Poděkování. Mé poděkování patří také třídní učitelce 4.B, Mgr.Janě Burešové za skvělou spolupráci při realizaci projektu Putování za čínskou kulturou

Poděkování

Ráda

bych

na

tomto

místě

poděkovala

vedoucí

mé

diplomové

práce

PhDr. Janě Johnové, PhD. za její podporu, čas strávený při konzultacích, velkou trpělivost a mnoho cenných rad při tvorbě mé diplomové práce. Mé poděkování patří také třídní učitelce 4.B, Mgr.Janě Burešové za skvělou spolupráci při realizaci projektu „Putování za čínskou kulturou“. Velké poděkování patří i celé mé rodině a přátelům za morální podporu, kterou mi poskytovali během mého studia.

Multikulturní výchova na 1. stupni ZŠ Anotace: V této diplomové práci se zabývám realizací průřezového tématu Multikulturní výchova, které vychází z Rámcového vzdělávacího programu. Cílem diplomové práce je analyzovat Školní vzdělávací programy vybraných základních škol za účelem zjištění začlenění průřezového tématu Multikulturní výchova do učebních osnov a sestavení a praktické ověření projektu „Putování za čínskou kulturou“, ve kterém bude realizováno průřezové téma „Multikulturní výchova“. Tato diplomová práce sestává ze dvou částí – teoretické a praktické. Cílem teoretické části je stručně charakterizovat Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání, přičemž se zaměřuji především na průřezové téma Multikulturní výchova. Čtenáři je přiblížena forma projektového vyučování, skupinového a párového vyučování. V praktické části se soustředím na analýzu školních dokumentů, kterými jsou Školní vzdělávací programy základního vzdělávání. Cílem tohoto výzkumu je analyzovat jakou formou, do kterých předmětů a ročníků je průřezové téma Multikulturní výchova začleňováno. Druhou část praktické části tvoří projekt „Putování za čínskou kulturou“ a jeho realizace. Praktickým ověřením projektu bude zkoumáno, zda je možné vytvořit strukturu projektu i pro jiné státy.

Klíčová slova: Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání, Školní vzdělávací program základního vzdělávání, Průřezové téma, Multikulturní výchova, projektové vyučování

Multicultural Education of Primary School Annotation This thesis deals with the implementation of cross-curricular subjects of multicultural education, which is based on the Framework Education Programme.

The aim of this thesis is to analyze the School educational programmes of selected primary schools in order to determine the integration of Multicultural education cross-curricular subject into the curriculum and to build a practical verification of the project "Putování za čínskou kulturou", which will be implemented as crosscurricular subject in "Multicultural Education".

This thesis consists of two parts - theoretical and practical. The theoretical part describes the Framework Education Programme of Elementary Education, focusing primarily on cross-curricular subjects of multicultural education. Readers are introduced to project based learning, group and paired learning.

The practical part focuses on the analysis of school documents, which are the school curricula of elementary education. The aim of this research is to analyze how the cross-curricular subject of multicultural education is included in subjects and grades. The second section of the practical part consists of the practical part of the project "Putování za čínskou kulturou" and its implementation. Practical verification of the project will examine whether it is possible to structure a similar project also for other states.

Key-words : Framework Education Programme, School educational programmes, cross-curricular subjects, Multicultural education, project learning

Die Multikulturelle Erziehung an der 1. Stufe der Grundschule Anotation: In dieser Diplomarbeit beschäftige ich mich mit der Realisation vom Querschnittsthema

Multikulturelle

Erziehung,

die

aus

dem

Rahmenerziehungsprogramm herauskommt. Das Ziel der Diplomarbeit ist eine Analyse der Schulerziehungsprogrammen der ausgewählten Grundschulen mit dem Ziel die Querschnittsthemen Multikulturelle Erziehung zu untersuchen und das Zusammensetzen und praktische Überprüfen des Projektes ,,Wanderungen zu der chinesischen Kultur,, in welche das Querschnittsthema ,, Multikulturelle Erziehung,, realisiert wird. Diese Diplomarbeit besteht aus zwei Teilen- den teoretischen und den praktischen. Das Ziel des teoretischen Teiles ist es das Rahmenerziehungsprogramm der Grundschulerziehung kurz zu charakterisieren, wobei ich mich vor allem auf das Querschnittsthema Multikulturelle Erziehung konzentriere. Dem Leser ist die Form des Projektsunterrichts, Gruppen- und Paarunterrichts nahebringt. In dem praktischen Teil konzentriere ich mich auf die Analyse der Schuldokumente, welche die Schulerziehungsprogramme der Grundschulerziehung sind. Das Ziel von dieser Untersuchung ist die Analyse, mit welcher Form, in welche Lehrfächer und Schuljahr ist das Querschnittsthema Multikulturelle Erziehung eingegliedert. Den zweiten Teil des praktischen Teiles bildet das Projekt ,,Die Wanderung zu der chinesischen Kultur,, und seine Realisation. Durch die praktische Überprüfung des Projektes wird untersucht, ob die Struktur des Projektes auch für andere Länder zu schaffen möglich ist.

Die Schlüsselwörter: Der

Rahmenerziehungsprogramm

der

Grundschulerziehung,

der

Schulerziehungsprogramm der Grundschulerziehung, das Querschnittsthema, die Multikulturelle Erziehung, die Projektmethode

Seznam tabulek Tabulka 1 - Formy zařazení PT MV ........................................................................ 52 Tabulka 2 - Zařazení PT MV do VO a předmětů .................................................... 53 Tabulka 3 - Začlenění PT MV ve VO Člověk a jeho svět ....................................... 54 Tabulka 4 - Začlenění PT MV ve VO Jazyk a jazyková komunikace ..................... 55 Tabulka 5 - Začlenění PT MV ve VO Matematika a její aplikace .......................... 55 Tabulka 6 - Začlenění PT MV ve VO Informační a komunikační technologie ........................................................................................................................... 55 Tabulka 7 - Začlenění PT MV ve VO Člověk a zdraví ........................................... 56 Tabulka 8 - Začlenění PT MV ve VO Umění a kultura ........................................... 56 Tabulka 9 - Začlenění PT MV ve VO Člověk a svět práce ..................................... 57 Tabulka 10 - Zařazení tematických okruhů PT MV do ročníků .............................. 57

Seznam obrázků Obrázek č. 1 Peking (TripZone.cz) ............................................................ 36 Obrázek č.2 Hongkong (TripZone.cz)z ...................................................... 37 Obrázek č.3 Palác Potála – Tibet (TripZone.cz) ....................................... 38 Obrázek č.4 Velká čínská zeď (TripZone.cz) ............................................. 39 Obrázek č.5 Terakotová armáda (dumy.cz)) .............................................. 40 Obrázek č.6 Kung.fu (asianhistory.about.com)) ........................................ 41 Obrázek č.7 Skupina dívek převlečených za Číňanky ................................ 63 Obrázek č.8 Mapa Číny (cs.wikipedia.org.) .............................................. 65 Obrázek č.9 Tibet /cs.wikipedia.org.) ........................................................ 66 Obrázek č.10 Čínská vlajka (celySvet.cz) .................................................. 66 Obrázek č.11 Skupina žáků u mapy Číny ................................................... 67 Obrázek č.12 Chlapci při vytváření obrázkového písma ........................... 68 Obrázek č.13 Práce s čínskými hůlkami .................................................... 71 Obrázek č.14 Dívky při vyhledávání zajímavostí ....................................... 72

Seznam použitých zkratek MV

Multikulturní výchova

RVP ZV

Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání

ŠVP ZV

Školní vzdělávací program základního vzdělávání

ZŠ

Základní škola

PT

Průřezové téma

VO

Vzdělávací oblast

Úvod ......................................................................................................................... 15

I. TEORETICKÁ ČÁST 1

Rámcový vzdělávací program ........................................................................... 17 1.1

Klíčové kompetence ................................................................................... 18

1.2

Multikulturní výchova ................................................................................ 19

1.2.1

Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka ............................. 20

1.2.2

Tematické okruhy průřezového tématu .................................................. 21

1.3 2

Kooperativní formy vyučování.......................................................................... 24 2.1

Projektové vyučování ................................................................................. 24

2.1.1

Klady projektového vyučování ............................................................... 24

2.1.2

Nevýhody projektového vyučování ........................................................ 25

2.1.3

Zhodnocení kladů a záporů projektového vyučování ............................. 26

2.1.4

Znaky a tvorba projektového vyučování ................................................ 27

2.1.5

Typy projektů ......................................................................................... 28

2.2

Skupinové vyučování ................................................................................. 29

2.2.1

Zvláštnosti skupinové práce ................................................................... 30

2.2.2

Velikost skupiny ..................................................................................... 31

2.2.3

Role ve skupině ...................................................................................... 31

2.2.4

Plánování skupinové práce ..................................................................... 32

2.2.5

Hodnocení skupinové práce ................................................................... 32

2.3 3

Školní vzdělávací program ......................................................................... 23

Párové vyučování ....................................................................................... 33

Čína.................................................................................................................... 34 3.1

Zeměpisné údaje......................................................................................... 34

3.2

Ekonomika ................................................................................................. 34

3.3

Pohled do historie ....................................................................................... 35

3.4

Turistické zajímavosti ................................................................................ 35

3.4.1

Peking ..................................................................................................... 35

3.4.2

Šanghaj ................................................................................................... 36

3.4.3

Hongkong ............................................................................................... 36

3.4.4

Tibet ........................................................................................................ 37

3.4.5

Velká čínská zeď. ................................................................................... 38

3.4.6

Terakotová armáda ................................................................................. 39

3.4.7

Chrám Shaolin ........................................................................................ 40

3.4.8

Čínské písmo .......................................................................................... 41

II. PRAKTICKÁ ČÁST

4

Cíle a výzkumné otázky .................................................................................... 42 4.1

5

Metodologie pedagogického výzkumu .............................................................. 44 5.1

Výzkumné metody ..................................................................................... 44

5.1.1

Analýza kurikulárních dokumentů ......................................................... 44

5.1.2

Pedagogické pozorování ......................................................................... 44

5.1.3

Anketa..................................................................................................... 45

5.1.4

Rozhovor (interview).............................................................................. 45

5.2

Charakteristika výzkumných souborů ........................................................ 46

5.2.1

Kurikulární dokumenty základních škol ................................................ 46

5.2.2

Učitelé 1. stupně ZŠ ............................................................................... 47

5.2.3

Třída 5.A................................................................................................. 47

5.2.4

Třída 4.B ................................................................................................. 47

5.3

6

Výzkumné otázky....................................................................................... 42

Realizace pedagogického výzkumu ........................................................... 48

5.3.1

První etapa – analýza dokumentů ........................................................... 48

5.3.2

Druhá etapa – pozorování ....................................................................... 49

5.3.3

Anketa..................................................................................................... 49

5.3.4

Strukturovaný rozhovor .......................................................................... 49

Výsledky výzkumu ............................................................................................ 51 6.1

Realizace PT MV ....................................................................................... 51

6.1.1

Formy realizace průřezového tématu Multikulturní výchova ................ 51

6.1.2

Zařazení průřezového tématu Multikulturní výchova do

vzdělávacích oblastí a ročníků ........................................................................................ 53 6.1.3 v ŠVP ZV

Tematické okruhy průřezového tématu Multikulturní výchovy 57

7

Projekt „Putování za čínskou kulturou“ ............................................................ 59 7.1

Struktura projektu....................................................................................... 59

7.2

Průběh projektu .......................................................................................... 62

7.3

Zhodnocení projektu .................................................................................. 73

7.3.1

Strukturovaný rozhovor .......................................................................... 73

7.3.2

Žákovská anketa ..................................................................................... 76

7.4

Vyhodnocení projektu ................................................................................ 77

7.5

Návrh obecné struktury projektu ................................................................ 79

8

Závěr .................................................................................................................. 83

9

Přílohy: .............................................................................................................. 90

Úvod Multikulturní výchova se prolíná celým naším životem. Stále častěji se setkáváme s lidmi různých národů, ras a náboženského založení. Setkáváme se s etnickými skupinami zde žijícími, s přistěhovalci, i s lidmi, kteří žádají o ochranu a utíkají ze své země. Tím dochází ke zhoršování vztahů mezi lidmi. Tato problematika se hluboce dotýká i vztahů ve škole, vtahů mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi školou a rodinou, mezi školou a místní komunitou. Z tohoto důvodu je velmi důležité zavedení průřezového tématu Multikulturní výchova pro žáky základních škol s cílem naučit se vzájemnému respektu a toleranci k odlišným kulturám a přispět tak k vzájemnému kulturnímu obohacování, poznávat a tolerovat rozdílnosti jiných národnostních, etnických, náboženských, sociálních skupin a spolupracovat s příslušníky odlišných sociokulturních skupin i s cílem podílet se na odstraňování nepřátelství a předsudků vůči nepoznanému. Multikulturní výchova učí žáky přijímat druhého jako jedince se stejnými právy, uvědomovat si rovnocennost všech etnických skupin a kultur. Rozvíjí dovednost rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti. Z tohoto důvodu jsem si průřezové téma Multikulturní výchova vybrala jako téma své diplomové práce. Cílem této práce je analyzovat školní vzdělávací programy základních škol za účelem zjištění začlenění průřezového tématu Multikulturní výchova do učebních osnov a příprava a realizace projektu „Putování za čínskou kulturou“, ve kterém bude realizováno průřezové téma Multikulturní výchova. Tuto diplomovou práci tvoří dvě části – teoretická a praktická. Cílem teoretické části je stručně charakterizovat Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání, přičemž se zaměřuji především na průřezové téma Multikulturní výchova. Čtenáři je přiblížena forma projektového vyučování, skupinového a párového vyučování. Kapitola „Čína“ je rozčleněna do několika částí, které přináší základní znalosti o zemi. Tato kapitola má sloužit učitelům jako podklad k realizaci projektu. Cílem není předat všechny znalosti dětem, ale rozšířit jejich obzor.

15

V praktické části se soustředím na analýzu školních dokumentů, kterými jsou Školní vzdělávací programy základního vzdělávání. Cílem tohoto výzkumu je analyzovat jakou formou, do kterých předmětů a ročníků je průřezové téma Multikulturní výchova začleňováno. Součást praktické části tvoří projekt „Putování za čínskou kulturou“ a jeho realizace. Praktickým ověřením projektu bude zkoumáno, zda je možné vytvořit strukturu projektu vhodnou pro žáky 1.stupně a bude-li možné ji použít jako model pro projekty, které se zaměří na přiblížení kultury a života obyvatel jiných zemí.

16

I. TEORETICKÁ ČÁST 1

Rámcový vzdělávací program V souladu s novými principy kurikulární politiky, zformulovanými

v Národním programu rozvoje vzdělávání v ČR a ustanovenými v zákoně č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším, odborném a jiném vzdělávání, se do vzdělávací soustavy zavedl nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Kurikulární dokumenty jsou utvářeny na úrovni státní a školní. Jsou veřejné pro pedagogy i širokou veřejnost. Tento kurikulární dokument definuje učivo, principy, vzdělávací cíle, očekávané výstupy jednotlivých vzdělávacích oborů. Státní úroveň v systému kurikulárních dokumentů představují Národní program vzdělávání a Rámcové vzdělávací programy (RVP). Národní program vzdělávání vymezuje počáteční vzdělávání jako celek. RVP vymezují závazné rámce vzdělávání pro jednotlivé etapy – předškolní, základní a střední vzdělávání. Školní

úroveň

představují

Školní

vzdělávací

programy

(ŠVP),

prostřednictvím kterých se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách různých stupňů. Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání (dále jen RVP ZV) se stal základem pro tvorbu Školních vzdělávacích programů základního vzdělávání (dále jen ŠVP ZV). ŠVP ZV si vytváří každá škola sama podle konkrétních podmínek.

