplavového území řeky Berounky. Do severní a východní části území částečně zasahuje rezervní území pro vodní nádrž Skryje (LAPV) zapracovaný v ÚP jeko limit využití území dle ZÚR PK. Z hlediska vlivu místních povodní je nejzávažnějším problémem splavování půdy způsobené vodní erozí při přívalových deštích a deštích déle trvajících, kterými je nejvíce ohrožena západní část obce za potokem, jihozápadní část pod Spitzbergem, areál sušárny chmele pod Zeleným Vrchem, Bučiny a Podmokelský Mlýn. Tyto místní povodňové jevy jsou provázeny poměrně častými splachy ornice z nevhodně obhospodařovaných částí svažitých pozemků nad obcí. Zde bude nezbytné provést technická opatření pro odstranění překážek pro bezeškodný průtok přívalových vod zastavěnou částí obce a v neposlední řadě přimět hospodařící zemědělce k důslednému provádění protierozních opatření při osevních plánech pozemků. Splachy ornice z polí nad obcí

Předmětného území se dotýkají nebo jím prochází následující prvky SES: a) Vyplývající ze ZÚR PK a Generelu RÚSES Plzeňského kraje - Ochranné pásmo NRBK (K- 50 Týřov - Střemšín) - RBC (1444 - Javornice) - RBC (373 Ostrovecké polesí) mimo území obce Podmokly ale v těsném sousedství b) Vyplývající z Generelu MÚSES Čilá- Hradiště- LhotkaMlečice- Ostrovec- Podmokly- Terešov a Zvíkovec v CHKO Křivoklátsko - LBC (2) Pod Zelenou Horou - LBC (3) Podmokly - rybník - LBC (10) U Lípy - LBC (11) Bučiny - LBC (12) Podmokly - LBC (13) Kopanina - LBC (15) - LBK podél potoka Lubná s navrženým nefunkčním úsekem od LBC 3 ve směru na k.ú. Chlum nad Berounkou - LBK podél Podmokelského potoka s navrženým nefunkčním propojením na LBC 10 - LBK podél okraje lesního komplexu Bučiny



chataření v cca 35 až 40 % objektů. Oblast hromadné rekreace, turistiky a cestovního ruchu je nutné řešit minimálně v rámci širší oblasti Radnicka a Zbirožska. V minulosti realizované objekty individuální rekreace v chatách a jiných tomu odpovídajících objektech na lesní i nelesní půdě mimo vymezené zastavěné území budou vzhledem k prvořadé ochraně přírody a krajiny v rámci CHKO stabilizované s tím, že nebude možné jejich plošné a objemové rošiřování, přístavby, nástavby ani jiné stavební úpravy kromě prací udržovacích. Prostupnost krajiny je zajištěna systémem cest v krajině, včetně pěších cest a cyklostezek. Jedná se zejména o systém cest lesních a polních s turistickou trasou ve směru od Zvíkovce přes Podmokly do k.ú. Ostrovec u Terešova a síť turistických a cyklistických tras podél údolní nivy Berounky a v oblasti Podmokelského Mlýna ve směru od Čilá- Hradiště- Skryje. V souběhu s komunikacemi pro pěší a cyklisty vedenými v nezalesněném území budou vysázeny aleje doprovodné zeleně s odpočívadly a informačními tabulemi.

působí nejen škody v zastavěných částech obce, ale značně zhoršují i kvalitu vody v Podmokelském potoce a v potoce Lubná pod obcí Na Podmokelském potoce a Lubné je několik menších přírodních i umělých vodních nádrží. Na uvedených tocích, plochách a v jejich povodí v zájmovém území s častým výskytem fauny není kvalita vody dobrá. Podmokelský potok a Lubná jsou znečišťovány vypouštěním splaškových vod a splavováním půdy. Plochy pro realizaci protierozních opatření a opatření proti povodním Území obce Podmokly se nachází v povodí řeky Berounky. Vyhlášené záplavové území zasahuje jen okrajově severní část řešeného území hranicí pasivní a aktivní hladiny Q100. Ve vlastním řešeném území jsou následující vodní toky: - Podmokelský potok - Potok Lubná - Zbirožský potok Uvedené vodní toky nemají stanoveno záplavové území. Na těchto tocích se doporučuje uplatňovat požadavek na dodržování přiměřeného odstupu nových staveb od katastrální hranice toku v závislosti na místních podmínkách. Kolem vodotečí a vodních nádrží musí být zajištěn minimální volný koridor (manipulační prostor) pro přístup k vodoteči nebo nádrži z hlediska jejich údržby a zajištění bezodkladných prací souvisejících se zajištěním průtočnosti koryta apod. V souvislosti s povodňovým nebezpečím je nutno uvažovat s potenciální možností lokální záplavy způsobené nahromaděním vody a splavováním při prudkých, vydatných nebo déle trvajících deštích v oblastech: - za potokem - pod Spitzbergem - Bučiny - Podmokelský Mlýn Z tohoto důvodu jsou vymezeny plochy pro protierozní a protipovodňová opatření v krajině a nezastavitelný koridor v průchodu Podmokelského potoka zastavěnou částí obce včetně zajištění průchodu biokoridoru v minimálních prostorových parametrech. Realizace dalších opatření na jiných plochách , které nejsou jmenovitě určeny je možná v souladu s podmínkami rozdílného způsobu využití ploch.V této souvislosti bylo nutné zajistit v ÚP určitou flexibilitu řešení s ohledem na rozpracované KPÚ (komplexní pozemkové úpravy).

Ochrana přírodních vodních zdrojů Pásmo hygienické ochrany vodních zdrojů prameniště Podmokly pod Spitzbergem chrání studnu, z které odebírá pitnou vodu Vodovodní družstvo Podmokly pro větší část obyvatel obce. Rozhodnutím MěÚ OŽP v Rokycanech č.j. 5176-2/OŽP/07 ze dne 21.2.2008 a č.j. 4256-1/OŽP/07 ze dne 4.10.2007 bylo stanoveno, že plocha kolem studen do vzdálenosti 10 m nesmí být jakkoli znečišťována a nejsou na ní dovoleny činnosti, které by mohly zhoršovat jakost podzemní vody. To se týká výše uvedené studny Vodovodního družstva Podmokly a studny na zahradě bývalé MŠ pro zásobování obecního úřadu a kulturního domu. V zástavbě obce jsou umístěny studny, z kterých velká část obyvatel odebírá pitnou vodu pro svoji potřebu. Ložiska nerostných surovin, území poddolovaná a sesuvná, rekultivace ploch po těžbě V zájmovém území se nenachází žádná CHLÚ (chráněné ložiskové území), DP (dobývací prostor) ani území poddolované nebo sesuvné. - Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití Současné využití území je poplatné minulému vývoji dané oblasti. Obec Podmokly jako součást severního Radnicka se prakticky po celou dobu své existence vyvíjela jako ryze zemědělské sídlo. Obec je rozložena na zvýšené plošině v poberounské oblasti. Krajina v dané oblasti je poměrně členitá a charakteristická spíše svým drobným měřítkem, které však značně utrpělo scelováním polností a úbytkem krajinné zeleně zejména v jižním sektoru území obce. Prostorově je obec v nejbližším krajinném okolí určena a limitována třemi vrchy Spitzberg ( ca 430 mnm), Zelená

Koncepce rekreačního využívání krajiny a její prostupnost Vybavení území pro rekreaci , turistiku a cestovní ruch je nedostačující. Jedná se o území společně se Zvíkovem a okolními obcemi podél Berounky atraktivní zejména pro turistické , rekreační a kondiční výlety. V obci Podmokly je rekreace zastoupena pouze určitou mírou chalupaření a



Hora (Greenberg ca 413 mnm) a Na Drážkách respektive K Bučinám (ca 436 mnm). Způsob a charakter zástavby je převážně vesnický nízkopodlažní v ulicovém uspořádání především podél silnice III. třídy s protékajícím Podmokelským potokem a vzrostlou zelení s několika dominantními objekty (bývalý zámek, škola, pivovar a novodobé jako kulturní dům a tzv. konzum). Vlastní sídlo Podmokly je složena z několika základních urbanistických celků poplatných konfiguraci terénu a jeho výškové úrovni. Jedná se zejména o část střední kolem bývalého panského dvora se zámkem a pivovarem, část severní s vesnickými usedlostmi podél ulicové úzké návsi, část východní za potokem se zástavbou domků drobného měřítka a část jihozápadní, jejíž základ tvoří vrch Spitzberg. Výše uvedené urbanistické části osídlení doplňují později realizované zemědělské objekty především na jihovýchodním a svereozápadním okraji vsi. Součástí obce jsou samoty Bučina a Podmokelský Mlýn. V nejsevernějším výběžku území obce, nejblíže řece Berounce, prorůstá do předmětného území rekreační zástavba ze sousedního katastrálního území obce. Kompozičně cenný a zajímavý celek Podmokel se zachovanou původní vesnickou zástavbou je chráněn jako VPZ (vesnická památková zóna).

Část pozemků určených k plnění funkcí lesa vlastní obec. Obec Podmokly obhospodařuje své lesy prostřednictvím subjektu Obecní lesy Podmokly. Na území obce zasahují honitby Kamenná a Vlastec ve východní polovině katastru a působí zde Honební společnost Podmokly a Myslivecké sdružení Severka – Podmokly.

- Základní funkční složky využití území Zemědělství a lesnictví Na celém Radnicku hospodaří zhruba 2 akciové společnosti vzniklé z bývalých ZD, 4 větší nájemci hospodařící na půdě po bývalém státním statku a na části půd dříve obhospodařovaných ZD, a 35 soukromých zemědělských subjektů. Mezi největší subjekty, které hospodaří na území mikroregionu – Kladrubská, a.s. Kladruby, Zemědělská obchodní společnost Kamenec, a.s., Zemědělské družstvo Koryta Bezděkov, Zemědělské družstvo Kladruby. V Mikroregionu Radnicko působí kolem 117 malých soukromých zemědělců, nejvíce je jich v obcích Břasy, Hlohovice a Újezd u Sv. Kříže. Výrazným prvkem nestability jsou dosud nevyjasněné vlastnické a nájemní vztahy k půdě, vysoká zadluženost a velmi nízká ziskovost odvětví (nízké výkupní ceny komodit), nedovolující obnovu základních prostředků (nutnost plnění hygienických norem) a zavádění nových technologií. Zemědělství mikroregionu ve vztahu k ekologickým podmínkám je charakterizováno poměrně značným rozsahem různých typů státem chráněných území, tj. pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a ochrany přírody a krajiny, v nichž je nutný omezený způsob hospodaření. V Podmoklech je umístěna sušička chmele, drobné zemědělské objekty a zemědělská farma jihovýchodně od obce patřící zemědělskému podniku Kladrubská a.s., Kladruby. Hlavní činností je rostlinná a živočišná výroba.

Bydlení V obci je zastoupena pouze zástavba rodinnými domy a usedlostmi. Dle údajů obce je v Podmoklech celkem 166 bytů, z toho 6 v bytových domech a 160 v rodinných domech. Mezi lety 2001 až 2008 byly v obci postaveny celkem 4 byty z toho v RD 1 bj. a v bytovém domě 3 bj.. Plánovaný a uvažovaný počet bytů, který by měl být realizován v budoucnosti vychází především z požadavků obce, které byly v rámci návrhu územního plánu optimalizovány s ohledem na reálné vyhlídky vývoje počtu obyvatel a s ohledem na limity využití území včetně postavení obce v sídelní struktuře při zabezpečení dostatečné plošné rezervy tak, aby byl zajištěn určitý stupeň flexibility.