Pojetí základního vzdělávání je založeno na poznávání, respektování a rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka. Vzdělávání svým činnostním praktickým charakterem a uplatněním odpovídajících forem a metod by mělo žáky motivovat k dalšímu učení, vést k učební aktivitě a poznání. Základní vzdělávání pomáhá žákům získat vědomosti, dovednosti a návyky, které jim umožňují samostatné učení a utváření takových hodnot a postojů, které by měly vést k uvážlivému, zodpovědnému a kultivovanému chování. Základní vzdělávání má žákům pomoci postupně utvářet a rozvíjet klíčové kompetence a

17

poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného na situace blízké životu a na praktické jednání. (RVP ZV 2006)

1.1 Klíčové kompetence Jednou z velice důležitých kapitol RVP ZV jsou tzv. klíčové kompetence. „Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti.“ (RVP ZV 2006, s.15) V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové kompetence považovány: 

kompetence k učení,



kompetence k řešení problémů,



kompetence komunikativní,



kompetence sociální a personální,



kompetence občanské,



kompetence pracovní Součástí této diplomové práce je projekt „Putování za čínskou kulturou“,

při jehož realizaci dochází k rozvoji následujících kompetencí: Kompetence k učení: 

žák vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby a metody,



žák operuje s obecně užívanými termíny, uvádí věci do souvislostí,



žák vyhledává informace a efektivně je využívá,



žák samostatně experimentuje,



žák porovnává získané poznatky. Kompetence komunikativní:



žák vyjadřuje a formuluje své myšlenky, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu,

18



žák naslouchá promluvám druhých lidí, účinně se zapojuje do diskuse,



žák využívá komunikační prostředky pro kvalitní a účinnou komunikaci,



žák rozumí různým typům textů, záznamů a obrazových materiálů a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá,



žák využívá komunikační prostředky pro komunikaci s okolním světem,



žák naslouchá druhým a porozumí jim. Kompetence občanské:



žák respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, dokáže se vcítit do situací jiných lidí,



žák chápe základní principy, společenské normy,



žák respektuje tradice, kulturní i historické dědictví. Kompetence sociální a personální:



žák účinně spolupracuje ve skupině, ovlivňuje kvalitu společné práce,



žák spolupracuje s druhými při řešení daného úkolu,



žák se podílí na utváření příjemné atmosféry při jednání s druhými žáky, v případě potřeby poskytne pomoc nebo ni požádá,



žák pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce. Kompetence k řešení problémů:



žák samostatně řeší problémy, volí vhodné způsoby řešení. Kompetence pracovní:



žák využívá získané znalosti a zkušenosti,



žák používá bezpečně a účinně materiály a nástroje, dodržuje vymezená pravidla a plní své povinnosti, (RVP ZV 2006, s.15-18)

1.2 Multikulturní výchova Průřezové téma Multikulturní výchova (dále jen PT MV) v základním vzdělávání dává žákům možnost seznámit se s různými kulturami, jejich tradicemi

19

a hodnotami, umožňuje jim porozumět a pochopit jejich odlišnost. Důležité je v Multikulturní výchově zaměřit se na uznání hodnoty člověka v jeho přirozenosti, na rozvoj osobnosti. Multikulturní výchova je zaměřena na přípravu člověka na bezkonfliktní život ve společnosti, kde vedle sebe žijí různé sociokulturní skupiny s odlišnými kulturami, specifickými tradicemi, postoji a hodnotami. Vzájemné soužití skupin má být spojeno s rovností, tolerancí, respektem, dialogem a spoluprací. Účastníci Multikulturní výchovy se učí dodržovat tolerantní vztahy a rozvíjet spolupráci s jinými lidmi, a to bez ohledu na jejich sociální, kulturní, náboženskou nebo zájmovou příslušnost. Děti mají být vychovávány k rasové toleranci a odmítání násilí již od dětství. Je nutné v nich pěstovat respekt k jiným kulturám, porozumění a vědomí sounáležitosti. Multikulturní výchova pomáhá dětem vytvářet si zdravý postoj vůči imigrantům a jejich odlišným hodnotám. Průřezové téma Multikulturní výchova může být začleněno do výuky formou integrace do předmětu, samostatného předmětu a formou projektů. (RVP ZV 2006, s.98-99)

1.2.1 Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V RVP ZV jsou přínosy PT MV definovány takto: 

poskytuje žákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti,



rozvíjí dovednost orientovat se v pluralitní společnosti a využívat interkulturních kontaktů k obohacení sebe i druhých,



učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých,



učí přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, uvědomovat si, že všechny etnické skupiny a všechny kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazena jiné,

20



rozvíjí schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických, náboženských, sociálních skupin a spolupracovat s příslušníky odlišných sociokulturních skupin,



rozvíjí dovednost rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhá prevenci vzniku xenofobie,



učí žáky uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů a připravenosti nést odpovědnost za své jednání,



poskytuje znalost některých základních pojmů multikulturní terminologie: kultura, etnikum, identita, diskriminace, xenofobie, rasismus, národnost, netolerance aj. V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:



pomáhá žákům prostřednictvím informací vytvářet postoje tolerance a respektu k odlišným sociokulturním skupinám, reflektovat zázemí příslušníků ostatních sociokulturních skupin a uznávat je,



napomáhá žákům uvědomit si vlastní identitu, být sám sebou, reflektovat vlastní sociokulturní zázemí,



stimuluje, ovlivňuje a koriguje jednání a hodnotový systém žáků, učí je vnímat odlišnost jako příležitost k obohacení, nikoli jako zdroj konfliktu,



pomáhá uvědomovat si neslučitelnost rasové (náboženské či jiné) intolerance s principy života v demokratické společnosti,



vede k angažovanosti při potírání projevů intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu,



učí vnímat sebe sama jako občana, který se aktivně spolupodílí na utváření vztahu společnosti k minoritním skupinám. (RVP ZV 2006, s.98-99)

1.2.2 Tematické okruhy průřezového tématu Průřezové téma MV je členěno do pěti tematických okruhů, které jsou zaměřeny na aktuální dění v místě školy a současnou situaci ve společnosti. Kulturní diference – tematický okruh se zaměřuje na jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti; na poznávání vlastního kulturního

21

zakotvení, respektování zvláštností různých etnik (zejména cizinců nebo příslušníků

jiných

etnik

žijících

v místě

školy)

a

základní

problémy

sociokulturních rozdílů v České republice a Evropě. Lidské vztahy – tematický okruh se zabývá právem všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci; udržením tolerantních vztahů s jinými lidmi, bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženské, zájmové nebo generační příslušnost; vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur, ale i konflikty vyplývající z jejich rozdílnosti); předsudky a vžitými stereotypy, významem kvality mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti; tolerancí, uměním se vžít do role druhého, lidskou solidaritou; osobním přispěním k zapojením žáků z odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy. Etnický původ – další tematický okruh vysvětluje rovnocennost všech etnických skupin a kultur; odlišnost lidí, ale i jejich vzájemnou rovnost; postavení národnostních menšin; základní informace o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti; různé způsoby života, odlišné myšlení a vnímání světa; projevy rasové nesnášenlivosti – jejich rozpoznávání a důvody vznik. Multikulturalita

–

v

tematickém

okruhu

se

žáci

seznámí

s multikulturalitou současného světa a předpokládaným vývojem v budoucnosti; multikulturalitou jako prostředkem vzájemného obohacování; specifickými rysy jazyků a jejich rovnocenností; nasloucháním druhých, komunikací s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, vstřícným postojem k odlišnostem; významem užívání cizího jazyka jako nástroje dorozumění a celoživotního vzdělávání. Princip sociálního smíru a solidarity – tematický okruh přibližuje žákům odpovědnost a přispění každého jedince za odstranění diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám; nekonfliktní život v multikulturní společnosti; aktivní spolupodílení na přetváření společnosti, zohlednění potřeb minoritních skupin; otázku lidských práv, základní dokumenty. (RVP ZV 2006, s.99)

22

1.3 Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program základního vzdělávání je učební dokument, který vychází z RVP ZV. Na vytváření ŠVP ZV se spolupodílí pedagogický sbor podle potřeb své školy. ŠVP ZV je členěn do několika kapitol. V první kapitole jsou uvedeny identifikační údaje o škole. Druhá kapitola, Charakteristika školy, přibližuje velikost školy, celkové materiální vybavení školy, další aktivity školy, spolupráci s rodiči a jinými subjekty, zapojení školy do různých projektů, charakteristiku pedagogického sboru. Ve třetí kapitole, Charakteristika školního vzdělávacího programu, je uvedeno zaměření školy. Jsou zde popsány výchovné vzdělávací strategie ke každé klíčové kompetenci, dále je popsáno i zabezpečení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami či výuky žáků mimořádně nadaných. V této kapitole najdeme i začlenění průřezových témat a způsob jejich realizace. Čtvrtá kapitola obsahuje Učební plán. V další kapitole nazvané Učební osnovy jsou charakterizovány jednotlivé vyučovací předměty, za nimiž následuje vymezení vzdělávacího obsahu každého předmětu. V poslední kapitole jsou vymezena kritéria pro hodnocení žáků a v rámci autoevaulvace školy také cíle a nástroje. Pro tuto práci jsou nejdůležitější kapitoly Charakteristika školního vzdělávacího programu a Učební osnovy. V kapitole Charakteristika školního vzdělávacího programu nás zajímá podkapitola Začlenění průřezových témat, kde je uvedeno zařazení tematických okruhů průřezových témat do jednotlivých ročníků a předmětů. V kapitole Učební osnovy jsou uvedeny charakteristiky jednotlivých vyučovacích předmětů, kde by školy měly uvádět podrobněji, která průřezová témata, případně okruhy průřezových témat, jsou do vyučovacího předmětu integrována.

23

2 Kooperativní formy vyučování Se vstupem do školy se u dítěte významně mění dominantní činnost dítěte. Místo hry začíná převažovat učení. Na konci tohoto období nastupují prepubertální změny a postupně nastupuje puberta. V počátku převládá konkrétní a názorné myšlení, později převažuje abstraktně-logické myšlení. S tím souvisí i paměť, která je na začátku mechanická, později se objevuje logická. Vnímáním se dítě začíná přibližovat vnímání dospělého člověka, dítě je schopné orientovat se v čase a prostoru, zdokonaluje se ostrost všech smyslů. Záměrnou pozornost je dítě v tomto věku schopno udržet 15-30 minut. Z tohoto důvodu by se měly činnosti dítěte ve škole střídat častěji a důležité informace několikrát zdůraznit. Prudký je rozvoj fantazie, která je tvůrčí a rekonstrukční. Proto je žádoucí u dětí mladšího školního věku zařazovat kooperativní formy vyučování. (VÁGNEROVÁ 2005)

2.1 Projektové vyučování Projektové vyučování se objevilo v USA na přelomu 19. a 20. století, jedním ze zakladatelů byl W. H. Killpatrick. Při projektovém vyučování je vše spojeno sjednocující myšlenkou, učivo je uspořádané do tematických úkolů, ve kterých dochází k prolínání předmětů a které spolu úzce souvisejí. Žáci řeší „projekt“, který vychází z praxe, je tedy konkrétní a reálný. Předložený úkol musí být pro žáky zajímavý, srozumitelný, středně obtížný a musí mít konkrétní „hmatatelný“ výsledek. Žáci při řešení využívají svých znalostí z ostatních předmětů, i z běžného života, umí využívat a orientovat se v předložených materiálech.

2.1.1 Klady projektového vyučování Pro učitele: 

učitel se stává poradcem,



žák je vnímán jako celek – nejsou vnímány pouze jeho vědomosti,



je osvobozen od učebnic, využívá různé zdroje informací,

24



sám si volí formu hodnocení,



rozšiřuje své znalosti, dovednosti a myšlení o výuce. Pro žáka:



silná motivace,



přebírá zodpovědnost za svoji práci



učí se spolupracovat, komunikovat a respektovat druhé,



pracuje s různými druhy informací, které zpracovává,



volí si tempo práce,



je kreativní,



pracuje dle svých možností,



učí se obhajovat svoji práci,



učí se organizovat, plánovat, řídit a hodnotit,



zkušenosti získává praktickou činností. V procesu učení:



učení je nejen teoretické, ale i praktické a činné,



učení má celostní povahu – integruje vědomosti a dovednosti z různých předmětů,



učení respektuje individualitu dítěte,



učení má emoční charakter,



navozuje partnerský a komunikativní vztah mezi žáky a učitelem.

2.1.2 Nevýhody projektového vyučování Pro učitele: 

náročnost na přípravu,



náročnost na propracování a průběh projektu,



obtížné hodnocení,



časté používání projektů vyvolá pokles zájmu,



nesystematičnost a nesoustavnost vyvolá dojem nesplnění požadovaného obsahu učiva,



je nezbytná spolupráce a podpora kolegů a vedení školy,

25



náročnost plánování výuky jiným způsobem a změna role učitele ve vyučování,



zvládnutí menšího množství učiva,



chyby provedené v průběhu projektu nejsou ihned opraveny. Pro žáka:



neschopnost plnit vytyčené cíle projektu,



neschopnost orientovat se ve studijním materiálu,



náročné na čas,



nedostatečné zvládnutí některých kompetencí. V procesu učení:

 absence fáze procvičování a opakování, 

náročnost na materiálové vybavení,



rušné prostředí,



nutno stanovit organizaci vyučování,



není respektován princip postupnosti a systematičnosti vzdělávání.

2.1.3 Zhodnocení kladů a záporů projektového vyučování Z uvedených nedostatků a kladů projektového vyučování není na první pohled zřejmé, co převažuje. Po přečtení jednotlivých bodů a zamyšlení se nad nimi je zřejmé, že některé klady mohou být některými vyučujícími vnímány jako nedostatky a naopak, některé nevýhody mohou být vnímány jako klady. Záleží na osobnosti vyučujícího a jeho ochotě nebo neochotě se přizpůsobit změnám. Některé nevýhody jsou poměrně důležité a je třeba je kompenzovat v jiných hodinách, kdy využijeme jiné formy a metody práce. Naopak klady projektového vyučování mají pro rozvoj žáka velký význam, proto je velmi důležité tuto formu zařazovat do výuky. Projektové vyučování vychází z praxe a žáci jsou nuceni při projektu přemýšlet, komunikovat, spolupracovat, vyhledávat a zpracovávat informace, vyjadřovat a obhajovat své názory, pracovat systematicky a organizovat práci. Žáci si při projektovém vyučování rozvíjejí

26

klíčové kompetence, čímž dochází k naplnění nových kurikulárních dokumentů RVP ZV.

2.1.4 Znaky a tvorba projektového vyučování Každý projekt, aby byl projektem, musí splňovat určité podmínky: 

úkol musí mít pro žáky smysl, měl by souviset s jejich zájmy, potřebami a životem



úkol musí mít praktický význam a hmatatelný výsledek



úkol musí spojovat vědomosti a dovednosti z více předmětů



důležitá je cesta k výsledku



žáci musí být aktivní a tvořiví – zapojují hlavu, ruce i srdce



žáci si organizují práci převážně sami



žáci spolupracují a vzájemně komunikují Při vytváření projektu se musí postupovat v několika krocích. Nejdříve

musí být nějaký záměr, nápad, který se bude zpracovávat. Tento nápad nemusí vycházet od učitele, ale mohou ho vymyslet i žáci. Nápad se může také vztahovat k probíranému učivu, které ho rozšiřuje a při tom se prolíná do více předmětů. Je třeba si stanovit, o co v projektu jde a čeho má být dosaženo. Z jakého důvodu toho má být dosaženo a jsou-li pro to vytvořeny vhodné podmínky. Dále musí být nápad zpracován v konkrétní plán. Do plánování je žádoucí zapojit i žáky, například metodou skupinové práce, při které se vysloví co nejvíce myšlenek, nápadů a činností souvisejících s vybraným tématem. Poté se všechny myšlenky, nápady a činnosti roztřídí a vyberou se ty, které jsou vhodné pro samotnou realizaci. Vše se seřadí do jednotlivých kroků a navrhne se časové rozvržení samotné práce. Zajistí se prostor, pomůcky a rozdělení žáků do pracovních skupin (MAŇÁK 2003) Připravený projekt by měl být realizován. Při samotné realizaci se často vyskytnou neočekávané a nepředvídatelné situace, na které se musí reagovat a improvizovat.

Právě

tyhle

nepředvídatelné

situace

jsou

na

projektech

nejzajímavější a nejhezčí. Je-li stejný projekt realizován ve dvou třídách, výsledek může být zcela odlišný, což přináší učiteli nejen obohacení, ale otevírá mu i jiný

27

pohled na problém, na žáky nebo na život. Výsledek projektu (hmatatelný výsledek) by měl být prezentován nejdříve ve třídě spolužákům, poté ho lze vystavit ve škole, na úřadech atd. Prezentace projektů může mít různé podoby. Posledním a pravděpodobně nejobtížnějším krokem je zhodnocení projektu. Za vhodný stav považujeme, pokud hodnocení probíhá v několika rovinách - sebehodnocení žáků, hodnocení ve skupinách, třídě, hodnocení učitelem. Hodnotí se aktivita, řešení problémů, co nového jsme se naučili, výsledek projektu, zda-li bylo dosaženo stanovených cílů. Pokud se v projektu objeví nedostatky, je třeba se zamyslet nad jeho úpravou. Může jít o drobné úpravy, ale i o přepracování celého projektu. Po dokončení objektu je velmi důležitá reflexe. Je nutné naslouchat samotným žákům, jak oni práci na projektu vnímali, co se jim líbilo nebo naopak nelíbilo, jaké mají pocity, co bylo pro ně přínosné, co bylo těžké. Žáci bývají většinou kritičtí a učitel se může z kritiky žáků poučit. Projekty by měly být zařazovány do výuky ojediněle tak, aby je žáci vnímali spíše jen jako ozvláštnění výuky. Pokud budou zařazovány častěji, projektová výuka zevšední a povede ke ztrátě motivace. Každá metoda i forma práce s žáky má svá pozitiva i negativa a je třeba co nejvíce eliminovat negativa, pozitiva naopak využít ve prospěch žáků i učitele. Je třeba také střídat co nejvíce jednotlivé formy vyučování a žádné z nich nezavrhovat.

2.1.5 Typy projektů Projekty mohou mít mnoho forem a podob. Záleží, jak je na ně pohlíženo, je-li sledován počet žáků, doba trvání, a nebo to, kolik předmětů projekt propojuje. Dělení projektů: 1. Podle počtu žáků, kteří se na projektu účastní: 

Individuální



Kolektivní – skupinové, třídní, školní …

2. Podle doby trvání: 

Krátkodobé

28



Dlouhodobé

3. Podle míry propojení s ostatními předměty na: 

V rámci jednoho předmětu



V rámci příbuzných předmětů



Komplexní – propojuje, nebo se alespoň dotýká všech předmětů

Vytvořit projekt tak, aby odpovídal všem požadavkům, je složité, zdlouhavé a nikdy není zaručeno, že se projekt povede. I přesto je třeba projekty vytvářet a uvádět do vyučovacího procesu. I nezdar je pro učitele a žáky zkušenost a neměli by se nezdarem nechat odradit od další práce na projektech.