Těžba nerostných surovin Těžba nerostných surovin se předmětného území prakticky nedotkla. Výjimkou jsou pouze dvě malé lokality, kde byly těženy v minulosti místní suroviny a následně byl bývalý lom využit pro ukládání komunálního odpadu. Skládka byla rekultivována, přesto se může jednat o určitý stupeň ekologického ohrožení. Průmysl, stavebnictví a skladové hospodářství a velkoobchodní sklady Významnější subjekt se v řešeném území nevyskytuje a se založením nové průmyslové zóny se vzhledem k postavení obce v sídelní struktuře a ochraně přírody a krajiny se neuvažuje. Plochy výroby a skladů jsou umístěny v rámci stabilizovaných zemědělských areálů.

- Základní předpoklady pro rozvoj respektive výstavbu nových bytů jsou následující:

Předpoklad Max. kapacita ploch dle záměrů na změny v území

Období 2010-2015 Celk. v RD 20 35

Po roce 2015 Celk. v RD 20 25 35 47

20 42

Nové plochy bydlení jsou umístěny převážně na okrajích zastavěného území nebo k němu přiléhají a to zejména na severozápadním a jihovýchodním okraji sídla Podmokly. Na nových plochách bydlení je možné maximálně realizovat 23 rodinných domů a v dlouhodobém výhledu



dalších cca 28 rodinných domů. Rozsah ploch pro bydlení je koncipován s dostatečnou rezervou, což dokládá výše uvdená tabulka, ve které jsou uvedeny hodnoty minimální výstavby a hodnoty maximální, pro které budou v území vytvořeny územně technické podmínky.

- TI = plochy technické infrastruktury - V = plochy výroby a skladování - Z = plochy zemědělské - P = plochy přírodní - SN = plochy smíšené nezastavěného území

Vybavenost komerčního typu V širším území jsou tržní i netržní služby koncentrovány převážně do větších sídel, resp. jen do Radnic, Zbiroha a Břas. Z hlediska trendů má tato oblast určité další růstové perspektivy, její vývoj bude záviset na vývoji podnikatelských subjektů a veřejné sféry. Služby pro podnikatele jsou rozvinuty nedostatečně. Na území se nenachází žádný významný podnik obchodu nebo služeb. V obci je obchod se smíšeným zbožím a pohostinství. Obyvatelé jezdí za nákupy mimo vlastní obec do velkých obchodních zařízení. V obci je zastoupeno drobné podnikání v provozovnách integrovaných do rodinných domů a usedlostí. Nové plochy občanského vybavení komerčního typu se v území neumisťují. Realizace takového typu občanské vybavenosti je umožněna na plochách rozdílného způsobu využití v souladu s podmínkami jejich využití. V územním plánu jsou členěny plochy s rozdílným způsobem využití podle významu, míry a způsobu zásahu do území včetně jeho změn v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území takto: - plochy stabilizované - plochy změn v členění dle následujícího přehledu: plochy zastavitelné plochy ke změně stávající zástavby – plochy přestavby plochy územních rezerv Plocha rekonstrukčních a rekultivačních zásahů do území se vymezuje pouze v rámci plochy smíšené nezastavitelného území na území bývalé skládky TKO.

Plochy s rozdílným způsobem využití jsou určeny v souladu s vyhláškou č.501/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů s tím, že vzhledem ke specifickému charakteru vesnické zástavby s významným podílem zahrad a sadů na obvodu sídla z důvodu jejich zachování a ochrany kvalitního obytného prostředí v rámci zastavěného území se plochy bydlení dále člení na B(v) , tj. plochy bydlení -vesnické v rodinných domech a usedlostech, a plochy rekreace na R(z), tj. plochy rekreace – zahrady s podrobnými podmínkami rozdílného způsobu využití těchto ploch. Pro rozdílný způsob využití stabilizovaných ploch a ploch změn v území jsou stanoveny podmínky tab. č. 1. územního plánu Plochy s rozdílným způsobem využití (RVZ) v členění na: - HVP - hlavní využití plochy, které určuje základní způsob využití plochy s tím , že v případě rozporů při posuzování záměrů v území, je HVP určujícím hlediskem při posuzování dopadu případných vlivů záměrů v území - PVP – přípustné využití plochy váže na HVP a rozšiřuje možné druhy využití ploch tak, aby byl pokud možno vyloučen negativní vliv v území při zabezpečení jeho plnohodnotných funkcí a flexibility jeho využívání - NVP – nepřípustné využití plochy vyjadřuje způsob využití, který není v dané ploše slučitelný s jeho využitím hlavním ani přípustným Pro prostorové uspořádání využití stabilizovaných ploch a ploch změn jsou dále stanoveny: - obecné podmínky vyplývající z celkové urbanistické koncepce - koeficient míry zastavění vybraných stabilizovaných ploch (%), který dle převažujícího využití vymezené plochy je uveden hodnotami: - min. tj. minimálními, která pokud je určena v % podílu nesmí být podkročena - střední , tj. průměrnou hodnotou, která vychází z rozboru míry zastavění stabilizovaných ploch - max. tj. maximální, která pokud je určena v % podílu nesmí být překročena Hodnoty minimální a maximální určují dovolený rozptyl míry zastavění na stabilizovaných plochách. - výšková hladina zástavby omezující pro celé území obce výškovou hladinu zástavby tak , aby nemohlo dojít ke snížení hodnot v území - základní požadavky na dělení ploch na pozemky zejména za účelem zachování přístupnosti oddělených pozemků a přiměřeného následného dělení a využití ploch

Pro tyto plochy se určuje způsob jejich využití takto: - B = plochy bydlení - B(v) = plochy bydlení vesnické v rodinných domech a usedlostech - R = plochy rekreace - R(z) = plochy rekreace - zahrady - O = plochy občanského vybavení - O(s) = plochy občanského vybavení - sportovní a tělovýchovné areály - O(h) = plochy občanského vybavení – hřbitovy a pohřebiště - VP = plochy veřejných prostranství - VP(n) = plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň, parky a zeleň doprovodná - SO = plochy smíšené obytné - D = plochy dopravní infrastruktury silniční



- Vymezení ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit - Plochy a koridory pouze s možností vyvlastnění– asanace (označení jinde v textu územního plánu A) Plochy asanací se vzhledem k charakteru řešeného území s poměrně vysokou hodnotou krajiny bez významným ekologických ohrožení a starých zátěží nevymezují.

- podmínky prostorového uspořádání , tj. koeficient míry zastavění a počet nadzemních podlaží včetně koeficientu míry hrubé podlažní plochy pro využití ploch změn v území včetně dalších podrobných podmínek, které jsou stanoveny v tab. č. 2. územního plánu Plochy změn v území. Dále jsou stanoveny požadavky na ochranu veřejných zájmů při využití vymezených ploch z hlediska respektování limitů využití území, které jsou souhrnně zapracovány v ÚAP ORP Rokycany (2009), průzkumech a rozborech v rozsahu ÚAP (2008) a uvedeny v zadání územního plánu. Plochy změn v území respektive plochy zastavitelné, plochy přestavby a plochy územních rezerv, které jsou zároveň veřejně prospěšnou stavbou nebo veřejně prospěšným opatřením jsou v textové a grafické části územního plánu označeny jmenovitě symbolem dle legendy v grafické části ÚP a příslušným kódem dle textové části ÚP.

- Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo - Plochy a koridory pouze s možností uplatnění předkupního práva – veřejně prospěšné stavby – občanské vybavení a veřejná prostranství (označení jinde v textu územního plánu VPI) Veřejně prospěšné stavby pouze s možností uplatnění předkupního práva jsou vymezeny na ploše veřejného prostranství, jehož součástí bude místní účelová komunikace za účelem zajištění prostoru pro umístění technických sítí a dostatečných směrových a šířkových parametrů koridoru pro zpřístupnění nových zastavitelných ploch pro bydlení. Plochy dotčené výše uvedenými VPI jsou uvedeny v tab. č. 3 územního plánu Plochy a koridory pouze s možností uplatnění předkupního práva - veřejně prospěšné stavby – veřejná prostranství zpracované na podkladě DUKM (digitální účelová katastrální mapa) zajištěné pořizovatelem ÚP.

- Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit i uplatnit předkupní právo - Plochy a koridory s možností vyvlastnění i uplatnění předkupního práva – veřejně prospěšné stavby – dopravní a technická infrastruktura včetně souvisejících zařízení, stavby pro zajišťování obrany a bezpečnosti státu (označení jinde v textu územního plánu VPS) Plochy pro veřejně prospěšné stavby TI-ČOV I(včetně přiléhajícího úseku kanalizačního sběrače), TI-ČOV II(včetně ČS) a TI-VN 22 kV(přeložka) s možností vyvlastnění jsou vymezeny pro umožnění výstavby na přiměřené ekonomické úrovni a zajištění jejich celistvosti a prostorových a územně technických návazností.

- Plochy a koridory pouze s možností uplatnění předkupního práva – veřejně prospěšná opatření – rozvoj a ochrana přírodního a kulturního dědictví (označení jinde v textu územního plánu VPP) Nevymezují se z důvodu jiného způsobu ochrany hodnot v území, která je dostatečně podchycena celkovou koncepcí ploch s rozdílným způsobem využití. - Vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření Plocha územní rezervy je vymezena pouze v nutném rozsahu pro zabezpečení dalšího možného směru rozvoje sídla v návaznosti na plochy zastavitelné. Plocha územní rezervy je vymezena pouze pro rozšíření ploch rekreace – zahrady s přípustnou výstavbou ojedinělých RD.

Plochy a koridory s možností vyvlastnění i uplatnění předkupního práva – veřejně prospěšná opatření – založení prvků ÚSES, snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování retenční schopnosti území (označení jinde v textu územního plánu VPO) Plochy se nevymezují vzhledem k rozpracovanosti a následné realizaci KPÚ (komplexní pozemkové úpravy), ve kterých jsou v rámci společných zařízení plochy založení ÚSES a protierozních opatření řešeny, a nové vymezení v ÚP by bylo neúčelné. Veřejně prospěšné opatření s možností vyvlastnění je vymezeno pouze na dílčí ploše pro zajištění průchodu lokálního biokoridoru zastavěným územím podél Podmokellského potoka.

- Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti Vypracování územní studie je předepsáno na plochách: - obytná zóna na severním okraji ve směru ke Zvíkovci - obytná zóna pod Spitzbergem - obytná zóna za hřištěm



- zahrady s přípustnou výstavbou ojedinělých RD u zemědělského areálu, z důvodu jejích většího plošného rozsahu a umístění ve vztahu k původní zástavbě respektive VPZ a za účelem zajištění ochrany krajinného rázu v území CHKO včetně určení podrobných prostorových regulativů pro uspořádání budoucí zástavby na vymezených plochách.