(KRATOCHVÍLOVÁ 2006)

2.2 Skupinové vyučování U dětí mladšího školního věku je důležité budovat vztahy s vrstevníky vzhledem k tomu, že se dítě v sociální oblasti upíná k autoritám, které bere za svůj vzor. Vztahy k vrstevníkům jsou kritické, krátkodobé a velice typické pro toto vývojové období. Sociální chování vychází z rodinného prostředí. Zájmy jsou sice povrchní, ale velmi pestré. Nadchnou se pro téměř každou činnost, ale dlouho u nich nevydrží, máloco dotáhnou do konce. Pokud se u dítěte objeví pro nějakou činnost hlubší zájem, bude se jí věnovat i do budoucna a může být i příznakem budoucího povolání. Typické pro toto období je i obohacování a prohlubování citů. Rozvíjí se i vyšší city – rozumové, mravní, sociální, etické i estetické. Zlepšuje se citové sebeovládání, výrazně začíná růst sebevědomí dítěte. Z tohoto důvodu se snažíme o časté zařazování skupinové práce. (VÁGNEROVÁ 2005) Skupinové práce patří k nejpoužívanějším formám vyučování. Jedná se o velice vhodnou, efektivní a na žáka orientovanou formu vyučování, která využívá sociálních skupinových vztahů. Výsledky práce skupin jsou závislé na osobním přínosu každého člena skupiny. Pro zlepšení práce ve skupině je tedy třeba, aby všichni měli individuální zodpovědnost (každý člen je odpovědný za splnění všech úkolů skupiny, může být zkoušen z kterékoliv otázky, která byla skupině zadána).

29

Při skupinové práci by žáci ve skupinách měli plnit společný úkol a navzájem spolupracovat. Skupinová práce není sezení ve skupinách a práce na individuálním úkolu. (FISHER 2004)

2.2.1 Zvláštnosti skupinové práce Při skupinové práci často nastávají problémy, neboť ne všichni jsou schopni spolupracovat s druhými. Žáky je třeba naučit, jak ve skupinách pracovat. Je vhodné začít s prací ve skupině postupně, v kratších časových úsecích a oceňovat aktivní práci ve skupině. Žáci pracující ve skupině by měli být schopni:  chápat potřeby druhých a dávat jim prostor  výstižně a správně vyjádřit svůj názor  naslouchat názorům druhých  obhájit svůj názor  odpovídat  klást otázky  diskutovat  argumentovat  přít se  respektovat časový harmonogram práce Tyto vlastnosti nejsou lidem dané a musíme se je učit. Žáci by měli znát a dodržovat určitá pravidla, podle kterých se mají při práci ve skupině řídit. Tato pravidla si mohou vytvořit i sami. Například to mohou být takováto pravidla:  neskákej do řeči  každý má možnost promluvit  pomáhej druhým 

neposmívej se atd. Většina žáků je zvyklá obracet se se všemi dotazy na vyučujícího. Aby

nebyl učitel zavalen dotazy jednotlivců, měl by přijímat pouze dotazy od skupiny. Nemůže-li člen skupiny něco vyřešit, musí se poradit nejprve se svými „spolupracovníky“ a pokud si nevědí rady společně, teprve poté se mohou zeptat vyučujícího.

30

Dobré vztahy ve skupině vedou k budování pozitivní, tvořivé pracovní atmosféry a vytváření přátelských vztahů mezi žáky a učitelem. Pozitivní atmosféra posiluje a zlepšuje proces učení a zvyšuje sebehodnocení a motivaci žáka. (FISHER 2004, s. 116-119)

2.2.2 Velikost skupiny Není jednotný názor na to, jak velké skupiny žáků by měly pracovat. Platí, že doporučená velikost skupiny je závislá na rozhodnutí učitele v závislosti na způsobu výuky. Obecné doporučení pro velikost třídy pro skupinovou práci je 18-25 žáků, tento počet zaručuje zvládnutí žáků ve skupinách i probíraného učiva. Nejčastěji se uvádí počet 3–6 žáků ve skupině Přičemž „pravidlo čtyř“ tvrdí že: „čtyřčlenné skupiny umožňují maximum komunikace mezi jednotlivci“. Větší skupina bude spíše oponovat názorům autority, je tu i větší jistota správnosti řešení a více případných argumentů, méně času nám také zabere skupiny obejít. Naproti tomu se skupina složitěji na něčem dohodne a spíše se někdo „sveze“ a jen nečinně přihlíží. V menší skupině bude více činností, které má skupina zvládnout, bude méně těch co jen pasivně přihlížejí a bude se rychleji rozhodovat. (FISHER 2004, s.115)

2.2.3 Role ve skupině V každé skupině se přirozeně vytvářejí role. Důležité je tyto role pravidelně obměňovat, aby učení bylo kvalitní a efektivní. Učí-li se žáci práci ve skupinách, role ve skupině určuje učitel, pouze výjimečně nechává volbu na žácích. Vyučující by měl určit druhy rolí a usměrňovat jejich výměnu, aby si všichni měli možnost vyzkoušet různé role a mohli si tak ujasnit, co jednotlivé role obnáší. Postupem času, kdy se žáci ve skupinách naučí pracovat a dobře spolupracovat, by měl vyučující nechat na žácích i rozdělení rolí. Učitel by neměl žáky podceňovat a postupně může na ně převést i tuto zodpovědnost. Možné role ve skupinové práci: 

vedoucí – organizuje práci, určuje tempo, navrhuje metody práce



pracovník s informacemi – vybírá a navrhuje vhodné zdroje, určuje pořadí jejich zpracování

31



zapisovatel – pořizuje záznamy a vypracovává konečné výstupy



mluvčí – shrnuje výsledky, prezentuje výsledky ostatním, smí se ptát učitele za skupinu



pozorovatel – sleduje a hodnotí práci členů skupiny, hodnocení zveřejňuje



časoměřič – sleduje stanovený čas (SITNÁ 2006 a, s.3-4)

2.2.4 Plánování skupinové práce Při plánování skupinové činnosti je třeba začínat velice jednoduše. Učitel i děti se musí práci ve skupině naučit. Důležité je stanovit si cíl, jakého chce učitel v hodině dosáhnout, a zda je možné toho skupinovou prací docílit, dále definovat, co od skupiny žáků žádá. Správně a přesně zformulovat jednotlivé úkoly, které učitel napíše nejlépe na list papíru pro každou skupinu, nebo alespoň na tabuli. Učitel musí mít připravený nějaký postup, který skupinovou práci usnadní a zlepší její kvalitu. Potřebné rady uděluje tak, aby nebral žákům práci. Je třeba mít připraveny všechny pomůcky. V úvahu musí brát:  velikost skupiny  složení skupiny  co žáci v dané skupině již umí  materiály a pomůcky, které má k dispozici  prostor (učebnu), ve které bude vyučováno Po skončení práce je nutné nechat čas na diskusi, prezentaci, kontrolu nebo zhodnocení práce. (FISHER 2004,s.115)

2.2.5 Hodnocení skupinové práce Hodnocení skupinové práce je odlišné od hodnocení v klasické hodině. Nepoužívá se klasické známkování, ale hodnotí se převážně slovně a hlavně to, co žák umí, čemu se naučil, případně, kde má rezervy. Učitel hodnotí žáky průběžně, všímá si všech jejich stránek (komunikace, znalostí, spolupráce, pracovního nasazení). Pro hodnocení práce ve skupinách může použít: 

sebehodnocení – žák sám shrne, co se naučil, co mu práce přinesla a zda ho práce bavila

32



hodnocení práce skupiny jejich členy – jednotliví členové zhodnotí práci skupiny. Hodnocení může probíhat samostatně bez učitele, nebo prezentací před třídou



vzájemné hodnocení skupin – jednotlivé skupiny hodnotí výsledky práce jiné skupiny



hodnocení práce učitelem – učitel může hodnotit výsledky práce, průběh a postup práce, spolupráci členů skupiny, nebo jednotlivé členy skupiny

2.3 Párové vyučování Párové vyučování je velmi podobné skupinovému vyučování, platí zde stejná pravidla jako pro skupinové vyučování, ale žáci pracují ve dvojicích. Učení ve dvojicích je na našich školách běžné. Vychází z tradičního sezení v lavicích po dvou (naproti tomu v USA má každý žák svoji lavici). Párové vyučování využívá mnoho učitelů, aniž by o tom přemýšleli. Žáci ve dvojicích pracují velmi rádi, většinou sedí s někým, s kým si rozumějí, i když nemusí jít o nejlepšího kamaráda. Na práci nejsou sami a nemají problémy s rozhodováním. Ve dvojicích se poměrně často shodnou, domluva nebývá tak obtížná jako ve skupině, žáci mají přehled o práci druhého. Rozdělování žáků do dvojic není těžké, je rychlé a nedochází ke ztrátě času. Využívání párového vyučování je velmi vhodné.

33

3 Čína Čínská lidová republika je s rozlohou 9 596 961 km2 třetím největším státem světa a zároveň je i státem nejlidnatějším. V Číně žije asi 1 340 000 000 obyvatel. Nachází se ve střední a východní Asii při západním pobřeží Tichého oceánu. Sousedí se 14 státy a její suchozemská hranice je v délce 22 800 km. (LANDMANN, s. 41)

3.1 Zeměpisné údaje Povrch Číny tvoří převážně vysočiny. Čína se geograficky dělí na tři části. Pouště na severozápadě země, Tarimská a Ujgurská, obepínají pohoří Tchi-en-šan a Altaj a poušť Gobi. Tato oblast se vyznačuje extrémně kontinentálním podnebím, silnými mrazy v zimě a vysokými teplotami v létě a velkým nedostatkem srážek. Tibetská náhorní plošina je největší a nejvýše položená plošina na světě. Leží v průměrné nadmořské výšce 4 500m, rozloha je 2 200 000 km2. Je obklopena a prostoupena velehorskými pásmy. Na jihu se nachází pohoří Himaláj s nejvyšší horou světa Mount Everest (8 848 m) – čínský název je Čomolangma Feng. Panuje zde vysokohorské podnebí s velkými rozdíly denních a nočních teplot, srážky se vyskytují jen na jihovýchodě a jihu. V oblasti Tibetské náhorní plošiny pramení hlavní čínské řeky – Huang-He (Žlutá řeka) a Chang Juany (Jang-c‘-tiang - Dlouhá řeka). Východní monzunová Čína je hustě osídlené, převážně hornaté území. (LANDMANN, s .41, 42)

3.2 Ekonomika Čína je zemědělský i průmyslový stát. Je největším producentem rýže a dále pěstuje téměř všechny plodiny, jako např. obiloviny, brambory, čaj, bavlnu, ořechy. Živočišná výroba se zabývá chovem skotu, ovcí, koz, prasat, koní, buvolů a především drůbeže. Čína je největším výrobcem hraček na světě. Dále vyrábí textil, hedvábí a spotřební zboží. Předpokládá se, že v roce 2040 bude Čína největší ekonomikou světa. (LANDMANN, s. 42)

34

3.3 Pohled do historie Mongolové, vynikající jezdci a nedostižní lučištníci, byli kočovní pastevci. Putovali se svými stády, vozy a stany za pastvou napříč stepí, která se rozkládá při okraji pouště Gobi. Pod vedením schopného vojevůdce Čingischána si postupně podmanili velkou část Asie. Čingischánův vnuk Kublajchán dovršil dobytí Číny a r. 1280 ustanovil svým hlavním městem Peking. Mongolský dvůr tak byl otevřen i návštěvníkům z Evropy. Tehdy se svět seznámil s čínskými vynálezy, jako jsou papír, porcelán, výroba hedvábí, střelný prach, kompas či tiskařská technika. Mongolové vydrželi na čínském trůně téměř 100 let. Následovala poslední čínská dynastie Ming. Na počátku 20. století byl sesazen poslední císař a založena republika. Po druhé světové válce vypukla v Číně občanská válka mezi Komunistickou stranou Číny a nacionalisty, která skončila v roce 1949. Komunisté v čele s Mao Ce-tungem převzali vládu nad Čínou mimo Tchán-wanu. Dne 1. října 1949 byla vyhlášena Čínská lidová republika. V následujících letech proběhly mnohé reformy, díky nimž se hlavně v ekonomické oblasti Čína přiblížila Západu. Dne 1. července 1997 byl k Čínské lidové republice připojen Hongkong, který byl dříve pod správou Velké Británie. (LAROUSSE 1993, s. 190, 191)

3.4 Turistické zajímavosti 3.4.1 Peking Peking se pyšní největšími architektonickými skvosty v Číně a patří k největším městům Číny. Zde začíná Velká čínská zeď. Obrovskou moc Číny za dynastií Ming a Qing symbolizuje tzv. Zakázané město. Toto úchvatné sídlo císařů má rozlohu 32 hektarů a je to nejvelkolepější architektonický komplex v Číně. Rozlehlý palác byl dokončen v roce 1420 a obsahuje asi 9 000 místností v 800 budovách. Navzdory rychle se měnícímu okolí zůstává tento komplex nedotčen. Návštěvníci by neměli vynechat zdejší populární jídlo – pekingskou kachnu. (http://cina.tripzone.cz)

35

Obrázek č. 1 Peking (TripZone.cz)

3.4.2 Šanghaj Šanghaj je největší a nejlidnatější město Číny leží na východním pobřeží u Východočínského moře. Díky průmyslovému rozmachu se z něj stalo jedno z nejrychleji se rozvíjejících měst na světě. I moderní metropole má ale své Staré město s nejstarší ulicí v Číně. Dominantou Šanghaje je nábřeží Bund. To bylo srdcem již koloniální Šanghaje a většina budov se zde dochovala dodnes. Najdeme zde Hong Kong and Shanghai Bank, budovu z roku 1921, která byla kdysi považována za nejkrásnější budovu v Asii. Na náměstí Renmin se nachází velkolepé Šanghajské muzeum, ve kterém je shromážděna sbírka čínského umění a starožitností. (http://cina.tripzone.cz)

3.4.3 Hongkong Hongkong je kosmopolitní město v západním stylu, neboť se rozrůstalo pod britským vlivem. Součástí Číny je až od roku 1997, a to jen jako zvláštní správní oblast, která je autonomní. K návštěvě Hongkongu je proto při cestě z Číny potřeba cestovní pas. Hongkong zahrnuje kromě své pevninské části množství ostrovů při jihovýchodním pobřeží Číny. Centrální část Hongkongu se nachází na Hong Kong Island. (http://cina.tripzone.cz)

36

Obrázek č.2 Hongkong (TripZone.cz)z

3.4.4 Tibet Tibet je autonomní oblastí Číny a působí jako zcela odlišný svět kulturně, historicky, jazykově i geograficky. Hlavní město Tibetu je Lhasa, jehož největší turistickou atrakcí je palác Potála. Tato pevnost existuje na Červeném kopci již od 7. století. Počet místností v paláci je asi 1000, ale návštěvníkům jsou ty nejlepší nepřístupné. V paláci se nachází zlatá hrobka, kam se pohřbívají těla dalajlámů. Je zde uchováno i velké množství kulturních památek, jako např. zlatý buddhistický svitek, či vzácné dary z čínské říše. (LANDMANN, s. 42)

37

Obrázek č.3 Palác Potála – Tibet (TripZone.cz)

3.4.5 Velká čínská zeď. Tento symbol Číny se vybaví každému, kdo na tuto zemi jenom pomyslí. Velká čínská zeď měla chránit Čínu před nájezdy nomádů, zejména Hunů ze středoasijských stepí. Stavbu prováděly dva miliony otroků a rolníků pod dohledem 300 000 vojáků. Dnešní podoba Velké zdi pochází z 15. století. Donedávna se předpokládalo, že Velká čínská zeď je dlouhá 6 000 km. Během posledních let byly nalezeny zbytky neznámé zdi a její délka v současné době činí 8 851 km. Zeď je široká 5,5 m a vysoká 9 m. Po každých několika set metrech se nachází strážní věže, které sloužily k předávání signálů. Dohromady jich je 25 000. Uvnitř zdi jsou chodby. Jedná se o nejdelší stavbu světa, která je od roku 1987 zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO a je zařazena mezi nových sedm divů světa. Je nejvýznamnějším

symbolem

Číny

a

ročně

(http://cina.tripzone.cz)

38

ji

navštíví

tisíce

turistů.