Na území obce Podmokly je cca 504,93 ha zemědělské půdy. Z toho je orné půdy cca 401,16 ha, tj. cca 47 % z celkové plochy katastrálního území. Zbývající plochy ZPF jsou trvalé travní porosty a zahrady. Podle hodnocení bonitovaných půdně ekologických jednotek, které se u dotčených pozemků nachází lze předmětné území zařadit převážně do klimatického regionu 5. KR 5 mírně teplý a mírně vlhký s vláhovou jistotou 4 – 10 a suchým vegetačním obdobím 15 - 30, má průměrnou roční teplotu 7-8 stupňů Celsia a průměrný roční úhrn srážek 550-650 mm. Kvalita půd je dána HPJ kodem 11, 12, 15, 26, 28, 38, 40, 41, 45, 46, 47, 48, 49, 56, 58 a 68. Sklonitost je převážně 0 – 3 stupně až 3 – 7 stupňů s všesměrnou orientací, méně pak 7 – 12 stupňů se severní orientací V území se nachází převážně půdy bez skeletu až slabě skeletovité hluboké až středně hluboké, v menší míře půdy bez skeletu nebo slabě skřetovité mělké a půdy středně skeletovité hluboké až středně hluboké. V řešeném území je cca 166,23 ha odvodněných ploch včetně zatrubněných HOZ. Plochy se nachází především v jižním kvadrantu katastrálního území. Většina investic byla realizována v 60. a 2. pol. 70. let 20. století. V dotčeném území je rozpracována komplexní pozemková úprava (KPÚ). Zpracovatelem je firma GEOREAL spol.s r.o., Hálkova 12, Plzeň, Ing. David Grunt.

- Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a zadání regulačního plánu Nevymezují se zejména s ohledem na charakter zastavitelných ploch a jejich malý plošný rozsah a umístění v úzké vazbě na zastavěné území mimo VPZ (vesnická památková zóna). - Stanovení pořadí změn v území Pořadí změn v území není stanoveno. Uvedení časových horizontů v tabulce - Předpokládaný vývoj celkového počtu obyvatel a v tabulce - Základní předpoklady pro rozvoj respektive výstavbu nových bytů v odůvodnění má pouze informativní charakter z hlediska předpokládaného vývoje počtu obyvatel ve vztahu ke střednědobému až dlouhodobému vývoji v návaznosti na bytovou výstavbu. - Vymezení architektonicky nebo urbanisticky významných staveb, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt Nevymezují se zejména s ohledem na charakter zastavitelných ploch a jejich malý plošný rozsah a umístění převážně v úzké vazbě na zastavěné území mimo VPZ.

Lesní půda (PUPFL) Z celkové výměry ploch lesů 6754 ha mikroregionu Radnicko je cca 15% lesa ochranného, 1% lesa zvláštního určení. Rozhodujících cca 84% zaujímá les hospodářský. Na území obce Podmokly jsou lesy o rozloze cca 303,19 ha, což je zhruba 35,19 % z plochy katastrálního území. Lesní pozemky o výměře 52,41 hana k.ú. Podmokly jsou v majetku obce.

- Vymezení staveb nezpůsobilých pro zkrácené stavební řízení podle § 117 odst. 1 stavebního zákona Nevymezují se zejména s ohledem na charakter zastavitelných ploch a jejich malý plošný rozsah a umístění převážně v úzké vazbě na zastavěné území mimo VPZ.

V územním plánu dochází k záboru zemědělského půdního fondu (ZPF). Na území obce Podmokly zatím nebyly realizovány, ale jsou rozpracovány KPÚ. Novými zastavěnými plochami nejsou dotčeny plochy meliorované zemědělské půdy. Tím je funkčnost vložených investic do půdy je zachována. Lesní pozemky (PUPFL) nejsou dotčeny, stejně jako stávající průběh účelových komunikací, které slouží pro zemědělskou a lesní výrobu. V rámci ÚP nejsou dotčeny zájmy z hlediska ochrany pozemků určených k plnění funkce lesa včetně omezení výstavby v pásmu do 50 m od okraje lesa s výjimkou již zastavěných a stabilizovaných lokalit (Bučiny, Podmokelský Mlýn, chaty u Zvíkovce) s tím, že podle ustanovení §§47 a 48 zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů lze v tomto pásmu umisťovat stavby pouze výjimečně po předchozím souhlasu orgánu státní správy lesů.

f) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Zemědělská půda (ZPF) Výměra zemědělské půdy mikroregionu Radnicko činní 10 741 ha, což je 56% z celkové plochy 19 212 ha. Celé území mikroregionu patří ze 49% do obilnářské zemědělské výrobní oblasti O2 a O3. Do oblasti O1 patří pouze 2 %. Tato oblast je vhodná pro pěstování většiny základních plodin s výjimkou kukuřice na zrno a cukrovky. Ze speciálních plodin mělo svou tradici pěstování jablek a chmele. Existuje zde obecný problém rozporu mezi ekologií a produktivitou. V minulosti docházelo k scelování lánů a půdu ovlivňuje používání těžké mechanizace.



Nezbytnost požadavku na odnětí zemědělské půdy je způsoben zásadními požadavky na dlouhodobý rozvoj a stabilizaci trvalého bydlení v širší oblasti. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že s ohledem na vesnický a kompaktní charakter sídla, terénní konfiguraci, krajinný ráz, ochranná pásma a možnosti řešení dopravní a technické infrastruktury se jakýkoliv plošný rozvoj v předmětném území dostane vždy do kolize s ochranou ZPF, neboť nejkvalitnější plochy půdního fondu jsou v přímé vazbě na původní zástavbu tzv. záhumenky.

Základní údaje o dotčených pozemcích v k.ú. Podmokly nad Berounkou včetně souhrnných údajů a bilancí podávají tabelární přehledy dále v textu. Celkové plošné nároky v rámci ÚP Podmokly jsou 10,10 ha včetně plochy přestavby. Plošné nároky jsou v řešeném území pokryty formou nových zastavitelných území mimo zastavěné území stanovené k 30.3.2010 v ÚP. Z celkových plošných nároků tvoří 8,77 ha, tj. cca 87 %, zábor ZPF. V zastavěném území je zábor ZPF 2,62 ha a mimo zastavěné území 6,15 ha. Zbývající část plošných nároků je uspokojena využitím nezemědělské půdy jak v zastavěném tak nezastavěném území v rozsahu 1,33 ha. V předmětném území budou převážně zasaženy plochy zemědělské půdy s tř. ochrany II., III., IV. a V. o celkové výměře zemědělské půdy 8,71 ha. V rámci návrhu ÚP byl zpřesněn rozsah dotčených ploch dle údajů KN a PK a celkový zábor ZPF v souladu s požadavky vyplývajícími ze zadání byl optimalizován. Na základě požadavku obce byly zařazeny do návrhu také plochy využitelné pro dlouhodobý rozvoj obce.

Odůvodnění vybraných zastavitelných ploch: Zastavitelné plochy a plochy přestavby se dotýkají ZPF převážně v tř. ochrany IV. a V. a v menší míře III. a II. Půdní fond v tř. ochrany I. je dotčen ve velmi malém rozsahu v ploše určené pro technickou infrastruktury (MČOV – malá ČOV a ČS - čerpací stanice splaškových vod) navazující na zastavěné území obce Podmokly Z-6220. Půdní fond v tř. ochrany II. je dotčen v plochách určených pro bydlení, smíšené bydlení, zahrady podmíněně zastavitelné a veřejné prostranství s MK (místní komunikace) navazující na zastavěné území obce Podmokly Z-001-U, Z-051-U, P-401-0, Z-102-U, Z-303-0.

Z hlediska dosavadního využití ploch nezemědělské půdy v řešeném území, především nezastavěných a nedostatečně využitých pozemků v zastavěném území obce je nutné zdůraznit, že v ÚP dochází k jejich maximálnímu využití včetně určení ploch vhodných pro přestavbu v zastavěném území.

- Lokalita označená Z-622-0 s navrženým záborem pozemků I. třídy ochrany zem. půdy a celkové výměře 0,06 ha zemědělské půdy navazuje přímo na okrajové již zastavěné území Podmokel, kde lze vzhledem ke konfiguraci sídla a územně technickýcm podmínkám umístit ČOV případně ČS splaškových vod.

Nové zastavitelné plochy dle ÚP navazují přímo na zastavěné území obce. Často se jedná o plochy s určitým vlastnickým podílem obce nebo jinými vhodnými majetkovými poměry. Souhrnný přehled o disponibilních plochách podává tabulková část zařazená dále v textu. S ohledem na důsledky navrhovaného řešení na uspořádání ploch ZPF, kterým by měla být co nejméně narušena původní krajina a její funkce jsou zastavitelné plochy navrženy v přímé vazbě na zastavěné území obce a mimo vymezené segmenty ÚSES.

- Lokalita označená Z-001-U s navrženým záborem pozemků II. třídy ochrany zem. půdy a celkové výměře 1,18 ha zemědělské půdy navazuje přímo na okrajové již zastavěné území Podmokel, kde lze v budoucnu využít předpokládané technické infrastruktury, zejména pro připojení na obecní vodovod a uvažovanou ČOV. - Lokalita označená Z-051-U s navrženým záborem pozemků II. třídy ochrany zem. půdy a celkové výměře 0,27 ha zemědělské půdy navazuje přímo na okrajové již zastavěné území Podmokel, kde lze v budoucnu využít předpokládané technické infrastruktury, zejména pro připojení na obecní vodovod a uvažovanou ČOV.

Výstavbou a uspořádáním ploch by nemělo dojít k negativnímu ovlivnění hydrologických a odtokových poměrů území, které bude v souladu s koncepcí dle ÚP odkanalizováno oddílnou kanalizací s tím, že při naplňování záměrů dle ÚP při přípravě a realizaci bude kladen důraz na snížení dešťového odtoku s využitím přirozené nebo umělé retence území ve smyslu §§ 20 a 21 Vyhlášky č.501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území.

- Lokalita označená P-401-0 s navrženým záborem pozemků II. třídy ochrany zem. půdy a celkové výměře 0,07 ha zemědělské půdy je plochou přestavby areálu bývalého pivovaru v zastavěném území.

Síť stávajících zemědělských účelových komunikací není návrhem územního plánu prakticky dotčena. Průchodnost nezastavěného území a možnosti přístupu k obhospodařovaným plochám jsou zachovány.

- Lokalita označená Z-102-U s navrženým záborem pozemků II. třídy ochrany zem. půdy a celkové výměře 0,43 ha zemědělské půdy je plochou



určenou pro zahrady a sady v zastavěném území s podmíněně přípustnou výstavbou RD a to zejména vzhledem k hygienickým podmínkám v okolí zemědělského areálu živočišné výroby.

Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. V rámci ÚP se zabírá celkem 2,32 ha převážně pro zahrady a sady podmíněně zastavitelné RD.

- Lokalita označená Z-303-0 s navrženým záborem pozemků II. třídy ochrany zem. půdy a celkové výměře 0,07 ha zemědělské půdy je plochou určenou pro veřejné prostranství s místní komunikací částečně v zastavěném území, která je zároveň vedena ve stopě stávající cesty.

Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty bonitované půdně ekologické jednotky, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. V řešeném území ÚP se zabírá celkem 2,19 ha této zemědělské půdy převážně pro bydlení a zahrady podmíněně zastavitelné RD.