Obrázek č.4 Velká čínská zeď (TripZone.cz)

3.4.6 Terakotová armáda Terakotová armáda byla objevena náhodou v roce 1974 při kopání studny. Řada hliněných postav v životní velikosti tvoří jednu z největších hrobek na světě. Najdeme zde 8 000 vojáků a koní. Každý bojovník, vybavený bronzovou zbraní, znázorňuje skutečného muže. Měli chránit hrobku despotického vládce Qin Shi Huangdiho, který před více než 2 200 lety sjednotil Čínu. Areál je rozdělen do několika jam, v té nejpůsobivější se nachází více než 6 000 bojovníků seřazených do bojových řad. (http://cina.tripzone.cz)

39

Obrázek č.5 Terakotová armáda (dumy.cz))

3.4.7 Chrám Shaolin Chrám Shaolin a jeho bojovní mniši jsou symbolem čínského umění gongu (na Západě se tomuto bojovému umění říká kung fu). Chrám se nachází v severní části Číny a byl založen již v 5. století. V roce 527 sem zavítal indický mnich Bódhidharma a vypracoval sérii fyzických cvičení pro mnichy, z bojového umění Shaolin pak čerpala všechna další významná čínská bojová umění. Chrám je běžně přístupný návštěvníkům. V jedné části chrámu Guanyin jsou k vidění slavné fresky bojujících mnichů ze Shaolinu. (http://cina.tripzone.cz)

40

Obrázek č.6 Kung.fu (asianhistory.about.com))

3.4.8 Čínské písmo „Čínské znakové písmo (viz příloha č.2) je staré asi 4 000 let. Každý znak původně odpovídal jednomu pojmu. Dnešní čínština užívá více než 50 000 znaků, ale k běžné četbě novin postačí znalost asi 2 000 znaků. Naučit se v Číně číst je mnohem obtížnější než u nás. Je to jednou z příčin negramotnosti. Od roku 1958 se vedle tradičních čínských znaků začal zavádět nový systém písma zvaný pinyin, jehož základem je latinka.“ (LAROUSSE 1984, s.194)

41

II. PRAKTICKÁ ČÁST 4 Cíle a výzkumné otázky Praktická část diplomové práce se zabývá začleňováním průřezového tématu Multikulturní výchova do školních vzdělávacích programů vybraných základních škol, sestavením a realizací jednodenního vlastivědného projektu „Putování za čínskou kulturou“. 

Hlavní cíle 1. Analýza ŠVP ZV vybraných škol za účelem zjištění začlenění

průřezového tématu „Multikulturní výchova“ do učebních osnov. 2. Sestavení a praktické ověření projektu „Putování za čínskou kulturou“, ve kterém bude realizováno průřezové téma „Multikulturní výchova“.

4.1 Výzkumné otázky Otázky k cíli č. 1 1) Ve kterých vzdělávacích oblastech na 1. stupni ZŠ a jakou formou je průřezové téma Multikulturní výchova nejčastěji realizováno? 2) Ve kterých ročnících na 1. stupni ZŠ je nejčastěji zařazováno průřezové téma Multikulturní výchova? 3) Které tematické okruhy průřezového tématu Multikulturní výchova využily základní školy v primárním vzdělávání? Otázky k cíli č. 2 1) Jaký přínos vidí učitel primárního vzdělávání v realizaci projektu „Putování za čínskou kulturou“ pro žáky 1. stupně?

42

2) Bude struktura projektu „Putování za čínskou kulturou“ v obměněné formě vhodná pro získávání poznatků i o jiných zemích? 3) Jaké budou reakce žáků 1. stupně po aktivní účasti v realizovaném projektu „Putování za čínskou kulturou“?

43

5

Metodologie pedagogického výzkumu V realizovaném výzkumu, jehož předmětem bylo zařazování průřezového

tématu Multikulturní výchova do školních vzdělávacích programů a ověření projektu „Putování za čínskou kulturou“, byly využity tyto výzkumné metody: analýza kurikulárních dokumentů, pozorování, anketa a strukturovaný rozhovor.

5.1 Výzkumné metody 5.1.1 Analýza kurikulárních dokumentů O analýze

školní

dokumentace

hovoříme

v souvislosti

s materiály

týkajícími se chodu konkrétní školy. Do tohoto typu dokumentace by bylo možno zařadit např. projekty školy, plán školy, školní řád apod. Základním dokumentem škol však jsou školní vzdělávací programy, ve kterých je obsaženo zaměření školy, jež udává směr celému vzdělávacímu obsahu konkrétní dané školy. (Pelikán 1998, s.151, 152). V našem výzkumu byly analyzovány ŠVP ZV vybraných základních škol. Cílem analýzy bylo zjistit, jakou formou je průřezové téma Multikulturní výchova realizováno a jak je zařazováno do ročníků a předmětů na 1. stupni ZŠ.

5.1.2 Pedagogické pozorování Pedagogické pozorování patří mezi nejstarší a nejrozšířenější metody, při nichž získáváme data o pedagogické zkušenosti. Metoda „pedagogické pozorování“ patří mezi hojně využívanou metodu, a přestože se může jevit jako metoda snadná, opak je pravdou. Její nesnadnost spočívá v samozřejmosti, se kterou laik často ke zkoumanému objektu přistupuje. Neví-li přesně co a jak má pozorovat, podstatné mu unikne. Místo toho si nashromáždí spoustu údajů, které vzájemně nesouvisí a v řešení jeho výzkumného problému mu příliš nepomohou. Metoda pedagogického pozorování byla použita pro tuto diplomovou práci při realizaci projektu „Putování za čínskou kulturou“. Pozorování bylo zaměřeno

44

především na reakce žáků v jednotlivých aktivitách daného projektu. V průběhu pozorování si pedagog vedl pozorovací arch.

5.1.3 Anketa Anketa je jistou variantou dotazníku. Základní rozdíl mezi dotazníkem a anketou spočívá v tom, že zatímco dotazník má jasně vymezený výběr osob, s nimiž pracuje (výběr může být statisticky náhodný, stratifikovaný apod.), a obrací se na konkrétní osoby a skupiny, anketa je v tomto směru volnější a oslovuje určitý okruh lidí, aniž tento okruh výrazněji, pregnantněji specifikuje. Na anketu také respondenti odpovídají zcela nezávazně tehdy, jsou-li určitým způsobem motivováni (problém je zajímá, mají pocit, že svým stanoviskem pomohou prosadit určitý názor a někdy jsou motivováni i slibem např. vylosování a odměny apod.). Právě to, že na anketu odpovídají ne všichni oslovení, ale jen ti, kteří odpovědět chtějí, výrazně snižuje možnost využít poznatky z ankety ke skutečně vědeckým účelům. Anketa také bývá zpravidla i rozsahem užší než dotazník a obsahově bývá zaměřena většinou na určitý úžeji vymezený problém. V pedagogickém výzkumu lze anketu použít jako jistou orientaci v problematice, která v určité fázi výzkumu, zejména počáteční, může hrát svoji roli. (Pelikán 1998, s.115). V závěru projektového dne byly žákům rozdány anketní otázky (viz kapitola 6.3.3), na které mohli odpovídat anonymně. Anketa obsahovala čtyři otázky odpovídající věku a schopnostem žáků. Cílem bylo zjistit názor žáků na realizovaný projekt.

5.1.4 Rozhovor (interview) „Interview je metoda shromažďování dat o pedagogické realitě, která spočívá

v bezprostřední

verbální

komunikaci

výzkumného

pracovníka

respondenta. Někdy se v podobném významu používá také obsahově širšího termínu rozhovor.“ (Chráska 2007, s.182) M. Chráska ve své publikaci uvádí, že v našem jazyce se spíše používá anglický termín interview, jelikož tento termín má užší, přesnější a výstižnější význam. Český termín rozhovor proto není příliš vhodný, ale i přesto se používá a každý mu rozumí.

45

Jednou z velkých výhod této metody, oproti ostatním metodám, je právě verbální komunikace a především osobní kontakt mezi tazatelem a respondentem. Tazatel při tomto shromažďování informací může sledovat na respondentovi reakce, gesta, mimiku a nálady při kladení otázek. Pro tazatele je další práce jednodušší, jelikož může na tyto respondentovy reakce reagovat a pracovat s nimi. Strukturované interview je charakterizováno tím, že se jedná o předem připravené otázky, které mají své pořadí. Během interview si tazatel nepřidává žádné vlastní informace, které z rozhovoru vyplynou. Tazatel pouze čte a podává kladené otázky a zapisuje respondentovy odpovědi. Formou se tento typ strukturovaného rozhovoru podobá dotazníku jen s tím rozdílem, že respondent verbálně odpovídá a tazatel zapisuje jeho odpovědi. Nevýhodou tohoto typu je, že je velmi složité navázat příjemnou atmosféru mezi tazatelem a respondentem, a právě proto působí tento typ vždy více méně strojeně. Strukturovaný rozhovor byl uskutečněn po dokončení projektu a obsahoval osm otevřených otázek (viz kap. 6.3.4). Na položené otázky nejprve odpověděla autorka projektu sama, poté proběhl rozhovor s vyučující, která ověřovala navržený vlastivědný projekt ve 4. ročníku. Cílem rozhovoru bylo zjistit, zdali byl vytvořený projekt vhodný pro žáky 1. stupně, zda má projekt nějaké nedostatky, a je-li třeba provést úpravy projektu. Rozhovor s paní učitelkou byl natáčen na diktafon a následně bylo provedeno srovnání odpovědí s autorkou projektu.

5.2 Charakteristika výzkumných souborů 5.2.1 Kurikulární dokumenty základních škol Školní vzdělávací program základního vzdělávání je základní učební dokument, který vychází z RVP ZV. ŠVP ZV tvoří pedagogický sbor dle potřeb své školy. Školní vzdělávací program je členěn do kapitol. Cílem této diplomové práce bylo analyzovat kapitolu Charakteristika ŠVP, která obsahuje zaměření školy, jsou zde popsány výchovně vzdělávací strategie ke každé klíčové kompetenci, popsáno zabezpečení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami či žáků mimořádně nadaných a začlenění průřezových témat do jednotlivých předmětů a ročníků na 1. a 2. stupni ZŠ. PT se realizují v průběhu 1. a 2. stupně

46

v libovolných ročnících tak, aby do konce základního vzdělávání žáci prošli všemi průřezovými tématy a aby se seznámili se všemi tematickými okruhy průřezových témat. Průřezová témata reflektují okruhy aktuálních problémů současného světa a stávají se tím nedílnou součástí základního vzdělávání. Analýzou bylo zjišťováno, jak jsou PT integrována do obsahu jednotlivých předmětů a ročníků. Dále byla analyzována kapitola Učební osnovy, ve které jsou charakterizovány jednotlivé předměty. Průřezové téma Multikulturní výchova může být ve školním vzdělávacím programu realizováno formou projektu, samostatného předmětu či integrací do předmětů. Analýza ŠVP ZV byla realizována v roce 2012 na 20 základních školách.

5.2.2 Učitelé 1. stupně ZŠ Projekt „Putování za čínskou kulturou“ byl realizován v základní škole s celkovým počtem 270 žáků. Projekt byl uskutečněn ve třídách 4.B a 5.A. Třídní učitelka třídy 4.B má 35 let praxe a jedná se o velmi zkušenou pedagožku primárního vzdělávání, která byla velmi ochotná podílet se na realizaci projektu. Třídní učitelka třídy 5.A má desetiletou praxi. Jedná se o vyučující, která má zkušenosti s výukou zeměpisu na 2. stupni ZŠ a vzdělávací oblastí Člověk a jeho svět na 1. stupni ZŠ.

5.2.3 Třída 5.A Ve třídě 5.A je 25 žáků – 12 děvčat a 13 chlapců. Jedná se o kolektiv, který pokud jde o něco nového, dobře pracuje, je zvídavý. Žáci se do projektu zapojili velice aktivně.

5.2.4 Třída 4.B Ve třídě 4.B je 18 žáků, z toho 11 chlapců a 7 dívek. Třída je komunikativní, pracovitá, schopná spolupracovat.

47

5.3 Realizace pedagogického výzkumu Pedagogický výzkum se zaměřil na realizaci průřezového tématu Multikulturní výchova v primárním vzdělávání. Hlavním cílem bylo identifikovat vzdělávací oblasti a ročníky 1. stupně ZŠ, do kterých je uvedené průřezové téma začleňováno. Pro výzkum byly záměrně zvoleny základní školy z celé České republiky. Jedná se o školy malotřídní, o školy střední velikosti i o školy s velkým počtem žáků.

5.3.1 První etapa – analýza dokumentů Pro výzkum byla zvolena metoda analýzy dokumentů. Výzkum byl prováděn na 20 základních školách. Podmínkou výběru bylo umístění ŠVP ZV na internetových stránkách. Na stránkách vybraných škol byly vyhledány všechny informace, které byly pro výzkum potřebné. Centrem zájmu bylo, jakou formou je průřezové téma Multikulturní výchova zařazováno do školních vzdělávacích programů a jak je toto průřezové téma začleňováno do předmětů a tříd na 1. stupni ZŠ. Nejdříve se zjišťovalo zařazení tematických okruhů průřezového tématu Multikulturní výchova do jednotlivých ročníků na 1. stupni ZŠ. Ve ŠVP ZV jednotlivých škol byla vyhledána kapitola Začlenění průřezových témat a tabulky s přehledem zařazení průřezových témat. Mezi těmito tabulkami byla středem zájmu tabulka s přehledem zařazení průřezového tématu Multikulturní výchova. Do připravené tabulky byly do 1.sloupce vypsány tematické okruhy Multikulturní výchovy a do 1.řádku byly zaznamenány jednotlivé ročníky. Postupně byly analyzovány jednotlivé ŠVP ZV vybraných základních škol a potřebné informace byly zapisovány formou čárkování do připravené tabulky. Poté byly do další tabulky, ve které byly v 1.sloupci vypsány předměty zařazené na 1.stupni ZŠ a v prvním řádku byl uveden první až pátý ročník, čárkováním zaznamenávány údaje, ve kterých ročnících a do kterých předmětů je průřezové téma Multikulturní

výchova

na

jednotlivých

integrováno.

48

vybraných

základních

školách

5.3.2 Druhá etapa – pozorování Metodou pozorování byly zjišťovány reakce žáků v jednotlivých aktivitách daného projektu. Byl sledován jejich přístup k práci, jak reagují na zadané úkoly a jak k jednotlivým úkolům přistupují. Do pozorovacího archu se také zaznamenávala obtížnost zadaných úkolů, které úkoly žáky bavily více, které je bavily méně a které je nebavily. Pozornost byla věnována i práci jednotlivců, zejména pak jejich výkonům ve skupině či ve dvojici. Pozorovací záznam se stal podkladem pro sebereflexi učitele a následnou úpravu projektu.

5.3.3 Anketa Vzhledem k tomu, že každý projekt potřebuje určitou reflexi, byly žákům na závěr projektu rozdány 4 jednoduché anketní otázky: 

Jak se ti líbil dnešní projekt?



Co se ti na projektu nejvíce líbilo?



Co se ti na projektu nelíbilo?



Co si z dnešního projektu pamatuješ? Cílem těchto otázek bylo vyzkoumat, zda-li projekt u žáků vzbudil zájem,

které činnosti žáky zaujaly, které pro ně nebyly zajímavé. Dalším cílem bylo zjistit, co si žáci z projektu odnesli, co si zapamatovali. Položené otázky byly velmi jednoduché, aby žádné z dětí nemělo potíže s odpovědí.

5.3.4 Strukturovaný rozhovor Po dokončení projektu „Putování za čínskou kulturou“ bylo paní učitelce, která realizovala projekt ve 4.B třídě položeno osm předem připravených otázek: 

Je zpracovaný projekt přiměřený věku žáků?



Nevadí, že je v projektu zařazeno učivo 2. stupně ZŠ?



Byl vhodně vybraný postup činností?



Byl cíl projektu přiměřený?



Která z aktivit byla pro žáky náročná?



Byla na jednotlivé aktivity dostatečná časová dotace?



Jaký je přínos tohoto projektu pro žáky i učitele?

49



Co byste na projektu změnila? Na výše jmenované otázky odpovídala i druhá vyučující – autorka

diplomové práce. Tyto odpovědi byly zaznamenávány na diktafon a byly konfrontovány s odpověďmi vyučující 4. ročníku. Vyhodnocení: Odpovědi se staly podkladem pro úpravu struktury projektu „Putování za čínskou kulturou.“

50

6 Výsledky výzkumu Výzkum byl realizován ve dvaceti vybraných základních školách. Záměrem výzkumu bylo zjistit formy realizace průřezového tématu Multikulturní výchova do učebních osnov a jeho začlenění do jednotlivých ročníků.

6.1 Realizace PT MV První otázkou bylo zjistit, ve kterých vzdělávacích oblastech na 1. stupni ZŠ a jakou formou je průřezové téma Multikulturní výchova nejčastěji realizováno.