V ÚP se nenavrhují nové liniové dopravní stavby nadmístního významu v nových koridorech, které by měly vliv na krajinný reliéf a odvodnění území. Návrh členění území z hlediska rozdílného způsobu využití byl proveden na základě celkové urbanistické a krajinné koncepce v souladu s požadavky pořizovatele a s ohledem na potřeby rozvoje obce v příštích cca 10-ti až 15-ti letech, dlouhodobě až 25-ti letech, na krajinný ráz a kromě jiného také na erozní ohrožení s tím, že na zastavitelných plochách určených převážně pro bydlení bude zachováno dostatek ploch nezastavěných se zelení zahrad, sadů, zeleně sídelní a zeleně ochranné a clonící.

Ložiska, CHLÚ a DP V řešeném území se nenachází žádná ložiska nerostných surovin, CHLÚ ani DP. Z důvodu jednoznačnosti a přehlednosti dokumentace ÚP jsou v odůvodnění doloženy následující tabelární přehledy: - Tab.: 1 Bilance předpokládaného odnětí půdy náležející do ZPF pro realizaci urbanistického řešení podle jednotlivých zastavitelných ploch k.ú. Podmokly nad Berounkou - Tab.: 2 Přehled navrhovaného odnětí půdy ze ZPF podle druhu pozemků (kultur) náležejících do ZPF - Tab.: 3 Přehled navrhovaného odnětí půdy ze ZPF podle funkčního využití - Tab.: 4 Seznam dotčených parcel dle k. ú. a základní údaje o dotčených parcelách na zastavitelných plochách katastrální území Podmokly nad Berounkou

Zemědělské půdy zařazené do I. třídy ochrany bonitně nejcennější půdy se v řešeném území zabírají v rozsahu 0,06 ha pro technickou infrastrukturu. Zemědělské půdy zařazené do II. třídy ochrany bonitně nejcennější půdy se v řešeném území zabírají v rozsahu 2,12 ha převážně pro bydlení. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využití pro výstavbu. V rámci ÚP se zabírá celkem 2,07 ha převážně pro bydlení a veřejné prostranství.



Tab. 1 Bilance předpokládaného odnětí půdy náležející do ZPF pro realizaci urbanistického řešení podle jednotlivých zastavitelných ploch a ploch přestavby v k.ú. Podmokly nad Berounkou: Plocha

Funkční Výměra využití dle celkem ÚP (m2)

Z-001-U

B

16548

Z-002-U

B

Z-003-0

B

Z-051-U

Z toho půda náležející do ZPF (m2) Celkem V ZÚ Mimo ZÚ

Kultura BPEJ ZPF podle KN

Třída ochrany

Výměra Lesní zem. půdy půda podle BPEJ 211 10945 685 398 4295 7967

Nezem. půda

7967

211 10945 685 398 4295 7967

0 0 685 0 0 1933

211 10945 0 398 4295 6034

orná půda orná půda zahrada orná půda orná půda orná půda

51500 52811 52811 52851 56811 52644

2 2 2 3 5 5

9048

8992

0

8992

orná půda

52851

3

8992

56

B(v)

12202

2713 5968 3007

0 0 0

2713 5968 3007

52811 52851 52851

2 3 3

2713 5968 3007

488 0 0

Z-101-0

R(z)

8229

2027

0

2027

54702

4

2027

0

Z-102-U

R(z)

16851

6202 4036 293

6202 4036 293

0 0 0

54702 52611 52611

4 2 2

6202 4036 293

0 914 0

12 9270 2297

12 9270 2297

0 0 0

52811 54702 54702

2 4 4

12 9270 2297

0 0 0

30 7763 3413

0 0 0

30 7763 3413

52611 52644 54702

2 5 4

30 7763 3413

0 0

7 243 235 0 54 0 0

0 595 23 800 0 1453 901

orná půda orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost zahrada orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda trvalý travní porost zahrada orná půda zahrada orná půda zahrada orná půda trvalý travní porost trvalý travní porost zahrada zahrada

52611 52644 52644 52811 52811 52851 52851

2 5 5 2 2 3 3

7 838 258 800 54 1453 901

1563 0 0 1585 0 0 0

52611

2

520

2147

52611 52811

2 2

162 730

0 6578

56811

5

813

0

55800

1

621

0

Z-104-0

R(z)

7793

Z-105-0

R(z)

3413

2699

0 0 0 0 0 0

Z-302-0

VP

4801

7 838 258 800 54 1453 901

Z-303-0

VP

2643

520

72

448

P-401-0

SO

7408

162 730

134 730

28 0

Z-621-0

TI

813

813

0

813

Z-622-0

TI

621

621

0

621

101036

87681

26203

61478

87681

0

13331

10,10

8,77

2,62

6,15

8,77

0

1,33

Celkem (m2) Celkem (ha)

trvalý travní porost trvalý travní porost



Tab. 2 Přehled navrhovaného odnětí půdy ze ZPF podle druhu pozemků (kultur) náležejících do ZPF Kultura Výměra k Z toho třída ochrany č. podle BPEJ (m2) zemědělské odnětí celkem I. II. III. půdy (m2) Orná půda 65691 0 18747 TTP 13892 621 813 Ovocné sady 0 0 0 Zahrady 8098 0 1638 Ostatní pozemky (§1 0 0 0 odst. 3 zákona o ochraně ZPF) Chmelnice 0 0 0 Vinice 0 0 0 Celkem (m2) 87681 621 21198 Celkem (ha)

8.77

0,06

IV.

2,12

Druh ploch

V.