6.1.1 Formy realizace průřezového tématu Multikulturní výchova Jak již bylo zmíněno v kapitole 1.2, školy mohou realizovat průřezová témata třemi způsoby - formou integrace do předmětu, samostatného předmětu a formou projektů. Formy zařazení PT MV vybraných základních škol jsou uvedeny v tabulce č.1

51

Tabulka 1 - Formy zařazení PT MV Základní škola

Způsob realizace Multikulturní výchovy v ŠVP ZV

1. ZŠ Kravsko

Integrace do předmětu

2. ZŠ Plzeň


3. ZŠ Lipenec


4. ZŠ Nová Paka


5. ZŠ Říčany


6. ZŠ Tábor


7. ZŠ Lysice


8. ZŠ Kopřivnice – Mniší


9. ZŠ Zubří


10.ZŠ Brno


11.ZŠ Přerov


12.ZŠ Osoblaha


13.ZŠ Lipník nad Bečvou

Projektová výuka

14.ZŠ Sever, Hradec Králové


15.ZŠ Bystřany


16.ZŠ Stříbro


17.ZŠ Elementária s.r.o., Plzeň


18.ZŠ Bruntál


19.ZŠ Liberec, Česká 354


20.ZŠ Liberec, Křížanská 80


Z výsledků analýzy vyplývá, že 95 % z vybraných škol zařazuje průřezové téma Multikulturní výchova v ŠVP ZV formou integrace do předmětu, 5 % škol volí formu projektové výuky. Multikulturní výchova je náročné průřezové téma, jehož realizace není v primárním vzdělávání snadná, pokud se ve třídě nenachází žáci různých kultur, ale pouze jedné. Pouze jedna z dvaceti zkoumaných škol zařazuje průřezové téma Multikulturní výchova formou projektových dnů. Formou samostatného předmětu

52

není průřezové téma Multikulturní výchova integrováno ani na jedné ze zkoumaných škol. Zařazováním PT MV do předmětů je dle mého názoru nejjednodušší forma, která bude žákům zprostředkovávat toto téma citlivě, nenásilně a hlavně mnohem častěji. Forma projektové výuky je již náročnější na přípravu, projekt musí být nejdříve vyzkoušen a případně upraven. Projektová výuka je ale pro žáky zajímavá, netradiční a přínosná tím, že si vyzkouší jedno téma, které propojuje několik předmětů. Integrace PT MV do samostatného předmětu bude, myslím, nejnáročnější formou. Předmět musí mít celoroční náplň, jejíž příprava bude velmi nesnadná.

6.1.2 Zařazení průřezového tématu Multikulturní výchova do vzdělávacích oblastí a ročníků V Rámcově vzdělávacím programu základního vzdělávání je vzdělávací obsah rozčleněn do vzdělávacích oblastí, které se dále člení na obory. Z těchto oborů jsou školami vytvářeny konkrétní vyučovací předměty. Jejich tvorba závisí na rozhodnutí dané školy. RVP ZV. V tabulce č. 2 jsou uvedeny dle RVP ZV vzdělávací oblasti pro 1. stupeň ZŠ a jejich vzdělávací oblasti. Tabulka 2 - Zařazení PT MV do VO a předmětů Vzdělávací oblast

Vzdělávací obory

Člověk a jeho svět

Člověk a jeho svět

Jazyk a jazyková komunikace

Český jazyk a literatura, Cizí jazyk

Matematika a její aplikace

Matematika a její aplikace

Člověk a zdraví

Výchova ke zdraví, Tělesná výchova

Umění a kultura

Výtvarná výchova, Hudební výchova

Informační a komunikační technologie

Informatika a komunikační technologie

Člověk a svět práce

Člověk a svět práce

53

Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, Matematika a její aplikace, a Člověk a svět práce mají stejné názvy pro vzdělávací obor. Analýzou ŠVP ZV bylo zjištěno, že ze vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět byly vytvořeny předměty Přírodověda, Vlastivěda, Prvouka, ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk předměty Anglický jazyk a Německý jazyk, ze vzdělávacího oboru vznikl předmět Pracovní činnosti. V následujících tabulkách č. 3 až 9, kde jsou prezentovány vzdělávací oblasti, nalezneme začlenění průřezového tématu Multikulturní výchova do jednotlivých předmětů a ročníků na 1. stupni ZŠ. Součet procent je vyšší než 100, jelikož nejde o členění jednoho celku, ale o začleňování PT různých škol do různých ročníků. Škola může začlenit výuku i do více ročníků na 1. stupni základních škol. Tabulka 3 - Začlenění PT MV ve VO Člověk a jeho svět Předmět

1.ročník 2.ročník 3.ročník 4.ročník 5.ročník Údaje jsou uvedeny v % 65

40

50

0

0

Vlastivěda

0

0

0

30

55

Přírodověda

0

0

0

20

30

Prvouka

Ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět bylo průřezové téma Multikulturní výchova zařazováno nejčastěji do předmětu Prvouka v 1. třídě. Prvouka je vyučována v 1. až 3. ročníku, ve 4. a 5. ročníku je vyučovacím předmětem Vlastivěda a Přírodověda. Na některých školách jsou předměty Vlastivěda a Přírodověda spojeny v jeden předmět, který je nazýván Člověk a jeho svět. Domnívám se, že PT MV je do předmětu Prvouka v 1.ročníku zařazována z toho důvodu, že žáci poznávají nové prostředí, učí se komunikaci ve třídě a seznamují se s odlišnostmi svých spolužáků.

54

Tabulka 4 - Začlenění PT MV ve VO Jazyk a jazyková komunikace Předmět

1.ročník 2.ročník 3.ročník 4.ročník 5.ročník Údaje jsou uvedeny v %

Český jazyk

25

40

50

50

35

Anglický jazyk

0

10

45

55

55

Německý jazyk

0

0

10

10

15

Ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace bylo průřezové téma Multikulturní výchova zařazováno nejčastěji do předmětu Anglický jazyk, a to shodně ve 4. a 5. třídě. Nejméně je v této oblasti zastoupen Německý jazyk, který ale je v současné době vyučován pouze na několika málo školách. Časté zařazení PT MV do vyučovacího předmětu Anglický jazyk je zřejmě s ohledem na pochopení významu užívání cizího jazyka jako nástroje dorozumívání. Hojné je však i zařazení do předmětu Český jazyk, kde se žáci seznamují zejména v literatuře s jinými kulturami a odlišnými národy. Tabulka 5 - Začlenění PT MV ve VO Matematika a její aplikace Předmět

1.ročník 2.ročník 3.ročník

4.ročník 5.ročník

Údaje jsou uvedeny v % Matematika

0

0

5

0

0

Ve vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace bylo průřezové téma Multikulturní výchova zařazeno do předmětu Matematika pouze jednou, a to ve 3. ročníku. Myslím si, že včlenění PT MV do předmětu Matematika souvisí s určováním počtu obyvatel. Tabulka 6 - Začlenění PT MV ve VO Informační a komunikační technologie Předmět


Informatika

0

0

0

0

55

20

Ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie bylo průřezové téma Multikulturní výchova začleněno pouze čtyřikrát, a to v 5. ročníku. Předpokládám, že se jedná o vyhledávání informací a hesel souvisejících s tímto tématem. Tabulka 7 - Začlenění PT MV ve VO Člověk a zdraví Předmět


Tělesná výchova

20

25

30

5

30

Ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví bylo průřezové téma Multikulturní výchova zařazeno do předmětu Tělesná výchova poměrně často. Vliv na zařazení průřezového tématu Multikulturní výchova do předmětu Tělesná výchova mají pravděpodobně velké mezinárodní soutěže jako např. Olympiáda, Paralympiáda apod. Tabulka 8 - Začlenění PT MV ve VO Umění a kultura Předmět


Hudební výchova

45

40

55

45

50

Výtvarná výchova

45

25

40

45

55

Ve vzdělávací oblasti Umění a kultura bylo průřezové téma Multikulturní výchova začleňováno nejvíce do předmětu Hudební výchova. Velká četnost zařazení byla i do předmětu Výtvarná výchova. Lze se domnívat, že poměrně časté zařazení PT MV v této oblasti se nabízí samo. Žáci se v předmětu Hudební výchova a Výtvarná výchova seznamují s různým uměním a kulturami prostřednictvím hudby i výtvarných činností.

56

Tabulka 9 - Začlenění PT MV ve VO Člověk a svět práce Předmět


Pracovní činnosti

0

10

5

15

10

Ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce je průřezové téma Multikulturní výchova do předmětu Pracovní činnosti zařazováno překvapivě často. Je to dáno pravděpodobně tím, že se v předmětu Pracovní činnosti učí žáci spolupracovat, komunikovat a nést zodpovědnost za vlastní chování.

6.1.3 Tematické okruhy průřezového tématu Multikulturní výchovy v ŠVP ZV Průřezové téma Multikulturní výchova se dělí na pět tematických okruhů – Kulturní diference, Lidské vztahy, Etnický původ, Multikulturalita a Princip sociálního smíru a solidarity viz kapitola 1.2.2. V následující tabulce je uveden počet výskytu jednotlivých tematických okruhů v ŠVP ZV. Vzhledem k tomu, že každá škola má možnost využít více tematických okruhů, nemůže nám dát součet v tabulce 100 %. V této tabulce můžeme rovněž sledovat zařazení průřezového tématu MV do jednotlivých ročníků podle tematických okruhů. Tabulka 10 - Zařazení tematických okruhů PT MV do ročníků Název tematického 1.ročník okruhu

2.ročník

3.ročník

4.ročník

5.ročník

Údaje jsou uvedeny v %

Kulturní diference

55

35

75

70

70

Lidské vztahy

80

90

90

85

95

Etnický původ

35

25

40

50

70

Multikulturalita

25

30

60

55

85

Princip sociálního smíru a solidarity

5

10

25

25

35

Z tabulky vyplývá, že nejvíce je zařazován tematický okruh Lidské vztahy, a to osmdesát osmkrát.

57

Mám za to, že tematický okruh Lidské vztahy se prolíná naším každodenním životem nejvíce. Je to nejspíše z toho důvodu, že jde především o mezilidské vztahy ve škole, vztahy mezi učiteli a žáky, žáky navzájem, mezi školou a rodinou, školou a místní komunitou. A nejen to. Jde i o uplatnění principu slušného chování, o toleranci, umět se vžít do role druhého, pomoci druhému, respektovat druhého. Nejméně je integrován tematický okruh Princip sociálního smíru a solidarity. Dle mého názoru se jedná o náročnější okruh, který je spíše přiměřený věku žáků 2. stupně.

58

7 Projekt „Putování za čínskou kulturou“ Vzhledem k tomu, že se v naší společnosti objevují čím dál tím více různé národnostní, etnické, náboženské, ale i sociální skupiny, vybrala jsem si průřezové téma Multikulturní výchova. Jedná se i o mezilidské vztahy ve škole, vztahy mezi učiteli a žáky, žáky navzájem, školou a rodinou. Multikulturní výchova prolíná všemi vzdělávacími oblastmi, a protože je do výuky zařazována převážně formou integrace do předmětů, chtěla jsem téma žákům více přiblížit, a sice formou jednodenního projektu (viz kapitola č. 2.1 – Projektové vyučování). PT MV se objevuje poměrně často, dostupné je i množství literatury, přesto si myslím, že je pro žáky nejdůležitější osobní prožitek, kterého lze dosáhnout činnostním učením. Jako téma jsem zvolila zemi známou i neznámou – Čínskou lidovou republiku (viz kapitola č. 3). Žáci se sice na 1. stupni učí pouze státy Evropy a Čína je země velmi vzdálená, ale s jejími výrobky se děti setkávají již od útlého dětství. O Číně se u nás nemluví příliš optimisticky a já chtěla tímto projektem žákům ukázat nejen jiné zvyky Číňanů, ale i některé jejich klady. Čína je veliká země, která nabízí nepřeberné množství témat, proto jsem vybrala pro tento projekt krátké seznámení se základními zeměpisnými údaji, žáci si přiblíží odlišnosti v dorozumívání - vyzkouší si „jiné“ písmo, nastíníme lehkou ukázku čínského stravování a řekneme si o některých z mnoha zajímavostí Číny. V závěru projektu žáci vytvoří plakát, kterým představí Čínu spolužákům.

7.1 Struktura projektu Téma: Putování za čínskou kulturou Cíl: Žáci si přiblíží kulturu a zeměpisné údaje a dojdou k poznání, že každá země má své odlišnosti. Časová dotace: 5 vyučovacích hodin Ročník: čtvrtý a pátý Rozvoj klíčových kompetencí: K učení: 

žák vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby a metody

59



žák operuje s obecně užívanými termíny, uvádí věci do souvislostí



žák vyhledává informace a efektivně je využívá



žák samostatně experimentuje



žák porovnává získané poznatky Komunikativní:



žák vyjadřuje a formuluje své myšlenky, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu



žák naslouchá promluvám druhých lidí, účinně se zapojuje do diskuse



žák využívá komunikační prostředky pro kvalitní a účinnou komunikaci



žák rozumí různým typům textů, záznamů a obrazových materiálů a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá



žák využívá komunikační prostředky pro komunikaci s okolním světem



žák naslouchá druhým a porozumí jim Občanské:



žák respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, dokáže se vcítit do situací jiných lidí



žák chápe základní principy, společenské normy



žák respektuje tradice, kulturní i historické dědictví Sociální a personální:



žák účinně spolupracuje ve skupině, ovlivňuje kvalitu společné práce



žák spolupracuje s druhými při řešení daného úkolu



žák v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá



žák se podílí na utváření příjemné atmosféry při jednání s druhými žáky, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá



žák pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce K řešení problémů:



žák samostatně řeší problémy, volí vhodné způsoby řešení Pracovní:



žák využívá získané znalosti a zkušenosti

60



žák používá bezpečně a účinně materiály a nástroje, dodržuje vymezená pravidla a plní své povinnosti

Očekávané výstupy: 

žák umí vyjmenovat a ukázat na mapě základní zeměpisné údaje



žák dokáže vyjmenovat odlišnosti daného státu



žák zpracuje plakát, který bude obsahovat údaje zapamatované z projektového dne

Organizační formy: Skupinová práce, individuální práce, párové vyučování Pomůcky: audionahrávka, nástěnná mapa Číny, obrázky z Číny promítané na tabuli, atlasy, encyklopedie, knihy o Číně, slepé mapy Číny, kartičky s úkoly (viz příloha č.1), nakopírované čínské písmo (viz příloha č.2), kreslící potřeby, psací potřeby, čtvrtky, čínské hůlky, drobné předměty (např. bonbony, kamínky, papírové kuličky apod.), kvíz (viz příloha č. 3), texty se zajímavostmi Číny (viz příloha č. 4), obrázky z Číny, lepidlo 1) Motivace – audionahrávka čínské hudby, čas 20 min 

První poslech – žáci mají položenou hlavu na lavici



Druhý poslech – žáci si prohlíží promítané obrázky a poslouchají hudbu Pokud žáci nepoznají název státu po prvním poslechu, pomůžou jim stát

identifikovat promítané obrázky? 2) Diskuse – ukázka mapy a zjišťování znalostí dětí, čas 10 min Jaké informace mají žáci o představované zemí? Co se jim vybaví, když se řekne název státu? Kdo uvedený stát již navštívil? 3) Práce ve dvojicích – zeměpisné údaje, čas 35 min Žáci vyhledávají informace z map a dostupných encyklopedií. Dvojice prezentují zjištěné informace a doplňují je do slepé mapy. 4) Individuální práce – kulturní rozdílnosti, čas 35 min Významnou odlišností Číny je písmo – žáci vymýšlí nové znaky. 5) Individuální práce s pracovním listem – poznáváme odlišnosti národního jídla, čas 30 min

61

Čínská jídla se konzumují čínskými hůlkami. 6) Práce ve skupinách – zajímavosti z historie a kultury národa, čas 35 min 7) Skupinová práce – tvorba plakátu, čas 40 min Plakát shrnuje získané poznatky z průběhu projektu a je doplněn obrázky. 8) Reflexe projektu, čas 20min a) Komunitní kruh – žáci sdělují své poznatky a pocity na základě položených otázek b) Anketa – žákům jsou předloženy čtyři anketní dotazy

7.2 Průběh projektu Projekt byl realizován postupně ve čtvrtém a pátém ročníku ZŠ a probíhal v průběhu jednoho dne v rozsahu 5 vyučovacích hodin. 1) Motivace Organizace: společná práce Úloha učitele: a) pustí audionahrávku čínské hudby b) na tabuli promítne obrázky Číny c) seznámí žáky s průběhem celého dne Žák : a) položí hlavu na lavici a poslouchá hudbu b) poslouchá hudbu a sleduje promítané obrázky Průběh: V úvodu projektu byla žákům puštěna audionahrávka čínské hudby. Nejprve měli žáci položené hlavy na lavici a měli hádat, odkud hudba pochází. Vzhledem k tomu, že děti neznaly odpověď, byly na tabuli promítnuty obrázky Číny. Po shlédnutí obrázků hádanku téměř ihned zodpověděly správně. Poté jsme se seznámili s průběhem celého dne. Po uhodnutí hádanky byl dán dětem prostor, aby se převlékly za malé „Číňany“. V této roli se dětem velice líbilo.

62

Reflexe: Při této činnosti byly děti napjaté, čekaly, co bude následovat. Hudba se jim líbila, ale nedokázaly říct, odkud pochází. Když jim byly na tabuli promítnuty obrázky, věděly ihned správnou odpověď. Poté se mohly převléknout za malé Číňany. Čínské kloboučky jsme vyráběli v předstihu ve výtvarné výchově, a kdo chtěl, mohl si přinést prostěradlo nebo starý závěs. Převlékání za Číňany se dětem velmi líbilo, bylo vidět, že si to užívají. Zejména děvčata, která se mohla i nalíčit.