16811 3908 0 0

9270 7737 0 6202

20863 813 0 258

0

0

0

0 0 20719

0 0 23209

0 0 21934

2,07

2,32

2,19 Zastavitelné

Katastrální území

Podmokly nad Berounkou

Tab. 3 Přehled navrhovaného odnětí půdy ze ZPF podle funkčního využití Funkční využití Výměra Z toho třída ochrany č. podle BPEJ (m2) návrhu. I. II. III. odnětí celkem (m2) B a B(v) Bydlení 45181 0 14554 R(z) Rekreace35343 0 4371 zahrady SO Smíšené 730 0 730 obytné VP Veřejné 4993 0 1543 prostranství TI Technická 1434 621 0 infrastruktura Celkem (m2) 87681 621 21198 Celkem (ha)

8.77

0,06

Druh ploch IV.

2,12

V.

18365 0

0 23209

12262 7763

0

0

0

2354

0

1096

0

0

813

20719

23209

21934

2,07

2,32

2,19 Zastavitelné

Katastrální území

Podmokly nad Berounkou

Tab. 4 Seznam dotčených parcel dle k. ú. a základní údaje o dotčených parcelách na zastavitelných plochách a plochách přestavby v katastrální území Podmokly nad Berounkou Plocha označení

Využití plochy dle ÚP

Z-001-U

B

Z-002-U

B

Z-003-0

B

Z-051-U

B(v)

Dotčené Druh pozemku pozemky p.č. dle KN 248/1 248/1 248/1 248/1 248/13 416/1 416/2 416/3 302/1 1071 301/5 248/1 248/1 248/41 1044 1044 248/31 248/32 248/7 248/7 296

orná půda orná půda orná půda orná půda zahrada orná půda orná půda orná půda orná půda ostatní plocha ostatní plocha orná půda orná půda orná půda ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha trvalý travní porost

Kód BPEJ Třída ochrany ZPF 51500 56811 52851 52811 52811 52644 52644 52644 52851

2 5 3 2 2 5 5 5 3

Výměra části dotčeného pozemku dle BPEJ, třídy ochrany ZPF a druhu pozemku ZPF Les Ostatní 211 4295 398 10945 685 1685 4348 1933 8992 10 46

52851 52811 52851

3 2 3

5968 2713 23 262 8 9 9 103 97

52851


3

3007

PODMOKLY ÚZEMNÍ PLÁN-ODŮVODNĚNÍ Plocha označení


Z-101-0

R(z)

Z-102-U

R(z)

Dotčené Druh pozemku pozemky p.č. dle KN 105/1 104 105/2 43 43 43 45 45 47 48 44/1 44/1 44/2 44/2 1121 1077/1 609/1 46 46

Z-104-0

R(z)

Z-105-0

R(z)

Z-301-0

VP

416/1 416/1 416/2 416/3 105/1 416/1 416/2 13 -200

416/3 1079 1079 1083 1042/1 1042/1 1042/1 556/3 7 8 14 16 24 24 30 -231

Z-302-0

VP

248/1 248/1 248/41 248/42 248/43 248/46 248/46 302/1 1044

trvalý travní porost zahrada zahrada orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha trvalý travní porost trvalý travní porost orná půda orná půda orná půda orná půda trvalý travní porost orná půda orná půda zahrada zastavěná plocha a nádvoří orná půda ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zahrada zastavěná plocha a nádvoří orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda ostatní plocha

Kód BPEJ Třída ochrany ZPF 54702

Výměra části dotčeného pozemku dle BPEJ, třídy ochrany ZPF a druhu pozemku ZPF Les Ostatní 4 2027

54702 54702 52811 54702 52611 54702 52611 54702 54702 54702 52611 54702 52611

4 4 2 4 2 4 2 4 4 4 2 4 2

4825 1377 12 708 1584 1763 813 2800 2267 1233 1329 499 340 687 215 12

54702

4

2297

52611

2

293

52611 52644 52644 52644 54702

2 5 5 5 4

30 1286 3860 2617 3413

52644 52644 52644

5 5 5

118 477 23 32

52644

5

243 14 134 880 34 177 266 14

52644 52644 52644 52644 52611 52644 52611

5 5 5 5 2 5 2

6 75 32 70 7 52 23 12

52851 52811 52851 52851 52851 52851 52811 52851

3 2 3 3 3 3 2 3

719 669 102 475 42 10 131 95 190


PODMOKLY ÚZEMNÍ PLÁN-ODŮVODNĚNÍ Plocha označení


Dotčené Druh pozemku pozemky p.č. dle KN 1043/2 248/30 248/31 248/32 248/33 248/7 248/7 301/5 296

Z-303-0

VP

248/44 248/44 248/44 248/2 556/1 31/2 1078 1078 556/3 556/4 556/7 30 -231

P-401-0

SO

51 51 54 -75

-75

-37,5

-37,5

Z-621-0

TI

247/1

Z-622-0

TI

122/3

Projektant 09/2010

ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha trvalý travní porost ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha zahrada trvalý travní porost zahrada ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha trvalý travní porost zahrada zastavěná plocha a nádvoří ostatní plocha ostatní plocha zahrada zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří trvalý travní porost trvalý travní porost

Kód BPEJ Třída ochrany ZPF

Výměra části dotčeného pozemku dle BPEJ, třídy ochrany ZPF a druhu pozemku ZPF Les Ostatní 509 9 19 98 36 94 89 165

52851

3

901 47 30 299

52811 52611

2 2

54 448

52611

2

28 29 887 907 65

52611

2

72

52611

2

134

188

71

1603 2485 52811

2

730 513

31

1750

296

56811

5

813

55800

1

621

Ing.arch.Oldřich Fára, autorizovaný architekt ČKA číslo autorizace ČKA 00459


PODMOKLY ÚZEMNÍ PLÁN-ODŮVODNĚNÍ. Železniční 28, Plzeň, Telefon-záznamník-fax , O D Ů V O D N Ě N Í

Recommend Documents