Obrázek č.7 Skupina dívek převlečených za Číňanky

2) Diskuse Organizace: společná práce Úloha učitele: a) na tabuli zavěsí mapu Číny b) klade otázky, kterými podněcuje žáky k diskusi

63

Žáci: a) diskutují, co o Číně slyšeli, s jakými výrobky se setkali Průběh: Na tabuli byla zavěšena velká mapa Číny a my jsme rozvinuli diskusi o tom, co jsme o Číně již slyšeli, co o ni víme, s jakými čínskými výrobky se setkáváme. Mluvili jsme o tom, že v České republice žijí skupiny cizinců s odlišnou kulturou a mezi nimi jsou i Číňané. Reflexe: Žáci byli aktivní, předháněli se, kdo zná více výrobků, kdo z nich má více znalostí. Byla jsem překvapená, kolik toho o Číně věděli. 3) Zeměpisné údaje Číny Organizace: Práce ve dvojicích Úloha učitele: a) rozmístí po třídě materiály týkající se Číny – knihy, encyklopedie, časopisy, učebnice b) rozdělí žáky do dvojic c) rozdá žákům slepé mapy Číny d) každé dvojici přidělí kartičku s úkolem e) hodnotí správnost vyřešených úkolů Žáci: a) vyhledávají správné odpovědi na zadané úkoly b) vyhledané informace si zaznamenávají do mapy c) žáci prezentují splněné úkoly d) 2-3 žáci se vžijí do role Číňana, který přicestoval do naší školy a pověděl nám o své zemi Úkoly: 1) Barevně vyznač hranice Číny dvojice zakresluje hranice Číny do slepé mapy Asie 2) Zjisti a vyznač hlavní město Číny Peking (Beijing) 3) Zjisti a vyznač největší město Číny

64

Šanghaj 4) Zakresli modře nejdelší řeku Číny a pojmenuj ji Čchang-t’iang (Jang-c‘-t’iang – 5 900 km) 5) Vybarvi moře, které omývá břehy Číny a napiš jeho název Žluté moře 6) Zeleně vyznač hlavní nížiny, hnědou barvou hlavní pohoří, žlutou barvou pouště a rozhodni, co v zemi (Číně) převažuje

Obrázek č.8 Mapa Číny (cs.wikipedia.org.)

7) Zakresli nejvyšší horu světa a urči její název Mount Everest – 8 848 m 8) Vyznač Velkou čínskou zeď 9) Vyznač na mapě Tibet

65

Obrázek č.9 Tibet /cs.wikipedia.org.)

10) Namaluj státní vlajku Číny

Obrázek č.10 Čínská vlajka (celySvet.cz)

Průběh: Žáci plnili zadané úkoly a bylo na nich vidět, že je vyhledávání informací baví. Pokud si s něčím nevěděli rady, měli možnost se zeptat. Během plnění zadaných úkolů jsme nechali puštěnou čínskou hudbu, která navozovala příjemnou atmosféru. Po splnění úkolu si žáci sedli do kruhu, kde byla uprostřed připravená slepá mapa Číny a okolních států. Společně jsme četli otázky. Dvojice žáků postupně chodila doprostřed kruhu k připravené mapě a vyznačila konkrétní úkol. Pouze jedna dvojice svůj úkol nesplnila. Po doplnění a kontrole všech úkolů jsem vyzvala žáky, zda-li by se vžili do role Číňana, který právě přicestoval do naší školy a pověděl nám něco o své zemi. O roli Číňana byl okamžitě zájem. Dvojice chlapců, kteří se vžili

66

do této role, nám s naší pomocí zopakovala základní údaje o zemi. Chlapci za svůj výkon sklidili velký potlesk. Reflexe: Na závěr jsme si opět sedli do kruhu a hodnotili jsme plnění úkolů. Žáci plnění zadaných úkolů hodnotili kladně, někteří si postěžovali, že zodpovědět na zadanou otázku bylo pro ně celkem těžké. S prací žáků jsem byla spokojená, ale plnění úkolů nám trvalo delší dobu, než jsem předpokládala.

Obrázek č.11 Skupina žáků u mapy Číny

4) Čínské písmo Organizace – Individuální práce, práce ve dvojicích Úloha učitele:¨ a) rozdá nakopírovanou ukázku čínského písma (viz příloha č.2) b) vyzve žáky, aby si vymysleli svoje obrázkové písmo a napsali krátký dopis kamarádovi Žáci: a) žáci vymýšlí a kreslí obrázkové písmo b) žáci píší dopis kamarádovi c) žáci ve dvojicích čtou dopisy

67

Průběh: Žákům jsem rozdala nakopírovanou ukázku čínského písma a vyzvala jsem je, aby si sami vymysleli své obrázkové písmo a napsali dopis kamarádovi, který se pokusí spolu přečíst. Žáci se pustili s chutí do práce. Byla radost vidět, jak je vymýšlení písma baví. Reflexe: Někteří žáci měli velmi zdařilé práce. Vymýšlení svého vlastního písma se líbilo všem žákům, měli radost, že mohou napsat dopis, kterému nikdo nerozumí. Práce je natolik bavila, že i na tuto práci bylo vymezeno málo času. Cílem tohoto úkolu bylo, aby si žáci uvědomili, že není pro cizince jednoduché přijít do jiné, neznámé země.

Obrázek č.12 Chlapci při vytváření obrázkového písma

5) Čínská kuchyně Organizace: Individuální práce, společná práce Úloha učitele: a) rozdá žákům kvízy (viz příloha č.) b) vysvětlí postup práce KVÍZ – je pět variant, každá obměna má v úvodu jedno tvrzení

68

Tvrzení: Sladkosti se v čínské kuchyni objevují velmi zřídka. Místo vidličky a nože se v čínské kuchyni používají čínské hůlky. Čaj je národní čínský nápoj. Základním pokrmem Číňanů je rýže. Polévka se podává úplně na závěr.

Kvízové otázky: 1) Číňané si své pokrmy běžně vychutnávají pomocí:

2) V čínské kuchyni se příliš neobjevuje:

3) Národním nápojem je:

4) V tradiční čínské kuchyni se polévka podává: jako první chod

na závěr menu

69

po dezertu

nepodává se

5) Základním pokrmem Číňanů je:

Žáci: a) hledají u svých spolužáků správné odpovědi na kvízové otázky b) soutěží v manipulaci s hůlkami Průběh: Na začátku čtvrté části projektu jsem nejprve navodila atmosféru tím, že jsem žákům pověděla, že cestujeme již chvíli po Číně a náhle jsme dostali hlad. Jelikož ale o čínském jídle, ani o stravování nic nevíme, musíme se dovědět, než se půjdeme najíst, alespoň základní informace. Žákům jsem rozdala kvízy, na kterých bylo několik otázek a jedno tvrzení. Každé tvrzení byla správná odpověď. Žáci museli chodit po třídě a zjišťovali dotazem na tvrzení správné odpovědi od svých spolužáků. Po kontrole správných odpovědí jsme si vyzkoušeli manipulaci s čínskými hůlkami. Zkoušeli jsme jíst rýži, zeleninový salát, a také přenášet drobné předměty. Následně jsme vytvořili dvě družstva, která soutěžila v manipulaci s hůlkami. Žáci museli uchopit a přenést kousek látky, gumu, bonbón a papírovou kuličku. Nejjednodušší bylo přenášení papírové kuličky. Reflexe: Tato činnost se nám všem líbila. Žáci velice kladně hodnotili manipulaci s hůlkami, velmi jsme se u toho nasmáli. Zjistili jsme, že není jednoduché najíst se hůlkami, a že lidé, kteří se umí najíst tímto způsobem, jsou velice šikovní. Zároveň jsme se domluvili, že si v hodinách pracovní výchovy uvaříme typické čínské jídlo, které se pokusíme sníst právě pomocí hůlek.

70

Obrázek č.13 Práce s čínskými hůlkami

6) Zajímavosti Číny Organizace: Skupinová práce Úloha učitele: a) rozdělí žáky do skupin b) rozdá jednotlivým skupinkám text se zajímavostí (viz příloha č.4)

Zadaná témata: Vynálezy Velká čínská zeď Čínský kalendář Tibet Kung fu Žáci: a) přečíst text a vybrat nejzajímavější informace b) vyhledat rozšiřující informace c) sestavit krátký text d) vybrat „čínského“ průvodce, který text přečte

71

Průběh: Na začátku jsem žáky rozdělila do pěti skupin. Každá skupina dostala text s jednou zajímavostí. Úkolem žáků bylo text přečíst a vybrat nejzajímavější informace. Dále měli možnost vyhledat v materiálech rozložených po třídě další rozšiřující a zajímavé informace k tématu a z vybraných informací sestavit krátký text. V každé skupince si zvolili svého čínského průvodce, který nám tento text přečetl, a tím nás na našem výletě po Číně seznámil se zajímavostmi Číny. Reflexe: Tyto činnosti byly pro některé žáky těžší. Měli problém i v krátkém článku najít nejzajímavější informaci. Problémem pro tyto žáky bylo i hledání zajímavostí v materiálech rozložených po třídě. Jednalo se především o skupinu chlapců, kteří již pravděpodobně byli po několika předcházejících činnostech „unaveni“. V ostatních skupinách práce probíhala bez obtíží a zadané úkoly splnili žáci na výbornou. Povedl se i výběr průvodce, všichni se zhostili svého úkolu výtečně.

Obrázek č.14 Dívky při vyhledávání zajímavostí

72

7) Zhotovení plakátu Organizace: Skupinová práce Úloha učitele: a) zadá žákům zpracování plakátu Žáci: a) zhotovují plakát b) prezentují svůj plakát Průběh: Posledním úkolem našeho projektu bylo zhotovení plakátu, kterým měli žáci představit Čínu. Žáci měli připravené obrázky Číny, které mohli ve své práci využít. Pracovali ve stejných skupinách, které plnily úkol Zajímavosti Číny. Dalším jejich úkolem bylo zhotovené dílo prezentovat. Reflexe: V této fázi se jednalo především o výtvarný úkol, se kterým, alespoň dle mého názoru, neměla pátá třída příliš mnoho zkušeností. Přesto se tohoto úkolu zhostily některé skupiny, především děvčata, dobře. Prezentace byly opět výborné. Většinu žáků tento úkol zaujal, bavilo je připravit plakát, na který psali nejzajímavější informace, které se v tento den dověděli a které si pamatovali. Velmi pozitivně hodnotím výtvarné zpracování plakátu žáky.

7.3 Zhodnocení projektu Zhodnocení proběhlo v rámci strukturovaného rozhovoru s paní učitelkou 4.B třídy a konfrontací vlastní zkušenosti diplomantky, která projekt realizovala v 5.A třídě. Projekt byl reflektován žáky na základě odpovědí na anketní otázky.

7.3.1 Strukturovaný rozhovor Strukturovaný rozhovor měl celkem osm otázek, na které odpovídala paní učitelka třídy 4.B. Stejné otázky si položila i diplomantka, která projekt rovněž realizovala.

73

Byl cíl projektu přiměřený? Cíl se podařilo splnit, kultura země byla žákům přiblížena ukázkou a tvorbou čínského písma, což bylo žáky kladně hodnoceno v anketě. Žáci si uvědomují, že různé státy mají svoje odlišnosti – prakticky si vyzkoušeli manipulaci s čínskými hůlkami. Žáci byli schopni získané znalosti využít při tvorbě plakátu. Vyhodnocení: V rámci reflexe a praktických činností jsme došly k závěru, že cíle byly naplněny. Je zpracovaný projekt přiměřený věku žáků? Vyjádření paní učitelky realizující projekt ve čtvrté třídě: „Téma projektu bylo vhodně zvolené, protože Čína a její kultura je pro děti hodně barvitá a exotická.“ Shodly jsme se na tom, že projekt je přiměřený věku žáků, žáci určité poznatky o Číně mají a bylo vidět na jejich přístupu, že je prováděné činnosti zaujaly. Vyhodnocení: Zpracovaný projekt „Putování za čínskou kulturou“ lze realizovat ve čtvrtém ročníku i pátém ročníku. Je možné začlenit do výuky na 1. stupni část učiva 2. stupně? Na tuto otázku máme stejný názor, a to, že lze zařadit do výuky učivo 2. stupně. Děti v projektu zjišťovaly pouze základní údaje. Sice měly s vyhledáváním některých informací drobné potíže, ale nebylo to z důvodu konkrétního vyučovaného tématu. Příčinou je především fakt, že děti nejsou dosud zvyklé pracovat s knihami, raději potřebné informace vyhledávají na internetu. Zde možnost práce na internetu neměly. Vyhodnocení: Po praktické zkušenosti s výukou projektu jsme došly ke shodnému názoru, tedy že je možné předložit žákům 4. a 5. ročníků i náročnější učivo. Učitel však musí zvážit složení třídy a volbu vhodných metod, kterými danou problematiku vyučuje.

74

Byl postup činností vhodně vybrán? V průběhu

projektu

byly

prostřídávány

jednoduché

činnosti

s náročnějšími, tím byl zajištěn po celou dobu projektu aktivní odpočinek (např. čínská kuchyně, vytváření písma). Vyhodnocení: Z důvodu střídání zábavných a náročnějšíchch forem není ve struktuře činností potřeba nic měnit. Která z aktivit byla pro žáky náročná? „Při práci s materiálem o Číně se ukázalo, že některé děti mají s vyhledáváním a zpracováním potíž.“ zhodnotila paní učitelka 4. třídy. Jednalo se o aktivitu zeměpisné údaje. Pátá třída měla větší potíže se zpracováním krátkého referátu o zajímavostech Číny. Vyhodnocení: Každá třída měla těžkosti s jinou aktivitou. Tyto aktivity byly shodné v tom, že šlo o vyhledávání informací. Byla na jednotlivé aktivity přiměřená časová dotace? Ve čtvrté třídě na všechny činnosti naplánovaný čas stačil, v páté třídě jsme měli na některé aktivity času méně, než bychom potřebovali. V konfrontaci s vyučující ze 4. třídy jsme došly k závěru, že příčinou může být pomalejší pracovní tempo některých žáků 5. ročníku. Vyhodnocení: Na základě časového vyhodnocení projektu, budou upraveny časové dotace některých činností. Jaký je přínos tohoto projektu pro žáky i učitele? „Projekt se dětem líbil a byl pro ně přínosný. Určitě by přivítaly podobné projekty o dalších zemích. I pro mě byla realizace projektu příjemná a přiměla mě k tomu, abych hledala nové poznatky. Přiznám se, že jsem zatoužila se do Číny podívat ve skutečnosti.“ zhodnotila paní učitelka 4. třídy. Žáci se seznámili s odlišnostmi čínské kultury, některé odlišnosti si měli možnost přímo sami i vyzkoušet. Vyhodnocení: Přínos nebyl pouze v obohacení poznatků získání zeměpisných znalostí, ale také v rozvoji spolupráce, využívání komunikačních

75

dovedností, naslouchání druhým, v používání a orientaci v odborné literatuře. Zcela jistě jsme všichni zažili netradiční příjemný den. Co byste na projektu změnila? „Při další realizaci projektu by možná stálo za úvahu doplnit poznatky o čínské kuchyni jednoduchým čínským pokrmem, který by žáci snědli hůlkami.“ Další úpravu již paní učitelka provedla při uskutečňování projektu, kdy místo plakátu zvolila práci se slepou mapou, kterou každý žák vypracovával individuálně. V realizovaném projektu bych u některých činností prodloužila časy a také souhlasím s tím, že by bylo vhodné do projektu zařadit přípravu čínského pokrmu. Vyhodnocení: Shodly jsme se pouze na úpravě časové dotace některých činností. Na zvážení je také rozšíření projektu a to o přípravu typického čínského pokrmu.

7.3.2 Žákovská anketa Žákům byly na konci projektu položeny čtyři anketní otázky, na které mohli odpovídat dobrovolně a anonymně. Odpovídalo 36 žáků čtvrté a páté třídy. Jak se ti líbil dnešní projekt? Na tuto otázku odpovědělo 83 % dětí, že se jim projekt velice líbil, 17 % žáků docela líbil. Odpověď nelíbil nebyla uvedena. Odpovědi: „Moc se mi líbil, byl hezký“; „Naučila jsem se nové věci“; „Byl super, hodně jsem se naučil“; „Byl velmi hezký“; „Docela dobrý“; „Líbil se mi, téma bylo zajímavé“; „Byl to moc hezký den“, atd. Co se ti na projektu nejvíce líbilo? Odpovědi: Velmi častou odpovědí bylo „Všechno se mi líbilo“, další odpovědi byly: „To, že jsem se něco dověděl o Číně“; „Všechno, ale nejvíce se mi líbilo vytváření plakátu a poslech tradiční a velmi relaxační čínské hudby“; „Všechno se mi líbilo“; „Bojové umění kung-fu, jak jsme byli oblečený za Číňany“; „Práce s hůlkami“; „Slepá mapa a že jsem seděla s Andrejkou“; „Jak jsme vymýšleli písmo“; atd.

76

Co se ti na projektu nelíbilo? Celkem 68 % žáků odpovědělo, že se jim všechno líbilo, 32 % žáků mělo k projektu nějaké výhrady. Častou odpovědí bylo „Nic“ Odpovědi: „Spolupráce kluků“; „Slepá mapa“; „Stálo to za nic“ (v tomto anketním lístku odpověď na otázku: jak se ti líbil dnešní projekt, zněla „Líbil se mi!!!“); Pracovní listy“; atd. Co si z dnešního projektu pamatuješ? Odpovědi: „Že tam postavili čínskou zeď“, „V Číně žije panda velká“, Že hlavní město Číny je Peking, nejvyšší hora Mount Everest a spoustu dalšího“, „Mnoho věcí si pamatuji, ale nejvíce práci ve skupině“, „Číňani byli vynalézaví, vynalezly papír, rýži, vějíře, čínskou zeď“, atd. Vyhodnocení: Většinu dětí projekt zaujal, nejvíce je zaujala práce s hůlkami. Projekt popisují jako pěkný den.

7.4 Vyhodnocení projektu V naší společnosti se objevují čím dál tím více různé národnostní, etnické, náboženské, ale i sociální skupiny, zhoršují se vztahy mezi lidmi, atd., proto jsem si vybrala průřezové téma Multikulturní výchova. Multikulturní výchova prolíná všemi vzdělávacími oblastmi, a protože je do výuky zařazována převážně formou integrace do předmětů, chtěla jsem téma žákům více přiblížit, a to formou jednodenního projektu. Tento projekt vznikl na základě skutečnosti, že se děti již od útlého věku setkávají s čínskými výrobky (hračky, oblečení,…), slyší doma rodiče mluvit o Číně mnohdy na základě špatných a nekvalitních výrobků v nepříznivém duchu, a proto jsem chtěla dětem Čínu přiblížit jako zemi plnou zajímavostí, krátce je seznámit se základními zeměpisnými údaji, ukázat odlišnosti v dorozumívání zábavnou formou, nastínit lehkou ukázku čínského stravování, a v neposlední řadě představit některé z mnoha zajímavostí Číny.

77

Projekt byl nazván „Putování za čínskou kulturou“. Společně jsme strávili pět vyučovacích hodin, které byly naplněny sedmi různými činnostmi, probíhajícími ve třídě. Já jsem byla pouhým prostředníkem organizujícím toto setkání. Myslím, že právě taková by měla být role učitele, neboť dětem umožní jejich vlastní realizaci a uchopení poznávaného. Našemu projektu se dá vytknout nedostatek času. Na některé činnosti bylo méně času, než by bylo potřeba. Proto bylo žádoucí provést úpravy projektu v časových dotacích. Další možností by bylo projekt přepracovat na projekt dvoudenní s časovou dotací 9 vyučovacích hodin. Například na aktivitu Čínské písmo by bylo vhodné vyčlenit více času. Žáci by mohli dopis spolužákovi napsat nově vytvořeným obrázkovým písmem výtvarnou formou. Do další části – Čínská kuchyně – by se mohla zařadit příprava jednoduchého čínského pokrmu. Přestože jsme měli připravenou vařenou rýži, děti by si rády vyzkoušely úplné stolování. Navíc tato část projektu byla pro žáky nejzábavnější a jsem přesvědčená, že by se jim prodloužení této etapy líbilo. I na další části by bylo vhodné stanovit více času. Avšak i přes tyto nedostatky mohu říci, že žáci byli z projektu nadšení, převážná většina z nich byla velmi aktivní. Projevovala se kreativita a s ní i odvaha otevřeně realizovat své nápady. Ohlasy na projekt byly velmi příznivé jak od realizátorek projektu, tak od žáků samotných. S paní učitelkou, která uskutečňovala projekt ve čtvrté třídě, jsme se shodly, že bylo vhodně zvolené téma projektu, činnosti byly dobře naplánované, odpovídaly věku a schopnostem žáků. Většinu úkolů děti zvládaly velmi dobře. Při vyhledávání informací měly některé děti problémy, ale s pomocí učitelky téměř vše zvládly. Velmi se jim líbilo vytváření nového obrázkového písma a napsání dopisu kamarádovi. I aktivita o čínské kuchyni, zejména manipulace s čínskými hůlkami, žáky velice oslovila. Domluvili jsme se proto na tom, že by bylo dobré zařadit do aktivity o čínské kuchyni přípravu jednoduchého jídla, které by žáci jedli hůlkami.

78

V aktivitě Zajímavosti Číny měli žáci problémy s vyhledáváním nejzajímavějších informací v textu, doplněním dalších faktů a přípravě referátu. Ale i toho úkolu se nakonec zhostili velmi dobře. Bylo by potřeba více se zaměřit v hodinách českého jazyka, ale i v dalších předmětech na čtení s porozuměním. Ve čtvrté třídě všechny úkoly zvládali žáci dobře i časově, v páté třídě jsme měli u některých úkolů nedostatek času. Důvodů může být několik. Jedním z nich bylo pravděpodobně pomalejší tempo žáků. Na základě těchto zkušeností, bude projekt upraven. Rozhodující úpravy budou uskutečněny v časových dotacích: (viz příloha č. 5) 1) Motivace: původně 20 min, nový čas 15 min 2) Diskuse: původně 10 min, nový čas 7 min 3) Práce ve dvojicích: původní čas 35 min, nový čas 40 min 4) Individuální práce: původní čas 35 min, nový čas 38 min 5) Individuální práce –práce s pracovním listem :původní čas 30 min, nový čas 40 min 6) Práce ve skupinách původní čas 35 min, nový čas 30 min Dále byl projekt rozšířen na projekt dvoudenní (viz příloha č 6). V tomto projektu došlo k prodloužení části odlišnosti národního jídla, kdy si žáci připraví jednoduchý čínský pokrm a v části kulturní odlišnosti – písmo, kde žáci nové písmo zpracují výtvarně.

7.5 Návrh obecné struktury projektu Téma: Putování po neznámé zemi Cíl: Žáci si přiblíží kulturu a zeměpisné údaje a dojdou k poznání, že každá země má své odlišnosti. Časová dotace: 5 vyučovacích hodin Ročník: čtvrtý a pátý Klíčové kompetence: k učení, komunikativní, občanské, sociální a personální, k řešení problémů, pracovní Očekávané výstupy: - žák umí vyjmenovat a ukázat na mapě základní zeměpisné údaje  žák dokáže vyjmenovat odlišnosti dané země

79

 žák zpracuje plakát, který bude obsahovat údaje zapamatované z projektového dne Organizační formy: skupinová práce, individuální práce, párová práce Pomůcky: A) jednodenní projekt 1) Motivace – promítání obrázků daného státu, audionahrávka Žáci poznávají název státu na základě promítaných obrázků, pokud má představovaný stát typickou hudbu pro svoji zemi, pouštíme spolu s promítáním audionahrávku. 2) Diskuse – ukázka mapy a zjišťování znalostí dětí, čas 10 min Jaké informace mají děti o představované zemi? Co se jim vybaví, když se řekne název státu? Kdo z dětí již uvedený stát navštívil 3) Práce ve dvojicích – zeměpisné údaje, čas 35-45 min Žáci vyhledávají informace z map a dostupných encyklopedií. Dvojice prezentují zjištěné informace a doplňují je do slepé mapy. 4) Individuální práce, práce ve dvojicích – kulturní rozdílnosti, čas 35– 45min Žáci se seznamují s odlišnostmi daného státu. 5) Práce ve skupinách – zajímavosti z historie a kultury národa, čas 40– 50 min Skupiny krátce prezentují zajímavosti z historie a kultury dané země 6) Skupinová práce – tvorba plakátu, čas 50–60 min Žáci vytváří plakát, který obsahuje získané poznatky z průběhu projektu 7) Reflexe projektu, čas 20–30 min a) Komunitní kruh – žáci sdělují své poznatky a pocity na základě položených otázek b) Anketa – žákům jsou předloženy anketní otázky k průběhu projektu

80

B) Dvoudenní projekt 1. den – 4-5 vyučovacích hodin 1) Motivace – promítání obrázků daného státu, audionahrávka, čas 10–15 min Žáci poznávají název státu na základě promítaných obrázků, pokud má představovaný stát typickou hudbu pro svoji zemi, pouštíme spolu s promítáním audionahrávku. 2) Diskuse – ukázka mapy a zjišťování znalostí dětí, čas 10-15 min Jaké informace mají děti o představované zemi? Co se jim vybaví, když se řekne název státu? Kdo z dětí již uvedený stát navštívil 3) Práce ve dvojicích – zeměpisné údaje, čas 35-45 min Žáci vyhledávají informace z map a dostupných encyklopedií. Dvojice prezentují zjištěné informace a doplňují je do slepé mapy. 4) Individuální práce, práce ve dvojicích – kulturní rozdílnosti, čas 35– 45min Žáci se seznamují s odlišnostmi daného státu. 5) Práce ve skupinách – zajímavosti z historie a kultury národa, čas 40– 50 min Skupiny krátce prezentují zajímavosti z historie a kultury dané země 2. den – 4 vyučovací hodiny 6) Skupinová práce - příprava jednoduchého národního pokrmu, čas 90– 120 min 7) Skupinová práce – tvorba plakátu, čas 50–60 min Žáci vytváří plakát, který obsahuje získané poznatky z průběhu projektu 8) Reflexe projektu, čas 20–30 min a) Komunitní kruh – žáci sdělují své poznatky a pocity na základě položených otázek b) Anketa – žákům jsou předloženy anketní otázky k průběhu projektu.

81

Závěr: Na základě pozorování a rozhovoru s paní učitelkou byla vytvořena obecná struktura jednodenního a dvoudenního projektu. Učitelé, kteří tuto obecnou strukturu projektu využijí, mají možnost volby mezi jednodenním a dvoudenním projektem. Dvoudenní struktura byla vytvořena s ohledem na specifické pokrmy některých států a žáci při realizaci projektu mohou vyzkoušet přípravu těchto národních pokrmů. V obecné struktuře projektu je navrženo časové rozpětí z toho důvodu, aby si učitelé mohli čas potřebný k plnění úkolů přizpůsobit svým potřebám, schopnostem a dovednostem žáků.

82

8

Závěr Neustálý vývoj a změny kolem nás se dotýkají i našeho školství. Nové

školské dokumenty umožnily změnit přístup ve vyučování. Školní vzdělávací programy základního vzdělávání vycházejí z Rámcových vzdělávacích programů. Učitelé se museli při tvorbě ŠVP ZV zamýšlet nad využíváním nových metod, strategií i různých forem vyučování. Novinkou nejen pro učitele, ale i pro žáky bylo začleňování průřezových témat do výuky. Jedním z těchto témat je i Multikulturní výchova, která se prolíná všemi vzdělávacími oblastmi, seznamuje žáky s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami. Toto téma se stalo podkladem pro moji diplomovou práci. Cílem mé diplomové práce bylo analyzovat Školní vzdělávací programy základního vzdělávání vybraných škol za účelem zjištění začlenění průřezového tématu Multikulturní výchova do učebních osnov, sestavit a prakticky ověřit projekt „Putování za čínskou kulturou“, ve kterém bude realizováno průřezové téma Multikulturní výchova. V teoretické části diplomové práce jsem se zaměřila na stručnou charakteristiku Rámcových vzdělávacích programů základního vzdělávání, kde jsou přiblíženy klíčové kompetence, které jsou dominantním cílem RVP ZV. Následuje část, která je věnována průřezovému tématu Multikulturní výchova. Součástí této kapitoly je i stručná charakteristika ŠVP ZV. Ve druhé kapitole se zabývám formami kooperativního vyučování, které pomáhají naplňovat klíčové kompetence, přičemž

zde podrobněji

zpracovávám

formu

projektového

vyučování, skupinového vyučování a párového vyučování, které přispívají k rozvoji žáka a připravují ho na uplatnění ve společnosti. Třetí kapitola přináší stručnou charakteristiku Číny, zeměpisné údaje, ekonomiku, pohled do historie a některé zajímavosti Číny. Tato kapitola pomůže učitelům získat základní přehled o Číně, jelikož toto učivo není předmětem osnov na 1. stupni ZŠ. Na základě analýzy ŠVP ZV vybraných základních škol a realizace projektu „Putování za čínskou kulturou“ můžeme odpovědět na výše uvedené výzkumné otázky.

83

První výzkumnou otázkou bylo, ve kterých vzdělávacích oblastech na 1. stupni ZŠ a jakou formou je průřezové téma Multikulturní výchova nejčastěji realizováno. Analýzou ŠVP ZV vybraných základních škol bylo zjištěno, že průřezové téma Multikulturní výchova je uskutečňováno ve všech vzdělávacích oblastech na 1. stupni ZŠ: Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace, Informační a komunikační technologie, Člověk a jeho svět, Umění a kultura, Člověk a zdraví a Člověk a svět práce. Nejvíce je průřezové téma Multikulturní výchova realizováno ve vzdělávací oblasti Umění a kultura. Do této vzdělávací oblasti jsou zařazeny předměty Hudební výchova a Výtvarná výchova. A právě nejlépe a nejsrozumitelněji lze odlišnosti různých kultur žákům přiblížit prostřednictvím Umění a kultury. Následuje vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace. Zde seznámením žáků s různými druhy písma a textů, rozdílnostmi v komunikaci přiblížíme diferenci národů a kultur. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, kde bych očekávala největší výskyt začlenění PT MV, se objevuje až na třetím místě. K další části otázky, jakou formou je průřezové téma Multikulturní výchova na 1. stupni ZŠ realizováno, bylo zkoumáním zjištěno, že na devatenácti školách z dvaceti vybraných je PT MV integrováno do předmětů a pouze jedna škola zařazuje PT MV formou projektů. Druhá průřezového

výzkumná tématu

otázka

se

Multikulturní

týkala výchova

nejčastěji

zařazovaného

v jednotlivých

ročnících

na 1. stupni ZŠ. Ve ŠVP ZV vybraných škol bylo vyhledáno, že průřezové téma Multikulturní výchova je nejvíce zařazováno do 5. ročníku z toho důvodu, že se jedná obecně o žáky již zkušenější, s většími vědomostmi a schopnostmi vcítění se. Navíc je Multikulturní výchova náročné téma, proto je jeho zařazení nejčastější až v nejvyšším ročníku 1. stupně. Obsahem třetí výzkumné otázky bylo, které tematické okruhy průřezového

tématu

Multikulturní

výchova

využily

základní

školy

v primárním vzdělávání. Výzkum ŠVP ZV vybraných škol ukázal, že tematické okruhy průřezového tématu Multikulturní výchova: Kulturní diference, Lidské vztahy, Etnický původ, Multikulturalita i Princip sociálního smíru a solidarity jsou

84

využity všechny. Nejvíce je zařazen tematický okruh Lidské vztahy. Jedná se o tematický okruh, se kterým se v běžném životě setkáváme asi nejčastěji. Žáci se učí žít a komunikovat s odlišnými skupinami, učí se mezilidským vztahům, vztahům mezi učiteli a žáky, žáky navzájem, učí se vžívat do rolí druhého, uplatňovat princip slušného chování, toleranci. Naopak nejméně je začleňován tematický okruh Princip sociálního smíru a solidarity. Obsahem tohoto tematického okruhu je mimo jiné odpovědnost a přispění každého jedince za odstranění diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám a aktivní spolupodílení se dle svých možností na přetváření společnosti, což je pro žáky 1. stupně obtížné téma, z toho důvodu je zřejmě četnost zařazení nízká. Další výzkumná otázka zněla: Jaký přínos vidí učitel primárního vzdělávání v realizaci projektu „Putování za čínskou kulturou“ pro žáky 1. stupně? Žáci se na 1. stupni učí pouze Evropské státy a to pouze základní údaje. V tomto projektu se žáci dostali daleko za hranice Evropy. Seznámili se se zemí, která je tolik odlišná od evropských států. Mohli si sami zažít odlišnosti této země. Zkusili si manipulaci s čínskými hůlkami, seznámili se s čínským písmem. Zjistili, že není jednoduché přestěhovat se a začít žít v jiné zemi. Přínosem pro žáky bylo také zjištění, že Čína není pouze velké množství nekvalitních výrobků, ale mnoho kulturních i přírodních zajímavostí. Největším přínosem ovšem je spolupráce mezi žáky, rozvoj kreativity a tvořivého myšlení, komunikace, práce s informacemi. K otázce, zdali je struktura projektu „Putování za čínskou kulturou“ v obměněné formě vhodná pro získávání poznatků o jiných zemích, bych uvedla, že pokud budou vybrány přiměřené aktivity, vhodná zcela jistě je. Realizovaný projekt potřebuje pouze drobné úpravy. Poslední výzkumnou otázkou je, jaké budou reakce žáků 1. stupně po aktivní účasti v realizovaném projektu „Putování za čínskou kulturou“? Reakce žáků byly velmi pozitivní. Odpovědi na anketní otázky ukázaly, že se projekt žákům líbil. Projekt byl zajímavý, žáci aktivně pracovali, některé aktivity je zaujaly natolik, že překročili stanovený čas.

85

Největším přínosem pro můj osobní rozvoj bylo zpracování a realizace projektu „Putování za čínskou kulturou“. Měla jsem možnost v rámci vlastní praxe projekt ověřit a následně na základě strukturovaného rozhovoru vylepšit, propracovat a zobecnit jeho strukturu. V tomto vidím i přínos pro své kolegy v praxi, kteří mohou využít nejen projekt „Putování za čínskou kulturou“, ale i navrženou strukturu jednodenního projektu (viz kapitola 7.5), přičemž mohou zvolit zemi dle své potřeby. Na základě realizace a vyhodnocení projektu jsem mimo jiné došla k závěru, že je nutné se soustředit na rozvoj čtenářské gramotnosti. I když rozvoj čtenářské gramotnosti nebyl stěžejní cíl, z pozorování a rozhovoru s paní učitelkou jsem zjistila, že je žákům 4 a 5. ročníku třeba nabídnout činnosti, ve kterých se více zaměří na vyhledávání informací v encyklopediích, odborných knihách a časopisech. Žáci umí dobře pracovat na internetu, ale mají velké problémy při práci s knihou. Ověřila jsem si i to, že vhodnými aktivizačními metodami lze zvládnout i náročnější učivo. Vzhledem k tomu, že v dnešní době dochází ke zhoršování vztahů nejen mezi lidmi, ale i národy, je průřezové téma Multikulturní výchova žádoucí zařazovat do výuky co nejčastěji. Je důležité potlačovat i přetrvávající předsudky. V této diplomové práci byla vytvořena struktura projektu, kterou bych chtěla předat ostatním učitelům. Prostřednictvím této struktury mohou učitelé žákům přiblížit kulturu jakéhokoliv jiného státu, ale i kulturu žáků ve třídě, kteří jsou součásti odlišné sociokulturní skupiny.

86

Zdroje:

CANGELOSI James S., 1994. Strategie řízení třídy. 1. vydání Praha: Portál ISBN 80-7178-014-6 CELYSVET, 2013. Encyklopedie psů, koček, rostlin, států…(online). Aktualizace 2013 (vid.18.3.2013). Dostupné z http://www.celysvet.cz/fotoobrazky COUFALOVÁ, J., 2006. Projektové vyučování pro první stupeň základní školy – Náměty pro učitele. 1. vydání Praha: Fortuna ISBN 80-7168-958-0 FISHER, R., 2004. Učíme děti myslet a učit se. 2. vydání Praha: Portál ISBN 80-7178-996-6 GAVORA, P., 2010. Úvod do pedagogického výzkumu. 2. rozšířené vydání Brno: Pravdo ISBN 978-80-3715-185-0 CHRÁSKA, M., 2007. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkum., 1.vydání Praha: Grada ISBN 978-80-247-1369-4 JIRÁSKOVÁ, V., 2006. Multikulturní výchova: předsudky a stereotypy. 1.vydání Praha: EPOCHA ISBN 80-87027-31-0 KALHOUS, Z., aj., 2002. Školní didaktika. 1. vydání Praha: Portál ISBN 80- 7178-253-X KARNSOVÁ, M., 1995. Jak budovat dobrý vztah mezi učitelem a žákem. 1. vydání Praha: Portál ISBN 80-7178-032 KASÍKOVÁ, H., 2001. Kooperativní učení a vyučování. 1. vydání Praha: Karolinum ISBN 80-246-0192-3 KAŠOVÁ, J., 1995. Škola trochu jinak. 1. vydání Kroměříž IUVENTA

87

KRATOCHVÍlOVÁ, J., 2006. Teorie a praxe projektové výuky. 1.vydání Brno: UM Brno ISBN 8021041420 LANDMANN, R., Encyklopedie zeměpisu světa, Ostrava:Knižní expres ISBN 978-80-7347-054-8 LAROUSSE, P.,1993. Encyklopedie pro mládež, 1.české vydání Praha:Albatros ISBN 80-00-00312-0 MAŇÁK, J., aj., 2003. Výukové metody. Brno: Paido ISBN 80-7315-039-5 NÁRODNÍ INSTITUT PRO DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ, 2006. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. ISBN NIDV 80-86956-01-6, ISBN Triton 80-7254-819-0 PASCH, M., aj., 1998. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. 1. vydání Praha: Portál ISBN 80-7178-127-4 PELIKÁN, J., 1998. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum ISBN 80-7184-569-8 PETTY, G., 1996. Moderní vyučování. 1. vydání Praha: Portál ISBN 807178-070-7 PRŮCHA, J., VALTEROVÁ, E., MAREŠ, J., 2003. Pedagogický slovník. 4. aktual. vydání Praha: Portál ISBN 80-7178-772-8 SITNÁ, D., 2006. Metody aktivního učení jako prostředek efektivní výuky. Moderní vyučování, 11.ročník č.2, s. 3-4 zelené stránky ISSN 1211-6858 SITNÁ, D., 2006. Metody aktivního učení jako prostředek efektivní výuky 2.část. Moderní vyučování, 11. ročník č.3, s.1-8 zelené stránky ISSN 1211-6858 SMITH, CH., 1994. Třída plná pohody. 1. vydání Praha: Portál ISBN 8085282-82-8

88

SKUTIL, M., 2011. Základy pedagogicko – psychologického výzkumu pro studenty učitelství. 1. vydání Praha: Portál ISBN 978-80-7367-778-7 TRIPZONE, 2013. Váš průvodce na cestách (online). Aktualizace 2013 (vid 18.3.2013). Dostupné z http://cina.tripzone.cz VÁGNEROVÁ, M., 2001. Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy. 1. vydání Praha: Karolinum ISBN 80-246-0181-8 VÁGNEROVÁ, M., 2005. Vývojová psychologie. 1. vydání Praha: Karolinum ISBN 80-246-0956-8 WIKIMEDIA COMMONS, 2013. Otevřená encyklopedie (online). Aktualizace 15.4.2013 (vid 23.3.2013). Dostupné z http://creativecommans.org WIKIMEDIA COMMONS, 2013. Otevřená encyklopedie (online). Aktualizace 15.4.2013 (vid 23.3.2013). Dostupné z http://duny.cz

89

9

Přílohy: Příloha č. 1 Zeměpisné údaje – úkoly Příloha č. 2 - Čínské písmo Příloha č. 3 – Kvízy Příloha č. 4 – Zajímavosti z historie a kultury Příloha č.5 – Upravená struktura projektu - jednodenní Příloha č.6 – Upravená struktura projektu - dvoudenní Příloha č.7 – Dotazník Příloha č.8 – Práce dětí

90

Příloha 1

Barevně vyznač hranice Číny Zjisti a vyznač hlavní město Číny Zjisti a vyznač největší město Číny Zakresli modře nejdelší řeku Číny a pojmenuj ji Vybarvi moře, které zemi oblévá, a napiš jeho název Zeleně vyznač hlavní nížiny, hnědou barvou hlavní pohoří, žlutou barvou pouště a urči, co v zemi (Číně) převažuje Zakresli nejvyšší horu světa a urči její název 91

Vyznač Velkou čínskou zeď Vyznač na mapě Tibet Namaluj státní vlajku Číny

92

Příloha 2

93

94

Příloha 3 Tvrzení: Sladkosti se v čínské kuchyni vyskytují velmi zřídka. 1) Číňané si své pokrmy běžně vychutnávají pomocí:




na závěr menu

po dezertu


95

nepodává se

Tvrzení: Místo vidličky a nože se v čínské kuchyni používají čínské hůlky. 1) Národním nápojem je:



na závěr menu

po dezertu

4) Číňané si své pokrmy běžně vychutnávají pomocí:


96

nepodává se

Tvrzení: Čaj je čínský národní nápoj. 1) Základním pokrmem Číňanů je:




na závěr menu

po dezert


97

nepodává se

Tvrzení: Základním pokrmem Číňanů je rýže. 1) V čínské kuchyni se příliš neobjevuje:


na závěr menu

po dezertu




98

nepodává se

Tvrzení: Polévka se podává úplně na závěr. 1) Číňané si své pokrmy běžně vychutnávají pomocí:





na závěr menu

po dezertu

99

nepodává se

Příloha 4 Skupina č. 1

Vynálezy Čína má v různých oblastech prvenství vynálezu. Mezi nejznámější patří např. výroba papíru, který byl vynalezen již kolem roku 100, zatímco v Evropě se objevuje až ve 14. století. V počátcích se papír vyráběl z kůry stromů, hadrů či z odpadu hedvábí a sloužil nejen k psaní, ale i k výrobě oděvů, deštníků, kapesníků či jako okenní výplně. Dalším významným objevem byl střelný prach. Zatímco dnes střelný prach využíváme k pracovním účelům (v hornictví či při stavbě silnic), zprvu se využíval jako světelný signál nebo při ohňostrojích. Také výroba porcelánu je spojena s čínskou velmocí a nejranější nálezy porcelánu jsou staré zhruba 4200 let. Barevné odstíny se vyvíjely z bílého porcelánu, který dokázali Číňané vyrobit tenký jako papír a jasný jako zrcadlo.

Poznámky prezentaci:

100

Skupina č. 2

Velká čínská zeď Velká čínská zeď představuje až neuvěřitelně dlouhé opevnění (až 6700 km). Byla vybudována v 15. a 16. století, jejímž účelem bylo chránit zemi před nájezdem nepřátelů. V současné době je již na mnoha místech zničena, přesto se uvádí, že jde o jedinou stavbu, která díky své mohutnosti je vidět i z Měsíce. Velká čínská zeď tedy dosahuje délky kolem 6700 km, vysoká je kolem 7 m a vede po ní široká cesta.

Poznámky k prezentaci:

101

Skupina č. 3

Čínský kalendář Čínský tradiční kalendář se datuje od roku 2637 př.n.l. a jedná se o cyklus trvající 60 let, neboť je tvořen pěti dvanáctiletými cykly. Číslo pět představuje základní živli, kterými jsou: dřevo, oheň, země, kov a voda. Číslo dvanáct pak představuje název určitého zvířete. Podle pověsti svolal k sobě Buddha všechna zvířata, aby se s ním přišla rozloučit, než opustí zemi. Zvířat však přišlo jen dvanáct. Za odměnu podle nich Buddha pojmenoval roky v tom pořadí, v jakém se dostavila – tedy: myš, buvol, tygr, králík, drak, had, kůň, ovce, opice, kohout, pes a nakonec vepř. Zvíře ovládající rok, ve kterém se člověk narodil (spíše ve kterém byl počat), ovlivňuje celý jeho život. Číňané říkají, že toto zvíře je skryto v srdci. Současný cyklus: Dřevo

Oheň

Země

Kov

Voda

Myš

1984

1996

2008

2020

2032

Buvol

1985

1997

2009

2021

2033

Tygr

1986

1998

2010

2022

2034

Králík

1987

1999

2011

2023

2035

Drak

1988

2000

2012

2024

2036

Had

1989

2001

2013

2025

2037

Kůň

1990

2002

2014

2026

2038

Ovce

1991

2003

2015

2027

2039

Opice

1992

2004

2016

2028

2040

Kohout

1993

2005

2017

2029

2041

Pes

1994

2006

2018

2030

2042

Vepř

1995

2007

2019

2031

2043

Poznámky k prezentaci

102

Skupina č. 4

Tibet Tibet, nazývaný jako „střecha světa“, leží ve střední Asii v nadmořské výšce 4 900 metrů nad mořem. Obyvatelé Tibetu se nazývají Tibeťané a úředním jazykem je tibetský jazyk. V minulosti býval Tibet nezávislým královstvím, v současné době je převážná část území okupována Číňany. Dodnes Tibeťané usilují o nezávislost. Duchovní vládce Tibetu, Dalajláma, žije ve vyhnanství v Indii. Velmi významné postavení v Tibetu má náboženství, které se označuje jako buddhismus. Je otázkou, zda buddhismus patří mezi náboženství, či zda jde o soubor mravních zásad a principů, které mají sloužit jako návod pro lidské žití. Buddhismus patří mezi jedno z nejrozšířenějších světových náboženství, které vyznává přibližně 230 – 500 milionů lidí.


Moudří vynikají, protože vidí sami sebe jako součást celku.(Lao-c´)

103

Skupina č. 5

Kung fu Kung fu představuje východní bojovou techniku, která se volně dá přeložit jako „mistrovství“. V samotné čínštině se pro bojová umění užívá výraz „wu-šu“. Mnoho technik je inspirováno pohyby pozorovanými u divokých zvířat (tygří styl, orlí pařát, apod.). Původ se dá dohledat do kláštera Šaolin. Sem bylo bojové umění přivedeno indickým buddhistickým mnichem, který začal mnichy trénovat, aby jim zlepšil fyzickou kondici a mniši se dokázali ubránit častým útokům. Při zničení chrámu se zachránilo tzv. pět uprchlých mnichů (také někdy nazýváni „Pět starců“), kteří pak rozšířili bojová umění z šaolinského kláštera do celé Číny.


104

Příloha 5 Upravená struktura projektu „Putování za Čínskou kulturou“. Téma: Putování za čínskou kulturou Cíl: Žáci si přiblíží kulturu a zeměpisné údaje a dojdou k poznání, že každá země má své odlišnosti. Časová dotace: 5 vyučovacích hodin Ročník: čtvrtý a pátý Rozvoj klíčových kompetencí: K učení: 



































105







































Organizační formy: Skupinová práce, individuální práce, párové vyučování Pomůcky: audionahrávka, nástěnná mapa Číny, obrázky z Číny promítané na tabuli, atlasy, encyklopedie, knihy o Číně, slepé mapy Číny, kartičky s úkoly (viz příloha č.1), nakopírované čínské písmo (viz příloha č.2), kreslící potřeby, psací potřeby, čtvrtky, čínské hůlky, drobné předměty (např. bonbony, kamínky, papírové kuličky apod.), kvíz (viz příloha č.3, texty se zajímavostmi Číny (viz příloha č. 4), obrázky z Číny, lepidlo 1) Motivace – audionahrávka čínské hudby, čas 15 min 




Druhý poslech – žáci si prohlíží promítané obrázky a poslouchají hudbu

106

Pokud žáci nepoznají název státu po prvním poslechu, pomůžou jim stát identifikovat promítané obrázky? 2) Diskuse – ukázka mapy a zjišťování znalostí dětí, čas 7 min Jaké informace mají žáci o představované zemí? Co se jim vybaví, když se řekne název státu? Kdo uvedený stát již navštívil? 3) Práce ve dvojicích – zeměpisné údaje, čas 40 min Žáci vyhledávají informace z map a dostupných encyklopedií. Dvojice prezentují zjištěné informace a doplňují je do slepé mapy. 4) Individuální práce – kulturní rozdílnosti, čas 38 min Významnou odlišností Číny je písmo – žáci vymýšlí nové znaky. 5) Individuální práce s pracovním listem – poznáváme odlišnosti národního jídla, čas 40 min Čínská jídla se konzumují čínskými hůlkami. 6) Práce ve skupinách – zajímavosti z historie a kultury národa, čas 30 min 7) Skupinová práce – tvorba plakátu, čas 40 min Plakát shrnuje získané poznatky z průběhu projektu a je doplněn obrázky. 8) Reflexe projektu, čas 20min a) Komunitní kruh – žáci sdělují své poznatky a pocity na základě položených otázek b) Anketa – žákům jsou předloženy čtyři anketní dotazy

107

Příloha 6 Upravená struktura projektu „Putování zaČínskou kulturou“. Dvoudenní projekt Téma: Putování za čínskou kulturou Cíl: Žáci si přiblíží kulturu a zeměpisné údaje a dojdou k poznání, že každá země má své odlišnosti. Časová dotace: 9 vyučovacích hodin Ročník: čtvrtý a pátý Rozvoj klíčových kompetencí: K učení: 



































108







































Organizační formy: Skupinová práce, individuální práce, párové vyučování Pomůcky: audionahrávka, nástěnná mapa Číny, obrázky z Číny promítané na tabuli, atlasy, encyklopedie, knihy o Číně, slepé mapy Číny, kartičky s úkoly (viz příloha č.1), nakopírované čínské písmo (viz příloha č.2), kreslící potřeby, psací potřeby, čtvrtky, čínské hůlky, drobné předměty (např. bonbony, kamínky, papírové kuličky apod.), kvíz (viz příloha č.3, texty se zajímavostmi Číny (viz příloha č. 4), obrázky z Číny, lepidlo

1.den 1) Motivace – audionahrávka čínské hudby, čas 15 min 


109



Druhý poslech – žáci si prohlíží promítané obrázky a poslouchají hudbu Pokud žáci nepoznají název státu po prvním poslechu, pomůžou jim stát

identifikovat promítané obrázky? 2) Diskuse – ukázka mapy a zjišťování znalostí dětí, čas 10 min Jaké informace mají žáci o představované zemí? Co se jim vybaví, když se řekne název státu? Kdo uvedený stát již navštívil? 3) Práce ve dvojicích – zeměpisné údaje, čas 45 min Žáci vyhledávají informace z map a dostupných encyklopedií. Dvojice prezentují zjištěné informace a doplňují je do slepé mapy. 4) Individuální práce – kulturní rozdílnosti, čas 60 min Významnou odlišností Číny je písmo – žáci vymýšlí nové znaky. 5) Práce ve skupinách – zajímavosti z historie a kultury národa, čas 40 min

2.den 6) Individuální práce s pracovním listem, příprava čínského pokrmu – poznáváme odlišnosti národního jídla, čas 100 min Čínská jídla se konzumují čínskými hůlkami. 7) Skupinová práce – tvorba plakátu, čas 40 min Plakát shrnuje získané poznatky z průběhu projektu a je doplněn obrázky. 8) Reflexe projektu, čas 20min a) Komunitní kruh – žáci sdělují své poznatky a pocity na základě položených otázek b) Anketa – žákům jsou předloženy čtyři anketní dotazy

110

Příloha 7

111

112

Příloha 8

113

114

Poděkování. Mé poděkování patří také třídní učitelce 4.B, Mgr.Janě Burešové za skvělou spolupráci při realizaci projektu Putování za čínskou kulturou

Recommend Documents